Dobrý den,


moje manželka nechce abych ji orálně uspokojoval.  Nechtěla to už od doby, kdy jsme se poprve milovali. Jsme s polu už přes deset let  a je pravda, že  mi to dost vadilo a vadí. Nyní, když jsem našel vaši diskuzi, prosím o radu jak na to.

A co tak to respektovat?

Souhlasím, respektuji to už přes deset let. Otázka PROČ to tak je ale nezmiela a nezmizí. Když jsem se ptal proč, nedostal jsem odpověď.   Otázky jsou tady proto, aby se na ně našla odpověď

Když má v sobě člověk nastavené nějaké tabu, je hodně těžké o něm i mluvit, natož se přes něj dostat. Tvoje žena má "své důvody", které ani nemusí být racionální a kdyby ti je řekla, stejně je nepochopíš. Jednoduše nechce. Zkus něco, co odbourá její myšlení a zmírní stres v ten daný moment. U někoho pomůže masáž, vana, celková atmosféra, alkohol, dlouhá předehra. Nevím, do ložnice vám nevidím a explicitně tu popisovat "jak na to" asi taky není žádoucí :)

Předpokládám, žes to věděl už před svatbou.

Judy, jenže to že něco víš, nemusí znamenat, že jsi s tím v pohodě ;)

No jasný. Ale vzal si ji, takže zřejmě to nebyla až tak velká překážka. Plusy převažovaly nad mínusy. (Už nepřevažují?) A jak píše vrabčák, asi by bylo dobré to respektovat.

Proč by nepřevažovaly plusy nad mínusy? Nevím, v tom dotazu jen vidím frustraci z toho, jak jeden není sex. spokojen a mohl by být. A pořád si myslím, že je lepší to řešit s manželkou, než se poohlížet někde jinde. ;)

Kdo se chce poohlídnout jinde, tak si vždycky důvod najde. Nebo ho ani nehledá.

To máš pravdu. Ale pořád si myslím, že vztah dvou lidí je o tom, aby si rozuměli a měli ohled i ke svým potřebám. Kdyby to jeho žena aspoň zkusila a pak řekla, že už nikdy, má Ibelins nejspíš smolíka. Ale ona ani neví, protože to jednoduše nechce ani zkusit. A ať se nám to líbí nebo ne, tohle jsou takové ty "maličkosti", které se životem nabalují jedna na druhou, až jsou pak na sebe akorát partneři nabroušení a nepříjemní. Nikde to nemá konkrétní pojmenování, ale nějak se k tomu jednoduše všichni postupně propracují.

Já vím a máš naprostou pravdu. Ale nějak nedokážu popsat, co mi na tomhle příspěvku nesedí...
Víš, kdyby sex odpírala úplně,, ale toto řešit po 10 letech manželství? Proč to neřešil hned, jak se o tom dozvěděl? Pokud to řešil a nevyřešil, přesto to pro něj nebyla překážka a vzal si ji, proč to řeší teď?

Jak se tady o tom všem Judyno a Palomito  dohadujete, to je právě to, co nevíme. Představuji si, že tazatel před více než deseti lety potkal dívku, která stála za pozornost a následně i za svatbu a soužití, s jedním drobným nedostatkem. Asi na něj přišel Ibelins už před svatbou, ale asi si říkal, že se to časem spraví.....
nebo ne? Začátek byl jinak?
A jak to bylo s tím drobným nedostatkem dál? Překryl ho příchod dětí a další navazující starosti? O tom drobném nedostatku se vedly jen řeči, nebavilo se, byly pokusy o tento způsob sblížení?
"Ostatní" sexuální život se zlepšoval, zhoršoval, stagnoval, vyhasl, stal se rutinním? Vztah (nejenom sexuální) se prohluboval?
A vůbec jsme nevzaly v úvahu "močověgenitální" zdraví partnerky, ani její výchovu, ani předchozí sexuální zážitky.
I kdybychom tohle všechno věděly, asi těžko poradíme, ale takhle....
Mohly bychom odhodit ostych a napsat, co bychom třeba my v určité situaci.... ale neznáme ji.

Judyna napsal(a):

Já vím a máš naprostou pravdu. Ale nějak nedokážu popsat, co mi na tomhle příspěvku nesedí...
Víš, kdyby sex odpírala úplně,, ale toto řešit po 10 letech manželství? Proč to neřešil hned, jak se o tom dozvěděl? Pokud to řešil a nevyřešil, přesto to pro něj nebyla překážka a vzal si ji, proč to řeší teď?

Co se konkrétního příspěvku týče, netuším. Ale rozumím tomu, že někdo nemá odvahu něco řešit ve 20ti, ale ve 30ti či 40ti už ji třeba najde. A když ti něco chybí rok, dva je to něco jiného, než když ti něco chybí 10-30 let a nemusí to být jen v sexu. Jednoduše každý má svou hladinku jinde.

Barča napsal(a):

Jak se tady o tom všem Judyno a Palomito  dohadujete, to je právě to, co nevíme. Představuji si, že tazatel před více než deseti lety potkal dívku, která stála za pozornost a následně i za svatbu a soužití, s jedním drobným nedostatkem. Asi na něj přišel Ibelins už před svatbou, ale asi si říkal, že se to časem spraví.....
nebo ne? Začátek byl jinak?
A jak to bylo s tím drobným nedostatkem dál? Překryl ho příchod dětí a další navazující starosti? O tom drobném nedostatku se vedly jen řeči, nebavilo se, byly pokusy o tento způsob sblížení?
"Ostatní" sexuální život se zlepšoval, zhoršoval, stagnoval, vyhasl, stal se rutinním? Vztah (nejenom sexuální) se prohluboval?
A vůbec jsme nevzaly v úvahu "močověgenitální" zdraví partnerky, ani její výchovu, ani předchozí sexuální zážitky.
I kdybychom tohle všechno věděly, asi těžko poradíme, ale takhle....
Mohly bychom odhodit ostych a napsat, co bychom třeba my v určité situaci.... ale neznáme ji.

Jo, proto mi nepřijde fér to zamést pod koberec a "jen" respektovat. Když už nic jiného, tak si partner(ka) zaslouží vědět co za tím vězí. Ať je to jakýkoli z tebou uvedených důvodů. Jen jsem upozornila na možnost, že v tomto konkrétním případě to manžel nemusí vůbec pochopit i když mu to žena sdělí. Většinou je to blok v hlavě a nikoli v rozkroku, když pomineme zdravotní důvody.

Jo, proto mi nepřijde fér to zamést pod koberec a "jen" respektovat.

Určitě se jí na to ptal mnohokrát - když to řeší i tady a po takové době. A je docela možné, že její odpověď typu - nechci, není mi to příjemné - nepovažuje za odpověď.

Judyna napsal(a):

Jo, proto mi nepřijde fér to zamést pod koberec a "jen" respektovat.

Určitě se jí na to ptal mnohokrát - když to řeší i tady a po takové době. A je docela možné, že její odpověď typu - nechci, není mi to příjemné - nepovažuje za odpověď.

Jestli to spolu ti dva konkrétní lidé ani nezkusili, pak chápu, že odpověď "nechci, není mi to příjemné" je pro toho druhého nesrozumitelná. Taky bych nepobrala, kdyby mi chlap řekl, že mu ode mě něco není příjemného, kdyby ani nevěděl, jaké to ode mě je.

Tak to já mám jinak. Pokud by muž nechtěl nějakou moji konkrétní aktivitu s tím, že toto nechce, že mu to není příjemné, tak bych to respektovala. Protože to by pro mě bylo jasné vysvětlení.

Ibelins napsal(a):

Dobrý den,


moje manželka nechce abych ji orálně uspokojoval.  Nechtěla to už od doby, kdy jsme se poprve milovali. Jsme s polu už přes deset let  a je pravda, že  mi to dost vadilo a vadí. Nyní, když jsem našel vaši diskuzi, prosím o radu jak na to.

Ibelins, když Ti Tvoje partnerka a posléze manželka už od prvního milování zřetelně sdělila, že si nepřeje, abys ji orálně uspokojoval, těžko Ti tady (i jinde) třetí osoby poradí, jakým způsobem jít proti její vůli a její odpor zlomit :(

Jinak zde bylo k tématu, myslím, řečeno ostatními uživatelkami již vše. I ony se dost podivily, proč tento, dle Tebe zásadní nesoulad v intimním životě trpíš od začátku Vaší známosti více než deset let a proč Ti tento deficit v sexu po deseti letech soužití vadí natolik, že ho máš potřebu řešit za zády své paní s cizími lidmi na internetové diskusi. Proč sis nepromluvil jasně, srozumitelně a velmi taktně nejprve se svojí ženou o tom, co Tobě schází, jak by sis milování mezi Vámi představoval a proč tuto praktiku Tvoje paní odmítá.

Je možné, že Tvoje paní má za sebou nějaký velmi nepříjemný zážitek, který jí tuto praktiku znechutil a zošklivil, v tom případě se taková žena nedá donutit ani přemluvit k takové praktice vůbec ničím a Ty budeš muset na orální sex v manželství zcela zapomenout.
Jen se divím tomu, proč - když jsi u své paní hned od začátku zjistil nechuť k určité praktice a tím vyvstal i nesoulad v sexu - sis ji vůbec bral. Buď sis tu slečnu neměl brát vůbec, nebo jste se tedy měli vzít i s tím, že se Ti v sexu s manželkou bude nedostávat a tento nedostatek jsi měl přijmout.

Ano, zaslouží, jen nevíme, jak to je. Ono je možné, že to třeba ten partner ví, jen mu to přijde, nepřijatelné, neuvěřitelné, blbost, obviňující, tak to vykáže, zabouchne dveře a neví. Takhle bych si to trochu představovala po tom desetiletém úsilí. Ale fakt nevím.
Mě by třeba ještě zajímalo, zda ho jeho paní uspokojuje orálně a zda je to oba těší. Ino je to takové "vydání se v šanc" a na pocitu důvěry, někdy reciprocity,.... Je to celé složité.

Judyna napsal(a):

Tak to já mám jinak. Pokud by muž nechtěl nějakou moji konkrétní aktivitu s tím, že toto nechce, že mu to není příjemné, tak bych to respektovala. Protože to by pro mě bylo jasné vysvětlení.

Jenže to právě není "tvoje aktivita" pokud to nevyzkoušíte spolu vy dva ;) U nás to nejdřív zkusíme, nebo se aspoň pokusíme a pak si řekneme ano/ne. Ať to trošku odlehčím, třeba na začátku vztahu mi muž řekl, že nesnáší sladkou rýži a halušky a že to nejí a jíst nebude. No, ale to netušil, že je to proto, že je nikdy nejedl tak dobře připravené jako ode mě. Kdyby trval na tom, že to ani nezkusí, nemohl by si říkat pravidelně o nášup :D Zase jsou jídla, která zkusil a říká, máš to skvělý, ale už to nevař :D Ale už se taky stalo, že jsem uvařila s tím, že už to vařit nemám a za pár let přišel, že by si zase rád dal.. Změna je život a jednoduše řečeno i ten guláš vaří každý jinak ;)

Předpokládám, že to zkusili.....Pokud jí není příjemná už jen ta představa, pak jde asi o velký blok.
Respektovala bych i to, že ho žena zastavila už ve stádiu pokusu. Co se týče sexu, měli by vždy souhlasit oba. Je to daleko citlivější než třeba ochutnání nového jídla.
Já bych třeba určité praktiky zarazila taky už ve stádiu pokusu a to nejsem až takový puritán. Horší by mi přišlo "podržet" i proti mé vůli, jen abych vyhověla či si to zkusila, i když nechci. Takovou praktikou je možná pro tuto ženu i taková (jinak veskrze fajn ) záležitost jako je orální sex.

Děkuji Judyně, Palomitě a ostatním. Zkusím odpovědět na některé otázky, které z diskuze vyplynuly.  Ano, žena orálně uspokujeje mne a nedělá jí to problém. Problém je, když to chci zkusit u ní já. Odmítne a na můj dotaz proč ne, odpoví  protože je to "fuj" . Chápal jsem to před svatbou,  ale bylo mi líto, že jí to nemohu oplatit stejnou, nebo lepší :-) měrou. Rozhodně to pro mne nikdy nebyl důvod k hádce, rozchodu, nebo nevěře. Je to pro mne z hlediska vztahu marginální, ale je mi líto, že naše milování není 10%, ale jen......hm, tak to se čísly vyjádřit nedá.  Podle mne má pravdu Judyna, nebo Palomita, že asi půjde o psychický blok. Vadí mi, že odmítá něco, co nezkusila. Ale je možné, že má nepříjemné vzpomínky na to, když to někdy zkusila.  Uvolnit jí alkoholem se bojím, abych v případě bloku něco u ní nezhoršil.
Každopádně moc vám díky.  Je pravda, že vztahy se rozpadnou na horších situacích a tohle je proti tomu asi banalita. Chtěl jsem jen, jak na to aby to zkusila, že by se jí to pak třeba líbilo. ....Ale nechci nic lámat... Člověk je křehká bytost.

Ibelins napsal(a):

Děkuji Judyně, Palomitě a ostatním. Zkusím odpovědět na některé otázky, které z diskuze vyplynuly.  Ano, žena orálně uspokujeje mne a nedělá jí to problém. Problém je, když to chci zkusit u ní já. Odmítne a na můj dotaz proč ne, odpoví  protože je to "fuj" . Chápal jsem to před svatbou,  ale bylo mi líto, že jí to nemohu oplatit stejnou, nebo lepší :-) měrou. Rozhodně to pro mne nikdy nebyl důvod k hádce, rozchodu, nebo nevěře. Je to pro mne z hlediska vztahu marginální, ale je mi líto, že naše milování není 10%, ale jen......hm, tak to se čísly vyjádřit nedá.  Podle mne má pravdu Judyna, nebo Palomita, že asi půjde o psychický blok. Vadí mi, že odmítá něco, co nezkusila. Ale je možné, že má nepříjemné vzpomínky na to, když to někdy zkusila.  Uvolnit jí alkoholem se bojím, abych v případě bloku něco u ní nezhoršil.
Každopádně moc vám díky.  Je pravda, že vztahy se rozpadnou na horších situacích a tohle je proti tomu asi banalita. Chtěl jsem jen, jak na to aby to zkusila, že by se jí to pak třeba líbilo. ....Ale nechci nic lámat... Člověk je křehká bytost.

Tak jestli si "jenom" myslí, že je to fuj, tak ji můžeš přesvědčit, že není.. a alkohol spíš odstraní ty psychické zábrany a vyřadí myšlení, což je někdy žádoucí, aby ženská nepřemýšlela nad tím, že je třeba vymalovat, co bude zítra vařit, že má támhle špek a že orální sex je fuj :D Hodně štěstí a ať se vám daří :)

Ibelins napsal(a):

Děkuji Judyně, Palomitě a ostatním. Zkusím odpovědět na některé otázky, které z diskuze vyplynuly.  Ano, žena orálně uspokujeje mne a nedělá jí to problém. Problém je, když to chci zkusit u ní já. Odmítne a na můj dotaz proč ne, odpoví  protože je to "fuj" . Chápal jsem to před svatbou,  ale bylo mi líto, že jí to nemohu oplatit stejnou, nebo lepší :-) měrou. Rozhodně to pro mne nikdy nebyl důvod k hádce, rozchodu, nebo nevěře. Je to pro mne z hlediska vztahu marginální, ale je mi líto, že naše milování není 10%, ale jen......hm, tak to se čísly vyjádřit nedá.  Podle mne má pravdu Judyna, nebo Palomita, že asi půjde o psychický blok. Vadí mi, že odmítá něco, co nezkusila. Ale je možné, že má nepříjemné vzpomínky na to, když to někdy zkusila.  Uvolnit jí alkoholem se bojím, abych v případě bloku něco u ní nezhoršil.
Každopádně moc vám díky.  Je pravda, že vztahy se rozpadnou na horších situacích a tohle je proti tomu asi banalita. Chtěl jsem jen, jak na to aby to zkusila, že by se jí to pak třeba líbilo. ....Ale nechci nic lámat... Člověk je křehká bytost.

Ano. A Tvoje žena má štěstí, že to tak bereš.
I já přeji ať se daří. Ve všech směrech :)

Ibelins napsal(a):

Souhlasím, respektuji to už přes deset let. Otázka PROČ to tak je ale nezmiela a nezmizí. Když jsem se ptal proč, nedostal jsem odpověď.   Otázky jsou tady proto, aby se na ně našla odpověď

Má nejaký hlboký blok, ťažko povedať z akého dôvodu - a zrejme si myslí, že o veľa neprichádza... Jej škoda (a teda bohužiaľ asi aj Tvoja).

Judyna napsal(a):

Já vím a máš naprostou pravdu. Ale nějak nedokážu popsat, co mi na tomhle příspěvku nesedí...
Víš, kdyby sex odpírala úplně,, ale toto řešit po 10 letech manželství? Proč to neřešil hned, jak se o tom dozvěděl? Pokud to řešil a nevyřešil, přesto to pro něj nebyla překážka a vzal si ji, proč to řeší teď?

Ako vieš, že to neriešil? :co: zrejme sa to - márne - pokúšal riešiť s ňou a teraz teda to skúša inde (keď neuspel). Akceptovať a rezignovať nemusí byť vždy jedno a to isté.