Aknella — 20. 7. 2015 9:12

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

Dorka — 20. 7. 2015 10:52

Jak dlouho jste spolu?
...mi ta “uvaha“ pripada tak jaksi “schizoidni“...

Soleil — 20. 7. 2015 13:39

Mě teda překvapuje, že by ti vadila víc nevěra psychická (duševní, tedy platonická), než fyzická. Já to tedy mám naopak.
Už z důvodu různých sexuálně-přenosných nemocí, riziko AIDS atd. Myslíš, že je tvůj muž natolik uvědomělý, že by určitě použil kondom? Nepíšeš kolik let je tobě, jsi-li hodně mladá, dá se tvůj postoj pochopit.

Selima — 20. 7. 2015 14:01

Nielenže "bola by", ale ja som naozaj povedala môjmu bývalému (rozišli sme sa neskôr, kvôli inej veci), že ak dokáže byť neverný tak, že sa o tom nedozviem, tak to nebudem riešiť - a neriešila som. (Predtým teda zahýbal tak, že to vedeli všetci, vrátane jeho syna, ktorého sme spolu vychovávali - a to mi vadilo dosť.) A bolo to, pekný vzťah ešte pár rokov, než sa začať sr... kaziť. Podľa mňa sú aj dôležitejšie veci než fyzická vernosť - ale zasa, každý môže mať priority inde. Niekto by zasa kľudne toleroval niečo, z čoho som ja chorá...

Selima — 20. 7. 2015 14:02

A duševná never aby mi tiež vadila viac - resp. si myslím, že ak sa chlap zamiluje inde - a miluje inde - tak je po partnerskom vzťahu. :mad:

Ivana — 20. 7. 2015 15:38

Až do svých 45 let jsem si myslela, že nevěra je takový nějaký exces, že většina lidí je věrných. dnes jsem zas přesvědčená o opaku - naprostá většina lidí a zejména mužů je nevěrných. A to je i jeden z důvodů, proč si nehledám jiný vztah - abych to nemusela řešit. Protože vím, že mně by fyzická nevěra vadila hodně a psychická, tj. kdyby se zamiloval do jiné, tam už je to naprosto jasné, tím by vztah přece musel skončit, ne?

Damila — 20. 7. 2015 15:44

Dorka napsal(a):

Jak dlouho jste spolu?
...mi ta “uvaha“ pripada tak jaksi “schizoidni“...

Dorko, schizoidní?
Co tím myslíš? Jako uzavřená do sebe? Autistická? Nerozumím tomu.

K Aknelle-měla bych s tím dost velký problém, kdybych věděla, že mi muž zahýbá, nebo někdy zahnul.
Třeba mě to čeká, to člověk nikdy neví.
Ale nevím, jestli bych s tím uměla žít, jestli bych mu dokázala věřit, a nevím, jestli bych si dokázala vážit našeho vztahu, pokud by to udělal v době, kdy se tváří, že je vše O.K. a vše funguje...

Eva. — 20. 7. 2015 15:57

Aknella napsal(a):

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

To je přece nesmysl, ten tvůj závěr. Když o nevěře partnera nevíš, tak ji přece netoleruješ.
Já se tě zeptám jinak - zůstaneš s partnerem, i když budeš vědět, že je ti nevěrný? A jestli jenom fyzicky anebo i psychicky, to se stejně nikdy nedozvíš.
Tento tvůj závěr je taky zcestný. Vždycky tam nějaký cit je. Nemusí to být zamilovanost. Ale sympatie určitě. Nedělej z muže stroj.
A nikdy dopředu nevíš, jestli jsi našla muže, kterému by stačila jen jedna partnerka.
Řešíš nesmysly. Coby kdyby. Až se do takové situace dostaneš, teprve tehdy zjistíš, jak se budeš doopravdy chovat.

Aknella — 20. 7. 2015 17:26

Soleil napsal(a):

Mě teda překvapuje, že by ti vadila víc nevěra psychická (duševní, tedy platonická), než fyzická. Já to tedy mám naopak.
Už z důvodu různých sexuálně-přenosných nemocí, riziko AIDS atd. Myslíš, že je tvůj muž natolik uvědomělý, že by určitě použil kondom? Nepíšeš kolik let je tobě, jsi-li hodně mladá, dá se tvůj postoj pochopit.

Nevěra psychická znamená, že se muž zamiloval do jiné ženy, a v tomto případě pro mne přestává vztah mít smysl, když tam není ta láska ke mně.
Co se týče rizika nákazy, můj partner je inteligentní, tudíž by rozhodně nechtěl ničím nakazit sebe, natož mě.

Aknella — 20. 7. 2015 17:27

Selima napsal(a):

A duševná never aby mi tiež vadila viac - resp. si myslím, že ak sa chlap zamiluje inde - a miluje inde - tak je po partnerskom vzťahu. :mad:

přesně tak... sdílím Tvůj názor :)

Aknella — 20. 7. 2015 17:29

Eva. napsal(a):

Aknella napsal(a):

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

To je přece nesmysl, ten tvůj závěr. Když o nevěře partnera nevíš, tak ji přece netoleruješ.
Já se tě zeptám jinak - zůstaneš s partnerem, i když budeš vědět, že je ti nevěrný? A jestli jenom fyzicky anebo i psychicky, to se stejně nikdy nedozvíš.
Tento tvůj závěr je taky zcestný. Vždycky tam nějaký cit je. Nemusí to být zamilovanost. Ale sympatie určitě. Nedělej z muže stroj.
A nikdy dopředu nevíš, jestli jsi našla muže, kterému by stačila jen jedna partnerka.
Řešíš nesmysly. Coby kdyby. Až se do takové situace dostaneš, teprve tehdy zjistíš, jak se budeš doopravdy chovat.

Toleruji úzce specifikovanou potenciální nevěru.

Ano, řeším blbosti, ale kdo ne? 90 % zdejších témat a příspěvků jsou "blbosti", protože když nejde o zdraví či život, nejde o nic. Ale životem nás ty "blbosti" zkrátka provázejí...

Eva. — 20. 7. 2015 17:53

Aknella napsal(a):

Toleruji úzce specifikovanou potenciální nevěru.

Až to skutečně zažiješ a ještě pořád budeš tolerovat, pak můžeš napsat, že toleruješ.

Aknella — 20. 7. 2015 17:59

Eva. napsal(a):

Aknella napsal(a):

Toleruji úzce specifikovanou potenciální nevěru.

Až to skutečně zažiješ a ještě pořád budeš tolerovat, pak můžeš napsat, že toleruješ.

Nebudu zde řešit slovíčkaření :offtopic: Pokud ovšem budeš chtít, rozepíši ti to podrobně a uvidíš, že se dá i potenciální nevěra tolerovat.
Přesto děkuji za reakci :-)

Judyna — 20. 7. 2015 18:01

Aknello, skoro to vypadá, že si "ten tvůj" připravuje do budoucnosti půdu....Něco ve smyslu - co ty na to....
Jestli Ti to bude vadit, stejně poznáš, až se to stane. A ono se to asi stane, když Tvůj partner o tom takto mluví. Jiná věc je, když to řešíš jaksi teoreticky a jíná zase, když budeš doma uvázaná s malým dítětem a ono se "to" stane. Myslím, že na tohle se nedá moc dobře připravit, protože nevíš, jv jaké řivotní situaci Tě toto potká. Pokud tedy nejsi ten typ, o kterém jsme se bavili na jiném vlákně - typ člověk,který naprosto otevřeně přiznává mnohomužství či mnohoženství. Tam se o nevěru nejedná.

Eva. — 20. 7. 2015 18:02

Děkuji, nechci. Přece jenom už mám v 52 letech nějaké zkušenosti a vím, co říkám. Dokud nezažiješ, nevíš. Ale ty jsi ještě hodně mladá, v tomhle věku ještě mladý starému nevěří. ;):)

Aknella — 20. 7. 2015 18:14

Judyna napsal(a):

Aknello, skoro to vypadá, že si "ten tvůj" připravuje do budoucnosti půdu....Něco ve smyslu - co ty na to....
Jestli Ti to bude vadit, stejně poznáš, až se to stane. A ono se to asi stane, když Tvůj partner o tom takto mluví. Jiná věc je, když to řešíš jaksi teoreticky a jíná zase, když budeš doma uvázaná s malým dítětem a ono se "to" stane. Myslím, že na tohle se nedá moc dobře připravit, protože nevíš, jv jaké řivotní situaci Tě toto potká. Pokud tedy nejsi ten typ, o kterém jsme se bavili na jiném vlákně - typ člověk,který naprosto otevřeně přiznává mnohomužství či mnohoženství. Tam se o nevěru nejedná.

Nee, partner mi samozřejmě nic takového na férovku neřekl. Ale tak člověk si to prostě spojí z toho, co kdy říkal, jak na různé situace či dotazy reagoval. Nu uvidíme :-) Děkuji holky.

Aknella — 20. 7. 2015 18:16

Eva. napsal(a):

Děkuji, nechci. Přece jenom už mám v 52 letech nějaké zkušenosti a vím, co říkám. Dokud nezažiješ, nevíš. Ale ty jsi ještě hodně mladá, v tomhle věku ještě mladý starému nevěří. ;):)

Zrovna dnes jsem o tom přemýšlela, že člověk se nejlépe poučí ze svých vlastních chyb. Ale rozhodně souhlasím, že s věkem sbíráme zkušenosti, takže Vy jich máte o mnoho a mnoho více než já v 27 letech :-)

Dorka — 20. 7. 2015 18:30

Damila napsal(a):

Dorka napsal(a):

Jak dlouho jste spolu?
...mi ta “uvaha“ pripada tak jaksi “schizoidni“...

Dorko, schizoidní?
Co tím myslíš? Jako uzavřená do sebe? Autistická? Nerozumím tomu.

Uvazovat o nevere sveho partnera..., a zahrnout do toho pomalu cele lidstvo...
To musi byt docela neprijemne partnerstvi...

Damila — 20. 7. 2015 19:20

Dorka napsal(a):

Damila napsal(a):

Dorka napsal(a):

Jak dlouho jste spolu?
...mi ta “uvaha“ pripada tak jaksi “schizoidni“...

Dorko, schizoidní?
Co tím myslíš? Jako uzavřená do sebe? Autistická? Nerozumím tomu.

Uvazovat o nevere sveho partnera..., a zahrnout do toho pomalu cele lidstvo...
To musi byt docela neprijemne partnerstvi...

Jo, je to poměrně zvláštní, takto přemýšlet.
Jen jsem nerozuměla tomu tvému příměru ke schizoidu, to je prostě o něčem jiném.

Dorka — 20. 7. 2015 20:35

Pro mne ne.
Byt ve vztahu, kde (zrejme hned zkraje - nevim, neodpovedela mi, jak dlouho jsou  spolu), a takhle premyslet... No to mne prijde asi jako, hm, koupit si auto, a pak jezdit celou dobu s tim, 'nekdo do mne zcela jiste narazi a zabije mne, nebo zmrzaci, kdyz je tolik nehod, no jak ja se s tim vyrovnam?'...
Ja vim, ze to prirovnani mozna neni uplne adekvatni, asi to lip pripodobnit neumim...
Kdyz mam strach, panicky strach, z autonehody, jakoze ja osobne ho mam, tak si auto nekupuju a nejezdim...
Tim nechci rict, ze ona se svym nazorem na neveru nema byt ve vztahu...
To, ze v nem je, s temito uvahami, mi prijde schizoidni... a destruktivni. Jako rozhodnuti jezdit s panickym strachem z autonehody...

jarena — 20. 7. 2015 21:33

Aknella napsal(a):

Eva. napsal(a):

Děkuji, nechci. Přece jenom už mám v 52 letech nějaké zkušenosti a vím, co říkám. Dokud nezažiješ, nevíš. Ale ty jsi ještě hodně mladá, v tomhle věku ještě mladý starému nevěří. ;):)

Zrovna dnes jsem o tom přemýšlela, že člověk se nejlépe poučí ze svých vlastních chyb. Ale rozhodně souhlasím, že s věkem sbíráme zkušenosti, takže Vy jich máte o mnoho a mnoho více než já v 27 letech :-)

Máš děvče pravdu a je dobře, že jsi připravená. Nezahne jen chlap, který se bojí a je jedno čeho. Pokud je nabídka a nějaké to promile, nechá se ukecat každý. Jak ve vztahu nastoupí běžná rutina, je snadno ho ulovit. Jsou to zvířátka, oni za to nemůžou.

Judyna — 20. 7. 2015 21:55

To, ze v nem je, s temito uvahami, mi prijde schizoidni... a destruktivni. Jako rozhodnuti jezdit s panickym strachem z autonehody...
Taky to tak nějak vidím. Je to zvláštní, ale každý jsme jiný. Pro mě je vztah otázkou důvěry a nedovedu si představit, že bych tímto způsobem uvažovala v době, kdy bych s někým chodila. Zvlášť takhle mladá.
Ještě divnější mi ale příjde to, že ji její partner krmí těmi historkami a dovedl ji k názoru, že je to vlastně normální a běžné. Ano stává se to, ale brát to jako součást vztahu....No nevím.

bloncka — 20. 7. 2015 23:42

Aknella napsal(a):

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

A muj dotaz zni - k cemu si delas tuhle statistiku? Budes tomu svemu pak argumentovat tim, ze vetsina zen tohle netoleruje? Vzdyt uz v tom mas jasno, ne? ;)

Uvazujes o manzelstvi s nim, zda se... Na jakych zakladech bude stat? Nebude zadne: odevzdavam se Tobe..... Slibuji Ti lasku, uctu a vernost.... ??

Vas zaklad bude, ze si sem-tam odskoci a Ty to nebudes vedet? Takze nevera, neucta, lez? On Ti bude taky tolerovat neveru?

Prosim, neber to jako moralizovani, na to nemam pravo, napsala jsem to tvrde, protoze realita bude tvrda.

Selima — 21. 7. 2015 0:02

Dorka napsal(a):

Pro mne ne.
Byt ve vztahu, kde (zrejme hned zkraje - nevim, neodpovedela mi, jak dlouho jsou  spolu), a takhle premyslet... No to mne prijde asi jako, hm, koupit si auto, a pak jezdit celou dobu s tim, 'nekdo do mne zcela jiste narazi a zabije mne, nebo zmrzaci, kdyz je tolik nehod, no jak ja se s tim vyrovnam?'...
Ja vim, ze to prirovnani mozna neni uplne adekvatni, asi to lip pripodobnit neumim...
Kdyz mam strach, panicky strach, z autonehody, jakoze ja osobne ho mam, tak si auto nekupuju a nejezdim...
Tim nechci rict, ze ona se svym nazorem na neveru nema byt ve vztahu...
To, ze v nem je, s temito uvahami, mi prijde schizoidni... a destruktivni. Jako rozhodnuti jezdit s panickym strachem z autonehody...

Tak - na neveru neexistuje poistka, ale auto ťa donútia poistiť si, aj keď nemyslíš na prípadnú nehodu... a možno je lepšie nie myslieť stále, ale apsoň si pripustiť, že sa niečo také môže stať... hoci trebárs len ťuknutie na parkovisku, defekt bez následkov, alebo podobne. Nespať kvôli nehodu každú noc je jeden extrém - a nepripustiť si, že niečo také sa môže stať aj MNE druhý. :jojo:

Selima — 21. 7. 2015 0:04

jarena napsal(a):

Aknella napsal(a):

Eva. napsal(a):

Děkuji, nechci. Přece jenom už mám v 52 letech nějaké zkušenosti a vím, co říkám. Dokud nezažiješ, nevíš. Ale ty jsi ještě hodně mladá, v tomhle věku ještě mladý starému nevěří. ;):)

Zrovna dnes jsem o tom přemýšlela, že člověk se nejlépe poučí ze svých vlastních chyb. Ale rozhodně souhlasím, že s věkem sbíráme zkušenosti, takže Vy jich máte o mnoho a mnoho více než já v 27 letech :-)

Máš děvče pravdu a je dobře, že jsi připravená. Nezahne jen chlap, který se bojí a je jedno čeho. Pokud je nabídka a nějaké to promile, nechá se ukecat každý. Jak ve vztahu nastoupí běžná rutina, je snadno ho ulovit. Jsou to zvířátka, oni za to nemůžou.

To už teda radšej chovať psa či mačku, nie? ;) Je to menej náročné a vernejšie... :hjarta:

Selima — 21. 7. 2015 0:07

bloncka napsal(a):

Aknella napsal(a):

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

A muj dotaz zni - k cemu si delas tuhle statistiku? Budes tomu svemu pak argumentovat tim, ze vetsina zen tohle netoleruje? Vzdyt uz v tom mas jasno, ne? ;)

Uvazujes o manzelstvi s nim, zda se... Na jakych zakladech bude stat? Nebude zadne: odevzdavam se Tobe..... Slibuji Ti lasku, uctu a vernost.... ??

Vas zaklad bude, ze si sem-tam odskoci a Ty to nebudes vedet? Takze nevera, neucta, lez? On Ti bude taky tolerovat neveru?

Prosim, neber to jako moralizovani, na to nemam pravo, napsala jsem to tvrde, protoze realita bude tvrda.

Hlavne láska sa nedá sľúbiť  - ak sa ti ešte nestalo, že si sa odmilovala (trebárs po niečom, čo ON urobil), tak mne áno... A môžeš tisíckrát sľúbiť, že ho budeš milovať, proste ho zrazu nemiluješ, nevážiš si ho, možno ním pohŕdaš - a je to nezvratné.  :rolleyes: Všetky také sľuby sú na (_._).

Aknella — 21. 7. 2015 6:29

bloncka napsal(a):

Aknella napsal(a):

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

A muj dotaz zni - k cemu si delas tuhle statistiku? Budes tomu svemu pak argumentovat tim, ze vetsina zen tohle netoleruje? Vzdyt uz v tom mas jasno, ne? ;)

Uvazujes o manzelstvi s nim, zda se... Na jakych zakladech bude stat? Nebude zadne: odevzdavam se Tobe..... Slibuji Ti lasku, uctu a vernost.... ??

Vas zaklad bude, ze si sem-tam odskoci a Ty to nebudes vedet? Takze nevera, neucta, lez? On Ti bude taky tolerovat neveru?

Prosim, neber to jako moralizovani, na to nemam pravo, napsala jsem to tvrde, protoze realita bude tvrda.

Nedělám si statistiku, jen mě zajímalo, jaké máte zkušenosti vy :-)
V manželství se samozřejmě slibuje věrnost, úcta, láska. Ale kolik procent lidí to dodržuje? (bohužel...)

Jak jsem řekla, já nevycházím pouze z toho, co mi kdy konkrétně řekl můj partner. Na tuto tématiku jsem se bavila s mnoha muži, kamarády, kolegy... A víceméně všichni měli stejný názor jako můj partner.

Např.
Byla jsem na zahraniční služební cestě, kde byli i dva kolegové ze Slovenska (35 a 37 let). Oba ženatí, oba měli děti, oba měli fungující rodinu. A oba dva mi řekli, že prostě po čase ve vztahu přichází stereotyp a jejich žena, ať je třeba sebekrásnější a sebeupravenejší, se jim časem okouká a oni prostě mají potřebu zkusit ženu jinou (čistě jen na sex). Ovšem zdůraznili mi, že se samozřejmě vždy vrátí domů, protože své manželky milují a jsou spokojení.

Také nejsem žádný příznivce nevěr, ale když to člověk všude kolem sebe slyší a pochopí smýšlení mužů, tak mu pak nezbývá, než se nad tím zkusit zamyslet. A toto téma je právě mým zamyšlením, které jsem chtěla sdílet a zjistit, zda s tímto přístupem má někdo z vás také zkušenosti...

sandra — 21. 7. 2015 6:46

Ahoj Aknello, když mi bylo něco přes 25, tak jsem měla dlouhodobého přítele, se kterým jsme se bavili celkem otevřeně a hlavně jsem věděla, že na něj holky dost letí a on má pozornost žen rád. A protože jsem se v 25ti letech cítila silná jak silnice, tak jsem mu jednou řekla, že pokud mě podvede, tak chci po něm jen jedno - aby myslel na ochranu. Koukal na mě tehdy jak puk. A já si přišla strašně nad věcí. No, netrvalo dlouho a podle pár náznaků a hlavně díky intuici jsem poznala, že se něco děje...Příjemný to rozhodně nebylo, když se mi moje domněnky potvrdily cizími dlouhými vlasy v posteli a v koupelně. Sice můj ex udělal vše pro to, abych nic nepoznala, ale nezvládnul vyluxovat ty vlasy všechny :D
Tím chci jen říct, že až ta situace nastane, tak tě stejně zaskočí, ať jsi teď psychicky "připravená" sebevíc...
V tomhle souhlasím s Evou, že dokud nevěru nezažiješ a netoleruješ "live", tak nemůžeš říct, že něco toleruješ.

Přeji Ti, abys to zvládla co  nejlépe, pokud ta situace nastane. Ještě víc Ti ale přeji, abys něco takového zažívat nemusela.
Pa, S.

Aknella — 21. 7. 2015 6:48

bloncka napsal(a):

Aknella napsal(a):

Přemýšlím, jak sesumírovat myšlenky, které se mi už poměrně dlouho honí hlavou. Nepředpokládám, že mě moc lidí pochopí, ale i přes to to zkusím... :-)
Z mého pohledu existují dva typy nevěry. Nevěra čistě fyzická, tzn. uspokojení sexuálních potřeb, a nevěra duševní, tzn. zamilování se, vzájemné vyjadřování citů, trávení společných chvil a s tím spojené sexuální prožitky.
V této diskuzi mne zajímá pouze nevěra fyzická, neboť nevěrou duševní by pro mne partner okamžitě skončil. 
Předem podotýkám, že jsem si vědoma toho, že na světě samozřejmě existují muži, kteří  jsou svým partnerkám celoživotně věrni, a možná by ani ve svých myšlenkách neuvažovali o nějakém dobrodružství.
Na toto téma mě ve své podstatě přivedl můj partner (35 let), díky němuž slyším historky, které prožívají jeho většinou ženatí kamarádi. I když ve své podstatě, většinu těch historek možná prožil v minulosti i on sám…  Stejné názory jsem slyšela od známých, kolegů či kamarádů. Podstatou je, že tito muži jsou v partnerství spokojení, mají své partnerky/manželky rádi, starají se společně o děti, jezdí na dovolené, na výlety, mají  s manželkami pravidelný sex atd.  I přesto vám však tito muži řeknou, že si neumějí představit mít dlouhodobě (např. po dobu manželství) sex pouze s jednou ženou. Ať už z důvodu sexuálních praktik, které jim manželky neposkytují, nebo z důvodu potřeby ženské rozmanitosti, tzn. když má doma hnědovlásku s malými ňadry, láká ho prsatá blondýna. V potenciálním sexuálním kontaktu tohoto typu tedy nejsou žádné city, žádné společně strávené chvíle či zamilované sms, ale jde tam pouze o sexuální akt, ať už placený či se ženou, která má podobné sexuální potřeby či tužby. Nejde tedy o navazování paralelního vztahu nebo něčeho takového.
Já jsem našla muže, s nímž si rozumím skoro ve všem, je to pro-rodinný typ, máme většinu názorů i zálib společných, vyhovujeme si, nehádáme se, rozumíme si…atd. Je pro mne zkrátka téměř dokonalý…téměř. Jediný háček je ve výše popisované situaci. Po důkladné úvaze jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, že hodně, opravdu hodně mužů smýšlí tak, jako můj partner, nemá cenu hledat jiného partnera, kterému by po dobu manželství stačila pouze jedna sexuální partnerka, protože si troufám říct, že takto všestranně kompatibilního partnera, jakého mám, bych už nenašla. Z toho plyne, že – ikdyž to zní hrozně – já jsem schopná tolerovat tento typ nevěry.
Můj dotaz zní -  byly byste schopné takovýto model partnerství akceptovat? Samozřejmě, že byste o žádné konkrétní nevěře nevěděly, nicméně  žily byste s vědomím, že se to stát může a že se to pravděpodobně v průběhu manželství stane.
Děkuji za názory, popřípadě mě zajímá, co vy v partnerství tolerujete, nebo v čem vy děláte zásadnější kompromisy :-)

A muj dotaz zni - k cemu si delas tuhle statistiku? Budes tomu svemu pak argumentovat tim, ze vetsina zen tohle netoleruje? Vzdyt uz v tom mas jasno, ne? ;)

Uvazujes o manzelstvi s nim, zda se... Na jakych zakladech bude stat? Nebude zadne: odevzdavam se Tobe..... Slibuji Ti lasku, uctu a vernost.... ??

Vas zaklad bude, ze si sem-tam odskoci a Ty to nebudes vedet? Takze nevera, neucta, lez? On Ti bude taky tolerovat neveru?

Prosim, neber to jako moralizovani, na to nemam pravo, napsala jsem to tvrde, protoze realita bude tvrda.

Partner mi řekl, že za x let, pokud by už např. ze zdravotních důvodů nemohl, tak by chápal, že já sex občas potřebuji, a toleroval by mi milence.

Aknella — 21. 7. 2015 6:51

sandra napsal(a):

Ahoj Aknello, když mi bylo něco přes 25, tak jsem měla dlouhodobého přítele, se kterým jsme se bavili celkem otevřeně a hlavně jsem věděla, že na něj holky dost letí a on má pozornost žen rád. A protože jsem se v 25ti letech cítila silná jak silnice, tak jsem mu jednou řekla, že pokud mě podvede, tak chci po něm jen jedno - aby myslel na ochranu. Koukal na mě tehdy jak puk. A já si přišla strašně nad věcí. No, netrvalo dlouho a podle pár náznaků a hlavně díky intuici jsem poznala, že se něco děje...Příjemný to rozhodně nebylo, když se mi moje domněnky potvrdily cizími dlouhými vlasy v posteli a v koupelně. Sice můj ex udělal vše pro to, abych nic nepoznala, ale nezvládnul vyluxovat ty vlasy všechny :D
Tím chci jen říct, že až ta situace nastane, tak tě stejně zaskočí, ať jsi teď psychicky "připravená" sebevíc...
V tomhle souhlasím s Evou, že dokud nevěru nezažiješ a netoleruješ "live", tak nemůžeš říct, že něco toleruješ.

Přeji Ti, abys to zvládla co  nejlépe, pokud ta situace nastane. Ještě víc Ti ale přeji, abys něco takového zažívat nemusela.
Pa, S.

Ježiš, to je strašné. No aby mi někoho tahal do mé postele a koupelny, to bych asi netolerovala, to je fakt :-)

Háňa* — 21. 7. 2015 7:13

Nevěra ... pojďme se podívat, co je to za slovo.
Pokud není nevěrný, je věrný. Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho chybějícímu pocitu jedinečnosti někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, ale o model rodič - dítě, šéf - podřízený,  majitel - majetek .... Vyžadování věrnosti je jen vyžadování důkazu, že mám pro partnera největší hodnotu ze všech. Nevěry se bojí ten, kdo tyto důkazy potřebuje. A kdo je potřebuje ? Ten, kdo si svojí skutečné hodnoty není vědom.  Nemyslím teď hodnotou pro někoho, ale hodnotou, jako takovou. A to je neduh, ze kterého i ta nevěra vychází. Ten druhý ví, že má vedle sebe "biřice s bičem", šťastný v tom není, ale "dá se to, lepší, než nic" - tak buď s ním bojuje o pozice, jeho příkazy se snaží bojkotovat , ale  drží se v tomto vztahu, protože ani on si není své hodnoty vědom - nakonec, "vrána k vráně sedá", to je známá věc. Takže je rád, že má nějaký ten vztah,   ale občas alespoň na chvíli utíká za trochou té svobody - do "Miroslavovy země" :) :vissla: https://www.youtube.com/watch?v=goEjCi5TIwo

Vztah je souvztažnost - tedy soužití v tom, co máme společné a v čem oba chceme žít a je nám v tom dobře. Pokud chybí to OBA, potom není důvod spolu být. Pokud nechybí, oba jsou v tom, v čem opravdu být chtějí a považují to za pro svůj život ideální, nemají potřebu zkoušet, jestli by to jinde nebylo lepší. Nemá důvod utíkat do Miroslavovy země, žije v ní :)

Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby byl.;)

Nevěrný člověk může být jen sám sobě - když si nechá linkovat, jak má žít, přijme cizí představy o svém životě, plní něčí očekávání,  když svůj život a své štěstí odevzdává někomu jinému ...  ztratí sebe.

Eva. — 21. 7. 2015 8:06

Háňa* napsal(a):

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho pocitům někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, ale o model rodič - dítě, šéf - podřízený,  majitel - majetek .... Vyžadování věrnosti je jen vyžadování důkazu, že mám pro partnera největší hodnotu ze všech. Nevěry se bojí ten, kdo tyto důkazy potřebuje. A kdo je potřebuje ? Ten, kdo si svojí skutečné hodnoty není vědom.  Nemyslím teď hodnotou pro někoho, ale hodnotou, jako takovou. A to je neduh, ze kterého i ta nevěra vychází. Ten druhý ví, že má vedle sebe "biřice s bičem", tak buď s ním bojuje o pozice, jeho příkazy se snaží bojkotovat a nebo se drží v tomto vztahu, protože ani on si není své hodnoty vědom - nakonec, "vrána k vráně sedá", to je známá věc. Takže je rád, že má nějaký ten vztah,   ale občas alespoň na chvíli utíká za trochou té svobody - do "Miroslavovy země" :) :vissla: https://www.youtube.com/watch?v=goEjCi5TIwo

Vztah je souvztažnost - tedy soužití v tom, co máme společné a v čem oba chceme žít a je nám v tom dobře. Pokud chybí to OBA, potom není důvod spolu být. Pokud nechybí, oba jsou v tom, v čem opravdu být chtějí a považují to za pro svůj život ideální, nemají potřebu zkoušet, jestli by to jinde nebylo lepší.
Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby byl.;)

Nevěrný člověk může být jen sám sobě - když si nechá linkovat, jak má žít, přijme cizí představy o svém životě, plní něčí očekávání,  když svůj život a své štěstí odevzdává někomu jinému ...  ztratí sebe.

Proč takový pohled na vztah?
Já mám pohled jiný. Miluji svého partnera, a nemám potřebu sdílet svou nejhlubší intimitu - intimitu těla ani intimitu duše - s jiným mužem.
Utíká pro trochu svobody? Já nepotřebuju utíkat pro žádnou svobodu. Svobodně jsem se rozhodla s mým mužem žít. Takže svobodu mám a nepotřebuju si pro ni někam utíkat.
Takže záleží na tom, jak se kdo na nevěru podívá. Někdo jako dráb partnera. Někdo jako milující člověk a člověk věřící v partnera. A jestli přijde čas, kdy partner chce sdílet své tělo s jiným, tak mu nebránit. Ale také neznásilňovat sám sebe tím, že bych musela ve jménu (čeho vlastně?) snášet něco, co snášet nechci.

Háňa* — 21. 7. 2015 8:18

Eva. napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho pocitům někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, ale o model rodič - dítě, šéf - podřízený,  majitel - majetek .... Vyžadování věrnosti je jen vyžadování důkazu, že mám pro partnera největší hodnotu ze všech. Nevěry se bojí ten, kdo tyto důkazy potřebuje. A kdo je potřebuje ? Ten, kdo si svojí skutečné hodnoty není vědom.  Nemyslím teď hodnotou pro někoho, ale hodnotou, jako takovou. A to je neduh, ze kterého i ta nevěra vychází. Ten druhý ví, že má vedle sebe "biřice s bičem", tak buď s ním bojuje o pozice, jeho příkazy se snaží bojkotovat a nebo se drží v tomto vztahu, protože ani on si není své hodnoty vědom - nakonec, "vrána k vráně sedá", to je známá věc. Takže je rád, že má nějaký ten vztah,   ale občas alespoň na chvíli utíká za trochou té svobody - do "Miroslavovy země" :) :vissla: https://www.youtube.com/watch?v=goEjCi5TIwo

Vztah je souvztažnost - tedy soužití v tom, co máme společné a v čem oba chceme žít a je nám v tom dobře. Pokud chybí to OBA, potom není důvod spolu být. Pokud nechybí, oba jsou v tom, v čem opravdu být chtějí a považují to za pro svůj život ideální, nemají potřebu zkoušet, jestli by to jinde nebylo lepší.
Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby byl.;)

Nevěrný člověk může být jen sám sobě - když si nechá linkovat, jak má žít, přijme cizí představy o svém životě, plní něčí očekávání,  když svůj život a své štěstí odevzdává někomu jinému ...  ztratí sebe.

Proč takový pohled na vztah?
Já mám pohled jiný. Miluji svého partnera, a nemám potřebu sdílet svou nejhlubší intimitu - intimitu těla ani intimitu duše - s jiným mužem.
Utíká pro trochu svobody? Já nepotřebuju utíkat pro žádnou svobodu. Svobodně jsem se rozhodla s mým mužem žít. Takže svobodu mám a nepotřebuju si pro ni někam utíkat.
Takže záleží na tom, jak se kdo na nevěru podívá. Někdo jako dráb partnera. Někdo jako milující člověk a člověk věřící v partnera. A jestli přijde čas, kdy partner chce sdílet své tělo s jiným, tak mu nebránit. Ale také neznásilňovat sám sebe tím, že bych musela ve jménu (čeho vlastně?) snášet něco, co snášet nechci.

Proč ?  Proč bych ti měla zdůvodňovat, proč mám takový pohled na vztah ? Prostě mám. O tom to právě je - každý má svůj pohled, své vnímání a je na něm, zařídit si život  tak, aby v něm byl šťastný. Někdo k pocitu štěstí potřebuje rukojmí, někdo ne, protože umí být šťastný i když je se sebou sám :) Ten si může dovolit ten luxus mít vztah bez podmínek. Vztah je pro mě ryzí dobrovolnost - ve všem. Muž to má stejně, takže není co řešit. Potkat toho, kdo má tyhle věci stejně, je základ........
Ale ono to tak právě bývá, že se potkají dva, co to mají stejně - často bohužel stejně nešťastně :)
Ani já nepotřebuji utíkat do Miroslavovy země - žiju v ní ;) Kdybych v ní nežila, odejdu do ní. Co tam, kde mi není dobře.

Eva. — 21. 7. 2015 8:36

Háňo a přesně o tom jsem psala. Ale dívám se jinou optikou, než že ne/chci mít rukojmího. Protože mi náleží řešit jenom sama sebe.

Selima — 21. 7. 2015 12:40

Eva. napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho pocitům někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, ale o model rodič - dítě, šéf - podřízený,  majitel - majetek .... Vyžadování věrnosti je jen vyžadování důkazu, že mám pro partnera největší hodnotu ze všech. Nevěry se bojí ten, kdo tyto důkazy potřebuje. A kdo je potřebuje ? Ten, kdo si svojí skutečné hodnoty není vědom.  Nemyslím teď hodnotou pro někoho, ale hodnotou, jako takovou. A to je neduh, ze kterého i ta nevěra vychází. Ten druhý ví, že má vedle sebe "biřice s bičem", tak buď s ním bojuje o pozice, jeho příkazy se snaží bojkotovat a nebo se drží v tomto vztahu, protože ani on si není své hodnoty vědom - nakonec, "vrána k vráně sedá", to je známá věc. Takže je rád, že má nějaký ten vztah,   ale občas alespoň na chvíli utíká za trochou té svobody - do "Miroslavovy země" :) :vissla: https://www.youtube.com/watch?v=goEjCi5TIwo

Vztah je souvztažnost - tedy soužití v tom, co máme společné a v čem oba chceme žít a je nám v tom dobře. Pokud chybí to OBA, potom není důvod spolu být. Pokud nechybí, oba jsou v tom, v čem opravdu být chtějí a považují to za pro svůj život ideální, nemají potřebu zkoušet, jestli by to jinde nebylo lepší.
Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby byl.;)

Nevěrný člověk může být jen sám sobě - když si nechá linkovat, jak má žít, přijme cizí představy o svém životě, plní něčí očekávání,  když svůj život a své štěstí odevzdává někomu jinému ...  ztratí sebe.

Proč takový pohled na vztah?
Já mám pohled jiný. Miluji svého partnera, a nemám potřebu sdílet svou nejhlubší intimitu - intimitu těla ani intimitu duše - s jiným mužem.
Utíká pro trochu svobody? Já nepotřebuju utíkat pro žádnou svobodu. Svobodně jsem se rozhodla s mým mužem žít. Takže svobodu mám a nepotřebuju si pro ni někam utíkat.
Takže záleží na tom, jak se kdo na nevěru podívá. Někdo jako dráb partnera. Někdo jako milující člověk a člověk věřící v partnera. A jestli přijde čas, kdy partner chce sdílet své tělo s jiným, tak mu nebránit. Ale také neznásilňovat sám sebe tím, že bych musela ve jménu (čeho vlastně?) snášet něco, co snášet nechci.

Iste, v jednej chvíli... a o XY rokov sa môžeš slobodne rozhodnúť, že a, už s ním žiť nechceš; b, že chceš s ním žiť, ale chceš si zároveň vyskúšať, ako by sa žilo (aspoň čiastočne) s niekým iným; c, s ním žiť chceš, ale INAK... Nič nie je definitívne na tomto svete, ani len tá smrť nie. ;)

Háňa* — 21. 7. 2015 13:03

Ale je, degfinitivné - přišli jsme sem každý sám, žijeme každý za sebe a každý sám zase odejdeme. To je prostě skutečnost.
Čili, prvotní věc je, naučit se žít a být šťastný sám se sebou - v sobě. Přesněji řečeno vrátit se zpátky do bodu, kde jsme byli jako děti, než do nás systém zmrzačil těmi různými modely, poučkami, co je správné, apod.

Když potom potkáš někoho, s kým je ti dobře, tím líp. Ale není to pro tebe nutnost - nepotřebuješ hledat někoho, kdo tě udělá šťastným, díky tomu, že se ti bude strefovat do tvých přání a tím sebe potlačovat. Nepotřebuješ někoho zotročovat svými očekáváními. A protože to nepotřebuješ, nemusíš brát všechno, co se nabízí. Jsi to ty, kdo si vybírá, co mu vyhovuje a komu hezký vztah může už tak bohatý život obohatit ještě víc.

V takovém vztahu není prostor ani důvod k nějakým strachům - ať už z nevěry nebo čehokoli jiného. A že nemusí být na vždycky ... nemusí, no, tak co. Teď je, tak žijme teď.

bloncka — 21. 7. 2015 14:12

Selima napsal(a):

Hlavne láska sa nedá sľúbiť  - ak sa ti ešte nestalo, že si sa odmilovala (trebárs po niečom, čo ON urobil), tak mne áno... A môžeš tisíckrát sľúbiť, že ho budeš milovať, proste ho zrazu nemiluješ, nevážiš si ho, možno ním pohŕdaš - a je to nezvratné.  :rolleyes: Všetky také sľuby sú na (_._).

Ja jsem ten manzelsky slib uvedla proto, ze vyjadruje nejaky zavazek, svobodne vyjadreni principu, na kterych oba predpokladaji, ze to manzelstvi bude fungovat. Je fuk, co si slibi (pokud jsou presvedceni, ze to dokazou splnit, jinak by to prece nerikali), pokud to zakladni a zasadni nedodrzi, zrejme ten vztah pujde do kytek. Predstavila jsem si, jak tedy tyto zakladni kameny vykomunikuje se svym partnerem autorka.

Souhlasim s tim, co pise Hana - idealni vztah je dobrovolny, motivovany pozitivnimi ne negativnimi emocemi. Jen je potreba si vyjasnit, co kdo od toho vztahu ceka (formalne to muze byt manzelsky slib). Prece kdyz vim, ze mi nevera partnera bude vadit, tak mu to reknu, obzvlast kdyz z jeho reci tusim, ze je nevera podle nej normalni. Takovy vztah nechci, budu proto hledat dal. Samozrejme, ze i v mem dalsim (zpocatku idealnim) vztahu se muze nevera prihodit - pokud ale vim, ze takovy vztah pro me neni a predem jsem to parnerovi rekla, tak holt ten vztah skonci. A neberu to tak, ze nekoho nutim plnit ma ocekavani, plnim si je sama a v idealnim pripade mam vedle sebe nekoho, kdo to vidi stejne.

bloncka — 21. 7. 2015 14:41

A jeste k tomu smysleni nebo "nastaveni" muzu, ktere povazuje autorka za normalni ohledne nevery - jedna vec jsou fantazie, druha vec jsou prilezitosti a jejich (ne)vyuziti. Asi vic prilezitosti ma mlady atraktivni, resp. stary bohaty (dosadte si kombinaci dle uvazeni) muz nez stary osklivy nemocny chudak, to je jasne. Ale predem svemu atraktivnimu muzi slibit, ze mu budu tolerovat neveru, to bych nedokazala. Radeji bych dal hledala jineho atraktivniho ;) :D

Judyna — 21. 7. 2015 16:34

Partner mi řekl, že za x let, pokud by už např. ze zdravotních důvodů nemohl, tak by chápal, že já sex občas potřebuji, a toleroval by mi milence.

Aknello, toto mě zaujalo. Takže podle Tvého partnera je běžné, že muž prostě občas odskočí jinam, ale žena může pouze v případě, kdy její partner je zdravotně indisponován?v Jinak by to netoleroval?

Já bych mu asi začala vykládat, jak běžně zahýbají ženy.

Judyna — 21. 7. 2015 16:45

Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby by

Hano, ano s tím lze souhlasit, ale v praxi - byla bys opravdu tak vysoce tolerantní, kdybys byla doma s malými dětmi, manžel by Ti s lehkým srdcem oznámil, že se zamiloval do jiné a odchází? Ty by ses na něj vůbec nezlobila, že Tě v tom nechá samotnou? A bez peněz, v případě, že bys byla na mateřské? Jenom bys sis pomyslela, že je jenom dobře, že "dělá" na tom, aby byl šťastný?

Já sama jsem nevěru nikdy neřešila, protože já jsem nikdy nežárlila - prostě to v sobě nemám a právě důvěra a tolerance jsou pro mě ve vztahu důležité. Ale přesto bych nikdy nemohla napsat to, co ty. Jelikož myslím,  že ono to tak jednoduché není. Protože ve vztahu, kde jsou i děti, jde i o zodpovědnost. Ne jen o svobodu a lehkost bytí.

lupina montana — 21. 7. 2015 17:07

Háňa* napsal(a):

Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Ty máš tedy zvláštní výklad slova "věrný" :co:

Selima napsal(a):

Nič nie je definitívne na tomto svete, ani len tá smrť nie

Háňa* napsal(a):

Ale je, degfinitivné

Jakpak tohle víš tak nezpochybnitelně a jistě? ;)

Eva. — 21. 7. 2015 18:22

Taky bych chtěla vidět Háňu, jak se dvěma-třema malými dětmi a existenčními starostmi je tak tolerantní, jak tady popsala. Jak s nevěrou a odchodem manžela nemá žádný problém. Jo, to je taky takové coby kdyby, jako píše i autorka vlákna. Ale až realita nás prověří.

sahleb — 22. 7. 2015 7:53

Ivana napsal(a):

Až do svých 45 let jsem si myslela, že nevěra je takový nějaký exces, že většina lidí je věrných. dnes jsem zas přesvědčená o opaku - naprostá většina lidí a zejména mužů je nevěrných. A to je i jeden z důvodů, proč si nehledám jiný vztah - abych to nemusela řešit. Protože vím, že mně by fyzická nevěra vadila hodně a psychická, tj. kdyby se zamiloval do jiné, tam už je to naprosto jasné, tím by vztah přece musel skončit, ne?

Ja teda jsem takto naivni nebyla", ale pro me je vernost zaklad vztahu. 
Nemohu pochopit, ze se dela rozdil mezi fyzickou neverou (bohapuste schoukani) a mezi psychickou se zamilovanosti. pro me je oboje nepripustny.
Predstava, ze me necha chladnejsi a ze budu snaze odpoustet, kdyz by muj patrner chodil za  prostitutkou nez zajem o nekoho jineho, to nemohu. Zda se mi, ze je to takovy alibismus na vlastni psychiku. Vzdyt to jako nic neznamena, tak se menusime zlobit.
Kupodivu jsem slysela takto mluvit jen zeny. Muzi v tom podle me rozdil nedelaji, tim myslim neveru partnerky. vsilo by jim i to, ze si bez lasky k nekomu chodi pro sex.

Vymluvy povazuji za trapne, to ze jako manzelka nechce nektere praktiky...apod...prote jen vymluvy  a svadeni viny na druheho.

sahleb — 22. 7. 2015 8:03

Háňa* napsal(a):

Nevěra ... pojďme se podívat, co je to za slovo.
Pokud není nevěrný, je věrný. Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho chybějícímu pocitu jedinečnosti někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, [/b]

BLBOST

Selima — 22. 7. 2015 9:28

bloncka napsal(a):

Selima napsal(a):

Hlavne láska sa nedá sľúbiť  - ak sa ti ešte nestalo, že si sa odmilovala (trebárs po niečom, čo ON urobil), tak mne áno... A môžeš tisíckrát sľúbiť, že ho budeš milovať, proste ho zrazu nemiluješ, nevážiš si ho, možno ním pohŕdaš - a je to nezvratné.  :rolleyes: Všetky také sľuby sú na (_._).

Ja jsem ten manzelsky slib uvedla proto, ze vyjadruje nejaky zavazek, svobodne vyjadreni principu, na kterych oba predpokladaji, ze to manzelstvi bude fungovat. Je fuk, co si slibi (pokud jsou presvedceni, ze to dokazou splnit, jinak by to prece nerikali), pokud to zakladni a zasadni nedodrzi, zrejme ten vztah pujde do kytek. Predstavila jsem si, jak tedy tyto zakladni kameny vykomunikuje se svym partnerem autorka.

Souhlasim s tim, co pise Hana - idealni vztah je dobrovolny, motivovany pozitivnimi ne negativnimi emocemi. Jen je potreba si vyjasnit, co kdo od toho vztahu ceka (formalne to muze byt manzelsky slib). Prece kdyz vim, ze mi nevera partnera bude vadit, tak mu to reknu, obzvlast kdyz z jeho reci tusim, ze je nevera podle nej normalni. Takovy vztah nechci, budu proto hledat dal. Samozrejme, ze i v mem dalsim (zpocatku idealnim) vztahu se muze nevera prihodit - pokud ale vim, ze takovy vztah pro me neni a predem jsem to parnerovi rekla, tak holt ten vztah skonci. A neberu to tak, ze nekoho nutim plnit ma ocekavani, plnim si je sama a v idealnim pripade mam vedle sebe nekoho, kdo to vidi stejne.

Podľa mňa je manželský sľub jeden z najvčších oj... oblbovákov ľudstva. Človek môže byť presvedčený, o čom chce - fakt je, že ani NETUŠÍ, čo mu život nakladie za skúšky, testy, pokušenia, krízy, apod., takže to je podľa mňa niečo na úrovni sľubu, že nikdy nezomriem. :jojo: Jasné, môžem manžela potešiť tým, že mu sľúbim žiť večne a nikdy nezomrieť, ale... ALE splnenie je druhá vec. A výpovedná hodnota toho sľubu je 0,000000 ho :-). Je to proste rituál na úrovni rozbíjania tanierov alebo kŕmenia novomanželov, žiaden väčší význam by som mu nepripisovala. ;) Bloud, kto ho berie doslova a smrteľne vážne.

Selima — 22. 7. 2015 9:29

bloncka napsal(a):

Selima napsal(a):

Hlavne láska sa nedá sľúbiť  - ak sa ti ešte nestalo, že si sa odmilovala (trebárs po niečom, čo ON urobil), tak mne áno... A môžeš tisíckrát sľúbiť, že ho budeš milovať, proste ho zrazu nemiluješ, nevážiš si ho, možno ním pohŕdaš - a je to nezvratné.  :rolleyes: Všetky také sľuby sú na (_._).

Ja jsem ten manzelsky slib uvedla proto, ze vyjadruje nejaky zavazek, svobodne vyjadreni principu, na kterych oba predpokladaji, ze to manzelstvi bude fungovat. Je fuk, co si slibi (pokud jsou presvedceni, ze to dokazou splnit, jinak by to prece nerikali), pokud to zakladni a zasadni nedodrzi, zrejme ten vztah pujde do kytek. Predstavila jsem si, jak tedy tyto zakladni kameny vykomunikuje se svym partnerem autorka.

Souhlasim s tim, co pise Hana - idealni vztah je dobrovolny, motivovany pozitivnimi ne negativnimi emocemi. Jen je potreba si vyjasnit, co kdo od toho vztahu ceka (formalne to muze byt manzelsky slib). Prece kdyz vim, ze mi nevera partnera bude vadit, tak mu to reknu, obzvlast kdyz z jeho reci tusim, ze je nevera podle nej normalni. Takovy vztah nechci, budu proto hledat dal. Samozrejme, ze i v mem dalsim (zpocatku idealnim) vztahu se muze nevera prihodit - pokud ale vim, ze takovy vztah pro me neni a predem jsem to parnerovi rekla, tak holt ten vztah skonci. A neberu to tak, ze nekoho nutim plnit ma ocekavani, plnim si je sama a v idealnim pripade mam vedle sebe nekoho, kdo to vidi stejne.

Á propos - ľudia, hlavne v partnerskom vťahu, málokedy hovoria 100% pravde - niekedy ju ani nevedia a niekedy vedia, ale tušia, že je lepšie nepriznať. :jojo:

Selima — 22. 7. 2015 9:32

Judyna napsal(a):

Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby by

Hano, ano s tím lze souhlasit, ale v praxi - byla bys opravdu tak vysoce tolerantní, kdybys byla doma s malými dětmi, manžel by Ti s lehkým srdcem oznámil, že se zamiloval do jiné a odchází? Ty by ses na něj vůbec nezlobila, že Tě v tom nechá samotnou? A bez peněz, v případě, že bys byla na mateřské? Jenom bys sis pomyslela, že je jenom dobře, že "dělá" na tom, aby byl šťastný?

Já sama jsem nevěru nikdy neřešila, protože já jsem nikdy nežárlila - prostě to v sobě nemám a právě důvěra a tolerance jsou pro mě ve vztahu důležité. Ale přesto bych nikdy nemohla napsat to, co ty. Jelikož myslím,  že ono to tak jednoduché není. Protože ve vztahu, kde jsou i děti, jde i o zodpovědnost. Ne jen o svobodu a lehkost bytí.

Rodičovstvo je ale zasa iná vec ako partnerstvo - a má iné pravidlá a zásady, podľa mňa. Je iné nájsť si "záložnú verziu" maželky a odskakovať si k nej od rodiny a je iné opustiť rodinu, vrátane detí, kvôli inej žene. ;) Aj keď - zostávať len kvôli deťom je podľa mňa rozkladné a vo finále smrtiace pre všetkých zúčastnených, ak sa už rodičia nemajú radi. :/ :kapitulation:

Selima — 22. 7. 2015 9:34

sahleb napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Nevěra ... pojďme se podívat, co je to za slovo.
Pokud není nevěrný, je věrný. Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho chybějícímu pocitu jedinečnosti někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, [/b]

BLBOST

Poburuje ťa, že by si partneri nemali navzájom diktovať? :)

Eva. — 22. 7. 2015 10:30

Selima napsal(a):

Podľa mňa je manželský sľub jeden z najvčších oj... oblbovákov ľudstva. Človek môže byť presvedčený, o čom chce - fakt je, že ani NETUŠÍ, čo mu život nakladie za skúšky, testy, pokušenia, krízy, apod., takže to je podľa mňa niečo na úrovni sľubu, že nikdy nezomriem. :jojo: Jasné, môžem manžela potešiť tým, že mu sľúbim žiť večne a nikdy nezomrieť, ale... ALE splnenie je druhá vec. A výpovedná hodnota toho sľubu je 0,000000 ho :-). Je to proste rituál na úrovni rozbíjania tanierov alebo kŕmenia novomanželov, žiaden väčší význam by som mu nepripisovala. ;) Bloud, kto ho berie doslova a smrteľne vážne.

Pro mě je manželství nejvíc, co může mezi mužem a ženou být. O tom to právě je, Selimo. O vnitřní pokoře, o sdílení, o vědomí, že co slibuji, to i dodržím. V dobrém i ve zlém. O tom to právě je. O tom splnění. O takové síle slibu, která je navždy.
To, co píšeš ty a někteří jiní, píší lidé, kteří ještě nepochopili.

Dorka — 22. 7. 2015 10:34

Uvaha nad potencionalnim prubehem potencialni nevery:
M: Draha, vcera na sluzebni ceste se vyskytla takova ochotna pipka, tak jsem si s ni zaspasoval. Nic vazneho, jen sex... Tobe se nevyrovna, miluju te...
Z: To je v poho, ja jsem na firemnim vecirku take podrzela sefovi, tolik me svadel, ..bylo to fajn, ale na tebe, milacku, nema...

Judyna — 22. 7. 2015 13:26

Selima napsal(a):

Judyna napsal(a):

Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby by

Hano, ano s tím lze souhlasit, ale v praxi - byla bys opravdu tak vysoce tolerantní, kdybys byla doma s malými dětmi, manžel by Ti s lehkým srdcem oznámil, že se zamiloval do jiné a odchází? Ty by ses na něj vůbec nezlobila, že Tě v tom nechá samotnou? A bez peněz, v případě, že bys byla na mateřské? Jenom bys sis pomyslela, že je jenom dobře, že "dělá" na tom, aby byl šťastný?

Já sama jsem nevěru nikdy neřešila, protože já jsem nikdy nežárlila - prostě to v sobě nemám a právě důvěra a tolerance jsou pro mě ve vztahu důležité. Ale přesto bych nikdy nemohla napsat to, co ty. Jelikož myslím,  že ono to tak jednoduché není. Protože ve vztahu, kde jsou i děti, jde i o zodpovědnost. Ne jen o svobodu a lehkost bytí.

Rodičovstvo je ale zasa iná vec ako partnerstvo - a má iné pravidlá a zásady, podľa mňa. Je iné nájsť si "záložnú verziu" maželky a odskakovať si k nej od rodiny a je iné opustiť rodinu, vrátane detí, kvôli inej žene. ;) Aj keď - zostávať len kvôli deťom je podľa mňa rozkladné a vo finále smrtiace pre všetkých zúčastnených, ak sa už rodičia nemajú radi. :/ :kapitulation:

Selimo, ty ale píšeš o něčem úplně jiném . Já jen reagovala na Hanu, že pro ženu s malými dětmi těžko platí to, co napsala - že by žena neměla právo se na partnera, který od ní odchází za jinou, ani zlobit - přece chce být šťastný. No takovou bys myslím nenašla.

Judyna — 22. 7. 2015 13:31

Dorka napsal(a):

Uvaha nad potencionalnim prubehem potencialni nevery:
M: Draha, vcera na sluzebni ceste se vyskytla takova ochotna pipka, tak jsem si s ni zaspasoval. Nic vazneho, jen sex... Tobe se nevyrovna, miluju te...
Z: To je v poho, ja jsem na firemnim vecirku take podrzela sefovi, tolik me svadel, ..bylo to fajn, ale na tebe, milacku, nema...

Jo asi tak....
A zajímalo by mě pokračování. Protože i když u ženy se jaksi předpokládá, že by mužovu nevěru měla ustát, u muže je to jiné. Tam neplatí  - co dělám  já, můžeš i ty.

Proto mě zaujala věta zakladatelky o tom, jak manžel by pochopil její nevěru, ovšem jen pokud by byl zdravotně indisponován. Zároveň ale mluvil o naprosto běžných nevěrách svých kolegů - o nic přece nejde - oni své ženy milují. Ale zajímalo by mě, jestli jsou tak tolerantní k nevěrám svých manželek.

sahleb — 22. 7. 2015 20:46

Selima napsal(a):

sahleb napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Nevěra ... pojďme se podívat, co je to za slovo.
Pokud není nevěrný, je věrný. Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Pokud někdo stojí o to, aby kvůli jeho chybějícímu pocitu jedinečnosti někdo potlačoval svoje touhy, nejen sexuální, ale jakékoli, nebo to dokonce vyžaduje - čili určuje druhému, jak se má chovat, potom se nejedná o partnerství a už vůbec ne o lásku, [/b]

BLBOST

Poburuje ťa, že by si partneri nemali navzájom diktovať? :)

Ne, hlavne prvni veta je hodne mimo. Vypada to, ze vernost jsou galeje a nekdo to vynucuje. A nekdo je verny , kvuli jeho chybejicimu pocitu jedinecnosti ...ja ziram.
Ja si naopak mys,im, ze vstoupit do svazku s tim  ze si budeme verni je normalni.
Jak pravi klasik:" Vernost je dulezita........NEVERA TAKY".

Eva. — 22. 7. 2015 20:49

sahleb napsal(a):

Ja si naopak mys,im, ze vstoupit do svazku s tim  ze si budeme verni je normalni.

sahleb vystihla skutečnou podstatu.
Nenechme si namluvit, že být ve vztahu s tím, že si budeme věrni, není normální.

sahleb — 22. 7. 2015 20:54

Dorka napsal(a):

Uvaha nad potencionalnim prubehem potencialni nevery:
M: Draha, vcera na sluzebni ceste se vyskytla takova ochotna pipka, tak jsem si s ni zaspasoval. Nic vazneho, jen sex... Tobe se nevyrovna, miluju te...
Z: To je v poho, ja jsem na firemnim vecirku take podrzela sefovi, tolik me svadel, ..bylo to fajn, ale na tebe, milacku, nema...

Takhle si to predstavuji u Mani. Kvuli tomu sem pise, abychom my pochopily....:lol:

Dorka — 22. 7. 2015 21:17

Eva. napsal(a):

sahleb napsal(a):

Ja si naopak mys,im, ze vstoupit do svazku s tim  ze si budeme verni je normalni.

sahleb vystihla skutečnou podstatu.
Nenechme si namluvit, že být ve vztahu s tím, že si budeme věrni, není normální.

Ano.
Ovsem jako vedlejsi produkt teto duchaplne debaty vyplynulo, ze jaksi my zeny musime pocitat s tim, ze nam chlapi zahnou, a v ramci emancipace bychom se mely naucit totez (zahybat) a chlapy presvedcit o tom, ze nam to MUSEJ ROVNOPRAVNE TOLEROVAT...
Pac ako hovori Sel, nic nemozes dopredu ani vediet, ani slubit...
Ja si teda ale myslim, ze viem, a to moc dobre, ze slubit mozem len to, co mozem splnit, inak si robim z huby pr... a nestojim za nic...

Selima — 22. 7. 2015 23:27

Judyna napsal(a):

Selima napsal(a):

Judyna napsal(a):

Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby by

Hano, ano s tím lze souhlasit, ale v praxi - byla bys opravdu tak vysoce tolerantní, kdybys byla doma s malými dětmi, manžel by Ti s lehkým srdcem oznámil, že se zamiloval do jiné a odchází? Ty by ses na něj vůbec nezlobila, že Tě v tom nechá samotnou? A bez peněz, v případě, že bys byla na mateřské? Jenom bys sis pomyslela, že je jenom dobře, že "dělá" na tom, aby byl šťastný?

Já sama jsem nevěru nikdy neřešila, protože já jsem nikdy nežárlila - prostě to v sobě nemám a právě důvěra a tolerance jsou pro mě ve vztahu důležité. Ale přesto bych nikdy nemohla napsat to, co ty. Jelikož myslím,  že ono to tak jednoduché není. Protože ve vztahu, kde jsou i děti, jde i o zodpovědnost. Ne jen o svobodu a lehkost bytí.

Rodičovstvo je ale zasa iná vec ako partnerstvo - a má iné pravidlá a zásady, podľa mňa. Je iné nájsť si "záložnú verziu" maželky a odskakovať si k nej od rodiny a je iné opustiť rodinu, vrátane detí, kvôli inej žene. ;) Aj keď - zostávať len kvôli deťom je podľa mňa rozkladné a vo finále smrtiace pre všetkých zúčastnených, ak sa už rodičia nemajú radi. :/ :kapitulation:

Selimo, ty ale píšeš o něčem úplně jiném . Já jen reagovala na Hanu, že pro ženu s malými dětmi těžko platí to, co napsala - že by žena neměla právo se na partnera, který od ní odchází za jinou, ani zlobit - přece chce být šťastný. No takovou bys myslím nenašla.

Keď to takto podávaš - tak veru ale nemala. Ak muž odíde od detí a vykašle sa na ne, to je úplne iná šálka kávy... otcom by nemal prestať byť nikdy, ani keby mal za partnerku Starú Blažkovú (alebo partnera, povedzme). Ale milenecko-partnerský vzťah je dobrovoľný a milovať, cítiť túžbu, úctu, priateľstvo a lásku sa nedá na rozkaz, ani na zaťaté vlastné zuby. :/ Je to smutné, ale pravdivé - a neostáva nič iné, len sa s tým vyrovnať. A poslať ho za šťastím a ísť ďalej hľadať to SVOJE šťastie - radšej ako keď je celá rodina rozhádaná, nešťastná, vrátane detí. :tesi:

Selima — 22. 7. 2015 23:34

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Podľa mňa je manželský sľub jeden z najvčších oj... oblbovákov ľudstva. Človek môže byť presvedčený, o čom chce - fakt je, že ani NETUŠÍ, čo mu život nakladie za skúšky, testy, pokušenia, krízy, apod., takže to je podľa mňa niečo na úrovni sľubu, že nikdy nezomriem. :jojo: Jasné, môžem manžela potešiť tým, že mu sľúbim žiť večne a nikdy nezomrieť, ale... ALE splnenie je druhá vec. A výpovedná hodnota toho sľubu je 0,000000 ho :-). Je to proste rituál na úrovni rozbíjania tanierov alebo kŕmenia novomanželov, žiaden väčší význam by som mu nepripisovala. ;) Bloud, kto ho berie doslova a smrteľne vážne.

Pro mě je manželství nejvíc, co může mezi mužem a ženou být. O tom to právě je, Selimo. O vnitřní pokoře, o sdílení, o vědomí, že co slibuji, to i dodržím. V dobrém i ve zlém. O tom to právě je. O tom splnění. O takové síle slibu, která je navždy.
To, co píšeš ty a někteří jiní, píší lidé, kteří ještě nepochopili.

Ja som pochopila, ale inak ako Ty... sľub je bezcenný, čo je cenné - a pravdivé - je "mám ťa rád/rada a budem sa snažiť budovať s tebou spoločné šťastie čo najdlhšie, kým to bude nás oboch aspoň trochu prínosné a kým budeme šťastní...". Amen. (Mmch, aj ty, aj tvoj miláčik ste už, myslím, vernosť a ďalšie nesplniteľné veci sľubovali - a kde sú tie sľuby? Kde je ich splnenie...?) A mmch, ty hovoríš o sľube, ktorý TY dodržíš, ale ani slovo o tom, že by si mala právo (nehovoriac už o praktických prostriedkoch, ako to urobiť) vymáhať vernosť od partnera. Podľa mňa nemáš ani právo žiadať od neho žiadne sľuby - ak ti ich sám dá, tak OK - ale to ešte nemusí znamenať, že naozaj VIE, čo sľubuje a bude to vedieť stále, aj o 20 rokov...

Selima — 22. 7. 2015 23:37

Dorka napsal(a):

Uvaha nad potencionalnim prubehem potencialni nevery:
M: Draha, vcera na sluzebni ceste se vyskytla takova ochotna pipka, tak jsem si s ni zaspasoval. Nic vazneho, jen sex... Tobe se nevyrovna, miluju te...
Z: To je v poho, ja jsem na firemnim vecirku take podrzela sefovi, tolik me svadel, ..bylo to fajn, ale na tebe, milacku, nema...

Inteligentní a empatickí ľudia nemajú potrebu zdieľať jeden svoj vzťah s niekým ďalším - a to ani ten jednorazový vzťah (takisto ako nedebatujú s milencom/milenkou o manželke). Neinteligentní a neempatickí by si mali nájsť bezpečnejšie hobby, napr. rybárčenie, pyrotechniku a tak.... ;)

Selima — 22. 7. 2015 23:40

Eva. napsal(a):

sahleb napsal(a):

Ja si naopak mys,im, ze vstoupit do svazku s tim  ze si budeme verni je normalni.

sahleb vystihla skutečnou podstatu.
Nenechme si namluvit, že být ve vztahu s tím, že si budeme věrni, není normální.

Je to krásny ideál, realita je to percentuálne malá... Ani jeden z tvojich - dlhodobejších, o tom sa bavíme - partnerov nebol/nie je verný... Takže povedzme to takto - je štatisticky časté, že žena je verná v nádeji, že muž to ocení a tiež bude verný, ale muž je pritom dosť často neverný (štatisticky častejšie, ako žena- neviem síce s kým, asi s inými mužmi... alebo vdovami :D ). Neviem, čo je "normálne" - to je také alibistické slovo - ale štatisticky je to asi takto.

sahleb — 23. 7. 2015 7:04

Mne teda ze zasady vadi, ze kdyz se  mluvi o nevere, je na mysli nevera muze-partnera. To je takova tradice a furt se toopakuje. Pricemz je zajomave, ze muzi maji mensi sexualni potenci, nez zeny.

za me, ja povazuji vernost za normalni.

Eva. — 23. 7. 2015 7:04

Selima napsal(a):

Ja som pochopila, ale inak ako Ty... sľub je bezcenný, čo je cenné - a pravdivé - je "mám ťa rád/rada a budem sa snažiť budovať s tebou spoločné šťastie čo najdlhšie, kým to bude nás oboch aspoň trochu prínosné a kým budeme šťastní...". Amen. (Mmch, aj ty, aj tvoj miláčik ste už, myslím, vernosť a ďalšie nesplniteľné veci sľubovali - a kde sú tie sľuby? Kde je ich splnenie...?) A mmch, ty hovoríš o sľube, ktorý TY dodržíš, ale ani slovo o tom, že by si mala právo (nehovoriac už o praktických prostriedkoch, ako to urobiť) vymáhať vernosť od partnera. Podľa mňa nemáš ani právo žiadať od neho žiadne sľuby - ak ti ich sám dá, tak OK - ale to ešte nemusí znamenať, že naozaj VIE, čo sľubuje a bude to vedieť stále, aj o 20 rokov...

To sis popletla, Selimo. Co jsem slíbila při uzavření manželství, jsem slíbila NAVŽDY. A taky dodržovala. Že to nebylo navždy pro mého BM, za to opravdu nemůžu. A taky mě nepozorně čteš. Žádné sliby od nikoho nežádám. V tom máš pravdu, že nemám právo je žádat. Ale zřejmě nevíš, jak probíhá svatební obřad, když toto píšeš. Ale pokud někdo sliby dává, tak si má za nimi stát a když je dal, tak jim i dostojí. To dělá z člověka charakter.
A co se mého přítele týká - jak říkáš, to je jeho život a jeho sliby, ne mé. Jsem tady za sebe a ne za něj a jestli dal manželský slib neuváženě, za to já odpovědnost nenesu.

Eva. — 23. 7. 2015 7:07

Selima napsal(a):

Je to krásny ideál, realita je to percentuálne malá... Ani jeden z tvojich - dlhodobejších, o tom sa bavíme - partnerov nebol/nie je verný... Takže povedzme to takto - je štatisticky časté, že žena je verná v nádeji, že muž to ocení a tiež bude verný, ale muž je pritom dosť často neverný (štatisticky častejšie, ako žena- neviem síce s kým, asi s inými mužmi... alebo vdovami :D ). Neviem, čo je "normálne" - to je také alibistické slovo - ale štatisticky je to asi takto.

Nevím, jak je to statisticky. Můžu mluvit jenom za sebe. Já jsem věrná proto, že chci, že se tak cítím hezky. Když muže miluji, ostatní chlapy kolem sebe "nevidím", natož abych měla touhu s nimi souložit.

Selima — 23. 7. 2015 8:44

Jj, ale to sa rozoberá PARTNEROVA nevera a reakcie na ňu - a čo je normálne a nenormálne pri partnerovej nevere. No a - štatistiky-neštatistiky - tvoji partneri skôr potvrdzujú teóriu o mužskom zahýbaní, než aby ju vyvracali, pravda.

Eva. — 23. 7. 2015 11:00

Selima napsal(a):

Jj, ale to sa rozoberá PARTNEROVA nevera a reakcie na ňu - a čo je normálne a nenormálne pri partnerovej nevere. No a - štatistiky-neštatistiky - tvoji partneri skôr potvrdzujú teóriu o mužskom zahýbaní, než aby ju vyvracali, pravda.

Proč teda vytahuješ můj manželský slib?

Háňa* — 23. 7. 2015 14:21

Judyna napsal(a):

Svého manžela považuji za zralého člověka, který cítí a ví, v čem chce žít ví, že ho do toho nikdo netlačí ani nenutí a ani by to nedopustil, tudíž, pokud je se mnou, zjevně chce být se mnou. Kdyby chtěl odejít za štěstím jinam, neměla bych právo mu v tom bránit nebo se na něj zlobit - každý přece chce být šťastný a pokud není, je jenom dobře, když na tom "dělá", aby by

Hano, ano s tím lze souhlasit, ale v praxi - byla bys opravdu tak vysoce tolerantní, kdybys byla doma s malými dětmi, manžel by Ti s lehkým srdcem oznámil, že se zamiloval do jiné a odchází? Ty by ses na něj vůbec nezlobila, že Tě v tom nechá samotnou? A bez peněz, v případě, že bys byla na mateřské? Jenom bys sis pomyslela, že je jenom dobře, že "dělá" na tom, aby byl šťastný?

Já sama jsem nevěru nikdy neřešila, protože já jsem nikdy nežárlila - prostě to v sobě nemám a právě důvěra a tolerance jsou pro mě ve vztahu důležité. Ale přesto bych nikdy nemohla napsat to, co ty. Jelikož myslím,  že ono to tak jednoduché není. Protože ve vztahu, kde jsou i děti, jde i o zodpovědnost. Ne jen o svobodu a lehkost bytí.

Nepovažuji to za tolerantnost. Pokud bych řekla, že jsem tolerantní, stavěla bych se do role někoho, kdo je tak ušlechtilý, že DOPŘEJE někomu svobodu, DÁ mu volnost. Ale on je svobodný a je volný, nepotřebuje, abych já mu něco dávala nebo  tolerovala. On žije svůj život stejně jako já a chce být šťastný stejně jako já - jako kdokoli.
Může si dělat, co se mu líbí bez toho, abych já mu to odsouhlasovala nebo dovolila.

Druhá věc je, jestli bych z toho byla nadšená. Samozřejmě, že nebyla. Mrzelo by mě to a navíc by mi tím přibylo starostí, takže bych radost neměla. Ale to je všechno. Pokud se mnou není šťastný, nemám právo ho ve jménu morálky držet, přivazovat za nohu někam, kde mu není dobře. Ani sama bych o to nestála, aby byl někdo se mnou z musu - jak takový vztah, ve kterém je někdo jenom proto, aby se na něj druhý nezlobil, asi může vypadat ?
Mrzelo by mě, že se to stalo, ale nezlobila bych se NA NĚJ - copak může za to, že se se mnou necítí šťastný ?

Každý jsme jiný, takže jestli nemůžeš napsat to, co já, asi to tak prostě nemáš. Já vím přesně, jak to mám, proto to napsat můžu ;)

Děti bych do to té věci jako rukojmí nebrala a zodpovědnost taky ne, mluvíme o štěstí. Přece ten člověk rodičem stále zůstává a může fungovat, přispívat ... prostě být rodičem naprosto právoplatným. Že to tak často není, je podle mě způsobeno právě tou záští a zlobou, ublížeností, která mezi lidmi vznikne, když se jeden "trhne" - vzájemně se trestají, dělají si naschvály a děti ke svým šarvátkám zneužívají. Pokud by jim i po rozchodu zůstala vzájemná úcta, nemusí být s rodičovstvím žádný problém. Tohle jsem zažila. Můj první muž fungoval jako otec naprosto normálně, syn nijak netrpěl, viděl spíš výhody (že má dvoje Vánoce, apod.),  dodnes jsme v kontaktu, když se děje něco "rodinného", byli jsme oba s novými partnery na jeho maturitním plese .... všechno je o lidech a o vzájemné úctě.
Myslím, že nezodpovědný, sobecký a ubližující je naopak ten, kdo si vynucuje, zotročuje, vyhrožuje a trestá. Ten ty děti ve skutečnosti stresuje nejvíc. Takže "chudáci děti" ano, ale spíš v tomto případě.

Eva. — 23. 7. 2015 14:38

Háňa* napsal(a):

Nepovažuji to za tolerantnost. Pokud bych řekla, že jsem tolerantní, stavěla bych se do role někoho, kdo je tak ušlechtilý, že DOPŘEJE někomu svobodu, DÁ mu volnost. Ale on je svobodný a je volný, nepotřebuje, abych já mu něco dávala nebo  tolerovala. On žije svůj život stejně jako já a chce být šťastný stejně jako já - jako kdokoli.
Může si dělat, co se mu líbí bez toho, abych já mu to odsouhlasovala nebo dovolila.

Druhá věc je, jestli bych z toho byla nadšená. Samozřejmě, že nebyla. Mrzelo by mě to a navíc by mi tím přibylo starostí, takže bych radost neměla. Ale to je všechno. Pokud se mnou není šťastný, nemám právo ho ve jménu morálky držet, přivazovat za nohu někam, kde mu není dobře. Ani sama bych o to nestála, aby byl někdo se mnou z musu - jak takový vztah, ve kterém je někdo jenom proto, aby se na něj druhý nezlobil, asi může vypadat ?
Mrzelo by mě, že se to stalo, ale nezlobila bych se NA NĚJ - copak může za to, že se se mnou necítí šťastný ?

Každý jsme jiný, takže jestli nemůžeš napsat to, co já, asi to tak prostě nemáš. Já vím přesně, jak to mám, proto to napsat můžu ;)

Děti bych do to té věci jako rukojmí nebrala a zodpovědnost taky ne, mluvíme o štěstí. Přece ten člověk rodičem stále zůstává a může fungovat, přispívat ... prostě být rodičem naprosto právoplatným. Že to tak často není, je podle mě způsobeno právě tou záští a zlobou, ublížeností, která mezi lidmi vznikne, když se jeden "trhne" - vzájemně se trestají, dělají si naschvály a děti ke svým šarvátkám zneužívají. Pokud by jim i po rozchodu zůstala vzájemná úcta, nemusí být s rodičovstvím žádný problém. Tohle jsem zažila. Můj první muž fungoval jako otec naprosto normálně, syn nijak netrpěl, viděl spíš výhody (že má dvoje Vánoce, apod.),  dodnes jsme v kontaktu, když se děje něco "rodinného", byli jsme oba s novými partnery na jeho maturitním plese .... všechno je o lidech a o vzájemné úctě.
Myslím, že nezodpovědný, sobecký a ubližující je naopak ten, kdo si vynucuje, zotročuje, vyhrožuje a trestá. Ten ty děti ve skutečnosti stresuje nejvíc. Takže "chudáci děti" ano, ale spíš v tomto případě.

Když člověk nenajde štěstí sám v sobě, jinde ho nenajde. To jen tak na okraj.
Bezesporu je to, že může za to, že dal manželský slib, který nesplnil. A o tom to je.
Nikdo ho přece nenutil, aby ten slib dával. Anebo ty ano?
A nechtěj nikomu namluvit, že když se manželé rozvedou, oba rodiče zůstávají stejnými rodiči, jako když tvořili rodinu a trávili se svými dětmi každý den pod jednou střechou. To snad moudrý člověk ani nemůže napsat.
Pokud jsi jednou rozvedená, to je úplně jiná pohádka, než co píše autorka vlákna. Podruhé už člověk vybírá většinou úplně jinak.

Háňa* — 23. 7. 2015 14:38

lupina montana napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Ty máš tedy zvláštní výklad slova "věrný" :co:

Selima napsal(a):

Nič nie je definitívne na tomto svete, ani len tá smrť nie

Háňa* napsal(a):

Ale je, degfinitivné

Jakpak tohle víš tak nezpochybnitelně a jistě? ;)

Copak ty to nevíš :D Kdo tě sem přivedl za ruku ? Přišla jsi sama a nahá - a sama zase odejdeš. Možná u tebe bude zrovna někdo sedět, až k tomu dojde, když budeš mít štěstí, ale budeš to ty, ty sama, kdo odchází :)

Háňa* — 23. 7. 2015 14:47

Eva ... jo, s tím štěstím souhlasím, že ho lze najít jen v sobě. Ale to jsem psala hned na začátku. Právě - když ho v sobě najde nebo má, nepotřebuje k tomu nikoho jiného jako nutnost nebo aby mu přísahal, že se od něj celý život nehne. Bere partnerství jinak - jako bonus navíc, přijemnost. A proto, když druhý odejde, nenazývá to "opustil MĚ, hajzl :D ", ale proste jenom "odešel"

Dorka — 23. 7. 2015 15:00

Selima napsal(a):

Inteligentní a empatickí ľudia nemajú potrebu zdieľať jeden svoj vzťah s niekým ďalším - a to ani ten jednorazový vzťah (takisto ako nedebatujú s milencom/milenkou o manželke). Neinteligentní a neempatickí by si mali nájsť bezpečnejšie hobby, napr. rybárčenie, pyrotechniku a tak.... ;)

Inteligentni a empaticki ludia nemaju potrebu paralelnych vztahov. V manzelstve obzvlast.

Eva. — 23. 7. 2015 15:01

Háňo, ale může říct - nedodržel slib, hajzl... :) Pro mě je důležité a o člověku vypovídající, jestli dodrží slib, který dal sám a dobrovolně. Natož když toho druhého, který do manželství vstoupit nechtěl, ještě přemlouval a třeba i vydíral.

Jaku — 23. 7. 2015 15:27

Aknella napsal(a):

Eva. napsal(a):

Děkuji, nechci. Přece jenom už mám v 52 letech nějaké zkušenosti a vím, co říkám. Dokud nezažiješ, nevíš. Ale ty jsi ještě hodně mladá, v tomhle věku ještě mladý starému nevěří. ;):)

Zrovna dnes jsem o tom přemýšlela, že člověk se nejlépe poučí ze svých vlastních chyb. Ale rozhodně souhlasím, že s věkem sbíráme zkušenosti, takže Vy jich máte o mnoho a mnoho více než já v 27 letech :-)

Ve 27 jsem po md se 2 dětmi nastupovala znovu do prac.procesu + jsem podnikala a v soukromí jsem řádila jak černá ruka,nebylo vůbec kdy spřádat podobné úvahy o nesmrtelnosti hovnivála,ty se především prožívali a já mám ted v 50ti alespon na co vzpomínat :lol: :cool:

Eva. — 23. 7. 2015 15:31

Já jsem manželovi nevěrná nebyla a i přesto mám teď v 52 na co vzpomínat z doby, kdy mi bylo 27 atd. :)

Jaku — 23. 7. 2015 15:37

Eva. napsal(a):

Já jsem manželovi nevěrná nebyla a i přesto mám teď v 52 na co vzpomínat z doby, kdy mi bylo 27 atd. :)

A já mám o to vzpomínek více,heč a narozdíl od tebe jsem o muže nepřišla,rodinu se nám podařilo zachovat komplet, a  tom,že bych byla taková pipina a odloudila mi ho nějaká druhá nemůže být vůbec řeči ,jojo :D

Eva. — 23. 7. 2015 15:38

:)

Dorka — 23. 7. 2015 15:57

No, tve stiplave prispevky v mnoha diskuzich o nejake extra pohode moc nesvedci, draha Jaku.....

Háňa* — 23. 7. 2015 16:05

Eva. napsal(a):

Háňo, ale může říct - nedodržel slib, hajzl... :) Pro mě je důležité a o člověku vypovídající, jestli dodrží slib, který dal sám a dobrovolně. Natož když toho druhého, který do manželství vstoupit nechtěl, ještě přemlouval a třeba i vydíral.

Nevím. Ale jestli k tomu ženy takhle přistupují masově, potom se nedivím, že se muži nechtějí ženit - slibovat něco, co nemohou vědět :D

My jsme se s mužeb brali proto, že jsme chtěli mít stejné jméno, aby na první pohled bylo každému jasné, že k sobě .. opakuji K sobě patříme, i z praktických důvodů, nejen z plezíru a taky jsme chtěli nějak hezky oslavit, že jsme se potkali, protože jsme to považovali za pěkné. Ani jeden z nás to nebral jako definitivní slib na doživotí, to by bylo nepoctivé - přece nelze nikomu slíbit, že mi s ním bude dobře i za 20 let - to nikdo neví, co život přinese.

Eva. — 23. 7. 2015 16:08

Neslyšela jsem, že by někdo sliboval, že mu bude s partnerem dobře i za 20 let. Manželství je o tom, že partnera neopustí v dobrém ani ve zlém.
Při druhém manželství, obzvláště když už tam nejsou společné děti, je to úplně jiná pohádka, Háňo. A to víš stejně dobře, jako já.

Háňa* — 23. 7. 2015 16:10

Takže slibuje, že s ním zůstane, i když mu v tom bude špatně ?
A proč to ? K čemu to kdo potřebuje ?
No nic, takhle tomu nerozumím, ale to nevadí - tyhle věci prostě vnímá každý po svém. Důležité je potkat člověka, který to má stejně. To každému přeju ;)

Eva. — 23. 7. 2015 16:15

Ostatně, při civilním sňatku se žádný slib nedává. Tam se jenom táže, jestli ten a ta vstupují do manželství s ... Takže je to vlastně v pohodě. Žádné závazné sliby. Tak co bychom se párkrát za život nerozvedli a znovu neoženili/nevdaly, že? :rock:

Judyna — 23. 7. 2015 16:52

Háňo, důvěra a tolerance v tomto směru jsou dvě naprosto odlišné věci, to je jasné. Nechtěla jsem, aby to vyznělo, že to spojuji.
A že není možné někoho držet ve vztahu násilím, no to samozřejmě ne. Ale že nevěra ubližuje (pokud se provalí :) ), to je zřejmě fakt. Brát ji jako normu, to ne. Že se to stává - to ano.
Píšu, jak to mám já. Netvrdím, že by to tak měli mít ostatní.

Selima — 24. 7. 2015 16:21

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja som pochopila, ale inak ako Ty... sľub je bezcenný, čo je cenné - a pravdivé - je "mám ťa rád/rada a budem sa snažiť budovať s tebou spoločné šťastie čo najdlhšie, kým to bude nás oboch aspoň trochu prínosné a kým budeme šťastní...". Amen. (Mmch, aj ty, aj tvoj miláčik ste už, myslím, vernosť a ďalšie nesplniteľné veci sľubovali - a kde sú tie sľuby? Kde je ich splnenie...?) A mmch, ty hovoríš o sľube, ktorý TY dodržíš, ale ani slovo o tom, že by si mala právo (nehovoriac už o praktických prostriedkoch, ako to urobiť) vymáhať vernosť od partnera. Podľa mňa nemáš ani právo žiadať od neho žiadne sľuby - ak ti ich sám dá, tak OK - ale to ešte nemusí znamenať, že naozaj VIE, čo sľubuje a bude to vedieť stále, aj o 20 rokov...

To sis popletla, Selimo. Co jsem slíbila při uzavření manželství, jsem slíbila NAVŽDY. A taky dodržovala. Že to nebylo navždy pro mého BM, za to opravdu nemůžu. A taky mě nepozorně čteš. Žádné sliby od nikoho nežádám. V tom máš pravdu, že nemám právo je žádat. Ale zřejmě nevíš, jak probíhá svatební obřad, když toto píšeš. Ale pokud někdo sliby dává, tak si má za nimi stát a když je dal, tak jim i dostojí. To dělá z člověka charakter.
A co se mého přítele týká - jak říkáš, to je jeho život a jeho sliby, ne mé. Jsem tady za sebe a ne za něj a jestli dal manželský slib neuváženě, za to já odpovědnost nenesu.

Keby si to sľúbila NAVŽDY, tak na tom nič nezmení ani rozvod, a si mu verná dodnes, nemáš frajera (nehovoriac o iných ešte predtým - nemyslím pred rozvodom ,ale po ňom). NAVŽDY bez podmienok znamená minimálne do smrti - a to si porušila už teraz. NAVŽDY s podmienkami je také - no, podmienky sa dajú pružne meniť, a v tvojom prípade sa zjavne aj menia - t.j. keď mi bude on verný, keď neodíde k inej, keď sa nerozvedieme - vždy to vyžaduje od NEHO splnenie niečoho. Bezpodmienečná vernosť by mala byť, podľa mňa, potom absolútna - a v podstate sa neobzerať na žiadne vonkajšie podmienky, ani na formu vzťahu ;) . Čo je zasa podľa mňa dosť nerealistické, nie?

Selima — 24. 7. 2015 16:30

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Jj, ale to sa rozoberá PARTNEROVA nevera a reakcie na ňu - a čo je normálne a nenormálne pri partnerovej nevere. No a - štatistiky-neštatistiky - tvoji partneri skôr potvrdzujú teóriu o mužskom zahýbaní, než aby ju vyvracali, pravda.

Proč teda vytahuješ můj manželský slib?

Ten si vytiahla ale TY, pokiaľ si spomínam.

Selima — 24. 7. 2015 16:34

Dorka napsal(a):

Selima napsal(a):

Inteligentní a empatickí ľudia nemajú potrebu zdieľať jeden svoj vzťah s niekým ďalším - a to ani ten jednorazový vzťah (takisto ako nedebatujú s milencom/milenkou o manželke). Neinteligentní a neempatickí by si mali nájsť bezpečnejšie hobby, napr. rybárčenie, pyrotechniku a tak.... ;)

Inteligentni a empaticki ludia nemaju potrebu paralelnych vztahov. V manzelstve obzvlast.

Paralelné vzťahy nie sú vždy o potrebe - sú o tom, že niečo vyšlo, niečo naopak nevyšlo, niečo sa nezvláda, niečo sa zvláda... O potrebe (istoty, akokoľvek iluzórnej) sú podľa mňa naopak tie oficiálne vzťahy, hlavne manželstvo.

Selima — 24. 7. 2015 16:35

Jaku napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já jsem manželovi nevěrná nebyla a i přesto mám teď v 52 na co vzpomínat z doby, kdy mi bylo 27 atd. :)

A já mám o to vzpomínek více,heč a narozdíl od tebe jsem o muže nepřišla,rodinu se nám podařilo zachovat komplet, a  tom,že bych byla taková pipina a odloudila mi ho nějaká druhá nemůže být vůbec řeči ,jojo :D

A ešte si aj krásna, inteligentná, milá a empatická - ako vidno z tvojho príspevku... :jojo: :jojo: :jojo:

Selima — 24. 7. 2015 16:37

Eva. napsal(a):

Ostatně, při civilním sňatku se žádný slib nedává. Tam se jenom táže, jestli ten a ta vstupují do manželství s ... Takže je to vlastně v pohodě. Žádné závazné sliby. Tak co bychom se párkrát za život nerozvedli a znovu neoženili/nevdaly, že? :rock:

Ja to furt tvrdím, že je lepšie sa nebrať... :D K peknému vzťahu papiere nie sú potrebné... Možno keď majú dvaja spoločné deti, je to praktickejšie. Inak fakt nevidím žiaden závažný dôvod brať sa.

Dorka — 24. 7. 2015 21:16

No jasnacka, Sel... ;)...
Tiez nazor - a nezanedbatelny!... Zien, co nemalu oficialne muza... Teda patdon, manzela...

Suzie — 24. 7. 2015 22:09

Když se vrátím na začátek tohodle vlákna, tak musím říct, že po zkušenostech za skoro 30 let manželství, nevěry se zamilováním ze strany manžela před hodně lety a mojí odplatě sexuální nevěrou, bych řekla, že když si manžel odskočí a nepřinese domů chorobu a já se to nedozvím, tak je mi to šumafuk.
Ale když se zamiluje a začne se chovat jako idiot /což byl náš případ/, tak běda mu. Ač všichni psychologové tvrdí, že nevěra se nemá oplácet, tak u nás mu to otevřelo oči.
Ale fakt už je to hodně let a asi už jsem nějak tolerantnější, prostě jednorázový sex by mi nevadil, což je jasný, když o něm nevím. Ale i kdyby se to profláklo, tak manžu sice vydusím, ale asi si ho nechám.

vrabčák — 24. 7. 2015 22:58

Myslím, Suzie, že většina psychologů by nad tvou zralostí uznale pokyvovala hlavou.  :jojo:  :jojo:  :jojo:  :jojo:

Damila — 25. 7. 2015 2:15

Suzie napsal(a):

Když se vrátím na začátek tohodle vlákna, tak musím říct, že po zkušenostech za skoro 30 let manželství, nevěry se zamilováním ze strany manžela před hodně lety a mojí odplatě sexuální nevěrou, bych řekla, že když si manžel odskočí a nepřinese domů chorobu a já se to nedozvím, tak je mi to šumafuk.
Ale když se zamiluje a začne se chovat jako idiot /což byl náš případ/, tak běda mu. Ač všichni psychologové tvrdí, že nevěra se nemá oplácet, tak u nás mu to otevřelo oči.
Ale fakt už je to hodně let a asi už jsem nějak tolerantnější, prostě jednorázový sex by mi nevadil, což je jasný, když o něm nevím. Ale i kdyby se to profláklo, tak manžu sice vydusím, ale asi si ho nechám.

Susie, myslím, že seš fakt dobrá, žes to dokázala oplatit.:jojo:
To já bych měla asi mindrák, proč mi zahnul a ýe asi už nejsem přitažlivá.---

Ale naprosto souhlasím s názorem, že co oči nevidí, to srdce nebolí (pokud to nemá náskedky v podobě pohlavní nemoci nemo placení alimentů. Ale vědět to, to musí moc moc bolet. Taky nad tím někdy přemýšlím, jestli je manžel opravdu tak dlouho v práci, nebo jestli se opravdu s chlapama stavil na pivko... ale nikdy bych to neověřovala, Nějak se mi lépe žije s tím, že mu prostě věřím. Zatím se "jako debil"(tedy zamilovaný) nechová, tak se tím snažím nezatěžovat.


Ale tebe obdivuji, žes byla schopna opětovat nevěru. :supr: Zní to divně, ale fandím takovým sebevědomým ženám.:)

Eva. — 25. 7. 2015 9:18

Damilo, nepátrej, když nejsi připravená na to, co dělat, kdybys zjistila, že tvůj manžel tě podvádí.
Můj BM taky měl během našeho 20-ti letého manželství milenky. Ale nejspíš nikdy nebyl zamilován. Já jsem to vědět nechtěla, když nechtěl odejít od rodiny. Minimálně jednou se přeřekl a pak to zahrál do autu a já jsem to vzala, protože to tak bylo pro mě a pro děti lepší. Ale pak se zamiloval a to už nešlo přehlédnout. A pak už se mnou ani být nechtěl.
Obdivuji Suzie. Já jsem tenkrát byla tak na dně, že jsem neměla ani pomyšlení na nějakou odplatu.

Dorka — 25. 7. 2015 9:20

Damila napsal(a):

Ale tebe obdivuji, žes byla schopna opětovat nevěru. :supr: Zní to divně, ale fandím takovým sebevědomým ženám.:)

Opětovat nevěru, co to je? Jako že klín klínem? Divné...
Já jsem nevěru manžela zažila v prvním manželství, ale dozvěděla jsem se to az když rozpad manželství byl nezvratný. Ovšem i kdyby nebyl, můj vztek, moji bolest, ztrátu sebeucty , radosti a smyslu života by nějaký shuk bokem sotva utišil, naopak, sexualita se mi na dost dlouhou dobu zhnusila...
Neumím si představit systém 'podvedl jsi mě, já tě taky podvedu'...:usch:

Petr100 — 25. 7. 2015 9:26

Kdyby vy jste tak věděli jak baby- manželky zahýbají. Ty pomstychtivé jsem poznal čtyři a bylo to perfektní. O těch nepomstychtivých raději nepíši.

Dorka — 25. 7. 2015 9:47

Pomstychtivé tě požádaly a nepomstychtivé jsi zneužil?

Petr100 — 25. 7. 2015 11:17

Dorka napsal(a):

Pomstychtivé tě požádaly a nepomstychtivé jsi zneužil?

Dorko kdyby ty jsi věděla jaké potěšení jim to dělalo, když jsem je zneužíval. :)

Eva. — 25. 7. 2015 11:28

Petře, ty jsi taky podváděl svou manželku?

Petr100 — 25. 7. 2015 12:00

Evo měl bych napsat že ne, ale já se přiznám. Ano.

Dorka — 25. 7. 2015 12:18

Petr100 napsal(a):

Dorka napsal(a):

Pomstychtivé tě požádaly a nepomstychtivé jsi zneužil?

Dorko kdyby ty jsi věděla jaké potěšení jim to dělalo, když jsem je zneužíval. :)

No šak jo - z nepomstychtivých jsi nadělal chtivé...:gloria:

Eva. — 25. 7. 2015 12:37

Petr100 napsal(a):

Evo měl bych napsat že ne, ale já se přiznám. Ano.

Proč jsi ji podváděl/podvádíš?

Petr100 — 25. 7. 2015 20:03

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

Eva. — 25. 7. 2015 20:17

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

Na to, jak zásadově o některých věcech píšeš, jsem si říkala, že možná snad ty budeš jedním z toho mála mužů, co svou manželku nikdy nepodvedli. Nu, asi jsi zásadový jenom někde.

Dorka — 25. 7. 2015 22:20

Ha, dole jsem dvakrát, příspěvky mám dvakrát, to je ňáká schíza či co....

modrovous — 25. 7. 2015 22:33

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

Na to, jak zásadově o některých věcech píšeš, jsem si říkala, že možná snad ty budeš jedním z toho mála mužů, co svou manželku nikdy nepodvedli. Nu, asi jsi zásadový jenom někde.

A bezzásadovost "tvého milého" ti nikdy nevadila?

modrovous — 25. 7. 2015 22:40

Dorka napsal(a):

Damila napsal(a):

Ale tebe obdivuji, žes byla schopna opětovat nevěru. :supr: Zní to divně, ale fandím takovým sebevědomým ženám.:)

Opětovat nevěru, co to je? Jako že klín klínem? Divné...
Já jsem nevěru manžela zažila v prvním manželství, ale dozvěděla jsem se to az když rozpad manželství byl nezvratný. Ovšem i kdyby nebyl, můj vztek, moji bolest, ztrátu sebeucty , radosti a smyslu života by nějaký shuk bokem sotva utišil, naopak, sexualita se mi na dost dlouhou dobu zhnusila...
Neumím si představit systém 'podvedl jsi mě, já tě taky podvedu'...:usch:

Chápu bolest, i ten vztek, ale jak můžeš, proboha, ztratit sebeúctu a smysl života?  Pro tebe je smyslem života to, jestli manžel dodržuje mimomanželský celibát, a tvoje sebeúcta je pryč, když si shookne někde bokem?

Eva. — 25. 7. 2015 22:54

Tomu lidé tvého typu nemůžou rozumět, modrovousi.

modrovous — 25. 7. 2015 23:09

Eva. napsal(a):

Tomu lidé tvého typu nemůžou rozumět, modrovousi.

Majko, prosím tě, co máš na mysli "lidmi mého typu"? Já jen abych věděla, jestli se radovat nebo urazit. :lol:
A ta moje neschopnost porozumět se vztahuje k bezcharakternosti tvého miláčka nebo k Dorčině ztrátě smyslu života díky mužově nevěře.
Předem děkuji za odpověď. :)

Eva. — 25. 7. 2015 23:12

Nemůžeš pochopit to, co napsala Dorka. Na to jsi příliš tvrdá.

Judyna — 25. 7. 2015 23:13

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

:D
Jsi lidumil nebo je to předmětem podnikání?

Petr100 — 26. 7. 2015 6:18

Judyno byl jsem a jsem lidumil. Co se týká podnikání, kdybych se znovu narodil, tak bych v tomto oboru  podnikal. :)

Dorka — 26. 7. 2015 7:45

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tomu lidé tvého typu nemůžou rozumět, modrovousi.

Majko, prosím tě, co máš na mysli "lidmi mého typu"? Já jen abych věděla, jestli se radovat nebo urazit. :lol:
A ta moje neschopnost porozumět se vztahuje k bezcharakternosti tvého miláčka nebo k Dorčině ztrátě smyslu života díky mužově nevěře.
Předem děkuji za odpověď. :)

No, to je  presne ono, 'lide tveho typu' prebiji svoji bolest a ponizeni tim, ze zrani nekoho jineho, ev. rcenim: no a co, stejne bylo kysele...

Rospepurda — 26. 7. 2015 8:12

modrovous napsal(a):

Dorka napsal(a):

Damila napsal(a):

Ale tebe obdivuji, žes byla schopna opětovat nevěru. :supr: Zní to divně, ale fandím takovým sebevědomým ženám.:)

Opětovat nevěru, co to je? Jako že klín klínem? Divné...
Já jsem nevěru manžela zažila v prvním manželství, ale dozvěděla jsem se to az když rozpad manželství byl nezvratný. Ovšem i kdyby nebyl, můj vztek, moji bolest, ztrátu sebeucty , radosti a smyslu života by nějaký shuk bokem sotva utišil, naopak, sexualita se mi na dost dlouhou dobu zhnusila...
Neumím si představit systém 'podvedl jsi mě, já tě taky podvedu'...:usch:

Chápu bolest, i ten vztek, ale jak můžeš, proboha, ztratit sebeúctu a smysl života?  Pro tebe je smyslem života to, jestli manžel dodržuje mimomanželský celibát, a tvoje sebeúcta je pryč, když si shookne někde bokem?

Dorko prosímtě kolik ty jsi měla manželů? A kolikátýho myslíš v tomhle případě?
Kolik z  tvých manželů byli alkoholici , nebo zadlužený případi?
Dora  je další expert na vztahy a nejhorší je, že Dorka pracuje jako pečovatelka .......na tyhle profese berou lidi se základní školou , protože to nikdo jinej nechce dělat.
To je moje noční můra, musím být hodná na děti, abych jednou nepotřebovala lidi jako je Dorka na pomoc .......bojim.

Rospepurda — 26. 7. 2015 8:20

Eva. napsal(a):

Nemůžeš pochopit to, co napsala Dorka. Na to jsi příliš tvrdá.

Zase tu sedíš celej víkend a milenec je s rodinkou ? To je smutnej osud, vysedávat všechny víkendy na babi.........jsi holt skromná a od života moc nechceš no.

Adela11 — 26. 7. 2015 8:37

Rospepurda napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemůžeš pochopit to, co napsala Dorka. Na to jsi příliš tvrdá.

Zase tu sedíš celej víkend a milenec je s rodinkou ? To je smutnej osud, vysedávat všechny víkendy na babi.........jsi holt skromná a od života moc nechceš no.

Rozmarilo přitlač, tohle je slabý kafééé.  Už jsi tu holka chyběla, nějak to tu chcípá.

Dorka — 26. 7. 2015 10:49

Hele Rozmilacku, vo co ti gou?
Ted budu mit pateho, alkoholik ani zadluzenej nebyl zadnej, proc?  Mam skoleni a zkusenosti i s takovejma, potrebujes osetrit nebo poradit?

Petr100 — 26. 7. 2015 11:21

Není to náhodou ta, co má o dvacet let mladší zajíčky?

lupina montana — 26. 7. 2015 14:52

Háňa* napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Co znamená být věrný ? Chovat se tak, jak se "sluší a patří" - tedy podle nějakého modelu, který se někde vzal - někdo jiný ho určil. A to i kdyby to mělo být jen ze "slušnosti",  proto, aby druhý neměl nějaké nelibé pocity nebo prostě jen z obavy z trestu.

Ty máš tedy zvláštní výklad slova "věrný" :co:

Selima napsal(a):

Nič nie je definitívne na tomto svete, ani len tá smrť nie

Háňa* napsal(a):

Ale je, degfinitivné

Jakpak tohle víš tak nezpochybnitelně a jistě? ;)

Copak ty to nevíš :D Kdo tě sem přivedl za ruku ? Přišla jsi sama a nahá - a sama zase odejdeš. Možná u tebe bude zrovna někdo sedět, až k tomu dojde, když budeš mít štěstí, ale budeš to ty, ty sama, kdo odchází :)

To doufám, že to budu já sama :cool: ale o tom řeč nebyla. Byla o tom, jestli je to definitivní odchod a jestli vůbec něco je definitivního.
Ještě mně řekni, jak jsi prosímtě přišla na tak prachpodivný výklad slova "věrnost"?

lupina montana — 26. 7. 2015 14:52

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

A to proč???? :co:

Dorka — 26. 7. 2015 15:29

Petr100 napsal(a):

Není to náhodou ta, co má o dvacet let mladší zajíčky?

To vis ze je, ale to se nesmí provalit, pac s ni je dycky sranda, dokud ji nezabanujou.. No uvidíme, jak se zas předvede....

Petr100 — 26. 7. 2015 16:34

lupina montana napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

A to proč???? :co:

Slušnej mužskej nemůže odmítnout. :)

Eva. — 26. 7. 2015 16:40

Petr100 napsal(a):

Slušnej mužskej nemůže odmítnout. :)

Proč?
Podle mě slušný ženatý věrný muž musí odmítnout. Je to otázka cti.
Nebo jsi na prodej?

eremuruss — 26. 7. 2015 16:40

Rospepurda napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemůžeš pochopit to, co napsala Dorka. Na to jsi příliš tvrdá.

Zase tu sedíš celej víkend a milenec je s rodinkou ? To je smutnej osud, vysedávat všechny víkendy na babi.........jsi holt skromná a od života moc nechceš no.

Roz je mozne,ze jsem te tento tyden potkala na Machove jezere??Nebo jsem se spletla?

lupina montana — 26. 7. 2015 16:54

Petr100 napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

A to proč???? :co:

Slušnej mužskej nemůže odmítnout. :)

Ano, to už jsi říkal. Já jsem se ale ptala, proč nemůže odmítnout?

Eva. — 26. 7. 2015 17:10

Petr se vykrucuje. Možná nechce napsat skutečný důvod, proč. Když už s tím vyšel na světlo, tak by to měl dokončit.

lupina montana — 26. 7. 2015 17:25

Možná, že je prostě přelétavej a rád střídá baby, možná nevydrží u jedný a svádí to na "slušnost" :lol:

Eva. — 26. 7. 2015 17:35

Ano. Prostě další z těch, co mají mozek mezi nohami.

Petr100 — 26. 7. 2015 18:41

Eva. napsal(a):

Ano. Prostě další z těch, co mají mozek mezi nohami.

Raději, pro váš klid, to nebudeme dále rozebírat.

Eva. — 26. 7. 2015 18:44

Prý pro náš klid :lol:
Co tvá manželka, ta ví, jaký jsi lidumil a poskytovatel služby, kterou nelze odmítnout?

aprill — 26. 7. 2015 19:10

Eva. napsal(a):

Prý pro náš klid :lol:
Co tvá manželka, ta ví, jaký jsi lidumil a poskytovatel služby, kterou nelze odmítnout?

myslím, že zrovna ty by jsi manželku Petra neměla řešit.. myslím, že máš dost "svého" na řešení ;)

Eva. — 26. 7. 2015 19:16

Ona se jistě vyřeší sama. Petr od své manželky odejít nechce. Alespoň tak to vnímám podle jeho psaní.
A já si své věci také řeším sama.
Může to být také tak, že Petrova manželka se chová způsobem, jaký tady ve své úvaze popisuje autorka vlákna.

Petr100 — 26. 7. 2015 19:58

Evo buď v klidu, moje první žena se o tom samozřejmě nevěděla. A současné ženušce jsem byl již věrný.

modrovous — 26. 7. 2015 20:01

Eva. napsal(a):

Petr se vykrucuje. Možná nechce napsat skutečný důvod, proč. Když už s tím vyšel na světlo, tak by to měl dokončit.

A pročpak by měl? Protože ty chceš? :P
Ty se taky vykrucuješ. Nebo tedy lépe řečeno, otázky ignoruješ. Samozřejmě, je tvoje volba, na co odpovíš.
Ono by se taky asi odpovídalo dost blbě, chápu.
Líp se ukazuje na bezcharakternost ostatních. Že čekáš jako sup na to, až se tvůj stejně bezcharakterní "milý"
konečně rozhoupe a odejde od své zákonité, na to je lépe taktně zapomenout. :P

Mimochodem, když máš tak přesnou představu, kde má Petr mozek, víš taky, kde ho má tvůj drahý? ;)

Eva. — 26. 7. 2015 20:05

Petr100 napsal(a):

Evo buď v klidu, moje první žena se o tom samozřejmě nevěděla. A současné ženušce jsem byl již věrný.

Petře, však jsem. To je tvůj život, ne můj.

modrovous — 26. 7. 2015 20:23

Eva. napsal(a):

Nemůžeš pochopit to, co napsala Dorka. Na to jsi příliš tvrdá.

A k tomu jsi došla jak? Nějaký internetový psychokurz nebo sis přečetla nějakou odbornou literaturu?
Děvenko milá, to, že mám jiný žebříček hodnot než ty nebo Dorka nevypovídá nic o mé tvrdosti ani ničem jiném.
Za tragédii, při které člověk ztratí smysl života, považuju závažnou nemoc nebo smrt dítěte. Ne to, že můj muž neuhlídá poklopec.

A sebeúctu, tu můžu ztratit jen díky svým vlastním činům, vzít mi ji nikdo nemůže. Když už, tak bych možná ztratila úctu k tomu svému rozsévači semene, ale rozhodně ne sama k sobě.

Eva. — 26. 7. 2015 20:38

Příliš křičíš, děvenko, než abys to měla skutečně tak, jak píšeš.

Judyna — 26. 7. 2015 21:11

Petr100 napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

A to proč???? :co:

Slušnej mužskej nemůže odmítnout. :)

Názorná ukázka toho, že slušnost se vyplácí :D

Dorka — 26. 7. 2015 21:54

modrovous napsal(a):

...
Za tragédii, při které člověk ztratí smysl života, považuju závažnou nemoc nebo smrt dítěte. Ne to, že můj muž neuhlídá poklopec.

A sebeúctu, tu můžu ztratit jen díky svým vlastním činům, vzít mi ji nikdo nemůže. Když už, tak bych možná ztratila úctu k tomu svému rozsévači semene, ale rozhodně ne sama k sobě.

To vykladej tyranym zenam ci zneuzivanym divenkam, to o te sebeucte ci smyslu zivita... Podvedena zena, ktera sveho muze milovala, se muze citit velice podobne...

modrovous — 26. 7. 2015 22:52

Eva. napsal(a):

Příliš křičíš, děvenko, než abys to měla skutečně tak, jak píšeš.

Aj, šlápla jsem ti na kuří očičko, Majdi?

modrovous — 26. 7. 2015 22:54

Dorka napsal(a):

modrovous napsal(a):

...
Za tragédii, při které člověk ztratí smysl života, považuju závažnou nemoc nebo smrt dítěte. Ne to, že můj muž neuhlídá poklopec.

A sebeúctu, tu můžu ztratit jen díky svým vlastním činům, vzít mi ji nikdo nemůže. Když už, tak bych možná ztratila úctu k tomu svému rozsévači semene, ale rozhodně ne sama k sobě.

To vykladej tyranym zenam ci zneuzivanym divenkam, to o te sebeucte ci smyslu zivita... Podvedena zena, ktera sveho muze milovala, se muze citit velice podobne...

Nepleť do toho týrané a zneužívané. Řeč byla o zanášejícím manželovi. A když ženská řekne, že ztratila smysl života a sebeúctu, protože jí manžel zahnul, tak to promiň, ale to má hlavně ona sama setsakra velikej problém. Ale ten problém není rozhodně v penisu jejího muže, ale v její vlastní hlavě.

Selima — 26. 7. 2015 23:33

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout. :)

Na to, jak zásadově o některých věcech píšeš, jsem si říkala, že možná snad ty budeš jedním z toho mála mužů, co svou manželku nikdy nepodvedli. Nu, asi jsi zásadový jenom někde.

A bezzásadovost "tvého milého" ti nikdy nevadila?

To je predsa niečo úplne iné.... :dumbom:

Selima — 26. 7. 2015 23:34

Eva. napsal(a):

Tomu lidé tvého typu nemůžou rozumět, modrovousi.

Možno ani nechcú... ;) niektorým veciam asi fakt radšej nerozumieť.

Selima — 26. 7. 2015 23:35

Petr100 napsal(a):

Judyno byl jsem a jsem lidumil. Co se týká podnikání, kdybych se znovu narodil, tak bych v tomto oboru  podnikal. :)

Nikdy nie je neskoro... :P

Selima — 26. 7. 2015 23:50

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Slušnej mužskej nemůže odmítnout. :)

Proč?
Podle mě slušný ženatý věrný muž musí odmítnout. Je to otázka cti.
Nebo jsi na prodej?

Existuje niečo ako humor... potom niečo myslené polo-vážne, polo-s humorom a tak... neber všetko tak smrteľne, to nie sú dane a odvody, ani finančné plány...  ;)

Selima — 26. 7. 2015 23:51

Eva. napsal(a):

Ano. Prostě další z těch, co mají mozek mezi nohami.

S tebou je fakt radosť diskutovať... a ešte nebodaj použiť trochu humoru... :rolleyes:

Selima — 26. 7. 2015 23:55

Dorka napsal(a):

modrovous napsal(a):

...
Za tragédii, při které člověk ztratí smysl života, považuju závažnou nemoc nebo smrt dítěte. Ne to, že můj muž neuhlídá poklopec.

A sebeúctu, tu můžu ztratit jen díky svým vlastním činům, vzít mi ji nikdo nemůže. Když už, tak bych možná ztratila úctu k tomu svému rozsévači semene, ale rozhodně ne sama k sobě.

To vykladej tyranym zenam ci zneuzivanym divenkam, to o te sebeucte ci smyslu zivita... Podvedena zena, ktera sveho muze milovala, se muze citit velice podobne...

To je ale hlavne jej chyba. Sorry, ale ak svoju sebeúctu/šťastie/zmysel života odvodím od druhých, tak strašne riskujem, že ma o to pripravia, či už chtiac alebo nechtiac... a toľká zodpovednosť ani nemusí byť príjemná. A odvodzovať svoju hodnotu/zymsel života od vernosti partnera - to je už číry hazard a takpovediac provokácia Osudu. ;) Ale holt - kto chce kam...

carpediem — 27. 7. 2015 7:31

Teda, vy jste se zase rozjeli/y v osobní rovině. :D

Eva. — 27. 7. 2015 7:40

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Příliš křičíš, děvenko, než abys to měla skutečně tak, jak píšeš.

Aj, šlápla jsem ti na kuří očičko, Majdi?

Nejsem Majdi.
Přemýšlej, kdo komu šlápl. Když máš potřebu psát mi to, co mi píšeš, a používat způsob, jaký používáš. Můžeš se ptát, na co chceš. Já na co chci, odpovím. :)

Eva. — 27. 7. 2015 7:42

modrovous napsal(a):

Nepleť do toho týrané a zneužívané. Řeč byla o zanášejícím manželovi. A když ženská řekne, že ztratila smysl života a sebeúctu, protože jí manžel zahnul, tak to promiň, ale to má hlavně ona sama setsakra velikej problém. Ale ten problém není rozhodně v penisu jejího muže, ale v její vlastní hlavě.

Tvrdí tady někdo něco jiného?

Eva. — 27. 7. 2015 7:44

Selima napsal(a):

Existuje niečo ako humor... potom niečo myslené polo-vážne, polo-s humorom a tak... neber všetko tak smrteľne, to nie sú dane a odvody, ani finančné plány...  ;)

Nevíš nic o mém smyslu pro humor ani o tom, co jak beru. :)
Že sis usmyslela, že nejspíš jenom tvůj smysl pro humor je jediný zprávný, to je omyl, Selimo.

Eva. — 27. 7. 2015 7:45

Petr100 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ano. Prostě další z těch, co mají mozek mezi nohami.

Raději, pro váš klid, to nebudeme dále rozebírat.

Petře, za tohle se omlouvám. Vím, že je to složitější.

carpediem — 27. 7. 2015 7:53

Teď k tomu původnímu dotazu:
Aknello, není až tak samozřejmé mít partnera, se kterým si rozumíš po všech stránkách. Často se stává, že případné děti odrostou a vedle sebe žijí najednou dva lidé, které prakticky nic nespojuje, kteří si nemají co říct. Takže si važ toho, co máš, a snaž se daný stav jenom posílit.
Babička mého manžela říkala: Co oči nevidí, to srdce nebolí. Tudíž, nedrásala bych se tím, co by bylo, kdyby bylo. Situace se má řešit, až NASTANE. Sama jsi psala, že bys byla schopna úlet fyzického rázu tolerovat. Pokud není partner notorický sukničkář (píšu teď v obecné rovině), vidím to osobně jako rozumný postoj. Mezi námi, lidský věk se prodlužuje, lidé spolu (tedy teoreticky, pokud vztah přetrvává) žijí mnohem delší dobu než dříve a ať chtějí nebo ne, dostávají se za dlouhá léta do určitého stereotypu. I když sama nejsem zastáncem postoje, že nevěra je normální, řešila bych jenom to, jestli mně osobně za to ten muž stojí, abych s ním setrvávala. I chlap, který zahnul, nemusí být nutně neempatický "hajzl" a chlap věrný nemusí být citlivý. Jinými slovy, myslím, že jsou podstatnější věci v životě lidském než nějaký úlet.  :)

carpediem — 27. 7. 2015 7:57

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Existuje niečo ako humor... potom niečo myslené polo-vážne, polo-s humorom a tak... neber všetko tak smrteľne, to nie sú dane a odvody, ani finančné plány...  ;)

Nevíš nic o mém smyslu pro humor ani o tom, co jak beru. :)
Že sis usmyslela, že nejspíš jenom tvůj smysl pro humor je jediný zprávný, to je omyl, Selimo.

No, mě jsi (při četbě tohohle vlákna) pobavila, takže asi máš.......

Eva. — 27. 7. 2015 8:03

:)
carpediem, včera večer jsem si říkala - no jo, modrovous už mě zase pitvá, už má zase potřebu vytahovat mého ženatého přítele. To ještě chybí carpediem. Už dlouho nepsala... A už jsi tu. :D

carpediem — 27. 7. 2015 8:06

Eva. napsal(a):

:)
carpediem, včera večer jsem si říkala - no jo, modrovous už mě zase pitvá, už má zase potřebu vytahovat mého ženatého přítele. To ještě chybí carpediem. Už dlouho nepsala... A už jsi tu. :D

No víš, některé věci, které napíšeš, vyznívají ve světle toho, jak žiješ, humorně. :D Já se fakt zasmála.
Fakt jsem Ti chyběla? :D

Eva. — 27. 7. 2015 8:12

Ne. Nepsala jsem, žes mi chyběla. :)
Chápu, že pro někoho můžou některé věci vyznívat humorně, když neví, jak žiju. :)

carpediem — 27. 7. 2015 8:25

Dobře, myslím, že jsi tu všem poskytla dobrovolně dostatek materiálu k tomu, aby si tu představu udělali. Jestliže máš x let vztah s ženatým mužem, ale jsi schopna psát například o bezectnosti ženatých mužů, kteří zanášejí, nebo tom, kde mají mozkové centrum, vzbuzuje to notně úsměv. Ne zášť, pobavení. Tedy abych byla přesná: U mne to vzbuzuje pobavení. Nemohu psát za jiné. :D

Eva. — 27. 7. 2015 8:34

carpediem, mé psaní sis vyložila po svém.
Nepsala jsem o mužích, kteří mají léta paralelní vztah. X let, tos sama správně napsala. Jen jsi nepochopila podstatu. Tam už to svědčí o hlubokém rozkladu manželství, který ti muži (ženy) z různých důvodů zatím neřeší.
Psala jsem o mužích, kteří podvádějí své manželky jinak, než v paralelním vztahu.
Jestli správně chápu, Petr také nepsal o tom, že podvádí/podváděl manželku v paralelním vztahu. Ale možná jsem to pochopila nesprávně a on měl při manželství paralelní vztah.

Selima — 27. 7. 2015 8:35

Aj u mňa... :jojo: Ale či to svedčí o zmysle pre humor - tým som si nie istá.... :rodna: Skôr je to možno "kouzlo nechtěného".

Eva. — 27. 7. 2015 8:36

Selima napsal(a):

Aj u mňa... :jojo: Ale či to svedčí o zmysle pre humor - tým som si nie istá.... :rodna: Skôr je to možno "kouzlo nechtěného".

Nejspíš nemáš smysl pro humor ty, jestli máš pocit, že to, co jsme tady psaly, je humorné. :)

carpediem — 27. 7. 2015 9:06

Eva. napsal(a):

carpediem, mé psaní sis vyložila po svém.
Nepsala jsem o mužích, kteří mají léta paralelní vztah. X let, tos sama správně napsala. Jen jsi nepochopila podstatu. Tam už to svědčí o hlubokém rozkladu manželství, který ti muži (ženy) z různých důvodů zatím neřeší.
Psala jsem o mužích, kteří podvádějí své manželky jinak, než v paralelním vztahu.
Jestli správně chápu, Petr také nepsal o tom, že podvádí/podváděl manželku v paralelním vztahu. Ale možná jsem to pochopila nesprávně a on měl při manželství paralelní vztah.

Tak tohle humorné není, tohle jsou kecy, které se snaží tvářit sofistikovaně. :(

Rospepurda — 27. 7. 2015 12:31

eremuruss napsal(a):

Rospepurda napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemůžeš pochopit to, co napsala Dorka. Na to jsi příliš tvrdá.

Zase tu sedíš celej víkend a milenec je s rodinkou ? To je smutnej osud, vysedávat všechny víkendy na babi.........jsi holt skromná a od života moc nechceš no.

Roz je mozne,ze jsem te tento tyden potkala na Machove jezere??Nebo jsem se spletla?

Jasně , já jsem tě taky hledala , akorát nevím jak vypadáš, to je ten problém...:D
Měla jsi na mě upřeně zírat a mě by to došlo.
Ty chodíš taky na levnou neplacenou pláž, nebo kde jsi mě viděla?

Rospepurda — 27. 7. 2015 12:34

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

carpediem, mé psaní sis vyložila po svém.
Nepsala jsem o mužích, kteří mají léta paralelní vztah. X let, tos sama správně napsala. Jen jsi nepochopila podstatu. Tam už to svědčí o hlubokém rozkladu manželství, který ti muži (ženy) z různých důvodů zatím neřeší.
Psala jsem o mužích, kteří podvádějí své manželky jinak, než v paralelním vztahu.
Jestli správně chápu, Petr také nepsal o tom, že podvádí/podváděl manželku v paralelním vztahu. Ale možná jsem to pochopila nesprávně a on měl při manželství paralelní vztah.

Tak tohle humorné není, tohle jsou kecy, které se snaží tvářit sofistikovaně. :(

Letos se ti taky nepovedlo najít zajíčka, pořád frustrovaná  jako loni, předloni  ? :lol:

Rospepurda — 27. 7. 2015 12:37

Eva. napsal(a):

Ne. Nepsala jsem, žes mi chyběla. :)
Chápu, že pro někoho můžou některé věci vyznívat humorně, když neví, jak žiju. :)

Hele Evi , jestli máš ženáče nebo nemáš, to nikdo neví, na netu je často všechno vymyšlený .
Ale to , že tu sedíš celý víkendy je pravda pravdoucí, to se okecat nijak nedá .
Kdybys měla nějakou náplň, třeba výlet , těžko bys tak horlivě přispívala .

Eva. — 27. 7. 2015 12:41

Když mám v angínu, obvykle na výlety nejezdím, ani nevyjíždím na kole, přesto, že je léto. :)
A taky kdo chce, má pocit, že "tu" sedím celé víkendy. Jako že tomu tak není.
Ale i kdyby bylo, nikomu do toho také nic není. :)

carpediem — 27. 7. 2015 12:42

Rospepurda napsal(a):

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

carpediem, mé psaní sis vyložila po svém.
Nepsala jsem o mužích, kteří mají léta paralelní vztah. X let, tos sama správně napsala. Jen jsi nepochopila podstatu. Tam už to svědčí o hlubokém rozkladu manželství, který ti muži (ženy) z různých důvodů zatím neřeší.
Psala jsem o mužích, kteří podvádějí své manželky jinak, než v paralelním vztahu.
Jestli správně chápu, Petr také nepsal o tom, že podvádí/podváděl manželku v paralelním vztahu. Ale možná jsem to pochopila nesprávně a on měl při manželství paralelní vztah.

Tak tohle humorné není, tohle jsou kecy, které se snaží tvářit sofistikovaně. :(

Letos se ti taky nepovedlo najít zajíčka, pořád frustrovaná  jako loni, předloni  ? :lol:

Ty jo, Rampepurdo, zajíčky vedle zákonitého manžela, to už bych fakt nedala. Ani časově, ani fyzicky. :D Ty jo?

Rospepurda — 27. 7. 2015 12:42

bacha už je on-line Carpe a chce se energeticky spojovat .....bude nějaký moudro .......:D:D

carpediem — 27. 7. 2015 12:43

Teda ani psychicky, viz výše. :)

Rospepurda — 27. 7. 2015 12:43

Myslíš toho stoletýho dědka s kterým si musíš platit dovču napůl jo?:D

carpediem — 27. 7. 2015 12:45

Rospepurda napsal(a):

Myslíš toho stoletýho dědka s kterým si musíš platit dovču napůl jo?:D

Jo,toho pána, se kterým velmi ráda jezdím kamkoli. :D :D :D

Selima — 27. 7. 2015 13:56

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Aj u mňa... :jojo: Ale či to svedčí o zmysle pre humor - tým som si nie istá.... :rodna: Skôr je to možno "kouzlo nechtěného".

Nejspíš nemáš smysl pro humor ty, jestli máš pocit, že to, co jsme tady psaly, je humorné. :)

Mne Petrove niektoré prípsevky pripadali vtipné - a mmch, aj o nevere sa dá písať s humorom a vtipne, aj keď Tebe to ais pripadá nemožné. ;) Nie je to vždy smrteľne vážna téma, niekedy sú to aj zábavné historky - a celkom určite nezaškodí pozrieť sa na ňu s nadhľadom a humornou nadsázkou. Keď nejde o život...

Petr100 — 27. 7. 2015 15:11

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

carpediem — 27. 7. 2015 15:25

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Petře, nelituj. :D Myslím, že to s tou znalostí není tak zlé. Jenom je otázkou, jak se s tím vyrovnat. :P

Petr100 — 27. 7. 2015 16:07

carpediem napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Petře, nelituj. :D Myslím, že to s tou znalostí není tak zlé. Jenom je otázkou, jak se s tím vyrovnat. :P

Ten vyplazenej jazyk je dobrej. :)

Dorka — 27. 7. 2015 17:04

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Tak to teda ne-e! Ja napr.moc dobre vim, co jsi myslel tim, ze slusny chlap zadoneni zeny neodmita, kdyz je to v jeho silach, ze jo. Jestli jde o norkovy kozich, ci sex, neni az tak dulezite, dokonce s.ad ani to, jestli jde o vlastni, nebo cizi zenu, je tak? Musi k tomu byt ovsem duvod. Myslim k te potrebe obdarovat ji. No a ten je furt stejny, ze jo?
Nektere baby se o rozdavacneho chlapa podelej s ostatnima dobrovolne (jako zakladatelka), nektere nedobrovolne (jako ty, co odpustily a chlapa si ponechaly), nektere to nevedi a pak okoli se bud posklebuje ji, nebo obdivuje jeho, na tom se taky dobre rozpoznaji charaktery...
Urcite jsou jeste dalsi podskupiny, ja patrim do te, ktera tu rozdavacnost mimo rodne hnizdo neunese a tezko ji manzelova nevera poznaci a ublizi ji... A ta dalsi se taky nas.re, ale na obranu sveho ega si vytvori skorapku hybridy, ktera chlapa na nic nepotrebuje, a kdyz preciz jenom, vyuzije sluzeb ciziho, nebo hodinoveho manzela... Jak proste...
Co ty na to, Petricku?

modrovous — 27. 7. 2015 17:13

Eva. napsal(a):

:)
carpediem, včera večer jsem si říkala - no jo, modrovous už mě zase pitvá, už má zase potřebu vytahovat mého ženatého přítele. To ještě chybí carpediem. Už dlouho nepsala... A už jsi tu. :D

Ale jdi ty, Majdo jedna. ;)  Uvědom si, že svého ženatého přítele jsi tady nejdříve řádně vypitvala ty.
A nemůžeš se jaksi divit, že když tady teď velkohubě poukazuješ na charakterové vady ostatních, může taky někdo poukázat na to, že by sis nejdříve jaksi měla zamést před svým vlastním prahem.
Aneb těžko můžeš kázat vodu, když všichni tady ví, jak si ráda přihneš vína. ;)

modrovous — 27. 7. 2015 17:15

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

To rozhodně! Stejně jako naopak. :D

modrovous — 27. 7. 2015 19:13

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

carpediem, mé psaní sis vyložila po svém.
Nepsala jsem o mužích, kteří mají léta paralelní vztah. X let, tos sama správně napsala. Jen jsi nepochopila podstatu. Tam už to svědčí o hlubokém rozkladu manželství, který ti muži (ženy) z různých důvodů zatím neřeší.
Psala jsem o mužích, kteří podvádějí své manželky jinak, než v paralelním vztahu.
Jestli správně chápu, Petr také nepsal o tom, že podvádí/podváděl manželku v paralelním vztahu. Ale možná jsem to pochopila nesprávně a on měl při manželství paralelní vztah.

Tak tohle humorné není, tohle jsou kecy, které se snaží tvářit sofistikovaně. :(

Evča je přesně ten typ, který spolkne hřebík a vyprdne vývrtku. S tím nic nenaděláš. Ona to prostě tak má. :cool:

Eva. — 27. 7. 2015 19:23

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Je nutné, aby ženy znaly myšlení mužských? Je nutné, aby muži znali myšlení žen?
Není nutné ženám rozumět. "Stačí" je milovat.
A možná je to tak i s muži.

carpediem — 27. 7. 2015 19:31

Je.Je.
Je. Nestačí.
Není.

:)

Eva. — 27. 7. 2015 19:34

Nepotřebuji, aby mi muž rozuměl. Od toho mám kamarádku. Potřebuji, aby mě miloval. :)

Rospepurda — 27. 7. 2015 20:31

Dorka napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Tak to teda ne-e! Ja napr.moc dobre vim, co jsi myslel tim, ze slusny chlap zadoneni zeny neodmita, kdyz je to v jeho silach, ze jo. Jestli jde o norkovy kozich, ci sex, neni az tak dulezite, dokonce s.ad ani to, jestli jde o vlastni, nebo cizi zenu, je tak? Musi k tomu byt ovsem duvod. Myslim k te potrebe obdarovat ji. No a ten je furt stejny, ze jo?
A ta dalsi se taky nas.re, ale na obranu sveho ega si vytvori skorapku hybridy, ktera chlapa na nic nepotrebuje, a kdyz preciz jenom, vyuzije sluzeb ciziho, nebo hodinoveho manzela... Jak proste...
Co ty na to, Petricku?

Dorko, co dnes leješ , ty piješ docela často co?
Skoro bych řekla, čím větší socka a zoufalka v reálu, tím "moudřejší "žena na netu, která radí na všechny strany .
Viz přemoudřelá Háňa, která jezdí na srazy s "duchovníma" lidma a když vidíte fotku , tak skoro nic nevidíte , jak ti duchovní lidé hulej jedno cigáro za druhým.......jelikož jsou nervní z toho, že je někdo konečně vyved ven a baví se s nima a snažej se zahnat nervozitu cigaretou ...:D

aprill — 27. 7. 2015 20:36

Eva. napsal(a):

Nepotřebuji, aby mi muž rozuměl. Od toho mám kamarádku. Potřebuji, aby mě miloval. :)

hm. vidím, že jsi nesmírně skromná.

Eva. — 27. 7. 2015 20:40

aprill napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nepotřebuji, aby mi muž rozuměl. Od toho mám kamarádku. Potřebuji, aby mě miloval. :)

hm. vidím, že jsi nesmírně skromná.

Jestli si myslíš, že je to skromné, nebudu ti to brát. Ale mýlíš se.

Petr100 — 27. 7. 2015 20:41

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Je nutné, aby ženy znaly myšlení mužských? Je nutné, aby muži znali myšlení žen?
Není nutné ženám rozumět. "Stačí" je milovat.
A možná je to tak i s muži.

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

Eva. — 27. 7. 2015 20:42

Petr100 napsal(a):

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

Tak asi nejsem baba. :D

aprill — 27. 7. 2015 20:42

Petr100 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Je nutné, aby ženy znaly myšlení mužských? Je nutné, aby muži znali myšlení žen?
Není nutné ženám rozumět. "Stačí" je milovat.
A možná je to tak i s muži.

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

a totéž platí i o dámě ;-)

aprill — 27. 7. 2015 20:44

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

Tak asi nejsem baba. :D

ty si nemáš z čeho odskočit...

Petr100 — 27. 7. 2015 20:45

Rospepurda napsal(a):

Dorka napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Tak to teda ne-e! Ja napr.moc dobre vim, co jsi myslel tim, ze slusny chlap zadoneni zeny neodmita, kdyz je to v jeho silach, ze jo. Jestli jde o norkovy kozich, ci sex, neni az tak dulezite, dokonce s.ad ani to, jestli jde o vlastni, nebo cizi zenu, je tak? Musi k tomu byt ovsem duvod. Myslim k te potrebe obdarovat ji. No a ten je furt stejny, ze jo?
A ta dalsi se taky nas.re, ale na obranu sveho ega si vytvori skorapku hybridy, ktera chlapa na nic nepotrebuje, a kdyz preciz jenom, vyuzije sluzeb ciziho, nebo hodinoveho manzela... Jak proste...
Co ty na to, Petricku?

Dorko, co dnes leješ , ty piješ docela často co?
Skoro bych řekla, čím větší socka a zoufalka v reálu, tím "moudřejší "žena na netu, která radí na všechny strany .
Viz přemoudřelá Háňa, která jezdí na srazy s "duchovníma" lidma a když vidíte fotku , tak skoro nic nevidíte , jak ti duchovní lidé hulej jedno cigáro za druhým.......jelikož jsou nervní z toho, že je někdo konečně vyved ven a baví se s nima a snažej se zahnat nervozitu cigaretou ...:D

Tak přiznej konečně hodinovou sazbu tvých o dvacet let mladších zajíčků. Již jsem se na to jednou ptal a nic.

Petr100 — 27. 7. 2015 20:47

aprill napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Eva. napsal(a):


Je nutné, aby ženy znaly myšlení mužských? Je nutné, aby muži znali myšlení žen?
Není nutné ženám rozumět. "Stačí" je milovat.
A možná je to tak i s muži.

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

a totéž platí i o dámě ;-)

Samozřejmě.

Eva. — 27. 7. 2015 20:51

aprill napsal(a):

ty si nemáš z čeho odskočit...

20 let jsem měla :reta:
A v podstatě mám i teď. :D

Rospepurda — 27. 7. 2015 20:55

Zajíčci platili mě Petře , víkendy a dovolené a to tolik nasr*alo tolik lidí na netu , včetně místních krasavic, Evy a Carpe, že mi zatrhli tipec a ted už se zajíčci na inzerát neozývají .........tak holt se věnuju duchovnu . Závist se stejně obrátí proti nim .
A o těch tvých milenkách si myslím, že neříkáš celou pravdu .......zapomněl jsi napsat kolik kožichů a drahých wellnes tě stál ten sex a kdo koho vlastně přemlouval........

Selima — 27. 7. 2015 20:58

Petr100 napsal(a):

Rospepurda napsal(a):

Dorka napsal(a):


Tak to teda ne-e! Ja napr.moc dobre vim, co jsi myslel tim, ze slusny chlap zadoneni zeny neodmita, kdyz je to v jeho silach, ze jo. Jestli jde o norkovy kozich, ci sex, neni az tak dulezite, dokonce s.ad ani to, jestli jde o vlastni, nebo cizi zenu, je tak? Musi k tomu byt ovsem duvod. Myslim k te potrebe obdarovat ji. No a ten je furt stejny, ze jo?
A ta dalsi se taky nas.re, ale na obranu sveho ega si vytvori skorapku hybridy, ktera chlapa na nic nepotrebuje, a kdyz preciz jenom, vyuzije sluzeb ciziho, nebo hodinoveho manzela... Jak proste...
Co ty na to, Petricku?

Dorko, co dnes leješ , ty piješ docela často co?
Skoro bych řekla, čím větší socka a zoufalka v reálu, tím "moudřejší "žena na netu, která radí na všechny strany .
Viz přemoudřelá Háňa, která jezdí na srazy s "duchovníma" lidma a když vidíte fotku , tak skoro nic nevidíte , jak ti duchovní lidé hulej jedno cigáro za druhým.......jelikož jsou nervní z toho, že je někdo konečně vyved ven a baví se s nima a snažej se zahnat nervozitu cigaretou ...:D

Tak přiznej konečně hodinovou sazbu tvých o dvacet let mladších zajíčků. Již jsem se na to jednou ptal a nic.

Pri všetkej úcte - myslím, že na túto kategóriu už si, akosi, ehm... prekvalifikovaný. (To nehodnotím, len konštatujem ;) .)

Rospepurda — 27. 7. 2015 21:00

Eva. napsal(a):

aprill napsal(a):

ty si nemáš z čeho odskočit...

20 let jsem měla :reta:
A v podstatě mám i teď. :D

A co máš? Seděla jsi tu celej víkend a dnes znova(to je už celý roky )..........máš houbeles a z neznámých důvodů předstíráš že máš nějakýho ženáče. Co ti to dává si vymýšlet ? Sníš o lepším životě s ženáčem?

carpediem — 27. 7. 2015 21:00

Petr100 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

Je nutné, aby ženy znaly myšlení mužských? Je nutné, aby muži znali myšlení žen?
Není nutné ženám rozumět. "Stačí" je milovat.
A možná je to tak i s muži.

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

A byly i mechtle? :lol:

Petr100 — 28. 7. 2015 7:19

carpediem napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Eva. napsal(a):


Je nutné, aby ženy znaly myšlení mužských? Je nutné, aby muži znali myšlení žen?
Není nutné ženám rozumět. "Stačí" je milovat.
A možná je to tak i s muži.

Máš pravdu láska je nejdůležitější. Ale i milující mužskej i baba si rádi odskočí. Ale to zde nebudeme rozebírat. Gentleman neboli džentlment se o takových věcech nebaví.

A byly i mechtle? :lol:

Jasně i techtle. :)

Dorka — 28. 7. 2015 7:30

Rospepurda napsal(a):

Zajíčci platili mě Petře , víkendy a dovolené a to tolik nasr*alo tolik lidí na netu , včetně místních krasavic, Evy a Carpe, že mi zatrhli tipec a ted už se zajíčci na inzerát neozývají .........

Ale, ale, Rozjařilko, copak se stalo? Nekdo ti postrhaval lepitka ze sloupu?

eremuruss — 28. 7. 2015 12:13

Rospepurda napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Rospepurda napsal(a):


Zase tu sedíš celej víkend a milenec je s rodinkou ? To je smutnej osud, vysedávat všechny víkendy na babi.........jsi holt skromná a od života moc nechceš no.

Roz je mozne,ze jsem te tento tyden potkala na Machove jezere??Nebo jsem se spletla?

Jasně , já jsem tě taky hledala , akorát nevím jak vypadáš, to je ten problém...:D
Měla jsi na mě upřeně zírat a mě by to došlo.
Ty chodíš taky na levnou neplacenou pláž, nebo kde jsi mě viděla?

Na  neplacene plazi Stare splavy,jestli si to byla ty,tak si tam sedela na lavicce,pred tebou byl stanek ,kde prodavaly klobasy,za tebou nejaky penzion.Ve vode labute.Koukala jsem na tebe,sly jsme s bilym labradorem a pokud si to byla ty,koukla ses i ty na me.

Selima — 28. 7. 2015 12:16

Eva. napsal(a):

Nepotřebuji, aby mi muž rozuměl. Od toho mám kamarádku. Potřebuji, aby mě miloval. :)

Niekedy je ľahšie milovať, keď roumieš (alebo minimálne komunikovať je ľahšie s porozumením ;) ). Ale súhlasím, že vzťah môže byť pekný aj bez porozumenia, ale bez lásky nie.

Rospepurda — 28. 7. 2015 12:24

Tak to jsem nebyla já Erem.........jednou jsem seděla VEDLE  stánku s klobásama a pila pivo a za mnou byl drahej hotel a žádný labutě si nevybavuju v tu chvíli  , ovšem labradora možná  ano.
Tam navíc ani pláž není, je tam moc špína, jelikož tam jsou lodě a někdy i parníky .
Ta neplacená pláž  je  v místě, kdy jdeš lesem na Borný , tak na začátku  je taková zátoka plná lidí, když je hezky .
A pak jsem seděla na Borným ve stáncích a tam je jezero daleko .

eremuruss — 28. 7. 2015 13:36

Rospepurda napsal(a):

Tak to jsem nebyla já Erem.........jednou jsem seděla VEDLE  stánku s klobásama a pila pivo a za mnou byl drahej hotel a žádný labutě si nevybavuju v tu chvíli  , ovšem labradora možná  ano.
Tam navíc ani pláž není, je tam moc špína, jelikož tam jsou lodě a někdy i parníky .
Ta neplacená pláž  je  v místě, kdy jdeš lesem na Borný , tak na začátku  je taková zátoka plná lidí, když je hezky .
A pak jsem seděla na Borným ve stáncích a tam je jezero daleko .

Ano to je ono byl to drahy ,krasny hotel.A ty labute se spise drzeli za tim stankem.Za tim stankem se take pujcovali slapadla.Nazev mista nevim,moc to tam neznam.Mas hnedy vlnity vlasy nebo mahagon,barvu presne neurcim,nevyznam se v tom a sedela si na krajni lavicce.

lupina montana — 28. 7. 2015 13:42

Petr100 napsal(a):

Selimo skoro lituji, že jsem sem něco napsal. Mám pocit, že většina místních vůbec nezná myšlení mužských. A je to tak lepší. :)

A ty které by se o takové myšlení zajímaly, pro jistotu zarazíme hned v začátku ;)
Copak to ti mužští mají v hlavách, že s tím nemůžou na světlo........

Rospepurda — 28. 7. 2015 14:09

eremuruss napsal(a):

Rospepurda napsal(a):

Tak to jsem nebyla já Erem.........jednou jsem seděla VEDLE  stánku s klobásama a pila pivo a za mnou byl drahej hotel a žádný labutě si nevybavuju v tu chvíli  , ovšem labradora možná  ano.
Tam navíc ani pláž není, je tam moc špína, jelikož tam jsou lodě a někdy i parníky .
Ta neplacená pláž  je  v místě, kdy jdeš lesem na Borný , tak na začátku  je taková zátoka plná lidí, když je hezky .
A pak jsem seděla na Borným ve stáncích a tam je jezero daleko .

Ano to je ono byl to drahy ,krasny hotel.A ty labute se spise drzeli za tim stankem.Za tim stankem se take pujcovali slapadla.Nazev mista nevim,moc to tam neznam.Mas hnedy vlnity vlasy nebo mahagon,barvu presne neurcim,nevyznam se v tom a sedela si na krajni lavicce.

Tak to jsem  byla já , škoda že jsem nebyla pozornější a nepamatuju si ten okamžik .
A jak se ti tam líbí?
Já tam jezdila s dětma , když byly malý a taky s milencema , tak to tam jezdím zkontrolovat každý rok.