Manzelovi je presne 50. Mne je 46. Mame 2 deti. Dceri je 20 a synovi 6 (bylo to necekane, ale ne nechtene dite). Kratce pote, co manzel oslavil 50, si zacal kratky, ale velice bourlivy romanek s jednou mladou krasavici. Nechci tady rozebirat jeho neveru ani nase manzelstvi, po vzajemne dohode jsme vec hodili za hlavu, jestli nam to vydrzi, nevim, jenze je tady problem. Manzelova milenka otehotnela a brzy se to ma narodit. Velice korektne jsme se vsichni tri dohodli, ze ona si to dite necha (protoze chce), dohodli jsme se na jakemsi odstupnem a alimanetech (penize nejsou problem). Financne budou ona i dite zajisteni, takovou sumu by nedostali ani soudni cestou. Manzel dite nebude navstevovat, nebudeme v kontaktu, ona se chce odstehovat. Mozna se mi nekdo bude neco vycitat, ale tahle dohoda se nam zda nejrozumnejsi. Pravda, uplne zpokojen neni nikdo.
Jenze v prostredi kde zijeme, je jenom otazka casu, kdy se cela vec provali (uz ted o ni vi zpousta lidi). Tam, kde zijeme my, jsou na dennim poradku drby, pomluvy, anonymni dopisy atd. Podle mne je to takove v celem tomhle state. A tady je problem. Nase deti zatim o dalsim nevlastnim sourozenci nic nevedi ale je jen otazka casu, kdy im to nejaka "dobra duse" rekne (nebo napise). Vubec by mne neprekvapilo, ze pani sousedka rekne svemu diteti, aby ve skolce memu synovi reklo nebo se ho zeptalo neco o jeste nenarozenem sourozenci. Nebo nekdo na ulici zastavi moji dceru a bude ji tohle povidat. Neutaji se to a je to jen otazka casu. Proto bude nejlepsi to nasim detem rict. I o nevere i o sourozenci. Chci se vas zeptat, jestli nemate napad, jak tohle rict 20-lete holce a 6-letemu, ale velice inteligentnimu diteti. Pravda, muzu rict manzelovi: tys to zavinil, ty jim to rekni. On se ale na mne otoci, ze nevi jak to ma udelat. Nechci, aby to manzel nejak skazil. Nevim, jestli to mam rict jenom ja, nebo oba, nebo jenom on. Asi musime u obou deti zvolit jiny pristup. Poradte neco, prosim.

Je manžel dospělý a svéprávný? Je mu 50? Tak ať si s dětmi vyřídí, co zapříčinil. Nejsi jeho matka ale partnerka.
Btw ten sourozenec nebude nevlastní. Budou mít společného otce.

Mlada krasavice si muze vsecko rozmyslet, a udelat vsem, vcetne nenarozeneho ditete ze zivota peklo. Vetsi, nez “pavlavove d.r.bny“...
Soudni cesta, vcetne urceni otcovstvi, a az pote do toho zainteresovavat deti. Pokud se to provali driv, rekla bych jen, ze vec je v soudnim reseni... Kdyz jste teda vsichni tak “rozumni“... Nic ve zlem, ale tohle neni nevhodny darek, ktery se da reklamovat, nebo se NEJAK dohodnout...

Taky si myslím, že na dohody se v takovémto případě moc nedá spoléhat. Nejedná se přece o věci, ale o lidi. Nejen milenka, ale i nevěrný manžel může změnit po čase názor a dítě bude chtít vidět.
Děti bych do toho zatím vůbec netahala. Tady se může stát věcí....

Gabriella2 napsal(a):

Manzelovi je presne 50. Mne je 46. Mame 2 deti. Dceri je 20 a synovi 6 (bylo to necekane, ale ne nechtene dite). Kratce pote, co manzel oslavil 50, si zacal kratky, ale velice bourlivy romanek s jednou mladou krasavici. Nechci tady rozebirat jeho neveru ani nase manzelstvi, po vzajemne dohode jsme vec hodili za hlavu, jestli nam to vydrzi, nevim, jenze je tady problem. Manzelova milenka otehotnela a brzy se to ma narodit. Velice korektne jsme se vsichni tri dohodli, ze ona si to dite necha (protoze chce), dohodli jsme se na jakemsi odstupnem a alimanetech (penize nejsou problem). Financne budou ona i dite zajisteni, takovou sumu by nedostali ani soudni cestou. Manzel dite nebude navstevovat, nebudeme v kontaktu, ona se chce odstehovat. Mozna se mi nekdo bude neco vycitat, ale tahle dohoda se nam zda nejrozumnejsi. Pravda, uplne zpokojen neni nikdo.
Jenze v prostredi kde zijeme, je jenom otazka casu, kdy se cela vec provali (uz ted o ni vi zpousta lidi). Tam, kde zijeme my, jsou na dennim poradku drby, pomluvy, anonymni dopisy atd. Podle mne je to takove v celem tomhle state. A tady je problem. Nase deti zatim o dalsim nevlastnim sourozenci nic nevedi ale je jen otazka casu, kdy im to nejaka "dobra duse" rekne (nebo napise). Vubec by mne neprekvapilo, ze pani sousedka rekne svemu diteti, aby ve skolce memu synovi reklo nebo se ho zeptalo neco o jeste nenarozenem sourozenci. Nebo nekdo na ulici zastavi moji dceru a bude ji tohle povidat. Neutaji se to a je to jen otazka casu. Proto bude nejlepsi to nasim detem rict. I o nevere i o sourozenci. Chci se vas zeptat, jestli nemate napad, jak tohle rict 20-lete holce a 6-letemu, ale velice inteligentnimu diteti. Pravda, muzu rict manzelovi: tys to zavinil, ty jim to rekni. On se ale na mne otoci, ze nevi jak to ma udelat. Nechci, aby to manzel nejak skazil. Nevim, jestli to mam rict jenom ja, nebo oba, nebo jenom on. Asi musime u obou deti zvolit jiny pristup. Poradte neco, prosim.

Naozaj by som to nechala na manželovi - možno by si mohla byť pri tom, ale rozhodne by som si nebrala na seba JEHO časť zodpovednosti; a toto je presne to, čo by mal vedieť zvládnuť on sám. Deťom by som to povedala tesne po narodení, čo najpravdivejšie a čo najúprimnejšie... Dcére asi trochu podrobnejšie a rátal(a) by som s otázkami, malému stačí len stručne základné fakty.

Nejde o to "ťahať" ich do toho, ale naozaj je lepšie, ak sa to dozvedia od rodičov než od pavlačovej drbny - a čudovala by som sa, keby už niečo netušili zo zmenenej atmosféry, správania rodičov apod. Nepodceňujme deti - nie sú to idioti, len majú menej informácií, toť vše.

Co se týká domluvy s milenkou, myslím si, že dnes úmluva platí, zítra už nemusí. Ať už ze strany milenky, nevěrného manžela anebo po nějakých letech ze strany jejich společného dítěte, až bude chtít jednou třeba znát svého otce a své sourozence. :offtopic:

Ta informace s dětmi zamává tak jako tak. Prostě v každém případě. Dle mého názoru čím déle se to dozvědí, tím lépe. Vždy se jim pak může říct, že šlo o tak těžkou situaci, že jste je chtěli co nejdéle uchránit a taky jste sami nevěděli, jak to vše bude. Což nevíte. Dohoda nedohoda. Jak chce tatínek vysvětlit 6 letému klukovi svoje uklouznutí a to, že se s dítětem nevídá, zatímco s nimi žije,to fakt nevím.

Myslím si, že není třeba vysvětlovat. Pouze říct, že bude mít sourozence. A pokud se syn zeptá, odpovědět mu pouze na to, na co se zeptá. Proč by měl vysvětlovat nějaké uklouznutí. A že se s dítětem nevídá - prostě se tak s jeho maminkou dohodli. Nehledat problémy tam, kde nejsou.

No právě. Proto bych to zatím neřešila. Problémy zatím nejsou.
Ale jinak - inteligentní děti se ptají hodně.

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

- samozřejmě, že se takto ptát nebude. To je jasné, to je můj slovník.
Ale v pohodě - ty bys to řešila dopředu, já až později, až bude co řešit. Myslím si, že na některé informace je času dost. Ale to je jen můj názor - netvrdím, že správný. Stejně nejlépe to vyřeší rodiče - ti znají tu situaci, svoje děti, jak reagují apod. Protože v každé rodině jsou jiné vztahy, nedá se v tomto konkrétním případě poradit takhle zdálky.

Autorka vlákna nepíše, že se rozhodují, JESTLI to dětem říct. Už se rozhodli, že ano.
Autorka se ptá, JAK jim to říct.

Je to těžká situace a velice nepříjemná. Určitě bych s dětmi mluvila narovinou, u nas to tak vždy bylo. Jinak pokud u vás nejsou problém peníze, tak bych je mozná nejdřív něcím podplatila :D

Judyna napsal(a):

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

- samozřejmě, že se takto ptát nebude. To je jasné, to je můj slovník.
Ale v pohodě - ty bys to řešila dopředu, já až později, až bude co řešit. Myslím si, že na některé informace je času dost. Ale to je jen můj názor - netvrdím, že správný. Stejně nejlépe to vyřeší rodiče - ti znají tu situaci, svoje děti, jak reagují apod. Protože v každé rodině jsou jiné vztahy, nedá se v tomto konkrétním případě poradit takhle zdálky.

Ja by som sa - hlavne v 20tich - urazila, keby mi rodičia nepredzradili takú "drobnosť", že mám súrodenca... :rolleyes: A dôvera by bola v (_._) .

:D To sa taínkovi ten s.e.x. dosť predraží - cálovať milenke, alimenty na nemanželského, uplácať si manželské deti... :P

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

A co treba tohle: otec synovi: tata te ma rad, taky sestricku, taky maminku. Ale pred casem mel tata rad i jednu cizi pani, pretoze byla velice krasna. Ted uz tata nema tu pani rad, ted uz ma rad pouze maminku, sestricku a tebe. Ale protoze tata mel pred casem tu pani moc rad a travili spolu hodne casu, ona otehotnela a bude brzy mit miminko. Ale miminko bude zit pouze se svoji maminkou, protoze to takhle ta pani chtela. Tata prece nemuze odejit od sve rodiny.
Co myslite? Je to k necemu nebo naprosta blbost?
(Ja nejsem matka, zatim nemam vlastni deti.)

Je to naprosta blbost.
Co se to tomu decku prezentuje jako “normalni“? Ze jednou milujeme toho, pak zas ne, sem tam nekde zplodime nejake deti, ktere pak opustime...
Tvuj nazor je nevyzraly a nedospely, stejne jako na tvem vlastnim vlakne....
Promin. Tak to vnimam. Oboje.

Dorka napsal(a):

Je to naprosta blbost.
Co se to tomu decku prezentuje jako “normalni“? Ze jednou milujeme toho, pak zas ne, sem tam nekde zplodime nejake deti, ktere pak opustime...
Tvuj nazor je nevyzraly a nedospely, stejne jako na tvem vlastnim vlakne....
Promin. Tak to vnimam. Oboje.

v pohode. beru to.

Anglantine.Rochefort napsal(a):

A co treba tohle: otec synovi: tata te ma rad, taky sestricku, taky maminku. Ale pred casem mel tata rad i jednu cizi pani, pretoze byla velice krasna. Ted uz tata nema tu pani rad, ted uz ma rad pouze maminku, sestricku a tebe. Ale protoze tata mel pred casem tu pani moc rad a travili spolu hodne casu, ona otehotnela a bude brzy mit miminko. Ale miminko bude zit pouze se svoji maminkou, protoze to takhle ta pani chtela. Tata prece nemuze odejit od sve rodiny.
Co myslite? Je to k necemu nebo naprosta blbost?
(Ja nejsem matka, zatim nemam vlastni deti.)

To je hloupost, říkat šestiletmu synovi, že měl táta rád paní, protože byla velice krásná... A maminka není krásná? ... Nebo teď už paní zošklivěla? ....  Proč mu vůbec říkat, proč ji měl rád? Láska přece je, nebo není. A s krásou zase tolik společného nemá. Ostatně, krása je relativní, někomu připadá krásný ten a jinému zase někdo druhý. Proč dítěti vykládat, že teď už tu paní rád nemá... Proč mu vykládat, že tatínek s paní trávil hodně času... Takhle bych to synovi určitě nepodávala.

Hm, to je opravdu těžké. Snad, že se jim narodil bratříček/sestřička (podle toho, co to bude) a ž mají společného tatínka. To je to, co se jich (zatím) týká a co je nezvratitelná pravda. A nějaké krasavice a má rád/nemá rád bych do toho netahala (kromě lásky k dětem). Myslím si, že už jste je zatížili dost a dost, tak bych si ušetřila řeči ze špatného svědomí.
Na serveru Psychologie.cz publikuje, kromě jiných, jedna dětská psycholožka, která mi přijde, že by v takovýchto problémech mohla opravdu kompetentně poradit. Jmenuje se Pavla Koucká. Být vámi, obrátila bych se na ni.

jak tohle rict 20-lete holce a 6-letemu, ale velice inteligentnimu diteti
V pvní řadě bych nebrala manželovu výmluvu, "ze nevi jak to ma udelat". Jednak je to jeho loužička, jednak by mohlo nastat, že negativní reakce dítěte/dětí bude tatínek připisovat tomu, že jim "to maminka špatně vysvětlila"... a proč nechat k něčemu podobnýmu dojít?
Ale když už se stalo, asi bych volila řešení "s každým zvlášť". Přece jen je rozdíl mezi dospělou slečnou a mrňousem, byť sebeinteligentnějším. A už vůbec bych se nepokoušela je jakkoliv "podplácet"... to je tak akorát dobrej způsob, jak je na/učit, že každej malér se dá zaplácnout materiálnem - a že to klaplo u svobodný matky ještě neznamená vhodnou strategii pro život.

Určitě s každým zvlášť, to by mě ani nenapadlo sdělovat oběma najednou. A tatínek to jistě dokáže.

Copak dokáže - to by jistě dokázal, ale dala bych mu nějakej termín. Mohlo by se velmi snadno stát, že by odkládal a odkládal....a furt by to nebylo vhodný......
Já bych byla i taková potvora, že bych mu sdělila, že když jim to do.....(doplň datum) neřekne sám, sdělím jim to já, ovšem s poznámkou, že tatínkovi se do toho nějak nechtělo.
I když nevím, jestli by mi nakonec nebylo líto toho kluka.....
Souhlasím s tím, že sdělit jen nejnutnější skutečnosti a až když se budou vyptávat, něco víc - ale u chlapečka i tak jen to nejnutnější. Rozhodně to do ničeho nebal, to se tím jen zhorší :co: NAvíc, jak předpokládám,  nemáš ke "krásné slečně" :cool: zrovna pozitivní vztah - což je pochopitelný a logický, jde jen o to, že jak o ní začneš vykládat cokoliv, děti to okamžitě zavětří a bude jim vrtat.
Prostě táta má další dítě a tečka. S kým? S paní Touatou. Jakto, že s ní má dítě? To se někdy stane i dospělým, že to popletou......to jako popletou i mámy? Dokonce i mámy. Ale jak je to možný? To já nevím, Pepíčku, to se musíš zeptat tatínka. Já o tom vím jen to, že máte brášku.
Slečna už je dospělá osoba, s tou bych tak i zacházela.

Anglantine.Rochefort napsal(a):

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

A co treba tohle: otec synovi: tata te ma rad, taky sestricku, taky maminku. Ale pred casem mel tata rad i jednu cizi pani, pretoze byla velice krasna. Ted uz tata nema tu pani rad, ted uz ma rad pouze maminku, sestricku a tebe. Ale protoze tata mel pred casem tu pani moc rad a travili spolu hodne casu, ona otehotnela a bude brzy mit miminko. Ale miminko bude zit pouze se svoji maminkou, protoze to takhle ta pani chtela. Tata prece nemuze odejit od sve rodiny.
Co myslite? Je to k necemu nebo naprosta blbost?
(Ja nejsem matka, zatim nemam vlastni deti.)

Vytučnené by som úplne vynechala... Staršej dcére podľa možností pravdu, KEĎ SA BUDE PÝTAŤ. Synovi zatiaľ len základné info a časom, podľa toho ako bude rásť a ako sa bude vyvíjať situácia, postupne viac.

Dorka napsal(a):

Je to naprosta blbost.
Co se to tomu decku prezentuje jako “normalni“? Ze jednou milujeme toho, pak zas ne, sem tam nekde zplodime nejake deti, ktere pak opustime...
Tvuj nazor je nevyzraly a nedospely, stejne jako na tvem vlastnim vlakne....
Promin. Tak to vnimam. Oboje.

Okrem položenej otázky odpovedáš na spústu nepoložených a zbytočne hodnotíš... Akože ty si tá dokonalá? Tá cnostná? Tá bezchybná? Ktorá nerobí chyby, čo majú následky? Neviem, neviem - a to o tvojom živote asi ani neviem všetko. ;)

Při takovém velkém věkovém rozdílu dětí by to tatínek určitě měl říct každému zvlášť s osobitým přístupem, odpovídajícím jejich věku.

Selima napsal(a):

Dorka napsal(a):

Je to naprosta blbost.
Co se to tomu decku prezentuje jako “normalni“? Ze jednou milujeme toho, pak zas ne, sem tam nekde zplodime nejake deti, ktere pak opustime...
Tvuj nazor je nevyzraly a nedospely, stejne jako na tvem vlastnim vlakne....
Promin. Tak to vnimam. Oboje.

Okrem položenej otázky odpovedáš na spústu nepoložených a zbytočne hodnotíš... Akože ty si tá dokonalá? Tá cnostná? Tá bezchybná? Ktorá nerobí chyby, čo majú následky? Neviem, neviem - a to o tvojom živote asi ani neviem všetko. ;)

O,ou, dotkla som sa tvojich strun?
Nevadi.
Nepisala som nic o svojej ctnosti, dokonalosti, bezchybnosti.
Napisala som LEN, AKO TO VNIMAM... To sa môže, nie?

Isteže môže - ja som urobila to isté, ak si si nevšimla. ;) A tiež odpovedám na nepoložené otázky a vyjadrujem sa :offtopic: - čiže robím presne to isté ako TY. Ak máš pocit, že si sa ma niečím dotkla a ja preto reagujem, tak sa môžeš rovno opýtať sama seba, čím sa ťa dotkla Anglantine.Rochefort a JEJ príbeh. ;) :jojo:

Ale Sel, nie sme vo vlakne AR, a jej naivita je do neba volajuca, takze svoje psychologicke rozbory a ponaucenia zameraj na svoje vnutro...

To zameriavam, neboj sa. ;) A skús si niekedy pozrieť svoje motto a zamyslieť sa, či sa ním aj riadiš, nielen ho máš vystavené pod čiarou...

Ale autorka vlákna nijak nereaguje.

Dobry den, lidicky. Ja jsem zakladatelka tohohle vlakna. Mam ted nick Gabriella3, protoze do puvodniho nicku Gabrielle2 se neumim prihlasit. Snad je to tim, ze jsem mela v pocitaci virus, ale tohle neni to podstatne. Chtela bych vam jenom zdelit, pokud vas to zajima, jak to dopadlo. Dekuji vsem za rady. Neurazte se, ale pak jsem se jeste rozhodla oslovit psychologa, ktery mi dal taky moc dobrych rad jak postupovat.
Nejdrive jsem mluvili s dcerou a pak se synem. V obou pripadech to dopadlo jinak, nez jsme cekali.
Dcera: Otevrene jsme ji rekli, co se stalo. Dcera to prijala s humorem. Zlehcovala situaci, mluvila neco ve smyslu, ze tohle je pouze nase vec a vec dotycne slecny. Pak se jeste smala, ze je rada, ze ma takoveho tatinka, ktery se jeste v takovem veku zmuze na dite. Ale z oci ji sla strasna nenavist smerem k otci. V noci pak brecela, mela zarudle oci. Kdyz jsem byly samy, ptala se, jak to nesu, zda nechci otce opustit, zda otec nechce opustit nas. Pak se ptala na financni zalezitosti. Ne ze bych se tady chtela chlubit, ale nas majetek je dosti movity a neumim si predstavit, ze by jednoho dne pulku z toho, co jsem s manzelem vydelala pro nasi dceru, dostala jakasi zena, kterou jsem videla asi trikrat v zivote. Kdyz jsem dceru uklidnila, ze je vse v poradku, uklidnila se i ona. Ale otec u ni hodne klesl.
Co se tyce syna: U toho jsme postupovali presne dle rad detskeho psychologa. Rekli jsme mu, ze se tata jen na chvilku (to JEN NA CHVILKU jsme zduraznili) zamiloval do jedne cizi pani a z jejich silne lasky (ne VELKE, ale SILNE lasky) se narodi dite (nas syn o rozeni deti zatim vi tolik, ze se dva musi mit hodne radi). Syn to vzal celkem klidne, ale pak nasledoval prival otazek: zda bude pani bydlet s nami, zda bude sveho sourozence vidat. Rekli jsem, ze ne, ze pani bude s ditetem bydlet sama daleko od nas, protoze to tak ta pani chce. Pak se ptal, proc se tata zamiloval do cizi pani. Nato jsem odpovedeli, ze se tatovi ta cizi pani moc libila (tohle jsme rekli na radu psychologa). Ptal se, zda se mu libi i ted, rekli jsme, ze uz ne. Pak se ptal, jestli me ma tata rad. Ujistili jsme ho, ze jo. Ptal se porad dal a dal, ale nakonec ho toto tema prestalo zajimat.
Takze asi tak.
Mejte se!

nas majetek je dosti movity a neumim si predstavit, ze by jednoho dne pulku z toho, co jsem s manzelem vydelala pro nasi dceru, dostala jakasi zena, kterou jsem videla asi trikrat v zivote
V každým případě je i jeho nemanželský dítě potencionální dědic... a kdyby bylo nezletilý, může mu majetek spravovat matka, tedy ta "jakasi zena".

No Gábi, přeji vám všem, aby nenávist z očí dcery časem vymizela. To, že otec u ní klesl,bude zřejmě nevratné, ale sklízí to, co zasel.
Tebe obdivuju.

Gabriello, dovolím si Tě trochu poopravit - část z Vašeho majetku jednou nebude náležet jakési cizí ženě, ale výlučně nemanželskému dítěti. Paní s dědictvím nemá naprosto nic společného, je pouze matkou potencionálního dědice a dědictví by se jí týkalo pouze v případě, když by Tvůj manžel zemřel ve chvíli, kdy by byl jeho levoboček ještě nezletilý.

I tak by paní ale figurovala v celé záležitosti pouze jako zákonný zástupce dítěte a jeho práv a do doby zletilosti dítěte pak jako správce jeho majetku.

Možná se dohodli, že otec nebude v rodném listě dítěte uveden.
Ale i tak si myslím, že je naivní věřit tomu, že dnešní situace může zůstat stejná i za x-let. Maminka dítěte Gabrielina muže si to může tisíckrát rozmyslet. Nebo si to rozmyslí Gabrielin muž. Anebo ho bude hledat dítě, až dostane rozum a bude chtít vědět, kdo je jeho otec, až bude chtít znát své sourozence. Anebo sourozenci budou hledat to dítě, oni budou chtít znát svého sourozence.
Gabriela je hodně naivní.

Uz jen to, ze zhrzena manzelka, ac tvarici se jako chapajici a laskyplna, dokaze napsat, ze “si nedokaze predstavit, jak by se to, co DOKAZALA NASHROMAZDIT PRO SVOJI DCERU (pro syna ne? Divne...), melo delit jeste mezi ni a dalsi...ho! levobocka? Nooo, ti je hooodne naivni. A hlavne hloupe... Co kdo v tomhle manzelstvi nashromazdil, bude v dedickem rizeni stejne resit soud, hm, a pokud muz zemre driv, nez zena, tak ona se s temihle “chytrymi“ a vy chytralymi nazory saaakra zapoti...
Ó, sladka nevedomosti...

Možná se dohodli, že otec nebude v rodném listě dítěte uveden.
V takovým případě by děti nemusely vůbec nic vědět, ne?

DOKAZALA NASHROMAZDIT PRO SVOJI DCERU (pro syna ne? Divne...)
Co je na tom divnýho? Dcera je dospělá, synek malej... tomu se ještě pár let může "snášet na hromádku"