Izumi Miyako — 19. 1. 2019 13:06

Nevím, co dřív ve svém životě řešit.

Trápí mě dvě věci, jednak vztah s mou matkou a jednak to, že mi lidé na netu nevěří to, jaká je.
Myslí si, že je to skvělá matka, co vám navaří, vypere, uklízí. Nevěří, že jenom ječí a spí v posteli. Vždyt je to přeci matka, co se obětovala a poskytla mi střechu nad hlavou. Jak můžu být tak nevděčná?! Přitom ví nejlíp jak to je. Naprosto přesně vědí, že šlo o nezodpovědný sex a že se neumím proti početí chránit. Co na tom, že to bylo plánovaně a ex z toho pak vycouval? Ne, lidi na netu ví víc než mi všichni. A co na tom, že pokud mi někdo něco poskytnul, tak to byl táta a ne děsně nervově zhroucená matka?¨

A teď k matce:

Máma se víceméně chová stejně, jenom se mění pole stížnosti. Teď se jim stala malá.

Takže, co máma tak nějak dělá či dělala rozděleno do několika bodů, přičemž se jí o to nikdo neprosil:

Stěžuje si, že si kvůli hlídání malé nemůže jezdit na chatu.

Předtím to bylo zase kvůli psovi, tátovým službám, kočkám a tak. Doma jsem kolikrát říkala, že nemusí tu být. Vždyť jsem její matka, tak se snad o své dítě postarám. Ona však neustále opakuje, že tu být musí a jak je to hrozné. Dokonce tvrdí, že je to kvůli mě. S tátou jsme se však shodli na tom, že tu jde hlavně o ní. Prý s ní nehodlá trčet na chatě s tím, že by máma byla děsně nervozní z toho, co dělá malá. Rodičům jsem zkusila i navrhnout, že bych tedy jela s nimi. Voda a elektrika tam je. Máme nafukovací vaničku na koupání, i když se malá koupe jednou za týden. Je tam elektrika na ohřátí a odsátí mm. A ségra říkala, že má snad i cestovní postýlku. Tento návrh však byl smeten ze stolu. To bylo, když byla malá miminko.

Pak rodiče zateplovali dům a museli být doma. Matka na to zapomněla a nejezdí už dva roky kvůli mě a co si jako myslím. Nemám právo ji omezovat. Přitom mně je to jedno, jestli jsou doma nebo v Egyptě. Samozřejmě, zapomíná na to, že jí někdo musí tu její zadnici na tu chatu odvézt.

Noční vstávání k malé.

Neustále si stěžuje, jak se nevyspí a jak musí k malé furt vstávat. Prý ji to hrozně vyčerpává je unavená, prý tady z toho zkolabuje a tak. Než si člověk zvykl a než mi nahoru dali rodiče menší ledničku na uchování mléka, tak jsem mámu chodila budit. Malá by ji stejně vzbudila, viz v průběhu pokračování. Pak jsem to samozřejmě přestala dělat a malou si obstarávala sama. Ovšem máma vstává pořád. Kolikrát se mi stalo, že mi tu stepovala u postýlky a čekala, až se malá vzbudí namísto toho, aby spala dál. Nebo, že se malá probudila zabrečela a ona už tam byla. Ani si člověk nestačil uvědomit, co se stalo. Či, že se vzbudila a přišla mi do pokoje zrovna, když jsem malou kojila. Kolikrát jsem ji říkala, že vstávat nemusí, že ať si jde klidně lehnout. Ona ne, že tu se mnou bude. OK. Ovšem ona si vzápětí začne stěžovat, jak je hrozné, že tu musí být. Myslím, že ona chce pochválit, ale dělá mi problém ji pochválit za něco, o co jsem se ji neprosila. Nedává mi to žádnej logickej smysl.

Dítě stále nespí celou noc, takže s ní stávám celou noc. Matka občas udělá mléko a když ne, tak si ho udělám sama. Je mi to zcela u zadnice.

Celkové hlídání malé a uspokojení potřeb.

Opět stěžování, jak musí být u malé. Jak ji musí chovat, že ji bolí záda, leze ji ven močák. Prý doma nic neudělá, stojí ji práce. No, ne že by se máma někdy ohledně domácnosti přetrhla.
Nemůže si dát klidu víno, najíst. Přitom ji tu s tátou říkáme furt, že fakt tu holku nemusí furt tahat ani tu sedět u postýlky. A už vůbec ne sem během při každém jejím zakňouráním. K té domácnosti. Ona si máma stěžuje, že chodí do práce od rána do večera k tomu všemu. Ale ona má tři práce kvůli tomu, aby nemusela být doma a něco dělat. Než, aby vysála radši bude chodit i 24 h do práce. A než, aby uvařila brambory nebo umyla nádobí, radši bude chovat malou.

Abych to nějak shrnula, tak tu neustále opakuje: „Jsem unavená, je toho na mě moc, nemůže se najíst, stojí mi tu práce, ty mě tu omezuješ a doufám, že už nebudeš mít žádné další děti, je tu z toho zkolabuji a já budu muset na operaci (na tu měla jít už dávno, ale nechce). “

Mluví o tom, jak ji diktuji život a tak. S tátou jsme se shodli, že si to máma celé dělá sama a že nic z toho z 98% nemusí. Nemusí k malé vstávat, nemusí tu celé hodiny sedět u postýlky nebo ji neustále nosit v náručí. Jsem tu doma než táta odpoledne přijde sama s malou a taky si s ní poradím i bez její pomoci. Sem tam i stihnu pracovat na překladech. Sice jsem často dost vyčerpaná, ale malá nijak netrpí. No a když přijde táta? Podívá se, jestli se malá krmí nebo spí. Když kouká, tak na ní udělá pár ksichtíků. Popřípadě ji na chvíli pohlídá. Pak si jde po svých. Nechová se jako máma a nestěžuje si. Upřímně s mámou se téměř nikdo z rodiny nebaví. A ona se svými rodiči už tuplem ne. Vlastně do teďka podstatě neznám svou babičku z její strany. Jinak rodinné vztahy z této strany jsou fakt chuťovka.


Lidé mi říkali, že až se matka nebude zapojovat bude to lepší, jenže není. Naopak horší, s ničím doma nepomůže, jen dělá neustále scény. Tátu to štve, říkal, že kdyby nechrápala, tak by si třeba všimla, že uklízím barák. A věřte, že při dítěti, co mám je to kolikrát o nervy. Samozřejmě, to svádí matka na mě a na dítě.

Máma dostala kroužek, tak ji už tolik nepadá dolejšek, ale nedávno zase s tím začala...

Máma: Já ji nemůžu chovat. Vy jste všichni, jak pitomí. Chcete abych šla na operaci? Si neuvědomujete, že to není žádná pr......
Táta: Tak ji nechovej.
Máma uraženě: Ještě si za to můžu sama.
Táta: A ne snad?



Máma je navíc hysterka, takže všechno je hned pro ní mega problém. Občas se ptám táty, jak ona mohla mít tři děti. No prý, podstatě nikoho z nás nevychovala. Starali se příbuzní. A ráda si přivlastňuje cizí zásluhy.

Je to pro mě psychicky velmi náročné, dcerka vyžaduje zvláštní péči s tím, že jsme šetření kvůli podezření na autismus.

Odstěhovat se momentálně nemůžu, protože nemám na nájem. I tohle si lidi představují jako Hurvínek válku, že přijděte a sociálka vám dá 10 000,- každý měsíc na nájem a potřeby dítěte.


Btw. se mi to ukazuje nějak 2x.

Barča — 19. 1. 2019 14:23

Izumi Myiako, podle toho, co píšeš, to vypadá jako pěkná motanice.
Ráda věřím, že je matka nesnesitelná a že je pro tebe problematické se odstěhovat. A ty se zdáš zahlcená a rozzlobená na ni.
Mám několik otázek a několik poznámek k úvaze a diskusi.
Kolik ti je? Kolik je malé? Co jsi dělala (škola, práce, ...), než jsi porodila? Co dělá otec malé, jak jí přispívá? Matka chodí do práce? Otec chodí do práce? Musí matka hlídat malou? Co děláš v té době,pokud někdy opravdu musí?
Z tvého psaní na mě dýchá zmatek rolí. Píši jen o tobě, i když je pravděpodobné, že hlavním strůjcem zmatků je maminka.
Na jednu stranu jsi maminkou malé, na druhou stranu to vypadá, jako bys byla jen o malinko starší sestrou malé. Přitom jsi přinejmenším v některých situacích partnerkou svého otce, místo své matky a tvá matka se ocitá v roli dementní stařenky nebo zlobivého dítěte.
Chápu, že tě trápí vztah s matkou. Není dobrý a vypadá to, že je a bude namáhavé ho nějak srovnat, aby se vám žilo lépe.
Na druhou stranu si myslím, že ti může být úplně jedno, co si o tvé matce myslí lidé na netu. Takže řešením myšlenek lidí na netu se přestaň vysilovat, zklidni se a věnuj se svému.

lea64 — 19. 1. 2019 14:25

Ty si pořád již několik let, bohužel, stěžuješ na to samé. Shodou okolností vím, jaký další nick používáš. Když neuspěješ se stížnostmi na jednom fóru, jdeš na jiné. Všechny dobře míněné rady, ať už kolem tvé situace nebo třeba kolem vzhledu, házíš za hlavu.
Řešení situace je na tobě. Pokud se neosamostatníš, budeš to muset, bohužel, snášet.

Tak já nevím, jsi skutečná? Prakticky stejný příspěvek už v roce 2017.
https://www.emimino.cz/diskuse/nechapu- … ni-294016/

Aby sis nemyslela, že tě sleduji. Náhoda. Chodím ještě na jiné fórum, kde na tvé stížnosti pořád dokola od roku 2010 upozornila jiná pisatelka.

Barča — 19. 1. 2019 17:12

lea64 napsal(a):

Ty si pořád již několik let, bohužel, stěžuješ na to samé. Shodou okolností vím, jaký další nick používáš. Když neuspěješ se stížnostmi na jednom fóru, jdeš na jiné. Všechny dobře míněné rady, ať už kolem tvé situace nebo třeba kolem vzhledu, házíš za hlavu.
Řešení situace je na tobě. Pokud se neosamostatníš, budeš to muset, bohužel, snášet.

Tak já nevím, jsi skutečná? Prakticky stejný příspěvek už v roce 2017.
https://www.emimino.cz/diskuse/nechapu- … ni-294016/

Aby sis nemyslela, že tě sleduji. Náhoda. Chodím ještě na jiné fórum, kde na tvé stížnosti pořád dokola od roku 2010 upozornila jiná pisatelka.

Leo, myslím, že to znamená, že to jednak pisatelka ještě nevyřešila a druhak, že stěžování si je zřejmě dědičné.

Barča — 19. 1. 2019 17:18

Po přečtení odkazu Ley se mi zdá Izumi Miyako, že jsi dost líná v řešení svých problémů - ani ses nepokusila o jejich (pře)formulování. Pokud setrváš u tohoto přístupu a tempa, koleduješ si o nešťastný život až do smrti.

Izumi Miyako — 19. 1. 2019 17:30

Barča: Ano, zmatek to je.  Máš pravdu v tom, že působím jako x jiných rolí, mezi nimi ty, cos vyjmenovávala. No, nechtělo se mi s tím znovu vypisovat a nejsem líná, jen mi nikdo neposkytl fungující řešení. Které by bylo v mojich silách. S tím, že nevím kam dřív skočit. U dcerky se bohužel projevuje postižení.

K tvým otázkám... Oba rodiče pracují, ačkoliv jsou už v důchodu. Otec malé se o ní nijak nezajímá. Předtím jsem pracovala jako dělnice u pasu a mám střední s maturitou. Malé je 19 měsíců.  Matka hlídat nemusí, a pokud se rozhodla, že ji bude hlídat, tak sedím na zubařském křesle.

Teda ne, že by se nic neřešilo, alespoň od toho roku 2010. Měla jsem práci, bydlení, před svatbou...

Do toho se matka začala psychicky rapidně zhoršovat, fungovat...

vrabčák — 19. 1. 2019 19:02

…"tak sedím na zubařském křesle"-zajímavá formulace :)

Judyna — 19. 1. 2019 19:36

Jestli jsem to dobře pochopila, tak nemáš finance na vlastní bydlení, takže bydlíš u vašich. Takže bys měla být vděčná, že nemusíš hledat nějaký azylový dům a můžeš bydlet doma, kde Ti rodiče pomáhají jak s malou, tak s financemi.
Tvoje máma žije svůj život a promiń - nejsi v situaci, že bys ji mohla takhle kritizovat. Kde bys bez rodičů byla? Jednou si stěžuješ, že máma pomáhá, aniž bys to ty chtěla, na jiném místě píšeš, že nic nedělá. Moc Ti nerozumím.
Pokud se nemůžeš odstěhovat, měla bys být pokornější. Samozřejmě se snažit v klidu domluvit na pravidlech.
Moc dobře tuhle situaci znám, zažila jsem  ji sama. Ne moc dobré vztahy s matkou, ale nakonec jsem jim tzv. zůstala na krku i s malým ditětem - tak, jako Ty. A věř mi, že jsem uklízela celý byt naprosto automaticky, nakupovala pro celou rodinu a většinou i vařila. No a co. Naši tenkrát zakládali zahradu, mamku práce na zadradě bavila, tak jsem péči o domácnost převzala. Kdybych bydlela sama, taky bych to přece dělala.
Pro dobré vztahy musíš něco udělat i Ty a ne jen kritizovat. Protože nic jiného než kritika a stěžování si vlastně v Tvém příspěvku ani není.

Eva. — 19. 1. 2019 19:40

Izumi Miyako napsal(a):

Barča: Ano, zmatek to je.  Máš pravdu v tom, že působím jako x jiných rolí, mezi nimi ty, cos vyjmenovávala. No, nechtělo se mi s tím znovu vypisovat a nejsem líná, jen mi nikdo neposkytl fungující řešení. Které by bylo v mojich silách. S tím, že nevím kam dřív skočit. U dcerky se bohužel projevuje postižení.

K tvým otázkám... Oba rodiče pracují, ačkoliv jsou už v důchodu. Otec malé se o ní nijak nezajímá. Předtím jsem pracovala jako dělnice u pasu a mám střední s maturitou. Malé je 19 měsíců.  Matka hlídat nemusí, a pokud se rozhodla, že ji bude hlídat, tak sedím na zubařském křesle.

Teda ne, že by se nic neřešilo, alespoň od toho roku 2010. Měla jsem práci, bydlení, před svatbou...

Do toho se matka začala psychicky rapidně zhoršovat, fungovat...

Nikdo jiný, než ty sama, ti fungující řešení neposkytne.

lea64 — 19. 1. 2019 20:08

Nerada jsem příkrá, ale mám syna ve tvém věku. I když vztahy máme vřelé, jsem ráda, že dospělý člověk bydlí sám. Takové soužití, když ty jsi závislá na rodičích a je to zatěžuje, není dobré. Už jsi si tady stěžovala dříve a co sis z toho vzala?
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=48458
Hledáš psychologické rozbory na fórech, ale myslím, že by bylo vhodné vyhledat odbornou pomoc ve všech oblastech života.

vrabčák — 19. 1. 2019 20:24

Judyna napsal(a):

Jestli jsem to dobře pochopila, tak nemáš finance na vlastní bydlení, takže bydlíš u vašich. Takže bys měla být vděčná, že nemusíš hledat nějaký azylový dům a můžeš bydlet doma, kde Ti rodiče pomáhají jak s malou, tak s financemi.
Tvoje máma žije svůj život a promiń - nejsi v situaci, že bys ji mohla takhle kritizovat. Kde bys bez rodičů byla? Jednou si stěžuješ, že máma pomáhá, aniž bys to ty chtěla, na jiném místě píšeš, že nic nedělá. Moc Ti nerozumím.
Pokud se nemůžeš odstěhovat, měla bys být pokornější. Samozřejmě se snažit v klidu domluvit na pravidlech.
Moc dobře tuhle situaci znám, zažila jsem  ji sama. Ne moc dobré vztahy s matkou, ale nakonec jsem jim tzv. zůstala na krku i s malým ditětem - tak, jako Ty. A věř mi, že jsem uklízela celý byt naprosto automaticky, nakupovala pro celou rodinu a většinou i vařila. No a co. Naši tenkrát zakládali zahradu, mamku práce na zadradě bavila, tak jsem péči o domácnost převzala. Kdybych bydlela sama, taky bych to přece dělala.
Pro dobré vztahy musíš něco udělat i Ty a ne jen kritizovat. Protože nic jiného než kritika a stěžování si vlastně v Tvém příspěvku ani není.

:supr:

Izumi Miyako — 19. 1. 2019 20:56

Ve zkratce, nějak neumím být vděčná někomu, kdo na mě ječí a neustále mě z něčeho obviňuje.

Takže moje situace je podstatně neřešitelná. A pohled lidí na matku taky nezměním.... To potěší.

Kiara — 19. 1. 2019 20:59

Izumi, pokud bydlím u rodičů, musím bohužel respektovat jejich život a snášet jejich chování. Jak se říká: "Můj dům, moje pravidla". Jak jsi psala na jiném webu, jsi ročník 1989, tedy Ti je téměř třicet let. Stěžuješ si tady od roku 2012, za celých sedm let ses nedokázala postavit na vlastní nohy, najít si bydlení a odstěhovat se od rodičů :grater: Tak to je potom těžká věc :kapitulation:

Eva. — 19. 1. 2019 21:09

Zdravá třicetiletá žena už by měla stát na vlastních nohách a ne se nechat živit rodiči. A ještě si na ně po netu stěžovat.

Kiara — 19. 1. 2019 21:15

Izumi Miyako napsal(a):

Ve zkratce, nějak neumím být vděčná někomu, kdo na mě ječí a neustále mě z něčeho obviňuje.

Takže moje situace je podstatně neřešitelná. A pohled lidí na matku taky nezměním.... To potěší.

Nezlob se na mě, Izumi, ale Ty ve společné domácnosti s matkou bydlet NEMUSÍŠ. Už dávno jsi mohla bydlet samostatně. Pokud jsou rodiče nesnesitelní, jediná možnost je najít si vlastní bydlení a odstěhovat se. Již několik let je práce dostatek a platy jsou dostatečně velké na to, aby se z nich dalo utáhnout skromné, ale vlastní bydlení.

Pokud si ale programově vlastní bydlení nehledáš, stále bydlíš u rodičů a ještě si pořídíš dítě, jehož otec se ještě před jeho narozením vypařil, tak Tvoje situace skutečně v tuto chvíli neřešitelná je. Můžeš být ještě ráda, že Ti rodiče i s dítětem poskytli střechu nad hlavou, jsou svobodné matky, které takové štěstí nemají a putují po azylových domech nebo ubytovnách pro sociálně slabé.

Nestarej se o to, co si o Tvé matce myslí anonymní přispivatelé na jednotlivých webech, kam si systematicky na matku chodíš stěžovat a spíš se starej o to, jak svůj osud vzít pevně do vlastních rukou.

Izumi Miyako — 19. 1. 2019 21:20

Kiara napsal(a):

Izumi, pokud bydlím u rodičů, musím bohužel respektovat jejich život a snášet jejich chování. Jak se říká: "Můj dům, moje pravidla". Jak jsi psala na jiném webu, jsi ročník 1989, tedy Ti je téměř třicet let. Stěžuješ si tady od roku 2012, za celých sedm let ses nedokázala postavit na vlastní nohy, najít si bydlení a odstěhovat se od rodičů :grater: Tak to je potom těžká věc :kapitulation:

Vlastně dokázala. Vypadalo vše fajn. Vztah, práce, založení rodiny, a pak to celé krachlo. Na chvíli vypadalo vše fajn.

Izumi Miyako — 19. 1. 2019 21:27

Kiara napsal(a):

Izumi Miyako napsal(a):

Ve zkratce, nějak neumím být vděčná někomu, kdo na mě ječí a neustále mě z něčeho obviňuje.

Takže moje situace je podstatně neřešitelná. A pohled lidí na matku taky nezměním.... To potěší.

Nezlob se na mě, Izumi, ale Ty ve společné domácnosti s matkou bydlet NEMUSÍŠ. Už dávno jsi mohla bydlet samostatně. Pokud jsou rodiče nesnesitelní, jediná možnost je najít si vlastní bydlení a odstěhovat se. Již několik let je práce dostatek a platy jsou dostatečně velké na to, aby se z nich dalo utáhnout skromné, ale vlastní bydlení.

Pokud si ale programově vlastní bydlení nehledáš, stále bydlíš u rodičů a ještě si pořídíš dítě, jehož otec se ještě před jeho narozením vypařil, tak Tvoje situace skutečně v tuto chvíli neřešitelná je. Můžeš být ještě ráda, že Ti rodiče i s dítětem poskytli střechu nad hlavou, jsou svobodné matky, které takové štěstí nemají a putují po azylových domech nebo ubytovnách pro sociálně slabé.

Nestarej se o to, co si o Tvé matce myslí anonymní přispivatelé na jednotlivých webech, kam si systematicky na matku chodíš stěžovat a spíš se starej o to, jak svůj osud vzít pevně do vlastních rukou.

U rodičů bydlím, protože mateřská nepokryje náklady na bydlení. Ráda o odstěhování je na jednu stranu moc hezká, ale nikdo mi nic nezaplatí.

Judyna — 19. 1. 2019 21:41

U rodičů bydlím, protože mateřská nepokryje náklady na bydlení. Ráda o odstěhování je na jednu stranu moc hezká, ale nikdo mi nic nezaplatí.

To je jasné. Moc dobře vím, o čem mluvíš. Nezbývá tedy, než abys zatla zuby a zapracovala na vylepšení vztahů. Psala jsi myslím, že maminka ještě chodí do práce, převezmi tedy péči o domácnost, když ty do práce nechodíš. Oni Ti moc pomáhají, snaž se to oplatit. A znovu píšu - máš jim co oplácet, bez nich bys byla v háji. Zaměř se tedy spíš na to, že máš štěstí, na rozdíl iod těch, kteří nemají kam jít a z čeho žít. Byla bys jednou z nich - pak bys měla opravdu problém.

Eva. — 19. 1. 2019 21:50

Judyna to napsala výstižně.
Máš jen dvě možnosti. První je odstěhovat se a postavit na vlastní nohy. Ještě stále u nás existují i jesličky.
Druhá -  bydlet u rodičů a snažit se o co nejlepší vztahy. Když ti dávají zázemí pro tebe a tvou dcerku. Aby tvá dcerka a vy všichni jste žili v co nejpříjemnějším ovzduší.

Kiara — 19. 1. 2019 22:38

Izumi Miyako napsal(a):

U rodičů bydlím, protože mateřská nepokryje náklady na bydlení. Ráda o odstěhování je na jednu stranu moc hezká, ale nikdo mi nic nezaplatí.

Izumi, u rodičů bydlíš především proto, že sis vlastní bydlení v podstatě nikdy nehledala :/ a odstěhovat ses měla JEŠTĚ DŘÍV, než jsi přišla do jiného stavu. Samozřejmě, že Ti nikdo nic nezaplatí - a proč by také měl?!? Ty máš problém, ty jsi ho měla už dávno řešit a bydlet ve svém. Mně moje bydlení také nikdo nezaplatil, do poslední koruny jsem si ho musela zaplatit sama a splácela jsem ho i v době své mateřské dovolené - a takových lidí jsou tisíce. Přece nečekáš, že Ti někdo zdarma předá klíče od zařízeného bytu, proboha :grater:

Izumi Miyako — 20. 1. 2019 11:41

Judyna napsal(a):

U rodičů bydlím, protože mateřská nepokryje náklady na bydlení. Ráda o odstěhování je na jednu stranu moc hezká, ale nikdo mi nic nezaplatí.

To je jasné. Moc dobře vím, o čem mluvíš. Nezbývá tedy, než abys zatla zuby a zapracovala na vylepšení vztahů. Psala jsi myslím, že maminka ještě chodí do práce, převezmi tedy péči o domácnost, když ty do práce nechodíš. Oni Ti moc pomáhají, snaž se to oplatit. A znovu píšu - máš jim co oplácet, bez nich bys byla v háji. Zaměř se tedy spíš na to, že máš štěstí, na rozdíl iod těch, kteří nemají kam jít a z čeho žít. Byla bys jednou z nich - pak bys měla opravdu problém.

Ono jde spíše o to, že i když jsem ji převzala, tak si máma stěžuje. Podle ní nedělám nic. Přitom třeba podlahy myjí tak často, že se na nich dá operovat. S tím, že to vadí tátovi. Buď bude máma se taky starat, nebo teda nebude, ale pak ať na nás neřve. Táta je z toho celý špatný. Bohužel jeho stav svádí matka zas na mě. A všichni jsme proti sobě a zároveň spolu.

Izumi Miyako — 20. 1. 2019 11:44

Já jsem před otěhotněním žila nějaký čas s ex ve společné domácnosti. Upřímně, i kdybych měla vyloženě vlastní, tak bych ho stejně neutáhla, protože nemám mateřskou jako jsem měla plat.

Ptala jsem se a azyl by nebyl dobrý pro malou. Spíše sociální byt, akorát mám strach z úřadů. Kvůli tomu "měla sis líp vybrat". Když to člověk slyší od úřednice na sociálce...

Jestle jsou, ale bohužel plné a postižené dítě se do nich umisťuje špatně. Chodím teď s malou furt na nějaká vyšetření.

Btw. dva roky nespím.

Kiara — 20. 1. 2019 12:27

Ptala jsem se a azyl by nebyl dobrý pro malou. Spíše sociální byt, akorát mám strach z úřadů. Kvůli tomu "měla sis líp vybrat". Když to člověk slyší od úřednice na sociálce...
Takže šanci na sociální bydlení - a tedy osamostatnění se - máš. Dostáváš na malou výživné?

Barča — 20. 1. 2019 15:27

Izumi Miyako napsal(a):

Ve zkratce, nějak neumím být vděčná někomu, kdo na mě ječí a neustále mě z něčeho obviňuje.

Takže moje situace je podstatně neřešitelná. A pohled lidí na matku taky nezměním.... To potěší.

Proč chceš měnit pohled lidí na matku? Co je ti do jejich pohledů? To nemáš nic jiného na práci?
A nota bene, myslíš si, že je to opravdu tvůj problém a úkol?

Barča — 20. 1. 2019 15:31

Izumi Miyako napsal(a):

Já jsem před otěhotněním žila nějaký čas s ex ve společné domácnosti. Upřímně, i kdybych měla vyloženě vlastní, tak bych ho stejně neutáhla, protože nemám mateřskou jako jsem měla plat.

Ptala jsem se a azyl by nebyl dobrý pro malou. Spíše sociální byt, akorát mám strach z úřadů. Kvůli tomu "měla sis líp vybrat". Když to člověk slyší od úřednice na sociálce...


Jestle jsou, ale bohužel plné a postižené dítě se do nich umisťuje špatně. Chodím teď s malou furt na nějaká vyšetření.

Btw. dva roky nespím.

Dostáváš na dceru alimenty? Požádala jsi o jejich zvýšení? Od úřednic kdekoliv člověk slýchá i horší věci, ale myslím, že můžeš na chvíli zatnout zuby, zavřít uši a myslet na Anglii ....:P
Připadá mi, že se hodně staráš, co si kdo myslí a méně si myslíš sama.

Barča — 20. 1. 2019 15:55

Izumi Miyako napsal(a):

Barča: Ano, zmatek to je.  Máš pravdu v tom, že působím jako x jiných rolí, mezi nimi ty, cos vyjmenovávala.

V jakých ještě působíš?
Myslím si, že bys některé role, ve kterých teď vystupuješ - partnerka svého otce a starší sestra své dcery - měla opustit a začít "ztělesňovat" roli dospělé odpovědné dcery, matky svého dítěte, osamělé matky svého dítěte.

A řešení SVÝCH problémů musíš hledat a najít sama. S nabídkami řešení bych nepočítala, naopak, vyskytla-li by se nějaká, byla bych velmi obezřetná a hodně bych rozmýšlela.


Izumi Miyako napsal(a):

K tvým otázkám... Oba rodiče pracují, ačkoliv jsou už v důchodu. Otec malé se o ní nijak nezajímá. Předtím jsem pracovala jako dělnice u pasu a mám střední s maturitou. Malé je 19 měsíců.  Matka hlídat nemusí, a pokud se rozhodla,
že ji bude hlídat, tak sedím na zubařském křesle.

Pochopila jsem to správně, že máš problémy se zuby?
Rodiče pracují, protože je to těší, nebo by pouze s důchodem nevyšli?
Proč jsi s maturitou pracovala u pásu? Nezlobilo to tvoje rodiče?


Izumi Miyako napsal(a):

Do toho se matka začala psychicky rapidně zhoršovat, fungovat...

Matka je tedy v čase psychicky horší? Myslíš, že je duševně nemocná?
Myslíš, že vaše neblahé rodinné vztahy mohou způsobovat nebo zhoršovat problémy tvé dcery?
A o jakém stigmatu mluvíš v názvu svého vlákna?

Kiara — 20. 1. 2019 18:17

Pokud je pravdou to, že Tvoje matka na Tebe soustavně ječí, už jenom z toho důvodu bych hleděla svoje dítě co nejrychleji dostat pryč z takového prostředí. Ano, jsou rodiče, se kterými společné soužití opravdu není procházka růžovou zahradou, ale tím spíš bych hleděla se co nejdříve osamostatnit a co nejrychleji i s dítětem zmizet z jejich vlivu.

To sis neuvědomila, že situace ve Tvé rodině se může negativně odrážet na zdraví Tvého dítěte? Zamysli se nad tím, jak asi na psychiku tak malé holčičky může působit poslouchání denního řevu :grater: Vsadím se, že po změně prostředí k lepšímu se upraví i její problémy...

Judyna — 20. 1. 2019 19:29

Holky, ono to není tak jednoduché - osamostatnit se s malým dítětem. Nevím, jakou má Izumi mateřskou a kolik jí otec dítěte platí, ale já  měla mateřskou(bylo to už dávno) tak malou, že by to nešlo. A než jsem vysoudila alimenty (dřve vás rozvedli bez určení výživného) a BM začal platit...
Ono ani když začne chodit do práce, tak se bez pomoci rodičů neobejde. S přijetím dítěte do školky je mnohde problém a když se pracuje na směny, pak ani školka nepomůže. Já na směny pracovala celý život a i kolegyně, které byly vdané, využívaly pomoci rodičů, protože chlapi dnes také nekončí práci ve 14 hodin. A platit si hlídání? To lze pouze u vysokého příjmu.
Jinak - u nás ženy s maturitou pracují často jak u pásu, tak prodávají. Práce je hodně, ale hlavně té chlapské a není každý zdravotní sestra či lékařka, po kterých je poptávka.

Pracovala bych hlavně na vylepšení vztahů a uvědomění si své role - tak jak výstižně napsala Barča -
".....Myslím si, že bys některé role, ve kterých teď vystupuješ - partnerka svého otce a starší sestra své dcery - měla opustit a začít "ztělesňovat" roli dospělé odpovědné dcery, matky svého dítěte, osamělé matky svého dítěte...."

Eva. — 20. 1. 2019 19:38

Judyno, já ti nevím. Už jsem psala, že i dnes jsou ještě jesle. Malá možná může do jeslí, nevím, jaký má zdravotní problém. Mladá paní by si mohla najít třeba i nějakou práci domů... Nebo uklízet a brát si malou sebou, taky jsem to tak kdysi dělala.
Můj bývalý manžel studoval vysokou, já už měla po vejšce. Přesto jsme bydleli sami, na ubytovně v České republice, a žili z mé mateřské a rodinných přídavků, bylo to dohromady 800,- Kč. Ubytovna stála 200,- Kč, zbytek byl na vše ostatní na celý měsíc. Manžel studoval v Žilině, žil z 500,- Kč, které mu na měsíc dali jeho rodiče, bydlel na koleji. A skoro každý víkend přijel za námi do Čech, asi 500 km. Dobré bylo to, že měl díky práci jeho maminky na dráze režijku, takže jsme nemuseli platit jízdenky do a ze školy.
Myslím si, že když je opravdu zle, dá se udělat leccos. I zázraky.

Lena39 — 20. 1. 2019 20:05

První co mě napadá, tak 2 věci: neřešit jiné lidi! Proč proboha ti záleží na tom, co si myslí jiní lidé o tobě či tvé matce? Proč jim o ní vůbec vyprávíš? A druhá věc: odstěhovat se co nejdříve to půjde. Pravda, tvá matka má možná nějaké mouchy, ale možná dělá to nejlepší, co v danou chvíli umí. A nechala vás u nich bydlet, pomohla, to není málo. Nezlob se, tvé psaní mi zní hlavně jako fňukání a stěžování si.

Lena39 — 20. 1. 2019 20:09

lea64 napsal(a):

Ty si pořád již několik let, bohužel, stěžuješ na to samé. Shodou okolností vím, jaký další nick používáš. Když neuspěješ se stížnostmi na jednom fóru, jdeš na jiné. Všechny dobře míněné rady, ať už kolem tvé situace nebo třeba kolem vzhledu, házíš za hlavu.
Řešení situace je na tobě. Pokud se neosamostatníš, budeš to muset, bohužel, snášet.

Tak já nevím, jsi skutečná? Prakticky stejný příspěvek už v roce 2017.
https://www.emimino.cz/diskuse/nechapu- … ni-294016/

Aby sis nemyslela, že tě sleduji. Náhoda. Chodím ještě na jiné fórum, kde na tvé stížnosti pořád dokola od roku 2010 upozornila jiná pisatelka.

Tak jsem se nemýlila. Většinou je má reakce jiná, ale tady mi to opravdu nesedělo, tedy spíše pisatelka neseděla.

Judyna — 20. 1. 2019 20:12

Myslím si, že když je opravdu zle, dá se udělat leccos. I zázraky.

To je pravda. Nebo naopak. Může tě to dostat až na samé dno. Proto píšu, že má Izumi vlastně štěstí.
Vycházím teď ze situace u nás a v okolí. Na různých ubytovnách bydlí ukrajinští a polští dělníci. Tam bych se jako žena s dítětem bydlet bála. Na nájemný byt nemá peníze, nevím, co je myšleno sociálním bydlením - pokud je to městský byt, u nás to není nic levného, nájem se platí i tam. Jesle u nás v okruhu 35 km nejsou žádné. Ale azylové domy ano. Jaká je tam situace, nevím.
Ale důležité je, že všude budou bydlet nějací lidé, sousedé, se kterými bude muset nějak vycházet. Nikdo jí nepůjde na ruku a neposkytne to, co by si představovala. Všude na těch vztazích bude muset zapracovat. A začít musí Izumi od sebe.

LENNNA — 21. 1. 2019 7:31

Izumi Miyako napsal(a):

Barča: Ano, zmatek to je.  Máš pravdu v tom, že působím jako x jiných rolí, mezi nimi ty, cos vyjmenovávala. No, nechtělo se mi s tím znovu vypisovat a nejsem líná, jen mi nikdo neposkytl fungující řešení. Které by bylo v mojich silách. S tím, že nevím kam dřív skočit. U dcerky se bohužel projevuje postižení.

K tvým otázkám... Oba rodiče pracují, ačkoliv jsou už v důchodu. Otec malé se o ní nijak nezajímá. Předtím jsem pracovala jako dělnice u pasu a mám střední s maturitou. Malé je 19 měsíců.  Matka hlídat nemusí, a pokud se rozhodla, že ji bude hlídat, tak sedím na zubařském křesle.

Teda ne, že by se nic neřešilo, alespoň od toho roku 2010. Měla jsem práci, bydlení, před svatbou...

Do toho se matka začala psychicky rapidně zhoršovat, fungovat...

Ježkovy oči! Ty neřeš stále matku! Řeš svou situaci!

Selima — 21. 1. 2019 13:45

Izumi Miyako napsal(a):

Ve zkratce, nějak neumím být vděčná někomu, kdo na mě ječí a neustále mě z něčeho obviňuje.

Takže moje situace je podstatně neřešitelná. A pohled lidí na matku taky nezměním.... To potěší.

Predtým si tuším písala, že vašich zaujíma, len čo is myslia druhí - ale veď Ty si ten program presne okopírovala na 100%! :rolleyes: Vys...vykašli sa na ľudí a rieš seba a svoje vzťahy...  Máte doma slušnú ponorku. Kým budeš schopná odsťahovať sa (urobila by som to čo najrýchlejšie), skús aspoň nejakého psychológa, poradňu a tak. A mamu sa nauč brať jedným uchom dnu, druhým von. Inak, mmch, otec si z Teba urobil fakn spojenca proti mame, ale čo to urobí s ich manželstvom ,to si netrúfam odhadnúť :/ . Asi nič dobrého. Podrthnuté, zhrnuté: čím skôr odtiaľ vypadneš, tým lepšie. Dovtedy sa viac sústreď na malú, na seba, na preklady, na nejaké prípadné občasné brigády, na to, či malá nepotrebuje zvláštnu starosltivosť aj odbornú - a nie na také pi...šišvoriny. Urob, čo treba urobiť, a ostatné vypusť. Hlavne nehodnoť mamju - je to úplne zbytočné a len to všetkým žerie energiu.

Jessika — 25. 1. 2019 22:06

lea64 napsal(a):

Ty si pořád již několik let, bohužel, stěžuješ na to samé. Shodou okolností vím, jaký další nick používáš. Když neuspěješ se stížnostmi na jednom fóru, jdeš na jiné. Všechny dobře míněné rady, ať už kolem tvé situace nebo třeba kolem vzhledu, házíš za hlavu.
Řešení situace je na tobě. Pokud se neosamostatníš, budeš to muset, bohužel, snášet.

Tak já nevím, jsi skutečná? Prakticky stejný příspěvek už v roce 2017.
https://www.emimino.cz/diskuse/nechapu- … ni-294016/

Aby sis nemyslela, že tě sleduji. Náhoda. Chodím ještě na jiné fórum, kde na tvé stížnosti pořád dokola od roku 2010 upozornila jiná pisatelka.

Ale to není jen ten první příspěvek.
Další reakce (např. o nemožnosti přestěhován kvůli novému pokojíčku) jsou taktéž zkopírované z emimina.

Tak se mi zdá, že nás tady někdo tahá za fusekli  :reta:

Tulipánka — 28. 1. 2019 13:13

Děvčata, omlouvám se za svoji tvrdost, ale mně jak pisatelka tak její matka přijdou jako rozcapená děcka. Dokud pisatelka nepřijme zodpovědnost za to, co se jí děje a místo aby si stěžovala nevezme život a zodpovědnost do svých rukou, nemá smysl nic psát. Mám matku v lecščem podobnou a nikdy se nic nezměnilo tím, že jsem si stěžovala a házela vinu na ostatní.