ucitel_ze_skolky — 9. 4. 2014 23:38

Pěkný den či večer, pokusím se můj životní příběh zkrátit, aby nebyl moc dlouhý, ale výstižný. S mojí nynější manželkou jsem se seznámil na střední škole, kde jsme spolu začali chodit. Já pak pokračoval dále ve tříletém studiu, zatímco tou dobou moje přítelkyně začala pracovat. V té době měla touhu bydlet již sama a připravovat domov i pro mě, takže až dostuduji, měl jsem se nastěhovat právě k ní. Její matka měla tou dobou dům, ve kterém nikdo nebydlel, takže do toho domu se nastěhovala tou dobou moje přítelkyně. Dům se nacházel 8 km od domu její matky. Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel. Člověk tam měl celkem klid. Moje budoucí tchýně bydlela 8 km od nás, a i když nás často navštěvovala, tak jsme měli klid. Pak jsem si svoji přítelkyní vzal a stala se mou ženou. Tou dobou již moje tchýně začala jezdit k nám (do svého domu) častěji a začínala mít řeči jako: "Proč není posekáno, proč tak moc topíme, proč nemám na zahradě zeleninu apod.". Můj tchán se později do toho vložil taky a začal nám opisovat elektroměr a zjišťovat, kolik protopíme. Když jsem si přidělal satelit, tak nadával, že na fasádě je talíř a skrz okno vede kabel. Topení bylo na elektřinu, stejně tak sporák, bojler, takže se opravdu hodně protopilo. Když i mým rodičům začalo vadit, že půl výplaty dávám za zálohy za elektřinu, tak moji rodiče + tchýně s tchánem koupili kamna na dřevo. Tchán nám ale začal počítat dřevo, upozorňoval, že hodně topíme dřevem apod. Bylo to otravné a stále jsme byli pod kontrolou. A jelikož byl dům v záplavové oblasti, tak byl věčně vytopený, jely tam pak měsíce naplno vysoušeče, dům byl vlhký a záloha za elektřinu se tak zvedla, že se moji rodiče už na to nemohli dívat a koupili nám byt. Byt je tedy psán na otce, ale bydlím v něm já a moje manželka. Nyní končím VŠ, takže se učím a manželka se nudí. Začala proto jezdit ke svým rodičům. Netuším, jestli ji oni blbnou hlavu, anebo si tam začíná zvykat, ale začala tíhnout opět k domu. Když se vrací pozdě večer od mé tchýně domů, tak začne vyprávět, že tchán nám chce udělat z jedné z jejich částí domu tzv. letní místnost, kde budeme mít skříně, postel, a když tam budeme na návštěvě, tak tam budeme v té místnosti přespávat. O tři dny později zase dorazila večer od mé tchýně do bytu a začala mi říkat, jak by bylo hezké, kdybychom si na zahradě jejich rodičů postavili dům. Ne hned, ale až budeme mít dítě. Aby dítě běhalo po zahradě a dovádělo v bazéně. Já jsem zásadně proti. Ano, její rodiče nám dost pomohli a starali se o nás, tudíž i já bych jim to chtěl vynahradit, ale až nebudou moc, budou staří a budou nás potřebovat, tak bych se tam s manželkou a dítětem jednou přestěhoval. Teď o tom ale neuvažuji. Se svým tchánem a s švagrem si skoro vůbec nerozumím. Oba dva jsou inženýři (jeden strojní, jeden stavební architekt), zatímco já jsme speciální pedagog. Když se o něčem přece jen bavíme, tak se spíš hádáme a každý si povídá to své. Pak to dopadá tak, že na oslavách se tchán uráží a odchází. Švagr se raději se mnou ani nebaví, protože by mě musel "zabít". Pouze se zdravíme a tolerujeme se. Takže představa, že tam bydlím a vychovávám v takovém prostředí dítě, je pro mě nereálná. A zase ta představa, že se zatvrdím a nebudu tam jezdit, tak ta vize je taková, že až bude dítě, tak tam bude jezdit manželka sama a dítě skoro neuvidím. Navíc ho tam budou vychovávat oni k obrazu svému. S manželkou o tom mluvíme každý večer. Stále si mele sovu, že má rodiče ráda, jezdí tam ráda, a že když tam budeme bydlet, tak nám její rodiče pomohou se stavbou baráku, dítě bude na čerstvém vzduchu a bude to tam moc fajn. Nebere na mě vůbec ohled. Asi se nikdy nedohodneme a vidím to poslední dobou pomalu na rozvod. Dítě ještě nemáme, ale už ho plánujeme a do roka jsme ho chtěli mít, ale takhle úplně přestávám chuť mít dítě a stát se otcem. Za předpokladu, že ať už s manželkou a dítětem, anebo manželka s dítětem beze mě, bude stále u svých rodičů na návštěvě, anebo tam budeme bydlet vedle v domě, je pro mě nepředstavitelné. Rozumět si s jejím bratrem a s jejím otcem stejně nikdy nebudu. S tchýní si pokecám dobře - dělá v sociálních službách, tak máme k sobě blízko, ale ta by mě také ráda viděla, jak bydlím u ní v domě nebo na jejím pozemku v jiném domě. Vždy říká, že se vrací doba, že děti bydlí u rodičů ve vícegeneračním domě. Její sestra má také svého zěťáka u sebe, takže její sestra vidí své vnouče kadý den. A to je sen mé tchýně.

Jak byste tuto situaci řešili??? Děkuji za odpovědi...

Modroočka — 10. 4. 2014 8:14

Nešla bych do toho a jak chápu z tvého psaní, manželka se nedokáže a nechce odpoutat od rodičů.
Tím pádem budeš mít situaci zřejmě ještě horší, protože v případě konfliktu se na tvoji stranu nepostaví.

Eva. — 10. 4. 2014 9:52

Jelikož u nás v mém dětství bydlela babička, maminka i babička měly společnou kuchyni a byly mezi nimi pořád třenice... byla jsem poučena a takhle jsem žít nechtěla. My jsme to řešili tak, že mí rodiče bydlí v jiném státě a má tchýně s tchánem bydleli 150 km od nás. Čili přestěhovali jsme se do neznámého světa, kde bylo vše jenom na nás. A jsem za to moc ráda, bylo to super. Dnes už jsem babička, takže už dovedu ocenit naši tehdejší volbu. Sice jsme neměli hlídání, ale zase nám do toho, jak žijeme a vychováváme děti, nikdo nemluvil.

Ale s tím by musela souhlasit i tvá žena. Pokud nesouhlasí a ty to nechceš tak, jako ona, pak nezbývá, než se rozvést.

modrovous — 10. 4. 2014 9:52

Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.  :/
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!

Modroočka — 10. 4. 2014 10:06

modrovous napsal(a):

Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.  :/
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!

Tos vystihla perfektně. Jiná možnost totiž v tomhle vztahu ani není.

karfice — 10. 4. 2014 10:06

Souhlasím s "modrovous"
- toto je potřeba radikálně vyřešit. Manželka je mamánek a musí být neustále nablízku rodičům. Toto bych rozsekla už teď. Nemáte dítě a je to dobře. Tím pádem rozvod bude rychlý. Myslím si, že jsi chlap na svém místě, který to myslí s ženou vážně, ale pokud je žena vázána na rodiče, je mi líto. Bydlení s tchánovcema vůbec - pořád by ti do něčeho kecali.

Pandorraa — 10. 4. 2014 10:18

modrovous napsal(a):

Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.  :/
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!

Naprostý souhlas.
Jen dodám: sama bych se vydala do světa, abych i já dospěla a postavila se na vlastní nohy.

Tohle všechno do budoucna spolužití s rodiči nevylučuje, ale jako dospělí s dospělými, kteří se vzájemně respektují a nekecají si do životů, nelezou si do soukromí, které formují k obrazu svému, nevisí na sobě citově ani finančně.

Oba byste měli dospět a odpoutat se od svých rodičů, automaticky do budoucna nepočítat s jejich pomocí a tak se zbavit závislosti, vztah raději postavit na vzájemné lásce, úctě a respektu.

Judyna — 10. 4. 2014 10:49

Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.

helena — 10. 4. 2014 11:12

Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel. Člověk tam měl celkem klid.
Kterej ti majitelka domu rušila tím, že se zajímala o to, jak se zachází s jejím majetkem...
Ale to, že "moji rodiče + tchýně s tchánem koupili kamna na dřevo" je skoro samozřejmost, že? Stejně jako že "moji rodiče už na to nemohli dívat a koupili nám byt".

Řekla bych, že se vzali dva haranti zvyklí na to, že jejich starosti na cizí hlavu a mámatáta všechno "nějak" zařídí... ale jak není po jejich, tak se začnou vztekat - viz "Nebere na mě vůbec ohled." Ty na ni ano?
Bereš vůbec v úvahu její důvody (pokud ses o ně vůbec zajímal), nebo je to, že "Se svým tchánem a s švagrem si skoro vůbec nerozumím", dostačující podmínka k tomu, aby bylo po tvým?
V první řadě byste si měli s manželkou ujasnit důvody pro a proti bydlení v bytě, stavění dalšího (proč vlastně?) baráku, kontaktů s vašimi rodiči a tak dál - a pak se zkusit dohodnout. Ovšem plánování dítěte do tohohle jednání fakt nepatří.

rudolf — 10. 4. 2014 11:14

Přesně tak, darovaný byt  vyměnit daleko od jejích rodičů- buď v něm budeš sám a nebo manželka dospěje  a bude s Tebou.

helena — 10. 4. 2014 11:19

darovaný byt  vyměnit
Těžko... není jeho - "Byt je tedy psán na otce"...

Judyna — 10. 4. 2014 11:44

helena napsal(a):

darovaný byt  vyměnit
Těžko... není jeho - "Byt je tedy psán na otce"...

Tak, tak.

eva4444 — 10. 4. 2014 11:51

To je těžký, jste oba jak malé děti zvyklé brát od rodičů, přičemž ona s nimi chce i bydlet. Ty asi nebudeš moc praktický chlap do baráku když zřejmě ani dřevo v lese nanaděláš... a musí Ti ho sehnat jiní (a pak kecají do spotřeby...). To je dobrý argument pro setrvání v bytě, ale nejlépe si najděte svůj byt.

Eva. — 10. 4. 2014 12:02

Podle mě je autor vlákna taky ještě nedospělý. Nechá za sebe zařizovat jiné a ještě se mu to nelíbí. Chlap se o rodinu postará sám a nenechává to na manželku, její rodiče, své rodiče... Oba musí dospět a pak budou schopni i vymezit hranice, třeba i při společném soužití s rodiči.

Jessika — 10. 4. 2014 12:04

Judyna napsal(a):

Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.

Tak tohle sedlo, do puntíku.  :godlike:

helena — 10. 4. 2014 12:27

přičemž ona s nimi chce i bydlet
Osobně bych z mladejch za zadkem nadšená nebyla, ale na druhou stranu dovedu pochopit výhody pro dceru z toho plynoucí - babička při ruce, od hlídání až po další pomoc obou rodičů (a na jejich "řeči" je buď zvyklá nebo se jí vyplatí je vyslechnout), zahrada pro dítě, asi pohodlnější bydlení než v bytě... zvláště pak když má chlapa, kterej "pro praktickej život" moc použitelnej nebude.
Jo, pro něj by ten byt byl výhodnej - téměř žádná údržba, asi levnější provoz... ale manželka s případným děckem tam asi spokojená nebude a skoro bych si troufla odhadnout, že si bude jezdit k mámě odpočinout - na nějakou velkou péči a pomoc manžela to nějak nevidím - i když se samozřejmě můžu mejlit.

LENNNA — 10. 4. 2014 12:27

modrovous napsal(a):

Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.  :/
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!

Souhlasím, ale dospět by měli oba dva, nejen manželka. V tom smyslu, aby si pořídili vlastní bydlení a nespoléhali se jen na rodiče, kteří jim doteď bydlení zajišťovali. Potom se nemůžou vůbec divit, že se jim rodiče do všeho pletou, když bydlí v jejich!

LENNNA — 10. 4. 2014 12:31

Judyna napsal(a):

Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.

Tak s tímhle souhlasím do puntíku!

Selima — 10. 4. 2014 12:38

Judyna napsal(a):

Vícegenerační soužití má své velké klady - ovšem za předpokladu, že se k tomu všichni staví pozitivně a právě těch kladů dokážou využít. Což ovšem u Vás není.
A nezlob se na mě - první, kdo se snažil postarat o vaše bydlení - byla tvoje manželka, ne ty. O bydlení - jak barák, tak byt, se postarali také rodiče. Dokonce i o změnu vytápění. A ty, místo aby ses postaral sám, jenom přijímáš a kritizuješ. Chápu, že chceš bydlet sám, ale pokud na jedné straně necháš oboje rodiče, aby se téměř o vše starali a zárovneň to platili, nemůžeš se divit, že vám do toho i mluví.
Měl by ses postarat sám. A tvoje důvody, proč si nerozumíš s tchánem a švagrem - to asi nebude jenom proto, že oni mají technické vzdělání a ty pedagogické. Toto tvé zdůvodnění je hodně vachrlaté.
Promiň mi moji upřímnost.

Tak, pokiaľ to bol študent na strednej a potom na vysokej, tak to celkom chápem - tam je tá samostatnosť obmedzená tak akosi prirodzene. Ale teraz je najvyšší čas osamostatniť sa - reálne - a začať žiť sám za seba, prípadne sami za seba, ak sa žena dokáže odstrihnúť z roly dieťaťa.

helena — 10. 4. 2014 12:53

tam je tá samostatnosť obmedzená tak akosi prirodzene
Mňo... pokud si student představuje samostatnost tak, že se rodiče postarají o (téměř) všechno, ale nebudou mu do ničeho mluvit, pak je něco špatně.
A mnohem hůř je to v případě tchánovců - užívat jejich majetek a tvářit se dotčeně na dotaz "Proč není posekáno", stejně jako na to, když tchán "začal nám opisovat elektroměr a zjišťovat, kolik protopíme... upozorňoval, že hodně topíme dřevem" - v prvním případě bych (alespoň částečnou) údržbu považovala za samozřejmost, v druhým bych si přinejmenším nechala poradit, zda a jak je možný ušetřit - asi mu nejde o to, aby to bylo "otravné a stále jsme byli pod kontrolou".

Selima — 10. 4. 2014 13:11

Neviem, to je ťažko posúdiť - mojim nestačilo, keď som u nich bývala, že veci BOLI urobené, ale aj KEDY a AKO. Napr. vysávať v nedeľu neprichádzalo do úvahy (a to nie sú veriaci :D a nechodia do kostola), ale muselo byť vysaté už v sobotu doobeda. Na druhej strane to môže byť aj chyba očakávaní: keď človek býva prakticky s niekým (alebo U niekoho), dá sa očakávať nátlak a komandovanie. Skôr opak je vzácny.

helena — 10. 4. 2014 13:47

keď človek býva prakticky s niekým (alebo U niekoho), dá sa očakávať nátlak a komandovanie
Vždycky má (mají) možnost jít jinam... mladá paní pracuje, chlapec taky (aspoň teda píše o vejplatě) - kuwa, kolik mladejch má možnost si vybírat z bydlení v baráku a bytě bez jakýkoli počáteční investice?

modrovous — 10. 4. 2014 14:28

Na druhous tranu, heleno, kdybys mohla tenhle luxus svému dítěti dopřát a poskytla mu bydlení, chodila bys tam potom kontrolovat, jak se starají o trávník a kolik protopí?
Tím se "mladých" nezastávám, jen jsem chtěla konstatovat, že darovat bydlení s tímhle "břemenem", je taky na ránu.

PPavlaa — 10. 4. 2014 14:51

modrovous napsal(a):

Jak bych ji řešila? Možná radikálně. Poslala bych manželku zpátky k mamince a tatínkovi, ať si ji laskavě ponechají do doby, než dospěje a začne se tak chovat.  :/
Rozhodně bych s takovým "partnerem" neplánovala dítě!

:jojo:

PPavlaa — 10. 4. 2014 14:59

helena napsal(a):

Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel. Člověk tam měl celkem klid.
Kterej ti majitelka domu rušila tím, že se zajímala o to, jak se zachází s jejím majetkem...
Ale to, že "moji rodiče + tchýně s tchánem koupili kamna na dřevo" je skoro samozřejmost, že? Stejně jako že "moji rodiče už na to nemohli dívat a koupili nám byt".

Řekla bych, že se vzali dva haranti zvyklí na to, že jejich starosti na cizí hlavu a mámatáta všechno "nějak" zařídí... ale jak není po jejich, tak se začnou vztekat - viz "Nebere na mě vůbec ohled." Ty na ni ano?

:D

helena — 10. 4. 2014 17:30

kdybys mohla tenhle luxus svému dítěti dopřát a poskytla mu bydlení, chodila bys tam potom kontrolovat, jak se starají o trávník a kolik protopí?... darovat bydlení s tímhle "břemenem", je taky na ránu
Moment - asi ti uniklo, že barák je tchýně a byt pana otce, takže žádný dary - nanejvejš "zápůjčka".
A to si piš, že bych si svůj majetek v podobným případě ohlídala... i když je fakt, že já bych to měla ošetřený smlouvou... holt krkavčí matka, co naděláš http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Kdovíjak je to u učitelskejch - s platbama, s údržbou a tak dál... jestlivůbec mají počítadla na svý jméno, například.

laminanonte — 10. 4. 2014 17:55

rodičům poděkujte, že vás tam po dobu tvého studia nechali bydlet...teď budeš mít práci, vemte si hypotéku a jděte bydlet do svého..případně na nějaký čas, do pronájmu, než najdeš stálé místo...

bydlíme sami, máme hypotéku a s rodiči bydlet ani za nic...a to můžou být sebelepší :)

modrovous — 10. 4. 2014 20:10

Že je dům tchýně jsem si přečetla. Ale nechali tam mladé bydlet, a ať už to byla zapůjčka nebo cokoliv jiného, tak učitel psal, že " Topení bylo na elektřinu, stejně tak sporák, bojler, takže se opravdu hodně protopilo. Když i mým rodičům začalo vadit, že půl výplaty dávám za zálohy za elektřinu....." .
Takže jsem předpokládala, že výlohy na bydlení byly zcela v režii mladých, a tak moc nechápu dozor ze strany rodičů a řeči typu "moc protopíte".

Mmch, na smluvním ošetření bydlení mezi rodiči a dětmi nevidím nic krkavčího. Ale na druhou stranu nevidím důvod, proč by mi mělo moje nebo partnerovo rodičovstvo kecat do toho, kolik protopím, když si to zaplatím ze svého.

Ale jak už tady někdo psal, to by museli na všech frontách být dospělí lidé. :/

helena — 10. 4. 2014 20:40

tak moc nechápu dozor ze strany rodičů a řeči typu "moc protopíte"
Kdoví jak to bylo... ale dovedu si představit, že nemusí jít jen o rodičovskou buzeraci (jenže ono to svádí, když mladý ne a ne dospět), ale třeba jen o - byť možná pozdě a navíc blbě podanou - snahu je naučit u/šetřit.
Ony ty pedagogický vejplaty nic moc - ale kdyby potomek přišel s tím, že "půl výplaty dávám za zálohy za elektřinu", taky by se mi to nezdálo... a kdyby stejným způsobem mizelo dřevo, zřejmě bych se taky snažila zjistit, jestli barák tolik "sežere", aby se v něm dalo žít, nebo harant kašle na nějaký úspory... určitě ne pořád, ale za jednu dvě kontroly měřáku to nepoznáš.

Kiara — 10. 4. 2014 22:08

Já jsem možná staromódní, ale mě hned v prvním příspěvku zakladatele vlákna udeřily do očí věty: S mojí nynější manželkou jsem se seznámil na střední škole, kde jsme spolu začali chodit. Já pak pokračoval dále ve tříletém studiu, zatímco tou dobou moje přítelkyně začala pracovat. V té době měla touhu bydlet již sama a připravovat domov i pro mě, takže až dostuduji, měl jsem se nastěhovat právě k ní.

Nepochopím, jak si může mladý, zdravý chlap nechat připravovat společné hnízdo od své slečny, pro společné bydlení neučinit vůbec nic, jen se někam s kufrem v ruce přistěhovat a posléze si stěžovat na internetovém vlákně, že se mu bydlení v domě rodičů jeho slečny nelíbí :dumbom:

Kiara — 10. 4. 2014 22:18

helena napsal(a):

tak moc nechápu dozor ze strany rodičů a řeči typu "moc protopíte"
Kdoví jak to bylo... ale dovedu si představit, že nemusí jít jen o rodičovskou buzeraci (jenže ono to svádí, když mladý ne a ne dospět), ale třeba jen o - byť možná pozdě a navíc blbě podanou - snahu je naučit u/šetřit.
Ony ty pedagogický vejplaty nic moc - ale kdyby potomek přišel s tím, že "půl výplaty dávám za zálohy za elektřinu", taky by se mi to nezdálo... a kdyby stejným způsobem mizelo dřevo, zřejmě bych se taky snažila zjistit, jestli barák tolik "sežere", aby se v něm dalo žít, nebo harant kašle na nějaký úspory... určitě ne pořád, ale za jednu dvě kontroly měřáku to nepoznáš.

ano, heleno, barák skutečně tolik sežere :grater: a i když si přitápím v krbovkách, dřevo ze sklepa opravdu mizí kosmickou rychlostí. Režie baráku je zkrátka vysoká a ušetřit se zde moc nedá, leda by byl člověk kouzelník nebo podivínský škrt, který by se koupal pouze jednou týdně, vodu na koupání si ohřejval v hrnci na kamnech a po večerech si svítil svíčkami :)

Eva. — 10. 4. 2014 22:27

Kiara napsal(a):

Já jsem možná staromódní, ale mě hned v prvním příspěvku zakladatele vlákna udeřily do očí věty: S mojí nynější manželkou jsem se seznámil na střední škole, kde jsme spolu začali chodit. Já pak pokračoval dále ve tříletém studiu, zatímco tou dobou moje přítelkyně začala pracovat. V té době měla touhu bydlet již sama a připravovat domov i pro mě, takže až dostuduji, měl jsem se nastěhovat právě k ní.

Nepochopím, jak si může mladý, zdravý chlap nechat připravovat společné hnízdo od své slečny, pro společné bydlení neučinit vůbec nic, jen se někam s kufrem v ruce přistěhovat a posléze si stěžovat na internetovém vlákně, že se mu bydlení v domě rodičů jeho slečny nelíbí :dumbom:

Prohodili si role. Pán zaujal ženskou roli a teď se mu to nelíbí.

ucitel_ze_skolky — 11. 4. 2014 0:34

Tak pro upřesnění: Když jsem dodělal střední školu a bylo mi nějakých 18 let, tak mě určitě nenapadlo budovat nějaké hnízdo pro společnou rodinu. S přítelkyní (nyní s manželkou) jsem se sice seznámil na střední škole, ale ne v 1. ročníku, když mi bylo 15, ale ve 3. ročníku, když mi bylo 17. Když mi bylo 18 a dokončil jsem střední školu, tak jsem s ní určitě ještě nechtěl sám bydlet. Byl jsem na 100% rozhodnutý, že půjdu studovat dál. Ale ona se nesnesla s rodiči, chtěla být samostatná, a tak šla bydlet sama a čekala na mě. Ale nebylo to, že bych nebyl schopný zajistit nějaké bydlení. Po roce vztahu se bydlení pro přítelkyni snad ani nezajišťuje a pokud ano, tak jsem měl platit přítelkyni někde nájem nějakých 300 km ode mě a já sám ještě si platit nájem v místě studia? Vyšší odborná škola měla intr, ale jen pro studenty denního studia. Pro dálkaře ubytování nebylo, tak jsem šel na brigádu, abych si na ten pobyt vydělal. Od 07:00-14:00 byla škola,  od 15:00 do 20:00 jsem šel pomáhat do obchodu, později do čajovny, která byla někdy i do noci. Tím se nechci chválit, ale byl jsem samostatný a budovat hnízdo na druhém konci ČR pro někoho, s kým chodím rok, tak na to prostě nebyly peníze. Navíc když jsem odešel studovat, tak jsem si myslel, že ten vztah skončí, resp. nepřál jsem si to, ale stále jsem na to myslel, že by se mohla přítelkyně do někoho zakoukat. Přítelkyně taky nelelkovala. Samozřejmě s opravami baráku pomáhala matka přítelkyně, které barák patřil, ale i přítelkyně z výplaty koupila kus něčeho do baráku. Přítelkyně tou dobou brala 9000 Kč jako prodavačka v cukrárně, takže platila kolem 4000 Kč zálohu za elektřinu a zbytek projedla + co jí zbylo, tak zvelebila něčím baráček. Já během studia neměl na zvelebování  peníze, ale když jsem dostudoval, tak přece jen se mi po vyšší odborné škole lépe sháněla práce, a z každé výplaty jsem vždy něco koupil např. televizor, pračka, kamna, gril apod. Později jsem si vzal půjčku na obývákovou stěnu, postel a sedačku. V baráku jsme si opravdu platili vše sami a dá se říct, že nám tam vše i patřilo. Platby jsme si s manželkou rozdělily. Manželka platila jídlo, něco na zahradu, oblečení, občas jsme si za její peníze skočili na večeři. Já měl na starost poplatky za domácnost. Moje rodiče a manželky rodiče nám opravdu koupili na půl jen ta krbová kamna na dřevo. Takže to pár vět, abych vyvedl z omylu ty, kteří psali, že jsem skočil do hotového baráku, nic nedělal apod. Rodiče manželky opravdu nic nezařizovali. Změnu vytápění jsem také navrhnul já. Vždy jsem na nájem za elektřinu měl, ale bylo mi líto za takové vytápění vyhazovat peníze, a když ještě přišel doplatek, tak jsem si většinou ten měsíc půjčil peníze na doplacení od rodičů. Těm se to jako mně taky moc nelíbilo a společně jsme se dohodli, že změníme druh vytápění především s manželkou. Dřevo jsem si koupil taktéž sám, takže tchána nemělo co trápit, že ho tolik protopím. Zálohu za elektřinu jsem i platil také sám, tak co mi měl co chodit do elektro-skříňky a opisovat si čísla. Problém je ten, že barák patří tchýni, takže klíče od skříňky nebo klíče od kůlny měla vždy ona nebo tchán a měli všude přístup. Když jsem jednou manželce navrhnul, že bych vyměnil zámek u dveří, tak se rozbrečela, že to snad neudělám, jinak bych její rodiče urazil. Takže musím vyvrátit i ten fakt, že oni všechno zařídili, tak vše kontrolovali. Naopak, vše jsme zařídili my. Jen barák prostě není náš. Takže já opravdu řeším, že se manželce nyní nelíbí v bytovce, a jelikož se učím, tak jezdí za svojí matkou, která ji verbuje, abychom bydleli s nimi, popř. u nich na zahradě postavili. Manželka má prostě vizi vychovávat dítě na venkově, ale já ve městě v bytovce. Neříkám, že v této menší, ale určitě  nějaké bytovce. A kdybych byl opravdu velký sobec, tak bych ještě podotknul, že nám sice manželky rodiče poskytli bydleni v baráku, ale v jakém? Barák byl vlhký, stěny časti plesnivěly, skoro každý rok barák vytopený (někdy 10 cm vody, někdy po okna), takže spíš než pěkné bydlení, to byly vždy jen nervy s přicházejícím táním nebo delším deštěm. Netuším, kdo by jinak do takového baráku šel bydlet (mám na mysli podnájemníka). Vytápění drahé, všude vlhko. Spíš se mi zdá, že jsme s manželkou ten barák udržovali, aby vevnitř nezplesnivěl.

helena — 11. 4. 2014 7:29

Když mi bylo 18 a dokončil jsem střední školu, tak jsem s ní určitě ještě nechtěl sám bydlet.
Jasně... to až potom, když ta střecha jaksi chyběla... "Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel."
že nám sice manželky rodiče poskytli bydleni v baráku, ale v jakém?
Opakuju - proč jste nešli jinam, když to "nebylo to, že bych nebyl schopný zajistit nějaké bydlení"?
Jsem si teda nějak nevšimla nějaký extra schopnosti - barák tchýně, byt tvýho táty...
Manželka má prostě vizi vychovávat dítě na venkově, ale já ve městě v bytovce.
Hm... a žena bude mít "ve městě v bytovce" stejný zázemí?
Nerada bych ti nasazovala psí hlavu... ale mám zkušenost, že chlap při volbě ze dvou možností bydlení preferoval tu, která by byla výhodná výhradně pro něj.

Konvalinka 21 — 11. 4. 2014 13:18

"ona se nesnesla s rodiči, chtěla být samostatná"...

A teď chce zase bydlet v blízkosti nich? To mezitím otočila o 180 stupňů?
Já osobně bych teda s rodiči bydlet nechtěla ani za nic, a ani ne v jejich blízkosti, a už vůbec ne poblíž tchánů. A taky bydlím raději v bytě ve městě než v domě na venkově. Naštěstí jsme se na tom s manželem hned na začátku shodli.
Myslím, že bydlení s rodiči/tchány skoro nikdy nemůže dělat dobrotu i kdyby byli zlatí (výjimky určitě existují), takže se ti nedivím, spíš se divím jí.
Ale jaký si to uděláš, takový to máš. Určitě si o tom pořádně promluvte, protože jestli máte takto diametrálně odlišný pohled na způsob života už teď, do budoucna to nebude dobrý. A tak možná bude lepší rozejít se ještě předtím, než se vám narodí děti.

ucitel_ze_skolky — 11. 4. 2014 19:58

Pro Helenu:

Když mi bylo 18 a dokončil jsem střední školu, tak jsem s ní určitě ještě nechtěl sám bydlet - milá paní, já měl kde bydlet. Buďto u rodičů a najít si školu poblíž, anebo jít do podnájmu, na který jsem si musel vydělat, což jsem také učinil. Když si přečtete pořádně moji diskusi, tak pochopíte, že střecha určitě nechyběla...

Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel." - Ano, to máte pravdu, ale když studujete někde 3 roky a po dobu tří let vám druhá polovička zvelebuje domeček, aby se vám tam pak spolu líbilo, tak co jsem měl dělat. Netušil jsem, že tam tak často budou povodně, anebo se energie vyšplhají pomalu na plat prodavačky...

Jsem si teda nějak nevšimla nějaký extra schopnosti - já jsem si teda všiml. Okolí se divilo, jak jsem se rychle pustil maminčiny sukně, osamostatnil se a vybavoval barák, který byl sice tchýně, ale tak jiná možnost nebyla. Možnost byla jít do podnájmu, ale to se nám nechtělo. Extra schopnost je podle mě chodit na brigády, netahat z rodičů peníze, po dobu studií si vydělávat na podnájem. Hned po studiích si najít práci a vydělávat si. Kupovat si nábytek a spotřebiče do domácnosti... Prosím Vás, dnes polovina mužů bydlí ještě ve 30 u rodičů, já odešel v 18. Mladí nechtějí dělat za 10 000 Kč. Já vydělával 4000 Kč a stačilo mi to. Tak se zamyslete, zda jsem opravdu takový flákač a vyčůránek....

Manželka má prostě vizi vychovávat dítě na venkově, ale já ve městě v bytovce.
Hm... a žena bude mít "ve městě v bytovce" stejný zázemí? - Ano, pokud se jí nebude líbit, že je byt mého otce, tak si vezmu hypotéku a koupím byt za své a polovinu klidně na ní napíšu. Navíc s výchovou dítěte ji na 100% poradím. Znám nejnovější metody a praxi mám slušnou. Zázemí a lásku bude mít  mé strany určitě.

Nerada bych ti nasazovala psí hlavu... ale mám zkušenost, že chlap při volbě ze dvou možností bydlení preferoval tu, která by byla výhodná výhradně pro něj - tak zde platím 2750 za nájem a 1000 Kč za elektřinu. V baráku jsem platil 5200 Kč jen za elektřinu. V bytovce internet 100 MB za 299 Kč i s kabelovkou, v baráku díky nedostupnosti možnost jen O2 za 1190 Kč za měsíc. V bytě díky umístění uprostřed nemusím pomalu zapínat topení. V baráku jelo non-stop + zvlhčovače. Hlavně v bytě mi zmizela lupénka a nesmrdí nám oblečení plísní. Ano, v bytovce to je opravdu pohodlnější pro mě i pro manželku. Ale manželka by raději žila v plísni a drahotě, ale na venkově, než v levném a čistém bydlení v bytovce...

Kiara — 11. 4. 2014 20:47

ucitel_ze_skolky napsal(a):

Navíc s výchovou dítěte ji na 100% poradím. Znám nejnovější metody a praxi mám slušnou. Zázemí a lásku bude mít  mé strany určitě.

:lol::lol::lol: Jenomže manželky a matky nepotřebují, aby jim manžel a otec dítěte při výchově dítěte radil, ony potřebují, aby jim s dítětem pomohl od přebalování po koupání, krmení či hlídání. Mě osobně by určitě nenadchl partner, který by mi s dítětem erudovaně radil a jinak nepřiložil ruku k dílu, to mi věř :jojo:

Pandorraa — 11. 4. 2014 20:54

ucitel_ze_skolky napsal(a):

Pro Helenu:

Když mi bylo 18 a dokončil jsem střední školu, tak jsem s ní určitě ještě nechtěl sám bydlet - milá paní, já měl kde bydlet. Buďto u rodičů a najít si školu poblíž, anebo jít do podnájmu, na který jsem si musel vydělat, což jsem také učinil. Když si přečtete pořádně moji diskusi, tak pochopíte, že střecha určitě nechyběla...

Já po studiích neměl kde bydlet, takže jsem do toho domu šel." - Ano, to máte pravdu, ale když studujete někde 3 roky a po dobu tří let vám druhá polovička zvelebuje domeček, aby se vám tam pak spolu líbilo, tak co jsem měl dělat. Netušil jsem, že tam tak často budou povodně, anebo se energie vyšplhají pomalu na plat prodavačky...

Jsem si teda nějak nevšimla nějaký extra schopnosti - já jsem si teda všiml. Okolí se divilo, jak jsem se rychle pustil maminčiny sukně,a chytil se jiné sukně... osamostatnil se a vybavoval barák, který byl sice tchýně, ale tak jiná možnost nebyla. Možnost byla jít do podnájmu, ale to se nám nechtělo. Extra schopnost je podle mě chodit na brigády, netahat z rodičů peníze, po dobu studií si vydělávat na podnájem. Hned po studiích si najít práci a vydělávat si. Kupovat si nábytek a spotřebiče do domácnosti... Prosím Vás, dnes polovina mužů bydlí ještě ve 30 u rodičů, já odešel v 18. Mladí nechtějí dělat za 10 000 Kč. Já vydělával 4000 Kč a stačilo mi to. Tak se zamyslete, zda jsem opravdu takový flákač a vyčůránek....

Manželka má prostě vizi vychovávat dítě na venkově, ale já ve městě v bytovce.
Hm... a žena bude mít "ve městě v bytovce" stejný zázemí? - Ano, pokud se jí nebude líbit, že je byt mého otce, tak si vezmu hypotéku a koupím byt za své a polovinu klidně na ní napíšu. Navíc s výchovou dítěte ji na 100% poradím. Znám nejnovější metody a praxi mám slušnou. Zázemí a lásku bude mít  mé strany určitě.

Nerada bych ti nasazovala psí hlavu... ale mám zkušenost, že chlap při volbě ze dvou možností bydlení preferoval tu, která by byla výhodná výhradně pro něj - tak zde platím 2750 za nájem a 1000 Kč za elektřinu. V baráku jsem platil 5200 Kč jen za elektřinu. V bytovce internet 100 MB za 299 Kč i s kabelovkou, v baráku díky nedostupnosti možnost jen O2 za 1190 Kč za měsíc. V bytě díky umístění uprostřed nemusím pomalu zapínat topení. V baráku jelo non-stop + zvlhčovače. Hlavně v bytě mi zmizela lupénka a nesmrdí nám oblečení plísní. Ano, v bytovce to je opravdu pohodlnější pro mě i pro manželku. Ale manželka by raději žila v plísni a drahotě, ale na venkově, než v levném a čistém bydlení v bytovce...

- tak proč se pořád obhajuješ?
- třeba jít do světa a sbírat zkušenosti?
- a chytil se jiné sukně...:vissla:
- učitelská nemoc (hloupost)se projevila naplno, opravdu se směju, já můžu, mám dvě děti a taky papír na "super výchovu" - glejt z pedagogické fakulty a víc jak třicetiletou praxi na téměř všech typech škol :lol:

Vidím, že máš zcela jiné představy, než tvá žena.... budeš to mít ještě hodně těžké.
Vztah, který vznikl v 17 letech znamená prakticky nulové vztahové zkušenosti.... tak to se drž :)

Eva. — 11. 4. 2014 21:06

ucitel_ze_skolky napsal(a):

Navíc s výchovou dítěte ji na 100% poradím. Znám nejnovější metody a praxi mám slušnou.

Ty nemáš radit své ženě s s výchovou, ty nejnovější metodo :D
Ty máš být svému dítěti otcem a své ženě mužem.

modrovous — 11. 4. 2014 21:08

Dost tragické mi připadá to, že takováhle dvě, s prominutím, telátka, plánují počít v dohledné době dítě. :grater:

modrovous — 11. 4. 2014 21:16

Navíc s výchovou dítěte ji na 100% poradím. Znám nejnovější metody a praxi mám slušnou.


Po přečtení téhle perly jsem naznala, že přišel čas tuhle diskusi opustit. Nebudu si přece zadělávat na koronární potíže. ;)


Jen jednu nevyžádanou radu si přece jen dovolím - učiteli, probůh, dospějte nejdřív oba dva, a teprve potom si pořiďte miminko. Zatím máte jen celkem slušně našlápnuto k rozchodu. :/

ucitel_ze_skolky — 12. 4. 2014 3:59

Pro Pandorraa: obhajuji se, protože dost lidí naráželo na to, že jsem šel do přípravného baráku, kde jsem nehnul ani prstem a navíc jsem nerespektoval pravidla tchýně. Musel jsem tedy osvětit čtenářům, že tomu tak nebylo. Barák připravila manželka a od prvního dne, co jsem se tam nastěhoval, tak jsem vše začal platit a kupovat zařízení.

Do světa jsem šel a zkušenosti jsem sbíral. 300 km od místa bydliště, bez peněz, bez zkušeností. Hned nástup na brigádu, sehnání podnájmu, který si člověk platil sám. Zkušenosti v podobě práci v potravinách, v čajovně, ještě jsem pomáhal se skauty místnímu středisku.

Sukně jsem se pustil po vystudování střední školy. Pak jsem se 3 roky sukně nedržel a bydlel sám. A po dalších studiích jsem šel sice do baráku tchýně, ale vše si hradil sám. Manželka nebyla schopná nic na zahradě udělal a to ji měla tak ráda. Ráda tam měla převážně opalování a pojídání jahod. Já na zahradu a barák totálně nebyl a přesto se staral. Často manželka ani neuvařila a oběd mi nosila babička od vedle. Když jsem oběd od babičky nepřijmul a uvařil si něco sám, tak se babička akorát urazila.

Učitelská pomoc - tady nejde o školy, glejt nebo papíry, ale o zkušenosti. Určitě manželce pomohu. Když někdy vidím, jak matky nezvládají výchovu, tak padám na znak. Neříkám, že budu radit pořád, ale už když je u tchýně na návštěvě sestra jejího manželka, která má vnouče, tak některé praktiky tchýně ohledně toho dítěte jsou žalostné.

Ta moje věta: Navíc s výchovou dítěte ji na 100% poradím. Znám nejnovější metody a praxi mám slušnou - vidím, že existují malá stádečka dětí. Děti pasivní, sedící u PC a televize spojené s návštěvami nákupních center, odložených v dětských koutcích. Matka, která se zeptá, jak jí dítě příborem, protože po-pá dítě jí ve školce, tak ho nevidí a so-ne dítě jí v MC Donaldu rukama hranolky, tak jak by matka mohla mí přehled o držení příboru. Pak děti rozmazlené, co si písknou a vše mají. Děti, které umí v pěti letech číst a pomalu psát, znají 50 vlajek států a poznají 100 druhů automobilů, ale tkaničku si nezaváží a nerozeznají husu od slepice. Pak děti, které neumí pomalu v šesti letech mluvit, protože rodiče nemají čas chodit k logopedovi, který by poradil s výslovností a následným cvičením doma. Pak děti přetěžované, které mají po školce další 3 kroužky a pak jsou vyřízené. S tímhle chci poradit... Neříkám, že to stihnu všechno, ale tak něco chci tomu dítěti dát. Nevytahuji se, jen to, co vidím, to řeším a chci to aplikovat i na svých dětech. Dost věcí jako chlap nezvládnu, ale prostě vychovávat a vzdělávat mě už baví o šesti let.

ucitel_ze_skolky — 12. 4. 2014 4:17

Pro modrovouse: Proč telátka? Oba dva pracujeme, sami si vyděláváme, vše si sami platíme, jediná chyba je, že nemáme vlastní bydlení, ale doposud jsme bydleli v nemovitostech našich rodičů. Co se dívám po okolí, tak dost kamarádů mých i manželky bydlí u rodičů nebo tahají z rodičů peníze, přežívají tak, že si půjčují peníze po okolí, jsou často bez práce, střídají partnery. Já si myslím, že si vedeme dobře, jen každý má představu o jiném stylu života. Po střední škole jsme každý začali pracovat. Na pracovním úřadě jsem byl nejdéle měsíc. Manželka od střední školy vůbec. Jestli my jsme telátka, tak s prominutím mám okolo sebe dost krav a volů. Protože co se děje kolem, z toho zůstává rozum stát.

ucitel_ze_skolky — 12. 4. 2014 4:21

po Evu: Tak já slyšel, že na výchově a vzdělávání se podílejí oba rodiče. Jestli nebudu trošku rázný, tak dítě bude věčně s manželkou u tchýně a vychovají mi ho ženský. A jestli nechám vše na manželku, tak možná budu otec, ale jen papírově. Neříkejte mi, že Váš manžel (pokud ho máte a máte i dítě) jen od rána do večera dře, jen Vám dává peníze, nemá doma žádné slovo a je pro Vás jen manželem a pro dítě otcem. Jaké máte představy o funkce manžela a otce? U nás také máme pár rodičů, kteří jsou vzornými matkami a otci. Dítě si v poledne vyzvedne jeho bratr. Ve 14:00 hod. si jde pro dítě matka a v 16:00 otec. Strašně se pak diví, že dítě už od 12:00 v MŠ není. Vzorná výchova :-D

Eva. — 12. 4. 2014 5:52

Mám dvě dospělé samostatné děti a dvě vnoučata.
Když jsem si přečetla tvůj příspěvek, tak přemýšlím, jestli víš, co znamená být manželem, partnerem ženy a otcem. Já představy u funkci nemám, mám reálný život, je mi 51 let. :)

mikuelini — 12. 4. 2014 8:52

Ucitel ze skolky - poradne si promluv s manzelkou ,jake mate priority a predstavu o spolecne budoucnosti.Pokud takove souziti s rodici  jiz drive nedelalo moc dobrotu ,vzdyt i ona se sama osamostanila od svych rodicu ,tak proc se k nim zase vracet. Bydleni si zkuste zajistit samostane a hlavne tam ,kde vam to bude oboum dvoum vyhovovat . S ditetem bych na Tvem miste pockala. Jinak na tom ,ze obcas clovek prijme pomoc od rodicu ,nevidim nic spatneho . Kriticke to zacne byt ,kdyz tu pomoc zacnou mlatit o hlavu a nebo chtit manipulovat a kontrolovat. Jenom Ty a manzelka musite vedet ,jak chcete zit a do toho by vam at tchanovci nebo Tvoji rodice nemaji co kecat.

ucitel_ze_skolky — 12. 4. 2014 13:28

Pro Evu: Vy mi ale přijdete, že jste měla (a ještě máte) krásné manželství. S přítelem jste měli hned kde bydlet, pak jste měli děti, vaše rodiče ani rodiče manžela se Vám nepletli do výchovy. Prostě ideální rodinka. Tak to gratuluji. Já jen netuším, proč bych neměl vědět, jaké to je být manželem. Manželce jsem věrný, mám dvě práce, bydlím tedy v bytě otce, ale domnívám se, že by nebyl problém si vzít hypotéku na vlastní byt. Měl bych se starat sám o sobě, to je pravda, ale když se podívám kolem sebe, tak všude něco někde je a každý něco řeší. Jeden kamarád nevěru manželky, druhý závislost manželky na alkoholu, třetí teď zneužíval své děti, další kamarádka okrádala svého přítele, dost lidí z mého okolí bydlí u rodičů nebo po podnájmech, které neplatí. Dost jich má na krku exekuci. Já si myslím, že manželské povinnosti plním. A jsem si jistý, že zvládnu i roli otce. Problém nemám žádný. Jen ten, když manželka když přijede od tchýně, tak je jako vyměněná a plánuje, kde bude bazén, na jakou stranu budou okna a kam dáme plynový kotel. Při tom má bratra, který tam chce bydlet a pravděpodobně celý barák zdědí on.

Wikina — 12. 4. 2014 15:08

já se tě učiteli zástávám jednoznačně, nevím proč do tebe holky tolik šijí.. Ruku na srdce, vzpomeňte si holky,  jestli vy byly v těch nácti na takové mentální úrovni, jak nyní požadujete po učiteli. I když vlastně nevím, co by mu bylo třeba vyčítat  ? :rolleyes:  Dokonce bych mohla i říct, že rodiče mladé použili, aby jim vytápěli a větrali - mladí neměli kam jít, tak do toho nicnetuše šli... takže 1:1

Já když si vzpomenu na svých 18 - :rolleyes: panebože - já byla trouba. Když srovnám tebe a 17-18leté kolem nyní a své vrstevníky v mých 18ti, tak tě vůbec nevidím špatně. Natož abych tě kritizovala.

Jeden problém tam je, a to vaše inkompatibilita s manželkou. Každý máte jinou představu o bydlení a možná i výchově dětí, což si myslím , že je dost podstatná závada pro rodinu. A v tom vám nikdo neporadí. Bud kompromis, který skousnete oba bez výčitek do smrti anebo ....:cool:

Pandorraa — 12. 4. 2014 18:15

ucitel_ze_skolky napsal(a):

Pro Evu: Vy mi ale přijdete, že jste měla (a ještě máte) krásné manželství. S přítelem jste měli hned kde bydlet, pak jste měli děti, vaše rodiče ani rodiče manžela se Vám nepletli do výchovy. Prostě ideální rodinka. Tak to gratuluji. Já jen netuším, proč bych neměl vědět, jaké to je být manželem. Manželce jsem věrný, mám dvě práce, bydlím tedy v bytě otce, ale domnívám se, že by nebyl problém si vzít hypotéku na vlastní byt. Měl bych se starat sám o sobě, to je pravda, ale když se podívám kolem sebe, tak všude něco někde je a každý něco řeší. Jeden kamarád nevěru manželky, druhý závislost manželky na alkoholu, třetí teď zneužíval své děti, další kamarádka okrádala svého přítele, dost lidí z mého okolí bydlí u rodičů nebo po podnájmech, které neplatí. Dost jich má na krku exekuci. Já si myslím, že manželské povinnosti plním. A jsem si jistý, že zvládnu i roli otce. Problém nemám žádný. Jen ten, když manželka když přijede od tchýně, tak je jako vyměněná a plánuje, kde bude bazén, na jakou stranu budou okna a kam dáme plynový kotel. Při tom má bratra, který tam chce bydlet a pravděpodobně celý barák zdědí on.

A to je velká problém.
To je právě o té zralosti, zkušenostech, rozhodnosti, sebevědomí....

Judyna — 12. 4. 2014 19:32

Učiteli, jsi mladý a  nemáš žádné zkušenosti. Jen jedno ti poradím - nauč se být aspoń trochu pokorný. Ono něco jiného je teorie a něco jiného praxe. Poučky, co ses naučil ve škole či někde jinde, Ti lehce mohou být u vlastního dítěte k ničemu.
Ale dřív něž dítě je potřeba domlvit se s manželkou - tou, která - jak píšeš - ani nepracuje na zahradě, vlastně ani moc nevaří a chce bydlet s rodiči. Zaslouží si Tě vůbec? :vissla:

helena — 13. 4. 2014 16:46

jestli vy byly v těch nácti na takové mentální úrovni, jak nyní požadujete po učiteli
Tak ono mu už "náct" není... ani jeho ženě... ale v některejch záležitostech jako by byli ještě pod tímhle věkem - mentálně.
Tady se hrajou dvě hry (teda ono je jich víc, ale to už by bylo děsně nepřehledný)
Ta první je "Jak si Pepíček s Mařenkou hrajou na domácnost", ta druhá pak "Se školkou nespolupracující rodič/e"...

A poznámka pro pedagoga - nejsou všechny děti takový, jak píšeš, tedy "malá stádečka", z nichž každý je "postižený" jinak... a ani u dospělejch to není tak, že "všude něco někde je a každý něco řeší"...
Ale na těch "normálních" není nic k pohoršení, že...

Míša Kulička — 13. 4. 2014 19:35

Já ti nevím, chlapče, ale mě tvůj problém s bydlením u tchyně připadá pouze jako zástupná malichernost, za kterou je něco většího ... v tom, jak zde popisuješ život se svou ženou, postrádám něco úcty a respektu k ní (soudím, že ses neženil skrzevá potřebu uvařeného oběda) ... možná by to chtělo začít od vašeho vzájemného vztahu - co v něm je a co v něm chybí ... Jak vlastně probíhá vaše komunikace? A co tě vede řešit vaše soukr. problémy s cizími ženskými na Babinetu?

gymnasión — 13. 4. 2014 19:43

Míša Kulička napsal(a):

Já ti nevím, chlapče, ale mě tvůj problém s bydlením u tchyně připadá pouze jako zástupná malichernost, za kterou je něco většího ... v tom, jak zde popisuješ život se svou ženou, postrádám něco úcty a respektu k ní (soudím, že ses neženil skrzevá potřebu uvařeného oběda) ... možná by to chtělo začít od vašeho vzájemného vztahu - co v něm je a co v něm chybí ... Jak vlastně probíhá vaše komunikace? A co tě vede řešit vaše soukr. problémy s cizími ženskými na Babinetu?

To máš těžký:
"Co v něm je a co v něm chybí" je kolikrát jen iluze toho, že si lidi něco představujou a navzájem si své "obrazy o budoucnosti" nedopraví.  A pak se divěj´. A to je veliká sranda, kterou můžou řešit spoustu let a výborně se tím zdarma zabaví...
Nedejte na první dojem, je pravdivý :lol:

PPavlaa — 13. 4. 2014 19:45

nebylo tady už tohle téma taky od učitele ? já mám pořád pocit, že tohle přesně už jsem tady četla. včetně některých reakcí.
vůbec mám v poslední době pocit, že věci, který se dějí, už jsem zažila.

gymnasión — 13. 4. 2014 19:50

... taky se mi zdá, že opakovaný vtip není vtipem...

helena — 13. 4. 2014 20:25

zástupná malichernost, za kterou je něco většího
Nejen ve vztahu s manželkou...

Dorka — 13. 4. 2014 20:44

A mne zas prijde, ze obcas, kdyz v Babi vazne diskuse, chodej sem nejaky "dohazovaci temat", nekdy chvilku diskutuji, jindy uz ani ne-e...
Nekdy jsou inteligentni, jindy perverzni..., mno, podle potreby ozivit diskusi..., jo, a kazdy reaguje na to, co "je mu blizke"...
Tenhle úca ze skolky se mi zda ale zrovna hooodne real..., no uvidime, jak se to vyvine...
Ja bych ho (je) videla jako docela sympaticky tapajici mlade lidi, kteri hledaji tu svoji spolecnou cestu...
Kdyz si vzpomenu na sebe a sve prvni manzelstvi..., uaaa :kapitulation: :rodna: ...
TOZ mu drzim vsecky palce, at udela/ji jakoukoliv hovadinu... :dudlik: ...
Hlavne at najdou silu a schopnost si vecer sednout a promluvit si o tom vsem, o cem oba premysleji... :styrka: :jojo:

eva4444 — 13. 4. 2014 21:00

Telátka sice oba jste, ale kdo byl ze zdejších v cca 25 zkušený a nezávislý. Já tedy ne. Radu mám jen tu, nebydlet v blízkosti rodičů a nejlépe, když ona chce na venkov, tak jit i tam, ale ne ke tchýni s tchanem. Kdyz zůstane ve městě, bude u nich ona na návštěvě pořád. Pišu z mobilu, tak stručně.

ucitel_ze_skolky — 14. 4. 2014 1:49

Ještě tedy pár vět...

1. Problematika - dříve bez rodičů a dnes s rodiči: Když manželka (tou dobou ještě přítelkyně) utíkala od rodičů z baráku do jiného baráku, který patřil sice její matce, ale se kterou tam nebydlela, tak k tomu měla hodně důvodů. Neměla hned práci, takže samé narážky, že ji zadarmo živit nebudou, a že ať si nepřestavuje, že bude doma u nich sedět na zadku a nic nedělat. Ona navíc byla zamilovaná až po uši a věděla, že určitě doma u rodičů nebude mít se mnou soukromí, takže pod vidinou svobodného života a soukromí šla bydlet od rodičů. Nyní je ale situace taková, že práci už má pěknou, je vdaná, je rozumnější a otřelá životem, takže si s rodiči dobře rozumí, a proto by ji nevadilo s nimi bydlet. A pokud ne s nimi, tak na jejich pozemku by si chtěla postavit barák pro sebe, pro mě + založila by rodinu.

2. Problematika - s dítětem v bytovce nebo u své matky: Čeho se nejvíce bojím, tak je ta situace, že jelikož mám dvě práce (a nedělám přes noc), tak se vždy na večer budu vracet do bytu. Manželka mi ale, až se budu vracet z práce, zavolá, že je u své matky, dítě je veselé, běhá po zahradě, koupalo se v bazéně, tak ať místo domů do bytu, dorazím k její matce. Její matka ráda vaří, takže bude navařeno. Já dorazím, vykoupu se v bazéně tchýně mi dá večeři a pak řekne: Kam by si jezdil, zítra odsud můžeš jet do práce... A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni. Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.

3. Problematika - proč sem píšu a bavím se s cizími: Inu, tak jsou tu lidé protřelí životem. Jsou tu babičky, maminky, ale i svobodné matky či nezadané slečny. Jsou tu desítky názorů, desítky jiných pohledů na situaci. Když půjdu za tchýní, tak ta mě bude lákat k sobě. Manželka mě bude lákat ke tchýni nebo pokud ne, tak tam bude pečená - vařená. Moje matka mi radí, ať od manželky odejdu, pokud ještě nemáme dítě a najdu si nějakou, která půjde za mnou a nebude tak závislá na rodičích. Názory manželky i rodiny znám, proto mě zajímají vaše názory. A ať už jsou kladné nebo zápo*né, tak je rád uvítám.

Dorka — 14. 4. 2014 6:54

ucitel_ze_skolky napsal(a):

... Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu...... Moje matka mi radí, ať od manželky odejdu, pokud ještě nemáme dítě a najdu si nějakou, která půjde za mnou a nebude tak závislá na rodičích.....

To vytucnene znamena konkretne co? Ze budou kolem tebe chodit, jako bys byl vzduch? Rsp. jak si v situaci, kdy byste bydleli s rodici manzelky, predstavujes jejich zajem o tebe?
Jinak, ja jsem velmi zaujata proti rozvodum pro blbosti a rozpadu vztahu, ale ve tvem pripade mi nazor tve maminky pripada nejrozumnejsi... :jojo:

Eva. — 14. 4. 2014 7:31

ucitel_ze_skolky napsal(a):

Ještě tedy pár vět...

1. Problematika - dříve bez rodičů a dnes s rodiči: Když manželka (tou dobou ještě přítelkyně) utíkala od rodičů z baráku do jiného baráku, který patřil sice její matce, ale se kterou tam nebydlela, tak k tomu měla hodně důvodů. Neměla hned práci, takže samé narážky, že ji zadarmo živit nebudou, a že ať si nepřestavuje, že bude doma u nich sedět na zadku a nic nedělat. Ona navíc byla zamilovaná až po uši a věděla, že určitě doma u rodičů nebude mít se mnou soukromí, takže pod vidinou svobodného života a soukromí šla bydlet od rodičů. Nyní je ale situace taková, že práci už má pěknou, je vdaná, je rozumnější a otřelá životem, takže si s rodiči dobře rozumí, a proto by ji nevadilo s nimi bydlet. A pokud ne s nimi, tak na jejich pozemku by si chtěla postavit barák pro sebe, pro mě + založila by rodinu.

2. Problematika - s dítětem v bytovce nebo u své matky: Čeho se nejvíce bojím, tak je ta situace, že jelikož mám dvě práce (a nedělám přes noc), tak se vždy na večer budu vracet do bytu. Manželka mi ale, až se budu vracet z práce, zavolá, že je u své matky, dítě je veselé, běhá po zahradě, koupalo se v bazéně, tak ať místo domů do bytu, dorazím k její matce. Její matka ráda vaří, takže bude navařeno. Já dorazím, vykoupu se v bazéně tchýně mi dá večeři a pak řekne: Kam by si jezdil, zítra odsud můžeš jet do práce... A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni. Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.

3. Problematika - proč sem píšu a bavím se s cizími: Inu, tak jsou tu lidé protřelí životem. Jsou tu babičky, maminky, ale i svobodné matky či nezadané slečny. Jsou tu desítky názorů, desítky jiných pohledů na situaci. Když půjdu za tchýní, tak ta mě bude lákat k sobě. Manželka mě bude lákat ke tchýni nebo pokud ne, tak tam bude pečená - vařená. Moje matka mi radí, ať od manželky odejdu, pokud ještě nemáme dítě a najdu si nějakou, která půjde za mnou a nebude tak závislá na rodičích. Názory manželky i rodiny znám, proto mě zajímají vaše názory. A ať už jsou kladné nebo zápo*né, tak je rád uvítám.

Ve tvém psaní nečtu nic o lásce.
Vypadá to, že jsi akorát chovný samec. Nu a až splníš úkol, už je zajímat nebudeš.
Ale děláš si to ty sám, když se necháš do takovéhle role postavit.
Čteš vůbec, co píšeš? Manželka postaví barák pro sebe a pro tebe, manželka založí rodinu, ... Kdo je u vás chlap? Ty to nejsi.

LENNNA — 14. 4. 2014 7:44

ucitel_ze_skolky napsal(a):

2. Problematika - s dítětem v bytovce nebo u své matky: Čeho se nejvíce bojím, tak je ta situace, že jelikož mám dvě práce (a nedělám přes noc), tak se vždy na večer budu vracet do bytu. Manželka mi ale, až se budu vracet z práce, zavolá, že je u své matky, dítě je veselé, běhá po zahradě, koupalo se v bazéně, tak ať místo domů do bytu, dorazím k její matce. Její matka ráda vaří, takže bude navařeno. Já dorazím, vykoupu se v bazéně tchýně mi dá večeři a pak řekne: Kam by si jezdil, zítra odsud můžeš jet do práce... A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni. Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.

Učiteli, tuhle větu myslíš opravdu vážně? Myslíš, že by se tak stalo? Že pro tvou ženu tak málo znamenáš, že bys jí potom již nezajímal? Protože pokud ano, tak bych se opravdu přikláněla k názoru tvé maminky.
Jinak se mi líbí názor Evy4444, že může být celkem dobrý kompromis jít na vesnici, ale jinam - určitě ne k rodičům. Ty slevíš z města, tvoje žena sleví z rodičů a hned máte kompromis pro vaši situaci :)

Míša Kulička — 14. 4. 2014 7:44

Proc je pro tebe predstava stastneho ditete, stastne zeny a teple vecere od vyborne kucharky tak desiva?
Tva pani matka chodi v tvych botech?

Eva. — 14. 4. 2014 8:03

Když je člověk vyrovnaný sám se sebou a je opravdu dospělý a chová se podle toho, nemusí mu dělat problém ani bydlet s rodiči. Ale k tomu je dlouhá cesta.
Budeš to mít tak, jak si to v sobě uvnitř uděláš. Když se budeš cítit jako chovný samec, tak to tak bude...

helena — 14. 4. 2014 8:21

pod vidinou svobodného života a soukromí šla bydlet od rodičů
Zatímco teď zjišťuje, že i rodiče jsou k něčemu dobří... a teprv budou, až přijde dítě...
Říkáš "mám dvě práce... tak se vždy na večer budu vracet" - ani se nějak nedivím, že by paní chtěla bejt tam, kde nebude celej den sama... a zdaleka ne jen proto, že bude mít pomoc.
A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni.
Taky to jde opačně - nebudeš se tam vracet, koupat, večeřet a spát... stěhovat...
Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.
Pokud už předem víš, že jsi pro manželku, potažmo tchýni jen "obecní bejk", pak nechápu, proč o nějakým dítěti vůbec uvažuješ. V tom případě je totiž úplně fuk, kde ne/budete bydlet.

PPavlaa — 14. 4. 2014 9:34

LENNNA napsal(a):

ucitel_ze_skolky napsal(a):

2. Problematika - s dítětem v bytovce nebo u své matky: Čeho se nejvíce bojím, tak je ta situace, že jelikož mám dvě práce (a nedělám přes noc), tak se vždy na večer budu vracet do bytu. Manželka mi ale, až se budu vracet z práce, zavolá, že je u své matky, dítě je veselé, běhá po zahradě, koupalo se v bazéně, tak ať místo domů do bytu, dorazím k její matce. Její matka ráda vaří, takže bude navařeno. Já dorazím, vykoupu se v bazéně tchýně mi dá večeři a pak řekne: Kam by si jezdil, zítra odsud můžeš jet do práce... A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni. Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.

Učiteli, tuhle větu myslíš opravdu vážně? Myslíš, že by se tak stalo? Že pro tvou ženu tak málo znamenáš, že bys jí potom již nezajímal? Protože pokud ano, tak bych se opravdu přikláněla k názoru tvé maminky.
Jinak se mi líbí názor Evy4444, že může být celkem dobrý kompromis jít na vesnici, ale jinam - určitě ne k rodičům. Ty slevíš z města, tvoje žena sleví z rodičů a hned máte kompromis pro vaši situaci :)

no, nevím, jestli je to dobrý řešení, když plánují rodinu. z vesnice se asi budou dostávat hůř, co školka, škola, jak daleko budou mít zaměstnání ?

PPavlaa — 14. 4. 2014 9:36

manželka ví, že k jejím rodičům jít nechceš tak moc, že bys raději šel možná i do rozvodu ?

eva4444 — 14. 4. 2014 23:24

no, nevím, jestli je to dobrý řešení, když plánují rodinu. z vesnice se asi budou dostávat hůř, co školka, škola, jak daleko budou mít zaměstnání ?
My tak bydlíme v malinké vesnici skoro na samotě u lesa s konmi. Výborná škola je 1.5 km daleko a hned vedle školka, kde mi vzali deti od 3let. Manžel dělå 30 min. autem daleko v Praze a já 15 min autem v  jiném městě. Potřebujeme každopádně 2 (starší) auta. Při práci na našich pozemcích atd. nemám čas na vysedávání u maminky, pokud bych bydlela v bytě, jsem u rodičů nejen na jídlo častěji.

LENNNA — 15. 4. 2014 7:35

PPavlaa napsal(a):

LENNNA napsal(a):

ucitel_ze_skolky napsal(a):

2. Problematika - s dítětem v bytovce nebo u své matky: Čeho se nejvíce bojím, tak je ta situace, že jelikož mám dvě práce (a nedělám přes noc), tak se vždy na večer budu vracet do bytu. Manželka mi ale, až se budu vracet z práce, zavolá, že je u své matky, dítě je veselé, běhá po zahradě, koupalo se v bazéně, tak ať místo domů do bytu, dorazím k její matce. Její matka ráda vaří, takže bude navařeno. Já dorazím, vykoupu se v bazéně tchýně mi dá večeři a pak řekne: Kam by si jezdil, zítra odsud můžeš jet do práce... A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni. Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.

Učiteli, tuhle větu myslíš opravdu vážně? Myslíš, že by se tak stalo? Že pro tvou ženu tak málo znamenáš, že bys jí potom již nezajímal? Protože pokud ano, tak bych se opravdu přikláněla k názoru tvé maminky.
Jinak se mi líbí názor Evy4444, že může být celkem dobrý kompromis jít na vesnici, ale jinam - určitě ne k rodičům. Ty slevíš z města, tvoje žena sleví z rodičů a hned máte kompromis pro vaši situaci :)

no, nevím, jestli je to dobrý řešení, když plánují rodinu. z vesnice se asi budou dostávat hůř, co školka, škola, jak daleko budou mít zaměstnání ?

Pavlo, nevidím na tom nic neobvyklého. Ačkoliv já také volím raději město, tak spousta lidí žije na vesnici s dětma.

annie — 15. 4. 2014 10:25

Teda učiteli - jestli máš pocit, že manželce a tchýni sloužíš jako inseminátor, tak bych se na to vykašlala a šla o dům dál...
Ohledně bydlení vidím kompromis, jak psal někdo níže - na vesnici, ale ve svém domě.

PPavlaa — 15. 4. 2014 11:18

LENNNA napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

LENNNA napsal(a):


Učiteli, tuhle větu myslíš opravdu vážně? Myslíš, že by se tak stalo? Že pro tvou ženu tak málo znamenáš, že bys jí potom již nezajímal? Protože pokud ano, tak bych se opravdu přikláněla k názoru tvé maminky.
Jinak se mi líbí názor Evy4444, že může být celkem dobrý kompromis jít na vesnici, ale jinam - určitě ne k rodičům. Ty slevíš z města, tvoje žena sleví z rodičů a hned máte kompromis pro vaši situaci :)

no, nevím, jestli je to dobrý řešení, když plánují rodinu. z vesnice se asi budou dostávat hůř, co školka, škola, jak daleko budou mít zaměstnání ?

Pavlo, nevidím na tom nic neobvyklého. Ačkoliv já také volím raději město, tak spousta lidí žije na vesnici s dětma.

to určitě. ale když chtěla žít s rodiči, pak asi počítala s jejich pomocí, až přijdou děti. jinak by šla přese kamkoliv jinam a netrvala na tom, že bude zrovna s nimi.

LENNNA — 15. 4. 2014 12:24

PPavlaa napsal(a):

LENNNA napsal(a):

PPavlaa napsal(a):


no, nevím, jestli je to dobrý řešení, když plánují rodinu. z vesnice se asi budou dostávat hůř, co školka, škola, jak daleko budou mít zaměstnání ?

Pavlo, nevidím na tom nic neobvyklého. Ačkoliv já také volím raději město, tak spousta lidí žije na vesnici s dětma.

to určitě. ale když chtěla žít s rodiči, pak asi počítala s jejich pomocí, až přijdou děti. jinak by šla přese kamkoliv jinam a netrvala na tom, že bude zrovna s nimi.

Nojo, ale učitel zrovna k nim nechce, takže každý musí z něčeho svého slevit a společně najít kompromis. Ale to musí oba chtít.

Selima — 15. 4. 2014 16:42

ucitel_ze_skolky napsal(a):

Ještě tedy pár vět...

1. Problematika - dříve bez rodičů a dnes s rodiči: Když manželka (tou dobou ještě přítelkyně) utíkala od rodičů z baráku do jiného baráku, který patřil sice její matce, ale se kterou tam nebydlela, tak k tomu měla hodně důvodů. Neměla hned práci, takže samé narážky, že ji zadarmo živit nebudou, a že ať si nepřestavuje, že bude doma u nich sedět na zadku a nic nedělat. Ona navíc byla zamilovaná až po uši a věděla, že určitě doma u rodičů nebude mít se mnou soukromí, takže pod vidinou svobodného života a soukromí šla bydlet od rodičů. Nyní je ale situace taková, že práci už má pěknou, je vdaná, je rozumnější a otřelá životem, takže si s rodiči dobře rozumí, a proto by ji nevadilo s nimi bydlet. A pokud ne s nimi, tak na jejich pozemku by si chtěla postavit barák pro sebe, pro mě + založila by rodinu.

2. Problematika - s dítětem v bytovce nebo u své matky: Čeho se nejvíce bojím, tak je ta situace, že jelikož mám dvě práce (a nedělám přes noc), tak se vždy na večer budu vracet do bytu. Manželka mi ale, až se budu vracet z práce, zavolá, že je u své matky, dítě je veselé, běhá po zahradě, koupalo se v bazéně, tak ať místo domů do bytu, dorazím k její matce. Její matka ráda vaří, takže bude navařeno. Já dorazím, vykoupu se v bazéně tchýně mi dá večeři a pak řekne: Kam by si jezdil, zítra odsud můžeš jet do práce... A takhle to bude pořád, až povolím, a nastěhuji se ke tchýni. Manželka bude využívat situace, dítě už bude mít, moje tchýně bude babičkou, já je zajímat nebudu.

3. Problematika - proč sem píšu a bavím se s cizími: Inu, tak jsou tu lidé protřelí životem. Jsou tu babičky, maminky, ale i svobodné matky či nezadané slečny. Jsou tu desítky názorů, desítky jiných pohledů na situaci. Když půjdu za tchýní, tak ta mě bude lákat k sobě. Manželka mě bude lákat ke tchýni nebo pokud ne, tak tam bude pečená - vařená. Moje matka mi radí, ať od manželky odejdu, pokud ještě nemáme dítě a najdu si nějakou, která půjde za mnou a nebude tak závislá na rodičích. Názory manželky i rodiny znám, proto mě zajímají vaše názory. A ať už jsou kladné nebo zápo*né, tak je rád uvítám.

Vy mi pripadáte obaja závislí na rodičoch... bohužiaľ. V istom bode je nie dobré, ale nevyhnutné do značnej miery sa od rodičov odstrihnúť (a vrátiť sa prípadne, až ochorejú alebo zostarnú...).