Zdravím.
Keď má niekto nízku hranicu frustračnej tolerancie, ako mu pomôcť? Vo svojej podstate je to dobrý človek, ale s postupom času je ťažké s ním vychádzať. Neuvedomuje si, že má problém a mám pocit, že narovinu mu to povedať, bude kontraproduktívne. Na bežné rady, aby nebral všetko tak negatívne, reaguje čím ďalej, tým viac podráždene, alebo to akceptuje len krátkodobo. A je jedno, od koho to počuje.
Ako mu teda prehovoriť do duše, aby začal so sebareflexiou?

Dlouhodobá frustrace se projeví neurozou a úzkostí. A ano pomůže sebereflexe. Je ale těžké si určité věci připustit. Frustrovaný člověk je mnohdy právem ukřivděný. Je potřeba nadhled, kterého kolikrát sám není schopen, pak je třeba přítel, já bych spíš ocenila cizího nezaujatého člověka, někdy až psycholog. Zkusit se zamyslet, jakým svým chováním zavdal příčinu, aby si k němu ty které reakce kdo dovolil, proč překračuje jeho hranice, jak je sám nastavit a obhájit. Nebo obhájit je špatný výraz, protože už jen potřeba je se obhajovat je špatně a frustraci vyvolává. Pokud přece jen dokáže najít alespoň jednu chybu ve svém chování, má skoro vyhráno, uvidí se z pohledu ostatních a pomůže ke změně. To že našel tu správnou cestu pozná tak, že v něm objevené chyby nebudou vyvolávat hněv ani umocňovat pocity křivdy, bude mít pochopení pro druhou stranu a touhu to v sobě změnit. Mluvím z vlastní zkušenosti, něco opisovat by mi nedávalo smysl, já nejsem psycholog a musela jsem si to sama prožít, abych tomu rozuměla. Asi bych k tomu ale došla s odborníkem dřív a nemusela se v tom plácat tak dlouho sama. Nevím, snad vám to bude dávat smysl :)

Niekto si v tom až "libuje"... Negativizmus môže byť aj formou obrany alebo "vysporiadania sa" so životom, povedala by som. Nebrala by som to tomu človeku, aspoň nie bez terapie alebo pomoci psychológa. Môže to byť aj stratégia prežitia...

Bellatris a proč ho chceš měnit?

Judyna napsal(a):

Bellatris a proč ho chceš měnit?

No proč asi - člověk, kterej si dobrovolně prochlastá játra, taky není nic moc ke spolužití.
Pokud přistoupím k tomu, že někomu, kdo se mnou chce žít (první předpoklad),  budu tolerovat stále a za jakoukoli cenu jeho fyzickou nebo psychickou autolikvidaci,  pak se můžu cítit velkoryse, nad věcí, dokonale tolerantní, ale nikdy nebudu spokojená. Protože je povinností člověka snažit se přežít a to se všemi dostupnými prostředky. A pokud on ty prostředky nevidí, tak je mou povinností (pokud tedy se mnou chce žít), mu je nabídnout.
Máš zdravotní problémy? Jdi k příslušnému lékaři.
Chlastáš ? Jdi do léčebny.
Jsi v depresi, máš psychické problémy? Jdi k psychologovi, případně k psychiatrovi.
Nechápu tenhle kult amatéra, snažit se za každou cenu pomoc si sám a pomoc zvenčí chápat jako útok na svojí jedinečnost.

Co se čertíš a odpovídáš za jiné?

Rino, mně se líbí Jessičin příspěvek. Když měla potřebu se k tomu vyjádřit, tak proč ne? Asi ji překvapila Judynina otázka, a proto zareagovala trochu podrážděně. :jojo:

Taky jsem si prvn myslela, že odpovídá zakladatelka vlákna :).

Existují určité typy člověka, co se týče povahy, temperamentu. My nevíme o kom Bel mluví. proto jsem se ptala, proč ho chce změnit - žije s ním a nemůže to vydržet nebo je to jen taková ta dobrá duše, která si myslí, že mu pomůže, aniž by měli nějaký vztah? člověk se může změnit - aspoň trochu, ale musí chtít on sám.
Jsou daleko horší typy osobnosti. Pokud jde o partnera, tak takového si vybrala. Pokud jí to nevyhovuje a on nevidí důvod ke změně, může to být důvod k rozchodu.
Já moc dobře znám tento typ osobnosti - byl to můj tatínek. Byl takový, co ho znám a věkem se jen horšilo. ale my jsme to akceptovali, protože on se změnit nechtěl. Spíš jsme se zaměřili na to dobré, co v něm bylo.

Ale Jessiko, opravdu nemusí jít o medicínský problém, není potřeba hned lékaře. Jde  o typ osobnosti - aspoń podle úvodního příspěvku. Každý jsme nějaký.

JJ, cítila jsem potřebu se vyjádřit , jelikož je to taky moje zkušenost.
A už mám po krk takovýho toho omlouvání, že člověk za něco nemůže.
Když nemůže, má jít k odborníkům, aby mu pomohli.
A když za to může, tak se má chovat jinak než že otravuje celý svý okolí stížnostnostma.

Judy - nemedicínským problémům pomůže psychouš. Vypovídáš se nezávislé osobě a neničíš tím svoje blízké.

Jo a rozvíjím teorie za zakladatelku, protože, jak to tady chodí, se taky už nemusí ukázat.
Takže si to toto téma můžeme pitvat sami (samy) :/

.... tak se má chovat jinak než že otravuje celý svý okolí stížnostnostma.....

Tak tento typ člověka je fakt hrozný. Taky jsem měla tu čest. Pryč od něj.

Ale můj tatínek si nestěžoval. Prostě měl jen pesimistický náhled . Podle něj byl jeho (negativní) náhled realistický. My ostatní jsem to neviděli dobře. On ten problém - pesimismus - vůbec necítil. Ale jak už jsem psala, zaměřili jsme u něj na to dobré.
Obecně - nemůžeš přece pořád někoho měnit jen proto, že se Ti jeho projevy nelíbí. Jasně, může se ten dotyčný kvůli někomu chvíli snažit, ale úplně se změnit, no to nevím.
Někdo je holt optimista, někdo pesimista. Optimistu asi taky nezměníš.

Jessika napsal(a):

Judyna napsal(a):

Bellatris a proč ho chceš měnit?

No proč asi - člověk, kterej si dobrovolně prochlastá játra, taky není nic moc ke spolužití.
Pokud přistoupím k tomu, že někomu, kdo se mnou chce žít (první předpoklad),  budu tolerovat stále a za jakoukoli cenu jeho fyzickou nebo psychickou autolikvidaci,  pak se můžu cítit velkoryse, nad věcí, dokonale tolerantní, ale nikdy nebudu spokojená. Protože je povinností člověka snažit se přežít a to se všemi dostupnými prostředky. A pokud on ty prostředky nevidí, tak je mou povinností (pokud tedy se mnou chce žít), mu je nabídnout.
Máš zdravotní problémy? Jdi k příslušnému lékaři.
Chlastáš ? Jdi do léčebny.
Jsi v depresi, máš psychické problémy? Jdi k psychologovi, případně k psychiatrovi.
Nechápu tenhle kult amatéra, snažit se za každou cenu pomoc si sám a pomoc zvenčí chápat jako útok na svojí jedinečnost.

Ja sa zasa čudujem tej bezbrehej dôvere vo vyššiu moc profesionálov riešiť za ľudí ich problémy a životy... Asi máte iné zdravotníctvo ako my na Slovensku, nehovoriac už o tom, že k nechlastaniu treba o hodne viac ako len ísť (alebo zájsť) sa liečiť...

Moje - a môjho okolia - skúsenosti s profesionálmi, špeciálne s odborníkmi na psychiku, sú dosť katastrofálne... a že by mali v rukáve nejaké instantné riešenie vzťahov a povahy, to už vôbec...  Skôr som videla výsledky u alternatívnych liečiteľov alebo psychoterapeutov používajúcich novátorské metódy.

Chvíli jsem tu nebyla....., vy víte, o koho jde? Jaký má frustrát (hnusné slovo, což?) vztah k autorce dotazu?
Mně se zdá frustrovaná bellatrix z opakovaně nezdařené komunikace a pokusů o porozumění takové, jak by si představovala.

Ano, frustrát je od.por.né slovo a jinak silně souhlas.

Selima napsal(a):

Moje - a môjho okolia - skúsenosti s profesionálmi, špeciálne s odborníkmi na psychiku, sú dosť katastrofálne... a že by mali v rukáve nejaké instantné riešenie vzťahov a povahy, to už vôbec...  Skôr som videla výsledky u alternatívnych liečiteľov alebo psychoterapeutov používajúcich novátorské metódy.

No tak promin, Sel, že jsem byla příliš popisná. Mohla jsem napsat obecněji - k odborníkovi.
Může to být kdokoli, i když mě třeba splývá psycholog a psychoterapeut v jedno.

Kam ovšem takový člověk půjde, je mi srdečně jedno. Důležité pro mě (a možná u pro zakladatelku) je, aby už s tím začal něco dělat na jiné úrovni, než o tom jen pindat.

Pardon. Som sa tu nejaký čas neukázala. Ďakujem za vaše príspevky.
Nejedná sa o môjho partnera. Je to kolega. Možno by mu pomohlo zmeniť zamestnanie, aj keď pochybujem. Ale to sa zatiaľ nechystá a aj by nám to bolo ľúto. Ale momentálne sa každý pri ňom nevie dočkať fajrontu.

V tomto případě: Byl takový vždy? Můžeš si počátek jeho frustrovanosti dát do souvislosti s nějakou událostí?

Som len chcela napísať, že sme tie ďalšie 4 roky nejako všetci ustáli. On tiež trochu zmenil prístup, i keď povahu človek nezmení. A už je spokojný :jojo: a šťastný, lebo odišiel do predčasného dôchodku.