Preju vsem krasne rano, chtela bych znat vas nazor.I kdyz je mi trochu jasna odpoved vetsiny z vas. Jsem vdana patnact let a s manzelem sme spolu dvacet let. Zijeme v dome s tchyni o 40 let starsi, takze sme zakonite mely a obcas mame spolu spory, je to zenska generalka, skoro nic v tomhle baraku neni po mem, nemela sem ani u muze zastani, manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma. Kdyz dojel domu, chtel mit klid. Nejsem v tomhle baraku stastna. A ted hlavni problem. Byl to muj prvni kluk, 18 let sem mela nad hlavou svatozar. Ale pred dvema roky sem zacla trochu blbnout, mela sem par uletu, dva komplikovany vztahy, muz o tom samozrejme nevedel, aspon sem si to myslela, ale pred pul rokem sem poznala muze, ktery je mi pritelem, milackem, chtel by se mnou zit. Muj muz na to prisel a totalne se sesypal. Tak jak sem hoza celou dobu nevidela uronit slzu, ted mi porad breci, nespi, nema chut na jidlo, rozhodl se, ze bude bojovat, ze nas s holkama nechce ztratit, vsechno mu pry doslo az ted, jak spatne se staral o to, aby nam laska vydrzela. On me neskutecne miluje, zadnou jinou nechce, chce se zmenit, zacit znovu. Rekl ale, ze mi ve stesti branit nechce, abych s nim nezustala jen ze soucitu, pochopil, ze uz ho nemiluju, jsem ze vseho nestastna, vim, ze kdyz odejdu, znicim ho. Do toho to prozrazeni prislo ve spatnou dobu, pritel momentalne nema co nabidnout, resi praci, zatimbysme nemeli kde bydlet, potrebovala bych jeste cas, nez vsechno vyresi. Miluju ho moc, hlavne bych konecne zacala zit jinak, po svem. Samozrejme holky sou na prvnim miste, sou v puberte, nevim, co by to s nima udelalo. Cely zivot porad beru na nekoho ohledy a na sebe sem nehledela

MončaVa napsal(a):

Preju vsem krasne rano, chtela bych znat vas nazor.I kdyz je mi trochu jasna odpoved vetsiny z vas. Jsem vdana patnact let a s manzelem sme spolu dvacet let. Zijeme v dome s tchyni o 40 let starsi, takze sme zakonite mely a obcas mame spolu spory, je to zenska generalka, skoro nic v tomhle baraku neni po mem, nemela sem ani u muze zastani, manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma. Kdyz dojel domu, chtel mit klid. Nejsem v tomhle baraku stastna. A ted hlavni problem. Byl to muj prvni kluk, 18 let sem mela nad hlavou svatozar. Ale pred dvema roky sem zacla trochu blbnout, mela sem par uletu, dva komplikovany vztahy, muz o tom samozrejme nevedel, aspon sem si to myslela, ale pred pul rokem sem poznala muze, ktery je mi pritelem, milackem, chtel by se mnou zit. Muj muz na to prisel a totalne se sesypal. Tak jak sem hoza celou dobu nevidela uronit slzu, ted mi porad breci, nespi, nema chut na jidlo, rozhodl se, ze bude bojovat, ze nas s holkama nechce ztratit, vsechno mu pry doslo az ted, jak spatne se staral o to, aby nam laska vydrzela. On me neskutecne miluje, zadnou jinou nechce, chce se zmenit, zacit znovu. Rekl ale, ze mi ve stesti branit nechce, abych s nim nezustala jen ze soucitu, pochopil, ze uz ho nemiluju, jsem ze vseho nestastna, vim, ze kdyz odejdu, znicim ho. Do toho to prozrazeni prislo ve spatnou dobu, pritel momentalne nema co nabidnout, resi praci, zatimbysme nemeli kde bydlet, potrebovala bych jeste cas, nez vsechno vyresi. Miluju ho moc, HLAVNE bych konecne zacala zit jinak, po svem. Samozrejme holky sou na prvnim miste, sou v puberte, nevim, co by to s nima udelalo. Cely zivot porad beru na nekoho ohledy a na sebe sem nehledela

Jsi naivní a nerozumná, jestli si myslíš, že by sis začala žít jinak, po svém, s mužem, který nemá práci, nemáte kde bydlet a máš dcery, které ještě nejsou dospělé a samostatné. Není ten tvůj nezaměstnaný přítel bez zázemí pro tebe víc možnost úniku od tvé tchýně, než člověk, kterého miluješ? Teď jsi možná akorát tak zamilovaná a ještě nevidíš reálný stav. Na sebe můžeš hledět i jiným způsobem, než odejít s dětmi do takové nejistoty. A vlastně nemáš přece kam odejít. Tak co řešíš?
Po svém můžeš žít tehdy, když si najdeš své vlastní bydlení a odejdeš tam se svými dcerami, když nechceš žít se svm mužem. A i to je relativní, protože, jak už jsem psala, dcery nejsou dospělé a samostatné, takže po svém zase až tolik žít nemůžeš.

Ahoj Monco, jak dlouho znáš nového přítele? Aby on to nebral jinak než ty?

Ja bych neřekla, ze je to útěk od tchyně. Svého muže asi opravdu nemiluje. No ale ja bych dlouhodobě nemohla žít s člověkem kterého nemiluji.

Lamatko napsal(a):

Ahoj Monco, jak dlouho znáš nového přítele? Aby on to nebral jinak než ty?

Monča napsala, jak dlouho ho zná...

Takže má rada, když to shrnu, je, pokud svého muže nemiluješ a nechceš s ním už žít, najdi si bydlení a odstěhuj se tam s dcerami. A přitom se můžeš stýkat s přítelem. Čas ukáže, jestli je mezi vámi láska a jestli vztah vydrží. A jestli ti nebude vadit, že ve tvém věku budeš možná s mužem bez práce a bez vlastního zázemí. Abys ho ještě nemusela živit.

Tenhle muz shani praci, neni to tak, ze by sedel doma a kaslal na to, delal stavbyvedouciho skoro na druhe strane republiky a domu jezdil miimalne, nevideli sme se treba mesic, ale volali sme si denne treba 4x, resili sme spolu moje i jeho starosti, stal se mi milackem a pritelem, pak tu praci vzdal, jeden z duvodu byl, ze chce byt mi bliz. Ted hleda neci pobliz, myslim ze je to otazka tak tri mesicu. S bytem to na tak, ze prodava dum pres realitku, ale nejde to tak, jak by melo. Rikam, potrebujem cas, jenze se to provalilo moc brzy. Chtela sem od muze tak pulrokna rozmyslenou, souhlasil, ale tusim, ze ten cas nezvladne. Sveho muze nemiluju, mam ho rada, zalezi mi na nem a uvedomuju si, jak moc sem mu ublizila, ale tak jak rikate, zit s nekym koho nemiluju.. zaslouzi si lepsi zenskou, jenze on chce me.. :-(

MončaVa napsal(a):

Tenhle muz shani praci, neni to tak, ze by sedel doma a kaslal na to, delal stavbyvedouciho skoro na druhe strane republiky a domu jezdil miimalne, nevideli sme se treba mesic, ale volali sme si denne treba 4x, resili sme spolu moje i jeho starosti, stal se mi milackem a pritelem, pak tu praci vzdal, jeden z duvodu byl, ze chce byt mi bliz. Ted hleda neci pobliz, myslim ze je to otazka tak tri mesicu. S bytem to na tak, ze prodava dum pres realitku, ale nejde to tak, jak by melo. Rikam, potrebujem cas, jenze se to provalilo moc brzy. Chtela sem od muze tak pulrokna rozmyslenou, souhlasil, ale tusim, ze ten cas nezvladne. Sveho muze nemiluju, mam ho rada, zalezi mi na nem a uvedomuju si, jak moc sem mu ublizila, ale tak jak rikate, zit s nekym koho nemiluju.. zaslouzi si lepsi zenskou, jenze on chce me.. :-(

Proč by tvůj muž bez tebe nezvládl? Nepodceňuj ho. Možná si jen namlouváš, že jsi víc, než doopravdy jsi. To není fér, čekat, než si tvůj nový přítel zařídí práci a bydlení. Když s mužem být nechceš,odejdi hned a netahej ho za nos.
A ty řečičky, že si zaslouží lepší ženskou, to má každý, kdo partnera podváděl a odchází. To si nech od cesty. :)

Asi opravdu neni fér ze mas 6 měsíců na rozmyšlenou on bude doufat a trápit se. Ty jsi si jistá ze s nim byt nechceš, asi by bylo lepší začít řešit to bydlení co nejdříve. Manžel to snad zvládne, ale jestli je dost citlivý tak to nějakou dobu potrvá. Ale byt tebou najdu si bydlení, ale uz bych se trochu bála začít hned bydlet s novým přítelem, kor když mas deti

Eva. napsal(a):

MončaVa napsal(a):

Tenhle muz shani praci, neni to tak, ze by sedel doma a kaslal na to, delal stavbyvedouciho skoro na druhe strane republiky a domu jezdil miimalne, nevideli sme se treba mesic, ale volali sme si denne treba 4x, resili sme spolu moje i jeho starosti, stal se mi milackem a pritelem, pak tu praci vzdal, jeden z duvodu byl, ze chce byt mi bliz. Ted hleda neci pobliz, myslim ze je to otazka tak tri mesicu. S bytem to na tak, ze prodava dum pres realitku, ale nejde to tak, jak by melo. Rikam, potrebujem cas, jenze se to provalilo moc brzy. Chtela sem od muze tak pulrokna rozmyslenou, souhlasil, ale tusim, ze ten cas nezvladne. Sveho muze nemiluju, mam ho rada, zalezi mi na nem a uvedomuju si, jak moc sem mu ublizila, ale tak jak rikate, zit s nekym koho nemiluju.. zaslouzi si lepsi zenskou, jenze on chce me.. :-(

Proč by tvůj muž bez tebe nezvládl? Nepodceňuj ho. Možná si jen namlouváš, že jsi víc, než doopravdy jsi. To není fér, čekat, než si tvůj nový přítel zařídí práci a bydlení. Když s mužem být nechceš,odejdi hned a netahej ho za nos.
A ty řečičky, že si zaslouží lepší ženskou, to má každý, kdo partnera podváděl a odchází. To si nech od cesty. :)

Muj nadpis zni Rozum nebo cit. To znamena, ze mam velky dilema, rozum ruka, zustan s muzem, miluje te, snesl by ti modre z nebe, mate dum, deti, penize.. ale cit rika, uz dost, nemuzu mu neco nalhavat, hlavne musim premyslet, on mi sice rika, ze mi to nikdy nevycte, zacnem znovu, ale vim ja, co bude? Zdrzim se nekde a ho to bude zase drtit, ty predstavy, ze sem nekde s jinym, je mi jasny, ze duvera ke me uz bude nalomena, nevim, co by bylo horsi ..porad rika, ze kdyz odejdem, ztrati smysl zivota.  Mam o nej strach

Ono vždy když je člověk zamilovaný vidí veci jinak, ale ja to chápu kdo z nás nebyl ze ;)

To ze muž říká ze by to nezvládl to je trochu jeho vydírání. spoustu lidi mělo bolestnyrozvod i ja a zvládli to. O manžela se tak neboj on to zvládne. Ale asi bych to neprotahovala pokud jsi si jistá. Ale jak píše Eva, našla bych si bydlení ale nějakou dobu ještě potkala než bych začala bydlet s novým přítelem kvůli dětem. Dost málo jste si viděli píšeš. Tak bych pockala.

Lamatko napsal(a):

Ono vždy když je člověk zamilovaný vidí veci jinak, ale ja to chápu kdo z nás nebyl ze ;)

A ja sem byla cely zivot symbol nejistoty a vahani, sem sice Beran, ale s rozhodovanim sem mela vzdy velky problem, porad premyslim, zvazuju pro a proti.  Chvili sem na jedne strane, pak na druhe, hrozna vlastnost.. asamostatny bydleni? Vydelavam 9600 :-(

A snad ani nejde poradit jestli rozum nebo cit. Pokud budeš s manželem stejně se budete oba trápit on ti uz věřit nebude, nebyl by to vyrovnaný vztah na to uz je bohužel pozdě. A cit no můžeš byt se svým přítelem ale nebydlela bych s nim hned

No tak s tím platem to je blby to chápu. No ale když se rozhodnespro svého  muže dokážeš se přestat stýkat s novým přítelem? Asi ne...

Ja si stejně myslím ze bys nedokázala žít s někým koho nemilujes?

Je zvlastni, ze sem na to prisla az, kdyz sem potkala jeho. Mela sem milence, schazela se s nim jednou za 14-21 dnu, tehdy mi to jeste nedoslo v plne mire, ty schuzky pro me byly unik od reality, teprve, az sem potkala ho, zjistila sem, ze muze uz nemiluju a ze nejsem v tomhle dome stastna.  :-( nemela sem ho potkat

pred pul rokem sem poznala muze... jezdil miimalne, nevideli sme se treba mesic
Hm... takže jste se za toho půl roku viděli kolikrát?
shani praci... prodava dum pres realitku, ale nejde to tak, jak by melo...
Opustit zaměstnání proto, že "jeden z duvodu byl, ze chce byt mi bliz" zní romanticky, ale je dost nezodpovědný... jakýpak byly ty další důvody?
Když má střechu nad hlavou, proč se jí zbavuje? Proč tam nemůžete bydlet?
Chtela sem od muze tak pulrokna rozmyslenou
Nebo šest měsíců bez starostí, než si "miláček" najde práci a nový bydlení?

Protože jsi se opravdu zamilovala, proto svého muže uz nemilujes. Vždycky si říkám ze je Škoda když to dvoum dobrým lidem nevyjde, ze se spolu nemůžou těšit na vnoučata. Teď je to těžký si představit ze se s milencem rozejdes,ale co kdyby?

Lamatko napsal(a):

No tak s tím platem to je blby to chápu. No ale když se rozhodnespro svého  muže dokážeš se přestat stýkat s novým přítelem? Asi ne...

Samozrejme bych se musela rozhodnout pro jednoho z nich, oba mit nemuzu a kdyby to muz zjistil, uz by tak velkorysej nebyl

helena napsal(a):

pred pul rokem sem poznala muze... jezdil miimalne, nevideli sme se treba mesic
Hm... takže jste se za toho půl roku viděli kolikrát?
shani praci... prodava dum pres realitku, ale nejde to tak, jak by melo...
Opustit zaměstnání proto, že "jeden z duvodu byl, ze chce byt mi bliz" zní romanticky, ale je dost nezodpovědný... jakýpak byly ty další důvody?
Když má střechu nad hlavou, proč se jí zbavuje? Proč tam nemůžete bydlet?
Chtela sem od muze tak pulrokna rozmyslenou
Nebo šest měsíců bez starostí, než si "miláček" najde práci a nový bydlení?

Je pravda, ze sme spis milenci na telefonu, z prace odesel i z duvodu ciste praktickych, delali z neho vola, neplatili mu tolik, kolik meli, nejdriv mu dovolili jet domu, pak na posledni chvili mu prehodili svou praci.. a dum, co prodava, je asi 150 km odsud, je moznost tam jit, ale tim bych narusila zivot nejen me, ale i detem, maji tu skolu, kamarady..
To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.. jen rikam, to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet"

Napsala jsi, že máš svého muže ráda, ale nemiluješ ho. Po dvaceti letech vztahu to není málo. Druhého muže jsi patrně viděla párkrát, ale často si telefonujete. To je dost málo na takové důležité rozhodnutí. Oba můžete do telefonátů promítat své projekce a současná i budoucí realita může být naprosto jiná.
Můžu jenom napsat, co bych udělala já: Snažila bych se zapracovat na současném vztahu manželském. Vztahy nejsou housky na krámě, odejít se zdá jako nejjednodušší řešení, ale myslím, že je to jenom iluze.  :)

Carpediem to napsala rozumne. Ale těžko říct jak by se žilo vedle muže kterého nemilujes. Treba by se pak vás vztah zlepšil no ale nevím.

No ale milenci po telefonu toho člověka vůbec neznáš. Teď jsi jen poblaznena.

Lamatko napsal(a):

Carpediem to napsala rozumne. Ale těžko říct jak by se žilo vedle muže kterého nemilujes. Treba by se pak vás vztah zlepšil no ale nevím.

Lamatko, jaký rozdíl vidíš mezi miluji a mám rád? :)

To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.
Ty se mi jen zdáš... protože "to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet", tak drze požádáš manžela o "tak pulrokna rozmyslenou", abys mohla poznávat milence...

Kazdopadne vypada to, ze zitra pojedem spolu odvest jeho dceru k matce, stravime spolu pul dne v normalnich situacich, taky to bude ukazka, jak se chova v beznym zivote.. ta jeho dcera o me vi, chtela me poznat..

helena napsal(a):

To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.
Ty se mi jen zdáš... protože "to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet", tak drze požádáš manžela o "tak pulrokna rozmyslenou", abys mohla poznávat milence...

Nemysli, me je to celkem jasny, ze je to blbost, ze to nemuzeme zvladnout ani jeden.. vidim, co to s nim dela, jak ho to nici, sou to prvotni emoce, je to cerstvy, tusim, ze se to bude menit, mozna me zacne nenavidet, mozna ja konecne dostanu rozum a radsi zustanu v manzelstvi z rozumu, kdyz vidim, co se deje, kdyz se ve me po dlouhe dobe probudila laska..

MončaVa napsal(a):

helena napsal(a):

To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.
Ty se mi jen zdáš... protože "to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet", tak drze požádáš manžela o "tak pulrokna rozmyslenou", abys mohla poznávat milence...

Nemysli, me je to celkem jasny, ze je to blbost, ze to nemuzeme zvladnout ani jeden.. vidim, co to s nim dela, jak ho to nici, sou to prvotni emoce, je to cerstvy, tusim, ze se to bude menit, mozna me zacne nenavidet, mozna ja konecne dostanu rozum a radsi zustanu v manzelstvi z rozumu, kdyz vidim, co se deje, kdyz se ve me po dlouhe dobe probudila laska..

ale houby láska.......:rolleyes:
To, co nazýváš velkou láskou, jsou jen zapálená lýtka a poblázněnost........nepleť si pojmy s dojmy.

Pokud tvůj muž nemá nějaké zásadní "vady", připadají mi ta zapálená lýtka dost malicherný důvod k rozbití jinak funkční rodiny a vztahu........zvlášť kvůli někomu, s kým máš takovýhle krátký vztah na dálku a vůbec ho neznáš.

Ono když se člověk po letech zpětně podívá na všelijaké své úvahy a "hnutí mysli", tak se sám sobě diví, jaké to byly kolikrát nesmysly a malichernosti........a řekne si, chválabohu, že to ustál.......tím jsme si prošli asi všichni.
Ten dlouhodobý a okoukaný partner je proti tomu "ambulantnímu" novému samozřejmě v nevýhodě - nové koště většinou líp mete, aspoň tedy na chvíli, než se taky okouká a opotřebuje........... "když ptáčka lapají......" taky známe, žejo.

Neukvap se.........nejsi naivní osmnáctka, snaž se do svého jednání zapojit i hlavu.

stravime spolu pul dne v normalnich situacich, taky to bude ukazka, jak se chova v beznym zivote
Ale prd a vořech... půl dne nic neukáže... to je pořád ještě jen rande...

mia napsal(a):

MončaVa napsal(a):

helena napsal(a):

To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.
Ty se mi jen zdáš... protože "to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet", tak drze požádáš manžela o "tak pulrokna rozmyslenou", abys mohla poznávat milence...

Nemysli, me je to celkem jasny, ze je to blbost, ze to nemuzeme zvladnout ani jeden.. vidim, co to s nim dela, jak ho to nici, sou to prvotni emoce, je to cerstvy, tusim, ze se to bude menit, mozna me zacne nenavidet, mozna ja konecne dostanu rozum a radsi zustanu v manzelstvi z rozumu, kdyz vidim, co se deje, kdyz se ve me po dlouhe dobe probudila laska..

ale houby láska.......:rolleyes:
To, co nazýváš velkou láskou, jsou jen zapálená lýtka a poblázněnost........nepleť si pojmy s dojmy.

Pokud tvůj muž nemá nějaké zásadní "vady", připadají mi ta zapálená lýtka dost malicherný důvod k rozbití jinak funkční rodiny a vztahu........zvlášť kvůli někomu, s kým máš takovýhle krátký vztah na dálku a vůbec ho neznáš.

Ono když se člověk po letech zpětně podívá na všelijaké své úvahy a "hnutí mysli", tak se sám sobě diví, jaké to byly kolikrát nesmysly a malichernosti........a řekne si, chválabohu, že to ustál.......tím jsme si prošli asi všichni.
Ten dlouhodobý a okoukaný partner je proti tomu "ambulantnímu" novému samozřejmě v nevýhodě - nové koště většinou líp mete, aspoň tedy na chvíli, než se taky okouká a opotřebuje........... "když ptáčka lapají......" taky známe, žejo.

Neukvap se.........nejsi naivní osmnáctka, snaž se do svého jednání zapojit i hlavu.

Kolik je v dnesni dobe manzelstvi jen z rozumu, ze strachu udelat neco, z kolika manzelstvi se davno vytratila laska? Moje manzelstvi to urcitevdoted nebyla tymova prace, necitila sem ve svem muzi oporu, mu to vsechno doslo az ted, jenze ve me ta laska mezitim umrela... To co ja ted citim, je litost nad nim, vztek na sebe, ze sem to nechala dojit tak daleko a strach z toho, co bude.  Nemam davno ruzove bryle, vidim na svem pritelovi i jeho chyby, ale ty mame vsichni, v mnoha vecech mam k nemu bliz, je trochu jako ja. Jo mozna bych s nim mela tezsi zivot, ale na to clovek musi prijit sam, zkusenost je neprenosna. Ja sem se do vseho hned hnala a spoustu lidi me varovalo, misto abych uzivala zivota, vdalasem se, za rok dite, za tri dalsi .. dobre mi asi tak

Ty ses do všeho tak hnala.
A děláš to pořád.

Kolik je v dnesni dobe manzelstvi jen z rozumu, ze strachu udelat neco, z kolika manzelstvi se davno vytratila laska?
Manželství není zařízení, který nám má zajistit věčnou lásku... manželství je primárně instituce určená pro vyvedení a zajištění mláďat... takže ten "tezsi zivot" bys odchodem k příteli neměla jen ty sama, ale i tvoje děti.

Eva. napsal(a):

Ty ses do všeho tak hnala.
A děláš to pořád.

To asi delam, ale tak nejak citim, ze nastal cas zmenit to, co sem svym nejspis spatnym rozhodnutim pred patnacti lety zpackala.. samozrejme moznost, ze i tohle rozhodnuti by byl krok vedle, je realna. Sem asi srab, ctyricitka se blizi a ja sem stejna trubka jak v osmnacti.

helena napsal(a):

Kolik je v dnesni dobe manzelstvi jen z rozumu, ze strachu udelat neco, z kolika manzelstvi se davno vytratila laska?
Manželství není zařízení, který nám má zajistit věčnou lásku... manželství je primárně instituce určená pro vyvedení a zajištění mláďat... takže ten "tezsi zivot" bys odchodem k příteli neměla jen ty sama, ale i tvoje děti.

A kde mas jistotu, ze jednou se k tobe deti neotoci zady? Budes pro ne delat prvni posledni a ony to kolikrat vubec neoceni.. ale pro me sou deti samozrejme hlavni duvod, proc v tomhle manzelstvi setrvavam.. manzel priznal, ze to si taky moc dobre uvedomuje, ze si k holkam nikdy nenasel spravnou cestu. Uz parkrat sem si nemohla nevsimnout, jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim..

A kde mas jistotu, ze jednou se k tobe deti neotoci zady?
"A kde mas jistotu, ze jednou" tě nepřejede auto, jen vyjdeš na ulici?
Nezbejvá, než doufat, že je člověk vychoval dobře... a pozor, výchova nespočívá v tom, že "Budes pro ne delat prvni posledni"...
Uz parkrat sem si nemohla nevsimnout, jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim..
Nepsalas náhodou, že "manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma"?
Jak by sis teda představovala to "věnování se"?

Řekla bych, že Monča nebyla s mužem šťastná nikdy. Kdo by byl, v baráku se tchýní a s mužem věčně na cestách. Teď došlo k mezníku - má pocit, že s nově potkaným člověkem by to vyjít mohlo. Je logické, že přemýšlí, nepřijde mi to až sobecké, i když to lze nazvat kalkulem,  kdyby to nevyšlo, neměla by nic. Nvíc si uvědomuje odpovědnost - není sama, je tu dítě. Být sama bez , řešila by to asi dřív, nebo by došlo dřív k potkání toho někoho jiného. Řekla bych, že je stejně rozhodnutá odejít. Na jejím místě bych se odstěhovala - asi tam někde pracuje, ne - a dceru nechala ve střídavé péči po domluvě s manželem. Ono to milá zlatá nejde, abys byla doma pod střechou a zároveň se poznávala s tím druhým. To bych asi nestrpěla ani jako mažel ani jako tchýně, prostě se tedy rozhodni a jdi. Časem se rozvedeš nebo rozejdeš, ale každopádně tedy žij sama. Dceři umožni, aby byla jak s babičkou a tátou, tak s Tebou. Časem se uvidí. Odejdi od muže ne proto, že máš dojem, že jsi našla druhého pána, ale odejdi proto, že nadešl čas k rozchodu. Cítíš to tak, nejsi tam šťastná ani spokojená, tak co to protahovat. Já taky odešla, až byly děti dospělé, abych měla pocit, že jsem pro rodinu udělalal maximum, ale myslím, že jsem to měla udělat daleko dřív. Neměla jsem tu kuráž, stále jsem za sebou ty děti cítila. Ovšem neměla jsem mimomanželské poměry, prostě jsem šťastná nebyla, ale řekla jsem si, že to vydržím, co nejdéle to půjde. No, škoda těch let, mladý je člověk jen jednou, čím jsi starší, tím menší je asi podle mě pravděpodobnost, že někoho potkáš pro další dlouhé roky....

kalupinko, Monča má děti dvě.

helena napsal(a):

A kde mas jistotu, ze jednou se k tobe deti neotoci zady?
"A kde mas jistotu, ze jednou" tě nepřejede auto, jen vyjdeš na ulici?
Nezbejvá, než doufat, že je člověk vychoval dobře... a pozor, výchova nespočívá v tom, že "Budes pro ne delat prvni posledni"...
Uz parkrat sem si nemohla nevsimnout, jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim..
Nepsalas náhodou, že "manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma"?
Jak by sis teda představovala to "věnování se"?

Kdyz manzel dojel domu, myslis, ze si s nima treba sedl a pohral si? Nebo je vzal jen tak na vychazku? Neznal jejich problemy, nerozumi jim, ted treba se snazi, ale ty holky ho potrebovaly uz driv.  Ja sem mela a vlastne i mam otce, se kterym sem nemela nikdy moc vrely vztahy, ted ho moc nevidim a nejak mi ani nechybi.. a tak moc sem ho jako holka potrebovala.. proto me dostava do kolen, kdyz vidim, jaky vztah ma ten pritel se svou dcerou..

A jo. Stárnu, zrak mi neslouží, možná už na jaře nezaseju...a blbě čtu a chápu. Co nadělám. Dvě děti rovná se víc problémů. I tak by teda to měla rozseknout. Holky se spolčí s babičkou a tátou, když jim bude utíkat. Co se členem rodiny, který je stále duchem jinde...

Mám dojem, Mončo, že od tý doby, co se ti zapálily lejtka, je doma všechno špatně... tchýní počínaje a manželem dětem se nevěnujícím konče.
Že ti to nevadilo celý ty roky předtím - teda že jsi s tím něco neprovedla dřív...

helena napsal(a):

Mám dojem, Mončo, že od tý doby, co se ti zapálily lejtka, je doma všechno špatně... tchýní počínaje a manželem dětem se nevěnujícím konče.
Že ti to nevadilo celý ty roky předtím - teda že jsi s tím něco neprovedla dřív...

To netrefilas, vadilo mi to silene, jen sem nad tim radsi zavirala oci :-(

helena napsal(a):

Mám dojem, Mončo, že od tý doby, co se ti zapálily lejtka, je doma všechno špatně... tchýní počínaje a manželem dětem se nevěnujícím konče.
Že ti to nevadilo celý ty roky předtím - teda že jsi s tím něco neprovedla dřív...

To netrefilas, vadilo mi to silene, jen sem nad tim radsi zavirala oci :-(

jen sem nad tim radsi zavirala oci
Pak si ovšem můžeš stěžovat jen sama na sebe... ne na to, že ti "ti druzí" ničili život.

helena napsal(a):

jen sem nad tim radsi zavirala oci
Pak si ovšem můžeš stěžovat jen sama na sebe... ne na to, že ti "ti druzí" ničili život.

Nikdy sem nerekla, ze mi ho nicili ostatni, ja si moc dobre uvedomuju, ze za svy trable sem zodpovedna hlavne ja, proto s tim chci konecne neco delat, druha vec je, jestli by to ty trable vyresilo

Nikdy sem nerekla, ze mi ho nicili ostatni
Dobře... tak neničili... jen znepříjemňovali... "Zijeme v dome s tchyni o 40 let starsi, takze sme zakonite mely a obcas mame spolu spory, je to zenska generalka, skoro nic v tomhle baraku neni po mem, nemela sem ani u muze zastani... necitila sem ve svem muzi oporu... jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim"
Ale zas na druhou stranu to možná zas mělo jiný výhody...

Heleno jaké výhody?

Monco co se zkusit spíše poradit v nějaké poradně?tady se toho moc nevymyslí a hlavně neznáme cely ten příběh atd...

jaké výhody?
Střechu nad hlavou, vydělávajícího manžela, možná i hlídací babičku ze začátku... například.
Vzhledem k výši Mončiný vejplaty výhod až dost.

helena napsal(a):

jaké výhody?
Střechu nad hlavou, vydělávajícího manžela, možná i hlídací babičku ze začátku... například.
Vzhledem k výši Mončiný vejplaty výhod až dost.

Jo to je jasny, vyhody tu samozrejme byly, tak jak pises, ale co laska? Porozumneni? Pocit, ze tu ses doma?

MončaVa napsal(a):

Jo to je jasny, vyhody tu samozrejme byly, tak jak pises, ale co laska? Porozumneni? Pocit, ze tu ses doma?

Vždyť jsi tam nemusela být. Ani teď nemusíš. Přijde mi, že jsi akorát vypočítavá. Kdybys nepotkala toho muže, ani by tě nenapadlo tohle řešit. Láska je krásná. Souhlasím. Partneři by nejspíš spolu neměli být bez lásky. Máte ještě nesamostatné děti.  Halt musíš skákat jenom tak, jak kapsa stačí. A dovolím si poznamenat, že tohoto nového muže téměř vůbec neznáš. Telefonický vztah nic neznamená. Ty ho bereš jenom jako záchranu a to kdoví jestli. Dala sis půl roku na to, aby sis mohla spočítat, se kterým ti bude líp. :dumbom: Buď odejdi hned anebo se s tím mužem rozejdi a pracuj na vztahu s manželem, když on chce s tebou být přes tvou nevěru.

Z tvého psaní, že tě muž "neskutečně miluje" jsem nabyla dojmu, že tě miluje se vším, co k tomu patří.
To, co píšeš, svědčí spíš o tvojí celkové nespokojenosti  se svým životem, než jen s mužem a řešit tohle novým vztahem mi přijde nešťastné..............nejprve bych si asi vyřešila sama svůj život, pokud jsem s tím současným nespokojená a až pak šla do nových vztahů.

Já bych tedy měla obavy vsadit všechno na jednu kartu a vložit osud své rodiny do rukou někoho, koho ani pořádně neznám.........tohle bych neriskovala. V první řadě bych spoléhala sama na sebe a zabezpečila sebe a děti.

Ale nikde není psáno, že to nemůže vyjít. Je to jen o míře rizika, které jsme ochotni podstoupit.

Jo to je jasny, vyhody tu samozrejme byly, tak jak pises, ale co laska? Porozumneni? Pocit, ze tu ses doma?
Nějakejch patnáct roků jsi to "snášela"... a skoro bych řekla, že kdyby na tebe tvůj poslední milenec neprasknul, docela spokojeně bys to snášela dál... jen si občas odskočila na jinej trávníček...

helena napsal(a):

Jo to je jasny, vyhody tu samozrejme byly, tak jak pises, ale co laska? Porozumneni? Pocit, ze tu ses doma?
Nějakejch patnáct roků jsi to "snášela"... a skoro bych řekla, že kdyby na tebe tvůj poslední milenec neprasknul, docela spokojeně bys to snášela dál... jen si občas odskočila na jinej trávníček...

Ja za tech patnact let rezignovala, i kdyz podvedome sem tusila, ze takhle zit nechci, nez sem potkala ho, neverila sem, ze bych se jeste dokazala zalaskovat, rikala sem si, kaslu na nejakou lasku, vsechno je jen o sexu, laska neni. Ale potkala sem ho a ouha.. rozhodne sem nemela v planu dal nasazovat muzi parohy, myslis, ze sem si tu neveru njak zvlast uzivala? Joo byl to pro me uzasnej pocit, ze jeste dokazu rozpalit chlapa, ale me vlastne ani moc o nejaky sex neslo, delalo mi dobre na mou dusicku, ze me ten dotycny bere, ja si v mladi obdivu neuzila.. nechci se hajit za sve chovani, ted vim, ze to byla hloupost, musela sem tim ale projit, abych na to prisla. Pak sem potkala ho, hned sme si padli do noty, byl stastny uz jen proto, ze me muze videt, vratila sem mu chut do zivota, proste brnknul mi na partnerskou strunu, ne jen mileneckou..

Heleno a Evo proč taková slova, ze je vypočítává? Vy se cely život chováte podle pravidel. Uz se to někde psala ale fakt mě štve jak nehezky se dokazi některé zeny pustit do člověka, který potřebuje poradit a momentálně asi nepříznivá pěkné období.

Monco raději jdi do poradny tady te rozmasakrujou a budeš na tom hůř než jsi

proč taková slova, ze je vypočítává?
Ale prd a vořech... to ty si to takhle vykládáš...
Akorát jsem konstatovala, že výhody zřejmě převážily nad tím, co by Monča doopravdy chtěla.
Nakonec ona to sama přiznává...

Lamatko napsal(a):

Monco raději jdi do poradny tady te rozmasakrujou a budeš na tom hůř než jsi

Ja se za to na ne nezlobim, kdybych nezazila tuhle situaci na vlastni kuzi a cetl a tuhle diskuzi, klepala bych si na celo, ze ta zenska (myslim sebe) je blazen, kdo to nezazil, nepochopi to v plne mire. Ale dik Lamatko za podporu :-)

Nemyslím si, že chce Monča poradit. Ona je rozhodnutá odejít za tím mužem, kterého téměř nezná, ale až on se zařídí, aby měli kde bydlet a najde si práci. Ona dle toho, co píše, nemá v úmyslu zůstávat s manželem. Ale ani postavit se na vlastní nohy a stát se nezávislou.

Lamatko napsal(a):

Monco raději jdi do poradny tady te rozmasakrujou a budeš na tom hůř než jsi

Poradna by byla vhodná, kdyby Monča chtěla zůstat se svým manželem a napravit  - zlepšit jejich vztah. V téhle situaci, když s manželem zůstat nechce, to vnímám jako od věci.

Jsi připravená na to, že s tebou tvoje děti nebudou chtít odejít? Nebudou třeba chtít jít bydlet někam, kde to neznají, s chlapem, kterého neznají. Jsou už dost velké a to se klidně může stát.

MončaVa napsal(a):

Preju vsem krasne rano, chtela bych znat vas nazor.I kdyz je mi trochu jasna odpoved vetsiny z vas. Jsem vdana patnact let a s manzelem sme spolu dvacet let. Zijeme v dome s tchyni o 40 let starsi, takze sme zakonite mely a obcas mame spolu spory, je to zenska generalka, skoro nic v tomhle baraku neni po mem, nemela sem ani u muze zastani, manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma. Kdyz dojel domu, chtel mit klid. Nejsem v tomhle baraku stastna. A ted hlavni problem. Byl to muj prvni kluk, 18 let sem mela nad hlavou svatozar. Ale pred dvema roky sem zacla trochu blbnout, mela sem par uletu, dva komplikovany vztahy, muz o tom samozrejme nevedel, aspon sem si to myslela, ale pred pul rokem sem poznala muze, ktery je mi pritelem, milackem, chtel by se mnou zit. Muj muz na to prisel a totalne se sesypal. Tak jak sem hoza celou dobu nevidela uronit slzu, ted mi porad breci, nespi, nema chut na jidlo, rozhodl se, ze bude bojovat, ze nas s holkama nechce ztratit, vsechno mu pry doslo az ted, jak spatne se staral o to, aby nam laska vydrzela. On me neskutecne miluje, zadnou jinou nechce, chce se zmenit, zacit znovu. Rekl ale, ze mi ve stesti branit nechce, abych s nim nezustala jen ze soucitu, pochopil, ze uz ho nemiluju, jsem ze vseho nestastna, vim, ze kdyz odejdu, znicim ho. Do toho to prozrazeni prislo ve spatnou dobu, pritel momentalne nema co nabidnout, resi praci, zatimbysme nemeli kde bydlet, potrebovala bych jeste cas, nez vsechno vyresi. Miluju ho moc, hlavne bych konecne zacala zit jinak, po svem. Samozrejme holky sou na prvnim miste, sou v puberte, nevim, co by to s nima udelalo. Cely zivot porad beru na nekoho ohledy a na sebe sem nehledela

Co se týče té poslední věty - popíráš ji tím, že sama píšeš, že už jsi nějaké úlety měla.
A taky tím, jak vypočítavě řešíš to, že k prozrazení došlo v nevhodnou dobu. Co vůbec neřešíš, jsou holky. Píšeš, že jsou na prvním místě, ale snad si nemyslíš, že ony s Tebou odejdou do nějaké nejistoty k chlapovi, kterého vůbec neznají? Počítáš s tím, že budou chtít zůstat tam, kde jsou?
Že zamilovanost po určité době pomine, je snad jasné a normální.
Jsi ochotná vše opustit (možná i děti) kvůli chlapovi, kterého vlastně neznáš?

P. S. teď teprv jsem dočetla do konce a koukám, že jsem se s některými v náhledu shodla.
Jsem v šoku, že jsi se svým miláčkem prožila "normálně" teprve pouhý půlden a už přemýšlíš o tom, že půjdeš od manžela. Navíc - Tvůj milý je stavbyvedoucí - nedošlo Ti,  že bude taky celé dny v práci, možná i víc dní, pokud budou mít zakázku daleko?

MončaVa napsal(a):

Muj nadpis zni Rozum nebo cit. To znamena, ze mam velky dilema, rozum ruka, zustan s muzem, miluje te, snesl by ti modre z nebe, mate dum, deti, penize.. ale cit rika, uz dost, nemuzu mu neco nalhavat, hlavne musim premyslet, on mi sice rika, ze mi to nikdy nevycte, zacnem znovu, ale vim ja, co bude? Zdrzim se nekde a ho to bude zase drtit, ty predstavy, ze sem nekde s jinym, je mi jasny, ze duvera ke me uz bude nalomena, nevim, co by bylo horsi ..porad rika, ze kdyz odejdem, ztrati smysl zivota.  Mam o nej strach

Ty tak kecáš :jojo:
Rozum nebo cit?
Kecy v kleci.
Ty v tom totiž jedeš jen a jen rozumem.
Strach o muže to je jen tvoje špatný svědomí a to pochází taky z rozumu. A daleko víc se bojíš o sebe - jak uneseš následky svého chování, jak dáš nový domov dcerám, když není kde brát, jak si před sebou zodpovíš případné mužovo selháním, pokud vyvede nějakou hloupost, jak ustojíš fakt, že z miláčka se třeba zase stane jen další chlapeček, kterého si maminka v tobě spletla s chlapem...blá blá!

Jakmile proti sobě postavíš Rozum a Cit, to jest Hlavu a Lásku - Intuici, chováš se jak někdo, kdo přemýšlí, kterou nohu si uřeže, aby mohl lépe utíkat odněkud, kde nechce být...
Pitomost, že?
Však to říkám: ty tak děsně kecáš :rolleyes:

Radši si ty obě nohy - rozum a cit srovnej do latě, abys se nemusela sama za sebe stydět.
Máš právo na vlastní štěstí, nemusíš zůstávat s mužem, kterého nebereš, kterým v skrytu duše nejspíš pohrdáš - chlap, který brečí a hroutí se není věru moc k obdivování...Ale na druhou stranu, to je situace, kterou sis způsobila sama. Zkus se k ní tedy postavit čelem, nevydávej za cit něco, co je jen tvůj zcela obyčejnej strach z budoucnosti....
A probuď v sobě skutečný cit. Obyčejnou lásku sama k sobě, která si ustojí následky svých činů.
A nepotřebuje svým kličkováním ničit druhé.
Jinak  jsi bez šance.

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Carpe, zajímavá otázka. Takže jsem se zamyslela a ano - pro mě je chlap, který brečí, zřejmě nepřijatelný.Pokud tedy nejde o úmrtí, pohřeb.

carpediem napsal(a):

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Ale nejsou, klidně můžou brečet. Jenže on je pláč a pláč, Pokud chlap projeví pohnutí nad lidskými osudy, nezůstává o to méně chlapem, ale pokud se dojímá sám nad sebou a používá to dokonce proti ženě,které chce imponovat, tak to prostě není chlap, ale kluk. Jasný? Nebo to máš jinak? No..to klidně můžeš :) Opravdu, žádný problém ;)

Judyna napsal(a):

Carpe, zajímavá otázka. Takže jsem se zamyslela a ano - pro mě je chlap, který brečí, zřejmě nepřijatelný.Pokud tedy nejde o úmrtí, pohřeb.

Proč nepřijatelný? Připadá ti tím méně mužný?

Judyna napsal(a):

Carpe, zajímavá otázka. Takže jsem se zamyslela a ano - pro mě je chlap, který brečí, zřejmě nepřijatelný.Pokud tedy nejde o úmrtí, pohřeb.

Asik tak ;)

Podle mne má být muž ženě oporou, bezpečím, ochranou...
Pokud se hroutí z toho, že ho už nemiluje, nejí, nespí a kvůli tomu před ní pláče, tak to asi není ani jedno, ani druhé, ani třetí...ani desáté :jojo:

Ovšem nevylučuji, že některé ženy to mohou cítit jinak. Proč ne, pak to tak mají doma...

Pandorraa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Ale nejsou, klidně můžou brečet. Jenže on je pláč a pláč, Pokud chlap projeví pohnutí nad lidskými osudy, nezůstává o to méně chlapem, ale pokud se dojímá sám nad sebou a používá to dokonce proti ženě,které chce imponovat, tak to prostě není chlap, ale kluk. Jasný? Nebo to máš jinak? No..to klidně můžeš :) Opravdu, žádný problém ;)

Proč používáš formulace používá proti..to mne ještě zajímá

Říká ti něco výraz: citové vyděračství?

Říká, ale neodvažovala bych se bez dobré znalosti člověka posuzovat, co je CV, manipulace nebo pouze důsledek skutečného prožitku, kdy se člověk může ocitnout na hranici svých psychických sil. Mám ale dojem, že tady někde dotyčná psala, že jí manžel řekl, že jí případně nechce stát v cestě.

Proto bych si nebyla jistá výše zmiňovanou formulací.

Tak mě tak napadá: Jak by měl správný chlap dávat průchod emocím, které jsou vyvolávány jeho momentální životní situací, nikoliv cizími životními osudy?

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Ale nejsou, klidně můžou brečet. Jenže on je pláč a pláč, Pokud chlap projeví pohnutí nad lidskými osudy, nezůstává o to méně chlapem, ale pokud se dojímá sám nad sebou a používá to dokonce proti ženě,které chce imponovat, tak to prostě není chlap, ale kluk. Jasný? Nebo to máš jinak? No..to klidně můžeš :) Opravdu, žádný problém ;)

Proč používáš formulace používá proti..to mne ještě zajímá

Sveho muze sem videla brecet poprve az ted po dvaceti letech, nebrecel ani, kdyz mu v devatenacti umrel otec, proste byl vychovavanej ve stylu, breci jen srabi, tech dvacet let nechaval sve city v sobe a nedovolil jim vyplavat na povrch.. to ze zacal brecet az ted, to jsou nahromadeny emoce, zjistil, ze nema smysl hrat tvrdaka, kdyz vevnitr je podle neho sracka.. ale me to prekvapilo, dvacet let sem nevedela, co v nem je neno spis .. tusila sem to a mrzelo me, ze nedokaze dat sve city najevo.. ted mi to teda opravdu vynahrazuje dvojnasob.. sem z toho zmatena, takovyho ho neznam, ale urcite si ho kvuli tomu nevazim o to min, pro me je to prave symbol, ze neni tak tvrdej

carpediem napsal(a):

Judyna napsal(a):

Carpe, zajímavá otázka. Takže jsem se zamyslela a ano - pro mě je chlap, který brečí, zřejmě nepřijatelný.Pokud tedy nejde o úmrtí, pohřeb.

Proč nepřijatelný? Připadá ti tím méně mužný?

Ano, pokud pláče kvůli potížím ve vztahu, tak ano.
Pokud pláče kvůli úmrtí nebo (já nevím) těžce nemocnému dítěti, tak ne.
Ale nikomu to nevnucuju, tak to mám prostě já.

carpediem napsal(a):

Říká, ale neodvažovala bych se bez dobré znalosti člověka posuzovat, co je CV, manipulace nebo pouze důsledek skutečného prožitku, kdy se člověk může ocitnout na hranici svých psychických sil. Mám ale dojem, že tady někde dotyčná psala, že jí manžel řekl, že jí případně nechce stát v cestě.

Hm.
Tak se neodvažuj, já se v tomhle případě odvážím klidně, protože řeči se říkají a voda teče...
Ono totiž vůbec nezáleží na tom, co kdo říká, ale na tom, co kdo dělá.
Tedy mně na tom záleží, ostatní jsou pro mne prostě jen ty řeči - kecy v kleci.

carpediem napsal(a):

Tak mě tak napadá: Jak by měl správný chlap dávat průchod emocím, které jsou vyvolávány jeho momentální životní situací, nikoliv cizími životními osudy?

Nechápeš to a nebo to nechceš pochopit?
Řekla jsem ať si klidně brečí. A to dokonce i sám nad sebou. Ale někde u psychologa, kamaráda a ne před vlastní ženou.
Kvůli které vlastně pláče. Jak ona mu s tím asi tak může pomoci?

MončaVa napsal(a):

Sveho muze sem videla brecet poprve az ted po dvaceti letech, nebrecel ani, kdyz mu v devatenacti umrel otec, proste byl vychovavanej ve stylu, breci jen srabi, tech dvacet let nechaval sve city v sobe a nedovolil jim vyplavat na povrch.. to ze zacal brecet az ted, to jsou nahromadeny emoce, zjistil, ze nema smysl hrat tvrdaka, kdyz vevnitr je podle neho sracka.. ale me to prekvapilo, dvacet let sem nevedela, co v nem je neno spis .. tusila sem to a mrzelo me, ze nedokaze dat sve city najevo.. ted mi to teda opravdu vynahrazuje dvojnasob.. sem z toho zmatena, takovyho ho neznam, ale urcite si ho kvuli tomu nevazim o to min, pro me je to prave symbol, ze neni tak tvrdej

O tohle přece nejde.
Vážit si muže jako člověka a vážit si ho jako partnera, to někdy jde dost těžké skloubit.

Pandorraa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Carpe, zajímavá otázka. Takže jsem se zamyslela a ano - pro mě je chlap, který brečí, zřejmě nepřijatelný.Pokud tedy nejde o úmrtí, pohřeb.

Asik tak ;)

Podle mne má být muž ženě oporou, bezpečím, ochranou...
Pokud se hroutí z toho, že ho už nemiluje, nejí, nespí a kvůli tomu před ní pláče, tak to asi není ani jedno, ani druhé, ani třetí...ani desáté :jojo:

Ovšem nevylučuji, že některé ženy to mohou cítit jinak. Proč ne, pak to tak mají doma...

Teprve teď jsem si přečetla i tuto odpověď. Všimla jsem si, že dost často přidáváš na závěr zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, kteří nesdílejí stejné názory, viz. Proč ne...... Proč tak činíš?  Jak to máš doma ty? :)

ať si klidně brečí... někde u psychologa, kamaráda a ne před vlastní ženou
Mně to přijde trochu podobný tomu, když manžel "brečí" před manželkou, že ho opustila milenka...

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Carpe, zajímavá otázka. Takže jsem se zamyslela a ano - pro mě je chlap, který brečí, zřejmě nepřijatelný.Pokud tedy nejde o úmrtí, pohřeb.

Asik tak ;)

Podle mne má být muž ženě oporou, bezpečím, ochranou...
Pokud se hroutí z toho, že ho už nemiluje, nejí, nespí a kvůli tomu před ní pláče, tak to asi není ani jedno, ani druhé, ani třetí...ani desáté :jojo:

Ovšem nevylučuji, že některé ženy to mohou cítit jinak. Proč ne, pak to tak mají doma...

Teprve teď jsem si přečetla i tuto odpověď. Všimla jsem si, že dost často přidáváš na závěr zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, kteří nesdílejí stejné názory, viz. Proč ne...... Proč tak činíš?  Jak to máš doma ty? :)

Všimla jsem si, že dost podléháš svým vlastním domněnkám.
Pokud je to pro tebe zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, co se mnou nesouhlasí, tak s tím asi nic nenadělám. A už vůbec nemám pocit, že bych ti měla něco vysvětlovat. Opravdu si o tom mysli, co chceš.

Pandorraa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Asik tak ;)

Podle mne má být muž ženě oporou, bezpečím, ochranou...
Pokud se hroutí z toho, že ho už nemiluje, nejí, nespí a kvůli tomu před ní pláče, tak to asi není ani jedno, ani druhé, ani třetí...ani desáté :jojo:

Ovšem nevylučuji, že některé ženy to mohou cítit jinak. Proč ne, pak to tak mají doma...

Teprve teď jsem si přečetla i tuto odpověď. Všimla jsem si, že dost často přidáváš na závěr zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, kteří nesdílejí stejné názory, viz. Proč ne...... Proč tak činíš?  Jak to máš doma ty? :)

Všimla jsem si, že dost podléháš svým vlastním domněnkám.
Pokud je to pro tebe zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, co se mnou nesouhlasí, tak s tím asi nic nenadělám. A už vůbec nemám pocit, že bych ti měla něco vysvětlovat. Opravdu si o tom mysli, co chceš.

Taky odpověď. Nicméně by mne tedy zajímalo tvoje vlastní vysvětlení napsaného, když to vnímám špatně.

helena napsal(a):

ať si klidně brečí... někde u psychologa, kamaráda a ne před vlastní ženou
Mně to přijde trochu podobný tomu, když manžel "brečí" před manželkou, že ho opustila milenka...

Já bych dokonce řekla, že je to úplně jedno, protože v téhle situaci je manželka vždycky víc maminka než právě manželka.

Většina žen si i tak, stejně jako Monča svého muže váží, většinou je i za co, má jistě spoustu fajn vlastností, ale neberou je jako partnery, mají je rády, nemilují je, protože jim prostě jako chlapi neimponují. A to většinou trvá roky, to není jen o tom, že se chlapec po letech rozbrečel a na svou ženu pustil ten nejhorší sajrajt, který v sobě roky držel. To je pak prostě konečná, protože vložil něco, co je jeho, někam, kam to vůbec nepatří... A hlavně Monča mu s tím vůbec nemůže pomoci, leda by tak udělala na svůj úkor, a o tom láska přece není.

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Teprve teď jsem si přečetla i tuto odpověď. Všimla jsem si, že dost často přidáváš na závěr zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, kteří nesdílejí stejné názory, viz. Proč ne...... Proč tak činíš?  Jak to máš doma ty? :)

Všimla jsem si, že dost podléháš svým vlastním domněnkám.
Pokud je to pro tebe zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, co se mnou nesouhlasí, tak s tím asi nic nenadělám. A už vůbec nemám pocit, že bych ti měla něco vysvětlovat. Opravdu si o tom mysli, co chceš.

Taky odpověď. Nicméně by mne tedy zajímalo tvoje vlastní vysvětlení napsaného, když to vnímám špatně.

Třeba to nevnímáš špatně. To vůbec netvrdím. Vnímáš to tak, jak to ve tvém světě chodí, tak, jak to máš TY.
Tady prostě není CO vysvětlovat.
Zvlášť když mně je opravdu jedno, co ty si o tom myslíš a nemám sebemenší chuť tě přesvědčovat o nějaké své pravdě, BI.
Není to pro mne důležité a taky tu o to vůbec nejde.

kalupinka napsal(a):

Řekla bych, že Monča nebyla s mužem šťastná nikdy. Kdo by byl, v baráku se tchýní a s mužem věčně na cestách. Teď došlo k mezníku - má pocit, že s nově potkaným člověkem by to vyjít mohlo. Je logické, že přemýšlí, nepřijde mi to až sobecké, i když to lze nazvat kalkulem,  kdyby to nevyšlo, neměla by nic. Nvíc si uvědomuje odpovědnost - není sama, je tu dítě. Být sama bez , řešila by to asi dřív, nebo by došlo dřív k potkání toho někoho jiného. Řekla bych, že je stejně rozhodnutá odejít. Na jejím místě bych se odstěhovala - asi tam někde pracuje, ne - a dceru nechala ve střídavé péči po domluvě s manželem. Ono to milá zlatá nejde, abys byla doma pod střechou a zároveň se poznávala s tím druhým. To bych asi nestrpěla ani jako mažel ani jako tchýně, prostě se tedy rozhodni a jdi. Časem se rozvedeš nebo rozejdeš, ale každopádně tedy žij sama. Dceři umožni, aby byla jak s babičkou a tátou, tak s Tebou. Časem se uvidí. Odejdi od muže ne proto, že máš dojem, že jsi našla druhého pána, ale odejdi proto, že nadešl čas k rozchodu. Cítíš to tak, nejsi tam šťastná ani spokojená, tak co to protahovat. Já taky odešla, až byly děti dospělé, abych měla pocit, že jsem pro rodinu udělalal maximum, ale myslím, že jsem to měla udělat daleko dřív. Neměla jsem tu kuráž, stále jsem za sebou ty děti cítila. Ovšem neměla jsem mimomanželské poměry, prostě jsem šťastná nebyla, ale řekla jsem si, že to vydržím, co nejdéle to půjde. No, škoda těch let, mladý je člověk jen jednou, čím jsi starší, tím menší je asi podle mě pravděpodobnost, že někoho potkáš pro další dlouhé roky....

souhlas .. pěkně napsáno

Pandorraa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Všimla jsem si, že dost podléháš svým vlastním domněnkám.
Pokud je to pro tebe zevšeobecňující hodnocení cílené na ty, co se mnou nesouhlasí, tak s tím asi nic nenadělám. A už vůbec nemám pocit, že bych ti měla něco vysvětlovat. Opravdu si o tom mysli, co chceš.

Taky odpověď. Nicméně by mne tedy zajímalo tvoje vlastní vysvětlení napsaného, když to vnímám špatně.

Třeba to nevnímáš špatně. To vůbec netvrdím. Vnímáš to tak, jak to ve tvém světě chodí, tak, jak to máš TY.
Tady prostě není CO vysvětlovat.
Zvlášť když mně je opravdu jedno, co ty si o tom myslíš a nemám sebemenší chuť tě přesvědčovat o nějaké své pravdě, BI.
Není to pro mne důležité a taky tu o to vůbec nejde.

:)

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Taky odpověď. Nicméně by mne tedy zajímalo tvoje vlastní vysvětlení napsaného, když to vnímám špatně.

Třeba to nevnímáš špatně. To vůbec netvrdím. Vnímáš to tak, jak to ve tvém světě chodí, tak, jak to máš TY.
Tady prostě není CO vysvětlovat.
Zvlášť když mně je opravdu jedno, co ty si o tom myslíš a nemám sebemenší chuť tě přesvědčovat o nějaké své pravdě, BI.
Není to pro mne důležité a taky tu o to vůbec nejde.

Proč ten konfrontační tón? Proč se vztekáš?

Holkyyy :-) hlavne zadny hadky ;-) berte to tak, co clovek to nazor.

Eva. napsal(a):

Nemyslím si, že chce Monča poradit. Ona je rozhodnutá odejít za tím mužem, kterého téměř nezná, ale až on se zařídí, aby měli kde bydlet a najde si práci. Ona dle toho, co píše, nemá v úmyslu zůstávat s manželem. Ale ani postavit se na vlastní nohy a stát se nezávislou.

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemyslím si, že chce Monča poradit. Ona je rozhodnutá odejít za tím mužem, kterého téměř nezná, ale až on se zařídí, aby měli kde bydlet a najde si práci. Ona dle toho, co píše, nemá v úmyslu zůstávat s manželem. Ale ani postavit se na vlastní nohy a stát se nezávislou.

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

:supr:

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?
Z toho, co tu zatím napsala, nejsou děti to, nač by myslela v první řadě.
Ale můžu se mejlit...

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemyslím si, že chce Monča poradit. Ona je rozhodnutá odejít za tím mužem, kterého téměř nezná, ale až on se zařídí, aby měli kde bydlet a najde si práci. Ona dle toho, co píše, nemá v úmyslu zůstávat s manželem. Ale ani postavit se na vlastní nohy a stát se nezávislou.

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

No prave :-) kolik zenskych, co sou samy s detma, tre bidu s nouzi? V dnesni dobe byt na vsechno sama neni vubec sranda, to je taky jedna z veci, proc to neni jen tak osamostatnit se .

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemyslím si, že chce Monča poradit. Ona je rozhodnutá odejít za tím mužem, kterého téměř nezná, ale až on se zařídí, aby měli kde bydlet a najde si práci. Ona dle toho, co píše, nemá v úmyslu zůstávat s manželem. Ale ani postavit se na vlastní nohy a stát se nezávislou.

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

Nerozumím. Kde čteš, že je na tom (čem?) něco strašného.

helena napsal(a):

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?
Z toho, co tu zatím napsala, nejsou děti to, nač by myslela v první řadě.
Ale můžu se mejlit...

Kdybych nemyslela na deti, uz davno sem jinde, ale opravdu nemam v umyslu vodit jim porad nove tatinky, jak to mnoho zenskych dela

MončaVa, bez urážky, ale když čtu tvoje příspěvky, tak mi přijde, jak  kdyby to psala nějaká 18ti letá slečna...

To, že to prasklo, je asi hlavně tvoje chyba, měla sis dávat pozor. Obzvlášť tehdy, pokud jsi chtěla ještě počkat a více se s přítelem poznat. Chtít po manželovi 1/2 roku na "zkušenou" s milencem je docela hustý kafe teda....jak by ses tvářila ty, kdyby ta situace była opačně? Manžel poblázněnej do milenky a žádá po tobě 1/2 roku na rozmyšlenou?

Jinak mi přijde, že jdeš z bláta do louže.
S přítelem jsi moc času nestrávila na to, že s nim plánuješ žít. To, že teď na tebe má čas je jasny - když je bez prace.
A vztah přes telefon je dost o ničem, pokud do toho plánuješ zatahovat i děti. A kdyby ti šl o děti, tak hledáš řešení, jak se postavit na vlastní nohy, abys nemusela být závislá na tom, jak se k tobě kdo chová nebo nechová a jak se kde cítíš nebo necitíš. S přítelem sis ani nevyzkoušela bydlet, předpokládám, že jste spolu nestrávili ani víc dni společně např. i s dětmi... To, že má tvůj přítel fajn vztah se SVOJÍ dcerou ještě nemusí znamenat, že to bude mít stejné s tvými dětmi.

Neuraž se prosím, ale celý ten tvůj "vztah" s přítelem mi přijde jen jako "kalhotkové" pobláznění a tahat kvůli tomu děti z jejich prostředí je dost nevyzrálé řešení.


Pokud se rozhodneš pro manžela a mít tajne dál milence, tak bys měla být pak mnohem víc opatrnější, aby to zase neruplo.

MončaVa napsal(a):

No prave :-) kolik zenskych, co sou samy s detma, tre bidu s nouzi? V dnesni dobe byt na vsechno sama neni vubec sranda, to je taky jedna z veci, proc to neni jen tak osamostatnit se .

Jo, to sis ale měla rozmyslet dříve, než jsi začala svého manžela podvádět. Že to tak může dopadnout. Však tě nikdo nenutí. To ty sama se chceš zavěsit na krk dalšímu, abys nebyla sama. Jenže ten ani nemá práci.
Ty přece neřešíš, že třeš bídu s nouzí. Ty píšeš, jaká jsi chudinka, když jsi doteď nedbala na sebe, jenom na druhé.
Mončo, tvé dcery ví, že chceš odejít? Co tomu říkají? Co bys dělala, kdyby s tebou nechtěly odejít?

Eva. napsal(a):

MončaVa napsal(a):

No prave :-) kolik zenskych, co sou samy s detma, tre bidu s nouzi? V dnesni dobe byt na vsechno sama neni vubec sranda, to je taky jedna z veci, proc to neni jen tak osamostatnit se .

Jo, to sis ale měla rozmyslet dříve, než jsi začala svého manžela podvádět. Že to tak může dopadnout. Však tě nikdo nenutí. To ty sama se chceš zavěsit na krk dalšímu, abys nebyla sama. Jenže ten ani nemá práci.
Ty přece neřešíš, že třeš bídu s nouzí. Ty píšeš, jaká jsi chudinka, když jsi doteď nedbala na sebe, jenom na druhé.
Mončo, tvé dcery ví, že chceš odejít? Co tomu říkají? Co bys dělala, kdyby s tebou nechtěly odejít?

Ja se prece ale nelituju, jen sem chtela trochu vysvetlit svuj problem, jen bych proste nerada dopadla tak, ze az budu stara, zjistim, ze sem nezila svuj zivot, ale jen pro druhy, ktery to ve finale ani neoceni.. jo mozna se chovam jak pubertacka, asi proto, ze sem to nedtihla v dobe, kdy sem mela. Holky to zatim nevi, aspon myslim, nechci jim zatim motat kebulky

Ty jsi maminkou holčiček proto, aby to ve finále ocenily?

Svůj život pro sebe můžeš žít i se svým mužem.
Přijde mi opravdu nešťastné uvažovat o životě s mužem, který nemá práci a bydlení,  který ještě tvé holky ani neviděl,...  Z toho, že se hezky chová ke své dceři, nemůžeš usoudit, že se tak bude chovat i k tvým dcerám. To bude úplně jiný vztah.
Jak to doma vysvětluješ, když odejdeš a pojedeš s tím mužem někam odvézt jeho dceru? Manžel je  v práci a o tvé dcery se zatím stará tvá tchýně? Nebo to manžel ví? Protože ty přece musíš přítele víc poznávat, abys věděla, jestli s ním anebo bude přece jenom dobrý i manžel?

sandra napsal(a):

MončaVa, bez urážky, ale když čtu tvoje příspěvky, tak mi přijde, jak  kdyby to psala nějaká 18ti letá slečna...

To, že to prasklo, je asi hlavně tvoje chyba, měla sis dávat pozor. Obzvlášť tehdy, pokud jsi chtěla ještě počkat a více se s přítelem poznat. Chtít po manželovi 1/2 roku na "zkušenou" s milencem je docela hustý kafe teda....jak by ses tvářila ty, kdyby ta situace była opačně? Manžel poblázněnej do milenky a žádá po tobě 1/2 roku na rozmyšlenou?

Jinak mi přijde, že jdeš z bláta do louže.
S přítelem jsi moc času nestrávila na to, že s nim plánuješ žít. To, že teď na tebe má čas je jasny - když je bez prace.
A vztah přes telefon je dost o ničem, pokud do toho plánuješ zatahovat i děti. A kdyby ti šl o děti, tak hledáš řešení, jak se postavit na vlastní nohy, abys nemusela být závislá na tom, jak se k tobě kdo chová nebo nechová a jak se kde cítíš nebo necitíš. S přítelem sis ani nevyzkoušela bydlet, předpokládám, že jste spolu nestrávili ani víc dni společně např. i s dětmi... To, že má tvůj přítel fajn vztah se SVOJÍ dcerou ještě nemusí znamenat, že to bude mít stejné s tvými dětmi.

Neuraž se prosím, ale celý ten tvůj "vztah" s přítelem mi přijde jen jako "kalhotkové" pobláznění a t
ahat kvůli tomu děti z jejich prostředí je dost nevyzrálé řešení.

Kdyby, kdyby.. to uz ted proste nevratim, i kdybych se snazila sebevic, navic muz tvrdi, ze neco tusil uz driv, pry sem se zacla chovat jinak. A jak mam poznat, jaky ten clovek je v realnym zivote? To muzu jen tusit, copak se muzu zbalit treba i s holkama a jet s nim nekam? Kdyz je clovek vdany, neni to tak jednoduchy.. a kolikrat stejne cloveka poznas az po letech.  Treba jako ja sveho muze.

Pokud se rozhodneš pro manžela a mít tajne dál milence, tak bys měla být pak mnohem víc opatrnější, aby to zase neruplo.

Eva. napsal(a):

Ty jsi maminkou holčiček proto, aby to ve finále ocenily?

Momentalne narazim na to, ze neco podobnyho se stalo kamaradce, pro deti by udelalaprvni posledni a ony se ve finale otocily proti ni, ze chteji byt radsi s tatinkem.. nerikam, ze se to muze stat i me, ale obetovat se pro deti, to beru, ale ne za cenu nesmyslne obeti, deti se jednou osamostatni a co?

Kdybych nemyslela na deti, uz davno sem jinde, ale opravdu nemam v umyslu vodit jim porad nove tatinky, jak to mnoho zenskych dela
Osamostatnit se můžeš i bez chlapa... jenže to by chyběl druhej plat, co?
pro deti by udelalaprvni posledni a ony se ve finale otocily proti ni, ze chteji byt radsi s tatinkem
Víš, že se jim ani nedivím?

helena napsal(a):

Kdybych nemyslela na deti, uz davno sem jinde, ale opravdu nemam v umyslu vodit jim porad nove tatinky, jak to mnoho zenskych dela
Osamostatnit se můžeš i bez chlapa... jenže to by chyběl druhej plat, co?
pro deti by udelalaprvni posledni a ony se ve finale otocily proti ni, ze chteji byt radsi s tatinkem
Víš, že se jim ani nedivím?

No tak tady vazne nema smysl diskutovat, evidentne je to tu sama vzorna matka a bezchybna manzelka, ja se loucim..

Ahoj Monco taky mě někdy přijde ze zeny co tu píši tedy se snaží napsat svůj názor jsou asi úplně dokonale :( A neuvědomují si ze je někdy muže potkat ta sama situace. Ja teda vůbec nevím co bych v te tvé situaci dělala. Vím ze je to těžký. Sama asi cítit ze doma byt uz nechceš a zároveň se pořad bojis toho nového vztahu protože sama asi tušíš ze toho muže moc neznáš a neni tam ta jistota....

Sakra ženský stát se to proste muže ze se člověk zamiluje a pokud cele ty roky obětoval rodině ma najednou úplně jiný pocit cítí ze muže zažít ještě něco daleko lepšího. Je přeci normální ze člověk ztratí hlavu a samozřejmě ze Monika musí přemýšlet i tak ze z jejího platu asi nevyzije. Některé veci si můžete myslet ale psát to takhle hnusne!

Lamatko napsal(a):

Sakra ženský stát se to proste muže ze se člověk zamiluje a pokud cele ty roky obětoval rodině ma najednou úplně jiný pocit cítí ze muže zažít ještě něco daleko lepšího. Je přeci normální ze člověk ztratí hlavu a samozřejmě ze Monika musí přemýšlet i tak ze z jejího platu asi nevyzije. Některé veci si můžete myslet ale psát to takhle hnusne!

Jeee ty ses moje spriznena dusicka, jinak me tu ukamenuji, dekuju :-)

A Heleno co ten komentář ze se ani nedivis ze se deti otočily proti mamince která si našla nového muže??? Ty víš jak ta rodina žila nebo co? Soudit a znovu soudit to některé osoby moc dobre umí aniž by věděli jaká je ta zena jaký je ten muž kdo jak se chová atd.... Přijde mi to dost hloupý, pardon.

Monco mě jen strašně štve jak se tady dokazi zeny hádat kvůli blbostem do každé se pustit. Přijde mi to někdy ze snad mají z toho potěšeni. Ale nejde soudit jen z par řádku.

Mončo, neodpovídáš na dotaz, co bys dělala, kdyby tvé dcery odmítly odejít s tebou. Osobně si myslím, že se tak nejspíš stane.

Tak stát se to muže, ale vždyť jejich tatínek pořad někde jezdí... A hlavně si myslím ze k němu asi nemají takový vztah jako k Monce?

Lamatko napsal(a):

Monco mě jen strašně štve jak se tady dokazi zeny hádat kvůli blbostem do každé se pustit. Přijde mi to někdy ze snad mají z toho potěšeni. Ale nejde soudit jen z par řádku.

To uz maji nektery v povaze, vsechno vim, vsemu rozumim, vsude sem byl .

Eva. napsal(a):

Mončo, neodpovídáš na dotaz, co bys dělala, kdyby tvé dcery odmítly odejít s tebou. Osobně si myslím, že se tak nejspíš stane.

Asi predpokladas, ze napisu, tak at si zustanou doma, ze? Vsechno je bud cerny nebo bily, ze? Samozrejme bych je tu nenechala, kdyby opravdu nechtely, hold bych musela sklopit patky a zustat.. to chtelas slyset ne?

Lamatko napsal(a):

Sakra ženský stát se to proste muže ze se člověk zamiluje a pokud cele ty roky obětoval rodině ma najednou úplně jiný pocit cítí ze muže zažít ještě něco daleko lepšího. Je přeci normální ze člověk ztratí hlavu a samozřejmě ze Monika musí přemýšlet i tak ze z jejího platu asi nevyzije. Některé veci si můžete myslet ale psát to takhle hnusne!

:vissla:
A nabídneš potom Monče ubytování u sebe v případě, že jí ta cituplná romance nevyjde? Z toho jednoho platu asi těžko vyžije, jak správně říkáš.......nebo co bys jí pak poradila?

O tom se tady totiž vede řeč, ne o něčí dokonalosti a jiného nedokonalosti.

MončaVa napsal(a):

Asi predpokladas, ze napisu, tak at si zustanou doma, ze? Vsechno je bud cerny nebo bily, ze? Samozrejme bych je tu nenechala, kdyby opravdu nechtely, hold bych musela sklopit patky a zustat.. to chtelas slyset ne?

Ptala jsem se proto, že mě zajímá, co bys udělala.
Jenomže když, jak říkáš, sklopíš patky, třeba to už bude v době, když tvůj muž nebude chtít s tebou žít.

Lamatko napsal(a):

A Heleno co ten komentář ze se ani nedivis ze se deti otočily proti mamince která si našla nového muže??? Ty víš jak ta rodina žila nebo co? Soudit a znovu soudit to některé osoby moc dobre umí aniž by věděli jaká je ta zena jaký je ten muž kdo jak se chová atd.... Přijde mi to dost hloupý, pardon.

co je hloupého na tom, že chtějí děti zůstat ve svém domově a ne se stěhovat do cizího domu k pro ně cizímu pánovi?

Mio ty jsi mě nepochopila. Na tom ze deti by chtěly zůstat ve svém domově neni nic hloupého. Ale komentář ze se ani Helena nedivy ze deti se otočily proti mamince mi přijde hloupý. Copak se vše dá tak jednoznačně říci?

Mio mě jde jen o to ze se mi nelíbí některé ošklivě komentáře a nevcítění se do druhé osoby takže asi tak

Ale tady nejsou žádné ošklivé komentáře.........jenom takové, co se zabývají praktickou stránkou věci, kterou Monča ve svém momentálním rozpoložení nechce slyšet. Protože jsou tu většinou starší a zkušenější ženy, co už leccos prožily nebo viděly........a jen blázen se nepoučí ze svých chyb a přešlapů. Proto jsou to pro Monču cenné a dobře míněné rady, žádné napadání.

Stačí, když se zamyslíš a odpovíš mi na otázku, co jsem ti dala.........co poradíš Monče v případě nezdaru.

Mio to je věc názoru můj názor je ze tu ošklive komentáře jsou, aspoň ja bych je tak nikdy nenapsala

Mončo a jak to u vás je? Staráš se o domácnost? Vaříš apod.? Nebo to dělá tchyně?

Mio ja nemůžu nic konkrétního radit mužů napsat svůj názor s citem ale člověk se stejně nakonec zařídí podle svého další sitiuace ... Atd..ja  jsem psala ze chápu ze se to Monce stalo stát se to muze každému a psát hned ze je vypočítává a jizlive psát ,,jenže to by chtěl druhem plat co" Mě přijde hnusne.

Nemůžeme jasne psát co je špatně a co dobre. Je to dost komplikovaná situace a navíc ani neznáme podrobnosti. Věřím ze Monca vyřeší celou situaci jak nejlépe půjde a je jasny ze to nebude hned.

Lámátko, rozčiluješ se zbytečně. Zamilovat se, to se může stát a taky stává komukoliv. To nikdo nerozporuje. A nezlob se, ale naše komentářa mi zlé nepřipadají. Tak jako Ty, jenom píšeme svůj názor. Akorát je odlišný od Tvého.
Nediv se tomu, že mluvíme o vypočítavosti, tady Ti zkopíruju to, co bylo napsáno v úvodním příspěvku, komentovat to netřeba
"...... Do toho to prozrazeni prislo ve spatnou dobu, pritel momentalne nema co nabidnout, resi praci, zatimbysme nemeli kde bydlet, potrebovala bych jeste cas, nez vsechno vyresi....."

Hele, já nejsem superžena. Z manželství jsem odešla, ale ne proto, že bych se zamilovala do jiného. Byly tam moc špatné věci a já odešla, i když jsem neměla bydlení a příjem jen mateřskou.
Moje dlouholetá kamarádka taky není superžena. Zamilovala se do jiného, odešla za ním a jejich dvě děti zústaly u otce, jelikož to braly jako zradu.
Prostě stávají se různé věci.

Holky,ja prisla z prace ... Hmm,a cetla tady,a rikam si: je to dobre,nebo spatne,ze nekdo ve vyhrocene,nebo jakekoliv situaci,sem zabrouzda,a pak nejak pise,cte,nejak reaguje...,no jo,je to dobre,tohle je fajn forum,jo! Mam Babi rada,od prvni chvile,co jsem ho nasla...

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nemyslím si, že chce Monča poradit. Ona je rozhodnutá odejít za tím mužem, kterého téměř nezná, ale až on se zařídí, aby měli kde bydlet a najde si práci. Ona dle toho, co píše, nemá v úmyslu zůstávat s manželem. Ale ani postavit se na vlastní nohy a stát se nezávislou.

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

Nerozumím. Kde čteš, že je na tom (čem?) něco strašného.

Čtu to ve vašich komentářích, že má odejít a stát se nezávislou bez ohledu na to , jak na tom bude , jak to dopadne s přítelem nebo manželem

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

Nerozumím. Kde čteš, že je na tom (čem?) něco strašného.

Čtu to ve vašich komentářích, že má odejít a stát se nezávislou bez ohledu na to , jak na tom bude , jak to dopadne s přítelem nebo manželem

Opravdu?

Judyna napsal(a):

Mončo a jak to u vás je? Staráš se o domácnost? Vaříš apod.? Nebo to dělá tchyně?

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem :( ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku :( samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

carpediem napsal(a):

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Záleží na situácii, prejavoch - a hlavne na miere. Ja som zažila chlapa zničeného rozchodom a neskôr rozvodom (ani jedno kvôli mne, podotýkam), ale už tak nejako s mierou... primerane a bez toho, aby to znemožňovalo imponovanie. A za primeranú dobu sa spamätal a fungoval. Zažila som plakať chlapov v situácii, že mi práve vďaka tomu imponovali - ale zďaleka to nemusí byť pravidlo.

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

Nerozumím. Kde čteš, že je na tom (čem?) něco strašného.

Čtu to ve vašich komentářích, že má odejít a stát se nezávislou bez ohledu na to , jak na tom bude , jak to dopadne s přítelem nebo manželem

No, to je asi ideálne riešenie - ale v reálnom živote n to nie každý má: odvahu, povahu, financie, úprimnosť k  sebe i druhým...
Je to prekérna situácia a je neviem, čo by som v nej robila. Zostávať v manželstve, ak je naozaj bez lásky, nie je bohviečo... a nie je to ani dobrý príklad pre deti. Deti si neberú príklad z toho, čo im povedia v škole alebo deklarujú doma, ale z toho, čo vidia okolo seba. Je až hrozné, aké programy sú deti schopné a ochotné prevziať ako "normálne" od rodičov. Na druhej strane - odísť s dvomi deťmi takpovediac do prázdna tiež nie je bohviečo. Ideálne mi fakt pripadá nájsť si nejaký lacnejší podnájom blízko terajšieho bydliska (s deťmi alebo bez nich, podľa situácie) a prečkať to obdobie, kým sa lepšie spozná s frajerom, ten si vytvorí zázemie a potom sa uvidí.

MončaVa napsal(a):

carpediem napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Třeba to nevnímáš špatně. To vůbec netvrdím. Vnímáš to tak, jak to ve tvém světě chodí, tak, jak to máš TY.
Tady prostě není CO vysvětlovat.
Zvlášť když mně je opravdu jedno, co ty si o tom myslíš a nemám sebemenší chuť tě přesvědčovat o nějaké své pravdě, BI.
Není to pro mne důležité a taky tu o to vůbec nejde.

Proč ten konfrontační tón? Proč se vztekáš?

Holkyyy :-) hlavne zadny hadky ;-) berte to tak, co clovek to nazor.

Mončo, buď bez obav. Já tenhle post úplně přehlédla, nebýt toho, že na něj reaguješ ty, nevšimla bych si toho.
Každý má nejen svůj názor, ale i emoce a domněnky, kterými reaguje tam, kde se domnívá, že se chytí. A pochopitelně se často i domnívá správně, protože to tam JE. Ale druhá věc je, v jaké to tam je FORMĚ.
Pro mne osobně je tohle "kostlivec", který mne dávno neděsí. Vím o něm a přijala jsem ho, dokonce ho mám ráda, protože se mi často moc šiknul, taky skrze něho vnímám stejné kostlivce druhých lidí a vím, jak reagovat.
Nu a pokud ho někdo i přes písmenka ze mne cítí a má potřebu reagovat PRÁVĚ TAKHLE, měl by se zamyslet nad tím PROČ to tak má. Protože tím, kdo reaguje, je zase ten JEHO kostlivec, úplně stejný, možná jen nepřijatý a pořád vzteklý...
Takže je to vlastně legrační - mnozí se totiž ptají špatně, táží se proč se vztekáŠ, místo toho, aby se správně otázali: proč se vztekáM? :)

Čeho jsem si spíš konečně všimla, to je reakce kalupinky. Napsala to moc hezky, souhlasím s ní.
Prostě nehledej žádné kličky a obezličky, podívej se na sebe a své chování bez rádoby mesiášských keců. Udělej, co potřebuješ. Máš nejvyšší čas, protože ten letí a už ho nikdy nevrátíš.

helena napsal(a):

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?
Z toho, co tu zatím napsala, nejsou děti to, nač by myslela v první řadě.
Ale můžu se mejlit...

Myslím, že se nemejlíš. Každý člověk v první řadě myslí sám na sebe a to dokonce i ten nejobětavější.
Znám spoustu tzv. "profesionálních obětí", kterým ani tak nevadí, že obětovaly život někomu druhému, ale co je přímo drtí, to je jeho nevděk..to, že za to nebyly oceněny a pochváleny.
A tak se z oběti stává agresor, z agresora oběť.... a tak dokola si hrajeme podivné hry až do té doby, dokud někdo jasně neřekne, co skutečně potřebuje, o co mu jde a unese fakt, že ho druzí nazvou sobcem.

MončaVa napsal(a):

Eva. napsal(a):

MončaVa napsal(a):

No prave :-) kolik zenskych, co sou samy s detma, tre bidu s nouzi? V dnesni dobe byt na vsechno sama neni vubec sranda, to je taky jedna z veci, proc to neni jen tak osamostatnit se .

Jo, to sis ale měla rozmyslet dříve, než jsi začala svého manžela podvádět. Že to tak může dopadnout. Však tě nikdo nenutí. To ty sama se chceš zavěsit na krk dalšímu, abys nebyla sama. Jenže ten ani nemá práci.
Ty přece neřešíš, že třeš bídu s nouzí. Ty píšeš, jaká jsi chudinka, když jsi doteď nedbala na sebe, jenom na druhé.
Mončo, tvé dcery ví, že chceš odejít? Co tomu říkají? Co bys dělala, kdyby s tebou nechtěly odejít?

Ja se prece ale nelituju, jen sem chtela trochu vysvetlit svuj problem, jen bych proste nerada dopadla tak, ze az budu stara, zjistim, ze sem nezila svuj zivot, ale jen pro druhy, ktery to ve finale ani neoceni.. jo mozna se chovam jak pubertacka, asi proto, ze sem to nedtihla v dobe, kdy sem mela. Holky to zatim nevi, aspon myslim, nechci jim zatim motat kebulky

No bingo!
Takže teď ti halt nezbyde než se fakt pochlapit a sníst, co sis nadrobila. A to mám na mysli nejen to s tím přítelem, ale celkově vztah s manželem.
Zprvu to to moc nepojede, časem tomu přijdeš na chuť a pokud budeš pravdivá k sobě i druhým, tak to v poho strávíš a najdeš sama sebe, klid, mír a možná i skutečnou lásku :jojo:

Lamatko napsal(a):

Sakra ženský stát se to proste muže ze se člověk zamiluje a pokud cele ty roky obětoval rodině ma najednou úplně jiný pocit cítí ze muže zažít ještě něco daleko lepšího. Je přeci normální ze člověk ztratí hlavu a samozřejmě ze Monika musí přemýšlet i tak ze z jejího platu asi nevyzije. Některé veci si můžete myslet ale psát to takhle hnusne!

Pravda bývá dost drsná, může být i krutá, ale nikdy není hnusná.
Většinou bývá osvobozující a léčivá. Bohužel ale jen pro toho,kdo ji v těhle jejich podobách umí rozpoznat a přijmout....

MončaVa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Mončo a jak to u vás je? Staráš se o domácnost? Vaříš apod.? Nebo to dělá tchyně?

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem :( ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku :( samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

Na rovinu? Seš!
Ne proto, že mu to vymlouváš, ale proto, že tyhle jeho nedospělý kecy vůbec posloucháš.
Hraješ s ním jeho hry - on chudák, který se nikdy nepustil maminčiny sukně a teď se chytá té tvojí...
Takhle nepomůžeš ani jemu a už vůbec ne sobě.

Selima napsal(a):

carpediem napsal(a):

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Záleží na situácii, prejavoch - a hlavne na miere. Ja som zažila chlapa zničeného rozchodom a neskôr rozvodom (ani jedno kvôli mne, podotýkam), ale už tak nejako s mierou... primerane a bez toho, aby to znemožňovalo imponovanie. A za primeranú dobu sa spamätal a fungoval. Zažila som plakať chlapov v situácii, že mi práve vďaka tomu imponovali - ale zďaleka to nemusí byť pravidlo.

Mně to nevadí .. pokud to nejsou bolestínkové co pláčou nad vším ... naopak my to dává pocit, že to jsou tak lidi a mají také nějaké emoce

ze se ani nedivis ze se deti otočily proti mamince která si našla nového muže??? Ty víš jak ta rodina žila nebo co?
Milá Lamatko, na to, abych se nedivila, fakt nepotřebuju znát "jak ta rodina žila"... na to mi stačí nějaký ty životní zkušenosti a znalost čtení nejen dámskejch plátků,  víš.
Je přeci normální ze člověk ztratí hlavu a samozřejmě ze Monika musí přemýšlet i tak ze z jejího platu asi nevyzije. Některé veci si můžete myslet ale psát to takhle hnusne!
Soudím, že "ztratí hlavu" a "musí přemýšlet" společně příliš nelze :)
Co je "hnusnýho" na tom, když se jí snažíme ukázat i to, co by ji mohlo potkat a co teď díky svejm růžovejm brejlím nevidí?
Mně by zas přišlo docela "hnusný" chtít po manželovi "půlrok na rozmyšlenou" (a užívat všeho, co je doma k dispozici) s tím, že tu dobu potřebuju proto, aby stihnul "miláček" připravit nový hnízdečko...

Čtu to ve vašich komentářích, že má odejít a stát se nezávislou bez ohledu na to , jak na tom bude , jak to dopadne s přítelem nebo manželem
Tak to ovšem čteš blbě, Grainne ;)

Helco, ale vždyť treba žena si najde jiného muze proto ze si nerozumí, ze treba se k ni nechová dobre, ale to neznamená ze hned je jasny ze se deti otočí proti ni. V tom hraje roli moc faktoru. Nedá se říct žena si našla jiného tak se ani nedivím ze se deti otočily proti ni, tak se to proste podle mého názoru říct nejde. Treba tatínek muze deti ovlivňovat, kupovat si je nebo co ja vím co vše je možné. Zkratka když s tou rodinou nežiji nemůžu takto konkrétně soudit 😳

treba žena si najde jiného muze proto ze si nerozumí, ze treba se k ni nechová dobre
Pokud se k ní chová špatně, děti proti odchodu velkou většinou neprotestujou... dokonce to bývají ony, co říkají "maminko, rozveď se"...
Proti mamince se většinou otočí tehdy, když si najde někoho jinýho jen proto, že už se jí tatínek přestal líbit... a tuplem, když jim tvrdí, jak ten novej bude lepší, než jejich táta...
Děti převážně fandí tomu, kdo je z jejich pohledu ten slabší.

Mas pravdu ze deti fandí tomu kdo je z jejich pohledu ten slabší, ale přesto ja mam názor nebo bych  neřekla ze se ani nedivím, ze se deti otočily proti mamince když si našla jiného.

Lamatko napsal(a):

Helco, ale vždyť treba žena si najde jiného muze proto ze si nerozumí, ze treba se k ni nechová dobre, ale to neznamená ze hned je jasny ze se deti otočí proti ni. V tom hraje roli moc faktoru. Nedá se říct žena si našla jiného tak se ani nedivím ze se deti otočily proti ni, tak se to proste podle mého názoru říct nejde. Treba tatínek muze deti ovlivňovat, kupovat si je nebo co ja vím co vše je možné. Zkratka když s tou rodinou nežiji nemůžu takto konkrétně soudit 😳

Bingo, presne tohle je pripad kamaradky, kor kdyz do toho kafraji tchani a ovlivnuji decka :-(

helena napsal(a):

treba žena si najde jiného muze proto ze si nerozumí, ze treba se k ni nechová dobre
Pokud se k ní chová špatně, děti proti odchodu velkou většinou neprotestujou... dokonce to bývají ony, co říkají "maminko, rozveď se"...
Proti mamince se většinou otočí tehdy, když si najde někoho jinýho jen proto, že už se jí tatínek přestal líbit... a tuplem, když jim tvrdí, jak ten novej bude lepší, než jejich táta...
Děti převážně fandí tomu, kdo je z jejich pohledu ten slabší.

Blbé je, že ich pohľad je fakt "len" pohľad detí, ktoré nemajú skúsenosti a časti nevedia (občas kvôli ich dobru, v rámci ochrany rodiča či rodičov pred pravdou), čo je podstatou nespokojnosti mamy/manželky s partnerským vzťahom. Aj muž, ktorý je výborný otec, môže byť zároveň mizerný partner - no a z toho vyplýva dilema, ktorú nikomu nezávidím.
Prípadne otecko odmieta spať s mamičkou a má milenku/milenky, ale v rámci ochrany detí pred pravdou sa to tají - zato keď si mama nájde druhého, je to chápané, že si našla niekoho "len tak" a "len tak" odchádza od ich skvelého otecka. :rolleyes:

ale přesto ja mam názor nebo bych  neřekla ze se ani nedivím
No vidíš... a já ti ho ani nevyvracím, ani neříkám, že je hloupej...

ale v rámci ochrany detí pred pravdou sa to tají
Pak se ovšem rodiče nemůžou divit, že...
Samozřejmě tím netvrdím, že by se mělo dětem vykládat, jakej je tatínek korouhevník a mimo to "odmieta spať s mamičkou" (případně naopak )... ale zas by se nemělo mlčet úplně a dítě/děti postavit před hotovou věc - "od zejtřka se stěhujeme ke strejdovi"...

Pandorraa napsal(a):

MončaVa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Mončo a jak to u vás je? Staráš se o domácnost? Vaříš apod.? Nebo to dělá tchyně?

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem :( ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku :( samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

Na rovinu? Seš!
Ne proto, že mu to vymlouváš, ale proto, že tyhle jeho nedospělý kecy vůbec posloucháš.
Hraješ s ním jeho hry - on chudák, který se nikdy nepustil maminčiny sukně a teď se chytá té tvojí...
Takhle nepomůžeš ani jemu a už vůbec ne sobě.

Ono by bylo zajímavé slyšet názor i druhé strany.........na mě teda působí i sama Monča hodně nedospěle, řekla bych, že si minimálně nemají co vyčítat.
Chtít po muži, který přijede jednou za čas domů, aby stavěl do latě matku v jejím vlastním domě na pokyn věčně nespokojené ufňukané manželky, jinak je slaboch a nedospělec :rolleyes:........kdoví, jak to vidí on, máme jen jednostranné informace.
Docela bych se vsadila, že Monča si svůj život sama nijak řešit nebude, akorát se možná plynule "převěsí" na krk milenci a za čas si bude stěžovat zase na něco jiného.

aby stavěl do latě matku v jejím vlastním domě na pokyn věčně nespokojené ufňukané manželky, jinak je slaboch a nedospělec
Moment... neshody snachy/zetě s rodičem by si fakt měly řešit jejich děti, tedy manžel/ka toho "pronásledovanýho". Jestliže se na to vykašlou nebo se dokonce s rodičem spojí, je něco špatně.
Ale když muž (v tomto konkrétním případě) řekne, že "nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni... si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku", tak se to skoro rovná tomu pláči, potažmo citovýmu vydírání... "když vezmu vinu na sebe, třeba neodejde"...

Jak říkám, máme málo informací, takže nevíme, jakéže příkoří se v tom domě Monče děje..........stejně tak jako zásadní věci to můžou být naopak i úplné prkotiny..........já jen že z Monči taky nemám úplně nejlepší pocit. Ale může to být jen dojem......jednostranný pohled bývá většinou zavádějící a pravda bývá obvykle někde uprostřed.

Ale ono nemusí jít vždy o příkoří. Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.

mia napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

MončaVa napsal(a):

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem :( ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku :( samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

Na rovinu? Seš!
Ne proto, že mu to vymlouváš, ale proto, že tyhle jeho nedospělý kecy vůbec posloucháš.
Hraješ s ním jeho hry - on chudák, který se nikdy nepustil maminčiny sukně a teď se chytá té tvojí...
Takhle nepomůžeš ani jemu a už vůbec ne sobě.

Ono by bylo zajímavé slyšet názor i druhé strany.........na mě teda působí i sama Monča hodně nedospěle, řekla bych, že si minimálně nemají co vyčítat.
Chtít po muži, který přijede jednou za čas domů, aby stavěl do latě matku v jejím vlastním domě na pokyn věčně nespokojené ufňukané manželky, jinak je slaboch a nedospělec :rolleyes:........kdoví, jak to vidí on, máme jen jednostranné informace.
Docela bych se vsadila, že Monča si svůj život sama nijak řešit nebude, akorát se možná plynule "převěsí" na krk milenci a za čas si bude stěžovat zase na něco jiného.

Nemají :jojo:
Jen se spolu mohou něco naučit. Držme jim palce, aby to dali :supr:

Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.
Jenže Monča to tak podává...
"Zijeme v dome s tchyni o 40 let starsi, takze sme zakonite mely a obcas mame spolu spory, je to zenska generalka, skoro nic v tomhle baraku neni po mem, nemela sem ani u muze zastani, manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma. Kdyz dojel domu, chtel mit klid. Nejsem v tomhle baraku stastna... Uz parkrat sem si nemohla nevsimnout, jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim..."

Já vím, že to tak podává.

Ale mohou to být dvě odlišné věci. Když je Ti činěno přikoří - řešíš to tak, že odejdeš nebo bouchneš do stolu.
Zamiluješ se tehdy, pokud potkáš někoho, do koho se zamilovat dá. A pak buď dodatečně hledáš "důvody" proč ses zamilovala do jiného nebo to řešíš čestně - prostě stalo se, odcházím. Nebo nestojí mě to za to, zůstávám. Poud se tedy mimomanželský vztah provalí.
Mluvím teď obecně.

Judyna napsal(a):

Ale ono nemusí jít vždy o příkoří. Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.

No to jistě........ale chce to nepodlehnout tomu a vyčkat, až člověk trošku vystřízliví..........dělat nějaká rozhodnutí pod vlivem takovéhle zamilovanosti není dobré.........samozřejmě za předpokladu, že má člověk normálně funkčního spolehlivého partnera, který má jen tu "vadu", že je už trochu okoukaný........ nebo když jedna žije v domnění, že má v životě něco zmeškáno...
Každý máme své zkušenosti, moje je taková, že se vyplatí investovat do trvalého vztahu a nepodléhat iluzím......ono se to časem bohatě vyplatí.

Jo Mio, myslím si totéž.

mia napsal(a):

Judyna napsal(a):

Ale ono nemusí jít vždy o příkoří. Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.

No to jistě........ale chce to nepodlehnout tomu a vyčkat, až člověk trošku vystřízliví..........dělat nějaká rozhodnutí pod vlivem takovéhle zamilovanosti není dobré.........samozřejmě za předpokladu, že má člověk normálně funkčního spolehlivého partnera, který má jen tu "vadu", že je už trochu okoukaný........ nebo když jedna žije v domnění, že má v životě něco zmeškáno...
Každý máme své zkušenosti, moje je taková, že se vyplatí investovat do trvalého vztahu a nepodléhat iluzím......ono se to časem bohatě vyplatí.

Už som začala mať dojem, že som na Financiách... :o Znie mi to strašne obchodnícky a až vychcane. Netvrdím, že rozum treba odložiť do záložne, ale zasa len kalkulovať a vykašlať sa na nejaké city sa tiež nemusí vyplatiť... Pán MončoVa sa možno nespamätá z jej nevery, časom si sám niekoho nájde a víťazoslávne ju opustí - a jej zostanú len "oči pre plač" a devalvované investície do trvalého vzťahu. :kapitulation:

Selima napsal(a):

mia napsal(a):

Judyna napsal(a):

Ale ono nemusí jít vždy o příkoří. Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.

No to jistě........ale chce to nepodlehnout tomu a vyčkat, až člověk trošku vystřízliví..........dělat nějaká rozhodnutí pod vlivem takovéhle zamilovanosti není dobré.........samozřejmě za předpokladu, že má člověk normálně funkčního spolehlivého partnera, který má jen tu "vadu", že je už trochu okoukaný........ nebo když jedna žije v domnění, že má v životě něco zmeškáno...
Každý máme své zkušenosti, moje je taková, že se vyplatí investovat do trvalého vztahu a nepodléhat iluzím......ono se to časem bohatě vyplatí.

Už som začala mať dojem, že som na Financiách... :o Znie mi to strašne obchodnícky a až vychcane. Netvrdím, že rozum treba odložiť do záložne, ale zasa len kalkulovať a vykašlať sa na nejaké city sa tiež nemusí vyplatiť... Pán MončoVa sa možno nespamätá z jej nevery, časom si sám niekoho nájde a víťazoslávne ju opustí - a jej zostanú len "oči pre plač" a devalvované investície do trvalého vzťahu. :kapitulation:

Aha, tak to jsem ta slova měla dát do uvozovek........ani mi nenapadlo, že to někdo pochopí takhle "materiálně".
Měla jsem samozřejmě na mysli situaci, kde je celkem normální vztah se vším všudy a jednoho někde "ofoukne" závan "osudové lásky" a rozhodne se "jít za svým štěstím", protože přece nebude žít v "manželství bez lásky" ...:rolleyes:

Ani mě by nenapadlo brát Miiny slova materiálně.

mia napsal(a):

Judyna napsal(a):

Ale ono nemusí jít vždy o příkoří. Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.

No to jistě........ale chce to nepodlehnout tomu a vyčkat, až člověk trošku vystřízliví..........dělat nějaká rozhodnutí pod vlivem takovéhle zamilovanosti není dobré.........samozřejmě za předpokladu, že má člověk normálně funkčního spolehlivého partnera, který má jen tu "vadu", že je už trochu okoukaný........ nebo když jedna žije v domnění, že má v životě něco zmeškáno...
Každý máme své zkušenosti, moje je taková, že se vyplatí investovat do trvalého vztahu a nepodléhat iluzím......ono se to časem bohatě vyplatí.

Vnímám to naprosto stejně jako ty. :)

carpediem napsal(a):

Napsala jsi, že máš svého muže ráda, ale nemiluješ ho. Po dvaceti letech vztahu to není málo. Druhého muže jsi patrně viděla párkrát, ale často si telefonujete. To je dost málo na takové důležité rozhodnutí. Oba můžete do telefonátů promítat své projekce a současná i budoucí realita může být naprosto jiná.
Můžu jenom napsat, co bych udělala já: Snažila bych se zapracovat na současném vztahu manželském. Vztahy nejsou housky na krámě, odejít se zdá jako nejjednodušší řešení, ale myslím, že je to jenom iluze.  :)

Tohle přesně napadlo mě, když to tady pročítám.
Taky jsem měla kdysi milence, když jsem měla krizi s manželem. A ouha, paradoxně jsem zjistila,že manžela miluju.

carpediem napsal(a):

mia napsal(a):

Judyna napsal(a):

Ale ono nemusí jít vždy o příkoří. Člověk se může zamilovat do někoho jiného, aniž by mu v současném vztahu bylo činěno příkoří.

No to jistě........ale chce to nepodlehnout tomu a vyčkat, až člověk trošku vystřízliví..........dělat nějaká rozhodnutí pod vlivem takovéhle zamilovanosti není dobré.........samozřejmě za předpokladu, že má člověk normálně funkčního spolehlivého partnera, který má jen tu "vadu", že je už trochu okoukaný........ nebo když jedna žije v domnění, že má v životě něco zmeškáno...
Každý máme své zkušenosti, moje je taková, že se vyplatí investovat do trvalého vztahu a nepodléhat iluzím......ono se to časem bohatě vyplatí.

Vnímám to naprosto stejně jako ty. :)

taktéž souhlas, a vypočítavost v tom nevidím ani já