Ahoj babinetky,
kdybych měla popsat všechno, musela bych napsat román, proto se to pokusím smrsknout a půjdu rovnou k věci.

Po roce chození vyrukoval přítel, že spolu trávíme na jeho gusto moc času a že se chce vídat míň. Dle mého je to jen pár hodin týdně. Chvíli v úterý, většinou pak celou středu (s vyjímkou večera, kdy chodí na tréninky) a kdy jsem u něj přespávala a čtvrtek ráno. Pak se občas vídáme sobotu a neděli, když zrovna nejsem v práci, což je tak jednou, vyjímečně dvakrát do měsíce. S tím, že jako studenti (on bydlí na koleji) nejsme ani sami. Není to málo, ale ani přehnaně moc, jak tvrdí on.

Ok, byla jsem z toho smutná, ptala jsem se i jestli je v tom někdo jiný, odpověděl že ne, že chce čas i jen sám pro sebe. Týden na to, kdy jsem byla pořád ukřivděná z toho, že jsem si kvůli němu v práci zařídila volný víkend a nakonec jsem seděla sama doma, protože on měl svůj volný čas jsem vybouchla a vyčetla mu, že se nechová jak člověk který by miloval (v tu chvíli nešlo jen o zmiňovaný víkend ale celkově o jeho chování). Na to mi odpověděl, že někomu trvá déle než se zamiluje. To pro mě byla další rána. Uklidňoval mě tím, že když řekl "miluji tě" naposledy, litoval toho a že jsme spolu krátce na to, aby mi to mohl říct. Že mě má moc rád a chce se mnou i tak být. Opět jsem zkousla zuby, i když jsem si neuměla představit, co ke mě vlastně cítí a co s touhle situací mám dělat.

Tento víkend mě pozval k němu a rodičům domů, za tu dobu co jsme tam byli se nic mimořádného neodehrálo, ale když jsme přijeli, dolil do vínka mojí trpělivosti poslední kapku. Opět nestál o mou společnost a místo toho, abychom strávily zbytek dne spolu, když jsme ani jeden neměli plány a venku bylo krásně, mě poslal domů, že nechce abych jela na kolej s ním. V tu chvíli jsem se zmohla jen otočit na patě, říct tak čau a vzít čáru daleko, daleko od něj. Když byl z dohledu, poslala jsem mu jen sms, že na tohle už dál asi nemam.

Do teď neodpověděl, takže nad námi visí rozchod. Řekla jsem si sice, že o něj budu bojovat, že mi za to stojí a že po dlouhé době zase k někomu cítím lásku, ale po dnešku začínám o všem pochybovat.

Trápí mě to, protože je to člověk na kterém mi moc záleží a věřím že jemu záleží svým způsobem i na mě, ale je tak uzavřený. Nechci být bez něj, ale asi ani nedokážu být s ním, za takové situace. Nechce se mnou trávit čas a nemiluje mě.  :kapitulation:

Jen bych chtěla ještě zmínit tu ironii, když si vzpomenu, když jsme mu dala do peněženky tak před měsícem lísteček, na kterém stálo "Ráda s tebou trávím čas". Kdyby jste viděli jeho výraz když ho našel. Usmíval se jak měsíček na hnoji, pořád ho vytahoval a chlubil se s ním. :dumbom:

snažila bych se mít tedy čas i na sebe a jela dle sebe;nikoli za ním hned přiběhnout jako pejsek na zavolání.Je fakt, že takhle jako on se milující osoba nechová,asi bych se začala vyrovnávat s tím,že tady to končí a když něco končí,tak může začít něco nového...v moři je ryb dost přeeci!

že chce čas i jen sám pro sebe
No... možná, že ani nekecá...
"Po roce chození" už pomalu opadává ta touha bejt do sebe zakousnutý od rána do večera sedm dní v tejdnu a každý odloučení pociťovat úkorně (což není nic špatnýho, ale normální proces)... jen to u něj holt přišlo dřív.
Jenže, jak tak čtu - "smutná... ukřivděná... vybouchla a vyčetla mu" - tak děláš všechno pro to, abys mu to usnadnila. A čím víc si budeš opakovat "Nechce se mnou trávit čas a nemiluje mě.", tím spíš se podle svýho "přesvědčení" budeš chovat... výsledek si umíš spočíst sama, viď?

Mám odlišný názor, než helena. Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost. Myslím si, že ten mladík o tebe nestojí.

Ano po roce vztahu by měl být do tebe zamilovaný a neodhánět tě od sebe. Pokud by chtěl jak říká čas pro sebe choval by se jinak. Času pro sebe má dost a pokud by chtěl víc tak by ti jen třeba řekl mám nový koníček tak se ve středu neuvidíme, ale budu se na tebe těšit. Ale to jak se chová on je vidět, že tě nemiluje a možná je i slaboch, aby se sám s tebou rozešel tak to dělá takhle. Netrap se, organizuj si svůj čas a buď seběvědomá. Neponižuj se.

Jo a to že se chlubil tím lístkem od tebe je jen pouhá ješitnost v jeho případě...

Mám odlišný názor, než helena.
Mňo... on není jen můj...
Neustále se vedou diskuze, jak dlouho nám takový stav zamilovanosti vydrží. Jak podle vás?
Akutní zamilovanost, která se podobá stresu, řádově trvá měsíce, řekněme do půl roku. Pak už je trošku udržovaná vzájemnou komunikací, což je již víc racionálnější.
http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/ … 50217.html

Je úplně jedno jak dlouho zamilovanost trvá, ten muž se nechová, že chce se Sandrou být....

A akutní. Zamilovanost může trvat do půl roku, ale to je akutní zamilovanost, jistě ty lidi pokud se milují spolu chtějí být i nadále....

Na to, v jakém jste věku, odhaduji studenti VŠ, jste spolu opravdu málo. V tomto věku a v prvním roce je obvykle velká zamilovanost, touha být spolu co nejvíc a taky touha po častém milování.
To, co popisuješ, je spíš nějaký druh kamarádství, než vztah s tím, že se opravdu milujete. Je to takové vlažné.

sandrea napsal(a):

Ok, byla jsem z toho smutná, ptala jsem se i jestli je v tom někdo jiný, odpověděl že ne, že chce čas i jen sám pro sebe. Týden na to, kdy jsem byla pořád ukřivděná z toho, že jsem si kvůli němu v práci zařídila volný víkend a nakonec jsem seděla sama doma, protože on měl svůj volný čas jsem vybouchla a vyčetla mu, že se nechová jak člověk který by miloval (v tu chvíli nešlo jen o zmiňovaný víkend ale celkově o jeho chování). Na to mi odpověděl, že někomu trvá déle než se zamiluje. To pro mě byla další rána. Uklidňoval mě tím, že když řekl "miluji tě" naposledy, litoval toho a že jsme spolu krátce na to, aby mi to mohl říct. Že mě má moc rád a chce se mnou i tak být. Opět jsem zkousla zuby, i když jsem si neuměla představit, co ke mě vlastně cítí a co s touhle situací mám dělat. :

Myslím, že to, co jsem vytučnila, vyjádřuje vše. Jestli se do tebe ani po roce známosti nezamiloval, tak to je o ničem.

Třeba vidí, že jsi do něj zamilovaná a začíná mu to vadit. Prostě lepší mít někoho, než být sám...
Nebojovala bych - myslím, že není oč bojovat. Jen čeká na příležitost.
První tě pozve k nim a pak tě pošle pryč, že s tebou nechce být? To by udělal jen jednou.
No, v tvém případě ví, že zavolá a ty přiběhneš, když se mu hračka nelíbí, tak jí odkopne...
Možná jsem pesimista, ale nevidím váš "vztah" vůbec dobře. Jak to tak čtu, tak v něm nejste spokojeni ani jeden...

Eva. napsal(a):

Mám odlišný názor, než helena. Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost. Myslím si, že ten mladík o tebe nestojí.

Take si myslim to co Eva.Tenhle vztah vubec nema cenu.Jen me udivuje,ze tak vzdelany clovek nevi,ze tenhle vztah neni,uz davno vztahem.Spis bych ocekavala,ze se na tohle bude ptat divka se zakladky.

annie napsal(a):

Třeba vidí, že jsi do něj zamilovaná a začíná mu to vadit. Prostě lepší mít někoho, než být sám...
Nebojovala bych - myslím, že není oč bojovat. Jen čeká na příležitost.
První tě pozve k nim a pak tě pošle pryč, že s tebou nechce být? To by udělal jen jednou.
No, v tvém případě ví, že zavolá a ty přiběhneš, když se mu hračka nelíbí, tak jí odkopne...
Možná jsem pesimista, ale nevidím váš "vztah" vůbec dobře. Jak to tak čtu, tak v něm nejste spokojeni ani jeden...

On išiel preč po návrate od rodičov - keď mali ísť ešte spolu ďalej na intrák... Ja sa priznám, že ho čiastočne chápem - hlavne ide o to, či chlapec nie je introvert, ktorý má veľkú potrebu byť sám, bez ohľadu na to, či má vzťah alebo nemá. Ja nie som typický introvert, ale mám dosť veľkú potrebu samoty a občas ma po veľmi intenzívne prežívaných chvíľach/dňoch spolu tiež napadlo, že som až mierne unavená z neustálej blízkosti a že potrebujem viac priestoru, vzduchu na dýchanie... Bez ohľadu na to, že som dotyčného mala hlboko a intenzívne rada. Milujem bryndzové halušky, ale ani tie nemôžem jesť denne celý život... :jojo:

Já to řeším z důvodu toho, že já zamilovaná jsem.. a to po dlouhé době. Jinak bych ho kopla do zadku už dávno a nesvěřovala se tady.

Není lehké dát člověku sbohem, když ho milujete. Nechci toho později litovat, protože raději uslyším slovíčko "miluji tě" po dvou letech vztahu než po dvou týdnech.. to mi jako názor holky ze základky nepřipadá ;)

Sandreo na co čekáš vždyť už nějakou dobu jste spolu a tvůj přítel se k tobě chová tak, že tě má jistou. Nezlob se, ale tady to na dlouhé trvání nevypadá. Chápu, že je těžké si toto uvědomit právě proto, že zamilovaná jseš.

Ještě by mě tedy zajímalo, proč se mnou zůstává?? Vím, že není tip člověka, co by čekal až rupnou nervy mě a ukončím to první, aby to nemusel dělat on. Říká lidem pravdu na plnou hubu, až se někdy nestačím divit a snažím se ho krotit, protože ne každý jeho upřímnost rozdýchá. Jiný kluk by se vymlouval na kamarády, nový koníček jak píše Lamatko, on to ale řekne, jak to je..

To že ti neodpověděl na sms mluví zato, že je mu to jedno. A nebo tě má jistou....

Tak to nevím.. Ale určitě mu nepíš ať to trvá třeba dlouho. Tentokrát se musí ozvat on. Nezapomeň že muži chtějí dobývat. Tak vyčkej....

Já být tebou tak se zkusím chovat tak, aby si myslel že tě jistou nemá. Aby nevěděl, že na něm visíš. Vím z vlastní zkušenosti, že to funguje... Bude mít potřebu tě najednou dobývat když pocítí že tě ztrácí....

Děkuju, tohle jsem potřebovala - možná i chtěla slyšet, než udělám nějaké větší rozhodnutí.

Rozumově vím, že bych to měla ukončit, protože se s vysokou pravděpodobností nic nezmění, ale ty city!!!

Vím že je to těžké ale zachovej si důstojnost a počkej až se ozve, jednak i kdyby nějaký zájem měl tak se to jen pokazí a pokud už zájem nemá tak alespoň nebudeš za ,, blbce"

občas ma po veľmi intenzívne prežívaných chvíľach/dňoch spolu tiež napadlo, že som až mierne unavená z neustálej blízkosti
Ono to nesouvisí jen zdánlivě... ale dneska chápu moji nebožku tchyni, která říkávala "Děti, já vás tak ráda vidím... ale když odjíždíte, tak se těším, jak si odpočinu"... a to fakt nemusela dělat nic, než se věnovat mrňousům a skutečně ji nebylo lze podezírat z toho, že by svý vnoučata nemilovala...;)

tak se zkusím chovat tak, aby si myslel že tě jistou nemá. Aby nevěděl, že na něm visíš.
Lamatko, na tuhle "dobrou radu" už pěknejch pár vztahů zařvalo...

Helo - a bez ironie - myslíš, že když bude dělat jako dosud, že bude vidět, že ji má jistou, a bude na něm viset - že na tom ten vztah nezařve?
Není nic dobré hnát do extrémů...
Neběžet na zapísknutí, ale zas nedělat velké ofuky a gesta, jak mě nezajímá a mám program s kolegou z práce...
Ale vůbec - jak už je to nějaké "hraní" na sílu, tak to nestojí za moc - z dlouhodobého hlediska.

myslíš, že když bude dělat jako dosud
Nemyslím... a jak sis jistě všimla, ani neříkám
Ovšem sandrei jsem psala cosi o jejím chování vůči jejímu příteli - soudím, že dívenka, která je schopná (nikoli pořád a zcela dle jeho požadavků, ale v rozumnejch mezích, na nichž by se měli umět domluvit) akceptovat partnerův požadavek na "osobní volno", mu bude příjemnější, než slečna "smutná... ukřivděná"... vybuchující a vyčítající.
Netroufnu si s neotřesitelnou jistotou tvrdit, co že ho k podobnýmu jednání vede... ale pokud se skutečně jen "chce vídat míň" - tedy chce jen omezit čas, ne zrušit vztah, asi bych mu na čas - dejme tomu měsíc, dva - vyšla vstříc... bez dalšího vyzvídání, vyčítání a pátrání. To je, myslím, dostatečná doba k tomu, aby paak bylo možný se rozhodnout, co dál.

Sandro, neřešila bych být tebou  po jak dlouhý době mi řekl/neřekl, že mě miluje, ale spíše to,  jak se ke mně chová a jak tu svojí lasku dává najevo nějakými činy. Protože kluků, který ti i po roce melou pořád dokola "miluju tě", ale skutek utek, je nekonečný množství :)

Jinak k tvému "problemu" - on fakt nikdo nemá rád výčitky a naštvaný obličeje. Natož chlapi. Takže bych to, že chce víc času pro sebe, brala jako fakt a zařídila se podle toho ( jak ti tady už někdo radil). Našla bych si nějaký koníčky (máš nějaké? zatím jsi o nich nepsala), plánovala výlety s kámoškama, atd, atd. Prostě zacni žít a plánovat i svůj život, ne jen život a plany společné s přítelem. Protože jak vidíš, pak jsi to ty, kdo stojí a kouká, co teď bude jako dělat. Určitě bych taky příteli nebyla k dispozici na každou jeho volnou chvilku, kterou on určí jako "a teď budeme teda spolu". Stejně tak jako on tebe "posílá" domu, můžeš po rande "poslat" domu i ty jeho, protože jsi ještě domluvená s kámoškou na víno.

Ale abych była úplně upřímná, myslím si to stejné co Eva - po roce vztahu bych čekala jiný vývoj než to, že chce trávit (najednou) víc času sam. A všechny ty věci, který jsem ti doteď radila, budou v tvém případě takový lámání přes koleno, protože uvnitř to cítíš úplně jinak. Zkusit to ale můžeš a po pár týdnech/měsících uvidíš, jak se to bude dál vyvíjet.

A mám taky pocit, že si je tebou dost jistej...Jinak by se už ozval.

sandrea napsal(a):

Já to řeším z důvodu toho, že já zamilovaná jsem.. a to po dlouhé době. Jinak bych ho kopla do zadku už dávno a nesvěřovala se tady.

Není lehké dát člověku sbohem, když ho milujete. Nechci toho později litovat, protože raději uslyším slovíčko "miluji tě" po dvou letech vztahu než po dvou týdnech.. to mi jako názor holky ze základky nepřipadá ;)

Není to o tom, jestli miluji tě uslyšíš. Ale jestli cítíš, že tě miluje. Tady a teď.
Jestliže se ti neozve, tak vlastně ani není co řešit. Pokud se ti po ročním chození takhle dlouho neozývá, můj názor je, že o tebe nestojí. Sám ti srozumitelně řekl, že tě nemiluje, tím svým - někomu trvá déle, než se zamiluje. Vztah přece začíná tím, že jste do sebe zamilovaní. Láska ne/přijde až následně. Jak spolu můžete chodit, jestli on nebyl nebo není do tebe zamilovaný? To přece není chození. Proč s tebou vůbec je? Aby nebyl sám? Když není zamilovaný ve chvíli, kdy spolu začnete chodit, pak už se věru nezamiluje.

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Mám odlišný názor, než helena. Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost. Myslím si, že ten mladík o tebe nestojí.

Take si myslim to co Eva.Tenhle vztah vubec nema cenu.Jen me udivuje,ze tak vzdelany clovek nevi,ze tenhle vztah neni,uz davno vztahem.Spis bych ocekavala,ze se na tohle bude ptat divka se zakladky.

kazdy jaksi neni prislusne vztahove vzdelan od prirody ... proto se pta

Eva. napsal(a):

sandrea napsal(a):

Já to řeším z důvodu toho, že já zamilovaná jsem.. a to po dlouhé době. Jinak bych ho kopla do zadku už dávno a nesvěřovala se tady.

Není lehké dát člověku sbohem, když ho milujete. Nechci toho později litovat, protože raději uslyším slovíčko "miluji tě" po dvou letech vztahu než po dvou týdnech.. to mi jako názor holky ze základky nepřipadá ;)

Není to o tom, jestli miluji tě uslyšíš. Ale jestli cítíš, že tě miluje. Tady a teď.
Jestliže se ti neozve, tak vlastně ani není co řešit. Pokud se ti po ročním chození takhle dlouho neozývá, můj názor je, že o tebe nestojí. Sám ti srozumitelně řekl, že tě nemiluje, tím svým - někomu trvá déle, než se zamiluje. Vztah přece začíná tím, že jste do sebe zamilovaní. Láska ne/přijde až následně. Jak spolu můžete chodit, jestli on nebyl nebo není do tebe zamilovaný? To přece není chození. Proč s tebou vůbec je? Aby nebyl sám? Když není zamilovaný ve chvíli, kdy spolu začnete chodit, pak už se věru nezamiluje.

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?

Sandreo, myslím, že ti teď v hlavě jedou domněnky jedna za druhou - jsi nespokojená a nevíš, co si máš počít s nastalou situací. Tak se, aby ses zase "hodila do pohody" tady ujišťuješ, že to s ním není v pořádku, on tě nemiluje (nebo není zamilovaný), měla by ses rozejít.
To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.
Ten váš vztah by vás měl oba těšit, prospívat vám, měli byste moci být sami sebou, zajímat se o sebe, být se sebou navzájem spokojeni, rádi spolu trávit čas a rádi se spolu milovat. A tohle všechno rozvíjet.
Je úplně klidně možné, že ve vašem vztahu něco vázne, možná už od začátku, ale to prvotní nadšení, ochota "se obětovat", naivita přesvědčení o zásadní změně to zatím překrylo.
Je možné, že tvůj přítel se choval "proti své přirozenosti" (třeba je introvert), ale zjistil, že už to takhle dál nejde a aby mohl s tebou zůstat ve vztahu, pokusil se pozměnit podmínky. A je možné, žes ty na to zareagovala velmi nevstřícně  tak, že to dejme tomu vypadá, jako by člověk ve vztahu s tebou sám sebou být nemohl. Pak si také může říkat, kohože ty to vlastně miluješ?
Prošla jsi také docela závažnou zkušeností: byla jsi u něj doma, v jeho rodině. Píšeš, že se nic nestalo, ale tohle je vždycky konfrontace - životních způsobů, vzorců, návyků, hodnotových žebříčků - pozorovala jsi něco? Zaujalo tě něco?
Myslím, že bych nám a našemu vztahu dala čas, nic nehrála, ale byla sama za sebe a byla pozorná a se zájmem.
Kyselost, ukřivděnost a sebelítost se nauč pro své vlastní dobro ovládnout a vypuzovat. Napřed škodí pleti a vztahům, potom už úplně všemu.
Pokud jde o zamilovanost a lásku, mají společné jen to, že někdy láska následuje po zamilovanosti. V tom případě je to ale jako s housenkou a motýlem - čili proměna dokonalá a úplně jiná kvalita.

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

sandrea napsal(a):

Já to řeším z důvodu toho, že já zamilovaná jsem.. a to po dlouhé době. Jinak bych ho kopla do zadku už dávno a nesvěřovala se tady.

Není lehké dát člověku sbohem, když ho milujete. Nechci toho později litovat, protože raději uslyším slovíčko "miluji tě" po dvou letech vztahu než po dvou týdnech.. to mi jako názor holky ze základky nepřipadá ;)

Není to o tom, jestli miluji tě uslyšíš. Ale jestli cítíš, že tě miluje. Tady a teď.
Jestliže se ti neozve, tak vlastně ani není co řešit. Pokud se ti po ročním chození takhle dlouho neozývá, můj názor je, že o tebe nestojí. Sám ti srozumitelně řekl, že tě nemiluje, tím svým - někomu trvá déle, než se zamiluje. Vztah přece začíná tím, že jste do sebe zamilovaní. Láska ne/přijde až následně. Jak spolu můžete chodit, jestli on nebyl nebo není do tebe zamilovaný? To přece není chození. Proč s tebou vůbec je? Aby nebyl sám? Když není zamilovaný ve chvíli, kdy spolu začnete chodit, pak už se věru nezamiluje.

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?

Nie je to krávovina... predstav si, že v predinternetovej ére sa mi najčastejšie stávalo, že som sa s niekým zoznámila v rámci štúdia, práce, koníčka, partie... sledujúc ho a jeho správanie, výzor, vyžarovanie, atď, som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť. :jojo: Naprosto noumální, úďo. ;)

Selima napsal(a):

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Není to o tom, jestli miluji tě uslyšíš. Ale jestli cítíš, že tě miluje. Tady a teď.
Jestliže se ti neozve, tak vlastně ani není co řešit. Pokud se ti po ročním chození takhle dlouho neozývá, můj názor je, že o tebe nestojí. Sám ti srozumitelně řekl, že tě nemiluje, tím svým - někomu trvá déle, než se zamiluje. Vztah přece začíná tím, že jste do sebe zamilovaní. Láska ne/přijde až následně. Jak spolu můžete chodit, jestli on nebyl nebo není do tebe zamilovaný? To přece není chození. Proč s tebou vůbec je? Aby nebyl sám? Když není zamilovaný ve chvíli, kdy spolu začnete chodit, pak už se věru nezamiluje.

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?

Nie je to krávovina... predstav si, že v predinternetovej ére sa mi najčastejšie stávalo, že som sa s niekým zoznámila v rámci štúdia, práce, koníčka, partie... sledujúc ho a jeho správanie, výzor, vyžarovanie, atď, som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť. :jojo: Naprosto noumální, úďo. ;)

Tak to možná ano , ale to nebude tak častý případ

Já mám zase zkušenosti a vidím pořád kolem a pokládám tento způsob za běžný, že začnu s někým chodit tehdy, když jsem do něj zamilovaná. Grainne, asi je důležité, co si kdo pod zamilovaností představuje. Já si pod ní ale určitě nepředstavuju to, co předvádí přítel sandrei, který jí měl říct po roce chození, že ještě do ní není zamilovaný.

Barča napsal(a):

Sandreo, myslím, že ti teď v hlavě jedou domněnky jedna za druhou - jsi nespokojená a nevíš, co si máš počít s nastalou situací. Tak se, aby ses zase "hodila do pohody" tady ujišťuješ, že to s ním není v pořádku, on tě nemiluje (nebo není zamilovaný), měla by ses rozejít.
To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.
Ten váš vztah by vás měl oba těšit, prospívat vám, měli byste moci být sami sebou, zajímat se o sebe, být se sebou navzájem spokojeni, rádi spolu trávit čas a rádi se spolu milovat. A tohle všechno rozvíjet.
Je úplně klidně možné, že ve vašem vztahu něco vázne, možná už od začátku, ale to prvotní nadšení, ochota "se obětovat", naivita přesvědčení o zásadní změně to zatím překrylo.
Je možné, že tvůj přítel se choval "proti své přirozenosti" (třeba je introvert), ale zjistil, že už to takhle dál nejde a aby mohl s tebou zůstat ve vztahu, pokusil se pozměnit podmínky. A je možné, žes ty na to zareagovala velmi nevstřícně  tak, že to dejme tomu vypadá, jako by člověk ve vztahu s tebou sám sebou být nemohl. Pak si také může říkat, kohože ty to vlastně miluješ?
Prošla jsi také docela závažnou zkušeností: byla jsi u něj doma, v jeho rodině. Píšeš, že se nic nestalo, ale tohle je vždycky konfrontace - životních způsobů, vzorců, návyků, hodnotových žebříčků - pozorovala jsi něco? Zaujalo tě něco?
Myslím, že bych nám a našemu vztahu dala čas, nic nehrála, ale byla sama za sebe a byla pozorná a se zájmem.
Kyselost, ukřivděnost a sebelítost se nauč pro své vlastní dobro ovládnout a vypuzovat. Napřed škodí pleti a vztahům, potom už úplně všemu.
Pokud jde o zamilovanost a lásku, mají společné jen to, že někdy láska následuje po zamilovanosti. V tom případě je to ale jako s housenkou a motýlem - čili proměna dokonalá a úplně jiná kvalita.

Barčo, možná se mýlím, ale já mám pocit, že do přítelovy rodiny chodí sandrea běžně, že tam teď nebyla poprvé, a možná se zná s přítelem a jeho rodičemi třeba dlouho, dříve, než spolu začali chodit. Vidím v tom jenom zmínku, že byli u jeho rodičů, ne sdělení, že tam byla poprvé, že ji rodičům teď představil, že to bylo výjimečné.
Mimochodem, když budou spolu žít, tak bude taky přítele "omlouvat", že je introvert a proto se sem-tam od sandrey (a od jejich dětí) na chvilku odstěhuje, protože chce být sám sebou?...

Barča napsal(a):

Sandreo, myslím, že ti teď v hlavě jedou domněnky jedna za druhou - jsi nespokojená a nevíš, co si máš počít s nastalou situací. Tak se, aby ses zase "hodila do pohody" tady ujišťuješ, že to s ním není v pořádku, on tě nemiluje (nebo není zamilovaný), měla by ses rozejít.
To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.
Ten váš vztah by vás měl oba těšit, prospívat vám, měli byste moci být sami sebou, zajímat se o sebe, být se sebou navzájem spokojeni, rádi spolu trávit čas a rádi se spolu milovat. A tohle všechno rozvíjet.
Je úplně klidně možné, že ve vašem vztahu něco vázne, možná už od začátku, ale to prvotní nadšení, ochota "se obětovat", naivita přesvědčení o zásadní změně to zatím překrylo.
Je možné, že tvůj přítel se choval "proti své přirozenosti" (třeba je introvert), ale zjistil, že už to takhle dál nejde a aby mohl s tebou zůstat ve vztahu, pokusil se pozměnit podmínky. A je možné, žes ty na to zareagovala velmi nevstřícně  tak, že to dejme tomu vypadá, jako by člověk ve vztahu s tebou sám sebou být nemohl. Pak si také může říkat, kohože ty to vlastně miluješ?
Prošla jsi také docela závažnou zkušeností: byla jsi u něj doma, v jeho rodině. Píšeš, že se nic nestalo, ale tohle je vždycky konfrontace - životních způsobů, vzorců, návyků, hodnotových žebříčků - pozorovala jsi něco? Zaujalo tě něco?
Myslím, že bych nám a našemu vztahu dala čas, nic nehrála, ale byla sama za sebe a byla pozorná a se zájmem.
Kyselost, ukřivděnost a sebelítost se nauč pro své vlastní dobro ovládnout a vypuzovat. Napřed škodí pleti a vztahům, potom už úplně všemu.
Pokud jde o zamilovanost a lásku, mají společné jen to, že někdy láska následuje po zamilovanosti. V tom případě je to ale jako s housenkou a motýlem - čili proměna dokonalá a úplně jiná kvalita.

Naprosto souhlasím. :)

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou...
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne...
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený

Eva. napsal(a):

Já mám zase zkušenosti a vidím pořád kolem a pokládám tento způsob za běžný, že začnu s někým chodit tehdy, když jsem do něj zamilovaná. Grainne, asi je důležité, co si kdo pod zamilovaností představuje. Já si pod ní ale určitě nepředstavuju to, co předvádí přítel sandrei, který jí měl říct po roce chození, že ještě do ní není zamilovaný.

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

helena napsal(a):

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Když to říkáte :)  já to mám postavené trochu jinak , ale pokud to takto funguje u jiných, tak to tak bude

Grainne napsal(a):

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá. To je vidět, když je člověk zamilovaný. Vznáší se v oblacích, nevidí, neslyší, má nepřítomný pohled... :)

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá. To je vidět, když je člověk zamilovaný. Vznáší se v oblacích, nevidí, neslyší, má nepřítomný pohled... :)

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. :) To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

dusička napsal(a):

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. :) To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. :) To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

DLe mého to Barča napsala suprově, ale mě nesedí něco na tom vztahu u Sandrei. Je divný, že ze začátku mu to být spolu pořád nevadilo a ted mu to vadí. U mladých se tomu říká "přechozený" vztah a vidím to na začátek konce

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá. To je vidět, když je člověk zamilovaný. Vznáší se v oblacích, nevidí, neslyší, má nepřítomný pohled... :)

no to mně nestraš :co:  mně teda vydržela rok naprosto beze změny

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá. To je vidět, když je člověk zamilovaný. Vznáší se v oblacích, nevidí, neslyší, má nepřítomný pohled... :)

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. :) To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

tak být single , tak nejdeš nikdy nikam :)

Grainne napsal(a):

no to mně nestraš :co:  mně teda vydržela rok naprosto beze změny

Ty se už rok vznášíš v oblacích? Nevidíš, neslyšíš, koukáš do blba a myslíš jen na něj?
To by mě zabilo :D

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

no to mně nestraš :co:  mně teda vydržela rok naprosto beze změny

Ty se už rok vznášíš v oblacích? Nevidíš, neslyšíš, koukáš do blba a myslíš jen na něj?
To by mě zabilo :D

no už ne ... už je dávno konec ... ale vydrželo mi to rozhodně celou dobu ... nezamilovávám se snadno, ale když už , tak to stojí za to ...bohužel do těch nesprávných

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá.
"Mám odlišný názor, než helena*). Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost."
*) "Po roce chození" už pomalu opadává ta touha bejt do sebe zakousnutý od rána do večera sedm dní v tejdnu a každý
    odloučení pociťovat úkorně.

Není nad konzistentní názory a postoje...
A ano, znám rozdíl mezi "největší" a "velká"

helena napsal(a):

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá.
"Mám odlišný názor, než helena*). Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost."
*) "Po roce chození" už pomalu opadává ta touha bejt do sebe zakousnutý od rána do večera sedm dní v tejdnu a každý
    odloučení pociťovat úkorně.

Není nad konzistentní názory a postoje... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
A ano, znám rozdíl mezi "největší" a "velká" http://fora.babinet.cz/img/smilies/reta.gif

A taky je rozdíl v trvání zamilovanosti u dospělých lidí nestudentů, kteří pracují a kteří spolu téměř od začátku bydlí a u sandrey s přítelem, ke kterému konkrétně bylo mé vyjádření, že po roce tohoto konkrétního vztahu je obvyklá velká zamilovanost u studentů,  kteří spolu nebydlí a vidí se pouze chvíli v úterý, celý den ve středu kromě tréningu, ve čtvrtek ráno a pak ještě někdy o víkendu.
Ale chápu, heleno, že ty si do mě potřebuješ rejpnout.

Jaku napsal(a):

snažila bych se mít tedy čas i na sebe a jela dle sebe;nikoli za ním hned přiběhnout jako pejsek na zavolání.Je fakt, že takhle jako on se milující osoba nechová,asi bych se začala vyrovnávat s tím,že tady to končí a když něco končí,tak může začít něco nového...v moři je ryb dost přeeci!

Přesně tak.

Eva. napsal(a):

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Evo., jsi sto popsat vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují? Udělej to, prosím.
Što eto takoje: "vztah v běžném slova smyslu v tomto případě"? Není nad standardizaci?!?

Eva. napsal(a):

A taky je rozdíl v trvání zamilovanosti u dospělých lidí nestudentů, kteří pracují a kteří spolu téměř od začátku bydlí a u sandrey s přítelem, ke kterému konkrétně bylo mé vyjádření, že po roce tohoto konkrétního vztahu je obvyklá velká zamilovanost u studentů,  kteří spolu nebydlí a vidí se pouze chvíli v úterý, celý den ve středu kromě tréningu, ve čtvrtek ráno a pak ještě někdy o víkendu.

Evo., zamilovanost probíhá v "průběžném" čase - i když objekt své zamilovanosti zrovna nevidíš, jsi přesto zamilovaná. Není to přece, že vidíš objekta- zapneš, nevidíš objekta - vypneš. Zůstaneš zamilovaná i v mezidobí.
Tuto svou zamilovanost průběžně konzumuješ (i když zrovna nevidíš), ...........až ji celou zkonzumuješ.

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Evo., jsi sto popsat vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují? Udělej to, prosím.
Što eto takoje: "vztah v běžném slova smyslu v tomto případě"? Není nad standardizaci?!?

Napsala jsem jasně a srozumitelně - vztah v běžném slov smyslu je vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují. Nemám potřebu popsat ti vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují. Protože to všichni včetně tebe vědí, jaký je to vztah.

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

A taky je rozdíl v trvání zamilovanosti u dospělých lidí nestudentů, kteří pracují a kteří spolu téměř od začátku bydlí a u sandrey s přítelem, ke kterému konkrétně bylo mé vyjádření, že po roce tohoto konkrétního vztahu je obvyklá velká zamilovanost u studentů,  kteří spolu nebydlí a vidí se pouze chvíli v úterý, celý den ve středu kromě tréningu, ve čtvrtek ráno a pak ještě někdy o víkendu.

Evo., zamilovanost probíhá v "průběžném" čase - i když objekt své zamilovanosti zrovna nevidíš, jsi přesto zamilovaná. Není to přece, že vidíš objekta- zapneš, nevidíš objekta - vypneš. Zůstaneš zamilovaná i v mezidobí.
Tuto svou zamilovanost průběžně konzumuješ (i když zrovna nevidíš), ...........až ji celou zkonzumuješ.

Nepsala jsem, že vidím objekt - zapnu, nevidím objekt - vypnu. Psala jsem, že sandrea s přítelem nemají možnost tak často uspokojovat jednu z velkých touh zamilovanosti - být co nejvíc spolu. Kdežto lidé, kteří spolu bydlí, tuto touho ve své zamilovanosti uspokojují celkem často. Každý den.

Sandrea vždy akorát nakousne, když má problém se svým dalším přítelem, a pak už zase nepíše, jak to bylo dál :)

Barča napsal(a):

To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.

Tohle mi bylo na uklidnění taky řečeno. Jde pořád o to, že nerozumím co od toho vztahu on očekává, když mi s klidem řekne že není zamilovaný. Na otázku, tak proč se mnou jsi, když ke mě nic necítíš mi odpověděl, že tak to není, že ke mě cítí hodně a že, jak psala Barča, bere lásku každý jinak. Za sebe můžu říct, pro mě je to v podstatě jen slovíčkaření.

Jinak jsme se včera sešli a vypadalo to, že je rád, že mě vidí a prý na tu zprávu neodepsal, protože nevěděl co..
Takže je jasné, že si myslí, že mě má jistou. Abych ho trochu znejistila, řekla jsem mu, že z mojí strany o rozchodu přemýšlím, když mě posílá raději domů, než aby se mnou byl. To  mimochodem vyplynulo z toho (na to jsem úplně zapomněla, protože to pro mě nehrálo kdo ví jakou roli.. ale pro něj zřejmě ano), že jsme se pohádali - pro mě spíše vyměnili názor (a ne nijak ostře) kvůli školní praxi.

Tak jsem se rozhodla, dát tomu chvíli čas, zbrzdit, trochu se od něj distancovat a víc se věnovat sobě a svým koníčkům. Uvidíme jestli to něco změní..

Hm, tak to navic jeste vypada, ze Tvuj pritel je urazlivy - viz jeho reakce na vymenu nazoru ohledne praxe.

Bavili jste se spolu nekdy o tom, co Vam na sobe vzajemne vadi?

Vypadá to tak, ale nikdy na sobě nedá nic vědět :/

Bavili jsme se spíš o tom, co jemu vadí na mě, protože já to na rozdíl od něj dávám najevo vždycky, když se mi něco nelíbí.. možná i při prkotinách, bohužel si neumim pomoct.. a to vadí jemu, že jsem náladová a urážlivá. A nebudu říkat že nejsem, ale on mi kolikrát řekne, i když jsem úplně v pohodě, co ti zas přelítlo přes nos, seš nějaká nafouklá, nebo něco v tom smyslu. Asi se blbě tvářim když jsem zamyšlená, nebo už má na mě fakt nějakou averzi.

Já mu za celou dobu vztahu řekla, že mi na něm vadí jen to, jak na mě neustále vidí něco špatnýho, viz nepochopitelná výčitka co mi přelítlo přes nos

sandreo, bylas teď u jeho rodičů poprvé anebo ne? Představil tě svým rodičům teprve teď na návštěvě, kterou jsi tady popsala?

sandrea napsal(a):

Vypadá to tak, ale nikdy na sobě nedá nic vědět :/

Bavili jsme se spíš o tom, co jemu vadí na mě, protože já to na rozdíl od něj dávám najevo vždycky, když se mi něco nelíbí.. možná i při prkotinách, bohužel si neumim pomoct.. a to vadí jemu, že jsem náladová a urážlivá. A nebudu říkat že nejsem, ale on mi kolikrát řekne, i když jsem úplně v pohodě, co ti zas přelítlo přes nos, seš nějaká nafouklá, nebo něco v tom smyslu. Asi se blbě tvářim když jsem zamyšlená, nebo už má na mě fakt nějakou averzi.

Já mu za celou dobu vztahu řekla, že mi na něm vadí jen to, jak na mě neustále vidí něco špatnýho, viz nepochopitelná výčitka co mi přelítlo přes nos

Nevim ,ale stoji Ti ten chlap za to ? To ,ze na Tobe vidi stale neco spatneho a to jiz po roce vztahu ,myslis ,ze se to zlepsi ? Naopak ,tohle se zhorsuje . Ani Te nemiluje ,jste spolu kratce a mate takove problemy . Myslim ,ze  to docela jasne svedci o tom ,ze se k sobe nehodite . Pust ho k vode a neblokuj ho ani sebe ,aby jste si mohly k sobe hledat partnery ,kteri se k vam hodi. Po roce vztahu by jste mely byt ve fazi jedno telo a jedna duse . Preji hodne stesti a at si najdes nekoho ,kdo Te bude mit rad takovou jaka jsi

S rodiči už se nějakou dobu znám, dvakrát jsme už byli i u prarodičů a jeho mamky sestry, takže se znám téměř s celou jeho rodinou

sandrea napsal(a):

S rodiči už se nějakou dobu znám, dvakrát jsme už byli i u prarodičů a jeho mamky sestry, takže se znám téměř s celou jeho rodinou

Díky. Já jen že Barča si zřejmě dovodila, že jsi byla teprve teď u rodičů poprvé, takže to byla svým způsobem významná návštěva, a já jsem měla z tvého psaní dojem, že už se znáte delší dobu.

Jde pořád o to, že nerozumím co od toho vztahu on očekává, když mi s klidem řekne že není zamilovaný.
Když řekne "že ke mě cítí hodně a že... bere lásku každý jinak" - co ti na tom vadí? Že konkrétně neříká to slovíčko na "M"?
Kdyby ho říkal jen proto, že ho chceš slyšet a nemyslel to vážně - byla bys spokojenější?
a to vadí jemu, že jsem náladová a urážlivá
Taky by mi to vadilo... a nejen (i když především) u partnera.
on mi kolikrát řekne, i když jsem úplně v pohodě, co ti zas přelítlo přes nos, seš nějaká nafouklá, nebo něco v tom smyslu
Jestli nemáš "nějakou averzi" ty na pomalu všechno, co řekne...
Třeba máš opravdu v tom. že  "se blbě tvářim když jsem zamyšlená" - ale jak má on poznat, jestli přemejšlíš nebo jsi jen momentálně nedobře rozpoložená? Tak to zkouší, no... nakonec jistý zkušenosti s tebou asi má.

mikuelini napsal(a):

Nevim ,ale stoji Ti ten chlap za to ? To ,ze na Tobe vidi stale neco spatneho a to jiz po roce vztahu ,myslis ,ze se to zlepsi ? Naopak ,tohle se zhorsuje . Ani Te nemiluje ,jste spolu kratce a mate takove problemy . Myslim ,ze  to docela jasne svedci o tom ,ze se k sobe nehodite . Pust ho k vode a neblokuj ho ani sebe ,aby jste si mohly k sobe hledat partnery ,kteri se k vam hodi. Po roce vztahu by jste mely byt ve fazi jedno telo a jedna duse . Preji hodne stesti a at si najdes nekoho ,kdo Te bude mit rad takovou jaka jsi

mikuelini to vystihla.
Pusť ho k vodě a příště se snaž vybírat lépe, s otevřenýma očima i srdcem a nelhat sama sobě.

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já mám zase zkušenosti a vidím pořád kolem a pokládám tento způsob za běžný, že začnu s někým chodit tehdy, když jsem do něj zamilovaná. Grainne, asi je důležité, co si kdo pod zamilovaností představuje. Já si pod ní ale určitě nepředstavuju to, co předvádí přítel sandrei, který jí měl říct po roce chození, že ještě do ní není zamilovaný.

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Souhasím s Graine,je to logičtější, byť teda zamilovanost a láska není logická naopak vůbec většinou :lol: :cool:

A přiznám se,že ač je mi padesát,tak tenhle hlubokomyslný rozbor mě nikdy nenapadlo dělat - jestli je zamilovanost před chozením nebo přide až s ním po nějaké době.Snad jen nějaká veliká romantička může být zamilovaná do někoho ještě než dotyčného alespon trošku z toho randění pozná,ne?

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

Eva. napsal(a):

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

A vzplanuvší stodoly? :lol::lol::lol:

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

A taky je rozdíl v trvání zamilovanosti u dospělých lidí nestudentů, kteří pracují a kteří spolu téměř od začátku bydlí a u sandrey s přítelem, ke kterému konkrétně bylo mé vyjádření, že po roce tohoto konkrétního vztahu je obvyklá velká zamilovanost u studentů,  kteří spolu nebydlí a vidí se pouze chvíli v úterý, celý den ve středu kromě tréningu, ve čtvrtek ráno a pak ještě někdy o víkendu.

Evo., zamilovanost probíhá v "průběžném" čase - i když objekt své zamilovanosti zrovna nevidíš, jsi přesto zamilovaná. Není to přece, že vidíš objekta- zapneš, nevidíš objekta - vypneš. Zůstaneš zamilovaná i v mezidobí.
Tuto svou zamilovanost průběžně konzumuješ (i když zrovna nevidíš), ...........až ji celou zkonzumuješ.

Nepsala jsem, že vidím objekt - zapnu, nevidím objekt - vypnu. Psala jsem, že sandrea s přítelem nemají možnost tak často uspokojovat jednu z velkých touh zamilovanosti - být co nejvíc spolu. Kdežto lidé, kteří spolu bydlí, tuto touho ve své zamilovanosti uspokojují celkem často. Každý den.

Tohle má asi každý trochu jinak ... u někoho tu zamilovanost právě podporuje to , že nejsou pořád spolu , ale mají prostor na to se těšit na ty společné chvíle , když ho budu mít hned denně doma bude za chvíli po zamilovanosti .

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

A vzplanuvší stodoly? :lol::lol::lol:

Nerozumím.
Koukám, že to tady pilně čteš a pak vyskočíš jak čertík z krabičky. :)

když ho budu mít hned denně doma bude za chvíli po zamilovanosti
Jestli si pořizuješ chlapa s tím, že ti bude zajišťovat permanentní zamilovanost, tak už se nedivím, že jsi permanentně zklamaná...

sandrea napsal(a):

Barča napsal(a):

To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.

Tohle mi bylo na uklidnění taky řečeno. Jde pořád o to, že nerozumím co od toho vztahu on očekává, když mi s klidem řekne že není zamilovaný. Na otázku, tak proč se mnou jsi, když ke mě nic necítíš mi odpověděl, že tak to není, že ke mě cítí hodně a že, jak psala Barča, bere lásku každý jinak. Za sebe můžu říct, pro mě je to v podstatě jen slovíčkaření.

Jinak jsme se včera sešli a vypadalo to, že je rád, že mě vidí a prý na tu zprávu neodepsal, protože nevěděl co..
Takže je jasné, že si myslí, že mě má jistou. Abych ho trochu znejistila, řekla jsem mu, že z mojí strany o rozchodu přemýšlím, když mě posílá raději domů, než aby se mnou byl. To  mimochodem vyplynulo z toho (na to jsem úplně zapomněla, protože to pro mě nehrálo kdo ví jakou roli.. ale pro něj zřejmě ano), že jsme se pohádali - pro mě spíše vyměnili názor (a ne nijak ostře) kvůli školní praxi.

Tak jsem se rozhodla, dát tomu chvíli čas, zbrzdit, trochu se od něj distancovat a víc se věnovat sobě a svým koníčkům. Uvidíme jestli to něco změní..

To samé dělám ted já ... tak si pak můžeme napsat , jak jsme dopadly :)

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

A vzplanuvší stodoly? :lol::lol::lol:

Nerozumím.
Koukám, že to tady pilně čteš a pak vyskočíš jak čertík z krabičky. :)

Není nad dojmy. :jojo:

Jaku napsal(a):

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já mám zase zkušenosti a vidím pořád kolem a pokládám tento způsob za běžný, že začnu s někým chodit tehdy, když jsem do něj zamilovaná. Grainne, asi je důležité, co si kdo pod zamilovaností představuje. Já si pod ní ale určitě nepředstavuju to, co předvádí přítel sandrei, který jí měl říct po roce chození, že ještě do ní není zamilovaný.

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Souhasím s Graine,je to logičtější, byť teda zamilovanost a láska není logická naopak vůbec většinou :lol: :cool:

A přiznám se,že ač je mi padesát,tak tenhle hlubokomyslný rozbor mě nikdy nenapadlo dělat - jestli je zamilovanost před chozením nebo přide až s ním po nějaké době.Snad jen nějaká veliká romantička může být zamilovaná do někoho ještě než dotyčného alespon trošku z toho randění pozná,ne?

myslím si to samé , ale o mně je známo , že dokud nedojde k fyzickému kontaktu , tak u mně žádné velké city nenastoupí .

Eva. napsal(a):

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

Já to znám až příliš dobře ... ale na to nepotřebuju ani to rande

helena napsal(a):

když ho budu mít hned denně doma bude za chvíli po zamilovanosti
Jestli si pořizuješ chlapa s tím, že ti bude zajišťovat permanentní zamilovanost, tak už se nedivím, že jsi permanentně zklamaná...

no jo , já taky ne ... ale je dobré se snažit to udržet v téhle fázi alespon nějakou dobu a ne se  hned sestěhovávat

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Sandreo, myslím, že ti teď v hlavě jedou domněnky jedna za druhou - jsi nespokojená a nevíš, co si máš počít s nastalou situací. Tak se, aby ses zase "hodila do pohody" tady ujišťuješ, že to s ním není v pořádku, on tě nemiluje (nebo není zamilovaný), měla by ses rozejít.
To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.
Ten váš vztah by vás měl oba těšit, prospívat vám, měli byste moci být sami sebou, zajímat se o sebe, být se sebou navzájem spokojeni, rádi spolu trávit čas a rádi se spolu milovat. A tohle všechno rozvíjet.
Je úplně klidně možné, že ve vašem vztahu něco vázne, možná už od začátku, ale to prvotní nadšení, ochota "se obětovat", naivita přesvědčení o zásadní změně to zatím překrylo.
Je možné, že tvůj přítel se choval "proti své přirozenosti" (třeba je introvert), ale zjistil, že už to takhle dál nejde a aby mohl s tebou zůstat ve vztahu, pokusil se pozměnit podmínky. A je možné, žes ty na to zareagovala velmi nevstřícně  tak, že to dejme tomu vypadá, jako by člověk ve vztahu s tebou sám sebou být nemohl. Pak si také může říkat, kohože ty to vlastně miluješ?
Prošla jsi také docela závažnou zkušeností: byla jsi u něj doma, v jeho rodině. Píšeš, že se nic nestalo, ale tohle je vždycky konfrontace - životních způsobů, vzorců, návyků, hodnotových žebříčků - pozorovala jsi něco? Zaujalo tě něco?
Myslím, že bych nám a našemu vztahu dala čas, nic nehrála, ale byla sama za sebe a byla pozorná a se zájmem.
Kyselost, ukřivděnost a sebelítost se nauč pro své vlastní dobro ovládnout a vypuzovat. Napřed škodí pleti a vztahům, potom už úplně všemu.
Pokud jde o zamilovanost a lásku, mají společné jen to, že někdy láska následuje po zamilovanosti. V tom případě je to ale jako s housenkou a motýlem - čili proměna dokonalá a úplně jiná kvalita.

Barčo, možná se mýlím, ale já mám pocit, že do přítelovy rodiny chodí sandrea běžně, že tam teď nebyla poprvé, a možná se zná s přítelem a jeho rodičemi třeba dlouho, dříve, než spolu začali chodit. Vidím v tom jenom zmínku, že byli u jeho rodičů, ne sdělení, že tam byla poprvé, že ji rodičům teď představil, že to bylo výjimečné.
Mimochodem, když budou spolu žít, tak bude taky přítele "omlouvat", že je introvert a proto se sem-tam od sandrey (a od jejich dětí) na chvilku odstěhuje, protože chce být sám sebou?...

Osťahovať sa je extrém, ale mať rpe seba občas voľné popoludnie či večer považujem za záchranné koelso pre vzťah a prvú elementárnu ochrnau proti ponorke - pre muža aj pre žneu, aby bolo jasné. Vzťah šzýlu "pupočná šnúra" alebo "siamsek sovjičky" by mňa osobne zabil... :jojo:

helena napsal(a):

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Čojaviem... mne naposledy na strednej škole, odvtedy myslím asi ani nie... až na jendu komplikvoanú platoniku teda, ale to bolo od začiatku jasné, že to bude platonika (a aj ja som to tak chcela :P - proste blbá, neriešiteľná situácia, no).

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Když to říkáte :)  já to mám postavené trochu jinak , ale pokud to takto funguje u jiných, tak to tak bude

No, je jasné, že keď sa s niekým dáš dokopy cez infernet a spoznávaš ho len postupne, tak sa - prípadne- aj zamilúvaš len postupne, paralelne s tým spoznávaním (alebo aj nie).

Selima napsal(a):

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Když to říkáte :)  já to mám postavené trochu jinak , ale pokud to takto funguje u jiných, tak to tak bude

No, je jasné, že keď sa s niekým dáš dokopy cez infernet a spoznávaš ho len postupne, tak sa - prípadne- aj zamilúvaš len postupne, paralelne s tým spoznávaním (alebo aj nie).

přes net i v reálu se seznamujete postupně ... takové vztahy jaké popisuje Eva můžou asi vzniknout jedině v rámci nějakého hobby , v práci apod .

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. :) To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Aj partnerský vzťah môžr mať rôzne podoby, predsa... Dokonc aj ten istý človek má trebárs s niekým iným odlišný vzťah, než mal predým - a oboje je úplne OK. nymelsím, že by existoval nejaký predpis, AKO MUSÍ vyzerať partnerský vzťah dvoch zamilovaných. Ja vidím jediný, ale zato veľký prúser v tom, ak má každý z partnerov odlišnú predstavu  o vzťahu, o jeho intenzite, o frekvencii a forme vídania sa... :kapitulation: :/ To je potom fakt blbé.

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. :) To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Aj partnerský vzťah môžr mať rôzne podoby, predsa... Dokonc aj ten istý človek má trebárs s niekým iným odlišný vzťah, než mal predým - a oboje je úplne OK. nymelsím, že by existoval nejaký predpis, AKO MUSÍ vyzerať partnerský vzťah dvoch zamilovaných. Ja vidím jediný, ale zato veľký prúser v tom, ak má každý z partnerov odlišnú predstavu  o vzťahu, o jeho intenzite, o frekvencii a forme vídania sa... :kapitulation: :/ To je potom fakt blbé.

To je pak od začátku předurčeno k zániku

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

A vzplanuvší stodoly? :lol::lol::lol:

Nerozumím.
Koukám, že to tady pilně čteš a pak vyskočíš jak čertík z krabičky. :)

Není nad dojmy. :jojo:

A vzplanuvší staré stodoly :lol:
- ted už to snad evě dojde,což? :lol: :albert:

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Evo., jsi sto popsat vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují? Udělej to, prosím.
Što eto takoje: "vztah v běžném slova smyslu v tomto případě"? Není nad standardizaci?!?

Napsala jsem jasně a srozumitelně - vztah v běžném slov smyslu je vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují. Nemám potřebu popsat ti vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují. Protože to všichni včetně tebe vědí, jaký je to vztah.

Vztah medzi mužem a ženou kteří se milují môže byť aj taký, že jeden žije v ČR a druhý na Severnom póle - a ten sa teda bude kua líšiť od vzťahu dvoch milujúcich ľudí, ktorí spolu bývajú. :jojo: Mýliš si cit samotný s jeho vonkajšími prejavmi, podľa mňa. (A milovať môžeš aj mŕtveho - a myslieť si, že on miluje teba, to nie je nič proti ničomu... ;))

Eva. napsal(a):

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

přeskočení jiksry a zamilovanost není jedno a totéž

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nu, asi neznáte to známé "přeskočení jiskry".

A vzplanuvší stodoly? :lol::lol::lol:

Nerozumím.
Koukám, že to tady pilně čteš a pak vyskočíš jak čertík z krabičky. :)

Ona zabúda, že pre Teba treba napísať ku každému takému príspevku POZOR, VTIP!

Koukám, že to tady pilně čteš a pak vyskočíš jak čertík z krabičky.
Něco mi uniklo? Nějaký nový pravidlo?

To je pak od začátku předurčeno k zániku
Ale není, Grainne... není... nebo teda ne pokaždý.
Jednak exxituje cosi jako dohoda, tolerance a podobně... a druhak hlas lidu (někdy) nekecá, když tvrdí cosi o lásce a horách...

siamsek sovjičky
Seli, to se ti povedlo... sůvata siamáčci...

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

A taky je rozdíl v trvání zamilovanosti u dospělých lidí nestudentů, kteří pracují a kteří spolu téměř od začátku bydlí a u sandrey s přítelem, ke kterému konkrétně bylo mé vyjádření, že po roce tohoto konkrétního vztahu je obvyklá velká zamilovanost u studentů,  kteří spolu nebydlí a vidí se pouze chvíli v úterý, celý den ve středu kromě tréningu, ve čtvrtek ráno a pak ještě někdy o víkendu.

Evo., zamilovanost probíhá v "průběžném" čase - i když objekt své zamilovanosti zrovna nevidíš, jsi přesto zamilovaná. Není to přece, že vidíš objekta- zapneš, nevidíš objekta - vypneš. Zůstaneš zamilovaná i v mezidobí.
Tuto svou zamilovanost průběžně konzumuješ (i když zrovna nevidíš), ...........až ji celou zkonzumuješ.

Nepsala jsem, že vidím objekt - zapnu, nevidím objekt - vypnu. Psala jsem, že sandrea s přítelem nemají možnost tak často uspokojovat jednu z velkých touh zamilovanosti - být co nejvíc spolu. Kdežto lidé, kteří spolu bydlí, tuto touho ve své zamilovanosti uspokojují celkem často. Každý den.

Ty jsi napsala nepřímou (nebo přímou, podle úhlu pohledu :P) úměru, Evo.. Tys napsala, že čím řidšeji se pár vídá, tím delší dobu má trvat zamilovanost. Podle tebe by to mělo být tak, že pokud se pár vidí a má možnost konzumovat svou vzájemnou blízkost denně, trvá zamilovanost průměrně třičtvrtě roku (to je průměr z toho půlroku až roku), pokud se vidí obden, trvá zamilovanost průměrně rok a půl, ...... a tak dále, až k celoživotní zamilovanosti, pokud se nikdy neuvidí (moje babička to tak měla s knížetem Rainierem - příkladný vztah :vissla:). Výsledná křivka asi nebude přímka, spíš parabola ...........
Tobě je vůbec dost jasné, jak to má být, jak to mají lidé, zvířádka a věci mít .......... a běda, když je to jinak.

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Evo., jsi sto popsat vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují? Udělej to, prosím.
Što eto takoje: "vztah v běžném slova smyslu v tomto případě"? Není nad standardizaci?!?

Napsala jsem jasně a srozumitelně - vztah v běžném slov smyslu je vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují. Nemám potřebu popsat ti vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují. Protože to všichni včetně tebe vědí, jaký je to vztah.

Stačí, když napíšeš: Nejsem sto. Nebo prostě nenapíšeš nic, já to pochopím. :cool:

Nevím, co je to - nejsem sto. A co jsem chtěla, to už jsem ohledně vztahu mezi mužem a ženou, kteří se milují, napsala.
A nevím, jak to mají (mít) zvířádka. :D;)

Sandrea nebyla u rodičů přítele teď poprvé, jak ses mylně domnívala.

A už mi to neba. Napsala jsem svůj názor, že vztah mezi sandreou a jejím přítelem, ať už je jakýkoliv, nebude mít dlouhého trvání. Tak uvidíme, až ona časem zase napíše o problémech s dalším přítelem.
Anebo se jí už příště povede najít toho správného k sobě. Což jí moc přeji. BI.

Jazykové okénko:
Jsem sto=jsem schopna, nedělá mi problém...tedy ráda vysvětlím svá slova...a proč taky ne, že? :lol:

Když už, tak s to.
sto je homofon.

Sandreo, asi tě neutěším, ale tvůj přítel mi připomíná mě před hodně lety.
Tak ti napíšu, jak jsem to tehdy brala já.
Já opravdu nevím, jak dlouho má zamilovanost trvat, ale když jsem kdysi měla svého prvního dlouhodobého kluka /dneska se říká přítele/, který chtěl co nejvíc času být se mnou, tak po několika měsících jsem chtěla mít taky čas pro sebe.
Bylo mi asi 19 let a chtěla jsem vyrazit někam za zábavou, zatímco on chtěl chodit po parku a žmoulat mi ruku, případně se líbat někde v koutě.
Plánoval stavbu domku, děti, budoucnost a já jsem se pomalu děsila, že se budu muset usadit a přitom je toho tolik přede mnou. Nakonec jsem se s ním rozešla, ale zpětně si myslím, že to byl super chlap, jenom jsem ještě nebyla na takový vztah zralá. Kdyby tak netlačil, tak jsem si ho asi vzala.
Možná tvůj přítel ještě není připravený na osobu, kterou najde každé ráno vedle sebe. Já nevím, ale dala bych tomu ještě čas a šanci.

sandrea napsal(a):

Vypadá to tak, ale nikdy na sobě nedá nic vědět :/

Bavili jsme se spíš o tom, co jemu vadí na mě, protože já to na rozdíl od něj dávám najevo vždycky, když se mi něco nelíbí.. možná i při prkotinách, bohužel si neumim pomoct.. a to vadí jemu, že jsem náladová a urážlivá. A nebudu říkat že nejsem, ale on mi kolikrát řekne, i když jsem úplně v pohodě, co ti zas přelítlo přes nos, seš nějaká nafouklá, nebo něco v tom smyslu. Asi se blbě tvářim když jsem zamyšlená, nebo už má na mě fakt nějakou averzi.

Já mu za celou dobu vztahu řekla, že mi na něm vadí jen to, jak na mě neustále vidí něco špatnýho, viz nepochopitelná výčitka co mi přelítlo přes nos

Vetsinou se chlapi neradi hadaji a neradi se citi svazovani a omezovani. Naopak oceni smysl pro humor a nadhled.

Pripada mi, ze vy dva se spolu spis trapite, nez ze byste si uzivali. Udelej, co sis predsevzala, venuj se sobe, srovnej si v hlave, co od vztahu chces (a jestli nechces nahodou prilis). Jsou dve moznosti - bud se spolu naucite vychazet a nebo ne :) Divej se na svet pozitivne a zkus premyslet nad myslenkou, jestli je takova tragedie byt sama (treba i delsi dobu, nez najdes toho praveho).

Eva. napsal(a):

Nevím, co je to - nejsem sto. A co jsem chtěla, to už jsem ohledně vztahu mezi mužem a ženou, kteří se milují, napsala.
A nevím, jak to mají (mít) zvířádka. :D;)

Sandrea nebyla u rodičů přítele teď poprvé, jak ses mylně domnívala.

A už mi to neba. Napsala jsem svůj názor, že vztah mezi sandreou a jejím přítelem, ať už je jakýkoliv, nebude mít dlouhého trvání. Tak uvidíme, až ona časem zase napíše o problémech s dalším přítelem.
Anebo se jí už příště povede najít toho správného k sobě. Což jí moc přeji. BI.

špatně zcela gramaticky - už mě to neba !!

Jaku napsal(a):

špatně zcela gramaticky - už mě to neba !!

Proc teda pises?Rada delas,co te “neba“? Why?

Eva. napsal(a):

Když už, tak s to.
sto je homofon.

Děkuji za upozornění, Evo.! Asi jsem to takhle napsané četla a některé věci bohužel nasávám jak houba (to jsem ale trouba :P).

Eva. napsal(a):

A nevím, jak to mají (mít) zvířádka.

Jazykové okénko - pokračování :D
2. pád mn. č. - zvířátek

helena napsal(a):

Eva. napsal(a):

A nevím, jak to mají (mít) zvířádka.

Jazykové okénko - pokračování :D
2. pád mn. č. - zvířátek

Kulturni okenko,zvane “pleveleni“:
Uz je ti teplo?...
Ale jo,sranda muší bejt,jo-jo...:hjarta:

helena napsal(a):

Eva. napsal(a):

A nevím, jak to mají (mít) zvířádka.

Jazykové okénko - pokračování :D
2. pád mn. č. - zvířátek

Heleno to adresuj Barče. Já jsem to jen po ní zopakovala.

A já s myslím (obecně), že mladí lidé by se měli poznávat - nové lásky, přátelé, studium, cestování.... Ne každý je v tomto věku připraven a ochoten mít vážný vztah, ve kterém je problém pobýt někde jinde než partner, či se někdy věnovat jen sám sobě nebo svým přátelům.
Sandrea už je někde dál než její přítel, už zřejmě touží po vážnějším vztahu. Nebo jenom není tolerantní a vstřícná (bez urážky). Podle jejího psaní bych řekla, že její přítel na vážnější vztah ještě připravený není. Nebo možná ne s ní.

helena napsal(a):

Koukám, že to tady pilně čteš a pak vyskočíš jak čertík z krabičky.
Něco mi uniklo? Nějaký nový pravidlo? http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif

To je pak od začátku předurčeno k zániku
Ale není, Grainne... není... nebo teda ne pokaždý.
Jednak exxituje cosi jako dohoda, tolerance a podobně... a druhak hlas lidu (někdy) nekecá, když tvrdí cosi o lásce a horách...

siamsek sovjičky
Seli, to se ti povedlo... sůvata siamáčci... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

:rodna:

Suzie napsal(a):

Sandreo, asi tě neutěším, ale tvůj přítel mi připomíná mě před hodně lety.
Tak ti napíšu, jak jsem to tehdy brala já.
Já opravdu nevím, jak dlouho má zamilovanost trvat, ale když jsem kdysi měla svého prvního dlouhodobého kluka /dneska se říká přítele/, který chtěl co nejvíc času být se mnou, tak po několika měsících jsem chtěla mít taky čas pro sebe.
Bylo mi asi 19 let a chtěla jsem vyrazit někam za zábavou, zatímco on chtěl chodit po parku a žmoulat mi ruku, případně se líbat někde v koutě.
Plánoval stavbu domku, děti, budoucnost a já jsem se pomalu děsila, že se budu muset usadit a přitom je toho tolik přede mnou. Nakonec jsem se s ním rozešla, ale zpětně si myslím, že to byl super chlap, jenom jsem ještě nebyla na takový vztah zralá. Kdyby tak netlačil, tak jsem si ho asi vzala.
Možná tvůj přítel ještě není připravený na osobu, kterou najde každé ráno vedle sebe. Já nevím, ale dala bych tomu ještě čas a šanci.

:supr: :godlike: :jojo:

Judyna napsal(a):

A já s myslím (obecně), že mladí lidé by se měli poznávat - nové lásky, přátelé, studium, cestování.... Ne každý je v tomto věku připraven a ochoten mít vážný vztah, ve kterém je problém pobýt někde jinde než partner, či se někdy věnovat jen sám sobě nebo svým přátelům.
Sandrea už je někde dál než její přítel, už zřejmě touží po vážnějším vztahu. Nebo jenom není tolerantní a vstřícná (bez urážky). Podle jejího psaní bych řekla, že její přítel na vážnější vztah ještě připravený není. Nebo možná ne s ní.

:supr: :godlike: :jojo:

Hledej jinde,já bych se na to vykašlala,neváží si tě nebo není zralý.....

Ahoj holky, protože právě také procházím takovým blbým obdobím - chlap mi v podstatě utíká za jinou, tak zaháním deprese a procházím diskuze. Vidím, že nás je opravdu hodně, které řešíme něco podobného. Já jsem si v pátek objednala knížku v elektronické podobě s názvem Příručka pro mrchy začátečnice - a moc dobře jsem si v ní početla. Nevím jestli mi konkrétně nějak pomůže, protože já jsem prostě ta typická "hodná holka" ale každopádně mi hodně otevřela oči. Kéž bych tak měla "koule" na to, držet se těch návodů a kroků a všechno to otočit :) Přiznám se, že já jsem spíše ta, co čeká a doufá v zázraky :(

Nevím jestli mi konkrétně nějak pomůže
Nepomůže... bejt mrcha se nelze naučit, tou se musíš narodit...

Jaruska134 napsal(a):

Ahoj holky, protože právě také procházím takovým blbým obdobím - chlap mi v podstatě utíká za jinou, tak zaháním deprese a procházím diskuze. Vidím, že nás je opravdu hodně, které řešíme něco podobného. Já jsem si v pátek objednala knížku v elektronické podobě s názvem Příručka pro mrchy začátečnice - a moc dobře jsem si v ní početla. Nevím jestli mi konkrétně nějak pomůže, protože já jsem prostě ta typická "hodná holka" ale každopádně mi hodně otevřela oči. Kéž bych tak měla "koule" na to, držet se těch návodů a kroků a všechno to otočit :) Přiznám se, že já jsem spíše ta, co čeká a doufá v zázraky :(

V těchto souvislostech je zajímavý tvůj příspěvek na vlákně o antidepresivech:
Máte někdo zkušenosti s Rivotrilem. Můj přítel ho bere a zatím nevypadá, že by mu pomáhal :(

Není to tak, že ta antidepresiva bereš ty?

Anebo celkově kecáš.

Eva. napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

Ahoj holky, protože právě také procházím takovým blbým obdobím - chlap mi v podstatě utíká za jinou, tak zaháním deprese a procházím diskuze. Vidím, že nás je opravdu hodně, které řešíme něco podobného. Já jsem si v pátek objednala knížku v elektronické podobě s názvem Příručka pro mrchy začátečnice - a moc dobře jsem si v ní početla. Nevím jestli mi konkrétně nějak pomůže, protože já jsem prostě ta typická "hodná holka" ale každopádně mi hodně otevřela oči. Kéž bych tak měla "koule" na to, držet se těch návodů a kroků a všechno to otočit :) Přiznám se, že já jsem spíše ta, co čeká a doufá v zázraky :(

V těchto souvislostech je zajímavý tvůj příspěvek na vlákně o antidepresivech:
Máte někdo zkušenosti s Rivotrilem. Můj přítel ho bere a zatím nevypadá, že by mu pomáhal :(

Není to tak, že ta antidepresiva bereš ty?

Anebo celkově kecáš.

Rivotril bere on a stejně je na mě hnusnej, tak myslím, že mu moc nezabírá, proto jsem se na to ptala. Co se týká mě, já mám obecně také depky a to samozřejmě i z té situace s ním, ale zatím nic neberu. Když vidím, jak to na něj nemá žádný žádoucí vliv, tak nemám chuť začít brát antidepresiva :|
Hele a hned napsat někomu, že kecá, co to jako má být?:/

Jaruska134 napsal(a):

Rivotril bere on a stejně je na mě hnusnej, tak myslím, že mu moc nezabírá, proto jsem se na to ptala. Co se týká mě, já mám obecně také depky a to samozřejmě i z té situace s ním, ale zatím nic neberu. Když vidím, jak to na něj nemá žádný žádoucí vliv, tak nemám chuť začít brát antidepresiva :|
Hele a hned napsat někomu, že kecá, co to jako má být?:/

Přítel bere Rivotril proto, aby na tebe nebyl hnusnej?
Hele... :)

helena napsal(a):

Nevím jestli mi konkrétně nějak pomůže
Nepomůže... bejt mrcha se nelze naučit, tou se musíš narodit... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Niekedy sa ale dá v sebe mrchu objaviť... :D a trošku posilniť... :jojo:

Jaruska134 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

Ahoj holky, protože právě také procházím takovým blbým obdobím - chlap mi v podstatě utíká za jinou, tak zaháním deprese a procházím diskuze. Vidím, že nás je opravdu hodně, které řešíme něco podobného. Já jsem si v pátek objednala knížku v elektronické podobě s názvem Příručka pro mrchy začátečnice - a moc dobře jsem si v ní početla. Nevím jestli mi konkrétně nějak pomůže, protože já jsem prostě ta typická "hodná holka" ale každopádně mi hodně otevřela oči. Kéž bych tak měla "koule" na to, držet se těch návodů a kroků a všechno to otočit :) Přiznám se, že já jsem spíše ta, co čeká a doufá v zázraky :(

V těchto souvislostech je zajímavý tvůj příspěvek na vlákně o antidepresivech:
Máte někdo zkušenosti s Rivotrilem. Můj přítel ho bere a zatím nevypadá, že by mu pomáhal :(

Není to tak, že ta antidepresiva bereš ty?

Anebo celkově kecáš.

Rivotril bere on a stejně je na mě hnusnej, tak myslím, že mu moc nezabírá, proto jsem se na to ptala. Co se týká mě, já mám obecně také depky a to samozřejmě i z té situace s ním, ale zatím nic neberu. Když vidím, jak to na něj nemá žádný žádoucí vliv, tak nemám chuť začít brát antidepresiva :|
Hele a hned napsat někomu, že kecá, co to jako má být?:/

To má byť Eva. - ona tak proste komunikuje.

Eva. napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

Rivotril bere on a stejně je na mě hnusnej, tak myslím, že mu moc nezabírá, proto jsem se na to ptala. Co se týká mě, já mám obecně také depky a to samozřejmě i z té situace s ním, ale zatím nic neberu. Když vidím, jak to na něj nemá žádný žádoucí vliv, tak nemám chuť začít brát antidepresiva :|
Hele a hned napsat někomu, že kecá, co to jako má být?:/

Přítel bere Rivotril proto, aby na tebe nebyl hnusnej?
Hele... :)

Obrácená implikace? :/

Selima napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

Eva. napsal(a):

V těchto souvislostech je zajímavý tvůj příspěvek na vlákně o antidepresivech:
Máte někdo zkušenosti s Rivotrilem. Můj přítel ho bere a zatím nevypadá, že by mu pomáhal :(

Není to tak, že ta antidepresiva bereš ty?

Anebo celkově kecáš.

Rivotril bere on a stejně je na mě hnusnej, tak myslím, že mu moc nezabírá, proto jsem se na to ptala. Co se týká mě, já mám obecně také depky a to samozřejmě i z té situace s ním, ale zatím nic neberu. Když vidím, jak to na něj nemá žádný žádoucí vliv, tak nemám chuť začít brát antidepresiva :|
Hele a hned napsat někomu, že kecá, co to jako má být?:/

To má byť Eva. - ona tak proste komunikuje.

No jo, ale dost mě to rozhodilo:| Asi jsem zbytečně vztahovačná

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

Rivotril bere on a stejně je na mě hnusnej, tak myslím, že mu moc nezabírá, proto jsem se na to ptala. Co se týká mě, já mám obecně také depky a to samozřejmě i z té situace s ním, ale zatím nic neberu. Když vidím, jak to na něj nemá žádný žádoucí vliv, tak nemám chuť začít brát antidepresiva :|
Hele a hned napsat někomu, že kecá, co to jako má být?:/

Přítel bere Rivotril proto, aby na tebe nebyl hnusnej?
Hele... :)

Obrácená implikace? :/

Ne, má to brát, aby byl celkově v pohodě. Ale v pohodě není a odráží se to i na jeho chování. a nejvíce to samozřejmě pociťuji já. Takže je i v mém zájmu, aby měl také léky, které mu pomáhají. Jenomže on je jako sršeň, když se to s ním snažím probrat. Logicky to pak vztahuji na sebe a myslím si, že mě už nemá rád... a tak je to pořád dokolečka. Na jiné ženské je jako milius a džentlas. Dneska jsem došla k názoru, že mě rád nemá. A to vlastně díky té knize. Tak si říkám, že je řada na mě, nějak to všechno změnit. Ale namám si o tom s kým promluvit. Moje top kamarádka teď prodělává rozvod a řeší nemocnou maminku - tak ji tím nebudu zatěžovat. Tak se vykecávám tady :)

Jaruska134 napsal(a):

Ne, má to brát, aby byl celkově v pohodě. Ale v pohodě není a odráží se to i na jeho chování. a nejvíce to samozřejmě pociťuji já. Takže je i v mém zájmu, aby měl také léky, které mu pomáhají. Jenomže on je jako sršeň, když se to s ním snažím probrat. Logicky to pak vztahuji na sebe a myslím si, že mě už nemá rád... a tak je to pořád dokolečka. Na jiné ženské je jako milius a džentlas. Dneska jsem došla k názoru, že mě rád nemá. A to vlastně díky té knize. Tak si říkám, že je řada na mě, nějak to všechno změnit. Ale namám si o tom s kým promluvit. Moje top kamarádka teď prodělává rozvod a řeší nemocnou maminku - tak ji tím nebudu zatěžovat. Tak se vykecávám tady :)

Nepsalas někde, že řešiš partnerovu nevěru?
V příspěvku č. 104?
Cituji tě:
chlap mi v podstatě utíká za jinou

Jaruska134 napsal(a):

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

Přítel bere Rivotril proto, aby na tebe nebyl hnusnej?
Hele... :)

Obrácená implikace? :/

Ne, má to brát, aby byl celkově v pohodě. Ale v pohodě není a odráží se to i na jeho chování. a nejvíce to samozřejmě pociťuji já. Takže je i v mém zájmu, aby měl také léky, které mu pomáhají. Jenomže on je jako sršeň, když se to s ním snažím probrat. Logicky to pak vztahuji na sebe a myslím si, že mě už nemá rád... a tak je to pořád dokolečka. Na jiné ženské je jako milius a džentlas. Dneska jsem došla k názoru, že mě rád nemá. A to vlastně díky té knize. Tak si říkám, že je řada na mě, nějak to všechno změnit. Ale namám si o tom s kým promluvit. Moje top kamarádka teď prodělává rozvod a řeší nemocnou maminku - tak ji tím nebudu zatěžovat. Tak se vykecávám tady :)

Kľudne sa vykecaj... a máš pravdu v tom, že je to na tebe - skús nejako zmeniť seba, svoj postoj, svoje emócie - tým sa zmení aj váš vzťah, rovnováha v ňom atď. S liekmi samotnými TY veľa nenarobíš.

Eva. napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

Ne, má to brát, aby byl celkově v pohodě. Ale v pohodě není a odráží se to i na jeho chování. a nejvíce to samozřejmě pociťuji já. Takže je i v mém zájmu, aby měl také léky, které mu pomáhají. Jenomže on je jako sršeň, když se to s ním snažím probrat. Logicky to pak vztahuji na sebe a myslím si, že mě už nemá rád... a tak je to pořád dokolečka. Na jiné ženské je jako milius a džentlas. Dneska jsem došla k názoru, že mě rád nemá. A to vlastně díky té knize. Tak si říkám, že je řada na mě, nějak to všechno změnit. Ale namám si o tom s kým promluvit. Moje top kamarádka teď prodělává rozvod a řeší nemocnou maminku - tak ji tím nebudu zatěžovat. Tak se vykecávám tady :)

Nepsalas někde, že řešiš partnerovu nevěru?
V příspěvku č. 104?
Cituji tě:
chlap mi v podstatě utíká za jinou

No to ano. Co je ti na tom divného? Řeším všechno - jeho antidepresiva, která nezabírají, jeho nevěru - kdy on je stále semnou, ale i s ní a já se ho nechci nebo nemůžu vzdát. Řeším to už delší dobu, peru se s tím. Co tě na tom pohoršuje Evi? A pak jsem si stáhla tu příručku pro mrchy začátečnice a docela dobře jsem u ní porelaxovala a přehodnotila svoji situaci. Jestli vůbec mám řešit jeho nevěru, jeho antidepresiva atd... :)

Jaruško,
protože tady může naspat kdokoliv cokoliv a může i kecat, což už se stalo a spoustu lidí se tu napálilo, tak se tu lidi hnedka "prověřují" tímto způsobem, jak to dělá Eva. :dumbom:

Nemyslím si, že když se někdo narodí jako "hodná holka", tak se z ní potvora stát nemůže. Myslím, že snad všechny ženy se rodí jako "potvory", i když některá méně a některá více. A výchova z nich pak z většiny udělá "hodné holky". Spíš se podívej na to, která tvá přesvědčení ti brání stát se "potvorou". Např. jsi holka, tak se chovej slušně, nebo tohle hodné holčičky nedělají .... a pak s těmi přesvědčeními zkus něco udělat.
Třeba já také byla vždy hodná a poslušná holčička. Jenže jak ze mě ta omezení "opadávají", tak už taky tak hodná nejsem a klidně si dovolím odjet na měsíc na dovču a nechat manžela se synem doma, vracet se pozdě večer z výletů a neuvařit nebo neuklidit... no nejsem asi ta správná mrcha, ale postupně si to dovoluju :D

Jaruska134 napsal(a):

No to ano. Co je ti na tom divného? Řeším všechno - jeho antidepresiva, která nezabírají, jeho nevěru - kdy on je stále semnou, ale i s ní a já se ho nechci nebo nemůžu vzdát. Řeším to už delší dobu, peru se s tím. Co tě na tom pohoršuje Evi? A pak jsem si stáhla tu příručku pro mrchy začátečnice a docela dobře jsem u ní porelaxovala a přehodnotila svoji situaci. Jestli vůbec mám řešit jeho nevěru, jeho antidepresiva atd... :)

Jaruško, nepohoršuje mě to. Jen mi nebylo z tvých psaní na různých místech jasné, jak to máš a co řešíš. Teď už rozumím. Děkuji za vysvětlení.

Eva. napsal(a):

Jaruska134 napsal(a):

No to ano. Co je ti na tom divného? Řeším všechno - jeho antidepresiva, která nezabírají, jeho nevěru - kdy on je stále semnou, ale i s ní a já se ho nechci nebo nemůžu vzdát. Řeším to už delší dobu, peru se s tím. Co tě na tom pohoršuje Evi? A pak jsem si stáhla tu příručku pro mrchy začátečnice a docela dobře jsem u ní porelaxovala a přehodnotila svoji situaci. Jestli vůbec mám řešit jeho nevěru, jeho antidepresiva atd... :)

Jaruško, nepohoršuje mě to. Jen mi nebylo z tvých psaní na různých místech jasné, jak to máš a co řešíš. Teď už rozumím. Děkuji za vysvětlení.

Evi, já děkuji, za pochopení. Řeším komplexně více věcí najednou, ale všechny se vlastně týkají mého partnera a toho, že jsem na něj nejspíše moc hodné - jeho to nebaví, tak si hledá vzrůšo... a tak dokolečka. Proto jsem zmínila tu příručku, že bych to měla asi přehodnotit a přestat se trápit. Ta knížka mi dala hodně motivace a možná dokonce i nový směr. To ještě nevím. Každopádně mi přijde zcestné, že tohle všechno vůbec řeším a ten chlap si to samozřejmě ani nezaslouží... druhá věc je ta, že ho stále miluju a nedokážu se přesvědčit jinak, než s ním dál zůstávat. No a ta kniha mi pomohla aspoň otevřít oči. Odvahu na realizaci zatím nemám :/

Holky, děkuju všem za pochopení :)