Ráda bych vás poprosila o radu. S přítelem jsme spolu 6 let, oba máme děti z předešlého vztahu.Přítel mě požádal o ruku, svatbu jsme chtěli jen malou, rodiče sourozenci svědci a samozdřejmě děti.Tchýně je velice sebevědomí člověk,poslouchat musí manžel, synové a dcera pokud, se jí něco nelíbí, umí být hodně zlá.Já jse ji 6 let ignorovala její nevhodné chování stím, že ona není moje nic.Ale s partnerem si bereme i jeho rodinu, když jsme přinesli oznámení, bylo to jako když doneseme parte, ale vykouzlila úsměv, řekla, že nám to přejí a že rádi přijdou.Svatbu jsme si zařizovali i platili sami.Doufala jsem, že na takové události nebude nic vymýšlet.Jak jsem se spletla.Když mě ještě můj přítel vedl k oltáři, paní matka nahlas a zvučně pronesla k jeho svědkovi - to jsi mu to nemohl rozmluvit - tak se tam před oddávajícím, rodinou, před lidmi, které jsme pozvali, protože je máme rádi, dohadovali.Proplakala jsem celou svatbu, ikdyž mi všichni říkali, vykašli se na ni, ona u vás  nebydlí.Cítila jsem se ponížená, mrzelo mě, že ted už můj muž nic neudělal.Vím že mockrát se s ní chytl, a tím i argumentuje, že ona se nezmění.Ale já se ptám sama sebe i vás, mám si toto nechat, jak se mám chovat při dalším setkání.Nejsem pomstychtivá ani nemám potřebu se hádat.Ale nechci ze sebe dělat kopačák.Nechci být neslušná, nechci být uražená, přesto, že si uvědomuji, že život přináší mnohem větší bolesti a tomuto se snad někdy zasměji.Jak se chovat, k muži, jeho matce? Nevím

Taky jsem něco podobného vyslechla asi hodinu před svatbou, ale netýkalo se to mě, ale mojí budoucí švagrové. Tchyně se svou matkou se bavily nad svatebními dorty a moje přítomnost jim ani nevadila. Poznala jsem, že je tchyně falešná, a tak se s ní téměř nestýkám. Nemůžu si jí vážit.

No to mi příjde dost hrozné. Máš právo být uražená až do morku kostí.

Tohle mi provést, nedohlédla by konec obřadu. Jestli postrádá úctu, potom platí pravidlo o hrubé záplatě na hrubém pytli. A Tvůj manžel Tě musí podpořit, jinak jste se brali jen kvůli papíru...

Mantinely toho, co si necháš líbit, si určíš ty sama.
Nemusíš být u toho sprostá, ani uražená, ale slušně říct, že se mě toto a tamto dotklo a byla bych ráda, kdyby se pro příště podobných věcí vyvarovala...
Pokud to nepomůže, omezit styk.

Teď mě nejvíc štve, že jsem se neovládla, nehodila to za hlavu a ten náš den si neužila.Myslím, že o to jí šlo.Možná jsem měla s úsměvem přijít za ní a zeptat se, maminko, jak Vám chutnal oběd? To by ji asi zvedlo ze židle. Jenže ten den je plný emocí i bez takového KO při obřadě.Obdivuji lidi co to umí.Kolegyně co mi šla za svědka byla před lety hodně nemocná, rakovina.Říkala že dřív taky tak všechno řešila, ale ta nemoc ji naučila s prominutím přešlápnout i ho :-) uprostřed obýváku.Pravda je, že kdo může tchýni od srdce řící maminko? Každopádně mi vaše odpovědi pomohly , moc děkuji.Čekala jsem spíš negativa.Měla jsem pocit, jako by mi ten ten ukradla, s přítelem, tedy s manželem jsme se docela dost těšili, všechno si vymysleli a zářidili spolu, žádné hádání rodičů jestli svíčková nebo zelí.Už jsme spolu nějaký čas, ale byly ty přípravy hrozně hezké.Všechno až na šaty jsme vybírali spolu a těšili se.A teď zpětně vidím a tady od vás i čtu, že druhý mi může ublížit jen tolik, kolik já sama mu dovolím

Přece jí neuděláš tu radost, aby viděla, že se užíráš? Teď už se na ni vykašli, a připrav se dopředu, aby tě jindy nezaskočila. Myslím tím například, až bude příště rýpat, tak jí třeba říct s úsměvem "Jestli se vám to nelíbí, tak dveře jsou támhle a zavřete je, prosím, z druhé strany."  Pokud bude vymýšlet něco, co se ti nelíbí, tak prostě řekni NE. Proč ne? Protože nechci. A hotovo. Jen se dopředu připrav, bude se ti to hodit.

Mělas víc možností, jak reagovat. Vybrala sis tu nejhorší pro Tebe a nejžádanější pro ni. Chtěla Tě zasáhnout a Tys tím dala najevo, že se strefila. Myslím, že jsi poměrně mladá, věkově zralejší nevěsta by asi reagovala jinak.
Jako třeba:
1.Prosím? Slyšela jsem dobře? To je moje svatba a já si nepřeji, aby tu někdo pronášel na mou osobu útoky. Odejděte.Nejsem Vám ničím zavázaná a nenechám si kazit den.
2. Když na to tak koukám, ta přítomná dáma má celkem pravdu. Právě jsem zjistila, že se vdávat vlastně nechci. Takže děkuji a tímto svatbu ruším.
3. Protože je to naposledy, co se spolu vidíme, Vám chci jenom říct, že můj budoucí manžel by si mě totiž od nikoho rozmluvit nenechal. Ani od Vás, dámo, co se patrně neumíte ve společnosti chovat.

X-niki...jaké DALŠÍ SETKÁNÍ JSI MĚLA NA MYSLI? Ty se necháš dál urážet? Tohle byl začátek. Příště to vezme přes vnouče. To bylo vyhlášení války. Slabošské a ubohé. Jednou jí budeš třeba dobrá. Dávej si pozor. Příště reaguj promyšleněji. Nečekej, že se Tě někdo zastane. Je to chybný postup. Respekt si musíš vydobýt sama!

kalupinka napsal(a):

Mělas víc možností, jak reagovat. Vybrala sis tu nejhorší pro Tebe a nejžádanější pro ni. Chtěla Tě zasáhnout a Tys tím dala najevo, že se strefila. Myslím, že jsi poměrně mladá, věkově zralejší nevěsta by asi reagovala jinak.
Jako třeba:
1.Prosím? Slyšela jsem dobře? To je moje svatba a já si nepřeji, aby tu někdo pronášel na mou osobu útoky. Odejděte.Nejsem Vám ničím zavázaná a nenechám si kazit den.
2. Když na to tak koukám, ta přítomná dáma má celkem pravdu. Právě jsem zjistila, že se vdávat vlastně nechci. Takže děkuji a tímto svatbu ruším.
3. Protože je to naposledy, co se spolu vidíme, Vám chci jenom říct, že můj budoucí manžel by si mě totiž od nikoho rozmluvit nenechal. Ani od Vás, dámo, co se patrně neumíte ve společnosti chovat.

X-niki...jaké DALŠÍ SETKÁNÍ JSI MĚLA NA MYSLI? Ty se necháš dál urážet? Tohle byl začátek. Příště to vezme přes vnouče. To bylo vyhlášení války. Slabošské a ubohé. Jednou jí budeš třeba dobrá. Dávej si pozor. Příště reaguj promyšleněji. Nečekej, že se Tě někdo zastane. Je to chybný postup. Respekt si musíš vydobýt sama!

Ta 3 se me moc libi

kalupinka napsal(a):

Mělas víc možností, jak reagovat. Vybrala sis tu nejhorší pro Tebe a nejžádanější pro ni. Chtěla Tě zasáhnout a Tys tím dala najevo, že se strefila. Myslím, že jsi poměrně mladá, věkově zralejší nevěsta by asi reagovala jinak.
Jako třeba:
1.Prosím? Slyšela jsem dobře? To je moje svatba a já si nepřeji, aby tu někdo pronášel na mou osobu útoky. Odejděte.Nejsem Vám ničím zavázaná a nenechám si kazit den.
2. Když na to tak koukám, ta přítomná dáma má celkem pravdu. Právě jsem zjistila, že se vdávat vlastně nechci. Takže děkuji a tímto svatbu ruším.
3. Protože je to naposledy, co se spolu vidíme, Vám chci jenom říct, že můj budoucí manžel by si mě totiž od nikoho rozmluvit nenechal. Ani od Vás, dámo, co se patrně neumíte ve společnosti chovat.

X-niki...jaké DALŠÍ SETKÁNÍ JSI MĚLA NA MYSLI? Ty se necháš dál urážet? Tohle byl začátek. Příště to vezme přes vnouče. To bylo vyhlášení války. Slabošské a ubohé. Jednou jí budeš třeba dobrá. Dávej si pozor. Příště reaguj promyšleněji. Nečekej, že se Tě někdo zastane. Je to chybný postup. Respekt si musíš vydobýt sama!

jedna rada je hloupější než druhá :-(

A aprill radí...co? Nějak jsem to přehlídla.
Ty naše názory nepíšeme proto, aby se jich někdo slepě držel. V nich má každá najít něco, co jí ukáže směr, kudy se dál ubírat v tom problému.
Věř mi x-niki, ten problém vztahů s tou paní, nyní příbuznou, nezmění skutečnost, že by syn třeba zůstal sám a nebo naopak vzal si někoho jiného. Ona bude stejná, zůstane taková, urejpaná, nepřátelská, nevím, kdybys jí lichotila od začátku, VY JSTE TAKOVÁ ÚŽASNÁ, SYN O VÁS TAK NÁDHERNĚ MLUVÍ, LITUJU, ŽE NEMÁM TAKOVOU MATKU, NECHTĚLA BYSTE S NÁMA NA DOVOLENOU, JAK DĚLÁTE TU BÁJEČNOU SVÍČKOVOU...bla bla bla, zkrátka zahodit to, co si myslím, jaká jsem a naplno se překabátit.....zda by k Tobě byla jiná....no ale x-niki....přetvařovat se x let...asi by žádná z nás ani nechtěla....Vy dvě už máte základy položeny a nejlépe asi bude omezit ty styky na minimum. Ten problém je hlavně asi v tom, jak Ty reaguješ. Ona se fakt nezmění. Zkus se na to prostě vykašlat, nezáleží na tom, co ona mluví a jaké má názory, záleží na tom, že máš člověka, co si s ním rozumíš a co jsi mu stála zato, aby si Tě vzal, dneska to není až tak běžné. Lidi spolu mají 1,2 i 3 děti a stále mají "jen" přítele, ne manžela....To je to důležité, že oba víte, že chcete žít spolu, každý máme svoje horší stránky, jeho matka je prostě nesnášenlivá a generálská a moc dobře ví, že teď jí na komandování zbyl jen ten manžel a syn jí ubyl ze smečky, tak holt kope a vrčí a štěká...nech ji být. Ty jsi snad lepší. Nerozebírej to s příbuznými, nestěžuj si manželovi, nemluv s ní beze svědků, koukej, ať u toho vždycky radši někdo je, aby ses vyhnula případnému napadnutí, žes jí řekla něco, cos jí neřekla. Lidi jsou v tomhle jistě při Tobě....nechej to bez povšimnutí, ať mluví. Aspoň to dělá přímo. Víš, co můžeš čekat. Ona Ti za to nestojí, aby ses tím trápila, ne?

kalupinka napsal(a):

Mělas víc možností, jak reagovat. Vybrala sis tu nejhorší pro Tebe a nejžádanější pro ni. Chtěla Tě zasáhnout a Tys tím dala najevo, že se strefila. Myslím, že jsi poměrně mladá, věkově zralejší nevěsta by asi reagovala jinak.
Jako třeba:
1.Prosím? Slyšela jsem dobře? To je moje svatba a já si nepřeji, aby tu někdo pronášel na mou osobu útoky. Odejděte.Nejsem Vám ničím zavázaná a nenechám si kazit den.
2. Když na to tak koukám, ta přítomná dáma má celkem pravdu. Právě jsem zjistila, že se vdávat vlastně nechci. Takže děkuji a tímto svatbu ruším.
3. Protože je to naposledy, co se spolu vidíme, Vám chci jenom říct, že můj budoucí manžel by si mě totiž od nikoho rozmluvit nenechal. Ani od Vás, dámo, co se patrně neumíte ve společnosti chovat.

X-niki...jaké DALŠÍ SETKÁNÍ JSI MĚLA NA MYSLI? Ty se necháš dál urážet? Tohle byl začátek. Příště to vezme přes vnouče. To bylo vyhlášení války. Slabošské a ubohé. Jednou jí budeš třeba dobrá. Dávej si pozor. Příště reaguj promyšleněji. Nečekej, že se Tě někdo zastane. Je to chybný postup. Respekt si musíš vydobýt sama!

Rady celkem do ry, ale ono se to pise od komputeru.
Primo na  miste je to skoro na infarkt. Ja bych byla neschop a slova, tohle rici na svatbe je jako  vyhlaseni valky  mezi rodinami. Mam pocit , ze tahle pani bude delat vse proto, aby vas rozvedla.

Blbe je, ze se manzel neozval, ten mel neco rict nebo udelat. Mel se zachovat jako chlap.

kalupinka napsal(a):

A aprill radí...co? Nějak jsem to přehlídla.
Ty naše názory nepíšeme proto, aby se jich někdo slepě držel. V nich má každá najít něco, co jí ukáže směr, kudy se dál ubírat v tom problému.
Věř mi x-niki, ten problém vztahů s tou paní, nyní příbuznou, nezmění skutečnost, že by syn třeba zůstal sám a nebo naopak vzal si někoho jiného. Ona bude stejná, zůstane taková, urejpaná, nepřátelská, nevím, kdybys jí lichotila od začátku, VY JSTE TAKOVÁ ÚŽASNÁ, SYN O VÁS TAK NÁDHERNĚ MLUVÍ, LITUJU, ŽE NEMÁM TAKOVOU MATKU, NECHTĚLA BYSTE S NÁMA NA DOVOLENOU, JAK DĚLÁTE TU BÁJEČNOU SVÍČKOVOU...bla bla bla, zkrátka zahodit to, co si myslím, jaká jsem a naplno se překabátit.....zda by k Tobě byla jiná....no ale x-niki....přetvařovat se x let...asi by žádná z nás ani nechtěla....Vy dvě už máte základy položeny a nejlépe asi bude omezit ty styky na minimum. Ten problém je hlavně asi v tom, jak Ty reaguješ. Ona se fakt nezmění. Zkus se na to prostě vykašlat, nezáleží na tom, co ona mluví a jaké má názory, záleží na tom, že máš člověka, co si s ním rozumíš a co jsi mu stála zato, aby si Tě vzal, dneska to není až tak běžné. Lidi spolu mají 1,2 i 3 děti a stále mají "jen" přítele, ne manžela....To je to důležité, že oba víte, že chcete žít spolu, každý máme svoje horší stránky, jeho matka je prostě nesnášenlivá a generálská a moc dobře ví, že teď jí na komandování zbyl jen ten manžel a syn jí ubyl ze smečky, tak holt kope a vrčí a štěká...nech ji být. Ty jsi snad lepší. Nerozebírej to s příbuznými, nestěžuj si manželovi, nemluv s ní beze svědků, koukej, ať u toho vždycky radši někdo je, aby ses vyhnula případnému napadnutí, žes jí řekla něco, cos jí neřekla. Lidi jsou v tomhle jistě při Tobě....nechej to bez povšimnutí, ať mluví. Aspoň to dělá přímo. Víš, co můžeš čekat. Ona Ti za to nestojí, aby ses tím trápila, ne?

no vidíš, teď mi mluvíš z duše. přešla bych to, v této fázi už nic jiného dělat nemůže, holky si to měly ujasnit hranice a to vyřešit za začátku vztahu a problému a ne v době, když už je na to pozdě ( i když nikdy není pozdě) . já osobně bych blbé řeči ignorovala a vesele se na matinku usmívala.
ovšem celý problém známe jen z podání niki ;-) . a přeci vinu vždycky mají oba/obě.

Myslím si to samé, jako  Aprill.    Ty tři rady, tady uvedené,  se mi zdají v daném  případě  bezcenné. Nedovedu si představit, že bych  je  použila na své svatbě, kterou bych tím určitě zkazila a přivedla do rozpaků hosty, vyjma té, která, to  zavinila.

Na svatbě měli jen pár lidí, jak čtu. Hostina byla objednaná a zaplacená, na tu bych šla a s gustem. Obřad je zadarmo nebo ne? S tím, že si dneska tohoto pána nevezmu. A kdybych si ho měla vzít, pak jen se dvěma svědky a milé tychýni bych nic neříkala. Lidi by si poseděli, najedli se, ale zůstala bych svobodná. Nikdo by o nic nepřišel, ta legrace by byla bonusem, a já bych si jednou možná ušetřila nervy s rozvodem. Bylo by mi líto, kdyby ten můj k tomuhle jen mlčel. To by mi bylo líto spíš, než nějaká protivná bába, po které mi je houby a ke které bych už navkročila.
Měla jsem příbuznou, která při první návštěvě nové známosti svého syna dala velice netaktně najevo, že si NEPŘEDSTAVOVALA, ŽE SI JEJÍ SYN JEDNOU DOMŮ PŘIVEDE NĚCO TAKOVÉHO. Ta holka byla úplně normální a sympatická. Problém byl v tom, že měla první dítě s člověkem, který zemřel. Druhé manželství skončilo rozvodem.  Obě dcerky měla vcelku malé. No, jak to dopadlo? Blbě. Příbuzná se na děti upnula. Byla blahem bez sebe, když jí začaly říkat babičko. Ovšem její syn, nemakačenko a věčný snílek a po x té zkrachovalý podnikatel, to byla asi teda partie, i tahle holka nakonec po pár letech přišla na to, že jí bude lépe samotné. Pak samozřejmě došlo k tomu, že ji celá rodina pomlouvala. Skončilo to, až příbuznou připravil o veškeré úspory díky svým dluhům. No, dneska je mu přes padesát a ona snad za něj dál platí sociální a zdravotní a stále ho omlouvá....
Ovšem to jsem odbočila.
Každý máme svoje chyby a nemusejí si příbuzní padnout do oka a do noty. Ovšem elementární slušnost by měla být nepsaným pravidlem.
A co kdyby x-niki v okmažiku, kdy její budoucí tchýně se jala do ní navážet přede všemi a před obřadem, řekla....Prosímtě, co to máš za matku? Té by se nezavděčila ani světice, žejo? Hele, nevykašleme se na to? Ještě je čas! Konečně, můžeme přece spolu bydlet na hromádce jako jiní, ne? A krásně elegantně bych to přehodila na druhého. Konečně, je to jeho máma. Ne její. Ať si to s ní srovná on.
Tady je vůbec každá dobrá rada drahá, že, dámy.

kalupinko, z moudré ženy se měníš na pavlačovou bábu.

kalupinka napsal(a):

Na svatbě měli jen pár lidí, jak čtu. Hostina byla objednaná a zaplacená, na tu bych šla a s gustem. Obřad je zadarmo nebo ne? S tím, že si dneska tohoto pána nevezmu. A kdybych si ho měla vzít, pak jen se dvěma svědky a milé tychýni bych nic neříkala. Lidi by si poseděli, najedli se, ale zůstala bych svobodná. Nikdo by o nic nepřišel, ta legrace by byla bonusem, a já bych si jednou možná ušetřila nervy s rozvodem. Bylo by mi líto, kdyby ten můj k tomuhle jen mlčel. To by mi bylo líto spíš, než nějaká protivná bába, po které mi je houby a ke které bych už navkročila.
Měla jsem příbuznou, která při první návštěvě nové známosti svého syna dala velice netaktně najevo, že si NEPŘEDSTAVOVALA, ŽE SI JEJÍ SYN JEDNOU DOMŮ PŘIVEDE NĚCO TAKOVÉHO. Ta holka byla úplně normální a sympatická. Problém byl v tom, že měla první dítě s člověkem, který zemřel. Druhé manželství skončilo rozvodem.  Obě dcerky měla vcelku malé. No, jak to dopadlo? Blbě. Příbuzná se na děti upnula. Byla blahem bez sebe, když jí začaly říkat babičko. Ovšem její syn, nemakačenko a věčný snílek a po x té zkrachovalý podnikatel, to byla asi teda partie, i tahle holka nakonec po pár letech přišla na to, že jí bude lépe samotné. Pak samozřejmě došlo k tomu, že ji celá rodina pomlouvala. Skončilo to, až příbuznou připravil o veškeré úspory díky svým dluhům. No, dneska je mu přes padesát a ona snad za něj dál platí sociální a zdravotní a stále ho omlouvá....
Ovšem to jsem odbočila.
Každý máme svoje chyby a nemusejí si příbuzní padnout do oka a do noty. Ovšem elementární slušnost by měla být nepsaným pravidlem.
A co kdyby x-niki v okmažiku, kdy její budoucí tchýně se jala do ní navážet přede všemi a před obřadem, řekla....Prosímtě, co to máš za matku? Té by se nezavděčila ani světice, žejo? Hele, nevykašleme se na to? Ještě je čas! Konečně, můžeme přece spolu bydlet na hromádce jako jiní, ne? A krásně elegantně bych to přehodila na druhého. Konečně, je to jeho máma. Ne její. Ať si to s ní srovná on.
Tady je vůbec každá dobrá rada drahá, že, dámy.

:co:, ještě něco tě napadlo? ten monolog k drahému je něco z elementární slušnosti?

kalupinka si ve svém rozhořčení ani nevšimla, že třeba  "teď jí na komandování zbyl jen ten manžel a syn jí ubyl ze smečky" neplatí, protože její syn již má dítě (děti) z předchozího vztahu a že oba manželé nejsou dvacetiletá mláďátka.
Copak asi na tom příběhu kalupinku tak rozčertilo.
A copak se stalo mezi x-niki a její teď už tchýní. Když jsem si četla předchozí příspěvky x-niky z dávných let, asi taky nebude žádný andílek ve vztazích. Chyba bude asi na obou stranách.
Paradoxní je, jak se kalupinka dovolává elementární slušnosti a přitom ji její rady také neobsahují.

Já vidím problém v jednání manžela. Že se své manželky nezastal. Řekla bych manželovi, že mi vadí tohle. S tchýní bych nic neřešila a příště se k ní chovala slušně. Pokud bude vyvolávat konflikty, zvažovala bych, jestli se s ní chci nadále setkávat. Já bych se snažila konfliktům z mé strany vyvarovat.

kalupinka napsal(a):

Mělas víc možností, jak reagovat. Vybrala sis tu nejhorší pro Tebe a nejžádanější pro ni. Chtěla Tě zasáhnout a Tys tím dala najevo, že se strefila. Myslím, že jsi poměrně mladá, věkově zralejší nevěsta by asi reagovala jinak.
Jako třeba:
1.Prosím? Slyšela jsem dobře? To je moje svatba a já si nepřeji, aby tu někdo pronášel na mou osobu útoky. Odejděte.Nejsem Vám ničím zavázaná a nenechám si kazit den.
2. Když na to tak koukám, ta přítomná dáma má celkem pravdu. Právě jsem zjistila, že se vdávat vlastně nechci. Takže děkuji a tímto svatbu ruším.
3. Protože je to naposledy, co se spolu vidíme, Vám chci jenom říct, že můj budoucí manžel by si mě totiž od nikoho rozmluvit nenechal. Ani od Vás, dámo, co se patrně neumíte ve společnosti chovat.

X-niki...jaké DALŠÍ SETKÁNÍ JSI MĚLA NA MYSLI? Ty se necháš dál urážet? Tohle byl začátek. Příště to vezme přes vnouče. To bylo vyhlášení války. Slabošské a ubohé. Jednou jí budeš třeba dobrá. Dávej si pozor. Příště reaguj promyšleněji. Nečekej, že se Tě někdo zastane. Je to chybný postup. Respekt si musíš vydobýt sama!

Pavlačové, presne na úrovni svokry. A už vidím naradostenú, rozochvenú nevestu, ako hovorí niečo také vo chvíli obradu :/ . To je podľa mňa blbosť. Skôr ide o to celkovo si ustrážiť hranice a bacha na vzťah s manželom - TEN je podstatný, nie jeho neznášanlivá matka. (Matinka sa výdatne zhodila sama, entreba ju ešte viac zhadzovať. A ak niekto zruší svadbu kvôli pi...ndaniu svokry, tak to No comment.)

x-niki napsal(a):

Teď mě nejvíc štve, že jsem se neovládla, nehodila to za hlavu a ten náš den si neužila.Myslím, že o to jí šlo.Možná jsem měla s úsměvem přijít za ní a zeptat se, maminko, jak Vám chutnal oběd? To by ji asi zvedlo ze židle. Jenže ten den je plný emocí i bez takového KO při obřadě.Obdivuji lidi co to umí.Kolegyně co mi šla za svědka byla před lety hodně nemocná, rakovina.Říkala že dřív taky tak všechno řešila, ale ta nemoc ji naučila s prominutím přešlápnout i ho :-) uprostřed obýváku.Pravda je, že kdo může tchýni od srdce řící maminko? Každopádně mi vaše odpovědi pomohly , moc děkuji.Čekala jsem spíš negativa.Měla jsem pocit, jako by mi ten ten ukradla, s přítelem, tedy s manželem jsme se docela dost těšili, všechno si vymysleli a zářidili spolu, žádné hádání rodičů jestli svíčková nebo zelí.Už jsme spolu nějaký čas, ale byly ty přípravy hrozně hezké.Všechno až na šaty jsme vybírali spolu a těšili se.A teď zpětně vidím a tady od vás i čtu, že druhý mi může ublížit jen tolik, kolik já sama mu dovolím

:D
Přesně tak, druhý ti může ublížit jen tak, kolik mu dovolíš. 
Při aplikaci je ale potřeba stát sama, nohama pevně na zemi. Pro tebe zatím nejlíp zabořená do ní aspoň po kotníky. Nemyslím tím, že jsi slabá, jen křehčí a jemnější. Proto jste se možná s tvým mužem našli :) .
To, co ti navrhovala Kalupinka, je jistě možné, ale musela bys mít takovou sílu, aby tvá slova pavlačově nevyzněla, tchyně ti uvěřila a poslechla tě. Taky se tomu říká "řídit pohledem" :D . Kalupinka tu sílu má, ale to zatím není tvůj případ - je dobře, žes to nezkusila, asi bys měla na tchyni vzpomínky ještě mnohem horší.
A že sis neužila svatební den, jak sis představovala? Netrap se. Když se budete mít s mužem rádi, a taky děti, a lidi, kteří umějí být vnímaví a vstřícní, užiješ si spoustu krásy.
Tvoje tchyně žije vlastní zásluhou v pekle.
A kdyby náhodou, pamatuj, že když je třeba, z nejkřehčích žen se stávají nejtvrdší bojovnice. To je stará zkušenost ;) .

Jo, pokud to je váš názor, máte na něj právo. Ostatně, pavlače mají svůj půvab. Mně by se líbilo mít ji u bydleníčka. Věšela bych tam cedule neteče voda a konečně bych se řádně seberealizovala.
Na tom, že jí ubyl oženěním syn, ale trvám, fakt že má dítě, na tom nic nemění. Tím, že se oženil, ho ztrácí tak nějak z merku. Rozvodem ho vyzískala zpátky - pokud nebyl svobodným otcem od začátku. Myslím, že víc než 35 jim není.
Co bych se čertila. Přijde mi nefér - ta mladá je v nevýhodě vždycky - že si někdo tu hubu otevírá a druhý tím trpí. Stálo by za pokuds zbrzdit útoky stejnou mincí. Aby ta druhá strana viděla, že 1. se umím bránit 2. jaké to je, dostat takovou ťafku. To pak člověk třeba trošku změní chování. Naradostěné nevěsty jsou z romantických filmů. Dnešní realita je řekla bych vrátila do románů z červené knihovny. Dneska je i tohle nějak jinak. Za nevěstou se ženichem stojí děti, a první společnou noc mají dávno za sebou. Já prostě nemám ráda takovou tu jednostrannost. Vadí mi, když  lidi házejí klacky pod nohy druhým. Fakt trapné kritizovat takovým způsobem lidi. Je to stejně blbé, jako kdyby služebně starší kolegyně při první chybě nováčka řekla před celou kanceláří...to jsme sem ale dostali střevo, no řekněte....Někdo sklopí oči a mlčí, někdo vyjede.
Byla bych za to, aby lidi při prvním útoku řekli, hele, nech mě žít, taky Ti nic nedělám a pokud chceš válku, tak se připrav na to, že bude. Ne nadarmo se říká, jak se do lesa volá....

x-niki napsal(a):

Ráda bych vás poprosila o radu. S přítelem jsme spolu 6 let, oba máme děti z předešlého vztahu.Přítel mě požádal o ruku, svatbu jsme chtěli jen malou, rodiče sourozenci svědci a samozdřejmě děti.Tchýně je velice sebevědomí člověk,poslouchat musí manžel, synové a dcera pokud, se jí něco nelíbí, umí být hodně zlá.Já jse ji 6 let ignorovala její nevhodné chování stím, že ona není moje nic.Ale s partnerem si bereme i jeho rodinu, když jsme přinesli oznámení, bylo to jako když doneseme parte, ale vykouzlila úsměv, řekla, že nám to přejí a že rádi přijdou.Svatbu jsme si zařizovali i platili sami.Doufala jsem, že na takové události nebude nic vymýšlet.Jak jsem se spletla.Když mě ještě můj přítel vedl k oltáři, paní matka nahlas a zvučně pronesla k jeho svědkovi - to jsi mu to nemohl rozmluvit - tak se tam před oddávajícím, rodinou, před lidmi, které jsme pozvali, protože je máme rádi, dohadovali.Proplakala jsem celou svatbu, ikdyž mi všichni říkali, vykašli se na ni, ona u vás  nebydlí.Cítila jsem se ponížená, mrzelo mě, že ted už můj muž nic neudělal.Vím že mockrát se s ní chytl, a tím i argumentuje, že ona se nezmění.Ale já se ptám sama sebe i vás, mám si toto nechat, jak se mám chovat při dalším setkání.Nejsem pomstychtivá ani nemám potřebu se hádat.Ale nechci ze sebe dělat kopačák.Nechci být neslušná, nechci být uražená, přesto, že si uvědomuji, že život přináší mnohem větší bolesti a tomuto se snad někdy zasměji.Jak se chovat, k muži, jeho matce? Nevím

Mám s tchyní podobnou zkušenost. Neustálé rýpání a poučování. S věkem jsem se ale naučila říkat a dělat co chci já. Když mi bylo něco málo přes dvacet a vdávala jsem se, neuměla jsem jí oporovat a i svatba musela být podle ní. Časem to došlo tak daleko, že jsme se pohádaly a rok a půl spolu nemluvily. Nyní to vyprchalo, teď se i navštěvujeme, napětí mezi námi trvá však pořád. S manželem ale žijeme ve svém domě, nejsme na nikom závislí, žijeme si pro sebe a nenecháme si svůj život už nikým řídit.

kalupinka napsal(a):

Jo, pokud to je váš názor, máte na něj právo. Ostatně, pavlače mají svůj půvab. Mně by se líbilo mít ji u bydleníčka. Věšela bych tam cedule neteče voda a konečně bych se řádně seberealizovala.
Na tom, že jí ubyl oženěním syn, ale trvám, fakt že má dítě, na tom nic nemění. Tím, že se oženil, ho ztrácí tak nějak z merku. Rozvodem ho vyzískala zpátky - pokud nebyl svobodným otcem od začátku. Myslím, že víc než 35 jim není.
Co bych se čertila. Přijde mi nefér - ta mladá je v nevýhodě vždycky - že si někdo tu hubu otevírá a druhý tím trpí. Stálo by za pokuds zbrzdit útoky stejnou mincí. Aby ta druhá strana viděla, že 1. se umím bránit 2. jaké to je, dostat takovou ťafku. To pak člověk třeba trošku změní chování. Naradostěné nevěsty jsou z romantických filmů. Dnešní realita je řekla bych vrátila do románů z červené knihovny. Dneska je i tohle nějak jinak. Za nevěstou se ženichem stojí děti, a první společnou noc mají dávno za sebou. Já prostě nemám ráda takovou tu jednostrannost. Vadí mi, když  lidi házejí klacky pod nohy druhým. Fakt trapné kritizovat takovým způsobem lidi. Je to stejně blbé, jako kdyby služebně starší kolegyně při první chybě nováčka řekla před celou kanceláří...to jsme sem ale dostali střevo, no řekněte....Někdo sklopí oči a mlčí, někdo vyjede.
Byla bych za to, aby lidi při prvním útoku řekli, hele, nech mě žít, taky Ti nic nedělám a pokud chceš válku, tak se připrav na to, že bude. Ne nadarmo se říká, jak se do lesa volá....

Samozřejmě je nefér, když si někdo otvírá hubu a druhý tím trpí. A taky mi vadí klacky pod nohama. Je potřeba se bránit.
Na obranu je ale potřeba mít sílu. Když zatím není, (třeba nebylo doteď potřeba vymezovat se proti chování řeznického psa), musíš ji nejdřív nabrat a pak spor taky ustát, ne skončit v slzách. Jinak se pes ještě nažere.
Myslím, že tohle se musí Niki teprv naučit. Pokud si to bude přát.

navi napsal(a):

Přesně tak, druhý ti může ublížit jen tak, kolik mu dovolíš. 
Při aplikaci je ale potřeba stát sama, nohama pevně na zemi. Pro tebe zatím nejlíp zabořená do ní aspoň po kotníky. Nemyslím tím, že jsi slabá, jen křehčí a jemnější. Proto jste se možná s tvým mužem našli :) .
To, co ti navrhovala Kalupinka, je jistě možné, ale musela bys mít takovou sílu, aby tvá slova pavlačově nevyzněla, tchyně ti uvěřila a poslechla tě. Taky se tomu říká "řídit pohledem" :D . Kalupinka tu sílu má, ale to zatím není tvůj případ - je dobře, žes to nezkusila, asi bys měla na tchyni vzpomínky ještě mnohem horší.
A že sis neužila svatební den, jak sis představovala? Netrap se. Když se budete mít s mužem rádi, a taky děti, a lidi, kteří umějí být vnímaví a vstřícní, užiješ si spoustu krásy.
Tvoje tchyně žije vlastní zásluhou v pekle.
A kdyby náhodou, pamatuj, že když je třeba, z nejkřehčích žen se stávají nejtvrdší bojovnice. To je stará zkušenost ;) .

Vzhledem k tomu, že tady x-niki psala, že se řídí heslem - cituji: ZIVOT JE PEKNY BAHNO A JEN SVINE V NEM UMI CHODIT.
tak bych řekla, navi, že budeš vedle.
Nezastávám se tchýně. Chovala se nevhodně, na to není omluva. Ale... mince má dvě strany...

Eva. napsal(a):

navi napsal(a):

Přesně tak, druhý ti může ublížit jen tak, kolik mu dovolíš. 
Při aplikaci je ale potřeba stát sama, nohama pevně na zemi. Pro tebe zatím nejlíp zabořená do ní aspoň po kotníky. Nemyslím tím, že jsi slabá, jen křehčí a jemnější. Proto jste se možná s tvým mužem našli :) .
To, co ti navrhovala Kalupinka, je jistě možné, ale musela bys mít takovou sílu, aby tvá slova pavlačově nevyzněla, tchyně ti uvěřila a poslechla tě. Taky se tomu říká "řídit pohledem" :D . Kalupinka tu sílu má, ale to zatím není tvůj případ - je dobře, žes to nezkusila, asi bys měla na tchyni vzpomínky ještě mnohem horší.
A že sis neužila svatební den, jak sis představovala? Netrap se. Když se budete mít s mužem rádi, a taky děti, a lidi, kteří umějí být vnímaví a vstřícní, užiješ si spoustu krásy.
Tvoje tchyně žije vlastní zásluhou v pekle.
A kdyby náhodou, pamatuj, že když je třeba, z nejkřehčích žen se stávají nejtvrdší bojovnice. To je stará zkušenost ;) .

Vzhledem k tomu, že tady x-niki psala, že se řídí heslem - cituji: ZIVOT JE PEKNY BAHNO A JEN SVINE V NEM UMI CHODIT.
tak bych řekla, navi, že budeš vedle.
Nezastávám se tchýně. Chovala se nevhodně, na to není omluva. Ale... mince má dvě strany...

musím souhlasit.

Evo, Nechtěla bys toho žalování nechat?
Moje odpověď Niki se tě netýká.

A ty, navi, než něco poradíš úplně z cesty, by sis zase mohl o tom, komu radíš, něco přečíst a nebýt líný. :D
x-niki bude asi taky pěkný vejlupek. A kdoví, jak to doopravdy je, když psala tak vzájemně si odporující příspěvky. A pak už se ani neozvala. Jako to nejspíš udělá i teď, když se jí dostane odpovědí, které se jí nelíbí.
Halt se každý chováme podle sebe. Ty tak, navi, já jinak a x-niki zase ještě jinak. :jojo:

Souhlasit sice nemusim, lec vzhledem k “nahodne lustraci“ nicku Niki (i diky Eve, no, kdyz me neco zaujme, davam do hledani i tak...)
Ta jizliva poznamka mozna mela opodstatneni, a mozna stala i za to oddaleni ci zruseni svadby alespon do doby, kdy zucastneni budou vedet, kdo na co ma a kdo co UNESE...

sahleb napsal(a):

kalupinka napsal(a):

Mělas víc možností, jak reagovat. Vybrala sis tu nejhorší pro Tebe a nejžádanější pro ni. Chtěla Tě zasáhnout a Tys tím dala najevo, že se strefila. Myslím, že jsi poměrně mladá, věkově zralejší nevěsta by asi reagovala jinak.
Jako třeba:
1.Prosím? Slyšela jsem dobře? To je moje svatba a já si nepřeji, aby tu někdo pronášel na mou osobu útoky. Odejděte.Nejsem Vám ničím zavázaná a nenechám si kazit den.
2. Když na to tak koukám, ta přítomná dáma má celkem pravdu. Právě jsem zjistila, že se vdávat vlastně nechci. Takže děkuji a tímto svatbu ruším.
3. Protože je to naposledy, co se spolu vidíme, Vám chci jenom říct, že můj budoucí manžel by si mě totiž od nikoho rozmluvit nenechal. Ani od Vás, dámo, co se patrně neumíte ve společnosti chovat.

X-niki...jaké DALŠÍ SETKÁNÍ JSI MĚLA NA MYSLI? Ty se necháš dál urážet? Tohle byl začátek. Příště to vezme přes vnouče. To bylo vyhlášení války. Slabošské a ubohé. Jednou jí budeš třeba dobrá. Dávej si pozor. Příště reaguj promyšleněji. Nečekej, že se Tě někdo zastane. Je to chybný postup. Respekt si musíš vydobýt sama!

Rady celkem do ry, ale ono se to pise od komputeru.
Primo na  miste je to skoro na infarkt. Ja bych byla neschop a slova, tohle rici na svatbe je jako  vyhlaseni valky  mezi rodinami. Mam pocit , ze tahle pani bude delat vse proto, aby vas rozvedla.

Blbe je, ze se manzel neozval, ten mel neco rict nebo udelat. Mel se zachovat jako chlap.

Ono u obradu se toho moc delat nedá kto by udelal scénu v situaci kdy je pedána nevesta ženichovi...
Ale po obrade to mel manžel rešit domluvou matce skončenou rázným vykázáním ze svatby. Ale faktem je že u kompu se dobre kecá.
Ale co má delat manžel a syn v jedné osobe? Pro mnoho chlapu  e vec nerešitelná. A pro ženy dcery a maželky také. Bylo by bylo iste správné kdyby manžel vykázal v dané situaci po obradu matku z dalších svatebních aktivit pekne potichu s tím, že se cítí špatne a splečnost opouští.
Po svatbe  moh dát matce najevo že očekává že urážku sama srovná. Ale byla to mezní situace. Možná by bylo lépe vzít to ako vtip. A vybavit si to se ctenou matinkou nekolikanásobne pozdejii.
Taky to moh být nevhodný vtip..... proč ne?

Já nevím, jakou lustraci máte na mysli. Řešíme tu jeden dotaz. Tenhle konkrétní. Jak v nevhodné chvíli padla nevhodná poznámka. Jak reakce na ni byla možná nepřiměřená. Že někdo by nad tím třeba dovedl mávnout rukou s tím, že si to vyřeší jindy. Paní tchyně bude jednou ta slabší. Ta, co bude potřebovat pomoct. Ona si to teď neuvědomuje. Je asi ještě dost mladá. Bylo víc možností, jak situaci ustát. Jo, už jsem na svatbě viděla, že novomanželé museli jít domů, až tchyně poručila. Že díky příbuzným, sezvaným zeširoka zdáli neměli svatební noc. Dneska jsou ty poměry poněkud jiné. Mladí si sami zafinancují vše, kolikrát vydělávají víc. Mě by to v dané situaci hrozně dopálilo, že někdo, koho jsem nakonec pozvat ani nemusela, když on mě nemusí a dává mi to najevo, si dovoluje otevřít hubu na můj účet. Mé děti si domů přivedly obyčejné pracovité lidi z chudších poměrů, než je naše rodina. Radši bych si jazyk ukousla, než abych něco kvákla. A abych jim kecala do jejich věcí, co si sami zařídí a zaplatí? Neřekla bych ani ň i v tom případě, kdyby jejich partneři přišli s dítětem ve vlastní péči. Záleží, jestli je to dobrej člověk. Nezáleží, co má, kde dělá...Ty dvě si nějak nesedli. Být matkou a mít výhrady, řekla bych, jo, hochu, já na svatbu jít nechci. Necítila bych se tam dobře. Ale nechat se pozvat, hostit, nepřiložit ruku k dílu a takhle blbě a přede všemi...to se nezlobte. Vytrestá se jednou sama. A to ať je zakladatelka vlákna jakákoli, ať sem kdy psala cokoli. Tohle se při slavnostní příležitosti prostě nedělá. A nemělo by ani při jiných. V soukromí, nejlepší kamarádce, může někdo, aby to bylo mezi nimi, si ulevit...tak se ten náš kluk oženil, no já nevím, nezdá se mi to...atd. Ale takovéhle okaté nepřátelství...kdo z toho má užitek a co dobrého...nikdo.

Ježkovy zraky...nesedly si! Ta hrubka...

Co si o mně myslí budoucí snacha, to mi může být  fuk, stejně tak, jako jí může být fuk, co si o ní myslím já. Nemáme povinnost ze sebe být nadšené nebo se dokonce milovat. Ale pokud nejsme primitivní  slepice, měly bychom se umět akceptovat.
Pokud někdo zpochybňuje výběr životního partnera svého dítěte, myslím, že tím o sobě dává světu informaci, že jako rodič selhal - vychoval idiota, který si neumí ani vybrat solidní partnerku :P

Dívka, kterou má můj syn rád, je prostě taková, jaká ho zaujala a s jakou chce být.  Tečka. Je to přece jeho život, jeho volba a bude to i jeho problém, pokud se z ní vyklube nějaká pipina :D  Tak co já mám k řešení ? Nic :cool:

Nerozumím těm věčným rozbrojům mezi tchyněmi a snachami - osobně je mi úplně jedno, jaká je, zajímá mě, jak se vedle ní jeví můj syn - pokud je šťastný a v pohodě, je všechno v pořádku. A pokud ne, je na něm, aby si v životě pořádek udělal. ;)

Moje babička říkávala: "Jaká šla, takovýho našla" :supr: ..... to samozřejmě platí pro obě pohlaví.

Naprostá pravda. Pokud někoho miluješ nikdo by neměl mít právo do toho kecat. Pravdou je, že s mužem si žena bere i jeho rodinu, ale vždy se do dá nějak vydržet a přetrpět. Já mám s tchýní docela dobrý vztah, na dovolenou bych s ní určitě nejela, ale jedno kafe zvládám. Na začátku jsem si nastavila pravidla a vše funguje tak, jak má :)

Hano,krasne a pravdive napsane.

Háňo, i mně se to líbí.  :)

sarajurka napsal(a):

Naprostá pravda. Pokud někoho miluješ nikdo by neměl mít právo do toho kecat. Pravdou je, že s mužem si žena bere i jeho rodinu, ale vždy se do dá nějak vydržet a přetrpět. Já mám s tchýní docela dobrý vztah, na dovolenou bych s ní určitě nejela, ale jedno kafe zvládám. Na začátku jsem si nastavila pravidla a vše funguje tak, jak má :)

Bere rodinu. Takhle bych to úplně neřekla, ale pravda je, že rodina, ve které ten muž vyrostl, je taknějak v něm "obsažená". Vždycky mě zajímalo, jak je možné, že někoho zaujme muž, považuje ho za ideálního, dokonce si ho zamiluje, ale tchyni nesnáší - vždyť její vlastnosti se přece musí do toho muže promítat, když ho vychovala - tak jak je možné, že on je úžasný a ona děsná :) Možná to tak úplně není. Možná je nejvíc rozbrojů spíš kvůli nejistotě obou žen - jejich strachu, aby náhodou v jeho srdci nebyly druhé - jak matka, tak snacha.
Ale potom je od něj těžko vyžadovat nějaké zastání - on často těm "důvodům" k soutěži vůbec nerozumí, nevidí problém, se kterým by on mohl něco dělat, protože žádný takový není - problém mají v první řadě dámy - každá sama se sebou ;)

Háňa na Hrad.
Pár vět  a trefných.
Podnětný příspěvek k diskusi. Co víc dodat.

Ja si zase rikam,pokud moje dite bude stastne se svym partnerem,budu stastna i ja.A je me jedno jestli partner ma deti nebo bude s decaku,nebo bude starsi nebo mladsi,dulezite je,ze moje dite s nim bude stastne.Pak budu stastna i ja.Pokud partner bude trapit me dite budu i ja tchyne jezibaba.
Tak nejak si beru i priklad ze sve matky,za byla dobra tchyne a i muj manzel to vedel,udelala pro nej prvni posledni.Ke me se tak hezky nechovala.

eremuruss napsal(a):

Ja si zase rikam,pokud moje dite bude stastne se svym partnerem,budu stastna i ja.A je me jedno jestli partner ma deti nebo bude s decaku,nebo bude starsi nebo mladsi,dulezite je,ze moje dite s nim bude stastne.Pak budu stastna i ja.Pokud partner bude trapit me dite budu i ja tchyne jezibaba.
Tak nejak si beru i priklad ze sve matky,za byla dobra tchyne a i muj manzel to vedel,udelala pro nej prvni posledni.Ke me se tak hezky nechovala.

Důležité je, aby bylo dítě šťastné se svým partnerem podle něj a ne podle matky nebo tchýně... A i kdyby nebylo, je dospělé, je to jeho život a matka ani tchýně jim do toho nesmí nijak zasahovat.

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja si zase rikam,pokud moje dite bude stastne se svym partnerem,budu stastna i ja.A je me jedno jestli partner ma deti nebo bude s decaku,nebo bude starsi nebo mladsi,dulezite je,ze moje dite s nim bude stastne.Pak budu stastna i ja.Pokud partner bude trapit me dite budu i ja tchyne jezibaba.
Tak nejak si beru i priklad ze sve matky,za byla dobra tchyne a i muj manzel to vedel,udelala pro nej prvni posledni.Ke me se tak hezky nechovala.

Důležité je, aby bylo dítě šťastné se svým partnerem podle něj a ne podle matky nebo tchýně... A i kdyby nebylo, je dospělé, je to jeho život a matka ani tchýně jim do toho nesmí nijak zasahovat.

Samozrejme,ze ne podle me,ale podle ditete.Nikde jsem nepsala,ze podle me

eremuruss napsal(a):

Ja si zase rikam,pokud moje dite bude stastne se svym partnerem,budu stastna i ja.A je me jedno jestli partner ma deti nebo bude s decaku,nebo bude starsi nebo mladsi,dulezite je,ze moje dite s nim bude stastne.Pak budu stastna i ja.Pokud partner bude trapit me dite budu i ja tchyne jezibaba.
Tak nejak si beru i priklad ze sve matky,za byla dobra tchyne a i muj manzel to vedel,udelala pro nej prvni posledni.Ke me se tak hezky nechovala.

Mé dítě ?
Mám to trochu jinak. Mé dítě dospělo. Už žádné "mé dítě" nemám. Mám syna, ze kterého se stal dospělý muž. Připravila jsem ho kdysi dávno pro život nejlíp, jak jsem uměla, naučila ho jíst příborem, zavazovat si tkaničky a zkusila mu vštípit, že čím a kým se  obklopí, to nebo toho bude kolem sebe mít.  A hlavně,  že to je on, kdo si vybírá a že co si udělá, to bude mít. :) Víc jsem pro něj jako matka udělat nemohla.
Dneska je to dospělá osoba, krerou jsem porodila, mám ji ráda, je to můj kámoš, ale žije svůj život, podle toho, jak jemu vyhovuje. Proto jsem ho na ten svět přivedla, abych mu umožnila prožít život - svůj život ;)  Tak ať žije, jak umí a jak se mu líbí, přeji mu to. Pomocná ruka je k dispozici, kdyby potřeboval a o pomoc POŽÁDAL, zrovna tak by jí podal on mně - jsme dnes na stejné úrovni - samostatní svéprávní lidé, každý zodpovědný za svůj život a své činy :storstark:

Pupeční šňůra už dávno uhnila, což je možná důvod, proč nemám sebemenší pohnutku soutěžit s jeho partnerkami, kdo je pro něj víc. Beru je jen jako další osoby na stejné úrovni. :storstark:

Možná tenhle přístup má vliv i na to, jak se cítí potencionální snachy v mojí společnosti - u žádné jsem zatím nezaregistrovala  známky soutěže, averze nebo něco podobného. Možná proto, že necítí  moje obavy, že mi ukradnou moje dítě nebo nějak ohrozí mojí pozici "matka mého dítěte" - necítí prostě ve vzduchu výzvu k souboji. A nebo proto, že případné náznaky nevnímám - nemám proč se zabývat tím, jestli nebo proč se někdo cítí nejistý, ohrožený - to je jeho neduh, se kterým já nemám nic společného :)

Ja myslim,ze me dite to bude porad ne?At je mu 5 nebo 50.To,ze bude mit partnera na tom nic nemeni.Porad budu jeho matka a on muj syn nebo dcera.Nemam potrebu s nikym soutezit a plest se jim do zivota.Jen chci ,aby moje deti byli se svym partnerem stastny,to je vse.

eremuruss napsal(a):

Ja myslim,ze me dite to bude porad ne?At je mu 5 nebo 50.To,ze bude mit partnera na tom nic nemeni.Porad budu jeho matka a on muj syn nebo dcera.Nemam potrebu s nikym soutezit a plest se jim do zivota.Jen chci ,aby moje deti byli se svym partnerem stastny,to je vse.

Tak chtěj, proč by ne - třeba to tvoje chtění bude mít na to nějaký vliv :) Ale spíš bych řekla, že ne - že bude mít takovou partnerku a takovou situaci, jakou si vybuduje, bez ohledu na to, co jeho matka chce ;)

Háňa* napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja si zase rikam,pokud moje dite bude stastne se svym partnerem,budu stastna i ja.A je me jedno jestli partner ma deti nebo bude s decaku,nebo bude starsi nebo mladsi,dulezite je,ze moje dite s nim bude stastne.Pak budu stastna i ja.Pokud partner bude trapit me dite budu i ja tchyne jezibaba.
Tak nejak si beru i priklad ze sve matky,za byla dobra tchyne a i muj manzel to vedel,udelala pro nej prvni posledni.Ke me se tak hezky nechovala.

Mé dítě ?
Mám to trochu jinak. Mé dítě dospělo. Už žádné "mé dítě" nemám. Mám syna, ze kterého se stal dospělý muž. Připravila jsem ho kdysi dávno pro život nejlíp, jak jsem uměla, naučila ho jíst příborem, zavazovat si tkaničky a zkusila mu vštípit, že čím a kým se  obklopí, to nebo toho bude kolem sebe mít.  A hlavně,  že to je on, kdo si vybírá a že co si udělá, to bude mít. :) Víc jsem pro něj jako matka udělat nemohla.
Dneska je to dospělá osoba, krerou jsem porodila, mám ji ráda, je to můj kámoš, ale žije svůj život, podle toho, jak jemu vyhovuje. Proto jsem ho na ten svět přivedla, abych mu umožnila prožít život - svůj život ;)  Tak ať žije, jak umí a jak se mu líbí, přeji mu to. Pomocná ruka je k dispozici, kdyby potřeboval a o pomoc POŽÁDAL, zrovna tak by jí podal on mně - jsme dnes na stejné úrovni - samostatní svéprávní lidé, každý zodpovědný za svůj život a své činy :storstark:

Pupeční šňůra už dávno uhnila, což je možná důvod, proč nemám sebemenší pohnutku soutěžit s jeho partnerkami, kdo je pro něj víc. Beru je jen jako další osoby na stejné úrovni. :storstark:

Možná tenhle přístup má vliv i na to, jak se cítí potencionální snachy v mojí společnosti - u žádné jsem zatím nezaregistrovala  známky soutěže, averze nebo něco podobného. Možná proto, že necítí  moje obavy, že mi ukradnou moje dítě nebo nějak ohrozí mojí pozici "matka mého dítěte" - necítí prostě ve vzduchu výzvu k souboji. A nebo proto, že případné náznaky nevnímám - nemám proč se zabývat tím, jestli nebo proč se někdo cítí nejistý, ohrožený - to je jeho neduh, se kterým já nemám nic společného :)

máš pořád dítě, i když už je dospělé, pořád to je tvé dítě, tak jako ty jsi dítě své matky...
to je jasné, že normální rodič nesoutěží s partnery svých dětí. protože každý je svého štěstí strůjce.. a jak si kdo ustele tak si lehne a navíc  zkušenosti jsou nepřenosné ;)

Háňa* napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja myslim,ze me dite to bude porad ne?At je mu 5 nebo 50.To,ze bude mit partnera na tom nic nemeni.Porad budu jeho matka a on muj syn nebo dcera.Nemam potrebu s nikym soutezit a plest se jim do zivota.Jen chci ,aby moje deti byli se svym partnerem stastny,to je vse.

Tak chtěj, proč by ne - třeba to tvoje chtění bude mít na to nějaký vliv :) Ale spíš bych řekla, že ne - že bude mít takovou partnerku a takovou situaci, jakou si vybuduje, bez ohledu na to, co jeho matka chce ;)

Asi si me spatne pochopila.Co muze byt dobre pro moje dite,tak jak to citi,nemusi byt dobre pro me.Takze me se treba nemusi libit partner ditete,ale budu ho respektovat pokud moje dite je s nim stastne,to je pro me dulezite.

No, když to vezmu s nadhledem: Ať se o mé dospělé děti stará zase chvilku někdo jiný. :D
Jinak si můžu myslet o partnerech potomků co chci, je to jejich volba. Ale musím říct, že si myslím jenom to dobré. :)

Ahoj Carpe a Háno a další matky tady již dospělých dětí - jojo,teorie zvládáme na jedničku,jak to píše Háňa tak to je naprostý ideál,kdo to z nás tak nemáme,že ;),jen si říkám,že kdyby to tak opravdu fungovalo oboustranně (tchýně-snacha)a vždy i v praxi,nebylo by takových přízvisek ani třeba,šlo by stálle jen  o syny,dcery a matky,ne :D

Ale držme těm našim nejšikovnějším dětičkám pěsti! A i sobě!

Jaku napsal(a):

Ahoj Carpe a Háno a další matky tady již dospělých dětí - jojo,teorie zvládáme na jedničku,jak to píše Háňa tak to je naprostý ideál,kdo to z nás tak nemáme,že ;),jen si říkám,že kdyby to tak opravdu fungovalo oboustranně (tchýně-snacha)a vždy i v praxi,nebylo by takových přízvisek ani třeba,šlo by stálle jen  o syny,dcery a matky,ne :D

Ale držme těm našim nejšikovnějším dětičkám pěsti! A i sobě!

Šedivá je teorie, zelený je strom života. :D

carpediem napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ahoj Carpe a Háno a další matky tady již dospělých dětí - jojo,teorie zvládáme na jedničku,jak to píše Háňa tak to je naprostý ideál,kdo to z nás tak nemáme,že ;),jen si říkám,že kdyby to tak opravdu fungovalo oboustranně (tchýně-snacha)a vždy i v praxi,nebylo by takových přízvisek ani třeba,šlo by stálle jen  o syny,dcery a matky,ne :D

Ale držme těm našim nejšikovnějším dětičkám pěsti! A i sobě!

Šedivá je teorie, zelený je strom života. :D

Neboli: šedivá je teorie a praxe pak jedna velká životní smršť  a tanec mezi vejci v jednom :lol::lol:

Jaku napsal(a):

Ahoj Carpe a Háno a další matky tady již dospělých dětí - jojo,teorie zvládáme na jedničku,jak to píše Háňa tak to je naprostý ideál,kdo to z nás tak nemáme,že ;),jen si říkám,že kdyby to tak opravdu fungovalo oboustranně (tchýně-snacha)a vždy i v praxi,nebylo by takových přízvisek ani třeba,šlo by stálle jen  o syny,dcery a matky,ne :D

Ale držme těm našim nejšikovnějším dětičkám pěsti! A i sobě!

Nevím, kdo to tak má a kdo ne, ani, jestli je to ideál, ale mně to přijde normální a mám to tak. Tedy už ne s tchyní, ta nedávno zemřela, ale s dívkami svého syna to tak mám - opravdu nemám vůči nim žádnou averzi nebo tak něco. A nemám ani potřebu řešit jejich problémy, mám svých dost. Přijdou, dostanou svíčkovou a bábovku, pokecáme o životě, a zase jdou - žít si po svém. Nerozumím tomu, proč to někomu připadá jako nějaké sci - fi, když si každý žije svůj život

Hana...omlouvam se za absenci diakritiky,  ale mam nemeckou klavesnici a jsem lina ji prepinat na CZ, doufam, ze mi to odpustis...uz nekolik dni procitam Tve odpovedi a je to, jako bys mi mluvila z duse....Mam syna a dceru a taky ZADNY problem ....mam to stejne, jako Ty. Nevidim na tom nic zvlastniho, pripada mi to normalni. Musis byt super baba, rozumna a obema nohama na zemi. SUPER!

Ja bohuzel resim ve vztahu s moji matkou presne ten opacny problem , ona  si mysli,  ze jsem jeji DITE i v 56 letech! .Porad by mela rada petiletou, hodnou , neodporujici, na slovo poslouchajici holcicku, a kdyz to tak neni, MOC, MOC jsi se zmenila a nasleduje  vodopad vycitek, ne -li sceny....tak bacha na to, holky....MOJE DITE! A ktera si to mysli, doporucuji nad POSTEL POVESIT A DENNE POVINNE CIST- Khalil Gibran-mluv s nami o nasich detech ..To bych zavedla jako povinnou cetbu pro matky.....

skifa napsal(a):

Ja bohuzel resim ve vztahu s moji matkou presne ten opacny problem , ona  si mysli,  ze jsem jeji DITE i v 56 letech! .Porad by mela rada petiletou, hodnou , neodporujici, na slovo poslouchajici holcicku, a kdyz to tak neni, MOC, MOC jsi se zmenila a nasleduje  vodopad vycitek, ne -li sceny....tak bacha na to, holky....MOJE DITE! A ktera si to mysli, doporucuji nad POSTEL POVESIT A DENNE POVINNE CIST- Khalil Gibran-mluv s nami o nasich detech ..To bych zavedla jako povinnou cetbu pro matky.....

a nejsi? to víš, že jsi...
a pokud nejsi, v co ses přeměnila?

Aprill.....


No.....mozna jsem to ja spatne formulovala, nebo jsi mne spatne pochopila....rozhodne nejsem DITE, to SKUTECNE ne. Moje dcera je moje dite,  ale NECPU JI TO POKAZDE, kdyz se vidime, nechci ji" rvat"  do role ditete....chapes?

Vzhledem k tomu, ze ji je 31 let, se k ni chovam jako k dospele mlade zene, a kdyz jsme spolu, uzasne si to uzivame....a jak pise Hana, pak si jde dcera zit svuj vlastni zivot.

jen kratka citace....z Proroka : A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla, Promluv k nám o dětech.

A on pravil:

A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla, Promluv k nám o dětech.

A on pravil:

Vaše děti nejsou vašimi dětmi.

Jsou syny a dcerami touhy Života po sobě samém.

Procházejí vámi, ale nevycházejí z vás,

a ač jsou s vámi, přesto vám nenáleží.

 

Můžete jim dát svou lásku, ale nedáte jim své myšlenky,

neboť oni mají své vlastní myšlenky.

Můžete vlastnit jejich těla, ale nikoliv jejich duše,

neboť jejich duše sídlí v domě zítřku, do něhož nemažete vstoupit, dokonce ani ve svých snech ne.

Můžete se snažit být jako oni, ale zjistíte, že je tím nepřimějete k tomu, aby vás milovali.
Neboť život nekráčí vzad, ani se nezabývá včerejškem.

Vy jste luky, z nichž jsou vaše děti jako živoucí šípy vyslány vpřed.

Lukostřelec vidí značku na cestě nekonečna a ohýbá vás svou mocnou vůlí, takže Jeho šípy vyletí vpřed hbitě a daleko.

Nechť je toto ohýbání v rukou lukostřelce všem pro radost;

neboť i když miluje šíp, jenž letí, zároveň miluje i luk, jenž je stále na místě.

skifa napsal(a):

jen kratka citace....z Proroka : A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla, Promluv k nám o dětech.

A on pravil:

A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla, Promluv k nám o dětech.

A on pravil:

Vaše děti nejsou vašimi dětmi.

Jsou syny a dcerami touhy Života po sobě samém.

Procházejí vámi, ale nevycházejí z vás,

a ač jsou s vámi, přesto vám nenáleží.

 

Můžete jim dát svou lásku, ale nedáte jim své myšlenky,

neboť oni mají své vlastní myšlenky.

Můžete vlastnit jejich těla, ale nikoliv jejich duše,

neboť jejich duše sídlí v domě zítřku, do něhož nemažete vstoupit, dokonce ani ve svých snech ne.

Můžete se snažit být jako oni, ale zjistíte, že je tím nepřimějete k tomu, aby vás milovali.
Neboť život nekráčí vzad, ani se nezabývá včerejškem.

Vy jste luky, z nichž jsou vaše děti jako živoucí šípy vyslány vpřed.

Lukostřelec vidí značku na cestě nekonečna a ohýbá vás svou mocnou vůlí, takže Jeho šípy vyletí vpřed hbitě a daleko.

Nechť je toto ohýbání v rukou lukostřelce všem pro radost;

neboť i když miluje šíp, jenž letí, zároveň miluje i luk, jenž je stále na místě.

Můžeš mi, prosím, podat vlastní výklad k výše vytučněnému? Díky. :)

Že je máš jen jakoby půjčený. Tělo jsi jim vyrobila, ale duše je  s tebou ze své vlastní vůle a neradno jí cpát vůli rodičovskou - vždycky se to vymstí.

skifa napsal(a):

Hana...omlouvam se za absenci diakritiky,  ale mam nemeckou klavesnici a jsem lina ji prepinat na CZ, doufam, ze mi to odpustis...uz nekolik dni procitam Tve odpovedi a je to, jako bys mi mluvila z duse....Mam syna a dceru a taky ZADNY problem ....mam to stejne, jako Ty. Nevidim na tom nic zvlastniho, pripada mi to normalni. Musis byt super baba, rozumna a obema nohama na zemi. SUPER!

Na zemi ... no, to zase ne, občas lítám v oblacích ;) Ale ... prostě žiju, jak se mi to líbí, od toho jsem tady. A ostatní taky. Tak ať si také žijí, jak se jim líbí. Je spousta lidí, kteří žijí životy jiných a na ten jejich jim pak nezbývá čas. A nebo možná to může být v některých případech i tak, že se sami sebou zabývat nechtějí (bojí se podívat do tváře sami sobě) a právě proto žijí  životy a řeší problémy druhých, aby nemuseli řešit ty svoje ... těžko říct. A zdůvodňují to tím, že dotyčného porodili, tak musí, protože to je jejich dítě. Je, a co má jako být ? To je snad pro něj tím pádem závazné si celý život nechat do všeho mluvit ? :D .... Každopádně se tím ti, co žijí životy jiných, připravují o klid, pohodu a možnost užít si SVŮJ život. Potom často zestárnou s pocitem "Celý život jsem obětoval druhým (dětem)" a čekají nějaké zadostiučinění nebo dokonce vděčnost - a přitom se je o to nikdo neprosil, možná ta jejich přehnaná péče druhé dokonce obtěžovala

"Žít a nechat žít", to je myslím ideální varianta, aby bylo lidem spolu dobře :)

aprill napsal(a):

skifa napsal(a):

Ja bohuzel resim ve vztahu s moji matkou presne ten opacny problem , ona  si mysli,  ze jsem jeji DITE i v 56 letech! .Porad by mela rada petiletou, hodnou , neodporujici, na slovo poslouchajici holcicku, a kdyz to tak neni, MOC, MOC jsi se zmenila a nasleduje  vodopad vycitek, ne -li sceny....tak bacha na to, holky....MOJE DITE! A ktera si to mysli, doporucuji nad POSTEL POVESIT A DENNE POVINNE CIST- Khalil Gibran-mluv s nami o nasich detech ..To bych zavedla jako povinnou cetbu pro matky.....

a nejsi? to víš, že jsi...
a pokud nejsi, v co ses přeměnila?

V dospelú ženu, samostatnú jednotku so samostatným názorom. :dumbom: To si teda moc dovolila! (Byť dieťa podľa mňa neznamená mať úplné totožné názory na všetko :vissla: .)

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

skifa napsal(a):

Ja bohuzel resim ve vztahu s moji matkou presne ten opacny problem , ona  si mysli,  ze jsem jeji DITE i v 56 letech! .Porad by mela rada petiletou, hodnou , neodporujici, na slovo poslouchajici holcicku, a kdyz to tak neni, MOC, MOC jsi se zmenila a nasleduje  vodopad vycitek, ne -li sceny....tak bacha na to, holky....MOJE DITE! A ktera si to mysli, doporucuji nad POSTEL POVESIT A DENNE POVINNE CIST- Khalil Gibran-mluv s nami o nasich detech ..To bych zavedla jako povinnou cetbu pro matky.....

a nejsi? to víš, že jsi...
a pokud nejsi, v co ses přeměnila?

V dospelú ženu, samostatnú jednotku so samostatným názorom. :dumbom: To si teda moc dovolila! (Byť dieťa podľa mňa neznamená mať úplné totožné názory na všetko :vissla: .)

a o to tady celou dobu jde ! pořád je její dítě, byť má jiné názory a dělá si co chce :lol: . a mimochodem již malé dítě má často  jiné názory na všechno než jeho rodiče .

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

a nejsi? to víš, že jsi...
a pokud nejsi, v co ses přeměnila?

V dospelú ženu, samostatnú jednotku so samostatným názorom. :dumbom: To si teda moc dovolila! (Byť dieťa podľa mňa neznamená mať úplné totožné názory na všetko :vissla: .)

a o to tady celou dobu jde ! pořád je její dítě, byť má jiné názory a dělá si co chce :lol: . a mimochodem již malé dítě má často  jiné názory na všechno než jeho rodiče .

Moje řeč. :D

Jo, souhlasím s Háňou, mladý se mají nechat žít a ne jim strkat nos pořád do jejich života. Když chtějí, tak přijdou, ví kam.
A taky Háňa nepsala, že není již " dítětem" své matky, ale že jí štve, že se k ní chová jako k pětiletý holce..
Proč tady vždycky někdo musí rejpat???

mokory napsal(a):

Jo, souhlasím s Háňou, mladý se mají nechat žít a ne jim strkat nos pořád do jejich života. Když chtějí, tak přijdou, ví kam.
A taky Háňa nepsala, že není již " dítětem" své matky, ale že jí štve, že se k ní chová jako k pětiletý holce..
Proč tady vždycky někdo musí rejpat???

teď jsi popletla všechno co jsi mohla. je vidět, že jsi vůbec nic z celé diskuze nepochopila, protože ani nevíš, co kdo psal :dumbom:

aprill napsal(a):

mokory napsal(a):

Jo, souhlasím s Háňou, mladý se mají nechat žít a ne jim strkat nos pořád do jejich života. Když chtějí, tak přijdou, ví kam.
A taky Háňa nepsala, že není již " dítětem" své matky, ale že jí štve, že se k ní chová jako k pětiletý holce..
Proč tady vždycky někdo musí rejpat???

teď jsi popletla všechno co jsi mohla. je vidět, že jsi vůbec nic z celé diskuze nepochopila, protože ani nevíš, co kdo psal :dumbom:

Jojo, už o vidím, omlouvám se, opravdu jsem četla jen poslední strany.
Ale nemění to nic na věčném rýpání některých zde:kapitulation:

mokory napsal(a):

aprill napsal(a):

mokory napsal(a):

Jo, souhlasím s Háňou, mladý se mají nechat žít a ne jim strkat nos pořád do jejich života. Když chtějí, tak přijdou, ví kam.
A taky Háňa nepsala, že není již " dítětem" své matky, ale že jí štve, že se k ní chová jako k pětiletý holce..
Proč tady vždycky někdo musí rejpat???

teď jsi popletla všechno co jsi mohla. je vidět, že jsi vůbec nic z celé diskuze nepochopila, protože ani nevíš, co kdo psal :dumbom:

Jojo, už o vidím, omlouvám se, opravdu jsem četla jen poslední strany.
Ale nemění to nic na věčném rýpání některých zde:kapitulation:

Kde konkrétně? :co:

eremuruss napsal(a):

Háňa* napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja myslim,ze me dite to bude porad ne?At je mu 5 nebo 50.To,ze bude mit partnera na tom nic nemeni.Porad budu jeho matka a on muj syn nebo dcera.Nemam potrebu s nikym soutezit a plest se jim do zivota.Jen chci ,aby moje deti byli se svym partnerem stastny,to je vse.

Tak chtěj, proč by ne - třeba to tvoje chtění bude mít na to nějaký vliv :) Ale spíš bych řekla, že ne - že bude mít takovou partnerku a takovou situaci, jakou si vybuduje, bez ohledu na to, co jeho matka chce ;)

Asi si me spatne pochopila.Co muze byt dobre pro moje dite,tak jak to citi,nemusi byt dobre pro me.Takze me se treba nemusi libit partner ditete,ale budu ho respektovat pokud moje dite je s nim stastne,to je pro me dulezite.

Ano. Je to tak. Pokud vidím, že mé dítě je šťastné (co je pro matku víc?), respektuju. Respekt považuji v tomhle směru za hodně důležitý. Protože je jednoduché si zamilovat někoho, kdo ti "sedí", ale respektovat někoho, kdo ti zrovna nesedne, to je samozřejmě těžší.
Naše děti budou vždy našimi dětmi, ale musíme jim dát volnost vlastního výběru, dopřát jim vlastní život. Ale že každá matka si přeje, aby bylo její dítě šťastné, je úplně normální. Akorát už to neovlivníme. Ale jedno ti to nikdy nebude. Nikdo nemůže své dítě natolik "pustit".

Háňa* napsal(a):

Co si o mně myslí budoucí snacha, to mi může být  fuk, stejně tak, jako jí může být fuk, co si o ní myslím já. Nemáme povinnost ze sebe být nadšené nebo se dokonce milovat. Ale pokud nejsme primitivní  slepice, měly bychom se umět akceptovat.
Pokud někdo zpochybňuje výběr životního partnera svého dítěte, myslím, že tím o sobě dává světu informaci, že jako rodič selhal - vychoval idiota, který si neumí ani vybrat solidní partnerku :P
Nerozumím těm věčným rozbrojům mezi tchyněmi a snachami - osobně je mi úplně jedno, jaká je, zajímá mě, jak se vedle ní jeví můj syn - pokud je šťastný a v pohodě, je všechno v pořádku. A pokud ne, je na něm, aby si v životě pořádek udělal. ;)
Moje babička říkávala: "Jaká šla, takovýho našla" :supr: ..... to samozřejmě platí pro obě pohlaví.

Háňo ty si chytrá jako rádio........:D
Celý roky píšeš přemoudřele na všechny diskuze , který pomalu existujou , svůj život dokonale zvládáš , i případný nevěry manžela a nevhodný partnerky syna.......takový lidi to maj v reálu dycky jinak co? Moudrý rady na diskuzi a v reálu je všechno jinak .
Tvůj syn má za tu dobu asi 50 tou partnerku , kolik je mu ted? 35 let? A vnoučata nikde , tak to se mu moc nedaří ty vztahy ,ale vytěžíš moudro ze všeho i z neúspěchu .
To bude teprve šrumec , až se ve 40 dočká prvního dítěte , to vrazíš mezi nás babičky a to budou teprve přemoudřelý kecy o výchově vnoučat ....:D
A když člověk vidí ty "kreatury" s kterýma jezdíš na výlety , tak je celkem jasný , jak bohatej máš osobní život.
Když máš všechno tak moudrý a dokonalý a přemoudřelý , proč potřebuješ s takovýma nouzákama jezdit výletovat ?

Každopádně je to velmi nepříjemná situace a ta osoba tě bude chtit zranit za všech okolností. Bude to boj:-(
Psala jsi, že do svatby jsi to neřešila, nepujde to tak i dal?