juliana — 5. 3. 2015 9:06

Prosím vás o radu, názor, zkušenosti: za jak dlouho se sestěhovat - nebo zdali vůbec se sestěhovat s partnerem pokud vám je kolem 55 let. Nevím si rady, nechci se probouzet sama, ale neumím si představit, že je tady přítel pořád, zvykla jsem si docela na pohodu singl domácnosti. Tluče se to ve mne. Jsem zcela soběstačná. No, ale bez přítele bych asi dům sama nezvládla, furt něco opravuje montuje... .

Jaku — 5. 3. 2015 10:17

Naprosto tě chápu.Což takhle něco mezi tím? Bude tě navštěvovat a občas přespí.

Dle toho copíšeš,bydlíš v rd sama - jak to vidíš do budoucna,neuvažuješ třeba,že pak prodáš dům a přestěhuješ se do menšího bytu?

Eva. — 5. 3. 2015 10:24

Jestli jsi sipova, tak pro tebe by bylo lepší se sestěhovat. Máš tam toho habaděj. A navíc nebydlíš sama, ale máš dítě, které u tebe asi bude bydlet napořád. Takže byste v podstatě byli taková rodina.
Pokud bys byla žena, co bydlí v bytě sama, bez dětí, tak to bych o tom uvažovala. Jestli není lepší zůstat každý ve svém, pokud od sebe nebydlíme příliš daleko.

juliana — 5. 3. 2015 12:49

Jaku napsal(a):

Naprosto tě chápu.Což takhle něco mezi tím? Bude tě navštěvovat a občas přespí.

Dle toho copíšeš,bydlíš v rd sama - jak to vidíš do budoucna,neuvažuješ třeba,že pak prodáš dům a přestěhuješ se do menšího bytu?

Jaku zatím to tak děláme, jezdí za mnou když mu to práce dovolí, někdy obden, někdy jednou týdně. Ale někdy bych chtěla aby zůstal. No a zase někdy se mi zdá, že jezdí moc.
Přestěhovat se nemůžu, v půlce domu provozuji chráněné bydlení a syn nechce o stěhování ani slyšet. Ale plánuji předat dům synovi-a možná se odstěhovat k příteli, ale to až za dlouho, letos syn teprve maturuje a jde na VŠ.

juliana — 5. 3. 2015 13:14

Eva. napsal(a):

Jestli jsi sipova, tak pro tebe by bylo lepší se sestěhovat. Máš tam toho habaděj. A navíc nebydlíš sama, ale máš dítě, které u tebe asi bude bydlet napořád. Takže byste v podstatě byli taková rodina.
Pokud bys byla žena, co bydlí v bytě sama, bez dětí, tak to bych o tom uvažovala. Jestli není lepší zůstat každý ve svém, pokud od sebe nebydlíme příliš daleko.

Evi jsem sipova. Ano. Syn chce v domě zůstat. A s přítelem si hodně sedl, rozumí si. Toho si strašně cením.
Bydlíme od sebe 80 km, ale musela bych asi já k němu, protože podniká a budoval podnik (styky ... ) 20 let. A to se mi nechce, já si tady také po rozvodu vybudovala chráněné bydlení a sklízím první ocenění.
Tak to asi předám pak synovi. Ale dostuduje za 5 let!
Je to past.
Holky "nepřechodíme" náš vztah? Někde jsem četla, že po dvou letech se dát dohromady, nebo rozejít. A já v kostech cítím, že možná čím déle to takto bude trvat, tím menší je šance na společný život. A to si plánujeme že na důchodový věk se odstěhujeme někam na jih (ale syn mi řekl, že nechce abych odešla, asi fakt budeme bydlet spolu, nevím ...).
Nevím, nemám ani známé co takto žijí, ani zkušenosti. Jen se bojím, abych nezůstala sama na stáří kvůli tomu, že už nebudu schopná s někým žít.

Eva. — 5. 3. 2015 13:22

juliana napsal(a):

Evi jsem sipova. Ano. Syn chce v domě zůstat. A s přítelem si hodně sedl, rozumí si. Toho si strašně cením.
Bydlíme od sebe 80 km, ale musela bych asi já k němu, protože podniká a budoval podnik (styky ... ) 20 let. A to se mi nechce, já si tady také po rozvodu vybudovala chráněné bydlení a sklízím první ocenění.
Tak to asi předám pak synovi. Ale dostuduje za 5 let!
Je to past.
Holky "nepřechodíme" náš vztah? Někde jsem četla, že po dvou letech se dát dohromady, nebo rozejít. A já v kostech cítím, že možná čím déle to takto bude trvat, tím menší je šance na společný život. A to si plánujeme že na důchodový věk se odstěhujeme někam na jih (ale syn mi řekl, že nechce abych odešla, asi fakt budeme bydlet spolu, nevím ...).
Nevím, nemám ani známé co takto žijí, ani zkušenosti. Jen se bojím, abych nezůstala sama na stáří kvůli tomu, že už nebudu schopná s někým žít.

Myslím, že si protiřečíš.
Je třeba vybrat si to, co má pro tebe více pozitiv. Takže buď být sama, anebo s někým žít.
Ty sama nebudeš. Budeš se synem, jestli má takové postižení, že nebude schopen žít sám anebo mít ženu a děti a žít s nimi. A i tehdy můžou žít s tebou v domě.
Chápu, jak to myslíš s tou samotou, že nebudeš mít partnera. Ale něco jiného je žít ve stáří úplně sama v domácnosti a něco jiného žít sice bez partnera, ale se synem, případně i s jeho rodinou.

juliana — 5. 3. 2015 13:40

Eva. napsal(a):

juliana napsal(a):

Evi jsem sipova. Ano. Syn chce v domě zůstat. A s přítelem si hodně sedl, rozumí si. Toho si strašně cením.
Bydlíme od sebe 80 km, ale musela bych asi já k němu, protože podniká a budoval podnik (styky ... ) 20 let. A to se mi nechce, já si tady také po rozvodu vybudovala chráněné bydlení a sklízím první ocenění.
Tak to asi předám pak synovi. Ale dostuduje za 5 let!
Je to past.
Holky "nepřechodíme" náš vztah? Někde jsem četla, že po dvou letech se dát dohromady, nebo rozejít. A já v kostech cítím, že možná čím déle to takto bude trvat, tím menší je šance na společný život. A to si plánujeme že na důchodový věk se odstěhujeme někam na jih (ale syn mi řekl, že nechce abych odešla, asi fakt budeme bydlet spolu, nevím ...).
Nevím, nemám ani známé co takto žijí, ani zkušenosti. Jen se bojím, abych nezůstala sama na stáří kvůli tomu, že už nebudu schopná s někým žít.

Myslím, že si protiřečíš.
Je třeba vybrat si to, co má pro tebe více pozitiv. Takže buď být sama, anebo s někým žít.
Neumím to ještě asi vyhodnotit. Je možná brzy. Jsme spolu asi rok a půl.
Ty sama nebudeš. Budeš se synem, jestli má takové postižení, že nebude schopen žít sám anebo mít ženu a děti a žít s nimi. A i tehdy můžou žít s tebou v domě.
Chápu, jak to myslíš s tou samotou, že nebudeš mít partnera. Ale něco jiného je žít ve stáří úplně sama v domácnosti a něco jiného žít sice bez partnera, ale se synem, případně i s jeho rodinou.

To je pravda.

Ivana — 6. 3. 2015 8:06

Já nechápu, proč je špatné žít na stáří sama bez partnera? Já to tak budu mít a mám pocit, že je to daleko lepší než si v celkem pozdním věku zvykat na někoho cizího.

eremuruss — 6. 3. 2015 8:49

Ja,uz bych se nesestehovala,protoze v tomto veku,uz ma kazdy sve zvyky,nez kdyz je clovek mlady,lepe se prizpusobi.Spise bych zustala u tech navstev.Budete si vzacnejsi

Dorka — 6. 3. 2015 9:37

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Ivana — 6. 3. 2015 9:49

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Mojer maminka žila sama 17 let a umřít si nepřála. Stále se jí líbilo na světě.

aprill — 6. 3. 2015 10:06

Ivana napsal(a):

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Mojer maminka žila sama 17 let a umřít si nepřála. Stále se jí líbilo na světě.

taky znám takové osůbky.
není důležité mít doma partnera, je důležité mít kolem sebe lidi, kteří tu "samotu" zahánějí.

eremuruss — 6. 3. 2015 10:10

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

eremuruss — 6. 3. 2015 10:13

Ja za sebe mohu rict,ze jsem si tezko zvykala zit s partnerem po dlouhych letech samoty.A mohu rict,ze jsem si nezvykla dodnes.Byla jsem zvykla si vsechno delat sama,rozhodovat sama a najednou je tu nekdo kdo tohle vsechno narusi.Na druhou stranu je dobre,ze  ten partner pomuze,uvari nez prijdu s prace....ale....

aprill — 6. 3. 2015 10:14

eremuruss napsal(a):

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

no jo... každý chce to co nemá. ty by jsi už do společného bydlení nešla, eva se třese až se milý zajda nastěhuje...

Dorka — 6. 3. 2015 11:38

Ivana napsal(a):

Mojer maminka žila sama 17 let a umřít si nepřála. Stále se jí líbilo na světě.

Jasné. Já mluvila o vyhraněné skupině starších lidi: a/bez dětí a jiných příbuzných, nebo b/ s rodinou, která je nestrcila do nějakého zařízeni, ale peci svěřila organizaci. Obě skupiny ale maji nějaké zdravotní omezeni... Zdraví lide si zábavu aj "na stara kolena" najdou..." viz Tvá maminka - urcite jste za ni chodili a snejakyma narocnejsima vecma ji pomohli...
Ale když člověk zestarne a začne cítit, ze už všecko nemůže sam, když k tomu pribydou bolesti, a jeho přátele a lidi kolem umírají... Nevím. Já dokud jsem tyhle lidi nepoznala v jejich soukromí, nenapadlo by me to... Často jsou aj bohatí, ale opuštění a nešťastní...

Eva. — 6. 3. 2015 11:39

eremuruss napsal(a):

Ja za sebe mohu rict,ze jsem si tezko zvykala zit s partnerem po dlouhych letech samoty.A mohu rict,ze jsem si nezvykla dodnes.Byla jsem zvykla si vsechno delat sama,rozhodovat sama a najednou je tu nekdo kdo tohle vsechno narusi.Na druhou stranu je dobre,ze  ten partner pomuze,uvari nez prijdu s prace....ale....

Taky bych si těžko zvykala. Sama jsem přes 9 let a syn se mnou nebydlí 4 roky. Moc se mi líbí ta svoboda a pohoda a že prakticky nic nemusím, vše jenom můžu, když chci.

(aprill, neplácej nesmysly. Nevíš nic. Neotravuj s tím jiné na jejich vláknech. Něco nebo někdo tě žere a nedovedeš se ovládat.)

aprill — 6. 3. 2015 11:41

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja za sebe mohu rict,ze jsem si tezko zvykala zit s partnerem po dlouhych letech samoty.A mohu rict,ze jsem si nezvykla dodnes.Byla jsem zvykla si vsechno delat sama,rozhodovat sama a najednou je tu nekdo kdo tohle vsechno narusi.Na druhou stranu je dobre,ze  ten partner pomuze,uvari nez prijdu s prace....ale....

Taky bych si těžko zvykala. Sama jsem přes 9 let a syn se mnou nebydlí 4 roky. Moc se mi líbí ta svoboda a pohoda a že prakticky nic nemusím, vše jenom můžu, když chci.

(aprill, neplácej nesmysly. Nevíš nic. Neotravuj s tím jiné na jejich vláknech. Něco nebo někdo tě žere a nedovedeš se ovládat.)

já můžu plácat co chci, stejně jako ty. nebo snad NE? žere tě , že si jiný myslí co si myslí, neumíš se ovládat?

Eva. — 6. 3. 2015 11:44

Však si plácej.
Omlouvám se za :offtopic:

Grainne — 6. 3. 2015 11:49

Ivana napsal(a):

Já nechápu, proč je špatné žít na stáří sama bez partnera? Já to tak budu mít a mám pocit, že je to daleko lepší než si v celkem pozdním věku zvykat na někoho cizího.

Taky o tom přemýšlím .. a jediná věc  co mně napadá jsou finance .. z dvou důchodů se to asi lépe táhne

Grainne — 6. 3. 2015 11:50

eremuruss napsal(a):

Ja,uz bych se nesestehovala,protoze v tomto veku,uz ma kazdy sve zvyky,nez kdyz je clovek mlady,lepe se prizpusobi.Spise bych zustala u tech navstev.Budete si vzacnejsi

zrovna to tak trochu řeším a mám naprosto stejný názor

Grainne — 6. 3. 2015 11:51

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Mojí matce bude 76 ... 10 let je sama (vdova)  a vypadá naprosto spokojeně

Grainne — 6. 3. 2015 11:53

aprill napsal(a):

Ivana napsal(a):

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Mojer maminka žila sama 17 let a umřít si nepřála. Stále se jí líbilo na světě.

taky znám takové osůbky.
není důležité mít doma partnera, je důležité mít kolem sebe lidi, kteří tu "samotu" zahánějí.

lidi anebo něco co život naplnuje ... moje máma miluje chalupu ,přes zimu je vždycky chvilku v Praze a už je ted nažhavená , kdy pojede zase na chalupu

Grainne — 6. 3. 2015 11:55

eremuruss napsal(a):

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Naši si nikdy nerozuměli a ta poslední léta s otcem byla obrovská zátěž ... nemyslím, že by jí to nějak chybělo , spíš naopak

Grainne — 6. 3. 2015 11:57

eremuruss napsal(a):

Ja za sebe mohu rict,ze jsem si tezko zvykala zit s partnerem po dlouhych letech samoty.A mohu rict,ze jsem si nezvykla dodnes.Byla jsem zvykla si vsechno delat sama,rozhodovat sama a najednou je tu nekdo kdo tohle vsechno narusi.Na druhou stranu je dobre,ze  ten partner pomuze,uvari nez prijdu s prace....ale....

Já zase tak dlouhá léta samoty za sebou nemám , ale dobře se na to zvyká a přijde mi to strašně problematické , celý ten proces sestěhování a pak třeba zjištění , že to není ono a celé to absolvovat zase znovu

Ivana — 6. 3. 2015 12:10

Grainne napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Dorka napsal(a):

Ano,Ivi, dobře pises, ze to nechapes...
Já se staram o staré a nemocné lidi. Stáří neboli pozdní věk je podle mě 70 a více, tak si myslím, ze v 50-ti těžko můžeš uvazovat o tom, jak se budeš cítit a čemu budeš dávat přednost ve stáří...
Mám spoustu klientu, kteří jsou sami, a stejně tak páry. Je mezi nima obrovský rozdíl... Páry bud se v tom věku velmi milujou a nadherne se jeden o druhého starají, anebo se docela provokuji, dělají si naschvály, ale víš, ty páry porad maji nějaký důvod a chuť žít... Zato lide, kteří jsou sami... ti maji jenom jedno přání: ...ať už přijde konec...

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Naši si nikdy nerozuměli a ta poslední léta s otcem byla obrovská zátěž ... nemyslím, že by jí to nějak chybělo , spíš naopak

Naši se měli docela rádi, hodně se sblížili za poslední 2 roky, kdy měl táta rakovinu a mamince se po něm hrozně stýskalo. Ale nikdy ani na vteřinu ji nenapadlo, že by chtěla bydlet s někým jiným, ani s námi ne. Byla spokojená sama a až do smrti byla úplně soběstačná. Občas se viděla se mnou a s dětmi, měla si 2-3 kamarádky, chodila na procházky, hodně četla, poslouchala rádio, televize ji tak nebrala.
Já si neumím představit, že bych si měla zvykat na někoho cizího, jsem ráda, že mám svůj byt sama pro sebe a můžu si dělat co chci a kdy chci. Už bych se nechtěla nikomu přizpůsobovat a už vůbec ne se o někoho starat. Doufám, že kdybych na stáří onemocněla, že se postarají buď děti, nebo nějaká pečovatelka. Ale stejně si pořád myslím, že se nějakého moc vysokého věku nedožiju, v naší rodině všichni umírali krátce po šedesátce.

Grainne — 6. 3. 2015 12:14

Ivana napsal(a):

Grainne napsal(a):

eremuruss napsal(a):


Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Naši si nikdy nerozuměli a ta poslední léta s otcem byla obrovská zátěž ... nemyslím, že by jí to nějak chybělo , spíš naopak

Naši se měli docela rádi, hodně se sblížili za poslední 2 roky, kdy měl táta rakovinu a mamince se po něm hrozně stýskalo. Ale nikdy ani na vteřinu ji nenapadlo, že by chtěla bydlet s někým jiným, ani s námi ne. Byla spokojená sama a až do smrti byla úplně soběstačná. Občas se viděla se mnou a s dětmi, měla si 2-3 kamarádky, chodila na procházky, hodně četla, poslouchala rádio, televize ji tak nebrala.
Já si neumím představit, že bych si měla zvykat na někoho cizího, jsem ráda, že mám svůj byt sama pro sebe a můžu si dělat co chci a kdy chci. Už bych se nechtěla nikomu přizpůsobovat a už vůbec ne se o někoho starat. Doufám, že kdybych na stáří onemocněla, že se postarají buď děti, nebo nějaká pečovatelka. Ale stejně si pořád myslím, že se nějakého moc vysokého věku nedožiju, v naší rodině všichni umírali krátce po šedesátce.

Mně vyhovuje něco mezitím , dostatečně akční vztah , aby naplnil moje potřeby , ale zase mít i ten čas pro sebe , kdy se nevidíme .. rozhodnout si sama, jestli uvařím a pozvu ho na oběd nebo jestli se na to vykašlu a budu raději celý den sama

Eva. — 6. 3. 2015 12:32

Grainne, vyhovuje mi to teď stejně, jako tobě. Ale kdoví, jak to bude v důchodu, jestli dožiju. Jestli bych pak třeba nechtěla i společné bydlení. Anebo vůbec žádný vztah. Čas to ukáže.
Ráda teď koukám na seriál Všechny mé lásky na Primě. Hlavní hrdinka je v našem věku a zůstala sama.

Grainne — 6. 3. 2015 12:34

Eva. napsal(a):

Grainne, vyhovuje mi to teď stejně.
Ráda teď koukám na seriál Všechny mé lásky na Primě. Hlavní hrdinka je v našem věku a zůstala sama.

Taky na to koukám :) Obzvlášt mně pobavil díl s cyklistou ... můj současný přítel je bývalý aktivní cyklista , takže dobrý :)

sahleb — 6. 3. 2015 12:38

eremuruss napsal(a):

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Tohle nechapu, litobvat toho, ze nejsem s alkoholikem. Nikdy jsem nepochopila reci typu: Lepsi snezny muz, nezli zadny muz. To ja teda radsi zadny muz.  Co na tech muzich je? I alkoholik je pro ne dulezity. Hruza.

eremuruss — 6. 3. 2015 12:59

sahleb napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Tohle nechapu, litobvat toho, ze nejsem s alkoholikem. Nikdy jsem nepochopila reci typu: Lepsi snezny muz, nezli zadny muz. To ja teda radsi zadny muz.  Co na tech muzich je? I alkoholik je pro ne dulezity. Hruza.

Spise to,ze ji ubiji samota.Nikam nechodi,protoze spatne chodi a rodina prijde velice zridka.Ma jen kocoura.Chybi ji blizky clovek se kterym by mohla mluvit.Ja s ni mluvim jen pres telefon,casove bych take nezvladla za ni ject,protoze jsem porad v praci.Navic teta nema ani kamaradku,je to takovy uzavreny typ,ktery se cizim lidem nesveruje.Zla rozhodne neni,je prave,az moc hodna.

Dorka — 6. 3. 2015 14:13

Ano, přesně tak to je, ta samota ubíjí, a to mnohem víc,než nějaké zlobení se s alkoholikem, mrzoutem, či tak podobne- chybí ten kontakt s člověkem, fyzický, telefon či vebkamera ho nenahradí.....

Grainne — 6. 3. 2015 15:34

Dorka napsal(a):

Ano, přesně tak to je, ta samota ubíjí, a to mnohem víc,než nějaké zlobení se s alkoholikem, mrzoutem, či tak podobne- chybí ten kontakt s člověkem, fyzický, telefon či vebkamera ho nenahradí.....

Tim chces rict , ze radeji byt s kymkoliv nez sam ?

Dorka — 6. 3. 2015 16:11

Grainne napsal(a):

Tim chces rict , ze radeji byt s kymkoliv nez sam ?

Ano. V situaci, kdy je člověk nějak nemocný,nebo nesobestacny, tak ano. Aj když jsou třeba nemocní oba, na pomoc si vezmou pecovatele, objednají třeba donasku jídla, ale to osamoceni je vrazedne, teda "samovrazedne", važně!
Rozhádaný pár uklidním během chvilky, ale starého nemocného nasr. dědečka ne-e... Ten bude brblat až do mého odchodu a rozloučí se větou: Už nechoďte, to už doufám chcípnu...:grater: -

Grainne — 6. 3. 2015 16:29

Dorka napsal(a):

Grainne napsal(a):

Tim chces rict , ze radeji byt s kymkoliv nez sam ?

Ano. V situaci, kdy je člověk nějak nemocný,nebo nesobestacny, tak ano. Aj když jsou třeba nemocní oba, na pomoc si vezmou pecovatele, objednají třeba donasku jídla, ale to osamoceni je vrazedne, teda "samovrazedne", važně!
Rozhádaný pár uklidním během chvilky, ale starého nemocného nasr. dědečka ne-e... Ten bude brblat až do mého odchodu a rozloučí se větou: Už nechoďte, to už doufám chcípnu...:grater: -

No jo , ale byt nemocna a jeste s nekym , kdo je treba protivnej a otravnej ... chce peci jen pro sebe , ale vraci minimum ... neprijde mi to jako nejlepsi napad

Dorka — 6. 3. 2015 17:16

Já tě chápu, můžeš takhle uvažovat, ptz. jsi mlada, zdravá a nechybí ti sociální kontakt... Myslím, ze si to osamocení ani neumíš představit.
Neříkám, ze je "dobrý nápad", aby se dva staří nemocní lide dávali dohromady, i když nejsem proti..., jen se snažím vysvětlit, jak je to osamocení ve stáří děsivé... Rozumím Juliane, proč uvažuje, jestli vůbec, a kdy, se sestehovat.
Za mne: Co nejdřív. Tak se rychleji pozná, jestli to vyhovuje, nebo ne...

Eva. — 6. 3. 2015 17:52

Nemyslím si, že je to děsivé. Je to takové, jaké to máme ve své hlavě. Kdo to chce mít děsivé, má to děsivé. Kdo to tak mít nechce, zabaví se.

Jaňule77 — 6. 3. 2015 17:58

Řekla bych, že čím později se člověk sestěhuje, tím hůř si na to zvykne. Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější. Čím déle jsme na světě, tím více asi zjišťujeme, že povinností jsme měli mnoho a těch hezkých svátečních a odpočinkových dní málo. Je-li nám mezi 50 a 60, tak už víme, že pro spokojený život stačí fakt málo. Třeba někoho, s kým si rozumíme, potkat a trochu s ním pobýt. Už nás asi opustily takové ty chutě na životní změny, zakládání pevnějších a trvalejších rodinných svazků, další vstupy do manželství, asi to musí člověk vidět sám, jak na tom je, ale líp se nesestěhovat, než to udělat a pak litovat. Vždyť se člověk s tím druhým může vidět obden, přespat u sebe, jet si na výlet, a nemusí se kvůli tomu hend měnit občanka s adresou. Jo, že člověk není sám a že se mu možná líp hospodaří. Ale těch možných negativ...!

Dorka — 6. 3. 2015 18:01

Kolik jsi, Majko, takových starých osamocených lidi viděla, u nich doma, jak se jim žije, hledá a praktikuje ta "zábava", o které mluvis?

Grainne — 6. 3. 2015 18:02

Dorka napsal(a):

Já tě chápu, můžeš takhle uvažovat, ptz. jsi mlada, zdravá a nechybí ti sociální kontakt... Myslím, ze si to osamocení ani neumíš představit.
Neříkám, ze je "dobrý nápad", aby se dva staří nemocní lide dávali dohromady, i když nejsem proti..., jen se snažím vysvětlit, jak je to osamocení ve stáří děsivé... Rozumím Juliane, proč uvažuje, jestli vůbec, a kdy, se sestehovat.
Za mne: Co nejdřív. Tak se rychleji pozná, jestli to vyhovuje, nebo ne...

to mi prijde jako prilis velky risk

Grainne — 6. 3. 2015 18:04

Jaňule77 napsal(a):

Řekla bych, že čím později se člověk sestěhuje, tím hůř si na to zvykne. Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější. Čím déle jsme na světě, tím více asi zjišťujeme, že povinností jsme měli mnoho a těch hezkých svátečních a odpočinkových dní málo. Je-li nám mezi 50 a 60, tak už víme, že pro spokojený život stačí fakt málo. Třeba někoho, s kým si rozumíme, potkat a trochu s ním pobýt. Už nás asi opustily takové ty chutě na životní změny, zakládání pevnějších a trvalejších rodinných svazků, další vstupy do manželství, asi to musí člověk vidět sám, jak na tom je, ale líp se nesestěhovat, než to udělat a pak litovat. Vždyť se člověk s tím druhým může vidět obden, přespat u sebe, jet si na výlet, a nemusí se kvůli tomu hend měnit občanka s adresou. Jo, že člověk není sám a že se mu možná líp hospodaří. Ale těch možných negativ...!

:supr:

Dorka — 6. 3. 2015 18:07

Ano, Janule, tak nějak, az na to, ze v tech 70-ti, 80-ti, s hulkama, ev. inkontinentnima kalhotkama a pod., cestovat za svoji stejné starou opuštěnou kamarádkou...

eremuruss — 6. 3. 2015 18:08

Ja souhlasim s Dorkou,samota je hrozne moc zla.Vidim to i u sveho taty,ktery ma dlouholete pratele ktery ho vezmou autem po cele republice,ale jsou takovy,ze mu zatelefonujou za 5 minut jsme u tebe jedeme do Budejovic.Tata vypne sporak necha rozdelane jidlo a bezi se oblikat,kdyz jsem mu rekla,ze se me vubec nelibi jejich chovani,tak me odpovedel a to mam cely dny koukat do zdi a cekat na smrt?Proste se jim vzdycky prizpusovi....

Grainne — 6. 3. 2015 18:09

eremuruss napsal(a):

Ja souhlasim s Dorkou,samota je hrozne moc zla.Vidim to i u sveho taty,ktery ma dlouholete pratele ktery ho vezmou autem po cele republice,ale jsou takovy,ze mu zatelefonujou za 5 minut jsme u tebe jedeme do Budejovic.Tata vypne sporak necha rozdelane jidlo a bezi se oblikat,kdyz jsem mu rekla,ze se me vubec nelibi jejich chovani,tak me odpovedel a to mam cely dny koukat do zdi a cekat na smrt?Proste se jim vzdycky prizpusovi....

cestovani v tomto veku nedoporucuji ... vidim to v praci cely rok a fakt nechapu

eremuruss — 6. 3. 2015 18:13

Grainne napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja souhlasim s Dorkou,samota je hrozne moc zla.Vidim to i u sveho taty,ktery ma dlouholete pratele ktery ho vezmou autem po cele republice,ale jsou takovy,ze mu zatelefonujou za 5 minut jsme u tebe jedeme do Budejovic.Tata vypne sporak necha rozdelane jidlo a bezi se oblikat,kdyz jsem mu rekla,ze se me vubec nelibi jejich chovani,tak me odpovedel a to mam cely dny koukat do zdi a cekat na smrt?Proste se jim vzdycky prizpusovi....

cestovani v tomto veku nedoporucuji ... vidim to v praci cely rok a fakt nechapu

To nechapu....proc by otec nemohl byt jako spolujezdec?

Eva. — 6. 3. 2015 18:15

Dorka napsal(a):

Kolik jsi, Majko, takových starých osamocených lidi viděla, u nich doma, jak se jim žije, hledá a praktikuje ta "zábava", o které mluvis?

Nepočítám je, takže ti nemůžu říct, kolik.

Dorka — 6. 3. 2015 18:29

No, taky odpověď. Já možná už kolem stovky... Zadnej z tech, co byl sam, si ve svém osamoceni neliboval. Prostředku k "zábavě" mel většinou dostatek, ale nevyužíval je... Neshledaval v tom totiž radost, když nebylo, s kým by ju sdílel...

Eva. — 6. 3. 2015 18:36

Jsou i lidé, kteří nemají potřebu sdílet. Nebo žili dlouho sami, když ještě nebyli staří a nemohoucí, a už si zvykli a necítí se osamělí. Lidé jsou různí, myslím, že nelze paušalizovat.

juliana — 6. 3. 2015 18:48

Dorka napsal(a):

No, taky odpověď. Já možná už kolem stovky... Zadnej z tech, co byl sam, si ve svém osamoceni neliboval. Prostředku k "zábavě" mel většinou dostatek, ale nevyužíval je... Neshledaval v tom totiž radost, když nebylo, s kým by ju sdílel...

Takto to cítím.
Děkuji všem které píší jak to vidí. Cítím to jako Dorka. Jen se toho bojím, jestli je to opravdu ON. Nechci po pár letech znova zůstat sama. Ta bolest z rozvodu byla příšerná a znova bych to nechtěla už zažít. Cítím, jak si na něj zvykám, ale pořád hledám důkaz že mě zklame. Ani to moc před ním nemaskuju. Jsem tím rozvodem asi poznamenaná.
Já mám kolem sebe rodinu, syna, kamarádky - ale ty nejsem schopná vnímat a nikdy nebudu vnímat jako partnerství. Usínám a probouzím se sama.

helena — 6. 3. 2015 18:52

Ten bude brblat až do mého odchodu a rozloučí se větou: Už nechoďte, to už doufám chcípnu...
Ale di... jako bys nevěděla, že ve většuně případů je to způsob, jak si (ještě chvíli) udržet pozornost tvojí či jinýho... naučená strategie - a pokud funguje, tak ji starouškové využívají.

Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější.
Nejen... přizpůsobuju-li se požadavkům okolí celej život, pak budu vděčná za dobu, kdy konečně nebudu muset http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

cestovani v tomto veku nedoporucuji ... vidim to v praci cely rok a fakt nechapu
Co přesně myslíš tím "v tomto veku"?
Kamarádce, s kterou rajzujeme po světě, je přes sedmdesát a zvládá naprosto bez problémů...

Eva. — 6. 3. 2015 18:54

Já teď  trávím s přítelem čím dál tím víc času a cítím, jak si těžce zvykám. Nevím, jestli bych společné soužití zvládla, jestli na to ještě mám. Jestli nevidím víc pozitiv v tom, žít sama a s přítelem se jenom setkávat na to hezké. Takže píšu ze svých zkušeností. Ale ty to můžeš mít možná jinak, juliano. Ať ti napíšeme cokoliv, stejně se musíš rozhodnout podle sebe. A jestli je to ON, to stejně nezjistíš, dokud to nezkusíš. A i po letech se může stát, že nebyl. To je prostě riziko partnerských vztahů.

aprill — 6. 3. 2015 19:56

helena napsal(a):

[ cestovani v tomto veku nedoporucuji ... vidim to v praci cely rok a fakt nechapu
Co přesně myslíš tím "v tomto veku"?
Kamarádce, s kterou rajzujeme po světě, je přes sedmdesát a zvládá naprosto bez problémů...

maminka našeho kamaráda byla krátce před svýma 80týma narozeninama na poznávačce v číně.. přiznala, že to bylo náročné, ale tím myslela ten let.

modrovous — 6. 3. 2015 21:43

Eva. napsal(a):

Já teď  trávím s přítelem čím dál tím víc času a cítím, jak si těžce zvykám.

Nu, jeho žena by s ním třeba ráda trávila taky více času, a nemusela by si ani zvykat. :P



Nicméně k tématu: zdá se mi poněkud smutné, přemýšlet o společném soužití s milovaným člověkem v termínech jako "sice je bezva, že pořád něco montuje a opravuje, to by se mi teda hodilo, ale na druhou stranu mě nebaví o něj pořád zakopávat a přizpůsobovat se mu na stará kolena".

Připadá mi to prostě takové trochu vypočítavé.
To než se takhle rozmýšlet, to bych se radši vykašlala na stěhování a na údržbářské práce bych si zjednala třebas hodinového manžela.
Představa, že takhle o mě přemýšlí můj potencionální budoucí partner, není zrovna veselá. "Sice bude fajn, když mi baba uvaří a vypere fusky, ale budu tady o ni pořád zakopávat a budu muset poslouchat ty její plky..."
Prostě radši nic, než tohle.

A samotou a osaměním může člověk lehce trpět i když toho partnera doma má. O to je to potom horší. :/

Kiara — 6. 3. 2015 22:10

A samotou a osaměním může člověk lehce trpět i když toho partnera doma má. O to je to potom horší.
Jj, svatá pravda ... pod tohle se mohu s klidným svědomím podepsat ... :jojo:

Kiara — 6. 3. 2015 22:20

juliana napsal(a):

Prosím vás o radu, názor, zkušenosti: za jak dlouho se sestěhovat - nebo zdali vůbec se sestěhovat s partnerem pokud vám je kolem 55 let. Nevím si rady, nechci se probouzet sama, ale neumím si představit, že je tady přítel pořád, zvykla jsem si docela na pohodu singl domácnosti. Tluče se to ve mne. Jsem zcela soběstačná. No, ale bez přítele bych asi dům sama nezvládla, furt něco opravuje montuje... .

juliano, my všechny Ti sem můžeme napsat tisíc a jeden názor, ale pořád to jsou názory a zkušenosti cizích lidí a rozhodnout se budeš muset nakonec jenom Ty sama za sebe :jojo:

Jen velmi obecně: ve zralém věku se podle mě vyplácí spíše věci neuspěchat, ale nechat je volně plynout, nevázat se příliš brzy a co nejdéle nechat běžet fázi "nezávazného randění". Tím získám čas ke zjištění, co vlastně od vztahu očekávám já a hlavně: co od vztahu očekává můj protějšek. Ono nejde ani tak o to, co chci já, ale dost podstatné je i to, co si přeje nebo očekává ten druhý ;)

Eva. — 7. 3. 2015 7:56

Ženy,  které jsou desítky let vdané,  nezažily rozvod a kratší nebo delší dobu nežily samy, nevědí, jaké to je. Je to pochopitelné, že když to nezažily, neumí si to představit. Druhý dlouhodobější vztah po padesátce je jiný, než první vdavky ve 20-30 letech, než vztah s otcem našich dětí.

Eva. — 7. 3. 2015 8:05

Kiara napsal(a):

juliano, my všechny Ti sem můžeme napsat tisíc a jeden názor, ale pořád to jsou názory a zkušenosti cizích lidí a rozhodnout se budeš muset nakonec jenom Ty sama za sebe :jojo:

Jen velmi obecně: ve zralém věku se podle mě vyplácí spíše věci neuspěchat, ale nechat je volně plynout, nevázat se příliš brzy a co nejdéle nechat běžet fázi "nezávazného randění". Tím získám čas ke zjištění, co vlastně od vztahu očekávám já a hlavně: co od vztahu očekává můj protějšek. Ono nejde ani tak o to, co chci já, ale dost podstatné je i to, co si přeje nebo očekává ten druhý ;)

Mám opačný názor, jestli jsi to, Kiaro, nemyslela jako vtip.
Právě teď je už čas na mě, co od vztahu očekávám a co chci já. Nerozumím tomu, proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný. Kdy jindy, když ne teď, když jsou děti dospělé a samostatné a my už máme mnohem méně povinností, méně toho, co musíme, a více toho, co můžeme, když chceme.

aprill — 7. 3. 2015 8:22

Eva. napsal(a):

Kiara napsal(a):

juliano, my všechny Ti sem můžeme napsat tisíc a jeden názor, ale pořád to jsou názory a zkušenosti cizích lidí a rozhodnout se budeš muset nakonec jenom Ty sama za sebe :jojo:

Jen velmi obecně: ve zralém věku se podle mě vyplácí spíše věci neuspěchat, ale nechat je volně plynout, nevázat se příliš brzy a co nejdéle nechat běžet fázi "nezávazného randění". Tím získám čas ke zjištění, co vlastně od vztahu očekávám já a hlavně: co od vztahu očekává můj protějšek. Ono nejde ani tak o to, co chci já, ale dost podstatné je i to, co si přeje nebo očekává ten druhý ;)

Mám opačný názor, jestli jsi to, Kiaro, nemyslela jako vtip.
Právě teď je už čas na mě, co od vztahu očekávám a co chci já. Nerozumím tomu, proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný. Kdy jindy, když ne teď, když jsou děti dospělé a samostatné a my už máme mnohem méně povinností, méně toho, co musíme, a více toho, co můžeme, když chceme.

myslím, že to kiara nemyslela jako vtip...
hledáš prince na bílém koni, najdeš ho.. huráááááááááááá, ale princ na bílém koni hledá ošetřovatelku a tou ty se rozhodně nechceš stát. (tak tomu rozumím já)

Eva. — 7. 3. 2015 8:39

Tak to určitě, aprill. Ale proto není nutné mít vztah, jaký hledá partner, ale vztah, jaký hledám já. Pokud chci prince a partner ošetřovatelku, tak se můžu přizpůsobit, anebo si hledat jiného prince. Ale není nutné se přizpůsobit, jak píše Kiara - že je podstatné, co očekává možný partner. Je podstatné v první řadě, co očekávám já. Anebo může být vztahem kompromis, ale jenom tehdy, pokud to chci i já.

Barča — 7. 3. 2015 15:10

Juliáno, myslím, že by se měli  sžívat lidé "bez závazků", ty máš své podnikání a dosud studujícího syna, tvůj přítel má své podnikání jinde. Oba tedy závazky máte. A zdá se, že žádný z vás ještě ani kvůli věku, ani kvůli únavě, špatnému zdraví či pro potěšení nechce být důchodce a rentiér. Tak bych počkala, až ty nebo on budete "volní".
Myslím, že ve vašem věku již neplatí "pravidlo 2 let" do mrtě. Krom toho můžete nalézt a udělat ve svém vztahu i jiný krok, než se sestěhovat.

Barča — 7. 3. 2015 15:15

Eva. napsal(a):

Tak to určitě, aprill. Ale proto není nutné mít vztah, jaký hledá partner, ale vztah, jaký hledám já. Pokud chci prince a partner ošetřovatelku, tak se můžu přizpůsobit, anebo si hledat jiného prince. Ale není nutné se přizpůsobit, jak píše Kiara - že je podstatné, co očekává možný partner. Je podstatné v první řadě, co očekávám já. Anebo může být vztahem kompromis, ale jenom tehdy, pokud to chci i já.

Evo., Kiara nenapsala o přizpůsobování se ani ň. Psala o důležitosti povědomí, co ve vztahu hledá protějšek, co si od něj přeje. A to je, myslím, namístě. Nota bene proto, že Juliana má díky svému věku šanci určité životní zralosti, která jí umožní na chvíli odložit "mladistvou" dosebezahleděnost.

helena — 7. 3. 2015 18:19

Nevím, jestli bych společné soužití zvládla, jestli na to ještě mám.
Není to zas tak dávno, cos tu uvažovala o společným domečku s milencem "na starý kolena"...
Ještěže domněnky nejsou moje doména...http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Nerozumím tomu, proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný.
Mňo... pokud s ním chci nějakým způsobem koexistovat (a nemusí jít jen o partnerskej vztah), pak je to zřejmě potřeba... pravděpodobně by se ti podobnej postoj toho druhýho vůči tobě taky nepozdával...

carpediem — 7. 3. 2015 19:29

helena napsal(a):

Nevím, jestli bych společné soužití zvládla, jestli na to ještě mám.
Není to zas tak dávno, cos tu uvažovala o společným domečku s milencem "na starý kolena"...
Ještěže domněnky nejsou moje doména...http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Nerozumím tomu, proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný.
Mňo... pokud s ním chci nějakým způsobem koexistovat (a nemusí jít jen o partnerskej vztah), pak je to zřejmě potřeba... pravděpodobně by se ti podobnej postoj toho druhýho vůči tobě taky nepozdával...

Že kočka není pes, že včera není dnes, že beebop není swing a louka není les, to každý zná, to každý ví............:D

Kiara — 7. 3. 2015 21:31

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tak to určitě, aprill. Ale proto není nutné mít vztah, jaký hledá partner, ale vztah, jaký hledám já. Pokud chci prince a partner ošetřovatelku, tak se můžu přizpůsobit, anebo si hledat jiného prince. Ale není nutné se přizpůsobit, jak píše Kiara - že je podstatné, co očekává možný partner. Je podstatné v první řadě, co očekávám já. Anebo může být vztahem kompromis, ale jenom tehdy, pokud to chci i já.

Evo., Kiara nenapsala o přizpůsobování se ani ň. Psala o důležitosti povědomí, co ve vztahu hledá protějšek, co si od něj přeje. A to je, myslím, namístě. Nota bene proto, že Juliana má díky svému věku šanci určité životní zralosti, která jí umožní na chvíli odložit "mladistvou" dosebezahleděnost.

Já děkuji za pochopení... takhle nějak to bylo myšleno ... :jojo:

Kiara — 7. 3. 2015 21:38

Eva. napsal(a):

Kiara napsal(a):

juliano, my všechny Ti sem můžeme napsat tisíc a jeden názor, ale pořád to jsou názory a zkušenosti cizích lidí a rozhodnout se budeš muset nakonec jenom Ty sama za sebe :jojo:

Jen velmi obecně: ve zralém věku se podle mě vyplácí spíše věci neuspěchat, ale nechat je volně plynout, nevázat se příliš brzy a co nejdéle nechat běžet fázi "nezávazného randění". Tím získám čas ke zjištění, co vlastně od vztahu očekávám já a hlavně: co od vztahu očekává můj protějšek. Ono nejde ani tak o to, co chci já, ale dost podstatné je i to, co si přeje nebo očekává ten druhý ;)

Mám opačný názor, jestli jsi to, Kiaro, nemyslela jako vtip.
Právě teď je už čas na mě, co od vztahu očekávám a co chci já. Nerozumím tomu, proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný. Kdy jindy, když ne teď, když jsou děti dospělé a samostatné a my už máme mnohem méně povinností, méně toho, co musíme, a více toho, co můžeme, když chceme.

Hm ... třeba proto, že vztah není jen o Tobě, ale i o tom druhém :) ?!?

MMCH já jsem nikde nepsala nic o tom, že by ses měla na něco či někoho ohlížet, já jsem psala o tom, že je občas dobré zjistit, zda spolu moje a partnerovy představy takříkajíc korespondují už jenom proto, aby jedna nebo druhá strana nebyly jednoho krásného dne rozčarovány či zklamány, to zaprvé. A zadruhé - zjistím-li, že se moje představy o vztahu diametrálně rozcházejí s těmi partnerovými, aby vznikl čas z takového vztahu vycouvat a ne marnit čas s někým nekompaktibilním :jojo:

Judyna — 7. 3. 2015 22:23

modrovous napsal(a):

A samotou a osaměním může člověk lehce trpět i když toho partnera doma má. O to je to potom horší. :/

Ano, to je správná připomínka.

Judyna — 7. 3. 2015 22:37

Jinak Juliano - nezlob se na mě, ale já nechápu, jak můžeš ve svém věku klást také otázky. Stejně se přece musíš rozhodnout sama.  Někdo Ti v dobré víře napíše - ano, sestěhuj se - tak Ty to uděláš? Pochop, že jak lidé, tak životní situace jsou u každého rozdílné, nelze "opisovat" a hledat rady jinde.
Ty se musíš rozhodnout sama a probrat to tak leda se svým přítelem a synem.

juliana — 7. 3. 2015 23:20

helena napsal(a):

Nevím, jestli bych společné soužití zvládla, jestli na to ještě mám.
Není to zas tak dávno, cos tu uvažovala o společným domečku s milencem "na starý kolena"...
Ještěže domněnky nejsou moje doména...http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Nerozumím tomu, proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný.
Mňo... pokud s ním chci nějakým způsobem koexistovat (a nemusí jít jen o partnerskej vztah), pak je to zřejmě potřeba... pravděpodobně by se ti podobnej postoj toho druhýho vůči tobě taky nepozdával...

Nechápu tvou připomínku - proč se domníváš že už nad domečkem neuvažujeme?  A právě proto se zamýšlím nad společným soužitím, jestli bych společné soužití zvládla, nechci se unáhlit ... a proto se ptám těch které mají zkušenosti, příklady v okolí ... . Mám před sebou ještě dva roky školy, syn teprve maturuje, čeká ho ještě 5 let studia ... .
A k druhé citaci: mňo vdaná jsem byla 18 let. ohlížela jsem se a byla to chyba. Takže - V PRVNÍ ŘADĚ se BUDU ohlížet na sebe, co chci já. Když se budu chtít ohlížet na jiné - budu se ohlížet, pokud ne - tak ne. Znáš tu větu Evy Holubové:"neživíš, nepřepínej" - tak to je.

juliana — 7. 3. 2015 23:36

Judyna napsal(a):

Jinak Juliano - nezlob se na mě, ale já nechápu, jak můžeš ve svém věku klást také otázky. Stejně se přece musíš rozhodnout sama.  Někdo Ti v dobré víře napíše - ano, sestěhuj se - tak Ty to uděláš? Pochop, že jak lidé, tak životní situace jsou u každého rozdílné, nelze "opisovat" a hledat rady jinde.
Ty se musíš rozhodnout sama a probrat to tak leda se svým přítelem a synem.

Ono je na kladení otázek stanovena věková hranice Judyno?  A všimla sis, že se ptám na stejnou věkovou kategorii? A že tato věková kategorie má svá specifika? Které tady holky bravurně popsaly - četla si to vůbec?
A opravdu nevíš, že je dobré vyslechnout různé názory ... a udělat si z toho svůj názor a podle toho se rozhodovat? Že se říká: víc hlav, víc rozumu. Že to lidstvo dělá od nepaměti?
Ty mě opravdu podezíráš, že že nechápu že "jak lidé, tak životní situace jsou u každého rozdílné" ? A vážně si myslíš že" nelze "opisovat" a hledat rady jinde"? Judyno Judyno věř mi, že lidé se radí běžně. A zvažují ... .

helena — 8. 3. 2015 7:05

Nechápu tvou připomínku
Ani se nedivím... ani jedna z nich se netýkala tebe, leč citovala jsem Evu a na ni reagovala...
To je pak těžký, když si nepamatuješ, cos napsala sama a co někdo jinej... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Když se budu chtít ohlížet na jiné - budu se ohlížet, pokud ne - tak ne.
Zato tohle už tvůj výrok je (aby zas nedošlo k nějaký mejlce [img]http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png[img]) - a vidím, žes možná to, co napsala Eva, považovala za svoje už proto, že máte dost totožnej pohled na vztahy... takovej "neotřelej a originální"... a hlavně nesobeckej  http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Eva. — 8. 3. 2015 8:26

heleno, to je pochopitelné. Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět.

Judyna — 8. 3. 2015 10:48

juliana napsal(a):

Judyna napsal(a):

Jinak Juliano - nezlob se na mě, ale já nechápu, jak můžeš ve svém věku klást také otázky. Stejně se přece musíš rozhodnout sama.  Někdo Ti v dobré víře napíše - ano, sestěhuj se - tak Ty to uděláš? Pochop, že jak lidé, tak životní situace jsou u každého rozdílné, nelze "opisovat" a hledat rady jinde.
Ty se musíš rozhodnout sama a probrat to tak leda se svým přítelem a synem.

Ono je na kladení otázek stanovena věková hranice Judyno?  A všimla sis, že se ptám na stejnou věkovou kategorii? A že tato věková kategorie má svá specifika? Které tady holky bravurně popsaly - četla si to vůbec?
A opravdu nevíš, že je dobré vyslechnout různé názory ... a udělat si z toho svůj názor a podle toho se rozhodovat? Že se říká: víc hlav, víc rozumu. Že to lidstvo dělá od nepaměti?
Ty mě opravdu podezíráš, že že nechápu že "jak lidé, tak životní situace jsou u každého rozdílné" ? A vážně si myslíš že" nelze "opisovat" a hledat rady jinde"? Judyno Judyno věř mi, že lidé se radí běžně. A zvažují ... .

Juliano, fakt to nechápu. Samozřejmě si lidé radí běžně a je to dobře. Ale v této oblasti - copak někdo z nás zná Tvého partnera a přesně Tvou situaci? Ale pokud Ti jde o obecné postřehy, na které ale při své inteligenci a životních zkušenostech musíš přece přijít sama, pak ano. Ale pokud Ti tady někdo popíše svou situaci a jak ji řeší, tak se tím přece nemůžeš řídit, jelikož jde o jiné lidi a jiné výchozí podmínky. To přece nemůžeš použít ani jako vodítko.
Rozumím tomu, že zvažuješ, to je jasné, nejde o prkotinu ale o důležité rozhodnutí. Přeji Ti, aby ses rozhodla tak, abys byla spokojená.

Eva. — 8. 3. 2015 12:46

Judyno, podle tvé teorie by se nemohl ptát nikdo na nic, nikdo by nemohl hledat radu. Protože nikoho neznáme, neznáme přesně jeho situaci.

modrovous — 8. 3. 2015 13:25

Eva. napsal(a):

Judyno, podle tvé teorie by se nemohl ptát nikdo na nic, nikdo by nemohl hledat radu. Protože nikoho neznáme, neznáme přesně jeho situaci.

A podle tvé teorie zase Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět., čímž v podstatě všechny, kteří nevyhovují tvé poučce zařazuješ do kategorie nezpůsobilých v dané situaci radit.

Takže co? :co:

Eva. — 8. 3. 2015 14:23

Takže nic, modrovousi :)

carpediem — 8. 3. 2015 14:34

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Judyno, podle tvé teorie by se nemohl ptát nikdo na nic, nikdo by nemohl hledat radu. Protože nikoho neznáme, neznáme přesně jeho situaci.

A podle tvé teorie zase Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět., čímž v podstatě všechny, kteří nevyhovují tvé poučce zařazuješ do kategorie nezpůsobilých v dané situaci radit.

Takže co? :co:

Takže pod pojmem PARTNER lze vnímat manžela, manželku, druha či družku. V Evině případě tedy opravdu NIC. Jenom její zbytečné kecy.

Eva. — 8. 3. 2015 14:56

Už nevíš, co bys vymyslela, carpediem, viď? Ty neumíš normálně konverzovat o nějaké věci bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.

carpediem — 8. 3. 2015 16:12

Eva. napsal(a):

Už nevíš, co bys vymyslela, carpediem, viď? Ty neumíš normálně konverzovat o nějaké věci bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.

Potvrdím tvoje slova v KONVERZACI, kterou vždy vedeš (nevedeš osobní útoky, nehodnotíš na základě svých zcestných domněnek něčí psychický stav, i když to není vůbec předmětem předmětné konverzace :lol:). Takže potvrdím tvoje slova (viz výše) TAKŽE NIC  a navíc vysvětlím, proč takže nic. A ještě se ti to nepozdává. Tobě se opravdu nikdo nezavděčí. :lol:
Mimochodem, nemám snad s výkladem partnerství pravdu? Shledala jsi v něm nějakou faktickou chybu, nebo o co jde? Co jsem si vymyslela? :)

Barča — 8. 3. 2015 16:25

Někteří lidé jsou všímaví, zajímá je, co se kolem nich a jejich bližním děje, jsou schopni to pochopit a zpracovat, jsou empatičtí, to ale neznamená, že problém vidí stejně, přemýšlejí o svých bližních a věnují jim pozornost průběžnou, mají dobrou představivost, mohou být zkušení - a to je další bonus. Takoví lidé mohou dobře poradit, a nemusejí to, o čem radí, sami prožít. (Často to ani neprožijí, protože se do takové situace díky výše popsanému nedostali a nedostanou).
Stojí za to takové požádat  radu, radu vyslechnout a nechat ji v sobě pracovat, i když se třeba hned nelíbí, dokud neztratí případný emocionální náboj. Pak udělá dobrou práci, i když se jí člověk třeba vůbec neřídí.

helena — 8. 3. 2015 17:03

Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět.
To je podobnej způsob uvažování, jako bys říkala, že gynekolog nemůže rozumět ženskejm rozmnožovacím orgánům, protože "ji" nemá... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Což nic nemění na tom, že ne/souvislost výroků "proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný" a "uvažuje o společné domácnosti" je lehce nesrozumitelná nejen mně...
bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.
Ty, Evo - nebylo by v tvým případě efektivnější vomejvání vlažnou vodou? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

aprill — 8. 3. 2015 17:04

helena napsal(a):

Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět.
To je podobnej způsob uvažování, jako bys říkala, že gynekolog nemůže rozumět ženskejm rozmnožovacím orgánům, protože "ji" nemá... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Což nic nemění na tom, že ne/souvislost výroků "proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný" a "uvažuje o společné domácnosti" je lehce nesrozumitelná nejen mně...
bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.
Ty, Evo - nebylo by v tvým případě efektivnější vomejvání vlažnou vodou? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

možná by stálo za zmínku, co si má vomejvat vlažnou vodou, aby nedošlo k omylu a výsledek se  pak nedostavil ;)

carpediem — 8. 3. 2015 17:08

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět.
To je podobnej způsob uvažování, jako bys říkala, že gynekolog nemůže rozumět ženskejm rozmnožovacím orgánům, protože "ji" nemá... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Což nic nemění na tom, že ne/souvislost výroků "proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný" a "uvažuje o společné domácnosti" je lehce nesrozumitelná nejen mně...
bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.
Ty, Evo - nebylo by v tvým případě efektivnější vomejvání vlažnou vodou? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

možná by stálo za zmínku, co si má vomejvat vlažnou vodou, aby nedošlo k omylu a výsledek se  pak nedostavil ;)

Podle spisku páně Baptisty? :lol:

aprill — 8. 3. 2015 17:18

carpediem napsal(a):

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět.
To je podobnej způsob uvažování, jako bys říkala, že gynekolog nemůže rozumět ženskejm rozmnožovacím orgánům, protože "ji" nemá... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Což nic nemění na tom, že ne/souvislost výroků "proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný" a "uvažuje o společné domácnosti" je lehce nesrozumitelná nejen mně...
bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.
Ty, Evo - nebylo by v tvým případě efektivnější vomejvání vlažnou vodou? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

možná by stálo za zmínku, co si má vomejvat vlažnou vodou, aby nedošlo k omylu a výsledek se  pak nedostavil ;)

Podle spisku páně Baptisty? :lol:

nenene,  rada strýčka pepina.. je to prý dobré na nervy :lol:

carpediem — 8. 3. 2015 17:20

aprill napsal(a):

carpediem napsal(a):

aprill napsal(a):


možná by stálo za zmínku, co si má vomejvat vlažnou vodou, aby nedošlo k omylu a výsledek se  pak nedostavil ;)

Podle spisku páně Baptisty? :lol:

nenene,  rada strýčka pepina.. je to prý dobré na nervy :lol:

No však!!!! :D

helena — 8. 3. 2015 17:22

Ale dámy, no tak... zde není literární kroužek...  http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Vy tomu společnýmu spolužití bez ohlížení se rozumíte?

carpediem — 8. 3. 2015 17:25

Ne nerozumím, ale to bude tím, že žiju pomalu třicet let v jednom vztahu. A s partnerem na sebe bereme vzájemně ohled.

aprill — 8. 3. 2015 17:30

helena napsal(a):

Ale dámy, no tak... zde není literární kroužek...  http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Vy tomu společnýmu spolužití bez ohlížení se rozumíte?

eva při své inteligenci dosud nepochopila, že vztah je o kompromisech.

Eva. — 8. 3. 2015 17:32

carpediem napsal(a):

Ne nerozumím, ale to bude tím, že žiju pomalu třicet let v jednom vztahu. A s partnerem na sebe bereme vzájemně ohled.

Přesně tohle jsem na začátku říkala, že tomu ani nemůžeš rozumět. Vidíš, došla sis k tomu nakonec sama.

carpediem — 8. 3. 2015 17:37

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Ne nerozumím, ale to bude tím, že žiju pomalu třicet let v jednom vztahu. A s partnerem na sebe bereme vzájemně ohled.

Přesně tohle jsem na začátku říkala, že tomu ani nemůžeš rozumět. Vidíš, došla sis k tomu nakonec sama.

Tak jinak a naplno: Nejsem sobec myslící jen na sebe a své potřeby, zajímá mne, jaké potřeby má partner a stejným způsobem se chová on ke mně.:)Ani jeden ani druhý nekřičíme: já,já,já , protože jsme my.

aprill — 8. 3. 2015 17:39

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Ne nerozumím, ale to bude tím, že žiju pomalu třicet let v jednom vztahu. A s partnerem na sebe bereme vzájemně ohled.

Přesně tohle jsem na začátku říkala, že tomu ani nemůžeš rozumět. Vidíš, došla sis k tomu nakonec sama.

Tak jinak a naplno: Nejsem sobec myslící jen na sebe a své potřeby, zajímá mne, jaké potřeby má partner a stejným způsobem se chová on ke mně.:)Ani jeden ani druhý nekřičíme: já,já,já , protože jsme my.

:supr:
myslím, že i když jsi to napsala tak naprudko, eva to STEJNĚ nepochopí, protože je slepě zahleděná jen do sebe...

helena — 8. 3. 2015 17:42

vztah je o kompromisech
Někdo má jinou představu... "Mouřenín splnil úkol, mouřenín může jít" - jak praví klasik.
Aneb postará se dámě o potěšení či nemovitost (dle jejího založení) a to vv rozsahu a čase, který ona uzná za vhodný. Odměnou mu budiž to, že může ve svém bytečku neomezeně vzpomínat, až ona opět zatouží bejt sama a bez ohledů...

carpediem — 8. 3. 2015 17:50

aprill napsal(a):

carpediem napsal(a):

Eva. napsal(a):


Přesně tohle jsem na začátku říkala, že tomu ani nemůžeš rozumět. Vidíš, došla sis k tomu nakonec sama.

Tak jinak a naplno: Nejsem sobec myslící jen na sebe a své potřeby, zajímá mne, jaké potřeby má partner a stejným způsobem se chová on ke mně.:)Ani jeden ani druhý nekřičíme: já,já,já , protože jsme my.

:supr:
myslím, že i když jsi to napsala tak naprudko, eva to STEJNĚ nepochopí, protože je slepě zahleděná jen do sebe...

Na to už je ale dost stará......

modrovous — 8. 3. 2015 18:02

helena napsal(a):

vztah je o kompromisech
Někdo má jinou představu... "Mouřenín splnil úkol, mouřenín může jít" - jak praví klasik.
Aneb postará se dámě o potěšení či nemovitost (dle jejího založení) a to vv rozsahu a čase, který ona uzná za vhodný. Odměnou mu budiž to, že může ve svém bytečku neomezeně vzpomínat, až ona opět zatouží bejt sama a bez ohledů...

K takovému účelu vidím jako nejlepší použít mouřenína ženatého. Mouřenín poslouží, vypadne a neobtěžuje praním fuseklí nebo vařením svíčkové, to už obstará jeho zákonitá.  :cool:
Obsloužená dáma pak může svobodně naložit se svým časem i bytem, aniž by se musela někomu přizpůsobovat. :)

modrovous — 8. 3. 2015 18:03

carpediem napsal(a):

Na to už je ale dost stará......

:lol:  ty umíš teda potěšit.  Zrovna majku, která si tak zakládá na mladistvém zjevu. :dumbom:

modrovous — 8. 3. 2015 18:05

Eva. napsal(a):

Takže nic, modrovousi :)

Taky si myslím. :lol:

carpediem — 8. 3. 2015 18:11

modrovous napsal(a):

carpediem napsal(a):

Na to už je ale dost stará......

:lol:  ty umíš teda potěšit.  Zrovna majku, která si tak zakládá na mladistvém zjevu. :dumbom:

No víš, moudrovousku, ten mladistvý vzhled je pouhým bonusem bez trvalé hodnoty, domnívám se zpozdile, že jsou podstatnější devizy v životě lidském.....:)

helena — 8. 3. 2015 18:27

Na to už je ale dost stará......
"Tak někdo zraje, někdo hnije věkem." Miroslav Horníček

carpediem — 8. 3. 2015 18:29

helena napsal(a):

Na to už je ale dost stará......
"Tak někdo zraje, někdo hnije věkem." Miroslav Horníček

Au. :lol:

juliana — 8. 3. 2015 18:34

Je příšerné, že některé diskutující zde jen urážejí, jsou jízlivé a zlé. Neporadí, pouze si zvyšují sebevědomí urážením, ponižováním, kde můžou, seknou.
Vypudily odsud holky, které na toto nemají žaludek.
Eva, kterou napadají, píše s empatií, neuráží, ale cokoliv napíše tak zdejší fůrie okamžitě napadají. Holky proč jste tak zlé?

helena — 8. 3. 2015 19:00

Eva, kterou napadají, píše s empatií, neuráží...
... jen napříč vlákny i pohlavími, "s empatií" sobě vlastní, sděluje ostatním, že jsou tu kráva nebo necitlivej vůl, tu senilní stařenka, jindy osoba nezkušená či sexuálně neukojená... no, hlavně, že "neuráží"... :vissla:

Kiara — 8. 3. 2015 21:15

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět.
To je podobnej způsob uvažování, jako bys říkala, že gynekolog nemůže rozumět ženskejm rozmnožovacím orgánům, protože "ji" nemá... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Což nic nemění na tom, že ne/souvislost výroků "proč bych se měla ještě v padesáti v první řadě ohlížet na to, co chce někdo jiný" a "uvažuje o společné domácnosti" je lehce nesrozumitelná nejen mně...
bez toho, abys někoho napadala. Stejně jako helena. Tak si to užijte.
Ty, Evo - nebylo by v tvým případě efektivnější vomejvání vlažnou vodou? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

možná by stálo za zmínku, co si má vomejvat vlažnou vodou, aby nedošlo k omylu a výsledek se  pak nedostavil ;)

helena, aprill: Aúúúúú ... :lol::lol::lol: :supr::godlike::supr:

Jaku — 8. 3. 2015 23:45

Grainne napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já nechápu, proč je špatné žít na stáří sama bez partnera? Já to tak budu mít a mám pocit, že je to daleko lepší než si v celkem pozdním věku zvykat na někoho cizího.

Taky o tom přemýšlím .. a jediná věc  co mně napadá jsou finance .. z dvou důchodů se to asi lépe táhne

bohužel málokdy to vyjde tak,že oba se ocitnou na druhém břehu najednou; takže životu o samotě se nevyhne spousta lidí a pro toho zbylého z páru je to o to bolestnější,než třeba pro ty dlouhdobě žijící singl,což je třeba i moje máti - ta často mluví o tom,že ted to už není ono,že až jí to bude hodně štvát,že to ukončí-podřeže si žíly v obýváku; já ji na to řekla,at si při tom radši vleze  do vany,at nezaseká byt,tož i takhle se bavíme,když nyní slavila 75 - můj muž měl z toho oči navrch hlavy:D,my 2 z toho měly jen krátké konverzační téma

mokory — 9. 3. 2015 19:44

Mám přítele asi 17 let a máme dvě domácnosti. Nejdřív jsem děsně stála o to, abychom žili jako rodina- on syna, já dva kluky, přiměřeně stejný věk. Kvůli různým překážkám nikdy k sestěhování nedošlo--leta jsem byla naštvaná, brala to jako nedostatek zájmu, sobeckost. Asi před 5ti roky( teprve) jsem si uvědomila výhody toho, že žiju sama. S  přítelem jsme, když chceme( nakonec tedy skoro pořád), na dny, kdy jsme každý sám doma se vyloženě těším- většinou jen čtu, jdu s kámoškama pokecat.., prostě mám čas jen pro sebe( kluci už jsou dospělí).
Takže za mě- netlačila bych na pilu se stěhováním- naopak, pozvolna bych zkoušela, jestli chci, aby přítel trávil víkend, svátky se mnou nepřetržitě 24 hodin. Pak bych prodloužila interval společně prožitého času třeba na týden...ale ROZHODNĚ bych do toho nešla po hlavě- stěhuju se teď a tady mě máš..taky proč někam spěchat, žejo?
A moc držím palce, aby to dopadlo:):):)

jarena — 9. 3. 2015 23:22

eremuruss napsal(a):

sahleb napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Tohle nechapu, litobvat toho, ze nejsem s alkoholikem. Nikdy jsem nepochopila reci typu: Lepsi snezny muz, nezli zadny muz. To ja teda radsi zadny muz.  Co na tech muzich je? I alkoholik je pro ne dulezity. Hruza.

Spise to,ze ji ubiji samota.Nikam nechodi,protoze spatne chodi a rodina prijde velice zridka.Ma jen kocoura.Chybi ji blizky clovek se kterym by mohla mluvit.Ja s ni mluvim jen pres telefon,casove bych take nezvladla za ni ject,protoze jsem porad v praci.Navic teta nema ani kamaradku,je to takovy uzavreny typ,ktery se cizim lidem nesveruje.Zla rozhodne neni,je prave,az moc hodna.

Jak žila, tak dožívá. Její volba.

jarena — 9. 3. 2015 23:36

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Barča — 10. 3. 2015 5:44

jarena napsal(a):

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Máš děti?

eremuruss — 10. 3. 2015 6:51

mokory napsal(a):

Mám přítele asi 17 let a máme dvě domácnosti. Nejdřív jsem děsně stála o to, abychom žili jako rodina- on syna, já dva kluky, přiměřeně stejný věk. Kvůli různým překážkám nikdy k sestěhování nedošlo--leta jsem byla naštvaná, brala to jako nedostatek zájmu, sobeckost. Asi před 5ti roky( teprve) jsem si uvědomila výhody toho, že žiju sama. S  přítelem jsme, když chceme( nakonec tedy skoro pořád), na dny, kdy jsme každý sám doma se vyloženě těším- většinou jen čtu, jdu s kámoškama pokecat.., prostě mám čas jen pro sebe( kluci už jsou dospělí).
Takže za mě- netlačila bych na pilu se stěhováním- naopak, pozvolna bych zkoušela, jestli chci, aby přítel trávil víkend, svátky se mnou nepřetržitě 24 hodin. Pak bych prodloužila interval společně prožitého času třeba na týden...ale ROZHODNĚ bych do toho nešla po hlavě- stěhuju se teď a tady mě máš..taky proč někam spěchat, žejo?
A moc držím palce, aby to dopadlo:):):)

Mam stejny nazor,pekne napsane a dobre promyslene.

eremuruss — 10. 3. 2015 7:00

jarena napsal(a):

eremuruss napsal(a):

sahleb napsal(a):


Tohle nechapu, litobvat toho, ze nejsem s alkoholikem. Nikdy jsem nepochopila reci typu: Lepsi snezny muz, nezli zadny muz. To ja teda radsi zadny muz.  Co na tech muzich je? I alkoholik je pro ne dulezity. Hruza.

Spise to,ze ji ubiji samota.Nikam nechodi,protoze spatne chodi a rodina prijde velice zridka.Ma jen kocoura.Chybi ji blizky clovek se kterym by mohla mluvit.Ja s ni mluvim jen pres telefon,casove bych take nezvladla za ni ject,protoze jsem porad v praci.Navic teta nema ani kamaradku,je to takovy uzavreny typ,ktery se cizim lidem nesveruje.Zla rozhodne neni,je prave,az moc hodna.

Jak žila, tak dožívá. Její volba.

To mas pravdu.Teta byla skromna, hodna a rozdala by se pro druhe.Nikdy nezapomenu,kdyz me s brachou prinesla kazdemu v obalce 20 tisic po smrti me mamky.Prodala totiz pole ktere ziskala deditstvim po svem otci v roce 1972.Tehdy dostala barak a pole a moje mamka 25 tisic na stavbu domu.Penize nam rozhodne davat nemusela,nepatrili nam,ale ona je rozdelila mezi svoje dve deti a nas.Proc to udelala dodneska nevim.Snad jen mozna,ze ziskala mnohem,mnohem vic nez moje mamka.Kdyz penize rozdelila po kratke dobe rikala,ze se ji rozbila pracka a na novou nema,prala pradlo rucne.

helena — 10. 3. 2015 7:42

Kdyz penize rozdelila po kratke dobe rikala,ze se ji rozbila pracka a na novou nema,prala pradlo rucne.
Hm... a když je "rozdelila mezi svoje dve deti a nas", proč jste se jí třeba nesložili na novou?

eremuruss — 10. 3. 2015 11:13

helena napsal(a):

Kdyz penize rozdelila po kratke dobe rikala,ze se ji rozbila pracka a na novou nema,prala pradlo rucne.
Hm... a když je "rozdelila mezi svoje dve deti a nas", proč jste se jí třeba nesložili na novou?

Jednak v tu dobu,uz jsem ty penize nemela,koupila jsem si za ne lednici a pracku a ona by si v zadnem pripade od nas ty penize nevzala.

sahleb — 10. 3. 2015 13:31

modrovous napsal(a):

carpediem napsal(a):

Na to už je ale dost stará......

:lol:  ty umíš teda potěšit.  Zrovna majku, která si tak zakládá na mladistvém zjevu. :dumbom:

Jak se to vezme, ten mladistvy vek...ja si to zrovna nemyslim.

sahleb — 10. 3. 2015 13:34

jarena napsal(a):

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Ja jsem zila sama pres 15 let a vubec mi to nevadilo, naopak bylo mi to prijemny, ale studovala jsem a chodila do prace, takze zabavy az dost. A uz jsem nechtela zadny vztah, niucmene ted uz zase v jendom napevno ziju. A kdyby se neco stalo, znam se sama dostatecne, abych vedela, jak s rozchodem nalozit.

sahleb — 10. 3. 2015 13:36

carpediem napsal(a):

helena napsal(a):

Na to už je ale dost stará......
"Tak někdo zraje, někdo hnije věkem." Miroslav Horníček

Au. :lol:

Hornicka jsem mela vzdy rada....:lol:

Grainne — 10. 3. 2015 23:45

Jaňule77 napsal(a):

Řekla bych, že čím později se člověk sestěhuje, tím hůř si na to zvykne. Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější. Čím déle jsme na světě, tím více asi zjišťujeme, že povinností jsme měli mnoho a těch hezkých svátečních a odpočinkových dní málo. Je-li nám mezi 50 a 60, tak už víme, že pro spokojený život stačí fakt málo. Třeba někoho, s kým si rozumíme, potkat a trochu s ním pobýt. Už nás asi opustily takové ty chutě na životní změny, zakládání pevnějších a trvalejších rodinných svazků, další vstupy do manželství, asi to musí člověk vidět sám, jak na tom je, ale líp se nesestěhovat, než to udělat a pak litovat. Vždyť se člověk s tím druhým může vidět obden, přespat u sebe, jet si na výlet, a nemusí se kvůli tomu hend měnit občanka s adresou. Jo, že člověk není sám a že se mu možná líp hospodaří. Ale těch možných negativ...!

vidím to naprosto stejně

Grainne — 10. 3. 2015 23:48

helena napsal(a):

Ten bude brblat až do mého odchodu a rozloučí se větou: Už nechoďte, to už doufám chcípnu...
Ale di... jako bys nevěděla, že ve většuně případů je to způsob, jak si (ještě chvíli) udržet pozornost tvojí či jinýho... naučená strategie - a pokud funguje, tak ji starouškové využívají.

Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější.
Nejen... přizpůsobuju-li se požadavkům okolí celej život, pak budu vděčná za dobu, kdy konečně nebudu muset http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

cestovani v tomto veku nedoporucuji ... vidim to v praci cely rok a fakt nechapu
Co přesně myslíš tím "v tomto veku"?
Kamarádce, s kterou rajzujeme po světě, je přes sedmdesát a zvládá naprosto bez problémů...

Máme po většinu roku plný hotel amerických důchodců ... :) Šílený ... už se těším za chvíli to vypukne :)

Grainne — 10. 3. 2015 23:54

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já teď  trávím s přítelem čím dál tím víc času a cítím, jak si těžce zvykám.

Nu, jeho žena by s ním třeba ráda trávila taky více času, a nemusela by si ani zvykat. :P



Nicméně k tématu: zdá se mi poněkud smutné, přemýšlet o společném soužití s milovaným člověkem v termínech jako "sice je bezva, že pořád něco montuje a opravuje, to by se mi teda hodilo, ale na druhou stranu mě nebaví o něj pořád zakopávat a přizpůsobovat se mu na stará kolena".

Připadá mi to prostě takové trochu vypočítavé.
To než se takhle rozmýšlet, to bych se radši vykašlala na stěhování a na údržbářské práce bych si zjednala třebas hodinového manžela.
Představa, že takhle o mě přemýšlí můj potencionální budoucí partner, není zrovna veselá. "Sice bude fajn, když mi baba uvaří a vypere fusky, ale budu tady o ni pořád zakopávat a budu muset poslouchat ty její plky..."
Prostě radši nic, než tohle.

A samotou a osaměním může člověk lehce trpět i když toho partnera doma má. O to je to potom horší. :/

To může být práve jedna z těch hlavních věcí , o kterých se přemýšlí ... jestli to soužití nechce jen z nějakých pragmatických důvodů .. např. vaření ...chlapi jsou tím, jak postižení nebo úspora financí ..a tak bych dopadnout nechtěla . Jistotu co je tím pravým důvodem nemáš nikdy .

Grainne — 11. 3. 2015 0:02

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Judyno, podle tvé teorie by se nemohl ptát nikdo na nic, nikdo by nemohl hledat radu. Protože nikoho neznáme, neznáme přesně jeho situaci.

A podle tvé teorie zase Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět., čímž v podstatě všechny, kteří nevyhovují tvé poučce zařazuješ do kategorie nezpůsobilých v dané situaci radit.

Takže co? :co:

no,ale to je pravda ... pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat

Grainne — 11. 3. 2015 0:08

modrovous napsal(a):

helena napsal(a):

vztah je o kompromisech
Někdo má jinou představu... "Mouřenín splnil úkol, mouřenín může jít" - jak praví klasik.
Aneb postará se dámě o potěšení či nemovitost (dle jejího založení) a to vv rozsahu a čase, který ona uzná za vhodný. Odměnou mu budiž to, že může ve svém bytečku neomezeně vzpomínat, až ona opět zatouží bejt sama a bez ohledů...

K takovému účelu vidím jako nejlepší použít mouřenína ženatého. Mouřenín poslouží, vypadne a neobtěžuje praním fuseklí nebo vařením svíčkové, to už obstará jeho zákonitá.  :cool:
Obsloužená dáma pak může svobodně naložit se svým časem i bytem, aniž by se musela někomu přizpůsobovat. :)

No to taky není ono .... to není vztah se vším všudy ..krom toho bydlení

Grainne — 11. 3. 2015 0:12

mokory napsal(a):

Mám přítele asi 17 let a máme dvě domácnosti. Nejdřív jsem děsně stála o to, abychom žili jako rodina- on syna, já dva kluky, přiměřeně stejný věk. Kvůli různým překážkám nikdy k sestěhování nedošlo--leta jsem byla naštvaná, brala to jako nedostatek zájmu, sobeckost. Asi před 5ti roky( teprve) jsem si uvědomila výhody toho, že žiju sama. S  přítelem jsme, když chceme( nakonec tedy skoro pořád), na dny, kdy jsme každý sám doma se vyloženě těším- většinou jen čtu, jdu s kámoškama pokecat.., prostě mám čas jen pro sebe( kluci už jsou dospělí).
Takže za mě- netlačila bych na pilu se stěhováním- naopak, pozvolna bych zkoušela, jestli chci, aby přítel trávil víkend, svátky se mnou nepřetržitě 24 hodin. Pak bych prodloužila interval společně prožitého času třeba na týden...ale ROZHODNĚ bych do toho nešla po hlavě- stěhuju se teď a tady mě máš..taky proč někam spěchat, žejo?
A moc držím palce, aby to dopadlo:):):)

přesně takhle bych to viděla i já , pokud bych něco takového zvažovala

Grainne — 11. 3. 2015 0:13

jarena napsal(a):

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Tak mezi soužitím a nenechat nikoho doma ani přespat je ještě hodně velký prostor

carpediem — 11. 3. 2015 7:51

Prostor k čemu? :)

helena — 11. 3. 2015 8:05

Máme po většinu roku plný hotel amerických důchodců ... Šílený ... už se těším za chvíli to vypukne
Hm... ale oni, krom toho, že tě obtěžujou, tě taky živí... ;)
Co ti na nich konkrétně vadí?
pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat
Ale prd a vořech...
To, že doma nemáš parní lokomotivu ještě neznamená, že nevíš, proč jezdí - teda pokud máš základní znalosti učiva ze ZŠ :lol:

Eva. — 11. 3. 2015 8:11

Grainne, helena ve své ješitnosti a povýšenosti stejně nepochopí, že je jiné něco si představovat a jiné skutečně to žít. Tomáš Marný.

carpediem — 11. 3. 2015 8:41

Ano, něco jiného je představa, něco jiného může být realita, nicméně nerozumím tomu, proč by někdo bez přímé zkušenosti nemohl mít ponětí o fungování čehokoli. Když to obrátím a zúžím, někdo má opakovanou nepříliš dobrou přímou zkušenost v partnerských vztazích, předpokládám tedy, že už ví, jak má co fungovat, ale  realita tomu neodpovídá. Co z toho, prosím, vyplývá?

Grainne — 11. 3. 2015 9:34

carpediem napsal(a):

Prostor k čemu? :)

Prostor k různým typům vztahů ... nenechat ani přespat mi přijde zase docela opačný extrém ... každý vztah je přece jiný co se týče trávení volného času , častosti kontaktů .. od jednou za čas se vidíme po scházení se několikrát týdně nebo být i delší čas spolu

Grainne — 11. 3. 2015 9:39

helena napsal(a):

Máme po většinu roku plný hotel amerických důchodců ... Šílený ... už se těším za chvíli to vypukne
Hm... ale oni, krom toho, že tě obtěžujou, tě taky živí... ;)
Co ti na nich konkrétně vadí?
pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat
Ale prd a vořech...
To, že doma nemáš parní lokomotivu ještě neznamená, že nevíš, proč jezdí - teda pokud máš základní znalosti učiva ze ZŠ :lol:

ber to s rezervou , samozřejmě , že mně to žíví :) neschopnost , nesamostatnost , netrpělivost ... ale to je národností


Co jsem nezažila , opravdu nevím , jak to může fungovat ..k tématu : nezažila jsem pěkný , fungující vztah .... proto je pro mně případné sestěhování hrozný risk , protože nemám žádnou představu , jak to pak může probíhat

Grainne — 11. 3. 2015 9:46

carpediem napsal(a):

Ano, něco jiného je představa, něco jiného může být realita, nicméně nerozumím tomu, proč by někdo bez přímé zkušenosti nemohl mít ponětí o fungování čehokoli. Když to obrátím a zúžím, někdo má opakovanou nepříliš dobrou přímou zkušenost v partnerských vztazích, předpokládám tedy, že už ví, jak má co fungovat, ale  realita tomu neodpovídá. Co z toho, prosím, vyplývá?

že nepřišel na to co je špatně ?

Jaku — 11. 3. 2015 10:20

Grainne napsal(a):

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Judyno, podle tvé teorie by se nemohl ptát nikdo na nic, nikdo by nemohl hledat radu. Protože nikoho neznáme, neznáme přesně jeho situaci.

A podle tvé teorie zase Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět., čímž v podstatě všechny, kteří nevyhovují tvé poučce zařazuješ do kategorie nezpůsobilých v dané situaci radit.

Takže co? :co:

no,ale to je pravda ... pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat

Někdy je zas lepší zůstat u svých představ než udělat reálnou špatnou zkušenost,ne?;)

Jaku — 11. 3. 2015 10:23

Grainne napsal(a):

Jaňule77 napsal(a):

Řekla bych, že čím později se člověk sestěhuje, tím hůř si na to zvykne. Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější. Čím déle jsme na světě, tím více asi zjišťujeme, že povinností jsme měli mnoho a těch hezkých svátečních a odpočinkových dní málo. Je-li nám mezi 50 a 60, tak už víme, že pro spokojený život stačí fakt málo. Třeba někoho, s kým si rozumíme, potkat a trochu s ním pobýt. Už nás asi opustily takové ty chutě na životní změny, zakládání pevnějších a trvalejších rodinných svazků, další vstupy do manželství, asi to musí člověk vidět sám, jak na tom je, ale líp se nesestěhovat, než to udělat a pak litovat. Vždyť se člověk s tím druhým může vidět obden, přespat u sebe, jet si na výlet, a nemusí se kvůli tomu hend měnit občanka s adresou. Jo, že člověk není sám a že se mu možná líp hospodaří. Ale těch možných negativ...!

vidím to naprosto stejně

Souhlas.Od určitého věku je člověk rád,že ho ten den zrovna nic nebolí a těší se z návštěvy knihovny.

Kam jsme to sklouzly,kurňa - domov důchodců haadra:D

helena — 11. 3. 2015 10:38

nezažila jsem pěkný , fungující vztah .... proto je pro mně případné sestěhování hrozný risk , protože nemám žádnou představu , jak to pak může probíhat
No ale to je potom podle tebe "hrozný risk" všechno, co děláš či poznáváš poprvé...

Někdy je zas lepší zůstat u svých představ než udělat reálnou špatnou zkušenost,ne?
Kdo se bojí, se*e v síni...
Jak můžeš předem vědět, že uděláš "reálnou špatnou zkušenost"?
Protože ji udělal někdo jinej? (Samozřejmě nemluvím o podvodnejch firmách a pod.)

Grainne — 11. 3. 2015 10:38

Jaku napsal(a):

Grainne napsal(a):

modrovous napsal(a):


A podle tvé teorie zase Když nemáš zkušenosti rozvedené ženy nad 40-50 let, která žije sama a uvažuje o společné domácnosti s novým partnerem, nemůžeš tomu rozumět., čímž v podstatě všechny, kteří nevyhovují tvé poučce zařazuješ do kategorie nezpůsobilých v dané situaci radit.

Takže co? :co:

no,ale to je pravda ... pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat

Někdy je zas lepší zůstat u svých představ než udělat reálnou špatnou zkušenost,ne?;)

přesně tak .. ten strach, že udělám chybu a budu to po pár měsících řešit zase naopak ... no úplná noční můra

Grainne — 11. 3. 2015 10:41

helena napsal(a):

nezažila jsem pěkný , fungující vztah .... proto je pro mně případné sestěhování hrozný risk , protože nemám žádnou představu , jak to pak může probíhat
No ale to je potom podle tebe "hrozný risk" všechno, co děláš či poznáváš poprvé...

Někdy je zas lepší zůstat u svých představ než udělat reálnou špatnou zkušenost,ne?
Kdo se bojí, se*e v síni...
Jak můžeš předem vědět, že uděláš "reálnou špatnou zkušenost"?
Protože ji udělal někdo jinej? (Samozřejmě nemluvím o podvodnejch firmách a pod.)

No ale to je potom podle tebe "hrozný risk" všechno, co děláš či poznáváš poprvé...

Všechno ne ... většinu věcí můžeš risknout a nic hrozného se nestane ...sestěhování je už podstatně vážnější záležitost

helena — 11. 3. 2015 10:52

většinu věcí můžeš risknout a nic hrozného se nestane ...sestěhování je už podstatně vážnější záležitost
Proč by měla bejt?
Vždycky můžeš mít nějaký, řekněme "přechodný období" spolubydlení "na zkoušku", ne? A když to nepůjde, tak zas každej šup do svýho... skoro bych řekla, že teď je to jednodušší, než když má člověk třeba malý děti...

Grainne — 11. 3. 2015 10:54

helena napsal(a):

většinu věcí můžeš risknout a nic hrozného se nestane ...sestěhování je už podstatně vážnější záležitost
Proč by měla bejt?
Vždycky můžeš mít nějaký, řekněme "přechodný období" spolubydlení "na zkoušku", ne? A když to nepůjde, tak zas každej šup do svýho... skoro bych řekla, že teď je to jednodušší, než když má člověk třeba malý děti...

no jinak to snad ani nejde ... ono záleží asi nejvíc na tom , v jaké bydlící a finanční situaci se ti dva nachází .... pro někoho nemusí být problém si to jen tak zkusit ... pro někoho to může být obtížněji řešitelné

helena — 11. 3. 2015 11:00

pro někoho nemusí být problém si to jen tak zkusit ... pro někoho to může být obtížněji řešitelné
Grainne, ty furtumfurt na všem vidíš jen to špatný...
Hele, když budu chtít s někým bydlet, tak budu... a když si to budu chtít vyzkoušet, tak se zařídím tak, abych se případně měla kam vrátit.

Eva. — 11. 3. 2015 11:00

Kromě případu, když partner/ka odchází k nové partnerce/partnerovi od toho stávajícího. V tu chvíli nemá vlastní bydlení, takže nelze jen tak jednoduše říct, když to nepůjde, tak zas šup do svého. Ale časem to určitě řešit lze, jen to cítím jako závaznější ve chvíli odchodu od partnera.

Grainne — 11. 3. 2015 11:08

helena napsal(a):

pro někoho nemusí být problém si to jen tak zkusit ... pro někoho to může být obtížněji řešitelné
Grainne, ty furtumfurt na všem vidíš jen to špatný...
Hele, když budu chtít s někým bydlet, tak budu... a když si to budu chtít vyzkoušet, tak se zařídím tak, abych se případně měla kam vrátit.

souhlas ... ono když si to ti dva vyzkouší nějakou dobu za ztížených podmínek ... tak by to potom už mělo být bez problémů

helena — 11. 3. 2015 11:33

nelze jen tak jednoduše říct, když to nepůjde, tak zas šup do svého
Přechodný bydlení se dá zařídit prakticky kdy- a kdekoli dost rychle, není-li zbytí... a řešit lze až v něm.

když si to ti dva vyzkouší nějakou dobu za ztížených podmínek ... tak by to potom už mělo být bez problémů
Nebo naopak všechny vyplavou... aspoň pak jeden přesně ví, na čem je.

Selima — 15. 3. 2015 13:40

helena napsal(a):

Máme po většinu roku plný hotel amerických důchodců ... Šílený ... už se těším za chvíli to vypukne
Hm... ale oni, krom toho, že tě obtěžujou, tě taky živí... ;)
Co ti na nich konkrétně vadí?
pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat
Ale prd a vořech...
To, že doma nemáš parní lokomotivu ještě neznamená, že nevíš, proč jezdí - teda pokud máš základní znalosti učiva ze ZŠ :lol:

Proč by ešte šlo, ale "jak" môže byť problém pochopiť - občas dokonca aj pretých, ktorí ňu jazdia.:vissla:

Selima — 15. 3. 2015 14:04

Grainne napsal(a):

carpediem napsal(a):

Ano, něco jiného je představa, něco jiného může být realita, nicméně nerozumím tomu, proč by někdo bez přímé zkušenosti nemohl mít ponětí o fungování čehokoli. Když to obrátím a zúžím, někdo má opakovanou nepříliš dobrou přímou zkušenost v partnerských vztazích, předpokládám tedy, že už ví, jak má co fungovat, ale  realita tomu neodpovídá. Co z toho, prosím, vyplývá?

že nepřišel na to co je špatně ?

Alebo prišiel, ale ťažko hľadá rovnako "osvietený" náprotivok, ktorý by sa k nemu/nej ešte navyše hodil.... ;)

Selima — 15. 3. 2015 14:08

helena napsal(a):

pro někoho nemusí být problém si to jen tak zkusit ... pro někoho to může být obtížněji řešitelné
Grainne, ty furtumfurt na všem vidíš jen to špatný...
Hele, když budu chtít s někým bydlet, tak budu... a když si to budu chtít vyzkoušet, tak se zařídím tak, abych se případně měla kam vrátit.

Teória pekná, prax občas o dosť zložitejšia... Čím nechcem povedať, že to nie je riešiteľné, ale chápem, že po takom 3.-Xtom pokuse to človek/človečica už vzdá, trebárs len kvôli logistickej náročnosti....

Selima — 15. 3. 2015 14:10

helena napsal(a):

nelze jen tak jednoduše říct, když to nepůjde, tak zas šup do svého
Přechodný bydlení se dá zařídit prakticky kdy- a kdekoli dost rychle, není-li zbytí... a řešit lze až v něm.

když si to ti dva vyzkouší nějakou dobu za ztížených podmínek ... tak by to potom už mělo být bez problémů
Nebo naopak všechny vyplavou... aspoň pak jeden přesně ví, na čem je.

Otázka je, nakoľko na človeku vekom 50+ chce do "přechodného bydlení"... a čo potom. Skrátka starším ľuďom sa už tak veľmi nechce opustiť svoje istoty, povedala by som - a trúfnem si do toho zaradiť aj teba a seba.

helena — 15. 3. 2015 19:17

po takom 3.-Xtom pokuse to človek/človečica už vzdá
Nejpozději po 3. pokusu bych se zajímala o to, co dělám blbě a nehnala se do dalšího stěhuňku...

Grainne — 16. 3. 2015 16:32

helena napsal(a):

po takom 3.-Xtom pokuse to človek/človečica už vzdá
Nejpozději po 3. pokusu bych se zajímala o to, co dělám blbě a nehnala se do dalšího stěhuňku...

Zacinam to vazne zvazovat :)