Ahoj, chci se zeptat jestli máte zkušenosti s cestováním autobusem k moři s malými dětmi,asi tak kolem tří let. Díky za zkušenosti...Martina

Záleží na tom kam. Já jsem na cesty autobusem už rezignovala a to kvůli sobě - je mi 50 a snáším to hrozně!!!

Ze své praxe průvodce a i jako rodič, který absolvoval několik cest s malým dítětem autobusem (cca 1650 km) nejsem moc vyznavačem cestování autobusem s dětmi cca tříletého věku.  Je to samozřejmě individuální a záleží na délce cesty. Rozhodně dvoudenní cestování není vhodné.

My cestovali busem s tříletým do Itálie, jelo se přes noc, a dítěti to viditelně nebavilo, měl s sebou pochopitelně nějaké hračky, no akdyž chtěl spát, tak se na sedadle zkroutil daleko líp než dospěly- měl více místa, nebo si lehl hlavou na mě.Žádný problém ( to spíš měl problém můj skoro metrákový manžel)....
ostatně někteří po zimě hudnou do plavek či do sukní, já před dvěma lety "zhubla" do autobusu, ne, že bych byla velká, ale fakt se mi sedělo bezva, vedle mě seděla   dívka taky útlá, my cestou žádné problémy neměly, za náma ovšem seděly dvě baby ( myšleno dobře, neb mé kamarádky), ale jedna 190 cm vysoká a druhá  skoro 90 kg...no ale sedly si k sobě....:-))) to bylo pro zasmání, s dítkem to nemá co společného
a i  zastávky na benzínkách  stačily, nikde nám zvlášt zastavovat nemuseli, jo měla jsem s sebou kinedryl pro jistotu, no , vzpomněla jsem si na něj až za hranicema, takže ho asi máme někde dodnes....
Takže šťastnou cestu

no nevím, podle mě to musí být peklo pro to dítě, pro rodiče a i pro spolucestující...

Podle mne to musí být peklo především pro ty spolucestující - mně stačila cesta vlakem z Ostravy do Prahy, kdy za mnou seděl nějaký "fracek", který celou cestu vřískal, fakt jsem myslela, že ho vyhodím z okna, a to mně jen tak něco nerozhází :kapitulation:

Jela jsem s dcerou do Itálie, bylo jí tenkrát 2,5 roku. Byla super, seděli jsme hned za řidičem, nastlala jsem jí na zem a ona krásně chrupala, anebo jsme si povídali.... Krásný časy a moc klidný dítě. Ted je jí 12 a je v pubertě a myslím, že by to bylo horší než tenkrát. Ale synovi je 5 a je tak moc živý a neposedný, že s ním bych si asi ani netroufla.....

opravdu záleží na povaze dítěte. Některé děti se zabaví čímkoliv (díváním se do okna, povídáním s maminou, s nějakou hračkou, prohlížením obrázkové knížky), ale jiné nevydrží 5 minut v klidu.  Já bych si s těmi mými raubíři cestu troufla možná tak do Itálie či Chorvatska (vyjet večer a ráno na místě). Ale dva dny cestování s nimi v autobuse si neumím představit ani v nejčernější noční můře ;). Bohatě stačí tříhodinová cesta z J. Čech na S. Moravu za babičkou a to jedeme autem.  Poslední hodina je hodinou hrůzy (už tam budéém ?? .. je mi horko .. uáááá, on mi bere bonbony !! .. chce se mi čůrat - mám hlad - žízeň - Ondroooooó, nech toho !! Kačeno tlačeno .. Klárinu bárino .. ty seš ale blbeček - malý výčet jemnějších nadávek, které se ze zadu ozývají ... nechcíííí sedět v sedačce.. může se rozepnout ? .. )a když to slyšíte celou cestu, vystupujete na konci z auta totálně grogy, psychicky i fyzicky zcela vyčerpaná :o

Jako spolucestujici, pruvodce a zastance Listiny lidskych prav a svobod rikam: cestu autobusem s malymi detmi NEBRAT !

Martinko, k moři s dítětem pokud to jde raději letecky.Autobus nebrat a navíc tak malému dítěti je to srdečně jedno kde tráví dovolenou. Pokud jsou rodiče v pohodě, je mu jedno, zda trávíte čas u rybníka v jižních Čechách, max. na Slovensku, nebo v kamenitém Chorvatsku, či Itálii . Mluvím z vlastní zkušenosti a věř mi, že kvalitní dovolená není o tom, jak moc na jih je vzdálená. Doporučuji tvou cestu zvážit- vždyť ta dovolená je i tvoje!!!

Já vím, že letecky by to bylo ideální, ale bohužel si to zatím nemůžu dovolit, protože jsem sama a ještě na mateřské.. Na ten autobus jsem se ptala proto, že jsem dostala dobrou nabídku a právě že malej by byl úplně zdarma. Ještě si to promyslím, ale asi to necháme až bude starší.. Já se jen prostě nemůžu dočkat až po dlouhé době zase uvidím moře!!!!:-)
Každopádně díky za všechny rady a zkušenosti. M.

Přátelé, ale já měla na mysli vychované dítě, které samozřejmě není hlasité ( kup mu CD  a sluchátka do  učí - pohádky...), pochopitelně se dítě nepromenáduje po autobusu, neobtěžuje spolucestující....ale fakt se to nechá zvládnout ....
Martinko, zál. na jednotlivci, jestli vydrží v klidu sedět, něco poslouchat, nebo si hrát, pak máš vyhráno, nikdo o něm nebude vědět a naopak bude na zastávkách na něj celý autobus dalat ťuťuňuňu....na zastávkách se proběhne a pak zase klid...
Aby nedošlo k omylu, nejsem zastánce rozvřískaných dětí, zvláště mělo-li by to být v tak malém a uzavřeném prostoru, jako je bus, ale fakt to výchovou lze zvládnout...ovšem ne tou americkou

Martinko,Ty dite znas nejlip,jestli ho dokazes zabavit -jed!Ja cestovala s dvouletym synem 12 hod letecky a byla to parada,pokud ho zvladnes,zabavis,tak do toho rozhodne jdi.A s prominutim bych nebrala ohledy co na to reknou spolucestujici,protoze malokdo se timto problemem zabyva.Pisi z vlastni zkusenosti!V autobusech pousti ridici i pohadky,deti se muzou i protahnou a delaji se casto prestavky(pracovala jsem v cestovce),muze si i malovat,ty mu muzes cist a jeste ho kodrcani autobusu uspi.Tak to zvaz poradne,slunicko po te dlouhe zime prospeje Vam oboum.Hodne stesti!!!!!!!

byli jsme u moře s dětmi 3+6 let autobusem, já jsem posera a do letadla mě v živote nikdo nedostane. Byli hodné, pouštěli nám pohádky na videu a tak to přežily, vyjížděli jsme v 17.00 a ráno v 8.00 jsme byli v Itálii.

Kleopatro....
ale spolucestující bych zbytečně nenechala dětmi obtěžovat, i když nakonec jsou to dospělí lidé se svojí občankou, na obtěžující dítě se mohou zamračit, či vykázat ho na "své " místo a tím si sami zjednají klid....je to vše jen o lidech,

nicméně

Martinko!!!
Jeďte!!!

nakonec se může i stát, že se v autobuse najde " hodná teta", která si bude s tvým dítkem ráda povídat - chvíli pochopitelně....

my jsme měli v autobuse samé důchodce, byla to sranda, naše děti byly strašně hodné a vlastně je spíš "otravovali" dědové a babičky, než obráceně. Pořád se je na něco vyptávali a muchlali, vedle nás seděla čtveřice učitelek v důchodu, měli jsme z toho strach, ale jak píše Michaela, nakonec to bylo super, museli jsme ty hlídající babičky "odhánět", jedna dokonce naučila naši dceru plavat, večer nás vyháněli na procházky a sami nabízeli hlídání. Nejhezčí dovolená. Dcera jedné z těch učitelek učí moji dceru na gymplu .Dodnes ji jednou dvakrát do roka navštěvujeme. Opakuji ale, že moje děti byly opravdu velmi klidné, i když upovídané a zvědavé, ale šeptali jsme si a popisovali co vidíme z autobusu, taky se jelo hodně v noci a děti spali jako zabité, to my s manželem jsme na tom byli hůř.

Jeli jsme s ani ne 2-letým synem a skoro celou cestu prospal (jelo se přes noc do Itálie). Dali jsem ho do spacáku a spal jako dudek. Musím říct, že to zvládal statečně a letos jedeme zase do Chorvatska.Takže záleží na dítěti, našeho Ondru každý obdivoval, jak je hodný.

Michaela.43 napsal(a):

Kleopatro....
ale spolucestující bych zbytečně nenechala dětmi obtěžovat, i když nakonec jsou to dospělí lidé se svojí občankou, na obtěžující dítě se mohou zamračit, či vykázat ho na "své " místo a tím si sami zjednají klid....je to vše jen o lidech,

nicméně

Martinko!!!
Jeďte!!!

nakonec se může i stát, že se v autobuse najde " hodná teta", která si bude s tvým dítkem ráda povídat - chvíli pochopitelně....

Michaeolo,ja to asi napsala spatne,myslela jsem,ze i kdyby se to spolucestujicim nelibilo,ze je to jeji vec,ale ne aby je deti otravovaly,to opravdu ne.A jak pises,ono kdyby se jim to nelibilo,tak si to ti dospeli vyridi sami:-)

Martinka napsal(a):

Já vím, že letecky by to bylo ideální, ale bohužel si to zatím nemůžu dovolit, protože jsem sama a ještě na mateřské.. Na ten autobus jsem se ptala proto, že jsem dostala dobrou nabídku a právě že malej by byl úplně zdarma. Ještě si to promyslím, ale asi to necháme až bude starší.. Já se jen prostě nemůžu dočkat až po dlouhé době zase uvidím moře!!!!:-)
Každopádně díky za všechny rady a zkušenosti. M.

Martino, absolutně se toho neboj. Malý určitě cestu prospí. Poprvé jsme jeli s děckem, ani dva mu nebyli
a bylo to bez problémů.  Děti to zvládají daleko lépe, nevadí jím stísněný prostor, vyspí se s hlavičkou
na klíně...   Pro jistotu bych koupila kinedril, ale homeopatický, kdyby náhodou mu to nedělalo dobře..
My jezdili téměř každý rok a malých dětí bylo rok od roku více, naposledy i opravdu mimčo v kočárku
a nikdo si nikdy nestěžoval ani na naše děti, ani na ty cizí.
Leckdy jsou horší "obtížní" dospělí..

nevim, my jeli jednou autobusem a bylo tam nekolik deti mezi 3 a 5 roky. Vsechny byly ok, jen jediny klucik dovedl tu cestu zhnusit cele predni casti busu.. i kdyz se nam tehdy maminka celkem omlouvala a rikala, ze s tim nepocitala, ze je jindy tak hodny, vsichni ji pomluvili (i dospeli, kteri byli take rodici). ja osobne jsem mela chut umucit maminku i s tim parchantem. v zivote bych dite do busu nevzala, jedine jet autem, kde cestu otravi maximalne mne, ne ostatnim nevinnym lidem. na druhou stranu zatim zadne dite nemam. a chapu ze chces jet k mori a sama asi tezko pojedes autem..

Martinka napsal(a):

Ahoj, chci se zeptat jestli máte zkušenosti s cestováním autobusem k moři s malými dětmi,asi tak kolem tří let. Díky za zkušenosti...Martina

Záleží, jak jsou velké, u nás to bylo bez problémů 5 a 7 let.

Opravdu záleží na dítěti, syn jel s námi do Itálie když mu byly za 2 měsíce 2 roky a úplně bez problémů. Měli jsme s sebou spacák a spinkal pod sedačkou celou noc a cesta mu nevadila. Loni v létě jsme byli zase v Chorvatsku a taky o.k. Ovšem tyto dvě země jsou dost blízko, v té Itálii to byl sever a i to Chorvatsko je nanejvýš tisíc kilometrů. Dále bych nejela ani já sama např. do španělska, nebo někteří blázni jezdí i do Řecka.

moje velmi živá vnučka se mnou jela do Chorvatska když jí byly 4 a půl a byla v autobuse i po cleou dobu pobytu úplně skvělá
spolucestující jí udělili pochvalu zkušeného cestovatele a nechtěli věřit že je na takovéto cestě poprvé ...

Já jela s 3 letou. Ona v pohodě, já zničená (bylo to do Španělska). DO Itálie jsme jeli, bylo ji 9, taky bez problémů,  i když mezitím začala mít kinetozu, ale po počátečném překonání cesty už je to dobré. Pro děti to je zážitek. Já už raději volím na tak dlouhé cesty-letadlo.

Martino, po mých několika autobusových cest k moři do Chorvatska, Itálie, Bosny, Černé Hory, Španělska... kdy v autobusu VŽDYCKY byly nějaké malé děti, mohu konstatovat, že prakticky vždy tuto cestu snášeli hůř dospělí, než-li ta děcka. Zažila jsem cesty, kdy v autobusu byly mladý holky (cca 15-17 let) a dělaly takový bordel, že jsme s ostatníma cestujícíma opravdu počítali kilometry, abychom už byli v cíli nebo jinou cestu, kdy tam byla jedna "dáma" s jedním frajerem, kteří se celé Rakousko nalévali tvrdým alkoholem a pak samozřejmě patřičně otravovali ostatní cestující, zažila jsem cestu, kdy se takhle ožral další jedinec, který si zřejmě po vzoru filmu ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU nakoupil dostatečný počet piv v plechovce a hodlal je vyprázdnit za co nejkratší dobu a pak samozřejmě se díky němu muselo snad na každém dvacátém kilometru stavět kvůli jeho potřebě atd.atd.

Z těchto mých bohatých zkušeností musím opravdu říct, že nejlépe snášejí cestu busem na dovolenou právě děti a nejstarší spoluobčané. Loni jsem zažila dvě babči z Prahy (85 let, druhá 82 let a 2 francouzské hole) a nikdo o nich celou cestu nevěděl....Zato jeden mladej frajer na každé zastávce vyřvával, jak je to šílené jet autobusem, že to je jeho poslední dovolená, že je rozlámaný jak špalek a že ho to pěkně s..., tak už se pan řidič neudržel a odvětil mu,že když ho to tak s..., tak ať si příště připlatí a letí letadlem!

Takže Martinko, nebojte se, pokud máte skvělou nabídku, doporučuji po ní skočit a dopřát si zpestření pobytu na mateřské pohodovou dovolenou u moře! Přeji hodně štěstí!
Clear