» Diskuse - Babinet.cz https://fora.babinet.cz/index.php » Puberťáci (12 - ... let) https://fora.babinet.cz/viewforum.php?id=186 » 14letá dcera https://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=6845 |
1Marie — 28. 4. 2006 12:04 |
Moc potřebuju poradit. Mám 14letou dceru, bydlíme na sídlišti v Praze, asi 10 min od metra. Dcera chodí do centra do školy a tak má samozřejmě kamarádky , které bydlí v centru. A teď se dostávám k problému. Po škole často chodí na návštěvu ke kamarádkám, nebo ještě někam zajdou na zmrzku apod. a já s ní věčně bojuju, do kdy musí být doma. Zatím máme stanovenou dobu 19.00 - to ale znamená, že z centra musí už po šesté. Jsem moc přísná? Nebojíte se nechat 14letou dceru venku dýl třeba do 8? Já nevím, ale Praha mi připadá čím dál nebezpečnější, když si vezmu třeba ty týpky co se potulují kolem metra Národní.. Na druhou stranu ale se bojím, že ji držím moc zkrátka - samozřejmě se mnou bojuje. Ach jo, fakt nevím. |
Dana — 28. 4. 2006 13:03 |
dokud byla dcera na základce, musela být doma do šesti, a to bydlíme v klidném městečku. O prázdninách to bylo déle. Teď v 17 chodí domů nejdéle v týdnu v 8.00 . |
anka — 28. 4. 2006 13:28 |
Podle mého je 19 hodina únosný čas.Škola jí většinou končí ve 14 hod,takže času na vypovídání má dostatek. |
1Marie — 28. 4. 2006 13:38 |
Děkuju moc za názory. Někdy jsem už z těch dětí tak "zblblá", že ztrácím vlastní soudnost. . |
Jája — 28. 4. 2006 14:11 |
jsme na vesnici a taky musí bej 13letá dcera doma do 6 - 7 hodin |
janyka — 29. 4. 2006 0:09 |
Dceři je taky 14 a domů taky musí přijít nejpozději v 19 .00 hod . Bydlíme ve větším městě . Samozřejmě , že jí se to zdá málo . Nedávno jsme to řešily , já řekla - zatím je ti pořád ještě 14 , ona - no právě že je mi UŽ 14 ! Takhle vedeme čím dál víc hovorů . A to teď ještě čekají prázdniny ! Budu muset asi trochu ustoupit , nevím ještě kam až...... |
Dr.Pöthe — 29. 4. 2006 13:18 |
Důležité je abyste o tom co rozhodnete byla vnitřně přesvědčena. Můžete to pak po čase třeba změnit, ale znovu jen po zralé úvaze a v souladu s tím co cítíte a co si opravdu myslíte. Proto senenechte manipulovat ani vydírat. Obecná pravidla v tomto neexistují. Držíkm palce¨ |
Martina09 — 2. 5. 2006 21:21 |
Soucítím ze všemi rodiči našich pubertálních dětiček. Jsou strašně chytří, dospělí a my jsme tady jenom proto, abychom jim kazili život. Starší ratolest má úplně stejné argumenty. Proč já musím být tak brzo doma, když VŠICHNI můžou být venku déle.Kdo je ten "všichni",ale specifikovat neumí. Jelikož jí bylo už 15,tak argumenty posunula na vyšší rovinu a já se snažím nezbláznit se. Venku bývá podle ročního období. V zimě do 17-19hod,jaro podzim17-20 a v létě občas déle. Samozřejmostí je to ,že vím s kým je a pokud se vrací později(19 a víc), tak ji vždy někdo doprovodí až domů. Obě strany se snažíme dodržovat pravidla a fungu je to. |
Tiina — 3. 5. 2006 15:34 |
Jé je, tak tyhle debaty do kdy musím být doma si ještě velmi dobře pamatuju...děs běs..ale od takových 16-ti to většinou bývalo do posledního metra ( tj. přibližně do půlnoci ) úderem 18. narozenin, už jsem se neptala.. |
Tiina — 3. 5. 2006 15:35 |
Nicméně, co bylo taky zajímavý, já jsem nejstarší ze tří sester a u mě to rodiče hrozně řešili, nicméně moje nejmladší sestra si trajdala v 15-ti po nocích...svět je nespravedlivý :-) |
Michaela.43 — 3. 5. 2006 17:54 |
18. hod.by stačila, zál. do kdy mají školu, a taky záleží, kdy jsi ty či manžel doma, abyste se scházeli relat. stejně...má mobil? tak by snad nebyla problém kontrola,... |
helena — 4. 5. 2006 6:45 |
To buď ráda. Já jsem v 18 teprve dostala vlastní klíč od domu (tehdy se zamykalo v zimě v 9 a v létě v 10 večer) a doku jsem ho neměla, musela jsem být doma, než domovník zamknul. Jinak to znamenalo noční hledání telefonní budky a potupné škemrání, aby mi tatík přišel otevřít. No, dodržovala jsem, dodržovala, protože za ty kecy ani to nejlepší rande nestálo :D |
Helča2 — 10. 5. 2006 21:12 |
Bydlíme také v Praze. Dcera musela být po celou ZŠ doma do 19 hod, te'd je na střední ve 3.ročníku a musí být doma do 20 hod. Tedy musela, minulý týden oslavula sladkých 18, tak to má do 21 hod. V létě jí nechám do 22 hod. Strašně ,, remcá ,, že jiní jsou venku do 23 hod už od 9. třídy ZŠ. Říkala jsem jí, že já musela být doma , než jsem odešla z domu, do 19 hod . A dcera mi řekla, že je to před 100 lety a že je jiná doba. Říkala jsem jí, že má pravdu, že je jiná doba .... HORŠÍ.... samé násilí, drogy, přepadávání. |
Tiina — 11. 5. 2006 10:22 |
Helčo tvoje 18-TI LETÁ DCERA musí být do devíti doma ???????????????? Uvědomuješ si, že už je to dospělá osoba ?????? |
Tiina — 11. 5. 2006 10:23 |
P.S. což tedy ovšem neznamená, že když jsem byla někde pařit a vypadalo, že se akcička vydaří a pojede se do rána, že jsem nezavolala domů, že nedorazím, ale zase....jenom oznámení, ne dotaz, jestli můžu. |
helena — 11. 5. 2006 11:51 |
Tiino, nevím, kolik ti je, ale přála bych ti, abys ustála moment, kdy ti tohle udělá tvoje osmnáctileté dítě. |
Tiina — 11. 5. 2006 12:29 |
Heleno, ale to je snad normální ne ? Prostě jednou je "dítě" dospělé a rodiče to prostě musí respektovat. Uvědomuješ si, jak svou dceru před jejími přáteli neuvěřitelně ztrapňuješ, když musí do devíti doma jako malé dítě ??? Kolik jí bude muset být aby si mohla dělat, co bude chtít...tedy brr, díky bohu, že nejsi moje matka. |
helena — 11. 5. 2006 12:53 |
Tiina a ty si fakt myslíš, že datem 18. narozenin je dítě dospělé??? Ani náhodou. Prů... je ovšem v tom, že od tohoto data je právně plně zodpovědné, což je docela divoká kombinace s tou nedospělostí. A mimochodem - moje děti nemusely být doma tehdy, kdy jsem jim to přikázala, ale vždycky jsme se (podle věku) dokázaly dohodnout na nějakém čase, který ony kupodivu buď dodržely (drobné rozdíly způsobené třeba jedním ujetým autopbusem jsem tolerovala) nebo zavolaly, že se zdrží - i ve věku dost po těch 18 letech totiž chápaly a i říkaly, že se musí ozvat, aby "máma neměla strach". Vcelku mě nezajímalo, kde jsou, ale většinou mi to i říkaly samy od sebe, kam jdou. |
Tiina — 11. 5. 2006 13:04 |
Dospělé ne, ale od toho data je za sebe odpovědné. Moment - tak jak, ty jsi tady psala, že tvoje dcera musí být úderem 21:00 doma, že si jí to slavnostně prodloužila o hodinu. |
agnes — 11. 5. 2006 13:20 |
Já tedy nevím, ale 18ti letá holka do devíti doma? To mi připadá opravdu neuvěřitelný... |
helena — 11. 5. 2006 13:26 |
Pleteš si mě s Helčou - ta prodlužuje :). |
Tiina — 11. 5. 2006 14:14 |
Heleno sorry, nějak se mi spojilo :-))). |
Gabrielle — 11. 5. 2006 15:32 |
tak to já jsem ve čtrnácti redy musela být doma do 7, o prázdninách do 8. A ani mi to nijak nevadilo, když jsem chtěla být venku déle, prostě jsem se s rodičema dohodla. Myslím, že by mě v patnácti nikam nepustili s klukem samotnou, ale neviděla bych to v tom, že by mi nevěřili. Prostě by to bylo brzo... |
Gabrielle — 11. 5. 2006 15:34 |
Také si nemůžu stěžovat. A kdybych s partnetrem žila tak, jako naši spolu, byla bych maximálně spokojená... |
agnes — 11. 5. 2006 15:48 |
Proč myslíš brzo? Pokud máš na mysli kvůli zahájení sexuálního života, tak třeba já tenkrát ty prázdniny přežila bez ztráty věnečku :gloria: Právěže jsem věděla, že s ním můžu jít kdykoliv kamkoliv, tak jsem neměla potřebu se na něj rychle vrhnout, abych nepromarnila jedinou příležitost. |
mashanka — 21. 5. 2006 15:20 |
Já myslím, že Praha je stejně nebezbečná v 6, jako v 8. Jde spíš o to, stanovit nějaká pravidla a ta, v rámci rodinné dohody, dodržovat |
mashanka — 21. 5. 2006 15:24 |
Tobě je těch 18, viď ? Až budeš mít svoje děti, povíme si :D |
Májajája — 21. 5. 2006 18:08 |
Souhlas, svatá pravda. Když si vzpomenu co jsem prováděla , tak se s obavami dívám na syna který se blíží do těch let............... |
helena — 22. 5. 2006 6:45 |
A když si k těm vzpomínkám ještě přidám to, co jsem doma neříkala...:) A asi fakt nebylo tak nebezpečno, jako je dneska.:butter: |
briza3 — 22. 5. 2006 13:18 |
Mám studující "dospělé děti" (19,19,21) a platí pravidlo, že rodičům oznámí kdy přijdou domů. Musím o nich vědět, ikdyž se to někomu zdá přehnané, přece nebudu jenou služka (uvařit, uhlidit, vyžehlit) a bankomat kam se chodí pro peníze. Všichni musí mít nějaké povinnosti. |
helena — 22. 5. 2006 13:25 |
Už jsem se tu někde zmiňovala, že u nás to fungovalo obdobně. Už jenom proto, "aby máma neměla strach". A ani dospělé děti to nepovažovaly za něco ponižujícího, ale krom toho strachu taky za běžnou "provozní" informaci - kdo vyvenčí psa, bude se na víkend vařit nebo ne, budou doma všichni nebo nikdo... |
Tiina — 22. 5. 2006 13:34 |
Mashanko je mi 28, když se tedy ptáš, ale nezapomněla jsem, zřejmě na rozdíl od tebe, na dobu kdy mi těch 18 bylo a co bylo v tom věku pro mě důležitý. |
helena — 22. 5. 2006 13:54 |
Tiino - fakt myslíš, že 18 let je poukázka na všechno včetně bezohlednosti k okolí? |
1Marie — 22. 5. 2006 13:58 |
Díky všem za odpovědi. U nás je teď momentálně období klidu, dcera je doma do 19.00 maximálně , jen jednou zavolala, že se trochu zdrží a přišla v 19.15. |
helena — 22. 5. 2006 14:04 |
No vidíš - buď ráda, že zavolala, to svědčí o jisté spolehlivosti. :) Jenže, děvče zlatý, jí stejně neubrzdíš - ona má pocit, že ten čas jí strašně utíká... To jen my, "starý kvočny", víme, že to tak není :), že se někdy vyplatí počkat si, vychutnat... Některý poznatky jsou nesdělitelný. |
Lavina — 22. 5. 2006 14:31 |
Mě bude 19 a když to vezmu ze svého pohledu...taky mi připadá že chodit domu v tomto věku v 21.00 je takový..no divný.. ani ve svém okolí nemám kamarády kteří by domů museli chodit tak brzo. Já jsem úderem svých 18ti nezískala také úplnou svobodu, chodím na diskotéky, do barů, ale určitá pravidla mám taky. Smím zůstat venku do kolika chci a nestává se často že bych se vracela před půlnocí. Ale i přestu svobodu co mám od našich musím dodržovat jejich podmínky. Například volat že jsem na tu diskotéku opravdu došla, pak se musím hlásit během večera jestli jsem v pořádku a když jedu domů tak většinou napíšu sms že už jsem na cestě. Já si myslím že tohle je hodně o důvěře, protože jsem nikdy neudělala nic co by se mým rodičům nelíbilo. Nikdy jsem nebyla tak opilá že bych nedošla nebo nedojela domů, nekouřím a nefetuju a neválím se s každým klukem který mi padne do oka. |
Tiina — 22. 5. 2006 15:43 |
Heleno bezohledné podle mě ničit mladému člověku život nesmyslnými příkazy ( je ti sice 18, ale doma budeš do devíti ) jenom proto, že někdo není ochoten přijmou fakt, že jeho malá holčička je už dospělá. Sice z pohledu staršího se může to jestli půjdeš nebo nepůjdeš s kamarády do kina jako blbost, ostatně i já to už dneska tak vidím, ale v těch 18 to prostě důležité je. |
Caroline — 22. 5. 2006 17:03 |
Já mám overprotektivního otce...na maturitní večírek řekl rezolutní "ne", ale že by jevil zájem, jak dopadla maturita? |
kosatka — 22. 5. 2006 17:40 |
Bydlíme na malé vesnici, kde je relativně klidno a bezpečno a děcka většinou "lítají před barákem". Každopádně kolem 19 se večeří a pak už můžou jít ven jenom v pá, so, ve všední den ne. Ale i v ten pátek většinou přijdou kolem osmé s tím, že venku už nikdo není. Teď píšu o letním období, v zimě spíš sedí u počítače. |
mashanka — 22. 5. 2006 19:03 |
28 ? No potěš krtek :D No, každý zraje jinak rychle |
mashanka — 22. 5. 2006 19:10 |
Chápu Tě. Mám skoro 18ti letého syna a vím, o čem je řeč. Musíš si prostě pomalu zvykat. Strach o ně určitě budeme mít i ve 40, ale to se prostě nedá nic dělat. |
Tiina — 23. 5. 2006 16:56 |
Mashanko, přesně každý zraje jinak rychle. Někdo k pochopení, že různí lidé mají různé názory a není třeba je proto urážet, nedospěje zřejmě nikdy, jak je na tvém příkladě jasně vidět. |
gemi — 23. 5. 2006 22:49 |
Tiina, prosím tě, CO tě tu uráží..?? |
helena — 24. 5. 2006 6:46 |
Milá Tiino, pokud máš pocit, že rodičovský strach projevující se podle tebe "nesmyslnými příkazy" ničí mladým život, tak jsi ve svém věku skutečně ještě nedospělá. Nemám na mysli skutečně "opičí matky", bez nichž se potomek ani samostatně nenadýchne, ale určitá pravidla prostě v rodině platí a naopak, čím dospělejší = zralejší dítě je, tím méně mu dá práce se jimi řídit a dokáže je akceptovat bez pocitu omezení. |
Tiina — 24. 5. 2006 10:13 |
Gemi přečti si poslední Mashančin příspěvek ještě jednou, třeba ti to dojde. |
anka — 24. 5. 2006 10:19 |
Pravidla v životě musíme dodržovat všichni a to že je někomu 18 neznamená že si ze dne na den může dělat co chce.Klukovi bude 20 a režimu a chodu rodiny se musí podřizovat stejně jako ostatní.Neumím si představit že by dnem dospělosti přicházel a odcházel z domu tak by se mu líbilo,nebo by se mi ozval jen kdyby si náhodou |
Tiina — 24. 5. 2006 10:28 |
Anko a kdo tady obhajoval model rodiny, kde se její členové potkávají náhodou ?????? Pořád se tady bavíme o nesmyslných příkazech typu "je ti sice 18, ale do večerníčku budeš doma". Nikdo nezpochybňuje fakt, že i to "dítě" musí přijmou odpovědnost za svoje činy a respektovat určitá pravidla, už na základě toho, že bydlí u rodičů. Ale pravidla jsou pravidla a buzerace je buzerace. |
helena — 24. 5. 2006 10:31 |
Ne jiný názor, ale způsob jeho prosazování, to za prvé. Viz tvoje poslední věta - a ještě si dupni! Navíc mi připadá, že jiný názor nejsi ochotna přijmout ty. Dost nás tady psalo o obavách z toho, co všechno se může stát, ne o povelech, které bychom vydávaly proto, abychom dítě "buzerovaly", jenže na to ty nějak neslyšíš. :(. Většina "čerstvě plnoletých" si myslí, že má moře po kolena, ale případné průšvihy nechá v poklidu za sebe řešit rodiče. Takže to je druhá věc, proč chceme, aby nad "dětmi" byla alespoň nějaká "kontrola". |
briza3 — 24. 5. 2006 10:43 |
A co povinnosti ve škole???? Moje děti vstávají 6 h, takže nějaké ponocování je opravdu jen vyjímečně. A nakonec povinnosti budou mít i v zaměstnání, ikdyž se dneska moderní do práce nechodit, ráno si pěkně přiležet..... |
Tiina — 24. 5. 2006 11:15 |
Ach jo, tak znova.....nikde jsem nepsala, že by "děti" měly úderem 18. narozenin hodit za hlavu všechny povinnosti, vykašlat se na rodiče, na pravidla, na slušnost...to mi neustále podsouváte vy. |
helena — 24. 5. 2006 11:32 |
Tiina - tohle je tvoje citace: |
ponožka — 25. 5. 2006 16:19 |
Nad některými příspěvky se nestačím divit. :o) Popravdě věk 14 let není zrovna věk malého dítěte. U nás doma to bylo vždycky o důvěře a rodiče mi věřili. Vždycky, když jsem měla přijít dýl, tak jsem všechno řekla dopředu...kam jdu a kdy přijdu. Nebyla jsem z těch, kteří by něčeho takového zneužívali a courala se po nocích. Slovo jsem vždycky dodržela. Nedokážu si představit, že bych svému 14tiletému dítěti řekla: "Buď doma do sedmi". Určitě by se mi nelíbilo, kdyby chodilo každý den domů o půlnoci, to bych zatrhla, ale v sedm mi přijde poněkud úsměvné. Navíc si představte, že vámi zmiňované děti budou jednou na internátě a tam co já vím, musí být nejpozději kolem deváté hodiny. Možná dnes už jsou povoleny i pozdější hodiny. Tohle všechno je o důvěře. Řekla bych, že pokud takhle nakazujete a přikazujete, prostě nevěříte svým dětem. Věřte tomu, že i s nimi se dá rozumně domluvit a hlavně jim věřit! To vás tolik zklamaly? Takže ve čtrnácti v sedm domů, kouknout na Večerníček a hajdy do postele!! :o)) |
1Marie — 26. 5. 2006 9:35 |
Milá ponožko, to dilema přeci není o tom, jestli své dceři věřím nebo ne. Je o tom, že svět kolem nás je nebezbezpečný a já jako matka mám o své dítě strach, připadá Ti to divné? Ke svojí dceři mám naprostou důvěru, ale všimla sis někdy lidí, kteří se potulují večer okolo metra? Tady nejde o to, že by něco někde provedla ona, ale že někdo něco udělá jí! |
helena — 26. 5. 2006 9:49 |
Ono je to o strach i přes den. Živě si vzpomínám, co se vyrojilo po první velké amnestii a dneska to není o moc lepší. Jestli dokážou za bílého dne otravovat ožralí bezdomovci na zastávce tramvaje (když všichni kolem dělají, že tam nejsou), tak co potom večer. Přece nebudu vědomě vystavovat dítě určitému nebezpečí, když mu můžu zabránit, byť za cenu nějakých "omezení". |
ponožka — 26. 5. 2006 11:08 |
Milá Marie, napíšu to trošku ošklivě, ale dceru tímhle neochráníš navždy. Co myslíš, že se změní, až jí bude 20, 25, 30... budeš jít také dovolovat být venku do sedmi? Já zkrátka 14tiletou slečnu už nedokážu považovat za malé dítě bez rozumu. Nebezpečí je všude, ale když se budeš pořád bát všeho a všech, tak si pomalu ani nedokážu představit, co budeš vyvádět, až se jednou dcera bude chtít odstěhovat s přítelem. Zkrátka mi být doma do sedmi pro čtrnáctiletou slečnu přijde pěkně kruté. Pochopila bych to u desetiletého dítěte... A jak jsem psala, když byla ještě základní škola na osm let, tak 15tiletí byli na internátě. Věk 14 a 15 už není takový rozdíl. |
helena — 26. 5. 2006 11:12 |
Ponožko, taky jsem bývala na intru - komu nebylo 18, musel být do sedmi večer taky zpátky. Výjimkou byly různé akce, ale vždy na povolení vychovatelek. Teprve po 18 byla návratka v devět. |
Tiina — 26. 5. 2006 11:25 |
Heleno, dobře tak možná dobrá vůle není ten správný termín, dejme tomu moje zodpovědnost...prostě jsme nechtěl aby o mě měla matka strach. Takže tolik si myslím normální, rozumný přístu z mojí strany a do dnes oceňují rozumný přístup mých rodičů, kteří prostě uznali, že je mi 18, jsem formálně dospělá a věřili mi. |
1Marie — 26. 5. 2006 13:39 |
Milá ponožko, ale jistěže moje dcera není malé dítě bez rozumu. Je jí 14. Ne 18, 20, 25 - ale 14. Nikdy nevyrůstala jako skleníková květinka, se školou už byla několikrát ve Francii - žila v rodině, kde za zadkem neměla svoji maminku, ale matku francouzskou, která věř mi, byla v mnoha směrech daleko úzkostlivější než já. |
ponožka — 26. 5. 2006 15:15 |
Heleno, moje sestra byla také na intru. Šlo o internát pro učební obory, takže tři roky. 18ti let se tam jen tak někdo nedočkal (snad jen ten, co šel o rok déle do školy nebo propadl). Pro všechny platilo do devíti večer na intru. |
ponožka — 26. 5. 2006 15:35 |
Určitě bych nesrovnávala dospívání dívky a chlapce. S mojí mamčou se dalo vždycky na všem domluvit a příchody domů nebyly výjimkou. Navíc jsem jako malá chodila na atletiku a do sedmi večer jsem se vrátit nestíhala. Pak od 13ti let jsem chodila na aerobic a vracela se domů kolem desáté večer, holt to prostě jinak nešlo. Mamča byla naopak ráda, že se hýbu a nesedim doma na zadku. Třeba to teď budeš považovat za malou mateřskou péči, ale to je naprostý nesmysl. V péči o mě rozhodně nic nezanedbala... Vysokou školu jsem vystudovala, pracuju a zodpovědná jsem také. |