..ani jaq jsem necekala, ze se to stane. Trochu me zamrazilo. kdyz jsem tu cetla o tom znovuobjevei SMS a tom, jak si chlapi pockaji,az se to doma uklidni a zase pokracuji v nevere. Vim, ze ted ublizim mnohym z vas, kteri jste ve stadiu vahani zda uverit nebo ne. Ja jsem se pokousela, uz jsem byla fakt blizko a dnes SMS od ni..... takze zase dno a konec nadeji. Manzel to jeste nevi. ze vim... Poradte jak se mam zachovat? Mam odejit? Asi nic jineho nezbyva. je to pro me hrozne tezky, protoze jsme dlouhodobe v zahranici a dcera tu ma jeste rol studia pred sebou a podotykam, ze to je jen moje dcera - jsem rozhozena a nevimjak to resit. mela jsem odejit jned, ted to vim, udela si ze me hadru, o kterou se je4 mozno otrit, kdyz je potreba a jinak si bezi za hlasem srdce, nebo ho vydira, nevim, devatka moje zlaty, dejte hlavy dohromady a poradte. mam chut ji napsay, at sem projede a uvidim, jak se bude tvarit...

Ahoj, jsem tu nova a jeste jsem nepsala zadny prispevek. Napisu Ti moji zkusenost s "moji" milenkou. Asi te nepotesim. Ja jsem jedna z tech podvedenych a podvadenych - opakovane. Manzel mel postupne nekolik milenek. Znovu a znovu  jsem manzelovi verila, ze tentokrat je to uz naposledy, jenze to "tentokrat" se nakonec tahlo nekolik let. Az ted, s odstupem casu vidim, jak jsem byla neskutecne hloupa, naivni, duveriva....Strasne jsem chtela uchovat rodinu, chtela jsem, aby deti mely otce. Misto toho jsem byla ubrecena, nestastna...Od setkani s milenkou si nic neslibuj. Jedna z manzelovych milenek,  byla jeho spolupracovnice, se kterou i me casem seznamil, chodila k nam domu na navstevy a vubec, ale vubec ji nevadilo, ze cekame dalsi dite (to bylo v dobe, kdy jsem nic netusila), nevera se prolatla, az bylo malicke nekolik mesicu....a to milenka mela ten zaludek chodit na navstevu i za mnou a miminkem, vozit kocarek a soucasne s mym manzelem spat... Takze - moje zkusenost - nesazet a nespolehat na nejake "city" od milenky. Ji tvoje nestesti nezajima. Aspon takto to bylo v mem pripade.

to jsem znovu ja, pripada mi, ze jsem to napsala asi tvrde. ja v zadnem pripade ti nechci radit, co mas delat a zrazovat te od pokusu uchranit manzelstvi.... Mozna je tvuj manzel jiny nez muj, mozna je "tvoje" milenka jina.... a hlavne - nechci ti brat nadeje. Jestli to vyznelo tvrde, tak promin. Mam za sebou tezke roky a jsem ze vseho nastesti venku, divam se zpatky a vidim, jak jsem byla strasne hloupa a jak me duverivosti manzel vyuzival a zneuzival, tak asi proto ten muj ton. Drzim ti palce ke spravnemu rozhodnuti.

zabko,
chci se podělit o moji zkušenost. Po 24 letech manželství jsem rozvedená. Žalobu podal BM. Polovinu manželství jsem prožila ve stresu, ponižovaná a utrápená z jeho nevěr. Po určité době se vrátil domů a chtěl vše vrátit do starých kolejí. Jeho rozchody s milenkami nebyly však ze dne na den, ale trvalo to i rok, že prý to nemůže ukončit naráz / chudák ona, co by tomu řekla /. Poslední milenka ho dotlačila k rozvodu. Nejdříve jsem nesouhlasila a oddalovala to, ale začal vyhrožovat, že ho brzdím a že to stejně podá. Tak jsem se objednala na konzultaci k advokátce a řekla mi, že když máme dospělé děti, že nás stejně rozvedou, že to nezachráním, pouze bych to prodloužila, ale finále by dosáhl. Proto jsem přistoupila na sepsání dohody o majetkovém vypořádání... A k rozvodu postupně dozrála. Dnes se cítím uvolněná, bez napětí, mám klidný spánek. Dosáhl svého. Teď, když už nejsem jeho manželka, začal komunikovat, přiznal, že rodinu rozbil a odešel dobrovolně. Domů ještě dochází nepravidelně, než se úplně vystěhuje. O děti se zajímá, ale vidí je málo. Jsou dospělé a mají svůj program. Leccos doma i opraví, aniž bych o něco žádala. Jsem nyní ve stádiu, že už k němu necítím ani vztek ani odpor ani nic jiného. Beru ho pouze jako otce mých dětí. Přeji mu vše dobré a doufám, že ten "pravý" ještě přijde. Žádnou z jeho milenek jsem nikdy nekontaktovala. To bych se jen ztrapnila. Nic mi do nich nebylo. Selhal přece on.

Zabko,
SMS od milenky, či bývalé milenky ještě nemusí znamenat, že by něco pokračovalo, či to znovu rozjeli...ale může taky znamenat i to, že se znovu, co se situace maličko uklidnila, snaží zkontaktovat.A´t jedna či druhá strana...Žabko, jsi připravená odejít hned teď?Protože jestli manželovi naznačíš, že opět něco víš, bylo by dobré tento krok udělat rázně- pak jsou ovšem dvě možnosti, on tě nechá jít, nebo se chytne za nos a bude slibovat....
Nebo dělej mrtvého brouka....ted ten vzpomínaný rok, kdy jste v zahraničí...dotaz: za rok byste se měli vrátit zpět do Česka? Předpokládám, že milenka je místní, tudíž by to mohlo skončit....Ano, toto je takové řešení strkání hlavy do písku, ale je na to zvážit, co je pro tebe v TUTO DANOU CHVÍLI výhodnější..ano, čteš dobře, nejsme sice na trhu, ale city stranou (zatím), proto píšu výhodnější.
Držím ti palce k správnému zapřemýšlení- na rozhodování máš dost času.Zvaš plusy a minusy vašeho soužití vůbec, a když to trochu zjednoduším, tak někdo chodí hrát fotbal, jiný automaty, další má milenku...každý se nějak baví- bohužel chlapi to cítí tak, city je zajímají minimálně....(a city manželky už skoro vůbec).

:dumbom:Žabko,já už jsem si taky myslela,že je konec a objevená SMS mne znovu vzala.Bohužel jsem nedokázala to co ti radí Michaela.Řekla jsem mu,že jsem ji četla,trápím a užírám se zase já a rozejít se s ním taky nejsem schopna.Ano,praktická stránka věci je hodně důležitá.Je to pro mne výhodnější zůstat s ním,kvůli dětem na VŠ.Ale moje city k němu nejsou vlažné,pořád to moc bolí.Už dva dny chodím jako mátoha.Mají pravdu všichni pánové Plzáci,že pokud se k tobě manžel chová pěkně,je ti s ním dobře,máš ho ráda,je PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO PORUŠOVAT JEHO SOUKROMÍ.Pak to hodně bolí toho,kdo to udělá a určitě nezíská větší lásku svého partnera!!

Ivo, něco na tom je.....protože lásku si nevynutíš.ale v tom případě bych i napsala , že je přísně zakázáno porušovat soukromí toho druhého....a jsme  v linii žítí vedle sebe spíše jako dva kamarádi, kteří se mají rádi, mají si co říct, koho vychovávat,občeas hupnou i do pelíšku....alee nesmíme myslet, jestli partnerovy zbytky citů nejsou náhodou někde jinde...A jde o to také, jak dlouho nás to bude bavit.

To,že spolu budeme žít jako kamarádi,pořád si máme co říct,jsme spolu rádi i v tom pelíšku,po 23 letech manželství je  asi největší ideál.Nic jiného od manželství nepotřebuji.Ale,to že vím o jeho zamilovanosti do kolegyně v práci,teď podle něho prý už jen platonické/před rokem tomu bylo jinak/,asi těžko překousnu.Včera mne prosil,jestli bych se nad to nedovedla povznést,prý už ho to přechází.Nechce odejít,má mne rád,ale v práci se potřebuje vznášet v oblacích.

AHOJ VŠECHNY BABY- JSEM TADY UPLNĚ NOVÁ A TAKY MĚ POTKALA VĚC KTEROU JSEM NEČEKALA A VĚŘILA, ŽE KDYŽ UŽ SE TO STANE TAK SE O TOM, ALESPOŇ NEDOZVÍM. DOZVĚDĚLA, ŽE MŮJ PŘÍTEL S KTERÝM JSEM DVA ROKY, MĚL NĚJAKÝ VZTAH, KTERÝ TRVAL ASI PŮL ROKU. nEBYDLELI JSME JEŠTĚ SPOLU, ALE JEHO OBČASNÉ SMS, DNES PŘIJDU HODNĚ POZDĚ, PROMIŇ, NAZNAČOVALY, ALE BYLA JSEM NAIVNÍ A PŘECE BY MI NELHAL! PANÍ O MĚ ÚDAJNĚ NEVĚDĚLA, ALE VĚDĚLA O MÝCH FOTKÁCH V JEHO BYTĚ... SVĚŘILA SE SVÉ KAMARÁDCE A PAK UŽ TO TRVALO CHVÍLI, ABY SE TO DONESLO KE MĚ. UBOŽÁK, NEBYL SCHOPNÝ ANI PŘI JEJÍ NÁVŠTĚVĚ SCHOVAT MÉ FOTKY. NEJPRVE MI PŘIZNAL, ŽE SE S NÍ SETKAL POUZE DVAKRÁT A TO V RESTAURACI. PAK TEDA I TO, ŽE SE PÁRKRÁT SEŠLI JAK U NÍ TAK NĚJ. ALE ŽÁDNÁ NEVĚRA ANI SEX TO NEBYL. PLÁNOVALI JSME SI SPOLU BUDOUCNOST, MILOVALI SE... VŮBEC JSEM NEPOZNALA, ŽE BY MĚ UŽ NEMĚL RÁD, NAOPAK. ALE NEVÍM KDE BYLA CHYBA, KDYŽ JSEM SE HO PTALA PROČ, ŘEKL, ŽE HO, ASPOŃ POSLOUCHALA. TAKŽE, VLASTNĚ ZA TO MŮŽU JÁ. ON BY TO CHTĚL VRÁTIT ZPĚT, ALE JAK MU MÁM VĚŘIT? JAK MÁM TEĎ NEKOMU VĚŘIT? JE TO ASI JEDNODUCHÉ NEMÁME SPOLEČNÝ MAJETEK ANI DĚTI, ALE STRAŠNĚ TO BOLÍ...

Ivo,
tak se povznes, opravdu o tom nepřemýšlej, trochu zadůvěřuj....ostatně  zajdeš si někam ty sama? Myslím večer se známými, s partou do kina, na skleničku?Přece jenom je dobré mít i trochu "svůj! život, kam se člověk v pípadě nouze uchýlí

Michaelo,to víš,že hledám i něco sama pro sebe a bez něj.Nikdy jsem nebyla nesamostatná jednotka.Ale to víš,vdané kamarádky se mnou nebudou trávit víkendy.A tak se chystám právě na bazén,zaplavat si.V neděli po ránu je to hrozbně příjemné.Děcka ještě spí,manžel šel na tenis.Mám dobrou kamarádku a zároveň svoji ,,vrbu,, v práci,ta však má klidné zázemí doma....Nepotřebuju se svým mužem trávit všechen svůj volný čas, ale když se spolu setkáme doma,ten pocit,že je s tebou někdo doma rád člověku někdy chybí!Nejhorší na tom je,že právě v případě té nouze nrejvětší se člověku vůbec nikam nechce,nejradši by zalezl pod peřinu a nebo si psal tady s váma na Babinetu.

Žabko,
to snad nééé.Je mi z toho na nic, vše se ve mně opět svírá. Píšeš, že psala ona. Ty ale nevíš, jak se k tomu staví on. Své city má už třeba vyjasněné. Ach ty mobily.  Třeba měla špatnou chvilku a tak to zkusila.
Ach Žabičko zlatá, nevím jak ti poradit, sama jsem se zase hodila po přečtení zpět. Ale asi bych chvíli vyčkala a pak so i všem opět promluvila. Jenže k čemu je povídání, když mi už vůbec nevěříme.

holky a ted mi poradte jak s timto, reknete povznest se nad tim a hupnout sem tam do pelisku... asi jsem nejaka ujeta kdyz nemohu prezvikat,ze ji krasna slovicka cvrlikal do ucha a pak hupky dupky do pelisku za mnou. .a manzelce zvatla zas neco jineho, a to nemyslim jen o slovickach ,co tak dotykani se ,libani atd. je mi s toho na bliti, jak se povznest ,rictsi ze je to jen kus organu nebo co....jak proti tomu se obrnit a v intimni chvilce zacat nemyslet

To je to, co můj muž nedokázal. Spát s oběma. Tak jsem na to nějak přišla, že teda když nespí se mnou , tak asi.... Jeho představa byla bydlet se mnou a spát s milenkou. dobrý , co. Tak končím a nechávám ho milence. Nevím jestli je to prohra, prostě 20 pěkných let je v pr..

aeva1 napsal(a):

To je to, co můj muž nedokázal. Spát s oběma. Tak jsem na to nějak přišla, že teda když nespí se mnou , tak asi.... Jeho představa byla bydlet se mnou a spát s milenkou. dobrý , co. Tak končím a nechávám ho milence. Nevím jestli je to prohra, prostě 20 pěkných let je v pr..

vidím, že máme stejný osud. Ten můj se zezačátku vymlouval na erekci, Prý má velké stresy v práci. Taky že jo. Našel si milenku v práci a až je po problémech s erekcí.

No jo, a co s tím děláš ? Spíš s ním ? Když teda zrovna by mohl i doma , cha, cha, promiň. Jsou to volové.

Kamaradko,
když se nad to doveve povznést tvůj manžel( myslímstřídattebe a milenku- promiň, zní to blbě, aleje to tak), tak se nad topovznes i ty...Nakonec ty si můžeš myslet, žetamto již skončilo, proto je s tebou, tebe žádné svědomí trápit nemusí ( no, bohužel ani jeho trápit nebude), ale zkus se povznést, protože  jen ty vlastně tímto trpíš....ovšemže milenka trpí taky, ale on jí samozřejmě říká, e vy dva spolu už dávno nic...no asi by to chtělo, aby se to dozvěděla...

Aeval:

[ne nespím. Ležíme vedle sebe v ložnici jako dva spoubydlící. Máme velmi podobný osud my dvě. Taky mám 19 let manželství v p... Manžel se chce se zachovat "čestně". Odejde z domu až konecem školního roku. Prý aby měly děti čas to lépe přes prázdniny strávit. A já brečím / ale po tajmu /, snažím se udržovat normání chod v rodině, a pomalu se připravuju nato, že budu sama. Nehádám se, nevyčítám, kyž jdu kolem jeho mobilu tak ho vekým bloukem obejdu. Když s  v po obědě dělám kafe tak udělám i jemu. Je to všechno jak hrozný sen ze kterého bych se ráda konečně probudila!

helena.i napsal(a):

Aeval:

[ne nespím. Ležíme vedle sebe v ložnici jako dva spoubydlící. Máme velmi podobný osud my dvě. Taky mám 19 let manželství v p... Manžel se chce se zachovat "čestně". Odejde z domu až konecem školního roku. Prý aby měly děti čas to lépe přes prázdniny strávit. A já brečím / ale po tajmu /, snažím se udržovat normání chod v rodině, a pomalu se připravuju nato, že budu sama. Nehádám se, nevyčítám, kyž jdu kolem jeho mobilu tak ho vekým bloukem obejdu. Když s  v po obědě dělám kafe tak udělám i jemu. Je to všechno jak hrozný sen ze kterého bych se ráda konečně probudila!

Heleno, myslíš, že se s tím dá něco dělat ? On chce odejít ? Ty chceš , aby zůstal ?

[Zní to asi divně, ale je to dobrý chlap. 17 let jsem byla šťastná ženská vedle něho. Byl to zároveň i můj nejlepší kamarád. Musela jsem si to v sobě ujasnit . Chtěla bych ho zpátky. Ale asi je už opravdu rozhodnutý to řešit odchodem od nás. Pokiuším se t nějak vstřebat, ale moc mi to nejde. Snažím se chovat tak, jak mi poradil psycholog. Udělat takové prostředí, abych mu ten jeho odchod ničím neusnadňovala. Když to zavinil on, ať si to taky sám vyřeši. A já chci mít zároveň pocit, a mít čisté svědomí, že jsem se tu naši rodinu pokusila zacháránit.

Prosím tě, jaké jsou rady psychologa, abys mu to neusnadnila? Nevadilo by ti trošku to přiblížit?

holky,
to usnadňování snad znamená mužkovi podstrojovat do poslední chvíle, nehádatse usmívat se....ale přesto, je-li ten chlap rozhodnutý, že vy nejste již ta pravá, ale ta nejpravější jezrovna ta nová milenka, tak i ten úsměv on nevidí, připravenou kávu  zamíchá se zavrčením děkuji-v lepším případě a nic...prázdnota....
tudy cesta sice může vést, ale...no a teď rozhodnout, jestli my,vy, která jsme to ale...že

heleno,
snad kromě tohoto všeho, co ti radí psycholog, zkus se začít taky zaobírat sama s sebou, co tobě vyhovuje, jít si taky za svými přáteli a vůbec přijít na jiné myšlenky, než, že chlap, co miluješ, budeš ho mít jen do léta....když se to takhle suma sumárum řekně, zní to strašně:Raz, dve, přesně 1.7. se M stěhuje( v lepčím případě)opravdu strašné...ale čti dál...

kukačko,
tebe znám...tak ta káva, úsměv-žádné vnucování...to by snad...
jinak začínám se prokousávat prvníma kapitolama tebou doporučované knížky...děvčat, je to boj...

Míšo - nemohu se ani usmívat, ani dělat kávu...není doma...

[Kukčka:
přiblížím ti to. Psycholog / z manželské poradny/ říká, že ten můj chlap ještě není rozhodnutý, že neví co má dělat. Tvrdí, že pokud se chlap nerozhodně v té nejakutnější fázi, že už to nikdy neudělá. Takže jeho rada zní: snažit se s ním normáně komunikovat, řešit běžné provozní starosti, vytvořit klidné prostředí, nikam ho hlavně netlačit, neprosit, nebrečet,. Udělat takové prostředí, ze kterého se mu bude špatně odcházet. Říká, že z prostředí kde je křik, hádky apod. se chlapovi dobře utíká. Tvrdí, že to záleží na mě, jak celou situaci ustojím. Já se o to snažím, ale je to šílené. Nejradši bych mu hned zbalila kufry nabo ho podřezala. Taky s nm nemám na téma on a jeho milenka vůbec mluvit. Mám mu říct, že je  to jeho problém, on ho zavinil a tak ať se s tím vypořádá sám. Takže když můj muž před 3 týdny přišel s tím, že bychom si měi promluvit, tak jsem mu řekla, že všechno jsem mu již všechno řekla ten večer co prskl jeho poměr a dál je to pro mě zbytečné rozebírat.
Podotýkám, že on je z mého chování v šoku. Asi čekal hádky, nadávky, pláč, že udělám té babě scénu, půjdu si stěžovat rodičům a jiné. A já nic. Já jakože nad věcí, žádná pavlačová driáčnice ale dáma. Nevím, jestli je to dobrá rada, ale znám případy, žeč manžečlky rozbily milenkám hubu, chtěly se otrávit, využívaly děti, udělaly scnu v práci a nic jim nepomohlo. Stejně chlapi odešli. Tak jjá jsem zvolila tuto cestu. Dám ti vědět, jak to dopadlo. Ahoj a hezký den.

Heleno,
musím reagovat. Jo děláš to možná dobře, třeba to u vás zabere. Já jsem také přestala dělat scény, snažila jsem se být normální . Čím větší byl doma klid, tím ve větší pohodě byl můj muž a veselé dál běhal za svou milenkou. Když jsem se kdysi ráno rozbrečela. Tak se divil co je, vždyť už jsem prý byla v pohodě. Takže takto si to vyložil můj M. Že je klid a pohoda. Ale je to asi na povaze. U nás nepomáhá nic, prostě si dělá , co chce. Jeho mil. ho asi má pevně v rukách.

Aevo - u nás také tak. S tím rozdílem, že malá studentka už nehraje takovou roli. Odcizilo nás to a on by nejraději zapomněl, že má rodinu a že kdysi býval taky skvělý manžel.
A mě je čím dál hůř....

Kuki,
až si naše fňukání přečte Pan, tak si zase o nás bude myslet svoje. Závidím jí, že dokáže být nad věcí, pokud to tak je. Slabé chvilky máme asi všechny. Je fakt, že to vždycky vidí reálně.
Já dnes jdu k tomu právníkovi, to víš, že mi není nic moc. M včera přišel večer domů, dcera byla u sebe, já taky, tak přišel a donesl mi sklinku vína do poslete.  Očividně se chtěl dát do řeči. Je teď doma jak u cizích, vidím, jak se tam necítí, ale už nemám chuť mu něco usnad'novat a dělat hospodyňku. Že jdu dnes za tím právníkem neví, tak čekám na odpoledne. Asi to bude dost složité. Pro mě to, že se možná rozejdeme v dobrém , bude horší, než kdybychom si dali pár facek. Samozřejmě kecám, ale tak nějak to cítím, protože vztek mě už přešel a teď je mi to jenom líto. Tak pá

Heleno,
to co poradil psycholog Tobě, tak radil i mi. Myslím, že tady nejde jen o to, mu to neusnadňovat, ale i to, že i on potřebuje čas. Vím, že to zní divně a možná i proti Tobě. Taky jsem to nechápala a durdila se jaký čás on potřebuje. Je pravda, že to může sklouznout do toho co popsala Aeva, ale co si přivodíš tím, že budeš dělat scény, křičet, vyčítat? Leda tak to,že z Tebe udělá úplnou hysterku a bude mít pádný důvod se sbalit a jít. Vím, že je moc těžké dělat v téhle situaci dobrou pohodu, to by nikdo po Tobě ani nechtěl, ale pokud on ví o Tvé citové závislosti na něm, tak má jistotu. V momentě, kdy se začneš zabývat sama sebou, už nebude na prvním místě on, ale Ty, tak může dojít k obrácené situaci.  On teď na Tobě hledá jen to špatné, aby si odůvodnil své chování a bude záležet jen na Tobě jestli ty důvody najde nebo ať hledá jak hledá, nemůže na Tobě nic najít.
Nebude to lehké, ale ženská vydrží hodně a hodně dokáže. A věřím, že to dokážeš i Ty.

Aevo - přesně můj pocit...můj muž je tak blahosklonně příjemný, ochotný a vstřícný, když se vidíme až to tříská dveřma. Např. se mně ptá, co moje zdraví !? To jsem od něj neslyšela v životě.
I když vím, že kdyby mi řekl - nenávidím tě, stejně bych se ptala PROČ? Jako se ptám teď  PROČ, když mi říká - záleží mi na tobě, chci, abys žila šťastně, vždycky si tě budu vážit, udělám pro tebe všechno oč požádáš....hlava mi to nebere...

Heleno, Aevo,
záleží samozřejmě na povaze obou ( vlstně všech tří-to myslím tu milenku) a také v jaké fázi se vztah-nevztah nachází a nakonec i na našem žaludku, co sneseme...
Heleno,
takhle jako ty jsem se k tomu postavila já (milenka by mě přeprala), tvářila se doma, že to není moje věc a problém a byla milá, usměvavá a nad věcí - před manželem a hl. i před ní, když jsem jí náhodou potkala...ona pak byla nsr., že já jsem v pohodě, a dle  sms vím, jak ona byla neustále na něco naštvaná, jak jí nevychází život, štve její manžel, dítě, práce, domácí zvířátka,matka, a tyto stesky mě hladily po duši, no, jinak nejsem nepřející, ale fakt jsem si mnula ruce...nakonec i její milenec nic moc, protože do nějakého vzthau  s ní toho moc obětovat nechtěl....., a ani nemohl, protože doma měl nakvartýrovanou spokojenou manželku(mě), ha, ha..
ale vím, že nejde praktikovat všude, já byla i u kartářky, no nakonec to pomalu  ten vztah vymizuje (stěhování, asi jiný maník,nebo už jí to neba- záměrně píši jí, protože iluze si nedělám....

Kukačko,
je mi líto, že momentálně doma není, ale občas se vídáte...jak je na duši?

Míšo - blbě. Nějak nemůžu dál. V práci děs běs, nemám kde dobít baterky. Lítám po squashovém kurtu 2x v týdnu, jdu do kina, na večeři, na hokej....píšu do noci prdlý SMS, ale jaksi to nestačí.
A teď už se ani nevídáme.

Kukačko,
proč se nevídáte?Jak to dopadlo s tou chatou? Ještě chce upravovat?
Jinak mysli na to, že už konečně nastává jaro a bude líp, ..kdyby jen člověk mohl nahlédnout malinko do budoucnosti, aby věděl, kterým směrem se má snažit a v co doufat.Je to osud, ale jak trefně podotýká moje kamarádka, osudu se musí občas pomoc...no ale jak a kterým směrem....

aeva1 napsal(a):

Heleno,
musím reagovat. Jo děláš to možná dobře, třeba to u vás zabere. Já jsem také přestala dělat scény, snažila jsem se být normální . Čím větší byl doma klid, tím ve větší pohodě byl můj muž a veselé dál běhal za svou milenkou. Když jsem se kdysi ráno rozbrečela. Tak se divil co je, vždyť už jsem prý byla v pohodě. Takže takto si to vyložil můj M. Že je klid a pohoda. Ale je to asi na povaze. U nás nepomáhá nic, prostě si dělá , co chce. Jeho mil. ho asi má pevně v rukách.

aevo,
ty sis mozna nevsimla te psychologovy vety, ze tato rada, kterou se helena ridi, a dela moc dobre, pomaha jen ve fazi, kdy muz neni definitivne rozhodnuty a nevi, co ma delat ...
Pokud to ale uz vi, ani pak to neni k nicemu, je to o zachovani lidske dustojnosti :)
Nekdy je asi tezke rozpoznat, kdy je cas slozit zbrane a prestat bojovat o neco, co uz davno neni... Ale stejne si myslim, ze je to nutne, jinak clovek zustane viset v casove smycce, sam znici uplne vsechno a casem je uz jen k politovani.

]Aevo a spol.

doufám, že ten můj ještě není rozhodlý. Vypadá divně. Je smutný, unavený, viditelně nešťastný, když přijde někdo z rodiny na návštěvu tak ho chytne hned žlučník, a taky několikrát brečel. Říká, že za všechno může on. A teď když to prasklo / klasika přes mobil/ tak má potřebu to řešit. A chce být čestný a ukončit náš vztah. Je to debil! Hraju o čas. Podotýkám, že jeho "kamarádce je 31, svobodná a bezdětná. Doufám, že ho bude tlačit ona a on vystřízlivý. Ještě jednou: je to debil

Heleno i ,
v tom případě máš pravdu, je to d... ( bez urážky).Tak netlač na pilu, zkus tu vatianty domácí klidné zázemí a věčně usměvavá manželka....Je zajímavé, že někteří pánové chtějí být čestní, když to praskne, ha, ha, a mít bokovku,to je snad taky čestné dle nich

Míšo,
přesně. Kde se najednou v nich bere ta čestnost? A jsou na to ještě hrdí.

:hjarta:  HRDINA NENÍ TEN CO BOJOVAL A ZVÍTĚZIL, ALE TEN KDO MILOVAL, ZRAZEN BYL A ODPUSTIL.
Všem co zkouší bojovat dle rad psychoušů : pokud nodešel v akutní fázi z tepla fungujícího a láskyplného domova se těžko odchází. Jednala jsem stejně, bolelo to dlouhé měsíce a bolí doteď, ztratila jsem svou hrdost a on si v tu dobu liboval, jak to vše jde i s milenkou a jak má vše po čem v životě toužil a ještě něco navíc, jako slaboch se nemohl rozhodnout, nezbylo mi než ho vyrazit. Byl zpátky do týdne jak namydlený blesk, sudnalrůžové brýle, začal makat na našem vztahu a chodu rodiny a postupem času (půl roku), je tu můj starý chlap. Se všemi plusy i mínusy, jakého jsem znala.
          Bývalá má NÁHRADNICE občas zamejlíkuje vyděračskou zprávou, občas SMS, leze mu to na nervy, ruší to náš rodinný klid, ale s tím co píše ona , můj muž asi moc nenadělá. Nepomohla žádná taktika, snad si najde novou oběť.
           Fandím všem co se dali na boj, stojí-li partner za to musíte každá zvážit.
             
           Vím jen, že pokud by se měl tento náš příběh někdy opakovat, nedám mu sebemenší šanci a balím. Podruhé bych neodpustila. HANBA NENÍ UPADNOUT, ALE ZŮSTAT DLOUHO LEŽET.
                                                                                  Abigail

dnes jdu na 14 dnů do nemocnice, jsem ráda, že jsem se stihla podívat na babinet. Abigail, jsem moc ráda, že to u Vás dobře dopadlo. Trošičku mě to povzbudilo, že aspoň někomu to vyšlo. Všechny správné ženské moc zdravím!

Abigail,
podpisuji se pod to co jsi napsala velkými písmem. Asi to vytisknu a nenápadně připnu na lednici.

dal jsem si trochu nacas s navratem sem,po prvni reakci na moje tema,jsem nejdriv ztratila veskere iluze,ze by to nemuselo nic znamenat,ale zda se ,ze opak je pravdou. Nepotrvdilo se mi, ze by se neco delo. Jen jsem v zachvatu vzteku z jejiho cisla nepremyslela o tom ,co psala a zpanikarila jsem.Takze i kdyz me to troch hodilo zpet a opet nastartovalo moji ostrazitost, nehodlam balit kufry apod. Vi, ze ho miluju, rika ,ze on vic, nez driv a tak doufam, ze bude jen lip. Jen kdyby me to porad tak nebolelo, ze se to vubec stalo.
Diky tobe Abigail za uzasny prispevek, hodne me i jinym myslim pomohl.
  Nemuzeme byt smutne, uz kvuli tomu jaru, ktere snad konecne prichazi rozehrat nase srdicka.

Dnes je mi dobre, doufam, ze to vydrzi!!!!

Ahoj děvčata,
snad se na mne nebudete zlobit když vás všechny označím za své kamarádky. Sice jsem nikdy žádnou z vás neviděla, ale mám pocit, že vás všechny stašně dobře znam a je mi s vámi moc dobře. Tolikrát jsem si vzala z této diskuse nějakou radu, že už to neumím ani spočítat. Někdy jsem si ji předělala pro své potřeby, pro svůj případ, ale vycházela jsem s vašich rad. A musím říct, že mi mnohokrát pomohly, bylo mi hned lépe a mnohokrát jsem si říkala, že když to zvládly jiné ženské, tak to zvládnu taky. A teď tady píšu, že je mi vážně skvěle, ikdyž mi mnohokrát bylo hohdě zle a myslela jsem, že už nemůžu být vic na dně než jsem bylo. Ale já vlastně nebyla nikdy tak na dně a tak v blátě jako některé z vás. A to je mi vážně moc líto a všem vám skvělým ženským přeju, aby to dopadlo pro vás tak dobře jako nakonec i pro mě.
     Já jsem taky po 18 letech manželství zjistila, že můj super skvělej mužskej, na kterého bych nedala dopustit,
si velmi intenzivně esemeskuje a telefonuje s nějakou jinou ženou. A že to nebyly jen tak běžné esemesky to mi klidně můžete věřit. Jěnže já jsem narozena ve znamení berana a o těch je známo, že se ženou do  všeho po hlavě i kdyby si tu hlavu měli pořádně natlouct. Což se mi  samazřejmě povedlo. To co jsem zjistila mě v prvních tydnech srazilo až na dno vlastní sebeúcty. Začala jsem si klást spoustu otázek, kde jsem udělala chybu, co je na mě špatneho, co se mu na mě nelíbí, že hledá /a vlastně už našel/ nějakou jinou ženu. Pak jsem si ale uvědomila, že to nejsem já , kdo udělal něco špatného, ale je to on. On si začal něco se slečnou, ktera je jen o tři roky starší než jeho vlastní dcera, on je ten co si s ní milostně esemeskuje, telefonuje, vyměňuje drobné dárečky. A joko správný beran jsem na něj uhodila svýmy rohy - nesnáším lež, tak mi bylo hodně zle když jsem viděla jak mi přímo do očí lže, jak se snaží všechno zaonačit, aby to nevypadalo, tak jak to opravdu by
lo. Zapíral, lhal, vymlouval se, že z toho zbytečně dělám aféru. Jenže já se na to už dopředu připravila a sazela mu jeden dukaz a argument za druhým. Jistě, neobešlo se to bez slz z mé strany, ale snažila jsem se co nejvíce se ovládat. Bylo to mnohokrát moc těžké, ale pročetla jsem od vás spoustu rad a příběhů a snažila se nedělat některé chyby, co většina z nás stejně udělá ikdyž si milionkrát řekne, že je dělat nebude. A protože mám ráda ve věcech jasno, tak jsem jej postavila před rozhodnutí, které musel udělat jen on sám a které musel udělat velmi rychle. Řekla jsem mu, že ač ho mám velmi ráda, že ač jsem na něm ekonomicky závislá, tak nedovedu žít s člověkem, který by mne neměl rád, kterému by na mě nezáleželo, který by se mnou byl jen z nějaké povinosti a zodpovědnosti k rodině. A jestli to tak je, tak, že mu v žádném případě nebudu bránit v jeho štěstí a lásce k nové partnerce , ale ať do dvou dnů opustí náš společný domov, že si muže vzít všechno co bude chtít a s rozvodem mu nebudu dělat žádné problémy. Stálo mě to velmi mnoho sil a nervových buněk/které jsou tedy pěkně v nenávratnu/, ale zároveň se mi hodně ulevilo, že jsem to dokázala. Teď jsem jen čekala jak si to přebere a co udělá, Byly to dva nejdelší dny v našem životě. Každý zvlášť jsme si proživali svůj vnitřní boj - já jestli jsem to udělala správně, on jak se zachovat. Rozhodl se, že vztah se slečnou okamžitě ukončí, dokonce přede mnou/abych mu mohla věřit/, mě poprosil o prominutí a ať to prý s ním zkusím znovu, prý si ani neuvědomoval co tím svým románkem způsobí sobe, mě, našim dcerám, prý mi nikdy nebyl fyzicky nevěrný/ na to opravdu důkaz nemám/.
   Tedˇje z něj několik měsíců tem starý skvělý manžel, který mě večer než usne políbí na dobrou noc, který mě pohladí když to potřebuji, který se mnou probere uspěchy našich dcer, mé problémy v práci, mé bolístky. Já se snažím na všechno zapomenout /ale abych se přiznala - zapomenuot nejde - pouze se nad to povznést a snažit se to nějak potlačit/  .
    Začíná jaro, sluníčko se konečně dere ven seč mu síly stačí a já bych vám všem chtěla popřát aby i váš příbeh dopadl dobře a jěště jednou mockrát poděkovat za vaše příběhy a rady. Nezapomínejte,že ženský jsou vždycky  silnější, idyž se říká, že je to slabší pohlaví. Takovou blbost mohl vymyslet pouze nejaký chlap.
   Jo a nezlob te se , že je to tak dlouhé, ale mě se chtělo vás /co máte trápení/ tak trošku povzbudit. Možná se mi to u některých alespoň malinkato povedlo.

zabka napsal(a):

dal jsem si trochu nacas s navratem sem,po prvni reakci na moje tema,jsem nejdriv ztratila veskere iluze,ze by to nemuselo nic znamenat,ale zda se ,ze opak je pravdou. Nepotrvdilo se mi, ze by se neco delo. Jen jsem v zachvatu vzteku z jejiho cisla nepremyslela o tom ,co psala a zpanikarila jsem.Takze i kdyz me to troch hodilo zpet a opet nastartovalo moji ostrazitost, nehodlam balit kufry apod. Vi, ze ho miluju, rika ,ze on vic, nez driv a tak doufam, ze bude jen lip. Jen kdyby me to porad tak nebolelo, ze se to vubec stalo.
Diky tobe Abigail za uzasny prispevek, hodne me i jinym myslim pomohl.
  Nemuzeme byt smutne, uz kvuli tomu jaru, ktere snad konecne prichazi rozehrat nase srdicka.

Dnes je mi dobre, doufam, ze to vydrzi!!!!

Uf žabko,
to se mi ulevilo, ale vůbec se ti nedivím. Já raději nepátrám protože bych ubližovala jen a jen sobě a našemu snad "novému vztahu" by to jen uškodilo. Kufry nebal i oni potřebují svůj čas, hlavně tvůj muž. Snad i pro něj to byla určitá zkušenost a někam ho to posunulo. I mě to pořád bolí, lituji toho, že se to stalo, ale třeba se to muselo stát, abychom si jeden druhého uvědomili.
Jaro přichází v pravou chvíli, tak nechme do nás vstoupit paprsky tak očekávaného sluníčka. :par:

Nadulka napsal(a):

Já ti tleskám. Jne neusni na vavřínech a vnes do vašeho života hodně pěkných změn:-)

Žabko,
jsem ráda, že to takhle dopadlo....důvěřuj, ale prověřuj, bych snad v některých chvílich proměnila  na věř a nech být...Ona taková sms, či jakékoliv  cinknutí mobilu ve vypjatých chvílích- což my všichni tady dobře známe, ale nakonec to může být jen cinknutí, že jste provolali tolik a tolik peněz...či reklama...no, já vím, když člověk neodolá, a jukne tam a je tam něco jiného....já zrovna měla včera v noci vbnitřní boj se sebou.Probudila jsem se a chtěla se mrknout- teď je již v podstatě klid, to jsem se  již několikrát přesvědčila, tak jsem se převalovala,a přemýšlela, zdy mám, či ne, a proč a jestliby to nakonec nebylo stejně jedno (ta naše je taková konfliktní osůbka, co si neustále stěžuje,m pláče, má problémy), takže její sms by mě nakonec jisto¨jistě potěšila, ale nakonec jsem byla  za hrdinu ( nebo lína) a zase v klidu usnula...

Takže Žabko, kufry nebal, cítíš se dobře tam kde jsi a s kým jsi, ostatní neřeš....a žij přítomností.

:hjarta:  VŠEM co tu tak od srdce píšou: jaro je tu a ikdyž potřebuji slunce (jsem váha),  na jaře mám vždycky depky. Letos to snad bude lepší, narozdíl od loňska mám zpátky PŘÍTELE ( muže ), který se loni věnoval "náhradnici". Ta bohužel taky chytla jarní dech a častěji píše SMS a mejli, dokonce v opilosti prudila osobně.  Jsem naštěstí nad věcí a ona zesměňuje jen sebe. Tak vydržte a mějte se fajn. Abigail  :cool:

Abigail
jestlináhradnice v opilosti prudí, buď v relativním klidu, protože ona v něm není.....a aspoň to  by ti mělo vyvolávat na tváři úsměv.Mně taky  hřeje u srdce ( a to fakt nejsem nepřející) , že naše (snad už teď bývalá) má svoji životní krizi-ale už x- let..

Jaro ve vzduchu, a bude líp...

Michaela.43 napsal(a):

Abigail
jestlináhradnice v opilosti prudí, buď v relativním klidu, protože ona v něm není.....a aspoň to  by ti mělo vyvolávat na tváři úsměv.Mně taky  hřeje u srdce ( a to fakt nejsem nepřející) , že naše (snad už teď bývalá) má svoji životní krizi-ale už x- let..

Jaro ve vzduchu, a bude líp...

:styrka:  Dík, dík... Abigail

Carla napsal(a):

Ahoj, jsem tu nova a jeste jsem nepsala zadny prispevek. Napisu Ti moji zkusenost s "moji" milenkou. Asi te nepotesim. Ja jsem jedna z tech podvedenych a podvadenych - opakovane. Manzel mel postupne nekolik milenek. Znovu a znovu  jsem manzelovi verila, ze tentokrat je to uz naposledy, jenze to "tentokrat" se nakonec tahlo nekolik let. Az ted, s odstupem casu vidim, jak jsem byla neskutecne hloupa, naivni, duveriva....Strasne jsem chtela uchovat rodinu, chtela jsem, aby deti mely otce. Misto toho jsem byla ubrecena, nestastna...Od setkani s milenkou si nic neslibuj. Jedna z manzelovych milenek,  byla jeho spolupracovnice, se kterou i me casem seznamil, chodila k nam domu na navstevy a vubec, ale vubec ji nevadilo, ze cekame dalsi dite (to bylo v dobe, kdy jsem nic netusila), nevera se prolatla, az bylo malicke nekolik mesicu....a to milenka mela ten zaludek chodit na navstevu i za mnou a miminkem, vozit kocarek a soucasne s mym manzelem spat... Takze - moje zkusenost - nesazet a nespolehat na nejake "city" od milenky. Ji tvoje nestesti nezajima. Aspon takto to bylo v mem pripade.

Zažila jsem úplně to samé - byla kamarádkou, která se vzpamatovávala z rozvodu, a my jí pomáhali. O víkendech jsme byli přátelé,jezdili na výlety (ona 3 děti, já s manželem a naše malá holčička), přes týden šoustala s mým manželem a tvrdila mu,že to určitě vím a že pro náš vztah nic neudělám,tak ať se rozvede. Pak jsme si udělali druhé dítě, protože já vážně nic netušila. Teď jsme spolu, on ji nenávidí,ona se vdala (po 4 měsících nového vztahu),ale asi ho pořád chce. Uvěřila jsem mu. Jednou to snad jde. Zjistit další milenku, beze slova beru děti a odcházím. Víckrát to prožít nechci.

Abigail napsal(a):

:hjarta:  HRDINA NENÍ TEN CO BOJOVAL A ZVÍTĚZIL, ALE TEN KDO MILOVAL, ZRAZEN BYL A ODPUSTIL.
Všem co zkouší bojovat dle rad psychoušů : pokud nodešel v akutní fázi z tepla fungujícího a láskyplného domova se těžko odchází. Jednala jsem stejně, bolelo to dlouhé měsíce a bolí doteď, ztratila jsem svou hrdost a on si v tu dobu liboval, jak to vše jde i s milenkou a jak má vše po čem v životě toužil a ještě něco navíc, jako slaboch se nemohl rozhodnout, nezbylo mi než ho vyrazit. Byl zpátky do týdne jak namydlený blesk, sudnalrůžové brýle, začal makat na našem vztahu a chodu rodiny a postupem času (půl roku), je tu můj starý chlap. Se všemi plusy i mínusy, jakého jsem znala.
          Bývalá má NÁHRADNICE občas zamejlíkuje vyděračskou zprávou, občas SMS, leze mu to na nervy, ruší to náš rodinný klid, ale s tím co píše ona , můj muž asi moc nenadělá. Nepomohla žádná taktika, snad si najde novou oběť.
           Fandím všem co se dali na boj, stojí-li partner za to musíte každá zvážit.
             
           Vím jen, že pokud by se měl tento náš příběh někdy opakovat, nedám mu sebemenší šanci a balím. Podruhé bych neodpustila. HANBA NENÍ UPADNOUT, ALE ZŮSTAT DLOUHO LEŽET.
                                                                                  Abigail

To je přesné! Abigail,díky,ano - i tak to může být. Zažila jsem to. Konečně mi někdo řekl,že jsem hrdina a ne srab, když jsem mu odpustila.

Bela napsal(a):

...beze slova beru děti a odcházím...

Vždycky jsem si myslel, že děti mají dva rodiče. Ale zdá se, že děti jsou pouze matky. A ta je může beze slova vzít a odejít s nimi kam chce.

Axi,

a v dětech tak zaséváme problémy od ranného dětství. Moje sestra je také rozvedená a neřekla vůči svému bývalému křivého slova, přestože se mnohdy choval jako darebák. Obdivuji jí, v tomto směru je to úžasná bytost, protože řekla, že oni sami si na něj časem udělají svůj názor a vrátí mu to, co do nich investuje........ Je jim 7 a 9 a po třech letech po rozvodu se to začíná vracet, občas nechtějí k němu na víkendy, hlasitě protestovali, že s ním mají jet v létě na vodu........ Ale přístup, beru děti a mizím - s tím nesouhlasím. Výjimka je otec alkoholik, násilník, atd.

Možná, že u mužů je to i o určitém strachu, že by to sami s dětmi nezvládli. Ženy, ty to podle mne mají už zakodové v mozku. Stavění hnízda, péče o něj a o rodinu. Pro ně je to takříkajíc automatické, ale muži na tohle nejsou. Určitě jsou i takoví, kteří zvládají sami péči o děti ( např. smrt manželky). Otec, který se přestane zajímat o své děti, je nevyzrálý sobecký jedinec, který si vždy pro své jednání najde výmluvu a ze všeho obviní partnerku.

Lvice
Myslím, že to vidím stejně.


Majkafa
...kolik rozvedených mužů žije samotných s dětmi...
To je špatná otázka, to číslo je jenom důsledek stavu společnosti. Ptejte se, kolik mužů má šanci žít po rozvodu se svými dětmi, matka by musela být alkoholička, nebo něco podobného, aby mu něco takového bylo umožněno.
Je to diskriminace na základě pohlaví jako vyšitá. Navíc, v jedné z těch nejpodstatnějších věcí v životě člověka. V tomhle tu stále vládne středověk.


Sofi
Já myslím, že role ženy, jako jediné schopné bytosti postarat se o děti je vysoce přeceňována (zvláště ženami). My muži to samozřejmě umíme úplně stejně, ne-li lépe (samozřejmě, že jinak).
Podle mého pozorování ženy lépe zvládají takovou tu mechaniku - vše v domácnosti krásně funguje. To je jistě důležité, ale není to jediná důležitá věc. Zdá se mi, že ženy občas výchovu na tuhle mechaniku zužují (ale věřím, že se mi to jen zdá). Dále se mi zdá, že pro nás muže je tahle mechanika spíše prostředek, pro ženy spíše cíl (jistě, že nemístně zevšeobecňuju - budu rád, když mi to vyvrátíte).

Strach, že bychom nezvládli děti - tak takhle dobře jsem se už dlouho nezasmál...Sofi, sorry, ale myslím, že podléháš značným stereotypům. Píše se rok 2006, víš ;-)

Axi,
nikdy jsem neřekla, že ženy jsou jediné schopné bytosti postarat se o děti. Tohle by byla utopie. Věřím, že muži se umí postarat o děti a to mám i z vlastní zkušenosti. Naše děti trávili cca měsíc se svým otcem v zahraničí. Dokázal prát, okoupat a zajistit vaření, doma ho tyhle věci moc neberou, ale to je můj problém,který nyní začínám řešit.
Nechci se bavit o tom, že otcové nemají u nás stejná práva a matky jsou upřednostňovány, to víme všichni. Ale procentuelně to jsou více muži, kdo jaksi zapomínají na své děti, začínají si budovat  "nový život" a ten doposud stávající už moc neakceptují. Možná znáš taky ze svého okolí to věčné handrkování o výši alimentů atd.

Nemám obavu, že by muži nezvládli děti, dokonce si myslím, že by je naučili větší praktičnosti. Ženy jdou mnohdy na hodně věcí týkající se výchovy zbytečně složitě a muži to vyřeší jednoduše. Taky by praděpodobně žily poněkud volněji, prakticky každá matka vidí za rohem bubáka, kdežto muži jsou v tomhle realističtější. Není to ani o citech, protože si myslím, že láska rodiče nejde rozdělit na lásku matky a otce. Každý normální rodič své dítě miluje. Pokud budu brát jen příspěvky, které jsou zde na babinetu, tak je jich opravdu hodně, kdy otec si začne budovat nový život a najednou je pro něj problém přispět synovi/dceři na jeho koníčky, záliby.
Řešení sestry Lvice je ideální, jen ne každá je takhle úžasná. Rovněž nesouhlasím vzít děti a protože Ty už o mne nestojíš, tak děti neuvidíš. Pokud jeden z rodičů není alkoholik, tyran nebo dokonce pedofil není důvod proč by nesměl vídat své děti. Naopak, čím víc, tím líp, aby děti netrpěly pocitem, že o ně nestojí, ale proč když partnerka "nedělá problémy" o to nestojí (viz. četné příspěvky tady).

jsem tu nová ale mám podobný problém . Potřebovala bych poradit , co mám asi dělat když manželovi došla zpráva : ahoj zlato urvi se dnes  mám pro tebe něco. Vím ,že to nemusí nic znamenat ale třeba taky jo!
prosim o radu
Ema

ema napsal(a):

jsem tu nová ale mám podobný problém . Potřebovala bych poradit , co mám asi dělat když manželovi došla zpráva : ahoj zlato urvi se dnes  mám pro tebe něco. Vím ,že to nemusí nic znamenat ale třeba taky jo!
prosim o radu
Ema

Především nekoukat manželovi do mobilu!! Vím, že při podezření to k tomu strašně svádí, ale bude to tak lepší HLAVNĚ pro Tebe.

Emo,
Až příjde večer domů - asi později, tak se jen zeptej kde byl, předpokládám, žes "projela " mobil, ale  to mu NIKDY nepřiznávej!!!To už výmluvy tapu: jedna paní povídala....Bohužel, někteří jedinci jsou na své "zprávy" velice neopatrní, a pak  milující bytosti trpí.Jinak jestli je vše OK, nemusí tato zpráva znamenat zdaleka nic...ostatně může jít i o omyl - to tě nechci utěšovat, to je z vlastní zkušenosti, mně přišel jednou v neděli dopoledne na mobil taky hezký milostný vzkaz - neznámé číslo.....no, jsem pro legraci, odpověděla jsem, že zřejmě omyl, že volané č. neznám...byl to omyl :-(.. ale mít doma manžela, který by žárlil, tak nevím, jak by si to nechal vysvětlit...tím chci naznačit, že nedělej ukvapené závěry z jedné zprávičky -

Dík za zprávu . ono je to trošku složitější .Domů chodí pozdě pravidelně protože má tréning. takže vlastně mu v tom nechci bránit. Jinak je všechno v maximální pohodě. Jen pro info. jsme 10 let manželé tak nevím jestli to má cenu vůbec řešit? co ?

Jestli jste v maximální pohodě, tak neřešte vůbec nic - není totiž, co. A do toho mobilu mu stejně nelez, nemáš tam, co dělat, ju? ;)

Tak to fakt neřeš, čím ty se  zabýváš ve volných chvílích? Myslím, když manžel má trenink, máš ty taky  nějakého koníčka?

Emo,
tohle je zbytečné vůbec komentovat. Co lchceš vlastně řešit? Ty nikomu ze svých známých neřekneš zlato?
No Já mám kamarády, kteří jsou opravdu jen kamarádi a kolikrát jim píšu "zlatinko", používám to jak pro muže tak ženy. Víš říká se, že 100 nic umořilo vola. Tak POZOR. Užívej si jak jsi sama napsala"maximální pohody" a nanejvýš se pouč z našich příběhů.