Dobrý den, potřebovala bych s něčím poradit. Před rokem jsme prodávali starší dům. Noví majitelé vypadali jako super lidé, nicméně i po tak dlouhé době nás i po opětovném požádání kontaktují a neustále chtějí s něčím radit ohledně domu přitom jsme jim vše při převzetí vysvětlili a dali vše potřebné papíry k domu(jsou to prkotiny typu jak zapnout to a to). Nejdříve jsme napsali slušně, aby byli samostatní když i to nepomohlo, tak jsme je začali ignorovat. Mysleli jsme že bude klid pár dní se nic nedělo, a pak jsme je zahlédli jak objíždějí okolo našeho nového domu. Jak by jste se zachovaly vy? Děkuji za odpověď

Třeba se jen chtějí kamarádit a nejde jim to :-)

no nevím  :lol:

Pokud prodej a dodatečná vysvětlení proběhly ve vší slušnosti, je to stalking?

Tak ti jsou divní! :co: Zkuste fakt vydržet a ignorovat a snad je to přestane bavit.

Nejspíše budou hodně bezprostřední a komunikativní, pokud na Vás působí jako super lidé a máte domy ve stejném městě, tak bych nad tím co napsal Normální chlap zauvažoval. Ostatně proč nepoznat nové lidi, jsou tam noví a možná nikoho jiného neznají. Pokud bych z těch lidí, ale neměl dobrý pocit a nechtěl se s nimi vídat, tak bych je delegoval na někoho jiného, kdo se jim za peníze věnovat bude. A to bych na každý jejich dotaz odpověděl, že už si to vůbec nepamatuju a netuším jak se co zapojovalo, ale že když jsem něco nevěděl, tak jsem volal panu "Nějaký hodinový manžel", že je naprosto skvělý a vždycky hned pomohl. Určitě bych to ale řešil v přátelském duchu.

Lenna palec dolů, Nocturmas palec nahoru!

LENNNA napsal(a):

Tak ti jsou divní! :co: Zkuste fakt vydržet a ignorovat a snad je to přestane bavit.

Taky bych to tak cítila. Rok je dlouhá doba. Mohlo by jít o takové ty přísavky, co se snaží z lidí okolo vysát, co se dá. Zřejmě vycítili, že jste hodní lidé a že "tady by to šlo".
Velice slušně, ale důrazně bych jim dala na vědomí, že vše potřebné už se od Vás dozvěděli, což už jste ale udělali...Pak bych jim ještě důrazněji řekla, aby vás už nekontaktovali, že už jste jim několikrát řekli vše potřebné a jestli něco potřebují, ať se obrátí na odborníky.
Pak už zbývá jen ta ignorace. Protože od "přísavek" raděj dál.

Judyna napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak ti jsou divní! :co: Zkuste fakt vydržet a ignorovat a snad je to přestane bavit.

Taky bych to tak cítila. Rok je dlouhá doba. Mohlo by jít o takové ty přísavky, co se snaží z lidí okolo vysát, co se dá. Zřejmě vycítili, že jste hodní lidé a že "tady by to šlo".
Velice slušně, ale důrazně bych jim dala na vědomí, že vše potřebné už se od Vás dozvěděli, což už jste ale udělali...Pak bych jim ještě důrazněji řekla, aby vás už nekontaktovali, že už jste jim několikrát řekli vše potřebné a jestli něco potřebují, ať se obrátí na odborníky.
Pak už zbývá jen ta ignorace. Protože od "přísavek" raděj dál.

Také to tak na mě působí, ti lidé jako přísavky, opravdu by se mi to nelíbilo.

To zní skoro jakoby se to všude jen hemžilo lidmi-přísavkami, které je nutné od sebe odhánět pomalu jako vosy :-) Fakt je to tak hrozné? Já osobně jsem ještě nikoho nepotkal na koho by se tohle označení hodilo, tak se ptám :-)

normální chlap napsal(a):

To zní skoro jakoby se to všude jen hemžilo lidmi-přísavkami, které je nutné od sebe odhánět pomalu jako vosy :-) Fakt je to tak hrozné? Já osobně jsem ještě nikoho nepotkal na koho by se tohle označení hodilo, tak se ptám :-)

Chlape, to se asi nedá paušalizovat. Podle mého to každý bude vidět svýma očima, svým nastavením. Proto někomu něco vadí a jiný kouká, proč to jako vadí? Viz. jak jsme se mohli přesvědčit vedle v diskusi ADFky. Každý to posuzujeme svou optikou, tak to prostě je.
Já jsem hodně citlivá na svůj osobní prostor, jsem spíše vlk samotář, nevyhledávám kontakt s lidmi. Proto jsem reagovala zde i v diskusi ADFky (kde v obou případech šlo nějakým způsobem o domov, osobní prostor) jinak než ostatní. A zase kolikrát koukám, co jiným lidem vadí a mě to nevadí vůbec a nechápu to, proč jim to vadí. Prostě jsme lidé různí.

normální chlap napsal(a):

To zní skoro jakoby se to všude jen hemžilo lidmi-přísavkami, které je nutné od sebe odhánět pomalu jako vosy :-) Fakt je to tak hrozné? Já osobně jsem ještě nikoho nepotkal na koho by se tohle označení hodilo, tak se ptám :-)

Proč všude? Nebavíme se přece obecně, jde jen o tenhle případ. Tak si představ, že někomu prodáš barák, bydlíš v novém a kupci tvého baráku tě celý rok budou kontaktovat a něco požadovat.
Mně to fakt nepřipadá jako běžná věc. Navíc je to rodině Mili nepříjemné. Tak proč by s nimi měli být v kontaktu?
Já se taky stýkám jen s tím, s kým chci.
Ale je to můj osobní názor a pohled na tuto konkrétní věc. Netvrdím, že správný.

Ale jo, otravní lidé existují, ne že ne :-) Mě jen překvapilo tvrzení, že je potřeba je "tvrdě a nekompromisně" odehnat :-) Mně v takových případech stačí běžné sociální dovednosti, abych se z jejich otravnosti vyvázal a nemusím provádět tvrdé a nekompromisní akce hodné speciálních jednotek :-)

Zbytečně přeháníš. Přečti si znovu Milin příspěvek - slušné chování už proběhlo.
Znovu jsem si prošla přísěvky, ale nikdo netvrdí, že je třeba jednat tvrdě a nekompromisně. Kdes to vzal? A jestli je to nějaká dedukce, tak jenom Tvoje.

Judy, Mili87 nebude zrovna zdatná v komunikaci (už jen to, že se jí vyhýbá ignorací, místo toho aby jí asertivně utla, pokud ji není po chuti) a nemám ji to zlé, proto se nás konec konců ptá na názor. Navíc je sama prohlásila za super lidi. A už proto bych jí pozvat sousedy na grilovačku, na které jim bude sama osobně a povinně vysvětlovat jak se co zapojuje, nakázal. Podle mě 99% všech sousedských sporů vzniká z naprosté nezkušenosti s jednání s lidmi. A proto mi přijde zbytečné si v tomhle směru navyšovat rezervy tím, že se jim budu stranit, vyhýbat se obloukem, přecházet na druhou stranu chodníku, schovávat ze za žaluziemi atd., aby náhodou zase něco nechtěli. Pokud vím, že je mi to nepříjemné a neumím s tím nic udělat, tak se musím sebrat, vylézt ven za nimi a ve svém zájmu požadovat, aby to do mě všechno naprali, a ježto jsem byl doteď pasivně agresivní (utíkal, ignoroval, schovával se) a nic se nenaučil, tak ať se mě ptají třeba celý den, a tak často, dokud se na to nezačnu těšit! A naopak jim ještě sám zavolám, jak to dopadlo a zdali je vše v pořádku. A přijmu to jako lekci zdarma a ještě je u toho pohostím, aby jim nevyprahlo, a při loučení poděkuji, že si s nimi vždycky rád pokecám.

Já ti nevím...Já to možná opravdu špatně chápu, ale mám pocit z prvního Milina příspěvku, že všechno toto už vpodstatě proběhlo....Ale chyba v komunikaci to být může. Je opravdu možné, že kupující si vstřícné chování vysvětlili jinak . Pokud ale nepomůže přístup slušný přátelský, co potom? Je chyba opravdu jen na rodině Mili, že špatně komunikují?

Nocturmas napsal(a):

Judy, Mili87 nebude zrovna zdatná v komunikaci (už jen to, že se jí vyhýbá ignorací, místo toho aby jí asertivně utla, pokud ji není po chuti) a nemám ji to zlé, proto se nás konec konců ptá na názor. Navíc je sama prohlásila za super lidi. A už proto bych jí pozvat sousedy na grilovačku, na které jim bude sama osobně a povinně vysvětlovat jak se co zapojuje, nakázal. Podle mě 99% všech sousedských sporů vzniká z naprosté nezkušenosti s jednání s lidmi. A proto mi přijde zbytečné si v tomhle směru navyšovat rezervy tím, že se jim budu stranit, vyhýbat se obloukem, přecházet na druhou stranu chodníku, schovávat ze za žaluziemi atd., aby náhodou zase něco nechtěli. Pokud vím, že je mi to nepříjemné a neumím s tím nic udělat, tak se musím sebrat, vylézt ven za nimi a ve svém zájmu požadovat, aby to do mě všechno naprali, a ježto jsem byl doteď pasivně agresivní (utíkal, ignoroval, schovával se) a nic se nenaučil, tak ať se mě ptají třeba celý den, a tak často, dokud se na to nezačnu těšit! A naopak jim ještě sám zavolám, jak to dopadlo a zdali je vše v pořádku. A přijmu to jako lekci zdarma a ještě je u toho pohostím, aby jim nevyprahlo, a při loučení poděkuji, že si s nimi vždycky rád pokecám.

super  návod !    v posledních  dvou  řádcích   i   s nadsázkou  :styrka:  neb  není vyloženě  nutno   se  těšit - to  už  by  byla lekce  pro pokročilé ;)   ale VYLÉZT  VEN   ... jak   píšeš,  to  je potřeba
toto  řešení   sice   vyžaduje   dost  odvahy   i  sebezapření ...:cool:  ale  je to  cesta  ze "začarovaného    kruhu "   ven  :jojo:

Judyna napsal(a):

Pokud ale nepomůže přístup slušný přátelský, co potom? Je chyba opravdu jen na rodině Mili, že špatně komunikují?

Ano, bezesporu. A je třeba s tím nadále pracovat a zkusit to jinak, třeba si z nich začnu dělat srandu, že jsou to vážně trdla, nebo že si je s takovou adoptuju a budu jim dělat tátu, nebo zkusím být naopak dotěrný já, prostě si s tou situací začnu hrát a zkoušet různé postupy, dokud nenajdu ten pravý. Důležité je nepřestat mluvit. Čím menší máme strach nebo zábrany někomu něco říct, tím více nás lidé slyší a poslouchají.

Pak je tu druhá možnost, ignorovat je, nevšímat si jich, vyhýbat se jim, ať mi vlezou na záda, chci mít klid. A co se stane? Je dost možné, že Vás začnou pomlouvat, že jste jim prodali ruinu ve které nic nefunguje. Vy se začnete bránit a naopak utočit na ně, že jsou úplně neschopní a že to už není vaše starost. Takže klasická situace ve které si každý drží svou pravdu. Najednou začnete rozdělovat i ostatní sousedy podle toho kdo je na čí straně. Budete v sobě dusit křivdu, zášť a nepřátelství. Ostatní lidé se do těch vašich tahanic nebudou chtít míchat a buď Vám to jen odkývnou nebo se vám taky začnou vyhýbat, protože jim tím stěžováním na ty neschopné otravy začnete brát energii. A časem budete chtít prodat třeba i tenhle nový dům  a někdo vytáhne na světlo, že jednu ruinu jste už prodali tak ať si na Vás dají pozor a že oni by to tady nekoupili. Tahle cesta Vám do života přinese jen utrpení, zmar a nedůvěru v lidi. Nic Vám nedá, proto jsem vždy pro komunikaci. Nedej bože, když to je někdo schopný dotáhnout až k soudu. To už může klidnému a šťastnému životu jen zamávat z okna.

A tak to už mi příjde docela kruté. Takové spíš zahrávání si s lidmi.
V poslední větě píšeš o strachu. Ale strach je něco jiného, tomu je třeba se postavit čelem. Ale v tomto případě snad o strach nejde.
Mila se jich chce zbavit. To, že by s nimi sami vyhledávali kontakt či byli k nim opět přístupní a vstřícní, by tyto lidi mohlo jen povzbudit.
A pokud nereagují na slušné odmítnutí a Mila si chce zachovat svůj vlastní prostor, pak ignorance je možná vhodný projev nezájmu. To neznamená schovávání se a uhýbání.

(Dodatek - reagovala jsem na Tvůj původní příspěvek - tedy první sloupec. K tomu dalšímu jen krátce - chovat se podle toho, aby mě ostatní lidé nepomluvili, tak to je podle mě cesta do pekel. Protože kdo chce, vždy Tě pomluví a můžeš se snažit - v dobrém - jak chceš.)

:offtopic:
Jinak jsem moc ráda za slušnou diskuzi s lidmi, kteří mají odlišný názor. To je to pravé. Protože to vždy nutí k zamyšlení a otevírá to prostor.

Judyna napsal(a):

(Dodatek - reagovala jsem na Tvůj původní příspěvek - tedy první sloupec. K tomu dalšímu jen krátce - chovat se podle toho, aby mě ostatní lidé nepomluvili, tak to je podle mě cesta do pekel. Protože kdo chce, vždy Tě pomluví a můžeš se snažit - v dobrém - jak chceš.)

Jasně, pokud to dělám ze strachu, aby mě nepomluvili, tak je to špatně. Já to dělám ale proto, abych se naučil s lidmi mluvit, abych se naučil řešit nepříjemné situace sám za sebe a po dobrém. Tvořím si s lidmi dobré vztahy. A chci se s nimi setkávat.

Ale uznávám, že to moc pohodlné není. Každopádně by mi ta trocha nepohodlí stála za to, aby když budu prodávat třeba i tenhle nový dům sousedi raději říkali: Bože oni se Vážně stěhují? To jsou tak skvělí a přátelští lidé. My od nich kouli dům před léty, s ničím jsme si ze začátku nevěděli rady a oni nám vše vysvětlili. Co jsme se jich naotravovali… a oni nás ještě pozvali na grilovačku. Jsme jim moc vděční. To je taková škoda že se stěhují pryč. A kolik že za to chtějí? Cože? Vždyť mají malé miminko a za tu cenu je to ještě zadarmo! Jsou to opravdu solidní a příjemní lidé.
A nedělám to proto, abych tohle o sobě slyšel, ale protože cítím, že tak je to správné a takhle mě to baví a takhle to chci s lidmi mít. všichni jsme na stejné loodi tak proč si navzájem vrtat díry do paluby. A pokud to přesto nechtějí přijmout a chtějí mě raději pomlouvat, pak je to jejich volba, jejich rozhodnutí. Za sebe jsem jim dal příležitost vzájemně se lépe poznat a pokud to odmítnou, tak se nemám za co stydět. A naopak můžu být na sebe pyšný.

Určitě se shodnem na tom, že je lepší s lidmi komunikovat, vše si vysvětlit a mít dobré vztahy.  Protože s dobrou se vždy dojde dál a také se více dosáhne. O tom žádná.

Ale pokud mě ta druhá strana nějak omezuje či obtěžuje, tak to má své hranice. A já si myslím, že rok je dostatečně dlouhá doba. Protože jsou opravdu lidé, kteří dobroty druhých zneužívají. A tam už třeba dobrá vůle z mé strany končí. Ono je rozdíl mezi "být zlý a neochotný" nebo se nenechat zneužívat či vysávat (jsou i emocionální upíři).

Ale my samozřejmě nevíme, jak to je. Vycházíme jen z jednoho krátkého příspěvku. Ale zajímavého.

Vidím to spíš jako Judyna a Lenna. Ale "každý" z nás "má svou pravdu". Každý jsme jinak založený; někdo je asertivnější než druhý, někdo komunikativnější než druhý, jsme různého věku, každý z nás vyrostl v trochu jiné době a v jiných podmínkách...  :)

rina napsal(a):

Pokud prodej a dodatečná vysvětlení proběhly ve vší slušnosti, je to stalking?

No já včera večer napsala sáhodlouhý příspěvek ve smyslu 'nabídnout variantu sepsání všech jejich dotazů a pak návrhu jednodenní osobní vysvětlovací navstevy' a když to nebude stačit, tak policii pro stalking.
BB mi opakovaně napsal že stránka nefunguje, tak jsem příspěvek zkrátila na výše uvedený. A ejhle, některé názory se mému hodně podobaly.

Judyna napsal(a):

:offtopic:
Jinak jsem moc ráda za slušnou diskuzi s lidmi, kteří mají odlišný názor. To je to pravé. Protože to vždy nutí k zamyšlení a otevírá to prostor.

Ano! :supr:

líbí  se mi   a přijde  mi užitečný  přístup  Nocturmase, - mimo  toho - dělat  si  z nových  majitelů  legraci   - že " ..jsou  trdla "
protože    z těch  5 řádek, co píše  Mili,   -se dá těžko  posoudit,  CO  SE PŘESNĚ  ODEHRÁLO,  jaká  komunikace   proběhla,  atd.  a nedá  se  hned  tvrdit,  že  noví majitelé  jsou  opravdu   vlezlí,  nedovtipní,  či  jací ...  na  základě  2 vět z úvodního  příspěvku

Jen bych zdůraznila docela podstatnou informaci a to,že my s nimi sousedi nejsme. Bydlíme už úplně v jiném regionu. Děkuji za diskuzi,problém je že už jsme to opravdu řešili ve vší asertivitě a bez úspěchu. A na další kolo už pomalu ztrácím chuť :/

Ale ve slušnosti jestě počkám jestli náhodou by se situace neuklidnila a pokud ne asi to začnu řesit jako stalking 😧

Nocturmas napsal(a):

Judyna napsal(a):

(Dodatek - reagovala jsem na Tvůj původní příspěvek - tedy první sloupec. K tomu dalšímu jen krátce - chovat se podle toho, aby mě ostatní lidé nepomluvili, tak to je podle mě cesta do pekel. Protože kdo chce, vždy Tě pomluví a můžeš se snažit - v dobrém - jak chceš.)

Jasně, pokud to dělám ze strachu, aby mě nepomluvili, tak je to špatně. Já to dělám ale proto, abych se naučil s lidmi mluvit, abych se naučil řešit nepříjemné situace sám za sebe a po dobrém. Tvořím si s lidmi dobré vztahy. A chci se s nimi setkávat.

Ale uznávám, že to moc pohodlné není. Každopádně by mi ta trocha nepohodlí stála za to, aby když budu prodávat třeba i tenhle nový dům sousedi raději říkali: Bože oni se Vážně stěhují? To jsou tak skvělí a přátelští lidé. My od nich kouli dům před léty, s ničím jsme si ze začátku nevěděli rady a oni nám vše vysvětlili. Co jsme se jich naotravovali… a oni nás ještě pozvali na grilovačku. Jsme jim moc vděční. To je taková škoda že se stěhují pryč. A kolik že za to chtějí? Cože? Vždyť mají malé miminko a za tu cenu je to ještě zadarmo! Jsou to opravdu solidní a příjemní lidé.
A nedělám to proto, abych tohle o sobě slyšel, ale protože cítím, že tak je to správné a takhle mě to baví a takhle to chci s lidmi mít. všichni jsme na stejné loodi tak proč si navzájem vrtat díry do paluby. A pokud to přesto nechtějí přijmout a chtějí mě raději pomlouvat, pak je to jejich volba, jejich rozhodnutí. Za sebe jsem jim dal příležitost vzájemně se lépe poznat a pokud to odmítnou, tak se nemám za co stydět. A naopak můžu být na sebe pyšný.

Takový přístup (obecně) se mi líbí :supr:

Mili87 napsal(a):

Jen bych zdůraznila docela podstatnou informaci a to,že my s nimi sousedi nejsme. Bydlíme už úplně v jiném regionu. Děkuji za diskuzi,problém je že už jsme to opravdu řešili ve vší asertivitě a bez úspěchu. A na další kolo už pomalu ztrácím chuť :/

Nedivím se. Co je moc, to je moc.
Jak jsou staří?

Judy, Lenno, Vrabčačko, Mili87 rozumím, o co Vám jde. A tyhle situace s upíry nastávají právě proto, že neumíte komunikovat a neumíte si budovat svou sociální hodnotu a o to horší to je, když jste to Mili nedokázali ani za rok. Pokud se nebojíš zkoušet a testovat různé přístupy k lidem a jsi ochotna s nimi a na sobě pracovat, tak si časem vybuduješ takovou hodnotu, že si tohle k tobě nikdo nedovolí. Když to přeženu, tak se v očích druhých staneš celebritou, staneš se pro ně takový Karel Gott. Volala bys snad Karlu Gottovi, s otázkou jak máš co zapojit, kdyby jsis od něj koupila dům? Pravděpodobně ne, protože by to pro tebe byl tak vážený člověk, že by sis nedovolila ho otravovat s takovýma pitomostma. A nemusí to být celebrita, může to být doktor, profesor, úspěšný podnikatel, umělec. Prostě někdo kdo si svou sociální hodnotu už vybudoval a výsledek bude stejný.

A teď si představ, že by ten dům od Karla Gotta koupila třeba Hanka Zagorová (tedy člověk se stejně vysokou sociální hodnotou), tak jí naopak přijde přirozené zavolat Karlovi a ptát se jej jak má nahodit pojistky. A Karel protože ví, jak se má chovat, tak jí na to kamarádsky odpoví (ne proto, že je to taky celebrita a s nikým jiným by nemluvil, ale proto že se k němu chová normálně, lidsky a přirozeně, což lidé bez vlastní vysoké hodnoty nedokáží), a třeba zrovna nemá čas tak řekne: "Hele Hani, já mam za chvíli koncert, zavolej panu Kutilovi, on se v tom vyzná lépe než já a ozvi se jak to dopadlo!" Nemá vůbec potřebu jí ignorovat, i kdyby se jej ptala opakovaně, tak ho stejně nebude otravovat, protože si ten pořádek sjedná, pokud tomu bude jinak. A jelikož má Hanka svou úroveň, tak toho zneužívat nebude, protože si času Karla váží stejně jako toho svého.

Problém nastává, pokud je naše sociální hodnota tak nízká, že si jí kupujeme ústupky vůči druhým, ze slušnosti jim posluhujeme. Snažíme se druhému (nejčastěji partnerovi) zavděčit, aby nás měl rád a je nám blbé ho odmítnout. Jasně teď si říkáte, vždyť o tom celou dobu mluvíme! Nenechat se vysávat! Ale problém je, že ve skutečnosti nemáte nic, co by od Vás kdo mohl vysávat a proto utíkáte a schováváte se před pijavicemi, nemáte sílu ani na vlastní život natož se ještě dělit o to málo co Vám zbylo s někým dalším. A vím o čem mluvím, protože já prožíval to samé, taky jsem se vyhýbal pijavicím. V podstatě je to celé jako kanibalismus, kdy se jeden divoch snaží sežrat druhého, je to boj o přežití na nejprimitivnější úrovni.

Čím vyšší získám sociální hodnotu, tím silnější si kolem sebe vytvořím přirozenou autoritu, respekt, charisma, která zároveň funguje jako dokonalý štít proti pijavicím. Sám se vlastně stanu takovým sociálním testem pro ostatní, který je třeba svými dovednostmi překonat, aby se mě něčím mohli vůbec dotknout, a podstata toho testu je získání podobného statusu nebo překonání mých přirozených filtrů. Pijavice těmito filtry totiž nedokáží projít, protože je to asi jako bych si chtěl koupit s 10korunama mercedes. Neudělám to, protože vím, že to nejde. Stejně tak jako nemůžu chtít po Karlu Gottovi, aby mi namontoval žárovku.

Mocturme, tak jsem to přečetla celé. Vše to, co píšeš, mám shrnuto do jedné věty pod čarou. Vím, o čem mluvíš. Přesto si myslím, že uvědomit si svoji hodnotu znamená i rozmyslet si, kolik energie budu čemu a komu věnovat. Co má ještě cenu a co ne. V konkrétním případě Mili je podle mého rok dlouhá doba. Mili nikoho hned neignorovala. Tam proběhl rok komunikace.
I já mám ledacos odžito a moje zkušenost zase je, že i když dejme tomu energetický upír, kterého rozpoznám - ne všechny - ale kterému na to nenaskočím a on to ví, i tak je mi blízkost takového čloěka nepříjemná, tak se s ním prostě nestýkám. Hotovo šmitec. Já mám právo si určit, s kterými lidmi se budu stýkat a s kterými ne. To není utíkání.

Když to převedu na Tvé téma: oslovíš atraktivní ženu, která Tě ale tvrdě odmítně - buďto tím, že Tě bude naprosto ignorovat nebo Tě slovně odpálkuje. Budeš za ní rok chodit a zkoušet to nebo se poohlédneš jinde, kde samozřejmě uplatníš své zkušenosti? O tom to je. Jestli se zaměříš na jednoho člověka, který s tebou nechce mit nic společného - a na to má právo - pak je v Tvém chování něco patologického. Pokud to ale budeš zkoušet pořád znovu, ale někde jinde, přičemž uplatníš svoje zkušenosti k tomu, abys dosáhl výsledku, tak to je ono.

Tvému příkladu se nedá vzdorovat, protože z něj ti kupci vyjdou jako nevykalibrovaná asociální hovada.

Judyna napsal(a):

Mili87 napsal(a):

Jen bych zdůraznila docela podstatnou informaci a to,že my s nimi sousedi nejsme. Bydlíme už úplně v jiném regionu. Děkuji za diskuzi,problém je že už jsme to opravdu řešili ve vší asertivitě a bez úspěchu. A na další kolo už pomalu ztrácím chuť :/

Nedivím se. Co je moc, to je moc.
Jak jsou staří?

Tak mezi 32-35 lety.

Teda Nocturmasi :co: , jestli tys kvůli samému přemýšlení a polemizování něco neprošustroval?:grater:

Mili87 napsal(a):

Judyna napsal(a):

Mili87 napsal(a):

Jen bych zdůraznila docela podstatnou informaci a to,že my s nimi sousedi nejsme. Bydlíme už úplně v jiném regionu. Děkuji za diskuzi,problém je že už jsme to opravdu řešili ve vší asertivitě a bez úspěchu. A na další kolo už pomalu ztrácím chuť :/

Nedivím se. Co je moc, to je moc.
Jak jsou staří?

Tak mezi 32-35 lety.

No tak to jsou mladí lidé. Ti by si snad měli poradit.

Ano. Akorát jestli sledují dům Mil, hodně to vypadá na stalking. :dumbom:

Jestli sledují jejich nový dům, tak bych zpozorněla a začala řešit, zda je ignorovat, nebo jasně dát najevo, že vím, zda volat policii a tak.
Jinak, sama za sebe, dva začátky topné sezóny jsem po telefonu prosila bývalé majitele bytu, aby mi poradili, jak zapnout topení. Na rozdíl ode mne si to kupodivu pamatovali (a to jsem si to dvakrát napsala!).

Já jsem taky první topnou sezónu (po 6ti měsících bydlení) volala nejdříve realitku (tam nevěděli) a pak předchozího nájemníka, jak zapnout wafky. Ale to bylo jen jednou a moc jsem se omlouvala za obtěžování.

normální chlap napsal(a):

Ale jo, otravní lidé existují, ne že ne :-) Mě jen překvapilo tvrzení, že je potřeba je "tvrdě a nekompromisně" odehnat :-) Mně v takových případech stačí běžné sociální dovednosti, abych se z jejich otravnosti vyvázal a nemusím provádět tvrdé a nekompromisní akce hodné speciálních jednotek :-)

Každou odpověď zveličuješ a přeháníš.

rina napsal(a):

Já jsem taky první topnou sezónu (po 6ti měsících bydlení) volala nejdříve realitku (tam nevěděli) a pak předchozího nájemníka, jak zapnout wafky. Ale to bylo jen jednou a moc jsem se omlouvala za obtěžování.

No to já jsem to přes léto zapomněla, tak jsem volala podruhé. Samozřejmě jsem se taky moc omlouvala, až jsem s tím byla otravná.

Tak nám se podařilo prodat dům až po 3 letech a to jsme museli docela dost investovat do rekonstrukce...ale ve finále se cena docela výrazně zvýšila, tak jsme na tom nebyli tratní...určitě doporučuji například výměnu oken nebo střešních oken za kvalitní, potenciální kupci na tohle hodně hledí...třeba veluxy jsou fajn - https://a-mod.cz/stresni-okna-velux/

vaše situace zní jako obtížná a nepříjemná. Doporučuji jednat otevřeně a stanovit jasné hranice. Možná by bylo užitečné domluvit si s bývalými kupci osobní setkání, kde byste jim v klidu vysvětlili, že jste jim předali veškeré informace a očekáváte, že se budou o dům starat samostatně. Pokud se jejich chování nezmění nebo pokud byste cítili, že je vaše soukromí ohroženo, může být vhodné se obrátit na právníka pro konzultaci o dalších krocích.