Ahoj holky,
nikdy jsem si nemyslela, že zrovna já budu něco podobného řešit (ó jak naivní :rolleyes:), ale přece jen je to tu.. Moc Vás prosím o názor, radu, či něco..
S přítelem jsme spolu přes šest let (je mi 28), rok spolu bydlíme. Celou dobu je náš vztah v podstatě harmonický, žádné krize, občas drobná šarvátka, ale bez toho by to zas nebylo ono. Zažili jsme toho dost. Přítel v červnu dokončil školu (studoval dálkově při práci, takže nápor na nervy pro oba) a vše se zdálo být zalité sluncem, dokonalá dovolená za odměnu a tak.. Já už se pomalu viděla v bílém před oltářem, zakládala v duchu rodinu.. Ale ouha..
V srpnu přišel s tím, že bychom mohli odjet společně na rok pracovat na Zéland. Nechtěla jsem - za jedno je to na mě moc daleko, za další tu mám svého psa (labrador), je to jako dítě.. No přítel si to přebral tak, že jsem dala přednost psovi před ním a od té doby krize.. Pak jsem ke všemu strávila 3 víkendy jinde /což nikdy nebýval problém, ale najednou ano/ a bylo vymalováno.. začal přemýšlet, jestli tohle je to, co vlastně od života chce..
No a teď se již měsíc motáme v kruhu.. řekl mi ať mu dám čas, aby si urovnal myšlenky. Já to neumím, nejsem trpělivá, tak to  vždycky vydržím dva dny a pak vyletím a chci to řešit, čímž se mu údajně vzdaluji. Včera jsme se konečně k něčemu dočkali, řekl mi, že se po tom mém "rozhodnutí" zasekl a neví co dál. Má mě pořád moc rád, moc mu na mě záleží, chce abych byla šťastná a ví, že se chová jako idiot. Ale že zkrátka necítí co dřív a že to potřebuje cítit... Ach jo.
Holky (chlapi) jak to nakopnout zpět? Miluju ho moc, nechci o něj přijít.. Tolik jsme toho prožili, byt zrekonstuovali, plány na budoucnost jsme měli a teď se to všechno nějak bortí  :grater:

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš.
"Nechtěla jsem - za jedno je to na mě moc daleko"

Já mu v tom nebránila.. Hlavně jsem netušila jak vážný ten zájem je - pořád jsem se bavili co kdyby.. Nehledě na to, že jsem opravdu nechtěla, nevymlouvala jsem se na psa. I jsem mu říkala, ať jede sám, že i když by to bylo těžký, že zkrátka nechci aby mi to jednou vyčet. No a je to tu. Včera mi řek, že tím že bych najednou jela už nic nezměním, že jde o ten princip. Paličák.

kacatko napsal(a):

Ká mu v tom nebránila.. Hlavně jsem netušila jak vážný ten zájem je - pořád jsem se bavili co kdyby.. I jsem mu říkala, ať jede sám, že i když by to bylo těžký, že zkrátka nechci aby mi to jednou vyčet. No a je to tu. Včera mi řek, že tím že bych najednou jela už nic nezměním, že jde o ten princip. Paličák.

Nu, tak teď už s tím nic nenaděláš.
Podle mě jsi udělala blbost. Mně je 51, ale na zkušenou do světa bych při takové příležitosti jela hned.
Teď to prověří váš vztah, jestli byl opravdu dobrý. Ty už to nejspíš "nakopnout" nemůžeš, jestli chceš být s přítelem, musíš počkat, jak si to v sobě vyřeší on. Buď se to v něm srovná anebo odejde.

helena napsal(a):

Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš.
"Nechtěla jsem - za jedno je to na mě moc daleko"

jj, přesně tak.. Nabídla jsem alternativu, abychom jeli do zahraničí, ale někam blíž.. Kde bych měla možnost se v pohodě vrátit kdykoliv sem nebo by případně nebyl takový problém vzít psa tam. To odmítl... Prý jde o ten princip..

kacatko napsal(a):

helena napsal(a):

Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš.
"Nechtěla jsem - za jedno je to na mě moc daleko"

jj, přesně tak.. Nabídla jsem alternativu, abychom jeli do zahraničí, ale někam blíž.. Kde bych měla možnost se v pohodě vrátit kdykoliv sem nebo by případně nebyl takový problém vzít psa tam. To odmítl... Prý jde o ten princip..

Tak jestli měl konkrétní nabídku na Nový Zéland, proč by měl hledat něco blíž? Nebo to nebyla konkrétní nabídka?

No, já nevím. Jsem stará konzerva. Podle mě - pár let chození, svatba, dítě (děti), rodinný život. K tomu by měl normální vztah mezi mužem a ženou směřovat. Takové ty dlouhé vztahy od ničeho k ničemu nakonec zkrachují na nějaké blbosti. Ale vím, že v dnešní době se tohle moc nenosí.

Eva. napsal(a):

kacatko napsal(a):

helena napsal(a):

Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš.
"Nechtěla jsem - za jedno je to na mě moc daleko"

jj, přesně tak.. Nabídla jsem alternativu, abychom jeli do zahraničí, ale někam blíž.. Kde bych měla možnost se v pohodě vrátit kdykoliv sem nebo by případně nebyl takový problém vzít psa tam. To odmítl... Prý jde o ten princip..

Tak jestli měl konkrétní nabídku na Nový Zéland, proč by měl hledat něco blíž? Nebo to nebyla konkrétní nabídka?

Ne nebyla, prostě ho to jen tak napadlo, protože tam před pár lety byla jeho sestra s přítelem a líbilo se jim tam.

Tak to je jiná. Myslela jsem, že to byla konkrétní nabídka. Tos na začátku nenapsala, že ho to jen napadlo.
Ale na situaci to asi nic nemění. Osobně si myslím, že máte přechozený vztah, jste spolu moc dlouho bez nějakého kvalitativního posunu. No, uvidíš, co dál. Ty teď dle mého názoru nemůžeš dělat v podstatě nic, pokud s ním chceš zůstat.

Co já bych dala za chlapa, který by mi řekl, pojď, jdeme makat na nový zéland, rok dva tam pobudeme, pak se vrátíme. A ty? Nejedeš kvůli psa? To se nedivím, že se ti chlap zasekl v kruhu, protože nechápe, jak jej můžeš vyměnit za čokla!
Proboha slečno, vzpamatuj se, psa dej na rok mamce nebo jinam a odjeďte, tady tě nic dobrého v česku nečeká.
Když už ti chlap říká, že chce čas - je to jasné, že se s tebou chce rozejít ale neví jak, protože ty mu jinou možnost nedáš.

Každej nestojí o cestování... a na věku to fakt nezáleží.
Tak se jí to zdá daleko, možná i na dlouho... proč by se nemohla rozhodnout, že "úúúžasnou nabídku" prostě odmítne?

Může se rozhodnout, že nabídku odmítne. Stejně jako se její přítel může rozhodnout, že se s ní rozejde. Nikdo nepíše, že se rozhodnout nemůže.

karfice napsal(a):

Co já bych dala za chlapa, který by mi řekl, pojď, jdeme makat na nový zéland, rok dva tam pobudeme, pak se vrátíme. A ty? Nejedeš kvůli psa? To se nedivím, že se ti chlap zasekl v kruhu, protože nechápe, jak jej můžeš vyměnit za čokla!
Proboha slečno, vzpamatuj se, psa dej na rok mamce nebo jinam a odjeďte, tady tě nic dobrého v česku nečeká.
Když už ti chlap říká, že chce čas - je to jasné, že se s tebou chce rozejít ale neví jak, protože ty mu jinou možnost nedáš.

Aha, takže když přijde přítel s tím, že mi nalajnoval život na příští rok někde na druhém konci světa, tak si musím radostí dřepnout na zadek a hned poté začít radostně balit? Kacatko nepsala, že to bylo jen kvůli psovi, ale I kvůli němu (asi je natolik soudná, že když si pořídila zvíře, chápe, že je to taky závazek, a musí se teď starat, ne ho jen tak hodit někomu na rok na krk :dumbom: )
Holt nejsou všichni jako ty. Já bych ho s tím asi poslala taky k šípku, a jestli na tomhle ten vztah zkrachuje, protože on trvá tvrdohlavě na svém, tak bych ho na ten Zéland poslala v klidu samotného. I s tím, že tam může klidně zůstat.

Nikdo nepíše, že se rozhodnout nemůže.
Doslova takhle ne, to máš pravdu...
Jenom "Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet?" a "Proboha slečno, vzpamatuj se, psa dej na rok mamce nebo jinam a odjeďte, tady tě nic dobrého v česku nečeká."
Nějak nerozumím tomu, proč mají lidi potřebu cpát druhýho někam, kam se mu nechce...

Muj dojem:
...dokonce bych rekla, ze nejde o Novy Zeland jako takovy. Spis si vsimam toho, ze lidi v mem okoli dodelaji skolu a najednou se pred nimi otevre necekany prazdny prostor, se kterym neumeji nalozit. Takze zacnou narychlo vymyslet, co by tak jako podnikli, protoze jsou prave diky skole stale nastartovani na stres, ktery se najednou nedostavuje, a je treba si ho nejak opatrit. Treba v podobe stresujiciho, narocneho zamestnani. Coz je naprosto v poradku.
A zaroven jsem si vsimla, ze docela dost vztahu prave skolou konci, protoze je to nova, neznama etapa zivota, se kterou se lidi v paru asi hure vyrovnavaji...

Káčátko - neudělala si nic špatně. Prostě nechceš jet tak daleko, chceš žít tady. Nabídla si další alternativy, mohl jet sám. Zachovej si svoje. A jestliže vztah nevydrží, tak to není ten pravý . Nech ho být, at je naštvaný. Přeci nebudeš dělat, jak on pískne, když se ti to nezdá.
mNě spíš přijde, že Nový Zéland byla jen záminka k tomu,že už to není takový jako dřív. :vissla:

Nikdo tady nikoho nikam necpe, ono by to ani nebylo možné. :D Zeptala se a každý píše svůj názor, jak to vidí. Z mého pohledu to zkazila. To je můj názor. Muž to může taky vnímat tak, že s ním nechtěla, protože se s ním necítí bezpečná atd. Bezpečná se cítí, jenom kdyby byli blíž... Rozumím jí, že nechce, rozumím jemu. Takže teď už je jenom na nich, jestli vztah bude pokračovat dál. Ale jako má kačka vztah nakopnout, mě nenapadá.
Btw výraz nakopnout vztah, to mi přijde srandovní. Nakopnout do p.r.d.e.l.k.y, aby už nebyl... Však už přítele nejspíš nakopla a on pomalu odchází.

Ano přesně tak, není to JEN kvůli psovi - psala jsem hned na začátku, pro mě je to zkrátka daleko. A pes je zkrátka závazek, je můj, já si ho pořídila a já jsem za něho zodpovědná, tak to prostě já a myslím si, že kdo psa nemá, tak to asi nepochopí. Hlavně je to přesně o tom - on mi řekl Zéland, já řekla ne a já jsem ta špatná? A z mého pohledu to od něho není sobecké, že se takto rozhodne beze mě a diví se, že mám důvody k tomu odmítnout? Pak tedy nabídnu kompromis - zahraničí ano, ale blíž a to "z principu" odmítá on?? Po šesti letech se najednou neumíme dohodnout a on díky tomu řeší, jestli se mnou vlastně chce být.. Karfice a Eva. jednáte stejně jako on - napsala jsem dva důvody proč ne a vybrali jste si jen ten "kvůli psovi"..

kacatko napsal(a):

Ano přesně tak, není to JEN kvůli psovi - psala jsem hned na začátku, pro mě je to zkrátka daleko. A pes je zkrátka závazek, je můj, já si ho pořídila a já jsem za něho zodpovědná, tak to prostě já a myslím si, že kdo psa nemá, tak to asi nepochopí. Hlavně je to přesně o tom - on mi řekl Zéland, já řekla ne a já jsem ta špatná? A z mého pohledu to od něho není sobecké, že se takto rozhodne beze mě a diví se, že mám důvody k tomu odmítnout? Pak tedy nabídnu kompromis - zahraničí ano, ale blíž a to "z principu" odmítá on?? Po šesti letech se najednou neumíme dohodnout a on díky tomu řeší, jestli se mnou vlastně chce být.. Karfice a Eva. jednáte stejně jako on - napsala jsem dva důvody proč ne a vybrali jste si jen ten "kvůli psovi"..

Muj dojem (prekopirovavam sem, ale najdes totez o par prispevku nize)
...dokonce bych rekla, ze nejde o Novy Zeland jako takovy. Spis si vsimam toho, ze lidi v mem okoli dodelaji skolu a najednou se pred nimi otevre necekany prazdny prostor, se kterym neumeji nalozit. Takze zacnou narychlo vymyslet, co by tak jako podnikli, protoze jsou prave diky skole stale nastartovani na stres, ktery se najednou nedostavuje, a je treba si ho nejak opatrit. Treba v podobe stresujiciho, narocneho zamestnani. Coz je naprosto v poradku.
A zaroven jsem si vsimla, ze docela dost vztahu prave skolou konci, protoze je to nova, neznama etapa zivota, se kterou se lidi v paru asi hure vyrovnavaji...

...takze mi, Kacatko, viz nize/vyse, pripada, ze potrebujete najit spolecne prijatelnou, ne uplne snadnou, spis narocnejsi, zmenu, ktera posili Vas vztah a zaroven Vam bude obema vyhovovat...

Také si myslím, že nejde o Nový Zéland jako takový. Že by vztah možná šel do háje i kdyby na Nový Zéland jeli.

(přesto já bych na Nový Zéland jela, jéje, to by bylo super. Momentálně je tam na rok sestra mé kolegyně i s mužem a dcerou, ta tam chodí do školy, je jí 12. Mít partnera, který má na tohle odvahu, mažu hned :D )

gymnasión díky, já s tím naprosto souhlasím...proto jsem téma pojmenovala tak jak jsem ho pojmenovala a ne třeba "nechci na NZ a můj přítel ano"
Myslím, že jsme spolu dlouho a stále jsme byli něčím zaměstnaní - studia, rekonstrukce bytu, stěhování.. a najednou je po tomto všem a on neví co dál, tak ho napadl NZ a já odmítla a on tím pádem začal řešit i to, jestli se mnou vlastně chce být.. A proto se ptám, jestli to jde  nějak znovu "nakopnout" (mně ten výraz přijde fajn :reta:) a pokračovat v tom hezkém co máme za sebou... Jak se s tím vyrovnat, překonat, nepřekonat co já vím.. přece s první velkou krizí nezakopeme to, co jsme 7 let tvořili...

A já bych zase třeba nejela.  :-) Mám to tu ráda u nás doma.  Podle mého se tě měl K. zeptat, jak to vidíš ty, a ne hned, pojed se mnou, nebo ...

kacatko napsal(a):

gymnasión díky, já s tím naprosto souhlasím...proto jsem téma pojmenovala tak jak jsem ho pojmenovala a ne třeba "nechci na NZ a můj přítel ano"
Myslím, že jsme spolu dlouho a stále jsme byli něčím zaměstnaní - studia, rekonstrukce bytu, stěhování.. a najednou je po tomto všem a on neví co dál, tak ho napadl NZ a já odmítla a on tím pádem začal řešit i to, jestli se mnou vlastně chce být.. A proto se ptám, jestli to jde  nějak znovu "nakopnout" (mně ten výraz přijde fajn :reta:) a pokračovat v tom hezkém co máme za sebou... Jak se s tím vyrovnat, překonat, nepřekonat co já vím.. přece s první velkou krizí nezakopeme to, co jsme 7 let tvořili...

:supr: jo, presne jak rikas...
Jj, dik za dalsi upresneni :). Asi jsem to jen potrebovala formulovat vlastnimi slovy...
Tvou zalezitost necham bezet hlavou, treba me neco za chvili napadne...

kacatko napsal(a):

gymnasión díky, já s tím naprosto souhlasím...proto jsem téma pojmenovala tak jak jsem ho pojmenovala a ne třeba "nechci na NZ a můj přítel ano"
Myslím, že jsme spolu dlouho a stále jsme byli něčím zaměstnaní - studia, rekonstrukce bytu, stěhování.. a najednou je po tomto všem a on neví co dál, tak ho napadl NZ a já odmítla a on tím pádem začal řešit i to, jestli se mnou vlastně chce být.. A proto se ptám, jestli to jde  nějak znovu "nakopnout" (mně ten výraz přijde fajn :reta:) a pokračovat v tom hezkém co máme za sebou... Jak se s tím vyrovnat, překonat, nepřekonat co já vím.. přece s první velkou krizí nezakopeme to, co jsme 7 let tvořili...

Ale to nezáleží jenom na tobě. On to může vidět jinak. Prostě musíš počkat. Nebo můžeš ze vztahu odejít, vždy máš víc možností.

Po šesti letech se najednou neumíme dohodnout a on díky tomu řeší, jestli se mnou vlastně chce být.
Otázka je, zda se vůbec dohodnout chce(te)... jestli - i díky vašim předchozím nezávazným hovorům - chlapec nepoznal, že se ti tam nechce a bude-li na cestě trvat, ty ji odmítneš. Docela dobrej důvod k rozchodu "z tvojí viny", ne?
Mimochodem - mám zkušenost, že pokud se někdo ohání tím, že "jde o ten princip", velmi pravděpodobně sleduje nějakej svůj osobní zájem.

helena napsal(a):

Otázka je, zda se vůbec dohodnout chce(te)... jestli - i díky vašim předchozím nezávazným hovorům - chlapec nepoznal, že se ti tam nechce a bude-li na cestě trvat, ty ji odmítneš. Docela dobrej důvod k rozchodu "z tvojí viny", ne?
Mimochodem - mám zkušenost, že pokud se někdo ohání tím, že "jde o ten princip", velmi pravděpodobně sleduje nějakej svůj osobní zájem.

Také to na mě působí dojmem, že přítel už je jinde.

dusička napsal(a):

A já bych zase třeba nejela.  :-) Mám to tu ráda u nás doma.  Podle mého se tě měl K. zeptat, jak to vidíš ty, a ne hned, pojed se mnou, nebo ...

Tohle je jenom tvá domněnka. My nevíme, jak to bylo, jestli a jak dlouho a jakým způsobem o tom spolu diskutovali. Já si nemyslím, že řekl hned - pojeď se mnou, nebo...

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

A já bych zase třeba nejela.  :-) Mám to tu ráda u nás doma.  Podle mého se tě měl K. zeptat, jak to vidíš ty, a ne hned, pojed se mnou, nebo ...

Tohle je jenom tvá domněnka. My nevíme, jak to bylo, jestli a jak dlouho a jakým způsobem o tom spolu diskutovali. Já si nemyslím, že řekl hned - pojeď se mnou, nebo...

To je fakt. Všichni víme houby. Jen ty máš jasno, jak a proč kacatko jedná:  Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. :rolleyes:

kacatko napsal(a):

Karfice a Eva. jednáte stejně jako on - napsala jsem dva důvody proč ne a vybrali jste si jen ten "kvůli psovi"..

Holt si každý vybere to, co se mu hodí, resp. co je mu nejbližší. ;)

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

LENNNA napsal(a):

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

Pro mě jsem důležitější já a partner, než zvíře.
Myslím, že kdyby kačka jet chtěla, pes by pro ni důvod nebyl. Ona prostě jet nechce. To není nic proti ničemu, není povinna jet.
Ale tohle řešit je už teď pasé. Už jsou jinde. A čas ukáže.

kacatko napsal(a):

Eva. napsal(a):

kacatko napsal(a):

jj, přesně tak.. Nabídla jsem alternativu, abychom jeli do zahraničí, ale někam blíž.. Kde bych měla možnost se v pohodě vrátit kdykoliv sem nebo by případně nebyl takový problém vzít psa tam. To odmítl... Prý jde o ten princip..

Tak jestli měl konkrétní nabídku na Nový Zéland, proč by měl hledat něco blíž? Nebo to nebyla konkrétní nabídka?

Ne nebyla, prostě ho to jen tak napadlo, protože tam před pár lety byla jeho sestra s přítelem a líbilo se jim tam.

Takže chtěl prostě, aby bylo po jeho :usch:. Nechtěl se domlouvat na kompromisu nebo co bys chtěla ty a spolu to nějak vyřešit. A když jsi nekývla a neposlechla, tak si ještě bude hrát na uraženého?

Pro mě jsem důležitější já a partner, než zvíře.
To my tady všichni víme...
Jestli se nemejlím, tak kromě toho bouďáka kdysi dávno u rodičů, jsi psa nikdy neměla, že?

Eva. napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

Pro mě jsem důležitější já a partner, než zvíře.
Myslím, že kdyby kačka jet chtěla, pes by pro ni důvod nebyl. Ona prostě jet nechce. To není nic proti ničemu, není povinna jet.
Ale tohle řešit je už teď pasé. Už jsou jinde. A čas ukáže.

Evo, samozřejmě - však píšu, že každý tohle má jinak. Já tohle komentovala proto, že né vždy musí jít o výmluvu na psa. Že jsme lidé různí a někdo by fakt psa neopustil. Né že to je správné pro všechny, jen že i toto je možnost a né výmluva.

helena napsal(a):

Po šesti letech se najednou neumíme dohodnout a on díky tomu řeší, jestli se mnou vlastně chce být.
Otázka je, zda se vůbec dohodnout chce(te)... jestli - i díky vašim předchozím nezávazným hovorům - chlapec nepoznal, že se ti tam nechce a bude-li na cestě trvat, ty ji odmítneš. Docela dobrej důvod k rozchodu "z tvojí viny", ne?
Mimochodem - mám zkušenost, že pokud se někdo ohání tím, že "jde o ten princip", velmi pravděpodobně sleduje nějakej svůj osobní zájem.

... a ten by bylo dobre vysledovat
(koukam, ze damy tady jsou se vsim rychle hotovy :lol:, no bodejt ne, neni to jejich vztah, ze...)

modrovous napsal(a):

karfice napsal(a):

Co já bych dala za chlapa, který by mi řekl, pojď, jdeme makat na nový zéland, rok dva tam pobudeme, pak se vrátíme. A ty? Nejedeš kvůli psa? To se nedivím, že se ti chlap zasekl v kruhu, protože nechápe, jak jej můžeš vyměnit za čokla!
Proboha slečno, vzpamatuj se, psa dej na rok mamce nebo jinam a odjeďte, tady tě nic dobrého v česku nečeká.
Když už ti chlap říká, že chce čas - je to jasné, že se s tebou chce rozejít ale neví jak, protože ty mu jinou možnost nedáš.

Aha, takže když přijde přítel s tím, že mi nalajnoval život na příští rok někde na druhém konci světa, tak si musím radostí dřepnout na zadek a hned poté začít radostně balit? Kacatko nepsala, že to bylo jen kvůli psovi, ale I kvůli němu (asi je natolik soudná, že když si pořídila zvíře, chápe, že je to taky závazek, a musí se teď starat, ne ho jen tak hodit někomu na rok na krk :dumbom: )
Holt nejsou všichni jako ty. Já bych ho s tím asi poslala taky k šípku, a jestli na tomhle ten vztah zkrachuje, protože on trvá tvrdohlavě na svém, tak bych ho na ten Zéland poslala v klidu samotného. I s tím, že tam může klidně zůstat.

Přesně tak :supr:

LENNNA napsal(a):

Takže chtěl prostě, aby bylo po jeho :usch:. Nechtěl se domlouvat na kompromisu nebo co bys chtěla ty a spolu to nějak vyřešit. A když jsi nekývla a neposlechla, tak si ještě bude hrát na uraženého?

No tak nějak..prostě si z toho vzal to, že jsem dala přednost psovi (jako někteří tady :rolleyes:), což zřejmě zranilo jeho ego a zanechalo takový stopy, že najednou neví co (mě) vlastně chce..nebo nevim :butter: celý mi to přijde ujetý a neumím to pochopit.. :|  Pes je dle mého na tom v tuto chvíli to nejmenší, ačkoliv to vlastně celé odstartoval...
Nejde mi do hlavy, že si tak stojí na svým "principu".. chtěl jet, nabídla jsem kompromis a stejně problém.. Tak já už nevím o čem pak fungující vztah je - u nás to byla vždycky láska, tolerance a kompromis pokud měl každý jiný názor..

Vztah je někdy/často i o přizpůsobení se. Nelze škatulkovat. Jste spolu ještě velmi krátce a nemáte děti. To vztah také prověří.

kacatko napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Takže chtěl prostě, aby bylo po jeho :usch:. Nechtěl se domlouvat na kompromisu nebo co bys chtěla ty a spolu to nějak vyřešit. A když jsi nekývla a neposlechla, tak si ještě bude hrát na uraženého?

No tak nějak..prostě si z toho vzal to, že jsem dala přednost psovi (jako někteří tady :rolleyes:), což zřejmě zranilo jeho ego a zanechalo takový stopy, že najednou neví co (mě) vlastně chce..nebo nevim :butter: celý mi to přijde ujetý a neumím to pochopit.. :|  Pes je dle mého na tom v tuto chvíli to nejmenší, ačkoliv to vlastně celé odstartoval...
Nejde mi do hlavy, že si tak stojí na svým "principu".. chtěl jet, nabídla jsem kompromis a stejně problém.. Tak já už nevím o čem pak fungující vztah je - u nás to byla vždycky láska, tolerance a kompromis pokud měl každý jiný názor..

Jen k úvaze: kompromis v dusledku nemusi uspokojit ani jednu ze stran. Jeste je varianta: najit UPLNE neco jineho, co prekvapi a zaujme oba...

gymnasión napsal(a):

kacatko napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Takže chtěl prostě, aby bylo po jeho :usch:. Nechtěl se domlouvat na kompromisu nebo co bys chtěla ty a spolu to nějak vyřešit. A když jsi nekývla a neposlechla, tak si ještě bude hrát na uraženého?

No tak nějak..prostě si z toho vzal to, že jsem dala přednost psovi (jako někteří tady :rolleyes:), což zřejmě zranilo jeho ego a zanechalo takový stopy, že najednou neví co (mě) vlastně chce..nebo nevim :butter: celý mi to přijde ujetý a neumím to pochopit.. :|  Pes je dle mého na tom v tuto chvíli to nejmenší, ačkoliv to vlastně celé odstartoval...
Nejde mi do hlavy, že si tak stojí na svým "principu".. chtěl jet, nabídla jsem kompromis a stejně problém.. Tak já už nevím o čem pak fungující vztah je - u nás to byla vždycky láska, tolerance a kompromis pokud měl každý jiný názor..

Jen k úvaze: kompromis v dusledku nemusi uspokojit ani jednu ze stran. Jeste je varianta: najit UPLNE neco jineho, co prekvapi a zaujme oba...

Ano, na to se tak nějak ptám.. jestli to jde znovu nakopnout? čím? změnou? nebo jak mu dokázat, že když nám bylo fajn, bude to fajn i dál, že to přece překonáme?
Je fajn, jak jste tu s tím hotové "seber se a jeď", "najdeš si jinýho" a podobně, ale přece jen je to kus života a pro mě nejlepší chlap a krásnej vztah, který do teď bezvadně fungoval, proto mi takovéhle rychlé soudy přijdou trochu mimo :offtopic:
Napadlo mě jet někam na víkend/prodloužený víkend, být chvíli mimo a jen spolu, třeba by to taky mohlo pomoct.. co já vím, nikdy jsem se s tím nesetkala..chová se ke mně pořád hezky, snaží se, já to vidím, ale zkrátka to není ono, nejsme to my, je to jen jako nějaká hra na "my"..

Jste spolu ještě velmi krátce
"jsme spolu přes šest let... rok spolu bydlíme"

Eva. napsal(a):

Vztah je někdy/často i o přizpůsobení se. Nelze škatulkovat. Jste spolu ještě velmi krátce a nemáte děti. To vztah také prověří.

To je fakt. Až by byly děti, mohl by přítel taky v podobné situaci přijít s tím, že dala přednost dítěti před ním a odkráčet hrdě středem, protože nebylo po jeho.
Možná jsem s tím podle někoho brzo hotová, ale nesnáším ultimata a takovéhle zahánění do kouta a sprostá manipulace by mě donutila max. tak sbalit kufry.
Tohle si partnerství fakt nepředstavuju.

helena napsal(a):

Po šesti letech se najednou neumíme dohodnout a on díky tomu řeší, jestli se mnou vlastně chce být.
Otázka je, zda se vůbec dohodnout chce(te)... jestli - i díky vašim předchozím nezávazným hovorům - chlapec nepoznal, že se ti tam nechce a bude-li na cestě trvat, ty ji odmítneš. Docela dobrej důvod k rozchodu "z tvojí viny", ne?
Mimochodem - mám zkušenost, že pokud se někdo ohání tím, že "jde o ten princip", velmi pravděpodobně sleduje nějakej svůj osobní zájem.

Juj to pomyšlení bolí.. ale to víš, že mě to už napadlo..
Kéž by ses pletla...

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Vztah je někdy/často i o přizpůsobení se. Nelze škatulkovat. Jste spolu ještě velmi krátce a nemáte děti. To vztah také prověří.

To je fakt. Až by byly děti, mohl by přítel taky v podobné situaci přijít s tím, že dala přednost dítěti před ním a odkráčet hrdě středem, protože nebylo po jeho.
Možná jsem s tím podle někoho brzo hotová, ale nesnáším ultimata a takovéhle zahánění do kouta a sprostá manipulace by mě donutila max. tak sbalit kufry.
Tohle si partnerství fakt nepředstavuju.

No jo, to jsem si taky hned říkala, jestli by to takhle bylo až by se narodil v budoucnu prcek.. jestli by byl naštvaný, že najednou není on ten největší bod zájmu...
Taky jsem si to takhle nikdy nepředstavovala a za celou dobu jsem neměla šajna, že by k tomu mohlo dojít - vždycky byl opora, byla sjem si jistá, že mě udělá šťastnou..
A ultimátum to nebylo - nebylo to buď pojedeš nebo.. ale tím, že jsem odmítla jsem ho donutila přemyšlet (a já myslela, že takhle přemýšlí jen ženský :dumbom:)

kacatko napsal(a):

No jo, to jsem si taky hned říkala, jestli by to takhle bylo až by se narodil v budoucnu prcek.. jestli by byl naštvaný, že najednou není on ten největší bod zájmu...
Taky jsem si to takhle nikdy nepředstavovala a za celou dobu jsem neměla šajna, že by k tomu mohlo dojít - vždycky byl opora, byla sjem si jistá, že mě udělá šťastnou..

Ty ještě nevíš, že šťastnou tě nikdo kromě tebe samotné neudělá. Tohle od partnera nemůžeš očekávat, to je pak koule na noze. Ale to už je vyšší dívčí.

Eva. napsal(a):

kacatko napsal(a):

No jo, to jsem si taky hned říkala, jestli by to takhle bylo až by se narodil v budoucnu prcek.. jestli by byl naštvaný, že najednou není on ten největší bod zájmu...
Taky jsem si to takhle nikdy nepředstavovala a za celou dobu jsem neměla šajna, že by k tomu mohlo dojít - vždycky byl opora, byla sjem si jistá, že mě udělá šťastnou..

Ty ještě nevíš, že šťastnou tě nikdo kromě tebe samotné neudělá. Tohle od partnera nemůžeš očekávat, to je pak koule na noze. Ale to už je vyšší dívčí.

No jo, holt jsem mladá a pitomá :dumbom:

Vyjádřila jsem se nepřesně. Očekávat to můžeš, ale...
Proto píšu, že jsi ještě mladá, jste krátce spolu... Každý se učíme. Máte přechozený vztah a ten Zéland a pes byl jenom katalyzátor. Potichu to tady obcházíme, ale... nemá tvůj přítel jinou? Takové řeči, že by chtěl, abys byla šťastná, a princip a tak, to bývá, když už je jinde, jak už jsem psala.
Ještě mě napadlo, promluvit si, zajít do partnerské poradny.

Oba máte za sebou určitou ohraničenou a definovanou etapu života a ocitáte se v další, kterou každý z vás vidí jinak. Zajímavé je, že uplynulo těch symbolických 7 let známých z pohádek i z průběhu manželství, a že Nový Zéland je tak daleko.
Rozhodně si nemyslím, žes něco zkazila, jak píše Eva. Zároveň si nejsem jistá, jestli lze, nebo spíš jestli je moudré pokusit se ten vztah nakopávat. Spíš je třeba být pozorná a poslouchat své srdce. Sama sebe se ptát jaká jsem, co si přeji, co je pro mne opravdu dobré. Nenechat se manipulovat a znesvobozovat (ani přítelem, ani rodinou, ani psem), ani se nešprajcovat. A také být nelítostná ve smyslu nelitovat předem případných "ztracených" let a investic a nepodřizovat tomu svá rozhodnutí.

Barča to napsala hezky a srozumitelně. :jojo:

LENNNA napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

Souhlas ... je otazka , jak probihala komunikace mezi vami pri porizovani psa , ale pritel by mohl vedet , ze pes je zavazek na cca 15 let ... prijde mi to nezodpovedne spise od nej

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Ne kazdy je na to,aby odcestoval do zahranici,ty to beres jen podle sebe.

kacatko napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ty ještě nevíš, že šťastnou tě nikdo kromě tebe samotné neudělá. Tohle od partnera nemůžeš očekávat, to je pak koule na noze. Ale to už je vyšší dívčí.

No jo, holt jsem mladá a pitomá :dumbom:

Nebuš se do hlavy...
Dělej svý nejlepší, pak žádný mladá-stará neplatí... Bacha! Starý báby, zvláště některý, občas rády vidí, když se to někomu pohnojí, aby měly pocit, že samy svuj život vyhrály... (BTW: taky jsem stará bába)

modrovous napsal(a):

karfice napsal(a):

Co já bych dala za chlapa, který by mi řekl, pojď, jdeme makat na nový zéland, rok dva tam pobudeme, pak se vrátíme. A ty? Nejedeš kvůli psa? To se nedivím, že se ti chlap zasekl v kruhu, protože nechápe, jak jej můžeš vyměnit za čokla!
Proboha slečno, vzpamatuj se, psa dej na rok mamce nebo jinam a odjeďte, tady tě nic dobrého v česku nečeká.
Když už ti chlap říká, že chce čas - je to jasné, že se s tebou chce rozejít ale neví jak, protože ty mu jinou možnost nedáš.

Aha, takže když přijde přítel s tím, že mi nalajnoval život na příští rok někde na druhém konci světa, tak si musím radostí dřepnout na zadek a hned poté začít radostně balit? Kacatko nepsala, že to bylo jen kvůli psovi, ale I kvůli němu (asi je natolik soudná, že když si pořídila zvíře, chápe, že je to taky závazek, a musí se teď starat, ne ho jen tak hodit někomu na rok na krk :dumbom: )
Holt nejsou všichni jako ty. Já bych ho s tím asi poslala taky k šípku, a jestli na tomhle ten vztah zkrachuje, protože on trvá tvrdohlavě na svém, tak bych ho na ten Zéland poslala v klidu samotného. I s tím, že tam může klidně zůstat.

Souhlasim,pekne si to napsala.

Barča napsal(a):

Oba máte za sebou určitou ohraničenou a definovanou etapu života a ocitáte se v další, kterou každý z vás vidí jinak. Zajímavé je, že uplynulo těch symbolických 7 let známých z pohádek i z průběhu manželství, a že Nový Zéland je tak daleko.
Rozhodně si nemyslím, žes něco zkazila, jak píše Eva. Zároveň si nejsem jistá, jestli lze, nebo spíš jestli je moudré pokusit se ten vztah nakopávat. Spíš je třeba být pozorná a poslouchat své srdce. Sama sebe se ptát jaká jsem, co si přeji, co je pro mne opravdu dobré. Nenechat se manipulovat a znesvobozovat (ani přítelem, ani rodinou, ani psem), ani se nešprajcovat. A také být nelítostná ve smyslu nelitovat předem případných "ztracených" let a investic a nepodřizovat tomu svá rozhodnutí.

Podepisuju

Kacatko,podobny problem mela i dcery kamaradka a tento tyden se s ni pritel rozesel.Byli opravdu krasny par ,chodili spolu 6 let,ona stihla ,krasna brunetka,hodna,skromna opravdu zadnou spatnou vlastnost na ni nevidim.Znam ji od miminka.Ona se svym pritem byli ukazkovy par,casto jezdili na vilety po Ceske republice byli jak dve hrdlicky.On planoval budoucnost s ni ve meste kde on zije,coz je 40 km od nas,ale ona chtela zustat ve svem bydlisti,ona miluje zvirata chtela mit psa v byte,on nechtel.
V lete ji prekvapil tim,ze si vzal hypoteku na byt v jeho meste,takze bez predchozi domluvy koupil byt i kdyz vedel,ze ona tam bydlet nechtela.....tento tyden ji oznamil,ze ji jiz nemiluje a chce rozchod.Pak se priznal,ze si u nich ve meste nasel jinou.Holcine se zhroutil svet......je me ji moc lito.Je to neobycejnej clovek ktereho si moc vazim.Neznam ani jsem nikdy neslysela,aby atraktivni divka mela skromnou a dobrackou povahu tak jako ona, vetsinou jsou to namyslene narocne pipky.

gymnasión napsal(a):

Barča napsal(a):

Oba máte za sebou určitou ohraničenou a definovanou etapu života a ocitáte se v další, kterou každý z vás vidí jinak. Zajímavé je, že uplynulo těch symbolických 7 let známých z pohádek i z průběhu manželství, a že Nový Zéland je tak daleko.
Rozhodně si nemyslím, žes něco zkazila, jak píše Eva. Zároveň si nejsem jistá, jestli lze, nebo spíš jestli je moudré pokusit se ten vztah nakopávat. Spíš je třeba být pozorná a poslouchat své srdce. Sama sebe se ptát jaká jsem, co si přeji, co je pro mne opravdu dobré. Nenechat se manipulovat a znesvobozovat (ani přítelem, ani rodinou, ani psem), ani se nešprajcovat. A také být nelítostná ve smyslu nelitovat předem případných "ztracených" let a investic a nepodřizovat tomu svá rozhodnutí.

Podepisuju

Ve vsem mas mozna pravdu,az na toho psa.Pes je zivej tvor a pokud si ho jednou poridila musi se o nej starat.Ja bych sveho labradora taky neodkopla.Doma resime o vikendech,kdyz pravuju,jak to bude s hlidanim psa.Rozhodne ho nenechavame cely den samotnyho

Barča napsal(a):

Oba máte za sebou určitou ohraničenou a definovanou etapu života a ocitáte se v další, kterou každý z vás vidí jinak. Zajímavé je, že uplynulo těch symbolických 7 let známých z pohádek i z průběhu manželství, a že Nový Zéland je tak daleko.
Rozhodně si nemyslím, žes něco zkazila, jak píše Eva. Zároveň si nejsem jistá, jestli lze, nebo spíš jestli je moudré pokusit se ten vztah nakopávat. Spíš je třeba být pozorná a poslouchat své srdce. Sama sebe se ptát jaká jsem, co si přeji, co je pro mne opravdu dobré. Nenechat se manipulovat a znesvobozovat (ani přítelem, ani rodinou, ani psem), ani se nešprajcovat. A také být nelítostná ve smyslu nelitovat předem případných "ztracených" let a investic a nepodřizovat tomu svá rozhodnutí.

Přece se nebude pokaždé po 7 letech začínat znovu..Ja vím, že je to kritická hranice.. Ale prostě z ničeho nic? Dokud bylo co řešit a co dělat tak všechno dobré a jakmile je nová etapa, tak jdem od toho a každý sám? To mi prostě hlava nebere, že najednou to dokáže udělat takovej kotrmelec.
Napsala jsi to moc hezky a ten konec, to jsou přesné zářezy do živého.. Au.

Jo a nikoho nemá, to je fakt a ne přání.

LENNNA napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

Ani ja bych bez psa nejela.

Eva. napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

Pro mě jsem důležitější já a partner, než zvíře.
Myslím, že kdyby kačka jet chtěla, pes by pro ni důvod nebyl. Ona prostě jet nechce. To není nic proti ničemu, není povinna jet.
Ale tohle řešit je už teď pasé. Už jsou jinde. A čas ukáže.

Je videt,ze ses bezcitnej clovek,ale ver,ze pes ma dusi a citi smutek stejne jako ty.Ses studena jak psi cumak,takova presne je moje tchyne,jak ja takove lidi nesnasim.....Jen si me roccilila.:o

eremuruss napsal(a):

Kacatko,podobny problem mela i dcery kamaradka a tento tyden se s ni pritel rozesel.Byli opravdu krasny par ,chodili spolu 6 let,ona stihla ,krasna brunetka,hodna,skromna opravdu zadnou spatnou vlastnost na ni nevidim.Znam ji od miminka.Ona se svym pritem byli ukazkovy par,casto jezdili na vilety po Ceske republice byli jak dve hrdlicky.On planoval budoucnost s ni ve meste kde on zije,coz je 40 km od nas,ale ona chtela zustat ve svem bydlisti,ona miluje zvirata chtela mit psa v byte,on nechtel.
V lete ji prekvapil tim,ze si vzal hypoteku na byt v jeho meste,takze bez predchozi domluvy koupil byt i kdyz vedel,ze ona tam bydlet nechtela.....tento tyden ji oznamil,ze ji jiz nemiluje a chce rozchod.Pak se priznal,ze si u nich ve meste nasel jinou.Holcine se zhroutil svet......je me ji moc lito.Je to neobycejnej clovek ktereho si moc vazim.Neznam ani jsem nikdy neslysela,aby atraktivni divka mela skromnou a dobrackou povahu tak jako ona, vetsinou jsou to namyslene narocne pipky.

:grater::grater::grater:

kacatko napsal(a):

Barča napsal(a):

Oba máte za sebou určitou ohraničenou a definovanou etapu života a ocitáte se v další, kterou každý z vás vidí jinak. Zajímavé je, že uplynulo těch symbolických 7 let známých z pohádek i z průběhu manželství, a že Nový Zéland je tak daleko.
Rozhodně si nemyslím, žes něco zkazila, jak píše Eva. Zároveň si nejsem jistá, jestli lze, nebo spíš jestli je moudré pokusit se ten vztah nakopávat. Spíš je třeba být pozorná a poslouchat své srdce. Sama sebe se ptát jaká jsem, co si přeji, co je pro mne opravdu dobré. Nenechat se manipulovat a znesvobozovat (ani přítelem, ani rodinou, ani psem), ani se nešprajcovat. A také být nelítostná ve smyslu nelitovat předem případných "ztracených" let a investic a nepodřizovat tomu svá rozhodnutí.

Přece se nebude pokaždé po 7 letech začínat znovu..Ja vím, že je to kritická hranice.. Ale prostě z ničeho nic? Dokud bylo co řešit a co dělat tak všechno dobré a jakmile je nová etapa, tak jdem od toho a každý sám? To mi prostě hlava nebere, že najednou to dokáže udělat takovej kotrmelec.
Napsala jsi to moc hezky a ten konec, to jsou přesné zářezy do živého.. Au.

Jo a nikoho nemá, to je fakt a ne přání.

Určitě se nebude pokaždé po 7 letech začínat znovu. Ale jednak si myslím, že existují v životě cykly a v období přechodu z jednoho do druhého se nasbírané změny zjeví výrazněji a za 2. je možné, že pokud ty "přirozené" změny na přechodu "přirozených cyklů" jsou relativně významné, je pro zachování kontinuity nutné nějaké adekvátní pojítko, které provede do dalšího cyklu.

Barča napsal(a):

Určitě se nebude pokaždé po 7 letech začínat znovu. Ale jednak si myslím, že existují v životě cykly a v období přechodu z jednoho do druhého se nasbírané změny zjeví výrazněji a za 2. je možné, že pokud ty "přirozené" změny na přechodu "přirozených cyklů" jsou relativně významné, je pro zachování kontinuity nutné nějaké adekvátní pojítko, které provede do dalšího cyklu.

:offtopic: Můžeš to nějak přiblížit?

Eva. napsal(a):

Také si myslím, že nejde o Nový Zéland jako takový. Že by vztah možná šel do háje i kdyby na Nový Zéland jeli.

(přesto já bych na Nový Zéland jela, jéje, to by bylo super. Momentálně je tam na rok sestra mé kolegyně i s mužem a dcerou, ta tam chodí do školy, je jí 12. Mít partnera, který má na tohle odvahu, mažu hned :D )

On by odvahu možno aj mal - ale má záväzky... presne ako kačatko. ;) Pes JE do istej miery záväzok, plus - nejde len o to, akú má človek povahu, ale aj v akej fáze života tá možnosť príde... a je to hodne o MOMENTÁLNOM vnútornom nastavení. Ja som niekoľko šancí "zahodila" a potom jednu využila. Mám obdobia, kedy by som nešla ani za svet - a obdobia, keby by som šla hneď. :jojo:

ale tím, že jsem odmítla jsem ho donutila přemyšlet
Možná o tom, jestli taková ženská, která se odmítně přizpůsobit i v takový prkotině, jako je rok na Zélandu, je ta pravá... jestlipak vona nebude vodporovat i jindy... dítě by mohla chtít... možná dvě... třeba i živit bych to musel...
Dokud bylo co řešit a co dělat tak všechno dobré a jakmile je nová etapa, tak jdem od toho a každý sám?
No vždyť to říkám... ty jsi z tý jeho "nový etapy" naprosto nenadšená... a on už to měl určitě tak hezky naplánovaný... a teď by chudák musel jet dokonce sám... no kdo by se o něj staral? [img]hhttp://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png[/img]

Jo, vím, že přeháním... ale třeba v tom něco pro sebe najdeš i tak.

kacatko napsal(a):

helena napsal(a):

Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš.
"Nechtěla jsem - za jedno je to na mě moc daleko"

jj, přesně tak.. Nabídla jsem alternativu, abychom jeli do zahraničí, ale někam blíž.. Kde bych měla možnost se v pohodě vrátit kdykoliv sem nebo by případně nebyl takový problém vzít psa tam. To odmítl... Prý jde o ten princip..

Tak jestli to tak opravdu bylo a jde mu jen a jen o prinicp - nepřeskočilo mu náhodou? Líbí se mi,žes mu navrhla schůdnější variantu pobytu v zahraničí a to blíže k čr,tohle naprosto chápu;každý nemusí být opravdu nadšený z toho odjet na druhý konec světa,odkud se opravdu vracet domů není vůbec jen tak.
A přeci po 6 letech vztahu už byste navzájem o sobě měli mít dost představu,kdo do čeho asi bude ochoten jít.Takže ted bude partner vytahovat PRINCIPY?

Bohužel mi to přijde jako že si připravuje půdu na rozchod,ale neznám vás,těžko takhle něco radit konkrétnějšího.Je ale dobré počítat spíš s tou horší variantou,bohužel.

Eva. napsal(a):

Také si myslím, že nejde o Nový Zéland jako takový. Že by vztah možná šel do háje i kdyby na Nový Zéland jeli.

(přesto já bych na Nový Zéland jela, jéje, to by bylo super. Momentálně je tam na rok sestra mé kolegyně i s mužem a dcerou, ta tam chodí do školy, je jí 12. Mít partnera, který má na tohle odvahu, mažu hned :D )

co ti brání abys nemazala hned?Kde je ta ženská emancipace najednou,kam se poděla,že s chlapem hned a proč ne bez něj?Nevěříš si?Všechno jde,jen malý děti se musej nosit.

kacatko napsal(a):

gymnasión díky, já s tím naprosto souhlasím...proto jsem téma pojmenovala tak jak jsem ho pojmenovala a ne třeba "nechci na NZ a můj přítel ano"
Myslím, že jsme spolu dlouho a stále jsme byli něčím zaměstnaní - studia, rekonstrukce bytu, stěhování.. a najednou je po tomto všem a on neví co dál, tak ho napadl NZ a já odmítla a on tím pádem začal řešit i to, jestli se mnou vlastně chce být.. A proto se ptám, jestli to jde  nějak znovu "nakopnout" (mně ten výraz přijde fajn :reta:) a pokračovat v tom hezkém co máme za sebou... Jak se s tím vyrovnat, překonat, nepřekonat co já vím.. přece s první velkou krizí nezakopeme to, co jsme 7 let tvořili...

A což teprve logika tam,kde jsou spolu třeba 20 let manželé a mají i děti společné,nejen rekonstrukci bytu jako vy.Zkus se na to podívat i tady z toho úhlu.Můj syn se rozešel se slečnou po 8 letech,ona na něj čekala než dostuduje vš :vissla:

Eva. napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Já tohle vidím jinak. Pokud by pes nešel vzít sebou, tak bez bych nikam nejela ani kdybych stokrát chtěla. Každý jsme jiný.

Pro mě jsem důležitější já a partner, než zvíře.
Myslím, že kdyby kačka jet chtěla, pes by pro ni důvod nebyl. Ona prostě jet nechce. To není nic proti ničemu, není povinna jet.
Ale tohle řešit je už teď pasé. Už jsou jinde. A čas ukáže.

čím víc poznávám lidi,tím víc mám radši zvířata!

Nedivím se,že ty jsi zrovna ta,která tak lehce odkopne něco,co k sobě nejdřív citově připoutá,to je hnusná úvaha i povaha ta tvoje,opravdu.

Kacatko, obávám se, že "Nový Zéland" je u vás spíš zástupným problémem něčeho, co dosud nevyplavalo na světlo boží. Přítel totiž nedostal žádnou konkrétní nabídku zaměstnání s pevným termínem nástupu, celá debata byla vedena pouze v rámci úvah co by-kdyby a celý Nový Zéland přítele napadl jenom proto, že tam kdysi pobývala jeho sestra. Na svoji povahu bych podobný výlet striktně zavrhla - ne kvůli psovi, i když bych na to nebohé zvíře samozřejmě také brala ohledy - ale kvůli tomu, že výlety do neznáma na druhou stranu zeměkoule, bez jakýchkoliv jistot, bez jakéhokoliv zajištění bych považovala za určitý druh fantasmagorie.

Rozumný mladý muž by se nad argumenty své přítelkyně zamyslel, vzal by je v potaz a pokud by chtěl mermomocí někam vycestovat, společně by začali hledat nějaké schůdné řešení. To, že se ale Tvůj přítel zasekl a celý šestiletý vztah začíná jít po takové debatě z jeho strany do kopru je velmi zneklidňující. Nechci zbytečně malovat čerta na zeď, ale mně to přijde, jako kdyby byl Tvůj přítel vašeho vztahu už přesycen a začal si uměle vytvářet důvody a příčiny, proč ten vztah ukončit :pussa:

gymnasión napsal(a):

Barča napsal(a):

Určitě se nebude pokaždé po 7 letech začínat znovu. Ale jednak si myslím, že existují v životě cykly a v období přechodu z jednoho do druhého se nasbírané změny zjeví výrazněji a za 2. je možné, že pokud ty "přirozené" změny na přechodu "přirozených cyklů" jsou relativně významné, je pro zachování kontinuity nutné nějaké adekvátní pojítko, které provede do dalšího cyklu.

:offtopic: Můžeš to nějak přiblížit?

Pokusím se. Nevím, jestli je to ono, ale myslím, že třeba péče o dítě, nějaký společný zájem, který je u zúčastněných na "stejném místě" na sinusoidě, některé katastrofy a asi ještě spousta dalšího.
:offtopic: O cyklech: udělala jsem zkušenost, že když se žena (ve fertilním věku, samozřejmě ......... i když, co Ráchel a Alžběta?) začne chystat na nějaký pro ni zcela nový úkol, který si vytýčila nebo akceptovala (třeba stáž v cizině) a který trvá minimálně 9 měsíců, často otěhotní (pokud se tomu cíleně nebrání). Všimla sis toho? Já jsem takhle přispěla k několika dětem vzniklým po x neúspěšných cyklech asistované reprodukce (spočívalo to v "jojo, jeď tam, to bude fakt skvělý, to nesmíš nechat bejt, když tě pozvala taková kapacita, no jezdit tam na 2 nebo 3 měsíce vůbec nemá cenu, tý vado, dyk neumíš pořádně jazyk, je fuk, že je tam jednací jazyk anglina, když si jinak ani nic nekoupíš, protože proč by se prodavači kvůli turistům nutili, na to sou hrdý a líný .....").

A nenamýšlíš si to pouze, že jsi takhle přispěla?
To nemůžeš dle mého názoru vědět.

S tím začátkem souhlasím. Ale mám zkušenosti, že pokud ti dva k sobě nepatří, společný zájem je zblíží, přenese přes rizikové období jen na chvilku. A pak to jde stejně do háje.

Kiaro, to máš pravdu, že nedostal žádnou nabídku a tak, ale nemyslím si, že to nutně musí být znakem přesycenosti, spíš si myslím, že jak chlapec dostudoval, dostal strach, že mu teď přistřihnou křidélka, ostříhají dohola, začne hákovat a fotrovatět a přitom nic neviděl a nic si neužil - syndrom ujíždějícího vlaku.
Nevím, co studoval za školu. Osobně bych jako třeba jeho rodič (nebo i partnerka) kvitovala s povděkem, kdyby si tam našel práci ve svém oboru nebo příbuznou. Jet česat jabka mi příjde třeba pro čerstvého lékaře příliš pozdě (to po gymplu nebo během školy) nebo brzo (to až po vyhoření :P).

Evo., jasně, že to nemohu vědět, ale tušit mohu.
Co to znamená "k sobě patřit"?

K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Hm, ale kto k sebe patrí v 20tke, už nemusí v 40tke - jeden alebo obaja sa zmenia a to "patrenie k sebe" už môže byť nepríjemné, ba až trápenie... Človek nie je furt, po celý život rovnaký...

Eva. napsal(a):

K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

S tím vůbec nemám zkušenost (nezažila/neviděla jsem to, ani mě to nenapadlo). Musím být pozornější, abych si případně všimla.

Barča napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Barča napsal(a):

Určitě se nebude pokaždé po 7 letech začínat znovu. Ale jednak si myslím, že existují v životě cykly a v období přechodu z jednoho do druhého se nasbírané změny zjeví výrazněji a za 2. je možné, že pokud ty "přirozené" změny na přechodu "přirozených cyklů" jsou relativně významné, je pro zachování kontinuity nutné nějaké adekvátní pojítko, které provede do dalšího cyklu.

:offtopic: Můžeš to nějak přiblížit?

Pokusím se. Nevím, jestli je to ono, ale myslím, že třeba péče o dítě, nějaký společný zájem, který je u zúčastněných na "stejném místě" na sinusoidě, některé katastrofy a asi ještě spousta dalšího.
:offtopic: O cyklech: udělala jsem zkušenost, že když se žena (ve fertilním věku, samozřejmě ......... i když, co Ráchel a Alžběta?) začne chystat na nějaký pro ni zcela nový úkol, který si vytýčila nebo akceptovala (třeba stáž v cizině) a který trvá minimálně 9 měsíců, často otěhotní (pokud se tomu cíleně nebrání). Všimla sis toho? Já jsem takhle přispěla k několika dětem vzniklým po x neúspěšných cyklech asistované reprodukce (spočívalo to v "jojo, jeď tam, to bude fakt skvělý, to nesmíš nechat bejt, když tě pozvala taková kapacita, no jezdit tam na 2 nebo 3 měsíce vůbec nemá cenu, tý vado, dyk neumíš pořádně jazyk, je fuk, že je tam jednací jazyk anglina, když si jinak ani nic nekoupíš, protože proč by se prodavači kvůli turistům nutili, na to sou hrdý a líný .....").

pokoušim se pochopit, co říkáš, ale před pochopením jsem musela odpreparovat sedmileté cykly :), ty můžou být jaksi i reálné, ale taky mohou být jen sebenaplňujícím proroctvím... tak si na ně dávám bacha :)
Jasně, společný zájem je pojítko...a o to pojítko teď kacatko usiluje...
btw: ty sedmilete cykly jsi sama vypozorovala, nebo to je nekde psano? BI

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

S tím vůbec nemám zkušenost (nezažila/neviděla jsem to, ani mě to nenapadlo). Musím být pozornější, abych si případně všimla.

Tak to nejspíš žiješ s mužem, se kterým je ti hezky a proto tě ani nenapadne o tom přemýšlet. Prima. :jojo:

Pro Barču a gymnaión - mně sedmileté cykly fungují spolehlivě. Aniž bych se nad tím zamýšlela. Když se někdy při zmínce o sedmiletých cyklech poohlédnu zpět do svého života, zjistím, že to opravdu tak je.

gymnasión napsal(a):

Barča napsal(a):

gymnasión napsal(a):

:offtopic: Můžeš to nějak přiblížit?

Pokusím se. Nevím, jestli je to ono, ale myslím, že třeba péče o dítě, nějaký společný zájem, který je u zúčastněných na "stejném místě" na sinusoidě, některé katastrofy a asi ještě spousta dalšího.
:offtopic: O cyklech: udělala jsem zkušenost, že když se žena (ve fertilním věku, samozřejmě ......... i když, co Ráchel a Alžběta?) začne chystat na nějaký pro ni zcela nový úkol, který si vytýčila nebo akceptovala (třeba stáž v cizině) a který trvá minimálně 9 měsíců, často otěhotní (pokud se tomu cíleně nebrání). Všimla sis toho? Já jsem takhle přispěla k několika dětem vzniklým po x neúspěšných cyklech asistované reprodukce (spočívalo to v "jojo, jeď tam, to bude fakt skvělý, to nesmíš nechat bejt, když tě pozvala taková kapacita, no jezdit tam na 2 nebo 3 měsíce vůbec nemá cenu, tý vado, dyk neumíš pořádně jazyk, je fuk, že je tam jednací jazyk anglina, když si jinak ani nic nekoupíš, protože proč by se prodavači kvůli turistům nutili, na to sou hrdý a líný .....").

pokoušim se pochopit, co říkáš, ale před pochopením jsem musela odpreparovat sedmileté cykly :), ty můžou být jaksi i reálné, ale taky mohou být jen sebenaplňujícím proroctvím... tak si na ně dávám bacha :)
Jasně, společný zájem je pojítko...a o to pojítko teď kacatko usiluje...
btw: ty sedmilete cykly jsi sama vypozorovala, nebo to je nekde psano? BI

Sedmiletá období se tradují i uvádějí v literatuře. Vím o nich od babiček, z knih a starých rytin.

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Ivik76 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Radsi si to přečti znovu a poradne.. Jet jsem nechtela,žádné výmluvy :mad:

Ivik76 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Fakt žasnu, co jsou někteří lidé schopni provádět za soudy!

Ivik76 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

A s tim psem ten rok bude co ? Kdyz je to jen vymluva

Barča napsal(a):

Kiaro, to máš pravdu, že nedostal žádnou nabídku a tak, ale nemyslím si, že to nutně musí být znakem přesycenosti, spíš si myslím, že jak chlapec dostudoval, dostal strach, že mu teď přistřihnou křidélka, ostříhají dohola, začne hákovat a fotrovatět a přitom nic neviděl a nic si neužil - syndrom ujíždějícího vlaku.
Nevím, co studoval za školu. Osobně bych jako třeba jeho rodič (nebo i partnerka) kvitovala s povděkem, kdyby si tam našel práci ve svém oboru nebo příbuznou. Jet česat jabka mi příjde třeba pro čerstvého lékaře příliš pozdě (to po gymplu nebo během školy) nebo brzo (to až po vyhoření :P).

Jj,to si myslim ze je presne.. Doteď studoval (ačkoliv pri praci) a co najednou se zivotem,kdyz studia skončila?
No uvidime,chvili to jeste necham.. Pokusím se mu dopřát ten cas o ktery tak usiluje (dny?tydny?mesice?), zkusim ho zabavit,aby nemel cas přemýšlet a treba to tam jeste padne zpatky.. A kdyz ne,tak holt to tak melo byt..
Diky vsem :hjarta:

kacatko napsal(a):

... Pokusím se mu dopřát ten cas o ktery tak usiluje (dny?tydny?mesice?),
zkusim ho zabavit,aby nemel cas přemýšlet ...

To se trochu vylučuje, ne???

Barča napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Barča napsal(a):

Pokusím se. Nevím, jestli je to ono, ale myslím, že třeba péče o dítě, nějaký společný zájem, který je u zúčastněných na "stejném místě" na sinusoidě, některé katastrofy a asi ještě spousta dalšího.
:offtopic: O cyklech: udělala jsem zkušenost, že když se žena (ve fertilním věku, samozřejmě ......... i když, co Ráchel a Alžběta?) začne chystat na nějaký pro ni zcela nový úkol, který si vytýčila nebo akceptovala (třeba stáž v cizině) a který trvá minimálně 9 měsíců, často otěhotní (pokud se tomu cíleně nebrání). Všimla sis toho? Já jsem takhle přispěla k několika dětem vzniklým po x neúspěšných cyklech asistované reprodukce (spočívalo to v "jojo, jeď tam, to bude fakt skvělý, to nesmíš nechat bejt, když tě pozvala taková kapacita, no jezdit tam na 2 nebo 3 měsíce vůbec nemá cenu, tý vado, dyk neumíš pořádně jazyk, je fuk, že je tam jednací jazyk anglina, když si jinak ani nic nekoupíš, protože proč by se prodavači kvůli turistům nutili, na to sou hrdý a líný .....").

pokoušim se pochopit, co říkáš, ale před pochopením jsem musela odpreparovat sedmileté cykly :), ty můžou být jaksi i reálné, ale taky mohou být jen sebenaplňujícím proroctvím... tak si na ně dávám bacha :)
Jasně, společný zájem je pojítko...a o to pojítko teď kacatko usiluje...
btw: ty sedmilete cykly jsi sama vypozorovala, nebo to je nekde psano? BI

Sedmiletá období se tradují i uvádějí v literatuře. Vím o nich od babiček, z knih a starých rytin.

Docela by mě zajímalo, kolik partnerských vztahů po sedmi letech trvání ovlivní jen tato prostá informace ... to očekávání nevyhnutelné krize, bo to stojí v knihách, rytinách a aj ty babičky o tom mluví ... :)

Ivik76 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Jasne,proc by nejela.....psa strci do utulku a je vystarano.Ja zasnu jak jsou nektery lidi bezcitny

Míša Kulička napsal(a):

kacatko napsal(a):

... Pokusím se mu dopřát ten cas o ktery tak usiluje (dny?tydny?mesice?),
zkusim ho zabavit,aby nemel cas přemýšlet ...

To se trochu vylučuje, ne???

No jo,koukam jak blbe to vypada.. :dumbom: no zkratka se pokusím to mermomocí s nim neřešit a chovat se ok a tim mu dopřát cas "v klidu". Zároveň ale vymyslet program či společný zajem,abych ho zabavila a on zjistil,ze je nam fajn a nemusí o tom tak přemýšlet :albert: no stejne to zní divne..

eremuruss napsal(a):

Ivik76 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Jasne,proc by nejela.....psa strci do utulku a je vystarano.Ja zasnu jak jsou nektery lidi bezcitny

Zasa nešil, Erem, možno má niekoho, kto by sa na rok postaral - mne rodičia síce s remcaním, ale pol roka psa opatrovali... Akurát si potvora dosť odvykla a správala sa potom ku mne furt, akoby som bola len na návšteve. :dumbom:

eremuruss napsal(a):

Ivik76 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já bych byla jela pracovat na Nový Zéland. Kdy jindy sbírat zkušenosti ve světě, když ne teď, když jste mladí a nemáte děti? Psa si buď vzít sebou, nebo zařídit, aby se o něj někdo postaral. Kvůli psovi - to je jenom výmluva, že nechceš. Kdybys chtěla, už byste tam byli. Udělalas chybu. Lze to ještě napravit a na Nový Zéland jet? Nebo může jet sám, když po tom touží? Neměla bys mu v tom bránit, jestli může a chce jet i sám. To je úžasná příležitost.

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Jasne,proc by nejela.....psa strci do utulku a je vystarano.Ja zasnu jak jsou nektery lidi bezcitny

A takových lidí je... :usch:

kacatko napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ivik76 napsal(a):

Souhlasím s Evou, buď chceš a nebo nechceš a pokud tě nedrží dítě, což pes není....tak je to jen výmluva. Určitě bych jela, rok uteče jak voda...

Jasne,proc by nejela.....psa strci do utulku a je vystarano.Ja zasnu jak jsou nektery lidi bezcitny

A takových lidí je... :usch:

No prave a proto u sebe zjistuju,ze mam radci zvirata nez lidi.

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

gymnasión napsal(a):

pokoušim se pochopit, co říkáš, ale před pochopením jsem musela odpreparovat sedmileté cykly :), ty můžou být jaksi i reálné, ale taky mohou být jen sebenaplňujícím proroctvím... tak si na ně dávám bacha :)
Jasně, společný zájem je pojítko...a o to pojítko teď kacatko usiluje...
btw: ty sedmilete cykly jsi sama vypozorovala, nebo to je nekde psano? BI

Sedmiletá období se tradují i uvádějí v literatuře. Vím o nich od babiček, z knih a starých rytin.

Docela by mě zajímalo, kolik partnerských vztahů po sedmi letech trvání ovlivní jen tato prostá informace ... to očekávání nevyhnutelné krize, bo to stojí v knihách, rytinách a aj ty babičky o tom mluví ... :)

Já si myslím, že nejde jen o partnerské vztahy - co Josef v zajetí egyptském a jím řádně vyložené sny? Áha? Kdybychom si furt nehráli na ten progres, taky si všimnem. To nejde jen o partnerské vztahy a ausgerechnet sedmileté cykly

Trochu dost mi tady chybi kompromis ze strany pritele. Pes je zavazek a ne kazdy to ma tak, ze ho druhej den strci na rok ke znamym a nazdar. V tomhle pisatelku chapu. A pokud ji pritel ma rad, tak by mel respektovat i to, ze nechce opustit psa a jet na druhej konec sveta. Pisatelka kompromis nabidla v ramci svych aktualnich moznosti. Ted je na jejim priteli, jak se k tomu postavi... Nicmene bych se asi dost zamyslela nad tim, jestli chci byt v budoucnu s nekym, ktery si jede svoji lajnu a kdyz se neprizpusobim, tak je zle a ohani se "principy"....

kacatko napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

kacatko napsal(a):

... Pokusím se mu dopřát ten cas o ktery tak usiluje (dny?tydny?mesice?),
zkusim ho zabavit,aby nemel cas přemýšlet ...

To se trochu vylučuje, ne???

No jo,koukam jak blbe to vypada.. :dumbom: no zkratka se pokusím to mermomocí s nim neřešit a chovat se ok a tim mu dopřát cas "v klidu". Zároveň ale vymyslet program či společný zajem,abych ho zabavila a on zjistil,ze je nam fajn a nemusí o tom tak přemýšlet :albert: no stejne to zní divne..

Kacatko, proc se tak snazis jen ty? Co on? On je urazenej, takze ty se ted mas jako pretrhnout?

kacatko, kdybyste jeli pracovat do bližší země, se kterou bys souhlasila i ty, tam byste si vzali sebou psa?
Někdo se tě tady ptal, jestli jste si psa vybírali a rozhodli se pro něj s partnerem, anebo ty sama. Možná jsem přehlídla odpověď, ale zajímá mě to.

Barča napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

Sedmiletá období se tradují i uvádějí v literatuře. Vím o nich od babiček, z knih a starých rytin.

Docela by mě zajímalo, kolik partnerských vztahů po sedmi letech trvání ovlivní jen tato prostá informace ... to očekávání nevyhnutelné krize, bo to stojí v knihách, rytinách a aj ty babičky o tom mluví ... :)

Já si myslím, že nejde jen o partnerské vztahy - co Josef v zajetí egyptském a jím řádně vyložené sny? Áha? Kdybychom si furt nehráli na ten progres, taky si všimnem. To nejde jen o partnerské vztahy a ausgerechnet sedmileté cykly

To byl jen dotaz k zamysleni ... Co zpusobi ocekavani krize?
Je napr. odpozorovano, ze pokud lidem sdelis, ze prijde hospodarska krize, jsou schopni ji svou reakci na tuto informaci zpusobit a to i ve zcela zdrave ekonomice ... Ta informace v nich vyvola presne to chovani, ktere ji zpusobi ... Rekla bych, ze ten samy princip funguje ve vsech typech vztahu ... Ale to jen tak na okraj, ze ne vzdy je vhodne predjimat ...

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

gymnasión napsal(a):

pokoušim se pochopit, co říkáš, ale před pochopením jsem musela odpreparovat sedmileté cykly :), ty můžou být jaksi i reálné, ale taky mohou být jen sebenaplňujícím proroctvím... tak si na ně dávám bacha :)
Jasně, společný zájem je pojítko...a o to pojítko teď kacatko usiluje...
btw: ty sedmilete cykly jsi sama vypozorovala, nebo to je nekde psano? BI

Sedmiletá období se tradují i uvádějí v literatuře. Vím o nich od babiček, z knih a starých rytin.

Docela by mě zajímalo, kolik partnerských vztahů po sedmi letech trvání ovlivní jen tato prostá informace ... to očekávání nevyhnutelné krize, bo to stojí v knihách, rytinách a aj ty babičky o tom mluví ... :)

Za sebe:Mám za sebou skoro čtyři cykly, a že existují, jsem nějak netušila.........:lol:

Selima napsal(a):

Hm, ale kto k sebe patrí v 20tke, už nemusí v 40tke - jeden alebo obaja sa zmenia a to "patrenie k sebe" už môže byť nepríjemné, ba až trápenie... Človek nie je furt, po celý život rovnaký...

O tom já jsem nepsala.
Psala jsem tam o tom, kdy k sobě lidé skutečně patří - po celý život. To asi nechápeš, o čem píšu.

carpediem napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

Sedmiletá období se tradují i uvádějí v literatuře. Vím o nich od babiček, z knih a starých rytin.

Docela by mě zajímalo, kolik partnerských vztahů po sedmi letech trvání ovlivní jen tato prostá informace ... to očekávání nevyhnutelné krize, bo to stojí v knihách, rytinách a aj ty babičky o tom mluví ... :)

Za sebe:Mám za sebou skoro čtyři cykly, a že existují, jsem nějak netušila.........:lol:

Gratuluju :storstark:

JE TO TROCHU DELŠÍ, ALE AŤ SI TÉ SYMBOLIKY SEDMIČKY DOSYTA UŽIJETE:   :lol:

Symbolika čísla sedm je v astrologii spojena s aspektem zvaným septil (sedmina kruhu) a jeho násobky. Rozběžné fáze: septil 51°3/7, biseptil 102°6/7, triseptil 154°2/7, doběžné: triseptil 205° 5/7, biseptil 257°1/7, septil 308°4/7.

Symbolismus sedmičky je zjevně spojen s počtem potulných hvězd, pěti planet a dvou světel, podle jejich počtu pak bylo sedmicí vše strukturováno od planetárních hodin, přes dny týdnu, životní období člověka, až po archanděly. Traduje se, že až do renesance bylo známo jen sedm kovů, z kteréhož omylu nás vyvádí zprávy o praktické používání antimonu, zinku a bismutu v antice. Aby byla drahocenná sedmice uchována, byl antimon považován za druh olova, zinek a bismut za druhy cínu. Toto dogma prolomili až renesanční alchymisté Agricola a Paracelsus. Tento příběh čtěme nejen fakticky, ale i symbolicky.

Podobně v současné době (od roku 1960, což je teosofickou redukcí 1+9+6=7) existuje mezinárodní systém jednotek (SI) sedmi veličin: délka (metr), hmotnost (kilogram), čas (sekunda), elektrický proud (ampér), termodynamická teplota (kelvin), svítivost (kandela), látkové množství (mol).

Isak Newton určil sedm barev duhy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová, fialová. Duha symbolizuje most mezi nebem a zemí a je v žido-křesťanské teologii znamením smlouvy mezi Hospodinem B_hem a živým tvorstvem (Genesis, 9). Kromě duhy sluneční existuje i duha měsíční, již můžeme ojediněle pozorovat za nočního úplňku.

Sedmička tedy bývá posvátným číslem esoterních systémů, zejména žido-křesťanská Bible je symbolikou sedmice důkladně protkána. Sedmičku můžeme zakreslit jako šesticípou (Davidovu) hvězdu s tečkou uprostřed, kolem níž, jako Veliké Středy se veškerý svět i lidé v něm točí. Septil tak spojuje všední, pracovní dny s dnem svátečním, vyhrazeným styku s transcendencí. Bývá proto v astrologii spojován s vpádem transcendence do našeho běžného života, značí transcendentní a mnohdy dokonce zcela iracionální prvky života, řetěz osudotvorných zkušeností, které nás vedou na vývojové cestě. Každá cesta, tedy i ta životní má mít milníky a proto po sedmkrát sedmi letech přichází milostivé léto všeobecného odpočinku a odpuštění. Z pohledu procesního je sedmý krok objektivní manifestací – expozicí počátečního příslibu konjunkce.

Pokud je v ascendentu zakotveno JÁ, pak v počátku 7. domu, descendentu, sídlí TY, s nímž vedeme rozmluvu, smlouváme, odtud Stará a Nová Smlouva židů a křesťanů.
                                                                       ( PAVEL TURNOVSKÝ)

Po sedmi letech se člověku mění krev. Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.

Zajímavá teorie, ale u nás to nefungovalo...

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Hm, ale kto k sebe patrí v 20tke, už nemusí v 40tke - jeden alebo obaja sa zmenia a to "patrenie k sebe" už môže byť nepríjemné, ba až trápenie... Človek nie je furt, po celý život rovnaký...

O tom já jsem nepsala.
Psala jsem tam o tom, kdy k sobě lidé skutečně patří - po celý život. To asi nechápeš, o čem píšu.

Nie, nechápem - na mňa je nejaké "skutočné patrenie celý život" príliš abstraktné a červenoknižnicové. Ja chápem vzťah ako živý organizmus, tu a teraz, ktorý sa mení a vyvíja a zaujíma ho práve ono "tu a teraz" a nie "celý život".  Myslím, že ľudia, ktorí spolu nakoniec celý život vydržali a príjemne strávili, si kládli menšie ciele a nestarali sa o to, čo bude celý život a či k sebe patria, ale ako sa postarať o svoj vzťah, každý sám za seba. :jojo:

Eva. napsal(a):

Po sedmi letech se člověku mění krev. Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.

Tak u nás se říká, kdo má "starší " tak po tom je pohlaví. Mně to vyšlo. Ale nebrala bych to příliš vážně. :)
Taky babička říkávala, sedm let velí muž, a potom nastupuje žena.
Carpediem - díky za příspěvek, takže sedm let je milník, ani ne tak změn, ale spíše zastavení, zvolnení, odpočinek, čas na  odpuštění, ale nic se měnit nemusí.
Si to prostě člověk obrátil k obrazu svému, nebo jak to pochopil, těch sedm let

annie napsal(a):

Zajímavá teorie, ale u nás to nefungovalo...

Musíš přičíst 9 měsíců těhotenství.

Selima napsal(a):

Nie, nechápem - na mňa je nejaké "skutočné patrenie celý život" príliš abstraktné a červenoknižnicové. Ja chápem vzťah ako živý organizmus, tu a teraz, ktorý sa mení a vyvíja a zaujíma ho práve ono "tu a teraz" a nie "celý život".  Myslím, že ľudia, ktorí spolu nakoniec celý život vydržali a príjemne strávili, si kládli menšie ciele a nestarali sa o to, čo bude celý život a či k sebe patria, ale ako sa postarať o svoj vzťah, každý sám za seba. :jojo:

Tys mě nečetla pozorně. Psala jsem o muži a ženě, jejíchž vztah je uzavřen v nebi. Pro někoho je to červená knihovna. Ale takové svazky skutečně existují. Moc jich není, o to jsou vzácnejší a cennější. To se prostě potkají ti, kteří jsou si souzeni. O tom to mé psaní bylo. Ne jen tak o ledasjakých obyčejných vztazích.

Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.
Neplatí vždycky...

Eva. napsal(a):

annie napsal(a):

Zajímavá teorie, ale u nás to nefungovalo...

Musíš přičíst 9 měsíců těhotenství.

U nás se to počítá, jak stará je krev v době početí :)
S manželem jsem o 7,5 let od sebe, takže jsme měli možnost splodit holku jen  jednou za sedm let . Jednom půl roku jsem jí měla starší krev já. V dubnu se mu "měnila" na novou a já do října měla starou. A v té době jsme počali holku. :)
Takhle to počítala jedna babka kartářka před lety i mamce a ženským z práce. Skoro všem to vyšlo.

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Nie, nechápem - na mňa je nejaké "skutočné patrenie celý život" príliš abstraktné a červenoknižnicové. Ja chápem vzťah ako živý organizmus, tu a teraz, ktorý sa mení a vyvíja a zaujíma ho práve ono "tu a teraz" a nie "celý život".  Myslím, že ľudia, ktorí spolu nakoniec celý život vydržali a príjemne strávili, si kládli menšie ciele a nestarali sa o to, čo bude celý život a či k sebe patria, ale ako sa postarať o svoj vzťah, každý sám za seba. :jojo:

Tys mě nečetla pozorně. Psala jsem o muži a ženě, jejíchž vztah je uzavřen v nebi. Pro někoho je to červená knihovna. Ale takové svazky skutečně existují. Moc jich není, o to jsou vzácnejší a cennější. To se prostě potkají ti, kteří jsou si souzeni. O tom to mé psaní bylo. Ne jen tak o ledasjakých obyčejných vztazích.

Majko - máš na mysli karmické vztahy?

dusi, já to tak nenazývám. Ani pořádně nevím, co je karma, nezajímá mě to, v těchto dimenzích se nepohybuji a nepřemýšlím. Ten vztah jsem popsala dostatečně srozumitelně. Prostě se potkají, vědí hned, že k sobě patří a celý jejich společný život je pohádka. I těžké situace zvládají ve vzájemné shodě, nehádají se, pořád k sobě pociťují lásku, prostě už od pohledu je vidět, že k sobě patří, že se milují, zbožňují zemi, po které partner kráčí... Neřeknou si křivého slova, nejsou na sebe nikdy naštvaní...

Eva. napsal(a):

dusi, já to tak nenazývám. Ani pořádně nevím, co je karma, nezajímá mě to, v těchto dimenzích se nepohybuji a nepřemýšlím. Ten vztah jsem popsala dostatečně srozumitelně. Prostě se potkají, vědí hned, že k sobě patří a celý jejich společný život je pohádka. I těžké situace zvládají ve vzájemné shodě, nehádají se, pořád k sobě pociťují lásku, prostě už od pohledu je vidět, že k sobě patří, že se milují, zbožňují zemi, po které partner kráčí... Neřeknou si křivého slova, nejsou na sebe nikdy naštvaní...

A jestli neumřeli, žijí dodnes .  :lol:

Ano. Krásná pohádka. Existuje. Takovou si také přeji. :jojo:

Ten karmický vztah mě napadl, nedávno jsem koukala při pletení na tv, nevím, jaká to byla stanice, Volejte věštkyni, a tam právě povídala o karmických vztazích - že to je silné pouto.

V léčivém vztahu se partneři navzájem podporují, respektují se takoví, jací jsou, nesnaží se druhého měnit. V přítomnosti jeden s druhým zažívají mnoho radosti, pocitů štěstí, ale necítí se špatně nebo zoufalí a opuštění, když ten druhý není nablízku. V takovém vztahu nabízíme druhému podporu, pochopení a povzbuzení, pokud se jemu samotnému nedaří. Takového partnera neopouštíme v krizových situacích - naopak - snažíme se mu co nejvíce pomoci. Chceme pro něj to, co chce pro sebe on sám. Pomáháme mu s tím co nejvíce. Neřešíme však za něj všechny jeho problémy. I v tomto vztahu čas od času mohou vznikat nedorozumění a emoce, ale ta jsou krátkého trvání. Oba partneři jsou ochotni odpustit, je mezi nimi spojení srdcem, zranění tím druhým, pokud k němu dojde, se jich nedotýká na hluboké úrovni.

Tito partneři jsou emočně nezávislí - na pocitech uznání či spokojenosti. Ani jeden nevyplňuje prázdnotu ve svém životě tím druhým, ale přidávají tomu druhému něco nového.

V léčivých vztazích se mohou potkávat partneři z jednoho i více minulých životů. Ale nikdy zde není karmická zátěž. I v minulých životech spolu tito partneři žili spokojeně
a šťastně. Mohli spolu žít jako partneři nebo jako rodič a dítě. Mají mezi sebou nezničitelné pouto z minulých inkarnací.

Zdroj: http://www.liduse.cz/clanky/partnerstvi … ztahu.html

ale já nepíšu o karmické zátěži, ale o karmickém vztahu. :) a karmický vztah si představuju jinak než jak je popsán v odkazu, co si sem Majko dala.  Vždyt přece karmický vztah není o tom, že se musí lidi od něho osvobozovat? Proč, když funguje ?

dusi, nechci to řešit. Mně šlo hlavně o to, co jsem sem uvedla mimo odkaz, že takový vztah je ten z nebe. Mně karmu hlava nebere, tak to neřeším.
Odkaz jsem sem dala pouze proto, abych uvedla zdroj.

helena napsal(a):

Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.
Neplatí vždycky...

Neplatí. Já mám děti 18 měsíců od sebe, starší syn, mladší dcera ... :)

Kiara napsal(a):

helena napsal(a):

Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je.
Neplatí vždycky...

Neplatí. Já mám děti 18 měsíců od sebe, starší syn, mladší dcera ... :)

Takze ani v mem pripade to neplati syn je v srpnu 1991,dcera v prosinci 1992
Kdyby to tak bylo tak jiste Karel Gott touzici po synovi by syna urcite mel.

erem, nevím, proč píšeš, kdy se narodily tvé děti. Důležité je, kolik přesně bylo tobě a tvému muži ve chvíli jejich početí. K vašemu věku se přičte 9 měsíců těhotenství vašich matek, neboť i tehdy už jste měli krev. A psala jsem, že po sedmi letech se krev mění...
Nevím, jestli je to pravda, četla jsem to a mě a mým blízkým, co znám, to vychází.

Vašich matek? Co to toto? :lol:

Tak kdybych to počítala jak to Majka píše, tak by mi nevyšlo pohlaví dítěte ani u jednoho :dumbom: Erem - na to se nedá spoléhat, zrovna tak se nedá spoléhat na prstýnek zavěšený na vlasu a zkoumat pohyb nad dlaní. KDyž se houpe, měla být kluk, když se točí, tak holka. A další a další způsoby. :) třeba tabulky a ty jsou taky 50 na 50 https://www.google.cz/search?q=tabulka+ … B799%3B328
Ale ted nechápu, jak jsme se dostali k tomuhle, když je potřeba znovu nakopnout vztah.
Takže omluva za :offtopic:

carpediem napsal(a):

Vašich matek? Co to toto? :lol:

Přijde mi, jako když píšu pro hotentoty :D
Když je mi 52 let, je mi vlastně 52 + 9 měsíců, protože se připočte 9 měsíců, kdy byla moje maminka se mnou těhotná. Co je na tom nepochopitelného?

To je blbost :jojo:

Důležité je, kolik přesně bylo tobě a tvému muži ve chvíli jejich početí.
Ale není... to bych nemohla mít děti tak, jak je mám...

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Nie, nechápem - na mňa je nejaké "skutočné patrenie celý život" príliš abstraktné a červenoknižnicové. Ja chápem vzťah ako živý organizmus, tu a teraz, ktorý sa mení a vyvíja a zaujíma ho práve ono "tu a teraz" a nie "celý život".  Myslím, že ľudia, ktorí spolu nakoniec celý život vydržali a príjemne strávili, si kládli menšie ciele a nestarali sa o to, čo bude celý život a či k sebe patria, ale ako sa postarať o svoj vzťah, každý sám za seba. :jojo:

Tys mě nečetla pozorně. Psala jsem o muži a ženě, jejíchž vztah je uzavřen v nebi. Pro někoho je to červená knihovna. Ale takové svazky skutečně existují. Moc jich není, o to jsou vzácnejší a cennější. To se prostě potkají ti, kteří jsou si souzeni. O tom to mé psaní bylo. Ne jen tak o ledasjakých obyčejných vztazích.

No, to bude fakt tým, že to máme každá inak - pre mňa žiaden vzťah nie je "ledasjaký obyčejný" a každý beriem ako dar ;) . Čím nepopieram, že existujú možno aj nejaké spešl vzťahy, ale nebudem kvôli hľadaniu alebo čakaniu na taký vzťah zanedbávať tie súčasné, hoci obyčajné. :jojo:

:rolleyes:

Zajímalo by mě, co by na tu teorii o změně krve v sedmiletých cyklech řekl člověk s medicínským vzděláním.............krev se přece přirozeně obměňuje průběžně, stejně jako všechny ostatní buňky v organismu, nebo ne? ;)

Zajímalo by mě, co by na tu teorii o změně krve v sedmiletých cyklech řekl člověk s medicínským vzděláním
Fakt?

dusička napsal(a):

Ten karmický vztah mě napadl, nedávno jsem koukala při pletení na tv, nevím, jaká to byla stanice, Volejte věštkyni, a tam právě povídala o karmických vztazích - že to je silné pouto.

No, ale karmický vzťah, ktorý som zblízka pozorovala ja, bol skôr masaker.... Oni si napĺňali nejakú dlžobu z minulého života, ale pritom si navzájom tak ubližovali... a zrazu sa to akoby uvoľnilo, rozišli sa, nezaujímajú sa o seba, majú každý iného - a je pokoj. :cool: Karmický dlh vyrovnaný, zahladený, ideme ďalej s čistým štítom.

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Vašich matek? Co to toto? :lol:

Přijde mi, jako když píšu pro hotentoty :D
Když je mi 52 let, je mi vlastně 52 + 9 měsíců, protože se připočte 9 měsíců, kdy byla moje maminka se mnou těhotná. Co je na tom nepochopitelného?

A čo keď si sa narodila v siedmom mesiaci? :co:

Aj keď pripustím teóriu o menení krvi (ono ide viac-menej o to, že VŠETKY bunky sa obmieňajú priebežne, ale za cca 7 rokov je vraj človek "ako nový"), nevysvetľuje to dvojvaječné dvojičky rôzneho pohlavia, napríklad...

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Vašich matek? Co to toto? :lol:

Přijde mi, jako když píšu pro hotentoty :D
Když je mi 52 let, je mi vlastně 52 + 9 měsíců, protože se připočte 9 měsíců, kdy byla moje maminka se mnou těhotná. Co je na tom nepochopitelného?

Nic, jen to, ze takova pekna teorie lidem nefunguje. To je vse :)

A čo keď si sa narodila v siedmom mesiaci?
Tak je nedonošená...

No, tělo je naprogramovaný přírodou. Třeba žena má MS interval 28 dnů - jako měsíc má 28 dnů na oběhnutí země. A třeba dnů v týdnu je 7. a 7x 52 týdnů je rok.  ;)

Eva. napsal(a):

K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Majko, to je ale dost dětinské a naivní, co píšeš...........vztahy jsou především o sympatiích, vzájemné přitažlivosti a dál potom už i o povahových vlastnostech obou zúčastněných, jejich postojích, hodnotách a především vzájemné toleranci. Prostě buď najdeš toho kompatibilního partnera anebo ne. A ne že to spískalo nebe :rolleyes:

helena napsal(a):

Zajímalo by mě, co by na tu teorii o změně krve v sedmiletých cyklech řekl člověk s medicínským vzděláním
Fakt? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

no máš pravdu, v podstatě ani ne :lol:

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Ten karmický vztah mě napadl, nedávno jsem koukala při pletení na tv, nevím, jaká to byla stanice, Volejte věštkyni, a tam právě povídala o karmických vztazích - že to je silné pouto.

No, ale karmický vzťah, ktorý som zblízka pozorovala ja, bol skôr masaker.... Oni si napĺňali nejakú dlžobu z minulého života, ale pritom si navzájom tak ubližovali... a zrazu sa to akoby uvoľnilo, rozišli sa, nezaujímajú sa o seba, majú každý iného - a je pokoj. :cool: Karmický dlh vyrovnaný, zahladený, ideme ďalej s čistým štítom.

Asi jo no.
Kolikrát mě napadá, jestli my s manželem nemáme také karmický vztah, protože se mi v časových intervalech zdají stejné dva sny z dřívějška :vissla: takže bychom se měli rozejít, abychom vyrovnaly karmický dluh. :vissla:

helena napsal(a):

A čo keď si sa narodila v siedmom mesiaci?
Tak je nedonošená... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

A výpočty v (_._) :kapitulation:

dusička napsal(a):

No, tělo je naprogramovaný přírostou. Třeba žena má MS interval 28 dnů - jako měsíc má 28 dnů na oběhnutí země. A třeba dnů v týdnu je 7. a 7x 52 týdnů je rok.  ;)

Ja som skoro celý život mala interval 31 dní... :vissla: Čo s tým:

dusička napsal(a):

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Ten karmický vztah mě napadl, nedávno jsem koukala při pletení na tv, nevím, jaká to byla stanice, Volejte věštkyni, a tam právě povídala o karmických vztazích - že to je silné pouto.

No, ale karmický vzťah, ktorý som zblízka pozorovala ja, bol skôr masaker.... Oni si napĺňali nejakú dlžobu z minulého života, ale pritom si navzájom tak ubližovali... a zrazu sa to akoby uvoľnilo, rozišli sa, nezaujímajú sa o seba, majú každý iného - a je pokoj. :cool: Karmický dlh vyrovnaný, zahladený, ideme ďalej s čistým štítom.

Asi jo no.
Kolikrát mě napadá, jestli my s manželem nemáme také karmický vztah, protože se mi v časových intervalech zdají stejné dva sny z dřívějška :vissla: takže bychom se měli rozejít, abychom vyrovnaly karmický dluh. :vissla:

;) Ktovie, aký ten dlh je - možno si ho máte naopak odtrpieť spoločným manželstvom "až kým vás smrť nerozdelí". :P Ktovie... bohvie.

mia napsal(a):

Eva. napsal(a):

K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Majko, to je ale dost dětinské a naivní, co píšeš...........vztahy jsou především o sympatiích, vzájemné přitažlivosti a dál potom už i o povahových vlastnostech obou zúčastněných, jejich postojích, hodnotách a především vzájemné toleranci. Prostě buď najdeš toho kompatibilního partnera anebo ne. A ne že to spískalo nebe :rolleyes:

No Mio, ale říká se, že k tobě přijde člověk, kterýho zrovna v té situaci potřebuješ. (pro práci tady na světě) a nic není náhoda.

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

No, tělo je naprogramovaný přírostou. Třeba žena má MS interval 28 dnů - jako měsíc má 28 dnů na oběhnutí země. A třeba dnů v týdnu je 7. a 7x 52 týdnů je rok.  ;)

Ja som skoro celý život mala interval 31 dní... :vissla: Čo s tým:

Jo, já zase 24. S tím nic, jenom jsem chtěla říct, že to je všechno přírodou. Měsíc to taky nemá přesně za 28 dnů, ale tak nějak cca. Přesné výpočty :D

Selima napsal(a):

helena napsal(a):

A čo keď si sa narodila v siedmom mesiaci?
Tak je nedonošená... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

A výpočty v (_._) :kapitulation:

Tak si přičte 7 měsíců místo devíti, to je logické. Ale vidím, že pro někoho ne. Nu, je vidět, kdo používá mozek. :D
Btw to není má teorie. Je o tom napsaná spousta pojednání...
Jak už jsem psala, mně i mým blízkým, kde jsme to studovali, to vychází.

A třeba dnů v týdnu je 7. a 7x 52 týdnů je rok.
Jak v který kultuře...

dusička napsal(a):

mia napsal(a):

Eva. napsal(a):

K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Majko, to je ale dost dětinské a naivní, co píšeš...........vztahy jsou především o sympatiích, vzájemné přitažlivosti a dál potom už i o povahových vlastnostech obou zúčastněných, jejich postojích, hodnotách a především vzájemné toleranci. Prostě buď najdeš toho kompatibilního partnera anebo ne. A ne že to spískalo nebe :rolleyes:

No Mio, ale říká se, že k tobě přijde člověk, kterýho zrovna v té situaci potřebuješ. (pro práci tady na světě) a nic není náhoda.

no fakt je, že o tom začínám trošku uvažovat, protože si všímám různých "náhod", příčin a následků a tak, ale moje racionální "já" to zatím teda odmítá........vysvětluju si to spíš svými zkušenostmi, na jejichž základě logicky měním svoje postoje a jednání, vyhledávám si sama lidi, které potřebuju..........v podstatě to všechno vychází ode mě samotné a nejsou to náhody, ale logické důsledky, když se nad tím tak zamyslím.......i když ten malý prostor pro "věci mezi nebem a zemí" si tam nechávám......

Jak má někdo v podpisu: Nic není náhoda. To jen Bůh chtěl zůstat inkognito.

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

helena napsal(a):

A čo keď si sa narodila v siedmom mesiaci?
Tak je nedonošená... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

A výpočty v (_._) :kapitulation:

Tak si přičte 7 měsíců místo devíti, to je logické. Ale vidím, že pro někoho ne. Nu, je vidět, kdo používá mozek. :D
Btw to není má teorie. Je o tom napsaná spousta pojednání...
Jak už jsem psala, mně i mým blízkým, kde jsme to studovali, to vychází.

ono v podstatě, Majko, každý věříme tomu, čemu chceme věřit........

mia napsal(a):

dusička napsal(a):

mia napsal(a):

Majko, to je ale dost dětinské a naivní, co píšeš...........vztahy jsou především o sympatiích, vzájemné přitažlivosti a dál potom už i o povahových vlastnostech obou zúčastněných, jejich postojích, hodnotách a především vzájemné toleranci. Prostě buď najdeš toho kompatibilního partnera anebo ne. A ne že to spískalo nebe :rolleyes:

No Mio, ale říká se, že k tobě přijde člověk, kterýho zrovna v té situaci potřebuješ. (pro práci tady na světě) a nic není náhoda.

no fakt je, že o tom začínám trošku uvažovat, protože si všímám různých "náhod", příčin a následků a tak, ale moje racionální "já" to zatím teda odmítá........vysvětluju si to spíš svými zkušenostmi, na jejichž základě logicky měním svoje postoje a jednání, vyhledávám si sama lidi, které potřebuju..........v podstatě to všechno vychází ode mě samotné a nejsou to náhody, ale logické důsledky, když se nad tím tak zamyslím.......i když ten malý prostor pro "věci mezi nebem a zemí" si tam nechávám......

Ja vidím nejaký "zásah zhora",. resp. "vedenie intuíciou", aj vo veciach, ktoré "vychází ode mě samotné".

Btw to není má teorie. Je o tom napsaná spousta pojednání...
Jak píše Selima - "nevysvetľuje to dvojvaječné dvojičky rôzneho pohlavia" - měla bys k tomu nějaký výklad?

mia napsal(a):

dusička napsal(a):

mia napsal(a):

Majko, to je ale dost dětinské a naivní, co píšeš...........vztahy jsou především o sympatiích, vzájemné přitažlivosti a dál potom už i o povahových vlastnostech obou zúčastněných, jejich postojích, hodnotách a především vzájemné toleranci. Prostě buď najdeš toho kompatibilního partnera anebo ne. A ne že to spískalo nebe :rolleyes:

No Mio, ale říká se, že k tobě přijde člověk, kterýho zrovna v té situaci potřebuješ. (pro práci tady na světě) a nic není náhoda.

no fakt je, že o tom začínám trošku uvažovat, protože si všímám různých "náhod", příčin a následků a tak, ale moje racionální "já" to zatím teda odmítá........vysvětluju si to spíš svými zkušenostmi, na jejichž základě logicky měním svoje postoje a jednání, vyhledávám si sama lidi, které potřebuju..........v podstatě to všechno vychází ode mě samotné a nejsou to náhody, ale logické důsledky, když se nad tím tak zamyslím.......i když ten malý prostor pro "věci mezi nebem a zemí" si tam nechávám......

Taky na všechno musím logicky , jinak mě to hlava nebere :)

mia napsal(a):

ono v podstatě, Majko, každý věříme tomu, čemu chceme věřit........

Tohle není o víře, ale o jednoduché matematice.

Eva. napsal(a):

mia napsal(a):

ono v podstatě, Majko, každý věříme tomu, čemu chceme věřit........

Tohle není o víře, ale o jednoduché matematice.

No tak matematika je jedna věc a početí věc druhá. Věřím tomu, že pohlaví dítěte vznikne díky spermii, bud mužské nebo ženské, která vpluje do vajíčka ženy. Mužská rychlejší, ženská zase vytrvalejší . Takže dva dny před ovulací - zvítězí ženská spermie, v den ovulace mužská.

dusička napsal(a):

No tak matematika je jedna věc a početí věc druhá. Věřím tomu, že pohlaví dítěte vznikne díky spermii, bud mužské nebo ženské, která vpluje do vajíčka ženy. Mužská rychlejší, ženská zase vytrvalejší . Takže dva dny před ovulací - zvítězí ženská spermie, v den ovulace mužská.

To je taky jenom teorie. Co ty, co otěhotněly při měsíčkách? :)

heleno, vysvětlivku pro dvojčata nemám, já nejsem autorem té teorie. Pouze říkám, že u nás to funguje.

Eva- platí tato věta i pro milence? : K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Ta věta platí u všech partnerů, i u homosexuálů. To není o milencích, manželech... Není to o právním vztahu či o pojmenování v dané kultuře. Je to o muži a ženě.
Zase to nebe tak nežer, to je obrazné.

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

No tak matematika je jedna věc a početí věc druhá. Věřím tomu, že pohlaví dítěte vznikne díky spermii, bud mužské nebo ženské, která vpluje do vajíčka ženy. Mužská rychlejší, ženská zase vytrvalejší . Takže dva dny před ovulací - zvítězí ženská spermie, v den ovulace mužská.

To je taky jenom teorie. Co ty, co otěhotněly při měsíčkách? :)

heleno, vysvětlivku pro dvojčata nemám, já nejsem autorem té teorie. Pouze říkám, že u nás to funguje.

I pro to je vysvětlení. Zdravá žena má dva vaječníky a vaječníky se střídají. Když otěhotní při měsíčkách, to je že při menstruaci jde neoplodněné vajíčko s krví ven, ale druhé vajíčko (dejme tomu z druhého vaječníku, ale nemusí být) je připraveno k oplodnění. Vždyt píšu, příroda je čarodějka. :)

vysvětlivku pro dvojčata nemám, já nejsem autorem té teorie. Pouze říkám, že u nás to funguje.
Ale prd a vořech... zcela jasně jsi nejdřív řekla "Po sedmi letech se člověku mění krev. Kdo z partnerů má "mladší krev" v době početí dítěte, takového pohlaví pak dítě je."
Ta věta platí u všech partnerů, i u homosexuálů... Je to o muži a ženě.
:co:

Eva. napsal(a):

erem, nevím, proč píšeš, kdy se narodily tvé děti. Důležité je, kolik přesně bylo tobě a tvému muži ve chvíli jejich početí. K vašemu věku se přičte 9 měsíců těhotenství vašich matek, neboť i tehdy už jste měli krev. A psala jsem, že po sedmi letech se krev mění...
Nevím, jestli je to pravda, četla jsem to a mě a mým blízkým, co znám, to vychází.

To nevim jak to s tim souvisi.Ja byla starsi o 8 mesicu nez manzel

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Vašich matek? Co to toto? :lol:

Přijde mi, jako když píšu pro hotentoty :D
Když je mi 52 let, je mi vlastně 52 + 9 měsíců, protože se připočte 9 měsíců, kdy byla moje maminka se mnou těhotná. Co je na tom nepochopitelného?

Anebo jako Hotentot?  :lol:

Kdyby to platilo s tou krví, tak by všichni věděli už předem, co se narodí. Nevědí, takže je to hloupost. I to, že se po sedmi letech mění krev. Nejsem lékař, ale myslím si, že to není pravda.
A s tím partnerstvím uzavřeným v nebi je to pěkná pohádka. Nic víc.

Eva. napsal(a):

Ta věta platí u všech partnerů, i u homosexuálů. To není o milencích, manželech... Není to o právním vztahu či o pojmenování v dané kultuře. Je to o muži a ženě.
Zase to nebe tak nežer, to je obrazné.

U mužů (gayů) se to počítá jak?  :lol:

Eva- ne ne nežeru, právě že to nebe nežeru. Jen mě zaráží Tvůj vztah k němu- hřešíš na jendé straně a na druhé vzhlížíš. Nějaký bordel, ne???

Já to trochu vrátím, můžu? :reta:
Co se týče psa, tak jsem si ho pořizovala jen já - byli jsme tenkrát spolu jen chvilku.. Myslím si ale, že to v tuto chvíli není podstatné, že pes není kámen úrazu (ačkoliv to zřejmě odstartoval) a ani NZ není kámen úrazu, že toto všechno už jsou jen jekési záminky na co hodit svou nespokojenost. Přítel momentálně neví a nechce nic.. Chceš vycestovat? Ne. Chceš změnit práci? Ne. Chceš podniknout výlet? Ne. Co bys chtěl? Nevím. Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Já jsem teda momentálně ve fázi, že ho nechávám být, snažím se chovat jako dřív, jsem veselá (ani nevím kde se to ve mně ještě bere) a bavíme se normálně o bežných věcech bez narážek na problém. Ale jak dlouho to takto může vydržet? No dlouho ne. To vím.

Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Ale uznej, že pes, Zéland a tvoje "nevstřícnost" jsou úžasný záminky k tomu, jak za vlastní nerozhodnost učinit zodpovědným někoho jinýho...

helena napsal(a):

Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Ale uznej, že pes, Zéland a tvoje "nevstřícnost" http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png jsou úžasný záminky k tomu, jak za vlastní nerozhodnost učinit zodpovědným někoho jinýho...

Ano ano, to uznávám..nerada bohužel :( Vina se na druhé vždycky shazuje snáz než na sebe..

rudolf napsal(a):

Eva- platí tato věta i pro milence? : K sobě patřit? Muž a žena, co k sobě patří, co jsou si souzeni, co se narodili pro sebe, kde jejich vztah byl uzavřen v nebi, vyber si, co je ti blízké.

Alebo ja muž a muž, žena a žena - nie?

rudolf napsal(a):

Eva- ne ne nežeru, právě že to nebe nežeru. Jen mě zaráží Tvůj vztah k němu- hřešíš na jendé straně a na druhé vzhlížíš. Nějaký bordel, ne???

Ah hriech, aj nebo môžeme mať každý iné... Nikto nemá monopol na nebo alebo hriech, aj keď mnohí - hlavne profesionálni vymývači mozgov - sú o tom presvedčení.

Ale tak zas - ono je to prirodzené, aj keď väčšinou márne, očakávať "spasenie" zvonka, keď mne samému nič nenapadá, nič sa mi nechce...

ono je to prirodzené, aj keď väčšinou márne, očakávať "spasenie" zvonka, keď mne samému nič nenapadá
(Relativně) dospělej člověk by to měl umět říct, přiznat (si) a třeba si i dát pauzu - teď nebudu nějakej čas dělat nic zásadního - a ne bejt dotčenej, že jeho "geniální nápady", jak vyplnit vakuum, nejsou okolím přijímány s nadšením a obdivem.
Upřímně řečeno mi přijde docela sobecký, v rámci jakýsi pochybný touhy najít "smysl života" a zbavit se vlastní nespokojenosti, snažit se táhnout partnera přes jeho nesouhlas na druhej konec světa a navrženej kompromis rovnou odmítnout.

kacatko napsal(a):

Já to trochu vrátím, můžu? :reta:
Co se týče psa, tak jsem si ho pořizovala jen já - byli jsme tenkrát spolu jen chvilku.. Myslím si ale, že to v tuto chvíli není podstatné, že pes není kámen úrazu (ačkoliv to zřejmě odstartoval) a ani NZ není kámen úrazu, že toto všechno už jsou jen jekési záminky na co hodit svou nespokojenost. Přítel momentálně neví a nechce nic.. Chceš vycestovat? Ne. Chceš změnit práci? Ne. Chceš podniknout výlet? Ne. Co bys chtěl? Nevím. Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Já jsem teda momentálně ve fázi, že ho nechávám být, snažím se chovat jako dřív, jsem veselá (ani nevím kde se to ve mně ještě bere) a bavíme se normálně o bežných věcech bez narážek na problém. Ale jak dlouho to takto může vydržet? No dlouho ne. To vím.

kacatko, něco v tomto smyslu už jsem psala ve svém příspěvku č. 71 ze 17. 10. 2014 :jojo: Pokud jde o váš vztah, netlačila bych na pilu, nevyptávala bych se přítele, co by ON chtěl, protože se Ti kloudné odpovědi stejně nedostane, viz: "Chceš vycestovat? Ne. Chceš změnit práci? Ne. Chceš podniknout výlet? Ne. Co bys chtěl? Nevím." a spíš bych si hleděla vlastních aktivit bez ohledu na přítele. Na nakopávání vztahu musí být totiž vždycky dva a mně to připadá, že Ty se snažíš místo vztahu nakopnout kobylu, trpně ležící na prašné cestě, která pasivně leží a už vůbec nemá chuť vstát.

Já netrvrdím, že se to nemůže změnit, ale změnu musí chtít oba dva a musí na ní také oba dva stejnou měrou pracovat, nemůže se snažit jen jeden a druhý jen unyle vzdychat, že vlastně neví :dumbom: !!!

kacatko napsal(a):

Já to trochu vrátím, můžu? :reta:
Co se týče psa, tak jsem si ho pořizovala jen já - byli jsme tenkrát spolu jen chvilku.. Myslím si ale, že to v tuto chvíli není podstatné, že pes není kámen úrazu (ačkoliv to zřejmě odstartoval) a ani NZ není kámen úrazu, že toto všechno už jsou jen jekési záminky na co hodit svou nespokojenost. Přítel momentálně neví a nechce nic.. Chceš vycestovat? Ne. Chceš změnit práci? Ne. Chceš podniknout výlet? Ne. Co bys chtěl? Nevím. Pere se sám se sebou, se svými pocity, nechce o tom s nikým mluvit a myslí si, že se to "samo" nějak vyřeší.
Já jsem teda momentálně ve fázi, že ho nechávám být, snažím se chovat jako dřív, jsem veselá (ani nevím kde se to ve mně ještě bere) a bavíme se normálně o bežných věcech bez narážek na problém. Ale jak dlouho to takto může vydržet? No dlouho ne. To vím.

To vypadá trochu depresivně...

To vypadá trochu depresivně...
Taky to může bejt něco jako "trest" pro kacatko - "ty jsi spokojená, tak ti trošku rozšlápnu bábovičky"... ono na vlastní blbou náladu veeelice pomáhá zkazit ji druhejm...

žzý

kacatko napsal(a):

Já jsem teda momentálně ve fázi, že ho nechávám být, snažím se chovat jako dřív, jsem veselá (ani nevím kde se to ve mně ještě bere) a bavíme se normálně o bežných věcech bez narážek na problém. Ale jak dlouho to takto může vydržet? No dlouho ne. To vím.

Já jsem se taky chovávala "jako dřív", jakože se nic nestalo. Dělala jsem to tak dlouho, až jsem s antidepresivy na psychoterapii dospěla k tomu, že je vhodné a zdravé chovat se adekvátně sobě a tomu, že se něco děje a co se děje. Ale nechci ti do toho moc kecat, v tomhle jsem dosud dost tupá a zanedbaná. Jak dí Pan, co si může dovolit jeden, nemůže si dovolit druhý. :vissla:

Taky to může bejt něco jako "trest" pro kacatko - "ty jsi spokojená, tak ti trošku rozšlápnu bábovičky" tak ale nechápu, proč když je nespokojenej, tak se s tím nesnaží něco udělat :kapitulation: radši jen leží/sedí a hnípe se v tom.. aktivita nula, společné zážitky momentálně taky nula. Já bych mu ráda pomohla, ale jde to fakt těžko, když si nechce nechat...

To vypadá trochu depresivně... taky to tak na mě působí, už mi to nepříjde normální...nejradši bych ho poslala za nějákým odborníkem, ale to je pro něho potupa..

A jestli je to celé opravdu jen kvůli našemu vztahu a on si připravuje půdu a tak podobně, tak proč bych mu to měla usnadnit já? Jestli už se předem rozhodl, ať to i "dokončí". Já se zkrátka budu snažit dál, dokud uvidím alespoň malou naději.. A tu zatím ještě v určitých chvílích vidím... I když je to potupný, i když by samozřejmě bylo jednodušší říct, že už na to nemám a odejít, ale pořád mám zkrátka pocit, že mi to za to stojí...

helena napsal(a):

To vypadá trochu depresivně...
Taky to může bejt něco jako "trest" pro kacatko - "ty jsi spokojená, tak ti trošku rozšlápnu bábovičky"... ono na vlastní blbou náladu veeelice pomáhá zkazit ji druhejm...

Aj tak sa može...

Barča napsal(a):

žzý

kacatko napsal(a):

Já jsem teda momentálně ve fázi, že ho nechávám být, snažím se chovat jako dřív, jsem veselá (ani nevím kde se to ve mně ještě bere) a bavíme se normálně o bežných věcech bez narážek na problém. Ale jak dlouho to takto může vydržet? No dlouho ne. To vím.

Já jsem se taky chovávala "jako dřív", jakože se nic nestalo. Dělala jsem to tak dlouho, až jsem s antidepresivy na psychoterapii dospěla k tomu, že je vhodné a zdravé chovat se adekvátně sobě a tomu, že se něco děje a co se děje. Ale nechci ti do toho moc kecat, v tomhle jsem dosud dost tupá a zanedbaná. Jak dí Pan, co si může dovolit jeden, nemůže si dovolit druhý. :vissla:

Ale může, stačí nebejt za vola, aby to bohové neměli tak snadný :lol:

tak ale nechápu, proč když je nespokojenej, tak se s tím nesnaží něco udělat
Jedna z možností je ta, že neví, co by udělat měl... nebo ví, ale nechce...
Ještě si tak říkám - "Já bych mu ráda pomohla... Já se zkrátka budu snažit dál" - nebylas to vždycky/většinou ty, kdo pomáhal, snažil se a tak podobně?

Buď trpí depresí anebo se hledá a je už na odchodu. Tak to na mě působí.

helena napsal(a):

tak ale nechápu, proč když je nespokojenej, tak se s tím nesnaží něco udělat
Jedna z možností je ta, že neví, co by udělat měl... nebo ví, ale nechce...
Ještě si tak říkám - "Já bych mu ráda pomohla... Já se zkrátka budu snažit dál" - nebylas to vždycky/většinou ty, kdo pomáhal, snažil se a tak podobně?

To nevím, těžko se mi to teď hodnotí.. Je pravda, že jsem byla vždy "akčnější" co se vymýšlení programu a výplně volného času týče.. Ale snaha v pěči o vztah, si myslím, byla vždy z obou stran..

kacatko napsal(a):

...Já se zkrátka budu snažit dál, dokud uvidím alespoň malou naději.. A tu zatím ještě v určitých chvílích vidím... I když je to potupný, i když by samozřejmě bylo jednodušší říct, že už na to nemám a odejít, ale pořád mám zkrátka pocit, že mi to za to stojí...

Bože, kačátko, proč máš pocit, že se musíš snažit ?!? Nebylo by lepší přestat se snažit, nechat věci jen tak samovolně plynout a raději se soustředit na svoje vlastní potřeby :par: ?!?

Na základě názvu: myslím, Kačátko, že už toto nakopnout znovu nepůjde. Zdá se, že přítel je na odchodu a nemá sílu o tom informovat z očí do očí-můj názor.

rudolf napsal(a):

Na základě názvu: myslím, Kačátko, že už toto nakopnout znovu nepůjde. Zdá se, že přítel je na odchodu a nemá sílu o tom informovat z očí do očí-můj názor.

Takže čeká, až mě tento stav v jakém se to nachází přestane bavit a ukončím to já? Aby si to omluvil, že to byl vlastně on, kdo nic neproved a já ta, kdo to celé hodila do kopru?
Ne, nevidím důvod proč bych mu to měla ulehčit a hodit tím vinu na sebe. On se rozhodl, on ať sebere sílu..

Kiara: myslíš tím zůstat v tom a jen se na to nesoustředit s tím, že to nějak dopadne? nebo jak to myslíš? Děkuju :)

kacatko napsal(a):

rudolf napsal(a):

Na základě názvu: myslím, Kačátko, že už toto nakopnout znovu nepůjde. Zdá se, že přítel je na odchodu a nemá sílu o tom informovat z očí do očí-můj názor.

Takže čeká, až mě tento stav v jakém se to nachází přestane bavit a ukončím to já? Aby si to omluvil, že to byl vlastně on, kdo nic neproved a já ta, kdo to celé hodila do kopru?
Ne, nevidím důvod proč bych mu to měla ulehčit a hodit tím vinu na sebe. On se rozhodl, on ať sebere sílu..

Kiara: myslíš tím zůstat v tom a jen se na to nesoustředit s tím, že to nějak dopadne? nebo jak to myslíš? Děkuju :)

Sice jsem měla vztah jiného typu ... ale přistoupila jsem k tomu stejně , akorát v konečné fázi už jsem se ani nijak nesnažila . Taky nevidím důvod , proč to někomu ulehčovat .

Ne, nevidím důvod proč bych mu to měla ulehčit a hodit tím vinu na sebe.
Pro klid vlastní duše?
Proto, aby ses mohla přestat "snažit dál... I když je to potupný"?

helena napsal(a):

Ne, nevidím důvod proč bych mu to měla ulehčit a hodit tím vinu na sebe.
Pro klid vlastní duše?
Proto, aby ses mohla přestat "snažit dál... I když je to potupný"?

... docela to chápu.. když je člověk v kelu/zelí/průšvihu, tak hledá jakejkoli způsob, jak si zachovat důstojnost

Kačátko, dívala jsem se, žes tuhle diskusi začala minulý pátek - tedy zítra to bude týden - a už se zdá, že tvůj letitý vztah s našim laskavým přispěním končí. Dej si chvíli odstup a nenech se do ničeho ani námi ani přítelem vmanévrovat.
Ona může být dobrá a funkční i varianta ty tady, on tam nebo on tam a ty jinde tam ..........
Až/když se budeš chtít rozejít, tak se klidně rozejdi - nic mu tím neulehčíš, to je iluzorní. Ty můžeš zůstat královnou svých činů a rozhodnutí.

kacatko napsal(a):

rudolf napsal(a):

Na základě názvu: myslím, Kačátko, že už toto nakopnout znovu nepůjde. Zdá se, že přítel je na odchodu a nemá sílu o tom informovat z očí do očí-můj názor.

Takže čeká, až mě tento stav v jakém se to nachází přestane bavit a ukončím to já? Aby si to omluvil, že to byl vlastně on, kdo nic neproved a já ta, kdo to celé hodila do kopru?
Ne, nevidím důvod proč bych mu to měla ulehčit a hodit tím vinu na sebe. On se rozhodl, on ať sebere sílu..

Kiara: myslíš tím zůstat v tom a jen se na to nesoustředit s tím, že to nějak dopadne? nebo jak to myslíš? Děkuju :)

Zůstat v tom nějakou dobu samozřejmě můžeš, ale měla by sis současně začít hledat i vlastní aktivity, nezávislé na partnerovi a pomalu se připravovat i na možnou variantu, že vztah nemusí dopadnout. Máš dvě možnosti - buďto se vám povede vztah opět vzkřísit, nebo nepovede a Ty by ses měla bohužel připravit i na tu horší možnost. Nechci dělat nějaké předčasně ukvapené závěry, ale já bych si na Tvém místě už dopředu začala připravovat scénář, jak dlouho jsem ochotna přežívat ve vztahu, který skomírá na úbytě a stanovila bych si sama pro sebe nějakou lhůtu, do kdy v takovém vztahu zůstanu.

Není totiž nic horšího, než se každý večer vracet do bytu k otrávenému partnerovi, se kterým už si nemáte absolutně co říci, koukat se na jeho utrápený obličej a buďto vést stále dokola debaty o ničem, nebo raději mlčet, aby byl klid. To by psychicky odrovnalo i toho příslovečného vola a za sebe Ti řeknu, že nemá cenu držet se zuby-nehty něčeho, co již dávno přestalo fungovat. Zbytečně tím maříš drahocenný čas, ve kterém bys mohla žít spokojeně a jinak buďto sama, nebo s někým jiným ... :jojo:

Barča napsal(a):

Kačátko, dívala jsem se, žes tuhle diskusi začala minulý pátek - tedy zítra to bude týden - a už se zdá, že tvůj letitý vztah s našim laskavým přispěním končí. Dej si chvíli odstup a nenech se do ničeho ani námi ani přítelem vmanévrovat.
Ona může být dobrá a funkční i varianta ty tady, on tam nebo on tam a ty jinde tam ..........
Až/když se budeš chtít rozejít, tak se klidně rozejdi - nic mu tím neulehčíš, to je iluzorní. Ty můžeš zůstat královnou svých činů a rozhodnutí.

Souhlasím.:)

Barča napsal(a):

Kačátko, dívala jsem se, žes tuhle diskusi začala minulý pátek - tedy zítra to bude týden - a už se zdá, že tvůj letitý vztah s našim laskavým přispěním končí. Dej si chvíli odstup a nenech se do ničeho ani námi ani přítelem vmanévrovat.
Ona může být dobrá a funkční i varianta ty tady, on tam nebo on tam a ty jinde tam ..........
Až/když se budeš chtít rozejít, tak se klidně rozejdi - nic mu tím neulehčíš, to je iluzorní. Ty můžeš zůstat královnou svých činů a rozhodnutí.

Pokusím se :) Děkuji moc :hjarta:

Kiaro vlastní lhůtu jsem si zhruba stanovila, to víš, že bych to donekonečně nevydržela, to se nedá.

Všem Vám moc děkuji za názory, podněty a "vyslechnutí".. už jen to, že jsem se z toho mohla vypsat mi pomohlo utřídit si myšlenky. Dám si teď opravdu chvilkový oddech či odstup a uvidíme. Dám vědět :par: