Tak hledání práce stále neúspěšné. Pořád jezdím na nějaké pohovory. Nedohodnu se buď ohledně platu, protože se mi dojíždění nevyplatí finančně nebo ohledně nástupu ihned, někde zkolabuju na jazykách,že nemluvím plynule. Už si připadám jak trubka. Prostě někam jedu a už předem vím, že to nedopadne dobře. Ze začátku jsem byla plná elánu, teď mě pomalu a jistě přechází.

jen klid to se člověk musí otrkat aby to vyšlo ... je to jen otázka času než se něco povede ... ale neboj sílu máš tak se to povede

držím palce :-)))

Werunko,
víš jak já jsem vždycky dostala práci? Když jsem usoudila, že na to místo nemám a na ten pohovor jsem šla tak nějak v pohodě jen pro forma. nepřipravená a volně jsem si povídala a nečekala jsem, že mám šanci...

možná je to taky z části tím, že už nepočítáš ani s tím, že by to mělo dopadnout... musíš tam napochodovat jako královna a nenechat se sundat...

Negativní myšlení, to je ten problém :-))). Ne vážně, když někam přijdeš s tím, že to stejně nedopadne, je to špatný přístup...to se mi to kecá co, já vím, že to pár odmítnutích na člověka dolehne, taky jsem tím prošla, ale vydržet, vydržet a ono to půjde.

Jájo, ano nevíš jak souhlasím, při všech pohovorech na kterých jsem uspěla jsem uspěla jen díky tomu že jsem o práci buď nestála nebo měla pocit že to stejně nedostanu, takže jsem to měla na háku. Myslím že co nám se v tom stresu zdý být arogance asi působí jako zdravé sebevědomí, nebo tomu nerozumím, ale tohle vážně zafungovalo v mém případě 100%.

Díkes. Budu zkoušet dál. :-)

Tak to znovu otvírám. . . . Jsem čerstvě po pohovoru. Nabídka byla na pozici finanční účetní + kompletní zakončení účetní závěrky, cpali mi mzdovou. :-). Mzdy dělám privátně pro jednu malou firmu,ale myslím si, že jako mzdová účetní  účetně zakrním. Pak na mě spustili německy a já okno jak ďas. Zmohla jsem se na pár stupidních vět.Vybavovaly se mi odpovědi anglicky. Odešla jsem a jako,  když se mi rozední, začaly se mi věty vybavovat. No prostě trubka.
Dneska mi nabízeli z jiné firmy, kde jsem také už byla na pohovoru, záskok na 3 roky za mateřskou. Když jsem se ptala, co jako potom, tak mi bylo řečeno, že se uvïdí, ale, že smlouva bude jenom na ty 3 roky, že oni jsou povinni té odcházející držet místo. Tak nakonec zůstávám, tam kde jsem :-). Sedím tu od rána do večera za hubičku a ještě si to valím domů. Dneska telefon z DE jsem vyřídila v pohodě, dopis jsem si taky přeložila a na pohovoru jsem jak trubice. :-)

Ještě chci dodat, že práci hledám z důvodu zajištění hypotéky, jak jsem tu dříve psala. V současném zaměstnání nějaké výrazné finanční zlepšení nehrozí. Jsem ochotná i dojíždět. Ale je někdy fakt, že když si všechno propočtu, tak se někdy dostanu pomalu na plat, co mám tady. Teď tu odchází kolegyně do důchodu, tak jsem si přibrala ještě po ní nějakou práci /pak se divím,že nestíhám :-)/, ale přidání zřejmě nebude žádná sláva. Ale, když se pak počítá hypotéka, tak se bere čistý příjem a už se nikdo neptá, jestli z toho 3 tisíce projezdím.

jen vydrž, ty pohovory se ti vyplatí a později se ti něco určitě povede práci máš tak si vyber jen to co by tu opravdu vyhovovalo.

Vašíku, držim se :-). Vymejšlim, jak to vylepšit, aby nebylo to okýnko už.

:-))) to se podá ...

Klídek, to zvládneš. Zkus si vsugerovat pocit, že si tam jdeš pokecat, že vlastně o nic nejde a všechno bude dobrý. Hlavně nepanikař.

Si to ty, co má doma toho experta, co skáče jak tatíček píská ?

Tiina Jo já :-). Nic moc se v tom nezměnilo, stále poslušen. Ale já se už na to dívám trochu jinak. I se mu v duchu směju a dělám si, co chci. V sobotu jsme se domluvili, že půjdeme odpoledne na zahradu. To víš, že dal přednost tátovi a dělali dopoledne, kdy já jsem vařila. Když jsem mu slušně řekla, že pokud vím, tak jsme se domluvili, že na to půjdem odpoledne,až budu mít čas, tak obrat o 180 stupňů a vlepil mi, že jsem kdysi řekla,že jim na zahradě poskoka dělat nebudu. A to podotýkám, že den před tím a ráno byl v pohodě. Prostě vím, že to dělá starej. To je pokušitel. S dcerkou jsem byla týden na horách. Bylo to super!!!! Tam jsem si uvědomila, že mi vůbec nechyběl.

Já se taky přidávám - práci jsem dostala tam, kde jsem to ani neočekávala, měla jsem to na háku a při pohovoru jsem měla pocit, že tam jsem jen z recese. Asi na tom fakt něco bude. Buď uvolněná a svá, určitě to brzo vyjde. Máš spoustu zkušeností a znalostí, to přece musíš prodat...
Držím palce :)

Gia taky díkes.

Werunko držím palce. Ty to zvládneš. Dej vědět až práci najdeš.

Zdravím všechny,můžete mi pomoci?Jsem již 8 let v PID,je mi 36 let a v září nastupuji na SŠ-Veřejnosprávní,potíž je v tom že jsem "vyjela s kolejí" a nevím co dál.Mám tak malý důchod že mi přispívá sociálka.Šla bych do práce(mám 13 dítě)ale nevěřím si a mám prostě strach že nevidělám tolik abych pokryla veškeré náklady.Jsem zoufalá a vlastně si připadám už i jako chlap,protože žiju s dcerou prakticky celou dobu sama.Připadám si vážně jako mimozemštan,který je snad s tímhle problémem sám.Přeji krásný a pohodová den děkuji za odpověd.