je mi hrozně,nedá se to ani popsat-všechny mé pocity jsou tak zmatené.po17letech společného života,mnoha rozchodech jsme se s mým mužem rozešli.bylo to v den mých narozenin-jak symbolické-snad abych na to nikdy nezapomněla.hrozně mě to bolí a nevím jak mám dál žít.když se to stalo,byla jsem totálně mimo-ten stav trvá-pročítala jsem si vaše příběhy a jak už jsem psala-hodně mě to posílilo.až tak,že jsem pochopila,že nejsem sama komu se taková věc stala,ale zase jsem v koncích.myslela jsem,že se mi uleví,ale bohužel.po včerejšku je to ještě horší.on to bere asi úplně vpohodě-ráno včera se sebral a odjel pryč a do tedka není doma.já tu sedím a brečím,říkám si proč??,když on je totálně bez citu.proč se trápím??,ale jinak to nejde.jsem asi tak hloupá,na co vlastně čekám??,jinak to nebude.nevím jak to skončí.mám všelijaké myšlenky-chci být silná,ale nedaří se mi.prominte jestli jsem vás nudila svými nářky,ale musela jsem to dostat alespon takto zmateně ven.moc se omlouvám iva:grater:

Tak to  sem klidně piš, proto je tady ta diskuze. Určitě tě to moc bolí, aspoň si utřídíš myšlenky a možná se ti ozve někdo, kdo na tom byl stejně a už je mu líp, a to tě povzbudí. Teď je to asi nejhorší, snaž se vydržet za každou cenu a když to nepůjde, tak třeba zajdi k lékaři, možná to nejhorší období bys překonala s nějakým lékem třeba na uklidnění nebo na spaní apod. aby sis aspoň v noci opočinula a nevysilovala se pořád.

Víš, nedá se poradit nic, po čem by se ti najednou ulevilo. Vždycky je na tom líp ten, kdo je větší sobec a nevnímá pocity toho druhého - a u vás to vyhrává tvůj muž.
Píšeš, že rozchodů už bylo několik - a pořád ještě tě to dokáže "sebrat"? Tak to zřejmě od něj potřebuješ dostat ještě větší "sodu". Pak tě najednou při dalším jeho odchodu nenapadne, jak jsi zoufalá, ale "konečně budu mít klid". Zjistíš, že když je doma a spí vedle tebe, tak ty se celou noc převaluješ a nemůžeš spát, zatímco když jsi sama, tak spíš klidně... Přeju ti, aby ses k tomu dopracovala co nejdřív. A můžeš to urychlit, když si uvědomíš, že ty žiješ svůj život sama pro sebe, ne pro někoho jiného. Proč tam sedíš a čekáš na něj?  Ty snad nemůžeš žít, když on tam není?!

Hlavně se nezavírej doma, choď opravdu mezi lidi i když tě to třeba nebude bavit, jistě tě čeká něco úžasného, život je moc krásný, stojí za to žít!

Křížovko - jestli ti to pomůže, napiš mi mejlík - jsem silná osobnost, probereme to a postěžujeme si navzájem !!! Přece máš svoji hrdost, rozebereme to...uvidíš, že bude líp !!!  Něco ti pošlu, nad tím si sice pobrečíš, ale bude líp.....udělal jen místo někomu lepšímu !!! Nebudeš přece plakat pro nějakého sobeckého hajzlíka !!! To bys mu udělala radost .....

holky já to moc dobře vím,ale pravdou je to,že ten kdo je sobec se netrápí.já jen prostě nemůžu uveřit....potřebuji získat tu potřebnou sílu-přesně-když vedle mě leží tak zatím spím,ale za jakou cenu???když tady není tak to bolí a když je tak to bolí ještě víc.člověk si říká,že takový život je k ničemu,ale když se to rozsekne,najednou se to posune do úplně jiné roviny.....

aneri napsala jsem ti e-mail,ale mám to nějak špatně nastavené...neodešlo to..mám smůlu ale přesto moc moc díky za nabídku pa

Tak vydrž beruško jsi ještě mladá - to usuzuji z toho že píšeš že manželství trvalo 17 let (to moje trvá už 30) a tak máš toho ještě hodně před sebou.
Já myslím že je to jak píše Aneri že uvolnil místo tomu pravému skvělému chlapovi kterého potkáš, věřím tomu. Tohle přebolí a budeš silnějsí a sebevědomější. On za to nestojí, když chtěl jít tak ať jde. Možná si myslí, že je nenahraditelný, ale on je nahraditelný.

Krizovka, to je super! Konecne po 17 rokoch si volna, mozes robit co chces! Mozes varit kedy a co chces, upratovat len ked mas naladu, ist si obzriet obchody- co kde dostali noveho, zacat chodit do fitnesu, na nejaky kurz, alebo aj na dva, clapotat sa vo vani ako dlho chces, znenit si uces, farbu vlasov.........a nikdo ta nebude pri tom buzerovat......... A raz si povies; v v den mojich xx narodenin som sa narodila znova!   Preco ste sa vlastne rozisli?

tak mi napiš na Irma55@seznam.cz

krizovko, tvůj příběh je smutný. Jsem vdaná necelých 18 let, takže si dovedu představit, jak se cítíš. Opuštěná, zbytečná prostě nanic. Taky jsem si prožila několik krizí, taky jsem se bála, že zůstanu sama ve chvíli, kdy už nebudu mít chuť budovat další vztah, ale život mi naservíroval něco mnohem horšího, vzal mi dítě a tak už nemám co řešit a případný rozchod mi připadá jako banalita. Musíš bojovat, život se s námi nemazjí, ještě nejsi tak stará, držím ti palečky.

Jak to myslíš "nemůžu uvěřit"??? Vždyť jsi psala, že rozchodů už bylo víc - nechtěla by sis spíš už říct, že po pátý už je to fakt trapný a začít se zajímat o něco jiného, než jak to zase žehlit? Nezaobírej se tím, zaobírej se jenom sebou, svým životem. Máš přece nějaké koníčky, kamarády. Pokud jsi aspoň trochu sportovně založená, jdi třeba běhat - endorfiny se vyplaví i kdybys nechtěla a nálada bude lepší, uvidíš. Chce to jen trochu změnit svůj život, který se předtím nejspíš řídil podle něj. Možná se toho bojíš a nevíš najednou jak na to, ale ono to půjde! Pomalu, ale půjde.

ZNÍ TO VŠECHNO TAK LOGICKY......moc všem děkuju

Moc se tu nesvěřuj, jsou tu i takové, které tě nějak nevkusně sjedou, pozor!!!!

Irenka21 napsal(a):

Moc se tu nesvěřuj, jsou tu i takové, které tě nějak nevkusně sjedou, pozor!!!!

????????

Buba napsal(a):

Irenka21 napsal(a):

Moc se tu nesvěřuj, jsou tu i takové, které tě nějak nevkusně sjedou, pozor!!!!

????????

Bubo, vzala jsi mi mou myšlenku, chtěla jsem reagovat naprosto stejně. Všimla jsem si, že bývalá moderátorka Irenka ráda provokuje, bohužel na naprosto nevhodných místech. Je mi jí líto.

zuzanka napsal(a):

Buba napsal(a):

Irenka21 napsal(a):

Moc se tu nesvěřuj, jsou tu i takové, které tě nějak nevkusně sjedou, pozor!!!!

????????

Bubo, vzala jsi mi mou myšlenku, chtěla jsem reagovat naprosto stejně. Všimla jsem si, že bývalá moderátorka Irenka ráda provokuje, bohužel na naprosto nevhodných místech. Je mi jí líto.

Irenka, stale cakam (e),, ak nieco zacnes, tak to dokonci. Toto nebyval tvoj styl!

Krizovka, teraz bude niekolko dni, tyzdnov, pre teba zamracene,ale neboj slniecko opat  zacne svietit. Vzdy je to tak.

Irenko, netuším o čem byl tvůj krátký příspěvek, ještě se mi nestalo že by mně tu někdo sjel a pro mně je babinet především o vykecávání a o tom že když něco sdílíš, bolest je poloviční a radost dvojnásobná.
Krizovko, určitě  se to bude vyvíjet podle přísloví co tě nezabije, to tě posílí a lidi tady tě podrží, když budeš potřebovat, neboj.

Bylo...nebylo.....
Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka:
dobrá nálada,smutek,vědění....a kromě ostatních různých pocitů i láska.
Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí.Každý si tedy připravil svou lod a odplouval z ostrova.Jen láska chtěla čekat do poslední chvíle.Ještě než se ostrov potopil, prosila láska po pomoc.
Na luxusní lodi plulo kolem bohatství.Zeptala se:Bohatství, můžeš mně vzít sebou? "Ne, nemůžu, mám na lodi mnoho zlata a stříbra.Tady pro tebe není místo"
Tak se láska zeptala pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi. "Pýcho, můžeš mně vzít sebou?"
"Já tě , lásko, nemůžu vzít sebou....je tu všechno perfektní, mohla bys mi poškodit mou lod" odpověděla pýcha
Láska se tedy zeptala smutku, který jel kolem."Smutko, prosím tě,vezmi mne sebou"
"Ach, lásko, já jsem tak smutný, že musím zůstat sám" řekl smutek
Také dobrá nálada projela kolem lásky, ale byla tak spokojená, že ani neslyšela, že na ni láska volá.....
Najednou řekl nějaký hlas..."pojd, lásko, já tě vezmu sebou."..byl to nějaký stařec, který promluvil.
Láska byla tak vděčná a štastná, že se zapomněla zeptat na starcovo jméno. Když přijeli na pevninu, stařec zmizel.
Láska si uvědomila, že mu hodně dluží a zeptala se vědění: " Vědění, můžeš mi říct, kdo mi pomohl?"
"Byl to čas" odpovědělo vědění.
"Čas?" zeptala se láska..."proč mi pomohl čas?"
A vědění odpovědělo...."protože jen čas ví, jak důležitá je v životě láska"

JE TO PRAVDA,I KDYZ PÍŠEŠ BLBOSTI,KTERÉ MNOHDY NEDÁVAJÍ SMYSL-BOLEST JE POLOVIČNÍ..a už i to pomůže

Ahoj krizovko!
Asi není moc slov, co by tě dostaly do lepší nálady, spíš ta slova nejsou žádná.......... Vím moc dobře jak se cítíš, byla jsem na tom podobně, manžel mě a děti opustil po 15 letech manželství. Myslela jsem, že je konec světa, bolest neznala mezí. Hodně měsíců trvalo než jsem našla zase sama sebe - ale věř, že našla. Svět byla zes krásný. Dokonce jsem se po více než roce přes net seznámila s prima člověkem - štěstí ovšem trvalo jen rok. Takže teď se zase plácám v životě........ ale i když to bolí, tak už vím, že zase bude líp a třeba opět až to nebudu čekat, tak natrefím na lásku. Není mi veselo, ale pokud bych ti mohla pomoct alepoň slovem, tak mi klidně písni na mail - můžeme to probrat. Teď bohužel budu muset teplou židli přenechat synovi.
Moc ti držím pěsti - musíš si co nejdříve zase začít vážit sama sebe - určitě máš spoustu předností a na světě určitě chodí  někdo, kdo je velmi rád ocení!!!!!! Pokud chceš - ozvi se.

Ráda bych ti pomohla, ale nevím jak. Já jsem ta cácora, co si tak dopisuje s Moničkou. Podle mě, je určité období přesně takovýchto emocí třeba. Nevím, kdo by tě tady sjel, když jsi teď smutná, já to nezažila a nepamatuji si, že bych já kdy někomu ublížila, ale stát se může všechno. To, že se vypíšeš, zase podle mě, může převést pouhé emoce, které bolí, do nějaké jiné formy a až budou všechny venku a utříděné, tak s nimi můžeš začít pracovat. (A pomůžeš tím zase někomu dalšímu, aby poznal, že na tom tak není sám )
No a to bude ten okamžik, který tady holky popisují. Staneš se zase o kousek lepším člověkem. Šťastnějším. Protože na světě největší "relativizátor" všeho je čas. Ten prostě plyne a plyne a nikdo s tím nic nenadělá. Je to, podle mě, nejpotřebnější věc na světě. Tak to vnímám já. Takže všechno, co se stalo, se mělo stát. Přesně v ten okamžik, ve který se to stalo..  Aby tě to posunulo kupředu.  (to, ale ve zkreslené formě cituji avalonku) Za chvíli bude dobře....  moc ti to přeju.... držím pěstičky a pokud by ses snad trápila moc dlouho a nevěděla si rady, určitě ti pomůže psycholog. Takže vůbec není čeho se bát... :hjarta:

Krizovko můžu se jen zeptat jestli máte děti? 

Jinak si myslím, že nejhorší je zůstávat sama doma a vzpomínat a ptát se proč. Zakaž si na něho myslet, piš si s náma na netu nebo jdi ke kamarádce.
Už by sakra měli vymyslet nějakou pilulku na bolavé srdíčko.

zuzanka napsal(a):

Buba napsal(a):

Irenka21 napsal(a):

Moc se tu nesvěřuj, jsou tu i takové, které tě nějak nevkusně sjedou, pozor!!!!

????????

Bubo, vzala jsi mi mou myšlenku, chtěla jsem reagovat naprosto stejně. Všimla jsem si, že bývalá moderátorka Irenka ráda provokuje, bohužel na naprosto nevhodných místech. Je mi jí líto.

Dobry vecer, devcata,
rada bych se Irenky zastala. Nevsimla jsem si, s vyjimkou jiste korespondence s Pandorrou, ze by Irenka nekoho provokovala.
Myslela to uprimne,a varovala vas v dobrem umyslu. Vim o cem mluvi, a az se s projevem nepochopeni ci neporozumeni na babinetu potkate, jiste samy pochopite.

Křižovko, dovedu si představit velmi dobře, jak ti je, že i když tu dostáváš dobré rady -např. hlavně nebýt doma, tak se ti do toho nechce, máš chuť se zavřít a neotravovat se svým problémem moc lidi..  Pro začátek bych přesto začla myslet na sebe - došla si k holiči, na kosmetiku, nebo se přihlásila na nové cvičení - já třeba začla chodit na "pohyblivé stoly", nemusela jsem tam s lidmi moc mluvit a krásně jsem si vyčistila hlavu, tu hlavu jsem si pak nechala ostříhat a odbarvit - a zase mohla jsem si rovnat myšlenky v hlavě..  Naštěstí jsem měla jednu skvělou kamarádku, která mi denně volala a krafaly jsme o kravinách
a pak samozřejmě babinet :hjarta:, na který nedám dopustit (a jsem závislák). Dokonce se objevili dva lidé, kteří mi pomáhali a od kterých jsem to absolutně nečekala - manželův nejlepší kamarád a jeho žena...
Taky to ten můj bral jako hotovou věc a asi nečekal, že budu reagovat tak, jak jsem reagovala..  Hned jsem ho vypakovala z bytu, když si chce žít svůj život, tak proč by měl s tebou být v jednom bytě a ještě ve stejné posteli.. !!!!!
Taky mi trápilo, chodil domů denně za dětmi a já se zavírala do ložnice, dokud nevypadl.  Pak jsem zjistila, že je to pro děti horší, sebrala jsem všechny své síly a prostě mu dělala různé malé lumpárničky...
Drž se, chvilku to potrvá, ale časem se s tim srovnáš a zjistíš, že ti je bez něj vlastně líp.

Folly napsal(a):

zuzanka napsal(a):

Buba napsal(a):

????????

Bubo, vzala jsi mi mou myšlenku, chtěla jsem reagovat naprosto stejně. Všimla jsem si, že bývalá moderátorka Irenka ráda provokuje, bohužel na naprosto nevhodných místech. Je mi jí líto.

Dobry vecer, devcata,
rada bych se Irenky zastala. Nevsimla jsem si, s vyjimkou jiste korespondence s Pandorrou, ze by Irenka nekoho provokovala.
Myslela to uprimne,a varovala vas v dobrem umyslu. Vim o cem mluvi, a az se s projevem nepochopeni ci neporozumeni na babinetu potkate, jiste samy pochopite.

Některé věci, o kterých jsem se tady chtěla poradit, byly proti mně zneužity v jiné diskuzi jako podpásovka, proto už píši o vaření a květinách, jinak jenom někdy malá poznámka ke starším tematům, která tu jsou dlouho. Přeji pěkný večer, nechci se tu už dávat všanc, ale vy si samozřejmě dělejte dle svého uvážení.

Folly napsal(a):

zuzanka napsal(a):

Buba napsal(a):

????????

Bubo, vzala jsi mi mou myšlenku, chtěla jsem reagovat naprosto stejně. Všimla jsem si, že bývalá moderátorka Irenka ráda provokuje, bohužel na naprosto nevhodných místech. Je mi jí líto.

Dobry vecer, devcata,
rada bych se Irenky zastala. Nevsimla jsem si, s vyjimkou jiste korespondence s Pandorrou, ze by Irenka nekoho provokovala.
Myslela to uprimne,a varovala vas v dobrem umyslu. Vim o cem mluvi, a az se s projevem nepochopeni ci neporozumeni na babinetu potkate, jiste samy pochopite.

Folly, nemusis sa zastavat Irenky, je to zena, ktoru si vysoko vazim, ktora v zivote preskakala vela, a ma co povedat nam vsetkym. Prave preto by ma zaujimalo, o co vlastne ide, co sa vlastne stalo.                                                                         Mozes ma navigovat na tu korespodenciu s Pandorrou, prosim? :gloria:

To dokončování mi připadá zbytečné, dobrou noc, jdu na jiný net.

Buba napsal(a):

nemusis sa zastavat Irenky, je to zena, ktoru si vysoko vazim, ktora v zivote preskakala vela, a ma co povedat nam vsetkym. Prave preto by ma zaujimalo, o co vlastne ide, co sa vlastne stalo.                                                                         Mozes ma navigovat na tu korespodenciu s Pandorrou, prosim? :gloria:

Myslis tu jeji korespondenci s Irenkou? Zkus si dat do vyhledavani slovo avarat, tusim,ze ji ho Irenka ze zlomyslnosti zmenila.
Ale jinak je Pandorrinych prispevku plny babinet, spousta jich je skvelych, a bohuzel jsou tam i jine. Muzes si zadat do vyhledavani napr. slovo svepravny a budes se divit.

Irenka21 napsal(a):

To dokončování mi připadá zbytečné, dobrou noc, jdu na jiný net.

Irenka, ty sa nemas za co hambit, ty si nikomu podpasovku nedala. Myslis, ze na inom nete nebudu problemy? Vies, ako sa hovori " skapinajuci kon kope". Tak si toho kona nevsimaj! Ty si predsa nikdy neutekala z boja!

Krizovko, to co jsem napsala, ale nepopírá, že s Tebou soucítím, prvotní lítost musí ven, potom se vše uklidní ,zase budeš moci normálně myslet dál, přečti si místní příběhy a uvidíš, že podobnou situaci zažilo mnoho žen a po přebolení časem zase vedou docela šťastný život, neboj se čas vyléčí mnohé.
Bubo, díky, ale dál bych se o tom nešířila, tenkrát jsem dala jiné obrázky, protože jeden člověk hlásal pochopení a sám se k jiným názorům stavěl jako čertík, no a pan jsem to vyměnila, aby si uvědomila, že se někdy chová jako duševní kudlanka. je to pryč, omluvila jsem se, jejich chování se nezměnilo, chybu neuzná nikdo, proto si dávám pozor, abych se s nimi v rozhovorech nepotkávala, jsou mimo moji realitu. Člověk si nemůže rozumět s každým. Naopak některá děvčata jsou fajn, proto sem ještě na některé rubriky chodím.

Frigo napsal(a):

Křižovko, dovedu si představit velmi dobře, jak ti je, že i když tu dostáváš dobré rady -např. hlavně nebýt doma, tak se ti do toho nechce, máš chuť se zavřít a neotravovat se svým problémem moc lidi..  Pro začátek bych přesto začla myslet na sebe - došla si k holiči, na kosmetiku, nebo se přihlásila na nové cvičení - já třeba začla chodit na "pohyblivé stoly", nemusela jsem tam s lidmi moc mluvit a krásně jsem si vyčistila hlavu, tu hlavu jsem si pak nechala ostříhat a odbarvit - a zase mohla jsem si rovnat myšlenky v hlavě..  Naštěstí jsem měla jednu skvělou kamarádku, která mi denně volala a krafaly jsme o kravinách
a pak samozřejmě babinet :hjarta:, na který nedám dopustit (a jsem závislák). Dokonce se objevili dva lidé, kteří mi pomáhali a od kterých jsem to absolutně nečekala - manželův nejlepší kamarád a jeho žena...
Taky to ten můj bral jako hotovou věc a asi nečekal, že budu reagovat tak, jak jsem reagovala..  Hned jsem ho vypakovala z bytu, když si chce žít svůj život, tak proč by měl s tebou být v jednom bytě a ještě ve stejné posteli.. !!!!!
Taky mi trápilo, chodil domů denně za dětmi a já se zavírala do ložnice, dokud nevypadl.  Pak jsem zjistila, že je to pro děti horší, sebrala jsem všechny své síly a prostě mu dělala různé malé lumpárničky...
Drž se, chvilku to potrvá, ale časem se s tim srovnáš a zjistíš, že ti je bez něj vlastně líp.

Moc nechápu rady typu - holič,kosmetika.Tam chodí snad každý normálně,k čemu to má být dobré ,že zabiješ hodinu času ze dne , který má 24 hodin?Mně by to asi nic nedalo.

Pro každého není normální chodit ke kadeřnici, já mám dlouhé vlasy a chodím tak 3X do roka. A na kosmetiku taky tak.
Spíš to bylo myšleno tak, že člověk se jakoby uvolní, má pocit že pro sebe něco dělá a nabyde malinko víc sebejistoty . Solárko , cvičení, kosmetika  dodává sebevědomí a to potřebuje raněný člověk nejvíce. At manžel taky vidí, že jen doma netruchlí, ale dovede být i bez něho.   A taková povedená změna (třeba jen účes), s pocitem " vidíš o co jsi přišel"  je první krok k překonání smutku.

Pešta napsal(a):

Pro každého není normální chodit ke kadeřnici, já mám dlouhé vlasy a chodím tak 3X do roka. A na kosmetiku taky tak.
Spíš to bylo myšleno tak, že člověk se jakoby uvolní, má pocit že pro sebe něco dělá a nabyde malinko víc sebejistoty . Solárko , cvičení, kosmetika  dodává sebevědomí a to potřebuje raněný člověk nejvíce. At manžel taky vidí, že jen doma netruchlí, ale dovede být i bez něho.   A taková povedená změna (třeba jen účes), s pocitem " vidíš o co jsi přišel"  je první krok k překonání smutku.

Asi to tak je, ale mám pocit , že v mém případě by to asi nemělo velký význam.Nedovedu si nějak představit, že bych získala u kadeřníka sebevědomí, to bude asi složitější proces.

HOLKY MOC VÁM DĚKUJU ZA VŠECHNY RADY-AŤ PŘÍNOSNÉ ČI NIKOLIV.Ono to spíše je tak,že každý jsme jiný a na každého platí nebo pomáhá něco jiného.Chápu co bylo myšleno tou radou zajdi ke kadeřníkovi a kosmetiku-je to asi o tom,aby si člověk připadal  prostě důležitý sámpro sebe,aby udělal radost sám sobě především-jenže konkrétně v mémpřípadě by to bylonaprosto zbytečné-kdybych chtěla dát muži najevo,že netruchlím-ale umím si udělat hezký den i sama-ono by se to vždy obrátilo proti mně-a zrovna ted mě dochází-vždyť pro něj není nic dobré co se týká mně-ať je to cokoliv.Je to sebestředný tvor-ale přiznám si,že ho bohužel zatím ještě v srdcimám-ono 17 let je 17 let.Ale nebojte-já na to přijdu-snad pochopím,že on není ten jediný,že jsem tady taky já!!!Ale holky pravdu-bolí to hrozně-totiž my s tím asi počítáme tak nějak automaticky,že nás má ten náš rád a že jsme pro něj tou první na světě,ale ve chvíli kdy zjistíme,že tomutak není...co dodat,moc vám děkuju,ani nevíte jak mi tím pomáháte,aty články typu někdo  tě sjede...neberu-já mám bolest a chci se s ní nějak vypořádat,ale každý má právo na svůj názor a každý se na věc díváme jinak,ale i přesto-moc moc díky

Takže zase nehodlám kázat o bolesti, zvláště v tom svém super věku :) :dumbom:
Tím kadeřníkem si, snad, nebudeš budovat sebevědomí ani dokazovat svému muži, jak jsi skvělá i bez něho - s ním už se snažíš skončit ne?) ale opravdu si jen uděláš malou radost. Ty holky vědí, proč ti tak radí, podle mě se bojí, aby ses neuzavřela mezi 4 stěny se svou bolestí a netrápila se zbytečně dlouho. Takže kadeřnice je člověk, ve fitnesu jsou lidi a všude jinde venku svítí slunce, a ty jim nemusíš nic dát, ale oni dají tobě, aniž by chtěli, nebo aniž by je to něco stálo, stejně jako slunce dává teplo, jen proto, že prostě existuje a podstatou jeho existence je dávat teplo a světlo...  (No, vymyslela jsem to teď sama, tak snad to bude pochopitelné, jak je to míněno)
Já si myslím, že ty se s tím dokážeš správně vypořádat. Už tady slyším, on je sebestřený a ani by můj účes neviděl. Slyšela jsem, že zdravá první fáze je právě se naštvat. A pak už si budeš moci říct, ať je jaký je, pro mě je důležité mít krásné vlasy. Ale ze dne ne den, to určitě nepůjde... To, co teď prožíváš je určitě normální a je třeba opravdu pomalu, ale jistě,  měnit uvažování.. Přeju, ať tě to stojí co nejméně bolesti a proběhne to, co nejrychlěji...  :hjarta:

Krizovko, je mnohem a mnohem horší, když se Ti "nepovede" ditě, než když se Ti nepovede manžel. Bolest ze zrady manžela odezní za pár měsíců, ale bolest ze ztráty (nemyslím přímo fyzické) dítěte Tě děsí po zbytek  života.
Kdysi jako mladá dívka jsem slyšela tento alegor. příběh, který mě v nejtěžších chvílích tzv. drží nad vodou (neboj nejsem náboženský fanatik)

Přišel za Pánem Bohem muž se svým křížem a prosí Boha, aby mu kříž vyměnil,
že ho má tak strašně těžký, že už dál nemůže...No prosím, povídá Bůh, polož si svůj kříž tady mezi ty ostatní a vyber si jiný. Muž zkouší dlouho různé kříže, jeden se mu zdá přílož dlouhý, jiný ostrý, další drhne atd.... Nakonec si jeden vybere a spokojeně odchází... Pán Búh se za ním dívá a povídá, kdyby si ty člověče věděl, že odcházíš s tím samým křížem, se kterým si sem přišel..

Měj se hezky a :" Čo bolí to prebolí...!

ahoj holky-moc díky za všechny příspěvky  a za to co píšete.jste naprosto skvělé!!!pomalu ale jistě začínám přicházet na to,že ponižování a doprošování k ničemu nevede-vidím to sama.takže se momentálně snažím tuto věc prostě přijmout a registrovat,že to tak je.je to moc těžké,ale musím to zvládnout.když je mi nejhůř tak jdu sem a to mě vždy alespoň na chvíli povzbudí.moc moc všem díky a zase příště papa Iva

Ahoj, Krizovko!!! My tě tady vždy rády uvidíme, ale ještě lépe, když budeš mít na tvářích smích a dobrou náladu....,ale pochopitelně i s problémama ,tak nám začíná teplo a bylo by škoda se trápit pro jednoho chlapa !!! Přece si to pro jednoho nerozhážeš u všech !!! Tak hodně dobré nálady a optimismu !!! A někde jsem četla, že chtějí udělat sraz...to by bylo super, kdyby jsme se setkali a pokecali naživo !!!

Ahoj Ivo - krizovko! To je dobře že už se cítíš aspoň malinko líp!!! Tak vydrž!