Allka — 10. 4. 2006 10:41

ahojky holčiny, pochlubte se v jakém týdnu jste  sdělili radostnou novinku doma a v práci .........

Petina — 10. 4. 2006 10:45

Ahoj Allko,
tak doma jsem to řekla hned, to jsem nevydržela. V práci jsem to řekla taky strašně brzy (si v pátém týdnu), protože pracuji v kanclu (sociální dávky), což je celkem problém, než se někdo vybere ve výběrovém řízení, než nastoupí a hlavně, než se to zaučí tak, aby byl schopný to beze mě dělat sám .... to trvalo fakt dlouho. Protože jsem měla zdrav. problémy, musela jsem už od 20tt ležet, takže se to stihlo tak tak. Bohužel jsem novou kolegyni stihla naučit jen základy. Naštěstí je tam ještě jedna, tak to zvládly ženský celkem dobře ....

Mišineček — 10. 4. 2006 10:59

Ahoj Allko. Vzhledem k tomu, že jsem těhotná po IVF, tak manžel to věděl stejně jako já a moji rodiče hned na to také. Jeho o něco déle(moc se nezajímali) a v práci jsme to řekla také až déle a to jsem na neschopence od začátku. Byla jsem v práci nová.

Kotě — 10. 4. 2006 11:07

Allko, není nejvyšší čas změnit metřík?
S tím oznamováním bych možná počkala tak to 10. či 12. týdne

lenkaB — 10. 4. 2006 11:11

já osobně, až budu (zase) těhu, naznačím to všem hned, protože když se pak něco stane (což nikomu nepřeju), stejně musí člověk vysvětlit proč je v nemocnici... dá se to samo zatajit, ale myslím, že i pro psychiku je lepší, když vám pak všichni dají pokoj.... a pokud bude všechno OK, tak jsou zase vůči těhulkám tolerantnější.... je to jen můj názor... někdo je hdně pověrčivý a nechce to říct...
a pravda je, že když některé těhulky zvrací a je jim pořád špatně, tak to zatají asi velice těžko :-)

Allka — 10. 4. 2006 11:13

at delam co delam metrik mi zmenit nejde ........
doma bych to jeste říkat nechtela, ale vzhledem k tomu, že   když jezdim k našim  tak tam hodně musim  fyzicky pomáhat  dříví, uhlí, atd. tak to asi budu muset říct abych zbytečně netahala nic těžkýho.

janca — 10. 4. 2006 11:14

ahojte,doma jsem to rekla hned,jak tam byly 2 prouzky,rodine v 10 tydnu-babi,deda....rodice a v praci jsem to prozradila 12 tyden,delam taky na socialce,timto zdravim kolegyni Petinu a od 15 tydne jsem zustala doma.Kolegynce se stalo,ze to prolakla hodne brzy a pak o to prisla a navrat do prace byl udesny,kazdy se o tom bavi,resi to..no proste o nicem.Takze drzim pesti

Gia — 10. 4. 2006 11:24

Manželovi jsem to řekla hned ten den, ani jsem to nestihla v nějakou romantickou chvíli, tak jak jsem si to plánovala...
V práci jsem to řekla taky docela brzo, snad 4.,5. týden - aby za mne stihly sehnat náhradu. Navíc jsem začala chodit k doktorovi, tak by se stejně ptali, proč (Jsme malá firma a nic se tam neutají...) Bylo mi občas špatně a psychicky jsem nebyla nějak v pohodě. V práci jsem měla okolo sebe samé chlapy a rozhodně nebyli tolerantnější a hodnější - kromě šéfa (abych mu nekřivdila).
Rodičům jsme to řekli až ve 2. měsíci.

Kačátko — 10. 4. 2006 12:00

Já to manžovi řekla hned, čekali jsme na to rok a půl!!! Blízké rodině (rodiče a sourozenci) po první návštěvě doktora a ostatním (babičky apod., přátelé) po druhé návštěvě doktora v 9. týdnu a taktéž i v práci, protože mám nevolnosti, jsem unavená a občas i zvracím, nedalo už se to dlouho skrývat!

Marfik — 10. 4. 2006 12:08

Já to řekla muži hned, rodině v 9 týdnu, v práci to neví dodnes a ani nevím jak na to.Bohužel pracuji s kolegyní, která o mimi nedávno přišla, takže moc se mi do toho s ohledem  nechce. Zatím si nikdo ničeho nevšiml, i když jsem pod přísným pozorováním.

jitka2 — 10. 4. 2006 12:16

Manžel to věděl hned, potom mamka a sestra a blízké rodině tedy zbytku to řekneme na velikonoční pondělí to bude celá rodina podromadě.Takže asi v 10 týdnu. V práci to věděli hned, protože jsem na neschopence.