Jak jsem už psala ve statistice nevěr, tak jsem si nevěrou manžela prošla:
Dne 13.6.2009 mi po 20-letém manželství manžel v posteli oznámil, že má milenku (resp. odpověděl na otázku myšlenou žertem "nemáš ty náhodou milenku?" "Ano, mám"). Asi jsem byla naivní, tupá, slepá...ale já vážně nic nepoznala. Paralelní vztah měl v té době už téměř 2 roky a já o tom naprosto nic nevěděla a ani netušila (jeho sekretářka).

A teď proč jsem založila nové téma. Některé věci v sobě uzavřené nemám. Dost mě mrzí a bolí, že okolí (např. kamarádka-teď už známá od manžela z práce) vše věděla a nic mi neřekla, to stejné švagrová (té se svěřoval manžel) a další. Nevím, jestli to bylo dobře nebo špatně, ale mrzí mě, že mě na něco neupozornili atd. Rozumem vím, že to bylo asi dobře, že jsem se nic nedozvěděla a nemusela se trápit po dobu, kdy měl totální růžové brýle na nose, ale emočně to stále mám jako jizvu od přátel. No a teď jsem ve stejné situaci já.
Byla jsem na víkendové akci z práce a mezi nimi i manžel(ZZ) mé kamarádky. Bohužel nešlo přehlédnout, že má blízký vztah ke spolupracovnici (v rozvodovém řízení - potřebuje mužské rameno na řešení svých trápení). Rozumově je mi do toho prd, ale citově(morálně) teď mám najednou obrovské dilema, co s tím. Já měla a mám za zlé to, že mi před lety nikdo nenaznačil/neřekl a teď jsem ve stejné situaci jako třeba švagrová a uvažuji, zda to kamarádce říct/neříct (jak) a zda jí to pomůže nebo naopak ublíží.
ZZ se opravdu chová jako zamilovaný mopslíček a kdyby milenka chtěla, tak okamžitě pálí mosty a jde za ní. Snad paní nechce a jen ji dělá dobře to, že kolem ní ZZ skáče a panáčkuje. Kamarádka nemá ani tušení, ZZ domů chodí normálně, po pracovní době je milenka neotravuje (má svých starostí zatím dost) a víkendovky nebo školení - ty k práci patří, takže je nebere jako něco zvláštního. Z vlastní zkušenosti vím, že bych trojúhelník nemohla tolerovat, takže se zamýšlím nad tím, co bych s informací dělala, kdyby manža zatloukal nebo nechtěl řešit. Zda bych se stala podezřívavou potvorou, která by se trápila tím, co se v práci děje?
Pomohla by kamarádce informace, že mají v manželství nějaký problém nebo naopak se bude trápit dřív než je zapotřebí a jednou (i kdyby tenhle úlet dopadl jakkoliv) mi vyčte, že jsem jí to měla zamlčet?

Je tu spoustu žen/mužů, kteří si prošli nevěrou a pomohlo by mi, jak se na to díváte vy. Chápu, že každý člověk to má jinak a navíc neznáte moji kamarádku, jejího manžela, jejich manželství. Rozhodnout se budu muset nakonec sama, je mi to jasné, ale rady a možnosti by mi v rozhodování pomohli.

Mně byl můj bývalý manžel nevěrný a odešel za milenkou. Sama jsem zjistila, že má milenku. Jsem vděčná, že mi to ti, co o tom věděli, neřekli.
A byla jsem i ta, co věděla a své kamarádce neřekla. Vůbec jsem si ani nedovedla představit, jak bych jí to říkala. A co pak ona s nechtěnou informací? A co když to ví, ale nechce to řešit a já ji tím sdělením v podstatě řešit nutím? A co, kdyby to skončilo, kamarádka by se nemusela nic dozvědět a takhle by se dozvěděla?
Neříct. Nic ti do toho není. Není to tvá věc k řešení. Je to mezi tvou kamarádkou a jejím manželem.

diamo: obecně platí, že vměšovat se do podobných událostí je strašně nevděčná záležitost, ať už to platí pro Tvůj dávný případ s manželem či o nový případ s manželem Tvé kamarádky. Tvoje švagrová a kamarádka věděly, proč tenkrát mlčely - takovouhle informací tomu podváděnému především strašně ublížíš a možná rozpohybuješ řetězec událostí, které povedou přímou cestou až k rozpadu celé rodiny a ke kterým by bez Tvého sdělení možná vůbec nemuselo dojít.

Já bych Ti doporučovala, aby ses do celé záležitosti nemíchala a zachovala se stejně, jako kdysi Tvá kamarádka se švagrovou. Opravdu nevíš, co bys svým sdělením rozpoutala za peklo a pokud Ti na kamarádce záleží, na Tvém místě bych předstírala blahou nevědomost. Eva už Ti to sem napsala výstižně, já jen podotýkám, že poslové špatných zpráv se většinou střílejí :) a mohla bys také dopadnout tak, že manželé by se sice usmířili, ale za špatnou bys byla Ty a navíc by sis udělala z manžela své kamarádky doživotního nepřítele :jojo:

Já si říkám, že je tak běžné, že se partneři podvádějí, že bych snad i ten závazek věrnosti zrušila. Nikdo by si nedělal plané naděje a netrpěl by ani podváděný ani ten, co podvádí :/

Hm, také jsem si to řešila. Jediné, k čemu jsem dospěla bylo, že pokud bych o tom s někým mluvila, tak s nevěrným partnerem. Ale zatím jsem to nikdy neudělala a myslím, že to bylo dobře, když jsem sledovala další průběh, nepomohla bych. Pokud bych se rozhodla, že to má smysl, asi by mi bylo jedno, že bych si z manžela kamarádky udělala celoživotního nepřítele, jak píše Kiara. I když bych se tím, o čem, jak a proč bych s ním mluvila, snažila, abych nepřítelem nebyla, už proto, že má kamarádka ho miluje nebo milovala.
Samozřejmě ti do toho něco je, když je to tvá kamarádka, jinak by tě to ani netrápilo. Musíš ale stále zvažovat, co je pro ni (a rodinu) dobré, a podle toho se zařídit.

Díky z názory.
ZZ jsem řekla, že se chová jak debil a je mi jedno, jestli mě tímhle považuje za doživotního nepřítele nebo ne. V práci se naštěstí nepotkáváme, dělá na pobočce, takže jeho "vrkání" nemusím "nevidět" často. Kamarádka je učitelka, v téměř čistě ženském kolektivu, milenecké vztahy na pracovišti jsou pro ní něco jak sci-fi.
Sdělením informace jsem nemyslela to, že bych na ní vybalila, že tvůj miláček ZZ má na pracovišti milenku. S tím opravdu nejde nic dělat a nutím někoho, kdo žije v nevědomosti, aby najednou řešil něco, na co není připravený (nebude nikdy).
Informaci o tom, že možná něco není v pořádku jsem myslela, jestli sdělit toto: Hele Jaruš, nemá tvůj manža krizi středního věku? Neměla bys ho víc zaměstnat doma, než abys všechno zařizovala a dělala ty? Je to přece chlap, tak ať se stará taky chvíli on a pojeď příští víkend na hory a ať ti něco dobrého večer uvaří, až se vrátíme. Ona totiž skutečně (stejně jako já kdysi) plno věcí "kvůli pracovnímu vytížení" manžela převzala/zařizuje sama. Tohle vidím já zvenčí jako chybu a na tomhle podle mě ho kolegyně, kdyby chtěla, utáhle.
K rozpadu rodiny bych nechtěla přispět, naopak si zatím myslím, že u ZZ i paní kolegyně je to krize středního věku. ZZ se zamiloval a chová se opravdu jak nesvéprávný a pro paní je to někdo, kdo i přesto, že jí opouští manžel, má o ni zájem a udělá, co ji na očích vidí. Pokud by ZZ musel i "zachraňovat" nějaké věci u sebe doma (např. připevnit poličku, vymalovat, zavést, přivést, odvést...) a dostane za to i pochvalu (kamarádka chválit umí, akorát to někdy vypadá, že chválí dítě a ne dospělého chlapa :-)), tak se třeba bude chovat trošku obezřetněji a ne jak mopslík.

Barča napsal(a):

Hm, také jsem si to řešila. Jediné, k čemu jsem dospěla bylo, že pokud bych o tom s někým mluvila, tak s nevěrným partnerem. Ale zatím jsem to nikdy neudělala a myslím, že to bylo dobře, když jsem sledovala další průběh, nepomohla bych. Pokud bych se rozhodla, že to má smysl, asi by mi bylo jedno, že bych si z manžela kamarádky udělala celoživotního nepřítele, jak píše Kiara. I když bych se tím, o čem, jak a proč bych s ním mluvila, snažila, abych nepřítelem nebyla, už proto, že má kamarádka ho miluje nebo milovala.
Samozřejmě ti do toho něco je, když je to tvá kamarádka, jinak by tě to ani netrápilo. Musíš ale stále zvažovat, co je pro ni (a rodinu) dobré, a podle toho se zařídit.

Podtrhuji, mluvíš mi z duše...kamarádka manžela miluje, je to má kamarádka a já nechci, aby se trápila.

Tak ja mam opacny nazor a jsem moc vdecna sve kamaradce,ze me rekla o nevere meho mamzela.Je to vice nez 20 let a svuj nazor mam stale stejny.Nedovedu si predstavit,ze bych zjistila,ze to ma kamaradka vedela a nerekla me to,myslim,ze nase kamaradstvi by razem skoncilo,protoze uz bych ji nedokazala verit.
Jsem rada,ze ma kamaradka nedopustila,abych ze sebe delala manzelovi blbku tak dlouho.

Tulipánka napsal(a):

Já si říkám, že je tak běžné, že se partneři podvádějí, že bych snad i ten závazek věrnosti zrušila. Nikdo by si nedělal plané naděje a netrpěl by ani podváděný ani ten, co podvádí :/

Co to je - závazek věrnosti?
V NOZ už tato stať není.

Eva. napsal(a):

Co to je - závazek věrnosti?
V NOZ už tato stať není.

NOZ § 687
(1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.
(2)Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.
:vissla:

Jeřišmarjájózef, ve starém OZ to zrušili a do NOZ to znovu nacpali? Měla jsem za to, že už to tam není.

Eva. napsal(a):

Jeřišmarjájózef, ve starém OZ to zrušili a do NOZ to znovu nacpali? Měla jsem za to, že už to tam není.

Ve "starém OZ" to nikdy nebylo... ;)

Takže "zahýbání" je vlastně porušování zákona :D...........zajímalo by mě, jaké by byly sankce, kdyby podvádění zažalovali podvádějící :lol:

helena napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jeřišmarjájózef, ve starém OZ to zrušili a do NOZ to znovu nacpali? Měla jsem za to, že už to tam není.

Ve "starém OZ" to nikdy nebylo... ;)

No tak v zákoně o rodině, to je jedno

mia napsal(a):

Takže "zahýbání" je vlastně porušování zákona :D...........zajímalo by mě, jaké by byly sankce, kdyby podvádění zažalovali podvádějící :lol:

To už jsme tady probírali snad i v roce 2005.
Věrnost sice v zákoně je, ale nejsou stanoveny sankce.

Eva. napsal(a):

No tak v zákoně o rodině, to je jedno

Najednou... :lol:

Takže "zahýbání" je vlastně porušování zákona
No jasně... ;)
Jen se někdy může stát, že následky jsou horší, než soudem vyslovená sankce.

eremuruss díky za názor...já právě nemůžu zapomenout tenkrát kamarádce (je pro mě od té doby známá), nejen že nic nenaznačila/neřekla, ale to, že mi vědomě lhala. Že mlčela švagrová zpětně chápu. Prostě hájila svého bratra, ať už by to dopadlo jakkoliv (byla jeho zpovědní vrba a podpora, ne moje).
Právě kvůli této nechtěné zkušenosti bych se ráda zachovala tak, abych kamarádce neublížila. Lhát nemíním (naštěstí jak jsem psala pracuje ZZ na pobočce, takže neznám a nechci znát žádné podrobnosti), v tom mám jasno, ale v tom dalším ne.

helena napsal(a):

Eva. napsal(a):

Co to je - závazek věrnosti?
V NOZ už tato stať není.

NOZ § 687
(1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.
(2)Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.
:vissla:

Hezky napsáno...

diamo napsal(a):

eremuruss díky za názor...já právě nemůžu zapomenout tenkrát kamarádce (je pro mě od té doby známá), nejen že nic nenaznačila/neřekla, ale to, že mi vědomě lhala. Že mlčela švagrová zpětně chápu. Prostě hájila svého bratra, ať už by to dopadlo jakkoliv (byla jeho zpovědní vrba a podpora, ne moje).
Právě kvůli této nechtěné zkušenosti bych se ráda zachovala tak, abych kamarádce neublížila. Lhát nemíním (naštěstí jak jsem psala pracuje ZZ na pobočce, takže neznám a nechci znát žádné podrobnosti), v tom mám jasno, ale v tom dalším ne.

To,uz neni kamaradka,kdyz vi a nerekne.Pred lety jsem se o tom bavila s kamaradkou i pred jejim manzelem,ze kdyby ji byl manzel nevernej a ja o tom vedela jestli by chtela abych ji o tom rekla.Odpovedela,ze ano,pry si nedovede predtavit,ze bych ji takovou vec tajila,kdyz jsme kamaradky.

Já se kloním k názoru eremuruss. Byla jsem v situaci podváděné a jsem velmi ráda, že mi to někdo řekl.  V mém případě to byli moje děti. Byla jsem a jsem ráda, nechci žít s někým komu už nemohu věřit. Nerada bych zjistila na starý kolena, že jsem byla celý život za onuci (nepodvedl mě jenom jednou). Já osobně bych to řekla, nebo spíše naznačila způsobem jako psala zakladatelka vlákna. Možná jsem staromódního názoru, ale já chci aby mi byl partner věrný.

romulo, to je snad normální, přát si, aby nám partner byl věrný. To nemá nic společného se staro anebo novomódností.
Ale taky to nemá nic společného s tím, jestli to říct, nebo ne.
Tenkrát se mi zhroutil svět, když jsem to už věděla jistě.
Dnes jsem dostatečně zdravě sebevědomá a taky vím, že jeho nevěra není o mně, ale o něm. Že to není o tom, že podváděná žena je onucí. Je tím, kým se sama cítí být.
Fyzická nevěra partnera není to nejhorší, co se může člověku stát.

alfa256 napsal(a):

helena napsal(a):

NOZ § 687
(1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.
(2)Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.
:vissla:

Hezky napsáno...

Podle mě je to strašné. Věrnost má vycházet z člověka, a ne z nařízení zákona a povinnosti. Strašné, tenhle paragraf. Doufala jsem, že této trapnosti v zákoně jsme se už zbavili. Bohužel ne. :(
Jsem věrná proto, že chci, že partnera miluji, že to tak cítím, a ne proto, že mi to nařizuje zákon.
Alfo, nevidíš, jak je to strašné?
Pak už jen stačí nařídit zákonem povinnost cítit lásku.
Tak co, už vidíš, jak je to absurdní?

Podle mě je to strašné. Věrnost má vycházet z člověka, a ne z nařízení zákona a povinnosti.
Ale - jako každý zákon ;) - to platí jenom pro někoho... :vissla:

Diamo, já bych prostě vyčkala. Třeba to skončí a pak není co řešit. Pokud by to pokračovalo, tak záleží na okolnostech. Ty znáš svoji kamarádku nejlíp. Možná to, jak jsi to upřesnila - upozornit kamarádku velice jemně a oklikou.

Když moje kamarádka byla nevěrná, ani mě nenapadlo říct to jejímu manželovi - také dlouholetému kamarádovi. Spíš jsem hučela do kamarádky a doufala, že je to přechodné pomatení smyslů. Nebylo...
Ale mému bráchovi, který byl už v rozvodovém řízení (bývalá švagrová podala návrh), jsem to řekla po určitém čase na rovinu, protože on se trápil a po několika stáních se pořád snažil udržet něco, o čemž já jsem věděla, že je to zbytečné, protože ona se rozvádět chtěla. A udělala jsem tenkrát dobře. Takže je to opravdu případ od případu a je třeba postupovat velice citlivě.

Judyna napsal(a):

Diamo, já bych prostě vyčkala. Třeba to skončí a pak není co řešit. Pokud by to pokračovalo, tak záleží na okolnostech. Ty znáš svoji kamarádku nejlíp. Možná to, jak jsi to upřesnila - upozornit kamarádku velice jemně a oklikou.

Když moje kamarádka byla nevěrná, ani mě nenapadlo říct to jejímu manželovi - také dlouholetému kamarádovi. Spíš jsem hučela do kamarádky a doufala, že je to přechodné pomatení smyslů. Nebylo...
Ale mému bráchovi, který byl už v rozvodovém řízení (bývalá švagrová podala návrh), jsem to řekla po určitém čase na rovinu, protože on se trápil a po několika stáních se pořád snažil udržet něco, o čemž já jsem věděla, že je to zbytečné, protože ona se rozvádět chtěla. A udělala jsem tenkrát dobře. Takže je to opravdu případ od případu a je třeba postupovat velice citlivě.

Postupovat urcite citlive.Me to take nerekla kamaradka natvrdo.Rekla me to,az kdyz jsem ji rekla,ze vim nebo tusim,ze muj muz nekoho ma a jestli nahodou nevi kdo to je.Ten vztah byl da se rict na zacatku,ale muj muz to udelal tak okate,ze by to videl i slepej.Vzal si totiz tyden dovolene.......

Eva. napsal(a):

Mně byl můj bývalý manžel nevěrný a odešel za milenkou. Sama jsem zjistila, že má milenku. Jsem vděčná, že mi to ti, co o tom věděli, neřekli.
A byla jsem i ta, co věděla a své kamarádce neřekla. Vůbec jsem si ani nedovedla představit, jak bych jí to říkala. A co pak ona s nechtěnou informací? A co když to ví, ale nechce to řešit a já ji tím sdělením v podstatě řešit nutím? A co, kdyby to skončilo, kamarádka by se nemusela nic dozvědět a takhle by se dozvěděla?
Neříct. Nic ti do toho není. Není to tvá věc k řešení. Je to mezi tvou kamarádkou a jejím manželem.

Hovadina, neresit! :dumbom: Interesovat se v jinem vztahu je pfuj! :co:

Ještě jsem si vzpomněla - když jsem se kdysi dávno dozvěděla o jedné z prvních nevěr mé švagrové, neřekla jsem to bráchovi - to by ho skolilo. Ŕekla jsem to jí.

Když už má někdo potřebu zasáhnout, pak by si měl uvědomit, že možná "donutí" toho, kdo je podváděn, aby konal... se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
On to totiž může tušit, třeba i vědět... ale z nějakého, jen jemu známého, důvodu nic nedělá... a najednou přijde "kamarád/ka", co do celý záležitosti začne rejpat - byť i s pocitem, že pomáhá... to už se pak těžko předstírá nevědomost.
Takže buď držet zobák - nebo sdělit nevěrníkovi (dovolí-li to vzájemný vztah), že "vím" a případně mu můžu znepříjemnit život. Někdy ovšem i zpříjemnit... je-li rozhodnu odejít "za štěstím" a jen neví, jak s tím ven...

diamo napsal(a):

Díky z názory.
ZZ jsem řekla, že se chová jak debil a je mi jedno, jestli mě tímhle považuje za doživotního nepřítele nebo ne. V práci se naštěstí nepotkáváme, dělá na pobočce, takže jeho "vrkání" nemusím "nevidět" často. Kamarádka je učitelka, v téměř čistě ženském kolektivu, milenecké vztahy na pracovišti jsou pro ní něco jak sci-fi.
Sdělením informace jsem nemyslela to, že bych na ní vybalila, že tvůj miláček ZZ má na pracovišti milenku. S tím opravdu nejde nic dělat a nutím někoho, kdo žije v nevědomosti, aby najednou řešil něco, na co není připravený (nebude nikdy).
Informaci o tom, že možná něco není v pořádku jsem myslela, jestli sdělit toto: Hele Jaruš, nemá tvůj manža krizi středního věku? Neměla bys ho víc zaměstnat doma, než abys všechno zařizovala a dělala ty? Je to přece chlap, tak ať se stará taky chvíli on a pojeď příští víkend na hory a ať ti něco dobrého večer uvaří, až se vrátíme. Ona totiž skutečně (stejně jako já kdysi) plno věcí "kvůli pracovnímu vytížení" manžela převzala/zařizuje sama. Tohle vidím já zvenčí jako chybu a na tomhle podle mě ho kolegyně, kdyby chtěla, utáhle.
K rozpadu rodiny bych nechtěla přispět, naopak si zatím myslím, že u ZZ i paní kolegyně je to krize středního věku. ZZ se zamiloval a chová se opravdu jak nesvéprávný a pro paní je to někdo, kdo i přesto, že jí opouští manžel, má o ni zájem a udělá, co ji na očích vidí. Pokud by ZZ musel i "zachraňovat" nějaké věci u sebe doma (např. připevnit poličku, vymalovat, zavést, přivést, odvést...) a dostane za to i pochvalu (kamarádka chválit umí, akorát to někdy vypadá, že chválí dítě a ne dospělého chlapa :-)), tak se třeba bude chovat trošku obezřetněji a ne jak mopslík.

Toto je ale něco jiného, a ne to, co máš v záhlaví vlákna - informace o nevěře říct/neříct.
A - příští víkend na ty hory s ní pojedeš?

Judyno a co kdyby podváděl tvůj bratr, manželství dle tvého pohledu by bylo v pořádku a věděla bys, že s mladou prahnoucí po majetku to sice může být láska na celý další život, ale taky prohra všeho, co za těch 20 let budoval (tím myslím nejen majetek, ale i vztahy v rodině a širší rodině). Tak to by ses zachovala jak?

Já si totiž zpětně připadám vůči těm, co to věděli, opravdu jak trubka. Nic jsem netušila, litovala jsem kolik má práce a stresu a nevím, jestli se mi za zády nesmáli, jaká jsem naivka. Může mi to být jedno, ale není. Je to stále, co kdyby...Rozumově to uzavřené mám. Nejde to vrátit, je to uzavřená věc, ale jizva zůstala a jak jsem psala v úvodu, prostě přemýšlím, jak se mám zachovat já, aby případná jizva u kamarádky (pokud by se o zaláskování manžela dozvěděla a navíc věděla, že já vím/tuším) nebyla celoživotní. Na to je to opravdu skvělá kámoška/parťačka/spolužačka. Kamarádka se dokonce stará o svojí tchýni, protože ZZ je pracovně vytížený, dcery mají dospělé (VŠ a starší v zahraničí). Kdybych (z mého pohledu, nemusí být správný) ji nějak nakopla, aby řešil ZZ "problémy" svojí rodiny, tak třeba ta zamilovanost přejde rychleji a bez následků. Navíc já bych měla čisté svědomí, protože bych jí mohla v případě provalení na rovinu říct, že do vztahů nevidím, ale přišlo mi, že v práci řeší ZZ cizí problémy. Proto jsem ji nemohla upozornit na nevěru, ale jen na to, že by měl více času věnovat svojí rodině. Asi alibizmus, ale nechci ublížit, ať už jakkoliv.

Evi, na hory nejedeme, ale včera jsem se domluvily, že zajdeme zítra na hřiby. Snad s námi ZZ nepůjde taky (on na rozdíl od mého manžela tuhle zábavu taky provozuje). Po té víkendovce jsme spolu totiž na válečné stezce a kámoška je hodně citlivá a zřejmě by to napětí mezi námi zaznamenala.

diamo napsal(a):

Judyno a co kdyby podváděl tvůj bratr, manželství dle tvého pohledu by bylo v pořádku a věděla bys, že s mladou prahnoucí po majetku to sice může být láska na celý další život, ale taky prohra všeho, co za těch 20 let budoval (tím myslím nejen majetek, ale i vztahy v rodině a širší rodině). Tak to by ses zachovala jak?

Já si totiž zpětně připadám vůči těm, co to věděli, opravdu jak trubka. Nic jsem netušila, litovala jsem kolik má práce a stresu a nevím, jestli se mi za zády nesmáli, jaká jsem naivka. Může mi to být jedno, ale není. Je to stále, co kdyby...Rozumově to uzavřené mám. Nejde to vrátit, je to uzavřená věc, ale jizva zůstala a jak jsem psala v úvodu, prostě přemýšlím, jak se mám zachovat já, aby případná jizva u kamarádky (pokud by se o zaláskování manžela dozvěděla a navíc věděla, že já vím/tuším) nebyla celoživotní. Na to je to opravdu skvělá kámoška/parťačka/spolužačka. Kamarádka se dokonce stará o svojí tchýni, protože ZZ je pracovně vytížený, dcery mají dospělé (VŠ a starší v zahraničí). Kdybych (z mého pohledu, nemusí být správný) ji nějak nakopla, aby řešil ZZ "problémy" svojí rodiny, tak třeba ta zamilovanost přejde rychleji a bez následků. Navíc já bych měla čisté svědomí, protože bych jí mohla v případě provalení na rovinu říct, že do vztahů nevidím, ale přišlo mi, že v práci řeší ZZ cizí problémy. Proto jsem ji nemohla upozornit na nevěru, ale jen na to, že by měl více času věnovat svojí rodině. Asi alibizmus, ale nechci ublížit, ať už jakkoliv.

To je o tobě. O tvém nízkém sebevědomí.
Jestli se smáli? No a co? Oni ve tvých botách nechodí. Proč ti tolik záleží na tom, co si myslí jiní? Zapracuj na sobě, věnuj se sobě a neřeš vztahy jiných.

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

Jestli máš problém s tím, jestli se ti lidé smějí nebo ne, je to o tvém nízkém sebevědomí.
Vyjadřovala jsem se k tomu vytučněnému. Asi jsi nepochopila.

diamo napsal(a):

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

Nepotřebuji se srovnávat s tím, co kamarádka, ale s tím co já.
Můj vztah je můj a ani nejnejlepší kamarádka mi do něj nemá co mluvit, natož sdělovat, že můj partner má milenku. Howgh :D

eremuruss napsal(a):

Postupovat urcite citlive.Me to take nerekla kamaradka natvrdo.Rekla me to,az kdyz jsem ji rekla,ze vim nebo tusim,ze muj muz nekoho ma a jestli nahodou nevi kdo to je.Ten vztah byl da se rict na zacatku,ale muj muz to udelal tak okate,ze by to videl i slepej.Vzal si totiz tyden dovolene.......

erem, tohle je něco trochu jiného - vybalit informace o nevěře na někoho, kdo absolutně nic netuší a odpovědět na přímou otázku někomu, kdo už tuší docela hodně je velký rozdíl. Kdybych byla postavena do této situace, taky bych nedokázala zapírat a dělat z kamarádky hlupáka a řekla bych jí po pravdě, jak se věci mají :/

Diamo, my ti nemůžem poradit, protože tvoji kamarádku neznáme. Jsou lidi, kteří ti budou mit za zlé, žes jim to řekla nebo zase jiní, žes jim to neřekla.Ale obecně - na špatné zprávy je vždy času dost! Znovu píšu - nech tomu čas a kdyby se to náhodou provalilo, můžeš říct kamarádce, žes pořád doufala, že to ZZ ukončí a ona se nic nedozví, tudíž bude ušetřena toho šoku.
Řešíš spíš samu sebe -.... " Navíc já bych měla čisté svědomí".....

Kdyby byl nevěrný můj brácha, nadala bych mu do de*ilů, ale švagrové bych to neřekla, tak jak jsem to zpočátku neřekla jemu když zahýbala ona. Až když se situace naprosto změnila a byli v rozvodovém řízení, které vůbec nebylo pěkné...Ale zase - každá situace je jiná, každý člověk je jiný.

Eva. napsal(a):

Jestli máš problém s tím, jestli se ti lidé smějí nebo ne, je to o tvém nízkém sebevědomí.
Vyjadřovala jsem se k tomu vytučněnému. Asi jsi nepochopila.

Zas ta kuchyňská instantní psychologie z dámskejch časopisů... :vissla:
Výrok "nevím, jestli se mi za zády nesmáli" je popis situace, nikoli "problému" autorky... a spíš vypovídá o výši sebevědomí těch smějících se.
Ale když ono "trochu cizího neštěstí vždycky potěší"... teda někoho... :(

helena napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jestli máš problém s tím, jestli se ti lidé smějí nebo ne, je to o tvém nízkém sebevědomí.
Vyjadřovala jsem se k tomu vytučněnému. Asi jsi nepochopila.

Zas ta kuchyňská instantní psychologie z dámskejch časopisů... :vissla:
Výrok "nevím, jestli se mi za zády nesmáli" je popis situace, nikoli "problému" autorky... a spíš vypovídá o výši sebevědomí těch smějících se.
Ale když ono "trochu cizího neštěstí vždycky potěší"... teda někoho... :(

heleno, netuším, co píší v dámských časopisech. Nečtu je. Škoda koruny za takové bláboly.
Ale ty nejspíš ano, když to víš.

Btw autorka hned za tím psala: Může mi to být jedno, ale není. :jojo:

Eva. napsal(a):

Jestli máš problém s tím, jestli se ti lidé smějí nebo ne, je to o tvém nízkém sebevědomí.
Vyjadřovala jsem se k tomu vytučněnému. Asi jsi nepochopila.

Ja si nemyslim,ze by to bylo o nizkem sebevedomi.Ona nevera je ponizujici.A to i pro toho kdo ma vysoke sebevedomi.

Eva. napsal(a):

diamo napsal(a):

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

Nepotřebuji se srovnávat s tím, co kamarádka, ale s tím co já.
Můj vztah je můj a ani nejnejlepší kamarádka mi do něj nemá co mluvit, natož sdělovat, že můj partner má milenku. Howgh :D

No,je videt,ze si nikdy nemela dobrou kamaradku.Jinak bys tohle napsat nemohla.

eremuruss napsal(a):

Ja si nemyslim,ze by to bylo o nizkem sebevedomi.Ona nevera je ponizujici.A to i pro toho kdo ma vysoke sebevedomi.

Já už vím, že pro toho, co má zdravé sebevědomí, ponižující není. Neboť to není o něm, ale tom, kdo podvádí. To on je chudák.
Před mnoha lety jsem bědovala, jak MI to mohl udělat. Teď už vím, že to udělal především sám sobě. A nese si za to následky.

Eva. napsal(a):

heleno, netuším, co píší v dámských časopisech. Nečtu je. Škoda koruny za takové bláboly.
Ale ty nejspíš ano, když to víš.
Btw autorka hned za tím psala: Může mi to být jedno, ale není. :jojo:

Si piš, že je čtu... každej tejden jich mám v krabici se sběrem nejmíň pět... zadarmo :lol:
A že jí to "není jedno"? Ani se nedivím... bejt pro potěšení okolí "za blbce", to je ukradený málokomu. A těm s (někdy neoprávněně - což je myšleno obecně!) vysokým sebevědomím tím spíš. Pro příklad bych ani nemusela jít daleko... :reta:

eremuruss napsal(a):

No,je videt,ze si nikdy nemela dobrou kamaradku.Jinak bys tohle napsat nemohla.

:D erem, to jsou závěry :D
Zrovna předevčírem jsem spala u kamarádky, byly jsme spolu na překrásném koncertě na zámku, a večer před spaním jsme se přesně o tomhle bavily, jestli říct nebo neříct komukoliv, že jeho partner je mu nevěrný. Jsem ráda, že mé blízké kamarádky mají v těchto docela důležitých věcech stejný názor, jako já. :jojo:

Mluvily jsme o tom v souvislosti s jednou známou, která si nedala pusu na zámek a řekla své přítelkyni, že...
A teď je nešťastná, protože je na ni naštvaná jak ta její přítelkyně, tak i přítelkyně partner... Nu, když si nedá říct, tak si teď nese důsledky svého počínání.

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja si nemyslim,ze by to bylo o nizkem sebevedomi.Ona nevera je ponizujici.A to i pro toho kdo ma vysoke sebevedomi.

Já už vím, že pro toho, co má zdravé sebevědomí, ponižující není. Neboť to není o něm, ale tom, kdo podvádí. To on je chudák.
Před mnoha lety jsem bědovala, jak MI to mohl udělat. Teď už vím, že to udělal především sám sobě. A nese si za to následky.

Tak to si nemyslim.Kdyz nekoho budu podvadet,tak samozrejme z lepsim nez mam doma.To znamena,ze toho to mam doma za nic nestoji,proto jsem si nasla jineho.Tak to vnimam ja.

Ted jsem docetla pribeh v casopisu Napsano zivotem o tomto temetu.Tam tchyne vi o svem nevernem zetakovi. A nejvetsi trapeni si prave nese ta tchyne ktera to dceri nerekla.....

Díky za názory:-)

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Evo, ty máš jinou zkušenost, jiné jizvy, takže beru tvůj názor nemíchat se. Ostatní tvoje hodnocení mé osoby jsou bezpředmětné, protože nesouvisí s tím, co v sobě řeším.

Erem a Kiara má zřejmě podobné jizvy jako já, takže jsou mi svými názory asi nejblíž. Jedna napřímo a druhá je citlivější, ale obě v podstatě chápou to dilema, že kamarádce se rozhodně nelže - to jsem ZZ řekla natvrdo a myslím si, že by ho ani nenapadlo si mě vzít jako zástěrku, i když možné je všechno. A další věc, je to osoba mi natolik blízká(kamarádka), že bych nerada ublížila (ať už mlčením nebo nemlčením), ať by její manželství dopadlo jakkoliv.

Zítra jdeme na hřiby. Pokud nepůjde i ZZ, tak pokecáme o životě a rozhodně nic říkat nechci (max. to, že by mohla nějaké povinnosti přehodit na svého manžela). Třeba to zaláskování vyšumí rychleji, než se stačím rozhodnout...

eremuruss napsal(a):

Tak to si nemyslim.Kdyz nekoho budu podvadet,tak samozrejme z lepsim nez mam doma.To znamena,ze toho to mam doma za nic nestoji,proto jsem si nasla jineho.Tak to vnimam ja.

Co to přesně znamená - s lepším? Co to je - lepší? Jak se to měří?
Možná s lepším PRO SEBE. To bych souhlasila. Ale ten lepší pro podvádějícího nemusí být lepší všeobecně. Co myslíš, erem? :)
Když je podvádějící slaboduchý, tak pro něj bude lepší slaboduchá milenka, než skvělá žena, protože na svou skvělou ženu prostě nemá, a naopak... Co myslíš, erem? :D

A podle tvé teorie jsi špatná, když tě tvůj BM podváděl s lepší. I kamarádka autorky příspěvku je špatná, když ji její muž podvádí s lepší... Co myslíš, erem? :lol:

Nu a když jste tak špatné, i já, tak je vlastně správné, že nás podvádějí a je nám to třeba říct, aby ti "naši" nevěrníci mohli v klidu odejít za tou lepší. :lol:

eremuruss napsal(a):

Ted jsem docetla pribeh v casopisu Napsano zivotem o tomto temetu.Tam tchyne vi o svem nevernem zetakovi. A nejvetsi trapeni si prave nese ta tchyne ktera to dceri nerekla.....

To je ale problém té tchýně, že se trápí kvůli něčemu, do čeho jí nic není. Vždyť se nemusí trápit, když bude rozumná a dojde jí to.

diamo napsal(a):

Díky za názory:-)

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Evo, ty máš jinou zkušenost, jiné jizvy, takže beru tvůj názor nemíchat se. Ostatní tvoje hodnocení mé osoby jsou bezpředmětné, protože nesouvisí s tím, co v sobě řeším.

Erem a Kiara má zřejmě podobné jizvy jako já, takže jsou mi svými názory asi nejblíž. Jedna napřímo a druhá je citlivější, ale obě v podstatě chápou to dilema, že kamarádce se rozhodně nelže - to jsem ZZ řekla natvrdo a myslím si, že by ho ani nenapadlo si mě vzít jako zástěrku, i když možné je všechno. A další věc, je to osoba mi natolik blízká(kamarádka), že bych nerada ublížila (ať už mlčením nebo nemlčením), ať by její manželství dopadlo jakkoliv.

Zítra jdeme na hřiby. Pokud nepůjde i ZZ, tak pokecáme o životě a rozhodně nic říkat nechci (max. to, že by mohla nějaké povinnosti přehodit na svého manžela). Třeba to zaláskování vyšumí rychleji, než se stačím rozhodnout...

Hm, kamarádce se nelže. Tvá kamarádka se tě zeptala, jestli má její muž milenku? :)
Já to vidím tak, že se nikomu nepodávají nevyžádané informace. :jojo:

eremuruss napsal(a):

Ted jsem docetla pribeh v casopisu Napsano zivotem o tomto temetu.Tam tchyne vi o svem nevernem zetakovi. A nejvetsi trapeni si prave nese ta tchyne ktera to dceri nerekla.....

podtrhuji, radši bych nevěděla...ale když vím, tak jak zamezit tomu, aby se jednou ještě navíc netrápila, že jsem jí nic nenaznačila/nepomohla.
Psala jsem to tu, že nemám "koule" na to, abych to na ní vybalila naplno. Navíc si myslím, že ani ona není připravená (nikdy nebude), aby něco řešila. Navíc si myslím (je to jen moje domněnka - a může být chybná), že vzhledem k tomu, že pracuje od školy v téměř výhradně ženském kolektivu, tak některé vzplanutí na pracovišti bere za více tragické, než jsou ve skutečnosti (každopádně v tomto případě už je vztah ZZ jiný level, než to, co mám na mysli tím vzplanutím). Takže jsem v meziprostoru mezi mým svědomím (ovlivněný mými prožitky), realitou, kterou nemám jak ovlivnit (uf, naštěstí jsem pozorovatel a ne úplně blízký) a kamarádstvím.

Ano, vím, v kterým vláknu jsem... ale špetička :offtopic: před víkendem nezaškodí, soudím... :lol:

Evi, prosím tě, mě neřeš :-)

Kamarádka se mě zatím nezeptala, zda má ZZ milenku a kdyby zeptala, tak jí odpovím po pravdě, že by se především měla zeptat svého manžela. Kdyby i přesto chtěla vědět, co si já myslím, tak jí na to pravdivě odpovím.
Ale psala jsem hned v úvodu, že kvůli svému prožitku, kdy mi v té době "kamarádka" vědomě lhala (pracovali a pracují spolu ve firmě) a na konkrétní otázku, kde je manžel mi vědomě lhala (kryla ho, protože si myslela, že by se provalila jeho nevěra - nevím, jestli bych si to spojila, protože jsem vážně neměla vůbec tušení) tuhle známou nikdy za kamarádku považovat nebudu. Takže v tomhle mám jasno.

Helenko, perfektní...deprese a nízké sebevědomí si troufnu tvrdit že nemám...ale jak poznám, že nejsem obklopená blbci? :-) :-) :-)

diamo napsal(a):

Evi, prosím tě, mě neřeš :-)

Kamarádka se mě zatím nezeptala, zda má ZZ milenku a kdyby zeptala, tak jí odpovím po pravdě, že by se především měla zeptat svého manžela. Kdyby i přesto chtěla vědět, co si já myslím, tak jí na to pravdivě odpovím.
Ale psala jsem hned v úvodu, že kvůli svému prožitku, kdy mi v té době "kamarádka" vědomě lhala (pracovali a pracují spolu ve firmě) a na konkrétní otázku, kde je manžel mi vědomě lhala (kryla ho, protože si myslela, že by se provalila jeho nevěra - nevím, jestli bych si to spojila, protože jsem vážně neměla vůbec tušení) tuhle známou nikdy za kamarádku považovat nebudu. Takže v tomhle mám jasno.

To je ale tvá blbost, ptát se kamarádky, kde je TVŮJ manžel. To nezazlívej jí, ale sobě.
To by mě fakt nenapadlo, ptát se někoho jiného, kde je MŮJ manžel. To se snad zeptám jeho, ne? :co:
Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Diamo,pochopila jsi to úplně špatně. Bráchovi bych nadala do de*ilů, kdybych se ozvěděla, že podváděl ON. Když podváděla švagrová, ale brácha o tom nevěděl a manželství jakž takž fungovalo,mluvila jsem s NÍ, ne s bráchou. Když podváděla kamarádka svého muže, mluvila jsem rovněž s ní. Rozhodně ne s těmi podvádělnými. O to jde.
Ale opět - ty musíš vyhodnostit sitaci, jelikož každá situace a lidé v ní jsou jiní.

Taky si myslím, co Judyna. Když už, tak promluvit s podvádějícím.
To jsem už taky někdy udělala. Přinejmenším mu dát šanci, aby se zamyslel...
A ne to hned práskat nevinné "oběti".

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný? :usch:

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný? :usch:

To ty mě nechápeš.
NIKDY se neptám své kamarádky, kde je MŮJ manžel. Právě proto, že vůbec nevím, co všechno se může stát.

Judyna napsal(a):

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Diamo,pochopila jsi to úplně špatně. Bráchovi bych nadala do de*ilů, kdybych se ozvěděla, že podváděl ON. Když podváděla švagrová, ale brácha o tom nevěděl a manželství jakž takž fungovalo,mluvila jsem s NÍ, ne s bráchou. Když podváděla kamarádka svého muže, mluvila jsem rovněž s ní. Rozhodně ne s těmi podvádělnými. O to jde.
Ale opět - ty musíš vyhodnostit sitaci, jelikož každá situace a lidé v ní jsou jiní.

Reagovala jsem v tvém případě na to, že by ses do toho montovala, protože by ti na tom záleželo. Takže bys to nenechala být, že ti do vztahu tvého bratra nic není. Nebo snad tohle není pravda? Stejtě tak si přehlížela nevěru švagrové, právě proto, že by to ublížilo bratrovi a jakmile by mu naopak pomohlo to, že by věděl, že byl podváděn, tak si vyšla s pravdou ven. Takže si vztah ovlivňovala ve prospěch bratra právě v době, kdy to podle tvého názoru a tvého přesvědčení potřeboval.

To celé ale bylo ne o tom, jakou si mi dala radu na moji otázku, ale na úvahu - že nechodím v jejich botách, takže si nemám ničeho všímat a řešit. Toť vše.

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný? :usch:

To ty mě nechápeš.
NIKDY se neptám své kamarádky, kde je MŮJ manžel. Právě proto, že vůbec nevím, co všechno se může stát.

Evo, už se opakuji, ale neřešíme touhle diskuzí mě, ale to jaké máte názor na to, zda někomu blízkému "nějakou formou" naznačit/sdělit, že může mít problém s nevěrou. Už radši nepíši sdělit, že je podváděn, protože to někdo chápe pouze jako formu "hele Jaruš, ten tvůj ti zahýbá, co s tím hodláš dělat :-("

Myslím, že jsem dostatečně vysvětlila proč známou nepovažuji za kamarádku a pokud ti to nestačí, je to ale jen tvůj problém. Pro mě je to uzavřená věc.:dumbom:

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný? :usch:

Barčo nevěděla, netušila a navíc známá ve firmě dělá účetní a ví, kam se v průběhu měsíce jede na jednání, takže jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla. Prostě když jsem něco potřebovala zařídit třeba v Brně, tak jsem jí zavolala a ona se koukla, jestli nejede třeba další týden na nějaké jednání a dala mi vědět. Proto nechápu, proč měla potřebu mi lhát. Jednak se takové věci dají snadno ověřit (bohužel i zpětně) a kdyby mlčela nebo odpověděla, že ať se zeptám manžela, tak v tom nevidím nic divného.

Ale o tom diskuze být nemá. Chtěla jsem zjistit zkušenosti, jestli vám náznak/info nějak pomohly/ublížili. Proto jsem psala svůj pohled a to, co můj pohled na situaci, ve které se nechtěně nacházím, ovlivňuje. Rady a informace od vás, co jste to zažili a jak na to zpětně nahlížíte.
Je jasné, že kazdá to máme jinak a nakonec to bude moje rozhodnutí. Názory si čtu, s některými souhlasím, některé jsou mimo a neustále řeší mě, tak ty jsou mi fakt k ničemu. Pokud budu potřebovat radu ohledně svého chování, vytvořím jinou diskuzi. Díky:kapitulation:

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Tak to si nemyslim.Kdyz nekoho budu podvadet,tak samozrejme z lepsim nez mam doma.To znamena,ze toho to mam doma za nic nestoji,proto jsem si nasla jineho.Tak to vnimam ja.

Co to přesně znamená - s lepším? Co to je - lepší? Jak se to měří?
Možná s lepším PRO SEBE. To bych souhlasila. Ale ten lepší pro podvádějícího nemusí být lepší všeobecně. Co myslíš, erem? :)
Když je podvádějící slaboduchý, tak pro něj bude lepší slaboduchá milenka, než skvělá žena, protože na svou skvělou ženu prostě nemá, a naopak... Co myslíš, erem? :D

A podle tvé teorie jsi špatná, když tě tvůj BM podváděl s lepší. I kamarádka autorky příspěvku je špatná, když ji její muž podvádí s lepší... Co myslíš, erem? :lol:

Nu a když jste tak špatné, i já, tak je vlastně správné, že nás podvádějí a je nám to třeba říct, aby ti "naši" nevěrníci mohli v klidu odejít za tou lepší. :lol:

V jeho oci je lepsi,je mu s ni lip proto s ni je.Nase milenka v mych ocich nebyla lepsi,ale naopak o hodne horsi jak vizazi,tak povahou.Ale v jeho ocich to bylo jinak,pro nej proste byla skvela,kdyz si kvuli ni nechal rozpadnout manzelstvi.......to,ze nebyla az tak skvela pochopil,az za dyl.
Ja myslim,ze kdyz si najdu milence tak pro me bude lepsi nez ten se kterym ziju,protoze ho budu podvadet se skvelym muzem,alespon v mych ocich.Tudiz ten co je doma se bude citit ponizeny.Nechces me snad tvrdit,ze jsem mela byt pysna na to,ze muj manzel si nasel milenku a odkopnul tak svou zenu ktera mu dala dve deti.

Eva. napsal(a):

diamo napsal(a):

Evi, prosím tě, mě neřeš :-)

Kamarádka se mě zatím nezeptala, zda má ZZ milenku a kdyby zeptala, tak jí odpovím po pravdě, že by se především měla zeptat svého manžela. Kdyby i přesto chtěla vědět, co si já myslím, tak jí na to pravdivě odpovím.
Ale psala jsem hned v úvodu, že kvůli svému prožitku, kdy mi v té době "kamarádka" vědomě lhala (pracovali a pracují spolu ve firmě) a na konkrétní otázku, kde je manžel mi vědomě lhala (kryla ho, protože si myslela, že by se provalila jeho nevěra - nevím, jestli bych si to spojila, protože jsem vážně neměla vůbec tušení) tuhle známou nikdy za kamarádku považovat nebudu. Takže v tomhle mám jasno.

To je ale tvá blbost, ptát se kamarádky, kde je TVŮJ manžel. To nezazlívej jí, ale sobě.
To by mě fakt nenapadlo, ptát se někoho jiného, kde je MŮJ manžel. To se snad zeptám jeho, ne? :co:
Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Ja si nemyslim,ze se chovala nefer a nevidim duvod se nezeptat kamaradky.Manzela kdybych se zeptala ten by urcite zatloukal.Kdyz me moje kamaradka rekla s kym se styka muj manzel,tak kdyz se muj manzel vratil domu pro ciste pradlo,tak jsem se ho take primo zeptala kdo to je s kym se styka.Odpovedel me,ze nikoho nema.Na to ja mu rekla,ze vim kdo to je a rekla jsem mu jmeno.Pak se teprve priznal.A kamaradka ktera by ho kryla by opravdu kamaradka nebyla,protoze tohle se nedela.Kamaradka ma byt ferova a ne falesna.
Mela jsem kamaraku falesnou,je pravda,ze jsem s ni kamaradila od zakladky,byla se mnou v tezkych chvilich rozvodu,ale nastala situace kdy se me nabidla,ze me vymaluje deti pokoj,vecer,az budou me male deti spat.Vse jsem s moji mamkou vystehovala,mamka me upekla roladu.....a ja cekala a cekala,kamaradka nikde.Sla jsem za ni a ona se nechala zaprit,videla jsem ji pak za zaclonou jak se diva jak odchazim.Pokoj jsem vymalovala sama se slzama v ocich,ta kamaradka pro me skoncila byt kamaradkou.Parkrat jsme se jeste sesli,ale ma neduvera k ni vsechno spalila.Ted,uz se nevidame vubec.Tim jsem chtela rict,ze pokud neni v kamaradstvi duvera nestoji to za nic.Kamaradka je blzky clovek je to clovek ktery patri do rodiny a pokud neco vi a bude zatlokat je to nefer jednani.

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný? :usch:

To ty mě nechápeš.
NIKDY se neptám své kamarádky, kde je MŮJ manžel. Právě proto, že vůbec nevím, co všechno se může stát.

co se muze stat??Co jako?Treba se dozvedet,ze je ji manzel neverny?

diamo napsal(a):

Judyna napsal(a):

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Diamo,pochopila jsi to úplně špatně. Bráchovi bych nadala do de*ilů, kdybych se ozvěděla, že podváděl ON. Když podváděla švagrová, ale brácha o tom nevěděl a manželství jakž takž fungovalo,mluvila jsem s NÍ, ne s bráchou. Když podváděla kamarádka svého muže, mluvila jsem rovněž s ní. Rozhodně ne s těmi podvádělnými. O to jde.
Ale opět - ty musíš vyhodnostit sitaci, jelikož každá situace a lidé v ní jsou jiní.

Reagovala jsem v tvém případě na to, že by ses do toho montovala, protože by ti na tom záleželo. Takže bys to nenechala být, že ti do vztahu tvého bratra nic není. Nebo snad tohle není pravda? Stejtě tak si přehlížela nevěru švagrové, právě proto, že by to ublížilo bratrovi a jakmile by mu naopak pomohlo to, že by věděl, že byl podváděn, tak si vyšla s pravdou ven. Takže si vztah ovlivňovala ve prospěch bratra právě v době, kdy to podle tvého názoru a tvého přesvědčení potřeboval.

To celé ale bylo ne o tom, jakou si mi dala radu na moji otázku, ale na úvahu - že nechodím v jejich botách, takže si nemám ničeho všímat a řešit. Toť vše.

Diamo, znovu - těžko radit, protože každá situace i lidi v ní, je jiná. Proto je někdy dobré neříct a někdy zase naopak říct. To fakt nejde podle šablony. Je třeba postupovat maximálně citlivě a s ohledem na hodně věcí. A někdy - nejen v tvém případě - je dobré udělat to, co je dobré pro naše nejbližší (i kdyby to mělo znamenat třeba mlčení, možná dočasné), ne pro náš dobrý pocit a čisté svědomí. Na špatné zprávy je vždycky času dost.

Diamo, znovu - těžko radit, protože každá situace i lidi v ní, je jiná. Proto je někdy dobré neříct a někdy zase naopak říct. To fakt nejde podle šablony. Je třeba postupovat maximálně citlivě a s ohledem na hodně věcí. A někdy - nejen v tvém případě - je dobré udělat to, co je dobré pro naše nejbližší (i kdyby to mělo znamenat třeba mlčení, možná dočasné), ne pro náš dobrý pocit a čisté svědomí. Na špatné zprávy je vždycky času dost.

Judyno, tak v tomhle se shodnem. Je to situace od situace a proto jsem založila tuhle diskuzi, protože každý člověk je jiný, každá situace je jiná a nakonec stejně budu muset já za sebe rozhodnout, co si myslím, že by kámošce pomohlo/neublížilo. A s tímto mým rozhodnutím žít, že. Takže se shodnem, že v mé situace nejde nečinně sledovat,  ale sledovat a vyhodnotit (snad správně), kdy říct/neříct/pomoct jinak. Jediné, co vím, že bych nebylo schopná, tak lhát.

Sorry Judyno, ten první odstavec měl být citace tvého, ale místo toho jsem ho jen zkopírovala a teď to vypadá divně :-(

eremuruss napsal(a):

NIKDY se neptám své kamarádky, kde je MŮJ manžel. Právě proto, že vůbec nevím, co všechno se může stát.
co se muze stat??Co jako?Treba se dozvedet,ze je ji manzel neverny?

Kdyby se Eva. takhle ptala, vypadala by jako cvok, protože její kamarádky snad vědí, že je Eva. rozvedená. Proto se NIKDY takhle neptá. Je to nebezpečný, takhle se ptát.  :P

diamo napsal(a):

Diamo, znovu - těžko radit, protože každá situace i lidi v ní, je jiná. Proto je někdy dobré neříct a někdy zase naopak říct. To fakt nejde podle šablony. Je třeba postupovat maximálně citlivě a s ohledem na hodně věcí. A někdy - nejen v tvém případě - je dobré udělat to, co je dobré pro naše nejbližší (i kdyby to mělo znamenat třeba mlčení, možná dočasné), ne pro náš dobrý pocit a čisté svědomí. Na špatné zprávy je vždycky času dost.

Judyno, tak v tomhle se shodnem. Je to situace od situace a proto jsem založila tuhle diskuzi, protože každý člověk je jiný, každá situace je jiná a nakonec stejně budu muset já za sebe rozhodnout, co si myslím, že by kámošce pomohlo/neublížilo. A s tímto mým rozhodnutím žít, že. Takže se shodnem, že v mé situace nejde nečinně sledovat,  ale sledovat a vyhodnotit (snad správně), kdy říct/neříct/pomoct jinak. Jediné, co vím, že bych nebylo schopná, tak lhát.

Ano, tak to je. Je to velice těžká situace a já Ti budu přát, i Tvé kamarádce, aby chlap dostal rozum. To by bylo to nejlepší.
Nikdy, pokud jde o blízkého člověka, nečinně nestojíš opodál. Vždy budeš přemýšlet co a jak. To je normální.

To by mě fakt nenapadlo, ptát se někoho jiného, kde je MŮJ manžel. To se snad zeptám jeho, ne?
Mohla bys nás seznámit s metodou, jak se někoho, o kom nevíme, kde je, zeptat kde je? :co:
Triviality stylu "mobil" neberu - kdybychom se dovolali, nemusíme se tázat jiných.

diamo napsal(a):

Barčo nevěděla, netušila a navíc známá ve firmě dělá účetní a ví, kam se v průběhu měsíce jede na jednání, takže jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla. Prostě když jsem něco potřebovala zařídit třeba v Brně, tak jsem jí zavolala a ona se koukla, jestli nejede třeba další týden na nějaké jednání a dala mi vědět. Proto nechápu, proč měla potřebu mi lhát. Jednak se takové věci dají snadno ověřit (bohužel i zpětně) a kdyby mlčela nebo odpověděla, že ať se zeptám manžela, tak v tom nevidím nic divného.

Tvůj muž je nesvéprávný? Nebo vy spolu nemůžete normálně mluvit a tak raději voláš účetní? :co:
Na to zdůvodnění, proč ses nezeptala svého muže, ale volala účetní, zírám. :co:
A taky nechápu tu účetní, že tohle dopustila. Źe ti ty informace dávala.
Doufám, že už to neděláš a svého muže se rovnou zeptáš.

helena napsal(a):

Mohla bys nás seznámit s metodou, jak se někoho, o kom nevíme, kde je, zeptat kde je? :co:
Triviality stylu "mobil" neberu - kdybychom se dovolali, nemusíme se tázat jiných.

Nechápu tvůj dotaz, heleno. Metoda? Dnes v době mobilních telefonů? Přece zavoláme tomu člověku na telefon, když od něj něco chceme. :co:
Ty když chceš vědět, kde je tvůj muž, voláš jemu anebo své kamarádce? :lol:
Btw když si přečteš, co psala před chvílí autorka vlákna, ona se ani neobtěžovala zavolat svému muži, ale rovnou BĚŽNĚ volala té účetní - kamarádce. To mi fakt zůstává rozum stát.
A ještě je na ni nakrklá. Já být tou její kamarádkou, dávno ji kopnu do.... s takovým dotazem. No, nemají si paní co vyčítat.
Kdybych byla tím manželem, dávno vezmu nohy na ramena od takové slídilky. :dumbom:
Už se nedivím tomu jejímu dotazu, jestli říct své kamarádce, že je jí její manžel nevěrný.

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Mohla bys nás seznámit s metodou, jak se někoho, o kom nevíme, kde je, zeptat kde je? :co:
Triviality stylu "mobil" neberu - kdybychom se dovolali, nemusíme se tázat jiných.

Nechápu tvůj dotaz, heleno. Metoda? Dnes v době mobilních telefonů? Přece zavoláme tomu člověku na telefon, když od něj něco chceme. :co:

To vidím, že nechápeš... :lol:

Eva. napsal(a):

Ty když chceš vědět, kde je tvůj muž, voláš jemu anebo své kamarádce? :lol:

Já to vědět nechci... ani nepotřebuju... tudíž nevolám nikomu :vissla:

helena napsal(a):

Já to vědět nechci... ani nepotřebuju... tudíž nevolám nikomu :vissla:

Já vím, že ty to vědět nechceš, vzhledem k tomu, jak tady o svém muži píšeš.
To byl ode mě pouze příklad.

Eva. napsal(a):

diamo napsal(a):

Barčo nevěděla, netušila a navíc známá ve firmě dělá účetní a ví, kam se v průběhu měsíce jede na jednání, takže jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla. Prostě když jsem něco potřebovala zařídit třeba v Brně, tak jsem jí zavolala a ona se koukla, jestli nejede třeba další týden na nějaké jednání a dala mi vědět. Proto nechápu, proč měla potřebu mi lhát. Jednak se takové věci dají snadno ověřit (bohužel i zpětně) a kdyby mlčela nebo odpověděla, že ať se zeptám manžela, tak v tom nevidím nic divného.

Tvůj muž je nesvéprávný? Nebo vy spolu nemůžete normálně mluvit a tak raději voláš účetní? :co:
Na to zdůvodnění, proč ses nezeptala svého muže, ale volala účetní, zírám. :co:
A taky nechápu tu účetní, že tohle dopustila. Źe ti ty informace dávala.
Doufám, že už to neděláš a svého muže se rovnou zeptáš.

Evo, představ si skutečnost, že určitá skupina lidí spolu funguje nejenom v pracovně-právním vztahu, ale současně i ve vztahu přátelském, kde jsou všichni navzájem nejenom kolegové či nadřízení/podřízení, ale především i kamarádi. To je překvapení, co?!?

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Já to vědět nechci... ani nepotřebuju... tudíž nevolám nikomu :vissla:

Já vím, že ty to vědět nechceš, vzhledem k tomu, jak tady o svém muži píšeš.
To byl ode mě pouze příklad.

Pokud jsem si povšimla, tak helena píše o svém muži minimálně či skoro vůbec. Má to o ní nějakou vypovídací hodnotu :co: ?!?

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ted jsem docetla pribeh v casopisu Napsano zivotem o tomto temetu.Tam tchyne vi o svem nevernem zetakovi. A nejvetsi trapeni si prave nese ta tchyne ktera to dceri nerekla.....

To je ale problém té tchýně, že se trápí kvůli něčemu, do čeho jí nic není. Vždyť se nemusí trápit, když bude rozumná a dojde jí to.

Takze kdyby tvoji dceri byl neverny manzel,take by te to zrejme netrapilo ,protoze te do toho prece nic neni.

Kiara napsal(a):

Evo, představ si skutečnost, že určitá skupina lidí spolu funguje nejenom v pracovně-právním vztahu, ale současně i ve vztahu přátelském, kde jsou všichni navzájem nejenom kolegové či nadřízení/podřízení, ale především i kamarádi. To je překvapení, co?!?

Kiaro, překvapení je to možná pro tebe, když tak žasneš.
Pro mě ne.
Pro mě je to běžné.

helena napsal(a):

Podle mě je to strašné. Věrnost má vycházet z člověka, a ne z nařízení zákona a povinnosti.
Ale - jako každý zákon ;) - to platí jenom pro někoho... :vissla:

Tak hlavne - kým nie sú stanovené sankcie a ich vymáhanie (niežeby som po tom v prípade nevery túžila! :rolleyes: , tak sú to len Slová, slová, slová.....

diamo napsal(a):

Judyno a co kdyby podváděl tvůj bratr, manželství dle tvého pohledu by bylo v pořádku a věděla bys, že s mladou prahnoucí po majetku to sice může být láska na celý další život, ale taky prohra všeho, co za těch 20 let budoval (tím myslím nejen majetek, ale i vztahy v rodině a širší rodině). Tak to by ses zachovala jak?

Já si totiž zpětně připadám vůči těm, co to věděli, opravdu jak trubka. Nic jsem netušila, litovala jsem kolik má práce a stresu a nevím, jestli se mi za zády nesmáli, jaká jsem naivka. Může mi to být jedno, ale není. Je to stále, co kdyby...Rozumově to uzavřené mám. Nejde to vrátit, je to uzavřená věc, ale jizva zůstala a jak jsem psala v úvodu, prostě přemýšlím, jak se mám zachovat já, aby případná jizva u kamarádky (pokud by se o zaláskování manžela dozvěděla a navíc věděla, že já vím/tuším) nebyla celoživotní. Na to je to opravdu skvělá kámoška/parťačka/spolužačka. Kamarádka se dokonce stará o svojí tchýni, protože ZZ je pracovně vytížený, dcery mají dospělé (VŠ a starší v zahraničí). Kdybych (z mého pohledu, nemusí být správný) ji nějak nakopla, aby řešil ZZ "problémy" svojí rodiny, tak třeba ta zamilovanost přejde rychleji a bez následků. Navíc já bych měla čisté svědomí, protože bych jí mohla v případě provalení na rovinu říct, že do vztahů nevidím, ale přišlo mi, že v práci řeší ZZ cizí problémy. Proto jsem ji nemohla upozornit na nevěru, ale jen na to, že by měl více času věnovat svojí rodině. Asi alibizmus, ale nechci ublížit, ať už jakkoliv.

Toto znie rozumne - len je otázka, či na Teba dá :/ ...

diamo napsal(a):

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

Naozaj je každý prípad iný... dokonca aj u jedného a toho istého neverníka. :jojo: Niekedy by človek možno aj radšej vede l -a inokedy nevedel. A občas to možno ani sám netuší... :/ Preto je podľa mňa ošemetné by poslov zlých správ. Za seba: ja dám hodne na intuíciu.

Kiara napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Postupovat urcite citlive.Me to take nerekla kamaradka natvrdo.Rekla me to,az kdyz jsem ji rekla,ze vim nebo tusim,ze muj muz nekoho ma a jestli nahodou nevi kdo to je.Ten vztah byl da se rict na zacatku,ale muj muz to udelal tak okate,ze by to videl i slepej.Vzal si totiz tyden dovolene.......

erem, tohle je něco trochu jiného - vybalit informace o nevěře na někoho, kdo absolutně nic netuší a odpovědět na přímou otázku někomu, kdo už tuší docela hodně je velký rozdíl. Kdybych byla postavena do této situace, taky bych nedokázala zapírat a dělat z kamarádky hlupáka a řekla bych jí po pravdě, jak se věci mají :/

:jojo:

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja si nemyslim,ze by to bylo o nizkem sebevedomi.Ona nevera je ponizujici.A to i pro toho kdo ma vysoke sebevedomi.

Já už vím, že pro toho, co má zdravé sebevědomí, ponižující není. Neboť to není o něm, ale tom, kdo podvádí. To on je chudák.
Před mnoha lety jsem bědovala, jak MI to mohl udělat. Teď už vím, že to udělal především sám sobě. A nese si za to následky.

Tak to si nemyslim.Kdyz nekoho budu podvadet,tak samozrejme z lepsim nez mam doma.To znamena,ze toho to mam doma za nic nestoji,proto jsem si nasla jineho.Tak to vnimam ja.

Toto je vééééľmi zjednodušujúce, odhliadnuc od toho, že je ťažko povedať, čo je "lepšie" a čo "za nič nestojí", nehovoriac už o individuálnom vkuse... Čo je pre niekoho "za nič nestojí", môže by pre iného "najlepší/ia na svete", nehovoriac už o tom, že sa menia názory.

Tahle diskuse by fakt umořila i osla...

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný? :usch:

To ty mě nechápeš.
NIKDY se neptám své kamarádky, kde je MŮJ manžel. Právě proto, že vůbec nevím, co všechno se může stát.

Nuž, manžela, ktorý nie je so mnou, sa ťažko pýtať (hlavne ak trebárs nemáme práve obaja mobil), takže je jednoduchšie opýtať sa niekoho, kto so mnou JE - a o kom si myslím, že by to mohol vedieť... 
Tým nechcem povedať, že by som to robila... :/

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Tak to si nemyslim.Kdyz nekoho budu podvadet,tak samozrejme z lepsim nez mam doma.To znamena,ze toho to mam doma za nic nestoji,proto jsem si nasla jineho.Tak to vnimam ja.

Co to přesně znamená - s lepším? Co to je - lepší? Jak se to měří?
Možná s lepším PRO SEBE. To bych souhlasila. Ale ten lepší pro podvádějícího nemusí být lepší všeobecně. Co myslíš, erem? :)
Když je podvádějící slaboduchý, tak pro něj bude lepší slaboduchá milenka, než skvělá žena, protože na svou skvělou ženu prostě nemá, a naopak... Co myslíš, erem? :D

A podle tvé teorie jsi špatná, když tě tvůj BM podváděl s lepší. I kamarádka autorky příspěvku je špatná, když ji její muž podvádí s lepší... Co myslíš, erem? :lol:

Nu a když jste tak špatné, i já, tak je vlastně správné, že nás podvádějí a je nám to třeba říct, aby ti "naši" nevěrníci mohli v klidu odejít za tou lepší. :lol:

V jeho oci je lepsi,je mu s ni lip proto s ni je.Nase milenka v mych ocich nebyla lepsi,ale naopak o hodne horsi jak vizazi,tak povahou.Ale v jeho ocich to bylo jinak,pro nej proste byla skvela,kdyz si kvuli ni nechal rozpadnout manzelstvi.......to,ze nebyla az tak skvela pochopil,az za dyl.
Ja myslim,ze kdyz si najdu milence tak pro me bude lepsi nez ten se kterym ziju,protoze ho budu podvadet se skvelym muzem,alespon v mych ocich.Tudiz ten co je doma se bude citit ponizeny.Nechces me snad tvrdit,ze jsem mela byt pysna na to,ze muj manzel si nasel milenku a odkopnul tak svou zenu ktera mu dala dve deti.

Erem, medzi byť pyšná a cítiť sa ako "horšia" je celá škála pocitov. Okrem toho - zamilovať sa do niekoho sa dá, aj keď máš doma ideálneho partnera/rku, len proste v tej chvíli potrebuješ/hľadáš niečo iné. :rodna: To nemusí vôbec nič hovoriť o podvádzanom, a on/ona si to nemusí nijako osobne vzťahovať... aj keď, v prvom otrase po prevalení je to, samozrejme, ťažké.

Selima napsal(a):

Nuž, manžela, ktorý nie je so mnou, sa ťažko pýtať (hlavne ak trebárs nemáme práve obaja mobil), takže je jednoduchšie opýtať sa niekoho, kto so mnou JE - a o kom si myslím, že by to mohol vedieť... 
Tým nechcem povedať, že by som to robila... :/

Ale no tak, Selimo :D
Ona sama napsala, cituji:  jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla.

Tímto chci stále jenom říct, že se na svou kamarádku zlobí bezdůvodně a možná přišla zbytečně o prima přátelství. Protože neví, co by se bylo dělo, kdyby ji tenkrát kamarádka řekla - manžel je s milenkou... Tak by to mohla v sobě ještě přehodnotit a možná znovu získat dobrou kamarádku.

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Nuž, manžela, ktorý nie je so mnou, sa ťažko pýtať (hlavne ak trebárs nemáme práve obaja mobil), takže je jednoduchšie opýtať sa niekoho, kto so mnou JE - a o kom si myslím, že by to mohol vedieť... 
Tým nechcem povedať, že by som to robila... :/

Ale no tak, Selimo :D
Ona sama napsala, cituji:  jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla.

Tímto chci stále jenom říct, že se na svou kamarádku zlobí bezdůvodně a možná přišla zbytečně o prima přátelství. Protože neví, co by se bylo dělo, kdyby ji tenkrát kamarádka řekla - manžel je s milenkou... Tak by to mohla v sobě ještě přehodnotit a možná znovu získat dobrou kamarádku.

Život je bohužel kolikrát nespravedlivý :jojo: Taky jsem se pozastavila nad tím, že manželovi a švagrové bylo odpuštěno, ale byla potrestána pouze kamarádka. Osobně si také myslím, že by diamo měla celou věc ještě přehodnotit a podívat se na celou situaci z jiného zorného úhlu, protože trestat někoho za milosrdnou lež za účelem neublížit dost drsnou informací se mi zdá poněkud tvrdé :jojo:

Vždyť jedinou motivací té kamarádky bylo lhát kvůli tomu, aby neudělala malér v cizí rodině, nehledě na to, že do celé té záležitosti byla zatažena naprosto proti své vůli a k celé věci přišla jako slepý k houslím :/

Kiara napsal(a):

Život je bohužel kolikrát nespravedlivý :jojo: Taky jsem se pozastavila nad tím, že manželovi a švagrové bylo odpuštěno, ale byla potrestána pouze kamarádka. Osobně si také myslím, že by diamo měla celou věc ještě přehodnotit a podívat se na celou situaci z jiného zorného úhlu, protože trestat někoho za milosrdnou lež za účelem neublížit dost drsnou informací se mi zdá poněkud tvrdé :jojo:

Vždyť jedinou motivací té kamarádky bylo lhát kvůli tomu, aby neudělala malér v cizí rodině, nehledě na to, že do celé té záležitosti byla zatažena naprosto proti své vůli a k celé věci přišla jako slepý k houslím :/

Bůhví, jak to všechno bylo. A mohou se usmířit, budou-li chtít. Možná, že člověk čeká na podobné selhání, aby se mohl rozejít s lidmi, se kterými vlastně nic moc společného nemá.
Fakt je, že jsem sama byla v kůži té bývalé kamarádky. Jenomže jsem nebyla ani kamarádka (spíš manželka kolegy), ani jsem ze začátku netušila, co se děje. Když mi během rozhovoru začalo docházet, co se tady asi otevírá, bylo to mimořádně nepříjemné. A nemyslím si, že by tazatelka tehdy už něco tušila a vyzvídala a konfrontovala. I když jí to poměrně brzy po našem rozhovoru (a nezávisle na něm) došlo, díky tomu, že jaká šla, takového potkala, napadlo ji to brzičko. Mně tehdy bylo srdečně jedno, jestli udělám malér v cizí rodině, ale nechtěla jsem nikomu z nich ublížit zavádějící informací, takže jsem mocně kličkovala.

že do celé té záležitosti byla zatažena naprosto proti své vůli a k celé věci přišla jako slepý k houslím
To se stává častěji, než by člověk myslel... blbý je, že "za svi*i" bejvá právě ten nevinnej.

helena napsal(a):

že do celé té záležitosti byla zatažena naprosto proti své vůli a k celé věci přišla jako slepý k houslím
To se stává častěji, než by člověk myslel... blbý je, že "za svi*i" bejvá právě ten nevinnej.

No to teda potvrzuju. Protože v něčem takovém se zrovna plácám (nejde vůbec o nevěru, ale o něco jiného). Musím říct, že je to velice nepříjemné a dost mě to drtí.

Nemusí jít o nevěru... policajti a záchranka by mohli vyprávět... vyjedou k domácí "neshodě", načež dostanou přes d*žku od náhle smířenejch hrdliček... například...

Ano. Platí to obecně.Já jen dodám, že zlé slovo je kolikrát horší než dostat přes dr*ku....Nespravedlnost je ubíjející a vysvětlovat nemá cenu...

Jsou věci, který stejně nevysvětlíš... zvláště pak tomu, kdo odmítá jinej pohled, než ten svůj - samozřejmě jedinej správnej...

Já vím. Tak aspoń dělám, (po počátečním důrazném ohrazení se)že mi to nevadí a že se mě to netýká. A ono taky ve skutečnosti ne. Ale je to těžké, dělat jakoby nic, když tě někdo nespravedlivě obviní.

A teď si představuju, jak je asi takové podváděné ženě, která možná tuší, ale taky se snaží dělat jakoby nic a nějak to zvládá nebo třeba netuší nic, pak příjde nějaké dobračisko a řekne jí - hele, víš, že ti manžel zahýbá? (To teď nemyslím na diamo!)

Z vlastní zkušenosti... fakt je nejlepší nedělat nic. Víš, co se říká... čím víc se s ho*nem mažeš, tím víc smrdí...

Ano.

Nechápu, proč neustále řešíte mě a známou. O tom tahle diskuze není a nepotřebuji nic přehodnocovat. Berte to jako fakt a hotovo.

K tématu tu někdo píše, že sdělení je hlavně o intuici. Nechci být poslem zlých zpráv (nebo jak to někdo napsal), ale zároveň nebudu lhát. Mezitím je spousta prostoru a ZZ (i když někdo psal, že je teď můj úhlavní nepřítel - nemyslím si, spíš se v tom plácá a úhlavní nepřítel je on sám sobě) ví, že mu alibi poskytovat nebudu. Zatím kamarádce nic naznačovat nebudu a uvidím, třeba se ZZ vzpamatuje nebo kolegyně po rozvodu bude chtít začít nový život s neženáčem....

diamo napsal(a):

Nechápu, proč neustále řešíte mě a známou. O tom tahle diskuze není a nepotřebuji nic přehodnocovat. Berte to jako fakt a hotovo.

diamo, já jsem to řešila pro tohle, cos napsala hned ve svém prvním příspěvku, cituji tě:
Některé věci v sobě uzavřené nemám. Dost mě mrzí a bolí, že okolí (např. kamarádka-teď už známá od manžela z práce) vše věděla a nic mi neřekla,

Eva. napsal(a):

diamo napsal(a):

Nechápu, proč neustále řešíte mě a známou. O tom tahle diskuze není a nepotřebuji nic přehodnocovat. Berte to jako fakt a hotovo.

diamo, já jsem to řešila pro tohle, cos napsala hned ve svém prvním příspěvku, cituji tě:
Některé věci v sobě uzavřené nemám. Dost mě mrzí a bolí, že okolí (např. kamarádka-teď už známá od manžela z práce) vše věděla a nic mi neřekla,

Fajn Evi, ale už to neřeš. S tím, jak jsme už psala x-krá,t poradit nechci. Mám to uzavřené s tím, že mě to bolí, ale nic s tím dělat nehodlám. Je to šrám, který vrátit nejde a hotovo.

Nejde vrátiť - ale možno by sa dal pochopiť (aspoň niečo), a tým sa uľavilo - a nielen Tebe. Spätne človek niekedy pochopí aj veci, ktoré pôvodne chápať nedokázal a nechcel. A možno by Ti to pomohlo aj nahliadnuť do tejto aktuálnej situácie... prípadne. Ale keď nie, tak nie, holt. :vissla:

diamo napsal(a):

Fajn Evi, ale už to neřeš. S tím, jak jsme už psala x-krá,t poradit nechci. Mám to uzavřené s tím, že mě to bolí, ale nic s tím dělat nehodlám. Je to šrám, který vrátit nejde a hotovo.

Sice jsi psala Evě. a poradit nechceš. Přesto: pokud to bolí, klidně s tím nic nedělej, ale nech to otevřené - uzavřené by to mohlo hnisat a způsobit otravu krve.

Barča napsal(a):

diamo napsal(a):

Fajn Evi, ale už to neřeš. S tím, jak jsme už psala x-krát, poradit nechci. Mám to uzavřené s tím, že mě to bolí, ale nic s tím dělat nehodlám. Je to šrám, který vrátit nejde a hotovo.

Sice jsi psala Evě. a poradit nechceš. Přesto: pokud to bolí, klidně s tím nic nedělej, ale nech to otevřené - uzavřené by to mohlo hnisat a způsobit otravu krve.

Barčo je to stále dokola. O tomhle přece tahle diskuze být neměla a není. Je to tak těžké pochopit?
A pokud je rána uzavřená, tak nehnisá a nezpůsobuje otravu krve. Nebo tvá zahojená jizva hnisá? Moje jizva nehnisá a znovu opakuji (snad už naposledy), že to mám srovnané a nemíním na tom nic měnit. Ať se tobě nebo komukoliv dalšímu na tom něco nelíbí nebo chce změnit. Prostě to berte jako fakt a hotovo.

Snad po tomhle se vrátíte k tématu - zda vám pomohlo/ublížilo sdělení o nevěře. Pokud k tomuto nemáte své prožitky nebo názory, tak nepište. Není přece povinnost se vyjadřovat, pokud k tématu nemám názor nebo prožitek. A nechytejte diskutující za slovo. Názory i prožitky si ráda přečtu, sdělení/nesdělení/formu/čas/mlčení.... si zvolím sama a budu za to nést odpovědnost před svým svědomím. Ani nejlépe myšlená rada nemusí být ta správná a i nejlepší forma může nakonec být ta nejhorší. Všechno tohle chápu, takže registruji a vnímám i to, že nakonec mé jednání/nejednání může dopadnout i na náš dlouholetý kamarádský vztah.

Tak žena by měla být především takovou partnerkou, aby její muž chtěl být s ní, a ne s milenkou. A pokud se ukáže, že jí unikly elementární vztahové souvislosti, měla by se soustředit na kultivaci svojí intuice a ženské vztahové kompetence spíše, než na otázky, jak se zachovalo nebo nezachovalo okolí. Takové otázky jsou zcela irelevantní.

Axi?
Klobouk dolu. Nikoho jsi neurazil a "vypustil" jsi PERLU!
Uz jsi zas "doma"? :)

Axi, :supr: