Přeji hezky den,
Chtěla bych se podělit o svou zkušenost. V srpnu jsem se poznala se svým přítelem, v te době měl ještě přítelkyni. Mě je 22, přítel má 31 (a v te době jeho přítelkyně 42). Scházeli jsme se do listopadu s tím, ze mi říkal, ze s přítelkyni šťastný není a ze se s ni rozejde, v listopadu mi řekl ze se odstěhoval a bylo vsechno vlastně v pořádku, přespaval u mě, občas jsme chodili ven. V dubnu jsem se ale dozvěděla, ze mi celou tu dobu lhal, a celou tu dobu pořad žil se svoji přítelkyni. Ja se to dozvěděla od ni, protože zjistila z jeho telefonu, ze si semnou píše a vsechno mi vlastně řekla.
Po tomhle mi řekl, ze se odstěhuje a ze chce být semnou. Jenže zpětně to vidím tak, ze on se vlastně neodstehoval kvůli mě, ale jeho přítelkyně ho vyhodila , po tom co vše zjistila. Našel si byt. Jenže od te doby jsme spolu netravili skoro žádný čas, viděli jsme se tak 2x týdne s tím, ze jsem večer přišla l němu a rano odcházela domu. Nikam jsme spolu nechodili. Najednou nebyly žádné výlety, nic, jen toto. Od jeho kamaráda jsem se dozvěděla, ze semnou čas trávit ani nechce, ze jsem moc detinska a nevidí semnou budoucnost. Ale pořad jsem se to nějak snažila řešit. Predevcirem jsem ale přišla na to, ze pořad chodí ke svoji ex přítelkyni, má u ni nějaké oblečení, chodí tam na oběd ...
Ikdyz jsem mu několikrát řekla, ze mi to vadí. Vlastně mi neustále lhal o tom kde je. Poslední dobou jsme si ani moc nepsali, proste neměl zájem. A ja byla každý den ve stresu a v nedůvěře. Včera jsem se s nim rozešla. A on nejprve začal obviňovat mě, ze kdybych se chovala jinak, nemusel by jezdit za ni atd. Dal přišel s tím ze mě miluje a chce semnou bydlet, ze by se společným bydlením vsechno změnilo. Ja šle nevím jestli tohle je řešení , nevěřím mu vlastně ani slovo, lhal mi cely nás vztah. Ale stejne teď nevím jestli jsem udělala správně, a jestli by se to opravdu nezlepsilo společným bydlením. Je mi zkratka hrozné, protože ho pořad miluju. Chtěla bych Vás poprosit o radu, nebo a vás příběh, pokud jste něco podobného zažili.
Všem moc děkuji a přeji hezky den

A to bys dokázala mu po tom všem otevřít dveře svého bytu s upřímnou radostí?

Naty, je těžké rozejít se s člověkem - použít rozum - když ho ještě pořád miluješ. Ale věř svému rozumu - podle toho, co píšeš, jsi udělala dobře.
Vždyť společně bydlet jste mohli už dávno a on neměl zájem. Teď ho najednou má? Vzpomeň na dobu, kdy si myslel, že tě má jistou - jak se k Tobě choval. Prakticky bez jakékolv úcty k Tobě. Jen si dělal, co on sám chtěl.
A jak chceš žít s člověkem, kterému nevěříš? Nebyla bys spokojená.
Jsi mladá holka, najdi si kluka, který Tě bude mít rád a nebude Tě podvádět už "za svobodna".

Jsi mladá, nezkaž si život takovým chlapem (teda jemu se ani chlap říkat nedá, chlap by se takto nechoval). Byla jsi asi zamilovaná, tak je jasné, že to bolí a že pochybuješ, není ti dobře, ale vydrž, bude lépe! Ukonči úplně kontakt, zprávy, telefon, nenech se přemluvit, nečekalo by tě s ním nic dobrého.

Dívala jsem se na tvůj první příspěvek...
Moje rada je: Jsi mlaďoučká, nech toho člověka se závazkem být, a hledej mezi sobě rovnými bez závazků... 🍀

Souhlasím se všemi reakcemi na tvoje vyprávění. Je mu sice už 31, ale je velmi nezralý a myslím si, že neuzraje nikdy. Rozhodně nestojí za to, aby ses kvůli němu trápila. Určitě se poznáš s lepším člověkem, než je tento. :)

vrabčák napsal(a):

ale je velmi nezralý a myslím si, že neuzraje nikdy.

A jak má teda vypadat zralej chlap?

Má lhát tak, aby se to neprovalilo!

Děkuji všem za reakce a taky s nimi souhlasím. Jen proste je to těžké, ještě k tomu mi pořad píše, a ja mu odepisuju..což není asi nejlepší řešení

No to není. Řekni mu, že to považuješ za ukončené a aby Ti už nepsal. Popř. neodpovídej.

rina napsal(a):

Má lhát tak, aby se to neprovalilo!

:D

No, Rina už ti odpověděla. ;)
Samozřejmě se má chovat moudře, zodpovědně, stát si za svým slovem a jiná pozitiva.
Že zrovna ty se na to ptáš!?!! :dumbom: