Crabat — 7. 4. 2019 13:42

The woods decay, the woods decay and fall,
the vapours weep their burthen to the ground,
man comes and tills the field and lies beneath,
and after many a summer dies the swan.

(Alfred Lord Tennyson)

(Les trouchniví, než padá stářím sťat,
a páry smáčejí svou vláhou zem,
muž oře prsť, než složí kosti v ní,
a labuť umírá po řadě let.)

Crabat — 7. 4. 2019 13:45

Tenkrát jsme se tu sešli. Lidé, kteří zkoumají vlastní podstatu, smysl bytí a význam toho všeho, co nás potkává na této zemi. Poutníci životem, s malou brašničkou toho nejnutnějšího, co jsme si vzali s sebou, abychom veškerou svou touhu zasvětili hledání. Někdo se posléze zastavil, obtížen pojmy, které se jen vrství na sebe a žádný výsledek z nich nepramení, setřásl to ze zad a prostě se ponořil do života, aby z něj vychutnal nektar radosti, jež nám samotná existence na té nejpřirozenější úrovni dokáže poskytnout. Jiný se naopak rozeběhl dopředu, cítě tam v dáli hlubší význam a skončil někde v chrámu u mistrových nohou, aby od něj přijal tu nejcennější esenci v podobě jeho nauky. My ostatní jsme bloudili. Zprvu na sebe volali, ale jak každý šel svou cestou, ztráceli jsme kontakt s tím druhým, až mnozí zůstali úplně sami, sami se svou bolestí z nenaplnění a marného úsilí. Někteří z nás pak zakotvili na nějakém krásném místě, odkud byl pěkný výhled do kraje, obklopili se moudrými názory, přijímajíc život takový, jaký je, ale vidíc ho v souvislostech, takže z jakéhosi nadhledu. Další se motali chaoticky v jakýchsi smyčkách vedeni chimérickými představami svých bludných úvah, protože není nic snazšího, když se noříte dovnitř a nejste oproštěni od všeho, tam někde ve svých vásanách i uvíznout. A ti, jejichž mysl zůstala nespoutaná, někudy kráčeli, se zpětným ohlédnutím, jako ve snu, motali se neznámými úrovněmi, které si ani leckdy nedovedou nikam zařadit. A jestli to bylo dobré anebo špatné, bůh suď, a jestli si z toho odnesli nějaké ponaučení, tak to je ve hvězdách.

Kdo může říci, že skutečně našel?.. A co z toho je jen v našich představách a co z toho má skutečný význam?.. To rozsoudí až život sám a jeho pokračování pak v následujících inkarnacích těch dalších bytostí, které jsou s námi spjati.

AndreaP. — 7. 4. 2019 13:54

Beru to podle sebe, ušla jsem myslím v životě už kus cesty, prožila a přežila mnohé, ale zda jsem se našla, to netuším. Život mi naděluje mnoho lekcí, radostných chvil i těžkých facek, naučil mě pokoře i tomu, že život jde prožít jen jednou a co ztratíš, už se nevrátí.

Crabat — 7. 4. 2019 14:12

Tak tak, Andreo, to jsou ty lekce života. :dumbom:

Judyna — 7. 4. 2019 20:38


Kdo může říci, že skutečně našel?


Možná je důležitější to hledání. Nebo ještě jinak - chuť hledat.

vrabčák — 7. 4. 2019 21:04

Cesta... A na obzoru zas pokračuje dál. :)

Judyna — 7. 4. 2019 21:10

jo. musím vzpomenout na jednu dávnou básničku....

A zas šlapeš tou známou cestičkou.
Vlásky trochu delší,
oči roztouženější.
Možná nedojdeš až na konec,
ale docela určitě
dojdeš dál...

Hledání je možná lepší - podnětnější. Po cestě můžem zjistit, že jsou i jiné cesty, jiné směry a možná změníme i cíl.
Nacházení může být krásné, ale poněkud konečné.

Crabat — 7. 4. 2019 22:17

Ano, cesta vede pořád dál a nikde nekončí, protože nekončí naše touha po poznání, avšak můžeme na ní nalézt odpovědi na své otázky, můžeme na ní nalézt nové rozměry pohledu na tento svět i na nás samé, nebo se také na ní můžeme potkat se svými stíny a v hrůze sami před sebou prchat pryč, zkrátka můžeme na ní objevit leccos, o čem předem nemáme ani zdání, že nás potká. A právě tohle jsem měl na mysli.

Všechno, co v sobě objevíme, má nějakou hodnotu. Ale je to hodnota jenom pro nás anebo je nadčasová, universálně platná? A to jsou ty otázky, které teprve zodpoví čas.

vrabčák — 8. 4. 2019 21:52

Hezky jste to napsali, oba. :jojo:

Selima — 12. 4. 2019 11:11

Crabat napsal(a):

Tenkrát jsme se tu sešli. Lidé, kteří zkoumají vlastní podstatu, smysl bytí a význam toho všeho, co nás potkává na této zemi. Poutníci životem, s malou brašničkou toho nejnutnějšího, co jsme si vzali s sebou, abychom veškerou svou touhu zasvětili hledání. Někdo se posléze zastavil, obtížen pojmy, které se jen vrství na sebe a žádný výsledek z nich nepramení, setřásl to ze zad a prostě se ponořil do života, aby z něj vychutnal nektar radosti, jež nám samotná existence na té nejpřirozenější úrovni dokáže poskytnout. Jiný se naopak rozeběhl dopředu, cítě tam v dáli hlubší význam a skončil někde v chrámu u mistrových nohou, aby od něj přijal tu nejcennější esenci v podobě jeho nauky. My ostatní jsme bloudili. Zprvu na sebe volali, ale jak každý šel svou cestou, ztráceli jsme kontakt s tím druhým, až mnozí zůstali úplně sami, sami se svou bolestí z nenaplnění a marného úsilí. Někteří z nás pak zakotvili na nějakém krásném místě, odkud byl pěkný výhled do kraje, obklopili se moudrými názory, přijímajíc život takový, jaký je, ale vidíc ho v souvislostech, takže z jakéhosi nadhledu. Další se motali chaoticky v jakýchsi smyčkách vedeni chimérickými představami svých bludných úvah, protože není nic snazšího, když se noříte dovnitř a nejste oproštěni od všeho, tam někde ve svých vásanách i uvíznout. A ti, jejichž mysl zůstala nespoutaná, někudy kráčeli, se zpětným ohlédnutím, jako ve snu, motali se neznámými úrovněmi, které si ani leckdy nedovedou nikam zařadit. A jestli to bylo dobré anebo špatné, bůh suď, a jestli si z toho odnesli nějaké ponaučení, tak to je ve hvězdách.

Kdo může říci, že skutečně našel?.. A co z toho je jen v našich představách a co z toho má skutečný význam?.. To rozsoudí až život sám a jeho pokračování pak v následujících inkarnacích těch dalších bytostí, které jsou s námi spjati.

Ja mám pocit, že som našla - aspoň nateraz. Tu a teraz - to je aj odpoveď... Našla som to, čo súznie s mojím každodenným životom a zdôrazňuje to, čo je pre mňa dôležité - vzťahy. Ale je fakt, že som ženská zvedavá a už nasledujúci pondelok sa chystám na ďalšiu hľadačskú výpravu; takže asi človek nemá celkom "hotovo", kým dýcha. Inkarnácie neviem, ako fungujú, ale ja sa budem snažiť pozerať hlavne do takej diaľky, kam dovidím...

Selima — 12. 4. 2019 11:13

Crabat napsal(a):

Ano, cesta vede pořád dál a nikde nekončí, protože nekončí naše touha po poznání, avšak můžeme na ní nalézt odpovědi na své otázky, můžeme na ní nalézt nové rozměry pohledu na tento svět i na nás samé, nebo se také na ní můžeme potkat se svými stíny a v hrůze sami před sebou prchat pryč, zkrátka můžeme na ní objevit leccos, o čem předem nemáme ani zdání, že nás potká. A právě tohle jsem měl na mysli.

Všechno, co v sobě objevíme, má nějakou hodnotu. Ale je to hodnota jenom pro nás anebo je nadčasová, universálně platná? A to jsou ty otázky, které teprve zodpoví čas.

Hodnota je pre nás, ale vzhľadom na to, ako sme všetci a všetko prepojení, má určite význam aj pre ostatných a ostatné - ako aj každý náš čin, slovo a myšlienka. Všetko sa ráta.

Crabat — 22. 4. 2019 1:18

Ano, Selima, tak to je. I každé naše bloudění má význam, neboť ten druhý, poučen naším postojem, se možná podobné chyby vyvaruje. Možná.., bylo by to hezké, ale ze zkušenosti víme, že každý si musí prošoupat boty na cestách křivolakých vedoucích do nikam. Jenom tak pochopí sám sebe a podprahové impulsy, které v něm existují a vlastně rozhodují za něj. I to, že on sám je jen malým pánem nad sebou samým, avšak může se posléze pokusit ten nepoměr v sobě zvrátit.

Ejhle, k čemu je takové putování nakonec dobré. Sice jsme v těch dálích nakonec neobjevili nic, co by mělo nějaký zásadní význam, ale podařilo se nám mezitím nahlédnout do procesů, které se odehrávají přímo v nás samých, v naší psýché. A tak člověk poznává stále hlouběji a noří se do vnitřních sfér. Protože jenom tam může nalézt své odpovědi.

Selima — 23. 4. 2019 13:01

No, musieť nemusí (musíme len zomrieť, ostatné je vec slobodnej voľby), ale väčšinou si fakt každý vec skúsi na vlastnej koži. Na druhej strane - niekdy si ani neuvedomujeme, ako sa druhí pre nás stávajú príkladom... nehovoriac už o tom, že si to neuvedomujú ani tie "príklady". Takže význam to asi má, ale úloha "vlastno-kožových" zážitkov a skúseností je prvoradou a hlavnou súčasťou onej cesty, vrátane chýb a omylov.

luděk — 23. 4. 2019 15:29

Crabat napsal(a):

Tenkrát jsme se tu sešli. Lidé, kteří zkoumají vlastní podstatu, smysl bytí a význam toho všeho, co nás potkává na této zemi. Poutníci životem, s malou brašničkou toho nejnutnějšího, co jsme si vzali s sebou, abychom veškerou svou touhu zasvětili hledání. Někdo se posléze zastavil, obtížen pojmy, které se jen vrství na sebe a žádný výsledek z nich nepramení, setřásl to ze zad a prostě se ponořil do života, aby z něj vychutnal nektar radosti, jež nám samotná existence na té nejpřirozenější úrovni dokáže poskytnout. Jiný se naopak rozeběhl dopředu, cítě tam v dáli hlubší význam a skončil někde v chrámu u mistrových nohou, aby od něj přijal tu nejcennější esenci v podobě jeho nauky. My ostatní jsme bloudili. Zprvu na sebe volali, ale jak každý šel svou cestou, ztráceli jsme kontakt s tím druhým, až mnozí zůstali úplně sami, sami se svou bolestí z nenaplnění a marného úsilí. Někteří z nás pak zakotvili na nějakém krásném místě, odkud byl pěkný výhled do kraje, obklopili se moudrými názory, přijímajíc život takový, jaký je, ale vidíc ho v souvislostech, takže z jakéhosi nadhledu. Další se motali chaoticky v jakýchsi smyčkách vedeni chimérickými představami svých bludných úvah, protože není nic snazšího, když se noříte dovnitř a nejste oproštěni od všeho, tam někde ve svých vásanách i uvíznout. A ti, jejichž mysl zůstala nespoutaná, někudy kráčeli, se zpětným ohlédnutím, jako ve snu, motali se neznámými úrovněmi, které si ani leckdy nedovedou nikam zařadit. A jestli to bylo dobré anebo špatné, bůh suď, a jestli si z toho odnesli nějaké ponaučení, tak to je ve hvězdách.

Kdo může říci, že skutečně našel?.. A co z toho je jen v našich představách a co z toho má skutečný význam?.. To rozsoudí až život sám a jeho pokračování pak v následujících inkarnacích těch dalších bytostí, které jsou s námi spjati.

mám pocit že jsem skutečně našel. svobodu ducha a tím trápení lidí a všeho jejich konání. splynutí s přírodou a všem co planeta obnáší . asi se mi podařilo rozptýlit svého ducha všude na zemi do všech i těch nejniternějších zákoutí života . a poslouchám, jak ten život zpívá. vesele a radostně , tesknivě a plačtivě ,harmonicky a v rozladu.
v čase proudí od stvoření k dalšímu.

luděk — 24. 4. 2019 12:52

luděk napsal(a):

Crabat napsal(a):

Tenkrát jsme se tu sešli. Lidé, kteří zkoumají vlastní podstatu, smysl bytí a význam toho všeho, co nás potkává na této zemi. Poutníci životem, s malou brašničkou toho nejnutnějšího, co jsme si vzali s sebou, abychom veškerou svou touhu zasvětili hledání. Někdo se posléze zastavil, obtížen pojmy, které se jen vrství na sebe a žádný výsledek z nich nepramení, setřásl to ze zad a prostě se ponořil do života, aby z něj vychutnal nektar radosti, jež nám samotná existence na té nejpřirozenější úrovni dokáže poskytnout. Jiný se naopak rozeběhl dopředu, cítě tam v dáli hlubší význam a skončil někde v chrámu u mistrových nohou, aby od něj přijal tu nejcennější esenci v podobě jeho nauky. My ostatní jsme bloudili. Zprvu na sebe volali, ale jak každý šel svou cestou, ztráceli jsme kontakt s tím druhým, až mnozí zůstali úplně sami, sami se svou bolestí z nenaplnění a marného úsilí. Někteří z nás pak zakotvili na nějakém krásném místě, odkud byl pěkný výhled do kraje, obklopili se moudrými názory, přijímajíc život takový, jaký je, ale vidíc ho v souvislostech, takže z jakéhosi nadhledu. Další se motali chaoticky v jakýchsi smyčkách vedeni chimérickými představami svých bludných úvah, protože není nic snazšího, když se noříte dovnitř a nejste oproštěni od všeho, tam někde ve svých vásanách i uvíznout. A ti, jejichž mysl zůstala nespoutaná, někudy kráčeli, se zpětným ohlédnutím, jako ve snu, motali se neznámými úrovněmi, které si ani leckdy nedovedou nikam zařadit. A jestli to bylo dobré anebo špatné, bůh suď, a jestli si z toho odnesli nějaké ponaučení, tak to je ve hvězdách.

Kdo může říci, že skutečně našel?.. A co z toho je jen v našich představách a co z toho má skutečný význam?.. To rozsoudí až život sám a jeho pokračování pak v následujících inkarnacích těch dalších bytostí, které jsou s námi spjati.

mám pocit že jsem skutečně našel. svobodu ducha a tím trápení lidí a všeho jejich konání. splynutí s přírodou a vším co planeta obnáší . asi se mi podařilo rozptýlit svého ducha všude na zemi do všech i těch nejniternějších zákoutí života . a poslouchám, jak ten život zpívá. vesele a radostně , tesknivě a plačtivě ,harmonicky a v rozladu.
v čase proudí od stvoření k dalšímu.

lueta — 7. 5. 2019 23:35

Moje poslední návštěva....14.7.2013....něco mě přimělo se sem po těch letech podívat a dokonce jsem si vzpomněla na heslo...neuvěřitelné. Na otázku, jestli jsem se našla, mohu jen říct.....konečně jsem pochopila, že jsem se nikdy neztratila a jediné co je - je teď a tady. 
Mějte se krásně přátelé! :storstark:

Selima — 9. 5. 2019 14:19

Aj Ty! :storstark:

vrabčák — 9. 5. 2019 19:12

Lueto, i když se neznáme, tak se taky připojuju :storstark: !
A souhlasím s tebou. I když... hezký vzpomínky si ráda ponechám. :D :hjarta:

Hiro — 5. 6. 2019 17:04

Ahoj Crabate 🙂 přišla jsem Tě pozdravit ale nejen Tebe. Zdravím tímto moderátorku Andreu,Lupinu Montanu,Selimu a další co mne znali,milovali i nemilovali. 😉
Není to tak dávno co jsem na Tebe zavzpomínala nahlas se svým mužem který Tě znal z vyprávění a dnes po mnoha letech jsem klikla na Babinet a našla jsem Tvé stopy.  Ráda o Tobě slyším. Kdysi si mi byl vzorem.

Po řadě let mohu říct ,že jsem mnoho našla. Život plyne a znovu a znovu prověřuje jestli to či ono opravdu žiju. A jdu dál dokud naposledy nevydechnu.
Hirondel 🙂

LENNNA — 5. 6. 2019 20:03

Hiro, navážu na tebe, protože to je tak hezký :supr:. My se sice neznáme, ale chodím sem už cca od roku 2005 a ačkoliv jsem vždy spíše jen četla, tak Babinetem prošlo hodně lidí, které jsem měla po písmenkách ráda, ráda jsem je četla. Ani už si nevzpomenu na nicky všech, jsou to léta. Ale někdy si vzpomenu na některé, bývalo to tu moc fajn! Pamatuji ještě úplně starý Babinet - je tu někdo, kdo pamatuje Carusa? :)  Pamatuju a chybí tu na Modroočku, Kalika, Vaška, dusička.... Bylo jich více a nevzpomenu si, čas dělá své... co s nimi asi je? Jak se mají? Nakouknou také někdy?
Koho si pamatujete a chybí Vám tu? Pojďte zavzpomínat.

Eva. — 5. 6. 2019 20:08

lenno Modroočka? Nebo dusička?

Teď jsem si všimla, že Modroočku jsi psala. Tak asi myslíš dusičku

Hiro — 5. 6. 2019 20:52

LENNNA napsal(a):

Hiro, navážu na tebe, protože to je tak hezký :supr:. My se sice neznáme, ale chodím sem už cca od roku 2005 a ačkoliv jsem vždy spíše jen četla, tak Babinetem prošlo hodně lidí, které jsem měla po písmenkách ráda, ráda jsem je četla. Ani už si nevzpomenu na nicky všech, jsou to léta. Ale někdy si vzpomenu na některé, bývalo to tu moc fajn! Pamatuji ještě úplně starý Babinet - je tu někdo, kdo pamatuje Carusa? :)  Pamatuju a chybí tu na Modroočku, Kalika, Vaška, dusička.... Bylo jich více a nevzpomenu si, čas dělá své... co s nimi asi je? Jak se mají? Nakouknou také někdy?
Koho si pamatujete a chybí Vám tu? Pojďte zavzpomínat.

Lenno řekla bych že jsem Tě tu zahlédla. Byla jsem tady od konce roku 2006 snad do roku 2011 až 12. Zlobila jsem tak jsem dostala padáka. 👍
Kalika a ostatní co jmenuješ si pamatuju,jen ne Vaška. Pak Tulipanku,Vanilku,Blossom,DaiTer a další. Také si říkám jak se ti všichni asi mají. Všem bych moc přála aby se radovali a byli zdraví. On člověk, já teda určitě ráda vzpomínám na ty co se mnou šli kus cesty a to ať už v dobrém nebo v nedobrém. Vývoj vyžaduje obojí a nebýt těch co mi nakopali zadnici,neposunula bych se tam kam jsem chtěla. Mělo to všechno hluboký smysl a všem co se účastnili ze srdce děkuju. 🙏🤗
A Ty Lenno daří se dobře?

LENNNA — 5. 6. 2019 21:01

Eva. napsal(a):

lenno Modroočka? Nebo dusička?

Teď jsem si všimla, že Modroočku jsi psala. Tak asi myslíš dusičku

Jj, dusičku! Nedalo mi to, tak jsem šla hledat do starých diskusí a v textu to opravila.

LENNNA — 5. 6. 2019 21:04

Hiro napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Hiro, navážu na tebe, protože to je tak hezký :supr:. My se sice neznáme, ale chodím sem už cca od roku 2005 a ačkoliv jsem vždy spíše jen četla, tak Babinetem prošlo hodně lidí, které jsem měla po písmenkách ráda, ráda jsem je četla. Ani už si nevzpomenu na nicky všech, jsou to léta. Ale někdy si vzpomenu na některé, bývalo to tu moc fajn! Pamatuji ještě úplně starý Babinet - je tu někdo, kdo pamatuje Carusa? :)  Pamatuju a chybí tu na Modroočku, Kalika, Vaška, dusička.... Bylo jich více a nevzpomenu si, čas dělá své... co s nimi asi je? Jak se mají? Nakouknou také někdy?
Koho si pamatujete a chybí Vám tu? Pojďte zavzpomínat.

Lenno řekla bych že jsem Tě tu zahlédla. Byla jsem tady od konce roku 2006 snad do roku 2011 až 12. Zlomila jsem tak jsem dostala padáka. 👍
Kalika a ostatní co jmenuješ si pamatuju,jen ne Vaška. Pak Tulipanku,Vanilku,Blossom,DaiTer a další. Také si říkám jak se ti všichni asi mají. Všem bych moc přála aby se radovali a byli zdraví. On člověk, já teda určitě ráda vzpomínám na ty co se mnou šli kus cesty a to ať už v dobrém nebo v nedobrém. Vývoj vyžaduje obojí a nebýt těch co mi nakopali zadnici,neposunula bych se tam kam jsem chtěla. Mělo to všechno hluboký smysl a všem co se účastnili ze srdce děkuju. 🙏🤗
A Ty Lenno daří se dobře?

Děkuji za optání! Daří se mi dobře, jak už to v životě bývá, jsou časy lepší a časy horší, v něčem se daří, v něčem nedaří, ale řekla bych, že jsem spokojená.

Hiro — 5. 6. 2019 21:10

LENNNA napsal(a):

Hiro napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Hiro, navážu na tebe, protože to je tak hezký :supr:. My se sice neznáme, ale chodím sem už cca od roku 2005 a ačkoliv jsem vždy spíše jen četla, tak Babinetem prošlo hodně lidí, které jsem měla po písmenkách ráda, ráda jsem je četla. Ani už si nevzpomenu na nicky všech, jsou to léta. Ale někdy si vzpomenu na některé, bývalo to tu moc fajn! Pamatuji ještě úplně starý Babinet - je tu někdo, kdo pamatuje Carusa? :)  Pamatuju a chybí tu na Modroočku, Kalika, Vaška, dusička.... Bylo jich více a nevzpomenu si, čas dělá své... co s nimi asi je? Jak se mají? Nakouknou také někdy?
Koho si pamatujete a chybí Vám tu? Pojďte zavzpomínat.

Lenno řekla bych že jsem Tě tu zahlédla. Byla jsem tady od konce roku 2006 snad do roku 2011 až 12. Zlomila jsem tak jsem dostala padáka. 👍
Kalika a ostatní co jmenuješ si pamatuju,jen ne Vaška. Pak Tulipanku,Vanilku,Blossom,DaiTer a další. Také si říkám jak se ti všichni asi mají. Všem bych moc přála aby se radovali a byli zdraví. On člověk, já teda určitě ráda vzpomínám na ty co se mnou šli kus cesty a to ať už v dobrém nebo v nedobrém. Vývoj vyžaduje obojí a nebýt těch co mi nakopali zadnici,neposunula bych se tam kam jsem chtěla. Mělo to všechno hluboký smysl a všem co se účastnili ze srdce děkuju. 🙏🤗
A Ty Lenno daří se dobře?

Děkuji za optání! Daří se mi dobře, jak už to v životě bývá, jsou časy lepší a časy horší, v něčem se daří, v něčem nedaří, ale řekla bych, že jsem spokojená.

Ano v životě to tak bývá. 🙂

Judyna — 6. 6. 2019 20:31

Tercila,  Kuty, Vilemína, Petra 101, Pandorra a v první řadě Ota. Na toho vzpomínám nejvíc.

LENNNA — 7. 6. 2019 7:31

Judyna napsal(a):

Tercila,  Kuty, Vilemína, Petra 101, Pandorra a v první řadě Ota. Na toho vzpomínám nejvíc.

Joooo, pravda! :supr: Všichni tito a určitě i další, u kterých jsem zapomněla nick... bylo to tu fajn.

AndreaP. — 7. 6. 2019 8:54

Já vzpomínám na všechny, za ty roky, co jsem zde, to byly stovky lidí, kteří nějakým způsobem se mnou, nebo já s nimi, přišla do kontaktu. Kdybych měla vyzdvihnout jedno jediné jméno, tak by to byl Ota :hjarta:

LENNNA — 7. 6. 2019 12:10

AndreaP. napsal(a):

Já vzpomínám na všechny, za ty roky, co jsem zde, to byly stovky lidí, kteří nějakým způsobem se mnou, nebo já s nimi, přišla do kontaktu. Kdybych měla vyzdvihnout jedno jediné jméno, tak by to byl Ota :hjarta:

Jj, na Otovi se shodneme asi všichni :supr:.
Je taková škoda, že to tu šlo do kopru a tolik fajn lidí odešlo :grater:

Eva. — 7. 6. 2019 12:49

Jestli si dobře vzpomínám, Ota už bohužel není mezi námi?

LENNNA — 7. 6. 2019 17:19

Eva. napsal(a):

Jestli si dobře vzpomínám, Ota už bohužel není mezi námi?

Není. Už dost let :(

vrabčák — 8. 6. 2019 13:27

Pár věrných ještě vydrželo :storstark:, ale mají čím dál míň času... :dumbom:

Eva. — 8. 6. 2019 18:57

Já mám celkem dost času. Ale prožívám velmi těžké období. Tak se mi ani nechce psát.

vrabčák — 8. 6. 2019 19:55

Evo, ať se to aspoň o trochu zlepší a je líp! :pussa:

Soleil — 8. 6. 2019 21:38

Evo, taky držím palce - bude líp :pussa:

Judyna — 8. 6. 2019 21:54

Evo, nevím, jestli se dobře pamatuju, ale psala jsi myslím, že těžkosti má někdo z Tvého blízkého okolí. Starost o druhé bývá mnohdy daleko horší než starost o sebe sama.
Snad se to zlepší.

rina — 9. 6. 2019 13:42

Možná by se jí ulevilo, kdyby se vypsala z trápení. Jenže pokud je to to, co myslím, tak to se nezlepší. A zvyknout si je taky těžký, nebo nemožný.

Eva. — 9. 6. 2019 18:56

Judyna napsal(a):

Evo, nevím, jestli se dobře pamatuju, ale psala jsi myslím, že těžkosti má někdo z Tvého blízkého okolí. Starost o druhé bývá mnohdy daleko horší než starost o sebe sama.
Snad se to zlepší.

Ano. Tak to je.
Nepomůže mi vypsat se tady.
O těchto věcech, které nejsou mé, ale já se s nimi musím vyrovnat, tady bohužel nemůžu psát.
Snad jednou. Jestli se to někdy k dobrému obrátí...

LENNNA — 10. 6. 2019 17:35

vrabčák napsal(a):

Pár věrných ještě vydrželo :storstark:, ale mají čím dál míň času... :dumbom:

Bohužel doslova jen PÁR :grater: Babinet už asi nikdy nebude takový, jakž býval :(.
Já myslím, že hodně lidí přešlo na facebook.

LENNNA — 10. 6. 2019 17:36

Eva. napsal(a):

Já mám celkem dost času. Ale prožívám velmi těžké období. Tak se mi ani nechce psát.

Evo, ať je co nejdříve vše v pořádku a je lépe! Nic nemůže trvat věčně! Drž se.

vrabčák — 10. 6. 2019 18:56

Lenno, záleží to na nás. :)
Já po facebooku netoužím, ale chápu, že jím některý žijou. :jojo:

Eva. — 10. 6. 2019 19:24

Jsem ráda, že tu jste. Že si můžu číst, o obyčejných, hezkých věcech. Jak vrabčáčka potěšil koncert nebo ranní zpěv ptáčků. Jak Judyna jezdí na kole. A že je svět i hezký. ..... Potřebuju i normálně žít a mít i jiné, každodenní, běžné, hezké myšlenky.

vrabčák — 10. 6. 2019 19:59

Evo, tak to máme radost, že jo, holky? :D Že jo, kluci? ;)

vera — 10. 6. 2019 20:22

Eva. napsal(a):

Jsem ráda, že tu jste. Že si můžu číst, o obyčejných, hezkých věcech. Jak vrabčáčka potěšil koncert nebo ranní zpěv ptáčků. Jak Judyna jezdí na kole. A že je svět i hezký. ..... Potřebuju i normálně žít a mít i jiné, každodenní, běžné, hezké myšlenky.

ano, normální život, umět si dělat obyčejné radosti..............................

Judyna — 10. 6. 2019 20:38

Eva. napsal(a):

Jsem ráda, že tu jste. Že si můžu číst, o obyčejných, hezkých věcech. Jak vrabčáčka potěšil koncert nebo ranní zpěv ptáčků. Jak Judyna jezdí na kole. A že je svět i hezký. ..... Potřebuju i normálně žít a mít i jiné, každodenní, běžné, hezké myšlenky.

Ano, to je moc důležité. Nejhorší je, když člověk ty malé obyčejné radosti nevidí. A věř mi, že vím, o čem mluvím. Mám za sebou hodně těžký rok, ale problémy jsem měla já osobně, takže tam není ta bezmoc, kterou asi cítíš Ty.
Ale zlepší se to. A když ne ta situace sama - tu asi Ty neovlivníš, tak se naučíš s tím žít. Musíš.

klokan — 11. 6. 2019 0:25

Ano, také vzpomínám na dobu před nějakými třinácti roky.. Bylo to moc fajn a bylo to moc hezké, když jsme udělali i sraz v Brně, na ten vzpomínám dodnes, když přišel Juraj, který už dnes dělá něco jiného.. I na Andreu vzpomínám s láskou v srdci a třeba se zase jednou společně sejdeme... Díky všem vám za to..

LENNNA — 11. 6. 2019 7:38

vrabčák napsal(a):

Lenno, záleží to na nás. :)
Já po facebooku netoužím, ale chápu, že jím některý žijou. :jojo:

To je pravda, záleží to na nás, jaké to tu teď bude :supr:  Ale takové jako to tu bývalo dříve, už to myslím nebude nikdy. Už se to nedá vrátit. Nevím, jestli jsi to zažila tenkrát...
Facebooku se nedá konkurovat, i já uznávám a nedivím se, že většina lidí přešli tam. I já ho mám moc ráda a nemá na něj asi nic. Ale stejně nakouknu i sem :supr:

AndreaP. — 11. 6. 2019 15:42

Ono todleto všechno je prostě vývoj, nedá se srovnávat moc doba před třinácti lety s tou nynější.Ale vše je vždy jen o nás, o lidech, jaké si to uděláme. A není to jen o Facebooku, v dřívějších dobách přece jen ten internet byl takový komornější, neměl prostě k němu přístup až tak každý, což v dnešní době už neplatí. Složení lidí na netu se mění, starší odcházejí, noví (už s jinými názory na vše) přicházejí, ale to není jen zde, to je všeobecně a platí to na všech diskuzích. Co se FB týče, já osobně ho nemám až tak ráda. Najdu si tam sice co potřebuju, když tak, ale není to pro mě místo, jaké bylo zde, kde jsem se mohla svěřit, pobavit a tak (holt jsem asi ta původní starší generace). Nechápu lidi, co mají potřebu dávat tam každý detail svého života.

A zpět k tématu, přemýšlím si tady na osobnostmi, co zde byly. Ať pozitivní či ty negativní. Každá zde zanechala stopu. Celkově taková kauza Estel asi bylo to nejzásadnější, co se zde prožilo. Se jmen se mi ihned vybaví, krom zminěného Oty, například Ppavla, modroočka, Kuty, helena, samozřejmě Jirka a Juraj, kteří jsou oba teď už někde jinde, Ronja, tina, puzzle.girl, těch jmen jsou desítky. A chybí mi ti lidi, mnohé jsem znala i osobně.

LENNNA — 11. 6. 2019 17:28

AndreaP. napsal(a):

Ono todleto všechno je prostě vývoj, nedá se srovnávat moc doba před třinácti lety s tou nynější.Ale vše je vždy jen o nás, o lidech, jaké si to uděláme. A není to jen o Facebooku, v dřívějších dobách přece jen ten internet byl takový komornější, neměl prostě k němu přístup až tak každý, což v dnešní době už neplatí. Složení lidí na netu se mění, starší odcházejí, noví (už s jinými názory na vše) přicházejí, ale to není jen zde, to je všeobecně a platí to na všech diskuzích. Co se FB týče, já osobně ho nemám až tak ráda. Najdu si tam sice co potřebuju, když tak, ale není to pro mě místo, jaké bylo zde, kde jsem se mohla svěřit, pobavit a tak (holt jsem asi ta původní starší generace). Nechápu lidi, co mají potřebu dávat tam každý detail svého života.

A zpět k tématu, přemýšlím si tady na osobnostmi, co zde byly. Ať pozitivní či ty negativní. Každá zde zanechala stopu. Celkově taková kauza Estel asi bylo to nejzásadnější, co se zde prožilo. Se jmen se mi ihned vybaví, krom zminěného Oty, například Ppavla, modroočka, Kuty, helena, samozřejmě Jirka a Juraj, kteří jsou oba teď už někde jinde, Ronja, tina, puzzle.girl, těch jmen jsou desítky. A chybí mi ti lidi, mnohé jsem znala i osobně.

Jj, to máš pravdu, také nejsem pro zveřejňování osobních věcí na fejsu, mám tam jedinou fotku v profilu, kde nejdu ani vidět. Tohodle nejsem vůbec fanda a nechápu to, přesto jak jsem psala, pro mě je facebook asi nejlepší netové místo pro vše - pokec, rady, koníčky, zprávy, informace, setkávání v uzavřených skupinách s lidmi, které mám ráda... nevím co vše, protože tam je fakt vše. Tohle mi žádné jiné stránky neposkytnou. Samozřejmě tam není vše růžové, i tam člověk natrefí na "vola" :D
Pokrok zastavit nejde. Lidé přešli na fejs a teď zase mladá generace přechází na Instagram, je to vývoj.
Andrejko, netušila jsem, že Juraj a Jirka už nejsou součástí BB :co:   Jinak ano, kauza Estel byla neuvěřitelná, že se něco takového mohlo stát, to snad nemá obdoby nikde.
Joooo, Ronja, tina :supr:

Hiro — 11. 6. 2019 19:41

AndreaP. napsal(a):

Ono todleto všechno je prostě vývoj, nedá se srovnávat moc doba před třinácti lety s tou nynější.Ale vše je vždy jen o nás, o lidech, jaké si to uděláme. A není to jen o Facebooku, v dřívějších dobách přece jen ten internet byl takový komornější, neměl prostě k němu přístup až tak každý, což v dnešní době už neplatí. Složení lidí na netu se mění, starší odcházejí, noví (už s jinými názory na vše) přicházejí, ale to není jen zde, to je všeobecně a platí to na všech diskuzích. Co se FB týče, já osobně ho nemám až tak ráda. Najdu si tam sice co potřebuju, když tak, ale není to pro mě místo, jaké bylo zde, kde jsem se mohla svěřit, pobavit a tak (holt jsem asi ta původní starší generace). Nechápu lidi, co mají potřebu dávat tam každý detail svého života.

A zpět k tématu, přemýšlím si tady na osobnostmi, co zde byly. Ať pozitivní či ty negativní. Každá zde zanechala stopu. Celkově taková kauza Estel asi bylo to nejzásadnější, co se zde prožilo. Se jmen se mi ihned vybaví, krom zminěného Oty, například Ppavla, modroočka, Kuty, helena, samozřejmě Jirka a Juraj, kteří jsou oba teď už někde jinde, Ronja, tina, puzzle.girl, těch jmen jsou desítky. A chybí mi ti lidi, mnohé jsem znala i osobně.

Ahoj Andreo, zajímal by mne tvůj dnešní pohled (z pohledu vývoje nebo z pohledu přímo tvého vývoje ) na kauzu Hirondel a Mariposa?  Ja osobně bych řekla že i to k vývoji mohlo někomu jinému přispět nebo posunout. A myslím si to jednoduše proto že mě ten proces nesmírně pomohl. Pro mne to osobně bylo nutné právě tak. Z pohledu psychologie se říká  že někomu ( ne všem ) pomůže právě nakopnutá zadnice a jinému třeba nadzvedávání ze židle.
Oceňuji ten doprovod k transformaci. :supr:

vrabčák — 11. 6. 2019 20:27

Andreo a Lenno, myslím, že jste to vystihly. :)
Lenno, jsem tu od 17. 5. 2014. Většinu lidí, na který jste tu teď vzpomínali, neznám a o mnohým, co jste tady zažili, nemám tušení.

LENNNA — 12. 6. 2019 7:43

vrabčák napsal(a):

Andreo a Lenno, myslím, že jste to vystihly. :)
Lenno, jsem tu od 17. 5. 2014. Většinu lidí, na který jste tu teď vzpomínali, neznám a o mnohým, co jste tady zažili, nemám tušení.

Vrabčáku, tím asi lépe pro tebe :supr:, protože jsi to nezažila, tak teď nevnímáš ten propastný rozdíl. Teď tu je denně pár komentářů, tehdy to tady žilo, to muselo být stovky komentářů a fajn témata. A lidi tu řešili i soukromé problémy a dotazy a ostatní radili a povídalo se. Bylo to moc fajn.

vrabčák — 12. 6. 2019 19:14

Lenno, psalo mi to už víc lidí, který sem už většinou aktivně nechodí... :grater: Ale snad aspoň občas nakukují. :)
Dnešní stav má ale jednu výhodu; nesedíme tolik u babi, a máme tedy víc času na reálný život. ;)
MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE. :jojo: Moc si přeju, aby tu vytrvala aspoň malá partička prima lidí. :hjarta:

LENNNA — 12. 6. 2019 19:57

vrabčák napsal(a):

Lenno, psalo mi to už víc lidí, který sem už většinou aktivně nechodí... :grater: Ale snad aspoň občas nakukují. :)
Dnešní stav má ale jednu výhodu; nesedíme tolik u babi, a máme tedy víc času na reálný život. ;)
MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE. :jojo: Moc si přeju, aby tu vytrvala aspoň malá partička prima lidí. :hjarta:

No, kéž by to u mě platilo, já ten čas místo BB trávím na facebooku :dumbom:

vrabčák — 13. 6. 2019 18:40

Všeho s mírou, jak praví filosof. :D

eremuruss — 16. 6. 2019 10:19

LENNNA napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Lenno, psalo mi to už víc lidí, který sem už většinou aktivně nechodí... :grater: Ale snad aspoň občas nakukují. :)
Dnešní stav má ale jednu výhodu; nesedíme tolik u babi, a máme tedy víc času na reálný život. ;)
MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE. :jojo: Moc si přeju, aby tu vytrvala aspoň malá partička prima lidí. :hjarta:

No, kéž by to u mě platilo, já ten čas místo BB trávím na facebooku :dumbom:

Presne,lide se premistili. :-)

vrabčák — 16. 6. 2019 13:30

Erem, jak se ti daří, co potomstvo?

Bláža.. — 17. 2. 2021 6:41

Po řadě let.
Zdravím Tě, Crabate. Náhodně jsem zavítala na Babinet, co je nového a vidím, že se staří diskutující vracejí a mezi nimi i Ty. Jsem ráda, že jsi zdráv a že jsi pokročil, stejně jako všichni. Byl to krásný, imaginární svět na Duchovním, kde jsme si mohli všichni oddechnout od toho materiálna a putovat...
Přeji vše dobré, Bláža..