Ahoj
Nejdříve vysvětlím, proč toto zdánlivě psychologické téma dávám právě sem - protože věřím na nějaké vesmírné zákony a na to, že pokud ON ke mě našel cestu, je tu od toho, aby mě něco naučil.

Vztah jsem neplánovala, ON přišel nečekán, nezván a vedl mě.  A já jsem po 9ti leté absenci vážnějšího vztahu začala pociťovat, že to není zlé, nechat se vést, být s někým.....;)
Máme společný humor, společného koníčka-focení, máme si co říct, je nám spolu fajn, intimní chvilky jsou skvělé.
Problém je v tom, že jsem žárlivá. Jeho koníček je totiž focení žen a to často neoděných. Protože sama občas fotím, tak vím, jak tenká může být hranice mezi modelkou a fotografem.
Vím, že má svého koníčka rád a nikdy bych po něm nechtěla ústupek! Studuje si kolem toho dost materiálu, chodí na workshopy, není to jenom o tom vidět nahou ženu. Ale já, protože mám negativní zkušenost z manželství, které se rozpadlo kvůli jiné ženě, jsem ostražitá, byť nemám (zatím) žádný důvod.

Navíc sama nemám dostatek sebevědomí, takže jsem si vědoma, že pochybuji předně sama o sobě!!

Chodíme spolu cca 10 měsíců, on je dost uzavřený, tak pro mě není zase až tak čitelný. Zajímavé je, že nemá téměř žádné přátele ze stran mužů, ale díky svému koníčku se často kontaktuje se ženami. Spíše virtuálně, pokud osobně, tak o tom (krom focení) nevím
Snažím se pracovat na svém sebevědomí a sebelásce meditacemi, vizualizacemi. Tak jsem jak na houpačce. Občas něco poléčím, a pak se vyvrbí další zkouška a já si říkám, jestli mám v tom vztahu vydržet, když se opakovaně trápím, nebo jestli je to škola pro "nacvičování" sebevědomí :D.
Připadám si jako v pasti. Protože kvůli svým pochybnostem nejsem ve vztahu šťastná, ale po partnerovi by mi bylo smutno, kdybych ses ním rozešla. A pravděpodobně by se ke mě dostal někdo další, kdo by mi dal podobnou lekci.
Vím, že ON mě mám taky moc rád a vzalo by ho to.
Jak to vidíte vy?

Ahoj, mam kamarádku, která na tom byla úplně stejně jako ty, ale pak se ukázalo ze je gay najednou s ni nechtěl spát teda nechápu ze před tím ano a měl kolem sebe samé zeny. Ale treba si s nima rozumí lip. Musíš se rozhodnout zda s nim chceš byt pokud ti to,ze fotí nahé zeny tak vadí, ale píšeš ze toho koníčka uz měl když jste se poznali? Tak to by mi asi nevadilo. Spíše by mi vadilo kdyby ho měl až po te co mě poznal. Mas opravdu malé sebevědomí, musíš si trochu věřit. Pro chlapy neni moc přitažlivá nesebevědomá zena. Zkus pro sebe něco delat, cvičit, zdravé jist, líčit se a treba se pak budeš lip cítit a hlavně ne něm nebuď přehnaně závislá, tím by jsi ho odradila. Takže myslím, ze by bylo fajn mít kolem sebe kamarádky se kterými občas někam zajdes a budeš si užívat společných chvil s přítelem a neužírat se ono stejně co se ma stát se stane a kdyby jsi se stavěla na hlavu tak to nezměnil.

ano, fotí už spousty let a díky tomu jsme se poznali.
A jsem si vědoma, že je třeba pracovat nejdříve na sobě. Ale taaak dlouho mi to trvá  :)

Tak zapracuj na sobě, uvidíš, ze to půjde :) a věř, ze vše bude dobre. Tak mu věř ono ti stejně nic jiného nezbývá :) to by jsi se zbytečně uzirala

Protože jsme na duchovním, tak to vezmem z toho konce, jo?
Prvně - žárlivost je něco podobného, jako bys měla čistý potok a vypouštěla do něj splašky bez čištění - asi tak to působí na energie mezi vámi. Sama si snadno spočteš následky.....
Je to nedostatek důvěry - důvěry v sebe, důvěry v osud, důvěry v něj.
Navíc jak přemýšlíš, tak se stane - neboli žárli dost dlouho a intenzivně a máš prakticky jistotu, že tě časem podvede. A možná si budeš moci vítězně říct "já to věděla, že to tak dopadne"
Jako Záhorský v Rozmarném létě, když klepal stojanem tak dlouho, až se mu povedlo shodit Arnoštka z lana :cool:
Takže ty potřebuješ získat prvořadě důvěru v sebe a v osud - tudy bych to směrovala.
Jasně, že to taak dlouho trvá! Kdyby to šlo lusknutím prstů, to bychom byli snadno manipulovatelní.......jen vydrž, náprava mysli je jedna z neuspokojivějších věcí v životě.
A taky máš naprostou pravdu v tom, že kdybys prchla od tohoto pána, vzápětí by se našel jiný, se kterým by to dopadlo podobně. Takže jen hezky buduj důvěru - akorát bych vyzkoušela víc metod, existují všelijaké kurzy, semináře a kdoví co. Nikdy nevíš, kde tě to klepne do nosu.

Psala jsem , že jsem byla dlouho bez vztahu. V tu dobu mě sebevědomí netrápilo. Tedy alespoň si nevzpomínám. To až ty vztahy mě vždycky dostanou :D
Cítím, že tento partner není úplně ten pravý, přesto je mi s ním fajn a tuším, že opravdu nepřišel náhodou.

Jen se tak nějak podezřívám, že se v té žárlivosti "ráda" šťourám. Ráda- nevím, jestli je to to správné slovo. Ale je možné, že ten pocit užírání se z nějakého důvodu potřebuji??

Jinak moc děkuji za vaše příspěvky :-*

No jéje! :lol: Takových máme! A nezvoní ti náhodou takový to "já jsem to říkala"? Že kdyby to dopadlo špatně, tak by to vlastně bylo dobře?
Eric Berne tomu říká "stará čarodějnice" nebo tak nějak. Tomu hlásku, co se raduje, když se ti nedaří. Mám ho taky, jen už hodně vysílený a oslabený, ale je to pěkný svinstvo :usch:
Nešikly by se ti konstelace? Mně nějak nesedí, ale spoustě lidí pomohly s podobnými problémy. Zrovna s tímhle se samotné pere dost blbě......

Nebo RUŠka třeba.

Tak to ani nezvoní. Ale připadám si , jak masochista, co si potřebuje ubližovat a pak hledá úlevu.
Ani jedno z uvedených jsem nezkoušela. Zkouším sama nějaké vizualizace, afirmace, mluvení před zrcadlem dle Hay....když je nejhůř vyťukávám si to. Uleví se mi, ale za pár dní se v tom vezu zas.

Luizička je základ, to je pravda - nebo bývala. Teď se ty změny dějou tak rychle, že mi přijde, že to žádá něco svižnějšího.
Já mám navíc tu zkušenost, že když tělo na afirmace dost rychle nereaguje, že pak nereaguje vůbec a je to celé příliš hluboko - tudíž na nějakou hlubinnější techniku. Afirmacema to dostaneš z vědomí, jak je to už součástí podvědomí, tak jsou ti na prd.
Jestli si potřebuješ ubližovat, tak to v tom rozhodně nejsi sama......ale jak říkám, jedný samý se zrovna tohle dost špatně přemiklíkovává.....

a Ty máš s nějakou terapiíí dobrou zkušenost ?

jak masochista, co si potřebuje ubližovat a pak hledá úlevu
Když už byl vvzpomenutej pan Berne... pak hra "Vidíš kam jsi mne dostal", kdy hráč se vymlouvá na něco, co je "překážka", ale tak to v reálu není... aneb "kdyby nefotil nahatý svlečny, tak bych byla šťastná"...
Až na to, že mu to (zatím?) ani nenaznačuješ...

Já osobně se "napravuju" homeopaticky, případně jinými informačními léky, protože se ukázalo, že mi to sedne nejvíc.
Jinak jsem vyzkoušela kdeco, včetně konstelací, Cesty, EFT.....konkrétně ty konstelace mně s ničím nehnou, i když jako informace dobrý - zato jsem viděla lidi, jak jim to pěkně spoustu věcí rozkrývá a taky, co to s nimi dělá.
Píšu ti SZ.

helena napsal(a):

jak masochista, co si potřebuje ubližovat a pak hledá úlevu
Když už byl vvzpomenutej pan Berne... pak hra "Vidíš kam jsi mne dostal", kdy hráč se vymlouvá na něco, co je "překážka", ale tak to v reálu není... aneb "kdyby nefotil nahatý svlečny, tak bych byla šťastná"...
Až na to, že mu to (zatím?) ani nenaznačuješ...

Jojo! :lol: To je ona.

Heleno, vím, že je to ve mě a ne v těch svlečnách :)))
Teď nevím, jestli to : "...(zatím) ani nenaznačuješ"  bylo ke mě, či citace.
To je právě to, čemu se chci vyhnout, aby se neprovalilo, že jsem žárlivá a tím bych mohla působit, jako závislá chudinka. A to je myslím si ve vztahu na škodu!!
Je fakt, že pak jdu "přes sebe" a tvářím se, že jsem nad věcí. A pak fňukám tady ;)

Kirino, když jsem si přečetla tvůj úvodní příspěvek a potom jaký jsi dala svému vláknu název, podivila jsem se - vypadá to, jako bys ani neměla z čeho odcházet, ani kde zůstávat. Jako bys byla pryč.
Možná s tím souvisí i to, že píšeš na duchovní.
Když si říkám, že se mi někdo udělal, aby mě něco naučil, jsem ve fázi mezi "bylo to tak strašné, že bych to nejraději vyhodila", "všech těch let/měsíců/dní bych se nejraději zbavila", "kdyby je šlo zničit, udělám to", "nejraději bych tu dobu vůbec nežila" a mezi přidáním tohoto období jako "další kapitoly příběhu svého života". To si pak udělám z někoho učitele, abych si ospravedlnila jeho přítomnost ve svém životě, protože v tu chvíli nevím, proč by tam jinak byl.
Jenomže když to beru takhle, tak mi dojde, že ten učitel je vlastně můj zaměstnanec, ne přítel, milenec, soused, příbuzný, kolega, bližní, člověk, ale osobní zaměstnanec. Tak nějak pracuje na něčem, co zovu třeba "mým duchovním růstem" nebo podobně. Mám ho, ale v partnerském, osobním, lidském kontaktu s ním vlastně nejsem. Až splní svoje, až naučí, co naučit přišel, poletí......
Píšeš, že máš malé sebevědomí. A medituješ, vizualizuješ. Myslím si, že sebevědomí je vědomí si sebe sama v přítomném okamžiku, který se přelévá do dalšího přítomného okamžiku. Vnímání, vědomí sebe sama prostřednictvím svých momentálních činů, momentálních myšlenek, tepla na kůži, bolesti kuřího oka zrovna teď, větru ve vlasech, zachvění hlasu, řevu sojek ........bez hodnocení, protože jedinečná, neporovnatelná. Že sebevědomí nemůže být malé nebo velké. Že může být jen různou měrou (ú)plné.
Zdáš se mi podle psaní nekontaktní, ""neangažovaná", chránící se vysvětlujícími konstrukcemi, v nichž máš připraveno spoustu únikových cest. Tenhle chlapík je možná taky součást tvého opevnění, chrání tě před dalším případným kontaktem, dotykem, konfliktem, obětím. Tenhle přítel je takový a když ho se s ním rozejdeš, další bude stejný. No aby nebyl, když odečítá tvá přání z tvých rtů. ;)
Mimochodem: Fotil tě nahou? Fotilas ho nahého?;)

No, já nevím Kirino. Napadá mě otázka - ty sama jsi tu tenkou hranici(jak píšeš) mezi fotografem a modelem už někdy překročila?
Ptáš se, ale zároveň píšeš, že cítíš, že tento partner není tak úplně pravý. Skoro mi připadá - celkově dle Tvého psaní, že zamilovaná nejsi. Jsi?
Se žárlivostí neporadím, té já nerozumím. Ale určité pochybnosti ke vztahu patří, ne? To nás nutí na vztahu nebo na nás samých pracovat.

Pravou je, že jako učitele ho beru. Ale tak se snažím brát každého člověka v mém okolí, se kterým cítím, že život není úplně lehký. Nepoužila bych výraz, že pak poletí, ale máš pravdu, už teď nějak vnímám, že jednou příjde čas a on z mého života zase odejde.
Jestli jsem zamilovaná? To nevím, jestli je ve vztahu nutné. Je mi s ním dobře, těším se na něj. Ale je pravdou ,že poměrně nedávno bylo také období, že mi byl téměř lhostejný. Když měl přijet, tak jsem to tak brala, ale úplně v euforii jsme nebyla.
Byla jsem duševně víc v pohodě.
Přítomný okamžik? Často o něm slýchávám, čtu, ale žít mi ho zatím nejde :(
  Ano, fotila jsem akt s ním, já jeho ne.
Ta tenká hranice? U mě osobně se neprolomila. Ale jisté sympatie s jedním fotografem tam byly a pak si uvědomíte, že jako ženě stačí jen naznačit a chlapa dostanete ....

Teď nevím, jestli to : "...(zatím) ani nenaznačuješ"  bylo ke mě, či citace.
K tobě... protože, ať chceš nebo ne, ono je to poznat. Čím více se člověk snaží, aby nepůsobil "jako závislá chudinka" (jakkoli, nejen v žárlivosti), tím spíš si neuhlídá některý projevy... vždycky je tam nějaká "křeč", něco, co není přirozený - něco je "jinak" nebo "divně", byť třeba nedefinovatelně.
Myslím, že tvůj problém nebude ne/dostatku sebevědomí... sebevědomá ženská sama sebe netejrá představama, co možná její chlap dělá, případně by dělat mohl... a nesebevědomá nebude s takovým klidem tvrdit "vnímám, že jednou příjde čas a on z mého života zase odejde" - ledaže by ses v obou případech do něčeho stylizovala.
Proč - na to budeš muset přijít sama. Zdá se mi, že tvoje "pseudožárlivost" je možná jen skříň, v který je uloženej úplně jinej kostlivec. Ale momentálně v obýváku zakopáváš jen o tu jarmaru...

Kirino, praštilo mě do očí to tvé - VEDL MĚ. Není zlé nechat se vést.
Ty hledáš tátu?
On tě má moc rád? Anebo tě miluje, jako muž ženu? Ty ho miluješ jako žena muže?  Překvapuje mě také tvá řečnická otázka, jestli je nutné být zamilovaným. Nu, jestli v něm máš tátu, který tě vede, tak to není nutné.
Co popisuješ, je takové vlažné (nic).

Ne ne Evi, tátu rozhodně ne. Spíše jsem byla vždycky tahoun, co měl vše na starosti, vše organizoval a řešil a najednou bylo příjemné to alespoň na čas odevzdat.

Heleno, něco na tom kostlivci bude. Sama to však v tuto chvíli rozklíčovat neumím,
moc děkuji za náhled :-)

Kirina napsal(a):

Pravou je, že jako učitele ho beru. Ale tak se snažím brát každého člověka v mém okolí, se kterým cítím, že život není úplně lehký. Nepoužila bych výraz, že pak poletí, ale máš pravdu, už teď nějak vnímám, že jednou příjde čas a on z mého života zase odejde.
Jestli jsem zamilovaná? To nevím, jestli je ve vztahu nutné. Je mi s ním dobře, těším se na něj. Ale je pravdou ,že poměrně nedávno bylo také období, že mi byl téměř lhostejný. Když měl přijet, tak jsem to tak brala, ale úplně v euforii jsme nebyla.
Byla jsem duševně víc v pohodě.
Přítomný okamžik? Často o něm slýchávám, čtu, ale žít mi ho zatím nejde :(
  Ano, fotila jsem akt s ním, já jeho ne.
Ta tenká hranice? U mě osobně se neprolomila. Ale jisté sympatie s jedním fotografem tam byly a pak si uvědomíte, že jako ženě stačí jen naznačit a chlapa dostanete ....

No, já to právě z Tvého psaní tak trochu cítím. Není třeba to ten hlavní problém? Ale zase - každý jsme jiný. Pro mě by to byl problém velký, ale znám dost vztahů, kde to tak je.

Dostane chlapa, který se nechá.

Vím, že ze mě máte holky zmatek a ani se vám nedivím. Ale možná si to sama začínám ujasňovat.
Bez chlapa jsem byla spoustu let a bylo to fajn, tak by se svět nezhroutil, kdybych byla zase sama.
Co by mi vadilo je, kdybych byla za blba. V nejistotě a manželově nevěře jsem byla skoro 2 roky a bylo to nejhorší období mého života. Možná proto mám kolem sebe tolik obranných sítí. Situace byla tenkrát horší o to, že jsem měla 2 děti a malý plat. Dnes už "kopu" sama za sebe, tak bych to zvládla mnohem lépe.
Nechám tomu volný průběh, sama pro sebe se budu snažit ten vztah uvolnit, protože by tam nebylo dýchatelno pro mě ani pro něj.
Když byl ten vztah na počáteční úrovni, tak tam nebyly moje majetnické sklony, bylo tam víc volnosti a víc humoru. Teď je tam víc strachu a utajeného pláče, z toho, že takto nejsem šťastná.
Ještě jednou děkuji, že mi pomáháte to rozebrat :-)

Kirina napsal(a):

Vím, že ze mě máte holky zmatek a ani se vám nedivím. Ale možná si to sama začínám ujasňovat.
Bez chlapa jsem byla spoustu let a bylo to fajn, tak by se svět nezhroutil, kdybych byla zase sama.
Co by mi vadilo je, kdybych byla za blba. V nejistotě a manželově nevěře jsem byla skoro 2 roky a bylo to nejhorší období mého života. Možná proto mám kolem sebe tolik obranných sítí. Situace byla tenkrát horší o to, že jsem měla 2 děti a malý plat. Dnes už "kopu" sama za sebe, tak bych to zvládla mnohem lépe.
Nechám tomu volný průběh, sama pro sebe se budu snažit ten vztah uvolnit, protože by tam nebylo dýchatelno pro mě ani pro něj.
Když byl ten vztah na počáteční úrovni, tak tam nebyly moje majetnické sklony, bylo tam víc volnosti a víc humoru. Teď je tam víc strachu a utajeného pláče, z toho, že takto nejsem šťastná.
Ještě jednou děkuji, že mi pomáháte to rozebrat :-)

Super. Budu Ti moc držet palce, abys to dokázala.

Kirina napsal(a):

Vím, že ze mě máte holky zmatek a ani se vám nedivím. Ale možná si to sama začínám ujasňovat.
Bez chlapa jsem byla spoustu let a bylo to fajn, tak by se svět nezhroutil, kdybych byla zase sama.
Co by mi vadilo je, kdybych byla za blba. V nejistotě a manželově nevěře jsem byla skoro 2 roky a bylo to nejhorší období mého života. Možná proto mám kolem sebe tolik obranných sítí. Situace byla tenkrát horší o to, že jsem měla 2 děti a malý plat. Dnes už "kopu" sama za sebe, tak bych to zvládla mnohem lépe.
Nechám tomu volný průběh, sama pro sebe se budu snažit ten vztah uvolnit, protože by tam nebylo dýchatelno pro mě ani pro něj.
Když byl ten vztah na počáteční úrovni, tak tam nebyly moje majetnické sklony, bylo tam víc volnosti a víc humoru. Teď je tam víc strachu a utajeného pláče, z toho, že takto nejsem šťastná.
Ještě jednou děkuji, že mi pomáháte to rozebrat :-)

- Jo? A co PŘESNĚ by ti na tom vadilo? Co to JE být za blba? Jak to vypadá? A čím se platí za to NEBÝT za blba?
To já jsem za blba často a ráda. Vlastně jen u blbých lidí, protože jejich představy prostě neovlivním a tak mi jsou šumák. Se mnou totiž nemají - ty představy - nic společného ;)

- Jak TAKTO? Kdo je původcem toho tvého TAKTO? Kdo ho generuje a proč? Hm? K čemu to TAKTO vlastně potřebuješ? Nebo přesněji: která tvá ČÁST ho potřebuje?

Pandorraa napsal(a):

Kirina napsal(a):

Vím, že ze mě máte holky zmatek a ani se vám nedivím. Ale možná si to sama začínám ujasňovat.
Bez chlapa jsem byla spoustu let a bylo to fajn, tak by se svět nezhroutil, kdybych byla zase sama.
Co by mi vadilo je, kdybych byla za blba. V nejistotě a manželově nevěře jsem byla skoro 2 roky a bylo to nejhorší období mého života. Možná proto mám kolem sebe tolik obranných sítí. Situace byla tenkrát horší o to, že jsem měla 2 děti a malý plat. Dnes už "kopu" sama za sebe, tak bych to zvládla mnohem lépe.
Nechám tomu volný průběh, sama pro sebe se budu snažit ten vztah uvolnit, protože by tam nebylo dýchatelno pro mě ani pro něj.
Když byl ten vztah na počáteční úrovni, tak tam nebyly moje majetnické sklony, bylo tam víc volnosti a víc humoru. Teď je tam víc strachu a utajeného pláče, z toho, že takto nejsem šťastná.
Ještě jednou děkuji, že mi pomáháte to rozebrat :-)

- Jo? A co PŘESNĚ by ti na tom vadilo? Co to JE být za blba? Jak to vypadá? A čím se platí za to NEBÝT za blba?
To já jsem za blba často a ráda. Vlastně jen u blbých lidí, protože jejich představy prostě neovlivním a tak mi jsou šumák. Se mnou totiž nemají - ty představy - nic společného ;)

- Jak TAKTO? Kdo je původcem toho tvého TAKTO? Kdo ho generuje a proč? Hm? K čemu to TAKTO vlastně potřebuješ? Nebo přesněji: která tvá ČÁST ho potřebuje?

Já myslím, že Kirina nechce věřit, protože pak by se mohlo stát, že by všichni věděly, že její přítel má jinou a ona jediná by to nevěděla. Pak by podle jejího názoru byla za blba. Tomu rozumím. Jak říká Pan, přijmout, že budu za blba.
Když si pak ale vezmeš, kdo je větší blb? Ten, co podvádí svoji přítelkyni nebo ta, co mu věří?

"...kdo je větší blb? Ten, co podvádí svoji přítelkyni nebo ta, co mu věří?"

Tulip, podle mne ani jeden, ani druhý.

podle mne ani jeden, ani druhý
Jako vždycky v životě... C je správně...

Tak tak, helčo, přesně tak, Cé je správně, ale to jsem po zralé úvaze umazala, protože na to si každý musí přijít sám :cool:

Podle mě je správně A, protože ten blb má blbý zábavy. Ale je třeba stále soutěžit?!?

Ale já tě Kirino chápu. Taky jsem mívala pocit, že nejsem co do vzhledu nic moc, spíš hůř, než líp. Ale že jsem docela inteligentní .......... A prd ho! To bylo smutku, pláče, kvikotu a debréze! Útroby se mi bolestí kroutily, že jsem štemplovaná blbka, blbka titulovaná a VŠICHNI TO VĚDÍ!!!!!:D

protože ten blb má blbý zábavy
Pokud "ten blb", jak říká Tulipánka, "podvádí svoji přítelkyni", pak ano...
Ale neměla by se používat presumpce neviny? O tomhle konkrétním pánovi víme jen to, že fotí akty, což jaksi bez nahatejch modelů nelze... a zřejmě to nebude jen kvůli tomu, že by se chtěl pokoukat nebo zahejbat. "Studuje si kolem toho dost materiálu, chodí na workshopy", píše Kirina - kdyby mu šlo o něco z výše uvedenýho, tak by se na nějaký študování vykašlal a ušetřenej čas využil "smysluplněji"

Pandorraa napsal(a):

Kirina napsal(a):

Vím, že ze mě máte holky zmatek a ani se vám nedivím. Ale možná si to sama začínám ujasňovat.
Bez chlapa jsem byla spoustu let a bylo to fajn, tak by se svět nezhroutil, kdybych byla zase sama.
Co by mi vadilo je, kdybych byla za blba. V nejistotě a manželově nevěře jsem byla skoro 2 roky a bylo to nejhorší období mého života. Možná proto mám kolem sebe tolik obranných sítí. Situace byla tenkrát horší o to, že jsem měla 2 děti a malý plat. Dnes už "kopu" sama za sebe, tak bych to zvládla mnohem lépe.
Nechám tomu volný průběh, sama pro sebe se budu snažit ten vztah uvolnit, protože by tam nebylo dýchatelno pro mě ani pro něj.
Když byl ten vztah na počáteční úrovni, tak tam nebyly moje majetnické sklony, bylo tam víc volnosti a víc humoru. Teď je tam víc strachu a utajeného pláče, z toho, že takto nejsem šťastná.
Ještě jednou děkuji, že mi pomáháte to rozebrat :-)

- Jo? A co PŘESNĚ by ti na tom vadilo? Co to JE být za blba? Jak to vypadá? A čím se platí za to NEBÝT za blba?
To já jsem za blba často a ráda. Vlastně jen u blbých lidí, protože jejich představy prostě neovlivním a tak mi jsou šumák. Se mnou totiž nemají - ty představy - nic společného ;)

- Jak TAKTO? Kdo je původcem toho tvého TAKTO? Kdo ho generuje a proč? Hm? K čemu to TAKTO vlastně potřebuješ? Nebo přesněji: která tvá ČÁST ho potřebuje?

u nekterych .. treba to Kirina vidi jinak ... byt za blba = investovat , duverovat nekomu , kdo to nevraci , je tam slaba zpetna vazba a nakonec te stejne posle nekam

helena napsal(a):

protože ten blb má blbý zábavy
Pokud "ten blb", jak říká Tulipánka, "podvádí svoji přítelkyni", pak ano...
Ale neměla by se používat presumpce neviny? O tomhle konkrétním pánovi víme jen to, že fotí akty, což jaksi bez nahatejch modelů nelze... a zřejmě to nebude jen kvůli tomu, že by se chtěl pokoukat nebo zahejbat. "Studuje si kolem toho dost materiálu, chodí na workshopy", píše Kirina - kdyby mu šlo o něco z výše uvedenýho, tak by se na nějaký študování vykašlal a ušetřenej čas využil "smysluplněji" http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Já jsem to pochopila jako příklad a ne jako Kirinino konkrétno!

Vždycky se snažím volit slova tak, aby to co nejvíce vyjadřovalo moje pocity. Být za blba se mi však asi nepodařilo vystihnout správně. Spíš v tom tenkrát byla lítost, že to, co se kdysi dostávalo mě (něžnosti, objetí), má nyní jiná, ...že oni dva jsou spojenci a já jsem sama. V tom oslabení jsem nemohla, nebo spíše neuměla vztyčit hlavu a odejít středem. Byla jsem tedy za tu chudinku. Kdyby mi manžel tenkrát řekl rozhodně:" odcházím, rozhodl jsem se pro jinou", byla bych vzteky bez sebe, ale časem bych to vstřebala. Ale on chtěl mít manželku, milenku děti, byt...a hlavně NIC neřešit!!! A to pro mě bylo zničující

...

Kirina napsal(a):

Ahoj
Nejdříve vysvětlím, proč toto zdánlivě psychologické téma dávám právě sem - protože věřím na nějaké vesmírné zákony a na to, že pokud ON ke mě našel cestu, je tu od toho, aby mě něco naučil.

Vztah jsem neplánovala, ON přišel nečekán, nezván a vedl mě.  A já jsem po 9ti leté absenci vážnějšího vztahu začala pociťovat, že to není zlé, nechat se vést, být s někým.....;)
Máme společný humor, společného koníčka-focení, máme si co říct, je nám spolu fajn, intimní chvilky jsou skvělé.
Problém je v tom, že jsem žárlivá. Jeho koníček je totiž focení žen a to často neoděných. Protože sama občas fotím, tak vím, jak tenká může být hranice mezi modelkou a fotografem.
Vím, že má svého koníčka rád a nikdy bych po něm nechtěla ústupek! Studuje si kolem toho dost materiálu, chodí na workshopy, není to jenom o tom vidět nahou ženu. Ale já, protože mám negativní zkušenost z manželství, které se rozpadlo kvůli jiné ženě, jsem ostražitá, byť nemám (zatím) žádný důvod.

Navíc sama nemám dostatek sebevědomí, takže jsem si vědoma, že pochybuji předně sama o sobě!!

Chodíme spolu cca 10 měsíců, on je dost uzavřený, tak pro mě není zase až tak čitelný. Zajímavé je, že nemá téměř žádné přátele ze stran mužů, ale díky svému koníčku se často kontaktuje se ženami. Spíše virtuálně, pokud osobně, tak o tom (krom focení) nevím
Snažím se pracovat na svém sebevědomí a sebelásce meditacemi, vizualizacemi. Tak jsem jak na houpačce. Občas něco poléčím, a pak se vyvrbí další zkouška a já si říkám, jestli mám v tom vztahu vydržet, když se opakovaně trápím, nebo jestli je to škola pro "nacvičování" sebevědomí :D.
Připadám si jako v pasti. Protože kvůli svým pochybnostem nejsem ve vztahu šťastná, ale po partnerovi by mi bylo smutno, kdybych ses ním rozešla. A pravděpodobně by se ke mě dostal někdo další, kdo by mi dal podobnou lekci.
Vím, že ON mě mám taky moc rád a vzalo by ho to.
Jak to vidíte vy?

JE to výzva, JE to práca na sebe - lebo okrem invalida upútaného na lôžko (a možno aj na toho! ;) ) by si asi žiarlila na každého. Keby nemal takéhoto koníčka, stýkal by sa so ženami pracovne, apod. Na druhej strane - okrem práce na sebavedomí by som preskúmala, prečo mám tieto pocity - či to nie je aj niečím v jeho správaní, reči, gestách...

Kirina napsal(a):

Heleno, vím, že je to ve mě a ne v těch svlečnách :)))
Teď nevím, jestli to : "...(zatím) ani nenaznačuješ"  bylo ke mě, či citace.
To je právě to, čemu se chci vyhnout, aby se neprovalilo, že jsem žárlivá a tím bych mohla působit, jako závislá chudinka. A to je myslím si ve vztahu na škodu!!
Je fakt, že pak jdu "přes sebe" a tvářím se, že jsem nad věcí. A pak fňukám tady ;)

Energeticky to vo vzťahu robí šarapatu, aj keď sa to nepovie, neurobí - len myslí a cíti. Ak nie je padnutý na hlavu a otupený, tak tvoju žiarlivosť vycíti. A mmch - najviac to aj tak máva s tebou... so vzťahom a s ním len druhotne.

Barča napsal(a):

Podle mě je správně A, protože ten blb má blbý zábavy. Ale je třeba stále soutěžit?!?

Ale já tě Kirino chápu. Taky jsem mívala pocit, že nejsem co do vzhledu nic moc, spíš hůř, než líp. Ale že jsem docela inteligentní .......... A prd ho! To bylo smutku, pláče, kvikotu a debréze! Útroby se mi bolestí kroutily, že jsem štemplovaná blbka, blbka titulovaná a VŠICHNI TO VĚDÍ!!!!!:D

Jak si tímhle můžeš být tak jistá?
Co když je to ale úplně jinak?

Grainne napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Kirina napsal(a):

Vím, že ze mě máte holky zmatek a ani se vám nedivím. Ale možná si to sama začínám ujasňovat.
Bez chlapa jsem byla spoustu let a bylo to fajn, tak by se svět nezhroutil, kdybych byla zase sama.
Co by mi vadilo je, kdybych byla za blba. V nejistotě a manželově nevěře jsem byla skoro 2 roky a bylo to nejhorší období mého života. Možná proto mám kolem sebe tolik obranných sítí. Situace byla tenkrát horší o to, že jsem měla 2 děti a malý plat. Dnes už "kopu" sama za sebe, tak bych to zvládla mnohem lépe.
Nechám tomu volný průběh, sama pro sebe se budu snažit ten vztah uvolnit, protože by tam nebylo dýchatelno pro mě ani pro něj.
Když byl ten vztah na počáteční úrovni, tak tam nebyly moje majetnické sklony, bylo tam víc volnosti a víc humoru. Teď je tam víc strachu a utajeného pláče, z toho, že takto nejsem šťastná.
Ještě jednou děkuji, že mi pomáháte to rozebrat :-)

- Jo? A co PŘESNĚ by ti na tom vadilo? Co to JE být za blba? Jak to vypadá? A čím se platí za to NEBÝT za blba?
To já jsem za blba často a ráda. Vlastně jen u blbých lidí, protože jejich představy prostě neovlivním a tak mi jsou šumák. Se mnou totiž nemají - ty představy - nic společného ;)

- Jak TAKTO? Kdo je původcem toho tvého TAKTO? Kdo ho generuje a proč? Hm? K čemu to TAKTO vlastně potřebuješ? Nebo přesněji: která tvá ČÁST ho potřebuje?

u nekterych .. treba to Kirina vidi jinak ... byt za blba = investovat , duverovat nekomu , kdo to nevraci , je tam slaba zpetna vazba a nakonec te stejne posle nekam

Investovat (nerovná se důvěřovat) a nebo očekávat?

Pandorraa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

- Jo? A co PŘESNĚ by ti na tom vadilo? Co to JE být za blba? Jak to vypadá? A čím se platí za to NEBÝT za blba?
To já jsem za blba často a ráda. Vlastně jen u blbých lidí, protože jejich představy prostě neovlivním a tak mi jsou šumák. Se mnou totiž nemají - ty představy - nic společného ;)

- Jak TAKTO? Kdo je původcem toho tvého TAKTO? Kdo ho generuje a proč? Hm? K čemu to TAKTO vlastně potřebuješ? Nebo přesněji: která tvá ČÁST ho potřebuje?

u nekterych .. treba to Kirina vidi jinak ... byt za blba = investovat , duverovat nekomu , kdo to nevraci , je tam slaba zpetna vazba a nakonec te stejne posle nekam

Investovat (nerovná se důvěřovat) a nebo očekávat?

investovat myšleno jako dovolit si  cítit nějaké emoce a důvěřovat

helena napsal(a):

protože ten blb má blbý zábavy
Pokud "ten blb", jak říká Tulipánka, "podvádí svoji přítelkyni", pak ano...
Ale neměla by se používat presumpce neviny? O tomhle konkrétním pánovi víme jen to, že fotí akty, což jaksi bez nahatejch modelů nelze... a zřejmě to nebude jen kvůli tomu, že by se chtěl pokoukat nebo zahejbat. "Studuje si kolem toho dost materiálu, chodí na workshopy", píše Kirina - kdyby mu šlo o něco z výše uvedenýho, tak by se na nějaký študování vykašlal a ušetřenej čas využil "smysluplněji" http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Helčo, znám desítky případu, kdy "ten blb" jasně na začátku vztahu deklaruje, že neumí být věrný jen jedné ženě a "ta blbka" ve svatém přesvědčení, že její láska ho prostě změní, ho vůbec neposlouchá.....

Prostě označení "ten/ta blb/ka" mi tu obecně nesedí. Jsou to nálepky, které vždy vypovídají hlavně o tom, kdo je lepí :jojo:

A myslím, že Kirina je ani nelepí, nevnímá to tak. Ona to celé vnímá jako svůj vlastní problém a to je dobrý předpoklad pro to, aby si ho vyřešila. Nezávisle na partnerovi, protože jinak to ani řešit nejde.

Grainne napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Grainne napsal(a):

u nekterych .. treba to Kirina vidi jinak ... byt za blba = investovat , duverovat nekomu , kdo to nevraci , je tam slaba zpetna vazba a nakonec te stejne posle nekam

Investovat (nerovná se důvěřovat) a nebo očekávat?

investovat myšleno jako dovolit si  cítit nějaké emoce a důvěřovat

Jenže tohle je prostě VŽDYCKY spojeno s rizikem, že si nabiješ nos, někdo tě zraní.
Pokud tohle riziko nepříjmeš, nemůžeš nikdy neúspěch - své držkopády svádět na toho "blba" - druhého člověka, který nese naprosto stejné riziko a většinou ho taky odmítá přijmout.
Stejné prostě přitahuje stejné a to vždycky končí nějakou společnou lekcí.

Jít do vztahu a domnívat se, že "ten druhý" mi zařídí nehynoucí štěstí a ochranu, postará se o mé štěstí a bude do smrti milovat jen MNĚ jedinou, nikdy mi nijak neublíží a neudělá nic, co by se mne MOHLO nějak dotknout, to je hodně, ale hodně nedospělé.
Do vztahu s takovýmhle nedospělcem jde obvykle jiný nedospělec a nakonec si vždycky vzájemně rozkopou bábovičky.
To prostě nemůže jinak dopadnout.

"ten blb"
Počkej... jsem si s "blbem" nezačala, jen cituju
Ona to celé vnímá jako svůj vlastní problém
Vždyť jo... taky se nepohoršuju nad pánovým hobby a fakt v něm nevidím předpoklad pro nějakou zahejbačku... ta se dá pořídit levnějc, jak už jsem zmínila. A Kirině jsem psala cosi o kostlivci, kterýho přes jarmaru nevidí...

investovat myšleno jako dovolit si  cítit nějaké emoce a důvěřovat
Pokud neinvestuješ, nemůžeš nic dostat zpátky... a jít do vztahu s nedůvěrou je a) kontraproduktivní a b) docela nefér k tomu druhýmu.

Pandorraa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Investovat (nerovná se důvěřovat) a nebo očekávat?

investovat myšleno jako dovolit si  cítit nějaké emoce a důvěřovat

Jenže tohle je prostě VŽDYCKY spojeno s rizikem, že si nabiješ nos, někdo tě zraní.
Pokud tohle riziko nepříjmeš, nemůžeš nikdy neúspěch - své držkopády svádět na toho "blba" - druhého člověka, který nese naprosto stejné riziko a většinou ho taky odmítá přijmout.
Stejné prostě přitahuje stejné a to vždycky končí nějakou společnou lekcí.

Jít do vztahu a domnívat se, že "ten druhý" mi zařídí nehynoucí štěstí a ochranu, postará se o mé štěstí a bude do smrti milovat jen MNĚ jedinou, nikdy mi nijak neublíží a neudělá nic, co by se mne MOHLO nějak dotknout, to je hodně, ale hodně nedospělé.
Do vztahu s takovýmhle nedospělcem jde obvykle jiný nedospělec a nakonec si vždycky vzájemně rozkopou bábovičky.
To prostě nemůže jinak dopadnout.

Pěkně napsáno Pan :supr:
Já o sobě vím, že jsem nevyzrálej jedinec. A všechnu tuhle teorii vím, jen ji neumím žít. Pak se to ve mě mele. :grater:

Pandorraa napsal(a):

Barča napsal(a):

Podle mě je správně A, protože ten blb má blbý zábavy. Ale je třeba stále soutěžit?!?

Ale já tě Kirino chápu. Taky jsem mívala pocit, že nejsem co do vzhledu nic moc, spíš hůř, než líp. Ale že jsem docela inteligentní .......... A prd ho! To bylo smutku, pláče, kvikotu a debréze! Útroby se mi bolestí kroutily, že jsem štemplovaná blbka, blbka titulovaná a VŠICHNI TO VĚDÍ!!!!!:D

Jak si tímhle můžeš být tak jistá?
Co když je to ale úplně jinak?

To je úplně možný, že je všechno jinak. Ale nemám se jak dozvědět jak :).
Z příkladu, který jsi uvedla, vyplývá toto. Možná, že jsi při psaní myslela na Kirinu nebo někoho jiného. Mohu tušit, mohu se i domnívat, ...... ale to je asi tak všechno.

Pandorraa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Investovat (nerovná se důvěřovat) a nebo očekávat?

investovat myšleno jako dovolit si  cítit nějaké emoce a důvěřovat

Jenže tohle je prostě VŽDYCKY spojeno s rizikem, že si nabiješ nos, někdo tě zraní.
Pokud tohle riziko nepříjmeš, nemůžeš nikdy neúspěch - své držkopády svádět na toho "blba" - druhého člověka, který nese naprosto stejné riziko a většinou ho taky odmítá přijmout.
Stejné prostě přitahuje stejné a to vždycky končí nějakou společnou lekcí.

Jít do vztahu a domnívat se, že "ten druhý" mi zařídí nehynoucí štěstí a ochranu, postará se o mé štěstí a bude do smrti milovat jen MNĚ jedinou, nikdy mi nijak neublíží a neudělá nic, co by se mne MOHLO nějak dotknout, to je hodně, ale hodně nedospělé.
Do vztahu s takovýmhle nedospělcem jde obvykle jiný nedospělec a nakonec si vždycky vzájemně rozkopou bábovičky.
To prostě nemůže jinak dopadnout.

jo to chápu

Kirina napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Grainne napsal(a):

investovat myšleno jako dovolit si  cítit nějaké emoce a důvěřovat

Jenže tohle je prostě VŽDYCKY spojeno s rizikem, že si nabiješ nos, někdo tě zraní.
Pokud tohle riziko nepříjmeš, nemůžeš nikdy neúspěch - své držkopády svádět na toho "blba" - druhého člověka, který nese naprosto stejné riziko a většinou ho taky odmítá přijmout.
Stejné prostě přitahuje stejné a to vždycky končí nějakou společnou lekcí.

Jít do vztahu a domnívat se, že "ten druhý" mi zařídí nehynoucí štěstí a ochranu, postará se o mé štěstí a bude do smrti milovat jen MNĚ jedinou, nikdy mi nijak neublíží a neudělá nic, co by se mne MOHLO nějak dotknout, to je hodně, ale hodně nedospělé.
Do vztahu s takovýmhle nedospělcem jde obvykle jiný nedospělec a nakonec si vždycky vzájemně rozkopou bábovičky.
To prostě nemůže jinak dopadnout.

Pěkně napsáno Pan :supr:
Já o sobě vím, že jsem nevyzrálej jedinec. A všechnu tuhle teorii vím, jen ji neumím žít. Pak se to ve mě mele. :grater:

nápodobně :)

Tak po tom týdnu, či dvou přemýšlím, jak moc je ten můj pocit o žárlivosti, či o jiných pochybnostech.
Všechno se samozřejmě vyvíjí. Někdy mám pochybnosti a žárlím to ano, ale taky vím, že partner je celkem uzavřený a moc o něm vlastně nevím. V mnoha oblastech je pro mě tajemný.  Neříká mi slovy, že mě má rád, ale je občas tak milý, že mě to dojímá. Jindy z něj mám pocit, že je nejdřív on, jeho potřeby, jeho koníček a pak možná nedořešená bývalá žena, (jejímž jménem mě občas omylem osloví) a pak.....někde já. Jakoby mě on nechtěl k sobě citově pustit :(
U ostatních mužů jsem byla zvyklá, že byli v komunikaci takoví romantičtější. Dokázali napsat něco milostného do SMS nebo mailu, dávali najevo víc city, stesk, ale současný přítel je často v komunikaci, jako můj kamarád. Na netu každopádně, protože co je prý na netu je všude, (na to je až nezdravě opatrný co napíše do chatu nebo do mailu) .
Když spolu telefonujeme třeba 20-30 minut nikdo by nepoznal, že spolu chodíme. Vyloženě kamarádský rozhovor. Možná je to dobře, ale mě by občas potěšilo nějaké důvěrnější slůvko, oslovení, vzkaz, že mu chybím.... :(
Možná tedy z toho mám pochybnosti, nevím

Kirino, bydlíte od sebe daleko? Jak často se spolu vidíte?
Tys psala, že do něj nejspíš nejsi zamilovaná a teď zase, že by nikdo nepoznal, že spolu chodíte, kamarádský rozhovor. Je takový i z tvé strany? Ty používáš důvěrnější slůvka, oslovení, vzkazy, že ti chybí?
To je divné, že tě ještě i teď oslovuje jménem své bývalé ženy. Možná má opravdu nedořešený vztah k ní a ty jsi jen převoznice, že nechce být sám, anebo se zkouší tímto způsobem od ní odpoutat. To jsou jenom mé dedukce.
Miluješ ho? Jestli ne, tak proč jsi s ním?

Bydlíme od sebe cca 40 km, vidíme se většinou o víkendu, občas v týdnu na kafe....
Rozvedený je cca 1,5 roku a tenkrát ho to dost vzalo, bylo náhlé rozhodnutí jeho tehd. manželky.
Ano připadám si jako převoznice, to je trefné. Přesto je mi s ním často moc dobře, mám ho ráda, ale kdy přechází hranice mezi "mám ho ráda" a "miluji" ho, to nedokážu ohodnotit.

Plánujete společné bydlení?

zatím rozhodně nee, Já žila 9 let sama, mám ráda své soukromí a on to má myslím podobně. Ale líbilo by se mi vidět se třeba o víkendu a ještě tak 1-2x týdně. To bych asi brala. :-)

S manželkou žil jen o víkendu, přes týden byl pracovně mimo. Takže je také zvyklý na své soukromí a pohodlí a pod ....

Kirina napsal(a):

zatím rozhodně nee, Já žila 9 let sama, mám ráda své soukromí a on to má myslím podobně. Ale líbilo by se mi vidět se třeba o víkendu a ještě tak 1-2x týdně. To bych asi brala. :-)

Myslíš, nebo to tak má? Mluvili jste o společném bydlení?
Z toho, co píšeš, vnímám váš vztah, že je na občasné potěšení, že neplánujete společnou budoucnost.

Neplánujeme, protože jsme zjistili, že nevíš dne ani hodiny...
Plánujeme aktivity a setkání na nejbližší týdny. Co jsme naplánovali nejdál je dovolená v září :)))

Jak jste zjistili, že nevíš dne ani hodiny a co tím přesně máš na mysli?

On tě někdy fotil nahou, profesionálně a ne pro vás dva?

Od té doby, co mu manželka řekla, že se rozvádí- neplánuje.
Já neplánuje, protože se pak cítím svázaná.
A to že nevíš dne ani hodiny je myšleno tak, že Ti nějaké vnější okolnosti mohou případné plány zkřížit, což není samo sebou samozřejmě :-)

Nevím, no. Můj názor je, že když se dva dospělí lidé rozhodnou, že budou od zítřku spolu bydlet a mají tu možnost, tak se prostě sestěhují a žádné vnější okolnosti na tom nic nezmění.

To neplánování budoucnosti bylo myšleno obecně na ledasco....
Jinak si nemyslím, že pokud dva chtějí zůstat bydlet odděleně, zachovat si soukromí, mít to do práce blíž apod, že by na tom bylo něco zlého. Toto zatím vyhovuje nám oběma, tak je to pro nás v pořádku :-)

Ano, to je v pořádku, když jste oba spokojeni. To je jasné.
Ptala jsem se na to focení, jestli jsi to nepřehlédla. Ale samozřejmě odpovídat nemusíš.

přehlédla :)
Ano, fotil


...teď budu do večera bez netu, není to proto, že bych nechtěla reagovat :-)

Můj názor je, že když se dva dospělí lidé rozhodnou, že budou od zítřku spolu bydlet a mají tu možnost, tak se prostě sestěhují a žádné vnější okolnosti na tom nic nezmění.
Tím bych si nebyla tak jistá...
Nebrat ohled na "žádné vnější okolnosti" může bejt někdy docela sobecký jednání...

helena napsal(a):

Tím bych si nebyla tak jistá...
Nebrat ohled na "žádné vnější okolnosti" může bejt někdy docela sobecký jednání...

O ničem takovém jsem nepsala.
Ve chvíli, kdy se rozhodnou, tak se rozhodují nejspíš proto, že žádné nepříznivé vnější okolnosti pro společné bydlení podle jejich pohledu nejsou. To je logické. Kdyby byly, tak by se logicky nerozhodli spolu bydlet.
Než zase začne někdo do toho vrtat, tak podle jejich pohledu - to je jasné, že to tak vidí oni. Podle kterého jiného pohledu by se měli rozhodovat, když ne podle jejich, že?

Autorka příspěvku, na který jsem reagovala, psala o (dlouhodobých) plánech, které můžou zhatit nepříznivé vnější okolnosti. Já jsem psala o tom, že když se rozhodnou dnes a zítra to udělají, není to dlouhodobý plán, ale aktuální situace.

Kirina napsal(a):

přehlédla :)
Ano, fotil


...teď budu do večera bez netu, není to proto, že bych nechtěla reagovat :-)

Možná je to hloupost. Ale ptala jsem se proto, že mě napadlo, jestli tebe fotil a máte spolu vztah, tak možná máš podvědomý pocit, že i s jinými ženami je to tak, že je fotí a pak je mezi nimi třeba sex a proto žárlíš? Jak probíhalo vaše focení, víš jen ty, ale možná si to podvědomě implantuješ do jiných žen, které také fotí nahé.

Evi, nechce se mi to hledat, ale myslím, že o tom, co píšeš - že je to zhruba tak - Kirina psala zpočátku.

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Tím bych si nebyla tak jistá...
Nebrat ohled na "žádné vnější okolnosti" může bejt někdy docela sobecký jednání...

O ničem takovém jsem nepsala.
Ve chvíli, kdy se rozhodnou, tak se rozhodují nejspíš proto, že žádné nepříznivé vnější okolnosti pro společné bydlení podle jejich pohledu nejsou. To je logické. Kdyby byly, tak by se logicky nerozhodli spolu bydlet.
Než zase začne někdo do toho vrtat, tak podle jejich pohledu - to je jasné, že to tak vidí oni. Podle kterého jiného pohledu by se měli rozhodovat, když ne podle jejich, že?

Autorka příspěvku, na který jsem reagovala, psala o (dlouhodobých) plánech, které můžou zhatit nepříznivé vnější okolnosti. Já jsem psala o tom, že když se rozhodnou dnes a zítra to udělají, není to dlouhodobý plán, ale aktuální situace.

Ale keď sa nerozhodnú, nemusí to znamenať, že medzi nimi nie je nehynúca Lááááska s veľkým L, ale proste len že im viac vyhovuje byť vo svojom a stretávať sa - ideálne samozrejme OBOM.

Mne sa skôr zdá, že u Kiriny je to nedoriešená trauma z minulého vzťahu (blbka, nevera, chcel nás obidve), než že by to nejako veľmi súviselo so správaním terajšieho partnera. Aj to "neviazanie sa naňho" by o tom mohlo svedčiť.

Selima napsal(a):

Mne sa skôr zdá, že u Kiriny je to nedoriešená trauma z minulého vzťahu (blbka, nevera, chcel nás obidve), než že by to nejako veľmi súviselo so správaním terajšieho partnera. Aj to "neviazanie sa naňho" by o tom mohlo svedčiť.

Jo, tuto možnost Kirina taky myslím sama zmiňovala.

Mně osobne přijde celý tenhle vztah takovej "studenej"....možná, že kdyby Kirině dával její partner najevo víc "lásky" a blízkosti, cítila by se jistější a neměla pocit, že v jeho životě nehraje žádnou roli.
A říkat nové partnerce jménem exmanželky 1,5 roku od rozvodu....značí, že to nejspíš nemá zpracované.

Ad internet - přijde mi to jako strašná výmluva, protože pokud někoho mám ráda/rád, tak mu přeci chci napsat něco hezkýho, něco, co ho aspoň trochu potěší. A pokud se bojím, že by někdo (kdo??) mohl případně zveřejnit moje maily (proc? on je známá osobnost?) a přivést mě tak do nesnází, tak tam nebudu psát intimní detaily...
To je stejný, jako z sms - taky se dají zpětně dohledat...to by si lidi v dnešní době museli bát úplně všeho - telefonovat si, psát sms, chatovat....nevím, přijde mi to trochu jako paranoia a výmluva.

Kirin, pokud je to člověk, který vůbec nedává najevo své city vůči nikomu, tak ho asi budeš muset brat takovýho, jaký je a mít ho rada takovýho, jaký je.
Pokud ale dávat najevo city umí a jen tobě to z nějakého důvodu nedělá, tak bych se zamyslela nad tím, proc to tak je.
To, že ti obcas řekne jménem exmanželky, v tom může hrát svoji roli.
Spíš to na mě působí, že s tebou vyplňuje čas, tak jak se to jemu hodí a buď čeká, že se jeho ex vrátí (proto ta paranoia ohledně mailu, sms, atd. - nebude žádný důkaz) nebo jsi pro něj jen převoznicí.

Grainne napsal(a):

Kirina napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Jenže tohle je prostě VŽDYCKY spojeno s rizikem, že si nabiješ nos, někdo tě zraní.
Pokud tohle riziko nepříjmeš, nemůžeš nikdy neúspěch - své držkopády svádět na toho "blba" - druhého člověka, který nese naprosto stejné riziko a většinou ho taky odmítá přijmout.
Stejné prostě přitahuje stejné a to vždycky končí nějakou společnou lekcí.

Jít do vztahu a domnívat se, že "ten druhý" mi zařídí nehynoucí štěstí a ochranu, postará se o mé štěstí a bude do smrti milovat jen MNĚ jedinou, nikdy mi nijak neublíží a neudělá nic, co by se mne MOHLO nějak dotknout, to je hodně, ale hodně nedospělé.
Do vztahu s takovýmhle nedospělcem jde obvykle jiný nedospělec a nakonec si vždycky vzájemně rozkopou bábovičky.
To prostě nemůže jinak dopadnout.

Pěkně napsáno Pan :supr:
Já o sobě vím, že jsem nevyzrálej jedinec. A všechnu tuhle teorii vím, jen ji neumím žít. Pak se to ve mě mele. :grater:

nápodobně :)

Děvčata, jsou mezi námi tací, kteří neznají, nepřijímají, ani tuto "teorii", natož aby se vůbec snažili to žít.
Každý to máme prostě jinak, každý jsme někde jinde.
A taky stoprocentně platí, že sytý hladovému nevěří, takže když vám někdo řekne, že to žít umí a je mu tak dobře, obecně je považován za magora.
To je prostě noumání, Úďo :jojo:

Pandorraa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Kirina napsal(a):

Pěkně napsáno Pan :supr:
Já o sobě vím, že jsem nevyzrálej jedinec. A všechnu tuhle teorii vím, jen ji neumím žít. Pak se to ve mě mele. :grater:

nápodobně :)

Děvčata, jsou mezi námi tací, kteří neznají, nepřijímají, ani tuto "teorii", natož aby se vůbec snažili to žít.
Každý to máme prostě jinak, každý jsme někde jinde.
A taky stoprocentně platí, že sytý hladovému nevěří, takže když vám někdo řekne, že to žít umí a je mu tak dobře, obecně je považován za magora.
To je prostě noumání, Úďo :jojo:

holky...........super........taky se tam vidím..................pěkně se čtete......všechny
já to říkám furt..............ať žije Babinet