Teru,
teď bych  ráda slyšela zase já Tvůj názor, na otázku, která nikoho nebere.
Radši zopakuji.

Hodně lidí praví o minulých životech, že jsou příčinou našich zdejších problémů, zvláště v mezilidských vztazích.

Ale, jak jsme si již řekly, při zdvojnásobení lidstva, chybí minulost pro polovinu lidí?
Doposud všichni, kteří byli u léčitele na regresi, byli vždy ve svých minulých životech.

Proč, tedy neslyším o člověku, který byl u léčitele, a jak léčitel regresi  neprovedl, protože nová duše žádnou minulost nemůže mít?
Podle zákona o rovnováze, by mu v tomto případě léčitel měl spíše říci, že ti, kteří jeho klientovi ubližují, tak přímo těm, že on to zase nandá ve svém dalším životě.

Když by bylo všechno založeno na odplatách za minulé hříchy, nedostali bychom se po ose času až k prvotnímu hříchu, který si lidé vlastně do nekonečna oplácejí? Někde to začít muselo.
Tím se dostávám k tomu, že nejsem přesvědčena o Karmě jednotlivce. Pokud Karma existuje, tak mi připadá logičtější, že dopadá na jedince, kteří s odplatou za hříchy nemají vůbec nic společného, na nevinné.
Všichni Karmu uznávajím ale já o ní pochybuji.

Co si myslíš Ty Teru a stejně tak i ostatní  diskutující? Čím více názorů, tím lépe.

Pěkné ráno přeji,


já jsem už velmi dávno četla cosi o myšlence kolektivního podvědomí - tedy, že "naše vzpomínky na minulý život" má na svědomí naše podvědomí, v jehož jedné části si neseme něco jako paměť lidstva. Nevzpomínáme tedy na naše minulé životy, ale na životy jných, které máme v "sobě" vepsány.
Ještě na gymlu se mi dostala do ruky knížka Hořící dům. Stručně řečeno - je o mozku. o tom, jak si s námi pohrává v situacích, kdy člověk trpí nějakou nemocí nebo jeho dysfunkcí. Bylo by to nadlouho, ale věci, které autor popisoval byly neuvěřitelné - především to, jak nám mozek "lže", aby naše vědomí bylo spojoené. dodnes nemáme mozek celý zmapován, dodnes nedokážeme říct, co vše dokáže, a především, co nám dokaže "nakecat" v zájmu zachování duševní rovnováhy...

Blážo,
vyzvalas nás o názory, v textu přikládám můj, který vychází s našich zkušeností z regresí a z esoterní psychologie:

Hodně lidí praví o minulých životech, že jsou příčinou našich zdejších problémů, zvláště v mezilidských vztazích.

Ale, jak jsme si již řekly, při zdvojnásobení lidstva, chybí minulost pro polovinu lidí?
Doposud všichni, kteří byli u léčitele na regresi, byli vždy ve svých minulých životech.

---------------------
Toto je mylná představa, vyplývající pouze z neznalosti toho, jak funguje reinkarnace. Nerad bych, abych byl obviněn opět z toho, že prezentuji nějakou "jedinou správnou pravdu". To ani nemám v úmyslu. Výzkumem a aplikací esoterní psychologie se s manželkou zabýváme asi dvacet let, přičemž posledních 10 velmi intenzivně. Na základě našich výzkůmů a multioborovým srovnáním výsledků jsme dospěli k současnému našemu pracovnímu modelu toho, jak funguje reinkarnace a karma. Upozorňuji, že je to natolik složité, (a přitom naprosto jednoduché a logické), že člověk, který se tím nezabývá delší dobu, má tendenci k zjednodušování a tím ke zkreslení kvůli nepochopení základních faktů. Pokusím se to podat jednoduše a snad i srozumitelně:

Lidstvo tvoří pouze osobnostní jednotky v inkarnaci. Duše nikdy do inkarnace nejde, pouze se do osobnosti "promítá", napájí ji energií svého vědomí, ovšem pouze ve zlomkové intenzitě.
Jedna duše takto "obslouží" 500 až 1000 inkarnací v různých časech a prostorech.
Z hlediska osobnosti jsou tyto jiné inkarnace "rozesety" v čase a v prostoru, jakoby za časoprostorovým ohybem. Energie duše je tak ohromná, že kdyby se inkarnovala celá, člověk by byl okamžitě po smrti. Podobně, jako když přístroj na 220V zapojíme na velmi vysoké napětí 400kV.
Z hlediska duše jsou všechny inkarnace současně. Je to způsobeno tím, že duše své osobnosti (inkarnáty) řídí z takové dimenze, kde není uzamčena v časovém zámku "tady a teď", nýbrž čas se tam stává pouze dalším rozměrem.
V hmotných světech existují tři rozměry, v hyperprostoru je jich víc. V rovině duší je dalším rozměrem také čas, tedy je možno vidět jak do minulosti, tak i do budoucnosti v jisté míře, stejně tak, jak u nás je možno vidět blízké budovy a předměty, a v dálce je vidět Beskydy. Ovšem stejně tak, za Beskydami není vidět nic, abychom něco uviděli, musíme se přesunout dál, třeba na Lysou horu.
Podobně duše vnímá čas.
Každá lidská inkarnace je spojena s nějakou duší. Teoreticky každé osobnosti pak v regresi může být zpřístupněny životní události dalších vlastních inkarnátů (tj. některých z těch 500-1000 inkarnací, které duše má ve hmotných i nehmotných dimenzích Země). Říká se, že duší je na Zemi kolem 750 milionů, zatímco inkarnací je až 70 miliard, možná i více. Ovšem, že to jsou všechny inkarnace za historii Země a z nich je zde jenom 6,5 miliardy. Ještě nikdy nebylo tolik lidí v inkarnaci, důvodem je velká důležitost toho, co se nyní děje. Kde jsou pak ostatní inkarnace? Některé jsou již v duších a většina je prozatím "roztracena" v astrálních a mentálních sférách, kde čekají na další postup anebo na inkarnaci. Některé duše mají současně inkarnace i v jiných světech, na jiných planetách, ovšem zřejmě těchto není mnoho. Ovšem i zde na Zemi je z těch 6,5 miliardy lidí někteří lidé inkarnováni z duší sídlících ve sféře cizích planet. Jsou to vlastně mimozemšťané a podle toho se také chovají. Je jich tady dost, možná i víc než 10% obyvatel Země.

Duše jsou v rovině duší (4. dimenze našeho vesmíru) vzájemně propojeny a vytvářejí tzv. "kolektivní duši". Jsou propojeny úžeji, než matka s dítětem, nebo dva milující se lidé. Proto je možné a stává se to docela často, že při regresi vlastní duše zprostředkuje zážitky i z jiných inkarnací jiné duše. Třeba kvůli tomu, že se jedná o dokonalý modelový archetyp problému, který osobnost může skrze podobné zprostředkování pochopit.
Proto se stává, že lidi tvrdí, že byli v minulém životě Máří Magdalenou, nebo Kleopatrou a často to tvrdí i více lidí. Ovšem není to tak docela pravda. Tedy, je to pravda z heldiska kolektivní duše, ovšem není to pravda z hlediska konkrétního člověka v regresi.
Proč tedy nejsou regrese kde by se ukázalo, že tam nebyly žádné předchozí inkarnace? Není to až tak docela pravda.
Člověk jde do regrese s vlastní motivací, ovšem duše má také svou motivaci a bere regresi jako možnost poukázat člověku na nejzávažnější problém jeho současné inkarnace. Často ten problém započal v některé z předešlých inkarnací, ale nemusí tomu tak být. Měli jsme například regrese, kdy se člověk dostal až do období, kdy bylo vědomí inkarnováno do skály, nebo také nebylo ještě vůbec v inkarnaci a udělalo chybu při tvoření nějakého atomu. To, že jiní terapeuti takové příběhy nemají je čistě specifická záležitost. My je prostě máme, ale většinou nejsou duší zpřístupňovány, protože většinou nejsou zdrojem problémů, které by ústily do současného života, o který jde duši především.
------------------------------

Proč, tedy neslyším o člověku, který byl u léčitele, a jak léčitel regresi  neprovedl, protože nová duše žádnou minulost nemůže mít?

---------------------
Regrese se nepovede mnohokrát, ale nikoliv z těch důvodů, které uvádíš, Blážo, výše zmíněné důvody považuji za dostačující pro vysvětlení tvých pochybností.
Doporučuji, aby ses nezaujatě zabývala esoterní psychologií a stejně jako my dospěješ k podobným výsledkům. Pokud tak nečiníš, nemůžeš o tématu říct nic relevantního, bohužel, kromě nepodložených domněnek a dohadů.
-----------------------

Podle zákona o rovnováze, by mu v tomto případě léčitel měl spíše říci, že ti, kteří jeho klientovi ubližují, tak přímo těm, že on to zase nandá ve svém dalším životě.

--------------------------
To bych, jako léčitel, nikdy lidem neradil. Zákon rovnováhy také umožňuje dostat všechny ukryté extrémy a protiklady "na světlo denní" a umožnit jim, aby se vyrovnaly. V esoterní psychologii to funguje někdy i formou "spontánní regrese". Pod vlivem různých činitelů se najednou spontánně otevře podvědomí člověka a do ymsli mu vstupují obrazy a vjemy související s minulostí. Není tudíž pravda, že by vyrovnání muselo probíhat pouze v regresi, ovšem v ní je to lepší kvůli možné dokonalé abreakci, pokud je facilitátor kvalitní.
-------------------------

Když by bylo všechno založeno na odplatách za minulé hříchy, nedostali bychom se po ose času až k prvotnímu hříchu, který si lidé vlastně do nekonečna oplácejí? Někde to začít muselo.

--------------------
Kdo říká, že je všechno založeno na odplatách za minulé hříchy? To je možná obecně rozšížený názor neznalých lidí, esoterických "rychlokvašáků".
Karmický zákon je řízen moudrými Pány karmy a není to bezduchý stroj na semílání lidí, nýbrž inteligentní a pružný systém, který slouží k urychlení vývoje světa ve sféře svobodné vůle.
Občas se stane, a v regresi se to ukáže, že dojde k jakémusi karmickému "zacyklení". Lidé si dlouho v různých inkarnacích něco neustále opakují. V žádném případě ale nejde o pouhé "oplácení si" situací, to je nebezpečné zjednodušení.
Doporučuji hlouběji se seznámit s touto problematikou studiem příslušných textů, ale není to jenom o tom. Je potřeba hodně pozorovat životní osudy své a jiných lidí, rozebírat je z karmického hlediska. Tím se člověk hodně naučí a přestane zjednodušovat.
----------------------

Tím se dostávám k tomu, že nejsem přesvědčena o Karmě jednotlivce. Pokud Karma existuje, tak mi připadá logičtější, že dopadá na jedince, kteří s odplatou za hříchy nemají vůbec nic společného, na nevinné.
Všichni Karmu uznávajím ale já o ní pochybuji.

------------------------
Tvůj názor vychází pouze ze tvého zorného úhlu. Z mého pohledu mohu říct tolik: Karma je naprosto spravedlivý a živý systém, který je schopen efektivně umožnit vyrovnání za cokoliv.
Účelem tohoto vyrovnání však není "odplata za hříchy", to v žádném případě, a není ani "odplata apriori". To jenom lidé si to tak vysvětlují vlivem svého materialistického přístupu k věci.
Účelem vyrovnání je v konečném důsledku SYNTÉZA DUCHA A HMOTY DO NOVÉ KVALITY. Karma přináší člověku možnost poznat pochybení ve formě nepochopení JEDNOTY VŠEHO BYTÍ.
Když někomu záměrně ubližuji, dopadá to i na mne, protože jsme všichni součásti jednoho celku. Tímto je vytvořen účinný systém pro eliminaci strachu, agrese a dalších vlastností, které dopadají na osobnost v inkarnaci, protože jsou to vlastnosti vyplývající ze samoregulačních charakteristik hmoty a hmotných světů.
Člověk se rodí do hmotných světů aby je produchovnil a přitom je nutno naučit se, jak to tady chodí. Je přirozené, že zpočátku nám to moc nejde a přebíráme na sebe chování zvířat: boj, konkurence, silnější vyhrává, ten kdo vyhraje, přežije.
Ovšem pokud vložíme do procesu vývoje více duševní energie, situace se obrací. Z boje vyplyne harmonie, z konkurence spolupráce, silnější začne ochraňovat slabší, atd... Tyto vlastnosti nejsou již součástí systému pozemského života, v přírodě je nenajdeme a tam kde je najdeme, jedná se o vysoce organizovanou formu vědomí.

Jednou důležitou vlastností karmy je to, že reakce na spáchané skutky nastává až teprve tehdy, když člověk začne alespoň nejasně vnímat, že jeho chování není správné. Dokud jedná sobecky a bezohledně, karma se střádá a nedopadá na jeho hlavu. Důvod je prostý: pro člověka egoistického by karmické lekce v jeho egoistickém stavu vědomí byly jenom na škodu. Vyhodnotil by je nesprávně a svým jednáním by si nadrobil ještě víc karmy, než byla ta původní.

Například: agresivní mafián si nechá postavit dům. Architekt mu to navrhne, stavební firma postaví.
Mafián vyvraždil rodinu svého nepřítele, protože mu překážel v jeho obchodech. Na rodinu mafiána proto spadne za jeho nepřítomnosti střecha domu a zabije všechny. Již toto je signál pro pozorného člověka, že dělá něco špatně. Ovšem mafián pošle zabijáky na šéfa firmy a na architekta a následně jsou zastřeleni i s rodinami ve svém domově. Výsledek je opětovné zvýšení karmického zatížení.

Ovšem karma je moudrým zákonem a Pánové karmy ve své spravedlivosti pozdrží karmu až do života, kdy se mafián polepší a začne se snažit uspořádat si svůj život jinak. Již nezabíjí, snaží se podnikat a žít normálně. A právě nyní karma udeří. Výbuch plynu v domě zabije všechny, celou jeho rodinu, zatímco on je na služební cestě.
Po zbytek života hledá důvod, proč se to stalo. Ovšem již nehledá zevně. Stáhne se z podnikání, začne se zajímat o charitativní práci a začne třebas pomáhat ohroženým dětem. Tím dochází k vyrovnání a bývalý mafián integruje do podvědomí tuto zkušenost. V následných životech bude opět prozkoušen, jestli poučení bylo dostatečné. Opět se dostane do podmínek, které mu umožní žít na úkor druhých. Pokud situaci včas rozpozná a odmítne se chovat podobně jako v minulosti, zkouška je úspěšná a dojde k dílčí expanzi vědomí, případně až k mezníku, kterým je planetární iniciace. Pokud dosáhne první zasvěcení, již pak nadále nikoho nikdy nezavraždí. Zkušenost agrese a její vyrovnání je pevně zakotvena v archetypální struktuře člověka.
Tento popis ber pouze jako hrubý modelový příklad, vše se děje individuálně, ale v základních rysech to funguje přibližně takto. Vůbec nemůže být ani řeči o tom, že by karma dopadala na nevinné.
Ovšem je pravda i to, že karma nemusí dopadnout tak drasticky jako v uvedeném případě. Pokud mafián sám začne aktivně spolupracovat s duší na jejím záměru, vše se radikálně mění. Karmická odezva je pak již pouze symbolickou a nemusí dojít k smrti všech rodinných příslušníků, stačí, že například manželka na nějakou dobu těžce onemocní, děti se od něj odvrátí a nebude si s nima rozumět (je docela možné, že to budou děti z té rodiny, kterou nechal povraždit) a tak dále.
Podobné (ovšem daleko barvitější) příběhy se v regresích často rozplétají a docházejí vyrovnání.
Z tohoto hlediska je regrese takovým "mediačním reaktorem", v němž se urychluje vyrovnání a pochopení u připravených lidí. Pro nepřipravené ovšem není účinný, nebo jenom částečně a velmi omezeně. Nepřipraveni jsou ti, kteří na regresi prostě nepřijdou. Pokud není ještě čas, duše způsobí překážky a na regresi se nedostanete, anebo vás duše nikam nepustí, regrese se nepovede. Pak je potřeba pracovat na sobě nějakou dobu a pak regresi opakovat.

Salv, tak toto som si musela skopirovat, aby som to vsetko precitala.... inak prajem krasny den :)

tobě taky, Sunny, hezký den. Ale upozorňuji tě, nefixuj se na toto mé podání, spousta věcí tam chybí, nejde to v diskusi vypsat jednoduše a kompletně, jak bych chtěl, snad někdy k tématu napíšu knihu.

tak potom daj vediet, aby som si ju mohla kupit a prestudovat

Salvator napsal(a):

tobě taky, Sunny, hezký den. Ale upozorňuji tě, nefixuj se na toto mé podání, spousta věcí tam chybí, nejde to v diskusi vypsat jednoduše a kompletně, jak bych chtěl, snad někdy k tématu napíšu knihu.

V archivu je cela diskuse o karme a myslim, ze nejen jedna. Soudny clovek prece jasne vi, ze je to o neustalem hledani a konecne odpovedi zatim neexistuji... Alespon to je muj vlastni nazor, ja zatim hledat neprestala. Hledat JAK to funguje, nikoliv PROC TO ZARUCENE fungovat nemuze :)

Mně jde z toho hlava kolem... Rozhodně se mi lépe čte kniha od Foučkové. Ale stejně by mě zajímalo, proč už není lidstvo za ta tisíciletí, a tisíce reinkarnací už tak nějak "vyšlechtěno", proč se opakují stále dokola stejné chyby? Přece každý dobře ví v hloubce svého vnitřního JÁ, co je dobré a co špatné. Každý má přece to Desatero hluboko v sobě...

Hmm, hmm.., všichni dobře víte, že tohle je právě oblast, která mě nesmírně zajímá. Ale ponechávám prostor, aby se mohli vyjádřit i ostatní, aniž by byli ovlivněni tím, co říkám. Navíc, jak právě Pí zmiňuje, již jsme o tom poměrně zevrubně diskutovali na starém Babinetu. Každopádně Salve nám do toho dnes vnesl úplně nové aspekty.

Já osobně jsem se nikdy nesetkal s vysvětlením, že by Duše rozesela své inkarnace po celém vesmíru, sama jen nepatrnou měrou přítomná promítnutím do každé z nich. Až poprvé právě tady, na tomto foru od Salvatora. Ne dnes, už dříve, ale tentokrát to velmi pěkně podal. Pro mne je to poznatek nový a ještě nevím, kam ho mám zařadit, pokud vůbec. První, co mne napadá: Proč o tom staré texty mlčí?..

Pokud se však soustředím dovnitř poselství, jež přichází skrze poznání Duše, vyhodnocuji z toho, že je to jedno. Jestli Duše má jen jednoho inkarnáta (v daném čase) anebo tisíc, pro náš samotný život je lhostejné. Není to lhostejné pro Ni, ale pro nás ano. Jedná se o rozměr, který je nad námi, přesahuje nás. Proč by tak nemohla ona, neomezená, jednat? Možná proto o tom není nikde zmínka, vždyť naše mysl by takové poznání mohla zase jen zneužít, obrátit ve prospěch "já".

Proč mne nikdy nad podobnou teorií nenapadlo přemýšlet?.. Protože vesmír má čas. Z hlediska Átmá (Duše) čas vlastně neexistuje, neboť se z kteréhokoli úhlu pohledu rozprostírá ve věčnosti. A z hlediska věčnosti jakékoli eóny věků jsou vlastně jen mžiknutím oka. Pro nás hmotné bytosti je těžké vstoupit do takovéto relativity času, kdy jeden lidský život má zhruba hodnotu kratičkého osmivteřinového snu, který se nám zdá k ránu. Tedy tak pro nás samé jakožto duchovní bytosti, kdy si do hmotného projevu chodíme zasnít.

Ono je vlastně jedno jestli vnímáme posloupnost jednotlivých zrození po sobě (upozorňuji, že zrození nemusí probíhat kontinuálně za sebou v čase, nýbrž pozdější inkarnace se může uskutečnit v historicky rannějším věku) anebo zda-li celý tento cyklus chápeme jakožto probíhající najednou. V obou případech se navzájem ovlivňují a to ne jen chronologicky!

Átmá, které je stejné podstaty jako Paramátmá (Nadduše nebo, chcete-li, Duše Boží), je schopné veškeré poznání vesmíru z Něj (Paramátmá) čerpat. Tudíž je v kterémkoli okamžiku Absolutní. Z hlediska Átmá není později anebo dříve, není jedinec vyspělejší anebo začínající adept, všechno je jedno, všechno je Brahma. Protože nad námi existuje Átmá (naše Duše), proto jsme již teď, i kdybychom byli sebevíc ponořeni v Samsaro bytí, předurčeni, zasvěceni k dokonalosti. A co víc, všechny planetární systémy, projevené i neprojevené, ba i ty podrobené démonickou říší, jsou již teď v tomto okamžiku Absolutní, dokonalé.

Mám tady pro Tebe, Fleur, jednu otázku: "Proč se tedy ztotožňuješ s chybami i nevědomostí Fle, když jakožto Fleur (dokonalé vědomí) již dávno v prostoru existuješ?.. A proč opakuješ stejné chyby?"

V archivu je cela diskuse o karme a myslim, ze nejen jedna. Soudny clovek prece jasne vi, ze je to o neustalem hledani a konecne odpovedi zatim neexistuji... Alespon to je muj vlastni nazor, ja zatim hledat neprestala. Hledat JAK to funguje, nikoliv PROC TO ZARUCENE fungovat nemuze
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ano,
nehledám pravdu, ani nečekám že ji někdy naleznu. Nehledám víru, ani nečekám, že mě nalezne ona.
Hledám prostor pro ducha, prostor, který se rozšiřuje pochybnostmi.

Teru napsal(a):

Pěkné ráno přeji,


já jsem už velmi dávno četla cosi o myšlence kolektivního podvědomí - tedy, že "naše vzpomínky na minulý život" má na svědomí naše podvědomí, v jehož jedné části si neseme něco jako paměť lidstva. Nevzpomínáme tedy na naše minulé životy, ale na životy jných, které máme v "sobě" vepsány.
Ještě na gymlu se mi dostala do ruky knížka Hořící dům. Stručně řečeno - je o mozku. o tom, jak si s námi pohrává v situacích, kdy člověk trpí nějakou nemocí nebo jeho dysfunkcí. Bylo by to nadlouho, ale věci, které autor popisoval byly neuvěřitelné - především to, jak nám mozek "lže", aby naše vědomí bylo spojoené. dodnes nemáme mozek celý zmapován, dodnes nedokážeme říct, co vše dokáže, a především, co nám dokaže "nakecat" v zájmu zachování duševní rovnováhy...

Teru, nevíš kde bych sehnala knihu Hořící dům?
To by mě zajímalo.

Bláža.. napsal(a):

Teru napsal(a):

Pěkné ráno přeji,


já jsem už velmi dávno četla cosi o myšlence kolektivního podvědomí - tedy, že "naše vzpomínky na minulý život" má na svědomí naše podvědomí, v jehož jedné části si neseme něco jako paměť lidstva. Nevzpomínáme tedy na naše minulé životy, ale na životy jných, které máme v "sobě" vepsány.
Ještě na gymlu se mi dostala do ruky knížka Hořící dům. Stručně řečeno - je o mozku. o tom, jak si s námi pohrává v situacích, kdy člověk trpí nějakou nemocí nebo jeho dysfunkcí. Bylo by to nadlouho, ale věci, které autor popisoval byly neuvěřitelné - především to, jak nám mozek "lže", aby naše vědomí bylo spojoené. dodnes nemáme mozek celý zmapován, dodnes nedokážeme říct, co vše dokáže, a především, co nám dokaže "nakecat" v zájmu zachování duševní rovnováhy...

Teru, nevíš kde bych sehnala knihu Hořící dům?
To by mě zajímalo.

Ahoj Blážo,

je to už dávno, co jsem ji četla. Autorem Jay Ingram, v originále se kniha jmenuje The burning house.

Blážo, písni mi vzkazík, až budeš mít chviličku, asi jsem tu knížku sehnala

Teru, poslala jsem Ti zprávu

Salve můžeš prosím doporučit nějakou kvalitní literaturu o reinkarnacích a karmě? Dík

Salvator------Jedna duše takto "obslouží" 500 až 1000 inkarnací v různých časech a prostorech

- akú mám šancu, keď by som náhodou stretla / ak som jeden z 500-1000 /, že to spoznám, rozumejú si títo ľudia vôbec viac ako iní ?

No nazdar ludia. Jeden kamos ma neustale nabada, aby som sa pridal k tomuto rozhovoru.

Aj ked to nie je moja parketa, ( kedze reinkarnaciou sa nezaoberam ) skusim to:
Budem vychadzat zo Salvatorovej teorie a potom i s reinkarnacie ako takej.

Salvator:

1. Tvoja teoria znie sice uzasne, ale ma v praxi len malo spolocne s reinkarnaciou. V skutocnosti vlastne hlasas to, ze dusa ako taka nie je v skutocnosti dusou jednotlivca, ale dusou celej skupiny, z coho vyplyva, ze ( cisto teoreticky ) napr. prave prispievam do fora, ktore citaju ludia napajani jednou a tou istou dusou. Ak to je vsak pravda, znamena to, ze existuje urcity konecny pocet dusi, ( ak ovsem nevznikaju nove, co by bolo trochu zcestne ) a z toho mi plynie, ze pokial dusa nie je vsemocna, nemoze postupne napajat stale viac a viac. A ak by sme zobrali cas iba ako 4. rozmer, potom je problem s tym: kde hranici energia duse? Kedze z tohto smeru by bola v danom case dusa s nekonecnou energiou, co je nemozne, kedze ich ma byt vela. A dalej, aj tak nam nakoniec z toho vyjde, kedze su tieto duse prepojene, vytvaraju v urcitom smere jednotu.
2. O tom, ze tvoje hlasanie je cisto teoreticke, nemoze byt pochyb, kedze este nebola uspokojivo dokazana ani existencia casu ako 4. rozmeru, nieto este existencia dalsich rozmerov. A dalej, som zvedavy, ako si z regresivnej hypnozy prisiel k tomu, ze dusa vlastne nie je clovekom uplne, iba ho napaja. Ak ale dusa nie je clovekom uplne, ale je nieco viac, bolo by lepsie povedat si na rovinu, co myslime pod pojmom dusa a clovek ( a popripade, kedy uz pojem kolektivna dusa hranici s pojmom Boh ).

Reinkarnacia ako taka:

1. Na reinkarnacii ma uplne fascinuje, ze ludia predpokladaju, ze zlo zmizne tym, ze ho ludia uz viac robit nebudu. Aby som tuto myslienku rozvinul: clovek v 1 zivote spacha nejake zlo, vdaka ktoremu musi do dalsieho zivota. V tom druhom zivote je vsak tak uzasne dobry a dokonaly, ze po smrti sa uz z reinkarnacneho kruhu dostane. A co to zlo? Kde zmizlo, alebo kde ten clovek dokazal, ze je lepsi? Mozno predpokladat, ze za tych istych podmienok druhykrat by to iste nespravil? A na tom vlastne ani nezalezi, ale aby som bol presnejsi: mozno predpokladat, ze clovek sa moze stat dokonalym, ak spachal nedokonalost a nemrzi ho to? ( kedze v 2. zivote si na to nespomina ) Kde sa potom stratila ludska zodpovednost?
2. Teoria Karmy ako odplaty, popripade vracania sa do podobnosti je unikatna, ale nazvat ju inteligentným a pružným systémom, ktorý slúží k urýchleniu vývoja sveta vo sfere slobodnej vôle... Po prve: karma, ak by fungovala doslova, znamenala by odplatu cloveku za jeho zlo vtedy, ked by si to prijal. Ibaze ked je tuto lekciu clovek schopny prijat, znamena to, ze ju uz nepotrebuje, pretoze uz tym padom je lepsi. Priklad:
Bol jeden clovek, ktory, aby sa dostal na nejake dobre platene miesto, spachal nejaky podvod. Ten clovek to v danej situacii nelutuje, cize "karmicka lekcia" je zbytocna. Ked sa vsak ten clovek "polepsi" az natolko, aby ho ta karmicka lekcia mohla zmenit, docieli nieco? Clovek uz je polepseny, tak na co potom trest za nieco, co lutuje? Komu to pomoze? Cloveku, ak je teraz iny? Alebo snad systemu, aby sa zachovala spravodlivost? A co je dolezitejsie: spravodlivost, alebo ucelovost?

Dufam, ze moje slova nikoho neurazili, snazil som sa byt uprimny, aj ked, kedze nic podobne nestudujem, moj nazor je dost skresleny. Takze prijimam i kritiku.

Backy napsal(a):

No nazdar ludia. Jeden kamos ma neustale nabada, aby som sa pridal k tomuto rozhovoru.

Aj ked to nie je moja parketa, ( kedze reinkarnaciou sa nezaoberam ) skusim to:
Budem vychadzat zo Salvatorovej teorie a potom i s reinkarnacie ako takej.

Salvator:

1. Tvoja teoria znie sice uzasne, ale ma v praxi len malo spolocne s reinkarnaciou. V skutocnosti vlastne hlasas to, ze dusa ako taka nie je v skutocnosti dusou jednotlivca, ale dusou celej skupiny, z coho vyplyva, ze ( cisto teoreticky ) napr. prave prispievam do fora, ktore citaju ludia napajani jednou a tou istou dusou. Ak to je vsak pravda, znamena to, ze existuje urcity konecny pocet dusi, ( ak ovsem nevznikaju nove, co by bolo trochu zcestne ) a z toho mi plynie, ze pokial dusa nie je vsemocna, nemoze postupne napajat stale viac a viac. A ak by sme zobrali cas iba ako 4. rozmer, potom je problem s tym: kde hranici energia duse? Kedze z tohto smeru by bola v danom case dusa s nekonecnou energiou, co je nemozne, kedze ich ma byt vela. A dalej, aj tak nam nakoniec z toho vyjde, kedze su tieto duse prepojene, vytvaraju v urcitom smere jednotu.
2. O tom, ze tvoje hlasanie je cisto teoreticke, nemoze byt pochyb, kedze este nebola uspokojivo dokazana ani existencia casu ako 4. rozmeru, nieto este existencia dalsich rozmerov. A dalej, som zvedavy, ako si z regresivnej hypnozy prisiel k tomu, ze dusa vlastne nie je clovekom uplne, iba ho napaja. Ak ale dusa nie je clovekom uplne, ale je nieco viac, bolo by lepsie povedat si na rovinu, co myslime pod pojmom dusa a clovek ( a popripade, kedy uz pojem kolektivna dusa hranici s pojmom Boh ).

Reinkarnacia ako taka:

1. Na reinkarnacii ma uplne fascinuje, ze ludia predpokladaju, ze zlo zmizne tym, ze ho ludia uz viac robit nebudu. Aby som tuto myslienku rozvinul: clovek v 1 zivote spacha nejake zlo, vdaka ktoremu musi do dalsieho zivota. V tom druhom zivote je vsak tak uzasne dobry a dokonaly, ze po smrti sa uz z reinkarnacneho kruhu dostane. A co to zlo? Kde zmizlo, alebo kde ten clovek dokazal, ze je lepsi? Mozno predpokladat, ze za tych istych podmienok druhykrat by to iste nespravil? A na tom vlastne ani nezalezi, ale aby som bol presnejsi: mozno predpokladat, ze clovek sa moze stat dokonalym, ak spachal nedokonalost a nemrzi ho to? ( kedze v 2. zivote si na to nespomina ) Kde sa potom stratila ludska zodpovednost?
2. Teoria Karmy ako odplaty, popripade vracania sa do podobnosti je unikatna, ale nazvat ju inteligentným a pružným systémom, ktorý slúží k urýchleniu vývoja sveta vo sfere slobodnej vôle... Po prve: karma, ak by fungovala doslova, znamenala by odplatu cloveku za jeho zlo vtedy, ked by si to prijal. Ibaze ked je tuto lekciu clovek schopny prijat, znamena to, ze ju uz nepotrebuje, pretoze uz tym padom je lepsi. Priklad:
Bol jeden clovek, ktory, aby sa dostal na nejake dobre platene miesto, spachal nejaky podvod. Ten clovek to v danej situacii nelutuje, cize "karmicka lekcia" je zbytocna. Ked sa vsak ten clovek "polepsi" az natolko, aby ho ta karmicka lekcia mohla zmenit, docieli nieco? Clovek uz je polepseny, tak na co potom trest za nieco, co lutuje? Komu to pomoze? Cloveku, ak je teraz iny? Alebo snad systemu, aby sa zachovala spravodlivost? A co je dolezitejsie: spravodlivost, alebo ucelovost?

Dufam, ze moje slova nikoho neurazili, snazil som sa byt uprimny, aj ked, kedze nic podobne nestudujem, moj nazor je dost skresleny. Takze prijimam i kritiku.

Já osobně nechápu karmu jako omezující nebo trestající faktor, ale jako prostředek duchovního růstu. Není to trest, ale příležitost k ponaučení. Není statická a vytváříme ji všemi svými činy, nejen těmi minulými. Někde jsem četla, že existují různé etapy, během kterých se duše může proměňovat dříve, než se dostane na zem. Každá duše nese svou vlastní jiskru ducha, ale některé duše se spojují do skupin. Proces je asi mnohem složitější než jednoduchá představa duše vtělující se do těla, která později zemře a duše se přestěhuje do dalšího a dalšího těla. Mnohé části bytostného já vůbec nejsou do inkarnace zahrnuty a existují na jiných úrovních. Duše jak ji známe(sídlící v našem těle) je pouhým zlomkem celkového bytostného já. Dokonce se duše mohou dělit během vtělení i mimo něj. Opětovné skládání jednotlivých fragmentů se nazývá "záchrana duše". Tělo může obývat jedna duše , nebo se může skupina duší spojit a sdílet život v jednom těle. Konečným cílem každé duše je spojit se s celkem, vyvíjet se individuálně a přispět svým poznáním a znalostmi k prospěchu všeobecného vědomí a pomoci vývoji kosmu.

Není v schopnostech člověka pochopit KARMU. Člověk má v sobě Boží přítomnost a jeho dokonalost, přesto není lidská mysl schopná pochopit rozměr její existence. Ani není nutno, aby to pochopil, není na to připravený.

podle me, maloktery karmicky trest si clovek prinese z minuleho zivota.  mezi tyto bych radila asi jen ruzne fobie bez vysvetlitelneho puvodu, nebo cloveka, ktery zije sporadanym zivotem a jedno nestesti u nej stiha druhe. Staci se nad tim zamyslet a asi objevime spoustu pricin prave v zivote, ktery ted zijeme. Staci se zeptat duse a ona odpovi, bud primo, nebo prostrednictvim snu, ktery se da vysvetlit logicky, nebo pomoci nejakeho snare. Karmicke dluhy se daji take rovnou cistit a jejich nasledky zmirnit nebo odstranit driv, nez ke "karmicke vychove" vubec dojde. Meli bysme pamatovat na to, ze at zijeme cokoliv, vzdy to muze byt mnohem horsi. Ja se tim ridim, a skvele to funguje. Kdyz budu mit nekde dluh a budu i bez penez a budu brecet nad zivotem, jak je kruty a zly, spadne mi jeste dum a pak prijdu o praci. To je karma. Duse mi chce ukazat, ze si stezuju nepravem nad necim, co jsem si sama vyvolala svym negativnim myslenim a negativnim energii. kdyz ale zacnu meditovat, smirim se s osudem a prijmu ho uprimne tak jak prichazi a vzdy budu pocitat s tim, ze to muze byt horsi, nejen ze dluh brzy zaplatim, ale jeste najdu treba lepe placenou praci, protoze duse uzna, ze jsem na to pripravena a nepotrebuji "vychovavat" v tomto ohledu.
Verim, ze lecitel muze se mnou dospet ke stejnemu vysledku, ale jen docasne, protoze i kdyz zmeni nejaky kanal negativni energie a me se povede, za nejaky cas ho me negativni mysleni zahlti a vec bude na stejnem miste jako predtim, ne-li horsi. Karmu si musi procistit kazdy sam, tim utvari take svoji budoucnost, kazdym okamzikem. Nejlepsi je procistit karmu tak na 60ù od vsech negativnich emoci a pak uz asi zalezi na cloveku, jestli je pripraveny pokracovat nebo ne. Doporucuje se pokracovat jen lidem na vyssich duchovnich urovnich, kteri se stanou mysliteli nebo leciteli, ale ani tak by ocista nemela prekrocit 30%, protoze pak uz je clovek bez emoci a je mu jedno, jestli ma penize nebo ne, jestli ma kde bydlet nebo ne, jestli bude zit nebo zemre.... a to neni pro kazdeho.

Co se tyce dusi, priklanim se k nazoru, ze duse se "rodi" z jedne obrovske energie, nejvyssiho a po oddeleni utvareji mensi skupinky, ktere spolupracuji vzajemne na svem zdokonalovani, pricemz mene vyspele se citi jako muz, pokrocilejsi jako zena a vyspele jako oboje a tak se i reinkarnuji ve vetsine pripadu. Maji vzdy sveho pruvodce a na nej se casem "vyuci" ty duse, ktere to delat chteji, pak  se inkarnuji spolu se skupinou a vedou ji i mezi zivoty.

Já bych to řekla stručně, žít podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a snažit se myslet pozitivně. Protože jak praví české přísloví nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.......

lueta napsal(a):

Salve můžeš prosím doporučit nějakou kvalitní literaturu o reinkarnacích a karmě? Dík

No, moc toho není, to, co jsem popsal, je spíše výsledkem prolouskání desítek různých knih a prověření těchto informací stovkami regresí a dalšími stovkami horoskopů z karmického hlediska. Právě proto snad bude někdy dobré, abychom to sepsali.
Staré národy sice karmu znali ale vykládali si ji z hlediska své vývojové úrovně. Proto je jejich pohled někdy poněkud zkreslený. Ovšem mnohdy je to práce překladatelů, kteří přenesli obraz karmy, jakoby to bylo nějaké "oko za oko...", ale tak to opravdu není.
Pokud bych měl doporučit nějakou knihu, pak bych tě navedl opět na Monroa. Není to sice o karmě, ale přečtením těch dvou knih co vyšly u nás pochopíš, jak ten systém funguje...tedy za předpokladu, že máš za sebou slušnou esoterní přípravku. Pak zkus knihy Newtona o Duších, které jsou sice méně přesné, ale vyhovující.

katafyge napsal(a):

Salvator------Jedna duše takto "obslouží" 500 až 1000 inkarnací v různých časech a prostorech

- akú mám šancu, keď by som náhodou stretla / ak som jeden z 500-1000 /, že to spoznám, rozumejú si títo ľudia vôbec viac ako iní ?

Říká se, že když potkáš svou jinou inkarnaci ze své duše, pak vzniká ohromný vztah. Když jste stejné pohlaví, pak vzniká přátelství na život a na smrt.
Když jste opačné pohlaví, pak vzniká velká láska...
takže, zaručeně bys to poznala.

Na druhé straně, tak často se to nestává, duše většinou inkarnuje do jiných časů a prostorů. Když se inkarnace časově prolínají, pak zvolí obvykle jiný prostor. Slyšel jsem o případech, kdy třeba američan měl jinou inkarnaci současně někde v koreji nebo kde, ale nakolik je to pravda, to nevím.

Takže, šance velká není, ale přesto se to občas stává.

No nazdar ludia. Jeden kamos ma neustale nabada, aby som sa pridal k tomuto rozhovoru.

Aj ked to nie je moja parketa, ( kedze reinkarnaciou sa nezaoberam ) skusim to:
Budem vychadzat zo Salvatorovej teorie a potom i s reinkarnacie ako takej.

Salvator:

1. Tvoja teoria znie sice uzasne, ale ma v praxi len malo spolocne s reinkarnaciou. V skutocnosti vlastne hlasas to, ze dusa ako taka nie je v skutocnosti dusou jednotlivca, ale dusou celej skupiny, z coho vyplyva, ze ( cisto teoreticky ) napr. prave prispievam do fora, ktore citaju ludia napajani jednou a tou istou dusou.

Tento názor vychází z mylné představy, že osobnost, či-li člověk v inkarnaci má duši. Opak je pravdou, tj. DUŠE MÁ SVÉ LIDI V INKARNACI, NIKOLIV OPAČNĚ. Tento pocit vychází z falešného ztotožnění s osobností, či egem.
Na druhé straně, je pravda i to, jak píšeš, že všichni jsme napájeni jedinou duší - je to kolektivní duše lidstva. Individuální duše jsou takto propojeny v jedinou, kolektivní duši. Na duševní úrovni neexistuje takové oddělení, jako je na úrovni osobností.

Ak to je vsak pravda, znamena to, ze existuje urcity konecny pocet dusi, ( ak ovsem nevznikaju nove, co by bolo trochu zcestne ) a z toho mi plynie, ze pokial dusa nie je vsemocna, nemoze postupne napajat stale viac a viac.

Ne, tak bych to neviděl. Duší je tolik, kolik jich momentálně pobývá v prostoru Země. Jejich počet závisí na počtu Monád, které se rozhodnou inkarnovat na Zemi. K tomu si vytvoří duši a duše pak vysílá inkarnace.
Ovšem počet duší zřejmě mírně kolísá. Některé duše již ukončily svou existenci, splynuly s Monádou a buďto pobývají v prostoru Země jako Mistři, anebo odcházejí do vesmíru k dalšímu vývoji. Tyto pak nahrazují další Monády, které dostanou povolení vtělit se do prostoru Země. Podle jakých dalších podmínek toto probíhá, to zatím nevíme. Pravděpodobně se zohledňuje poslání, které Monáda nese a jeho užitečnost globálnímu plánu vývoje. Proto počet duší zůstává během věků zdruba stejný a je dán kapacitou Země.


A ak by sme zobrali cas iba ako 4. rozmer, potom je problem s tym: kde hranici energia duse? Kedze z tohto smeru by bola v danom case dusa s nekonecnou energiou, co je nemozne, kedze ich ma byt vela. A dalej, aj tak nam nakoniec z toho vyjde, kedze su tieto duse prepojene, vytvaraju v urcitom smere jednotu.

Energie duše sídlí v rozmezí třetí až páté roviny, tj. šestá podrovina mentální úrovně až první podúroveň roviny Monadické. Moje představa vychází z rozdělení dimenzí podle toho, jak ho podává Mistr Tibeťan skrze Alice Baileyovou. Ale máš pravdu, to o té jednotě, přesně tak to je. A propos, bavíme se o dimenzích v rámci sluneční soustavy.

2. O tom, ze tvoje hlasanie je cisto teoreticke, nemoze byt pochyb, kedze este nebola uspokojivo dokazana ani existencia casu ako 4. rozmeru, nieto este existencia dalsich rozmerov.

Nevím, jestli "uspokojivě", ovšem teoretická matematika a fyzika je již koncepčně navrhla a vypracovala. Myslím, že se na tom podílel S. Hawking.

A dalej, som zvedavy, ako si z regresivnej hypnozy prisiel k tomu, ze dusa vlastne nie je clovekom uplne, iba ho napaja. Ak ale dusa nie je clovekom uplne, ale je nieco viac, bolo by lepsie povedat si na rovinu, co myslime pod pojmom dusa a clovek ( a popripade, kedy uz pojem kolektivna dusa hranici s pojmom Boh ).

Možná jsem se nepřesně vyjádřil: Duše je více "člověkem" než osobnost. Ve skutečnosti člověk není ani duše, ale Monáda, čili duch.
Osobnost je produkt hmoty, zatímco Duše je produkt Ducha. Sloučením osobnosti a duše vznikne nová kvalita bytí - Velká duše.
Kolektivní duše ovšemže nehraničí s Bohem, to ani náhodou! Ještě nad duševní rovinou je úroveň Monadická, kde žijí Monády a teprve nad ní je rovina božská a nad ní je ještě jedna, která se jmenuje rovinou ADI. A nad tím je pak další kosmická rovina, která je opět rozdělena podobně na frekvenční úrovně.
Naše rovina božská je rovinou našeho "planetárního Boha", ovšem ke stvořiteli všeho je to ještě hodně a hodně daleko. Následuje Sluneční Bůh, Galaktický Bůh, Metagalaktický Bůh, Kosmický bůh, Hyperkosmický Bůh, a tak dále... Každá z těchto božských úrovní má svou dimenzionální strukturu, takže bavit se na periférii vesmíru o Prvotním Stvořiteli je ignorance.


Reinkarnacia ako taka:

1. Na reinkarnacii ma uplne fascinuje, ze ludia predpokladaju, ze zlo zmizne tym, ze ho ludia uz viac robit nebudu. Aby som tuto myslienku rozvinul: clovek v 1 zivote spacha nejake zlo, vdaka ktoremu musi do dalsieho zivota. V tom druhom zivote je vsak tak uzasne dobry a dokonaly, ze po smrti sa uz z reinkarnacneho kruhu dostane. A co to zlo? Kde zmizlo, alebo kde ten clovek dokazal, ze je lepsi? Mozno predpokladat, ze za tych istych podmienok druhykrat by to iste nespravil? A na tom vlastne ani nezalezi, ale aby som bol presnejsi: mozno predpokladat, ze clovek sa moze stat dokonalym, ak spachal nedokonalost a nemrzi ho to? ( kedze v 2. zivote si na to nespomina ) Kde sa potom stratila ludska zodpovednost?

Kde jsi tuto teorii vzal? To vůbec tak není a kdo tohle učí, tak tomu opravdu nerozumí.
Především, "zlo" není zlem, jak si ho představujeme my. Zlo je pouze polaritou tzv. "dobra". Ve světě polarit existují pouze Síly Světla a Síly Materialismu.
Zlo nazýváme my Síly Materialismu a to ještě tehdy, když zasahují tam, kam nemají. V našem případě do vývoje člověka, který již je na evoluční straně vývojového oblouku.
To, co ty nazýváš "zlo", je vlastně pouhé pochybení a neznalost kosmického zákona akce a reakce, čili zákona karmy.
"Dobré" skutky přinášejí příznivou karmu stejně, jako "zlé" skutky nepříznivou. Není ani řeči o tom, že by ses "dobrými skutky" dostal z kola reinkarnace. Z toho se dostaneš pouze tehdy, kdy "vyhasne všechno lpění a karma se vyrovná..." tedy jak "dobrá", tak "špatná"!
Ovšem člověk, který dobrovolně se dá na cestu duchovního vývoje (tzv. učednictví) a snaží se sloužit světu byť sám není dokonalý, vyvolává karmické působení ve směru urychleného očišťování od karmy. Pochopil totiž, že není na zemi sám, ale je součástí velké skupiny duší.
Z toho vyplývá i jasná odpověď na tvou otázku: mozno predpokladat, ze clovek sa moze stat dokonalym, ak spachal nedokonalost a nemrzi ho to?
Každou nedokonalost je nutno srovnat dříve. Jak říká Ježíš: "neodejdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře..."
Ovšem kouzelné je to, že splacení karmy neurčují kněží, nebo lidé, ale Pánové karmy, neúplatné a naprosto spravedlivé a laskavé bytosti. Proto tomu nelze utéct. Nikdo se nemůže vyhnout karmě, jenom tím, že postupuje v souladu s jejím zákonem. Kdyby se tohle učilo na školách a doložilo vhodnými příklady, ubylo by zločinu. Lidé by se bláhově nedomnívali, že je nikdo nevidí, když páchají nepravosti. Jejich duše je vidí a spolupracuje s Pány karmy na jejich příštím osudu.

2. Teoria Karmy ako odplaty, popripade vracania sa do podobnosti je unikatna, ale nazvat ju inteligentným a pružným systémom, ktorý slúží k urýchleniu vývoja sveta vo sfere slobodnej vôle... Po prve: karma, ak by fungovala doslova, znamenala by odplatu cloveku za jeho zlo vtedy, ked by si to prijal. Ibaze ked je tuto lekciu clovek schopny prijat, znamena to, ze ju uz nepotrebuje, pretoze uz tym padom je lepsi. Priklad:
Bol jeden clovek, ktory, aby sa dostal na nejake dobre platene miesto, spachal nejaky podvod. Ten clovek to v danej situacii nelutuje, cize "karmicka lekcia" je zbytocna. Ked sa vsak ten clovek "polepsi" az natolko, aby ho ta karmicka lekcia mohla zmenit, docieli nieco? Clovek uz je polepseny, tak na co potom trest za nieco, co lutuje? Komu to pomoze? Cloveku, ak je teraz iny? Alebo snad systemu, aby sa zachovala spravodlivost? A co je dolezitejsie: spravodlivost, alebo ucelovost?

Karma není apriori odplatou, je pružná a nemusí dopadnout plnou silou. Vše záleží na postoji člověka.
Ano, když se člověk polepší natolik, že dokáže vnímat nespravedlnost, dopadá karma a nutí člověka, aby přemýšlel nad tím, proč se mu nedaří. To není trest. trest by to byl tehdy, kdyby přišel okamžitě. To by však pouze vzbudil vzdor a další pochybné jednání. U karmy je důležitější účelovost, nikoliv spravedlnost. Účelem je to, aby člověk v inkarnaci poznal své jednání jako překážku plánu vývoje. Tedy ne "oko za oko", to je právě ten špatný výklad karmy.
Prioritu má vždy duchovní vývoj před splácením karmy. Karma je pouze prostředkem, jak dostat člověka k duchovnímu vývoji.

Dufam, ze moje slova nikoho neurazili, snazil som sa byt uprimny, aj ked, kedze nic podobne nestudujem, moj nazor je dost skresleny. Takze prijimam i kritiku.

Tak teraz budem zrejme odpovedat iba na Salvatora :)

Tento názor vychází z mylné představy, že osobnost, či-li člověk v inkarnaci má duši. Opak je pravdou, tj. DUŠE MÁ SVÉ LIDI V INKARNACI, NIKOLIV OPAČNĚ. Tento pocit vychází z falešného ztotožnění s osobností, či egem. Na druhé straně, je pravda i to, jak píšeš, že všichni jsme napájeni jedinou duší - je to kolektivní duše lidstva. Individuální duše jsou takto propojeny v jedinou, kolektivní duši. Na duševní úrovni neexistuje takové oddělení, jako je na úrovni osobností.
Zaujimave, ale potom mi nejak prijde, ze vlastne teoria krestanskeho Boha a teoria reinkarnacie sa nijak neodlisuju. I krestania uznavaju to, ze kazdy clovek je prirodzene spojeny s Bohom, ibaze to, co ty nazyvas osobnostou, ci egom, to krestania nazyvaju dusou. Cize v tomto smere suhlasis s tym, ze dusa ( aspon to, co pod nou krestania myslia ) neprechadza viacerymi zivotmi?

Ne, tak bych to neviděl. Duší je tolik, kolik jich momentálně pobývá v prostoru Země. Jejich počet závisí na počtu Monád, které se rozhodnou inkarnovat na Zemi. K tomu si vytvoří duši a duše pak vysílá inkarnace.
Ovšem počet duší zřejmě mírně kolísá. Některé duše již ukončily svou existenci, splynuly s Monádou a buďto pobývají v prostoru Země jako Mistři, anebo odcházejí do vesmíru k dalšímu vývoji. Tyto pak nahrazují další Monády, které dostanou povolení vtělit se do prostoru Země. Podle jakých dalších podmínek toto probíhá, to zatím nevíme. Pravděpodobně se zohledňuje poslání, které Monáda nese a jeho užitečnost globálnímu plánu vývoje. Proto počet duší zůstává během věků zdruba stejný a je dán kapacitou Země.

Prepracovana teoria :)

Možná jsem se nepřesně vyjádřil: Duše je více "člověkem" než osobnost. Ve skutečnosti člověk není ani duše, ale Monáda, čili duch.
Osobnost je produkt hmoty, zatímco Duše je produkt Ducha. Sloučením osobnosti a duše vznikne nová kvalita bytí - Velká duše.
Kolektivní duše ovšemže nehraničí s Bohem, to ani náhodou! Ještě nad duševní rovinou je úroveň Monadická, kde žijí Monády a teprve nad ní je rovina božská a nad ní je ještě jedna, která se jmenuje rovinou ADI. A nad tím je pak další kosmická rovina, která je opět rozdělena podobně na frekvenční úrovně.
Naše rovina božská je rovinou našeho "planetárního Boha", ovšem ke stvořiteli všeho je to ještě hodně a hodně daleko. Následuje Sluneční Bůh, Galaktický Bůh, Metagalaktický Bůh, Kosmický bůh, Hyperkosmický Bůh, a tak dále... Každá z těchto božských úrovní má svou dimenzionální strukturu, takže bavit se na periférii vesmíru o Prvotním Stvořiteli je ignorance.

Mas tendenciu veci komplikovat alebo z coho ti vysla existencia cohosi ako "podstvoritelov"? A dalsia vec - pre upresnenie: Chapem spravne, ze podla teba je clovek vlastne "Velka duse"?

Kde jsi tuto teorii vzal? To vůbec tak není a kdo tohle učí, tak tomu opravdu nerozumí.
Především, "zlo" není zlem, jak si ho představujeme my. Zlo je pouze polaritou tzv. "dobra". Ve světě polarit existují pouze Síly Světla a Síly Materialismu.
Zlo nazýváme my Síly Materialismu a to ještě tehdy, když zasahují tam, kam nemají. V našem případě do vývoje člověka, který již je na evoluční straně vývojového oblouku.
To, co ty nazýváš "zlo", je vlastně pouhé pochybení a neznalost kosmického zákona akce a reakce, čili zákona karmy.
"Dobré" skutky přinášejí příznivou karmu stejně, jako "zlé" skutky nepříznivou. Není ani řeči o tom, že by ses "dobrými skutky" dostal z kola reinkarnace. Z toho se dostaneš pouze tehdy, kdy "vyhasne všechno lpění a karma se vyrovná..." tedy jak "dobrá", tak "špatná"!
Ovšem člověk, který dobrovolně se dá na cestu duchovního vývoje (tzv. učednictví) a snaží se sloužit světu byť sám není dokonalý, vyvolává karmické působení ve směru urychleného očišťování od karmy. Pochopil totiž, že není na zemi sám, ale je součástí velké skupiny duší.
Z toho vyplývá i jasná odpověď na tvou otázku: mozno predpokladat, ze clovek sa moze stat dokonalym, ak spachal nedokonalost a nemrzi ho to?
Každou nedokonalost je nutno srovnat dříve. Jak říká Ježíš: "neodejdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře..."
Ovšem kouzelné je to, že splacení karmy neurčují kněží, nebo lidé, ale Pánové karmy, neúplatné a naprosto spravedlivé a laskavé bytosti. Proto tomu nelze utéct. Nikdo se nemůže vyhnout karmě, jenom tím, že postupuje v souladu s jejím zákonem. Kdyby se tohle učilo na školách a doložilo vhodnými příklady, ubylo by zločinu. Lidé by se bláhově nedomnívali, že je nikdo nevidí, když páchají nepravosti. Jejich duše je vidí a spolupracuje s Pány karmy na jejich příštím osudu.

Tak od konca, ak by sa toto ucilo na skolach, tak jedine ako dalsie nabozenstvo, a nie ako fakt, kedze reinkarnacia je iba dalsie nabozenstvo. A dalsia vec: takze ty predpokladas, ze ( zjednodusene povedane ) za zlo pride trest? A staci to? Nie je prave nad trest zmena? Presnejsie povedane, zmena k lepsiemu? A pod touto zmenou k lepsiemu nepatri i lutost k vsetkemu zlu ( alebo teda nepochopeniu karmickeho zakona ), ktore dany clovek vykonal? A nakoniec, ten tvoj "kuzelny" zaver: kedy som ja povedal, ze splacanie urcuju knazi, alebo ludia? Alebo, aby sme sa vyhli zbytocnym otazkam: podla teba toto je ucenie Cirkvi? Ze splacanie hriechov je urcene knazmi? Toto je pre zmenu zakladne nepochopenie kat. nauky.

Karma není apriori odplatou, je pružná a nemusí dopadnout plnou silou. Vše záleží na postoji člověka.
Ano, když se člověk polepší natolik, že dokáže vnímat nespravedlnost, dopadá karma a nutí člověka, aby přemýšlel nad tím, proč se mu nedaří. To není trest. trest by to byl tehdy, kdyby přišel okamžitě. To by však pouze vzbudil vzdor a další pochybné jednání. U karmy je důležitější účelovost, nikoliv spravedlnost. Účelem je to, aby člověk v inkarnaci poznal své jednání jako překážku plánu vývoje. Tedy ne "oko za oko", to je právě ten špatný výklad karmy.

Ak ale karma dopadne na cloveka vtedy, ked je uz clovek polepseny, nie je to ani ucelove, kedze clovek sa uz polepsil a ulohou "karmickej lekcie" bolo jeho polepsenie. Cize v tomto smere mi pride karmicka lekcia ako uplne zbytocna, kedze nie je ani spravodliva, ako si uznal i ty, ale ani ucelova, kedze po nej sa nic nezmeni ( kedze pride az po zmene k lepsiemu ).

Vdaka za cas a trpezlivost. :)

Jen nakukuju, odjizdim, tak jen poznamku: karma nedopada na cloveka, kdyz je "polepseny", ale kdyz je dostatecne zraly, aby si jeji dopad nebral jako trest - ten nic neresi - ale jako cestu, prilezitost posunout se dal! Zrusit ci zmirnit karmicke zatizeni, neco noveho a podstatneho se opet naucit, postoupit k dalsi lekci.
Ty to vidis moc zjednodusene, myslim..... :(¨
Hezky vikend!

Backy napsal(a):

Tak teraz budem zrejme odpovedat iba na Salvatora :)

Tento názor vychází z mylné představy, že osobnost, či-li člověk v inkarnaci má duši. Opak je pravdou, tj. DUŠE MÁ SVÉ LIDI V INKARNACI, NIKOLIV OPAČNĚ. Tento pocit vychází z falešného ztotožnění s osobností, či egem. Na druhé straně, je pravda i to, jak píšeš, že všichni jsme napájeni jedinou duší - je to kolektivní duše lidstva. Individuální duše jsou takto propojeny v jedinou, kolektivní duši. Na duševní úrovni neexistuje takové oddělení, jako je na úrovni osobností.
Zaujimave, ale potom mi nejak prijde, ze vlastne teoria krestanskeho Boha a teoria reinkarnacie sa nijak neodlisuju. I krestania uznavaju to, ze kazdy clovek je prirodzene spojeny s Bohom, ibaze to, co ty nazyvas osobnostou, ci egom, to krestania nazyvaju dusou. Cize v tomto smere suhlasis s tym, ze dusa ( aspon to, co pod nou krestania myslia ) neprechadza viacerymi zivotmi?
------------------
Ano, souhlasím a nejednou jsem řekl Budhova slova, že když někdo myslí že reinkarnace je, má stejnou pravdu jako ten, kdo tvrdí že reinkarnace není. Záleží, ze které strany se na to díváme.
Kdyby byla faktická reinkarnace, pak by diskarnáti téměř neexistovali. Všichni by byli inkarnováni, anebo by se k inkarnaci chystali.
Ovšem jednotícím prvkem, který všechny vlastní inkarnáty a diskarnáty spojuje, je právě Duše, čili Vyšší já.
---------------------------

Ne, tak bych to neviděl. Duší je tolik, kolik jich momentálně pobývá v prostoru Země. Jejich počet závisí na počtu Monád, které se rozhodnou inkarnovat na Zemi. K tomu si vytvoří duši a duše pak vysílá inkarnace.
Ovšem počet duší zřejmě mírně kolísá. Některé duše již ukončily svou existenci, splynuly s Monádou a buďto pobývají v prostoru Země jako Mistři, anebo odcházejí do vesmíru k dalšímu vývoji. Tyto pak nahrazují další Monády, které dostanou povolení vtělit se do prostoru Země. Podle jakých dalších podmínek toto probíhá, to zatím nevíme. Pravděpodobně se zohledňuje poslání, které Monáda nese a jeho užitečnost globálnímu plánu vývoje. Proto počet duší zůstává během věků zdruba stejný a je dán kapacitou Země.

Prepracovana teoria :)
----------------
Ano, prozatím pouze "teorie", ale docela pro mne přijatelná. Není z "mé hlavy", ale přesto bych rád podotkl, že přijímám existenci Mistrů, tedy těch lidí, kteří ukončili pozemský vývoj a zůstávají zde, za fakt. Mám pro to vlastní, zcela osobní důvody a důkazy.

Možná jsem se nepřesně vyjádřil: Duše je více "člověkem" než osobnost. Ve skutečnosti člověk není ani duše, ale Monáda, čili duch.
Osobnost je produkt hmoty, zatímco Duše je produkt Ducha. Sloučením osobnosti a duše vznikne nová kvalita bytí - Velká duše.
Kolektivní duše ovšemže nehraničí s Bohem, to ani náhodou! Ještě nad duševní rovinou je úroveň Monadická, kde žijí Monády a teprve nad ní je rovina božská a nad ní je ještě jedna, která se jmenuje rovinou ADI. A nad tím je pak další kosmická rovina, která je opět rozdělena podobně na frekvenční úrovně.
Naše rovina božská je rovinou našeho "planetárního Boha", ovšem ke stvořiteli všeho je to ještě hodně a hodně daleko. Následuje Sluneční Bůh, Galaktický Bůh, Metagalaktický Bůh, Kosmický bůh, Hyperkosmický Bůh, a tak dále... Každá z těchto božských úrovní má svou dimenzionální strukturu, takže bavit se na periférii vesmíru o Prvotním Stvořiteli je ignorance.

Mas tendenciu veci komplikovat alebo z coho ti vysla existencia cohosi ako "podstvoritelov"? A dalsia vec - pre upresnenie: Chapem spravne, ze podla teba je clovek vlastne "Velka duse"?
-----------------------
Vypadá to komplikovaně, ale kdybys to viděl namalované, pochopil bys to okamžitě. Představuj si dimenze a jejich podúrovně jako vzájemně se prolínající vyzařování Prvotního Stvořitele.
Nejsou to žádní "podstvořitelé", ale normální tvořitelé, ovšem zodpovědni za danou oblast. Všichni jsou obrazem svého Otce, Prvotního stvořitele. Také člověk je takovým Tvořitelem nižšího řádu. Přirozenou vlastností Božskou je právě schopnost tvořit. Kdo ji má a používá ji, naplňuje své předurčení. Není na tom nic zvláštního, nebo jo?

Člověk ve své podstatě je Monáda, která patří do řádu Nižších tvořitelů, Synů Božích. Také se může vyvinout na planetárního Boha, Slunečního Boha, Galaktického Boha... ale je k tomu potřeba adekvátní vývoj.
Když se Monády oddělí od svého Stvořitele, obsahují potenciál tohoto vývoje v sobě. Následně je to nutí jít do hmotných sfér existence a začít naplňovat tento plán.
Velká duše je určitý stav vývoje člověka na Zemi, kdy dojde ke splynutí osobnosti s Duší. Ovšem vývoj pokračuje dál a člověk dále prochází vývojovými stadiemi. Z tohoto hlediska je vývoj téměř nekonečný a dosahuje právě zmíněných božských výšin. Je to naše božské dědictví, na něž máme svaté právo. Dříve, nebo později se k němu dostaneme, to je zaručeno jistými "duchovně-genetickými" mechanismy.
---------------------------

Kde jsi tuto teorii vzal? To vůbec tak není a kdo tohle učí, tak tomu opravdu nerozumí.
Především, "zlo" není zlem, jak si ho představujeme my. Zlo je pouze polaritou tzv. "dobra". Ve světě polarit existují pouze Síly Světla a Síly Materialismu.
Zlo nazýváme my Síly Materialismu a to ještě tehdy, když zasahují tam, kam nemají. V našem případě do vývoje člověka, který již je na evoluční straně vývojového oblouku.
To, co ty nazýváš "zlo", je vlastně pouhé pochybení a neznalost kosmického zákona akce a reakce, čili zákona karmy.
"Dobré" skutky přinášejí příznivou karmu stejně, jako "zlé" skutky nepříznivou. Není ani řeči o tom, že by ses "dobrými skutky" dostal z kola reinkarnace. Z toho se dostaneš pouze tehdy, kdy "vyhasne všechno lpění a karma se vyrovná..." tedy jak "dobrá", tak "špatná"!
Ovšem člověk, který dobrovolně se dá na cestu duchovního vývoje (tzv. učednictví) a snaží se sloužit světu byť sám není dokonalý, vyvolává karmické působení ve směru urychleného očišťování od karmy. Pochopil totiž, že není na zemi sám, ale je součástí velké skupiny duší.
Z toho vyplývá i jasná odpověď na tvou otázku: mozno predpokladat, ze clovek sa moze stat dokonalym, ak spachal nedokonalost a nemrzi ho to?
Každou nedokonalost je nutno srovnat dříve. Jak říká Ježíš: "neodejdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře..."
Ovšem kouzelné je to, že splacení karmy neurčují kněží, nebo lidé, ale Pánové karmy, neúplatné a naprosto spravedlivé a laskavé bytosti. Proto tomu nelze utéct. Nikdo se nemůže vyhnout karmě, jenom tím, že postupuje v souladu s jejím zákonem. Kdyby se tohle učilo na školách a doložilo vhodnými příklady, ubylo by zločinu. Lidé by se bláhově nedomnívali, že je nikdo nevidí, když páchají nepravosti. Jejich duše je vidí a spolupracuje s Pány karmy na jejich příštím osudu.


Tak od konca, ak by sa toto ucilo na skolach, tak jedine ako dalsie nabozenstvo, a nie ako fakt, kedze reinkarnacia je iba dalsie nabozenstvo.
-------------
Omyl, reinkarnace není náboženství. Nic se v ní neuctívá, dokonce o žádném Bohu se v ní ani nemluví. Ber to tak, že k tomu nemusíš mít ani žádné vzdělání. I ateista dokáže pochopit princip akce a reakce, na němž reinkarnace stojí. A propos, ateisté ji dokáží přijímat lépe, než křesťané, dává jim to smysl.
Je součástí Odvěké moudrosti, učení, které je na Zemi od Lemurské epochy a nepochází ze Země, nýbrž sem bylo zavedeno s celým reinkarnačním mechanismem dokonalými bytostmi, které řídí a zodpovídají za vývoj na Zemi.

Reinkarnace tady byla vždy a v různých ideologiích a náboženstvích. POuze křesťané ho zavrhli, protože manželka císaře Juliána se bála odplaty v dalších životech, tak mu přikázala, aby zařídil, že reinkarnace z křesťanství vypadne. Což se tak stalo na druhém koncilu církve v Konstantinopolu v roce tuším 535 n.l.
Vzhledem k našim regresním zkušenostem bych řekl, že existuje právě taková forma reinkarnace, jakou učil Budha.
Neříkám, že systém reinkarnace bude fungovat vždy, nebude. Přijde doba, kdy nebude potřeba procházet opakovanými vtěleními. Ale tak brzy to nebude.
-------------------

A dalsia vec: takze ty predpokladas, ze ( zjednodusene povedane ) za zlo pride trest? A staci to? Nie je prave nad trest zmena? Presnejsie povedane, zmena k lepsiemu? A pod touto zmenou k lepsiemu nepatri i lutost k vsetkemu zlu ( alebo teda nepochopeniu karmickeho zakona ), ktore dany clovek vykonal? A nakoniec, ten tvoj "kuzelny" zaver: kedy som ja povedal, ze splacanie urcuju knazi, alebo ludia? Alebo, aby sme sa vyhli zbytocnym otazkam: podla teba toto je ucenie Cirkvi? Ze splacanie hriechov je urcene knazmi? Toto je pre zmenu zakladne nepochopenie kat. nauky.
------------------

Ne, to se chápeme špatně. to, co ty nazýváš zlem nebo hříchem, já nazývám pouhým "omylem" či nevědomostí.
Zlem chápu spíše zatvrzelé setrvvávání v podobném omylu. Takové jednání pak přitahuje karmickou reakci.
Tato má vždy ten charakter, že vede člověka k poznání svého omylu.

Nikdy to není trest, to je špatně pochopeno. Pánové karmy nikdy netrestají, pouze se v součinnosti s Duší člověka snaží uvědomit ho o jeho pochybném jednání. Jako pochybné jednání je kvalifikováno takové, kdy dochází k poškozování svébytných zájmů kohokoliv jiného, ale také sebe sama. Konec konců, všichni jsme součástí jedné duše a konání jedince má dopad na celek. Toto nemohu nazvat "trestem" za zlé skutky v kontextu církevního pojetí.
Pokud jde o církev, je to sice pár set let, ale byly doby, kdy si člověk mohl "zakoupit" odpuštění hříchů. Takže bych se tak na tvém místě neohrazoval katechismem. I tehdy to bylo v rámci katechismu, anebo ne?

Mimochodem, v křesťanské terminologii to sice zní jinak, ale také to tam je: hřích = pochybení, zlo = zatvrzelost v hříchu. Říká se, že odpuštění hříchů je možné skrze "pokání". Nikdy jsem nevěděl, co to je to "pokání". Nyní bych řekl, že je to POZNÁNÍ A PŘIJETÍ SVÝCH OMYLŮ (hříchů). To samé učím svoje lidi, jenom jinými slovy.
Pokud nepřijmeš karmickou reakci jako reakci na své jednání, evidentně nedošlo k pochopení omylu. Pouze u mne je to propracovanější v tom, že na rozdíl od křesťanů učím lidi rozlišovat podle charakteru karmického dopadu, o jakého druhu pochybení vlastně šlo, co způsobilo a jak to napravit. Křesťané toto neučí a snaží se vyznávat hříchy tak nějak "průběžně", spíše mechanicky. My klademe důraz na co nejpřesnější identifikaci problému a jeho naprosté přijetí, jako svoje vlastní.
Je to příklad toho, že kdysi to, co učí křesťané docela stačilo, dnes to však již stačit přestává. Lidé chtějí vědět, kde udělali chybu a jakou. Nestačí jim tvrzení pana faráře, že jsou všichni v podstatě "hříšníky". Proto se jeví Alfa psychoregrese jako vhodná metoda pro ty lidi, kteří chtějí poznat sama sebe. Nehodí se pro ty, kteří toto poznání cíleně odmítají, nebo se ho bojí.
Třebas existuje církev, kde byla regresní terapie "povýšena" na náboženství. Je to Scientologická církev. Ovšem já si nemyslím, že bychom měli vyrábět novou církev tam, kde jde o duchovní psychologii. Bůh nepotřebuje žádné církve, ty jsou jenom pro lidi a tvoří je zas jenom lidé. Dovedu Scientology pochopit - a v podstatě to mají v souladu s biblickým: "...vyznávejte své hříchy jeden druhému...", ale tu ideologii kolem toho není potřeba.
-------------------------

Karma není apriori odplatou, je pružná a nemusí dopadnout plnou silou. Vše záleží na postoji člověka.
Ano, když se člověk polepší natolik, že dokáže vnímat nespravedlnost, dopadá karma a nutí člověka, aby přemýšlel nad tím, proč se mu nedaří. To není trest. trest by to byl tehdy, kdyby přišel okamžitě. To by však pouze vzbudil vzdor a další pochybné jednání. U karmy je důležitější účelovost, nikoliv spravedlnost. Účelem je to, aby člověk v inkarnaci poznal své jednání jako překážku plánu vývoje. Tedy ne "oko za oko", to je právě ten špatný výklad karmy.

Ak ale karma dopadne na cloveka vtedy, ked je uz clovek polepseny, nie je to ani ucelove, kedze clovek sa uz polepsil a ulohou "karmickej lekcie" bolo jeho polepsenie. Cize v tomto smere mi pride karmicka lekcia ako uplne zbytocna, kedze nie je ani spravodliva, ako si uznal i ty, ale ani ucelova, kedze po nej sa nic nezmeni ( kedze pride az po zmene k lepsiemu ).
-------------------------
Nikoliv, tak bych to neviděl. Karma dopadá na člověka tehdy, kdy je schopen vnímat její lekci jako výchovnou. Nemusí být již "polepšený", ale již si dokáže uvědomovat závadnost předmětného jednání. Každopádně všechno posuzují přísně a spravedlivě Pánové karmy.
To jsou ty případy lidí (i zde mnohdy na Babinetu!), kteří se již chovají v životě docela slušně a často naříkají a stěžují si, jak je život vůči nim nespravedlivý, protože se jim děje neštěstí.
Jediné, co jim chybí, je ono pochopení, že lekce, které je potkávají, souvisí s tím, že oni sami byli v minulosti na někoho podobně "nespravedliví", jako je nyní život proti nim. Potkávají pak lidi (jiné inkarnace těch lidí z minulosti, ale není podmínkou), ke kterým se oni sami v minulých životech chovali např. arogantně, mocensky a manipulativně a nyní jim tito lidé doslova "jdou po krku", cítí z nich ohrožení a proto jim nedají pokoj a doslova je "terorizují".

Ovšem i toto je pouze model. Dá se říct, že se zde prolíná vícero mechanismů. Například princip "karmické nádoby". Existuje jisté "objektivní měřítko karmy", které má svou únosnou hranici. Pokud označíme pracovně množství "negativní" karmy ve výši 100% jako takové množství, kdy duše "stahuje" osobnost z inkarnace (člověk umírá), protipólem 0% karmy můžeme označit stav bytí, kdy ego nemá negativní planetární karmu.

Pokud máme zločince, mafiána a vraha, pak jeho "karmická nádoba" se jeho činy velmi rychle plní. Sice není schopen vnímat závadnost svého jednání a problémy "řeší" oakovanými vraždami. Ovšem v okamžiku dosažení 100% karmy je to v podstatě "mrtvý muž". Je pouze otázkou krátkého času, kdy je on sám zavražděn. Ne proto, že je to "odplata za jeho vraždy" ale proto, aby již nadále nepáchal své vraždy, protože podobným jednáním zbavuje jiné lidi možnosti naplnit jejich životní záměr pro tuto inkarnaci. Duše ho nechá zabít, aby "přišel nahoru" k "přeškolení" o tom, co způsobuje jeho jednání.
Ovšem, že ho k tomu nikdo nemůže přinutit a tak diskarnát po smrti zpravidla zůstává na hodně nízkých úrovních ve spodních astrálních rovinách, které se dají přirovnat k "peklu". To až do doby, kdy sám pochopí, že tam nemusí být a začne volat o pomoc. V ten okamžik mu je pomoc poskytnuta a je poslán do "škol" na příslušných vyšších úrovních.

Ovšem i pokud člověk dosáhne 0% karmy, nemusí to nutně znamenat osvobození z kola reinkarnace. Záleží na tom, na jaké vývojové úrovni se člověk nachází a jaké zkušenosti zrovna řeší. Nemluvě o tom, že není tak jednoduché zbavit se karmy, protože je potřeba zbavit se i tzv. "pozitivní" karmy. Pozitivní karma je například karma způsobena touhou získat odměnu za své dobré skutky, například "v nebi" po smrti, anebo zištnou službou, která očekává zásluhy a ocenění.

Jednou z velmi účinných metod je velká osobní oběť a velká a nezištná oddanost službě světu. A málokdo to dokáže. Kromě toho hraje roli i jemná motivace, proč to člověk dělá. Jedinou správnou motivací je v tomto případě opravdový altruismus a soucítění se světem a trpícími. A to už se opět dostáváme k vnitřnímu vývoji a k iniciačním mechanismům, které řídí vývoj. A tyto nejde obejít pomocí falešné motivace.
Nevím, jestli je to pochoptelné, ale neumím to vysvětlit jinak.
--------------------------
Vdaka za cas a trpezlivost. :)

Tak zacnime (zasa :)):

Salvator -->
Uplne nesuhlasim s tvojim nazorom, ze reinkarnacia nie je nabozenstvo.
Po prve: nabozenstvo nevyzaduje existenciu Boha, ale existenciu niecoho mocnejsieho a nadpozemskeho.
Po druhe: nabozenstvo je de facto nedokazatelna teoria. A reinkarnacia je nedokazatelna teoria.
Po tretie: kazde nabozenstvo sa odvolava na "ucenie zhora" ( volne povedane ). Aj ty sam sa predsa odvolavas na to, ze reinkarnacia Je součástí Odvěké moudrosti, učení, které je na Zemi od Lemurské epochy a nepochází ze Země, nýbrž sem bylo zavedeno s celým reinkarnačním mechanismem dokonalými bytostmi, které řídí a zodpovídají za vývoj na Zemi. . Nie je nutne, aby toto ucenie prislo priamo od Boha, aj Koran bol nadiktovany anjelom.
Po stvrte: kazde nabozenstvo tvrdi, ze existuje zivot po smrti ( vo forme a sposobe, popripade co vlastne zije sa uz odlisuju ). Netvrdi prave toto reinkarnacia?

Dalej, k tomu neskutocne omielanemu 5. ( nie druhemu ) ekumenickemu koncilu v r. 535. Je malo znamym faktom, presnejsie povedane, reinkarnatori tento fakt nechcu prijat, ze cirkev ani pred tym nic o reinkarnacii neucila, cize nemohla ani nic zrusit. Co zrusila, boli medzi inym diela tzv. cirkevneho otca Origena, ktory vsak pri vysvetlovani krestanskej nauky vychadzal z Platona, co bolo nanajvys zcestne. Tento tvrdil, ze dusa cloveka ( tak, ako ju chapu krestania ) existuje este pred narodenim. Ale ani on sam nepredpokladal existenciu duse, ako ju chapes ty, ktora sa podiela na 500-1000 inkarnaciach, pre ktore je zdrojom.

Dalej, ku kupovaniu odpustkov sa nemozem plne vyjadrovat uz len z toho titulu, ze ( na rozdiel od teba :) ) som vtedy nezil... ( aj ked, mozno povedat i ten neprijemny fakt, ze vtedy katechizmus ani neexistoval, a dalsia vec: mozno pravom pochybovat o papezovej vedomosti o tomto... :) )

Dalej, v krestanskej terminologii neznamena, ze pokanie je iba poznanie svojich hriechov. Kazdy clovek pozna svoje hriechy, ked trochu zapremysla. Pokanie je v prvom rade lutost nad tymito hriechmi. A navyse, tzv. mechanicke a priebezne opravy hriechov su nanajvys tak u matrikovych krestanov-katolikov, kedze zvysok sa snazi ist v tejto otazke ku korenu, konkretne hladaju svoju povahu a z toho hlavne povahove chyby, aby vedeli, comu sa vyvarovat.

Dalej, ku karme:
technika karmy ma slabinu prave v minulych zivotoch. Ak totizto dusa do zivota nejde uplne, znamena to, ze nemozno hovorit o minulych zivotoch. A dalsia vec, ak sa nam deje nieco zle kvoli niecomu, co sme urobili v minulom zivote, znamena to v prvom rade nespravodlivost, kedze toto uz nedokazeme napravit, ani si to nepamatame a ani sme to neboli my.

Backy napsal(a):

Tak zacnime (zasa :)):

Salvator -->
Uplne nesuhlasim s tvojim nazorom, ze reinkarnacia nie je nabozenstvo.
Po prve: nabozenstvo nevyzaduje existenciu Boha, ale existenciu niecoho mocnejsieho a nadpozemskeho.
Po druhe: nabozenstvo je de facto nedokazatelna teoria. A reinkarnacia je nedokazatelna teoria.
Po tretie: kazde nabozenstvo sa odvolava na "ucenie zhora" ( volne povedane ). Aj ty sam sa predsa odvolavas na to, ze reinkarnacia Je součástí Odvěké moudrosti, učení, které je na Zemi od Lemurské epochy a nepochází ze Země, nýbrž sem bylo zavedeno s celým reinkarnačním mechanismem dokonalými bytostmi, které řídí a zodpovídají za vývoj na Zemi. . Nie je nutne, aby toto ucenie prislo priamo od Boha, aj Koran bol nadiktovany anjelom.
Po stvrte: kazde nabozenstvo tvrdi, ze existuje zivot po smrti ( vo forme a sposobe, popripade co vlastne zije sa uz odlisuju ). Netvrdi prave toto reinkarnacia?

Dalej, k tomu neskutocne omielanemu 5. ( nie druhemu ) ekumenickemu koncilu v r. 535. Je malo znamym faktom, presnejsie povedane, reinkarnatori tento fakt nechcu prijat, ze cirkev ani pred tym nic o reinkarnacii neucila, cize nemohla ani nic zrusit. Co zrusila, boli medzi inym diela tzv. cirkevneho otca Origena, ktory vsak pri vysvetlovani krestanskej nauky vychadzal z Platona, co bolo nanajvys zcestne. Tento tvrdil, ze dusa cloveka ( tak, ako ju chapu krestania ) existuje este pred narodenim. Ale ani on sam nepredpokladal existenciu duse, ako ju chapes ty, ktora sa podiela na 500-1000 inkarnaciach, pre ktore je zdrojom.

Dalej, ku kupovaniu odpustkov sa nemozem plne vyjadrovat uz len z toho titulu, ze ( na rozdiel od teba :) ) som vtedy nezil... ( aj ked, mozno povedat i ten neprijemny fakt, ze vtedy katechizmus ani neexistoval, a dalsia vec: mozno pravom pochybovat o papezovej vedomosti o tomto... :) )

Dalej, v krestanskej terminologii neznamena, ze pokanie je iba poznanie svojich hriechov. Kazdy clovek pozna svoje hriechy, ked trochu zapremysla. Pokanie je v prvom rade lutost nad tymito hriechmi. A navyse, tzv. mechanicke a priebezne opravy hriechov su nanajvys tak u matrikovych krestanov-katolikov, kedze zvysok sa snazi ist v tejto otazke ku korenu, konkretne hladaju svoju povahu a z toho hlavne povahove chyby, aby vedeli, comu sa vyvarovat.

Dalej, ku karme:
technika karmy ma slabinu prave v minulych zivotoch. Ak totizto dusa do zivota nejde uplne, znamena to, ze nemozno hovorit o minulych zivotoch. A dalsia vec, ak sa nam deje nieco zle kvoli niecomu, co sme urobili v minulom zivote, znamena to v prvom rade nespravodlivost, kedze toto uz nedokazeme napravit, ani si to nepamatame a ani sme to neboli my.

zdravím backy,

jen k tomu Koránu - muslimové jsou přesvědčeni, že pochází přímo od Boha a Muhammadovi byl prostřednictvím Anděla Gabriela "pouze" předán. To je dost důležitý rpzdíl oproti Tvému tvrzení, neboť Korán je pro muslimy věc nedotknutelná, pocházející přímo od Boha a Bohem "sestavená" do té podoby, v jaké ji známe, nez zásahu čehokoliv a kohokoliv jiného. proto na něm (někdy tak slepě) lpí. Já osobně nevidím problém v Koránu, ale v jeho výkladu některými "pseudomuslimy". Pokud se tuto knohu někdo rozhodnete číst, nevynechávejte tzv. tafsir, tedy výklad veršů a předmluvy. nejde tak o to, abyste porozuměli tomu, jak to vidí muslimové, ale pomůže vám to orientovat se, kdy byly jednotlivé súry zjeveny, neboť to dost zásadně ovlivňuje jejich význam.

Pěkný den
Teru

Backy,

zkusím odpovědět po řadě, jelikož teď momentálně nemám čas...

----------------------
Salvator -->
Uplne nesuhlasim s tvojim nazorom, ze reinkarnacia nie je nabozenstvo.
Po prve: nabozenstvo nevyzaduje existenciu Boha, ale existenciu niecoho mocnejsieho a nadpozemskeho.
Po druhe: nabozenstvo je de facto nedokazatelna teoria. A reinkarnacia je nedokazatelna teoria.

----------------
Tak pozor, reinkarnace neučí o ničem "nadpozemském a mocnějším". Učí o mechanismu, daném pokročilejšími bytostmi. Není zde nic nadpozemského (učí se zde o pozemské reinkarnaci) a nic nadpřirozeného - vše je v rámci platných zákonů.
Podle mne je k náboženství potřeba dvou věcí: víry a uctívání. Teorie reinkarnace se neklaní žádným bytostem ani silám a postrádá jak víru, tak uctívání. Tím se dostávám k odpovědi na druhou otázku...
Reinkarnace je prokazatelná. Existuje spousta prověřených reinkarnačních případů, kdy si lidi vzpomněli na svůj předešlý život a popsali přesné detaily, které se pak potvrdily.
Možná namítneš, že to není žádný důkaz, ale podle mne to jako důkaz postačuje. Já sám znám zhruba několik svých předešlých inkarnací a vím, že v současném životě reaguji někdy velmi podobně a preferuji podobné postupy, jako některá z mých předešlých inkarnací, což jsem se dozvěděl až post faktum z literatury a životopisu dotyčného mého předchůdce. Můžeš to vysvětlovat jak chceš, ale pro mne to je naprosto jasný důkaz.
--------------------

Po tretie: kazde nabozenstvo sa odvolava na "ucenie zhora" ( volne povedane ). Aj ty sam sa predsa odvolavas na to, ze reinkarnacia Je součástí Odvěké moudrosti, učení, které je na Zemi od Lemurské epochy a nepochází ze Země, nýbrž sem bylo zavedeno s celým reinkarnačním mechanismem dokonalými bytostmi, které řídí a zodpovídají za vývoj na Zemi. . Nie je nutne, aby toto ucenie prislo priamo od Boha, aj Koran bol nadiktovany anjelom.

Problém náboženství je ten, že pořád uvažuje s mimořádnými bytostmi, které disponují mimořádnými silami. Nepřipustí možnost, že tyto "nadpozemské bytosti" opět využívají pouze platných fyzikálních a metafyzikálních zákonů. Všechny zázraky jsou vysvětlitelné, když víme, oč jde. V tomto ohledu se neliší náš úžas nad Ježíšovými zázraky od úžasu Pygmejce, který poprvé v životě vidí našince střílet z pušky. Můj děda blahé paměti, kdyby viděl mobil, nikdy by neuvěřil, že se jím jde domluvit s rodinou v USA. Prostě by to považoval za podvod. Kdybychom však vzali jeho praděda, pak bychom se dostali do doby, kdy za vlastnictví podobného přístroje člověk mohl skončit obviněn z čarodějnictví.
Rozdíl mezi mnou a náboženstvím je ten, že říkám přesně odkud se reinkarnace vzala a mám k tomu nepřímo dokazatelné podrobnosti.
Pokud bychom ale zkoumali tvrzení náboženství o existenci a činnosti "boha" na Zemi z Bible, případně jiných zdrojů, dojdeme k velmi zajímavým výsledkům, které nám však nemusí potvrdit nic, zejména ne existenci takové bytosti, která by měla boží vlastnosti. Zejména bible je v tomto zcela unikátní: její obraz Boha je zcela lidského, pozemského charakteru. Proto Ježíš nikdy nemluví o Bohu, nýbrž o Otci na nebesích, což je zas něco úplně jiného než Bůh, byť pro nás je ztělesněním Boha.
Všichni teologové zapomínají na obsah svých zdrojů a připisují svému "bohu" zcela lidské vlastnosti. Říkají jednotně: "... Bůh nechce, abychom..." nebo "...Bůh chce, abychom (dělali to, nebo tamto)..." a tím vlastně odhaluji svou absolutní ignoranci o Bohu.
Pokud já říkám, že reinkarnaci zavedly dokonalé bytosti, říkám tak s plným vědomím toho, že to nebyl žádný Bůh, ale oproti nám vysoce pokročilé bytosti, většinou lidského, nebo dévického původu.

Po stvrte: kazde nabozenstvo tvrdi, ze existuje zivot po smrti ( vo forme a sposobe, popripade co vlastne zije sa uz odlisuju ). Netvrdi prave toto reinkarnacia?
-------------------
Ne, reinkarnace neříká, že existuje život po smrti. To říká náboženství. Reinkarnace říká, že smrt v podstatě neexistuje. Že jde jenom o přechod z jedné roviny bytí do jiné. Učí tím lidi vnímat kontinuitu existence, na rozdíl od náboženství, které jde přímo opačnou cestou: lidem na jedné straně tvrdí, že pozemský život je dočasný, a že po smrti existuje už jenom nějaká "věčnost", buď spasení, nebo zatracení. (Mimochodem, už toto je nesmysl, ale nechme toho a pojďme dál.)
Na straně druhé se však (zejména křesťanství) chová tak, jakoby zde člověk na Zemi měl trvat věčně. Staví obrovské a drahé kostely, neučí praxi pominutelnosti pozemského, nýbrž učí lidi vlastním příkladem hromadit pozemské statky. Tím učí lpět na fyzičnu, od toho je jenom kousek ke kultu těla, aniž by si uvědomili, že tělesné je pominutelné. Pak ale když ono tělo onemocní a umírá, lidé pociťují strach a mají problém.
Jakoby smrt těla byla nějakou katastrofou, nikoliv pouhou epizodou věčnosti, které mají "plnou hubu". Další nemocný syndrom nauky o věčném životě je to, že kněží tímto učí lidi nezodpovědnému chování. Ekologie je blbost, protože jsem zde chvíli, pak odejdu an věčnost a pak po mně potopa.
Reinkarnace nic podobného neříká, právě opačně. Učí člověka zodpovědnosti za své chování, protože vše se vrací a ničemu nejde uniknout. Je přirozené, že když existuje zákon akce a reakce a zákon cyklů, tak existuje reinkarnace. Člověk přechází v rytmu přílivu a odlivu z jedné strany existence na druhou. Respektuje se tím každý relevantní zákon, který znám, protože to představuje přirozený rytmus života.

Dalej, k tomu neskutocne omielanemu 5. ( nie druhemu ) ekumenickemu koncilu v r. 535. Je malo znamym faktom, presnejsie povedane, reinkarnatori tento fakt nechcu prijat, ze cirkev ani pred tym nic o reinkarnacii neucila, cize nemohla ani nic zrusit. Co zrusila, boli medzi inym diela tzv. cirkevneho otca Origena, ktory vsak pri vysvetlovani krestanskej nauky vychadzal z Platona, co bolo nanajvys zcestne. Tento tvrdil, ze dusa cloveka ( tak, ako ju chapu krestania ) existuje este pred narodenim. Ale ani on sam nepredpokladal existenciu duse, ako ju chapes ty, ktora sa podiela na 500-1000 inkarnaciach, pre ktore je zdrojom.

------------------------------
To je možné, každopádně v koncilním výroku jsem četl něco v tom smyslu, že "... se pod vysokými tresty zapovídá šíření učení Origenova a každé jiné, které se zmiňuje o putování duší..." nebo tak nějak, a tak dále.

To, jak chápu duši já, je výsledkem teprve moderních výzkumů starých necelých šedesát let a spíše to zodpovídá informacím z Bhagavadgíty: "Duše se nikdy nerodí a nikdy neumírá. Duše je věčná..."
Než jsem získal své poznání, nejvíce jsem se přikláněl k védskému pojetí duše a Boha. Mají to detailněji rozpracované, než křesťané. Ti se tomuto tématu usilovně vyhýbají a když je k tomu přitlačíš, pak začnou něco v tom smyslu, že: To jsou tajemství boží a člověku nenáleží je znát. Ať jdou s tím do háje...

Princip karma alias průtokového ohřívače Vám není jasný :lol:?

Dalej, ku kupovaniu odpustkov sa nemozem plne vyjadrovat uz len z toho titulu, ze ( na rozdiel od teba  ) som vtedy nezil... ( aj ked, mozno povedat i ten neprijemny fakt, ze vtedy katechizmus ani neexistoval, a dalsia vec: mozno pravom pochybovat o papezovej vedomosti o tomto...  )

-----------------
Nemusíš obhajovat odpustky, mně osobně například vadí daleko méně, než to, že křesťané zbořili staré velmi pokročilé kultury, které žili v harmonii s přírodou a nastolili své hybridní náboženství, které operativně převzalo všechny odvěké svátky a přiřadilo jim svůj zištní a tendenční výklad.
Takto padla zejména slovansko-védská kultura Sibiře, která má své kořeny možná ještě ve staré Hyperborejské kultuře, staré možná několik desítek nebo i stovek tisíc let. Dále pak keltská kultura, nemluvě o kulturách nativních američanů, afričanů a jiných částí světa.



Dalej, v krestanskej terminologii neznamena, ze pokanie je iba poznanie svojich hriechov. Kazdy clovek pozna svoje hriechy, ked trochu zapremysla. Pokanie je v prvom rade lutost nad tymito hriechmi. A navyse, tzv. mechanicke a priebezne opravy hriechov su nanajvys tak u matrikovych krestanov-katolikov, kedze zvysok sa snazi ist v tejto otazke ku korenu, konkretne hladaju svoju povahu a z toho hlavne povahove chyby, aby vedeli, comu sa vyvarovat.
--------------------------
Život přináší různé situace a nejde vždy pouze o deset obligátních přikázání. Proto je důležité přesně specifikovat, kdy jsem udělal chybu a jakou. Proto je poznání a přijetí pochybení naprosto důležité. Ovšem křesťanství svým "vyznáváním hříchů" bez přesné specifikace, kdy jde o pochybení, učí lidi pouze pokrytectví

Po prve: Teru, ospravedlnujem sa, ale v moslimskej viere mam medzery :)
Salvatorovi:

Neuraz sa, ale ucit na skolach reinkarnaciu ako holy fakt je nezmyslom az dovtedy, kym nie je poriadne preukazana. Tvoje tvrdenia o podobnych reakciach su sice pekne, ale rovnako tak ja mam svedectva ludi, ktori tvrdia, ze videli sameho Boha, mali zjavenie, popripade sa u nich prejavili charizmy ako jeho prejav. Ak je toto padnym dokazom, potom aj existencia Boha by sa mala ucit na skolach ako fakt.
Dalsia vec: reinkarnacia teda nie je ucenim o niecom nadprirodzenom, ale pokrocilejsom. Ostava otazka, kde konci nadprirodzeno a zacina pokrok. Samotne pokrokove bytosti, ako si ich uviedol, by totiz velmi lahko spadali prave do oblasti nadprirodzena, kedze nadprirodzeno, snad so mnou budes suhlasit, je nieco nezvycajne, neobvykle, de facto proti nasmu rozumu.
Co sa tyka katolickej Cirkvi, je mi luto, ze ju tak odsudzujes, ale mal by si sa zamysliet i nad tym, co znamenaju tie tzv. pokrokove kultury: Mayovia sfetovani, Rimania ozrati, Slovania smilnici,... A vypocet ide dalej. A dalsia vec: suhlasim s tym, ze krestanstvo dalo svoje sviatky na miesto sviatkov druhych nabozenstiev, aby ich vytlacilo. V sucasnosti vsak mozno o zistnosti a tendencnosti pochybovat.
Dalsia vec: iba matrikovi krestania sa spovedaju podla 10 Bozich prikazani. Pre zvysok sveta je okrem toho par dalsich, typu lasky k Bohu a bliznemu, neustaleho zdokonalovania sa... Ale samotna spoved nema nic s zlepsovanim cloveka. Ta iba zatvara branu k cloveku staremu...

Co sa tyka Origena, ano, jedna jeho kniha sa tusim dokonca vola "Putovanie dusi". Dalo by sa povedat, ze s tvojou teoriou ma vela spolocneho, aj ked on nepredpoklada napajanie viacerych tiel 1 dusou...
Co sa tyka krestanskych - Bozich tajomstiev, nepochopil som, co vlastne myslis, ze zatajuju. V suvislosti s touto otazkou nevidim ziadny problem - co kat. Cirkev uci, je v katechizme. A v katechizme nestoji cosi o "tajomstve Bozom". Nieco taketo by bolo vazne kluckovanim...

A snad ku koncu: neviem, co za krestanstvo si to videl, ale tzv. lipnutie na pozemskych statkoch je v rozpore s naukou, dalej, krestania veria v sud, ktory je odplatou za hriechy, cize vlastne nieco podobne ako karma ( nie uplne, kedze karme ide o zlepsenie, ale trochu hej ). Nechapem, ako mozu knazi ucenim o jednom jedinom zivote a tym aj jednej jedinej sanci ucit ludi nezodpovednosti. Nie je prave toto ucenim zodpovednosti? "Mas len 1 sancu, tak si to nepokaz"...

Snad som na nic nezabudol. Ak hej, tak sa ozvem...

Backy napsal(a):

co znamenaju tie tzv. pokrokove kultury: Mayovia sfetovani, Rimania ozrati, Slovania smilnici

A jak to vis? Tys tam byl?? Uzasna ukazka krestanske lasky a pokory! A predevsim objektivity a pravdomluvnosti. Vic snad uz ani nemusis rikat.

Backy,
přehazuji to do nového fóra.

Pandoree:

Sorry, nechcel som ta urazit. Ide o historicky fakt, nie ohovaranie a krestanska laska, ci pokora s tym nic nema.

Backy,
neurazil jsi mne, spis jsem se velmi podivila a pokud rikas, ze je to HISTORICKY fakt, divim se jeste vic.
Tvrdit o techto narodech a kulturach to, co rikas a jeste navic pridat, ze je to historicky fakt, tak to uz opravdu nechapu. Kazde zevseobecnovani a zjednodusovani se mi velmi protivi. A tohle JE zevseobecnovani. Jen mne to ujistuje v mem presvedceni, ze skalni zastanci jakekoliv krestanske nauky jsou pouze slepymi dogmatiky, kteri snad ani nemohou videt rozmanitost a barevnost zivota.... A charakterizovat cely narod jednim jedinym slovem, zvlast jeste k tomu nelichotivym, to uz chce bud hodne velkou nepokoru nebo hodne hluboce vymyty mozek... Nezlob se, ale ja si napriklad vubec nepripadam jako smilnik :) Jakpak jsi na tom ty?

Pan,

co se týče Mayů stojím za Beckym. Na ČT2 jsem viděla dokumentární film o Mayské kultuře, bylo to moc zajímavé, zmiňovali se taktéž o jejich krvavých rituálech a závislosti na drogách. Nebyli to žádní svatoušci, myslím, že to měl Becky na mysli. Docela mě to překvapilo, netušila jsem, že tato vysoce vyvinutá civilizace se opájela krví a drogami.
Také si myslím, že skalní zastánci jakékoliv víry nejen křesťanské nauky jsou pouze slepými dogmatiky, ať už se jedná o Jehovisty, mormony, narazila jsem tu také na jakéhosi anděla světla, i jeho přístup mi přišel jako vymývání mozku.
Od kolika počtu partnerů se člověk považuje za smilníka :lol:? Nebo je smilník ten, který je ženat (vdán) a přesto si užívá bokem?
Salve, na semináři nám lektorka říkala, že člověk by za svůj život neměl mít více jak 5 sexuálních partnerů, prý to negativně působí na astrální a další jemná těla člověka????

lvice napsal(a):

Pan,

co se týče Mayů stojím za Beckym. Na ČT2 jsem viděla dokumentární film o Mayské kultuře, bylo to moc zajímavé, zmiňovali se taktéž o jejich krvavých rituálech a závislosti na drogách. Nebyli to žádní svatoušci, myslím, že to měl Becky na mysli. Docela mě to překvapilo, netušila jsem, že tato vysoce vyvinutá civilizace se opájela krví a drogami.

Ach jo :( A kdo tu tvrdi, ze Mayove nevykonavali krvave ritualy a nepouzivali drogy? Nicmene hodnotit to "dnesnima ocima" je dost zpozdile. Ritualy mely svuj vyznam, mysleni lidi a vnimani smrti byly tehdy jine, navic obeti techto rirualu byli "vyvoleni" lide se svym osudem srozumeni.... Nicmene tohle nema cenu povrchne vysvetlovat, bylo by to stejne pitome, jako shrnout Maye pod jedine slovo - ZFETOVANI! To je jako kdybych rekla, ze nase kultura je samej pocitacovej debil! Pritom se podivej, kolik lidi zije jen v Indii, Cine a jinych zemich... bez pocitace a zcela spokojene :)
Nemam rada jakokoliv ZJEDNODUSOVANI..sama jsi prece pouzila vyraz: zminovali se taktez o.... Takze to prece nebylo JEN A POUZE O....

Pan, jasně že to nebylo jen a pouze o...... Já jsem bez PC žila spokojeně 23 let :). Nevzdychej veverko, říká moje mamka, bude hůř :)

Pandorraa napsal(a):

Backy,
neurazil jsi mne, spis jsem se velmi podivila a pokud rikas, ze je to HISTORICKY fakt, divim se jeste vic.
Tvrdit o techto narodech a kulturach to, co rikas a jeste navic pridat, ze je to historicky fakt, tak to uz opravdu nechapu. Kazde zevseobecnovani a zjednodusovani se mi velmi protivi. A tohle JE zevseobecnovani. Jen mne to ujistuje v mem presvedceni, ze skalni zastanci jakekoliv krestanske nauky jsou pouze slepymi dogmatiky, kteri snad ani nemohou videt rozmanitost a barevnost zivota.... A charakterizovat cely narod jednim jedinym slovem, zvlast jeste k tomu nelichotivym, to uz chce bud hodne velkou nepokoru nebo hodne hluboce vymyty mozek... Nezlob se, ale ja si napriklad vubec nepripadam jako smilnik :) Jakpak jsi na tom ty?

Podle mne je to stejne, když za dvěstě let někdo vykope křesťanský kříž s ukřižovaným v nějakém kostele a řekne: "To muselo být nějaké barbarské náboženství věku Ryb. Svého Boha ti křesťané nejdříve přibili na kříž a pak se tomu kříži klaněli... Oběť vyjádřená glorifikací lidmi umučeného syna božího... fuj, to je ale perverzní představa. No jo, tehdy tomu říkali Boží láska..."

A nebo tak  ;)

No Pan,

upřímně doufám, že to ach jo nemělo vyjadřovat význam, ta lvice je úplný trotl, vůbec nich nechápe, už mě unavuje neustále něco vysvětlovat, je to tak otravné....... Už chápu, proč si se Salvem tak rozumíte. Holt jen vy dva jste ti ostvícení a ostatní jsou úplně blbí. No jo, no, když Vám to dělá dobře, tak si udělejte radost. My ostatní hledající budeme rýpat, budeme otravní. Ale přiznávám se, že mi to bere chuť stejně jako spoustě lidí tohle fórum navštěvovat. Můj problém, já vím.

No lvice,

uprimne receno, ani se ti nedivim. Stejne jako ta zminena "spousta ostatnich", i ty si vytvaris domnenky a beres si nase slova osobne.... Myslis, ze to NENI tvuj problem???

No Pan,

upřímně řečeno, jinou odpověď jsem nečekala.

Nebo to možná bude tím, že si taky nemusím všechno nechat líbit, jak psal Salvátor? Je dobré diskutovat, poukazovat, ale vzdychat nad někým či něčím názorem? Můj problém je ten, že skutečně nemám ráda, když se tady povyšuješ nad ostatní. Nevím, co Ti k tomu dává právo. Zas tak úžasná nejsi.

lvice napsal(a):

No Pan,

upřímně doufám, že to ach jo nemělo vyjadřovat význam, ta lvice je úplný trotl, vůbec nich nechápe, už mě unavuje neustále něco vysvětlovat, je to tak otravné....... Už chápu, proč si se Salvem tak rozumíte. Holt jen vy dva jste ti ostvícení a ostatní jsou úplně blbí. No jo, no, když Vám to dělá dobře, tak si udělejte radost. My ostatní hledající budeme rýpat, budeme otravní. Ale přiznávám se, že mi to bere chuť stejně jako spoustě lidí tohle fórum navštěvovat. Můj problém, já vím.

Ivice,
jo, jo , také tápu ... a nemysli si, tápou VŠICHNI
Ve stejném čase, co jsem narazila na tento net, jsem náhodou chmátla po knížce  Jitro kouzelníků, ani nevím proč, měla jsem ji doma v knihovně roky... Ta knížka mně sedí, mně nevěřícímu Tomášovi, který přesto věří, že se na vše- skoro vše (nějaké tajemství musí zbýt - no ne ?)jednou přijde. Ta knížka začíná (a tím mě zaujala!)" DO NEBE SE CHODÍ PO RUKOU..."     ( rozuměj učením, prací, poznáním vědy..) . Se vším se samozřejmě neztotožňuju, ale že existuje spoustu jevů, které nechápemě, se dnes dá teoteticky dokázat...
(Einstein matem. vypočítal i existenci Boha (nebo BOHYNĚ ?- vlastně proč se o Bohu mluví v mužském rodě ???? ), jiných vesmírů, které jsou třeba(zní to šíleně) vedle nás (teorie spirální soudržnosti vesmírů -  je v tom teorie kvantové fyziky, elektromagnetiky..)¨Člověk by se až zbláznil z toho všeho, zvláště, když je " od přírody" humanitně založený...
Hlavně se nerozčiluj ( já vím jak je to těžké, zvláště, kdy je jeden tochu temperamentnější povahy a v jádru solitér...) Všechno si v klidu přečti, poděkuj, že ses dozvěděla něčí jiný názor. Já také nesnáším, když někdo vynechává své zdroje, zapomíná  jmenovat své "učitele", mluví "je to tak a tak" a Ne " četl jsem nebo slyšel, že je to tak a tak  ...( není to tak vždy... ,ale často)
Taky jsem tady slyšela takovou kravinu, že desatero si vymysleli lidé  atd-...
No to je kravina... Každý přece v hloubi duše dobře ví, že třeba nemá krást , zabít...
A člověk je ješitný, no musí být, je mu to vrozeno, protože jeho tělo je z masa a kosti, musí se o něho starat, živit ho, někdy musí být agresivní, aby přežil...
Ten můj jezevčík vedle mě ( to je taky takový živočich, jaký má smysl jeho život, snad aby nás miloval a my jeho ?...)
zdraví    Fle

Víš co mi také Pan připadá? Párkrát Tě Salvátor vychválil do výšin a............. Jak to tak vypadá jsi ty, Salvátor a pak jen my ti ostatní. Brát něco osobně - pokud je příspěvek někumu konkrétně určen, pak je směrován osobně a ne všeobecně. Jsi přece chytrá ženská, ale ten štíří jed a sarkasmus, to jsi ještě tak úplně nevyřešila, co holka?

lvice napsal(a):

co se týče Mayů stojím za Beckym. Na ČT2 jsem viděla dokumentární film o Mayské kultuře, bylo to moc zajímavé, zmiňovali se taktéž o jejich krvavých rituálech a závislosti na drogách. Nebyli to žádní svatoušci, myslím, že to měl Becky na mysli. Docela mě to překvapilo, netušila jsem, že tato vysoce vyvinutá civilizace se opájela krví a drogami.

Lvice, toto je ovšem zjednodušení. Také se říká, že Atlantida byla vyvinutější než my, ale není to tak docela pravda. Májové byli na svou dobu vysoce rozvinutou kulturou oproti barbarskému světu kolem. Nvidím to tak, že by byli nejrozivnutější kulturou vůbec. Ovšem v kontextu doby v níž existovali, byli rozvinutí.

Také si myslím, že skalní zastánci jakékoliv víry nejen křesťanské nauky jsou pouze slepými dogmatiky, ať už se jedná o Jehovisty, mormony, narazila jsem tu také na jakéhosi anděla světla, i jeho přístup mi přišel jako vymývání mozku.
Od kolika počtu partnerů se člověk považuje za smilníka :lol:? Nebo je smilník ten, který je ženat (vdán) a přesto si užívá bokem?
Salve, na semináři nám lektorka říkala, že člověk by za svůj život neměl mít více jak 5 sexuálních partnerů, prý to negativně působí na astrální a další jemná těla člověka????

Nepochybuji o tom, že tzv. "smilstvo" je čistě účelové přikázání pro zachování čistoty rasy a omezení šížení pohlavních nemocí.

Salve,
přiznám se, že já nemám moc času psát, tak vždy jen pár vět a honem zase zpátky do práce, takže to možná opravdu vypadá zjednodušeně a možná to slovně nejsem schopná tak dobře popsat.. Naprosto s tebou souhlasím, co jsi napsal. vždy a znovu mě fascinuje, jak už tenkrát byly některé kultury vyvinuté. Např. Egypťané a stavba pyramid, léčitelství, Římané a jejich stavba aquaduktů apod. Každá kultura měla i své negativní stránky, když vezmu v Římě oblíbené gladiátorské zápasy, kdy lidé nadšeně přihlíželi vraždění :( nebo upalování křesťanů na kříži. Hluboký dojem ve mně zanechal polský film Quo vadis (podle knihy od Henryho Sinkiewicze). Nakonec chléb a hry byl pouze skvělý taktický tah pro uskpokojení lůzy a středních vrstev.
Skutečně by bylo zjednodušené říci, že Mayové byli feťáci a Římané opilci.

Salve, také jsem se chtěla zeptat, jaký máš názor na čištění organismu vlastní močí? Moje masérka mi to doporučila, ale mě se to prostě "ekluje" :(.

Lvice,
pokud mne tu Salv, jak ty rikas, vychvalil, byla bych hodne hloupa huśa, kdybych si neuvedomila, ze mi to spis u te "spousty hledajicich" ublizi nez pomuze. Nakonec i tvoje reakce je toho dukazem - a nemam na mysli jen tuhle, ale i tu uplne prvni...
Muj povzdech "ach jo" byl skutecne osobni, to mas pravdu, prislo mi proste lito, ze tak chytra holka jako ty nerozezna past skryvajici se v jednoduchych soudech.
Jinak mi ma intuice rika, ze u tebe se neco deje. Mozna vedome, mozna podvedome prochazis nejakou katarzi, stojis pred necim, s cim si nevis tak docela rady, protoze je to vazne, mozna prelomove..... citim to  z toho, jak se mne snazis zatahnout do tech bazin obav, pochyb a nejistoty s sebou. A i tva intuice je spravna, ja v techto mistech byvam dobrym pruvodcem, ale musim vedet, co se deje. Jinak radsi zustavam na pevne zemi.

Pan,

sakra nelituj mě, prostě si tím musím projít, třeba si zase natlouct kokos, vrátit se o kus zpátky, a zase pracně vyšplhat nahoru. Vždyť přece víš, že i každá hora má svůj vrchol, pak zase slezeš dolů a pak se zase drápeš nahoru. Ale něco v Tobě zůstává.
Nechci Tě do ničeho zatáhnout, jen mě naštvalo to vzdychání, pochop, ani ty, ani Salvátor nám tímto nepomůžete, ale můžete nás správně nakopnout. Konec konců ach jo je citoslovce a citoslovce je výraz citů alias emocí :lol:
Já říkám, že jsi chytrá holka :). Jo jo, mlátí to se mnou hodně, vyložila jsem si taroty a stojím před velkým zlomem, který bude pozitivní, podvědomě tuším o co jde. Byla jsem astrálně zaháčkovaná a mám pocit že jsem se odtrhla ba co přímo urvala a zároveň se rvu se svým starým já ve vztahu k mužům (víš o co jde). Dělám věci, které jsem dříve nedělala, ale musím se s tím naučit také žit a musím to brát automaticky, což ještě neberu.
Je škodaa, že jsem neabsolvovala Velechovského alfu, mohla bych se s duší v podvědomí poradit, mohu to zkusit i podle popisu v knize, ale není to tak dobré. Půjdu na ní v září, ale i ta kniha mi pomáhá.
Pan, mé nové já se rve se starým já a je to můj osobní boj. S tím mi nemůžeš pomoci, ale přesto díky. Takovou tě mám ráda ;)

lvice,
kurna! Ta pismenka tak matou :( Ja te holka prece vubec nelituju, ja s tebou SOUCITIM a to je setsakra rozdil.
A to az tak moc, ze to proste citim az fyzicky, jak to s tebou mlati. Jen to nech "mlatit", hlavne to ale "kormidluj", at se neoctnes nekde, kde nechces. Emoce je treba poustet ven, delam to i ja, proc ne? Nikdy jsem nerekla, ze zadne nemam :) Takze si je hyckam, aby mne nezvalcovaly - kdyz hrozi vybuchnutim, odchazim se vyradit do svych komnat :)
Ja jsem porad devce stejna, to jen oci, ktere na mne koukaji, jsou prave pod vlivem emoci a nejistot nekdy jine. A ty jsi prece LEV a ja STRELEC, ne? Takze ty to zvladnes a ja jsem tady :) Nedej se  :pussa:

Nedám ;). V červnu jsem se přihlásila na seminář k Velechovskému Jak zvládat emoce, já těm mrchám dám :). Ještě jsem přemýšlela nad kurzem Ernestíny Co znamená být Ženou? Nemáš zkušenosti?

lvice napsal(a):

Nedám ;). V červnu jsem se přihlásila na seminář k Velechovskému Jak zvládat emoce, já těm mrchám dám :). Ještě jsem přemýšlela nad kurzem Ernestíny Co znamená být Ženou? Nemáš zkušenosti?

Nazdar Lvice,
na Co znamená být ženou se chystám v červnu do Brna, tak ti pak můžu poreferovat. Ještě jsem byla u Ernestiny  na dvou jiných a můžu doporučit. Teda na posledním jsem dostala takový "kopanec" :dumbom:, že mi už dlouho nebylo tak těžko, ale spustilo mi to očistný proces a mám pocit, že se díky tomu posunuju zase dál.
:hjarta:

Ahoj Bublinko,
tak to Tě předběhnu :). Já jsem se přihlásila do Prahy za 14 dní. Tak pak budu referovat já Tobě ;). Cítím, že je přede mnou spousta práce, už slyšela, že oba manželé jsou skvělí.

lvice napsal(a):

Ahoj Bublinko,
tak to Tě předběhnu :). Já jsem se přihlásila do Prahy za 14 dní. Tak pak budu referovat já Tobě ;). Cítím, že je přede mnou spousta práce, už slyšela, že oba manželé jsou skvělí.

Prima, těším se na Tvoje zážitky a dojmy:)
Spousta práce je před člověkem pořád, sotva zvládne jednu lekci, tak přijde další. :)

Jo jo a vvvvvo tom to je :lol:

Dovolila jsem si svou otázku vložit do této diskuze, protože dle názvu sem tématicky zapadá.

Můžete mi někdo, prosím, komentovat:

Dejme tomu , že v tomto životě  máme za úkol naučit se tři věci. A dejme tomu , že dva úkoly za tento život zvládneme, pochopíme, prožijeme, zbývá jeden, který jsme nezvládli.

Objeví se tato znalost už pochopeného v dalším životě jako třeba nějaká vrozená vlastnost? Nebo se začíná zase od začátku?
Co když ale v dalším životě udělám chybu ve věcech již "dříve naučených a pochopených"?
Je to pořád dokola? A směřuje to k tomu, že pak najednou v jednom jediném životě mi dojde vše naráz a neudělám jedinou chybu a pak už je to ta konečná?

Je to tak, že postupně během těch inkarnací jsem  "chytřejší a chytřejší", nebo velikost karmy mi kolísá nahoru dolů..?
Ten vývoj celkový se odehrává jen v duši(žák ve škole) a jednotlivé inkarnace jsou jako hodiny jednotlivých předmětů ( je jedno jestli umíš matiku, když je zrovna dějepis)?

Děkuji za odpověď

Nevim, zda ti odpoviom spravne, nejsem odbornik, ale vnimam to tak, ze je to jako s kazdou dovednosti -
naucim se jezdit na kole a i kdyz na nem nebudu jezdit nekolik let, stejne tu dovednost mam. To ovsem nevylucuje moznost, ze si na nem i tak nerozbiju nos! Kdyz si nedam pozor.... Jenze ja uz vim, ze si mam davat pozor.. i na co si ho mam davat :)
At s karambolem nebo bez karambolu, nemusim se porad a porad znovu ucit jezdit na kole. Tuhle schopnost vsak muzu porad a porad procvicovat a zdokonalovat :)

:)

Pan, kde ty pořád na ty přirovnání chodíš?

Je to jako vždy výborně podané..., obě však víme, že kdybys chtěla najít přirovnání pro opačný pól náhledu, najdeš ho a bude to vypadat stejně věrohodně.
Ale vypadá to tak jak píšeš.

Přemýšlela jsem o tom problému vzhledem k lidem kolem sebe,
někdo jako by se už s určitým vyspělým koukáním na svět narodil, někdo k tomu dospívá velmi těžce.

Můj muž mě někdy překvapí, když mi řekne, že něco ví už vlastně od dětství tak nějak přirozeně. A já se k tomu dopachtila teprve teď. A naopak.

No nic, výborná diskuze, nedá mi to nevytáhnout ji zase na světlo ;) Třeba se zase trochu rozjede ;)

Andromedo, tak jsem se tím prokousala a došla jsem k následujícímu: NEVÍM. A co tedy dál, když nevím? Zatím na to jdu tak, že v meditacích někdy hledám odpovědi, snažím se žít co nejlíp, chci pomáhat lidem i sama sobě, chci rozdávat lásku a radost... , v ostatních lidech vidím (bohužel ještě ne vždy) odraz či jiskru Boha, jeho lásky... neumím to přesně popsat. :)

Salvatore, prosímtě, napiš to !
Nebo aspoň někomu nadiktuj!
Prozatím jsem tu vaši diskusi s Beckym jen prolítla, ale musím se přiznat, že je to po hoodně dlouhé době z této oblasti něco, co mě zaujalo. Vidím vynořovati se nové kontinenty :) :)
Nehledě k tomu, že se to neobyčejně líbí mým vnitřním pocitům :)
Vaúú!

Hani, není, co nevědět. Salvator moudře píše. :)

Nepojmenovatelný duch universa se od samých počátků svého tvoření inkarnuje do svého díla - od toho, z našeho pohledu, nejvyššího až po to nejnižší. Do rozsáhlých světů své velkolepé síly Adi Šakti (Prapůvodní Síla). Do rozmanitých staveb této své neuvěřitelné energie. A všemu vdechuje Život svého vědomí. Od té nejniternější vibrace, přes živé buňky, až po složité organismy přírody. Je to Líla, Jeho kosmická hra, zrcadlící se skrze naše smysly v našich myslích, rozvíjejících se jako strom svobody. Ve všech těch rozmanitých úrovních Bytí lze vytušit Jeho božskou jiskru, nejvnitřnější oheň, který vše živí a zároveň stravuje. Jen v jediném místě Ho vytušit nelze, nikoliv přímo. To místo je klam mysli, do kterého je možné jít proto, aby nám v důsledku oči otevřel, nikoliv oslepil. A poučil tak naše duše na cestě k seberealizaci. K realizaci ducha v člověku. :)

No já za sebe musím říct, že jsem posbírala zase pár nových střípků do mozaiky, kterou si v hlavě skládám. Podobná tématika je uvedená v hodně různých zdrojích, ale co jsem měla možnost číst tady je zatím jeden z těch lepších a ucelenějších zdrojů :)

Salvátore díky :godlike::hjarta:

Lupino, ty tvoje vynořivší se kontinenty, pěkná metafora :supr:

Pedro, to mé nevím se týkalo třeba toho, že nevím, jestli je každá jedna Duše v každém jednom těle nebo jestli jedna Duša má těch 500 až 1000 těl najednou nebo jestli je to ještě úplně nějak jinak. A myslím, že to ani nezjistím, a taky si myslím, že to vůbec nevadí. :) Je toho tolik nad námi, kolem nás, že to svým rozumem nikdy neobsáhneme. Což neznamená, že bych se o to nezajímala - naopak.
A když pak rozum v meditaci opustím, tak už to, jak je to přesně s reinkarnacemi, karmou atd. najednou ani vědět nepotřebuji, není to důležité.

Trošku ti asi nerozumím ve větě: "Jen v jediném místě Ho vytušit nelze.".

Hani, já tohle pochopila (to 500-1000) že to probíhá i v různých časech, akorát pro duši se to může "dít" zároveň, protože "žije" v bezčasovosti, zatímco pro nás je poměrně těžké si tohle představit a vše se snažíme natlačit na časovou osu.

Na druhou stranu máš pravdu v tom, že jistém slova smyslu to je jedno jak tohle vlastně je, pro život zde nám ta informace na nic není... Ale když ono je to tááák zajímavé... ;)

Andromedko, zajímavé to je, to je fakt. :)

Když si třeba představím, že Duše žije v bezčasovosti, ztrácí se mi potom ale smysl Karmy. Nevím, jestli to dovedu vysvětlit, ale když pominu čas, tak tedy zároveň páchám "hřích", zároveň ho v jiném těle odčiňuji... nebo naopak, to je jedno. :)

Joj, Hani, asi jsem to blbě zformuloval. Je to myšleno tak, že to "místo" je tím klamem mysli. :)

A na ty duše se dívám ještě trošku jinak, ale přitom nevidím rozpor. Je to tak i tak - jednota i mnohost. Vyhlížím v tom všem totiž právě tu Duši Nejvyšší - Ducha všech duší. A cítím jak jeho energie i vědomí prostupuje tím vším - až sem k nám - do našeho lidského světa. Můžeme být zvídaví a dumat například nad počty duší a těl. Můžeme bádat nad otázkami karmy a reinkarnace. Rozjímat o rozmanitosti smyslům neviditelného světa - o tajích mikrokosmu a makrokosmu. A také to děláme a to je dobře. Protože jsou to smysluplné otázky vedoucí nás k hlubšímu poznání. Také nevím kolik je duší ve vesmíru. Ale vím, že na počátku bylo "Jedno", a z toho "Jednoho" vzešlo "mnohé." A jestliže je tu nespočet samostatných duší, které se inkarnují do nespočtu individuálních těl, pak je nutné se ptát, jak ony vznikly a jaká energie je utváří, vyživuje. A at přemýšlím či ne-přemýšlím jakkoliv, vše mě vždy všemi směry vede k jedinému zdroji. Nevím kam jinam upínat svůj zrak, když se chci dotknout samého smyslu toho všeho - podstaty. A tak si říkám, že vše, co stojí mezi mnou, mnohostí a jednotou, necht mi není překážkou, ale právě tou hrou. Pod povrchem je vždy harmonie, spojující tu mnohost a jednotu. Lze z toho vytěžit hluboký mír celistvosti i radost různorodosti zároveň. Mou zkušeností je, že přílišné zabývání se detaily jen odvádí pozornost stranou. Ale když dám pozornost na jednotu, vím, že všechny detaily jsou tam. A jde z toho klid, radost i energie. :)

Taky dumám o všeličemž, - počty duší, smysl duše vracet se zpět na Zem atd....
Nakonec, proč se dohadovat a debatovat a vysvětlovat si tato témata s lidmi ? Proč ne rovnou s dušemi ? ;) No, Přeháním... Ale musím říci, že, díky surfování po Babinetu, nejucelenější pohled pro mě a hlavně "ukojení" mé zvídavosti v mezích mého chápání jsem našla v knihách Michaele Newtona OSUDY DUŠÍ - Smrt a zrození atd....  je jich několik. Pro neznalé - Newton je psycholog, který se hypnozou napojí ne na minulé životy svých pacientů a známých, ale přímo rovnou na jejich DUŠE a prostřednictvím rozhovorů s nimi rozkrývá "Onen svět" jak  duše vzniká, jak tam vlastně existuje, jde na Zem apod...... Knihy jsou velmi dobře čtivé, nehýří příliš neznámými  výrazy a mnohé je k pochopení i bez hlubokých znalosti přírodních věd nebo teologie.

Pedro napsal(a):

Hani, není, co nevědět. Salvator moudře píše. :)

Nepojmenovatelný duch universa se od samých počátků svého tvoření inkarnuje do svého díla. Od toho, z našeho pohledu, nejvyššího až po to nejnižší. Do rozsáhlých světů své velkolepé síly Adi Šakti. Do rozmanitých staveb této své neuvěřitelné energie. A všemu vdechuje Život svého vědomí. Od té nejniternější vibrace, přes živé buňky, až po složité organismy přírody. Je to Líla, Jeho kosmická hra, zrcadlící se skrze naše smysly v našich myslích, rozvíjejících se jako strom svobody. Ve všech těch rozmanitých úrovních Bytí lze vytušit Jeho božskou jiskru, nejvnitřnější oheň, který vše živí a zároveň stravuje. Jen v jediném místě Ho vytušit nelze, nikoliv přímo. To místo je klam mysli, do kterého je možné jít proto, aby nám v důsledku oči otevřel, nikoliv oslepil. A poučil tak naše duše na cestě k seberealizaci. K realizaci ducha v člověku. :)

Aha.....takže spíš nový překlad, než nové kontinenty? :).....taky dobrý......

Décimo...........já to zkoušela,ale asi je to....příliš mnoho voltů....nemáme takový pojistky :)
Já vím jen jedno, že nás ty "velké" duše potřebují možná víc, než my je - teda v čistě existenčním smyslu.A že za ně neseme jistou zodpovědnost.

Bych tak skoro řekla, že to všichni cítíme velmi podobně. :)

Jednotu vnímám asi tak, že jsem její součástí, že není někde mimo, někde vzdálená. Je všude taky, kolem, ve vás, ve mně... Asi jako je každý atom mého těla mou součástí, tak já, nebo moje Duše, spolu s ostatními Dušemi, jsme součástí Jeho. :)

Hani, jojo, stejně jako ta různorodost. :jojo:

No není to vše velkolepé? Je! :D

Je velká škoda, že se tu Salvátor vyskytuje už jen sporadicky :usch:....

Decimo, Newton je na tohle dobrý, ale byly tam věci, které podával velice "pozemským" způsobem, což se mi moc nelíbilo (duše jako studenti ve studovnách apod.) Ale asi je hodně těžké předat něco co se musí vyjádřit omezeně pouze pomocí slov. Ještě se chystám na Monroa, někde na fórech jsou na něj taky odkazy :)

Hani, Newton třeba píše, že málokdy se duše inkarnuje do více než jednoho těla v jeden "moment" - spíše je to případ vyspělejších duší, mají více "energie". Právě proto mě např. zaujaly Salvátorovy texty v této diskuzi - každý je asi schopen to samé obsáhnout trochu z jiného úhlu, proto to vidí maličko jinak. No a mě se pak líbí to skládat si tu mozaiku podle toho co je pro mě to nejschůdnější řešení. Ale jak už jsem psala, je jedno JAK to ve skutečnosti je, spíš jde o to, že mi to pomáhá vidět správným směrem ;)

Lvice, škoda to je, Salv tu chybí :hjarta:

lvice napsal(a):

Salve, také jsem se chtěla zeptat, jaký máš názor na čištění organismu vlastní močí? Moje masérka mi to doporučila, ale mě se to prostě "ekluje" :(.

Lvice,
nevím, zatím jsem to nezkoušel ale existuje něco jako homeopatická moč a to by nemuselo být špatné. Tuším, že pokud chceš pít moč, tak bys měla upravit stravu, nevím, pod vedením nějakého zkušeného terapeuta, snad by to mohlo být užitečné.

poletucha napsal(a):

Dovolila jsem si svou otázku vložit do této diskuze, protože dle názvu sem tématicky zapadá.

Můžete mi někdo, prosím, komentovat:

Dejme tomu , že v tomto životě  máme za úkol naučit se tři věci. A dejme tomu , že dva úkoly za tento život zvládneme, pochopíme, prožijeme, zbývá jeden, který jsme nezvládli.

Objeví se tato znalost už pochopeného v dalším životě jako třeba nějaká vrozená vlastnost? Nebo se začíná zase od začátku?
Co když ale v dalším životě udělám chybu ve věcech již "dříve naučených a pochopených"?
Je to pořád dokola? A směřuje to k tomu, že pak najednou v jednom jediném životě mi dojde vše naráz a neudělám jedinou chybu a pak už je to ta konečná?



Děkuji za odpověď

Poletucho,
proto existuje technický systém, který fixuje dosažený stupeň vývoje. Říká se tomu "systém planetárních iniciací". Zejména do první iniciace existuje vícero mezistupňů vývoje. Pokud je dosáhneš, tvůj Mistr duše provede iniciaci a to způsobí, že poznání se neztratí a člověk již vývojově níže nemůže klasnout.
Například, podobným důležitým dosaženým mezistupněm je neschopnost vraždy u většiny civilizovaných lidí. Civilizovanost se neměří délkou a barvou kravaty nebo výší bankovního konta, ale právě podobnými psycho-evolučními vlastnostmi.

Jinak, naučené poznání se dá dále v dalších životech zdokonalovat na vyšší úrovni a zvyšuje užitečnost člověka v rámci globálního plánu vývoje.
Chybu sice udělat můžeš, i v naučených věcech, ale je to málo pravděpodobné. Je to stejné, jako když jezdíš autem, a máš v tom praxi, jaká je pravděpodobnost, že místo spojky sešlápneš nechtěně brzdu? Ovšem i jízdu autem je možno zdokonalovat, učit se virtuozitě, jízdě na ledě apod.

Použitím naučených schopností také můžeš udělat chybu, ale čím více se toho naučíš, tím je menší tendence chyby dělat. Je to stejné, jako když po létě napadne první sníh a ty sedneš do auta.  Existují řidiči, kterým trvá do pomačkaných plechů, než si uvědomí, že nemohou jezdit jako piráti a každý rok je po příkopech spousta aut. Ovšem je také mnoho řidičů, co v životě nebourali.

Velikost karmy... každý se snaží "čistit karmu" a podobné nesmysly... to je stejné, jako kdybys ty, jako vynikající řidič si řekla, že jízda autem ti už nemůže nic dát, a že si pořídíš řidiče, protože si raději, než se věnovat dopravním značkám a provozu, vychutnáš výhled z okna jednoucího auta.
Myslíš, že tě to bude zajímat, když tvého řidiče zastaví policie a napaří mu pokutu za nedání přednosti, nebo rychlost?

Myslíš, že když se staneš chodící duší, tě budou zajímat problémy vyplývající z tvé bývalé karmy?


------------
Je to tak, že postupně během těch inkarnací jsem  "chytřejší a chytřejší", nebo velikost karmy mi kolísá nahoru dolů..?
Ten vývoj celkový se odehrává jen v duši(žák ve škole) a jednotlivé inkarnace jsou jako hodiny jednotlivých předmětů ( je jedno jestli umíš matiku, když je zrovna dějepis)?
--------------

Řekl bych, že v globálu jsi neustále zkušenější a zejména u lidí vyšších stupňů zasvěcení vývoj probíhá opravdu velmi rychle, řádově za několik málo životů.

Ne, tak bych to neviděl. Vnímej inkarnaci jako praxi, zatímco výuka teorie se provádí mezi životy v bardu. To je to, o čem mluví Newton a proto uvádí, že existují v bardu jakési školy.
Problém je, že pouhou teorií ještě nikdo nikam nepokročil a to funguje stejně i na zemi. Člověk se vzdělává, ale opravdové zkušenosti mu dává až praxe, kde uplatní nabytou zkušenost.
V našem systému vývoje to komplikuje ještě několik věcí:

1. V bardu tě teoreticky vybaví a rozhodneš se jít do inkarnace a zvládnout to. Jenomže pak se v kritické chvíli neprobudíš a nepoznáš svůj úkol. Následně se začne odvíjet řetězec příčin a následků a octneš se ve vlaku situace.

2. Narození do pozemských podmínek je natolik pro člověka obtížné, že mnohdy, zejména u méně pokročilých bytostí způsobí eskalaci zvířecích obranných mechanismů, které logicky v osobnosti převládají. Pokud duše není dostatečně silná, nezvládne osobnost svým světlem a dojde k oddělení. Osobnost pak většinou koná "to, co umí", tedy, řídí se instinktivními mechanismy. Není to to nejlepší, co se dá udělat, ale jenom málokdo to pozná.

3. Každým dalším životem člověk dostává "bianco účet", aby ho neovlivňovala minulost. Proto souhlasí, že zapomemne všechno, co bylo předtím. Proto backyové tvrdí, že reinkarnace je jenom teorie. Většina méně pokročilých lidí si svoje inkarnace nepamatuje. Kdyby se totiž dozvěděli, co prováděli v minulých životech, působilo by to jako koule u jejich nohy a to není žádoucí.
U pokročilejších je tomu jinak. Během života si uvědomí, že nežijí poprvé a pokud projeví touhu, duše jim zprostředkuje důležité "screenshoty" z jiných životů pro jejich poučení a vyrovnání staré karmy.
Pokud je potřeba, často duše provede také spontánní regrese anebo člověka vede tak, aby ho někdo uvedl do regrese kvůli poznání a pochopení modelů, v nichž je potřeba provést odblokování a pochopení situace. Tím není řečeno, že všechny tyto regresní věci musí být z minulých životů stejné duše.

4. Systém pozemského života, jak je nastaven nyní, je převážen na stranu materialistického skepticismu, což je logickým důsledkem uplynulého věku Ryb. Proto lidé, kteří mají harmoničtější rozložení energií ve prospěch spřirozené spirituality v tomto systému působí jako bílé vrány, což znevýhodňuje jejich pozici ve společnosti.
Tito lidé se nemohou dostat na důležitá řídící místa a živoří na okraji tohoto dravčího systému. Nemohou se tam dostat proto, že by ten systém museli proměnit a v zásadě téměř všichni by stáli proti nim.
Teprve nyní v posledních letech se situace mění a lidé začínají reagovat na vodnářskou energii. Důkazem je také duchovní fórum na babinetu, ale je to globální proces.

5. setrvačnost. Jakýkoli hmotný systém má obrovskou setrvačnost, která je důvodem pomalosti zaváděných změn. Nově inkarnovaný jedinec má tendenci vklouznout do zažitých modelů chování, které jsou více společensky přijatelné, než do takových, které jsou přijatelné méně.

To je zhruba pět důvodů proč je pokrok na Zemi tak pomalý a neustále se zdržuje. Pokud alespoň nějaké výraznější procento populace neprojde alespoň 1. iniciací, pokrok bude stagnovat.

Nyní je situace, kdy několik milionů lidí je připraveno pro 1. zasvěcení. Je to situace, která ještě v globálním měřítku nikdy nebyla a je to také naše šance pro velkou změnu.
K tomu je potřeba také aby většina lidí vítala pozotovní změny přicházející s Vodnářským věkem. I v tom je lidstvo již natolik pokročilé, že více jak třetina lidstva je k tomu vstřícná.

Z toho vyplývá, že do budoucna se vývojová rychlost lidstva výrazně zvýší. To, co trvalo kdysi tisíce let, bude nadále trvat jenom stovky, nebo desítky let. Ovšem bez reinkarnace by to prakticky nebylo možné.
Jeden život je naprosto krátký pro to, aby člověk získal všechny životní zkušnosti, které mu nabízi tato relalita, správně je vyhodnotil a stal se plně užitečným pro globální plán vývoje.
Proto ještě několik tisíc let bude inkarnace určitě součástí našeho pozemského schématu vývoje, o tom není pochyb.

Hani, od Monroa jsem četla Daleké cesty, zajímavé počtení.....

Andromeda napsal(a):

Decimo, Newton je na tohle dobrý, ale byly tam věci, které podával velice "pozemským" způsobem, což se mi moc nelíbilo (duše jako studenti ve studovnách apod.) Ale asi je hodně těžké předat něco co se musí vyjádřit omezeně pouze pomocí slov. Ještě se chystám na Monroa, někde na fórech jsou na něj taky odkazy :)

Hani, Newton třeba píše, že málokdy se duše inkarnuje do více než jednoho těla v jeden "moment" - spíše je to případ vyspělejších duší, mají více "energie". Právě proto mě např. zaujaly Salvátorovy texty v této diskuzi - každý je asi schopen to samé obsáhnout trochu z jiného úhlu, proto to vidí maličko jinak. No a mě se pak líbí to skládat si tu mozaiku podle toho co je pro mě to nejschůdnější řešení. Ale jak už jsem psala, je jedno JAK to ve skutečnosti je, spíš jde o to, že mi to pomáhá vidět správným směrem ;)

Lvice, škoda to je, Salv tu chybí :hjarta:

Ano, a to je důvod, proč se stává jenom velmi zřídka, kdy se potkajíí tzv. duchovní dvojčata", tedy, inkarnace z jedné duše. Ale u opkročilých jedinců to je možné, jenom zpravidla si duše nevybírá stejný životní prostor pro obě časově stejně opsazené inkarnace, takže setkání je zcela výjimečné.

Zajimave tema do ktereho bych take rada vlozila sve vnimani.
Jsem presvedcena,ze kazdy z nas vnima toto tema z jineho uhlu.Z uhlu svych dosavadnich zkusenosti ze zivota.Z takoveho uhlu v kterem se nachazi vedomi cloveka,jeho uvedomelost si sebe sama.Jeho dosavadni poznani pri odkryvani zavoje zapomneni. Cim vetsi uvedomelost si sveho ukolu zde v nasem "case" tady a ted tim blize k poznani a bliz k Pravde (nevim jak to popsat).
Lidska schrankou cloveka-nejmaterialnejsi uroven bytosti.Nejvetsi omezeni cloveka,ktere je take spojeno se zapomnenim.Zapomnenim toho proc jsme tady a co je nasim ukolem. Nas rozum,jenz odpojen od Nejvyssi moci,vule,Ducha. Se zapleta do utrpeni se stale opakujiciho do te doby nez neprocitne.
Chapat karmu logickym omezenym lidskym rozumem(nikoliv Nejvyssi inteligenci) je prave chybny.
Clovek by mel pochopit,ze jeho ciny(jednani,mysleni,pojmy,predstavivost,emoce),ktere jsou stale zatizeny povrchnim pudem chtivosti,vlastnictvi,nenavisti a vsech negativnich vlastnosti nedokonaleho,se stale bez procitnuti uvedomelosti opakuji jako dusledky techto chyb.
Takto neharmonicky vybavena bytost,pritahuje vibrace nerovnovahy vyvolavajici naruseni(nemoci ,nestesti ,nehody) na urovni jak individualni tak kolektivni.
Kazdy z nas by mel pochopit ze vyhnout se utrpeni a nerovnovaze muzeme jedine tim ze zacneme si uvedomovat jak dulezite je produkovat,vyzarovat jen kladne vybrace.
Mame volbu si vybrat jak si utvorime zivot na tomto svete.
Kdo kultivuje ve svem nitru dobro,ten zacne vyzarovat kladne vibrace. Daruje nezistnou lasku,laskavost,usmev a zachova si Viru v lepsi zivot,budoucnost,tomu se zasne utrpeni vyhybat. Prestane myslet jen na sebe a spoji se scelkem.
Princip jednani nevyhnutelnosti pricin a nasledku se projvuji uz i v tomto zivote castecne.
Kazdy z nas ma v sobe dokonalost,jen jde o to ji odkryt.

Salvatore, Tve vysvetleni ze duse ma nekolik inkarnaci,si vysvetluju takto:
  Je svetlo kteremu budu rikat Duch Nejvyssi.Takove svetlo ktere lidske oko nespatri a kdyby tak to nezvladne. Pouhy maly zlomek paprsku teto silne zare se prolina do Dusi na Vyssi urovni (uvedomelejsi). Ta zase vysila paprky do nizsich urovni az do dusi nas tady na zemi.
Ten komu muzu rikat podle Tebe ze je jakoby cast me duse, inkarnace stejne jedne duse, si vysvetluju jako naladeni stejne vibrace,frekvence.Jako stejny vjem. Budeme mit stejnou uroven,stejnou povahu.
Stejny vroz,vlastnost ,vibrace,vjem,jakkoli to nazvat slovem presne to nevim.
Ukolem je podle me se sjednotit v jeden celek. Zadne zlo neexistuje,je to jen predstava mysli na nizsi urovni.Ve skutecnosti jde o to najit a priblizit se k tomu svetlu,kterym je LASKA.
Jsme vsichni blizko pochopeni zlomku pravdy ,pokud budem si prat.
Zduraznuji ,ze si skutecne nepreju aby se nekdo na zaklade svych predstav domnival o me uvaze, ze je to ta jedina spravna.Opakuji ze co clovek to jiny vjem.
Podelit se je cistym pranim,ktere mam ,nic vic, nic min.

Zapomnela jsem napsat ze ackoli to vypada jinak v pouziti slov,je to v podstate slale o jedne veci.
Netvrdim svym projevem ze se lisi od Salvatorova,od Pedra,od Crabata a dalsich. Je to jen o tom uhlu poznani.

Hirondel, Tvůj nick je mi povědomý, nejde snad o jméno spisovatele? Jasně, že to každý vidí dle svého oka. A Tvé oči, Hirondel, musejí být hodně hluboké. :)

Před Salvatorovým pohledem smekám. Je detailní a přece ucelený. Stejně jak Lupině i mě se v něm vyjasňují nové světy. Takže díky Salvatore a Tvou knihu bych si také koupil. :)

Také Crabat mě hodně naučil, škoda, že je tak zaneprázdněn, i jemu patří poklona a jistě nejen moje. :)

Krásný den všem!

hirondel napsal(a):

Salvatore, Tve vysvetleni ze duse ma nekolik inkarnaci,si vysvetluju takto:
  Je svetlo kteremu budu rikat Duch Nejvyssi.Takove svetlo ktere lidske oko nespatri a kdyby tak to nezvladne. Pouhy maly zlomek paprsku teto silne zare se prolina do Dusi na Vyssi urovni (uvedomelejsi). Ta zase vysila paprky do nizsich urovni az do dusi nas tady na zemi.
Ten komu muzu rikat podle Tebe ze je jakoby cast me duse, inkarnace stejne jedne duse, si vysvetluju jako naladeni stejne vibrace,frekvence.Jako stejny vjem. Budeme mit stejnou uroven,stejnou povahu.


No, myslím, že nemusíte mít úplně stejnou povahu, protože oba dva jste určeni a složeni pro poněkud jiný úkol a oba dva budete mít jiný horoskop a tím pádem jinou základní energetickou dispozici.
Ovšem budete mezi vámi vysoká míra souznění zejména na úrovni duše, dost možná že i na úrovni mysli a citů. Když se setkáš s člověkem, kde to souzní na těchto třech horních úrovních vaší existence, mohu ti zaručit, že se do něj "zamiluješ", byť by to byl kdokoliv. A i kdyby existovala disonance na fyzické úrovni, ty vyšší harmonické vibrace to velmi snadno převáží.

Lidé, potenciální partneři  se dnes většinou přitahují na bázi fyzické rezonance. Jenom výjimečná jsou setkání, kde to ladí na dvou rovinách, buď emoční nebo mentální. Ukaž mi partnery, kteří jsou rovnocenní na mentální úrovni - je to vzácná výjimka a zas si nemusí ladit na emocionální. Víme dobře, že emocionalita a myšlení je u muže a ženy velmi rozdílné.
Na úrovni duší jsme všichni propojeni, ale i zde existují jakési skupiny, které plní svůj vývojový plán a zdokonalují své dovednosti, takže jedna duše dává maximální možnou míru vnitřní harmonie mezi dvěma jedinci.


Stejny vroz,vlastnost ,vibrace,vjem,jakkoli to nazvat slovem presne to nevim.
Ukolem je podle me se sjednotit v jeden celek. Zadne zlo neexistuje,je to jen predstava mysli na nizsi urovni.Ve skutecnosti jde o to najit a priblizit se k tomu svetlu,kterym je LASKA.

Ano, sjednotit se jak na vertikální úrovni - osobnost, duše, duch, tak na horizontální úrovni - já, ty, on.

Jak neexistuje zlo, tak také neexistuje dobro. Ovšem existuje něco, čemu se říká "soulad s plánem vývoje" a něco, čemu můžeme říct "uzavření se do oddělení od plánu vývoje". Ten první případ je možno považovat za "dobro", druhý za "zlo". Každá bytost sama svým postojem a zkušeností rozhoduje, na kterou stranu se postaví a podle toho se odvíjejí její zkušenosti.

Člověk v souladu si uvědomuje jednostu všeho a všech, zatímco člověk oddělený si myslí, že on je důležitější než kdokoli jiný a podle toho se chová.
Situace na zemi je důsledkem prozatimní nadvlády lidí druhého typu, ale to se bude měnit v následujících 200 letech. Lidé už nyní mají dost sobectví a násilí, ovšem musí si uvědomit, že je to v nich. Dokud se sami neoprostí od násilnického a sobeckého postoje, není možno požadovat to od druhých.

Jsme vsichni blizko pochopeni zlomku pravdy ,pokud budem si prat.
Zduraznuji ,ze si skutecne nepreju aby se nekdo na zaklade svych predstav domnival o me uvaze, ze je to ta jedina spravna.Opakuji ze co clovek to jiny vjem.
Podelit se je cistym pranim,ktere mam ,nic vic, nic min.


Snad toto není nutné zdůrazňovat... Jsme v diskusi a mám za to že vyjadřujeme své názory, abychom si předali zkušenost. Nemyslím, že by někdo zde prezentoval nějakou absolutní pravdu. A vůbec, slovy vyjádřit absolutní pravdu nelze ani zdaleka. Vše má jenom omezenou platnost a je vyjádřeno slovy pouze nedokonale. Dokonalé vyjádření by zabralo miliony stránek knih a miliony let.
Berme vše jako hrubou aproximaci pravdy, tedy jenom částečné přiblížení pravdě přes některou z myšlenkových cest.

Zapomnela jsem napsat ze ackoli to vypada jinak v pouziti slov,je to v podstate slale o jedne veci.
Netvrdim svym projevem ze se lisi od Salvatorova,od Pedra,od Crabata a dalsich. Je to jen o tom uhlu poznani.

Salvatore ahoj.
Veta,v ktere zduraznuji,ze bych nechtela aby se nekdo o me uvaze na zaklade svych predstav-mysleni domnival......atd,byla nutnosti.
Vim proc jsi na ni reagoval a samozrejme ze to vis i Ty. Sam jsi podobnou vetu v teto diskusi jednou pouzil.
Pouzila jsem ji s pochopenim k chybam tech kteri ac nechteji,nekdy maji tendenci vykladat si slova diskuse a vymeny zkusenosti nespravne.


Vracim se proto ted ke slovu,kde pisu o POVAZE.
Mela jsem na mysli jen onu povahu duse,( promitajici se do vice inkarnaci),ktera samozrejme nema povahu lidske urovne.
Mela jsem tim na mysli Vedomi. Snazim se jen upresnovat vice ta zradna slova. Slova jsou nebezpecna k nedorozumeni. A vime to vsichni.
Vedomi Nejvyssiho, je sila sestupujici slozitou cestou do dusi lidskeho byti "tady a ted",kde vysledky takoveho propojeni mezi Vyssim a nizsim vedomim jsou zavisle na vlastnostech (schopnostech procitnout) individualnich bytosti.Jak je kdo schopen tuto silu v sobe obsahnout,prijmout,uvedomit.
Nejvyssi Vedomi (k cloveku ktery se zajima o jogu,meditaci), sestupuje snadneji na mentalni a vitalni cast bytosti onoho jedince dle schopnosti jeho otevrenosti k tomu jevu.
Nicmene telo fyzicke(nejmaterialnejsi uroven) ma jistou ohranicenost vnimani teto sily. Nastava iluze,maja nebo chceteli mnohotvarnost,mnohocetnost.Byti na zemi.
Proto vlastne naopak ten kdo nepraktikuje jogu a je v zavoji nevedomosti,ten(muz a zena) se pritahuji predevsim na bazi fyzicke. Pokud si ladi na urovni jine nez jen fyzicke,pak podle me maji velke sance se lepe spojit jako celek.Nerozpoji se tak snadno.
Zijeme ve svete iluze kde vidime mnohotvarnost v "case tady a ted". Muz je jiny nez zena.Vypadaji jinak.
Zena da zivot diteti (laska). Diky muzi (laska).Kazdy z nas tady na zemi da lasku jinak(ukol vsech). Ale kazdy bohuzel citi lasku jinak. A v tom je jisty klic na odpoved co je iluze materialniho sveta. Protoze muz nerodi,nema stejnou emocionalitu jako zena. Odlisne mysleni.No ano, prave kvuli nevedomosti.
Svet je proste takovy.Ale na urovni duchovni je vsemu jinak. Laska je absolutni. Vedomi je jednota.
Kazdy ma tady svuj ukol. Nicmene Karma se muze stat hrou pro ty co pochopi delat jen dobre skutky a ne ty spatne.
Kazdy neco dava ale uz zapomina ze nedava proto aby za to neco dostal zpet. Kazdy jsme soucast toho druheho.

Ahoj Pedro,
muj nick Ti povedomy byt muze,ale v zadnem pripade nejde v nem o jmeno spisovatele.

Ma poklona patri vsem.

Ahoj Hirondel, nojo, někde jsem to slůvko slyšel, a měl jsem ho spojené se jménem spisovatele. Ted už aspoň vím, že spisovatel to není. :)

Salvator napsal:
2. Narození do pozemských podmínek je natolik pro člověka obtížné, že mnohdy, zejména u méně pokročilých bytostí způsobí eskalaci zvířecích obranných mechanismů, které logicky v osobnosti převládají. Pokud duše není dostatečně silná, nezvládne osobnost svým světlem a dojde k oddělení. Osobnost pak většinou koná "to, co umí", tedy, řídí se instinktivními mechanismy. Není to to nejlepší, co se dá udělat, ale jenom málokdo to pozná.

Tomuhle moc nerozumím. Tak duše si vybere "svého člověka" a když ho nezvládne opustí ho .... To teda není od ní moc hezké :jojo:  Kdyby vydržela až do konce, třeba by se dalo ještě něco "zachránit", ego by si tak nevyskakovalo. Takže ten duší opuštěný člověk je pak odsouzen ploužit se po světě jen jako takový živočich ?
Copak nemá třeba už svědomí , které se mu samovolně přihlásí, varuje ho, třeba ve snech ? To pak by musel mít  ale ten "opuštěnec " nějakou polehčující okolnost ...
On byl ten opuštěný a ztratil tak ten svůj "vnitřní dozor" nad svými činy. No to mám teď zmatek.... Kdo mi to vysvětlí, jak je to s tím opuštěncem... :rodna:

Ahoj Decima,
Na Tvou otazku by Ti nejlepe odpovedel Salvator,protoze to psal.Tudiz nejlepe Salvator zna presny vyznam jeho slov (svou myslenku).
Tak jak ja chapu jeho slova je ,ze ta duse v tom cloveku neprocitla tak jak mela.
Predstavme si,ze i presto ze se ho takzvane ono Bozske svetlo dotyka,on to neni schopen vnimat,citit,uvedomit si.
Nez se inkarnoval,znal svuj plan,jenze v momente inkarnace(a nasledny mechanismus zapomneni) tomu dotycnemu zpusobi ze bloudi a nevi co je jeho plan. Jako duse stale hodne vzdalena od toho oslepujiciho svetla Nejvissiho vedomi,je podrobena znovu zkousce odhalit zavoj nevedomosti a najit cestu smerem k tomu svetlu.
Protoze jak psal Salvator-takova duse tzv. mene pokrocila(stale vzdalena od absolutni dokonalosti) ma tendenci ridit se mechanismy toho, delat co umi.
Duse neopusti tu osobnost,je tam. Jen rekla bych ze jeji svetlo neni dost silne na to aby si jej osobnost vsimla.

Nevim jestli je to trochu srozumitelne.Tak az se Salv ozve,da tomu svou myslenku.

Pedro ahoj,
Ja Ti samozrejme muzu rict co ten nick znamena. Jen verim ze jsi nekdo kdo ma smysl pro to ,najit sam odpoved,kdyz si preje.  Nebo jinak: smysl pro hru.  I kdyz pravda je ze slovo je trochu pozmenene.
Neptal ses me primo co to je, tak proto si myslim to co pisu.

Kdyz jsem narazila na Tvuj nick,reknu rovnou ze jsem si vybavila zvykacky Pedro.

Vim ze to je mimo tema ,ale nevadi ne?

Ahoj Hirondel, díky za vysvětlení, taky si spíše představuju, že ta mladá, méně pokročilá  duše v osobnosti člověka jen tak "smutně poblikává" ... Ráda bych si o tom i něco přečetla, ale přiznám se, že mnohdy na příliš "košatá" a rozvětná souvětí s mnoha odbornými a cizími názvy, že člověk při dokončení věty zapome na její začátek, nemám tkz. sicflajš a mnohdy knihu pak odložím, což je škoda.

Ahoj Hirondel, nedalo mi to, původně jsem měl za to, že jde o francouzkého umělce. No možná, že i jde, ale v Tvém případě to rozhodně znamená něco jiného a já už vím co. A je to moc hezký nick. ;)

Jó jasně, žvejky Pedra, a ještě byly takové s tím sněhulákem. Pšš, chvilka nostalgie. :)

:offtopic: Nebyly takové růžové v červeném obalu? Představte si, že oni ještě prodávají takové ty plastové nádoby na mléko v sáčku. :co: Byla jsem v šoku. Ono se ještě někde prodává mléko v sáčku? Víte jako se prodávalo plnotučné s červeným potiskem, modré polotučné a hnědé obarvená voda :lol:.....:offtopic:

Byly v růžovém obalu a nádherně se z nich dělaly bubliny! :) :) :)

hirondel napsal(a):

Proto vlastne naopak ten kdo nepraktikuje jogu a je v zavoji nevedomosti,ten(muz a zena) se pritahuji predevsim na bazi fyzicke. Pokud si ladi na urovni jine nez jen fyzicke,pak podle me maji velke sance se lepe spojit jako celek.Nerozpoji se tak snadno.

Ano, za podmínky, že jsou schopni vytvořit společnou vztahovou vizi. Vytvoření podobné vize je složitým mechanismem, v němž se podílí několik faktorů, založených na vývojové pokročilosti, tj. na schopnosti prakticky použít naučené poznání. Z psychologického hlediska je vytvoření a udržení vztahu vysoce sofistikovanou dovedností a málokdo to ovládá.

Zijeme ve svete iluze kde vidime mnohotvarnost v "case tady a ted". Muz je jiny nez zena.Vypadaji jinak.
Zena da zivot diteti (laska). Diky muzi (laska).

Vytvoření dítěte je podmíněno schopností tvořit na fyzické a emocionální úrovni. Nemusí jít ještě o lásku, tj. jednu z duševních kvalit.

Kazdy z nas tady na zemi da lasku jinak(ukol vsech). Ale kazdy bohuzel citi lasku jinak.

Podle mých zkušeností lidé obvykle nazývají láskou něco, co s ní nemá vůbec nic společného. Většinou jde o pouhé emocionální prožitky vyvolané hormonální chemií. V menšině případů pak jde o společnou partnerskou zkušenost z minulých životů, kterou oba cítí na bázi podvědomého vjemu.
O lásce se dá mluvit až u velmi pokročilých zasvěcenců. Ovšem lidé by opravdovou lásku vyhodnotili zcela jinak. Opravdová láska je zbavena sentimentu, hormonálně-emočních vzruchů a je velmi neosobní. Vše ostatní je pouhé okouzlení, které je dočasné a krátkodobé. 99% vztahů včak funguje právě na bázi podobného okouzlení, proto mají jenom krátkodobou trvanlivost.

A v tom je jisty klic na odpoved co je iluze materialniho sveta. Protoze muz nerodi,nema stejnou emocionalitu jako zena. Odlisne mysleni.No ano, prave kvuli nevedomosti.

Buď si jista, že i muži rodí... Zkušenost porodu, vlastní ženě, všichni zažíváme "na střídačku" v ženských inkarnacích. I když je někdo mužem, je zcela jisté, že kdysi byl ženou a opět bude. Archetyp mužství a ženství rozvíjíme tím, že oblékáme příslušné tělo a není důvod myslet si, že tomu je jinak.
Muž má jinou emocionalitu nikoliv proto, že nerodí, ale proto, že je svým založením jiný. Dobře, že je to tak, protože tím je možný intenzivnější vývoj. Svět plný hermafroditů by byl s velkou pravděpodobností velmi nudný...

Svet je proste takovy.Ale na urovni duchovni je vsemu jinak. Laska je absolutni. Vedomi je jednota.
Kazdy ma tady svuj ukol. Nicmene Karma se muze stat hrou pro ty co pochopi delat jen dobre skutky a ne ty spatne.

Než "konání dobra" má prioritu sebe-realizace a služba. To ovšem málokdo ví a ještě méně lidí se tím řídí. Pokud sledujeme tyto priority, pak karma se stává pouhým nástrojem vývoje, nikoli strašákem.

Décima napsal(a):

Salvator napsal:
2. Narození do pozemských podmínek je natolik pro člověka obtížné, že mnohdy, zejména u méně pokročilých bytostí způsobí eskalaci zvířecích obranných mechanismů, které logicky v osobnosti převládají. Pokud duše není dostatečně silná, nezvládne osobnost svým světlem a dojde k oddělení. Osobnost pak většinou koná "to, co umí", tedy, řídí se instinktivními mechanismy. Není to to nejlepší, co se dá udělat, ale jenom málokdo to pozná.

Tomuhle moc nerozumím. Tak duše si vybere "svého člověka" a když ho nezvládne opustí ho .... To teda není od ní moc hezké :jojo:  Kdyby vydržela až do konce, třeba by se dalo ještě něco "zachránit", ego by si tak nevyskakovalo.

Tady musím říct, že my jsme vlastně duše, nikoliv osobnost. Ego je dočasná konstrukce, nicméně nezbytná. Takto můžeš mluvit jedině proto, že hodnotíš tuto věc svým pohledem. Ovšem toto tak nejde posuzovat. Úkolem a povinností osobnosti je spolupracovat s duší na plánu, který slíbila, že bude realizovat ještě před vstupem do inkarnace. Každá inkarnace je pečlivě plánována duší v součinností s budoucím inkarnátem. Je stanoven splnitelný plán. Ovšem budoucí inkarnát má svobodnou vůli a pokud se rozhodne neposlouchat a "jet si po vlastní linii" duše s tím neudělá nic. Ne proto, že by nebyla schopna, ale proto, že nemůže zasahovat do svobodné vůle někomu, kdo žije v jiných podmínkách, než ona. Je to o rozdělení kompetencí. Osobnost musí mít prostor aby předvedla co umí, není možné jí v tom bránit zasahováním. To duše nikdy nedělá a není to "opuštění", ledaže osobnost "opouští" z vlastní vůle duši.
Jinak, duše je vždy připravena osobnosti pomoct v rámci platných zákonů, ale osobnost musí chtít a respektovat pomoc. Jinak pomáhat není možné a duše to nedělá nikdy proti vůli osobnosti.

Takže ten duší opuštěný člověk je pak odsouzen ploužit se po světě jen jako takový živočich ?

Ten co opustil duši svým jednáním je takto odsouzen do doby, než pochopí, že ho nikdo ke spolupráci nebude nutit. Jedním z nástrojů, který urychluje podobné pochopení je karma, druhým reinkarnace.

Copak nemá třeba už svědomí , které se mu samovolně přihlásí, varuje ho, třeba ve snech ? To pak by musel mít  ale ten "opuštěnec " nějakou polehčující okolnost ...

Svědomí se vytváří jako součást opakované zkušenosti. Varovné sny dává často duše, bohužel, osobnost nemusí rozumět alegorii a nemusí poslechnout.

On byl ten opuštěný a ztratil tak ten svůj "vnitřní dozor" nad svými činy. No to mám teď zmatek.... Kdo mi to vysvětlí, jak je to s tím opuštěncem... :rodna:

V první řade je nutné se zajímat o svůj vývoj cíleně. Kdo z lidí to dělá? Když se začneš zajímat a hledat odpovědi "proč se mi děje to či ono", pak duše může začít pracovat a ukazovat cestu.
Dále je potřeba naučit se symbolickému jazyku duše a využívat duševní komunikaci. V neposlední řadě využít všechny prostředyk k tomu, abych se o sobě dozvěděl co nejvíc. K tomu je dobrý kvalifikovaný rozbor horoskopu, takže je vhodné studium astrologie, numerologie a esoterní psychologie.

Décima napsal(a):

Ahoj Hirondel, díky za vysvětlení, taky si spíše představuju, že ta mladá, méně pokročilá  duše v osobnosti člověka jen tak "smutně poblikává" ... Ráda bych si o tom i něco přečetla, ale přiznám se, že mnohdy na příliš "košatá" a rozvětná souvětí s mnoha odbornými a cizími názvy, že člověk při dokončení věty zapome na její začátek, nemám tkz. sicflajš a mnohdy knihu pak odložím, což je škoda.

Duše má ohromné možnosti i když je mladá, protože disponuje poznáním všech duší.
Studium rozvíjí synaptické spoje a udržuje mysl aktivní. Tím zajišťuje mladost do vysokého věku. Proto - studuj, kdykoliv jenom můžeš a nenech se odradit odbornými názvy a souvětími.
Další vývoj člověka jde právě přes rozvíjení mentálních schopností takže nás to čeká všechny a nejde před tím utéct.

Zijeme ve svete iluze kde vidime mnohotvarnost v "case tady a ted". Muz je jiny nez zena.Vypadaji jinak.
Zena da zivot diteti (laska). Diky muzi (laska).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano Salve,presne tak. Nemluvim zde o lasce one Nejvissi, ale pouze o te jenz je v klamu prosteho lidskeho rozumu - svet iluze, "tady a ted". Nedokonala povrchni laska. Nebot clovek(nebo partneri)ktery neni propojen s Nejvyssim vedomim. Ten clovek ,nebo partneri tomu samozrejme rikaji laska a ani netusi ze se klamou.
_________________________________________________________________________________


Kazdy z nas tady na zemi da lasku jinak(ukol vsech). Ale kazdy bohuzel citi lasku jinak.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tahle veta je tim co mame oba na mysli spolu s vyse uvedenym. Bohuzel stale jeste mnoho lidi zdaleka  ani netusi co je skutecnym vyznamem tohoto slova. Domnivaji se a veri ze to vi ale klame je zavoj nevedomosti.
Nejsou schopni milovat sebe sama stejne jako druhe bez rozdilu,stejne jako prirodu a vsechno zive jako Boha.Nejsou v jednote.
_________________________________________________________________________________


A v tom je jisty klic na odpoved co je iluze materialniho sveta. Protoze muz nerodi,nema stejnou emocionalitu jako zena. Odlisne mysleni.No ano, prave kvuli nevedomosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se mi zda ze jsi me mozna neporozumel.
Jsem si jista,ze muz byl zenou a zena muzem v inkarnacich. Jenze o tom v me vete rec nebyla.
Pisu o materialnim svete a jeho iluzi(maja). Coz znamena Ze napriklad muz(neuvedomely) v tomto nasem svete nevi ze byl uz i zenou. Nepamatuje si to.Proto jak pisu ma odlisne mysleni a Ty jsi k tomu pridal,ze je svym zalozenim jiny. Takze pouziju opet ma slova-obraz mnohotvarnosti sveta.muz a zena jsou ruzni uz i jen na pohled.
Ale ja tvrdim ze muz zijici ted, ktery samozrejme nevi ze byl nekdy zenou a nevi ze treba i porodil dite,ten nemuze ani citit (emoce k diteti) stejne jako zena,jeho matka. Proto stojim za tim,ze i proto, ze muz nerodi tady v nasem case zijici ted a tady,ma jinou emocionalitu.Coz dava smysl nasledne na to ze nerodi proto (tady v case) protoze nas cas mu pridelil byt svym zalozenim jiny od zenskeho.
________________________________________________________________________________


Svet je proste takovy.Ale na urovni duchovni je vsemu jinak. Laska je absolutni. Vedomi je jednota.
Kazdy ma tady svuj ukol. Nicmene Karma se muze stat hrou pro ty co pochopi delat jen dobre skutky a ne ty spatne.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano seberealizace Salvatore to ano ,ale ma zkusenost me rika ze jednou z cest jak dojit k one seberalizaci je i ono konani dobra.Konani dobra je sluzba.Je to cesta dobrych skutku. 
Jeste nikdo nedosel k seberealizaci nekonanim dobra. Dojde tam jen nezistnou sluzbou konani  dobrych skutku a nezistnou laskou. Ten kdo neumi dat nezistnou lasku ten je stale v zajeti sveho ega. A kdo je pod vlivem sveho ega,ktere neni duchovne prolnuto,ten nedojde k realizaci.
A jak rikas a ja souhlasim.Karma takoveho cloveka co dosel najit sam sebe a kona dobro, a nezna pripoutanost ,chtivost,zast,neprejicnost a jine vlastnosti lidskeho mozku,toho karma nestrasi a strasit nebude kdyz nesejde z cesty.

Je to jen ve slovech ktera matou.Proto chtela bych pro ostatni kteri treba jen ctou uvest na pravou miru,ze myslime totez ale pisem to jinak.
Tim lip. Prave si myslim ,ze je to vlastne dobre a ze to lidem co i treba jen ctou da hodne k pochopeni.
Tim chci vlastne taky rici ,diky,ze jsi napsal a ze diskutujes.

Pedro, ze by ten snehulak byl zelenej? Zejo?

Mysím, že ten obal byl bílomodrej, byl na něm sněhulák a celé se to jmenovalo Sevak. Možná, že ta hmota byla zelená, a chut byla jako taková mátová. Kdo ví..? Chodili jsme na ní do drogerky. Pedra byla známější v obalu červeném, a i žvejka samotná byla do červena, a na obalu byl kluk v sombréru. Oboje bylo tuším za kačku. :)

Pedro napsal(a):

Mysím, že ten obal byl bílomodrej, byl na něm sněhulák a celé se to jmenovalo Sevak. Možná, že ta hmota byla zelená, a chut byla jako taková mátová. Kdo ví..? Chodili jsme na ní do drogerky. Pedra byla známější v obalu červeném, a i žvejka samotná byla do červena, a na obalu byl kluk v sombréru. Oboje bylo tuším za kačku. :)

:jojo::jojo: a z Pedra se dělaly ty největší bubliny na světě.... a když praskly, tak se mi žvýkačka nalepila často i na řasy a vlasy.... v tom bylo Pedro bezkonkurenční a taky  jsem čas od času za  obří bulinu provedenou v nevhodný okamžik slízla výchovný záhlavec...  :D

mmch Salvátor by nás určitě pochválil, jak tu krásně rozvíjíme téma karma.... :D

No, Salv má určitě smysl pro humor, i když usmát se jsem ho cítila snad jen jednou nebo dvakrát. :)

hirondel napsal(a):

Ano Salve,presne tak. Nemluvim zde o lasce one Nejvissi, ale pouze o te jenz je v klamu prosteho lidskeho rozumu - svet iluze, "tady a ted". Nedokonala povrchni laska. Nebot clovek(nebo partneri)ktery neni propojen s Nejvyssim vedomim. Ten clovek ,nebo partneri tomu samozrejme rikaji laska a ani netusi ze se klamou.

Na rozdíl od lidí, kteří mají tendenci nazývat láskou kde.co, já tak činit nemohu. Iluze vzniká i tím, že věci se nepojmenovávají správně. Následně se to komplikuje tím, že lidé hledají lásku tam, kde ji nemohou najít a nehledají ji tam, kde doopravdy je. Nazývejme věci pravými jmény a nebude tento problém.
Neexistuje žádná větší nebo menší, nedokonalá nebo povrchní láska. Existuje jenom láska a to ostatní, co láskou není.
Jednou z prvních věcí, které nás čekají na cestě vývoje je nutnost zbavovat se těchto a podobných iluzí. Kdo k tomu není ochoten, zadělává si na velký problém.



Kazdy z nas tady na zemi da lasku jinak(ukol vsech). Ale kazdy bohuzel citi lasku jinak.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tahle veta je tim co mame oba na mysli spolu s vyse uvedenym. Bohuzel stale jeste mnoho lidi zdaleka  ani netusi co je skutecnym vyznamem tohoto slova. Domnivaji se a veri ze to vi ale klame je zavoj nevedomosti.
Nejsou schopni milovat sebe sama stejne jako druhe bez rozdilu,stejne jako prirodu a vsechno zive jako Boha.Nejsou v jednote.

Cítit lásku jinak - beru to jako alegorii. Nic podobného není možné a to co ti lidé opravdu cítí, jsou jejich vlastní iluze. Ovšem s láskou to nemá vůbec nic společného.
Člověk, který doopravdy miluje, se rázem stává cizincem ve vlastní rodině, národě, na zemi. Nikdo mu nerozumí a všichni ostatní mají tendenci ho považovat za blázna...

A v tom je jisty klic na odpoved co je iluze materialniho sveta. Protoze muz nerodi,nema stejnou emocionalitu jako zena. Odlisne mysleni.No ano, prave kvuli nevedomosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se mi zda ze jsi me mozna neporozumel.
Jsem si jista,ze muz byl zenou a zena muzem v inkarnacich. Jenze o tom v me vete rec nebyla.
Pisu o materialnim svete a jeho iluzi(maja). Coz znamena Ze napriklad muz(neuvedomely) v tomto nasem svete nevi ze byl uz i zenou. Nepamatuje si to.Proto jak pisu ma odlisne mysleni a Ty jsi k tomu pridal,ze je svym zalozenim jiny. Takze pouziju opet ma slova-obraz mnohotvarnosti sveta.muz a zena jsou ruzni uz i jen na pohled.
Ale ja tvrdim ze muz zijici ted, ktery samozrejme nevi ze byl nekdy zenou a nevi ze treba i porodil dite,ten nemuze ani citit (emoce k diteti) stejne jako zena,jeho matka. Proto stojim za tim,ze i proto, ze muz nerodi tady v nasem case zijici ted a tady,ma jinou emocionalitu.Coz dava smysl nasledne na to ze nerodi proto (tady v case) protoze nas cas mu pridelil byt svym zalozenim jiny od zenskeho.

Nepamatuje si to vědomě, stejně jako žena si vědomě nepamatuje své mužské inkarnace. Ovšem mohu ti za to ručit, že podvědomě tyto inkarnace člověka ovlivňují víc, než si dovedeš představit. Mohu to pozorovat téměř na všech lidech, co ke mně chodí na horoskop. Mají velmi silně zakořeněné vnímání světa skrze filtr vytěsněného pohlaví, kterým byli v minulosti. A to platí jak pro ženy, tak pro muže. Mohu uvést a rozebrat desítky případů.
Není to jenom záležitost rodění, i když taky, ale obecně problém přijetí ženství a přijetí mužství.
Pokud jde o cítění emocí k dítěti, zde bych vůbec nepaušalizoval. Stejně tak, jako jsou různě cítící matky, jsou také i různě cítící muži-otcové. Například, ještě jsem neslyšel, aby muž odložil své dítě do baby-boxu nebo novorozeně zavraždil, aby se ho zbavil. Pro muže, pokud si to uvědomuje, je zpravidla dítě jeho vlastní budoucností, jeho nadějí, překonáním omezení dočasnosti. Necítí sice tolik jeho okamžité potřeby, ale vidí jeho perspektivu. Žena se spíše častěji fixuje na přítomnost a vklouzává do schémat okamžitých emocionálních vazeb.
Každopádně i na těchto modelech chování se podepisují naše minulé inkarnace opačného pohlaví.

Svet je proste takovy.Ale na urovni duchovni je vsemu jinak. Laska je absolutni. Vedomi je jednota.
Kazdy ma tady svuj ukol. Nicmene Karma se muze stat hrou pro ty co pochopi delat jen dobre skutky a ne ty spatne.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano seberealizace Salvatore to ano ,ale ma zkusenost me rika ze jednou z cest jak dojit k one seberalizaci je i ono konani dobra.Konani dobra je sluzba.Je to cesta dobrych skutku. 
Jeste nikdo nedosel k seberealizaci nekonanim dobra. Dojde tam jen nezistnou sluzbou konani  dobrych skutku a nezistnou laskou. Ten kdo neumi dat nezistnou lasku ten je stale v zajeti sveho ega. A kdo je pod vlivem sveho ega,ktere neni duchovne prolnuto,ten nedojde k realizaci.
A jak rikas a ja souhlasim.Karma takoveho cloveka co dosel najit sam sebe a kona dobro, a nezna pripoutanost ,chtivost,zast,neprejicnost a jine vlastnosti lidskeho mozku,toho karma nestrasi a strasit nebude kdyz nesejde z cesty.

Je to jen ve slovech ktera matou.Proto chtela bych pro ostatni kteri treba jen ctou uvest na pravou miru,ze myslime totez ale pisem to jinak.
Tim lip. Prave si myslim ,ze je to vlastne dobre a ze to lidem co i treba jen ctou da hodne k pochopeni.
Tim chci vlastne taky rici ,diky,ze jsi napsal a ze diskutujes.

Ano, je to ve slovech, a diskutuji tehdy, když cítím potřebu zpřesnit význam pojmů. Mnohdy diskuse sklouzává do ideologie jenom proto, že diskutující nerozlišují správně význam pojmů a mají tendenci pokrýt významy závojem iluze vyplývající z osobní karmické zkušenosti.
Jsou dvě nebezpečné věci u každé diskuse:
prosazování autoritativního přístupu - i s odkazem, že "tohle přece řekl Ježíš, papež, předseda vlády... tedy to musí být tady a teď pravda", já se s tím ztotožňuji a proto "mám pravdu", apod.
paušalizování - tedy, "tohle platí vždy a všude a nikdy jinak"

S ohledem na výše uvedené bych řekl, k seberealizaci:
1.) Konání dobra nemusí být pro každého cestou seberealizace.
2.) Je nutné definovat, co je dobro a co není.
Například ty říkáš, že konání dobra je služba. To by zas bylo potřeba definovat, co je to služba. Svaté oficium si taky myslelo, že koná dobro a slouží, když dřeli kůži znásilňovali a rozřezávali ty nevinné chuděrky... Měli neodbytný dojem, že zachraňují duše těch nešťastnic tím, že zlikvidují tělo posedlé ďáblem..., no řekni, není to bohumilá činnost?... apage satanas...!!!

Pokud však definujeme"dobro" jako soulad s božským plánem evoluce a "seberealizaci" jako realizaci plánu duše, pak nikdy k ničemu podobnému nemůže dojít. Ovšem, že to dále vyžaduje vzdělávat se a poznávat, co je v plánu vývoje a co není atd...
Seberealizace, vnímaná, jako pouhé "pomáhání někomu" může sklouznout do ideologických modelů, které vedou ke karmické zátěži. To v případě, že v horlivosti bereme na sebe vývojové úkoly jiného člověka a zbavujeme ho tak jeho vlastních lekcí. Například: když máme dobrou kamarádku, která je jinak zdravá, ale neustále si chodí půjčovat a ráda žije na vysoké noze. Pomocí není půjčování jí, ale naopak, podmínit podobnou pomoc tak, aby to bylo pro ni celkovým přínosem.
Problém pomoci je problémem oddanosti a idealismu, který se zde rozvíjel po více jak 2000 let formou náboženských ideologií.
Hluboké pochopení tohoto problému zbavuje iluzí na všech úrovních: Nejdříve na mentální, pak na astrální a nakonec na fyzické rovině existence.
Říkám to proto, že cítím jako důležité nepodléhat ideologickým schématům a zjednodušením, jejichž výsledkem je současný katastrofální stav světa.

Somaia napsal(a):

v tom bylo Pedro bezkonkurenční a taky  jsem čas od času za  obří bulinu provedenou v nevhodný okamžik slízla výchovný záhlavec...  :D

... v rámci tvé karmické výchovy sis to určitě zasloužila... heč...:reta:

Largo napsal(a):

No, Salv má určitě smysl pro humor, i když usmát se jsem ho cítila snad jen jednou nebo dvakrát. :)

to je nevýhoda podobných diskusních témat... jsou nadmíru vážná a při řešení spotřebovávají značné množství mentální energie.

Ale jinak kdo mne zná, tak ví, jak je to se mnou a s humorem :D , mimochodem, se sluncem v 11. domě člověk nemůže být sucharem, již ze založení...

Salve, když já mám slunko nejraděj na obloze... :gloria: :)

Hani napsal(a):

Salve, když já mám slunko nejraděj na obloze... :gloria: :)

aha..., já o koze, ty o voze,
tož mějme slunko na obloze...:vissla:

Salve,
Hani možná myslela, že nám ho chceš ukrást, víš, jako ten milionář.... :D

Largo :D

Teda to jsem dopadla, když už musím vysvětlovat svoje vtipy. :D

Salv psal, že má slunce (určitě rád) v 11. domě. Tak já na to, že já raděj na obloze. Aha!? :D

Hani,
Salv a krást ??? .... a milionář ? Neeeeeeeeeeeeeeee .... :)  To mi jen naskočila absurdita... a je za tím uchechtanej smajlík, koukej....

Sakryš, teď jsi mě dostala, těch tvých uchechtaných smajlíků jsem si nevšimla....:hjarta:

Nojo, ted koukám, že "mé" slunce svítí do domu čtvrtého, dle Placida, anebo do domu třetího, dle ekvivalentu přirozeného. No a ted si vyber... :-)

Salvator napsal(a):

Somaia napsal(a):

v tom bylo Pedro bezkonkurenční a taky  jsem čas od času za  obří bulinu provedenou v nevhodný okamžik slízla výchovný záhlavec...  :D

... v rámci tvé karmické výchovy sis to určitě zasloužila... heč...:reta:

o tom nepochybuji ani na vteřinu.... všechny "záhlavce" taky padly na úrodnou půdu... :rock:

Znám Salva osobně a je všechno jen ne suchar :reta: :/. Mimochodem Salve, posílám ti mailíka s osobním dotazem. Díky za odpověď.

Salvator napsal(a):

to je nevýhoda podobných diskusních témat... jsou nadmíru vážná a při řešení spotřebovávají značné množství mentální energie.

To je pravda. Pocítila jsem to sama na sobě před časem.

Salvator napsal(a):

Například ty říkáš, že konání dobra je služba. To by zas bylo potřeba definovat, co je to služba. Svaté oficium si taky myslelo, že koná dobro a slouží, když dřeli kůži znásilňovali a rozřezávali ty nevinné chuděrky... Měli neodbytný dojem, že zachraňují duše těch nešťastnic tím, že zlikvidují tělo posedlé ďáblem..., no řekni, není to bohumilá činnost?... apage satanas...!!!

Já bych se ještě vrátila a trochu rozvedla tenhle odstavec, který mě zaujal, protože jsem o tom zrovna nedávno četla a přemýšlela.
Je to právě ten  ten pojem "služba", který se z venčí jeví jako nezpochybnitelné dobro. Mám na mysli člověka, který se cele obětuje  pro druhé v domnění, že koná   dobro, ale na úkor svých vlastních potřeb jak fyzických tak duševních a duchovních. (Určitě si sami na někoho takového vzpomenete) a díky tomu nakonec spadne do stejných karmických následků jako sobec a egoista ... např.  nemoci  a emocionální vyhoření.
Jsou to protipóly, které mohou mít opravdu stejné následky. V důsledku tedy "milovat sám sebe" a dávat sebe na první místo( bez egoistického podtextu) má pro nás hluboký význam.

V souvislosti s tím, co píše Som mě napadá ještě další myšlenka. Kolik lidí opravdu s čistým srdcem dělá službu ostatním z opravdu čistého důvodu? Mám totiž vtíravý pocit, že mnoho lidí sice dělá službu ostatním, ale je to forma útěku před jeho osobním úkolem duše.
Jak vlastně se Salve pohlíží na takové duše? Tj. uvedu příklad, člověk, který má mnoho osobních problémů a neví už kudy kam se rozhodne, že raději pojede do Afriky a bude se věnovat dětem v Africe. Což je bohulibá služba, ale místo toho, aby vyřešil překážky, na nichž se má poučit a růst, tak od nich uteče..... Nebo se mu nastaví v Africe obdobné situace? Jak se pohlíží na tuto práci v misích? Pro mě osobně je to pozitivní služba.

Lvice, víš, já bych řekla, že když někdo jede na misii, že to ještě automaticky neznamená, že bude konat dobro (I když to tak z pohledu toho člověka může vypadat). I při nejlepší vůli "pácháme" bohužel "dobro". Kdysi jsem četla, jak žák s Mistrem šli někde po silnici, po které lezl hlemýžď. Žák se rozhodl, že vykoná dobrý skutek, vzal šneka a přenesl jej do trávy. Mistr na to kouká a říká: "Jak víš, na kterou stranu ten šnek lezl? Možná jsi ho odnesl znovu na začátek a on bude muset tu obtížnou a nebezpečnou cestu ujít znovu." Tož tak.
Sama mám v pojmu "služba" trochu hokej, právě z toho důvodu, abych nečinila domnělé dobro.

Myslím, že Som měla na mysli službu alias Matka Tereza. Tu dokáží poskytnout jen vyspělí jedinci, to ostatní je spíš hra na službu/pomoc - někomu se daří, jinému méně. Ale pokud vezmeme v úvahu, že se všichni učíme a děláme vše jak nejlépe umíme, tak je správné v daný okamžik vše ;) Ať už je to Služba nebo "jen" služba :)

Hani, žák se tím, že konal domnělé dobro, naučil zase trochu víc... Což by nenastalo, kdyby toho hlemýždě jen minul a šel dál...

Kromě všech sloužících uvědomělých  misionářů jsem  taky  měla na mysli  ty "prosté  konatele dobra a služby" ..... rodiče se obětují dětem, dítě naopak rodiči... manželka rodině ...  to jen na okraj.

Hani napsal(a):

Lvice, víš, já bych řekla, že když někdo jede na misii, že to ještě automaticky neznamená, že bude konat dobro (I když to tak z pohledu toho člověka může vypadat). I při nejlepší vůli "pácháme" bohužel "dobro". Kdysi jsem četla, jak žák s Mistrem šli někde po silnici, po které lezl hlemýžď. Žák se rozhodl, že vykoná dobrý skutek, vzal šneka a přenesl jej do trávy. Mistr na to kouká a říká: "Jak víš, na kterou stranu ten šnek lezl? Možná jsi ho odnesl znovu na začátek a on bude muset tu obtížnou a nebezpečnou cestu ujít znovu." Tož tak.
Sama mám v pojmu "služba" trochu hokej, právě z toho důvodu, abych nečinila domnělé dobro.

:jojo: Hani, ten šnek musel být ale nasr..ej, jestli lezl opačným směrem.... docela se do něj dokážu vcítit..  :supr:

Nevím, ale slovo OBĚŤ ve mně nevyvolává pozitivní vibrace. Nevím čím to. A nevím, zda je dobré, že se rodiče OBĚTUJÍ DĚTEM, MANŽELKA DĚTEM. Protože to dělá na úkor sebe. A to nepovažuji za správné. Nevím nevím, mám v těch obětech a službách nějaký zmatek :O.

Lvice, často se právě určitý člověk vmanipuluje  sám do role sloužícího a ještě s pocity, že koná to největší dobro a že je to ta nejsprávnější a nejvěrohodnější  (případně křesťansky schválená)životní cesta a ještě je mohutně podporován v této myšlence svým okolím ( viz obětavá matka, která opečovává do padnutí všechny okolo jen ne SEBE). A na konci to obnáší stejné karmické zatížení jako sobeckost, protože zapomene milovat sama sebe.

Som, to jsem přesně měla na mysli. Co je pak tedy SLUŽBA či OBĚŤ, aby byla karmicky pozitivně přijata a aby to nebylo "páchání dobra?"

Salvator napsal:

Na rozdíl od lidí, kteří mají tendenci nazývat láskou kde.co, já tak činit nemohu.
-------------------------------------------------------------------------------------------

Salvatore,jak mam spravne chapat slovo- ja, v teto vete?
I v mem pripade mluvim o Lasce absolutni,te Jedine.
Ale rec neni o Tobe ani o me.
Rec je v mych slovech k lidstvu. Mluvim k tem kterych se  jeste to svetlo (Nejvissi vedomi) nedotklo. A vysvetluji proc tomu tak je.Diskutuji proto abych jinym mohla pomoci pochopit to stejne oc se snazis Ty.
Ze jde o to ,vymotat se ze zavoje iluze pouheho prosteho rozumu.
_____________________________________________________________________________________________
Salvator napsal:
Nepamatuje si to vědomě, stejně jako žena si vědomě nepamatuje své mužské inkarnace. Ovšem mohu ti za to ručit, že podvědomě tyto inkarnace člověka ovlivňují víc, než si dovedeš představit. Mohu to pozorovat téměř na všech lidech, co ke mně chodí na horoskop. Mají velmi silně zakořeněné vnímání světa skrze filtr vytěsněného pohlaví, kterým byli v minulosti.

Proc zde prosim smerujes diskusi mirenou primo ke me? Ze ME muzes zarucit.
Snazis se jakoby me vysvetlit neco co si myslis ze ja nevim.
Pokud svou diskusi namiris k nam lidem globalne,bude tak lepe.Dekuji.
Z nejakeho duvodu nectes pozorne ma slova nebo nevidis co v nich je. Opet opakuji ze ma diskuse a slova maji na mysli totez o cem pises Ty.
Snazim se ostatnim ve snaze nechat je pochopit,ze cilem je poznat onu Absolutni Lasku.
To stejne o cem mluvis Ty. Jen to nejak nemuzes zachytit.
Kdyz budou vsichni na svete vedet,jak to udelat,jak odhrnout zavoj nevedomosti.Budou vedet ze existuje jen Jedna Laska a tudiz zadne zlo,pak nebudeme mit co vysvetlovat.Nebude uz nikdo komu ukazat cestu neb ji uz nasel.
Jenze tomu tak neni.
Proto jim Ty a ja vysvetlujeme proc. Ze chapou jinak ,citi jinak nebot jsme my jako celek(lidstvo) stale v procesu uceni poznat ze Laska je jen Jedna. Ze zatim neciti vsicni stejne protoze jsou v iluzi.(prozatimni nevedomost).
______________________________________________________________________
Salvator napsal:

Ano, je to ve slovech, a diskutuji tehdy, když cítím potřebu zpřesnit význam pojmů. Mnohdy diskuse sklouzává do ideologie jenom proto, že diskutující nerozlišují správně význam pojmů a mají tendenci pokrýt významy závojem iluze vyplývající z osobní karmické zkušenosti.
Jsou dvě nebezpečné věci u každé diskuse:
prosazování autoritativního přístupu - i s odkazem, že "tohle přece řekl Ježíš, papež, předseda vlády... tedy to musí být tady a teď pravda", já se s tím ztotožňuji a proto "mám pravdu", apod.
paušalizování - tedy, "tohle platí vždy a všude a nikdy jinak"
-----------------------------------------------------------------------------------

Tohle je naprosto presne. Take diskutuji proto abych upresnila vyznam pojmu.
Tvrdim ze Tva myslenka je stejna jako ma.
Tudiz chci rict,ze pomoci empatie,intuice a propojeni se s Duchem Nejvyssiho vedomi, se nemuze nikomu stat ze uvidi ve slovech neco jineho nez tam je. Nebude mit tendenci pokryt pojmy zavolem iluze.
Reknu primo a opet znovu ze nase myslenka je stejna. Pojmy pro mne osobne nejsou nicim. Dat myslence pojem je nic jineho nez klam.
Nejak svou myslenku zobrazit musime ,kdyz chceme diskutovat pro jine o necem co vime(a ostatni trebe ne).
Ale nezalezi na slovech.Dulezite je se napojit intuitivne(pomoci Vyssiho vedomi) na ta slova.
Ja se tim ridim.
________________________________________________________________________________

Salvator napsal:

S ohledem na výše uvedené bych řekl, k seberealizaci:
1.) Konání dobra nemusí být pro každého cestou seberealizace.
2.) Je nutné definovat, co je dobro a co není.
Například ty říkáš, že konání dobra je služba. To by zas bylo potřeba definovat, co je to služba. Svaté oficium si taky myslelo, že koná dobro a slouží, když dřeli kůži znásilňovali a rozřezávali ty nevinné chuděrky... Měli neodbytný dojem, že zachraňují duše těch nešťastnic tím, že zlikvidují tělo posedlé ďáblem..., no řekni, není to bohumilá činnost?... apage satanas...!!!
-----------------------------------------------------------------------------------

Neni potreba definovat co je dobre a co zle.
Zle neexistuje na Vyssi duchovni rovine. Je to jen predstava lidske nevedome mysli- opet klam.
Nevedomou mysli mam na mysli cloveka nebo lidi ,kteri jsou stale pod vlivem neprocitnuti poznat tu Nejvyssi jedinou platnou Lasku. Stoji zady ke svetlu a netusi to.
Konanim dobra ,mam na mysli jen takove konani a skutky ,ktere jsou v souladu se skutecnou Laskou(tudiz nepokrivenou lidskou nedokonalou mysli).
Slovo sluzba jsem pouzila proto abych vysvetlila ze tim slovem mam na mysli-skutky.Konani dobra-skutek ci sluzba,to jsou jen pouha slova.
Ty skutky ktere nejsou pokrivene ale prichazi do naseho vedomi pres cistou uvedomelost od Nejvyssi sily Univerzalni Pravdy.
O takovem zdroji dobych cinu,skutku,sluzby k lidstvu mluvim ve svych slovech.
Ani by me nenapadlo uvazovat o necem co jsi Ty udal za priklad ohledne SVATEHO OFICIA.
Pro me nechutna zalezitost zneuzivani moci. Pokrivena tvar ,neboli neprava tvar Boha.
Tohle by Buh nikdy nechtel. To jen ubohe lidske pokriveni Pravdy.
Ty jsi napsal ze principem je sebepoznani-sluzba.
Sebepoznani znamena mit v srdci cistotu.Nezistnou cistotu.Ciste myslenky znamenaji cisty skutek,cin.Nezistny.Nepokriveny.Ten jenz skutecne prijde jedine do otevreneho ,pripraveneho vedomi cloveka od Vedomi Universa.
Na tom je treba stavet. Tohle je potreba vysvetlit tem o kterych vime ze stale bloudi.
Otevrena diskuse pro ostatni,pro nas pro vsechny. Snazim se s Tebou spojit a spolecne vysvetlit nase zkusenosti.

Pomoci muzeme tim ze slovem zkusime priblizit myslenku.Zalezi na kazdem zvlast jak tuto myslenku je potom schopen prijmout na zaklade sveho vedomi(stupen vedomi). Znamena to jak je jeho vedomi napojeno na Univerzalni.
Neni v nasi moci jejich vedomi ovlivnit,ale alespon se pokusit je navest ke svetlu. Jejich vedomi maji jen ve sve moci obohatit nebo nechat stat na miste.
Psala jsem pro vysvetleni,ze ono Svetlo od Nejvyssiho prichazi slozitou cestou az k nam,do nasi duse.
To svetlo se dotyka a nas ukol je, ho zacit vnimat.
Prichazi snadneji do mentalni casti,do vitalni(emoce) a hure do fyzicke casti cloveka. Do fyzickeho vedomi.
Nas ceka ukol spojit to dohromady. Seberealizovat to svetlo ve sve dusi.

Pevne verim ze si rozumime.Pevne budu verit ze v mych slovech nikdo nenajde pojem TMA.
A jak rikas Ty Salve. Prava pomoc prichazi jako uder kdyz je potreba. Nebo  take jako nezistna pomoc. Jsou ruzne druhy a je potreba je VEDOME rozlisit.
Nepodlehat iluzim sveta a pomoci vsem ve jmenu cistoty duse je slednocenim.
Posilam Lasku vsem.

lvice napsal(a):

Som, to jsem přesně měla na mysli. Co je pak tedy SLUŽBA či OBĚŤ, aby byla karmicky pozitivně přijata a aby to nebylo "páchání dobra?"

Ve všem co děláme hledat především rovnováhu, protože na rovnovážném stavu je založené fungování vesmírných sil (a Universa obecně). Jestliže tu rovnováhu nejsme schopni docílit sami, tak jsme k ní přinuceni neodobrovolně ( nemoci, postižení a někdy i smrt).
Já dám notoricky známý příklad: Určitě budeš znát Ježíšův výrok: "milujte bližního svého jako sebe sama" Tak to je dokonalý rovnovážný stav. Když budeš milovat víc sebe jsi v nerovnováze, když miluješ víc své bližní je to úplně tatáž chyba.

Som, to jsou moc hezká slova. Ale jsou to jen slova. Zkus mi dát přiklad z běžného života pro osvětlení :D.

Andromeda napsal(a):

Myslím, že Som měla na mysli službu alias Matka Tereza. Tu dokáží poskytnout jen vyspělí jedinci, to ostatní je spíš hra na službu/pomoc - někomu se daří, jinému méně. Ale pokud vezmeme v úvahu, že se všichni učíme a děláme vše jak nejlépe umíme, tak je správné v daný okamžik vše ;) Ať už je to Služba nebo "jen" služba :)

Hani, žák se tím, že konal domnělé dobro, naučil zase trochu víc... Což by nenastalo, kdyby toho hlemýždě jen minul a šel dál...

Andromedo tak tohle jsi vystihla dokonale.Souhlasim s timto tvrzenim.
Take s tim co se tyka toho sneka ci hlemyzde.

Hani,schodou okolnosti na tema hlemyzd.(pobavilo me to)
Dostala jsem mail, kde byl pribeh toho jak se clovek ve snaze pomoci-"konat dobro"  ci "skutek",vlastne spletl.
Clovek se snazil pomoci motylovy dostat ven ze sve schranky a tak ji roztrihnul.Naces nedomyslel(nebyl Vedomi),ze tim zpusobi motylovy problem. Jeho kridla dozravaji prave i v onom procesu dostavani se ven z kukly.Pak je schopen litat. Clovek to urychlil nuzkam a motyl uz nevzletl. Smutne.

Je treba domyslt dusledky cinu ktere zpusobujem.

Jsem rada ze jste se zapojily-i.

Somaia napsal(a):

lvice napsal(a):

Som, to jsem přesně měla na mysli. Co je pak tedy SLUŽBA či OBĚŤ, aby byla karmicky pozitivně přijata a aby to nebylo "páchání dobra?"

Ve všem co děláme hledat především rovnováhu, protože na rovnovážném stavu je založené fungování vesmírných sil (a Universa obecně). Jestliže tu rovnováhu nejsme schopni docílit sami, tak jsme k ní přinuceni neodobrovolně ( nemoci, postižení a někdy i smrt).
Já dám notoricky známý příklad: Určitě budeš znát Ježíšův výrok: "milujte bližního svého jako sebe sama" Tak to je dokonalý rovnovážný stav. Když budeš milovat víc sebe jsi v nerovnováze, když miluješ víc své bližní je to úplně tatáž chyba.

Samaia,
I tohle je naprosto presne.Uz jsem si vsimla ze s Tebou casto souhlasim.

lvice napsal(a):

Som, to jsou moc hezká slova. Ale jsou to jen slova. Zkus mi dát přiklad z běžného života pro osvětlení :D.

Já myslela, že jsem tímto právě napsala konkrétní příklad .... :co:

No ještě jeden mě napadá, ten jsem četla, ale nevím , jestli to dokonale vystihuje, pokusím se zkrátit: Dcera se dlouhodobě(desetiletí) potýkala s ošetřováním dvou starších rodičů, kvůli tomu ani neměla vlastní zázemí, nebyl čas..... a kdy.... a myslela si o sobě, jak to dokonale zvládá a "kdyby jí nebylo", co by si ti dva počali... ti dva dobráci jí to ještě pěkně opepřili tím, že spolu roky nemluvili  a dělali si z dcery prostřednika a pěkně si lebedili ve svých ublíženích.
Pak zasáhl osud, aby došlo k vyrovnání nerovnovnovážných vztahů....dcera spadla ze štaflí při mytí oken a byla hospitalizovaná s komplikovanou zlomeninou. A rodiče? Ti dva nejen, že si dokázali vzájemně posloužit, ale dokonce si i na sklonku života vzájemně odpustili a smířili se.

Dobro bylo v tomto případě brzdou, nerovnováha v dávání a přijímání je taky patrná a dcera může vesele přemýšlet o tom, kde udělala chybu....

Jedna věc mi uniká. Nikdo z vás mi není schopen dát jediný příklad z reálného života, tady na planetě Zemi, na které se v současné inkarnaci pohybuji. Asi se reálného příkladu nedočkám :/.
Vezměme tedy matku Terezu. Pomohla mnoha dětem. Ale jak si můžete býti jisté, že to nebyla jen člověkem, který přestřihl schránku? Vím, že moc rýpám, ale to jsem prostě já. Jak víte, co je dobro, nebo že je to páchání dobra? :D

Já zase v kostce uvedu příklad, který nám četl Petr Velechovský na Modré alfě. Asi bych ho pojmenovala - Neznáme celý příběh.

V jedné indiánské vesnici žil starý muž a ten měl krásného bujného koně. Jednoho dne mu kůň utekl. I sešla se u něj celá vesnice a litovala ho: Starý muži, to je neštěstí, měl jsi krásného bujného koně a teď nemáš nic.
Starý muž odpověděl: Není to ani štěstí, ani neštěstí, neznáme celý příběh.

Jednoho dne se kůň vrátil a přivedl s sebou celé stádo krásných bujných koní. Opět se u něj sešla celá vesnice a říkali: Starý muži, to je velké štěstí, měl jsi jednoho koně, a teď máš celé stádo.
Moudrý muž na ně pohlédl a prohlásil: Není to ani štěstí, ani neštěstí, neznáme celý příběh.

Lidé nechápavě vrtěli hlavama a říkali si: Ten muž je zmatený, to je přece obrovské štěstí mít celé stádo krásných bujných koní.
Starý muž měl syna. Jednoho dne syn krotil nového koně, spadl a zchroml. Opět se u něj shromáždila celá vesnice a naříkali: Starý muži, ty máš ale smůlu, jediný syn a tohle. Kdo se o tebe teď postará?

Starý muž jen odvětil: Není to ani štěstí, ani neštěstí, neznáme celý příběh.

Lidé si klepali na čelo, protože tohle přece bylo hrozné neštěstí.
Nastala válka. Všichni mladí muži odešli válčit, jen starcův syn zůstal. Opět se u něj shromáždili vesničané: Starý muži, ty jsi měl pravdu, bylo to vlastně ohromné štěstí. Tvůj syn je sice chromý, ale máš ho doma, ti naši se možná vůbec nevrátí.

Starý muž jen odvětil: NENÍ TO ANI ŠTĚSTÍ, ANI NEŠTĚSTÍ NEZNÁME CELÝ PŘÍBĚH.

Proto se ptám, jak víte, že Matka Tereza konala dobro? NEZNÁME CELÝ PŘÍBĚH.......

Ale ne Som, v tomhle případě ti rozumím. Nerozumím jiné věci. Jak poznáš, kdy člověk koná dobro nebo dobrem dláždí cestu do pekel? Viz příklad šneka či Hirondelin případ s motýlem. Ty si myslíš, že konáš dobro x či ten dotyčný koná dobro, ale ono v rámci celého Vesmíru to dobrem býti vůbec nemusí...... Já se přiznám, že to NEVÍM. Přestože Matku Terezu považuji za úžasného člověka, který se obětoval a vykonal mnoho dobra, z pohledu komplexního dobro konat vůbec nemusela.....

Hirondel: taky tě ráda čtu, je to hodně podnětné. :D

No ty mi dáváš , lvice,..... pěkně mi to šrotuje v hlavě... a upřímě přiznám, že to asi nelze rozeznat vždy,nikdo nejjsme vševědoucí Stvořitel..... ale poctivou a vědomou snahou ( tím, že si přiznáme, že se stále všichni učíme a chceme se tu na Zemi učit) se můžeme postupně přibližovat k ideálnímu stavu... vedomě i pomocí intuice. Nic jiného mě nenapadá ,tebe jo?

My nejsme dusi Matky Terezi,proto je jasne ze to jak konala dobro ,ci "dobro" vi jen Nejvyssi. Ale muzem byt jeji dusi.
A clovek ktery je schopen propojit vedomi Nejvyssiho s vedomim jeho ,ten dokaze Vedome rozeznat rozdily dobra.
Lvice namam pocit ze jsi urejpana.Diskutujes a me se to libi. To je dobre.
Konkretni priklad se popsat da tezko. Ze konas ciste dobro,poznas jen odpovedi z Univerza(v hluboke meditaci dobra).
Takovy clovek to dobro vylozene vyzaruje. Vidis to okem,citis to z nej. O dobru se neda mluvit da se jen poznat na cinech takoveho cloveka v praxi. K takovemu cloveku se ostatni lide sami otaci pro kus toho svetla co vyzaruje.
Uz me trochu rozumis?

hirondel napsal(a):

Andromeda napsal(a):

Myslím, že Som měla na mysli službu alias Matka Tereza. Tu dokáží poskytnout jen vyspělí jedinci, to ostatní je spíš hra na službu/pomoc - někomu se daří, jinému méně. Ale pokud vezmeme v úvahu, že se všichni učíme a děláme vše jak nejlépe umíme, tak je správné v daný okamžik vše ;) Ať už je to Služba nebo "jen" služba :)

Hani, žák se tím, že konal domnělé dobro, naučil zase trochu víc... Což by nenastalo, kdyby toho hlemýždě jen minul a šel dál...

Andromedo tak tohle jsi vystihla dokonale.Souhlasim s timto tvrzenim.
Take s tim co se tyka toho sneka ci hlemyzde.

A došla jsem ke stejnému závěru jako Andromeda. Ještě bych dodala, že skutečné pravdy se stejně dobereme až někde JINDE a JINAK o čemž  si zatím při naší fyzické existenci děláme jen jakous takous mlhavou přestavu... :gloria:

Nebo jeste jinek:
clovek schopny dosahnout v meditaci (zvnitrneni se) napojeni na Nejvyssi inteligenci,vedomi Ducha, Boha ,Univerza(jake jmeno date podle sebe,necham na Vas). Se dostava v beznem zivote do kontaktu s Univerzem i spontanne. Znamena to vlastne to, ze nemusi meditovat tak ze si k tomu vylozene vyhradi cas a prostor na to. Je v meditaci porad (je tzv. uvedomely).
Takovy stav tomuto cloveku uvedomelemu prinasi Dary intuice,telepatie a empatie. Zakonite!
Matka Tereza byla nekym o kom si troufnu rici ,ze dosahla takoveho stavu vedomi. Ovsem nejsem ona,tudiz budu mluvit vseobecne o takovych lidech a schopnostech.
Nasledne pak takovy stav vyvolavajici Dary intuice,empatie a jinych drahocenych,pomaha takovym lidem timto vlastne rozeznat -Vedome,za plneho uvedomeni si sebe sama,ze jejich cin je spravny,dobre uvazeny.Nespletou se.
Tem se nastane ze by pomohli motylu z jeho ulity.tem se nestane ze pomohou hlemyzdi.Oni uz davno pochopili rozdily. Nedostanou kopanec,jako lekci. Uz tim prosli.

Jak ma clovek meditovat?
tak ze do sve duse a do sveho srdce kultivuje dobro ve jmenu Lasky-takove ktera neocekava za to nic.
Takove co dava vsem stejne bez rozdilu. Neceka ani na uznani.Neb je to volba svobodna vyverajici z ciste nezistnosti.
Je potreba to delat vedome,tim je mysleno to, ze za plneho vedomi si dokazeme priznat(sobe i druhym)chyby, ze delame chybu pokud chceme davat jen kvuli zisku,cekame odplatu-ze neco je za neco. Kdyz nedokazem vymazat zast,chtivost,nenavist a jine.
Toho vedomi muzem dosahnou zklidnenim se,nechat byt plynout myslenky.
Kdyz se mysl utisi,pak do ni prijde paprsek Vyssiho vedomi. Jen to ma silu a pravoplatnou Pravdu.
Neztisena mysl kterou ma stale mnoho lidi,nemuze dohlednout dal bez teto sily vesmiru.Dohledne jen do sveho mozku.Do fyzickeho vedomi v na kterym lezi zavoj iluze. Odkud se domniva ze takove mysleni je spravne.
Jenze neni.
Clovek jenz docilil spojeni s Univerzem si je vedom toho ze je v nem Buh obsazen a on clovek je jen jejim nastrojem. Projevuje to na venek vyzarovanim kladnich vibraci.Lide ho miluji neb nelze jinak.
Vyzaruje svetlo,soucit v kazdem jeho pohybu a cinu.

Somaia napsal(a):

Je to právě ten  ten pojem "služba", který se z venčí jeví jako nezpochybnitelné dobro. Mám na mysli člověka, který se cele obětuje  pro druhé v domnění, že koná   dobro, ale na úkor svých vlastních potřeb jak fyzických tak duševních a duchovních. (Určitě si sami na někoho takového vzpomenete) a díky tomu nakonec spadne do stejných karmických následků jako sobec a egoista ... např.  nemoci  a emocionální vyhoření.
Jsou to protipóly, které mohou mít opravdu stejné následky. V důsledku tedy "milovat sám sebe" a dávat sebe na první místo( bez egoistického podtextu) má pro nás hluboký význam.

Somaio, trefa...!!! :godlike:

Salvatore,
Ma uprimnost me nezastavi zeptat se Te. Proc reagujes prave jen na toto od Somaia a proc prave tak jak reagujes?
Pokud nebudes chtit odpovedet na mou otazku. Nevadi,pochopim to.
Ponorim se hluboko do sveho vedomi kde budu cekat na odpoved, na tak podivnou reakci.
Mozna jen nemas cas nam napsat neco vic nez toto. Mozna je tam za tim neco jineho. Kdo to ted vi,nez jen Ty.
Mozna ze tak reagujes proto, ze jsi ve svem zivote jeste nepotkal nekoho kdo pomaha bez egoistickeho podtextu. Pak Tvou reakci skutecne jsem schopna pochopit. Neb co pouhe lidske oko nevidi, to nemuze prijmot.
Neb s cim dosud clovek neprisel do styku,tomu neveri.
Nebudu hadat, neb to nelze. Byl by to jen vysledek predstavy.  Mam dve moznosti,zeptat se Tebe, nebo najit odpoved tak jak mohu.

Kdyz ted budu mluvit o tom ze pro mne je Tva reakce prekvapenim,veris mi?
A pak zeptam se Te. Milujes napriklad i me? Veris me i kdyz me neznas?

Doufam a verim ze jo.  Kdyby preci ne,pak reknu ze ma Laska Te stejne nemine.
Kdokoliv by si ted, kdyz cte tyhle radky pomyslel,ze jsem cvok.Nevadi mi to. Na tom mi nezalezi.
Nejsem ani clovek ktery by nekdy byl v nabozenstvi.Ani nevim jak to napsat ,ci formulovat.
Jsem sama sebou a tak to je.
Kdo neciti v mych slovech Lasku,soucit a pokoru k tem co hledaji stejne jako hledam ja, i tomu se uklonim. Protoze ho chapu.
Kdo me prijde nakopat,tomu budu vdecna. Ja dekuju vsem za to ze jste tady.Za to, ze si predavame to co muzem. My vsichni jsme soucasti jedne hry. Ja pevne verim v jednu vec,ze ackoliv si kazdy muze myslet o druhem co chce,jedno se tim nezmeni,kdyz pominu lidskou predstavivost,kera vyvera z nevedomosti,pokud neni vedoma.To ze na vzdory tomu, mame sanci ucit se z jakekoliv diskuse.Z chyb druhych i ze svych.Snazit se pochopit myslenku nekoho.Snazit se ji uvest do bezneho zivota.Snazit se najit spolecnou rec,sjednotit se.

Jsem naprosto pri smyslech. Jsem tady proto ze je to ma volba. Ze srdce Vam chci dat kus sebe.
Nesmite se me bat. Avsak nerikam ze bojite. Jen tvrdim ze vim jak na me lide reaguji a vim take proc.
Neprisle jsem soutezit. Necekam nic. Jsem proste jen tady.

Jsme si vsichni rovni. I kdyz se to tak nezda na fyzicke rovine byti.
-----------------------------------------------------------------------------

Pedro ahoj,
jen jsem chtela rict ze mas pravdu.Ten snehulak zvejka byl zelena hmota,trochu vetrova.
Ale Pedro je Pedro. A co se tyka te veci na kterou si prisel sam. Jo, je to tak. Ta hra se mi libila,to priznam.
Ty jsi detektiv jak se patri. Kdo vi, co vsechno jeste vis.

Hirondel,
už delší dobu se tě chci zeptat ( i kdybys nenapsala předchozí příspěvek pro Salvatora) : Učíš se velmi rychle, z tvých příspěvků mám pocit knižních znalostí, ovšem bez zpětné vazby k vlastnímu životu... necítím v nich hledání, klid ani vnitřní světlo... víc soudy a občas lichotky. Chceš být Vůdcem? Nebo jde o sloupy chrámu.....?

Salvator napsal(a):

Somaia napsal(a):

Je to právě ten  ten pojem "služba", který se z venčí jeví jako nezpochybnitelné dobro. Mám na mysli člověka, který se cele obětuje  pro druhé v domnění, že koná   dobro, ale na úkor svých vlastních potřeb jak fyzických tak duševních a duchovních. (Určitě si sami na někoho takového vzpomenete) a díky tomu nakonec spadne do stejných karmických následků jako sobec a egoista ... např.  nemoci  a emocionální vyhoření.
Jsou to protipóly, které mohou mít opravdu stejné následky. V důsledku tedy "milovat sám sebe" a dávat sebe na první místo( bez egoistického podtextu) má pro nás hluboký význam.

Somaio, trefa...!!! :godlike:

Cítím to naprosto stejně.

Ahoj Hirondel, poslední dobou mám zálibu ve vypouštění vědomostí z hlavy - ó jaká to úleva. Žádné znalosti nikdy nemohou pokrýt nahou Pravdu. Nijaké pojmy nikdy nemohou ozdobit To beztvaré a bezejmené jsoucno, které je zdrojem hlubokého Míru, nepodmíněné Lásky i čisté Radosti, a s kterým je možné se spojit ve svém duchovním srdci. Cílem není všechno vědět a všemu rozumět. Cílem je usmíření se sama se sebou, s lidmi, s životem, se světem, s Bohem,.. Žít obyčejný prostý život, dobro a zlo ponechat svým litým řežím a obětním rituálům, oni se stejně nakonec navzájem vyruší, tak jako všechny protiklady. Žít a nechat žít, prostě pohoda. ;-)

Tak, tak, Pedro.... :)

Largo napsal(a):

Hirondel,
už delší dobu se tě chci zeptat ( i kdybys nenapsala předchozí příspěvek pro Salvatora) : Učíš se velmi rychle, z tvých příspěvků mám pocit knižních znalostí, ovšem bez zpětné vazby k vlastnímu životu... necítím v nich hledání, klid ani vnitřní světlo... víc soudy a občas lichotky. Chceš být Vůdcem? Nebo jde o sloupy chrámu.....?

Ahoj Largo,
diky za Tvou uprimnost.Jsem rada ze reagujes takto otevrene.Dava mi to znat Te jako nekoho kdo se neboji a ma lichotka Ti patri.
Largo,nenech se prosim mylit a zkus v mych prispevcich najit to opravdove co v nich je. Nikoho nesoudim a ani nechci. A pokud si to budes myslet i dal,neudelam s tim nic. Prijmu to takove nebot vim ze to tak musi byt.
Pokud myslis ze soudim nekoho pak si pozorne precti prispevky jinych lidi kteri prispivaji a to nejen tady v Karme. I ja muzu rict ze soudi i ti ostatni. I ja muzu rict ze soudis Ty mne.
Jenze ja to nereknu. Ja chapu mysleni lidi.
Postoj tech z Vas kteri se chteji domnivat, ze chci byt vudcem,ze mam jen knizni znalosti bez vlastni zivotni zkusenosti,tomu reknu ze se plete. Ze nenasloucha sve intuici ale svemu rozumu.

Psala jsem ze jsem tady proto ze je to ma volba.Psala jsem ze za to nic necekam.Znamena to, ze ani lichotky ani soudy ani uznani me nejsou vlastni.Kdyz pisu ze jsem neprisla soutezit ,ale pomoci.Stejne mi to nekdo neveri.Protoze to neciti,nebo jednoduse proto ze brani svou vlastni pozici.
Na nicem nelpim.Kdyz nastane okamzik ze budu "muset" ,chtit z vlastni svobodne volby odejit tak jak jsem prisla.
Pujdu a nebudu citit zklamani.
V mem zivote je svetlo i klid. Prisla jsem se podelit.Vim ale take ze tam, kde se nekdo tomu svetlu brani,tak nemuze proniknout.
V zivote je to prave o tom. Kazdeho se to svetlo dotyka,jen ne kazdy ho je schopen vnimat.
S pokorou rikam ,ze prave i tomu rozumim proc to tak je.
Zalezi na kazdem jak me vidi,jak me citi. Nemam to nikomu zazle pokud nespravne.

Pan,
premyslej o tom co jsem Ti jednou napsala. Take jsem Ti psala,ze jsem rada ze mne zacinas poznavat.Ze Tva intuice a empatie me zachytila tak jaka opravdu jsem.

Nikomu nechci nic brat ani vnucovat.
Jsem jen jaka jsem a muj zpusob jakym tady prispivam je necim co provokuje Vase myslenky.
Kdyz k sobe nenajdem cestu,pak odejdu.


Pedro,Hani,
mate pravdu. Kazdemu co jeho jest a zit a nechat zit.
Neni potreba mit vsechny vedomosti.Nechtela jsem ve Vas vyvolat takovy pocit.
To jen zivot sam prinese osobni poznani.Ktere je sice mozne cist v urcitych knihach, ale nikdy nenahradi vlastni osobni prozitek.

Vim,tezko me uverite, ze i ti co po mne hodi kamenem,k tem nepocitim zast.Dam jim sve hluboke pochopeni a soucit.
Jsem smirena i s takovou reakci ktera je lidskemu beznemu chapani podobna,ze prave za to, me budou ti co hazi kamenem nenavidet jeste vic.
Necham to na Vas.

Pedro :co:. Já dělám přesně totéž :jojo: :jojo:. Prostě jak říká Pan: nohama na zemi, srdcem mezi lidmi a hlavu v oblacích..... :).

Hirondel (co to vlastně znamená?, prozradíš?),

taky mám ráda upřimnost. :) Takže z úcty k tobě - víš, trošku se mi zdá, že své příspěvky moc "hrneš". Cítím z tebe, že to všechno myslíš opravdově, jen jako bys spěchala, aby už už všichni "poznali" . Jak říká Pedro - všechno je to Hra. Tak co tak se zastavit, od srdce zasmát a na chvíli to všechno kolem nebrat tak vážně. :)

:hjarta:

Salvatore,
Ma uprimnost me nezastavi zeptat se Te. Proc reagujes prave jen na toto od Somaia a proc prave tak jak reagujes?
Pokud nebudes chtit odpovedet na mou otazku. Nevadi,pochopim to.
Ponorim se hluboko do sveho vedomi kde budu cekat na odpoved, na tak podivnou reakci.
Mozna jen nemas cas nam napsat neco vic nez toto. Mozna je tam za tim neco jineho. Kdo to ted vi,nez jen Ty.

Příspěvky si vybírám, protože nemám čas reagovat na všechno.

Mozna ze tak reagujes proto, ze jsi ve svem zivote jeste nepotkal nekoho kdo pomaha bez egoistickeho podtextu. Pak Tvou reakci skutecne jsem schopna pochopit. Neb co pouhe lidske oko nevidi, to nemuze prijmot.
Neb s cim dosud clovek neprisel do styku,tomu neveri.
Nebudu hadat, neb to nelze. Byl by to jen vysledek predstavy.  Mam dve moznosti,zeptat se Tebe, nebo najit odpoved tak jak mohu.

To tedy potkal, snad jednoho - dva. Ale většinou potkávám lidi, kteří i zde žijí v nějakém vzorci. Prostě si myslí, že "pomáhat do roztrhání těla" je jejich povinnost a dělají to s velkým nasazením. Vystřízlivění z této iluze je pak velmi nepříjemné. Mnoho lidí si myslí, jakže jsou nezištní, ale i model "dobrého křesťana, člověka" je pouze jednou z řady možností, v nichž se učíme být dobří. Pokud preferujeme jenom tento model, pak nám to ostatní uniká.
Existuje staré moudro, které říká: "Nic, kromě všeho, nestačí..."
Právěže potkávám lidi, kteří si myslí, jak že to pomáhají, ale téměř vždy jde jenom o formu sebeuspokojení, model "já jsem ten skromný, dobrý, milý člověk, který všem jenom pomáhá..." a v podtextu bývají falešné motivace.
Ego nikdy nebude dobrým služebníkem, dokud se nestaneme duší. Je třeba si to přiznat a počítat s tím, nikoli to zastírat nějakou společensky přijatelnou maskou. Lidé, kteří opravdu pomáhají, o tom vůbec nemluví a pouze lidé, kterým pomohli, jejich přínos šíří dále.

Kdyz ted budu mluvit o tom ze pro mne je Tva reakce prekvapenim,veris mi?
A pak zeptam se Te. Milujes napriklad i me? Veris me i kdyz me neznas?

Doufam a verim ze jo.  Kdyby preci ne,pak reknu ze ma Laska Te stejne nemine.

Na úrovni ega, kdybych řekl cokoli, byla by to pouhá slova. Na úrovni duší jsme si bližší než sourozenci.

Kdokoliv by si ted, kdyz cte tyhle radky pomyslel,ze jsem cvok.Nevadi mi to. Na tom mi nezalezi.
Nejsem ani clovek ktery by nekdy byl v nabozenstvi.Ani nevim jak to napsat ,ci formulovat.
Jsem sama sebou a tak to je.
Kdo neciti v mych slovech Lasku,soucit a pokoru k tem co hledaji stejne jako hledam ja, i tomu se uklonim. Protoze ho chapu.

Neřekl bych, že jsi cvok, to ani náhodou. Prostě něco cítíš a souvisí to s probouzející se duší. Nyní je potřeba tyto pocity použít jako hnací motor konkrétní práce, která je tvou vývojovou látkou. Pokud to dokážeš, stane se z tebe velká duše. Pokud ne, pak celé to sklouzne do neproduktivního sentimentu, poháněného emoční energií a budeš opakovat příště podobnou učební látku.
To, co prezentuješ je jak vystřižené z věku Ryb, ovšem tím neříkám, že by to bylo něco špatného, nebo dobrého. Během posledních 2000 let jsme se učili chápat ideál a jít za ním i za cenu osobních obětí. Rozvíjeli jsme sociální cítění, takže mnoho lidí je v tom velmi dobrých.
Ale je potřeba pokročit dál...

Kdo me prijde nakopat,tomu budu vdecna. Ja dekuju vsem za to ze jste tady.Za to, ze si predavame to co muzem. My vsichni jsme soucasti jedne hry. Ja pevne verim v jednu vec,ze ackoliv si kazdy muze myslet o druhem co chce,jedno se tim nezmeni,kdyz pominu lidskou predstavivost,kera vyvera z nevedomosti,pokud neni vedoma.To ze na vzdory tomu, mame sanci ucit se z jakekoliv diskuse.Z chyb druhych i ze svych.Snazit se pochopit myslenku nekoho.Snazit se ji uvest do bezneho zivota.Snazit se najit spolecnou rec,sjednotit se.

Ano, sjednocení bude probíhat během dalších 2000 let ve věku Vodnáře. Jednotícím pocitem bude vědomí sounáležitosti k jenomu lidstvu a potřeba spolupráce, které se u nových generací projeví.

Jsem naprosto pri smyslech. Jsem tady proto ze je to ma volba. Ze srdce Vam chci dat kus sebe.
Nesmite se me bat. Avsak nerikam ze bojite. Jen tvrdim ze vim jak na me lide reaguji a vim take proc.
Neprisle jsem soutezit. Necekam nic. Jsem proste jen tady.

Jsme si vsichni rovni. I kdyz se to tak nezda na fyzicke rovine byti.

Jsme si rovni na úrovni duše. Na fyzické úrovni jsou mezi námi obrovské rozdíly a ještě dlouho budou. To nám však nebrání chovat se tak, jako kdyby ty rozdíly neexistovaly. Ovšem může být problém vnímat slova deklarace lidských práv doslova: na tom základě dochází k vykořisťování jednoho člověka druhým jenom proto, že se řekne: "Vždyť jsme si všichni rovni, každý máme stejné možnosti..." To je jedna velká iluze.
Nenech se odradit od diskuse, myslím, že každý hlas k tématu je dobrý, umožňuje lepší pochopení.

----------------------
Hirondel
Psala jsem ze jsem tady proto ze je to ma volba.Psala jsem ze za to nic necekam.Znamena to, ze ani lichotky ani soudy ani uznani me nejsou vlastni.Kdyz pisu ze jsem neprisla soutezit ,ale pomoci.
---------------

Hirondel,
myslím, že téměř každý, kdo tady sedí a vypisuje příspěvky, za to nic nečeká stejně jako ty. Co také by mohl čekat od slovního sdílení a výměny názorů? Ovšem já sem chodím za docela zištnými důvody - diskutovat na témata, která souvisí s hlavičkou diskuse.
Tak třeba příklad: V diskusi o karmě se mi chce diskutovat o karmě. V diskusi o žvýkačkách, se mi chce diskutovat o žvýkačkách... a tak dále. Mám sice poněkud problém z toho, když se v diskusi o pohádkách diskutuje o počasí, ale uvědomuji si, že je to jenom a výlučně můj problém, takže se tímto omlouvám všem, kdo by to vnímali jinak...
Jsem rád, že ti nejsou vlastní lichotky, zbavuje mne to potřeby chválit tě za tvou skromnost, soucitnost, pochopení, uctivost a další tvé po*né, zde prezentované kvality. Hned se ti cítím blíže, protože mám lidi rád, a obzvlášť ty, kteří oplývají podobnými vlastnostmi.
Mimochodem, píšeš, žes přišla pomoci, komu a jakou formou? Zajímalo by mne to, protože, bych se tím mohl inspirovat... :dumbom:
Snad jednou dospěju k pochopení toho, že pomoc bližnímu postavím nad všechny své potřeby a hodnoty...
Kdyby to udělal každý, to by byla síla, že...?

Salvator napsal(a):

----------------------

Mimochodem, píšeš, žes přišla pomoci, komu a jakou formou? Zajímalo by mne to, protože, bych se tím mohl inspirovat... :dumbom:
Snad jednou dospěju k pochopení toho, že pomoc bližnímu postavím nad všechny své potřeby a hodnoty...
Kdyby to udělal každý, to by byla síla, že...?

I když to patřilo Hirondel, tak bych přesto chtěla reagovat i já, protože jsem právě ráno četla přízpěvek Ivany ,která se zmiňuje o tom, na které z  diskuzí chodí ráda a mimo jiné také jmenovala Duchovní , že jí inspirovalo k hlubšímu přemýšlení, ačkoliv se považovala za ateistu.
Kdyby byla jen jediná....... tak diskuze na duchovním splnily svůj účel. To je můj názor a  taky důvod proč jsem občas píšu a tím děkuji i  všem ostatním, že mají co říci a chuť tomu věnovat svůj čas.

Somaia napsal(a):

Salvator napsal(a):

----------------------

Mimochodem, píšeš, žes přišla pomoci, komu a jakou formou? Zajímalo by mne to, protože, bych se tím mohl inspirovat... :dumbom:
Snad jednou dospěju k pochopení toho, že pomoc bližnímu postavím nad všechny své potřeby a hodnoty...
Kdyby to udělal každý, to by byla síla, že...?

I když to patřilo Hirondel, tak bych přesto chtěla reagovat i já, protože jsem právě ráno četla přízpěvek Ivany ,která se zmiňuje o tom, na které z  diskuzí chodí ráda a mimo jiné také jmenovala Duchovní , že jí inspirovalo k hlubšímu přemýšlení, ačkoliv se považovala za ateistu.
Kdyby byla jen jediná....... tak diskuze na duchovním splnily svůj účel. To je můj názor a  taky důvod proč jsem občas píšu a tím děkuji i  všem ostatním, že mají co říci a chuť tomu věnovat svůj čas.

Somaio,
dík za názor. K tomu bych dodal, že dělit lidi na "ateisty" nebo "věřící" je velmi nepřesné a ideologizující. Duchvní fórum vnímám jako právo každého na rozvíjení jedné ze základních inteligencí (kterou ovšem věda zatím neuznává) a tou je schopnost transcendence.
V zásadě každý člověk je spirituální bytostí, pokud to v sobě objeví. Pokud to neobjeví, anebo to "zazdí", pak není moc odlišný od svého psa nebo kočky.
Duchovní fórum je důležité proto, aby sdružovalo lidi, kteří ví o své spirituální povaze. To není náboženství nebo ideologie, je to vlatnost člověka. Je zde proto, abychom vytvořili protiváhu silám materialismu, které dosud jsou na zemi velmi silné.
Takže, když se někdo považuje za ateistu, pak já také, protože neuznávám žádného z bohů, v něž věří lidé ideologicky zaměřeni.
Vím o existenci Pána světa, který má ale na starosti jiné věci, než aby řešil naše malé osobní problémky...
Tedy, otázka duchovna není otázkou víry či nevíry, alespoň ne pro mne.

Hani napsal(a):

Hirondel (co to vlastně znamená?, prozradíš?),

taky mám ráda upřimnost. :) Takže z úcty k tobě - víš, trošku se mi zdá, že své příspěvky moc "hrneš". Cítím z tebe, že to všechno myslíš opravdově, jen jako bys spěchala, aby už už všichni "poznali" . Jak říká Pedro - všechno je to Hra. Tak co tak se zastavit, od srdce zasmát a na chvíli to všechno kolem nebrat tak vážně. :)

:hjarta:

Ahoj Hani,
Slovo Hirondel znamena Vlastovka.

Hani je to proste.Zastav a uklidni prosim svou mysl prave tady u toho a otoc ji smerem dovnitr. Poznas ze ve skutecnosti nespecham,nic nehrnu,aby uz uz vsichni "poznali".Jen spontanne reaguji se svou otevrenosti.  Zacnes li si v duchu prat o mne premyslet jinak, pak se vse otoci. I ja sama jsem napsala ze jsme soucasti jedne hry. Je to pravda.
Tudiz mi ver ze ja svuj zivot skutecne jako hru beru.
Ja jsem se hodnekrat uz zasmala od srdce tady na Babinetu.Jsem ve skutecnosti hodne vesely clovek.To ze se pred PC usmivam to vsak nevis.
Kdyz pisu o necem vaznem vetsinou se nesmeju,nebot to nejde. Salvator to napsal take.Souhlasim. Davat do toho energii a vaznost, kdyz neni cas na vtipky,tak neni.Kdyz je tak je.
Nekdy mam suchy humor a tak pusobim dojmem proste suchara. Kdo tomu vsak rozumi ten to samozrejme jako humor veme.
Zdravim Te.

Možná to vypadá divně, ale zase souhlasím se Salvem
- rovnost lidí je jedna velká iluze - přesně v tom rozměru, jak o tom píše
- ano, je třeba pokročit dál :) jinak byly včechny oběti k ničemu

Pandora, Salvator píše o rozdieloch, nie o nerovnosti. Ako to myslíš Ty?

To tedy potkal, snad jednoho - dva. Ale většinou potkávám lidi, kteří i zde žijí v nějakém vzorci. Prostě si myslí, že "pomáhat do roztrhání těla" je jejich povinnost a dělají to s velkým nasazením. Vystřízlivění z této iluze je pak velmi nepříjemné. Mnoho lidí si myslí, jakže jsou nezištní, ale i model "dobrého křesťana, člověka" je pouze jednou z řady možností, v nichž se učíme být dobří. Pokud preferujeme jenom tento model, pak nám to ostatní uniká.
Existuje staré moudro, které říká: "Nic, kromě všeho, nestačí..."
Právěže potkávám lidi, kteří si myslí, jak že to pomáhají, ale téměř vždy jde jenom o formu sebeuspokojení, model "já jsem ten skromný, dobrý, milý člověk, který všem jenom pomáhá..." a v podtextu bývají falešné motivace.
Ego nikdy nebude dobrým služebníkem, dokud se nestaneme duší. Je třeba si to přiznat a počítat s tím, nikoli to zastírat nějakou společensky přijatelnou maskou. Lidé, kteří opravdu pomáhají, o tom vůbec nemluví a pouze lidé, kterým pomohli, jejich přínos šíří dále.

Salvatore ahoj,
verim Ti ze vetsinou potkavas lidi kteri bazi po vlastnim sebeuspokojeni a v podtextu je falesna motivace.
Lide nasazujici si masky. Protoze tech je na svete mnoho a mnoho(zatim).
Predstav si ze jsem se tim pred nekolika lety jeste trapila.Dnes se na to koukam jinyma ocima.
Propujcila jsem svuj vlastni zivot k tomu ze jsem na vlastni kuzi zkousela pochopit lidske chovani.
Zkousela jsem pritom sebe sama nasadit do ruznych roli abych prisla na to jak a proc lide reaguji.Co je cini nespokojenymi nestastnymi a takovymi jaci jsou.

K te vete ze lide co pomahaji o tom nemluvi.Ano ve skutecnosti ano. Kdyz se budem znat osobne,a v momente ze Ti budu pomahat, aniz by si to vsak tusit (treba to nepoznas),nebudu Ti to pripominat a mluvit o tom.Uvidis mou prirozenost. Tady jsem v situaci kdy mam moznost jen psat.
Rozhodla jsem se projevit,nebot jste me k tomu dovedli. Byla to i pro mne zkouska jak obstojim.
Proto pisu ze tam kde vycitim ze nejsem potreba,ze nejsem prijata,pak odejdu. Protoze budu vedet ze to je realita.
Muzu bojovat,vsak ne za sebe ale za nas jako celek.Nebo si proste priznam ze jeste nejsem pripravena dostatecne na to, abych Vam dokazala predat sve zkusenosti. Priznam uz ted ze to neni snadne.
Cely zivot jsem se setkavala s lidma co me bud miluji nebo nenavidi. Vim proc.Jeden z duvodu je ma uprimnost.
Lide ji nesnesou,ackoliv prave ta nam muze otevrit novy obzor.
V kom bubla ego,tomu nedovoli ji prijmout. Nekdy litam hlavou v oblacich,nicmene stale se vracim nahama na zem,nebot ziju v tomto svete.

Salve lide z tech prispevku muzou neco cekat. To co pise Somaia-pochopeni ze existuje neco o cem mnoho lidi nema treba dosud ani poneti. Somaia mluvi o lidech(myslim),kteri neznaji zakony vesmiru.Nazvala je ateisty,neb jak jinak nejblize slovem popsat nekoho kdo neveri na takove zakony.
Nebrat to slovo tak doslovne.
Jestli vis o existenci Pana sveta pak vlastne netusis ,ze uznavas vsechny Bohy(je jen jeden). Jestli vis vsak o te existenci Pana stejne tak jak Ti,rikam ze nejde o nabozenstvi. Jde o to co ma clovek uz davno ulozene v databance. Je to v nem.Pochazi ze svetla z vesmirne sily.Je to v podstate vira ,ze v to veri nebo neveri.
Zalezi na nem.
Postavit pomoc druhym nad vsechny sve potreby je skutecne neco,co kdyby kazdy umel ,to by byl rachot.
To uz by nebyla tato planeta ale jina dimenze.

Otazka zni komu jsem prisla pomoci? Tomu kdo prijme mou pomoc jako predani nejakeho poznani.
Jakou formou? Takovou o jake se SNAZIM psat. Treba Lvice se vcera na neco ptala a tak jsem se ji snazila odpovedet. Uz ale nejsem ve Vasich hlavach a tak nevim zda je to srozumitelne pro vsechny.
Pro nektere jsem jiz ale poznala ze je. Nebudu jmenovat,neb oni to vedi.

Nenecham se odradit od diskuse. Jen v momente ze tak budu muset udelat,pak jak jsem uz napsala,pujdu a vratim se za nejaky cas.

marku,
myslím to přesně tak, jak to Salv napsal, přečti si ten jeho poslední odstavec znovu a pozorněji - rovni jsme si na úrovni duše, ale na fyzické úrovni ani náhodou. A to mimo jiné i díky těm rozdílům, které si už přinášíme na svět...

Děkuji za podnětnou diskusi.
Pár chvil jsem tu nebyla, dočítala jsem.
Mám jeden dotaz navazující na problém šneka, který chce přelézt silnici.

Jak se rozhodnout mezi poskytnutím nevyžádané pomoci a lhostejností, netečností?

Co škodí víc?

Mě osobně přijde, že ve světě kolem mě víc škody páchá právě lhostejnost ...

lvice napsal(a):

Pedro :co:. Já dělám přesně totéž :jojo: :jojo:. Prostě jak říká Pan: nohama na zemi, srdcem mezi lidmi a hlavu v oblacích..... :).

Jojo, Lvice, to karmě svěčí. :jojo:
Oni ty poznatky zvenčí - okolního světa - to jak funguje - musejí přicházet, jinak to nejde. Až to dojde k určité hranici, pozornost se obrací do nitra - vnitřního světa. Až to dojde k určité hranici, poznatky o mikrokosmu i makrokosmu se spojí a budou chtít ven. Naše mysl se tím však nestane knihou, ve které jsou popsány veškeré podrobnosti. Spíš se stane uvolněnou a nezaujatou - jasně vidoucí. Karma ji uvolní ze svého sevření, potože už nebude nic načem by lpěla. Život ale zůstane dál pestrobarevným životem. Bytí bytím. Produchovnělým živobytím. Taková vize se mi líbí. :)

Mňa ale zaujíma, čo myslíš pod tým "byť si rovní"... prečo si niesme rovní na fyzickej úrovni?

Vanilko, nakonec se člověk stejně vždy rozhodne tak, jak se rozhodne. Bud je pak na sebe hrdý, nebo si to vyčítá, či o tom dodatečně různě spekuluje. Zkrátka v jakém je člověk momentálně stavu, dle toho se rozhodne. Když pak třeba někdo po pomoci ani netouží, ba jí přímo odmítá, těžko mu pak pomoci. A nemusí v tom být lhostejnost. :)

PS: Šnekovi je to jedno, na které straně cesty se pase.

PPS: Pokud si ale budu myslet, že to šnekovi jedno není, kde se pase, pak nezbývá než se před jeho zvednutím z cesty podívat, kterým směrem že má hlavičku, a na tu stranu ho pak přenést.

Marek_ napsal(a):

Mňa ale zaujíma, čo myslíš pod tým "byť si rovní"... prečo si niesme rovní na fyzickej úrovni?

Protože nemáme stejnou startovací čáru, stejné vlohy, nadání, zdravotní předpoklady, genetickou výbavu....bla bla bla

Máš snad pocit, že dítě, které se narodí ve slumu v zemi třetího světa, je si na fyzické úrovni rovno s dítětem narozeným třebas v anglické královské rodině??? Máš pocit, že tyto obě bytosti jsou si rovny a mají stejné šance???
Proč tomu tak je a co se svými šancemi obě udělají, která svůj život prožije šťastněji a naplní ho, jaké úsilí vyvine či naopak nevyvine ho prožít v souladu s plánem své duše, to je věc druhá....

Proto je pro mne rovnost všech lidí jedna velká iluze.

Já mám hlavně ale Marku pocit, že to chceš nějakým podivným způsobem hodnotit. To ale není vůbec potřeba. Každý je nějaké úrovni z nějakého důvodu. Tak to je a tak je to správné. Nic není dobře a nic není špatně ( jak říká Walsch, kterého dobře znáš)

Ok, teraz už rozumiem, ako si to myslela... ja by som nepoužil slovné spojenie "niesme si rovní", ale "sme rozdielni"... "niesme si rovní" môže byť zavádzajúce... ale to je zase len o slovíčkach, hlavne že si rozumieme... :)

Pedro,

já taky vždy, pokud je čas, tak se snažím při pomoci někomu zapojit nejen rozum (podívám se kterým směrem má šnek hlavičku), tak i cit. Snažím se vcítit do toho druhého a podle toho jednat.
Pokud se pokusím vcítit do toho šneka, tak ať jsem radši na jiné straně silnice, hlavně že nejsem přejetá autem ...

Jinak ta konkrétní situace se šnekem je samozřejmě elegantně řešitelná tak jak píšeš. Mmch, nerada jezdím autem po dešti, mimo velké silnice se takových šneků silničářů vždycky vyrojí stovky a já bohužel a ač je mi to velice líto  se pak bezděčně zřejmě stávám masovým vrahem, zatím jsem ještě nedospěla k tomu před každým šnečkem zastavit a pomoci mu ze silnice.

Pokud ale beru šneka jako symbol někoho, s kým se nemohu dohodnout, zda moji pomoc potřebuje, tak tam už to je opravdu jiné a spíš o tom vcítění se před tím než začnu pomáhat.

Ale jak jsem psala, mě se zdá větším problém lhostejnosti než konání dobra z nesprávných pohnutek nebo nevyžádaně. V budoucnu tomu asi bude jinak, zatím je podle mě naší společnosti typickou spíše ta lhostejnost. A nebo možná jen v mém okolí a nebo to jen já tak vnímám.

Není, co řešit, Vanilko, jsme sestaveni tak, abychom si vzájemně pomáhali. Máme rozum, máme i cit, rozhodování je na každém z nás. Slabé si vždy žádá posílení od silného. Každý by měl znát své místo - své síly - možnosti a schopnosti. Každý máme také nějaký ten žebříček hodnot, zkušenosti, vrozené dispozice, životní zaměření, atd. Prostě nejlepší při nějakém rozhodování je vždy "myslet srdcem". Spontánní intuice je velmi dobrá rádkyně. Lhostejnost k někomu, kdo je v úzkých, je fuj. :-)

Pandorraa napsal(a):

Možná to vypadá divně, ale zase souhlasím se Salvem
- rovnost lidí je jedna velká iluze - přesně v tom rozměru, jak o tom píše
- ano, je třeba pokročit dál :) jinak byly včechny oběti k ničemu

Ono vlastně, je dobře, že neexistuje rovnost. Dávají se tím člověku různé možnosti a různé výzvy. Ovšem, že není správné, když člověk musí žít v nedůstojných podmínkách a tento průšvih z nás karmu nesnímá. Ale jinak každý člověk je jinak pokročilý a rodí se s jinými dispozicemi do rozdílného prostředí. Tudíž o rovnosti nemůže být ani řeči.
Berme to tak, že je větší výzvou narodit se v určitých podmínkách, než v jiných. Duše tuto výzvu přijímá, pokud slouží širšímu cíli a neřeší nepohodlí. Jenom ego je líné a pohodlné a pořád hledá nějaké výhody a úlevy.

Pedro napsal(a):

Prostě nejlepší při nějakém rozhodování je vždy "myslet srdcem". Spontánní inuice je velmi dobrá rádkyně. Lhostejnost k někomu, kdo je v úzkých, je fuj. :-)

...a cítit rozumem... ve starých spisech se této dosažené vývojové úrovni říká "přestavení světel".

Intuice je hlasem duše a jenom pošetilec ji neposlouchá.

Pedro, Salvatore, jo máte pravdu, jenže já mám někdy v sobě takový galimatyáš, že nevím, zda to, co mi zrovna radí je intuice, rozum, cit, nebo to všechno namíchané nebo jen nějaká moje slabost .... a pak prosím všechny Anděli o pomoc ...

Salvatore, tak, tak. Intuice - hlas - paprsek duše. Naučit se mu naslouchat, naučit se ho vzhlížet. Dovolit mu, aby k nám pronikl, otevřít mu svou mysl a své srdce. Cítit rozumem a myslet srdcem. Umožnit světlům - planetárním silám - duchovním aspektům - čakramům - aby se v nás přestavily. Vím, že mnohé karmické vazby mají tendenci to blokovat, ale když si člověk upřímně a ze srdce přeje, projeví to přání uvnitř sebe, bez výčitek a pocitů vin, tak i karma povolí. Protože to je její účel, aby nám poskytla svobodu v poznávání sebe sama i druhých. A tím účelem je právě to uvědomění si, že kosmické zákony tu nejsou proto, aby nás trestaly či odměňovaly, ale aby nás naučily, i přes tu naši rozdílnost, se vnímat jako součásti jednoho celku. Je to jak říkáš - v této křehké materiální úrovni bytí, na úrovni těl a myslí, si rovni nejsme. Vždyt i v jednotlivých osobnostech je často mnoho nerovností, naše vědomí jsou rozpolcena. Jak by pak mohla vládnout rovnost celospolečenská. Ale to je jenom příklad - zlomek v celé té problematice rovnocennosti. Na úrovni čistě duchovní však, jak také vyplývá z Tvých slov, si rovni jsme, a to je dobré mít na paměti, a ubírat svůj zrak také tímto směrem. Protože tam jsou odpovědi, které hledáme, a které zde "na povrchu" najít nemůžeme. Věřím že ty dva světy, i když se to nezdá, lze skloubit do jednoho celku, vnímat je uceleně. Protože ta hluboká sounáležitost tu prostě je, a funguje a těší se harmonii. Těšit se té harmonii - nechat se k ní vést hlasem své intuice - dovolit si to - umožnit si to - nevadit si v tom. Vím, není to snadné, lehce se píše a těžce praktikuje, ale jinak to nejde. A často to jde až nevalně, furt někde něco bolí a tíží, díky tomu napětí a tlaku karmické nerovnováhy. Ale ta cesta k vyrovnání tu je, a to je důležité. Je to o motivaci a trpělivosti. Držím všem palce. :-)

Možná to vypadá divně, ale zase souhlasím se Salvem
- rovnost lidí je jedna velká iluze - přesně v tom rozměru, jak o tom píše
- ano, je třeba pokročit dál  jinak byly včechny oběti k ničemu


Jsme si vsichni rovni. I kdyz se to tak nezda na fyzicke rovine byti.
-----------------------------------------------------------------------------
Jsme si rovni na úrovni duše. Na fyzické úrovni jsou mezi námi obrovské rozdíly a ještě dlouho budou. To nám však nebrání chovat se tak, jako kdyby ty rozdíly neexistovaly. Ovšem může být problém vnímat slova deklarace lidských práv doslova: na tom základě dochází k vykořisťování jednoho člověka druhým jenom proto, že se řekne: "Vždyť jsme si všichni rovni, každý máme stejné možnosti..." To je jedna velká iluze.
Nenech se odradit od diskuse, myslím, že každý hlas k tématu je dobrý, umožňuje lepší pochopení.

Ahoj Pan,
chtela bych se zeptat,proc pises ze to mozna vypada divne, ale opet souhlasis se Salvatorem?

Me na tom nic divneho nepripada ze s nim souhlasis.
Pripadalo by mne o mnoho divnejsi kdybys Ty,Salvator nebo Pedro zaroven nesouhlasili se mnou.

Pisu o fyzicke rovine byti.Na ktere se nam samozrejme nezda ze jsme si vsichni rovni. Nebot fyzicka rovina byti je ILUZE. V rovine bez iluze jsme si vsichni rovni.

Jsme na duchovnim tudiz hovorim o dusi a nasi rovnosti.

Opet se zamyslim nad tim zda jste skutecne schopni pouzivat intuici kdyz ctete prispevky nejen moje ale i tech ostatnich.
Nebo jste na tom tak ze jste sami obeti iluze? A tak nevidite spojitost mezi tim ze vsichni pisem o jedne a te stejne veci. Jen pouzivame jina slova.

Pedro,
na Tvou intuici verim nebot vim ze meditujes,a tak se Te ze zvedavosti zeptam ,co si o tom myslis? Co Ti rika Tva intuice?

Ctete skutecne vsichni ty prispevky za pomoci srdce a intuice,nebo jen pomoci rozumu. Rozum je rovina iluze a to nestaci.

Jen se ptam. Muzu?

Ahoj Hirondel, intuici ohledně čeho máš na mysli? Máš na mysli nedorozumění v mezilidských vztazích na dálku? Něčemu takovému se moje intuice směje. Dobře ví, že samo to nedorozumění je iluze. Iluze na základě slov, které do sebe "nezapadnou" a tak rozvíří emoční bouře. Není to absurdní? Intuice je síla nestrannosti - nikoho neponižuje a nikoho nepovyšuje, jen se dívá a vidí. Povýšené vidí jako povýšené a ponížené jako ponížené. Nedělá soudy, jen vidí odpoutaně stav věcí, a když to uzná za vhodné a přínosné je vyjádřena a realizována. Protože intuice je hlasem duše, a na úrovni duší jak známo rovnocennost vládne. Hluboká intuice je tedy silou rovnocennosti, která nám ukazuje věci v jasnějším osvětlení. Ale neodsuzuje, jen produchovňuje naši mysl, vystředuje náš rozum a cit, prohlubuje naše vnímání. Ale nad tím vším nám ponechává svobodnou vůli. Takže to, jestli a jak ji příjmeme, je na nás. :jojo:

Intuitivní vědění - to zní dobře, ne?

Hirondel, ještě vidíš někde nějaký problém?

hirondel,
většinou se Salvem souhlasím už skoro dva roky a pokud nesouhlasím, tak si dříve nebo později své názory v klidu vyjasníme. Nu a někomu to prostě připadá "divné". Jedno i druhé.... Mně se neptej proč, já to nevím a ani se tím nezabývám.

Jinak mám z tebe pocit, že se stále dobýváš do otevřených dveří :(

hirondel napsal(a):

Postavit pomoc druhym nad vsechny sve potreby je skutecne neco,co kdyby kazdy umel ,to by byl rachot.
To uz by nebyla tato planeta ale jina dimenze.

hirondel,
bohužel, na zemi to není úplně optimální model řešení. Alespoň ne pro ty, kdo nezvládají především svůj život. Často potkávám lidi, kteří se ohromně holedbají tím, jak pomáhají/chtějí pomáhat svým bližním. Dneska každý má minimálně reiki Mistra, všichni masírují, léčí, vykládají taroty, dělají andělské a jiné semináře, pracují s kyvadélky a kameny, nebo alespoň s aurasomou automaticky kreslí, malují, píší, chanelingují a navíc vydávají tyto podvědomé bláboly za svatou pravdu, rozesílají výsledky svých pochybných zjištění po internetu a myslí si, jakže to nejsou dobří...

Ovšem podívej se do jejich životů a zjistíš, že těžce řeší základní potřeby pro přežití a jsou uzlíky plné nervů, strachů a emocí. Nezvládají své rodiče, své děti, své přežití, své vztahy, neumějí komunikovat a nevědí vůbec, co vlastně v životě chtějí dělat, k čemu tady jsou. Neumí nic pořádně a jenom zneužívají duševní energii na zbytečné trápení, závist, posuzování. Neustále se zabývají tím, co dělá ten druhý, ale to, že sami jsou stíháni nemocemi a životními těžkostmi, které indikují nezvládnutí situace a cílené vyhýbání se řešení - to prostě ignorují.

Je to stejné, jako když někdo, kdo stojí po krk v hluboké bažině chce pomáhat jinému, do tam je po kolena. Co myslíš, jaký výsledek bude mít pomoc takového charakteru?
Můžeme pomáhat v tom, v čem jsme excelentní ale nikoli v tom, v čem sami plaveme, nebo se topíme.

Takže, když někdo staví pomoc bližnímu nad své potřeby, je buďto dokonalým Mistrem, ale vzhledem ke koncentraci opravdových mMistrů spíše bláznem, který vidí třísku v oku bratra svého a břevno ve svém oku přehlíží. Bohužel, nejvíce podobných lidí je právě v oboru, kterému se dnes říká "esoterika" nebo "duchovno".
Takže, z toho vyplývá závěr, že pokud vidím pomocníka, který sám potřebuje pomoc vězíce v těžkých problémech, dávám od něj ruce pryč, protože takový člověk obvykle neposlouchá nic a nikoho, jenom své ego.
Ani bys nevěřila, jakou paseku dokáže nadělat například masáž od nevyváženého člověka, nebo od energetického upíra. Mnohdy opravdu jde o život. Nemluvě o tom, že mnozí dělají magii a tváří se u toho, jako kdyby lidi kolem byli hlupáci a nerozuměli tomu, co provozují.

Přesto vím, že i problematický člověk v sobě může mít talent, kterým může být užitečný, ale měl by ho v sobě objevit a rozvíjet. Na to jsou příslušné postupy a metody. Tím se opět dostane do harmonie a splatí starou karmu. Pak možná dostane i jiné šance a jeho život se stane světlejší.
Takže, zkusme to obrátit: kdyby každý především řešil své problémy, neobtěžoval by jimi druhé a mnohé by se naučil. To by byl rachot! Jiná dimenze by se rázem octla na Zemi...

Ahoj, pročítám to tady a nacházím samé zajímavé věci:-) Dokonce jsem se v některých příspěvcích poznala (viz zachraňování dětí v Africe místo zachránění sebe sama). Taky jsem měla/mám takové nápady... I když vím, že bych jenom utíkala od svých vlastních problémů. Ale pomáhat jiným lidem je často jednodušší než pomáhat sobě. Mám pocit, že v tomto životě to asi nezvládnu. Tuším zhruba, co se po mně chce, ale pro některé věci nemám dost síly (zatím) a jiné vyloženě řešit nechci, přestože vím, že bych měla. Ach jo:-)

Sofi,
já bych to neviděla tak tragicky - když člověk pomáhá druhým, pomáhá tím také sobě. Jen se mu to nesmí zvrtnout v leštění ega...

Moje osobní zkušenost mi říká, že když jsem začala se svými školami v přírodě, netrvalo dlouho a vrátila jsem se do školy i já sama, otevřela jsem vlastní Pandořinu skřínku, absolvovala pár terapií a na vlastní kůži si vyzkoušlela rodinné konstalace.

A vím jedno: prostě musím, jinak mne to převálcuje a nejen že já nepomůžu nikomu, ale ani nikdo nepomůže mně... A na to se já mám moc ráda :)

Sofie napsal(a):

Ahoj, pročítám to tady a nacházím samé zajímavé věci:-) Dokonce jsem se v některých příspěvcích poznala (viz zachraňování dětí v Africe místo zachránění sebe sama). Taky jsem měla/mám takové nápady... I když vím, že bych jenom utíkala od svých vlastních problémů. Ale pomáhat jiným lidem je často jednodušší než pomáhat sobě. Mám pocit, že v tomto životě to asi nezvládnu. Tuším zhruba, co se po mně chce, ale pro některé věci nemám dost síly (zatím) a jiné vyloženě řešit nechci, přestože vím, že bych měla. Ach jo:-)

Sofie,
to máš stejné, jako návštěva u zubaře. Mnoho lidí čeká, až se zubem nemohou vydržet a jdou tam teprve pak. Jenomže zub není život a ztratit stoličku se nerovná ztrátě vlastní sebehodnoty, byť podobnost je v tom zřejmá a nepochybná.
Pokud zachraňuješ děti v africe a uvědomuješ si, že ony jsou součástí světa stejně jako ty, tak opravdu pomáháš i sobě. Je lepší zachraňovat černoušky a pochopit o čem je život, než sedět doma a nepochopit nic a pořád se jenom plácat ve svých malých egoistických problémcích.

Děkuju za odpovědi, taky doufám, že se v té svojí kaluži neutopím...

Protože intuice je hlasem duše, a na úrovni duší jak známo rovnocennost vládne. Hluboká intuice je tedy silou rovnocennosti, která nám ukazuje věci v jasnějším osvětlení. Ale neodsuzuje, jen produchovňuje naši mysl, vystředuje náš rozum a cit, prohlubuje naše vnímání. Ale nad tím vším nám ponechává svobodnou vůli. Takže to, jestli a jak ji příjmeme, je na nás.

Intuitivní vědění - to zní dobře, ne?

Hirondel, ještě vidíš někde nějaký problém?
-------------------------------------------------------------
Pedro priteli,
Ja nikde zadny problem nevidim. Prosim uvedom si to.  Soudis mne tedy dle sve svobodne vule a svou intuici v mem pripade neprijmas?
Chapu proc tomu tak je. Jen bych chtela aby jsi vedel,ze slovo pritel jsem pouzila proto, ze tim pro mne jsi i kdyz ja nemusim byt Tvym.

Pan,
Prosim zahod pocity.Sama vis jak klamou.
Nedobyvam jiz otevrene dvere. Nebot je vidim otevrene. Zalezi take na tom aby si to uvedomili i ti ostatni.
Tvuj prispevek 172. mne nahral do noty.  To jsou slova ktera jsou uprimna ,otevrena.
Mluvis mi z duse. Otevrit svou P skrinku aby jsi mohla pomoci druhym. Jinak to nejde.

Salvatore,
mozna ze mne jenom zkousis.
-----------------------------------------------------------------
Salvator napsal:
Takže, zkusme to obrátit: kdyby každý především řešil své problémy, neobtěžoval by jimi druhé a mnohé by se naučil. To by byl rachot! Jiná dimenze by se rázem octla na Zemi...

Salvatore,kdyby kazdy resil sve problemy(byl by toho schopen sam),neobtezoval by jimi druhe a .......
Pak by nebyla potreba tech co pomahat jim mohou a chtej.
Vim o cem pises,citim to stejne. Poznala jsem lidi. Poznavam stale takove lidi co jsou v zajeti ega a naslouchaji jen jemu.
Ani to netusi. Chapu takove lidi,protoze vymanit se ze zajeti ega,je jednim z nejtezsich lekci.
Na tom je stale treba pracovat za pomoci vlasniho uvedomeni.

Reknu ted opet neco otevrene. Co o mne vite?

Pojdme se sejit tvari v tvar.Rada poznam kazdeho kdo bude mit zajem to uskutecnit.
Prinesu Vam sve srdce na dlani.

Hirondel, Hirondel, když nikde žádný problém nevidíš, tak proč o něm furt píšeš a stavíš se do jeho středu? Proč vidíš své odsouzení v příspěvcích, ve kterých po něm není ani stopy? Proč neustále dáváš najevo, jak Tě někdo nechápe? Ze Tvých příspěků je cítit upřímnost a laskavost - takovou Tě znám. To ostatní pokládám za bezpředmětné, protože je to na cestě. A doufám, že tyto přátelské řádky zas neobrátíš proti sobě. :-)

Když Tě zkrátka někdo nechápe, no tak Tě nechápe, no a co? Ty snad vždy každého chápeš? Je to snad nějaký handycap? Nebo to je něco, co je třeba neustále vyzdvihovat do popředí? Jsi taková jaká jsi, kdo Ti to může vzít? Jsi na své cestě, Tvůj cíl je Láska, tak prostě jen jdi a neohlížej se furt doleva, doprava, doleva, jestli a jak Tě kdo vidí. Ti kteří se dívají Tvým směrem a pohledem, tak vidí. A ti kteří nevidí, se prostě jen dívají směrem jiným, nebo jejich úhel pohledu má jiný sklon. Co chceš na tom řešit?

Rád se s Tebou někdy setkám. :-)

hirondel napsal(a):

Protože intuice je hlasem duše, a na úrovni duší jak známo rovnocennost vládne. Hluboká intuice je tedy silou rovnocennosti, která nám ukazuje věci v jasnějším osvětlení.

Neexistuje žádná "hluboká" nebo "široká" intuice. Intuice prostě je, anebo není. Buďto se člověk rozhoduje pod jejím vlivem, anebo proti ní. Intuice se týká věcí, které přesahují drobné osobní problémy a vede k jednání širšímu, v rámci většího celku. Intuice není o tom, zda si mám koupit modré bikiny nebo červené bikiny apod.
Intuice ti může pomoct v životě, jako dobrá GPSka, ale i tato ti je k ničemu, když ji máš vypnutou a založenou v baťohu na zádech... Znám lidi, kteří mi řeknou: "No, já vím, co bych měla v té chvíli udělat, ale když já udělám vždy opak toho, co cítím, a vždy je to blbě..."
Když se někdo naučí řídit intuicí, život se stává jedna báseň a NEPOTŘEBUJE diletantskou pomoc různých pomocníků, naopak, on sám je zdrojem inspirace pro široké okolí...



Salvatore,kdyby kazdy resil sve problemy(byl by toho schopen sam),neobtezoval by jimi druhe a .......
Pak by nebyla potreba tech co pomahat jim mohou a chtej.

Každý JE schopen řešit své problémy sám, dokonce je k tomu povinován! Jsou to přece JEHO problémy a on zodpovídá za ně, protože si je přivodil SVÝM rozhodováním a kroky. První věc, kterou by si člověk měl uvědomit, když se chce dostat do harmonie, je, že "jeho problémy patří jemu".
Říkat mu v té chvíli, že "to nic, ty za to nemůžeš, to ti druzí jsou špatní, oni tě uvrhli do potíží a ty si ten chudák, který potřebuje pomoc" - to je přesně ten moment, který dále vytváří spoustu problémů a nic neřeší.

Pokud někdo tvrdí, že není schopen řešit své problémy, pak se o to nepokusil, anebo pro to neudělal dost, nevyužil všechny možnosti, které mu duše v tu chvíli poskytla. Opět říkám, mám desítky případů, na kterých mohu demonstrovat oba přístupy. Dokonce je vždy patrné, KDY dotyčný člověk udělal nevhodné rozhodnutí, které následně smetlo jeho životní pohodu a harmonii. Každý má právo rozhodovat se svobodně a nést následky svého rozhodnutí. Tím probíhá proces učení a vývoje. Jestliže někdo říká, že toho není schopen, tak potřebuje ještě více životních lekcí.

Pokud jde o ty, kdo CHTĚJÍ pomáhat... s takovými lidmi bývá problém... Jsou to obvykle typičtí lidé , kteří silně nasákli "rybím smradem" uplynulého věku, tedy, potřebují někoho, komu by mohli pomáhat a proto tyto oběti kolem sebe cíleně vytvářejí.
Když je to matka, pak vytvoří oběti ze svých dětí, když je to církev, tak ze svých oveček, když je to král, tak ze svých poddaných... prostě, vždy potřebuje být obklopen někým, kdo údajně potřebuje pomoc.
Typickým příkladem je křesťanská "pomoc" národům severní Ameriky, afriky a Asie. Když nikdo "pomoc" nepotřebuje, tito lidi se cítí nesví a prostě si chudáka vyfabrikují. Napříkald tím, že dvěma znesvářeným národům prodají kalašnikovy a pancéřové pěsti. A hned je pomoci zapotřebí...
Tyto lidi poznáte jednoduše. Vždy říkají: "Milá dcero, synu, já ti přece chci pomoct! Já to s tebou myslím dobře! Já přece tak mám rád lidi... Cesty boží jsou nevyzpytatelné... Bůh dopouští takové utrpení proto, aby posílil tvou víru, milá dcero..."
Lidé, kteří žili harmonickým a šťastným životem ve svém životním prostoru jsou konfrontování s pomahači a jejich "pomocí" a pokud to vůbec přežijí, jsou zpravidla odsouzeni k bídnému životu v nuzných podmínkách. To je výsledkem "pomoci".
Zkusím parafrázovat slova jednoho Mistra: Nejdříve vyrob chudáka a pak mu pomáhej, a budeš moct být dojat vlastní šlechetností...

hirondel napsal(a):

Reknu ted opet neco otevrene. Co o mne vite?

Pojdme se sejit tvari v tvar.Rada poznam kazdeho kdo bude mit zajem to uskutecnit.
Prinesu Vam sve srdce na dlani.

Určitě to bude hezké setkání, ovšem je jenom mizivá pravděpodobnost, že na něm budu já. Alespoň tedy ne v příštích dvou měsících.

Salvatore, intuici jsem si dovolil nazvat hlubokou prostě proto, že vychází z hlouby duše. Pak se ještě musí procpat rozumováním a pocitováním a může o svoji "hloubku" přijít, i se vytratit zcela. :-)

Pedro napsal(a):

Salvatore, intuici jsem si dovolil nazvat hlubokou prostě proto, že vychází z hlouby duše. Pak se ještě musí procpat rozumováním a pocitováním a může o svoji "hloubku" přijít, i se vytratit zcela. :-)

Pokud se intuice procpává myslí, tak je člověk zatím méně pokročilý. Pokročilejšímu funguje jinak. Prostě najednou víš, co máš udělat a i když všichni kolem říkají něco jiného, ty to víš a uděláš to tak. A ukáže se to jako správně.
Pointa je v tom, aby se člověk naučil intuici věřit. Zpočátku se to dá přirovnat pocitu, jako když slepec důvěřuje svému psu. Nevidí, ale věří, že jeho pes vidí daleko lépe než on.

Salvator napsal(a):

Pokud se intuice procpává myslí, tak je člověk zatím méně pokročilý. Pokročilejšímu funguje jinak. Prostě najednou víš, co máš udělat a i když všichni kolem říkají něco jiného, ty to víš a uděláš to tak. A ukáže se to jako správně. Pointa je v tom, aby se člověk naučil intuici věřit. Zpočátku se to dá přirovnat pocitu, jako když slepec důvěřuje svému psu. Nevidí, ale věří, že jeho pes vidí daleko lépe než on.

No právě, věřit intuici. To znamená věřit sám v sebe jako nejen v tělo a mysl, ale právě jako v duši - duchovní bytost. Tato základní sebeznalost by tu měla být. Jinak se ten vnitřní hlas skrz tu vřavu představ a emocí těžko dostává. Může být vědomím zachycena jen částečně a slabě a pak je člověk na pochybách - je to intuice, není to intuice? S tím slepcem a psem to je přesné. :jojo:

Své pocity zásadně nezahazuji, ale zkoumám. Ve vztahu k tomu, kdo je vyvolal a hlavně ve vztahu k sobě. Je to dobrý učební materiál. Je to i projev mé intuice a já moc dobře vím, že i když mé pocity jsou kolikrát dost šílené, málokdy mne klamou. Vlastně nikdy mne neklamou, jen je někdy špatně vyhodnotím. Ale právě proto je zukoumám :)

Ahoj Pedro Pedrovatej,
ne ,ne neobratim ty radky proti sobe "zase".
Spolehala jsem na Tvou intuici. Rozumim Ti stejne jako Ty mne.
Pohledni na tu celou zalezitost jeste hloubeji a porozumis uplne ,co se za tim muze jeste skryvat. Je v tom neco co jsem se rozhodla udelat aniz by mne to trapilo.

Dokazu zit se sebou, se samotou i bez toho jestli me nekdo chape ci ne.
Take se  Tebou rada setkam. Nejen s Tebou. Zkusime to naplanovat.
Hezkou nedeli. Juchuuuuuuuuuuuuuu!

Pan, může to být zase o pojmech, těžko říci o druhém, co si vlastně pod tím slůvkem pocit představuje, tak jako pod všemi ostatními významy slov. Představa, pocit, myšlenka, emoce - kdo to definuje a pro koho, když každý s těmi svými tráví své "nejintimnější" chvíle sám. Určitě jsou učební látkou upředenou právě naším rozumem a citem. Intuice by jim měla být rádkyní, před kterou utichnou a naslouchají, aby ji pak byly schopni ve slovech a činech projevit navenek. Toto je ale mé pojetí - jedno z miliónů - je relativní a vyvíjí se. Kdo ví, co přinese zítřek..? :)

Pedro napsal(a):

to znamená věřit sám v sebe jako nejen v tělo a mysl, ale právě jako v duši - duchovní bytost. Tato základní sebeznalost by tu měla být. Jinak se ten vnitřní hlas skrz tu vřavu představ a emocí těžko dostává. Může být vědomím zachycena jen částečně a slabě a pak je člověk na pochybách - je to intuice, není to intuice? S tím slepcem a psem to je přesné. :jojo:

Ano, máš pravdu, pochyby mohou být, ale tím se učíš intuici poslouchat. Prostě to uděláš a díváš se, jak to dopadne. Když to dopadne blbě, pak to intuice nebyla, ale je z toho zkušenost.
Chce to povznést se nad emocionální tělo až na nejvyšší mžnou úroveň mysli. Kdo je chycený v emocích, ten nepřemýšlí, jedná na základě emočních modelů. To není intuice.
Znalost sebe je jedna ze základních inteligencí. Bys nevěřil, kolik lidí o sobě nemají ani páru. Jenom nějakou představu, která je od skutečnosti velmi vzdálená. Takto nejde dlouhodobě a smysluplně fungovat. Navíc, to ztotožnění s osobnostním komplexem je velkou překážkou.

Ahoj, ahoj Hirondel, a jak pak víš, že již nerozumím, co je za tím vším? ;)

Tož vesele plánuj, a kdybys náhodou někdy jela kolem Jihlavy můžeš se stavit. :)

Salvator napsal(a):

Ano, máš pravdu, pochyby mohou být, ale tím se učíš intuici poslouchat. Prostě to uděláš a díváš se, jak to dopadne. Když to dopadne blbě, pak to intuice nebyla, ale je z toho zkušenost.
Chce to povznést se nad emocionální tělo až na nejvyšší mžnou úroveň mysli. Kdo je chycený v emocích, ten nepřemýšlí, jedná na základě emočních modelů. To není intuice.
Znalost sebe je jedna ze základních inteligencí. Bys nevěřil, kolik lidí o sobě nemají ani páru. Jenom nějakou představu, která je od skutečnosti velmi vzdálená. Takto nejde dlouhodobě a smysluplně fungovat. Navíc, to ztotožnění s osobnostním komplexem je velkou překážkou.

Ano, Ano, bezpochyby. V jisté poloze to chápu tak, že mezí duší a tělem vládne velké napětí, které je dáno smyslovým vnímáním, s kterým si mysl po určité období neví moc rady, a je z toho iluze jako hrom. Musí se tedy hodně učit - posbírat spoustu zkušeností, které vedou její vědomí k prohlédnutí toho materiálního opojení - sebeklamu. No a k tomuto účelu jí slouží právě ony dva skvělé nástroje - rozum a cit. A také s nimi úzce spjatá pozornost a vůle. No a v neposlední řadě - intuice - velká učitelka. A nad tím vším pak samozřejmě vesmírný řád. A ted mě napadá, že ta rovnocennost, o které se tu mluvilo, spočívá právě v onom řádu hlubších principů a zákonitostí, nebot před nimi jsme si jistojistě rovni. :)

Pedro napsal(a):

Ahoj, ahoj Hirondel, a jak pak víš, že již nerozumím, co je za tím vším? ;)

Tož vesele plánuj, a kdybys náhodou někdy jela kolem Jihlavy můžeš se stavit. :)

Ahoj Pedro
Vim,vim,ze vis.

Toz uvidime jak to naplanujem.

K Tvemu vysvetlenim jak intuice funguje a jak ne se pridavam. Neni co dodat.
Snad jen muzu dodat,ze ji sice ma kazdy,ale ne kazdy ji dokaze hluboce probudit.Ne kazdy ji muze bezhlave verit a spolehat ze je to ona stoprocentni intuice, bez tvrde discipliny a overovani. Intuici je nutne nejprve vyslechtit.A teprve potom ji bez pochyb duverovat.
Jeji puvod neni v rozumovem mysleni,je to subjektivni dar ducha. 
Hezky den.

Tož ještě s tou intuicí, Hirondel, tu šlechtit netřeba. Vyšlechtit je třeba právě tu mysl, aby ji byla schopna příjmat nezkresleně a spontánně. Mysl je pro mne jako to pověstné třetí oko. Jen je u většiny z nás jaksi zavřené a zasněné. Takže by bylo dobré ho otevřít, vyleštit čočku, a prostě se jen dívat a vidět. Mysl je brána, srdce je klíč.

A taky si nejsem jist jak jsi to myslela s tím subjektem..? Jestli tak, že rozum je subjektivní, tak souhlas. :-)

Jsou situace, kdy nevím, zda slyším hlas své duše, nebo svého ega. A čím víc na to chci přijít, tím více se do toho zamotávám. V těchto chvílích si řeknu DOST a nechám věci plynout volně svým tempem. Někdy mám pocit, že přílišná snaha všemu porozumět blokuje přirozené proudění věcí. V těchto chvílích si připomenu tekoucí vodu - překážky obtéká, a vždy si  najde svou cestu..... Nic ji nezastaví.....

Hirondele, my všichni co jsme tu tě můžeme obohatit svými myšlenkami, ale po té cestě musíš jít SAMA. Nepotřebuješ něčí souhlas či nesouhlas. My ti můžeme jen rozšířit obzory, nalezneš zde i lidi, kteří ti mohou pomoci, nasměrují tě, ukážou ti cestu, ale kráčet po ní a zdolávat překážky musíš jen ty sama. Někdy mám pocit, že spousta lidí se tady dohaduje o ničem, jednak jsou slova zkreslující a jednak mi stále vytanou na mysli Ruizovo 4 dohody. Jsou tak prosté, ale řídit se jimi je někdy nadliský výkon. Navíc co člověk to názor, střípek do mozaiky, ale my někdy neskládáme mozaiku, ale snažíme se ten jiný střípek rozmlátit kladivem :/....
Včera jsem jen tak seděla na balkoně, cítila, jak proudí energie mezi mnou a mými krásnými kytičkami v truhlících, vysílala jsem svoji energii na záchranu naší krásné planety a bylo mi nádherně. Pak jsem šla na domovní schůzi. Tolik výronů ega..... :D. Když jsem viděla ty spousty staříků, kteří po schůzi postávaly na chodbách, aby mohly šířit pomluvy, vysloveně jsem cítila negativní energii a ráda jsem za sebou zaklapla dveře bytu, mého království naplněném klidem a harmonií :).

Lvice, taky jsem včera v podvečer seděla "u kytek", ale na žádnou schůzi jsem naštěstí jít nemusela :) Ten Tvůj slovní obrat - výron ega -  se mi líbí. Jen si tak uvažuju, jestli těch "výronů" Ega není na naší planetě nějak moc, bylo, jest a pořád ještě asi bude... Změní se to jednou ? Změní se jednou osobnosti lidí , čeká je někdy v daleké budoucnosti nějaké úplné "produchovnění", to kdyby mi někdo řekl. Je to třeba někde v psáno v nějakých prastarých "moudrých knihách" ? Já k nim přístup nemám a ani bych jim nerozuměla. Někdy člověk zmalověrní  a tu mně napadá ten úryvek z básně " Myslete na chorál, malověrní, myslete na chorál... :D  No, dělám si trochu legraci, ale stejně by mě zajímalo, jaké to vlastně v té prapraprabudoucnosti pro lidstvo asi bude.... Určitě by měl každý začít sám od sebe, ale jak na to sám příjde, že je ten čas, jak se to jednou naučí .... Co asi čeká lidstvo... ach, jo :tesi: To jsem si jen tak zapřemýšlela...

Nevím Décimo, zda se to jednou změní. Také nad tím přemýšlím. Upřímně doufám, že ano, protože jinak sami sebe vyhubíme a skončíme jako dinosauři :butter:. Ale mám ti v poslední době pocit, že lidé stále více hledají, tak snad se konečně věci začnou hýbat tím správným směrem :o. Taky si někdy říkám, ach jo..... :/.

Hirondele, my všichni co jsme tu tě můžeme obohatit svými myšlenkami, ale po té cestě musíš jít SAMA. Nepotřebuješ něčí souhlas či nesouhlas. My ti můžeme jen rozšířit obzory, nalezneš zde i lidi, kteří ti mohou pomoci, nasměrují tě, ukážou ti cestu, ale kráčet po ní a zdolávat překážky musíš jen ty sama. Někdy mám pocit, že spousta lidí se tady dohaduje o ničem, jednak jsou slova zkreslující a jednak mi stále vytanou na mysli Ruizovo 4 dohody. Jsou tak prosté, ale řídit se jimi je někdy nadliský výkon. Navíc co člověk to názor, střípek do mozaiky, ale my někdy neskládáme mozaiku, ale snažíme se ten jiný střípek rozmlátit kladivem ....

Ahoj Lvice,
co Te vede k tomu me tohle napsat. Povis mi to?

Pedro,
ano tak nejak bych to rekla. Jako ze dar Ducha vstupuje do nas,do nasi mysli.
Intuici vyslechtit, jsem mela na mysli jiz konecny vysledek-intuice. Stejne tak jak to myslis Ty. Pres cestu nezkreslene mysli za pomoci Vyssiho Vedomi.

Hirondele, co tebe vede psát k příspěvkům ostatních to co píšeš?

Lvice na to si uz muzes odpoved najit jedine sama ve svem srdci.

Tva veta urcena primo me,ze Vy vsichni co jste tu mne muzete obohatit,ale po te ceste uz musim jit sama,mne trochu pobavila.
Nebot o tom to je.Vy obohacujete mne,ja obohacuji Vas. Neni to jednostranne v zadnem pripade. A toho jsem si dobre vedoma. A Ty?

Mě spíš pobavil dotaz proč píšeš to co píšeš? :D Je to jako bych se ptala ptáka: Proč létáš :D? Jsem si toho vědoma, jinak bych na Babi nechodila a nepřispívala ;).

Tak vidis.Ty ses si vedoma ze muzes svou myslenkou obohatit,ja jsem si vedoma ze muzu svou myslenkou obohatit,tak je to parada.
Jen mi prave proto unika z jakeho duvodu si me vysvetlovala,ze me muzete obohatit( prispevek 190.),smerovany na me jmeno.
Proto jsem se Te ptala.
Pozorne si precti zpetne vsechny prispevky a uvidis ze me adresujes neco, co uz zde bylo receno a tak mam za to,ze je to passe.
Vysvetlujes primo neco, co jsem vysvetlovala nejenom primo ja ,ale i Pedro a ostatni tez.
Kdyz pisu ze jsme soucasti jedne hry lvice,tak v tom zahledni ono vysvetleni,co tim bylo mnou mysleno.
A muj zivot je hra, kterou me bavi hrat.
Vsechno ma svuj smysl. Ve slovech je klam.Za slovy je myslenka. Tu je potreba hledat.
Kazdemu dle sveho vedomi.

Pedro napsal(a):

Tož ještě s tou intuicí, Hirondel, tu šlechtit netřeba. Vyšlechtit je třeba právě tu mysl, aby ji byla schopna příjmat nezkresleně a spontánně. Mysl je pro mne jako to pověstné třetí oko. Jen je u většiny z nás jaksi zavřené a zasněné. Takže by bylo dobré ho otevřít, vyleštit čočku, a prostě se jen dívat a vidět. Mysl je brána, srdce je klíč.

A taky si nejsem jist jak jsi to myslela s tím subjektem..? Jestli tak, že rozum je subjektivní, tak souhlas. :-)

Péďo, já tedy koukám...:godlike: to ses opravdu překonal, vidím, že ti to začíná myslet... bravo! :supr:

No Salve, bych spíš "myslet" nejraději přestal a pouštěl jen tu intuici. Přestat myslet uzvykaným rozumem a začít tím srdcem. Smazat z tabule svého malého vědomí všechny ty snové vzorce a pustit si duši blíž a blíž k tělu. Probudit se a vidět věci jak jsou, prostě jen vidět. Zkrátka myslet, vědět a žít intuitivně - a to tak, že zcela - to by se mi líbilo. :jojo:

Víš Hirondele, mě to přijde jako slovíčkaření o ničem. Promiň. :)

Pedro, smekám. Také bych se jednou ráda dostala do stádia, kdy vypnu logiku, a budu žít srdcem. Zatím se to nedaří, logika a myšlenky potvory naskakují :/. No, ale mám ještě půlku života před sebou, tak mám snad takových 30 let tréninku... :)

Lvice neni potreba rikat promin.Je potreba zahlednout, ze to je o necem a ne ze ne. Celou dobu tady o tom pisem.
Dat do toho to srdce a empatii. Zamyslet se.

Lvice muj nick je pro zjednoduseni napsan Hirondel,ale spravne je to Hirondelle. Ale na druhou stranu je to na Tobe jak ho pozmenis,to je fakt a je to fuk.
Od srdce Te zdravim.

Přemýšlím, když mám nad čím :D. Také Tě zdravím a posílám :pussa:.

Pedro napsal(a):

No Salve, bych spíš "myslet" nejraději přestal a pouštěl jen tu intuici. Přestat myslet uzvykaným rozumem a začít tím srdcem. Smazat z tabule svého malého vědomí všechny ty snové vzorce a pustit si duši blíž a blíž k tělu. Probudit se a vidět věci jak jsou, prostě jen vidět. Zkrátka myslet, vědět a žít intuitivně - a to tak, že zcela - to by se mi líbilo. :jojo:

A to si nemyslím... mysl je vynikajícím produktem lidské evoluce a jejím úkolem je vytvořit akční rozhraní mezi intuicí a činem. Jsou lidé, kteří říkají, že mysl natropila vše špatné na Zemi. To je pravda, dokud není řízena intuicí. Ale nyní se situace obrací a čím dál víc lidí se nechává řídit duší, namísto strachem.
Samotná intuice je úžasná. člověk prostě VÍ co je potřeba udělat, ale taky může jenom sedět doma a zářné ideje z něho budou kydat na všechny strany... ovšem nemusí udělat nic pro jejich uskutečnění. Bud sice zámou postavou dějin a snad za stovky let ho budou velebit jako božího syna, ale pokud nic neudělá, pak je to o ničem.

Potřebujeme lidi, kde bude božská intuice v naprosté harmonické třístranné rovnováze s inteligencí a schopností akčně a beze strachu jednat.

Salvator napsal(a):

A to si nemyslím... mysl je vynikajícím produktem lidské evoluce a jejím úkolem je vytvořit akční rozhraní mezi intuicí a činem. Jsou lidé, kteří říkají, že mysl natropila vše špatné na Zemi. To je pravda, dokud není řízena intuicí. Ale nyní se situace obrací a čím dál víc lidí se nechává řídit duší, namísto strachem.
Samotná intuice je úžasná. člověk prostě VÍ co je potřeba udělat, ale taky může jenom sedět doma a zářné ideje z něho budou kydat na všechny strany... ovšem nemusí udělat nic pro jejich uskutečnění. Bud sice zámou postavou dějin a snad za stovky let ho budou velebit jako božího syna, ale pokud nic neudělá, pak je to o ničem.

Potřebujeme lidi, kde bude božská intuice v naprosté harmonické třístranné rovnováze s inteligencí a schopností akčně a beze strachu jednat.

Rozumím, o tom nemůže být pochyb. Myslím, že naše terminologie jsou "nepatrně" odlišné, ale v zásadě nevidím rozpor. Nikdy jsem na pojmech moc nestál, ted to doháním, protože jestliže člověk neumí přizpůsobit svůj jazyk všeobecně uznávaným pravidlům daného prostředí, je pro komunikaci ztracen. Zvláště pak, pokud jde o prostředí běžným smyslům skryté - tak zvaně duchovní. Je spousta modelů, soustav a systémů, kterak to v nás funguje. Od těch totálně ujetých a nebezpečných, přes ty "placebo efektové" ale v důsledku zbytečné, až po ty, které jsou skutečně funkční a efektivní. Ta funkčnost a efektivita značí střed, nebo jinak řečeno třeba; vrcholek pyramidy. Jenže lidé, kteří z různých stran tu pyramidu sledují, jednotlivé její části, až k tomu vrcholku, používají rozdílné terminologie, což může být dáno třeba rozdílností kultur myšlení. Což může působit zdánlivě rozporuplně. A hle - zmatení duchovních jazyků je zde. Myslím, že většině co jsme zde, jde právě o ten střed - vrcholek pyramidy, který v našem příkladě značí právě tu funkčnost a efektivitu v poznávání hlubší skutečnosti, jejích principů a zákonitostí. Co se mě se týče, hledám inspiraci v různých kulturách i koutech světových. Védské, buddhistické i jógické sútry - tam se mé srdce cítí velmi dobře. Také je to hodně o znalosti vnitřního energetického systému - pro mě čakramy a nádí - toto je dnes bud velmi podceňovaná nebo přeceňovaná oblast, nicméně velmi důležitá. Protože pokud se na toto člověk vrhne jen tak jako na módní záležitost, bez hlubší motivace, může ho to přijít hodně draho. Ale na druhou stranu, pokud to přehlíží, těžko může uvést v rovnováhu své psychické a emocionální energie. Ale to záleží v jakém je kdo celkovém stavu, samozřejmě. U vyspělých jedinců je ta rovnováha již stabilní, páč na tom pracovali v minulých zrozeních. No a pak může intuice vesele proudit a nevadit si s rozumem ani s citem ani s tělem. Klid a činorodost si v takovém stavu nijak neodporují - naopak se vzájemě podporují a posilují. Život v prostoru a čase je o pohybu, a o radosti z pohybu, proč by se jinak ten, kterému říkáme Nejvyšší Pán, takto realizoval? Dle mně i ta evoluce, jak ji zmiňuješ je o té realizaci - seberealizaci - má se TO dotknout naší mysli a zbavit jí klamu -sebeklamu. Ne, není třeba se vzdávat ani rozumu ani citu ani myšlení ani slov ani činů, chce to všechno prostě jen "profiltrovat" srdcem, duší, duchem,.. Ok? ;)

lvice napsal(a):

Pedro, smekám. Také bych se jednou ráda dostala do stádia, kdy vypnu logiku, a budu žít srdcem. Zatím se to nedaří, logika a myšlenky potvory naskakují :/. No, ale mám ještě půlku života před sebou, tak mám snad takových 30 let tréninku... :)

Nápodobně, Lvice. Věřím, že jednou to půjde všem, kdož o to usilují. Žít logikou - intelektem srdce... :)