maya — 27. 4. 2006 14:23

Máme 2 děti (5 let a 10 měsíců) a mám občas depky z toho, že je občas doma hodně velký "borel"... Vadí mi to hodně, protože v uklizeném prostoru se cítím dobře a naopak v nepořádku jako bych měla chaos i sama v sobě. Ale myslím, že kdybych chtěla, aby děti ode mě dostaly všechno, co potřebují, bylo pořád hezky uklizeno, uvařeno, nakoupeno, vyžehleno, vypletá zahrádka atd. atd., nedá se to bez celodenní přítomnosti nějaké chůvy všechno zvládnout - tedy aspoň mně se to nedaří. Někde jsem četla dobrou větu, že "člověk buď žije, nebo uklízí". Naprosto s tím souhlasím, zvlášť tehdy, když má člověk malé děti. Uklidím např. podlahu od hraček, stůl od nedojedeného jídla, pastelek a modelíny, a za 10 minut to vypadá úplně stejně jako předtím...  Pamatuji se, že moje maminka, ačkoli je to nepopsatelně hodná a obětavá duše, měla v mém dětství málokdy čas na to, aby si se mnou třeba hrála nebo mi četla, protože si ji pamatuju většinou tak, že pořád uklízela, vařila nebo se starala o zahradu. Tehdy bych byla 100x radši, kdybych měla doma místo vytřené podlahy mamku na chvíli pro sebe... Nechtěla bych, aby to moje děti cítily podobně. Ale zároveň - když u nás doma zazvoní zvonek, zatrne mi, kdo to jde, abych ho nemusela do toho bince pozvat dál (jako 1. místnost v bytě, kterou každý musí zákonitě projít, je totiž obytná kuchyň, kde jsou i děti "pečené vařené" včetně svých věcí, i když mají svůj pokoj). Mám dojem, že jsem možná jakýsi exot, protože když já občas k někomu nečekaně přijdu, pozve mě klidně dál a má doma uklizeno. Jsem fakt "nenormální" nebo to máte někdo podobně?

Bety — 27. 4. 2006 14:50

...co to je ten pořádek? (z toho vidíš že jsem na tom asi tak jako ty, a to nemám malé děti, ale zato mám doma 2 psy a fakt se snažím a vysávám a umývám...) netrap se s tím, užívej si pohodu s dětma.

Janny — 27. 4. 2006 14:54

Můžu tě uklidnit, že u nás je taky většinou nepořádek, protože na jedné straně bytu uklidím a na druhé můžu znovu začít. A na škole nás profesorka na speciální pedagogiku taky učila jednu větu " bordel v bytě zdravé dítě", myslí se to samozřejmě po psychické stránce, že je lepší se raději dítěti věnovat, než mít vypíglované okno. A když se člověk kouká na pořad chůva v akci, tak u všech problémových dětí je základ problému v tom, že se jim rodiče nevěnují, děti se nudí a nemají žádnou aktivitu.

evčina — 27. 4. 2006 15:07

Mayo, je bordel a bordel.Také mám ráda velice pořádek jak v bytě,tak na pracovišti.I když mám děti už z hraček odrostlé,tak mám  taky depku když to není tak jak si představuji.Moje mamka říká,že když si u nás položí kapesníky,tak než se otoči je vypraný a že jsem se narodila s hadrem v ruce......Zrovna dneska jsem vygruntovala celý byt a zítra jdu na směnu a vím,že až přijdu večer domů můžu začít znovu.Bude takový ten nepořádek co vidím jen já a nikdo jiný.Takový je život.Moc to něřeš děti a hračky patří k sobě a to je krásný "bordel".Jseš normální,ale nepřeháněj to.   http://animace.org/smiles1/original/G420248.gif

Ela.. — 27. 4. 2006 15:16

maya napsal(a):

Máme 2 děti (5 let a 10 měsíců) a mám občas depky z toho, že je občas doma hodně velký "borel"... Vadí mi to hodně, protože v uklizeném prostoru se cítím dobře a naopak v nepořádku jako bych měla chaos i sama v sobě. Ale myslím, že kdybych chtěla, aby děti ode mě dostaly všechno, co potřebují, bylo pořád hezky uklizeno, uvařeno, nakoupeno, vyžehleno, vypletá zahrádka atd. atd., nedá se to bez celodenní přítomnosti nějaké chůvy všechno zvládnout - tedy aspoň mně se to nedaří. Někde jsem četla dobrou větu, že "člověk buď žije, nebo uklízí". Naprosto s tím souhlasím, zvlášť tehdy, když má člověk malé děti. Uklidím např. podlahu od hraček, stůl od nedojedeného jídla, pastelek a modelíny, a za 10 minut to vypadá úplně stejně jako předtím...  Pamatuji se, že moje maminka, ačkoli je to nepopsatelně hodná a obětavá duše, měla v mém dětství málokdy čas na to, aby si se mnou třeba hrála nebo mi četla, protože si ji pamatuju většinou tak, že pořád uklízela, vařila nebo se starala o zahradu. Tehdy bych byla 100x radši, kdybych měla doma místo vytřené podlahy mamku na chvíli pro sebe... Nechtěla bych, aby to moje děti cítily podobně. Ale zároveň - když u nás doma zazvoní zvonek, zatrne mi, kdo to jde, abych ho nemusela do toho bince pozvat dál (jako 1. místnost v bytě, kterou každý musí zákonitě projít, je totiž obytná kuchyň, kde jsou i děti "pečené vařené" včetně svých věcí, i když mají svůj pokoj). Mám dojem, že jsem možná jakýsi exot, protože když já občas k někomu nečekaně přijdu, pozve mě klidně dál a má doma uklizeno. Jsem fakt "nenormální" nebo to máte někdo podobně?

To je jak u nás doma !!:D
... Ale zase na druhou stranu ... Když jednou starší robátka odjeli na tábor, malou si vzala babička a manžel vyšuměl s oběma hafany na pár dnů pryč, krásně jsem uklidila a užívala si čistého voňavého bytu, kde nikdo nedrobil, nepohazoval ponožky po koupelně, nevyndaval poklice na podlahu, nepouštěl chlupy, nikdo nevcházel v zablácených botách, neslintal na nohavice, nebryndal, nechňapal se zapatlanýma rukama po nábytku a stole .. nikdo nemrskal školní taškou uprostřed předsíně či neodnášel si hračky nebo noviny na záchod či do vany, nikdo nekradl a nenosil pofrkané kapesníky do pelechu.. Všechny věci zůstaly na svých místech a myčku jsem zaplnila až po třech dnech samými hrníčky.. Nikdo po mně nic nechtěl, nikdo na mě nešahal, nikdo neštěkal, nepištěl, nevřískal, bylo volno, telefon nezvonil a já si fakt to ticho krááásně užívala. Měla jsem čas jenom pro sebe, jenže najednou jsem nevěděla, co s ním.  Už druhý den mi to ticho rvalo uši, sterilně uklizený byt mi připadal neútulný, prázdné postele v dětském pokojíku zoufale osamocené a  postel zbytečně obrovská .. A pak mi to došlo. Je krásný mít klid a dokonale uklizený byt. Ale jen pár hodin. On uklizený a voňavý byt opravdu není všechno. Obtisk dětské ruky na zrcadle je mnohem víc a já bych ho za nic na světě nevyměnila !!

evčina — 27. 4. 2006 15:29

Elo,teď si to napsala za nás za všechny.Tak to přesně má být.

                                 http://animace.org/smiles1/original/G420006.gif

Leila — 27. 4. 2006 15:53

Ahoj mayo, jseš naprosto normální. Já odpovídám- mám čisto, ale pořádek ne. ;). A to už mám obě děti trochu odrostlý- jedno víc, jedno míň.
Jedna moje kamarádka má doma pořád uklizený, jakoby tam ani žádný děti nebyly. Ale celý dny chodí s hadrem, pořád uklízí, na děti nemá čas. No a když ten čas chvilku má, jde si zapálit. Tak co z ní ty děti mají? Mají matku, která je za celej den pořádně nepomazlí, nesedne si s něma k pohádce, nehraje si žádnou hru. Prostě fakt jen uklízí, vaří, pořád dokola. Tak kdo je normální? :butter:

Leňulínek — 27. 4. 2006 16:14

Tak to já zatim děti nemám,ale doma mi na "bordýlek"stačí manžel :D

Romana — 27. 4. 2006 20:22

Uf, tak to jsem si oddychla. Moje petimesicni ditko me zamestnava na cely den a vubec mi to nevadi. Uklizeno mam jen na prvni pohled, ale na chodbe za zavesem se skryva nevyzehlene pradlo, pohazene hracky a ponozky, ktere cekaji na zasiti (zatim marne). Je prece hezky, takze jsme skoro porad venku. Nejsem zena v domacnosti, ale chci byt dobrou maminou...

Simona Janoušková — 27. 4. 2006 23:11

Mayo, mám nepořádek a vadí mi to. Nestíhám, ještě k té domácnosti mám spoustu práce na stavbě a na zahradě. Teď máme doma větší pořádek než v zimě, protože je hezky a jsme s dítětem skoro celý den venku a vařím rychlovky, takže nestihneme doma nepořádek tolik udělat.

maya — 28. 4. 2006 14:34

Děkuju vám všem za potěšující reakce! Že to řeší i někdo jiný. I když by mi to mělo být jedno, je mi nepříjemné (kromě samotného nepořádku) i to, co by si o nás pomysleli např. sousedi, kdyby přišli zrovna nevhod... Asi totiž v mém okolí bydlí samé dokonalé pořádkuschopné rodiny, anebo 2. možnost je, že se jim to jen daří dobře maskovat :cool:

Plabla — 28. 4. 2006 15:13

Mayo, já sice zatím ještě děti nemám - bohužel, ale o pořádku s jedním chlapem v domě, psem a kočkou - to opravdu nemůžu mluvit. Doufám, že nepořádek zůstane a přibyde zdravé, spokojené dítě - lépe děti :), které budou vědět co je máma. Přesně jak to tu napsaly ostatní babineťačky už předtím.
Když si vzpomenu na svoje dětství a mámu, vidím sem tam koš nevyžehleného prádla, poházené boty, ale mámu s knížkou nebo hrou v ruce a to bylo asi to co mě zajímalo víc než nějaký nepořádek. :)
Když píšeš o lidech z okolí, taky si vzpomínám, že když někdo zazvonil nečekaně - návštěva, tak se to prostě shrnulo z vrchu jako bagrem tak aby povrchový nepořádek zmizel a stejně nikdo asi nepátrá po poličkách atd. jestli máš prach utřený, nebo je někde otisk ruky dítěte. :)

maya — 28. 4. 2006 15:58

Plabla napsal(a):

Mayo, já sice zatím ještě děti nemám - bohužel, ale o pořádku s jedním chlapem v domě, psem a kočkou - to opravdu nemůžu mluvit. Doufám, že nepořádek zůstane a přibyde zdravé, spokojené dítě - lépe děti :), které budou vědět co je máma. Přesně jak to tu napsaly ostatní babineťačky už předtím.
Když si vzpomenu na svoje dětství a mámu, vidím sem tam koš nevyžehleného prádla, poházené boty, ale mámu s knížkou nebo hrou v ruce a to bylo asi to co mě zajímalo víc než nějaký nepořádek. :)
Když píšeš o lidech z okolí, taky si vzpomínám, že když někdo zazvonil nečekaně - návštěva, tak se to prostě shrnulo z vrchu jako bagrem tak aby povrchový nepořádek zmizel a stejně nikdo asi nepátrá po poličkách atd. jestli máš prach utřený, nebo je někde otisk ruky dítěte. :)

Plabdlo, díky! Asi si budeme muset pořídit nějaký zvláštní prostor na to, kam by se ten "povrchový nepořádek" vždycky rychle shrnul! :D

spunt — 28. 4. 2006 21:28

Ahoj Mayo, jak holky psaly je nepořádek a nepořádek, já se snažím udržet čistou koupelnu, záchod a kuchyň ( i když ne vždy je to jak má být).  Jinak jsem ráda, že stíhám dceru. Přijď k nám, zazvoň a já řeknu jestli nechceš jít ven, nebo přijít jindy :D :D , prostě se věnuji malé. A také denně vařím, nebo navařím na víc dnů (manžel nemá teplé jídlo v práci). S domácností mi nikdo nepomáhá, bydlíme s manželem sami. Když pozveme návštěvu, věnujem se úklidu, ale jen co návštěva odejde, zjišťuju že byt je v horším stavu než před úklidem :D :D .
Jo a nechcete mi někdo přiject vyžehlit ? :D :D  :lol:  :lol:

janyka — 28. 4. 2006 23:54

Nazdar Mayo , tohle téma mě opravdu oslovilo . Jsem na tom úplně stejně jako ty . Mám 3 dcery , z toho  2 , které by měly být co se týče uklízení soběstačné , ale nechtěj vidět jejich pokoj ! Onehdá jsem tam strávila 3 hodiny , ale od té doby , co si na dveře nalepily ceduli , že " je to jen systém uložení věcí , který momentálně nechápu " , tak jsem tam nepáchla . A jinak ? Amálii je 1,5 roku , takže drobečky , různé fleky , politá podlaha , otisky na dveřích , okně a zrcadlech jsou mi důvěrně známé . Já do toho ještě šiju , takže taky " vyprodukuju " nějaký nepořádek ...No , některé dny mi dá celkem zabrat to tady zkulturnit . Některé dny zase na kulturu kašlu .  Všechno prostě  stihnout nejde . A co se týká  nečekaných návštěv , přichází se k nám po cestě , kterou vidím z obýváku a když  k nám někdo jde , nevěřila bys , co za ty zhruba 2 -3 minuty než zazvoní všechno stihnu :-))

Martina — 29. 4. 2006 9:06

No teda holky, tak jsem se porozhledla po svym byte a nemuzu jinak ,nez se zvednout a jit to tu uklidit. Sice mam malyho prcka, takze zadny otisky na zrcadle ale hracky jsou snad vsude, drobecky a ponozky obstara manzel a nevyzehlena hromada pradla uz se borti :-). Ach jo

Cecilka — 29. 4. 2006 20:29

Ahoj Mayo! četla jsem tvoje psaní o úklidu!!!! Ty si to možná v tuto chvíli neuvědomuješ, ale TY JSI MOC ŠŤASTNÝ ČLOVEK!!!!! já jsem strašně pořádkumilovnej člověk, ale přesně jsem si vzpomněla na to jak jsi psala o své mamince! stále mám na paměti jedno přísloví:     " bordel " v bytě - šťasné dítě!!!! Samozřejmě tím "bordelem " nemyslím opravdu mít doma špínu a nepořádek, chvíle s malými dětmi nám nikdy nikdo nevrátí a uteče to jako voda a za chvilku nás děti přestanou potřbovat/ na Hraní/  a nám zase zbyde to uklízení!!!!