Krásný text

Až navštívíte všechny kurzy a školení,
až projedete všechny země světa,
až vystřídáte všechny gury a tzv. mistry světa,
až projdete mnoha vztahy, kde hledáte lásku,
až zažijete mnoho zklamání z vašich očekávání,
až zkusíte všechny metody a techniky, jak správně žít,
až utratíte všechny peníze za to, po čem toužíte,
až oslavíte všechna svá výročí, svátky a narozeniny svých přátel,
až si splníte přání, o kterých sníte,
pak zjistíte, že to vše byla jen dobře zkonstruovaná hra pro vaši mysl.
Pak zjistíte, že jediné štěstí, které nepomíjí, je být v souladu s jednotou.
Pak zjistíte, že to, co jste hledali, je dobrý pocit, který vám vnější věci, okolnosti a vztahy nemohou trvale dát.
Pak se konečně zastavíte, skončíte vaše hledání a vrátíte se ,domů`. Vrátíte se sami k sobě a budete sami sebou.
Budete vše dělat tak, jak to cítíte v danou chvíli.
Nebudete závislí na ostatních a jejich náladách.
Budete se radovat i z neúspěchu.
Budete se milovat za vše, co prožíváte, a tato vaše láska změní celý váš dosavadní svět.

Tulipánka napsal(a):

Krásný text

Až navštívíte všechny kurzy a školení,
až projedete všechny země světa,
až vystřídáte všechny gury a tzv. mistry světa,
až projdete mnoha vztahy, kde hledáte lásku,
až zažijete mnoho zklamání z vašich očekávání,
až zkusíte všechny metody a techniky, jak správně žít,
až utratíte všechny peníze za to, po čem toužíte,
až oslavíte všechna svá výročí, svátky a narozeniny svých přátel,
až si splníte přání, o kterých sníte,
pak zjistíte, že to vše byla jen dobře zkonstruovaná hra pro vaši mysl.
Pak zjistíte, že jediné štěstí, které nepomíjí, je být v souladu s jednotou.
Pak zjistíte, že to, co jste hledali, je dobrý pocit, který vám vnější věci, okolnosti a vztahy nemohou trvale dát.
Pak se konečně zastavíte, skončíte vaše hledání a vrátíte se ,domů`. Vrátíte se sami k sobě a budete sami sebou.
Budete vše dělat tak, jak to cítíte v danou chvíli.
Nebudete závislí na ostatních a jejich náladách.
Budete se radovat i z neúspěchu.
Budete se milovat za vše, co prožíváte, a tato vaše láska změní celý váš dosavadní svět.

jojo, hezký, ale bez tohzo všeho , co je v článku prožitý a vyzkoušený by člověk nepřišel na tu poslední větu , kde je smysl života Budete se milovat za vše, co prožíváte, a tato vaše láska změní celý váš dosavadní svět.

Hezká slovíčka, ale to je tak nejspíš všechno, když se nad tím člověk zamyslí.
Třeba až oslavím všechny své svátky, tak umřu. :) To je logické.
Vím i bez až, že jde o to, abych měla dobrý pocit, abych se cítila dobře.
Milovat se za vše, co prožívám - to je přece nesmyslně konstruovaná věta.
Já se prostě miluju. Ne za něco. Když (se) někdo miluje za něco, není to láska.
Prostě jen takový hoax, kterých obíhají tisíce. Ale je fajn se zastavit a zamyslet.

luděk napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Krásný text

Až navštívíte všechny kurzy a školení,
až projedete všechny země světa,
až vystřídáte všechny gury a tzv. mistry světa,
až projdete mnoha vztahy, kde hledáte lásku,
až zažijete mnoho zklamání z vašich očekávání,
až zkusíte všechny metody a techniky, jak správně žít,
až utratíte všechny peníze za to, po čem toužíte,
až oslavíte všechna svá výročí, svátky a narozeniny svých přátel,
až si splníte přání, o kterých sníte,
pak zjistíte, že to vše byla jen dobře zkonstruovaná hra pro vaši mysl.
Pak zjistíte, že jediné štěstí, které nepomíjí, je být v souladu s jednotou.
Pak zjistíte, že to, co jste hledali, je dobrý pocit, který vám vnější věci, okolnosti a vztahy nemohou trvale dát.
Pak se konečně zastavíte, skončíte vaše hledání a vrátíte se ,domů`. Vrátíte se sami k sobě a budete sami sebou.
Budete vše dělat tak, jak to cítíte v danou chvíli.
Nebudete závislí na ostatních a jejich náladách.
Budete se radovat i z neúspěchu.
Budete se milovat za vše, co prožíváte, a tato vaše láska změní celý váš dosavadní svět.

jojo, hezký, ale bez tohzo všeho , co je v článku prožitý a vyzkoušený by člověk nepřišel na tu poslední větu , kde je smysl života Budete se milovat za vše, co prožíváte, a tato vaše láska změní celý váš dosavadní svět.

Přesně tak, bez toho, aniž bychom tohle zažili, by to nepřišlo. Stejně, jako dítě by se bez pádů nenaučilo chodit :)

Eva. napsal(a):

Hezká slovíčka, ale to je tak nejspíš všechno, když se nad tím člověk zamyslí.
Třeba až oslavím všechny své svátky, tak umřu. :) To je logické.
Vím i bez až, že jde o to, abych měla dobrý pocit, abych se cítila dobře.
Milovat se za vše, co prožívám - to je přece nesmyslně konstruovaná věta.
Já se prostě miluju. Ne za něco. Když (se) někdo miluje za něco, není to láska.
Prostě jen takový hoax, kterých obíhají tisíce. Ale je fajn se zastavit a zamyslet.

No třeba pro mě to hoax není. Já tohle žiju ve svém životě. Stále po něčem toužím a když to nakonec dostanu, zjišťuju, že to není to, po čem jsem toužila a že to byla pouhá iluze. Jenže ty to musíš zažít, protože říct si - fajn, nebudu toužit, protože je to jen iluze, prostě nepomáhá, člověk touží dál. Je to takové cimrmanovské hledání slepých uliček jako "Tak tudy ne, přátelé, tudy cesta nevede". Ale to je právě to poznávání: projít si všechny možnosti, které život nabízí, vyzkoušet, zda je to pro tebe dobré či ne a pak můžeš jít dál a vědět, že tohle správná cesta není. A právě tím zkoušením zjišťuješ, kdo vlastně jsi (co chceš a co ne, co se ti líbí a co ne) a teprve když víš, kdo seš, můžeš sama sebe milovat.
Ale připouštím, že někteří to můžou mít jinak :)

Projít si VŠECHNY možnosti, které život nabízí? To nedáš, Tulipánko. :)
Víš, mně všechna AŽ a toužení a nespokojenost zmizela, když jsem dostala pořádně přes d*žku. :) Když to nešlo po dobrém. :jojo:

Eva. napsal(a):

Projít si VŠECHNY možnosti, které život nabízí? To nedáš, Tulipánko. :)
Víš, mně všechna AŽ a toužení a nespokojenost zmizela, když jsem dostala pořádně přes d*žku. :) Když to nešlo po dobrém. :jojo:

Ale jo, to určitě dám a když to nedám v tomhle životě, tak v těch příštích ;-)

Ty jsi, Tuli, jako ten mladý buddhistický mnich, kterému, když bylo ukázáno, kolik ho ještě čeká zrození (jako těch listů na stromě), se začal nesmírně radovat, že už jenom nějakých pár tisíc vtělení a dojde vrcholné realizace. I začal samým nadšením tančit. Tehdy se prostor rozestoupil a z nebe slyší hlas: "Za to, že jsi byl ochoten na sebe přijmout tolik pozemských běd a radovat se z nich, ještě v tomto vtělení dosáhneš nibbany a s ní spojeného vyvanutí."

Crabat napsal(a):

Ty jsi, Tuli, jako ten mladý buddhistický mnich, kterému, když bylo ukázáno, kolik ho ještě čeká zrození (jako těch listů na stromě), se začal nesmírně radovat, že už jenom nějakých pár tisíc vtělení a dojde vrcholné realizace. I začal samým nadšením tančit. Tehdy se prostor rozestoupil a z nebe slyší hlas: "Za to, že jsi byl ochoten na sebe přijmout tolik pozemských běd a radovat se z nich, ještě v tomto vtělení dosáhneš nibbany a s ní spojeného vyvanutí."

Crabe, já ti vážně vůbec nerozumím, můžeš prosím přeložit do češtiny? :)

Tulipánka napsal(a):

Crabat napsal(a):

Ty jsi, Tuli, jako ten mladý buddhistický mnich, kterému, když bylo ukázáno, kolik ho ještě čeká zrození (jako těch listů na stromě), se začal nesmírně radovat, že už jenom nějakých pár tisíc vtělení a dojde vrcholné realizace. I začal samým nadšením tančit. Tehdy se prostor rozestoupil a z nebe slyší hlas: "Za to, že jsi byl ochoten na sebe přijmout tolik pozemských běd a radovat se z nich, ještě v tomto vtělení dosáhneš nibbany a s ní spojeného vyvanutí."

Crabe, já ti vážně vůbec nerozumím, můžeš prosím přeložit do češtiny? :)

Když o tom tak "přemýšlím", tak mě napadá, víš, ono je to vlastně jedno. K jednomu ze svých největších objevů :D počítám to, že jsem se naučila věřit tomu, co cítím já sama, co se mi líbí. Dříve mi někdo napsal, že dělám blbě to a to. A já se jak blbec snažila to dělat tak, jak mi to ten dotyčný napsal či řekl, tedy správně. Tak jsem se tak pěkně kolíbala (no spíš narážela :D ) od jednoho stromu k druhému a nevěděla jsem, kdo jsem a co chci. Protože můj život se řídil názory ostatních. Jenže pak se něco zlomilo: jsem moc ráda, že jdu po vlastní cestě, i když mi lidé říkají, že mám jít jinudy, tzn. dělat věci jinak. Nebý taková a taková, ale být taková a taková. A víš, jsem teď o moc šťastnější, když si vyslechnu názory ostatních, kteří mi je předkládají jako tu největší pravdu, ale já si jdu stejně jinou cestou. Třeba mi ukazují správnou cestu, protože oni po ní už šli, ale já jdu prostě jinudy. A není to špatně, jen to tak je. Někdo si vybere cestu do Říma přes Prahu, jiný přes Toronto :D A každý tam jednou dojde, půjde vlastním tempem a až bude chtít, bude v Římě.
90% lidí mi tady radilo, ať do podnikání nejdu, že mi to nebude fungovat, nebudu mít dostatečné zisky... no a já si stejně šla tou svojí cestou a když jde člověk tam, kam ho :hjarta: táhne, je to VŽDY ta správná cesta, je to JEHO cesta.

Howg... S tím nelze než do puntíku souhlasit. :godlike:

A taky to "uvědomění" je o věku. Kolem cca té čtyřicítky jsem se tak nějak srovnala sama v sobě. Změnila jsem pohled na spoustu situací, věcí. Je mi ted (musím zatukat) líp - neřeším "kraviny" , žiju ted a tady. A iluze? Co to je iluze?
A Tuli - proč řešíš, že ti někdo říká, že to nemáš takhle dělat, a ty to tak uděláš? Víš, za "mlada" jsem na just dělala, co třeba mi říkali, je to blbě, tak já dělala opačně. Ale neměla jsem v sobě ten vnitřní klid, a byla jsem nejistá.
Ted když něco dělám, tak už mi nikdo ani neříká, jeslti to je špatně, nebo dobře. Dřív jsem to viděla, ted už ne.

Tulipánka napsal(a):

Když o tom tak "přemýšlím", tak mě napadá, víš, ono je to vlastně jedno. K jednomu ze svých největších objevů :D počítám to, že jsem se naučila věřit tomu, co cítím já sama, co se mi líbí. Dříve mi někdo napsal, že dělám blbě to a to. A já se jak blbec snažila to dělat tak, jak mi to ten dotyčný napsal či řekl, tedy správně. Tak jsem se tak pěkně kolíbala (no spíš narážela :D ) od jednoho stromu k druhému a nevěděla jsem, kdo jsem a co chci. Protože můj život se řídil názory ostatních. Jenže pak se něco zlomilo: jsem moc ráda, že jdu po vlastní cestě, i když mi lidé říkají, že mám jít jinudy, tzn. dělat věci jinak. Nebý taková a taková, ale být taková a taková. A víš, jsem teď o moc šťastnější, když si vyslechnu názory ostatních, kteří mi je předkládají jako tu největší pravdu, ale já si jdu stejně jinou cestou. Třeba mi ukazují správnou cestu, protože oni po ní už šli, ale já jdu prostě jinudy. A není to špatně, jen to tak je. Někdo si vybere cestu do Říma přes Prahu, jiný přes Toronto :D A každý tam jednou dojde, půjde vlastním tempem a až bude chtít, bude v Římě.
90% lidí mi tady radilo, ať do podnikání nejdu, že mi to nebude fungovat, nebudu mít dostatečné zisky... no a já si stejně šla tou svojí cestou a když jde člověk tam, kam ho :hjarta: táhne, je to VŽDY ta správná cesta, je to JEHO cesta.

Proč to vidíš tak, že ti lidé své názory předkládají jako tu největší pravdu? Oni ti je jednoduše jenom říkají, punc nevětší pravdy jim přikládáš ty. Proč?
Zatím mám z tebe pocit, že jdeš jinou cestou jenom ze vzdoru, abys na just nešla tou, kterou ti někdo radí. A ne proto, že to ty tak chceš. Až půjdeš tak, jak chceš ty, nebudeš se ptát a lidé ti nebudou radit.

Eva. napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Když o tom tak "přemýšlím", tak mě napadá, víš, ono je to vlastně jedno. K jednomu ze svých největších objevů :D počítám to, že jsem se naučila věřit tomu, co cítím já sama, co se mi líbí. Dříve mi někdo napsal, že dělám blbě to a to. A já se jak blbec snažila to dělat tak, jak mi to ten dotyčný napsal či řekl, tedy správně. Tak jsem se tak pěkně kolíbala (no spíš narážela :D ) od jednoho stromu k druhému a nevěděla jsem, kdo jsem a co chci. Protože můj život se řídil názory ostatních. Jenže pak se něco zlomilo: jsem moc ráda, že jdu po vlastní cestě, i když mi lidé říkají, že mám jít jinudy, tzn. dělat věci jinak. Nebý taková a taková, ale být taková a taková. A víš, jsem teď o moc šťastnější, když si vyslechnu názory ostatních, kteří mi je předkládají jako tu největší pravdu, ale já si jdu stejně jinou cestou. Třeba mi ukazují správnou cestu, protože oni po ní už šli, ale já jdu prostě jinudy. A není to špatně, jen to tak je. Někdo si vybere cestu do Říma přes Prahu, jiný přes Toronto :D A každý tam jednou dojde, půjde vlastním tempem a až bude chtít, bude v Římě.
90% lidí mi tady radilo, ať do podnikání nejdu, že mi to nebude fungovat, nebudu mít dostatečné zisky... no a já si stejně šla tou svojí cestou a když jde člověk tam, kam ho :hjarta: táhne, je to VŽDY ta správná cesta, je to JEHO cesta.

Proč to vidíš tak, že ti lidé své názory předkládají jako tu největší pravdu? Oni ti je jednoduše jenom říkají, punc nevětší pravdy jim přikládáš ty. Proč?
Zatím mám z tebe pocit, že jdeš jinou cestou jenom ze vzdoru, abys na just nešla tou, kterou ti někdo radí. A ne proto, že to ty tak chceš. Až půjdeš tak, jak chceš ty, nebudeš se ptát a lidé ti nebudou radit.

Evo, co myslíš,o kom tvůj příspěvek vypovídá víc? O tobě nebo o mě? ;)

Já neřeším, o kom vypovídá. Odbočuješ od témata. Tys otevřela toto vlákno, ne já. :)

dusička napsal(a):

A taky to "uvědomění" je o věku. Kolem cca té čtyřicítky jsem se tak nějak srovnala sama v sobě. Změnila jsem pohled na spoustu situací, věcí. Je mi ted (musím zatukat) líp - neřeším "kraviny" , žiju ted a tady. A iluze? Co to je iluze?
A Tuli - proč řešíš, že ti někdo říká, že to nemáš takhle dělat, a ty to tak uděláš? Víš, za "mlada" jsem na just dělala, co třeba mi říkali, je to blbě, tak já dělala opačně. Ale neměla jsem v sobě ten vnitřní klid, a byla jsem nejistá.
Ted když něco dělám, tak už mi nikdo ani neříká, jeslti to je špatně, nebo dobře. Dřív jsem to viděla, ted už ne.

Evo, já už neřeším, co mi kdo říká. Přečtu si to (poslechnu), řeknu si dobrý názor nebo tohle mi nesedí a jdu dál.
Víš, proč se ptám na názor? Protože nechci udělat nějakou botu, ale to už jsme tu řešili v jiném příspěvku. Strach se plně odevzdat tomu, co se děje a nebránit se tomu.

Ostatně, ohledně tebe se shodujeme i s dusičkou, ona ti napsala v podstatě to samé. Zatím pořád příliš řešíš.

Tulipánka napsal(a):

Evo, já už neřeším, co mi kdo říká. Přečtu si to (poslechnu), řeknu si dobrý názor nebo tohle mi nesedí a jdu dál.
Víš, proč se ptám na názor? Protože nechci udělat nějakou botu, ale to už jsme tu řešili v jiném příspěvku. Strach se plně odevzdat tomu, co se děje a nebránit se tomu.

A o tom to je. Zatím pořád nejdeš svou vlastní cestou.

Eva. napsal(a):

Já neřeším, o kom vypovídá. Odbočuješ od témata. Tys otevřela toto vlákno, ne já. :)

To je takový tip, když píšeš, že si myslíš, že to tak mám já....

Tuli, tos tam sama napsala o těch největších pravdách a že jdeš jinak.
Já jsem jinde. Klidně jdu i tak, jak někdo radí, pokud mám potřebu se zeptat a následně shledám, že ta rada je pro mě prima.
Nemám potřebu jít jinak za každou cenu, jen abych to nedělala tak, jak mi někdo radí.

Eva. napsal(a):

Ostatně, ohledně tebe se shodujeme i s dusičkou, ona ti napsala v podstatě to samé. Zatím pořád příliš řešíš.

Jo, miluju svoje řešení :godlike:

Však jo :)

A víš, jsem teď o moc šťastnější, když si vyslechnu názory ostatních, kteří mi je předkládají jako tu největší pravdu, ale já si jdu stejně jinou cestou. Třeba mi ukazují správnou cestu, protože oni po ní už šli, ale já jdu prostě jinudy. A není to špatně, jen to tak je.
90% lidí mi tady radilo, ať do podnikání nejdu, že mi to nebude fungovat, nebudu mít dostatečné zisky... no a já si stejně šla tou svojí cestou
Tuli - 90procent tady lidí řeklo svůj názor, neradilo. A mně je třeba uplně jedno, jakou si vydáš cestou. Napsala jsem taky názor, že bych do toho nešla. Můj názor. A nepíšu nikde, že to je pravda největší.
A ono je i někdy dobře zamyslet se nad názorem druhých a pak si udělat svůj, když ho nemám a potřebuju názor druhých.
Zjistila jsem totiž, když si nejsem v něčem naprosto jistá,tak potřebuju znát názor druhých, a když si nejsem stále jistá, raději stojím, než bych šla. Ale to jsem já. Jdu po hlavě, ale musím mít sama v sobě jasno.

dusička napsal(a):

A víš, jsem teď o moc šťastnější, když si vyslechnu názory ostatních, kteří mi je předkládají jako tu největší pravdu, ale já si jdu stejně jinou cestou. Třeba mi ukazují správnou cestu, protože oni po ní už šli, ale já jdu prostě jinudy. A není to špatně, jen to tak je.
90% lidí mi tady radilo, ať do podnikání nejdu, že mi to nebude fungovat, nebudu mít dostatečné zisky... no a já si stejně šla tou svojí cestou
Tuli - 90procent tady lidí řeklo svůj názor, neradilo. A mně je třeba uplně jedno, jakou si vydáš cestou. Napsala jsem taky názor, že bych do toho nešla. Můj názor. A nepíšu nikde, že to je pravda největší.
A ono je i někdy dobře zamyslet se nad názorem druhých a pak si udělat svůj, když ho nemám a potřebuju názor druhých.
Zjistila jsem totiž, když si nejsem v něčem naprosto jistá,tak potřebuju znát názor druhých, a když si nejsem stále jistá, raději stojím, než bych šla. Ale to jsem já. Jdu po hlavě, ale musím mít sama v sobě jasno.

:) Tak už to mám. Mamka mi vždycky radila, co mám dělat (no spíš nařizovala), tak odsud vítr vane :dumbom:

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Hezká slovíčka, ale to je tak nejspíš všechno, když se nad tím člověk zamyslí.
Třeba až oslavím všechny své svátky, tak umřu. :) To je logické.
Vím i bez až, že jde o to, abych měla dobrý pocit, abych se cítila dobře.
Milovat se za vše, co prožívám - to je přece nesmyslně konstruovaná věta.
Já se prostě miluju. Ne za něco. Když (se) někdo miluje za něco, není to láska.
Prostě jen takový hoax, kterých obíhají tisíce. Ale je fajn se zastavit a zamyslet.

No třeba pro mě to hoax není. Já tohle žiju ve svém životě. Stále po něčem toužím a když to nakonec dostanu, zjišťuju, že to není to, po čem jsem toužila a že to byla pouhá iluze. Jenže ty to musíš zažít, protože říct si - fajn, nebudu toužit, protože je to jen iluze, prostě nepomáhá, člověk touží dál. Je to takové cimrmanovské hledání slepých uliček jako "Tak tudy ne, přátelé, tudy cesta nevede". Ale to je právě to poznávání: projít si všechny možnosti, které život nabízí, vyzkoušet, zda je to pro tebe dobré či ne a pak můžeš jít dál a vědět, že tohle správná cesta není. A právě tím zkoušením zjišťuješ, kdo vlastně jsi (co chceš a co ne, co se ti líbí a co ne) a teprve když víš, kdo seš, můžeš sama sebe milovat.
Ale připouštím, že někteří to můžou mít jinak :)

Klid v duši budeš myslím mít právě tehdy, až poznáš, že nemusíš stále po něčem toužit a nemusíš vše zažít. A zdaleka nemusíš projít všechny možnosti, které život nabízí.

Judyno, to je přesné.

Tulipánka napsal(a):

Krásný text

Až navštívíte všechny kurzy a školení,
až projedete všechny země světa,
až vystřídáte všechny gury a tzv. mistry světa,
až projdete mnoha vztahy, kde hledáte lásku,
až zažijete mnoho zklamání z vašich očekávání,
až zkusíte všechny metody a techniky, jak správně žít,
až utratíte všechny peníze za to, po čem toužíte,
až oslavíte všechna svá výročí, svátky a narozeniny svých přátel,
až si splníte přání, o kterých sníte,
pak zjistíte, že to vše byla jen dobře zkonstruovaná hra pro vaši mysl.
Pak zjistíte, že jediné štěstí, které nepomíjí, je být v souladu s jednotou.
Pak zjistíte, že to, co jste hledali, je dobrý pocit, který vám vnější věci, okolnosti a vztahy nemohou trvale dát.
Pak se konečně zastavíte, skončíte vaše hledání a vrátíte se ,domů`. Vrátíte se sami k sobě a budete sami sebou.
Budete vše dělat tak, jak to cítíte v danou chvíli.
Nebudete závislí na ostatních a jejich náladách.
Budete se radovat i z neúspěchu.
Budete se milovat za vše, co prožíváte, a tato vaše láska změní celý váš dosavadní svět.

By mne zajimalo kolik lidi se do teto faze dostane

Všichni, Grainne.

Judyna napsal(a):

Klid v duši budeš myslím mít právě tehdy, až poznáš, že nemusíš stále po něčem toužit a nemusíš vše zažít. A zdaleka nemusíš projít všechny možnosti, které život nabízí.

Nápodobně.
Jen tak mě k tomu napadlo tohle: „Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“ – Albert Einstein

gymnasión napsal(a):

Judyna napsal(a):

Klid v duši budeš myslím mít právě tehdy, až poznáš, že nemusíš stále po něčem toužit a nemusíš vše zažít. A zdaleka nemusíš projít všechny možnosti, které život nabízí.

Nápodobně.
Jen tak mě k tomu napadlo tohle: „Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“ – Albert Einstein

:jojo:

Jen bych dodala, že je to moc krásný a osvobozující pocit.....

Eva. napsal(a):

Všichni, Grainne.

na smrtelném loži :)

gymnasión napsal(a):

Judyna napsal(a):

Klid v duši budeš myslím mít právě tehdy, až poznáš, že nemusíš stále po něčem toužit a nemusíš vše zažít. A zdaleka nemusíš projít všechny možnosti, které život nabízí.

Nápodobně.
Jen tak mě k tomu napadlo tohle: „Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“ – Albert Einstein

Hm, nevidím souvislost ani s původním textem, ani s tím mým.
Ale citát je to pěkný.

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Všichni, Grainne.

na smrtelném loži :)

No to ne. Uvědomit si  a dojít k tomu (úvodní text) můžeš i dřív. Kdo to dokáže.

Grainne, na konci toho posledního života. Ale můžeš klidně i dříve,(jak píše Judyna) nic a nikdo ti nebrání. Jen ty sama.