Dita.L — 5. 5. 2006 11:49

potrebuju malou radu :) astralni cestovani je super, jde to bez problemu a mam docela dobre prakticke zkusenosti, teoreticky jsem nastudovala uplne vsechno, mozna rizika, zpusoby, komunikaci, chovani k druhym bytostem. Nekde delam ale malou chybu. vzdy kdyz se "vratim" hrozne me boli hlava a jsem naprosto bez energie, totalne unavena a bez chuti cokoliv delat. Jak na to??

Marek_ — 5. 5. 2006 12:11

Ditka, popíš nám nejaký zážitok z astrálneho cestovania. Kde si bola?

Dita.L — 5. 5. 2006 13:29

xXx napsal(a):

Ditka, popíš nám nejaký zážitok z astrálneho cestovania. Kde si bola?

zatim jsem nezazila nic "prevratneho". Ze zacatku jsem venovala spoustu seanci vytvoreni sveho "astralniho tela" pomoci ktereho jsem se chtela pohybovat. Nakonec se povedlo, ale uz v zacatku jsem uvidela svojeho verneho dvojnika, ktery me tak vydesil, ze jsem skocila okamzite do tela a probudila se. Mela jsem strach pokracovat, ale nakonec jsem se odvazila. Ted mam z dvojnika pocit, ze zustane na miste, aby ochranil moje fyzicke telo v dobe, kdy se vzdaluju. Obcas se setkam se svym pruvodcem, ktery ve me budi velmi prijemne pocity. Je na me hodny a trpelive mi vysvetlil par otazek. Nedavno jsem narazila na "cosi zleho", asi nejakeho diskarnata nebo zleho ducha, ktery me chvili pronasledoval, takze jsem se rychle vratila a nekolik meditaci jsem stravila tim, ze jsem prosila ochrance, aby me ho zbavil. Vesmes ale zatim necestuju daleko, zustavam v pokoji a zvykam si na pocit videt vsechno ze vsech stran, no a ted, kdyz uz mi to trochu jde, navstevuju svoje pribuzne a pratele v Cechach, protoze mi tu ve Francii moc a moc chybi. Netouzim po budoucnosti, spis po jinych svetech, ale na to mam asi jeste cas. Zatim jsem nenasla odvahu se vzdalit nekam, kde to neznam. predtim bych ale chtela i do minulych zivotu, protoze pokusy o podnikani regrese se mi stale nedari.

sunny2 — 5. 5. 2006 14:09

ja tomu nerozumiem :(

Dita.L — 5. 5. 2006 14:19

sunny2 napsal(a):

ja tomu nerozumiem :(

cemu presne?? :)

Helčaa — 5. 5. 2006 19:47

Já tomu taky moc nechápu, ale asi jde o to, co dělala Prue v seriálu Čarodějky.Mohla byste mi napsat jak navštěvujete rodinu v Čechách? To je nějak vidíte, nebo s nimi i mluvíte?

A pokud bych něco takového chtěla jako úplný laik zkusit, mám? A čím a jak začít? Zatím jsem to viděla jen ve filmu, je těžko uvěřitelné, že by to mohlo jít doopravdy. Děkuji.:)

Dita.L — 5. 5. 2006 20:25

Helčaa napsal(a):

Já tomu taky moc nechápu, ale asi jde o to, co dělala Prue v seriálu Čarodějky.Mohla byste mi napsat jak navštěvujete rodinu v Čechách? To je nějak vidíte, nebo s nimi i mluvíte?

A pokud bych něco takového chtěla jako úplný laik zkusit, mám? A čím a jak začít? Zatím jsem to viděla jen ve filmu, je těžko uvěřitelné, že by to mohlo jít doopravdy. Děkuji.:)

:) podle serialu nemuzu radit, protoze vsechno, co je delsi nez dva dily je pro me ztrata casu a nekoukam, takze Carodejky neznam.
Ty navstevy v roidne si prozivam jen ja sama, kdyz se mi styska, oni me ani nevidi, ani mluvit nemuzeme. jen si "zaletim" treba za mamou, abych se podivala, jak se ji dari. (ma nemocne srdicko a neni na tom zrovna nejlip, navic je uplne sama, takze si delam starosti), ale ani to se neodehrava v realnem case, muze dojit ke skluzu nekolika hodin i dnu.
Jestli to chcete zkusit, tak urcite do toho, je to skvely, ale doporucuju sehnat nekolik hodne tlustych knih a poredne precist. Tohle ma velmi prisna pravidla, ktera se musi respektovat. Jde o to pri meditaci vytvorit "astralni telo) a pak do nej presunout svoje vedomi. Ze zacatku je to zatracene tezke a existuje spousta metod, jak na to. V jedne knizce treba doporucovali se uplne svleknout, aby nerusilo obleceni, ale kdyz jsem to vyzkousela, byla mi silene strasna zima. Potud experimenty :) ale dal uz ne. Musi se napriklad kontrolovat nekolika zpusoby, ze se opravdu jedna o pohyb v astralu driv, nez projdeme oknem v 10tem patre :), i tvoreni tela ma prisna pravidla, nejde si vytvorit telo zvirete, nebo nekoho jineho, to je nebezpecne, taky se pak musi nakonci zase zrusit a nemuzeme ho nechat litat bez kontroly po astralu. Pak jsou tu diskarnati o kterych je dobre predem vedet a naucit se, jak se jich zbavit, jak jim utect, fenomen casu, respekt k jinym bytostem, cakry a brany vedomi..... a hlavne, pravidlo cislo 1 - clovek musi byt naprosto zdravy, jinak si muze z obycejne rymy uhnat treba zapal plic. To nejde vsechno rozepsat na netu a je to na dlouhe povidani.
Taky nemam zatim moc odvahy radit, protoze je tu jeste ten nehorazny vydej energie, se kterym si nevim rady a po navratu jsem vzdycky uplne na dno vycerpana a nevim, jak tomu uniku zabranit. Drzim palce :)

katafyge — 5. 5. 2006 20:48

http://www.vedomie.sk/vzoznam/36/astral … vanie.html

-Dita.L
zvedavosť  u mňa, vždy víťazí, teraz som sa na to trošku kukla

Helčaa — 5. 5. 2006 20:50

Skoro mi běhá mráz po zádech.
Nevím, co to znamená, ale ve spánku se mi několikrát stalo, že jsem se chtěla vzbudit, a nešlo to. Šla jsem spát a tak za dvě hodinky jsem se chtěla vzbudit na televizi ( bez budíku).Snažila jsem se otevřít oči a zvednout tělo a nešlo to. Až po nějaké chvíli jsem se vzbudila.
Nemohla byste mi doporučit nějakou literaturu, ale ne moc odbornou, tomu bych nerozuměla. Neříkám, že to někdy zkusím, ale zvědavost je zvědavost. Může se stát, že se člověk prostě nevrátí? Je to moc nebezpečné? Děkuji.

katafyge — 5. 5. 2006 21:14

- tie stránky, čo som napísala sú .... :dumbom:  , chcelo by to serióznejšiu literatúru, takto človek nevie zahnať hlad po informáciách -posúdiť

poletucha — 5. 5. 2006 21:54

Dita.L napsal(a):

Helčaa napsal(a):

Já tomu taky moc nechápu, ale asi jde o to, co dělala Prue v seriálu Čarodějky.Mohla byste mi napsat jak navštěvujete rodinu v Čechách? To je nějak vidíte, nebo s nimi i mluvíte?

A pokud bych něco takového chtěla jako úplný laik zkusit, mám? A čím a jak začít? Zatím jsem to viděla jen ve filmu, je těžko uvěřitelné, že by to mohlo jít doopravdy. Děkuji.:)

:) podle serialu nemuzu radit, protoze vsechno, co je delsi nez dva dily je pro me ztrata casu a nekoukam, takze Carodejky neznam.
Ty navstevy v roidne si prozivam jen ja sama, kdyz se mi styska, oni me ani nevidi, ani mluvit nemuzeme. jen si "zaletim" treba za mamou, abych se podivala, jak se ji dari. (ma nemocne srdicko a neni na tom zrovna nejlip, navic je uplne sama, takze si delam starosti), ale ani to se neodehrava v realnem case, muze dojit ke skluzu nekolika hodin i dnu.
Jestli to chcete zkusit, tak urcite do toho, je to skvely, ale doporucuju sehnat nekolik hodne tlustych knih a poredne precist. Tohle ma velmi prisna pravidla, ktera se musi respektovat. Jde o to pri meditaci vytvorit "astralni telo) a pak do nej presunout svoje vedomi. Ze zacatku je to zatracene tezke a existuje spousta metod, jak na to. V jedne knizce treba doporucovali se uplne svleknout, aby nerusilo obleceni, ale kdyz jsem to vyzkousela, byla mi silene strasna zima. Potud experimenty :) ale dal uz ne. Musi se napriklad kontrolovat nekolika zpusoby, ze se opravdu jedna o pohyb v astralu driv, nez projdeme oknem v 10tem patre :), i tvoreni tela ma prisna pravidla, nejde si vytvorit telo zvirete, nebo nekoho jineho, to je nebezpecne, taky se pak musi nakonci zase zrusit a nemuzeme ho nechat litat bez kontroly po astralu. Pak jsou tu diskarnati o kterych je dobre predem vedet a naucit se, jak se jich zbavit, jak jim utect, fenomen casu, respekt k jinym bytostem, cakry a brany vedomi..... a hlavne, pravidlo cislo 1 - clovek musi byt naprosto zdravy, jinak si muze z obycejne rymy uhnat treba zapal plic. To nejde vsechno rozepsat na netu a je to na dlouhe povidani.
Taky nemam zatim moc odvahy radit, protoze je tu jeste ten nehorazny vydej energie, se kterym si nevim rady a po navratu jsem vzdycky uplne na dno vycerpana a nevim, jak tomu uniku zabranit. Drzim palce :)

Dito, musím říct, že opravdu zírám co umíš a kde až jsi. Ty to tady popisuješ jako naprosto samozřejmost, jako nákup v Delvitě.
Myslela jsem, že na tohle člověk musí mít nějaké speciální schopnosti, nějakou větší citlivost (neumím to správně vyjádřit)...
Kdy a jak jsi zjistila, že na to máš?

Dita.L — 6. 5. 2006 10:25

katafyge Helčaa
na tech strankach jsou vsechny informace, jen trochu zjednodusene napsane, neco tam chybi, ale zase jsou tam i veci, ktere jsem jeste nevedela.  Jedna z poslednich knizek, ktere jsem nedavno docetla je  Astralni putovani od Edain McCoyove.

poletucha
Kdy a jak jsem zjistila ze na to mam?? To neni spravne polozena otazka :) Ja myslim, ze jednoho dne to zatouzi zkusit kazdy. Ja se prala s realitou proti duchovnu. Nakonec jsem si sedla, docela nedavno a ujasnila si v hlave, po cem vlastne touzim. Od te doby mam v hlave uplne jasno - venovat se duchovnimu rustu, ocistit vedome karmu, odpoutat se od vseho pozemskeho, ale na druhou stranu mi bylo moc moc lito vzdat se egregoru penez a vzdelani, takze jsem to skloubila a vedome si meditaci udrzuju vsechny tri - duchovni a esotericky, penez a vzdelani. Budu se muset v pristim zivote rozhodnout bud pro jedno nebo pro druhe, ale ted nejsem schopna nic z toho opustit. Uplne nedavno se zmenil i muj pohled na lidi. kazdou lidskou zlobu si dokazu vysvetlit dobrym slovem, to vyslo ze salvatora - neodsuzovat lidi, ale vzdy se zamyslet nad tim, co se od dane situace a osoby muzu naucit. Moje prvni knizka byla o regresi. Verila jsem tomu, ze si ji prectu a behem peti minut naskacu do tech zivotu, ktere chci. Hloupost. Napoprve jsem se nedokazala ani uvolnit, pak jsem u toho vzdycky usla..... chtelo to cvik a dneska uz se uvolnim jen tim, ze si reknu "jsem dokonale uvolnena" a uz o svem tele nevim :) pak to byla hypnoza, dalsi pokusy o regresy, nakonec jsem objevila dusi a zacala s ni komunikovat, otevirani a regulovani caker a nakonec etericke a astralni zacatky, spolu s nekolika lucidnimi sny. Nedavno jsem vedla se Salvem diskusi o tom, jak se mi styska ve Francii a po jeho odpovedi me napadlo, ze po astralu to muze byt super a muzu byt se vsemi v kontaktu tak jak chci.  proste vsechno prislo uplne samo, zniceho nic a casem. Ted mam svoji prvni knizku Reiki a desne me to bere :D

Salvator — 8. 5. 2006 17:33

Dita.L napsal(a):

xXx napsal(a):

Ditka, popíš nám nejaký zážitok z astrálneho cestovania. Kde si bola?

zatim jsem nezazila nic "prevratneho". Ze zacatku jsem venovala spoustu seanci vytvoreni sveho "astralniho tela" pomoci ktereho jsem se chtela pohybovat. Nakonec se povedlo, ale uz v zacatku jsem uvidela svojeho verneho dvojnika, ktery me tak vydesil, ze jsem skocila okamzite do tela a probudila se. Mela jsem strach pokracovat, ale nakonec jsem se odvazila. Ted mam z dvojnika pocit, ze zustane na miste, aby ochranil moje fyzicke telo v dobe, kdy se vzdaluju. Obcas se setkam se svym pruvodcem, ktery ve me budi velmi prijemne pocity. Je na me hodny a trpelive mi vysvetlil par otazek. Nedavno jsem narazila na "cosi zleho", asi nejakeho diskarnata nebo zleho ducha, ktery me chvili pronasledoval, takze jsem se rychle vratila a nekolik meditaci jsem stravila tim, ze jsem prosila ochrance, aby me ho zbavil. Vesmes ale zatim necestuju daleko, zustavam v pokoji a zvykam si na pocit videt vsechno ze vsech stran, no a ted, kdyz uz mi to trochu jde, navstevuju svoje pribuzne a pratele v Cechach, protoze mi tu ve Francii moc a moc chybi. Netouzim po budoucnosti, spis po jinych svetech, ale na to mam asi jeste cas. Zatim jsem nenasla odvahu se vzdalit nekam, kde to neznam. predtim bych ale chtela i do minulych zivotu, protoze pokusy o podnikani regrese se mi stale nedari.

Jednu věc bys měla vědět. Jestli ti astrální cestování jde tak, jak píšeš, pak si přečti Roberta Monroe - "Daleké cesty" a "Návrat domů". Hodně ti to osvětlí věcí.
Je tam popsán i způsob, jak se dostat do duše, respektive, jak zavolat svého Inspekta (duševní bytost, anděla strážného).
Tento tě pak může astrálem vodit a nejenom astrálem, ale také jinými světy, do minulosti a do budoucnosti.
Zkus se zeptat Inspekta, proč tě ta hlava bolí.
Každopádně, pokud se napojíš na svého Inspekta, regrese již nebudeš nikdy potřebovat. Povede tě a bude tě učit daleko lépe, než to jde v regresi.
V knihách je také uvedena afirmace na ochranu proti cizím bytostem.
Podle toho, co říkáš, jsi ještě úplně na začátku v blízkém astrálu. Po přečtení knihy získáš vodítko pro další cesty.

Dita.L — 8. 5. 2006 20:14

Salve, diky za rady, ty knizky si urcite sezenu a prectu. Na bolesti hlavy se zeptam, i na tu ztratu energie, ale dospela jsem, zase nedavno, k nazoru, ze regrese me taky uz tak moc nezajima. Snazim se ocistovat svoji karmu, sve emoce, pocity a myslenky a spolu s tim, ze se mi regrese nikdy predtim nezdarila, kdyz jsem to tak moc chtela, uz to pro me vlastne ani neni tak dulezite a v te karme si delam poradek vlastni vuli :)
az dojdu na takovou uroven, kdy budu chtit opustit svet ktery znam, pravdepodobne to bude akasska kronika, moje duse a na pozemske hranici pak peru a tibet :)
P.S. vcera jsem navstivila sveho byvaleho. Stale fetuje, stale bije svou pritelkyni a navic se dal i na piti; ale pochopila jsem take jak moc a proc je v tomto zivote nestastny. Navic neco tmaveho letalo za nim, vypadalo to jako oblak koure. Rada bych mu asi pomohla, ale ve vsem co jsem cetla se striktne pise, ze nemame a nesmime nikdy zasahovat do byti jinych osob, nez do sveho vlastniho. navic si myslim, ze o pomoc a zmenu musi stat sam, jinak je mozne mu pomoci  jen docasne, protoze svym chovanim se brzy zase vrati do zajetych "koleji" Jaky je tvuj nazor na tuhle vec, jestlipak to stoji za ztratu energie??

Salvator — 8. 5. 2006 20:53

Říkáš to přesně, vůbec do toho nezasahuj. Pokud si pomoc nežádá sám, pak jakákoliv tvoje "pomoc" ti jenom přidělá karmu.
Vypadá to, že má na sobě pěkně nepříjemného diskarnáta (ten tmavý oblak za ním). Kdybys ho i dokázala odvést, není záruka, že si nepřitáhne ještě horšího, nebo i celou skupinu. Stejné přitahuje stejné.
Takový člověk pak nejedná o vlastní vůli, je plně v područí cizí entity. Řešili jsme mnoho podobných případů, ovšem to byly situace, kdy si lidé sami přišli pro pomoc.
Teoreticky bys diskarnáta mohla odvést, ale neodvedeš ho bez prostředníka, medium. Pochybuji, že by ti manžel byl ochoten k podobné proceduře. Diskarnát také porušuje svobodnou vůli člověka, dokonce bez jeho vědomí. Ovšem neprováděl bych žádné exorcistické kejkle, nýbrž zkusil bych se s ním domluvit přes medium. Ovšem pokud s tím nemáš praxi, pravděpodobně nebudeš úspěšná. Jsou, někdy, potvory, hodně svéhlavé...

A propos, akašická kronika tvých inkarnací je v duši, Monroe to hezky popisuje. Tam se můžeš živě podívat na jakoukoliv inkarnaci, pokud ti to duše umožní.
Ještě než se odvážíš dále, přečti si ty knihy, abys věděla, co všechno se ti může stát a jak to řešit. Pokud umíš číst anglicky, tak si sežeň i tu první knihu, "The Journeys Out of the Body", tam se popisuje bezprostřední astrál po opuštění těla. Ty další dvě bych ti mohl sehnat i v češtině. Bohužel, ta první česky nevyšla.

poletucha — 8. 5. 2006 23:00

Dita.L napsal(a):

poletucha
Kdy a jak jsem zjistila ze na to mam?? To neni spravne polozena otazka :) Ja myslim, ze jednoho dne to zatouzi zkusit kazdy. Ja se prala s realitou proti duchovnu. Nakonec jsem si sedla, docela nedavno a ujasnila si v hlave, po cem vlastne touzim. Od te doby mam v hlave uplne jasno - venovat se duchovnimu rustu, ocistit vedome karmu, odpoutat se od vseho pozemskeho, ale na druhou stranu mi bylo moc moc lito vzdat se egregoru penez a vzdelani, takze jsem to skloubila a vedome si meditaci udrzuju vsechny tri - duchovni a esotericky, penez a vzdelani. Budu se muset v pristim zivote rozhodnout bud pro jedno nebo pro druhe, ale ted nejsem schopna nic z toho opustit. Uplne nedavno se zmenil i muj pohled na lidi. kazdou lidskou zlobu si dokazu vysvetlit dobrym slovem, to vyslo ze salvatora - neodsuzovat lidi, ale vzdy se zamyslet nad tim, co se od dane situace a osoby muzu naucit. Moje prvni knizka byla o regresi. Verila jsem tomu, ze si ji prectu a behem peti minut naskacu do tech zivotu, ktere chci. Hloupost. Napoprve jsem se nedokazala ani uvolnit, pak jsem u toho vzdycky usla..... chtelo to cvik a dneska uz se uvolnim jen tim, ze si reknu "jsem dokonale uvolnena" a uz o svem tele nevim :) pak to byla hypnoza, dalsi pokusy o regresy, nakonec jsem objevila dusi a zacala s ni komunikovat, otevirani a regulovani caker a nakonec etericke a astralni zacatky, spolu s nekolika lucidnimi sny. Nedavno jsem vedla se Salvem diskusi o tom, jak se mi styska ve Francii a po jeho odpovedi me napadlo, ze po astralu to muze byt super a muzu byt se vsemi v kontaktu tak jak chci.  proste vsechno prislo uplne samo, zniceho nic a casem. Ted mam svoji prvni knizku Reiki a desne me to bere :D

Dito,
díky, velmi jsi mě inspirovala. Jsi fakt dobrá.
Myslím, že se pustím do hlubšího studia. Je na čase.

Reiky teď taky studuji, ale u mě je to amatérismus, jen pro potěšení.

sunny2 — 9. 5. 2006 9:41

Dita.L napsal(a):

sunny2 napsal(a):

ja tomu nerozumiem :(

cemu presne?? :)

No, prepac, ze reagujem az teraz, nebola som tu...
nerozumiem tomu ako mozes napr. navstevovat kamaratov v Cechach, ked si vo Francuzsku. nemyslim to nijako zle, len si to neviem predstavit. ako to vyzera. to lezis napr. na posteli a tvoja dusa putuje? a aj s niekym komunikujes? odkedy vies, ze nieco taketo dokazes?

sunny2 — 9. 5. 2006 9:50

Tak som si to uz precitala a moje otazky su vlastne asi nepodstatne...
ale vzhladom na tvoj prispevok, ako si navstivila byvaleho ma napadlo, ze by si kludne mohla robit nejakeho "tajneho agenta" a nebolo by treba ani odpocuvacie zariadenie... :D
ty by si povedala co vidis a co ti ludia hovoria a hned by bola kriminalita potlacena...

Predtym nez ides "astralne putovat", tak si sama povies koho chces navstivit? musi to byt clovek ktoreho poznas? alebo mozes napr. povedat, ze chces vidiet Busha v Bielom dome, tak tam jednoducho pojdes?

Dita.L — 9. 5. 2006 11:40

poletucha - dekuju za uznani, jestli-ze to ode me beres jako "nakopnuti" spravnym smerem ale jinak delam jen veci "normalni" :rodna: :rodna:
od reiki ctu teprve prvni knizku a asi zacnu lecit predevsim sebe, abych se dostala do maximalni pohody. na druhe si netroufnu :D

Dita.L — 9. 5. 2006 11:45

sunny2 napsal(a):

Tak som si to uz precitala a moje otazky su vlastne asi nepodstatne...
ale vzhladom na tvoj prispevok, ako si navstivila byvaleho ma napadlo, ze by si kludne mohla robit nejakeho "tajneho agenta" a nebolo by treba ani odpocuvacie zariadenie... :D
ty by si povedala co vidis a co ti ludia hovoria a hned by bola kriminalita potlacena...

Predtym nez ides "astralne putovat", tak si sama povies koho chces navstivit? musi to byt clovek ktoreho poznas? alebo mozes napr. povedat, ze chces vidiet Busha v Bielom dome, tak tam jednoducho pojdes?

trefila si :D tajneho agenta delat, to by me moc bavilo, ale za pohledu fyzickeho tela. Toulat se tam astralem a smirovat, to me moc nevzrusuje :D Jen at si politici, kriminalnici  a policajti vypatraji vsechno sami :reta:

ja myslim, ze kdybych chtela videt Bushe, tak se na nej muzu podivat, ale tenhle pan me nijak nelaka :D vetsinou si ujasnim dopredu, kam chci a pak na tom pracuju, ale uz se mi i stalo, ze to prislo spontane. Ve svete kde myslenka = cin staci jen pomyslet....

sunny2 — 9. 5. 2006 11:51

a nebojis sa, ze by sa ti pri tom mohlo nieco stat? alebo ze by si sa nedokazala vratit naspat do normalneho tela?

Teru — 9. 5. 2006 11:52

Dito, no to je vážně fantastické! Blahopřeji, já si vždycky myslela, že toto je záležitost pro "vyvolené"!
Chci se zeptat na maličkost - je nějaká regaluce, jak nenavštívit osobu v situaci, ve které si, řekněme, nepřeje být navštívena? :vissla:  Asi bych se na úvod měla zajímat o jiné podstatnější věci, ale toto mi vrtá hlavou...

Jinak k té literatuře - dneska, když jde člověk do knihkupectví, najde obrovskou spoustu knih na téma duchovna a podobných věcí. Můj problém však je, že se v celku bojím si něco takového koupit, abych tzv. nenaletěla... přirovnala bych to, jako řešit zdravotní problémy u léčitele - kolik je dneska podvodníků - a člověk tím, že sáhne po špatném zdroji může napáchat více škody než užitku.
když jsem četla Cestu pokojného bojovníka, strašně jsem hlavní postavě "záviděla" postavu "učitele", někoho, kdo vás "správně" směřuje. U někoho to může být vlastní intuice, ale ta už mně tolikrát zavedla spíše do prd... :dumbom: , že se bojím se na ni spoléhat (viz. moje současná práce, kdy jsem si myslela, že nastupuju "do ráje" a je to parádní "očistec").
No nic, to je jen takové pvzdechnutí :cool:

Pěkný den
Teru

Dita.L — 9. 5. 2006 11:55

Salvator napsal(a):

Říkáš to přesně, vůbec do toho nezasahuj. Pokud si pomoc nežádá sám, pak jakákoliv tvoje "pomoc" ti jenom přidělá karmu.
Vypadá to, že má na sobě pěkně nepříjemného diskarnáta (ten tmavý oblak za ním). Kdybys ho i dokázala odvést, není záruka, že si nepřitáhne ještě horšího, nebo i celou skupinu. Stejné přitahuje stejné.
Takový člověk pak nejedná o vlastní vůli, je plně v područí cizí entity. Řešili jsme mnoho podobných případů, ovšem to byly situace, kdy si lidé sami přišli pro pomoc.
Teoreticky bys diskarnáta mohla odvést, ale neodvedeš ho bez prostředníka, medium. Pochybuji, že by ti manžel byl ochoten k podobné proceduře. Diskarnát také porušuje svobodnou vůli člověka, dokonce bez jeho vědomí. Ovšem neprováděl bych žádné exorcistické kejkle, nýbrž zkusil bych se s ním domluvit přes medium. Ovšem pokud s tím nemáš praxi, pravděpodobně nebudeš úspěšná. Jsou, někdy, potvory, hodně svéhlavé...

A propos, akašická kronika tvých inkarnací je v duši, Monroe to hezky popisuje. Tam se můžeš živě podívat na jakoukoliv inkarnaci, pokud ti to duše umožní.
Ještě než se odvážíš dále, přečti si ty knihy, abys věděla, co všechno se ti může stát a jak to řešit. Pokud umíš číst anglicky, tak si sežeň i tu první knihu, "The Journeys Out of the Body", tam se popisuje bezprostřední astrál po opuštění těla. Ty další dvě bych ti mohl sehnat i v češtině. Bohužel, ta první česky nevyšla.

http://www.lott.cz/ http://www.hemi-sync.cz/index.php?co=pr … =vyr_nazev
tak to jsou dve stranky, kde se daji objednat vsechny tri knihy. prvni jsem prave objednala a uz se na ni tesim.
Ja myslim, ze manzel by byl ochoten k tomu, aby delal medium pri cemko-li, protoze nema ani poneti o tom, co to je. Bral by to jako srandu. No a za to muj byvaly rozhodne nestoji, manzela mam radsi :)

Kahlan — 14. 5. 2006 19:06

Teru, třeba tě tam intuice zavedla, protože se tam naučíš něco, co budeš ještě potřebovat. Nezavrhuj tu svou intuici tolik, zbytečně si ubližuješ. Spíš se snaž jí poslouchat a poznávat.

Kahlan

Kazalin — 2. 10. 2007 13:46

Myslím, že tato "zaprášená" diskuze je pro mnohé aktuální, že? :D , proto jsem ji trochu vyzvedl na povrch.

poletucha — 3. 10. 2007 12:52

Kazaline, Kazaline,
to jsou opravdu velmi staré diskuze,
úplně mě rozněžnilo, když se dívám, jaký jsem udělala od té doby pokrok.


Škoda, že tu není Dita. Už se mi po ní stýská.

Kazalin — 3. 10. 2007 13:06

jj, poletucho, také jsem se díval do historie a také jsem "koukal" :D
Ono je to totiž tak, že dole je spousta zajímavých diskuzí, které se časem posouvaly níže a níže, až skončily tam, kde nikdo "nesahá" a jen se dívá, co přibylo nového za téma.

Wiki — 4. 10. 2007 14:47

No to je bomba,

já jsem tu od včerejška po dlouhé době.... a zrovna v tomto mezidobí jsem se pokoušela o astrální putování. A shodou okolností mrknu sem - a je tady přesně to, co jsem tady ani nehledala a nečekala. (opět mi to dokázalo, že to není náhoda)

Již od svých 14ti či 15ti let, kdy jsem přečetla Tuláka po hvězdách o tom uvažuju, ale myslela jsem si totéž co ostatní - že je to jen pro extrémně vnímavé jedince se zvláštními schopnostmi.
A před půl rokem jsem přečetla (snad )Putování duší a to mě odrazilo. Jenže jsem neúspěšná. Nebudu své neúspěchy popisovat, jsou klasické...
Tak dokoupím doporučené tituly a budu pracovat.
Smekám před Vámi všemi, je to fakt obdivuhodné, kam jste se dostali....

Maya.82 — 4. 10. 2007 15:39

No zrovna tohle bych chtěla vyzkoušet, ale jaksi na to momentálně nemám jaksi ani náladu ani sílu ani čas.

Hani — 4. 10. 2007 16:01

Wiki,
hmm, já to mám úplně naopak. Třikrát v životě, už je to pěkných pár let, kdy jsem se teprve zlehýnka začala zajímat o "duchovno" a zkoušela meditovat, jsem se dostala kamsi daleko a neuměla jsem to popsat. Jen - v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že nejsem ve svém těle - jsem se tak strašně lekla, že už jsem to měla strach opakovat, nicméně ještě dvakrát jsem se dostala "mimo". Raděj jsem to nikomu moc neříkala, aby mě neměli za blázna, jen jedné kamarádce. A teprve, když jsem si přečetla Tuláka po vězdách, byla jsem doma. Přesně takhle jsem to prožila, i když jen na pár minut, ne na tolik dnů, jako v knize. Do dneška, i když medituji téměř denně, jsem se tak daleko znovu nedostala a to z prostého důvodu - vím, že bych se taky nemusela vrátit. Jak to vím? Snad intuice nebo co. A já ještě svoje tělo nechci opouštět, ještě se tady mám co učit. :)
Čemu ale dodnes nerozumím je to, že když se soustředěně dívám za šera do zrcadla, tak prostě zmizím a vidím věci, co jsou za mnou - myslím v místnosti, ne v minulosti. Někdy zmizím celá, někdy jen má část... nejdřv vidím auru kolem sebe, pak kouř a pak už jen prázdnou místnost, kde nikdo není. Poprvé jsem se toho lekla, dnes už se nebojím, ale nějak nevím, k čemu je to dobré.

Kazalin — 5. 10. 2007 12:32

Hani napsal(a):

Wiki,
hmm, já to mám úplně naopak. Třikrát v životě, už je to pěkných pár let, kdy jsem se teprve zlehýnka začala zajímat o "duchovno" a zkoušela meditovat, jsem se dostala kamsi daleko a neuměla jsem to popsat. Jen - v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že nejsem ve svém těle - jsem se tak strašně lekla, že už jsem to měla strach opakovat, nicméně ještě dvakrát jsem se dostala "mimo". Raděj jsem to nikomu moc neříkala, aby mě neměli za blázna, jen jedné kamarádce. A teprve, když jsem si přečetla Tuláka po vězdách, byla jsem doma. Přesně takhle jsem to prožila, i když jen na pár minut, ne na tolik dnů, jako v knize. Do dneška, i když medituji téměř denně, jsem se tak daleko znovu nedostala a to z prostého důvodu - vím, že bych se taky nemusela vrátit. Jak to vím? Snad intuice nebo co. A já ještě svoje tělo nechci opouštět, ještě se tady mám co učit. :)
Čemu ale dodnes nerozumím je to, že když se soustředěně dívám za šera do zrcadla, tak prostě zmizím a vidím věci, co jsou za mnou - myslím v místnosti, ne v minulosti. Někdy zmizím celá, někdy jen má část... nejdřv vidím auru kolem sebe, pak kouř a pak už jen prázdnou místnost, kde nikdo není. Poprvé jsem se toho lekla, dnes už se nebojím, ale nějak nevím, k čemu je to dobré.

To jsi udělala dobrý pokrok v esoterice, když vidíš auru. Ten oblak, nebo kouř může být tvé astrální tělo.  Není nic lepšího, než to rozvíjet a stoupat výše a výše. Super :)

Wiki — 5. 10. 2007 13:20

Hani, jak se "bojíš že se nevrátíš" (By ses nemusela vrátit )???
Přece víš, že se vrátíš....žiješ...nebo ti nerozumím??

Fakt je že nežiju sama a uvolňovat se v ložnici a soustředit se na něco takového, pokud nejste sami mi přijde dost náročné (obzvlášť když vedle mě něco funí , chrápe a převaluje se), ale jsou i krásné tichounké noci, kdy se pokouším...

Přes den , např u zrcadla jsem nikdy nic nedělala - to žiju v koloběhu práce a povinností - to je velmi zajímavé- zkusím to .

V knize Putování duší si pán záměrně vybíral přímo cíl svého putování (za bratrem atd)- a to je pro mě fakt bomba.

Jasně že se o tom nedá nikomu vyprávět, dovedu si přestavit co by následovala, kdybych se svěřila svému muži - (např. " no dobře ty náš astrále, hele co si dáme dobrýho k večeři - nezajdem někam?")

Mám zážitky, které zařadit nedovedu - do které polohy patří - přičetla jsem je moci podvědomí, napsala jsem je před časem sem - asi se to jmenovalo "moc podvědomí", bylo to dost zvláštní , pokusím se je najít, jestli mi je někdo z Vás - zkušených - zdiagnostikuje a začlení do nějaké přihrádky

Natynka — 5. 10. 2007 15:08

tak jste mě holky navnadily, asi si zajdu také koupit nějakou literatutu. jako dítě jsem dokázala opustit své astrální tělo a jakoby létat. také jsem jednou měla vidění za řekou smrti, bylo to strašně silné pamatuju si že jsem asi jako 6-7mi letá holčička doma večer brečela, že nechci umřít, že se toho strašně bojím, pak jsem šla spát a najednou jsem se ocitla na břehu řeky, za tím byla zahrada bylo to celé osvícené, úplně ozářené takové jako zalité slunce všude kvetly kytky a cítila jsem se blažená, pak mi někdo něco říkal a já jsem mu řekla proč to někdo lidem neřekne, že by se pak nebáli umřít .... a ještě se mi povedlo opustit své tělo někdy po rozvodu, kdy jsem byla psychicky docela špatná, tak jsem se vznášela doma po kuchyni .... byl to strašně zvláštní pocit jako když jdu a šlapu do prázda, od ničeho se neodrážím, taková lehkost bytí ...