Taky jste si už někdy uvědomili, že se ženete za čím dál tím silnějšími zážitky a že vám ten zážitek už málo co způsobí? Zjistili jste, že jste věřili, že díky zážitkům budete šťastní, ale nejste? Že vám už téměř nic zvenčí nedokáže způsobit pocit štěstí? Jak jste se s tím vypořádali?
Tulipánko, já tohle neznám. Já jsem nikdy silné zážitky nepotřebovala a čím jsem starší, tím víc mi dělají radost úplné blbiny. A takové ty krátké okamžiky štěstí zažívám nejvíc venku, když je třeba krásné světlo. Čím jsem starší, tím víc vnímám krásu kolem sebe a to mě dělá dost dobře.
Silné zážitky jsou pro mě spíš stresem. Potřebuju zklidnit.
Přemýšlím spíš nad tím, jak to mají teď děti. My jsem se zabavili sami - vymýšleli jsme různé hry, sami jsme si tvořili program (a leckdy fakt nebezpečný :-). Nevím, jestli je dobrý dnešní systém, kdy se dětem neustále předkládají právě nové zážitky, všude je pro ně nachystaný nějaký program, volný čas mají organizovaný v kroužcích. Prostě pořád jim někdo něco chystá. Sami nemusí skoro nic. Já nevím, jestli je to dobré a jestli ta přílišná nabídka nevede spíš k pasivitě. Jen berou, sami netvoří, jen je jim cosí předkládáno o ony to plní.
Judyno, díky za tvůj náhled. Je mi 36 let, nepočítám se k počítačové generaci...
Mám to podobně, jako Judyna (i když to pro mě možná není takový stres). Ale všimla jsem si, že se zážitky stávají cennou komoditou. Vypadá to na dobrý byznys. A nemyslím si, že je to součást toho Frommova BÝT, ale naopak součást MÍT. A asi to souvisí i se závislostmi (o to lepší kšeft to může být).
Jo, v pohodě. Jen jsem psala, jak to mám já.
(K příspěvku Tulipánky)
Barča napsal(a):
Mám to podobně, jako Judyna (i když to pro mě možná není takový stres). Ale všimla jsem si, že se zážitky stávají cennou komoditou. Vypadá to na dobrý byznys. A nemyslím si, že je to součást toho Frommova BÝT, ale naopak součást MÍT. A asi to souvisí i se závislostmi (o to lepší kšeft to může být).
Ano - zvlášť viz vytučnělé. To se mi líbí.
Tak já to teda takhle jak ty, Tulipánko, vůbec nemám. Neženu se za žádnými zážitky, natož pak čím dál silnějšími. Jediné co chci, je mít svůj klid a nic neřešit - což se mi málokdy daří...nejraději jsem sama se sebou, případně ještě tak s jednou další osobou...třeba na kafe s kamarádkou. Ráda taky chodím na procházky se psem.
Mám ráda silné zážitky. A chodím jim naproti.
Tulipánka napsal(a):
Taky jste si už někdy uvědomili, že se ženete za čím dál tím silnějšími zážitky a že vám ten zážitek už málo co způsobí? Zjistili jste, že jste věřili, že díky zážitkům budete šťastní, ale nejste? Že vám už téměř nic zvenčí nedokáže způsobit pocit štěstí? Jak jste se s tím vypořádali?
Ne... nehoním se... nepotřebuju. Počkám si, co přijde - a věř mi, že přichází... někdy naprosto nečekaně ;)
A čekat, že mi štěstí způsobí něco "zvenčí"... poněkud pošetilé, ne? :co:
Judyna napsal(a):
Tulipánko, já tohle neznám. Já jsem nikdy silné zážitky nepotřebovala a čím jsem starší, tím víc mi dělají radost úplné blbiny. A takové ty krátké okamžiky štěstí zažívám nejvíc venku, když je třeba krásné světlo. Čím jsem starší, tím víc vnímám krásu kolem sebe a to mě dělá dost dobře.
Silné zážitky jsou pro mě spíš stresem. Potřebuju zklidnit.
Mám to naprosto stejně. Silné zážitky mi absolutně nic neříkají. Ba naopak, poslední dobou až moc cítím, že vyhledávám klid. Přírodu a zklidnění.
Ani já nemám potřebu hnát se za čím dál silnějšími zážitky. Cítím to hodně podobně jako Judyna, Barča, Lenna i Helena, částečně i jako Soleil (nevadí mi něco řešit, pokud toho ovšem není moc).
Carpe, to jsi celá ty. ;)
Každý den přináší něco novýho i hezkýho... :) Výjimkou je ovšem den blbec, kdy máme pak logicky klapky na očích i uších. ;)
Judyno a Báro, taky se nad tím, co se všechno předkládá dnešním dětem a mladým lidem, často zamýšlím. Na první pohled to působí dokonale a promyšleně, ale že všeho moc škodí, je pravda pravdoucí. :)
Co to jsou "silne zazitky"?
Mě by zajímalo, jak to vidíš ty, Tulipánko. Jestli si dobře pamatuji, vymýšlela a pořádala jsi dětská zážitková putování (soutěže?), takže jsi možná přímo u pramene a máš nejvíce zkušeností.
Já už jsem "v nejlepším věku" a některé respondentky asi také, takže už vím, že silné zážitky přicházejí, někdy i nevítaně.
Profesor mé dcery říkal, že je jedno, zda jsou emoce kladné nebo zápo*né, hlavně když jsou silné (po sedmdesáti kilometrech chůze za den ve vedru, kdy ho patrně všichni studenti intenzivně nenáviděli ;))
Barča napsal(a):
Mě by zajímalo, jak to vidíš ty, Tulipánko. Jestli si dobře pamatuji, vymýšlela a pořádala jsi dětská zážitková putování (soutěže?), takže jsi možná přímo u pramene a máš nejvíce zkušeností.
Já už jsem "v nejlepším věku" a některé respondentky asi také, takže už vím, že silné zážitky přicházejí, někdy i nevítaně.
Profesor mé dcery říkal, že je jedno, zda jsou emoce kladné nebo zápo*né, hlavně když jsou silné (po sedmdesáti kilometrech chůze za den ve vedru, kdy ho patrně všichni studenti intenzivně nenáviděli ;))
Barčo, ano, pamatuješ si dobře :) Stále ještě vymýšlím zážitky pro děti. Jenže jak jsem psala: tohle všechno mě nějak přestává těšit. Jako by to byla zástěrka k něčemu, co uvnitř sebe nechci vidět nebo naopak je tohle to jediné, co si můžu dovolit dělat, protože ve skutečnosti bych chtěla ty zážitky prožívat, ale nemůžu (barák, hypotéka, rodina). Fakt zatím nevím....
Tak celkom som to nezažila, ale mám pocit, že viem, o čom píšeš... Ja by som sa asi sústredila viac na seba, svoje prežívanie - a skúmala, či som sa len jednoducho "prejedla" zážitkov, alebo či som fakt vážne vyhorená... S obojím sa určite dá niečo robiť. Hlavne by som asi pribrzdila "hromadenie zážitkov", lebo pri zníženej kvalite vnímania je zvýšená kvantita na p.r.d.
Inak, keď sa tak zamyslím, tak mávam občas najsilnejšie zážitky z tých najmenších a najnenápadnejších podnetov... A očakávané silné zážitky ma sem-tam sklamú. Ale určite je (u mňa) najdôležitejšie, čo si tam sama donesiem vo svojom vnútri - to vonkajšie je len akosi podružné, vlastne.
Tulipánko, mám pocit za ta léta, že nevíš, co se sebou. A to máš jen jedno dítě. Nemusíš mít dům, když nechceš. I málo udělá člověka šťastným a krásné zážitky lze mít každý den. Nic a nikdo zvenku tě neudělá šťastnou, ten klid, spokojenost, štěstí musíš najít v sobě. Ty to teoreticky víš, tak to žij i prakticky.
Zbav se svých chtění, buď vnitřně spokojená s tím, co máš, a uvidíš, jaké zázraky se budou dít.
Tulipánko, já nevěděla, že pracuješ s dětmi, moje zamyšlení na toto téma bylo čistě náhodné.
Silné zážitky Ti opravdu mohou přinést i úplné maličkosti. A možná o to víc, že to u nich nečekáš a o to je to silnější. To, že máš hypotéku a rodinu - to tě opravdu nemusí v tomto směru vůbec brzdit. Nebo myslíš, že na to jsou potřeba peníze? Možná kdyby se ti podařilo být vnímavější a zkusit silněji prožívat i to, co je kolem Tebe a co nyní možná považuješ za naprosto všední a fádní. Opravdu nemusí jít o silné podněty, ty často přinášejí zklamání. Jde spíš o tu schopnost prožívání? Ale k tomu se musí člověk asi zastavit, ne se honit. Asi.
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:
To už psala myslím Barča - silný zážitek je ten, který ti přinese silné emoce. Ať už kladné, či zápo*né. záleží asi spíš na tom, jak silný potřebuješ podnět. Pro někoho je to třeba to, že dokážeš zdolat vysoký kopec a nahoře máš krásný výhled, někomu nestačí ani ten let balónem. Možná proto, že má velká očekávání.
Nic, jdu na pivo.
Judyna napsal(a):
Tulipánko, já nevěděla, že pracuješ s dětmi, moje zamyšlení na toto téma bylo čistě náhodné....
Ja si nejak matne pamatuju, ze i tady shanela nejake dobrovolniky pro pohadkove postavicky do detskych her, soutezi, nebo ak neco...
Netusila jsem az do letosniho Dne deti tady v HK, o co jde... Ale jak jsme ho tady s vnuckama a jejich rodicama absolvovali, mela jsem milion silnych zazitku (predpokladam, ze jsou to snad chvile, kdy se zveda hladina adrenalinu - proto zrejme ona zminka o tom, ze nemusi byt zrovna pozitivni - ), kdyz dvojcata dokazala neco, co bych ani ja nedokazala a naopak, kdyz se jim nic nestalo tam, kdy ja jsem na jejich ochranu zvala vsecky pritomne andele :sjuk: a ony z toho mely bzundu...
Lidi, kteri tohle dokazou zorganizovat se vsim vsudy, jsou v mych ocich bajecni! Netusila bych, ze maj nedostatek adrenalinu, nebo se jim muzou přesytit... :grater:
Dorka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:
Vylézt třeba Hokejku na Lomničák. Je to již nějaká desítka let ale nezapomenu na to. A také udělat třeba nějakou paničku nejsvětější. :)
Petr100 napsal(a):
Vylézt třeba Hokejku na Lomničák. Je to již nějaká desítka let ale nezapomenu na to.
Takhle já nezapomenu na první věž ve Skaláku... výstup poněkud nestandardní pro prvničku :D
Petr100 napsal(a):
Vylézt třeba Hokejku na Lomničák. Je to již nějaká desítka let ale nezapomenu na to. A také udělat třeba nějakou paničku nejsvětější. :)
A "přežrals ses" toho, jak pise Tul? :reta: ...
Nebo si zpetne jen honis triko? :gloria:
helena napsal(a):
Petr100 napsal(a):
Vylézt třeba Hokejku na Lomničák. Je to již nějaká desítka let ale nezapomenu na to.
Takhle já nezapomenu na první věž ve Skaláku... výstup poněkud nestandardní pro prvničku :D
Tam jsem byl také mnohokrát.
Bejvávalo. Na Pálavě.
Petr100 napsal(a):
Bejvávalo. Na Pálavě.
A kdybych si tu fotku otočila o 90° doprava? :lol:
Ja si na nejakej hoooodne starej adrenalin (dodnes nevim, jestli + nebo -) taky vzpominam. Jely jsme s kamoskou na kolech z nejakeho sileneho kopce v polich. Nevedely jsme vpodstate, kde jsme. Ona mela dokonale kolo, ja toho "delnika", jako obvykle/furt. Ona vpohode sjela, ja se spoustou adrenalinu neubrzdeje a neveda, jestli preziju, v stokilometrove rychlosti vyskocila z kola a cekala, jak se rozbije, predstavujic si, jak si rozbiju drzku ja, nevyskocic...
Nikdo si nic nerozbil, ani ja kolo ani drzku, ale porad na tu prihodu vzpominam jako na pozitivni s obcas negativnimi, ale prevazne pozitivnimi prilevy adrenalinu, ac jsem tehdy netusila, vo co go... No jo, bylo nam cca patnact...
helena napsal(a):
Petr100 napsal(a):
Bejvávalo. Na Pálavě.
A kdybych si tu fotku otočila o 90° doprava? :lol:
No jo. To vsecko jde :reta:
Judyna napsal(a):
To už psala myslím Barča - silný zážitek je ten, který ti přinese silné emoce. Ať už kladné, či zápo*né. záleží asi spíš na tom, jak silný potřebuješ podnět. Pro někoho je to třeba to, že dokážeš zdolat vysoký kopec a nahoře máš krásný výhled, někomu nestačí ani ten let balónem. Možná proto, že má velká očekávání.
Nic, jdu na pivo.
Zrovna jsem krátce po silným negativním zážitku: V Albertu měli pult potažený dlouhým černým igelitem. Prý nejsou lidi... :(
Judyno, taky bych šla na jedno :storstark: Určitě by to byl silný pozitivní zážitek. ;)
vrabčák napsal(a):
Zrovna jsem krátce po silným negativním zážitku: V Albertu měli pult potažený dlouhým černým igelitem. Prý nejsou lidi... :(
Tak aspoň že je přikrejou... :lol:
Helčo ne, je to Velký věšák a ten je tam dodnes. Loni sem tam byl na kontrole. :)
Ale jo, Petře... ale když mně to nedalo...
Jasně.
Eva. napsal(a):
Tulipánko, mám pocit za ta léta, že nevíš, co se sebou. A to máš jen jedno dítě. Nemusíš mít dům, když nechceš. I málo udělá člověka šťastným a krásné zážitky lze mít každý den. Nic a nikdo zvenku tě neudělá šťastnou, ten klid, spokojenost, štěstí musíš najít v sobě. Ty to teoreticky víš, tak to žij i prakticky.
Evo, je mi jasné, že to zvenčí mě neuspokojí. A taky to znám z různých knížek. Jen tak nějak hledám, kde začít :)
Dorka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:
Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
Chápu tvou touhu po jiných zemích. Je to taky o prioritách. Já už nechci dům, ale raději cestování. Momentálně jsem s vnukem v Egyptě. Na starých známých místech po 9 letech. A s vnučkou jsem byla na dovolené v Čechách. Popravdě se mi česká dovolená líbila víc.
Tulipánka napsal(a):
Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
To možná záleží ne na místě (dovolené), ale a způsobu prožití. Například já, ačkoliv jsem to nikdy nezažila a bohdá ani nezažiju, jsem přesvědčena, že dovolená v rezortu s all inclusive by mě nerajcovala doma, ani v tropech.
Jaké zážitky tě Tulipánko lákají?
Mně se zdá, že silné zážitky je třeba si nějakým způsobem "odpracovat".
Doufám, že to nebude znít cynicky, ale pro mne třeba byla nesmírně silným zážitkem smrt mé tchýně, když jsem seděla u její postele a držela ji za ruku ....... Nezapomenu na to, poznamenalo a poznamenává mě to v celém mém životě.
Někdy jen stačí se silným zážitkům nevyhnout.
Já mám ráda hezké zážitky. Pohlazení po duši. Sbíráme turistické vizitky a to mě moc baví. O víkendu obuju toulavé boty, batoh na záda a vyrážíme sama nebo ve dvou. Nemám stupnici silný ale Hezký, příjemný.
Za zážitky se nehoním, jen si tak v klidu poznávám a užívám. Ale poznávačka Egypt, Jordánsko, Izrael, to jsou opravdu zážitky nezapomenutelné. Splněné sny jsou fajn.
Tulipánka napsal(a):
Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
No vidíš... jezdíme s kamarádkou pravidelně už pár let na jednodenní výlet na jedno místo v ČR... a vždycky si to užijeme, vždycky tam nějaký zážitek oproti minule je. Asi ne tak silnej, že by nás posadil na zadek - ale pokaždý se objeví "něco", nač pak můžeme vzpomínat.
Jet někam "za hranice všedních dnů" se dá nakonec kamkoliv - stejně tak, jako se kdekoliv může člověk nudit... bych se zbláznila zavřená někde v hotelu, kde jsou jediný trasy jídelna-bazén-pláž-minimarket, byť by byl v zemi sebeexotičtější.
Nevím... ale ta potřeba "zvyšovat dávky" asi není úplně v pořádku. Nejen u zážitků.
Petr100 napsal(a):
Dorka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:Vylézt třeba Hokejku na Lomničák. Je to již nějaká desítka let ale nezapomenu na to. A také udělat třeba nějakou paničku nejsvětější. :)
Loziť na Lomničák by mi určite nenapadlo, ale napríklad som sa - blbá - nechala nahovoriť na lyžovanie na Skalnatom plese :usch: :/ a to bol teda nesmierny zážitok. Ale aj čunder v Slovenskom raji (zvlášť Prielom Hornádu s 20kilovým batohom na chrbte) bol fičák, zrejme už za hranicou mojich možností... alebo tesne pred ňou. Dnes už by som to nedala, možno ani s pištoľou pri hlave. Zasa mi vďakabohu na silné zážitky stačia aj menej adrenalínové podnety. ;)
Tulipánka napsal(a):
Eva. napsal(a):
Tulipánko, mám pocit za ta léta, že nevíš, co se sebou. A to máš jen jedno dítě. Nemusíš mít dům, když nechceš. I málo udělá člověka šťastným a krásné zážitky lze mít každý den. Nic a nikdo zvenku tě neudělá šťastnou, ten klid, spokojenost, štěstí musíš najít v sobě. Ty to teoreticky víš, tak to žij i prakticky.
Evo, je mi jasné, že to zvenčí mě neuspokojí. A taky to znám z různých knížek. Jen tak nějak hledám, kde začít :)
Prácou na sebe? Bez očakávania zážitkov...?
Tulipánka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
Príď na Slovensko - to je skoro ČR a pritom môžeš mať silných zážitkov hafo (napr. rómske osady lemujúce Gotickú cestu na Spiši :D :storstark: ).
Barča napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
To možná záleží ne na místě (dovolené), ale a způsobu prožití. Například já, ačkoliv jsem to nikdy nezažila a bohdá ani nezažiju, jsem přesvědčena, že dovolená v rezortu s all inclusive by mě nerajcovala doma, ani v tropech.
Jaké zážitky tě Tulipánko lákají?
Mně se zdá, že silné zážitky je třeba si nějakým způsobem "odpracovat".
Doufám, že to nebude znít cynicky, ale pro mne třeba byla nesmírně silným zážitkem smrt mé tchýně, když jsem seděla u její postele a držela ji za ruku ....... Nezapomenu na to, poznamenalo a poznamenává mě to v celém mém životě.
Někdy jen stačí se silným zážitkům nevyhnout.
Ja zasa mám pocit, že silné zážitky chodia "pripraveným" - ale nie na želanie alebo zavolanie, to je fakt. :jojo:
Selimo Slovensky raj mám prolezlý i Slovensky kras. Bejvávalo.
Inak, ja som to povedala po nedávnej dovolenke - a cítim to ako pravdivé - že mne už pripadá ako "cesta za hranice všedných dní", aj keď sa len vyberiem za kamoškou (alebo frajerom) 25 km za Bratislavu. Hlavné je pre mňa vypadnúť z dennej rutiny a mať čas/energiu vnímať veci okolo seba...
Keď tak nad tým uvažujem, časť toho "honu" môže pochádzať zo zovšednenia - niečo, čo nám pripadá vzácne alebo jednorazové, bude určite väčším zážitkom ako niečo každodenné. Cítim to sama - v mojej práci, do značnej miery založenej na zážitkoch. Kedysi veľmi silných, teraz stále stereotypnejších. A možno je toto aj podstata zovšednenia vo vzťahu: nie zánik lásky, ale premena niečoho neistého, vzácneho a nového na "staré", ošúchané a všednodenné.
Dorka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:
silný zážitek je ten, na který se vzpomíná. vždy je to emoční záležitost a může být pozitivní nebo negativní. neutrální emoce není silný zážitek.
a silný zážitek zůstává v srdci a následně v mysli po celý život. množství zážitků záleží na naší citlivosti k emocem. senzitivové považují vše kolem nich za zážitky, proto nějak nerozlišují jejich velikost. prostě si na ně vždy vzpomenou. navíc nepotřebují zádné velké emoce, protože vlastně v emocích svých i cizích žijí celý život a spíše potřebují klid, aby si od toho shonu odpočinuli.
:sova:
:sova:
:sova:
luděk napsal(a):
neutrální emoce není silný zážitek
Určitě budeš umět definovat, co je to "neutrální emoce", že? Děkuji ;)
Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá.
Ja zkusim za chvili zrestaurovat ten prispevek, co se mi zdvojil a pak zmizel.
luděk napsal(a):
...
silný zážitek je ten, na který se vzpomíná. Vždy je to emoční záležitost a může být pozitivní nebo negativní. Neutrální emoce není silný zážitek.
A silný zážitek zůstává v srdci a následně v mysli po celý život. Množství zážitků záleží na naší citlivosti k emocem. Senzitivové považují vše kolem nich za zážitky, proto nějak nerozlišují jejich velikost, prostě si na ně vždy vzpomenou, navíc nepotřebují zádné velké emoce, protože vlastně v emocích svých i cizích žijí celý život a spíše potřebují klid, aby si od toho shonu odpočinuli.
Trosku jsem to zrevidovala, promin, autore :gloria:
Ok k prvne vytucnenemu...:godlike:
K "senzitivnim zazitkum" bych dodala jen to, ze vyraz "senzitivove" bych nahradila slovy 'nekteri stastlivci'. Muzou byt geniove, nebo hooodne "jednodusi" (i dementni, vis?), a zbytek tve definice plati...
Plati i to, co si myslim ja, ze od zadnych SILNYCH zazitku si nemusime odpocivat, od pozitivnich vubec ne, z tech po zbytek zivota "cucáme", z tech plusovych, negativni zpracovavame, a myslim, ze z nich taky "cucáme" to, co UZ NIKDY!
Dobre tema k promýšlení, dik...:rodna:
vrabčák napsal(a):
Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá.
...pak to ale není emoce, dle mého. Je to opravdu zvláštní spojení....:co:
Neutrální postoj k něčemu - to jo. Ale neutrální emoce? Nebo neutrální zážitek? Taky nevím.
Tulipánka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Co to jsou "silne zazitky"?
Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...
Nebo C O T O J E ??? :co:Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
Tulipánko a není možné, že máš už vlivem tvé práce "vypáleno?" Kreativní práce, jakou děláš, je totiž nesmírně vyčerpávající, ač se to nezdá, vypadá to navenek jen jako taková "zábava a hraní", ale člověk má pak potřebu být jen sám se sebou a není to vůbec nic špatného.
Možná jsi už přesycená zážitky, je to jako když si zvyklá na přesolená a překořeněná jídla a pak si neumíš vychutnat jemnou přirozenou základní chuť jídla.
Já bych asi rozlišovala silné zážitky a příjemné zážitky.......příjemné jsou třeba ty všelijaké návštěvy cizích zemí, ale silnými bych je asi nenazvala.....i když pokud si člověk třeba v takovém římském Koloseu nebo na podobných místech světa a vybaví, co se tady dělo před tisíciletími, tak to může být hluboký zážitek. Ale stejné pocity mám třeba i když prolézám křoví na místě dávné keltské osady a jiných zaniklých osad tady u nás, v mém okolí..........ale tohle máme každý jinak.
Silný zážitek nemusí být podle mě žádný výrazný, "adrenalinový", ale ten, který si člověk vybavuje po mnoha letech a rád se k němu vrací........ vzpomínám ráda třeba na to, jak jsem jako hodně malá s babičkou jezdila na pole, vezla mě na dece na kárce spolu s nářadím a ukázala mi, jak se dělá "muzika" - strčí se dřívko do kola a to pak vyluzuje různé tóny.......to byla pak vždycky moje oblíbená zábava po cestě.
Po adrenalinových zážitcích vůbec nebažím (i když dřív to tak bývalo)......spíš si ráda vychutnávám "obyčejné" věci.
Barča napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.
To možná záleží ne na místě (dovolené), ale a způsobu prožití. Například já, ačkoliv jsem to nikdy nezažila a bohdá ani nezažiju, jsem přesvědčena, že dovolená v rezortu s all inclusive by mě nerajcovala doma, ani v tropech.
Jaké zážitky tě Tulipánko lákají?
Mně se zdá, že silné zážitky je třeba si nějakým způsobem "odpracovat".
Doufám, že to nebude znít cynicky, ale pro mne třeba byla nesmírně silným zážitkem smrt mé tchýně, když jsem seděla u její postele a držela ji za ruku ....... Nezapomenu na to, poznamenalo a poznamenává mě to v celém mém životě.
Někdy jen stačí se silným zážitkům nevyhnout.
Nazvěme to tedy prožitkem místo zážitku, aby to neznělo pro někoho cynicky........vím, o čem mluvíš, taky jsem sdílela se třemi nejbližšími jejich poslední dny a konec, jejich myšlenky a uvažování a to člověka poznamená navždy.
Dámy, docela mě potěšilo, kolik se tu najde takovejch, kterejm - velmi zjednodušeně řečeno - stačí "ke štěstí" kapka namísto cisterny...
Petr100 napsal(a):
Selimo Slovensky raj mám prolezlý i Slovensky kras. Bejvávalo.
Njn... aj u mňa asi tak. Teaz mi stačia Karpaty okolo Bratislavy :jojo:
Judyna napsal(a):
vrabčák napsal(a):
Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá....pak to ale není emoce, dle mého. Je to opravdu zvláštní spojení....:co:
Neutrální postoj k něčemu - to jo. Ale neutrální emoce? Nebo neutrální zážitek? Taky nevím.
Neutrálny zážitok je taký, ktorý vyvolá neutrálnu (alebo skôr minimálnu) emóciu, podľa mňa.
Neutralny zazitok je podla mna 0-zazitok. NESTAL SA, proste...
Neutralne nieco prežiť = nic neprezit, nezazit... vakuuum, prazdnota...
Je to to, co zazivame a zijeme dennodenne, proste bezny zivot, ktory nam spestruju tie INE, plusove alebo minusove zazitky...
Ked je cosi "silne", citime to hned pri JEHO vzniku: mrazenie, strach, husia koza, beton v zaludku. ..., no ja neviem rychlo, ako sa to este prejavuje. Ale som si ista, ze HNED!
Ked mi doktorka dala lejstro na kompletne vysetrenie vseckeho, citila som milionovy prival adrenalinu, ked som jej slubovala, ze si to dam vsetko vysetrit! (Neveriac sama sebe, ze TO CHCEM!, chcela som len vyhoviet jej a za seba splnit povinnost/no, nechcela!)
Teraz nedavno mi bolo HROZNE zle.
Ist k dochtorce, priznat, ze som sa vysetrit podla jej doporucenia nedala... dalsi adrenalin. Negativny!
Ano, Ludku, jisti lide maji silne zazitky kdekoliv, kdykoliv, jakkoliv, nečekané, nezvané, no...
Selima napsal(a):
Judyna napsal(a):
vrabčák napsal(a):
Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá....pak to ale není emoce, dle mého. Je to opravdu zvláštní spojení....:co:
Neutrální postoj k něčemu - to jo. Ale neutrální emoce? Nebo neutrální zážitek? Taky nevím.Neutrálny zážitok je taký, ktorý vyvolá neutrálnu (alebo skôr minimálnu) emóciu, podľa mňa.
Ale mě zaujalo spojení neutrální emoce, ne neutrální zážitek. A zase - může být zážitek ze své podstaty neutrální? Zážitek je něco, co vyvolá nějakou emoci, ta emoce musí mít nějaký podnět, na jehož základě vznikne. Když se neděje nic (neutrální zážitek, který nevyvolá ani kladnou, ani zápo*n reakci, takže nuda?), vzniká emoce? Možná nějaký pocit klidu, ele je to emoce? Není to spíš emoční stav?
Jen přemýšlím nahlas, nejsem psycholog.
Také nejsem psycholog a "neutrální emoce" na mě působí jako protimluv. I podle wikipedické definice hesla emoce.
Nepatrný zážitek vyvolá jen velmi slabou emoci (tedy jak u koho ;) ), ale fyzik by z měření na zážitkoměru jistě odvodil, jestli vznikne emoce kladná, nebo zápo*ná. Neutrální emoce podle mě neexistuje. A zážitek nemůže být nulový; nemělo by pak smysl mluvit o zážitku.
vrabčák napsal(a):
Nepatrný zážitek vyvolá jen velmi slabou emoci (tedy jak u koho ;) ), ale fyzik by z měření na zážitkoměru jistě odvodil, jestli vznikne emoce kladná, nebo zápo*ná. Neutrální emoce podle mě neexistuje. A zážitek nemůže být nulový; nemělo by pak smysl mluvit o zážitku.
No přesně. A já se s tím tak vypisuju....:) :storstark:
Moc všem děkuji za jejich názory :)
Já už na to přišla: ty zážitky mě neuspokojují, protože si jimi snažím kompenzovat nějakou potřebu, nedostatek. Ten však kompenzovat nejde. A to, že už mě to neuspokojuje, je dáno tím, že to stále nemá ten efekt. Takže uvědomění přišlo, teď se na tom pomalu začíná pracovat :)
Jupííí.
Tu neuspokojenou potrebu, nedostatek, zkusis sem taky p o j m e n o v a t ?
Nebo uz to neni potreba?
Dorka napsal(a):
Jupííí.
Tu neuspokojenou potrebu, nedostatek, zkusis sem taky p o j m e n o v a t ?
Nebo uz to neni potreba?
Dorko,
ještě včera jsem si myslela, že tou potřebou je stálé štěstí. Dnes mě ale jedna známá upozornila, že prožívá to samé a že když nedělá těch spousty věcí, že přichází děsivá prázdnota. A že je to právě o té prázdnotě. A já ji cítím úplně stejně. A že v té prázdnotě prý má poznat sama sebe. A s tím souhlasím, protože jsem si před pár dny uvědomila, že vlastně žiju život, který je podle většiny lidí normální a hezký, že ten život nějak není pro mě. Že bych v životě ráda více spontaneity, raději bych se toulala přírodou a poznávala zajímavé lidi, než mít svůj dům a každý den dělat to samé. A po tom, co jsem si tohle řekla, ta depka najednou téměř úplně zmizela...
:)
Tulipánka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Jupííí
Tu neuspokojenou potrebu, nedostatek, zkusis sem taky p o j m e n o v a t ?
Nebo uz to neni potreba?Dorko,
ještě včera jsem si myslela, že tou potřebou je stálé štěstí. Dnes mě ale jedna známá upozornila, že prožívá to samé a že když nedělá těch spousty věcí, že přichází děsivá prázdnota. A že je to právě o té prázdnotě. A já ji cítím úplně stejně. A že v té prázdnotě prý má poznat sama sebe. A s tím souhlasím, protože jsem si před pár dny uvědomila, že vlastně žiju život, který je podle většiny lidí normální a hezký, že ten život nějak není pro mě. Že bych v životě ráda více spontaneity, raději bych se toulala přírodou a poznávala zajímavé lidi, než mít svůj dům a každý den dělat to samé. A po tom, co jsem si tohle řekla, ta depka najednou téměř úplně zmizela...
Tulipánko. V životě každého člověka je čas každý den dělat to samé a pak je zase čas toulat se přírodou a poznávat zajímavé lidi... Ty teď máš malé dítě, manžela, dům, teď je čas pro život, který žiješ teď. Tak ho přijímej a žij a nechtěj, co nemáš. Užívej si naplno to, co máš. A pak, až dítě (děti) vyrostou a ty si splníš to, co musíš, až se postaví na vlastní nohy, pak přijde tvůj čas pro všechno, co budeš chtít. Teď je čas povinností. Čas, kdy víc musíš, než můžeš. A tím si zasloužíš čas, který přijde, čas, kdy budeš víc moct, než muset.
Přijímej každý svůj čas s pokorou a žij ho klidně a spokojeně se vším, co k němu patří. Neutíkej od jedné věci do druhé, ale žij to, co je.
Eva. napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Dorka napsal(a):
Jupííí
Tu neuspokojenou potrebu, nedostatek, zkusis sem taky p o j m e n o v a t ?
Nebo uz to neni potreba?Dorko,
ještě včera jsem si myslela, že tou potřebou je stálé štěstí. Dnes mě ale jedna známá upozornila, že prožívá to samé a že když nedělá těch spousty věcí, že přichází děsivá prázdnota. A že je to právě o té prázdnotě. A já ji cítím úplně stejně. A že v té prázdnotě prý má poznat sama sebe. A s tím souhlasím, protože jsem si před pár dny uvědomila, že vlastně žiju život, který je podle většiny lidí normální a hezký, že ten život nějak není pro mě. Že bych v životě ráda více spontaneity, raději bych se toulala přírodou a poznávala zajímavé lidi, než mít svůj dům a každý den dělat to samé. A po tom, co jsem si tohle řekla, ta depka najednou téměř úplně zmizela...Tulipánko. V životě každého člověka je čas každý den dělat to samé a pak je zase čas toulat se přírodou a poznávat zajímavé lidi... Ty teď máš malé dítě, manžela, dům, teď je čas pro život, který žiješ teď. Tak ho přijímej a žij a nechtěj, co nemáš. Užívej si naplno to, co máš. A pak, až dítě (děti) vyrostou a ty si splníš to, co musíš, až se postaví na vlastní nohy, pak přijde tvůj čas pro všechno, co budeš chtít. Teď je čas povinností. Čas, kdy víc musíš, než můžeš. A tím si zasloužíš čas, který přijde, čas, kdy budeš víc moct, než muset.
Přijímej každý svůj čas s pokorou a žij ho klidně a spokojeně se vším, co k němu patří. Neutíkej od jedné věci do druhé, ale žij to, co je.
Tulipánko, tohle ti Eva napsala krásně. Každý čas chce své. Ona ta zdánlivá nevýpravnost osudu nebo jak ty to nazýváš prázdnotou, ta trvá vždycky jenom chvíli. Než se člověk srovná, smíří, tím se přenastaví a krásným zážitkem je mu pak i to, co by dřív pokládal za banalitu. A hodnota a síla zážitku je měřitelná právě jenom tím vnitřním prožitkem :)
"Nekonecny pribeh"?
"Prazdnota"?
Falko?
Dávám za pravdu Evě i Haiel. :)
Upřímně: já bych to klidně popírala dál :D
„Neustále šťastný může být jen idiot.“ ;)
MUDr. Miroslav Plzák
helena napsal(a):
„Neustále šťastný může být jen idiot.“ ;)
MUDr. Miroslav Plzák
Taky sem se nad tím pojmem "stálé štěstí" pozastavila.
Také souhlasím s Evou- napsala to tak, jak to je. Ale i v čase povinností lze najít od nich únik - aspoň na chviličku. O to je pak ta chvilička hezčí :)
A ta otravná rutina....Jen chci říct, že právě ta mi v době, kdy jsem na tom byla opravdu psychicky dost blbě, pomáhala. Prostě každodnní práce a povinnost. Já bych to tak nezatracovala.
Judyna napsal(a):
A ta otravná rutina....Jen chci říct, že právě ta mi v době, kdy jsem na tom byla opravdu psychicky dost blbě, pomáhala. Prostě každodenní práce a povinnost. Já bych to tak nezatracovala.
Uznávám, že je to i věkem... ale já jsem si jaksi "jistější", když všechno běží, jak má. Stejně jako to mají malý děti :D
Ne, že bych si zážitky mezi ty obyčejný korálky dnů nenavlíkala... ale i ty by měly "váhou" odpovídat. Příliš velkejch a těžkejch ta šňůrka nemusí unýst ;)
Ja chápem aj to, že tá rutina môže spôsobiť "únavu materiálu", ale po dosť šialenom polroku mi tuším pripadá ako v podstate čarovná a ideálna možnosť... :rodna:
Zmenit vsecko?
Trocha tý každodenní domácí rutiny mi umožní potlačit ranní stres (ze vstávání ;) ). A když vyjdu ven, málem nestačím uhýbat před čtveřicí rozpustilých strak, který se škádlí, perou, strkají a dávají hlasitě najevo, jak je tu hezky. :)