...  krásný život, směju se, jsem životní bojovník .. A jak už to u mě bývá nic nemůžu mít jen tak.. Přichází komplikace s já už nevím komu se vyzpovidat...tak už musím tady. Nechci nikoho obtěžovat, kamarádky.. Atd.
S přítelem jsme dva roky,  vlastně od začátku, když nebudu počítat první půl rok, tak u přítele pozoruji sklony k depresím a časté výkyvy nálad .Trpí hraniční poruchou osobnosti.. Jsem nesmírně trpělivý člověk, ale sakra je to tak náročné, že si říkám, bože dej mi sílu..  Momentálně fakt hledám trochu.  Víkendy ještě prožíváme ve smíchu a pohodě, plní sportovního vyžití, jen co se blíží pondělí, stačí maličkost a já u něj uvidím tu druhou stránku, tu plnou úzkosti a strachu, a pesimismu... Tu bolest, a nenávist...tu zášť, jak jsou všichni proti němu, a on jim dá za vyucenou... Atd.
V práci je nespokojený, má pocit, že jsou všichni proti němu... Nikde dlouho nevydrží.. A zároveň, pak se trápí ještě víc, že mi není oporou. :grater:

On se bude trapit cely zivot, porucha osobnosti se neda “vylecit”. Je fakt nutne aby jsi se trapila s nim?

Tu hraniční poruchu osobnosti má diagnostikovanou od lékaře? Léčí se s tím nějak?

Ano, léčí... ale ono to vlastně nemá řešení, HPO nejde vyléčit... Jen najít tu sílu u něj a taky u mě a trpělivost a bojovat..  Někdy ji mám dosti, ale někdy chybí.  Jsem neskutečný optimista, smíšek, bojovník:vissla:. Už s ním umím "pracovat"  a on také se mnou,  tak aby aspoň mezi námi nedocházelo ke konfliktům...V rámci možností.  Ale nikdy se nedovedu připravit na ten rapidni skok.. Na to jak se směje, a během chvilky je to jiný člověk:co:

Pokud se on léčí ,možná by stálo za to ,aby jste i vy šla na terapii pro " příbuzné " . Já se léčím s úzkostné depresivní poruchou ,tak vím ,že příbuzní to prostě nechápou. Nejvíce pomohlo ,když jsem šla s dcerou ( bydlí senou ) na terapii. Psycholog jí pomohl mě trochu pochopit

normální chlap napsal(a):

On se bude trapit cely zivot, porucha osobnosti se neda “vylecit”. Je fakt nutne aby jsi se trapila s nim?

Taky to tak vidím. Rodinu bych s ním nezakládala.

Bordy, těžký rozhodování... :(
Tvoje přezdívka napovídá, že určitě důvěrně znáš tyhle knížky:

Heinz - Peter Röhr: Hraniční porucha osobnosti (Portál 2012)
                            Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání

Hal Straus, Jerold J. Kreisman: Nenávidím tě, neopouštěj mě! (Portál 2017)
                                             Zvládání hraniční poruchy osobnosti

Držím ti palce, aby ses správně rozhodla co dál.

Já si netroufám vůbec nic napsat ani radit, protože o této poruše vůbec nic nevím.
Být tebou, šla bych spíše "mezi své" - mezi lidi s touto poruchou a jejich rodiny. Dívala jsem se a na facebooku jsou skupiny těchto lidí. Možná budou i jinde.
Držím moc pěsti!

Bordy napsal(a):

...  krásný život, směju se, jsem životní bojovník .. A jak už to u mě bývá nic nemůžu mít jen tak.. Přichází komplikace s já už nevím komu se vyzpovidat...tak už musím tady. Nechci nikoho obtěžovat, kamarádky.. Atd.
S přítelem jsme dva roky,  vlastně od začátku, když nebudu počítat první půl rok, tak u přítele pozoruji sklony k depresím a časté výkyvy nálad .Trpí hraniční poruchou osobnosti.. Jsem nesmírně trpělivý člověk, ale sakra je to tak náročné, že si říkám, bože dej mi sílu..  Momentálně fakt hledám trochu.  Víkendy ještě prožíváme ve smíchu a pohodě, plní sportovního vyžití, jen co se blíží pondělí, stačí maličkost a já u něj uvidím tu druhou stránku, tu plnou úzkosti a strachu, a pesimismu... Tu bolest, a nenávist...tu zášť, jak jsou všichni proti němu, a on jim dá za vyucenou... Atd.
V práci je nespokojený, má pocit, že jsou všichni proti němu... Nikde dlouho nevydrží.. A zároveň, pak se trápí ještě víc, že mi není oporou. :grater:

Bordy...
to je moc těžké. Pokud on sám nebude chtít něco změnit, ty to za něj nemáš šanci udělat.

Anoo, jsem mu takovou" modlou", nebo jak to nazvat..  držím vše dokupy...a jsem neskutečně trpělivá.. :vissla:   Fakt se snaží, jak jen může, vidím to,  cítím to... Jen ten strmý pád mi překvapí.
Jinak léčba mi nepřijde nijak účinná, chodí na schůzky a tím to končí  a to je ještě rád, že někoho vůbec sehnal.

Bordy napsal(a):

...  krásný život, směju se, jsem životní bojovník .. A jak už to u mě bývá nic nemůžu mít jen tak.. Přichází komplikace s já už nevím komu se vyzpovidat...tak už musím tady. Nechci nikoho obtěžovat, kamarádky.. Atd.
S přítelem jsme dva roky,  vlastně od začátku, když nebudu počítat první půl rok, tak u přítele pozoruji sklony k depresím a časté výkyvy nálad .Trpí hraniční poruchou osobnosti.. Jsem nesmírně trpělivý člověk, ale sakra je to tak náročné, že si říkám, bože dej mi sílu..  Momentálně fakt hledám trochu.  Víkendy ještě prožíváme ve smíchu a pohodě, plní sportovního vyžití, jen co se blíží pondělí, stačí maličkost a já u něj uvidím tu druhou stránku, tu plnou úzkosti a strachu, a pesimismu... Tu bolest, a nenávist...tu zášť, jak jsou všichni proti němu, a on jim dá za vyucenou... Atd.
V práci je nespokojený, má pocit, že jsou všichni proti němu... Nikde dlouho nevydrží.. A zároveň, pak se trápí ještě víc, že mi není oporou. :grater:

Bordy, prosím tě, co bylo (nebo je?) před těmi tečkami ze začátku tohoto tvého úvodního příspěvku?
Proti čemu bojuješ? Proti své přirozenosti, protože se domníváš, že narušuje vztahy s přítelem? Proti tomu, že se s ním možná chceš rozejít? Proti jeho sebetrýznění, že ti není oporou? Proti čemu se v tomhle případě dá bojovat a co sis z toho vybrala?
Jak by mělo vypadat vítězství tvého boje a jak by měla vypadat porážka?
Jinak se mi zdá, že se jeví jako kámen úrazu nebo zviditelnění přítelovy poruchy, či jak bych to nazvala, jeho práce. Co tam konkrétně vadí?

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Judyna napsal(a):

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Teda já budu asi za divnou, ale to "pryč od něj" mi zní hrozně :(. Sice vůbec netuším, co hraniční porucha je a jak se projevuje, ale...  Jako jo, kdyby to byl alkoholik, tyran, gambler a já nevím co ještě vše by mohl být, prostě gauner, tak ano, pryč od něj. Ale pryč od nejbližšího člověka, kterého miluji? Jen proto, že je nemocný? On není gauner, on je nemocný. Asi jsem jiná, možná blbá.

Je to porucha osobnosti, stejně jako třeba gamblerství nebo alkoholismus. Ani jeden z nich nejsou úmyslní gauneři, jsou to spíš nešťastní lidé kteří se se svou poruchou budou marně potýkat celý život, ale žít se vedle nich nedá. Ovšem je to každého volba, pokud někdo cítí, že je jeho posláním obětovat svůj život péči o člověka s psychiatrickou diagnózou, má na to plné právo :-)

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Teda já budu asi za divnou, ale to "pryč od něj" mi zní hrozně :(. Sice vůbec netuším, co hraniční porucha je a jak se projevuje, ale...  Jako jo, kdyby to byl alkoholik, tyran, gambler a já nevím co ještě vše by mohl být, prostě gauner, tak ano, pryč od něj. Ale pryč od nejbližšího člověka, kterého miluji? Jen proto, že je nemocný? On není gauner, on je nemocný. Asi jsem jiná, možná blbá.

Taky mi to tak zní.
Vím, že je to těžké. Ale - právo na lásku a partnerství mají jenom dokonalí lidé?
Kdo z nás je dokonalý?

Eva. napsal(a):

Vím, že je to těžké. Ale - právo na lásku a partnerství mají jenom dokonalí lidé?
Kdo z nás je dokonalý?

To je otázka kterou si musí položit každý, kdo se dostane do vztahu s takto postiženým člověkem. Mám obětovat všechna svoje očekávání od života, abych naplnil jeho "právo na lásku"? To samozřejmě za předpokladu znalosti jeho postižení, bez zlehčování typu "tohle je ale něco jiného". Kdysi jsem jednu takovou holčinu znal. Deset minut si s ní povídám, klid, pohoda, ona se najednou zvedne, povídá "jdi do рrdele" a tři dny o ní není vidu ani slechu. A tak pořad dokola, ad infinitum. Tak by vypadal život s "porouchaným" člověkem.

normální chlap napsal(a):

Je to porucha osobnosti, stejně jako třeba gamblerství nebo alkoholismus. Ani jeden z nich nejsou úmyslní gauneři, jsou to spíš nešťastní lidé kteří se se svou poruchou budou marně potýkat celý život, ale žít se vedle nich nedá. Ovšem je to každého volba, pokud někdo cítí, že je jeho posláním obětovat svůj život péči o člověka s psychiatrickou diagnózou, má na to plné právo :-)

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

Eva. napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Teda já budu asi za divnou, ale to "pryč od něj" mi zní hrozně :(. Sice vůbec netuším, co hraniční porucha je a jak se projevuje, ale...  Jako jo, kdyby to byl alkoholik, tyran, gambler a já nevím co ještě vše by mohl být, prostě gauner, tak ano, pryč od něj. Ale pryč od nejbližšího člověka, kterého miluji? Jen proto, že je nemocný? On není gauner, on je nemocný. Asi jsem jiná, možná blbá.

Taky mi to tak zní.
Vím, že je to těžké. Ale - právo na lásku a partnerství mají jenom dokonalí lidé?
Kdo z nás je dokonalý?

Souhlasím. A co by to bylo potom za lásku, pokud bychom nejbližšího házeli přes palubu při nemoci?
Budeme pro naše pohodlí opouštět i nemocné jako já nevím s roztroušenou sklerózou, Bechtěrevem a já teď nevím rychle, co vše za vážné nemoci existuje...

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Teda já budu asi za divnou, ale to "pryč od něj" mi zní hrozně :(. Sice vůbec netuším, co hraniční porucha je a jak se projevuje, ale...  Jako jo, kdyby to byl alkoholik, tyran, gambler a já nevím co ještě vše by mohl být, prostě gauner, tak ano, pryč od něj. Ale pryč od nejbližšího člověka, kterého miluji? Jen proto, že je nemocný? On není gauner, on je nemocný. Asi jsem jiná, možná blbá.

Leno, to, co bych Ti odepsala se naprosto shoduje s tím, co napsal normální chlap. A netvrdím, že můj názor je správný. Každý má právo na život s tím, koho si vybere. Já jsem jen upřímná, ale nechtěla jsem se nikoho dotknout. Jen připomínám, že gamblerství a alkoholisus jsou zařazeny mezi poruchy osobnosti, jsou to nemoci. A o všech alkoholicích taky nemůžeš říct, že jsou gauneři. Můžou to být nešťěstní lidé, kteří neví kudy kam. I gamblery, lidi závislé na alkoholu či drogách jejich protějšky milují. Rozumím - k těmto závislostem se lidé propracují i svým přičiněním (i když dispozice jsou většinou vrozené), kdežto k jiným poruchám osobnosti ne. Ovšem výsledek je stejný. A to těžký život s takovým člověkem. Takže znovu opakuji - pokud není B opravdu silný, samostatný, finančně nezávislý a obětavý člověk, pryč od něj.
Navíc jsem zmiňovala rodinu. Co děti, které budou svědky různých nepříjemných situací? Ja ony k tomu příjdou?
Fakt bych do toho nešla. Pokud bych si ale vzala člověka, u kterého by se nemoc duše projevila až třeba po 10 letech společného života, pak je na místě ho podržet jak jen to půjde. Ale i z dlouhodobých vztahů partneři takových lidí mnohdy odcházejí. Musí to být strašně náročné.

Evi, právo na lásku má naprosto každý. Vlastně ne, "právo" není ten správný výraz. Lásku si nikdo nemůže nárokovat.
Ale zamilovat se, na to má právo každý. Právo na to, aby Tě ten druhý miloval, nemá nikdo ve vztahu partnerském.

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Máš nějakou hodně zkaženou optiku :usch: Jestliže tě tohle napadá, zůstávat s někým, protože je chudák. To by mě teda nenapadlo. Zůstávám s někým jen proto, že ho miluju a chci s ním zůstat. Máš ty hodnoty nějak hodně pokřivené. A asi nejen hodnoty.

LENNNA napsal(a):

Máš nějakou hodně zkaženou optiku :usch: Jestliže tě tohle napadá, zůstávat s někým, protože je chudák. To by mě teda nenapadlo. Zůstávám s někým jen proto, že ho miluju a chci s ním zůstat. Máš ty hodnoty nějak hodně pokřivené. A asi nejen hodnoty.

Dík za optání, ale moje optika je celkem v pořádku. Sám bych nebyl s holkou, se kterou se nedá vydržet, bez ohledu na to, jestli je protivná "jen tak z principu" nebo proto, že má hraniční poruchu osobnosti. To by mě zamilování dost rychle přešlo :-) Ale jak říkám, je tisíc důvodů proč můžeš jiného milovat, jeden z nich jsem zmínil.

Judyna napsal(a):

Evi, právo na lásku má naprosto každý. Vlastně ne, "právo" není ten správný výraz. Lásku si nikdo nemůže nárokovat.
Ale zamilovat se, na to má právo každý. Právo na to, aby Tě ten druhý miloval, nemá nikdo ve vztahu partnerském.

Taky jsem přemýšlela nad výrazem "právo", ale žádný lepší mě nenapadl. Nemyslela jsem to tak, že by si lásku někdo nárokoval. Ale že i nedokonalý člověk může být někým milován. Že i nedokonalý člověk může mít vztah.

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Máš nějakou hodně zkaženou optiku :usch: Jestliže tě tohle napadá, zůstávat s někým, protože je chudák. To by mě teda nenapadlo. Zůstávám s někým jen proto, že ho miluju a chci s ním zůstat. Máš ty hodnoty nějak hodně pokřivené. A asi nejen hodnoty.

Dík za optání, ale moje optika je celkem v pořádku. Sám bych nebyl s holkou, se kterou se nedá vydržet, bez ohledu na to, jestli je protivná "jen tak z principu" nebo proto, že má hraniční poruchu osobnosti. To by mě zamilování dost rychle přešlo :-) Ale jak říkám, je tisíc důvodů proč můžeš jiného milovat, jeden z nich jsem zmínil.

No, není, jen to nejsi svou pokřivenou optikou schopný vidět :)

Ok, tak možná jsem opravdu lump. Ale stejně nechápu co je špatného na tom, že neumím milovat protivnou holku :D Zkus mi to třeba vysvětlit. Sice mě tím už nenapravíš, ale třeba aspoň pochopím, že jsem svůj život prožil ve lži :-)

Eva. napsal(a):

Ale že i nedokonalý člověk může být někým milován. Že i nedokonalý člověk může mít vztah.

:co:
:P Nikdo není dokonalý.

rina napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ale že i nedokonalý člověk může být někým milován. Že i nedokonalý člověk může mít vztah.

:co:
:P Nikdo není dokonalý.

Ano. Však jsem včera psala - Kdo z nás je dokonalý?

Bordy napsal(a):

...  krásný život, směju se, jsem životní bojovník .. A jak už to u mě bývá nic nemůžu mít jen tak.. Přichází komplikace s já už nevím komu se vyzpovidat...tak už musím tady. Nechci nikoho obtěžovat, kamarádky.. Atd.
S přítelem jsme dva roky,  vlastně od začátku, když nebudu počítat první půl rok, tak u přítele pozoruji sklony k depresím a časté výkyvy nálad .Trpí hraniční poruchou osobnosti.. Jsem nesmírně trpělivý člověk, ale sakra je to tak náročné, že si říkám, bože dej mi sílu..  Momentálně fakt hledám trochu.  Víkendy ještě prožíváme ve smíchu a pohodě, plní sportovního vyžití, jen co se blíží pondělí, stačí maličkost a já u něj uvidím tu druhou stránku, tu plnou úzkosti a strachu, a pesimismu... Tu bolest, a nenávist...tu zášť, jak jsou všichni proti němu, a on jim dá za vyucenou... Atd.
V práci je nespokojený, má pocit, že jsou všichni proti němu... Nikde dlouho nevydrží.. A zároveň, pak se trápí ještě víc, že mi není oporou. :grater:

... nejaká terapia...? On sám a možno obaja ako pár...?

LENNNA napsal(a):

normální chlap napsal(a):

Je to porucha osobnosti, stejně jako třeba gamblerství nebo alkoholismus. Ani jeden z nich nejsou úmyslní gauneři, jsou to spíš nešťastní lidé kteří se se svou poruchou budou marně potýkat celý život, ale žít se vedle nich nedá. Ovšem je to každého volba, pokud někdo cítí, že je jeho posláním obětovat svůj život péči o člověka s psychiatrickou diagnózou, má na to plné právo :-)

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

Pletieš sa, aspoň podľa mňa. A hlavne paušalizuješ, a to nikdy nie je dobré.

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Žiť s milovaným človekom - hoci "poruchovým" - nemusí byť obetovanie života, ale hlboké šťastie, oveľa hlbšie ako byť s niekým, kto je OK podľa väčšinových merítok... Každý z nás je slobodný duch a môže nakladať so svojím životom, ako chce-  bez toho, aby druhí mali právo ho/ju za to posudzovať. Ja som strašne vďačná a rada, že nie sme všetci rovnakí a neuvažujeme rovnako. Okrem toho - aj zdanlivo "dokonalý" partner môže ochorieť, telesne alebo duševne - a čo potom? Zahodiť ho ako vadný výrobok, lebo ja mám len jeden život a nebudem si ho kaziť s vadným výrobkom...?

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Toto mi pripadá trošku hitlerovsko-nacisticko selektívne ako rampa v Osvienčime - "schopní doprava", "neschopní" doľava do plynu - ale možno je to len môj mylný dojem.

normální chlap napsal(a):

Ok, tak možná jsem opravdu lump. Ale stejně nechápu co je špatného na tom, že neumím milovat protivnou holku :D Zkus mi to třeba vysvětlit. Sice mě tím už nenapravíš, ale třeba aspoň pochopím, že jsem svůj život prožil ve lži :-)

Nie je to na mňa, ale vyjadrím sa za seba: človek často NEMUSÍ mať žiaden dôvod prečo miluje Fera Kaňaráša alebo Starú Blažkovú - a našťastie neexistuje žiaden zoznam "vhodných ľudí" do vzťahu a "nevhodných". To, že Ty máš "protivnosť" na zozname neprijateľných vecí, neznamená, že to tak má každý... Okrem toho sa môžeš zamilovať do "protivnej" kočky trebárs v remisii a kým sa jej stav zhorší, môžeš byť stratený - a to, že ju opustíš, neznamená, že ťa automaticky prejde aj láska k nej a ona sa Ti stane ľahostajnou a prestane Ti na nej záležať. Ak áno - tak to nebola ani zamilovanosť, nieto láska. ;) Ale aj tak dobre, k vzťahu láska nie je nutná a ak ju človek nezažil, nemusí mu vôbec ani chýbať, podľa mňa.
(P.S. Človeku na druhom/druhých najviac vadí to, čo cíti trochu aj sám v sebe... vrátane"protivnosti" :jojo: )

Selima napsal(a):

Toto mi pripadá trošku hitlerovsko-nacisticko selektívne ako rampa v Osvienčime - "schopní doprava", "neschopní" doľava do plynu - ale možno je to len môj mylný dojem.

Není to posílání do plynu, je to jen přirozený výběr. Normální je, že "neschopní" (ať už si pod tím představíme cokoliv) mají v celé živočišné říši v průměru menší pravděpodobnost, že budou mít mláďata, čímž se automaticky z populace odstraňují nevyhovující vývojové větve. To ještě není hitlerovská eugenika, to je proces který probíhá neustále a každý je zároveň jeho objektem i subjektem.

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

Ok, tak možná jsem opravdu lump. Ale stejně nechápu co je špatného na tom, že neumím milovat protivnou holku :D Zkus mi to třeba vysvětlit. Sice mě tím už nenapravíš, ale třeba aspoň pochopím, že jsem svůj život prožil ve lži :-)

Nie je to na mňa, ale vyjadrím sa za seba: človek často NEMUSÍ mať žiaden dôvod prečo miluje Fera Kaňaráša alebo Starú Blažkovú - a našťastie neexistuje žiaden zoznam "vhodných ľudí" do vzťahu a "nevhodných". To, že Ty máš "protivnosť" na zozname neprijateľných vecí, neznamená, že to tak má každý... Okrem toho sa môžeš zamilovať do "protivnej" kočky trebárs v remisii a kým sa jej stav zhorší, môžeš byť stratený - a to, že ju opustíš, neznamená, že ťa automaticky prejde aj láska k nej a ona sa Ti stane ľahostajnou a prestane Ti na nej záležať. Ak áno - tak to nebola ani zamilovanosť, nieto láska. ;) Ale aj tak dobre, k vzťahu láska nie je nutná a ak ju človek nezažil, nemusí mu vôbec ani chýbať, podľa mňa.
(P.S. Človeku na druhom/druhých najviac vadí to, čo cíti trochu aj sám v sebe... vrátane"protivnosti" :jojo: )

Přesně tak, je to na každém, do koho a proč se zamiluje, nebo opačně, koho by nikdy vedle sebe nechtěl :-) Potíž je, že do někoho je snadné se zamilovat a takový pak má spoustu nápadníků, pro někoho jiného je to obrovská náhoda a štěstí když se vyskytne aspoň jeden takový. Ale život není spravedlivý...

Selima quote napsal(a):

Žiť s milovaným človekom - hoci "poruchovým" - nemusí byť obetovanie života, ale hlboké šťastie, oveľa hlbšie ako byť s niekým, kto je OK podľa väčšinových merítok... Každý z nás je slobodný duch a môže nakladať so svojím životom, ako chce-  bez toho, aby druhí mali právo ho/ju za to posudzovať. Ja som strašne vďačná a rada, že nie sme všetci rovnakí a neuvažujeme rovnako. Okrem toho - aj zdanlivo "dokonalý" partner môže ochorieť, telesne alebo duševne - a čo potom? Zahodiť ho ako vadný výrobok, lebo ja mám len jeden život a nebudem si ho kaziť s vadným výrobkom...?

:supr:

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Žiť s milovaným človekom - hoci "poruchovým" - nemusí byť obetovanie života, ale hlboké šťastie, oveľa hlbšie ako byť s niekým, kto je OK podľa väčšinových merítok... Každý z nás je slobodný duch a môže nakladať so svojím životom, ako chce-  bez toho, aby druhí mali právo ho/ju za to posudzovať. Ja som strašne vďačná a rada, že nie sme všetci rovnakí a neuvažujeme rovnako. Okrem toho - aj zdanlivo "dokonalý" partner môže ochorieť, telesne alebo duševne - a čo potom? Zahodiť ho ako vadný výrobok, lebo ja mám len jeden život a nebudem si ho kaziť s vadným výrobkom...?

Seli, píšeš to samé jako normální chlap. Akorát on k tomu navíc přidal svůj osobní pohled.

normální chlap napsal(a):

Selima napsal(a):

Toto mi pripadá trošku hitlerovsko-nacisticko selektívne ako rampa v Osvienčime - "schopní doprava", "neschopní" doľava do plynu - ale možno je to len môj mylný dojem.

Není to posílání do plynu, je to jen přirozený výběr. Normální je, že "neschopní" (ať už si pod tím představíme cokoliv) mají v celé živočišné říši v průměru menší pravděpodobnost, že budou mít mláďata, čímž se automaticky z populace odstraňují nevyhovující vývojové větve. To ještě není hitlerovská eugenika, to je proces který probíhá neustále a každý je zároveň jeho objektem i subjektem.

Blbé je, že je to hrubé zjednodušenie (a pominiem, že "schopnosť" plodiť dieťa a potom postarať sa oňho či ho vychovať sú de úplne odlišné veci) a onú "neschopnosť" si tuná diagnostikoval Ty - a nie príroda... Možnože tento človek bude mať vo finále viac detí ako Ty; a o čom by to svedčalo? Proste pletieš tu hrušky s jablkami a ešte aj so zemiakmi..

normální chlap napsal(a):

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

Ok, tak možná jsem opravdu lump. Ale stejně nechápu co je špatného na tom, že neumím milovat protivnou holku :D Zkus mi to třeba vysvětlit. Sice mě tím už nenapravíš, ale třeba aspoň pochopím, že jsem svůj život prožil ve lži :-)

Nie je to na mňa, ale vyjadrím sa za seba: človek často NEMUSÍ mať žiaden dôvod prečo miluje Fera Kaňaráša alebo Starú Blažkovú - a našťastie neexistuje žiaden zoznam "vhodných ľudí" do vzťahu a "nevhodných". To, že Ty máš "protivnosť" na zozname neprijateľných vecí, neznamená, že to tak má každý... Okrem toho sa môžeš zamilovať do "protivnej" kočky trebárs v remisii a kým sa jej stav zhorší, môžeš byť stratený - a to, že ju opustíš, neznamená, že ťa automaticky prejde aj láska k nej a ona sa Ti stane ľahostajnou a prestane Ti na nej záležať. Ak áno - tak to nebola ani zamilovanosť, nieto láska. ;) Ale aj tak dobre, k vzťahu láska nie je nutná a ak ju človek nezažil, nemusí mu vôbec ani chýbať, podľa mňa.
(P.S. Človeku na druhom/druhých najviac vadí to, čo cíti trochu aj sám v sebe... vrátane"protivnosti" :jojo: )

Přesně tak, je to na každém, do koho a proč se zamiluje, nebo opačně, koho by nikdy vedle sebe nechtěl :-) Potíž je, že do někoho je snadné se zamilovat a takový pak má spoustu nápadníků, pro někoho jiného je to obrovská náhoda a štěstí když se vyskytne aspoň jeden takový. Ale život není spravedlivý...

Opäť podľa mňa zjednodušuješ a navyše sa príliš ľahkomyseľne oháňaš už tým slovom zamilovanosť :jojo: : my dvaja asi máme dosť odlišnú terminológiu a jej výklad - a to sa ešte vyjadrujem eufemisticky.

Judyna napsal(a):

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Žiť s milovaným človekom - hoci "poruchovým" - nemusí byť obetovanie života, ale hlboké šťastie, oveľa hlbšie ako byť s niekým, kto je OK podľa väčšinových merítok... Každý z nás je slobodný duch a môže nakladať so svojím životom, ako chce-  bez toho, aby druhí mali právo ho/ju za to posudzovať. Ja som strašne vďačná a rada, že nie sme všetci rovnakí a neuvažujeme rovnako. Okrem toho - aj zdanlivo "dokonalý" partner môže ochorieť, telesne alebo duševne - a čo potom? Zahodiť ho ako vadný výrobok, lebo ja mám len jeden život a nebudem si ho kaziť s vadným výrobkom...?

Seli, píšeš to samé jako normální chlap. Akorát on k tomu navíc přidal svůj osobní pohled.

Dúfam, že nemáš pravdu, lebo to by znamenalo, že som sa úplne na hou-nou vyjadrila. :kapitulation:

Selima napsal(a):

Judyna napsal(a):

Seli, píšeš to samé jako normální chlap. Akorát on k tomu navíc přidal svůj osobní pohled.

Dúfam, že nemáš pravdu, lebo to by znamenalo, že som sa úplne na hou-nou vyjadrila. :kapitulation:

A já myslel, žes přesně pochopila co chci říct :-) Že něco, co by pro mě bylo nesnesitelné a do čeho bych nikdy nešel, může pro jiného znamenat doslova naplnění života a to, co je pro mě nesnesitelné, může být pod prahem rozlišení pro někoho jiného. A jako vždy jsem chválil variabilitu povahy lidí, která tohle umožňuje :-)

Jediná subjektivní věc je, že zeptá-li se mě někdo na radu, poradím tak, jak bych naložil já se svým životem. Ale je to pouze rada - dle libosti použij nebo zahoď :-)

Selima napsal(a):

Blbé je, že je to hrubé zjednodušenie (a pominiem, že "schopnosť" plodiť dieťa a potom postarať sa oňho či ho vychovať sú de úplne odlišné veci) a onú "neschopnosť" si tuná diagnostikoval Ty - a nie príroda... Možnože tento človek bude mať vo finále viac detí ako Ty; a o čom by to svedčalo? Proste pletieš tu hrušky s jablkami a ešte aj so zemiakmi..

Myslím, že nejsme ve při. Já jsem přece nikoho ze života nevyřadil, naopak zdůrazňuju přirozený proces přirozeného výběru a přesně to co píšeš - jen budoucnost rozhodne, kdo měl pravdu, kdo vybíral dobře a kdo špatně. Když já se rozhodnu, s kým chci strávit zbytek života (což je ve svobodné společnosti moje výsostné právo, do kterého může kecat už jen budoucí partner), to rozhodnutí bude prověřeno až za mnoho let podle počtu a fitness našich dětí (nebo dokonce, jak preferují evoluční biologové, vnuků).

normální chlap napsal(a):

Není to posílání do plynu, je to jen přirozený výběr. Normální je, že "neschopní" (ať už si pod tím představíme cokoliv) mají v celé živočišné říši v průměru menší pravděpodobnost, že budou mít mláďata, čímž se automaticky z populace odstraňují nevyhovující vývojové větve. To ještě není hitlerovská eugenika, to je proces který probíhá neustále a každý je zároveň jeho objektem i subjektem.

Tohle jsem chtěla napsat … díky za ušetření námahy.

normální chlap napsal(a):

Selima napsal(a):

Judyna napsal(a):

Seli, píšeš to samé jako normální chlap. Akorát on k tomu navíc přidal svůj osobní pohled.

Dúfam, že nemáš pravdu, lebo to by znamenalo, že som sa úplne na hou-nou vyjadrila. :kapitulation:

A já myslel, žes přesně pochopila co chci říct :-) Že něco, co by pro mě bylo nesnesitelné a do čeho bych nikdy nešel, může pro jiného znamenat doslova naplnění života a to, co je pro mě nesnesitelné, může být pod prahem rozlišení pro někoho jiného. A jako vždy jsem chválil variabilitu povahy lidí, která tohle umožňuje :-)

Jediná subjektivní věc je, že zeptá-li se mě někdo na radu, poradím tak, jak bych naložil já se svým životem. Ale je to pouze rada - dle libosti použij nebo zahoď :-)

Čiastočne som to asi pochopila - len mi to nejako nesedelo s tým určovaním "neschopných" alebo "zamilovaniahodných", lebo máločo je podľa mňa také individuálne ako kritéria na človeka, do ktorého (by) sme sa zamilovali. Uznávam, že pre Teba môže byť neprekonateľné niečo, čo je pre iného len malá lapália (lebo preňho/pre ňu je dôležité niečo iné). Len mi to pripadalo vyjadrené príliš tvrdo a zovšeobecňujúco, toť fše.

Sláva.

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Žiť s milovaným človekom - hoci "poruchovým" - nemusí byť obetovanie života, ale hlboké šťastie, oveľa hlbšie ako byť s niekým, kto je OK podľa väčšinových merítok... Každý z nás je slobodný duch a môže nakladať so svojím životom, ako chce-  bez toho, aby druhí mali právo ho/ju za to posudzovať. Ja som strašne vďačná a rada, že nie sme všetci rovnakí a neuvažujeme rovnako. Okrem toho - aj zdanlivo "dokonalý" partner môže ochorieť, telesne alebo duševne - a čo potom? Zahodiť ho ako vadný výrobok, lebo ja mám len jeden život a nebudem si ho kaziť s vadným výrobkom...?

Ano, o tom píšu a to si myslím. Ale jak vidno, tak prostě jsme lidé různí a někdo druhého "ze skály lehce shodí, protože je vadný".

Judyna napsal(a):

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Žiť s milovaným človekom - hoci "poruchovým" - nemusí byť obetovanie života, ale hlboké šťastie, oveľa hlbšie ako byť s niekým, kto je OK podľa väčšinových merítok... Každý z nás je slobodný duch a môže nakladať so svojím životom, ako chce-  bez toho, aby druhí mali právo ho/ju za to posudzovať. Ja som strašne vďačná a rada, že nie sme všetci rovnakí a neuvažujeme rovnako. Okrem toho - aj zdanlivo "dokonalý" partner môže ochorieť, telesne alebo duševne - a čo potom? Zahodiť ho ako vadný výrobok, lebo ja mám len jeden život a nebudem si ho kaziť s vadným výrobkom...?

Seli, píšeš to samé jako normální chlap. Akorát on k tomu navíc přidal svůj osobní pohled.

Judyno, vždyť psal úplně něco jiného :co:

Proletěla jsem toto vlákno a jen bych ráda dodala, že Lennna je absolutně vedle a neinformovaná a normální chlap má naopak správný názor, podpořený mnoha psychology. V této oblasti se trochu pohybuji a - má pravdu. Lennně bych doporučila videa nebo literaturu zaměřenou na poruchy osobnosti.

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Toto mi pripadá trošku hitlerovsko-nacisticko selektívne ako rampa v Osvienčime - "schopní doprava", "neschopní" doľava do plynu - ale možno je to len môj mylný dojem.

Selimo, Vy jste vůbec nezažila soužití s člověkem, který má poruchu osobnosti. Neumíte si to představit. Není to žádný čajíček. Pletete si v této debatě takového člověka s někým, kdo je jen normálně v rámci snesitelnosti náladový nebo podrážděný. Člověk s hraniční poruchou nebo např. narcista či histrion Vás zničí. Ve vztahu s ním nejde o to, jestli je správné toho člověka milovat či nemilovat. Jde o to, že z takového vztahu VY nevyváznete zdravá. Duševně nikdy a - tělesně snad. Když budete mít štěstí. Normální chlap naprosto ví, o čem píše.

Viara napsal(a):

Selimo, Vy jste vůbec nezažila soužití s člověkem, který má poruchu osobnosti. Neumíte si to představit. Není to žádný čajíček. Pletete si v této debatě takového člověka s někým, kdo je jen normálně v rámci snesitelnosti náladový nebo podrážděný. Člověk s hraniční poruchou nebo např. narcista či histrion Vás zničí. Ve vztahu s ním nejde o to, jestli je správné toho člověka milovat či nemilovat. Jde o to, že z takového vztahu VY nevyváznete zdravá. Duševně nikdy a - tělesně snad. Když budete mít štěstí. Normální chlap naprosto ví, o čem píše.

:supr::godlike::supr:

Viara napsal(a):

Selima napsal(a):

normální chlap napsal(a):

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Toto mi pripadá trošku hitlerovsko-nacisticko selektívne ako rampa v Osvienčime - "schopní doprava", "neschopní" doľava do plynu - ale možno je to len môj mylný dojem.

Selimo, Vy jste vůbec nezažila soužití s člověkem, který má poruchu osobnosti. Neumíte si to představit. Není to žádný čajíček. Pletete si v této debatě takového člověka s někým, kdo je jen normálně v rámci snesitelnosti náladový nebo podrážděný. Člověk s hraniční poruchou nebo např. narcista či histrion Vás zničí. Ve vztahu s ním nejde o to, jestli je správné toho člověka milovat či nemilovat. Jde o to, že z takového vztahu VY nevyváznete zdravá. Duševně nikdy a - tělesně snad. Když budete mít štěstí. Normální chlap naprosto ví, o čem píše.

nezažila som - a dúfam, že ani nezažijem... a ja teda striktne rozlišujem lásku/cit a vzťah - možno o tom tu bola celá tá debata... ku ktorej sa mi po rokoch a v tejto situácii ani nejako nechce vracať.

Selima napsal(a):

Viara napsal(a):

Selima napsal(a):

Toto mi pripadá trošku hitlerovsko-nacisticko selektívne ako rampa v Osvienčime - "schopní doprava", "neschopní" doľava do plynu - ale možno je to len môj mylný dojem.

Selimo, Vy jste vůbec nezažila soužití s člověkem, který má poruchu osobnosti. Neumíte si to představit. Není to žádný čajíček. Pletete si v této debatě takového člověka s někým, kdo je jen normálně v rámci snesitelnosti náladový nebo podrážděný. Člověk s hraniční poruchou nebo např. narcista či histrion Vás zničí. Ve vztahu s ním nejde o to, jestli je správné toho člověka milovat či nemilovat. Jde o to, že z takového vztahu VY nevyváznete zdravá. Duševně nikdy a - tělesně snad. Když budete mít štěstí. Normální chlap naprosto ví, o čem píše.

nezažila som - a dúfam, že ani nezažijem... a ja teda striktne rozlišujem lásku/cit a vzťah - možno o tom tu bola celá tá debata... ku ktorej sa mi po rokoch a v tejto situácii ani nejako nechce vracať.

Debata s normálním chlapem i Vámi šla jak o zamilování, tak o vztahu (viz "zůstat s ním").
Jen jsem chtěla sdělit, že soužití s člověkem vykazujícím poruchu osobnosti je opravdu téměř nemožné a neodsuzuji (po vlastních zkušenostech) nikoho, kdo se vůči nim vymezí. Zvlášť nebezpečné bych to viděla u mladých lidí, kteří nemají informace, ani zkušenosti.

Taky bych do toho nešla. Ale to se opakuju.
Docela by mě zajímalo, jak to dopadlo.