Asi trochu hloupý název, nicméně bych potřebovala poradit.
Stále se v poslední době řeší otázka nevýchovy, spratků, nastavování hranic...
Mám totiž pořád problém se synem. Je mu 6 roků. Jedna paní, která se prý dokáže nacítit, mi řekla, že pokud budu v takovéto výchově pokračovat, tak budu mít z dítěte spratka, co mi domů přivede v 16 dítě.
Snažím se totiž o výchovu, kde se snažím co nejvíc vyhýbat trestům, zákazům, nařízením. Nechci, aby mé dítě vyrostlo v neustálém strachu, jako já. Chtěla bych, aby si dítě uvědomovalo následky svého jednání a proto to neudělalo, ne proto, že bude mít strach z výprasku.
Jenže syn mi to vůbec neulehčuje. Odsekává, občas i křičí nebo řekne, že to nebude dělat. A protože je ještě malý, nemůžu ho nechat pocítit následky svého jednání (nemůžu ho nechat samotného v obchodě na rušné ulici). Ano, asi jsem moc hodná, nejistá, on to cítí. Ale na druhou stranu, když zvýším hlas a řeknu to opravdu tvrdě, tak většinou poslechne (pokud tedy není unavený).
Jenže to už pak popírám vztah rodič*dítě jako partner, protože se musí podřizovat.
Mám pocit, že dítě v 6 letech ještě nechápe partnerství a pokud mu dá člověk volnost, tak začne překračovat hranice a začne si myslet, že on je tady ten pán.
Co myslíte vy?

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

vztah rodič*dítě jako partner
To je, s prominutím, nonsens - tenhle vztah už ze svý podstaty závislosti rovnoprávnej bejt nemůže - aspoň po tu dobu, co závislost trvá.

Tulipánka napsal(a):

Asi trochu hloupý název, nicméně bych potřebovala poradit.
Stále se v poslední době řeší otázka nevýchovy, spratků, nastavování hranic...
Mám totiž pořád problém se synem. Je mu 6 roků. Jedna paní, která se prý dokáže nacítit, mi řekla, že pokud budu v takovéto výchově pokračovat, tak budu mít z dítěte spratka, co mi domů přivede v 16 dítě.

Takhle "nacítit" se umí každej. Je to prostě věta typu obecný blábol :lol:

Snažím se totiž o výchovu, kde se snažím co nejvíc vyhýbat trestům, zákazům, nařízením. Nechci, aby mé dítě vyrostlo v neustálém strachu, jako já.

Se vykašli na starý mrtvý křivdy, nikdo z toho nic nemá, a ty už vůbec ne :reta:

Chtěla bych, aby si dítě uvědomovalo

to je poněkud předčasnéééé :)

následky svého jednání a proto to neudělalo, ne proto, že bude mít strach z výprasku.
Jenže syn mi to vůbec neulehčuje. Odsekává, občas i křičí nebo řekne, že to nebude dělat. A protože je ještě malý, nemůžu ho nechat pocítit následky svého jednání (nemůžu ho nechat samotného v obchodě na rušné ulici). Ano, asi jsem moc hodná, nejistá, on to cítí. Ale na druhou stranu, když zvýším hlas a řeknu to opravdu tvrdě, tak většinou poslechne (pokud tedy není unavený).
Jenže to už pak popírám vztah rodič*dítě jako partner

(a tuhle duchaplný blábol jsi vyčetla kde? :lol:)

, protože se musí podřizovat.
Mám pocit, že dítě v 6 letech ještě nechápe partnerství a pokud mu dá člověk volnost, tak začne překračovat hranice a začne si myslet, že on je tady ten pán.
Co myslíte vy?

Vykašli se na "duchovno" ve výchově a nekomplikuj si život :).

Díky za rady :)
Je ale pravda, že když přitvrdím, že se syn vzteká o hodně víc.
Viděla jsem u Katky Králové v Nevýchově a i u Hanky Havrilcové (její i mé kamarádky), že jim domluva i s malými dětmi funguje. Ale evidentně to není pro každé dítě....
A máte pravdu: tak moc se snažím neopakovat chyby své matky a přitom je to přeci můj život a tak bych měla brát ohled v první řadě na sebe :jojo:

když přitvrdím, že se syn vzteká o hodně víc
Samozřejmě... protože už se (asi) naučil, že svým vztekáním tě nakonec dostane tam, kde tě chce mít... nebo se mejlím?

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Tuli, tohle mně třeba trápilo až do dospělosti dětí: přesně jako ty - nechtěla jsem, aby vyrůstaly ve strachu, smutku, osamění, takže jsem taky tápala. A mmch měla jsem doma podobný dáreček jako ty a ta zase má podobný dáreček :cool: Jojo, pámbu nám naloží, jen co si uneseme......
Takže jednak on opravdu zkouší tvoje hranice a někde je prostě musíš mít, takže čím dříve si je uděláš, tím dříve bude....no, klid asi ne, ale jasněji mezi vámi.
Vnučka je totéž v bleděmodrým a  docela si odpočine u dědy, který se s nikým nemaže a kdo se nechá, toho sekýruje. Nadlouho by to asi nebylo, to by se servali jako psi - ale den/dva spolu vycházejí báječně. Podle mně je to pro malé děti dost náročné, to, jak se musejí pořád o něčem rozhodovat a jsou rády semtam za nějaké omezení.
Ale zase na druhou stranu musím říct, že pokud je máš připravit na svět, do kterého přijdou, tak by jim autoritářská výchova byla úplně k ničemu a za sebe vidím, že ta liberální má skvělé výsledky :storstark: i když teda pro rodiče je to strašnej záhul.
A nejsi a nemáš být partner - to si nech, až mu bude tak dvaadvacet :lol: ty máš být milující maminka, která ví, co se může a co ne! A on holt zkouší, co až se může.

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Nech ho, ať si to vytrpí. Vztekání bez odezvy totiž sakra bolí.
Tim jsi podlehla. 1:0 pro mladýho :supr: :lol:

Na naše vzteklounky taky neplatilo, když jsi přitvrdila - tedy, asi platilo, jen se nepřestávaly tak honem vztekat. Zase na druhou stranu vztekaly/vztekají se jen v domácím, bezpečném prostředí..........
a ad ty chyby.....teď vidím, že nějakou chybu jsem očividně někde taky udělala, liberalita/neliberalita. Ještě nevím kde, ale zjevně nedostatek hranic udělá svoje stejně, jako přebytek. Ale jelikož to prostě nemáš šanci přesně odhadnout, tak chyby prostě děláme :pussa: Nakonec, nejdůležitější je naučit je, jak si s chybami poradit, ne?

helena napsal(a):

když přitvrdím, že se syn vzteká o hodně víc
Samozřejmě... protože už se (asi) naučil, že svým vztekáním tě nakonec dostane tam, kde tě chce mít... nebo se mejlím?

To může, ale nemusí být, Helo.....my o tom s malou mluvíme a teď, kdy už si to umí trochu srovnat, tak se snažíme, aby si uvědomovala, co cítí a ono jí to fakt hezky jde. No a tuhle jsem jí právě říkala, jestli ten vztek je zvenku, jako že si na ni zasedne, nebo zevnitř? Tak se zamyslela a povídá, že zevnitř, že se jí udělá v bříšku horko a to se pak rozleze dokola. A ujišťuju, tě, že když nechci, tak že mně NIKDO nedostane tam, kam by chtěl on :cool::lol:

asi si spíš brání to své vydobyté území
Zdá se mi, že spíš rozšiřuje... ;) a jak tak koiukám, zjevně se mu to daří.

tak by jim autoritářská výchova byla úplně k ničemu
Mňo... ona úplně "liberální" taky není to pravý vořechový... nějaký hranice bejt musí, i když uznávám, že "svět, do kterého přijdou" je čím dál víc stírá - nebo spíš odmítá přijímat. Jenomže totální anarchie není to pravý místo k přežití.
když nechci, tak že mně NIKDO nedostane tam, kam by chtěl on
No právě - "když nechci".
Podle pohledu zvenčí bych řekla, že na rozdíl od matky vztekajícího se dítěte v tobě ta jistota je... :D

gymnasión napsal(a):

Nech ho, ať si to vytrpí. Vztekání bez odezvy totiž sakra bolí.

To rozhodně (nejsou diváci - není divadlo) ale zase tohle někdy ublíží tomu děcku a to přece nechceme.......(říkám to proto, že mám vyzkoušených asi 250 metod boje proti vzteku pro den všední i sváteční) a navíc i člověčice/matka má jen jedny nervy a nárok na to, aby propadla hysáku.

helena napsal(a):

tak by jim autoritářská výchova byla úplně k ničemu
Mňo... ona úplně "liberální" taky není to pravý vořechový... nějaký hranice bejt musí, i když uznávám, že "svět, do kterého přijdou" je čím dál víc stírá - nebo spíš odmítá přijímat. Jenomže totální anarchie není to pravý místo k přežití.
když nechci, tak že mně NIKDO nedostane tam, kam by chtěl on
No právě - "když nechci".
Podle pohledu zvenčí bych řekla, že na rozdíl od matky vztekajícího se dítěte v tobě ta jistota je... :D

Jo - však říkám, že jsem asi tou liberalitou taky něco napáchala. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí...no a ta jistota je ve mně ale proto, že já už to mám komplet za sebou, já vidím výsledky a vidím, že mé dílo je dobré - to jsem teda jako matka taky neměla a taky jsem byla nejistá, jako Tuli a budovala hranice za pochodu. Popravdě, když jsi sama prošla výchovou na prd, tak jedna může být ráda, že jí z děcka nevyrostl kriminálník a všechno ostatní je bonus :cool:

jedna může být ráda, že jí z děcka nevyrostl kriminálník a všechno ostatní je bonus
Tak tak... nebo z matky, že

To taky :cool::lol:

Lupi, máš pravdu. Takové dítě v 16 je rozhodně lepší než kriminálník :D :godlike:

Takové dítě v 16 je rozhodně lepší než kriminálník
Zas o tom nebuď tak přesvědčená... nastanou okamžiky v životě matky, kdy by šestnáctiletýho puberťáka s radostí vyměnila třeba za kultivovanýho tuneláře...

Heleno,
když se to vezme kolem a kolem, tak vlastně nic není čistě špatně ;)

Jinak on je Davídek skvělý, všichni ve školce ho mají rádi, učitelky o něm mluví jako o zlatíčku. On jinde nezlobí, to potěšení máme jen my rodiče :lol:

Zdenek Matejcek :godlike:

Tulipánka napsal(a):

Asi trochu hloupý název, nicméně bych potřebovala poradit.
Stále se v poslední době řeší otázka nevýchovy, spratků, nastavování hranic...
Mám totiž pořád problém se synem. Je mu 6 roků. Jedna paní, která se prý dokáže nacítit, mi řekla, že pokud budu v takovéto výchově pokračovat, tak budu mít z dítěte spratka, co mi domů přivede v 16 dítě.
Snažím se totiž o výchovu, kde se snažím co nejvíc vyhýbat trestům, zákazům, nařízením. Nechci, aby mé dítě vyrostlo v neustálém strachu, jako já. Chtěla bych, aby si dítě uvědomovalo následky svého jednání a proto to neudělalo, ne proto, že bude mít strach z výprasku.
Jenže syn mi to vůbec neulehčuje. Odsekává, občas i křičí nebo řekne, že to nebude dělat. A protože je ještě malý, nemůžu ho nechat pocítit následky svého jednání (nemůžu ho nechat samotného v obchodě na rušné ulici). Ano, asi jsem moc hodná, nejistá, on to cítí. Ale na druhou stranu, když zvýším hlas a řeknu to opravdu tvrdě, tak většinou poslechne (pokud tedy není unavený).
Jenže to už pak popírám vztah rodič*dítě jako partner, protože se musí podřizovat.
Mám pocit, že dítě v 6 letech ještě nechápe partnerství a pokud mu dá člověk volnost, tak začne překračovat hranice a začne si myslet, že on je tady ten pán.
Co myslíte vy?

Biť ho nemusíš, ale zvýšiť naňho hlas nevidím ako problém - občas je to dokonca v jeho záujme. :jojo: tvojou úlohou je podľa mňa pripraviť ho na samostatný život, a ak si myslíš, že v tom živote naňho nikto nikdy hlas nezvýši, tak ťa uisťujem, že sa mýliš. Svojmu dieťaťu nemáš byť partnerom (alebo nie len), ale rodičom. Aj v pôvodných spoločenstvách, ktoré deti zbožňovali a netrestali, mali deti svoje  PRIRODZENÉ obmedzenia (napr. neskákali rodičom do reči, šli až za nimi, apod.) a nikto ich nespochybňoval. keď sa vzpierali, dospelí ich (prípadne po porade, vzájomnej, s náčelníkom, so šamanom...) potrestali. Záujem celku ide nad záujem jednotlivca, aj keď je to dieťa. Vzťah rodič-dieťa NIE JE hlavne partnerský, nikdy nebol a nikdy nebude- aj keď sa mnohí, najmä osamelé matky bez partnera, snažia to poprieť.  Ak nemáš partnera, nájdi i rovnocenného, ale nerob si ho z dieťaťa...

Tulipánka napsal(a):

Díky za rady :)
Je ale pravda, že když přitvrdím, že se syn vzteká o hodně víc.
Viděla jsem u Katky Králové v Nevýchově a i u Hanky Havrilcové (její i mé kamarádky), že jim domluva i s malými dětmi funguje. Ale evidentně to není pro každé dítě....
A máte pravdu: tak moc se snažím neopakovat chyby své matky a přitom je to přeci můj život a tak bych měla brát ohled v první řadě na sebe :jojo:

Ja som sa snažila neopakovať chyby mojich rodičov, chcela som dať nevlastnému synovi benevolentnú výchovu - a v puberte potom zašiel až do krajnosti, len aby nás - oboch rodičov - donútil nastaviť mu hranice. On zjavne nebol ten správny typ na benevolentnú výchovu, holt... nehľadiac na ďalšie okolnosti jeho ne/výchovy.

helena napsal(a):

Takové dítě v 16 je rozhodně lepší než kriminálník
Zas o tom nebuď tak přesvědčená... nastanou okamžiky v životě matky, kdy by šestnáctiletýho puberťáka s radostí vyměnila třeba za kultivovanýho tuneláře... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

:lol::supr:

Ale někdy je kultivovaný spratek na zabití víc, jak obyč. :gloria:

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

souhlasím.

Ale někdy je kultivovaný spratek na zabití víc, jak obyč.
Když si ho rodičové vykultivovali, ať trpěj...

Míša Kulička napsal(a):

helena napsal(a):

Takové dítě v 16 je rozhodně lepší než kriminálník
Zas o tom nebuď tak přesvědčená... nastanou okamžiky v životě matky, kdy by šestnáctiletýho puberťáka s radostí vyměnila třeba za kultivovanýho tuneláře... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

:lol::supr:

Ale někdy je kultivovaný spratek na zabití víc, jak obyč. :gloria:

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET... teda aspoň mě jo :)
Vlastně všíchni spratci...

Selima napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Díky za rady :)
Je ale pravda, že když přitvrdím, že se syn vzteká o hodně víc.
Viděla jsem u Katky Králové v Nevýchově a i u Hanky Havrilcové (její i mé kamarádky), že jim domluva i s malými dětmi funguje. Ale evidentně to není pro každé dítě....
A máte pravdu: tak moc se snažím neopakovat chyby své matky a přitom je to přeci můj život a tak bych měla brát ohled v první řadě na sebe :jojo:

Ja som sa snažila neopakovať chyby mojich rodičov, chcela som dať nevlastnému synovi benevolentnú výchovu - a v puberte potom zašiel až do krajnosti, len aby nás - oboch rodičov - donútil nastaviť mu hranice. On zjavne nebol ten správny typ na benevolentnú výchovu, holt... nehľadiac na ďalšie okolnosti jeho ne/výchovy.

Taky to tak vidím. A je dobrý nápad domluvit s ní v určitých směrech hranice a pokud je dodrží, bude mít benevolentní výchovu :supr:

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

Evo,
já to tak nastavené měla - dítě/rodič. Ale když vidím kamarádku, která opravdu s dcerou jedná jako partner s partnerem a funguje jim to (na všem se domluví), tak si říkám, jestli to nedělám blbě, víš?

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

Evo,
já to tak nastavené měla - dítě/rodič. Ale když vidím kamarádku, která opravdu s dcerou jedná jako partner s partnerem a funguje jim to (na všem se domluví), tak si říkám, jestli to nedělám blbě, víš?

Tam už jsou ty hranice nastavený.
Nebo druhá verze:
matka to dítě ukecá (kdovíjak), což může být na pováženou. Ono není všechno zlato, co se třpytí...

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET
Tak trp...

helena napsal(a):

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET
Tak trp... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

Helušo :), netrpim... A víš co? Vidim, že SPRATCI některý věci posouvají do roviny, kterou sama neznám. Fakt mě zajímá pochopit, co je v jiné generaci jinak. Už jazyk je jinej, jiný pochopení, jiný kulisy (i když děj je furt stejnej :) )... šíleně mě to zajímá...
Což neznamená bezhraničnost

helena napsal(a):

Ale někdy je kultivovaný spratek na zabití víc, jak obyč.
Když si ho rodičové vykultivovali, ať trpěj... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

"Jak jste si mě vychovali, takovou mě máte" :gloria:

gymnasión napsal(a):

Kultivovaní spratci Tě nutí MYSLET... teda aspoň mě jo :)
Vlastně všíchni spratci...

No právě ... a víš, jak to bolí? :D

SPRATCI některý věci posouvají do roviny, kterou sama neznám. Fakt mě zajímá pochopit, co je v jiné generaci jinak.
I když máš motivaci, můžeš trpět... :D
PS - prosím o jiný oslovení, jinak trpím taky... nebo je to zkouška "jinýho jazyka"? :lol:

"Jak jste si mě vychovali, takovou mě máte"
Mnohem větší prů...švih je kultivovanej fracek nekultivovanejch rodičů... takovej genetickej fórek :vissla:

ahoj tuli
ja vyv
chovavam tak ze srozumitelne vysvetlim co nechci a proc. Nepouzivam vety "jsi zly" ale " to co delas je spatne. Nerikam jsi hodny ale "to co delas je zpravne"  Dite neodmenuju, neni to cvicene zviratko. A kdyz neco provedou jdou sedet na zidli. V koute se valeli, loupali tapetu a tak, zidle je uprostred chodby takze kdyz sedi, opravdu se nudi. A tady jsme u te domluvy. Vzdycky je upozornim dopredu. Kdo bude delat to a to pujde sedet. Maji z te zidle takovy strach ze se neperou ani v aute ani nerozbihaji v obchode.  Jde pak o to, kdyz jednou reknu ze doma budou sedet, tak to taky dodrzium. Po trestu se zeptam proc sedeli a musi mi to vysvetlit. Rict omlouvam se mami. a Pak jim dam pusu a uz se k tomu nevracim...... No snad ti to pomuze

helena napsal(a):

SPRATCI některý věci posouvají do roviny, kterou sama neznám. Fakt mě zajímá pochopit, co je v jiné generaci jinak.
I když máš motivaci, můžeš trpět... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
PS - prosím o jiný oslovení, jinak trpím taky... nebo je to zkouška "jinýho jazyka"? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Mea culpa, mea maxima culpa :godlike:, never ever again :lol:
(pokud totálně nezapomenu)

helena napsal(a):

SPRATCI některý věci posouvají do roviny, kterou sama neznám. Fakt mě zajímá pochopit, co je v jiné generaci jinak.
I když máš motivaci, můžeš trpět... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Je to fakt vopruz :lol:
Ne. Vážně: je to vopruz, ale prostě tomu chci dát prostor, už jenom z toho titulu, že nejsem vševědoucí...
Nemusim bejt v úsudku rychlá (a první) za každou cenu
... nebo: cos chtěla říct? Nepochopila jsem?

helena napsal(a):

"Jak jste si mě vychovali, takovou mě máte"
Mnohem větší prů...švih je kultivovanej fracek nekultivovanejch rodičů... takovej genetickej fórek :vissla:

Nejen to... právě pseudo "chytrej" dospělej /(tedy, ehm, ja sama) skočí na takovej blábol vycinkanýho děťátka :). Co s tim, do prkýnka?

cos chtěla říct?
Že i kontakt s kultivovaným spratkem, kterej může bejt obecně obohacující (ten kontakt, prosím ), současně může i zatraceně bolet (ne spratka )... aneb i když neskonale toužíš po medaili v maratónu, kyselina mléčná číhá...
Co s tim, do prkýnka?
Smířit se, má milá... když jsem kdysi váhala, zda své dítě zabít nebo bejt pyšná na jeho samostatnost, zvolila jsem možnost b)
Je to velmi úlevné...

helena napsal(a):

cos chtěla říct?
Že i kontakt s kultivovaným spratkem, kterej může bejt obecně obohacující (ten kontakt, prosím http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), současně může i zatraceně bolet (ne spratka http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png)... aneb i když neskonale toužíš po medaili v maratónu, kyselina mléčná číhá...
Co s tim, do prkýnka?
Smířit se, má milá... když jsem kdysi váhala, zda své dítě zabít nebo bejt pyšná na jeho samostatnost, zvolila jsem možnost b) http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Je to velmi úlevné...

jasně, to vše je implicitní riziko podnikání.
Medaile nehraje roli. Vítězství a jiný ptákoviny jsou pro mláďata :lol:

Medaile nehraje roli.
V tomto případě medaile = motivace... není důležitý zvítězit...

helena napsal(a):

Medaile nehraje roli.
V tomto případě medaile = motivace... není důležitý zvítězit...

...stačí vyhrát :lol: :lol: :lol:
Coz je v dusledku smutny...

Tů Tulipánka - řekla bych, že tento článek je docela k věci ...

Tulipánka napsal(a):

Jenže to už pak popírám vztah rodič*dítě jako partner, protože se musí podřizovat.
Mám pocit, že dítě v 6 letech ještě nechápe partnerství a pokud mu dá člověk volnost, tak začne překračovat hranice a začne si myslet, že on je tady ten pán.

Co je to za blbost? Rodič a dítě jako partneři?
Za své dítě neseš zodpovědnost ty, tak jaké partnerství?
Na tobě je, abys mu tu zodpovědnost předávala tak, jak je schopen ji nést. A to až do jeho plnoletosti, kdy si ji převezme celou.
A především - tenhle kluk by už pomalu měl být na území mužů. Hlavně táta by mu svým příkladem měl vysvětlit, co je a není správné a tebe by tímhle vůbec neměli už obtěžovat.

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Asi trochu hloupý název, nicméně bych potřebovala poradit.
Stále se v poslední době řeší otázka nevýchovy, spratků, nastavování hranic...
Mám totiž pořád problém se synem. Je mu 6 roků. Jedna paní, která se prý dokáže nacítit, mi řekla, že pokud budu v takovéto výchově pokračovat, tak budu mít z dítěte spratka, co mi domů přivede v 16 dítě.

Takhle "nacítit" se umí každej. Je to prostě věta typu obecný blábol :lol:

Snažím se totiž o výchovu, kde se snažím co nejvíc vyhýbat trestům, zákazům, nařízením. Nechci, aby mé dítě vyrostlo v neustálém strachu, jako já.

Se vykašli na starý mrtvý křivdy, nikdo z toho nic nemá, a ty už vůbec ne :reta:

Chtěla bych, aby si dítě uvědomovalo

to je poněkud předčasnéééé :)

následky svého jednání a proto to neudělalo, ne proto, že bude mít strach z výprasku.
Jenže syn mi to vůbec neulehčuje. Odsekává, občas i křičí nebo řekne, že to nebude dělat. A protože je ještě malý, nemůžu ho nechat pocítit následky svého jednání (nemůžu ho nechat samotného v obchodě na rušné ulici). Ano, asi jsem moc hodná, nejistá, on to cítí. Ale na druhou stranu, když zvýším hlas a řeknu to opravdu tvrdě, tak většinou poslechne (pokud tedy není unavený).
Jenže to už pak popírám vztah rodič*dítě jako partner

(a tuhle duchaplný blábol jsi vyčetla kde? :lol:)

, protože se musí podřizovat.
Mám pocit, že dítě v 6 letech ještě nechápe partnerství a pokud mu dá člověk volnost, tak začne překračovat hranice a začne si myslet, že on je tady ten pán.
Co myslíte vy?

Vykašli se na "duchovno" ve výchově a nekomplikuj si život :).

Na duchovno se asi nelze vykašlat, protože to má v sobě každý člověk, ale na duc-ho :-) se vykašli rozhodně.
Zapomeň na bláboly o partnerství rodič - dítě a chovej se zodpovědně, aby se to kluk měl od koho naučit.
A nejen ty, celá rodina, otec především. Protože on je teď pro syna důležitější než ty, jen on ho může naučit, jak se chová chlap. Případně všichni další chlapi v rodině.

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Děláš si srandu? :co:

Pan,
od jeho 6. narozenin se ho snažím "předávat" tatínkovi, ale tak nějak víceméně bezúspěšně. Jako by si k němu manžel nedokázal najít cestu. Max. když mu syn asistuje při něčem, co manžel dělá, ale jinak aktivitu pro něj nevymyslí. Na to on není. Rád ho má, ale prostě není vůbec akční.

Míšo, díky moc :)

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Nech ho, ať si to vytrpí. Vztekání bez odezvy totiž sakra bolí.
Tim jsi podlehla. 1:0 pro mladýho :supr: :lol:

Nejen to..chováš se stejně jako tvoje matka, jen jinak...... podstata je stejná :(

Pandorraa napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Děláš si srandu? :co:

V čem si dělám srandu? Že pak zuřím jak rozzuřený býk? ;)

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Nech ho, ať si to vytrpí. Vztekání bez odezvy totiž sakra bolí.
Tim jsi podlehla. 1:0 pro mladýho :supr: :lol:

Nejen to..chováš se stejně jako tvoje matka, jen jinak...... podstata je stejná :(

To je trochu naturalisticky odvážný, a tim bych si netroufla argumentovat... no budiz... Frojd je dneska už trochu mrtvej, na matky se nehraje, pánč jsou zhusta mrtvý, v domově důchodců, nebo jinak dehonestovaný...

No, já si myslím, že je přirozené, když mě dítě vytočí, že se rozčílím. Konec konců jsem taky býk.
Tady není diskuze o tom, zda reaguji správně či ně, mě opravdu jde jen o to, zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu.
Jak pak takhle člověk "vrávorá" mezi dvěma možnostma, tak pak žádná není v pořádku. Troufla bych si tvrdit, že má největší slabost je opravdu jen to, že si nejsem jistá tím, co dělám. Opravdu je třeba ta nejistota hlavní problém.

Tulipánka napsal(a):

No, já si myslím, že je přirozené, když mě dítě vytočí, že se rozčílím. Konec konců jsem taky býk.
Tady není diskuze o tom, zda reaguji správně či ně, mě opravdu jde jen o to, zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu.
Jak pak takhle člověk "vrávorá" mezi dvěma možnostma, tak pak žádná není v pořádku. Troufla bych si tvrdit, že má největší slabost je opravdu jen to, že si nejsem jistá tím, co dělám. Opravdu je třeba ta nejistota hlavní problém.

Stop yourself :)

Tulipánka napsal(a):

Pan,
od jeho 6. narozenin se ho snažím "předávat" tatínkovi, ale tak nějak víceméně bezúspěšně. Jako by si k němu manžel nedokázal najít cestu. Max. když mu syn asistuje při něčem, co manžel dělá, ale jinak aktivitu pro něj nevymyslí. Na to on není. Rád ho má, ale prostě není vůbec akční.

Míšo, díky moc :)

Mankote,neni to uz "trochu pozde"?:co:

helena napsal(a):

cos chtěla říct?
Že i kontakt s kultivovaným spratkem, kterej může bejt obecně obohacující (ten kontakt, prosím http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), současně může i zatraceně bolet (ne spratka http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png)... aneb i když neskonale toužíš po medaili v maratónu, kyselina mléčná číhá...
Co s tim, do prkýnka?
Smířit se, má milá... když jsem kdysi váhala, zda své dítě zabít nebo bejt pyšná na jeho samostatnost, zvolila jsem možnost b) http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Je to velmi úlevné...

Každý kontakt môže bolieť ;) , tobôž so spratkom, a ešte tomu kultivovaným. :rolleyes: Ale zároveň - alebo práve preto - sa to nevylučuje s prínosom...

Môj otec tvrdí, že "prvá povinnosť rodiča je byť nepríjemný" :/ - a jednoznačne sa toho drží. A žena, ktorá robí havajský šamanizmus a ktorú si vážim, povedala, že ona niekedy pred synmi "robila nahnevanú", hoci to tak necítila, lebo mala dojem, že je to potrebné - aby sa niečo naučili, aby pochopili svoje hranice apod. A to ju považujem za dosť benevolentnú, ale kvočkovsky ochraniteľskú... a zlepšuje sa, mladšiemu povolila motorku a staršiemu cestovanie (ale ani jedne nemá 6 rokov, uznávam).

Selima napsal(a):

Môj otec tvrdí, že "prvá povinnosť rodiča je byť nepríjemný" :/ ....

Proč mi to nikdo neřekl před dvaadvaceti lety? :D

Selima napsal(a):

... A žena, ktorá robí havajský šamanizmus a ktorú si vážim, povedala, že ona niekedy pred synmi "robila nahnevanú" ....

Aj to jsem zkoušela, ale děcko to prokouklo téměř ihned :rodna:

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Vykašli se na "duchovno" ve výchově a nekomplikuj si život :).

Na duchovno se asi nelze vykašlat, protože to má v sobě každý člověk, ale na duc-ho :-) se vykašli rozhodně.
Zapomeň na bláboly o partnerství rodič - dítě a chovej se zodpovědně, aby se to kluk měl od koho naučit.
A nejen ty, celá rodina, otec především. Protože on je teď pro syna důležitější než ty, jen on ho může naučit, jak se chová chlap. Případně všichni další chlapi v rodině.

Ale no tááááááák... :) nikdo nevi, co to slavny duchovno je, stejne jako nikdo nevi, co je sex... takze bych byla fest vopatrna :lol:. Vsichni vo tom mluvi, ale nikdo to nezna... duchovno je takovy zaříkadlo, pred kterym se kazdej zastavi :) Staci bejt realnej, to uplne staci... vcetne duchovna

Tulipánka napsal(a):

Jinak on je Davídek skvělý, všichni ve školce ho mají rádi, učitelky o něm mluví jako o zlatíčku. On jinde nezlobí, to potěšení máme jen my rodiče :lol:

Jo - jako moje dítě a její dítě a spousta jiných vzteklounků :lol: Víš, jak já pátrala po učitelkách a vedoucích a instruktorech? A všude jsem slyšela, jaké mám báječné děti......tehdy mi to bylo divný - až na toho zde citovaného Matejčka informace žádné, tak jsem nevěděla. Až na starý kolena jsem se dověděla, že tohle je právě ta lepší varianta - že to dělají děti, které se doma cítí v bezpečí :storstark: No, takže jako pomyšlení dobrý - ale že by to měl rodič ulehčeno, to teda ne :grater:

Lupi,
tak aspoň jedna dobrá zpráva, že se doma cítí v bezpečí :supr:

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

Evo,
já to tak nastavené měla - dítě/rodič. Ale když vidím kamarádku, která opravdu s dcerou jedná jako partner s partnerem a funguje jim to (na všem se domluví), tak si říkám, jestli to nedělám blbě, víš?

Počkej - a vidíš je pořád? Protože s každým dítětem se občas domluvíš.....a s některým skoro vždycky, což je pravda - ale počkej, až to její dítě přijde do puberty! Pže není všem dnům konec......moje mladší dítě bylo skvělé na domlouvání do cca 13 let, pak bylo 5 let běsu a pak zase dobrý.
Každý je originál.....nepasuj na tvého prcka, co se na něj nenapasuje, stejně musíš sama přijít na to, jak to mezi vámi bude jakžtakž fungovat. A počítej s tím, že i při nejlepší vůli a snaze v jeho dvaceti přijdeš na to, že jsi nadělala kiksy ve výchově :)

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

Evo,
já to tak nastavené měla - dítě/rodič. Ale když vidím kamarádku, která opravdu s dcerou jedná jako partner s partnerem a funguje jim to (na všem se domluví), tak si říkám, jestli to nedělám blbě, víš?

Tam už jsou ty hranice nastavený.
Nebo druhá verze:
matka to dítě ukecá (kdovíjak), což může být na pováženou. Ono není všechno zlato, co se třpytí...

Anebo tak :jojo:

helena napsal(a):

Smířit se, má milá... když jsem kdysi váhala, zda své dítě zabít nebo bejt pyšná na jeho samostatnost, zvolila jsem možnost b) http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Je to velmi úlevné...

Nejen že mi čajzne dědečka! I zážitky má stejný! :grater: Kruciš, babo...... :lol: Ano - a já dostala vynadáno, že se hned netvářím nadšeně, tak jsem musela vyložit, že se s tím napřed musím srovnat a rozhodnout se (mezi tebou zmíněnými variantami)

Tulipánka napsal(a):

Pan,
od jeho 6. narozenin se ho snažím "předávat" tatínkovi, ale tak nějak víceméně bezúspěšně. Jako by si k němu manžel nedokázal najít cestu. Max. když mu syn asistuje při něčem, co manžel dělá, ale jinak aktivitu pro něj nevymyslí. Na to on není. Rád ho má, ale prostě není vůbec akční.

Míšo, díky moc :)

Předávat tatínkovi...hm, nedivím se, že tohle nefunguje.
Uvědom si, že my mužskému světu v tomhle směru málokdy rozumíme, víme houby, co je mezi tátou a synem. Třeba je to přesně tak, jak oni dva to potřebují. A třeba ne, to nevím.
Každopádně jedno vím jistě: ty s tím nic neuděláš, "předávání nepředávání".

Tulipánka napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Heleno,
ee, když se začne vztekat, tak se rozzuřím a pak to lítá :D
No asi si spíš brání to své vydobyté území ;)

Děláš si srandu? :co:

V čem si dělám srandu? Že pak zuřím jak rozzuřený býk? ;)

Pokud před synem ztrácíš nervy a zuříš, pak se ale nediv, že se chová, jak se chová. On vlastně vůbec neví, na čem s tebou je......nepřipomíná ti to nic?

Přece TEORETICKY moc dobře víš, že v emocích nemůžeš nic vyřešit.
Tak to prostě převeď do praxe - pokud se už necháš vytočit, běž si to někde do ústraní vyřešit sama se sebou a pak teprve řeš syna. V klidu.

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Nech ho, ať si to vytrpí. Vztekání bez odezvy totiž sakra bolí.
Tim jsi podlehla. 1:0 pro mladýho :supr: :lol:

Nejen to..chováš se stejně jako tvoje matka, jen jinak...... podstata je stejná :(

To je trochu naturalisticky odvážný, a tim bych si netroufla argumentovat... no budiz... Frojd je dneska už trochu mrtvej, na matky se nehraje, pánč jsou zhusta mrtvý, v domově důchodců, nebo jinak dehonestovaný...

Tak to je tvůj názor a já ti ho neberu.
Já mám jiný.
Možná ty sis nechala matčiny geny - a nejen její, ale geny celé její rodové linie - "vyoperovat", tak pak proč ne ;)
A dehonestovaná matka, to je životní mňamka, to klidně tvrdím odvážně důrazně: p.ůser jako barák velikej :jojo:
Nikolivěk pro matku :jojo:

Tulipánka napsal(a):

No, já si myslím, že je přirozené, když mě dítě vytočí, že se rozčílím. Konec konců jsem taky býk.
Tady není diskuze o tom, zda reaguji správně či ně, mě opravdu jde jen o to, zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu.
Jak pak takhle člověk "vrávorá" mezi dvěma možnostma, tak pak žádná není v pořádku. Troufla bych si tvrdit, že má největší slabost je opravdu jen to, že si nejsem jistá tím, co dělám. Opravdu je třeba ta nejistota hlavní problém.

To přece vůbec není o výběru z možností, které jsi uvedla.
Není přirozené, když tě tvůj syn vytočí, že se rozčílíš. Můj pocit je, že o něm mluvíš tak neosobně. Jako o nějaké věci. Ty si něco naprogramuješ a ta tvá věc podle toho funguje. Dokonce jsi viděla, jak taková věc, zvaná dcerka, takhle funguje u tvé kamarádky. Pak udeří hodina H 6. narozenin a ty předáš věc otci.
Tulipánko, řekla bych, že čím víc se v vrtáš v duchovnu, tím víc je to u tebe to druhé.
Srovnej sebe, buď synovi matkou, a pak to bude fungovat.
A miluj svého syna. To není nějaké bezejmenné dítě. To je TVŮJ SYN.

Tulipánka napsal(a):

No, já si myslím, že je přirozené, když mě dítě vytočí, že se rozčílím. Konec konců jsem taky býk.
Tady není diskuze o tom, zda reaguji správně či ně, mě opravdu jde jen o to, zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu.
Jak pak takhle člověk "vrávorá" mezi dvěma možnostma, tak pak žádná není v pořádku. Troufla bych si tvrdit, že má největší slabost je opravdu jen to, že si nejsem jistá tím, co dělám. Opravdu je třeba ta nejistota hlavní problém.

Jenže Tuli, ze všeho nejdůležitější je právě to, zda ty reaguješ správně, víš?
A podle mého názoru to zbytečně hrotíš, protože ty přece nemáš jen DVĚ možnosti: jsme kámoši a nebo jsme ten, kdo trestá a ten, kdo se musí chovat tak, aby nebyl potrestán.
Ty jsi především máma, která si s výchovou syna neví rady.
Vychovávat syna je fuška, vím to dobře. Taky vím, že když se otec příliš neúčastní, je to průšvih.
Možná se spíš zaměř na svého skutečného partnera - manžela a domluvte se prvotně vy dva.

zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu
Ale prd a vořech... to je ode zdi ke zdi. Můj táta říkával "Makarenko, Komenský, Frištenský" (neználci nechať si vygůglí) - aneb střídat, střídat je třeba... podle situace. Dítě můžu nechat samostatně vybrat oblečení (době roční odpovídající) i kdyby mi z jeho kombinace kopřivka naskočila, můžu se s ním domluvit na tom, že si ne/dá k obědu i polívku a případně proč... ovšem tvrdou rukou a velice nesmlouvavě zasáhnu v okamžiku, kdy hrozí škody na životě, zdraví či majetku vlastním nebo cizím, fyzickým nebo virtuálním...

I zážitky má stejný!
Bodejť... když máme "toho samýho" dědečka...
"a já dostala vynadáno, že se hned netvářím nadšeně"
Si harantě netrouflo... on rodinnej Zeus hromovládnej nedřív "podezíral" mě, takže požadovat nějaký nadšení už by mohlo znamenat variantu a)

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

No, já si myslím, že je přirozené, když mě dítě vytočí, že se rozčílím. Konec konců jsem taky býk.
Tady není diskuze o tom, zda reaguji správně či ně, mě opravdu jde jen o to, zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu.
Jak pak takhle člověk "vrávorá" mezi dvěma možnostma, tak pak žádná není v pořádku. Troufla bych si tvrdit, že má největší slabost je opravdu jen to, že si nejsem jistá tím, co dělám. Opravdu je třeba ta nejistota hlavní problém.

Stop yourself :)

Asi tak :jojo: Souhlas.

Selima napsal(a):

Môj otec tvrdí, že "prvá povinnosť rodiča je byť nepríjemný" :/ - a jednoznačne sa toho drží. A žena, ktorá robí havajský šamanizmus a ktorú si vážim, povedala, že ona niekedy pred synmi "robila nahnevanú", hoci to tak necítila, lebo mala dojem, že je to potrebné - aby sa niečo naučili, aby pochopili svoje hranice apod. A to ju považujem za dosť benevolentnú, ale kvočkovsky ochraniteľskú... a zlepšuje sa, mladšiemu povolila motorku a staršiemu cestovanie (ale ani jedne nemá 6 rokov, uznávam).

No, to je ten rozdíl: i když to tak necítila.
A to je něco jiného, než se nechat vytočit a pak řádit jak tajfun.
Nejdřív se syn bojí a když povyroste, bude z toho mít vánoce a ještě později bude z maminčiných "záchvatů" lehce znechucený....

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Vykašli se na "duchovno" ve výchově a nekomplikuj si život :).

Na duchovno se asi nelze vykašlat, protože to má v sobě každý člověk, ale na duc-ho :-) se vykašli rozhodně.
Zapomeň na bláboly o partnerství rodič - dítě a chovej se zodpovědně, aby se to kluk měl od koho naučit.
A nejen ty, celá rodina, otec především. Protože on je teď pro syna důležitější než ty, jen on ho může naučit, jak se chová chlap. Případně všichni další chlapi v rodině.

Ale no tááááááák... :) nikdo nevi, co to slavny duchovno je, stejne jako nikdo nevi, co je sex... takze bych byla fest vopatrna :lol:. Vsichni vo tom mluvi, ale nikdo to nezna... duchovno je takovy zaříkadlo, pred kterym se kazdej zastavi :) Staci bejt realnej, to uplne staci... vcetne duchovna

Nahraď to slůvko "nikdo" slovem "já" a bude to v poho :supr:

bude z maminčiných "záchvatů" lehce znechucený
Známí měli synka a ten podobnou maminku... když už ho - jako fakt velkýho - moc prudila, jednoduše ji popadnul a zašprajcnul mezi futra... hlavou dolů, což byla pozice, z který ona se nějak nedovedla či bála dostat zpátky - a měl klid

helena napsal(a):

bude z maminčiných "záchvatů" lehce znechucený
Známí měli synka a ten podobnou maminku... když už ho - jako fakt velkýho - moc prudila, jednoduše ji popadnul a zašprajcnul mezi futra... hlavou dolů, což byla pozice, z který ona se nějak nedovedla či bála dostat zpátky - a měl klid http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Tak tohle je samozřejmě další těžce zoufalá možnost....

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Na duchovno se asi nelze vykašlat, protože to má v sobě každý člověk, ale na duc-ho :-) se vykašli rozhodně.
Zapomeň na bláboly o partnerství rodič - dítě a chovej se zodpovědně, aby se to kluk měl od koho naučit.
A nejen ty, celá rodina, otec především. Protože on je teď pro syna důležitější než ty, jen on ho může naučit, jak se chová chlap. Případně všichni další chlapi v rodině.

Ale no tááááááák... :) nikdo nevi, co to slavny duchovno je, stejne jako nikdo nevi, co je sex... takze bych byla fest vopatrna :lol:. Vsichni vo tom mluvi, ale nikdo to nezna... duchovno je takovy zaříkadlo, pred kterym se kazdej zastavi :) Staci bejt realnej, to uplne staci... vcetne duchovna

Nahraď to slůvko "nikdo" slovem "já" a bude to v poho :supr:

Neni to v poho... kdo se Tě prosil o radu? Já fakt ne.
Sorry: nejsi lepší, ani horší než kdokoli zde a kdekoli.
Za vyslechnutí rady pro mne beru 500 Kč :lol:. Takže mi dlužíš...

gymnasión, prosím, abys nemluvila za mě. Ve tvé stati o NIKDO neví. Mluv za sebe.

Tuli, proč jsi v názvu vlákna dala duchovního do uvozovek?

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Ale no tááááááák... :) nikdo nevi, co to slavny duchovno je, stejne jako nikdo nevi, co je sex... takze bych byla fest vopatrna :lol:. Vsichni vo tom mluvi, ale nikdo to nezna... duchovno je takovy zaříkadlo, pred kterym se kazdej zastavi :) Staci bejt realnej, to uplne staci... vcetne duchovna

Nahraď to slůvko "nikdo" slovem "já" a bude to v poho :supr:

Neni to v poho... kdo se Ti prosil o radu?

A sakra, není to v poho?
Máš problém s radami a nebo s prosením?
Nebo s empatií?
Koneckonců je to jedno, je to tvůj problém.

gymnasión napsal(a):

Neni to v poho... kdo se Tě prosil o radu? Já fakt ne.
Sorry: nejsi lepší, ani horší než kdokoli zde a kdekoli.
Za vyslechnutí rady pro mne beru 500 Kč :lol:. Takže mi dlužíš...

Aha, takže je to ještě horší, než se zprvu zdálo.

Za udělování rad beru i milion. Tak začni šetřit :)

Tak tohle je samozřejmě další těžce zoufalá možnost
Za takovou bych ji považovala v případě, že by bylo nutný ji pravidelně opakovat... vzhledem k tomu, že zabrala napoprvé, spíš bych volila výraz "účinná terapie"

nikdo nevi... nikdo to nezna
Špatně...

Omluva Tulip za :offtopic:

helena napsal(a):

Tak tohle je samozřejmě další těžce zoufalá možnost
Za takovou bych ji považovala v případě, že by bylo nutný ji pravidelně opakovat... vzhledem k tomu, že zabrala napoprvé, spíš bych volila výraz "účinná terapie" http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Já ti nevím, helčo, možná zabrala, nicméně líbila by se mi víc, kdyby "terapeutem" nebyl syn, ale manžel dotyčné.
A znáš to, když uděláš něco za někoho jiného, obyčejně jsi po zásluze odměněna....

Eva. napsal(a):

gymnasión, prosím, abys nemluvila za mě. Ve tvé stati o NIKDO neví. Mluv za sebe.

Máš recht, přehnala jsem to :lol:. Mea culpa :godlike:
Ale tajně si stejně myslím, že na zdejším fóru tomu tak je... včetně mne

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

gymnasión, prosím, abys nemluvila za mě. Ve tvé stati o NIKDO neví. Mluv za sebe.

Máš recht, přehnala jsem to :lol:. Mea culpa :godlike:
Ale tajně si stejně myslím, že na zdejším fóru tomu tak je... včetně mne

Tys nenapsala - na zdejším fóru.
A také jsi nenapsala - já si myslím, že nikdo... ;)
A teda, já bych si dovolila k tvému kategorickému tvrzení říct, že aspoň malinko vím, co je sex. :D

kdyby "terapeutem" nebyl syn, ale manžel dotyčné
Pouze usuzuju z mně známých indicií, že manžel pravděpodobně prošvihnul ten správnej čas.

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

gymnasión, prosím, abys nemluvila za mě. Ve tvé stati o NIKDO neví. Mluv za sebe.

Máš recht, přehnala jsem to :lol:. Mea culpa :godlike:
Ale tajně si stejně myslím, že na zdejším fóru tomu tak je... včetně mne

Tys nenapsala - na zdejším fóru.
A také jsi nenapsala - já si myslím, že nikdo... ;)
A teda, já bych si dovolila k tvému kategorickému tvrzení říct, že aspoň malinko vím, co je sex. :D

To bych si nedovolila komukoli upírat. Možností je, myslím, vždycky daleko víc, než si vůbec připustíme (krucipísek, zas mluvím v množným čísle, se snad rozdvojim, aby to bylo platný), nebo už to máš totál na háku? V tom případě gratuluju :lol:, taktéž tvým blízkým...

Máš recht, přehnala jsem to
Pamatuj, gymnasión - "Lež mi tolik nevadí, ale nenávidím nepřesnost," pravil Samuel Butler - což platí nejen konkrétně "na zdejším fóru"

Teď ti nerozumím. Tys přece prohlásila, že mimo jiné, nikdo neví, co je sex.
Nějak se do toho zamotáváš.
Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.? To je přece individuální, jak to kdo cítí. A mimochodem, já si myslím, že v podstatě vše je nějakým způsobem duchovno.

Eva. napsal(a):

Tuli, proč jsi v názvu vlákna dala duchovního do uvozovek?

Protože mi přišlo, že duchovní výchova je blbost, ale šlo mi o názory lidí, kteří se zabývají sami sebou, svými pocity ne ty, kteří si jen něco přečetli v knihách.

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tuli, proč jsi v názvu vlákna dala duchovního do uvozovek?

Protože mi přišlo, že duchovní výchova je blbost, ale šlo mi o názory lidí, kteří se zabývají sami sebou, svými pocity ne ty, kteří si jen něco přečetli v knihách.

Možná v tomto tvém názoru bude zakopaný pes.

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tuli, proč jsi v názvu vlákna dala duchovního do uvozovek?

Protože mi přišlo, že duchovní výchova je blbost, ale šlo mi o názory lidí, kteří se zabývají sami sebou, svými pocity ne ty, kteří si jen něco přečetli v knihách.

To tedy je.
Každá taková "škatulka" je blbost.
Omezuje.
Tvého syna, tebe...

Osobně vůbec netuším, co to je ta "duchovní výchova", jak by měla vypadat..

helena napsal(a):

Máš recht, přehnala jsem to
Pamatuj, gymnasión - "Lež mi tolik nevadí, ale nenávidím nepřesnost," pravil Samuel Butler - což platí nejen konkrétně "na zdejším fóru" http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

Ať je ten řízek kdo chce, je to skvělá věta. Jdu si na to uvařit kafe :) JUPÍ!
A už nepoučuj, nebo se naštvu :lol:

Eva. napsal(a):

Teď ti nerozumím. Tys přece prohlásila, že mimo jiné, nikdo neví, co je sex.
Nějak se do toho zamotáváš.
Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.? To je přece individuální, jak to kdo cítí. A mimochodem, já si myslím, že v podstatě vše je nějakým způsobem duchovno.

jsem si už popel na hlavu nasypala JEDNOU,  tož to stačí. Finito! :lol:

Tulipánko, ještě se chci zeptat, co si představuješ pod duchovní výchovou, nebo teda pod "duchovní" výchovou, jak jsi napsala.

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Nahraď to slůvko "nikdo" slovem "já" a bude to v poho :supr:

Neni to v poho... kdo se Ti prosil o radu?

A sakra, není to v poho?
Máš problém s radami a nebo s prosením?
Nebo s empatií?
Koneckonců je to jedno, je to tvůj problém.

Nepátrej. Nic bys z toho neměla :), já taky ne a myslím, že to venkoncem ani není zajímavý :lol:

A už nepoučuj, nebo se naštvu
Jaký poučování? To jsou glosy...

Tulipánko, ty zvažuješ dvě varianty - "partnertví" a formu zákazů. Ale proč? Proč si to tak vymezit?
Já jsem taky měla něco jako kamarádský vztah, ale tipuju tak od 12tilet dcery, ale ve chvíli, kdy jsem cítila, že mě někam tlačí, tak jsem zvážněla a řekla ne, takto ne.
Klidně to kamarádství jakože (přesně jak psala Pan, nejste si rovni, ty máš zodpovědnost) může být, ano, ale zase na vymezeném hřišti. A to vymezuješ  ty. Klidně ať si vybere kopačky, ale z ochodu který  vybereš ty. Tričko ať si vybere sám - ze tří předložených. Můžeš si dělat co chceš - ale na tomto prostoru.
Ale vždycky , když něco chtěla, tak jsem se snažila o tom pouvažovat, jestli je to možné a proč by to nemohla mít. Cokoliv. Pokud to fakt nešlo, tak ne, ale pokud to šlo (jde) vyhověla jsem vždy.

helena napsal(a):

A už nepoučuj, nebo se naštvu
Jaký poučování? To jsou glosy... http://fora.babinet.cz/img/smilies/gloria.gif

:lol: :supr:

Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.?
Pokud neexistuje, pak výrok "nikdo neví" je správně... každý pouze ví/zná, jaká je to jeho záležitost "individuální, jak to kdo cítí"...

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Neni to v poho... kdo se Tě prosil o radu? Já fakt ne.
Sorry: nejsi lepší, ani horší než kdokoli zde a kdekoli.
Za vyslechnutí rady pro mne beru 500 Kč :lol:. Takže mi dlužíš...

Aha, takže je to ještě horší, než se zprvu zdálo.

Za udělování rad beru i milion. Tak začni šetřit :)

Ráda si vyslechnu každou tvou radu. Z toho plyne: co rada, to 500 od Tebe pro mne... Asi ne. Myslim, že by mě to k smrti unavovalo a nudilo.

gymnasión, jaký máš problém? Mně neodpovídej. Odpověz sobě.

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Vykašli se na "duchovno" ve výchově a nekomplikuj si život :).

Na duchovno se asi nelze vykašlat, protože to má v sobě každý člověk, ale na duc-ho :-) se vykašli rozhodně.
Zapomeň na bláboly o partnerství rodič - dítě a chovej se zodpovědně, aby se to kluk měl od koho naučit.
A nejen ty, celá rodina, otec především. Protože on je teď pro syna důležitější než ty, jen on ho může naučit, jak se chová chlap. Případně všichni další chlapi v rodině.

Ale no tááááááák... :) nikdo nevi, co to slavny duchovno je, stejne jako nikdo nevi, co je sex... takze bych byla fest vopatrna :lol:. Vsichni vo tom mluvi, ale nikdo to nezna... duchovno je takovy zaříkadlo, pred kterym se kazdej zastavi :) Staci bejt realnej, to uplne staci... vcetne duchovna

Pre mňa je duchovno to, čo sa priamo netýka trojrozmenej hmoty a tohto hmotného sveta - čiže je to 99% našej skutočnosti (no, 90%, nech nežeriem, ak zarátam aj dobré jedlo a s.e.x - to mám na pomedzí telesna a duchovna :rodna: ).

Děvčata,
myslím, že je tahle debata o duc-hovnu, takže děkuji za tipy, dám si z toho něco dohromady :)

Selima napsal(a):

Pre mňa je duchovno to, čo sa priamo netýka trojrozmenej hmoty a tohto hnotného sveta - čiže je to 99% našej skutočnosti (no, 90%, nech nežeriem, ak zarátam aj dobré jedlo a s.e.x - to mám na pomedzí telesna a duchovna :rodna: ).

Jasná zpráva :lol:, máš recht... poukazuju na zkušenostní rovinu, a tam, jak se mi jeví, je vhodné se držet dost little bit zpátky, bo nepředpokládám, že je tu někdo z nás probuzený/á, osvícená/ý, či svatýá. Pánč: kdybychom tvrdily/i, že to máme na háku, tak asi netrávíme čas na tomto serveru :lol:

helena napsal(a):

zda se s dítětem na všem domlouvat a být partner nebo zda je potřeba přísnou výchovu
Ale prd a vořech... to je ode zdi ke zdi. Můj táta říkával "Makarenko, Komenský, Frištenský" (neználci nechať si vygůglí) - aneb střídat, střídat je třeba... podle situace. Dítě můžu nechat samostatně vybrat oblečení (době roční odpovídající) i kdyby mi z jeho kombinace kopřivka naskočila, můžu se s ním domluvit na tom, že si ne/dá k obědu i polívku a případně proč... ovšem tvrdou rukou a velice nesmlouvavě zasáhnu v okamžiku, kdy hrozí škody na životě, zdraví či majetku vlastním nebo cizím, fyzickým nebo virtuálním...

I zážitky má stejný!
Bodejť... když máme "toho samýho" dědečka... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
"a já dostala vynadáno, že se hned netvářím nadšeně"
Si harantě netrouflo... on rodinnej Zeus hromovládnej nedřív "podezíral" mě, takže požadovat nějaký nadšení už by mohlo znamenat variantu a) http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

Ja som riskla aj zdravie a nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej :D - ale keď začal smrkať, vypakovala som ho bez milosti nakapatého do školy. :jojo: Raz som bola za Herodesa, ale nabudúce pozrel z okna a dal si SÁM zimnú bundu. :vissla: Pravda, mňa hnala vidina sediaca za krkom, že sa s jeho otcom každú chvíľu rozídem, prídem o vplyv naňho (a on na mňa :gloria: ) a tak som sa snažila instantne ho osamostatniť a vybaviť do života...

nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej
Nekrkavčí matky tohle nezvládaj... proto jsem se lehce obávala napsat cosi podobnýho...

helena napsal(a):

Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.?
Pokud neexistuje, pak výrok "nikdo neví" je správně... každý pouze ví/zná, jaká je to jeho záležitost "individuální, jak to kdo cítí"...

Duchovno som - dúfam - trochu definovala a s.e.x definíciu ani nepotrebuje, s.e.x potrebuje hlavne prax a cvik... :rodna:

helena napsal(a):

Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.?
Pokud neexistuje, pak výrok "nikdo neví" je správně... každý pouze ví/zná, jaká je to jeho záležitost "individuální, jak to kdo cítí"...

:supr: Tez me neco podobneho napadlo, ale mela jsem problem s korektni formulaci ...

helena napsal(a):

nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej
Nekrkavčí matky tohle nezvládaj... proto jsem se lehce obávala napsat cosi podobnýho...

Ja som Macocha, ja si to môžem dovoliť... :gloria: - ale mal 12 či 13, nie 3 (pre hnidopichov a ochrancov detských práv...)

Eva. napsal(a):

Dítě potřebuje hranice. Cítí se pak bezpečně. Nemůžeš chtít u tak malého kluka to, co ty požaduješ. Ani u žádného svého dítěte. To není partner. To je syn. A ty jsi rodič. A vždy to tak bude. Nepleť si to.

Ano. Vidím to podobně. dítě potřebuje hranice, aby se cítilo bezpečně. Ale zároveň musíš dávat dost prostoru, nechat ho rozhodovat o zpočátku nedůležitých věcech, dávat alternativy. Ale už odmala, 6 let už je docela dost.
Ty to Tuli moc hrotíš - buď, anebo. Já už mám syna dospělého a troufnu si tvrdit, že jsme partneři, někdy se jdu poradit já s ním, někdy on se mnou. Ale šlo to tak nějak postupně, nenásilně.
A každé dítě je jiné, čili není žádný "univerzální návod". Já měla dítě hodně aktivní a zvídavé, takže jsem ho hodně podporovala v jeho zálibách, ale zároveň jsem byla hodně důsledná. Ta důslednost je myslím důležitá. Ne přísnost nebo křik.
Ale já měla na syna velké štěstí, od mala jsme se na vše domluvili, trestat jsem ho vlsstně nemusela. Ale musela jsem dělat tatínka i maminku, takže  pro mě trochu schýza.

helena napsal(a):

nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej
Nekrkavčí matky tohle nezvládaj... proto jsem se lehce obávala napsat cosi podobnýho...

No prosímtě :co: nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti! Já jsem opravdu hodně trpělivá osoba, takže u nás to probíhalo s mezistupněm půjčování MÉ bundy a když jsem mrzla napotřetí, přistoupila jsem k bodu bé samozřejmě taktéž :cool:
Hele ale tuhle mi říkala kamarádka, sama máma tříletého robátka, že zná rodiče, kteří se svých usmrkánků BOJEJ! :co: Jakože doopravdy!! Tak tomu říkám průser, Tuli - tam nepotřebuješ nikoho s vhledem, aby bylo jasný, že robátko dopadne na hubu rovnou na beton. A je fuk, že bude třeba natřenej nazeleno......

No a duchovní výchova?
Jestli jsi tím myslela benevolentní výchovu, volnou, kdy si dítě může dělat co chce - tak označení duchovní není na místě.
Myslím, že výchova je komplexní
A dítě je jak opička. Dcera říká ty samé fráze - "stůj nebo tě zmelu" (psovi), což s oblibou říkám já, a já to nevědomě  přejala od mámy.  Nebo věta "nenechávej tu ledničku otevřenou" - tu jsem doma slyšela tisíckrát. Pak jsem se teprve až jako dospělá zamýšlela proč to říkám..

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej
Nekrkavčí matky tohle nezvládaj... proto jsem se lehce obávala napsat cosi podobnýho...

No prosímtě :co: nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti! Já jsem opravdu hodně trpělivá osoba, takže u nás to probíhalo s mezistupněm půjčování MÉ bundy a když jsem mrzla napotřetí, přistoupila jsem k bodu bé samozřejmě taktéž :cool:
Hele ale tuhle mi říkala kamarádka, sama máma tříletého robátka, že zná rodiče, kteří se svých usmrkánků BOJEJ! :co: Jakože doopravdy!! Tak tomu říkám průser, Tuli - tam nepotřebuješ nikoho s vhledem, aby bylo jasný, že robátko dopadne na hubu rovnou na beton. A je fuk, že bude třeba natřenej nazeleno......

A to ja by som zasa detičky nepodceňovala - ony nie sú blbé a rýchlo pochopia nielen, že "Čo je dovolené Bohovi, nie je dovolené volovi", ale aj že čo si dovolia doma, za to vonku dostanú po čuni... Tak to proste budú robiť len doma a len tam, kde im to prejde... :jojo: Toto vidím ja aj za tými deťmi(sorry za zobratie ilúzií), ktoré sú vonku vzorné a doma držkaté a ramenaté. Sú to proste bystré detičky, ktoré vedia, kde si čo môžu dovoliť. :vissla:

Judyna napsal(a):

Ta důslednost je myslím důležitá. Ne přísnost nebo křik.

Hm, to je pravda, Judy. Ale to někdo má a někdo ne - a kdo ne, ten se moří.....já mám třeba důslednost shůry danou, ale co neumím a co mi dělá ale fakt strašlivý problémy, je načasování...takový to "snídaně v sedm, svačinka v deset..." ježíši! Stíhat vlaky bylo pro mně životní utrpení. No a moje mladší dítě naopak přesně tohle potřebovalo a potřebuje. Tak dostalo chuděrka matku, rozmazanou v čase :lol: Za to jsem se jí omlouvala odmalinka; věděla jsem, že by uvítala, kdyby jídlo/spaní/hraní bylo v určité hodiny.....ale to si holt měla asi vybrat jinou mamku :gloria:

A tá havajská šamanka (z Poľska ;) ) hovorila jednu hroznú vec: viac než to, čo hovoríme, záleží na tom, čo robíme - tým tie deti vychovávam úplne najviac... reči idú jedným uchom dnu a druhým von (bohužiaľ), ale život a vzorce sa pozorne odkukávajú... :kapitulation:

Selima napsal(a):

Ja som riskla aj zdravie a nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej :D - ale keď začal smrkať, vypakovala som ho bez milosti nakapatého do školy. :jojo: Raz som bola za Herodesa, ale nabudúce pozrel z okna a dal si SÁM zimnú bundu. :vissla: Pravda, mňa hnala vidina sediaca za krkom, že sa s jeho otcom každú chvíľu rozídem, prídem o vplyv naňho (a on na mňa :gloria: ) a tak som sa snažila instantne ho osamostatniť a vybaviť do života...

Myslím, že bychom mohly založit klub krkavčích matek ... :lol:

Selima napsal(a):

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

nechala som tvrdohlavca chodiť v lete v zimnej bunde a v zime v letnej
Nekrkavčí matky tohle nezvládaj... proto jsem se lehce obávala napsat cosi podobnýho...

No prosímtě :co: nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti! Já jsem opravdu hodně trpělivá osoba, takže u nás to probíhalo s mezistupněm půjčování MÉ bundy a když jsem mrzla napotřetí, přistoupila jsem k bodu bé samozřejmě taktéž :cool:
Hele ale tuhle mi říkala kamarádka, sama máma tříletého robátka, že zná rodiče, kteří se svých usmrkánků BOJEJ! :co: Jakože doopravdy!! Tak tomu říkám průser, Tuli - tam nepotřebuješ nikoho s vhledem, aby bylo jasný, že robátko dopadne na hubu rovnou na beton. A je fuk, že bude třeba natřenej nazeleno......

A to ja by som zasa detičky nepodceňovaal - ony nie sú blbé a rýchlo pocohpia nielen, že "Čo je dovolené Bohovi, nie je dovolené volovi", ale aj že čo si dovolia doma, za to vonku dostanú po čuni... Tak to proste budú robiť len doma a len tam, kde im to prejde... :jojo: Toto vidím ja aj za tými deťmi(sorry za zobratie ilúzií), ktoré sú vonku vzorné a doma držkaté a ramenaté. Sú to proste bystré detičky, ktoré vedia, kde si čo môžu dovoliť. :vissla:

Možno aj, Seli - ale že by ich to vybavilo dobre do života, to si fakt nemyslím.....ona tiež nemyslela, že držkaté a ramenaté - moje například sú držkaté ažaž, keď na to príde. Ona hovorila o rodičoch, čo sa ponášajú na majiteľov takých tých malých psíkov, čo terorizujú celú famíliu: "do MOJHO kresla? Nech ťa ani nenapadne!!" Také čosi.

nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti!
Si piš... nakonec sama vidíš, k jakejm koncům vede snaha bejt nekrkavčí... dilema a depky maj matky - a "malinkatej prevít" si ty letní šatičky v lednu stejně vezme. Rozdíl je v tom, kdo celej proces řídí... ;)

Wikina napsal(a):

No a duchovní výchova?

No já třeba souhlasím s Marcelem, že "nelze být neduchovní" - takže to neřeším :) Duchovní je všechno a výchova obzvláště - protože tělo trénujeme, ducha vychováváme.

Selima napsal(a):

helena napsal(a):

Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.?
Pokud neexistuje, pak výrok "nikdo neví" je správně... každý pouze ví/zná, jaká je to jeho záležitost "individuální, jak to kdo cítí"...

Duchovno som - dúfam - trochu definovala a s.e.x definíciu ani nepotrebuje, s.e.x potrebuje hlavne prax a cvik... :rodna:

Kde si vo tom tajně pokecáme? ...aby jako fakt nikdo nevěděl, že to nejni až takovej zázrak, jak píšou v Blesku...

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

lupina montana napsal(a):

No prosímtě :co: nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti! Já jsem opravdu hodně trpělivá osoba, takže u nás to probíhalo s mezistupněm půjčování MÉ bundy a když jsem mrzla napotřetí, přistoupila jsem k bodu bé samozřejmě taktéž :cool:
Hele ale tuhle mi říkala kamarádka, sama máma tříletého robátka, že zná rodiče, kteří se svých usmrkánků BOJEJ! :co: Jakože doopravdy!! Tak tomu říkám průser, Tuli - tam nepotřebuješ nikoho s vhledem, aby bylo jasný, že robátko dopadne na hubu rovnou na beton. A je fuk, že bude třeba natřenej nazeleno......

A to ja by som zasa detičky nepodceňovaal - ony nie sú blbé a rýchlo pocohpia nielen, že "Čo je dovolené Bohovi, nie je dovolené volovi", ale aj že čo si dovolia doma, za to vonku dostanú po čuni... Tak to proste budú robiť len doma a len tam, kde im to prejde... :jojo: Toto vidím ja aj za tými deťmi(sorry za zobratie ilúzií), ktoré sú vonku vzorné a doma držkaté a ramenaté. Sú to proste bystré detičky, ktoré vedia, kde si čo môžu dovoliť. :vissla:

Možno aj, Seli - ale že by ich to vybavilo dobre do života, to si fakt nemyslím.....ona tiež nemyslela, že držkaté a ramenaté - moje například sú držkaté ažaž, keď na to príde. Ona hovorila o rodičoch, čo sa ponášajú na majiteľov takých tých malých psíkov, čo terorizujú celú famíliu: "do MOJHO kresla? Nech ťa ani nenapadne!!" Také čosi.

:) Ale mne sa to prirovnanie páči... Jeden môj bývalý mal lhasa apso, okolo ktorého sa bál prejsť - vlastne cleá rodina mala zákaz prejsť okolo jeho pelíšku. Len ja som chodila, keď bol na mňa zlý, zavrčala som, zaštekala, pripravená pobiť sa - a odvtedy som mala Raum frei, voľne som chodila okolo neho. :jojo: A milý Kráľ Lhasa apso (mmch menom Rádža :dumbom: ) to skúsil párkrát aj na iných, ale "se zlou potázal", u psov aj u ľudí, tak sa naučil dávať si bacha, kde môže robiť ramená a kde nie.

takých tých malých psíkov, čo terorizujú celú famíliu
Asi jsem tu smečku vychovala dobře, protože dodnes slýchám, že ten, kdo terorizoval "celú famíliu" jsem byla já :vissla:

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

helena napsal(a):

Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.?
Pokud neexistuje, pak výrok "nikdo neví" je správně... každý pouze ví/zná, jaká je to jeho záležitost "individuální, jak to kdo cítí"...

Duchovno som - dúfam - trochu definovala a s.e.x definíciu ani nepotrebuje, s.e.x potrebuje hlavne prax a cvik... :rodna:

Kde si vo tom tajně pokecáme? ...aby jako fakt nikdo nevěděl, že to nejni až takovej zázrak, jak píšou v Blesku...

A v Brave... ale toto už trochu vyzerá ako pozvanie na rande :P - v tomto kontexte... :co:

helena napsal(a):

nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti!
Si piš... nakonec sama vidíš, k jakejm koncům vede snaha bejt nekrkavčí... dilema a depky maj matky - a "malinkatej prevít" si ty letní šatičky v lednu stejně vezme. Rozdíl je v tom, kdo celej proces řídí... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Což to já měla dilemat a depek! Nevím, v čem to venkoncem spočinulo......

lupina montana napsal(a):

Wikina napsal(a):

No a duchovní výchova?

No já třeba souhlasím s Marcelem, že "nelze být neduchovní" - takže to neřeším :) Duchovní je všechno a výchova obzvláště - protože tělo trénujeme, ducha vychováváme.

Neasi.
Pro neinformované - to znamená ano. (haranti mě tomu učili rok)

Selima napsal(a):

A tá havajská šamanka (z Poľska ;) ) hovorila jednu hroznú vec: viac než to, čo hovoríme, záleží na tom, čo robíme - tým tie deti vychovávam úplne najviac... reči idú jedným uchom dnu a druhým von (bohužiaľ), ale život a vzorce sa pozorne odkukávajú... :kapitulation:

To je, myslím, dost důležité ... cholerická matka těžko vychová z dítěte klidného flegmatika ... příklad a/nebo geny nevočůráš ... jde o to udržet zdravou míru, temperament dítko i matka těžko potlačí.

helena napsal(a):

takých tých malých psíkov, čo terorizujú celú famíliu
Asi jsem tu smečku vychovala dobře, protože dodnes slýchám, že ten, kdo terorizoval "celú famíliu" jsem byla já :vissla:

Hurá! konečně něco, co máme jinak! :lol: Já ne....z teroru jsem nebyla obviněna nikdy, myslím. A vidíš - výsledky nakonec zřejmě podobné.

Wikina napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Wikina napsal(a):

No a duchovní výchova?

No já třeba souhlasím s Marcelem, že "nelze být neduchovní" - takže to neřeším :) Duchovní je všechno a výchova obzvláště - protože tělo trénujeme, ducha vychováváme.

Neasi.
Pro neinformované - to znamená ano. (haranti mě tomu učili rok)

:lol: zapomnělas dodat, že k tomu musíš udělat takovej ten xicht "vona je úplně blbá, nebo co" :lol: Moje dětinky říkávaly "Supatneee?" Což byla zkratka z "jsi asi upad, ne?" ale to už je patrně demode.

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Duchovno som - dúfam - trochu definovala a s.e.x definíciu ani nepotrebuje, s.e.x potrebuje hlavne prax a cvik... :rodna:

Kde si vo tom tajně pokecáme? ...aby jako fakt nikdo nevěděl, že to nejni až takovej zázrak, jak píšou v Blesku...

A v Brave... ale toto už trochu vyzerá ako pozvanie na rande :P - v tomto kontexte... :co:

Houby... leda návštěva divadla komedie :lol:

Selima napsal(a):

Jeden môj bývalý mal lhasa apso, okolo ktorého sa bál prejsť - vlastne cleá rodina mala zákaz prejsť okolo jeho pelíšku. Len ja som chodila, keď bol na mňa zlý, zavrčala som, zaštekala, pripravená pobiť sa - a odvtedy som mala Raum frei, voľne som chodila okolo neho. :jojo: A milý Kráľ Lhasa apso (mmch menom Rádža :dumbom: ) to skúsil párkrát aj na iných, ale "se zlou potázal", u psov aj u ľudí, tak sa naučil dávať si bacha, kde môže robiť ramená a kde nie.

Amen :gloria: Lebo si myslím, že tam je zakopaný....lhasa apso :cool: Všetko ostatné sa nejako dá otentočkovať.

Selima napsal(a):

A tá havajská šamanka (z Poľska ;) ) hovorila jednu hroznú vec: viac než to, čo hovoríme, záleží na tom, čo robíme - tým tie deti vychovávam úplne najviac... reči idú jedným uchom dnu a druhým von (bohužiaľ), ale život a vzorce sa pozorne odkukávajú... :kapitulation:

Tak to je teda fakt. :storstark:

helena napsal(a):

nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti!
Si piš... nakonec sama vidíš, k jakejm koncům vede snaha bejt nekrkavčí... dilema a depky maj matky - a "malinkatej prevít" si ty letní šatičky v lednu stejně vezme. Rozdíl je v tom, kdo celej proces řídí... ;)

Tak tak.

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

takých tých malých psíkov, čo terorizujú celú famíliu
Asi jsem tu smečku vychovala dobře, protože dodnes slýchám, že ten, kdo terorizoval "celú famíliu" jsem byla já :vissla:

Hurá! konečně něco, co máme jinak! :lol: Já ne....z teroru jsem nebyla obviněna nikdy, myslím. A vidíš - výsledky nakonec zřejmě podobné.

A to já zase jo, i když naprosto lživě a bezpředmětně. :D

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Neni to v poho... kdo se Ti prosil o radu?

A sakra, není to v poho?
Máš problém s radami a nebo s prosením?
Nebo s empatií?
Koneckonců je to jedno, je to tvůj problém.

Nepátrej. Nic bys z toho neměla :), já taky ne a myslím, že to venkoncem ani není zajímavý :lol:

Asi to nechápeš, tak ještě jednou a naposled: Koneckonců je to jedno, je to tvůj problém. :jojo:

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

A sakra, není to v poho?
Máš problém s radami a nebo s prosením?
Nebo s empatií?
Koneckonců je to jedno, je to tvůj problém.

Nepátrej. Nic bys z toho neměla :), já taky ne a myslím, že to venkoncem ani není zajímavý :lol:

Asi to nechápeš, tak ještě jednou a naposled: Koneckonců je to jedno, je to tvůj problém. :jojo:

Najdi si jinou oběť. Good luck!

helena napsal(a):

Existuje snad nějaká (správná) definice, co přesně je duchovno, nebo sex atd.?
Pokud neexistuje, pak výrok "nikdo neví" je správně... každý pouze ví/zná, jaká je to jeho záležitost "individuální, jak to kdo cítí"...

Nějaká správná definice existuje na máloco.
Proč by měla existovat právě na duchovno?
Nehledě na to, že výraz "duchovno" sám o sobě je ulítlý a celkem nic nevypovídající.

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti!
Si piš... nakonec sama vidíš, k jakejm koncům vede snaha bejt nekrkavčí... dilema a depky maj matky - a "malinkatej prevít" si ty letní šatičky v lednu stejně vezme. Rozdíl je v tom, kdo celej proces řídí... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Což to já měla dilemat a depek! Nevím, v čem to venkoncem spočinulo......

Lupi, myslíš ve výchově?
Nutí mě to trošku k zamyšlení- jelikož jsem poměrně úzkostný člověk a jsem docela zvyklu probírat věci z mnoha stran, tak v otázce výchovy jsem žádná "dilemata" asi neměla. Já ti nevím. Snad jsem o sobě ani nepochybovala. To je vlastně divný. Já to asi tak nerozebírala a neřešila.

z teroru jsem nebyla obviněna nikdy
Tak vono záleží na tom, co si sběř pod tímhle pojmem představuje, že... zda matku pošlehávající bičíkem na psy nebo rodičku trvající na tom, že úkol z matiky má přednost před TV/randetem/X dalšíma možnostma...
Jenže u nás se vůbec žertuje lehce černě - když byly větší, "vyhrožovaly" linkou bezpečí... a já jim do dvou dnů donesla informační leták... a opět byla nařčena z nepochopení křehkejch dětskejch dušiček...
No jo - ale voni na mě byli TŘI... a dvojčatama podšprajcnutý...

Nějaká správná definice existuje na máloco.
Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno" (berme to jen jako zde používanej termín), ale o to, že není-li něco exaktně definováno, lze o tom říct "nikdo neví"... páč každej si jen myslí, že ví...

helena napsal(a):

Nějaká správná definice existuje na máloco.
Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno" (berme to jen jako zde používanej termín), ale o to, že není-li něco exaktně definováno, lze o tom říct "nikdo neví"... páč každej si jen myslí, že ví...

Exaktně definováno :lol:
Tak to se směju,
Těch exaktních definicí, které byly časem předefinovány, protože časem ztratily svou platnost, je tolik, že nejsou důležité.
A co teprve ty, co ještě předefinovány budou ;)

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno", což je záležitost značně privátní a niterná.
Vlezeš každému jednomu do hlavy, do srdce?

helena napsal(a):

z teroru jsem nebyla obviněna nikdy
Tak vono záleží na tom, co si sběř pod tímhle pojmem představuje, že... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png zda matku pošlehávající bičíkem na psy nebo rodičku trvající na tom, že úkol z matiky má přednost před TV/randetem/X dalšíma možnostma... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Jenže u nás se vůbec žertuje lehce černě - když byly větší, "vyhrožovaly" linkou bezpečí... a já jim do dvou dnů donesla informační leták... a opět byla nařčena z nepochopení křehkejch dětskejch dušiček...http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
No jo - ale voni na mě byli TŘI... a dvojčatama podšprajcnutý...

Tak můj syn zase upínal naději k FOD :storstark:
(Dokonce mě nabádal, abych posílala větší částky, aby bylo o něj posléze dobře postaráno :) )

Haranti taky vyhrožovali linkou bezpečí, obzvláště úsměvné bylo, že to říkala i moje malá neteř, která měla v těch 9letech, kdy tato jejich zábava kulminovala, cca 70kg. Tak jsme jí i s bráchou a švagrovou doporučili, ať rovnou řekne, že jí doma nedavají najíst.
No ony děvčátka si našly ještě lepší metodu. Při divokých hrátkách , když byly obě u nás "na prázdninách" (pro mě galeje)popustliy uzdu fantazii a zničily co se dalo. Když jsem pak vždycky viděla ty jejich vyděšený ksichty, tak jsem je nemohla ani vyřvat, natož jim jednu natáhnout... Rozbily nejen prosklené, gravírované dveře, ale i novou postel, nalili colu na "ovečku" - a nato ji ostříhali, abych to jako neviděla...apod.
Já neumím roli drába a vykonavatele. Raději mám dohodu.
Dítě (vlastní)jsem  zbila (jestli tomu tak jde říct) jednou a dodnes to dává všude k dobru.  :D:D Dostala totiž vařechou- byly jí 3-4roky, a já jsem nevěděla jakou silou se to dělá, tak jsem se asi 10x napřahovala, vyměřovala a pak doslova plácla- silou asi jako když zabíjím mouchu. A ještě jsem v té hrůze  na ni houkla, tak vidíš a máš ji, bolelo to aspoň? A ona se otočila a řekla s úsměvem, že ne, načež to převrátila do hry a začla skákat a skandovat ještě, ještě..
Už jsem to neopakovala.

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

Eva. napsal(a):

gymnasión, jaký máš problém? Mně neodpovídej. Odpověz sobě.

Mám šílenou chuť na sladký a cukrárna vedle je zavřená. To by jednoho fakt naštvalo...

Tak to bych ti mohla dát půl krabice rakviček, co mi zbyla :lol: , resp. ta, co jsem ji nesežrala... . Šlehačka mi zbyla taky...  :gloria:

helena napsal(a):

...O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

Tak tohle moudro je opravdu EXAKTNE DEFINOVANO :P (není-li něco exaktně definováno...) :co:
Nak ses v tom zamotala, tak jaksi EXAKTNE DUCHOVNE, co?
Ja bych tu radoby duchovni vychovu charakterizovala jako spoustu zbytecnych kecu kolem toho, co decko delat chce, a ja s tim nesouhlasim.
Jeden vcas ustedrenej lepanec na zadek by byl daleko ucinnejsi, bez ohledu na to, jestli to je dnes zakazano, ci nikoliv...
Vsak oni by si to nezletilci rychle rozmysleli, jestli pujdou na policii, nebo do pastaku (az jim ty dle nejnovejsich moresu tyransky rodice zavrou do basy)...

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

"I Never Explain Anything" ... kdo chce chápat, už by dávno pochopil a kvůli zbytku to nemá smysl ... tedy ... pokud se nechceš taky dozvědět, že máš problém nebo tak něco ... :gloria:

:supr: I never explain anyhting je to najduchovnejšie široko-ďaleko...Aj keď to Maryčka možno myslela v trochu inom význame.

Jeden vcas ustedrenej lepanec na zadek by byl daleko ucinnejsi, bez ohledu na to, jestli to je dnes zakazano, ci nikoliv...
Vsak oni by si to nezletilci rychle rozmysleli, jestli pujdou na policii, nebo do pastaku (az jim ty dle nejnovejsich moresu tyransky rodice zavrou do basy)...

...tak toto je věc názoru. Netroufnu si hodnotit, zde je to dobré či ne, ale mně se to nelíbí. Podle mě je to selhání rodiče.

Selima napsal(a):

:supr: I never explain anyhting je to najduchovnejšie široko-ďaleko...Aj keď to Maryčka možno myslela v trochu inom význame.

Mařenka nebyla žádné béčko ... byla pilná žačka a následnice Agrippova a věděla tudíž, že každé zdůvodnění či vysvětlení musí být následně také zdůvodněno a vysvětleno ... a tak pořád do nekonečna či úplného zblbnutí ...

Judyna napsal(a):

Jeden vcas ustedrenej lepanec na zadek by byl daleko ucinnejsi, bez ohledu na to, jestli to je dnes zakazano, ci nikoliv...
Vsak oni by si to nezletilci rychle rozmysleli, jestli pujdou na policii, nebo do pastaku (az jim ty dle nejnovejsich moresu tyransky rodice zavrou do basy)...

...tak toto je věc názoru. Netroufnu si hodnotit, zde je to dobré či ne, ale mně se to nelíbí. Podle mě je to selhání rodiče.

myslím, že větší selhání rodiče je, když je děti mají na praku  :kapitulation:

No to rozhodně.

Podle mě je to selhání rodiče.
Vím, že se budu opakovat... ale do určitýho věku dítě prostě nemá rozum na to, aby některý věci pochopilo - takže "přejede tě auto" mu nic neříká (neumí si představit následky), kdežto "dostaneš na zadek" je pro něj srozumitelný sdělení.

helena napsal(a):

Nějaká správná definice existuje na máloco.
Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno" (berme to jen jako zde používanej termín), ale o to, že není-li něco exaktně definováno, lze o tom říct "nikdo neví"... páč každej si jen myslí, že ví...

Asi si nerozumíme: neuznávám právě ono EXAKTNĚ, protože to je v daném výroku proměnlivá.
Co je to vlastně exaktně? A co to znamená v běhu času?

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

.... Podle mě je to selhání rodiče... od Judyny (...Jeden vcas ustedrenej lepanec na zadek by byl daleko ucinnejsi, bez ohledu na to, jestli to je dnes zakazano, ci nikoliv...
Vsak oni by si to nezletilci rychle rozmysleli, jestli pujdou na policii, nebo do pastaku (az jim ty dle nejnovejsich moresu tyransky rodice zavrou do basy)...

.....tak toto je věc názoru. Netroufnu si hodnotit, zda je to dobré či ne, ale mně se to nelíbií... Podle mě je to selhání rodiče.
Ano.
Rodic selhava casto...
Jde jen o to, aby ty "plody vychovy" byly SNESITELNEJSI... , no :rodna: :rodna: :rodna:

Ano - jeden výchovný lepanec - jo, ale ne v zápalu vzteku - to považuju jako selhání rodiče. Protože když je rodič klidnej, využije i jiný možnosti než šoupnutí přes prdku.
Duchovno neduchovno - snažím se vychovávat stylem - omluvit se, říct svůj názor - tedy nad deset let.
Do tří let je nutný nastavit hranice, co se mí a nesmí a přes to vlak nejede.
Snažím se totiž o výchovu, kde se snažím co nejvíc vyhýbat trestům, zákazům, nařízením. Nechci, aby mé dítě vyrostlo v neustálém strachu, jako já. Chtěla bych, aby si dítě uvědomovalo následky svého jednání a proto to neudělalo, ne proto, že bude mít strach z výprasku
tak já nic nezakazuju, ne z důvodů, že by měli strach, ale z důvodu,že sem nedůsledná a oni by mě ukecali. (jako třeba zaracha, nebo tv, nebo cokoliv) Spíš dostanou nějaký úkol jako "trest".
Tuli - dítě není partner. Nemusíš křičet, ale důrazně říct ano.

Judyna napsal(a):

Jeden vcas ustedrenej lepanec na zadek by byl daleko ucinnejsi, bez ohledu na to, jestli to je dnes zakazano, ci nikoliv...
Vsak oni by si to nezletilci rychle rozmysleli, jestli pujdou na policii, nebo do pastaku (az jim ty dle nejnovejsich moresu tyransky rodice zavrou do basy)...

...tak toto je věc názoru. Netroufnu si hodnotit, zde je to dobré či ne, ale mně se to nelíbí. Podle mě je to selhání rodiče.

A rodič, na rozdiel od dieťaťa, má zakázané selhat za akýchkoľvek okolností? (Niežeby som bola priaznivec fyzických trestov, ale občas musí, hlavne asi puberťák mužského pohlavia, možno proste vycítiť, kto je Alfa-samec - a keď nerozumie inému, tomuto by mohol. :jojo: )

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Definice jakékoliv teze nebo předmětu bude vždy po*ná, protože způsob našeho vnímání i myšlení je čistě subjektivní záležitostí. Pokud se na tomto shodneme, pak se "nikdo neví" stává realitou. Ale možná existuje způsob, jak tuto subjektivitu vyřešit – objektivizovat ... otázkou je, zda na základě vnímání nebo na základě rozumu? Ale jak a čím  potvrdíme, že výsledek je skutečně objektivní?

Představme si jakýkoliv vnímatelný předmět. Můžeme ho pojmout jak svými vjemy tak i svým rozumem. Ať už použijeme jedno či druhé, bude to subjektivní, tzn. vždy budeme potřebovat naše pojetí potvrdit někým dalším. Pokud vjem potvrdíme dalším vjemem, bude třeba potvrdit i ten atd. atd., což nás dostane do nekonečné regrese. I pokud svůj vjem potvrdíme rozumem, nebude to stačit, i myšlené je po*né a vyžaduje další potvrzení. Pokud použijeme opět rozum, vydáme se zpět na cestu nekonečné regrese, pokud použijeme další vjem, dostáváme se do bludného kruhu. Podobně se dá uvažovat i o myslitelných předmětech či tezích ... každopádně se opět dostaneme k tvrdé realitě, prže opravdu "nikdo neví", přže každý víme něco jiného ... no a tak prostě :)

Joj :D

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Pan, schválně jsem si nakopírovala do textového editoru texty příspěvků #137, #141, #152, #153. Vychází mi to takhle:
*Došlo nejspíš k tomu, žes četla ve chvatu a uvízla tak na pojmu exaktnosti, ačkoli tento v citacích nad Tvými texty je pouze expresivním výrazem podtrhujícím jinou část promluvy. V uvedené souvislosti postrádá smysl otázka "Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno", což je záležitost značně privátní a niterná. Vlezeš každému jednomu do hlavy, do srdce?"
*A pokoušíš-li se jinde sama zdůraznit relativnost a víceméně historickou omezenost definicí a neustálé vědění víc a posouvání vědění (což je s.p.o.r.n.é samo o sobě, v nejlepším případě platné v omezeném rámci), viz */, koneckonců tautologicky potvrzuješ fakt, že u vědomí omezenosti a dočasnosti každé definice (ba dokonce každého a potažmo celého lidského vědění) lze s klidem a bez uzardění říci, že nikdo neví.
*Taky je někdy lepší nepoužívat cizí slova, není-li si pisatel zcela jist jejich významem.
*/No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Děcka, můžete prosím mluvit česky? :)

Eva. napsal(a):

Děcka, můžete prosím mluvit česky? :)

To právě chci a snažím se taky některé místní češtině porozumět. A vono je to někdy pekelně těžký :lol:

helena napsal(a):

Podle mě je to selhání rodiče.
Vím, že se budu opakovat... ale do určitýho věku dítě prostě nemá rozum na to, aby některý věci pochopilo - takže "přejede tě auto" mu nic neříká (neumí si představit následky), kdežto "dostaneš na zadek" je pro něj srozumitelný sdělení.

Rozum maličké  dítě  nemá a tak , když mě synek neposlouchal, tak jsem ho nechala něco vyzkoušet (lehce spálit o plotnu, zakusit sílu říčního proudu - důležité je hned ho vytáhnout)a pak říct - vidíš, já jsem to říkala. No a on mě pak věřil. Ale možná je to náhoda, že mi to tak vyšlo a tělesný trest jsme níkdy použít nemusela. Možná mám jenom štěstí na dítě.
Nakonec -  ani tím alfa samcem jsem až tak moc být nemusela. To by mně nešlo.

helena napsal(a):

nevěděla jsem, že i tohle se počítá do krkavčitosti!
Si piš... nakonec sama vidíš, k jakejm koncům vede snaha bejt nekrkavčí... dilema a depky maj matky - a "malinkatej prevít" si ty letní šatičky v lednu stejně vezme. Rozdíl je v tom, kdo celej proces řídí... ;)

:D

Judyno, já si zase myslím, že dětem (ani nikomu jinému) by se nemělo říkat - vidíš, já jsem ti to říkala.

Eva. napsal(a):

Judyno, já si zase myslím, že dětem (ani nikomu jinému) by se nemělo říkat - vidíš, já jsem ti to říkala.

jojo, souhlasím, a že někdy pálí pusa :vissla:

Eva. napsal(a):

Judyno, já si zase myslím, že dětem (ani nikomu jinému) by se nemělo říkat - vidíš, já jsem ti to říkala.

Ano. Když se to takto vytrhne z kontextu, souhlasím taky. Ovšem v té souvislosti, o které jsem psala,  to bylo žádoucí (ve věku velice nízkém - batolecím). Aby mně věřil, že když mu něco říkám, není to jen tak. No a ono to vyšlo.
A zase, když už byl starší jsem to tím pádem používat nemusela.
No a teď - v jeho dospělosti, kdy už je sám za sebe, tak mě taky pusa pálí....
Víš, ono se musí hodně rozlišovat, nedá se v tomto směru nic říct všeobecně. Každé dítě je jiné, kažý rodič je jiný, i situace.

Eva. napsal(a):

Děcka, můžete prosím mluvit česky? :)

DĚCKA???? :co: :rolleyes:

Svůj problém s neporozuměním můžeš vyřešit čtením takových diskuzí, které jsi schopná pobrat. ;)

"Jak jste si mě vychovali, takovou mě máte"
Už sem zmatená, kdo tohle psal. Hela kopírovala.
Já se tu musím tlemit, tohle děsně vytáčelo mojí mamko,když jsem jí to řekla. :dumbom:
Tuli - něco jde domluvit, ale spíš bych řekla - že domluva ne na ty základní hranice,mantinely,který musíš udělat ty.
A domluva - jako - nechat prcka volný výběr trika do školky - přikládám k učení samostatnosti - připravit si hromádku oblečků na zítřek.
Upoutat pozornost něčím jiným, zaměstnat něčím jiným. Když se nechci domlouvat, protože co řeknu, to platí. Tedy - někdy to u prtat dře, to jo. Ale čím dřív se naučej v mládí, tak pak už jen občas pubertáčkům připomeneš

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Definice jakékoliv teze nebo předmětu bude vždy po*ná, protože způsob našeho vnímání i myšlení je čistě subjektivní záležitostí. Pokud se na tomto shodneme, pak se "nikdo neví" stává realitou. Ale možná existuje způsob, jak tuto subjektivitu vyřešit – objektivizovat ... otázkou je, zda na základě vnímání nebo na základě rozumu? Ale jak a čím  potvrdíme, že výsledek je skutečně objektivní?

Představme si jakýkoliv vnímatelný předmět. Můžeme ho pojmout jak svými vjemy tak i svým rozumem. Ať už použijeme jedno či druhé, bude to subjektivní, tzn. vždy budeme potřebovat naše pojetí potvrdit někým dalším. Pokud vjem potvrdíme dalším vjemem, bude třeba potvrdit i ten atd. atd., což nás dostane do nekonečné regrese. I pokud svůj vjem potvrdíme rozumem, nebude to stačit, i myšlené je po*né a vyžaduje další potvrzení. Pokud použijeme opět rozum, vydáme se zpět na cestu nekonečné regrese, pokud použijeme další vjem, dostáváme se do bludného kruhu. Podobně se dá uvažovat i o myslitelných předmětech či tezích ... každopádně se opět dostaneme k tvrdé realitě, prže opravdu "nikdo neví", přže každý víme něco jiného ... no a tak prostě :)

Neexistuje objektívna realita, existuje len šesť miliárd individuálnych právd... ;) Jedna pravdivejšia (tá moja :P ) ako druhá.

Nejprve bych ráda složila poklonu Míše Kuličce a gymnasión za to, jak se i jako "Děcka" zapojily do debaty

Aby mně věřil, že když mu něco říkám, není to jen tak.
Dobře, Judyno... ale zas mu můžeš ukázat jenom něco. Nenecháš ho "lehce" přejet autobusem, "zakusit sílu proudu" elektrického a podobně...

existuje len šesť miliárd individuálnych právd
"Co je to pravda?" Pilát Pontský, Bible, Jan 18,38

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Děcka, můžete prosím mluvit česky? :)

DĚCKA???? :co: :rolleyes:

Svůj problém s neporozuměním můžeš vyřešit čtením takových diskuzí, které jsi schopná pobrat. ;)

Nu, oslovení dámy nepoužívám. Bo se mi nelíbí.
Děcka mi v tomto případě přijdou zcela na místě. Ale úplně jinak, než si to ty a helena zřejmě překládáte. ;):D Možná by to chtělo trošku smyslu pro humor. :lol:

helena napsal(a):

Nejprve bych ráda složila poklonu Míše Kuličce a gymnasión za to, jak se i jako "Děcka" zapojily do debaty

Tož děcka z Moravy ... a baby zvlášť jako ... nésó žádný vořezávátka, že jo ... :storstark:

Tož tak :)

Ale úplně jinak, než si to ty a helena zřejmě překládáte.
"Možná by to chtělo" nebrat všechno tak vážně...

Tož děcka z Moravy ... a baby zvlášť jako ... nésó žádný vořezávátka, že jo
Tak tak - "baby zvlášť"... u druhýho pohaví bych to tak jistě netvrdila... ovšem to je ryze osobní postoj...

helena napsal(a):

Ale úplně jinak, než si to ty a helena zřejmě překládáte.
"Možná by to chtělo" nebrat všechno tak vážně... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

Hlavně sebe. :cool:

Hlavně sebe.
Počkej, zas to nepřeháněj... jsou hodnoty, z kterých si sra*ndu neděláme...

helena napsal(a):

Hlavně sebe.
Počkej, zas to nepřeháněj... jsou hodnoty, z kterých si sra*ndu neděláme... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

:dumbom: Jsem já to ale hlava dubová, berlu Mrazilku jsem zapomněl doma... :lol:

:D Vidím, že ste tú výchovu poňali dosť duchovne a priam doslovne... Sa tu vychovávate (/me?) navzájom...

Výchovy nejni nikdy dost ... :gloria:

Eva. napsal(a):

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Děcka, můžete prosím mluvit česky? :)

DĚCKA???? :co: :rolleyes:

Svůj problém s neporozuměním můžeš vyřešit čtením takových diskuzí, které jsi schopná pobrat. ;)

Nu, oslovení dámy nepoužívám. Bo se mi nelíbí.
Děcka mi v tomto případě přijdou zcela na místě. Ale úplně jinak, než si to ty a helena zřejmě překládáte. ;):D Možná by to chtělo trošku smyslu pro humor. :lol:

že zrovna ty takový suchar tady píše něco o smyslu pro humor :dumbom:

"Aby mně věřil, že když mu něco říkám, není to jen tak.
Dobře, Judyno... ale zas mu můžeš ukázat jenom něco. Nenecháš ho "lehce" přejet autobusem, "zakusit sílu proudu" elektrického a podobně..."

Helo, popisuju pouze svoje zkušenosti, u mě to prostě takhle vyšlo, aniž bych musela použít tělesné tresty.  Synek byl chápavý, po několika zkušenostech už nezkoušel všechno. Ale to už jsem psala, ty jsi zkopírovala jen kousek.
Ale to neznamená, že se to dá zevšeobecnit, proto jsem psala, že je to čistě individuální. Každý by měl poznat, jak nejlépe se svým dítětem "dosáhnout svého".

A jinak, u nás zcela běžné oslovení "děcka" , používám taky ;)

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Definice jakékoliv teze nebo předmětu bude vždy po*ná, protože způsob našeho vnímání i myšlení je čistě subjektivní záležitostí. Pokud se na tomto shodneme, pak se "nikdo neví" stává realitou. Ale možná existuje způsob, jak tuto subjektivitu vyřešit – objektivizovat ... otázkou je, zda na základě vnímání nebo na základě rozumu? Ale jak a čím  potvrdíme, že výsledek je skutečně objektivní?

Představme si jakýkoliv vnímatelný předmět. Můžeme ho pojmout jak svými vjemy tak i svým rozumem. Ať už použijeme jedno či druhé, bude to subjektivní, tzn. vždy budeme potřebovat naše pojetí potvrdit někým dalším. Pokud vjem potvrdíme dalším vjemem, bude třeba potvrdit i ten atd. atd., což nás dostane do nekonečné regrese. I pokud svůj vjem potvrdíme rozumem, nebude to stačit, i myšlené je po*né a vyžaduje další potvrzení. Pokud použijeme opět rozum, vydáme se zpět na cestu nekonečné regrese, pokud použijeme další vjem, dostáváme se do bludného kruhu. Podobně se dá uvažovat i o myslitelných předmětech či tezích ... každopádně se opět dostaneme k tvrdé realitě, prže opravdu "nikdo neví", přže každý víme něco jiného ... no a tak prostě :)

No vidíš, takže z "nikdo neví" tu máme najednou "každý ví".
Pochopitelně to svoje :)
A průniky existují, pokud lidé komunikují.
Pak vždycky zjistí, že "někdo ví" vždycky ;)
Vždycky vždycky :D

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno"
Divila bych se, že nechápeš... spíš nechceš, ovšem netuším proč... ale napíšu to ještě jednou - "Nešlo o definici an sich... ani o "duchovno", ale o to, co "každej ne/ví".
Je-li něco definováno - alespoň tedy v intencích možností současnýho poznání - pak lze říct, že to "každej ví" (pominu-li jedince neschopné vědět cokoli a podobně)... 1+1=2, těleso ponořené do kapaliny...
O tom, co definováno není (zatím), je nedefinovatelné (zatím) a podobně tedy "každej ví" prohlásit nelze...
Líp to vysvětlit neumím...

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Pan, schválně jsem si nakopírovala do textového editoru texty příspěvků #137, #141, #152, #153. Vychází mi to takhle:
*Došlo nejspíš k tomu, žes četla ve chvatu a uvízla tak na pojmu exaktnosti, ačkoli tento v citacích nad Tvými texty je pouze expresivním výrazem podtrhujícím jinou část promluvy. V uvedené souvislosti postrádá smysl otázka "Jak chceš EXAKTNĚ definovat "duchovno", což je záležitost značně privátní a niterná. Vlezeš každému jednomu do hlavy, do srdce?"
*A pokoušíš-li se jinde sama zdůraznit relativnost a víceméně historickou omezenost definicí a neustálé vědění víc a posouvání vědění (což je s.p.o.r.n.é samo o sobě, v nejlepším případě platné v omezeném rámci), viz */, koneckonců tautologicky potvrzuješ fakt, že u vědomí omezenosti a dočasnosti každé definice (ba dokonce každého a potažmo celého lidského vědění) lze s klidem a bez uzardění říci, že nikdo neví.
*Taky je někdy lepší nepoužívat cizí slova, není-li si pisatel zcela jist jejich významem.
*/No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Opravdu si moc vážím toho, že sis dala tolik práce..ani nevím, s čím.
"Duchovní výchovy" a výchovy vůbec se to ale nejspíš netýkalo, že?

Trvám na tom, že "nikdo neví" je nonsens, protože je vždy někdo, kdo ví.
Svůj názor si ponechám a tobě nijak nevyvracím ten tvůj.

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Děcka, můžete prosím mluvit česky? :)

DĚCKA???? :co: :rolleyes:

Svůj problém s neporozuměním můžeš vyřešit čtením takových diskuzí, které jsi schopná pobrat. ;)

Jo, DĚCKA se mi líbí :jojo:
Pro mne neutrální - více do radostna :jojo:
Tedy dobrý :supr:

Selima napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

No, jde právě o ty intence současného poznání. Vždycky je někdo, kdo se s nimi nespokojí a tak ví víc, než ti druzí a tak to současné poznání posune o kus dál, takže "nikdo neví" je nonsens.

Definice jakékoliv teze nebo předmětu bude vždy po*ná, protože způsob našeho vnímání i myšlení je čistě subjektivní záležitostí. Pokud se na tomto shodneme, pak se "nikdo neví" stává realitou. Ale možná existuje způsob, jak tuto subjektivitu vyřešit – objektivizovat ... otázkou je, zda na základě vnímání nebo na základě rozumu? Ale jak a čím  potvrdíme, že výsledek je skutečně objektivní?

Představme si jakýkoliv vnímatelný předmět. Můžeme ho pojmout jak svými vjemy tak i svým rozumem. Ať už použijeme jedno či druhé, bude to subjektivní, tzn. vždy budeme potřebovat naše pojetí potvrdit někým dalším. Pokud vjem potvrdíme dalším vjemem, bude třeba potvrdit i ten atd. atd., což nás dostane do nekonečné regrese. I pokud svůj vjem potvrdíme rozumem, nebude to stačit, i myšlené je po*né a vyžaduje další potvrzení. Pokud použijeme opět rozum, vydáme se zpět na cestu nekonečné regrese, pokud použijeme další vjem, dostáváme se do bludného kruhu. Podobně se dá uvažovat i o myslitelných předmětech či tezích ... každopádně se opět dostaneme k tvrdé realitě, prže opravdu "nikdo neví", přže každý víme něco jiného ... no a tak prostě :)

Neexistuje objektívna realita, existuje len šesť miliárd individuálnych právd... ;) Jedna pravdivejšia (tá moja :P ) ako druhá.

No..asi tak :supr::)

Tuli, navařily jsme ti tu z té výchovy ale hutnej guláš, že?
Tak se na rádoby duchovní výchovu vykašli a řiď se prostě citem i rozumem.
A bude to dobré :jojo:

Ale Pan,
já už získala to, co potřebuji, guláš Vám s láskou přenechám :godlike:

Jinak má teď mladej přísnou školu, vzteká se, ale stojím si za svým. No a dnes mi v postýlce řekl, že mě má rad, takže asi v poho :supr:

Já si teď jím pěkně hutnej guláš svých vlastních sra... :lol: No mazec, dnes večer glykémie 28, včera večer 25 ;)

Já si teď jím pěkně hutnej guláš svých vlastních sra...
Neboj... zas bude líp...

Heleno, děkuji :par:, bude.

Aj....."když na ně budu ošklivá, nebudou mě mít rádi"?  :pussa: Budou, Tuli.....no, aspoň myslím :gloria: Potýkám se s podobným, akorát jsem to nedotáhla až k cukrovce.
Ale především budeš mít radši ty sama sebe, což ti můžu slíbit na holej pupek! Přeju hodně výdrže a nenech se utáhnot na případný vařený nudli :storstark:
No prosím - i k tomu duchovnímu hledisku jsme se dostali!

Lupi, děkuji i tobě. Spíš teď jsem k ničemu, za nic nestojím, nesnesu kritiku - hroutím se z toho. Už od srpna poslouchám, co jsem udělala blbě, téměř každý den, v pondělí jsem se z toho už složila :|

Tuli a kdo ti to říká? Manžel?

Ne, v práci. Výsledkem je, že těch chyb dělám víc a víc. Hledám si psychologa.

Tulipánka napsal(a):

Ne, v práci. Výsledkem je, že těch chyb dělám víc a víc. Hledám si psychologa.

Zvolni.

Tulipánka napsal(a):

Lupi, děkuji i tobě. Spíš teď jsem k ničemu, za nic nestojím, nesnesu kritiku - hroutím se z toho. Už od srpna poslouchám, co jsem udělala blbě, téměř každý den, v pondělí jsem se z toho už složila :|

Ale to mi přijde totéž, Tuli....kdybys byla zlá holka a navrch by ti to dělalo prasečí radost, tak by tě žádná kritika nejenže nehroutila - ještě by sis ji možná užívala :cool: Říkala by sis, jak jsou blbííí! Místo "jak já bych je potěšila" :pussa:
Vypadá to, jako by tě všechno tlačilo do stavu "na nějaký potěšení se vám můžu vyprdnout, laskavě se potěšujte sami"

poslouchám, co jsem udělala blbě
Zkus si přečíst tohle
http://zeny.e15.cz/clanek/pro-zdravi/syndrom-mony-lisy

helena napsal(a):

poslouchám, co jsem udělala blbě
Zkus si přečíst tohle http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
http://zeny.e15.cz/clanek/pro-zdravi/syndrom-mony-lisy

Jinak jen žasnu, kam ty na všechno chodíš :).

Tulipánko, není důležité, co říkají. Podle mě je podstatné, jestli jsi ty chyby opravu udělala, anebo jsi si jista, žes práci udělala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a líp to vzhledem k okolnostem nebylo možné. A chyby dělá každý a každý se učí, hlavně v začátcích své pracovní kariéry, ale vlastně pořád.
Je spousta lidí ve firmách, kteří ani nevědí, co děláš, jak a proč a jaká jsou omezení, ale dobře vědí, že to děláš špatně...

Psi štěkají, ale karavana jede dál.

Míša Kulička napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Ne, v práci. Výsledkem je, že těch chyb dělám víc a víc. Hledám si psychologa.

Zvolni.

Jak praví básník: Rychlost splašeného koně nic neznamená (Jean Cocteau).
Čím jsi rychlejší, tím víc chyb nasekáš...
Přesně tak: zpomal, pomalu přibržďuj. Přibžďuj ale opatrně, ať nespadneš z kolotoče :).

Eva. napsal(a):

Psi štěkají, ale karavana jede dál.

To můžu jen podepsat.

Tahle část článku je moc zajímavá:
Povaha „hodné holky“, která nikdy nic nechce, také přináší určité skryté výhody. Tou hlavní je přenesení zodpovědnosti na druhé. „Hodná holka“ může vždycky prohlásit „to já ne“, „já nic nechtěla“ nebo „dělala jsem jen to, co jste chtěli“ a být tak
„z obliga“, když věci nevycházejí tak, jak se čekalo.
___________________________________
Hodné holky jsou v podstatě takové alibistky. Neunesou zodpovědnost.
Proto už nejsem hodná holka. Už jsem sama sebou, i když se to mnohým nelíbí. Ale zase mnozí mě takhle přijímají lépe, než dřív, a jsou to zrovna lidé, kterých si vážím. To je pro mě důležité. Už nehodlám propadat těm negativům, které role hodné holky přináší. I kdyby mě nikdo nepřijímal. Protože hlavní je, aby se člověk přijímal sám.
___________________________________
Na druhou stranu má tento postoj i svou stinnou stránku. Cenou za „trvalou bezúhonnost“ je absolutní zapření sebe, nežití vlastního života a sebeobětování se namísto žití. Některé ženy se syndromem Mony Lisy si tyto ztráty uvědomujía propadají úzkostem nebo depresi.

Jinak jen žasnu, kam ty na všechno chodíš
A to ještě nevíš, že ve volným čase pálím cihly a šéfuju doly na povidla...

Eva. napsal(a):

Tulipánko, není důležité, co říkají. Podle mě je podstatné, jestli jsi ty chyby opravu udělala, anebo jsi si jista, žes práci udělala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a líp to vzhledem k okolnostem nebylo možné. A chyby dělá každý a každý se učí, hlavně v začátcích své pracovní kariéry, ale vlastně pořád.
Je spousta lidí ve firmách, kteří ani nevědí, co děláš, jak a proč a jaká jsou omezení, ale dobře vědí, že to děláš špatně...

Psi štěkají, ale karavana jede dál.

Evo,
právě že vím, že jsem ty chyby udělala, proto mám pocit, že jsem neschopná. Jenže začalo to jen jednou chybou, kterou mi kolegyně "omlátila" o hlavu a pak se to začalo stupňovat. Šéf to zatím neřeší, tam je to asi v pohodě, ale já jak nejsem v pohodě, tak je těch chyb víc a víc a pak to asi šéf řešit začne.
Chci se teď trochu srovnat, druhá kolegyně o těch mých psychických problémech ví, tak mě když tak u šéfa podrží. Vůbec nevím, co bude dál, ale možná to je na tom to dobré, že se učím pouštět svých jistot :)

helena napsal(a):

Jinak jen žasnu, kam ty na všechno chodíš
A to ještě nevíš, že ve volným čase pálím cihly a šéfuju doly na povidla... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Tak konečně vím, kam mizí ty švestky určené na slivovici... :lol:

Tuli, já jsem v bývalé práci taky dělala chyby a čím víc jsem si dávala pozor, tím víc chyb jsem dělala. Bohužel jsem měla šéfku, která trvala na tom, že chce mít podřízené, kterým se nedá vůbec nic vytknout a každou z těch chyb mi omlátila o hlavu. Přitom za chyby považoval i to, že jsem v dopise použila obrat, který by ona nepoužila, nebo jsem napsala dopis moc stručně nebo moc obsáhle. Všecko, co jsem udělala, byla špatně. A já jsem si postupně totálně přestala věřit. Nemám moc vysoké sebevědomí normálně a tehdy jsem si začala připadat jako úplně neschopný lůzr. a strašně jsem se bála chodit do práce, večer jsem ze strachu brečela, co zas zítra bude, bylo mi špatně od žaludku, bylo to hrozné. Nakonec si mě šéfka zavolala a řekla, že končíme, že mě tam nechce. Bylo to hrozné přijít v 53 letech o práci, zvlášť, když nemám nikoho, kdo by mě živil, ale paradoxně jsem si oddychla, protože bych se asi za chvíli úplně zhroutila a stejně s tou prací musela skončit.
Radu nemám. Vím, že zoufale se snažit nedělat chyby, není ta správná cesta. Povznést se nad to, říct si, že nikdo není neomylný, to taky moc nepomáhá. Tak nevím. Mně pomohla změna práce. Teď taky dělám určitě chyby, ale jaksi se s tím počítá a nikdo to nebere jako něco fatálního. Zklidnila jsem se a už se do práce zase těším a mám z ní radost. Jsou tu prima lidi a příjemný velkorysý šéf a to je velká úleva.

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tulipánko, není důležité, co říkají. Podle mě je podstatné, jestli jsi ty chyby opravu udělala, anebo jsi si jista, žes práci udělala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a líp to vzhledem k okolnostem nebylo možné. A chyby dělá každý a každý se učí, hlavně v začátcích své pracovní kariéry, ale vlastně pořád.
Je spousta lidí ve firmách, kteří ani nevědí, co děláš, jak a proč a jaká jsou omezení, ale dobře vědí, že to děláš špatně...

Psi štěkají, ale karavana jede dál.

Evo,
právě že vím, že jsem ty chyby udělala, proto mám pocit, že jsem neschopná. Jenže začalo to jen jednou chybou, kterou mi kolegyně "omlátila" o hlavu a pak se to začalo stupňovat. Šéf to zatím neřeší, tam je to asi v pohodě, ale já jak nejsem v pohodě, tak je těch chyb víc a víc a pak to asi šéf řešit začne.
Chci se teď trochu srovnat, druhá kolegyně o těch mých psychických problémech ví, tak mě když tak u šéfa podrží. Vůbec nevím, co bude dál, ale možná to je na tom to dobré, že se učím pouštět svých jistot :)

... a nenech se sklátit nějakou chybou. Všichní je děláme. A furt! :lol:
JO, a kdo to stupňuje?

Ivana napsal(a):

Tuli, já jsem v bývalé práci taky dělala chyby a čím víc jsem si dávala pozor, tím víc chyb jsem dělala. Bohužel jsem měla šéfku, která trvala na tom, že chce mít podřízené, kterým se nedá vůbec nic vytknout a každou z těch chyb mi omlátila o hlavu. Přitom za chyby považoval i to, že jsem v dopise použila obrat, který by ona nepoužila, nebo jsem napsala dopis moc stručně nebo moc obsáhle. Všecko, co jsem udělala, byla špatně. A já jsem si postupně totálně přestala věřit. Nemám moc vysoké sebevědomí normálně a tehdy jsem si začala připadat jako úplně neschopný lůzr. a strašně jsem se bála chodit do práce, večer jsem ze strachu brečela, co zas zítra bude, bylo mi špatně od žaludku, bylo to hrozné. Nakonec si mě šéfka zavolala a řekla, že končíme, že mě tam nechce. Bylo to hrozné přijít v 53 letech o práci, zvlášť, když nemám nikoho, kdo by mě živil, ale paradoxně jsem si oddychla, protože bych se asi za chvíli úplně zhroutila a stejně s tou prací musela skončit.
Radu nemám. Vím, že zoufale se snažit nedělat chyby, není ta správná cesta. Povznést se nad to, říct si, že nikdo není neomylný, to taky moc nepomáhá. Tak nevím. Mně pomohla změna práce. Teď taky dělám určitě chyby, ale jaksi se s tím počítá a nikdo to nebere jako něco fatálního. Zklidnila jsem se a už se do práce zase těším a mám z ní radost. Jsou tu prima lidi a příjemný velkorysý šéf a to je velká úleva.

Tak to mám radost, že máš teď super práci :supr:
Já už nechci měnit práci, mám skvělou práci, úžasného šéfa, výborné kolegyně (tedy kromě té jedné). Z duchovního hlediska je ta kolegyňka hrozně hodná, ukazuje mi moji slabou psychiku (nebylo to poprvé, kdy jsem se v reakci na kritku rozbrečela a jednou dokonce dostala prášky na uklidnění). Jen já už jsem kvůli tomu silnému tlaku od konce prosince pořád nemocná, teď už 5. týdnem zánět průdušek a pořád to ještě není ok. Myslela jsem, že vždycky dostaneme naloženo jen to, co uneseme, ale já teď pod nákladem fakt klesám.

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tulipánko, není důležité, co říkají. Podle mě je podstatné, jestli jsi ty chyby opravu udělala, anebo jsi si jista, žes práci udělala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a líp to vzhledem k okolnostem nebylo možné. A chyby dělá každý a každý se učí, hlavně v začátcích své pracovní kariéry, ale vlastně pořád.
Je spousta lidí ve firmách, kteří ani nevědí, co děláš, jak a proč a jaká jsou omezení, ale dobře vědí, že to děláš špatně...

Psi štěkají, ale karavana jede dál.

Evo,
právě že vím, že jsem ty chyby udělala, proto mám pocit, že jsem neschopná. Jenže začalo to jen jednou chybou, kterou mi kolegyně "omlátila" o hlavu a pak se to začalo stupňovat. Šéf to zatím neřeší, tam je to asi v pohodě, ale já jak nejsem v pohodě, tak je těch chyb víc a víc a pak to asi šéf řešit začne.
Chci se teď trochu srovnat, druhá kolegyně o těch mých psychických problémech ví, tak mě když tak u šéfa podrží. Vůbec nevím, co bude dál, ale možná to je na tom to dobré, že se učím pouštět svých jistot :)

... a nenech se sklátit nějakou chybou. Všichní je děláme. A furt! :lol:
JO, a kdo to stupňuje?

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost :(

Pokud člověk nepracuje v pohodě, je to na ho.vno. Zjistila jsem, že pokud práce nejde hladce, s potěšením, s radostí, (nemyslím nějakou extatickou), tak opravdu nemá smysl rvát to silou.
Ale je jasné, že začátek v práci, najet na nějaký systém apod., se člověk musí naučit, a chyby jsou asi samozřejmé. Nikdo nebyl bez nich, všichni je dělali a to všude.

Nevím Tulipánko v jaké jsi situaci, jestli začínáš atd, ale je potřeba to rozebrat (myslíl sama se sebou) proč se ty chyby dějí, proč opakovaně, co to zapřičinilo, a jestli je to řešitelné. Jestli je to jen začátečnická nervozita a nezkušenost, tak bys měla být v klidu, to se srovná. Hlavně si kecy okolo neber osobně, pokud je ti to vytýkáno drasticky. Málokdo umí z podřízeného získat to nejlepší. A sejmout ho, to umí každý.

Tulipánka napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Evo,
právě že vím, že jsem ty chyby udělala, proto mám pocit, že jsem neschopná. Jenže začalo to jen jednou chybou, kterou mi kolegyně "omlátila" o hlavu a pak se to začalo stupňovat. Šéf to zatím neřeší, tam je to asi v pohodě, ale já jak nejsem v pohodě, tak je těch chyb víc a víc a pak to asi šéf řešit začne.
Chci se teď trochu srovnat, druhá kolegyně o těch mých psychických problémech ví, tak mě když tak u šéfa podrží. Vůbec nevím, co bude dál, ale možná to je na tom to dobré, že se učím pouštět svých jistot :)

... a nenech se sklátit nějakou chybou. Všichní je děláme. A furt! :lol:
JO, a kdo to stupňuje?

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost :(

Aha, takže úplný kraviny.
Takže kolegyni popisuj věci po lopatě nebo raději jasně písemně.
Proč tomu věříš?
Takže s tebou budou zametat jak je jim libo?

Wiki,
v práci jsem už skoro rok, ale jsou to pro mě nové věci, kde dělám chyby.
Jinak jsi to vystihla dobře: já si říkala, jak je ta kolegyně úžasná, ve všem má pořádek, nedělá chyby... no a tak jsem se začala vůči ní cítit méněcenná. Takže jsem jí jen kývala a nadávala si, jak jsem neschopná, že tohle nedokážu jako ona, tohle jsem zapomněla... no nechala jsem se sebou zametat. Jenže jsem se bohužel dostala do situace, že už to nějak nejde vrátit, nechala jsem to zajít příliš daleko. Už si mě neváží, nevěří mi... možná už to teď nemá řešení....

Tulipánka napsal(a):

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost :(

Možná je to tak, že Tě prostě vydírá. A Ty se necháš...
Možná je neschopná ona, chce mít někoho pořád za zadkem, nebo "důležitá", a upozorňuje na, s prominutím, ptákoviny. V takovým případě ta dotyčná potřebuje, abys nad tím mávla rukou nebo jí zarazila tipec a vykázala ji do patřičných mezí. Je to stejné jako s výchovou dítěte: když dospělý neví, kde jsou meze, musí mu je někdo nastavit.

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost :(

Možná je to tak, že Tě prostě vydírá. A Ty se necháš...
Možná je neschopná ona, chce mít někoho pořád za zadkem, nebo "důležitá", a upozorňuje na, s prominutím, ptákoviny. V takovým případě ta dotyčná potřebuje, abys nad tím mávla rukou nebo jí zarazila tipec a vykázala ji do patřičných mezí. Je to stejné jako s výchovou dítěte: když dospělý neví, kde jsou meze, musí mu je někdo nastavit.

Jo asi tak nějak. Ze začátku jsem byla "protěžovaná" já, ona si asi připadala blbě, takže nevědomky se jí podařilo situaci obrátit. Já se bohužel nechala :(. Furt mi říkala, že musím to a to a já že ne, že je to zbytečné a no, jak myslíš... až se teď skutečně hraje podle jejích pravidel. Ach jo, já věděla, když jsem ji poprvé viděla, že budou problémy :|

Tulipánka napsal(a):

Já si teď jím pěkně hutnej guláš svých vlastních sra... :lol: No mazec, dnes večer glykémie 28, včera večer 25 ;)

Ty brďo! A to ještě žiješ?
Hele, dobrý jsou pampelišky, kořen, list i květy. S glykemkou to dělá zázraky. A je to celkem i jedlý ;)

Tulipánka napsal(a):

Ne, v práci. Výsledkem je, že těch chyb dělám víc a víc. Hledám si psychologa.

Možná taky není od věci se na tu práci vybodnout.
Pokud to nejsi ty, kdo na sebe vyvíjí největší tlak, protože chce být dokonalý, tak můžeš zjistit, že ne všude jsou pracovní kolektivy a vedení firem tak zoufalé, aby museli někoho zadupávat.

Tulipánka napsal(a):

Tak to mám radost, že máš teď super práci :supr:
Já už nechci měnit práci, mám skvělou práci, úžasného šéfa, výborné kolegyně (tedy kromě té jedné). Z duchovního hlediska je ta kolegyňka hrozně hodná, ukazuje mi moji slabou psychiku (nebylo to poprvé, kdy jsem se v reakci na kritku rozbrečela a jednou dokonce dostala prášky na uklidnění). Jen já už jsem kvůli tomu silnému tlaku od konce prosince pořád nemocná, teď už 5. týdnem zánět průdušek a pořád to ještě není ok. Myslela jsem, že vždycky dostaneme naloženo jen to, co uneseme, ale já teď pod nákladem fakt klesám.

To si přece neprotiřečí.
Zvlášť pokud máš zaměstnání, kde jsi v podstatě spokojená.

Pan, teď mám glykémii 26 a ještě pořád žiju :jojo:
Ono asi fakt není řešením utíkat: už jsem utekla 2x a ráda bych to vyřešila. Tohle je fakt problém jen mě a kolegyně. Ale někdy je opravdu třeba to odpískat, to vím.

Tulipánka napsal(a):

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost :(

Jen jestli ono to není naopak....
Ovšem čemu věříš - jak to vidíš - tak to ve "tvém kině" prostě je

Tulipánka napsal(a):

Pan, teď mám glykémii 26 a ještě pořád žiju :jojo:
Ono asi fakt není řešením utíkat: už jsem utekla 2x a ráda bych to vyřešila. Tohle je fakt problém jen mě a kolegyně. Ale někdy je opravdu třeba to odpískat, to vím.

Řekla bych, že šlapeš pořád ve stejném bludném kruhu - nemáš se ráda, proto chceš být "lepší" jako ta Tornádo Lů...a tak máš jako ona bohulibý záměr postavit nevěstinec, kde by se podávala jen kolalokova limonáda....
Přeloženo do srozumitelna - nemáš vlastní pravidla, proto tak lehce hraješeš podle těch cizích, necháš sebou manipulovat, protože tě ovládá strach: nejsem dost dobrá..
Tuli, pro koho?
Pro koho nejsi dost dobrá?
Uvědomuješ si vůbec, že především pro sebe?
Už to tu padlo: zvolni :pussa:

Pan,
ano, je to ve mě. Zvolnit - to si nemyslím, dělám jen 4 hodiny denně a po většinu času zvládám bez problémů.

Tulipánka napsal(a):

Pan,
ano, je to ve mě. Zvolnit - to si nemyslím, dělám jen 4 hodiny denně a po většinu času zvládám bez problémů.

"Zvolnit" se zdaleka nemusí týkat jen pracovního nasazení ... :)

zvolnit - přestat řešit, nedělat stres ;)

Tak, brát ohled na sebe, své potřeby, svůj zdravotní stav ...

Tuli - a proč to nepřijmout, že si to udělala blbě?

Ale veď ona to práve všetko prijíma, to je ten problém - a zasa pocit, že robíš VŠETKO zle, aj dýchaš  - to človeku nepridá...

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost
"Vyčítá... blbě vysvětlila... neřekla... že nepochopila" - to je kruci její "neschopnost" (nebo třeba lenost, snaha "šéfovat" či dokazovat si, touha "přišlápnout") přehozená na tebe...
A nezlob se, proč by to nedělala - tedy neuspokojovala to, co si uspokojit potřebuje - když může... když jí "věříš"... Co kdybys s tou vírou ve vlastní nemožnost zkusila přestat a míst toho se pokusila zjistit, co jí k tomu vede? Pak by se ti mnohem snáz odolávalo...
Víš co - zasměj se
Mladá a stará pracovnicejdou spolu do zaměstnání.
Mladá - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPOD, tři flešky na krku, kufřík plný DVD, CD, USB a tak dál.
Stará - uvolněná, jen igelitka s jablkem a jogurtem....
Mladá říká s obdivem: "No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě,že?"
"Ne, paní kolegyně. U pr*de*le!!!"

Tulipánka napsal(a):

Pan,
ano, je to ve mě. Zvolnit - to si nemyslím, dělám jen 4 hodiny denně a po většinu času zvládám bez problémů.

To "zvolni" není myšleno pracovně.
Tady jde spíš o uvolnění tlaku, který vyvíjíš sama na sebe.

Tulipánka napsal(a):

zvolnit - přestat řešit, nedělat stres ;)

Stále se nehrabat v negativech, ale najít si obyčejnou radost ze všeho, tedy i sama ze sebe.
Uvolnit se, naučit se mávnout rukou nad drobnostmi, nezveličovat je, nepěstovat si je jako PROBLÉM - JSEM NESCHOPNÁ...

Kup si v lékárně Stresvit a začni si dělat drobné radosti :)
Teď mne napadlo, co kdybychom spolu na léto něco vymyslely? Ty jsi schopný organizátor - co nějaký pobyt s dětmi v horách, sbírání bylinek a vaření mastiček a lektvarů, chození do přírody, vnímání energií hor, lesa.... nějakou "čarodějnickou" bojovku, co?
Když tak se ozvi, ale budu na netu až příští týden.

helena napsal(a):

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost
"Vyčítá... blbě vysvětlila... neřekla... že nepochopila" - to je kruci její "neschopnost" (nebo třeba lenost, snaha "šéfovat" či dokazovat si, touha "přišlápnout") přehozená na tebe...
A nezlob se, proč by to nedělala - tedy neuspokojovala to, co si uspokojit potřebuje - když může... když jí "věříš"... Co kdybys s tou vírou ve vlastní nemožnost zkusila přestat a míst toho se pokusila zjistit, co jí k tomu vede? Pak by se ti mnohem snáz odolávalo...
Víš co - zasměj se
Mladá a stará pracovnicejdou spolu do zaměstnání.
Mladá - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPOD, tři flešky na krku, kufřík plný DVD, CD, USB a tak dál.
Stará - uvolněná, jen igelitka s jablkem a jogurtem....
Mladá říká s obdivem: "No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě,že?"
"Ne, paní kolegyně. U pr*de*le!!!"

Tak tak :jojo:
Tomu se říká životní moudrost :supr:

Selima napsal(a):

Ale veď ona to práve všetko prijíma, to je ten problém - a zasa pocit, že robíš VŠETKO zle, aj dýchaš  - to človeku nepridá...

Selimo, to je o jiném přijímání. Přijímat je nehroutit se, brát to tak, jak to je.
Dělám chyby, no a co? Jak říkala má kolegyně - hlavu mi za to neutrhnou. :jojo:

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Ale veď ona to práve všetko prijíma, to je ten problém - a zasa pocit, že robíš VŠETKO zle, aj dýchaš  - to človeku nepridá...

Selimo, to je o jiném přijímání. Přijímat je nehroutit se, brát to tak, jak to je.
Dělám chyby, no a co? Jak říkala má kolegyně - hlavu mi za to neutrhnou. :jojo:

Jo,takhle jsem to měla na mysli.
třeba kolegyně řekla, je blbě vyměněná kazeta a Tuli, Ty sis to přebrala,že si zase něco udělala blbě a už v tom jedeš. Vždyt je to blbá kazeta, ta se nevyměnuje každý den (na to sem taky expert, po měsíci zapomenu, jak tam patří :dumbom:) dobře, nandala sem jí blbě a jede se dál. Ty nad tím přemýšlíš a kolegyně už na to dávno zapomněla.
Pak když na to pořád myslíš, přivoláváš si další a další chyby. (vím, o čem píšu).
Vím,že se to kecá, ale říct si, i když udělám chybu, nic mi to nevezme na mojí osobnosti.

Tomu se říká životní moudrost
Jen mám dojem, že je k podobnýmu "nadhledu" fakt nutnej ten věk... nebo jiná "jistota" v tom, že už člověk nic moc nemusí - nehoní kariéru, nesplácí hypotéku, nemá děti na študiích... takže ho neděsí představa, že by mohl v zaměstnání skončit...
Fakt je, že do podobnýho klidu jsem se dostala až po obdržení důchodovýho výměru

Tohoto klidu jsem dosáhla, když jsem spadla na dno a vyhrabala se z něj. Srovnala jsem si v sobě, co je doopravdy důležité. Tulipánko, zkus (znovu) třeba Čtyři dohody. Tam to všechno máš.

dusička napsal(a):

Tuli - a proč to nepřijmout, že si to udělala blbě?

O to se snažím, ale jsou tam další strachy, takže mi to zatím nejde. Resp. se mi to už párkrát podařilo, ale zase se to objevilo v trochu jiné podobě.

helena napsal(a):

No stupňuje se to tak, že kolegyně mi vyčítá víc věcí (že jsem jí blbě vysvětlila, co má dělat, že jsem jí neřekla, že jsem měnila kazetu do té velké tiskárny, že nepochopila, když jsem jí napsala, že je to ta tiskárny se skenerem.... no fakt kraviny. Ale je to pravda a já jí věřím, že příčinou je fakt má neschopnost
"Vyčítá... blbě vysvětlila... neřekla... že nepochopila" - to je kruci její "neschopnost" (nebo třeba lenost, snaha "šéfovat" či dokazovat si, touha "přišlápnout") přehozená na tebe...
A nezlob se, proč by to nedělala - tedy neuspokojovala to, co si uspokojit potřebuje - když může... když jí "věříš"... Co kdybys s tou vírou ve vlastní nemožnost zkusila přestat a míst toho se pokusila zjistit, co jí k tomu vede? Pak by se ti mnohem snáz odolávalo...
Víš co - zasměj se
Mladá a stará pracovnicejdou spolu do zaměstnání.
Mladá - kupa prezentací, notebook, dva mobily, iPOD, tři flešky na krku, kufřík plný DVD, CD, USB a tak dál.
Stará - uvolněná, jen igelitka s jablkem a jogurtem....
Mladá říká s obdivem: "No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě,že?"
"Ne, paní kolegyně. U pr*de*le!!!"

:godlike: :supr:

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Ale veď ona to práve všetko prijíma, to je ten problém - a zasa pocit, že robíš VŠETKO zle, aj dýchaš  - to človeku nepridá...

Selimo, to je o jiném přijímání. Přijímat je nehroutit se, brát to tak, jak to je.
Dělám chyby, no a co? Jak říkala má kolegyně - hlavu mi za to neutrhnou. :jojo:

Jo,takhle jsem to měla na mysli.
třeba kolegyně řekla, je blbě vyměněná kazeta a Tuli, Ty sis to přebrala,že si zase něco udělala blbě a už v tom jedeš. Vždyt je to blbá kazeta, ta se nevyměnuje každý den (na to sem taky expert, po měsíci zapomenu, jak tam patří :dumbom:) dobře, nandala sem jí blbě a jede se dál. Ty nad tím přemýšlíš a kolegyně už na to dávno zapomněla.
Pak když na to pořád myslíš, přivoláváš si další a další chyby. (vím, o čem píšu).
Vím,že se to kecá, ale říct si, i když udělám chybu, nic mi to nevezme na mojí osobnosti.

díky :supr:

Eva. napsal(a):

Tohoto klidu jsem dosáhla, když jsem spadla na dno a vyhrabala se z něj. Srovnala jsem si v sobě, co je doopravdy důležité. Tulipánko, zkus (znovu) třeba Čtyři dohody. Tam to všechno máš.

Jo, jak pořád padám na hubu, víc a víc to pouštím, přesně jak jsem psala. On to se mnou hold osud má dost těžké, i kdybych chcípnout měla, něco stejně nepustím :dumbom:

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tohoto klidu jsem dosáhla, když jsem spadla na dno a vyhrabala se z něj. Srovnala jsem si v sobě, co je doopravdy důležité. Tulipánko, zkus (znovu) třeba Čtyři dohody. Tam to všechno máš.

Jo, jak pořád padám na hubu, víc a víc to pouštím, přesně jak jsem psala. On to se mnou hold osud má dost těžké, i kdybych chcípnout měla, něco stejně nepustím :dumbom:

Nepouštěj všechno, bohajeho! :lol: To ani nejni zdravý...
Jen tak postupně...

gymnasión napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tohoto klidu jsem dosáhla, když jsem spadla na dno a vyhrabala se z něj. Srovnala jsem si v sobě, co je doopravdy důležité. Tulipánko, zkus (znovu) třeba Čtyři dohody. Tam to všechno máš.

Jo, jak pořád padám na hubu, víc a víc to pouštím, přesně jak jsem psala. On to se mnou hold osud má dost těžké, i kdybych chcípnout měla, něco stejně nepustím :dumbom:

Nepouštěj všechno, bohajeho! :lol: To ani nejni zdravý...
Jen tak postupně...

Ano, přinejmenším moč, myšlenku a lžíci je třeba alespoň občas udržet :lol:

přinejmenším moč, myšlenku a lžíci je třeba alespoň občas udržet
Nenech se vyděsit - ne nutně všechno najednou...

helena napsal(a):

přinejmenším moč, myšlenku a lžíci je třeba alespoň občas udržet
Nenech se vyděsit - ne nutně všechno najednou... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

To už je pak o prioritách - co udržet a co pustit ...

Ta bublina je blbě čitelná - takže "Mami, můžu taky žonglovat, až vyrostu?"

Pandorraa napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Pan, teď mám glykémii 26 a ještě pořád žiju :jojo:
Ono asi fakt není řešením utíkat: už jsem utekla 2x a ráda bych to vyřešila. Tohle je fakt problém jen mě a kolegyně. Ale někdy je opravdu třeba to odpískat, to vím.

Řekla bych, že šlapeš pořád ve stejném bludném kruhu - nemáš se ráda, proto chceš být "lepší" jako ta Tornádo Lů...a tak máš jako ona bohulibý záměr postavit nevěstinec, kde by se podávala jen kolalokova limonáda....
Přeloženo do srozumitelna - nemáš vlastní pravidla, proto tak lehce hraješeš podle těch cizích, necháš sebou manipulovat, protože tě ovládá strach: nejsem dost dobrá..
Tuli, pro koho?
Pro koho nejsi dost dobrá?
Uvědomuješ si vůbec, že především pro sebe?
Už to tu padlo: zvolni :pussa:

Tuli, toto je přesné - to je gró.. Uplně cítím, co prožíváš a jak tam zapadá to pandořino schéma.

Jinak - moje zkušenost:
Pokud tě nikdo nechválil, tak to začni dělat sama sobě. Myslím to ale úplně vážně, prostě desetkrát denně se oslov.
nemusí to být tak praštěné jako to dělám já - může to být i v duchu.
Třeba - "tak, ten oběd, co jsem uvařila, je vynikají, šikovná holka ta Tulip" -
v práci  "výborně tak tento úkol mám hotový, to jsem ale škovná holka" -
já si takto povídám sama nahlas, už jsem tím známá. Je to jakože v legraci s nadsázkou, ale je to. Když nesu nějakou práci - říkám, "tak tady to je, zperfektní zpracování, lépe to udělat nelze". Šéfová se tlemí, a už jenom když s něčím jdu a vidí mě, už sama pěkně říká - výborně, perfektní - už má podmíněnej reflex.:D
Je to samozřejmě přehnané - můžu si to tady dovolit, ale nějakou formou to jde vždycky, jen se přizpůsobit situaci. I když vytahuju prádlo ze sušičky, tak pochválím sušu i sebe, jak to mám krásné...
Doma se tomu smějí, a už se ptaj - copak jsi zase udělala dobře?
Nepochybuj o sobě a nes si zodpovědnost za to, co, a jak jsi udělala - obhaj si to.

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Mno ono to je takový trošku provázaný tím - když se slyší v dětství - máš ráda jenom sama sebe. Myslíš jenom na sebe.
Kdo ví, pak si možná "podvědomí" řekne - je to špatný, se mít sám sebe rád, protože pak nemyslím na druhé. I když to tak vlastně vůbec není. Jak se říká - spokojená máma, spokojené děti - to bych použila - mám se ráda, jsem spokojená. Něco v tom smyslu. Když se mám ráda, můžu rozdávat lásku.

Měj se ráda!
Mám se ráda... a vzhledem k tomu, jaká jsem mrcha, je to ode mě docela voběť...

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Co je na tom nepochopitelného?

helena napsal(a):

Měj se ráda!
Mám se ráda... a vzhledem k tomu, jaká jsem mrcha, je to ode mě docela voběť...http://fora.babinet.cz/img/smilies/reta.gif

:lol:

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Co je na tom nepochopitelného?

Prostě ten výkřik nechápu. Nemá žádnej směr. Žádný souvislosti mě nenapadaj´.
Jak se to Mějseráda Buďnasebehodná dělá?

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Taky jsem dlouho nevěděla, co si pod tím mám představit. Zvlášť, když mi můj ex vyčítal, že jsem egoistka. Ale pro mě to znamená, že se nebudu věčně vrtat ve výčitkách svědomí kvůli věcem, které jsem udělala nebo neudělala a měla udělat, že se občas, jak píše Wiki, pochválím, že si nebudu o sobě myslet, že jsem idiot, když se mi něco nepovede nebo něco nevím. Tak nějak, jako bych byla svoje nejlepší kamarádka.

Ivana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Taky jsem dlouho nevěděla, co si pod tím mám představit. Zvlášť, když mi můj ex vyčítal, že jsem egoistka. Ale pro mě to znamená, že se nebudu věčně vrtat ve výčitkách svědomí kvůli věcem, které jsem udělala nebo neudělala a měla udělat, že se občas, jak píše Wiki, pochválím, že si nebudu o sobě myslet, že jsem idiot, když se mi něco nepovede nebo něco nevím. Tak nějak, jako bych byla svoje nejlepší kamarádka.

To samý se slovem egoista (Ivano, dík za nahrávku)... probohasvatýho, co to znamená?... takový výraz neříká naprosto NIC (stejně jako "měj se ráda", který mi připadá jako vyprázdněnej blábol.) Smysl má egoistovi říct: nelíbí se mi, že děláš tohle, protože mně to dělá tohle, a nevím, jak se s tím vypořádat...
Co se týče Mějserádovství tak celkem beru to, co, Ivano, říkáš...
Řehním se na celý kolo, protože to mějserádovství může někomu smrdět egoismem.(Esli já nejsem ten égojista... (?):lol:) (simtěneprásknitonamě)
A teď babo, raď ....

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Co je na tom nepochopitelného?

Většinou to lidé radí lidem depresivním, stresovaným, nebo z jiného důvodu nešťastným ... taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje ... :)

"Míšo! Okamžitě se měj ráda!.- Hned! - Tož kurňa! ... " :gloria:

taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje
Pravděpodobně stejně, jako by osobě v bezvědomí říkal: "Nechceš se zvednout? Jen kdybys trochu chtěl/a, určitě by to šlo! Ale ty nechceš..."

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Co je na tom nepochopitelného?

Většinou to lidé radí lidem depresivním, stresovaným, nebo z jiného důvodu nešťastným ... taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje ... :)
"Míšo! Okamžitě se měj ráda!.- Hned! - Tož kurňa! ... " :gloria:

O to mi jde...

No když jsem měla depresi, tak jsem si sama byla od.po*ná a nenáviděla jsem se, chtěla jsem umřít, aby nikdo nemusel být s tak hnusnou osobou, takže to se s nějakým "měj se ráda!" uspět nedá. Ale pokud je člověk v normální duševní kondici, tak už se s tím dá pracovat.

helena napsal(a):

taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje
Pravděpodobně stejně, jako by osobě v bezvědomí říkal: "Nechceš se zvednout? Jen kdybys trochu chtěl/a, určitě by to šlo! Ale ty nechceš..." http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Něco jako hučet do dubu?

Podle mého to není rada - mějserád.
Ale vyvíjí se od toho další věci. např. žít bez výčitek atd atd...
Ale každý si to udělá, jak je v jeho silách a jak chce - podle svého.

Něco jako hučet do dubu?
Házet hrách na stěnu... přelejvat moře cedníkem...

dusička napsal(a):

Podle mého to není rada - mějserád.
Ale vyvíjí se od toho další věci. např. žít bez výčitek atd atd...
Ale každý si to udělá, jak je v jeho silách a jak chce - podle svého.

Žít bez výčitek, to je pro mě mnohem čitelnější...sobě nevyčítat, to se člověk naučí rád :lol:

gymnasión napsal(a):

dusička napsal(a):

Podle mého to není rada - mějserád.
Ale vyvíjí se od toho další věci. např. žít bez výčitek atd atd...
Ale každý si to udělá, jak je v jeho silách a jak chce - podle svého.

Žít bez výčitek, to je pro mě mnohem čitelnější...sobě nevyčítat, to se člověk naučí rád :lol:

nojo, ale třeba Tuli s tím má velký problém

dusička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

dusička napsal(a):

Podle mého to není rada - mějserád.
Ale vyvíjí se od toho další věci. např. žít bez výčitek atd atd...
Ale každý si to udělá, jak je v jeho silách a jak chce - podle svého.

Žít bez výčitek, to je pro mě mnohem čitelnější...sobě nevyčítat, to se člověk naučí rád :lol:

nojo, ale třeba Tuli s tím má velký problém

To jo... níže jsem ale pro sebe řešila otázku toho, co je to mitseráda...

Taktojo :)
Osobně v tom nevidím problém, mámseráda i když si někdy pěkně v duchu nadávám. Ale máme rádi děti, i když zlobí :)

Mít ráda své vnitřní dítě.

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Co je na tom nepochopitelného?

Většinou to lidé radí lidem depresivním, stresovaným, nebo z jiného důvodu nešťastným ... taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje ... :)

"Míšo! Okamžitě se měj ráda!.- Hned! - Tož kurňa! ... " :gloria:

Těžko situaci vyřeší jedna věta. Natož ta, co jsi ji popsala. žeano...
Pokud ale člověk změnu chce, nechce zůstat tam kde je a kde je mu nepříjemně, tak bude hledat co je TO co mu chybí, co neumí. A bude patrně chtít se to naučit, doplnit, získat... Mluvím samozřejmě o zdravých lidech. A naučit se to dá. Je to podle mě prostě základ spokojené existence. Další nad (ná)stavby půjdou jinak šejdrem.
A já to taky neměla  jaksi vrozené. :rolleyes:

Ivana napsal(a):

No když jsem měla depresi, tak jsem si sama byla od.po*ná a nenáviděla jsem se, chtěla jsem umřít, aby nikdo nemusel být s tak hnusnou osobou, takže to se s nějakým "měj se ráda!" uspět nedá. Ale pokud je člověk v normální duševní kondici, tak už se s tím dá pracovat.

Ale no tak to je samozřejmé, týká se to psychicky zdravých lidí.

gymnasión napsal(a):

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Co je na tom nepochopitelného?

Prostě ten výkřik nechápu. Nemá žádnej směr. Žádný souvislosti mě nenapadaj´.
Jak se to Mějseráda Buďnasebehodná dělá?

Robí sa to tak, že začneš plniť ono biblické "Miluj blížneho svojho ako seba samého", t. j. bude to "Jednu lyžičku mne, jednu tebe; jednu radosť mne, jednu tebe, jednu povinnosť pre šéfa, jednu pre seba..." Možno malé, závislé deti a umierajúci rodičia si vyžiadajú výnimku, ale inak by som tvrdo postupovala podľa tohto.

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Wikina napsal(a):

Co je na tom nepochopitelného?

Prostě ten výkřik nechápu. Nemá žádnej směr. Žádný souvislosti mě nenapadaj´.
Jak se to Mějseráda Buďnasebehodná dělá?

Robí sa to tak, že začneš plniť ono biblické "Miluj blížneho svojho ako seba samého", t. j. bude to "Jednu lyžičku mne, jednu tebe; jednu radosť mne, jednu tebe, jednu povinnosť pre šéfa, jednu pre seba..." Možno malé, závislé deti a umierajúci rodičia si vyžiadajú výnimku, ale inak by som tvrdo postupovala podľa tohto.

Dík. Tohle je po letech průzkumu snad první formulace, která mě uspokojuje :)

gymnasión napsal(a):

Ivana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Občas vidím text, a je toho plná kdejaká psychologie, který praví: Nemáš se rád/a. Měj se ráda! Buď na sebe hodná! :)
Furt nevim, co se tim myslí... :dumbom:

Taky jsem dlouho nevěděla, co si pod tím mám představit. Zvlášť, když mi můj ex vyčítal, že jsem egoistka. Ale pro mě to znamená, že se nebudu věčně vrtat ve výčitkách svědomí kvůli věcem, které jsem udělala nebo neudělala a měla udělat, že se občas, jak píše Wiki, pochválím, že si nebudu o sobě myslet, že jsem idiot, když se mi něco nepovede nebo něco nevím. Tak nějak, jako bych byla svoje nejlepší kamarádka.

To samý se slovem egoista (Ivano, dík za nahrávku)... probohasvatýho, co to znamená?... takový výraz neříká naprosto NIC (stejně jako "měj se ráda", který mi připadá jako vyprázdněnej blábol.) Smysl má egoistovi říct: nelíbí se mi, že děláš tohle, protože mně to dělá tohle, a nevím, jak se s tím vypořádat...
Co se týče Mějserádovství tak celkem beru to, co, Ivano, říkáš...
Řehním se na celý kolo, protože to mějserádovství může někomu smrdět egoismem.(Esli já nejsem ten égojista... (?):lol:) (simtěneprásknitonamě)
A teď babo, raď ....

Asi s krížkom po funuse, ale: Ja v tom mám jasno... Mámsarada je o tom, že mám rada seba + ostatných, egoista sa zastaví u toho "sarada/sarád"... To "Miluj blížneho svojho..." mi príde naprosto výstižné, zmestí sa tam aj "blížny", aj "seba samého". :jojo:

Selima napsal(a):

Asi s krížkom po funuse, ale: Ja v tom mám jasno... Mámsarada je o tom, že mám rada seba + ostatných, egoista sa zastaví u toho "sarada/sarád"... To "Miluj blížneho svojho..." mi príde naprosto výstižné, zmestí sa tam aj "blížny", aj "seba samého". :jojo:

Amen! Howgh! Óm... jj, jak říkáš :)

zmestí sa tam aj "blížny", aj "seba samého"
Pár poznámek k tématu - vybere si, myslím, každej...

"Nemůžeme si zamilovat bližního, pokud nejprve nemilujeme sami sebe...
skutečná láska k sobě samému je jednou z nejobtížnějších schopností v lidském životě. Zkušenost ukazuje, jak málo je v našem okolí lidí, kteří dokážou milovat sami sebe nezištnou, štědrou a náročnou láskou. Mnoha lidem se zdá být už hovor o lásce k sobě samému čímsi podezřelým."
http://eupareunia.jogin.cz/2011/05/miluj-sam-sebe/

"Všeobecně se rozumí, že každý člověk samozřejmě miluje sám sebe. Každý je egoista. Tak by tomu přece nemělo být! Místo toho by měl milovat svého bližního!
Ale tak to v bibli zase nestojí. Není tam napsáno: "Miluj svého bližního místo sám sebe!", nýbrž "Miluj svého bližního jako sám sebe!" Sebeláska se předpokládá jako přirozený cit, není odsuzována, nýbrž se stává přímým měřítkem pro náš vztah k bližnímu."
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Miluj-sam-sebe-1.html

"Miluj bližního svého, jako sebe samého, protože ty sám jsi svůj bližní. Je to jen iluze, pokud věříš, že tvůj bližní je někdo jiný než ty sám." Sarvapalli Rádhakrišnan

"Miluj bližního svého, jako sebe samého.
Tak zní jedno z božích přikázání. Aby jej ale člověk splnil, musí mít nadlidské vlastnosti. Protože některé tvory, jež se titulují lidé, prostě milovat nelze... Máme před sebou velmi těžký, neřešitelný úkol. Milovat bližního svého a nepozvracet se u toho."
http://nohava.blog.idnes.cz/c/148210/Mi … ameho.html

Dobre no, tak u niektorých blížnych je to ťažšie :D , ale mne stačí povedať si, že ho/ju budem rešpektovať ako ľudskú bytosť, ako formu úžasného javu zvaného život... a ako niekoho, kto tu určite má nejakú dôležitú úlohu (inak by sa nenarodil) - a tá úloha je iná ako ulahodiť MNE. :jojo: To mi stačí, milovať úplne každého zasa nemusím. ;)

helena napsal(a):

zmestí sa tam aj "blížny", aj "seba samého"
Pár poznámek k tématu - vybere si, myslím, každej...

Do prkýnka :lol:. Hotová zrcadlová síň...

u niektorých blížnych je to ťažšie
O mnoho...
Ale myslím, že podstatný je ono "Nemůžeme si zamilovat bližního, pokud nejprve nemilujeme sami sebe"... už jen proto, že v tom případě nevíme jak ho milovat.

helena napsal(a):

u niektorých blížnych je to ťažšie
O mnoho... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Ale myslím, že podstatný je ono "Nemůžeme si zamilovat bližního, pokud nejprve nemilujeme sami sebe"... už jen proto, že v tom případě nevíme jak ho milovat.

Já si dokonce myslím,  (to už je spíše jen teoretická ), že milovat , ale opravdu milovat dokáže málokdo.  Jednak, viz Helena, to ne každý umí, a taky málokdo ví (si uvědomuje), co to vlastně  obnáší.
Milovat, teda milovat za každou cenu -  bez odezvy, bez reakce, přes překážky, bez podmínky - fakt dokáže jen málokdo. I co se týče dětí - už i tady na foru se rozebírala láska k dětem - hodně matek miluje vlastnicky, majetnicky.
A dokonce si myslím - že partnera/ku, manžela/ku skutečně miluje málokdo. 

Milovat je strašně silné (podle toho jak ho vnímám),  takže nechápu, jak se tím lidé častují na potkání, 3x denně ..
Mám tě ráda, (míněno jasně teď a tady) to je jiný kafe.

Milovat sebe sama - to je sice těžké, páč na sebe jsme nejpřísnější. Ale na druhou stranu je to velmi výhodné :D

Někdy přemýšlím, jestli miluji svého partnera bezpodmínečnou láskou. Tou, co není z tohoto světa. Myslím si, že současného ano. Nemám touhu vlastnit ho, "dělím se" o něj s jinou ženou, nežárlím, miluji ho takového, jaký je, nemám potřebu ani touhu měnit ho...  Už vím, jaké to je. Ale občas ještě vystrčí růžky ten člověk ve mně. :jojo:
Zajímavá lekce života.

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Co je na tom nepochopitelného?

Většinou to lidé radí lidem depresivním, stresovaným, nebo z jiného důvodu nešťastným ... taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje ... :)

"Míšo! Okamžitě se měj ráda!.- Hned! - Tož kurňa! ... " :gloria:

Těžko situaci vyřeší jedna věta. Natož ta, co jsi ji popsala. žeano...
Pokud ale člověk změnu chce, nechce zůstat tam kde je a kde je mu nepříjemně, tak bude hledat co je TO co mu chybí, co neumí. A bude patrně chtít se to naučit, doplnit, získat... Mluvím samozřejmě o zdravých lidech. A naučit se to dá. Je to podle mě prostě základ spokojené existence. Další nad (ná)stavby půjdou jinak šejdrem.
A já to taky neměla  jaksi vrozené. :rolleyes:

Jde o to, Wiki, že tak, jako se těžko naučíš mít ráda někoho, kdo ti není sympatický (vyber si ve svém okolí někoho, koho fakt nemusíš a zkus to - můžeš se ho naučit akceptovat, ale "mít  ráda" je o něčem jiném), tak se spousta lidí nemůže naučit mít rádi sami sebe ... protože - mírně řečeno - si nejsou sympatičtí, ale mnozí sami sebe přímo nenávidí ... jak to otočit?

Své vnitřní dítě dokáže mít rád každý, myslím. Možná přes - mít rád své vnitřní dítě - lze dojít k mít rád sebe. Hovořit se svým vnitřním dítětem, obejmout ho, když se bojí, říct mu, že je vše v pohodě, že jsem tady, že se nemusí bát...

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Většinou to lidé radí lidem depresivním, stresovaným, nebo z jiného důvodu nešťastným ... taky by mne zajímalo, jak si to ten rádce představuje ... :)

"Míšo! Okamžitě se měj ráda!.- Hned! - Tož kurňa! ... " :gloria:

Těžko situaci vyřeší jedna věta. Natož ta, co jsi ji popsala. žeano...
Pokud ale člověk změnu chce, nechce zůstat tam kde je a kde je mu nepříjemně, tak bude hledat co je TO co mu chybí, co neumí. A bude patrně chtít se to naučit, doplnit, získat... Mluvím samozřejmě o zdravých lidech. A naučit se to dá. Je to podle mě prostě základ spokojené existence. Další nad (ná)stavby půjdou jinak šejdrem.
A já to taky neměla  jaksi vrozené. :rolleyes:

Jde o to, Wiki, že tak, jako se těžko naučíš mít ráda někoho, kdo ti není sympatický (vyber si ve svém okolí někoho, koho fakt nemusíš a zkus to - můžeš se ho naučit akceptovat, ale "mít  ráda" je o něčem jiném), tak se spousta lidí nemůže naučit mít rádi sami sebe ... protože - mírně řečeno - si nejsou sympatičtí, ale mnozí sami sebe přímo nenávidí ... jak to otočit?

Ty máš zato, že se to nejde naučit? Pokud někdo bude chtít toto změnit, tak se to prostě naučí. Poté, co pochopí, jak zásadní význam tato láska má.
Nejjednodušeji to shrnu na příkladu. Svém.
Já si vzpomínám, že kdysi dříve...x let..mi toto někdo řekl , to měj se ráda (nebo - ty se nemáš ráda, nevěříš si, ty si sama sebe nevážíš, proto si ubližuješ) , já vůbec nechápala o čem to mluví. Taková blbost.. Dokonce jsem si myslela, že jě to něco jako drzost, vychloubačnost-   mít se rád - namyšlenost (?:rolleyes:). Tak jsem to brala.
Byla jsem takový ten ohleduplný, necpající se typ, bez loktů, zřejmě dáno výchovou. Jenže ta přehnaná citlivost a ohleduplnost, nejistota,   mě dohnala až na skutečný dno, kde jsem pochopila, že někde je chyba, že takto nemůžu žít. Chyba teda - ve mně. A následně, jakáže je to chyba že ji dokonce  můžu napravit.  Lekce - naučit se mít se ráda, oceňovat se, věřit si.  Sama jsem chtěla změnu, tak jsem se to prostě učila. Byla jsem štastná, že jsem přišla na odpověd, na řešení mého problému - takže jsem se strašně moc chtěla učit. Toto považuju za gró. Chtít. A pak už jde krásně.  Je to otázka podvědomí. A to je čaroděj (/ka? :rolleyes:)
Někdo TO získá výchovou nebo bůhvíčím a ani ho nenapadne o tom přemýšlet,  někdo TO zase neví, nepátrá a ani se nikdy nedozví, a někdo o tom ví , slyšel, ale považuje to za blbost nebo věc zn. nejdeto.

Tím samože nemyslím tebe . :cool:

Eva. napsal(a):

Své vnitřní dítě dokáže mít rád každý, myslím. Možná přes - mít rád své vnitřní dítě - lze dojít k mít rád sebe. Hovořit se svým vnitřním dítětem, obejmout ho, když se bojí, říct mu, že je vše v pohodě, že jsem tady, že se nemusí bát...

Takto jsem to já nevnímala - dítě, vnitřní - vím, že je to metoda, asi i úspěšná,  ale toto znění mi vždycky bylo hodně proti srsti.
Ale samozřejmě věc názoru a zvolení cesty. Proč ne.

Wikina napsal(a):

Eva. napsal(a):

Své vnitřní dítě dokáže mít rád každý, myslím. Možná přes - mít rád své vnitřní dítě - lze dojít k mít rád sebe. Hovořit se svým vnitřním dítětem, obejmout ho, když se bojí, říct mu, že je vše v pohodě, že jsem tady, že se nemusí bát...

Takto jsem to já nevnímala - dítě, vnitřní - vím, že je to metoda, asi i úspěšná,  ale toto znění mi vždycky bylo hodně proti srsti.
Ale samozřejmě věc názoru a zvolení cesty. Proč ne.

Ono to "vnitřní dítě" může kdekoho odradit. V podstatě jde o to samé: být na sebe hodná, netrápit se, udělat si na sebe čas, radovat se ze života. Tak jak to umíme jako děti a postupem času na to zapomínáme.

Wikina napsal(a):

helena napsal(a):

u niektorých blížnych je to ťažšie
O mnoho... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Ale myslím, že podstatný je ono "Nemůžeme si zamilovat bližního, pokud nejprve nemilujeme sami sebe"... už jen proto, že v tom případě nevíme jak ho milovat.

Já si dokonce myslím,  (to už je spíše jen teoretická ), že milovat , ale opravdu milovat dokáže málokdo.  Jednak, viz Helena, to ne každý umí, a taky málokdo ví (si uvědomuje), co to vlastně  obnáší.
Milovat, teda milovat za každou cenu -  bez odezvy, bez reakce, přes překážky, bez podmínky - fakt dokáže jen málokdo. I co se týče dětí - už i tady na foru se rozebírala láska k dětem - hodně matek miluje vlastnicky, majetnicky.
A dokonce si myslím - že partnera/ku, manžela/ku skutečně miluje málokdo. 

Milovat je strašně silné (podle toho jak ho vnímám),  takže nechápu, jak se tím lidé častují na potkání, 3x denně ..
Mám tě ráda, (míněno jasně teď a tady) to je jiný kafe.

Milovat sebe sama - to je sice těžké, páč na sebe jsme nejpřísnější. Ale na druhou stranu je to velmi výhodné :D

Hm... pre mňa milovať znamená prijímať človeka bez výhrad takého, aký je - čo uznávam, že je kua ťažké. :jojo: Ale minimálne u tých detí by to nemal byť až taký problém... U dospelých, poťažmo partnerov, vidím pár krušných spor.n.ých bodov.

A myslím, že milovať partnera úplne bezpodmienečnou láskou je dokonca trochu ošemetné, lebo s tým je spojené niečo, čo vôbec nie je ovplyvniteľné vôľou - totiž se.x.u.álna príťažlivosť. Plus - ako milovať bezpodmienečne niekoho, z koho sa stal gambler, alkoholická troska, alebo trebárs slintavý chlípny dedo osahávajúci maloleté dievčatká? (Ale aby to nebolo až také extrémistické: niekedy proste stačí, že nezvládne životnú záťaž a prestane mi imponovať ako človek a ako muž... čo s tým..?)

Eva. napsal(a):

Někdy přemýšlím, jestli miluji svého partnera bezpodmínečnou láskou. Tou, co není z tohoto světa. Myslím si, že současného ano. Nemám touhu vlastnit ho, "dělím se" o něj s jinou ženou, nežárlím, miluji ho takového, jaký je, nemám potřebu ani touhu měnit ho...  Už vím, jaké to je. Ale občas ještě vystrčí růžky ten člověk ve mně. :jojo:
Zajímavá lekce života.

Nj, to já teda fakt neumim, protože nevím, co je to láska, "co není z tohoto světa"... Mám co dělat, abych jakž takž zachycovala lásku uplně nejvobyčejnější... pokud něco takovýho je. Protože slovo láska je tak vomletý, že je těžko se přichýlit k nějakému výkladu toho pojmu.
Zajímavá lekce života.

Selima napsal(a):

Hm... pre mňa milovať znamená prijímať človeka bez výhrad takého, aký je - čo uznávam, že je kua ťažké. :jojo: Ale minimálne u tých detí by to nemal byť až taký problém... U dospelých, poťažmo partnerov, vidím pár krušných spor.n.ých bodov.

Bez výhrad? Jak tomu rozumět?
A co/které jsou ty krušné spor.né body?
(Just interested...)

No proste bez výhrad - nesnažiť sa ho prerábať, kritizovať, odporovať, manipulovať, primäť, aby robil to, čo ty chceš a potrebuješ... Rešpektovať slobodnú vôľu, zvláštnosti, apod. :D Proste ho nechať voľne fungovať vedľa seba. (Takto napísané je to tuším nemožné aj s dieťaťom, to by človek zaňhu musel robiť aj domáce úlohy. :dumbom: )

Selima napsal(a):

No proste bez výhrad - nesnažiť sa ho prerábať, kritizovať, odporovať, manipulovať, primäť, aby robil to, čo ty chceš a potrebuješ... Rešpektovať slobodnú vôľu, zvláštnosti, apod. :D Proste ho nechať voľne fungovať vedľa seba. (Takto napísané je to tuším nemožné aj s dieťaťom, to by človek zaňhu musel robiť aj domáce úlohy. :dumbom: )

Diskutuju, doptávám se... abych mohla, nikoli nutně bezprostředně, zkusit pochopit, co se děje, o co jde druhému... a mně taky...
Předělávat, kritizovat, odporovat, manipulovat (fakt je možný uvažovat manipulaci?...kecáááš, nevěřim!:)) přimět ho, aby dělal, co chceš (to fakt jde a umíš to, joooo?), to teda nevim, jestli funguje...
Nebo jsem furt nepoučitelnej idealista a naivka? I to je možný.. :lol:

Selima napsal(a):

No proste bez výhrad - nesnažiť sa ho prerábať, kritizovať, odporovať, manipulovať, primäť, aby robil to, čo ty chceš a potrebuješ... Rešpektovať slobodnú vôľu, zvláštnosti, apod. :D Proste ho nechať voľne fungovať vedľa seba. (Takto napísané je to tuším nemožné aj s dieťaťom, to by človek zaňhu musel robiť aj domáce úlohy. :dumbom: )

Člověk občas neví, co dřív ... bezpodmínečný výprask nebo bezpodmínečnou lásku ... :gloria:

Nojo, doptávat.....co ale s tím, koho nějaký doptávání nezajímá?
Já pořád tvrdím, že milovat někoho bezpodmínečně není až taková věda; to, na čem záleží je frekvence a délka styku ;) Jakéhokoliv, podotýkám, abyste si to zase nevyložily :cool:
Pokud se s někým stýkáme denně a dlouho, tak to prostě žádá jakási pravidla, něco, do čeho se vejdeme oba.....jinak to v praxi nejde.
Milovat sebe jsem se učila klasickou Luiziččinou metodou - se zrcadlem. Ne že bych dosáhla nějakých závratných výsledků - ale je to asi o tisíc procent lepší, než na začátku.

lupina montana napsal(a):

Milovat sebe jsem se učila klasickou Luiziččinou metodou - se zrcadlem. Ne že bych dosáhla nějakých závratných výsledků - ale je to asi o tisíc procent lepší, než na začátku.

A to je prosím co? Neznám...

lupina montana napsal(a):

Nojo, doptávat.....co ale s tím, koho nějaký doptávání nezajímá?
Já pořád tvrdím, že milovat někoho bezpodmínečně není až taková věda; to, na čem záleží je frekvence a délka styku ;) Jakéhokoliv, podotýkám, abyste si to zase nevyložily :cool:
Pokud se s někým stýkáme denně a dlouho, tak to prostě žádá jakási pravidla, něco, do čeho se vejdeme oba.....jinak to v praxi nejde.
Milovat sebe jsem se učila klasickou Luiziččinou metodou - se zrcadlem. Ne že bych dosáhla nějakých závratných výsledků - ale je to asi o tisíc procent lepší, než na začátku.

"co ale s tím, koho nějaký doptávání nezajímá?" – to by mi připadalo, řekněme: nečekaný...
zároveň chápu, že lidi, kteří jsou pohromadě hodně, né-li skoro furt,  tak to prostě žádá jakási pravidla, něco, do čeho se vejdeme oba.....jinak to v praxi nejde. V tom máš recht... Ale stejně se ráda voptám, abych si nemyslela nějakou zhovadilost, která s tim druhým nemusí vůbec souviset...

No tak voptat se je rozhodně zdravý....ale někdy se člověk musí zařídit především tak, aby neutrpěl duševní újmu - komunikace je až druhá na řadě :lol: což říkám zcela zodpovědně jako vrtonos, který se normálně pořád ptá a žádá zpětnou vazbu - jakož ji i poskytuje.
Jsou ale tací, kteří si myslejí, že doptáváním se jim ruší kruhy, no.....

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Milovat sebe jsem se učila klasickou Luiziččinou metodou - se zrcadlem. Ne že bych dosáhla nějakých závratných výsledků - ale je to asi o tisíc procent lepší, než na začátku.

A to je prosím co? Neznám...

No, čumbrčíš na sebe do zrcadla a mluvíš na sebe, jako bys byla dejme tomu svoje.....dítě, kamarádka - prostě někdo, koho máš hodně ráda. Pro spoustu lidí je to ze začátku strašný masakr.

lupina montana napsal(a):

No tak voptat se je rozhodně zdravý....ale někdy se člověk musí zařídit především tak, aby neutrpěl duševní újmu - komunikace je až druhá na řadě :lol: což říkám zcela zodpovědně jako vrtonos, který se normálně pořád ptá a žádá zpětnou vazbu - jakož ji i poskytuje.
Jsou ale tací, kteří si myslejí, že doptáváním se jim ruší kruhy, no.....

Jo takhle. Tak to joooo

Wikina napsal(a):

Ty máš zato, že se to nejde naučit? Pokud někdo bude chtít toto změnit, tak se to prostě naučí. Poté, co pochopí, jak zásadní význam tato láska má.
Nejjednodušeji to shrnu na příkladu. Svém.
Já si vzpomínám, že kdysi dříve...x let..mi toto někdo řekl , to měj se ráda (nebo - ty se nemáš ráda, nevěříš si, ty si sama sebe nevážíš, proto si ubližuješ) , já vůbec nechápala o čem to mluví. Taková blbost.. Dokonce jsem si myslela, že jě to něco jako drzost, vychloubačnost-   mít se rád - namyšlenost (?:rolleyes:). Tak jsem to brala.
Byla jsem takový ten ohleduplný, necpající se typ, bez loktů, zřejmě dáno výchovou. Jenže ta přehnaná citlivost a ohleduplnost, nejistota,   mě dohnala až na skutečný dno, kde jsem pochopila, že někde je chyba, že takto nemůžu žít. Chyba teda - ve mně. A následně, jakáže je to chyba že ji dokonce  můžu napravit.  Lekce - naučit se mít se ráda, oceňovat se, věřit si.  Sama jsem chtěla změnu, tak jsem se to prostě učila. Byla jsem štastná, že jsem přišla na odpověd, na řešení mého problému - takže jsem se strašně moc chtěla učit. Toto považuju za gró. Chtít. A pak už jde krásně.  Je to otázka podvědomí. A to je čaroděj (/ka? :rolleyes:)
Někdo TO získá výchovou nebo bůhvíčím a ani ho nenapadne o tom přemýšlet,  někdo TO zase neví, nepátrá a ani se nikdy nedozví, a někdo o tom ví , slyšel, ale považuje to za blbost nebo věc zn. nejdeto.

Tím samože nemyslím tebe . :cool:

Ano, mám za to, že se to nedá naučit či si to nějak přikázat (už ses naučila mít ráda někoho, koho jsi před tím nesnášela?) ... že to člověk musí v sobě najít (to jsme významově trochu někde jinde), resp. uvědomit si, že to tam je, jen překryté nánosy výchovy, předsudků a vůbec keců o tom zmíněném egoismu, sebelásce, jájinkovství apod. ...

Popravdě, taky jsem větu "měj se ráda" či "měj se více ráda" hojně používala ... ale pak došlo v mém životě ke zlomu, kdy jsem se měla rozhodnout, jestli upřednostnit své osobní zájmy a rozbourat vztahy, které jsem léta budovala, nebo jestli zůstat odpovědná k lidem, které jsem k sobě nějak připoutala ... od svých kamarádek jsem tehdy dost často poslouchala, že se mám mít ráda ... dost mi to lezlo krkem, protože o tom to vůbec nebylo. Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu, protože šlo o rozhodnutí, kdy obě varianty pro mě znamenaly nějakou ztrátu (a kdybych se neměla ráda, tak to vůbec neřeším, sednu si do kouta a utápím se v sebelítosti) ... takže od té doby tuto větu nepoužívám. Řekla bych, že má rozumnější a konkrétnější alternativy např. "ber ohled na sebe a své zdraví" apod.

K tématu výchovy ...

Maciik napsal(a):

Wikina napsal(a):

Eva. napsal(a):

Své vnitřní dítě dokáže mít rád každý, myslím. Možná přes - mít rád své vnitřní dítě - lze dojít k mít rád sebe. Hovořit se svým vnitřním dítětem, obejmout ho, když se bojí, říct mu, že je vše v pohodě, že jsem tady, že se nemusí bát...

Takto jsem to já nevnímala - dítě, vnitřní - vím, že je to metoda, asi i úspěšná,  ale toto znění mi vždycky bylo hodně proti srsti.
Ale samozřejmě věc názoru a zvolení cesty. Proč ne.

Ono to "vnitřní dítě" může kdekoho odradit. V podstatě jde o to samé: být na sebe hodná, netrápit se, udělat si na sebe čas, radovat se ze života. Tak jak to umíme jako děti a postupem času na to zapomínáme.

Přesně tak. Píšeš to přesně.
Mě to taky odradilo, proto jsem to zmínila.

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Ty máš zato, že se to nejde naučit? Pokud někdo bude chtít toto změnit, tak se to prostě naučí. Poté, co pochopí, jak zásadní význam tato láska má.
Nejjednodušeji to shrnu na příkladu. Svém.
Já si vzpomínám, že kdysi dříve...x let..mi toto někdo řekl , to měj se ráda (nebo - ty se nemáš ráda, nevěříš si, ty si sama sebe nevážíš, proto si ubližuješ) , já vůbec nechápala o čem to mluví. Taková blbost.. Dokonce jsem si myslela, že jě to něco jako drzost, vychloubačnost-   mít se rád - namyšlenost (?:rolleyes:). Tak jsem to brala.
Byla jsem takový ten ohleduplný, necpající se typ, bez loktů, zřejmě dáno výchovou. Jenže ta přehnaná citlivost a ohleduplnost, nejistota,   mě dohnala až na skutečný dno, kde jsem pochopila, že někde je chyba, že takto nemůžu žít. Chyba teda - ve mně. A následně, jakáže je to chyba že ji dokonce  můžu napravit.  Lekce - naučit se mít se ráda, oceňovat se, věřit si.  Sama jsem chtěla změnu, tak jsem se to prostě učila. Byla jsem štastná, že jsem přišla na odpověd, na řešení mého problému - takže jsem se strašně moc chtěla učit. Toto považuju za gró. Chtít. A pak už jde krásně.  Je to otázka podvědomí. A to je čaroděj (/ka? :rolleyes:)
Někdo TO získá výchovou nebo bůhvíčím a ani ho nenapadne o tom přemýšlet,  někdo TO zase neví, nepátrá a ani se nikdy nedozví, a někdo o tom ví , slyšel, ale považuje to za blbost nebo věc zn. nejdeto.

Tím samože nemyslím tebe . :cool:

Ano, mám za to, že se to nedá naučit či si to nějak přikázat (už ses naučila mít ráda někoho, koho jsi před tím nesnášela?) ... že to člověk musí v sobě najít (to jsme významově trochu někde jinde), resp. uvědomit si, že to tam je, jen překryté nánosy výchovy, předsudků a vůbec keců o tom zmíněném egoismu, sebelásce, jájinkovství apod. ...

Popravdě, taky jsem větu "měj se ráda" či "měj se více ráda" hojně používala ... ale pak došlo v mém životě ke zlomu, kdy jsem se měla rozhodnout, jestli upřednostnit své osobní zájmy a rozbourat vztahy, které jsem léta budovala, nebo jestli zůstat odpovědná k lidem, které jsem k sobě nějak připoutala ... od svých kamarádek jsem tehdy dost často poslouchala, že se mám mít ráda ... dost mi to lezlo krkem, protože o tom to vůbec nebylo. Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu, protože šlo o rozhodnutí, kdy obě varianty pro mě znamenaly nějakou ztrátu (a kdybych se neměla ráda, tak to vůbec neřeším, sednu si do kouta a utápím se v sebelítosti) ... takže od té doby tuto větu nepoužívám. Řekla bych, že má rozumnější a konkrétnější alternativy např. "ber ohled na sebe a své zdraví" apod.

Mišo, já nevidím důvod, proč by to mělo být to a nebo ono. Láska k někomu nebo ke mně..to se přece nevylučuje. (pokud jsem ti porozuměla). Ta láska ke "mně" může být zachována ať se děje cokoliv, ať se třeba rozcházím s někým, bourám vztahy, vlastně ať dělám cokoliv. Já se to učila ve chvíli, kdy se mi na sebou chtělo zvracet, pohrdala jsem sama sebou a kategoricky se odsuzovala.
A právě, to je ono, být se sebou a zvládnout se, i když máš tu ztrátu. Odpustit i když mám ztrátu. Jestli to právě v tuto chvíli nedokážu- tak pak nemám šanci se z toho vyhrabat, protože ta neláska k sobě bude nabalovat automaticky další a další negativa a nebude se čeho chytit a už to nezastavím - a směřuju ..nevím kam... dole vodou
Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Ty máš zato, že se to nejde naučit? Pokud někdo bude chtít toto změnit, tak se to prostě naučí. Poté, co pochopí, jak zásadní význam tato láska má.
Nejjednodušeji to shrnu na příkladu. Svém.
Já si vzpomínám, že kdysi dříve...x let..mi toto někdo řekl , to měj se ráda (nebo - ty se nemáš ráda, nevěříš si, ty si sama sebe nevážíš, proto si ubližuješ) , já vůbec nechápala o čem to mluví. Taková blbost.. Dokonce jsem si myslela, že jě to něco jako drzost, vychloubačnost-   mít se rád - namyšlenost (?:rolleyes:). Tak jsem to brala.
Byla jsem takový ten ohleduplný, necpající se typ, bez loktů, zřejmě dáno výchovou. Jenže ta přehnaná citlivost a ohleduplnost, nejistota,   mě dohnala až na skutečný dno, kde jsem pochopila, že někde je chyba, že takto nemůžu žít. Chyba teda - ve mně. A následně, jakáže je to chyba že ji dokonce  můžu napravit.  Lekce - naučit se mít se ráda, oceňovat se, věřit si.  Sama jsem chtěla změnu, tak jsem se to prostě učila. Byla jsem štastná, že jsem přišla na odpověd, na řešení mého problému - takže jsem se strašně moc chtěla učit. Toto považuju za gró. Chtít. A pak už jde krásně.  Je to otázka podvědomí. A to je čaroděj (/ka? :rolleyes:)
Někdo TO získá výchovou nebo bůhvíčím a ani ho nenapadne o tom přemýšlet,  někdo TO zase neví, nepátrá a ani se nikdy nedozví, a někdo o tom ví , slyšel, ale považuje to za blbost nebo věc zn. nejdeto.

Tím samože nemyslím tebe . :cool:

Ano, mám za to, že se to nedá naučit či si to nějak přikázat (už ses naučila mít ráda někoho, koho jsi před tím nesnášela?) ... že to člověk musí v sobě najít (to jsme významově trochu někde jinde), resp. uvědomit si, že to tam je, jen překryté nánosy výchovy, předsudků a vůbec keců o tom zmíněném egoismu, sebelásce, jájinkovství apod. ...

Popravdě, taky jsem větu "měj se ráda" či "měj se více ráda" hojně používala ... ale pak došlo v mém životě ke zlomu, kdy jsem se měla rozhodnout, jestli upřednostnit své osobní zájmy a rozbourat vztahy, které jsem léta budovala, nebo jestli zůstat odpovědná k lidem, které jsem k sobě nějak připoutala ... od svých kamarádek jsem tehdy dost často poslouchala, že se mám mít ráda ... dost mi to lezlo krkem, protože o tom to vůbec nebylo. Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu, protože šlo o rozhodnutí, kdy obě varianty pro mě znamenaly nějakou ztrátu (a kdybych se neměla ráda, tak to vůbec neřeším, sednu si do kouta a utápím se v sebelítosti) ... takže od té doby tuto větu nepoužívám. Řekla bych, že má rozumnější a konkrétnější alternativy např. "ber ohled na sebe a své zdraví" apod.

Mišo, já nevidím důvod, proč by to mělo být to a nebo ono. Láska k někomu nebo ke mně..to se přece nevylučuje. (pokud jsem ti porozuměla). Ta láska ke "mně" může být zachována ať se děje cokoliv, ať se třeba rozcházím s někým, bourám vztahy, vlastně ať dělám cokoliv. Já se to učila ve chvíli, kdy se mi na sebou chtělo zvracet, pohrdala jsem sama sebou a kategoricky se odsuzovala.
A právě, to je ono, být se sebou a zvládnout se, i když máš tu ztrátu. Odpustit i když mám ztrátu. Jestli to právě v tuto chvíli nedokážu- tak pak nemám šanci se z toho vyhrabat, protože ta neláska k sobě bude nabalovat automaticky další a další negativa a nebude se čeho chytit a už to nezastavím - a směřuju ..nevím kam... dole vodou
Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Technická poznámka:
Wikino, rozumím Kuličce jinak. Mluví ve svém konkrétním příběhu (chápu-li to správně) o jazyku a vyjádření výzvy "měj se ráda" (viz "o tom to vůbec nebylo"). Po všech peripetiích jí v důsledku slovní obrat "měj se ráda" (viz "Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu") nevyhovoval, ale přínosné pro ni bylo v dané situaci slovní vyjádření "ber ohled na sebe". A jako takové už s sebou nese odlišné konotace

Wikina napsal(a):

Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Četla. Nedočetla.
Zaujala mě teď formulace "výuka lásky v terénu".

gymnasión napsal(a):

Wikina napsal(a):

Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Četla. Nedočetla.
Zaujala mě teď formulace "výuka lásky v terénu".

roz. ve velmi těžkých podmínkách.
Já tam měla napsáno "on-line", ale smazala jsem to, pak jsem tam chtěla napsat za běhu, ale taky to nebylo přesné. Nejpřesnější by bylo "za  běžného života" . Rozumíš co jsem tím myslela? Třeba jsem to nevyjádřila přesně.
Chci řct, že ten "žák" se v tomto případě učil na sobě a své nejbližší a to prakticky, při životě, nikoliv ve škole a teoreticky - což je propastný rozdíl

lupina montana napsal(a):

Nojo, doptávat.....co ale s tím, koho nějaký doptávání nezajímá?
Já pořád tvrdím, že milovat někoho bezpodmínečně není až taková věda; to, na čem záleží je frekvence a délka styku ;) Jakéhokoliv, podotýkám, abyste si to zase nevyložily :cool:
Pokud se s někým stýkáme denně a dlouho, tak to prostě žádá jakási pravidla, něco, do čeho se vejdeme oba.....jinak to v praxi nejde.
Milovat sebe jsem se učila klasickou Luiziččinou metodou - se zrcadlem. Ne že bych dosáhla nějakých závratných výsledků - ale je to asi o tisíc procent lepší, než na začátku.

Jé já se zrcadlem nemůžu :lol:
Já se to učila tak nějak po svém. když jsem si večer lehla do postele, zachumlala a třeba měla před sebou náročný den a z nečeho obavy - tak jsem se sebou v duchu promlouvala. :D Zní to komicky, když to píšu.. Něco v tom smyslu -  ty jsi šikovná holka, zvládneš to, vždycky jsi všechno zvládla, a takové povzbuzení jako od maminky? Od někoho kdo mě má rád a myslí to se mnou dobře a věří mi. A tím ze mně vytluče to nejlepší co mám.
A toto mi dělalo dobře a pomáhalo mi to. Takže tak...:D

A k bezpodmínečné lásce - já si myslím, že v běžném partnerském(manželském) vztahu je velmi těžko proveditelné. Je to spíše vztah na dohodách, s někým kdo je mi příjemný a koho mám ráda, s nímž můžu žít.
Já si naopak myslím, že je to velice těžké, a snad i nadpozemské.
Děti tak milovat dokážeme- tam už je to pro mě představitelné. Psa taky :lol: (ale myslím to vážně)

Deti - a aj pes - nie sú ROVNOCENNÝ, partnerský vzťah. Pre mňa je v tom dosť veľký rozdiel. Ale ono ide skôr o ten materiálny prejav a fyzické spolužitie vi vzťahu, než o samotnú abstraktnú lásku. (Je asi ľahšie bezpodmienečne milovať niekoho žijúceho na Aljaške, s ktorým sa musím zhodnúť akurát na čase, kedy budeme na skajpe, než niekoho, s kým žijem v jednej domácnosti a musíme sa zhodnúť viac-menej na všetkom... :kapitulation: )

Selima napsal(a):

Deti - a aj pes - nie sú ROVNOCENNÝ, partnerský vzťah. Pre mňa je v tom dosť veľký rozdiel. Ale ono ide skôr o ten materiálny prejav a fyzické spolužitie vi vzťahu, než o samotnú abstraktnú lásku. (Je asi ľahšie bezpodmienečne milovať niekoho žijúceho na Aljaške, s ktorým sa musím zhodnúť akurát na čase, kedy budeme na skajpe, než niekoho, s kým žijem v jednej domácnosti a musíme sa zhodnúť viac-menej na všetkom... :kapitulation: )

Proč rovnocennost? Proč partnerský vztah?
Já přemýšlím o stavu "milovat" a je-li možný. Lze -li , jestli a koho...atak.
Pokud bychom mluvili jen o partnerském vztahu - tak je to tak , jak píšeš. A přesně to samé psala i Lupina.

Jeden příklad f tohoto fora:
Pokud si vzpomínám dobře, co tady psala Ivana o b.m., který má novou rodinu..
Omlouvám se I., že jsem ji použila, anebo to berme jako jedna paní  - tak ta popsala stav, který je významu milovat,a to ve part.vztahu,  blízký.
Psala, že bm milovala vždy, i nyní, po rozvodu, ale nechce aby se vracel, protože by to znamenalo, že mu nevyšel jeho nový vztah. A to by pak byl neštastný. A Ivana ví, že je nyní spokojený,  v tom svém novém vztahu, a ona mu to přeje a je tomu ráda a přeje si, aby to tak zůstalo... Možná jsem to neobratně popsala, ale snad je to pochopitelné.
Toto je pro mě bezpodmínky a nesobecky milovat.
Co myslíte vy?

ale někdy se člověk musí zařídit především tak, aby neutrpěl duševní újmu - komunikace je až druhá na řadě
Jsou pády v životě lidským, že právě ta "komunikace" - nebo spíš snaho o ní - může přivodit "duševní újmu" ani se jedna nenaděje...
Pak je holt nutný v nejlepším přestat, páč má člověk i jiný povinnosti a hobby, že...

Co myslíte vy?
Až tak bych nesouhlasila... jedna paní sice BM přeje novej vztah, novou veselku i nový mimino... ale zůstává sama, protože "by nikoho jinýho už nemohla milovat" (což je nepřesná, leč významově odpovídající citace) - a tady je podle mýho jádro pudla-  aniž bych komukoli chtěla cokoli podsouvat(!!!), zdůrazňuju, působí to tak trochu jako "miluju tě přesto, žes mi ublížil... miluju tě tak, že zůstávám sama" - a přestože to zdaleka není vědomej postoj, pořád tu je ta jedna osamělá paní jako určitá, řekněme, výčitka  - "miluju tě i když sis svý štěstí postavil na neštěstí mým"... a tam už ta nesobeckost jaksi mizí.

Wikina napsal(a):

Selima napsal(a):

Deti - a aj pes - nie sú ROVNOCENNÝ, partnerský vzťah. Pre mňa je v tom dosť veľký rozdiel. Ale ono ide skôr o ten materiálny prejav a fyzické spolužitie vi vzťahu, než o samotnú abstraktnú lásku. (Je asi ľahšie bezpodmienečne milovať niekoho žijúceho na Aljaške, s ktorým sa musím zhodnúť akurát na čase, kedy budeme na skajpe, než niekoho, s kým žijem v jednej domácnosti a musíme sa zhodnúť viac-menej na všetkom... :kapitulation: )

Proč rovnocennost? Proč partnerský vztah?
Já přemýšlím o stavu "milovat" a je-li možný. Lze -li , jestli a koho...atak.
Pokud bychom mluvili jen o partnerském vztahu - tak je to tak , jak píšeš. A přesně to samé psala i Lupina.

Jeden příklad f tohoto fora:
Pokud si vzpomínám dobře, co tady psala Ivana o b.m., který má novou rodinu..
Omlouvám se I., že jsem ji použila, anebo to berme jako jedna paní  - tak ta popsala stav, který je významu milovat,a to ve part.vztahu,  blízký.
Psala, že bm milovala vždy, i nyní, po rozvodu, ale nechce aby se vracel, protože by to znamenalo, že mu nevyšel jeho nový vztah. A to by pak byl neštastný. A Ivana ví, že je nyní spokojený,  v tom svém novém vztahu, a ona mu to přeje a je tomu ráda a přeje si, aby to tak zůstalo... Možná jsem to neobratně popsala, ale snad je to pochopitelné.
Toto je pro mě bezpodmínky a nesobecky milovat.
Co myslíte vy?

Poznámka pod čarou: nepoužívala bych jmenovitě ničí příběh jako příklad bez jeho explicitního předem vyžádaného souhlasu. Je to nefér...

No ona jedna paní je sama i z důvodu své pohodlnosti a sobectví, protože už se jí nechce investovat nic do jakéhokoli nového vztahu a taky proto, že se jí nelíbí muži v jejím věku a v neposlední řadě i proto, že všichni muži, kteří se chtějí seznámit se ženami, chtějí od těch žen sex a jedna paní už si nedovede sexování ze své strany ani představit. Takže to není jen proto, že jedna paní miluje svého ex.

Wikina napsal(a):

Selima napsal(a):

Deti - a aj pes - nie sú ROVNOCENNÝ, partnerský vzťah. Pre mňa je v tom dosť veľký rozdiel. Ale ono ide skôr o ten materiálny prejav a fyzické spolužitie vi vzťahu, než o samotnú abstraktnú lásku. (Je asi ľahšie bezpodmienečne milovať niekoho žijúceho na Aljaške, s ktorým sa musím zhodnúť akurát na čase, kedy budeme na skajpe, než niekoho, s kým žijem v jednej domácnosti a musíme sa zhodnúť viac-menej na všetkom... :kapitulation: )

Proč rovnocennost? Proč partnerský vztah?
Já přemýšlím o stavu "milovat" a je-li možný. Lze -li , jestli a koho...atak.
Pokud bychom mluvili jen o partnerském vztahu - tak je to tak , jak píšeš. A přesně to samé psala i Lupina.

Jeden příklad f tohoto fora:
Pokud si vzpomínám dobře, co tady psala Ivana o b.m., který má novou rodinu..
Omlouvám se I., že jsem ji použila, anebo to berme jako jedna paní  - tak ta popsala stav, který je významu milovat,a to ve part.vztahu,  blízký.
Psala, že bm milovala vždy, i nyní, po rozvodu, ale nechce aby se vracel, protože by to znamenalo, že mu nevyšel jeho nový vztah. A to by pak byl neštastný. A Ivana ví, že je nyní spokojený,  v tom svém novém vztahu, a ona mu to přeje a je tomu ráda a přeje si, aby to tak zůstalo... Možná jsem to neobratně popsala, ale snad je to pochopitelné.
Toto je pro mě bezpodmínky a nesobecky milovat.
Co myslíte vy?

Áno, asi tak nejako...

Ja tiež poslednému ex želám viac šťastia s prípadnou novou ženou - my sme sa obaja len trápili,  a zrejme sme nemali silu (alebo vôľu) zmeniť to, tak nech sa netrápi a je šťastný. Nepopieram, že by ma viac tešilo, keby bol šťastný so mnou :rodna: , ale keď to nejde, tak to nejde a nech je šťastný inde. Ja si tiež už skúšam hľadať šťastie inde, aj keď bez nejakého väčšieho presvedčenia...

helena napsal(a):

ale někdy se člověk musí zařídit především tak, aby neutrpěl duševní újmu - komunikace je až druhá na řadě
Jsou pády v životě lidským, že právě ta "komunikace" - nebo spíš snaho o ní - může přivodit "duševní újmu" ani se jedna nenaděje... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Pak je holt nutný v nejlepším přestat, páč má člověk i jiný povinnosti a hobby, že...

Co myslíte vy?
Až tak bych nesouhlasila... jedna paní sice BM přeje novej vztah, novou veselku i nový mimino... ale zůstává sama, protože "by nikoho jinýho už nemohla milovat" (což je nepřesná, leč významově odpovídající citace) - a tady je podle mýho jádro pudla-  aniž bych komukoli chtěla cokoli podsouvat(!!!), zdůrazňuju, působí to tak trochu jako "miluju tě přesto, žes mi ublížil... miluju tě tak, že zůstávám sama" - a přestože to zdaleka není vědomej postoj, pořád tu je ta jedna osamělá paní jako určitá, řekněme, výčitka  - "miluju tě i když sis svý štěstí postavil na neštěstí mým"... a tam už ta nesobeckost jaksi mizí.

Hm... já u ní toto necítila.

gymnasión napsal(a):

Wikina napsal(a):

Selima napsal(a):

Deti - a aj pes - nie sú ROVNOCENNÝ, partnerský vzťah. Pre mňa je v tom dosť veľký rozdiel. Ale ono ide skôr o ten materiálny prejav a fyzické spolužitie vi vzťahu, než o samotnú abstraktnú lásku. (Je asi ľahšie bezpodmienečne milovať niekoho žijúceho na Aljaške, s ktorým sa musím zhodnúť akurát na čase, kedy budeme na skajpe, než niekoho, s kým žijem v jednej domácnosti a musíme sa zhodnúť viac-menej na všetkom... :kapitulation: )

Proč rovnocennost? Proč partnerský vztah?
Já přemýšlím o stavu "milovat" a je-li možný. Lze -li , jestli a koho...atak.
Pokud bychom mluvili jen o partnerském vztahu - tak je to tak , jak píšeš. A přesně to samé psala i Lupina.

Jeden příklad f tohoto fora:
Pokud si vzpomínám dobře, co tady psala Ivana o b.m., který má novou rodinu..
Omlouvám se I., že jsem ji použila, anebo to berme jako jedna paní  - tak ta popsala stav, který je významu milovat,a to ve part.vztahu,  blízký.
Psala, že bm milovala vždy, i nyní, po rozvodu, ale nechce aby se vracel, protože by to znamenalo, že mu nevyšel jeho nový vztah. A to by pak byl neštastný. A Ivana ví, že je nyní spokojený,  v tom svém novém vztahu, a ona mu to přeje a je tomu ráda a přeje si, aby to tak zůstalo... Možná jsem to neobratně popsala, ale snad je to pochopitelné.
Toto je pro mě bezpodmínky a nesobecky milovat.
Co myslíte vy?

Poznámka pod čarou: nepoužívala bych jmenovitě ničí příběh jako příklad bez jeho explicitního předem vyžádaného souhlasu. Je to nefér...

To, o čem jsem psala ( shrnuto )v tomto příspěvku si můžeš( a taktéž kdokoliv) přečíst na sousedním foru i bez explicitního předem vyžádaného souhlasu.

Ivana napsal(a):

No ona jedna paní je sama i z důvodu své pohodlnosti a sobectví, protože už se jí nechce investovat nic do jakéhokoli nového vztahu a taky proto, že se jí nelíbí muži v jejím věku a v neposlední řadě i proto, že všichni muži, kteří se chtějí seznámit se ženami, chtějí od těch žen sex a jedna paní už si nedovede sexování ze své strany ani představit. Takže to není jen proto, že jedna paní miluje svého ex.

Věřím ti, že to tak je.
I jsi to zmiňovala...
Nemyslím si, že stavíš (či jedna paní) na odiv světu "já opuštěná"- zůstanu sama-  jako memento velké lásky. Myslím si, že píšeš velmi otevřeně a uprímně

Selima napsal(a):

Ja tiež poslednému ex želám viac šťastia s prípadnou novou ženou - my sme sa obaja len trápili,  a zrejme sme nemali silu (alebo vôľu) zmeniť to, tak nech sa netrápi a je šťastný. Nepopieram, že by ma viac tešilo, keby bol šťastný so mnou :rodna: , ale keď to nejde, tak to nejde a nech je šťastný inde. Ja si tiež už skúšam hľadať šťastie inde, aj keď bez nejakého väčšieho presvedčenia...

No, tak to jsi dobrá.
Já na tvém místě - bych si to nejspíš pro svou snadnější regeneraci a prokysličení asi postavila tak, že ..jsme se k sobě nehodili, bo ....(a to je ještě :lol: výživnější).. uvolnilo se místo vedle mě kvůli někomu lepšímu... :rolleyes: :cool:

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Wikina napsal(a):

Proč rovnocennost? Proč partnerský vztah?
Já přemýšlím o stavu "milovat" a je-li možný. Lze -li , jestli a koho...atak.
Pokud bychom mluvili jen o partnerském vztahu - tak je to tak , jak píšeš. A přesně to samé psala i Lupina.

Jeden příklad f tohoto fora:
Pokud si vzpomínám dobře, co tady psala Ivana o b.m., který má novou rodinu..
Omlouvám se I., že jsem ji použila, anebo to berme jako jedna paní  - tak ta popsala stav, který je významu milovat,a to ve part.vztahu,  blízký.
Psala, že bm milovala vždy, i nyní, po rozvodu, ale nechce aby se vracel, protože by to znamenalo, že mu nevyšel jeho nový vztah. A to by pak byl neštastný. A Ivana ví, že je nyní spokojený,  v tom svém novém vztahu, a ona mu to přeje a je tomu ráda a přeje si, aby to tak zůstalo... Možná jsem to neobratně popsala, ale snad je to pochopitelné.
Toto je pro mě bezpodmínky a nesobecky milovat.
Co myslíte vy?

Poznámka pod čarou: nepoužívala bych jmenovitě ničí příběh jako příklad bez jeho explicitního předem vyžádaného souhlasu. Je to nefér...

To, o čem jsem psala ( shrnuto )v tomto příspěvku si můžeš( a taktéž kdokoliv) přečíst na sousedním foru i bez explicitního předem vyžádaného souhlasu.

Ponožky si každej pere sám.. neni třeba mu pomáhat s dávkováním prášku...

Wikina napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja tiež poslednému ex želám viac šťastia s prípadnou novou ženou - my sme sa obaja len trápili,  a zrejme sme nemali silu (alebo vôľu) zmeniť to, tak nech sa netrápi a je šťastný. Nepopieram, že by ma viac tešilo, keby bol šťastný so mnou :rodna: , ale keď to nejde, tak to nejde a nech je šťastný inde. Ja si tiež už skúšam hľadať šťastie inde, aj keď bez nejakého väčšieho presvedčenia...

No, tak to jsi dobrá.
Já na tvém místě - bych si to nejspíš pro svou snadnější regeneraci a prokysličení asi postavila tak, že ..jsme se k sobě nehodili, bo ....(a to je ještě :lol: výživnější).. uvolnilo se místo vedle mě kvůli někomu lepšímu... :rolleyes: :cool:

Rozumovo sa o to snažím, ale podvedomie je sfiňa a našepkáva  "Tak ako on sa k tebe nikto hodiť nemôže..." :kapitulation: Ale slabne to, a už viem, že niekto iný sa bude nie lepšie, nie horšie, ale proste inak... Toto momentálne to ale nie je, bohužiaľ či chvalabohu, toľko je isté. :/

Selima napsal(a):

Wikina napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja tiež poslednému ex želám viac šťastia s prípadnou novou ženou - my sme sa obaja len trápili,  a zrejme sme nemali silu (alebo vôľu) zmeniť to, tak nech sa netrápi a je šťastný. Nepopieram, že by ma viac tešilo, keby bol šťastný so mnou :rodna: , ale keď to nejde, tak to nejde a nech je šťastný inde. Ja si tiež už skúšam hľadať šťastie inde, aj keď bez nejakého väčšieho presvedčenia...

No, tak to jsi dobrá.
Já na tvém místě - bych si to nejspíš pro svou snadnější regeneraci a prokysličení asi postavila tak, že ..jsme se k sobě nehodili, bo ....(a to je ještě :lol: výživnější).. uvolnilo se místo vedle mě kvůli někomu lepšímu... :rolleyes: :cool:

Rozumovo sa o to snažím, ale podvedomie je sfiňa a našepkáva  "Tak ako on sa k tebe nikto hodiť nemôže..." :kapitulation: Ale slabne to, a už viem, že niekto iný sa bude nie lepšie, nie horšie, ale proste inak... Toto momentálne to ale nie je, bohužiaľ či chvalabohu, toľko je isté. :/

Moje zkušenost je: maximálně minimalizovat očekávání... Člověk pak může být i/také příjemně překvapen :storstark:

Wikina napsal(a):

Mišo, já nevidím důvod, proč by to mělo být to a nebo ono. Láska k někomu nebo ke mně..to se přece nevylučuje. (pokud jsem ti porozuměla). Ta láska ke "mně" může být zachována ať se děje cokoliv, ať se třeba rozcházím s někým, bourám vztahy, vlastně ať dělám cokoliv. Já se to učila ve chvíli, kdy se mi na sebou chtělo zvracet, pohrdala jsem sama sebou a kategoricky se odsuzovala.
A právě, to je ono, být se sebou a zvládnout se, i když máš tu ztrátu. Odpustit i když mám ztrátu. Jestli to právě v tuto chvíli nedokážu- tak pak nemám šanci se z toho vyhrabat, protože ta neláska k sobě bude nabalovat automaticky další a další negativa a nebude se čeho chytit a už to nezastavím - a směřuju ..nevím kam... dole vodou
Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Ještě jednou jinak - jde tu o radu "musíš se mít rád" nebo "nauč se mít se rád" ... lze to, pokud to v sobě nemáš? Můžeš se naučit mít ráda někoho, koho ráda nemáš? Doopravdy skutečně ráda? To je gró mé otázky ... a rovnou nabízím možnost vyzkoušet si to na někom, koho ve svém okolí zrovna nemusíš.

Něco jiného je totiž "naučit se mít rád" a něco jiného zbavit svůj život balastu, který tě otravuje tak, abys ho (svůj život) mohla mít ráda ... prže přes kladný vztah k životu najdeš kladný vztah k sobě ... a posléze k dalším lidem ... Má to zpravidla rychlejší a znatelnější účinek, než např. roky strávené před zrcadlem, kdy se člověk snaží sám sobě namluvit, že se jako fakt má rád, že mu to sluší, a taky občas pálí ... a pak jde žít to samé, co do té doby a celkový efekt se blíží spíše k nule ... což ještě ten lepší případ.

K tomu dalšímu - zřejmě jsi nepochopila to, co jsem napsala já, nebo to, co napsal autor Chatrče ...

gymnasión napsal(a):

Technická poznámka:
Wikino, rozumím Kuličce jinak. Mluví ve svém konkrétním příběhu (chápu-li to správně) o jazyku a vyjádření výzvy "měj se ráda" (viz "o tom to vůbec nebylo"). Po všech peripetiích jí v důsledku slovní obrat "měj se ráda" (viz "Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu") nevyhovoval, ale přínosné pro ni bylo v dané situaci slovní vyjádření "ber ohled na sebe". A jako takové už s sebou nese odlišné konotace

Asi tak, dík :storstark:

gymnasión napsal(a):

... Zaujala mě teď formulace "výuka lásky v terénu".

To by mě docela zajímalo ... jak se např. v terénu vypořádat s jehličím nebo pískem ... a tháááák :lol:

Myslím si, že lásce se nelze naučit. Přichází sama. A sama odchází.
Možná se může mít člověk rád, když si odpustí? Když se přijme takový, jaký je?
To byly akademické otázky.

A mít rád všechny ostatní? To nevím, jestli je možné. Přijímat je takové, jací jsou. Možná je pak bude mít rád?

Selima napsal(a):

Deti - a aj pes - nie sú ROVNOCENNÝ, partnerský vzťah. Pre mňa je v tom dosť veľký rozdiel. Ale ono ide skôr o ten materiálny prejav a fyzické spolužitie vi vzťahu, než o samotnú abstraktnú lásku. (Je asi ľahšie bezpodmienečne milovať niekoho žijúceho na Aljaške, s ktorým sa musím zhodnúť akurát na čase, kedy budeme na skajpe, než niekoho, s kým žijem v jednej domácnosti a musíme sa zhodnúť viac-menej na všetkom... :kapitulation: )

Myslím, že nikdo nejsme tak daleko, abychom dokázali někoho bezpodmínečně milovat ... vždycky tam budou nějaké podmínky - od prvotních sympatií, přes zpětnou vazbu a vzájemné porozumění až po společné "pěkné vzpomínky". O bezpodmínečné lásce můžeme hovořit až ve chvíli, kdy budeme schopni milovat bez rozdílu kohokoliv.

Míša Kulička napsal(a):

Myslím, že nikdo nejsme tak daleko, abychom dokázali někoho bezpodmínečně milovat ... vždycky tam budou nějaké podmínky - od prvotních sympatií, přes zpětnou vazbu a vzájemné porozumění až po společné "pěkné vzpomínky". O bezpodmínečné lásce můžeme hovořit až ve chvíli, kdy budeme schopni milovat bez rozdílu kohokoliv.

JJ, proto o tom říkám, že taková láska není z tohoto světa. Můžu ji k někomu cítit chvilku, dokud zase nepřeváží ego, touha vlastnit, závislosti, ...

Wikina napsal(a):

Ivana napsal(a):

No ona jedna paní je sama i z důvodu své pohodlnosti a sobectví, protože už se jí nechce investovat nic do jakéhokoli nového vztahu a taky proto, že se jí nelíbí muži v jejím věku a v neposlední řadě i proto, že všichni muži, kteří se chtějí seznámit se ženami, chtějí od těch žen sex a jedna paní už si nedovede sexování ze své strany ani představit. Takže to není jen proto, že jedna paní miluje svého ex.

Věřím ti, že to tak je.
I jsi to zmiňovala...
Nemyslím si, že stavíš (či jedna paní) na odiv světu "já opuštěná"- zůstanu sama-  jako memento velké lásky. Myslím si, že píšeš velmi otevřeně a uprímně

Souhlasím, cítím to z Ivanina psaní stejně.
Navíc mám podobnou zkušenost - po několika vztazích (spíš letmých) jsem si uvědomila, že mi je vlastně samotné dobře, že se do vztahu nutím a to je nefér jak ke mě samotné, tak k těm protějškům. Takže žádná nucená samota vyplývající z předchozího vztahu.

helena napsal(a):

Až tak bych nesouhlasila... jedna paní sice BM přeje novej vztah, novou veselku i nový mimino... ale zůstává sama, protože "by nikoho jinýho už nemohla milovat" (což je nepřesná, leč významově odpovídající citace) - a tady je podle mýho jádro pudla-  aniž bych komukoli chtěla cokoli podsouvat(!!!), zdůrazňuju, působí to tak trochu jako "miluju tě přesto, žes mi ublížil... miluju tě tak, že zůstávám sama" - a přestože to zdaleka není vědomej postoj, pořád tu je ta jedna osamělá paní jako určitá, řekněme, výčitka  - "miluju tě i když sis svý štěstí postavil na neštěstí mým"... a tam už ta nesobeckost jaksi mizí.

Já cítím z Ivany, že takhle to není.
Ivana je sama prostě proto, že jí to tak vyhovuje a je spokojená.
Není to žádná póza.
Není v tom třeba hledat své vlastní pohnutky nebo nedořešené záležotosti, heleno.

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Mišo, já nevidím důvod, proč by to mělo být to a nebo ono. Láska k někomu nebo ke mně..to se přece nevylučuje. (pokud jsem ti porozuměla). Ta láska ke "mně" může být zachována ať se děje cokoliv, ať se třeba rozcházím s někým, bourám vztahy, vlastně ať dělám cokoliv. Já se to učila ve chvíli, kdy se mi na sebou chtělo zvracet, pohrdala jsem sama sebou a kategoricky se odsuzovala.
A právě, to je ono, být se sebou a zvládnout se, i když máš tu ztrátu. Odpustit i když mám ztrátu. Jestli to právě v tuto chvíli nedokážu- tak pak nemám šanci se z toho vyhrabat, protože ta neláska k sobě bude nabalovat automaticky další a další negativa a nebude se čeho chytit a už to nezastavím - a směřuju ..nevím kam... dole vodou
Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Ještě jednou jinak - jde tu o radu "musíš se mít rád" nebo "nauč se mít se rád" ... lze to, pokud to v sobě nemáš? Můžeš se naučit mít ráda někoho, koho ráda nemáš? Doopravdy skutečně ráda? To je gró mé otázky ... a rovnou nabízím možnost vyzkoušet si to na někom, koho ve svém okolí zrovna nemusíš.

Něco jiného je totiž "naučit se mít rád" a něco jiného zbavit svůj život balastu, který tě otravuje tak, abys ho (svůj život) mohla mít ráda ... prže přes kladný vztah k životu najdeš kladný vztah k sobě ... a posléze k dalším lidem ... Má to zpravidla rychlejší a znatelnější účinek, než např. roky strávené před zrcadlem, kdy se člověk snaží sám sobě namluvit, že se jako fakt má rád, že mu to sluší, a taky občas pálí ... a pak jde žít to samé, co do té doby a celkový efekt se blíží spíše k nule ... což ještě ten lepší případ.

K tomu dalšímu - zřejmě jsi nepochopila to, co jsem napsala já, nebo to, co napsal autor Chatrče ...

gymnasión napsal(a):

Technická poznámka:
Wikino, rozumím Kuličce jinak. Mluví ve svém konkrétním příběhu (chápu-li to správně) o jazyku a vyjádření výzvy "měj se ráda" (viz "o tom to vůbec nebylo"). Po všech peripetiích jí v důsledku slovní obrat "měj se ráda" (viz "Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu") nevyhovoval, ale přínosné pro ni bylo v dané situaci slovní vyjádření "ber ohled na sebe". A jako takové už s sebou nese odlišné konotace

Asi tak, dík :storstark:

gymnasión napsal(a):

... Zaujala mě teď formulace "výuka lásky v terénu".

To by mě docela zajímalo ... jak se např. v terénu vypořádat s jehličím nebo pískem ... a tháááák :lol:

Podľa mňa to ide, lebo to "nemať sa rád" máme získané... deti to nepoznajú a neriešia, sú nadšené aj vlastným hovnom a nepochybujú o sebe. Pochybnosti a neláska sú získané, takže - hoci sú hlboké a občas držia ako helvétska viera - sa ich dá zbaviť.
Ad výuka lásky v teréne: to je možno gro tej výuky, že sa naučíš nevnímať ihličie a mravcov... okoloidúce davy... povodeň, víchor, búrku... policajtov, hasičov... apod.

Selima napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ještě jednou jinak - jde tu o radu "musíš se mít rád" nebo "nauč se mít se rád" ... lze to, pokud to v sobě nemáš? Můžeš se naučit mít ráda někoho, koho ráda nemáš? Doopravdy skutečně ráda? To je gró mé otázky ... a rovnou nabízím možnost vyzkoušet si to na někom, koho ve svém okolí zrovna nemusíš.

Něco jiného je totiž "naučit se mít rád" a něco jiného zbavit svůj život balastu, který tě otravuje tak, abys ho (svůj život) mohla mít ráda ... prže přes kladný vztah k životu najdeš kladný vztah k sobě ... a posléze k dalším lidem ... Má to zpravidla rychlejší a znatelnější účinek, než např. roky strávené před zrcadlem, kdy se člověk snaží sám sobě namluvit, že se jako fakt má rád, že mu to sluší, a taky občas pálí ... a pak jde žít to samé, co do té doby a celkový efekt se blíží spíše k nule ... což ještě ten lepší případ.

K tomu dalšímu - zřejmě jsi nepochopila to, co jsem napsala já, nebo to, co napsal autor Chatrče ...

Podľa mňa to ide, lebo to "nemať sa rád" máme získané... deti to nepoznajú a neriešia, sú nadšené aj vlastným hovnom a nepochybujú o sebe. Pochybnosti a neláska sú získané, takže - hoci sú hlboké a občas držia ako helvétska viera - sa ich dá zbaviť.
Ad výuka lásky v teréne: to je možno gro tej výuky, že sa naučíš nevnímať ihličie a mravcov... okoloidúce davy... povodeň, víchor, búrku... policajtov, hasičov... apod.

Ano, to jsem už psala v předchozích textech, že to většina z nás má v sobě. Taky dále píšu, že nejde o to "naučit se mít rád", ale zbavit se toho balastu, který nám v tom brání :) ...
Ještě jinak - těch pár patologických jedinců, kteří se skutečně nemají rádi, se to prostě "naučit" nemůže, protože to nelze, není jim dáno ... zdravý zbytek se nemá co učit - má to v sobě (viz ten druhý odstavec), a když už potřebují slyšet něčí rady, tak konkrétní ... nikoliv banality typu "měj se rád".

Míša Kulička napsal(a):

Ano, to jsem už psala v předchozích textech, že to většina z nás má v sobě. Taky dále píšu, že nejde o to "naučit se mít rád", ale zbavit se toho balastu, který nám v tom brání :) ...
Ještě jinak - těch pár patologických jedinců, kteří se skutečně nemají rádi, se to prostě "naučit" nemůže, protože to nelze, není jim dáno ... zdravý zbytek se nemá co učit - má to v sobě (viz ten druhý odstavec), a když už potřebují slyšet něčí rady, tak konkrétní ... nikoliv banality typu "měj se rád".

Jako třeba já :lol: :lol: :lol:
(Technický dotaz: asi chceš, Míšo, říct, že "měj se rád" je klišé z plyše, resp. vyprázdněný stereotyp atp., se mi zdá..)

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ano, to jsem už psala v předchozích textech, že to většina z nás má v sobě. Taky dále píšu, že nejde o to "naučit se mít rád", ale zbavit se toho balastu, který nám v tom brání :) ...
Ještě jinak - těch pár patologických jedinců, kteří se skutečně nemají rádi, se to prostě "naučit" nemůže, protože to nelze, není jim dáno ... zdravý zbytek se nemá co učit - má to v sobě (viz ten druhý odstavec), a když už potřebují slyšet něčí rady, tak konkrétní ... nikoliv banality typu "měj se rád".

Jako třeba já :lol: :lol: :lol:
(Technický dotaz: asi chceš, Míšo, říct, že "měj se rád" je klišé z plyše, resp. vyprázdněný stereotyp atp., se mi zdá..)

Nóooo ... anóooo ... ale tak nějak ... kulantně. :gloria:

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Mišo, já nevidím důvod, proč by to mělo být to a nebo ono. Láska k někomu nebo ke mně..to se přece nevylučuje. (pokud jsem ti porozuměla). Ta láska ke "mně" může být zachována ať se děje cokoliv, ať se třeba rozcházím s někým, bourám vztahy, vlastně ať dělám cokoliv. Já se to učila ve chvíli, kdy se mi na sebou chtělo zvracet, pohrdala jsem sama sebou a kategoricky se odsuzovala.
A právě, to je ono, být se sebou a zvládnout se, i když máš tu ztrátu. Odpustit i když mám ztrátu. Jestli to právě v tuto chvíli nedokážu- tak pak nemám šanci se z toho vyhrabat, protože ta neláska k sobě bude nabalovat automaticky další a další negativa a nebude se čeho chytit a už to nezastavím - a směřuju ..nevím kam... dole vodou
Četlas Chatrč?
Tam je výuka lásky v terénu za těch nejnemožnějších a nejdramatičtějších a nejnepředstavitelnějších podmínek. ..

Ještě jednou jinak - jde tu o radu "musíš se mít rád" nebo "nauč se mít se rád" ... lze to, pokud to v sobě nemáš? Můžeš se naučit mít ráda někoho, koho ráda nemáš? Doopravdy skutečně ráda? To je gró mé otázky ... a rovnou nabízím možnost vyzkoušet si to na někom, koho ve svém okolí zrovna nemusíš.

Něco jiného je totiž "naučit se mít rád" a něco jiného zbavit svůj život balastu, který tě otravuje tak, abys ho (svůj život) mohla mít ráda ... prže přes kladný vztah k životu najdeš kladný vztah k sobě ... a posléze k dalším lidem ... Má to zpravidla rychlejší a znatelnější účinek, než např. roky strávené před zrcadlem, kdy se člověk snaží sám sobě namluvit, že se jako fakt má rád, že mu to sluší, a taky občas pálí ... a pak jde žít to samé, co do té doby a celkový efekt se blíží spíše k nule ... což ještě ten lepší případ.

K tomu dalšímu - zřejmě jsi nepochopila to, co jsem napsala já, nebo to, co napsal autor Chatrče ...

gymnasión napsal(a):

Technická poznámka:
Wikino, rozumím Kuličce jinak. Mluví ve svém konkrétním příběhu (chápu-li to správně) o jazyku a vyjádření výzvy "měj se ráda" (viz "o tom to vůbec nebylo"). Po všech peripetiích jí v důsledku slovní obrat "měj se ráda" (viz "Přišlo mi to strašně prázdné, zbytečné, a hlavně dost mimo mísu") nevyhovoval, ale přínosné pro ni bylo v dané situaci slovní vyjádření "ber ohled na sebe". A jako takové už s sebou nese odlišné konotace

Asi tak, dík :storstark:

gymnasión napsal(a):

... Zaujala mě teď formulace "výuka lásky v terénu".

To by mě docela zajímalo ... jak se např. v terénu vypořádat s jehličím nebo pískem ... a tháááák :lol:

Napíšu to jinak. mmch. pochopila jsem tě už prvně. Výzva "měj se ráda" je asi na ho.vno, když ten člověk sám nemá potřebu se menit, a mít se rád. Pak je to vyjde naprázdno - to jsi chtěla slyšet? :rolleyes:
Jak poznáš že "to v sobě " někdo má nebo nemá?? :co:
Já si myslím, že to naopak mají v sobě všichni, tak jako všechno. Jen se k tomu dostat, dovolit si to, umožnit si to  a podstatou je chtít. Pokud si myslím,(rozhodnu se) že to v sobě nemám, tak to v sobě opravdunemám (resp. nenajdu) mít nikdy nebudu.

Poznámce k Chatrči nerozumím, ale není to podstatné.

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ano, to jsem už psala v předchozích textech, že to většina z nás má v sobě. Taky dále píšu, že nejde o to "naučit se mít rád", ale zbavit se toho balastu, který nám v tom brání :) ...
Ještě jinak - těch pár patologických jedinců, kteří se skutečně nemají rádi, se to prostě "naučit" nemůže, protože to nelze, není jim dáno ... zdravý zbytek se nemá co učit - má to v sobě (viz ten druhý odstavec), a když už potřebují slyšet něčí rady, tak konkrétní ... nikoliv banality typu "měj se rád".

Jako třeba já :lol: :lol: :lol:
(Technický dotaz: asi chceš, Míšo, říct, že "měj se rád" je klišé z plyše, resp. vyprázdněný stereotyp atp., se mi zdá..)

Aha, tak konkretní rady bys chtěla :D
Hmmm.... :rolleyes:

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ještě jednou jinak - jde tu o radu "musíš se mít rád" nebo "nauč se mít se rád" ... lze to, pokud to v sobě nemáš? Můžeš se naučit mít ráda někoho, koho ráda nemáš? Doopravdy skutečně ráda? To je gró mé otázky ... a rovnou nabízím možnost vyzkoušet si to na někom, koho ve svém okolí zrovna nemusíš.

Něco jiného je totiž "naučit se mít rád" a něco jiného zbavit svůj život balastu, který tě otravuje tak, abys ho (svůj život) mohla mít ráda ... prže přes kladný vztah k životu najdeš kladný vztah k sobě ... a posléze k dalším lidem ... Má to zpravidla rychlejší a znatelnější účinek, než např. roky strávené před zrcadlem, kdy se člověk snaží sám sobě namluvit, že se jako fakt má rád, že mu to sluší, a taky občas pálí ... a pak jde žít to samé, co do té doby a celkový efekt se blíží spíše k nule ... což ještě ten lepší případ.

K tomu dalšímu - zřejmě jsi nepochopila to, co jsem napsala já, nebo to, co napsal autor Chatrče ...

Podľa mňa to ide, lebo to "nemať sa rád" máme získané... deti to nepoznajú a neriešia, sú nadšené aj vlastným hovnom a nepochybujú o sebe. Pochybnosti a neláska sú získané, takže - hoci sú hlboké a občas držia ako helvétska viera - sa ich dá zbaviť.
Ad výuka lásky v teréne: to je možno gro tej výuky, že sa naučíš nevnímať ihličie a mravcov... okoloidúce davy... povodeň, víchor, búrku... policajtov, hasičov... apod.

Ano, to jsem už psala v předchozích textech, že to většina z nás má v sobě. Taky dále píšu, že nejde o to "naučit se mít rád", ale zbavit se toho balastu, který nám v tom brání :) ...
Ještě jinak - těch pár patologických jedinců, kteří se skutečně nemají rádi, se to prostě "naučit" nemůže, protože to nelze, není jim dáno ... zdravý zbytek se nemá co učit - má to v sobě (viz ten druhý odstavec), a když už potřebují slyšet něčí rady, tak konkrétní ... nikoliv banality typu "měj se rád".

Naučit se mít rád - je jinými slovy - právě to zbavování toho, jak píšeš balastu, aby "to" ve mně (láska) mohlo dýchat.
To už je ale opravdu slovíčkaření

Wikina napsal(a):

Napíšu to jinak. mmch. pochopila jsem tě už prvně. Výzva "měj se ráda" je asi na ho.vno, když ten člověk sám nemá potřebu se menit, a mít se rád. Pak je to vyjde naprázdno - to jsi chtěla slyšet?

Nepotřebuju slyšet nic, pouze sděluji svůj názor :) ... Ta výzva je na dvě věci v každém případě, ať se ráda máš, nebo nemáš ... pokud máš, tak je zbytečná, pokud nemáš, tak ti stejně nepomůže.

Wikina napsal(a):

Jak poznáš že "to v sobě " někdo má nebo nemá?? :co:

Dobrá otázka ... jak poznáš, kdy zvolit radu "měj se rád"?  :)

Wikina napsal(a):

Já si myslím, že to naopak mají v sobě všichni, tak jako všechno. Jen se k tomu dostat, dovolit si to, umožnit si to  a podstatou je chtít. Pokud si myslím,(rozhodnu se) že to v sobě nemám, tak to v sobě opravdunemám (resp. nenajdu) mít nikdy nebudu.

Tak - nemyslím, že všichni, ale určitě většina. Konečně si rozumíme ...
Každopádně opatrnosti nikdy nezbývá - v konečném důsledku můžeš radou "měj se rád" někoho dost znejistět a v podstatě mu i ublížit.

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ano, to jsem už psala v předchozích textech, že to většina z nás má v sobě. Taky dále píšu, že nejde o to "naučit se mít rád", ale zbavit se toho balastu, který nám v tom brání :) ...
Ještě jinak - těch pár patologických jedinců, kteří se skutečně nemají rádi, se to prostě "naučit" nemůže, protože to nelze, není jim dáno ... zdravý zbytek se nemá co učit - má to v sobě (viz ten druhý odstavec), a když už potřebují slyšet něčí rady, tak konkrétní ... nikoliv banality typu "měj se rád".

Jako třeba já :lol: :lol: :lol:
(Technický dotaz: asi chceš, Míšo, říct, že "měj se rád" je klišé z plyše, resp. vyprázdněný stereotyp atp., se mi zdá..)

Aha, tak konkretní rady bys chtěla :D
Hmmm.... :rolleyes:

Jj, instantný kurz geniality a návod na použitie v jednom... Baby, vás asi nebude také ľahké mať rád/rada... :D Už chápem tie problémy s tým spojené. :jojo:

Selima napsal(a):

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Jako třeba já :lol: :lol: :lol:
(Technický dotaz: asi chceš, Míšo, říct, že "měj se rád" je klišé z plyše, resp. vyprázdněný stereotyp atp., se mi zdá..)

Aha, tak konkretní rady bys chtěla :D
Hmmm.... :rolleyes:

Jj, instantný kurz geniality a návod na použitie v jednom... Baby, vás asi nebude také ľahké mať rád/rada... :D Už chápem tie problémy s tým spojené. :jojo:

No to jo, čoveče ... a kdyby jen to, někdy mám na sebe chuť volat aj Linku bezpečí či tak něco ... :gloria:

Ja som sa už so sebou chcela aj rozviesť alebo minimálne vyskúšať oficiálnu odluku. :vissla:

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Napíšu to jinak. mmch. pochopila jsem tě už prvně. Výzva "měj se ráda" je asi na ho.vno, když ten člověk sám nemá potřebu se menit, a mít se rád. Pak je to vyjde naprázdno - to jsi chtěla slyšet?

Nepotřebuju slyšet nic, pouze sděluji svůj názor :) ... Ta výzva je na dvě věci v každém případě, ať se ráda máš, nebo nemáš ... pokud máš, tak je zbytečná, pokud nemáš, tak ti stejně nepomůže.

Wikina napsal(a):

Jak poznáš že "to v sobě " někdo má nebo nemá?? :co:

Dobrá otázka ... jak poznáš, kdy zvolit radu "měj se rád"?  :)

Wikina napsal(a):

Já si myslím, že to naopak mají v sobě všichni, tak jako všechno. Jen se k tomu dostat, dovolit si to, umožnit si to  a podstatou je chtít. Pokud si myslím,(rozhodnu se) že to v sobě nemám, tak to v sobě opravdunemám (resp. nenajdu) mít nikdy nebudu.

Tak - nemyslím, že všichni, ale určitě většina. Konečně si rozumíme ...
Každopádně opatrnosti nikdy nezbývá - v konečném důsledku můžeš radou "měj se rád" někoho dost znejistět a v podstatě mu i ublížit.

Jsem tě znejistěla? Či ti ublížila?

Wikina napsal(a):

Jsem tě znejistěla? Či ti ublížila?

Ne :D ... ale zajímal by mě tvůj myšlenkový postup, jak si k tomu došla :D

Já víc než větu: "měj se ráda" nebo "mám se ráda", používám "jsem na sebe hodná". To mi přijde pochopitelnější, takové konkrétní. Jsem na sebe hodná, netrápím se, nejdu proti sobě, dělám si radosti, nenechám si ubližovat od ostatních ani od sebe, cítím se sama se sebou dobře.
Být na sebe hodný si myslím zvládne každý - když chce ;) Třeba aspoň 1 x denně... pro začátek.

Wikina napsal(a):

Aha, tak konkretní rady bys chtěla :D
Hmmm.... :rolleyes:

Radši ne :supermario:

Maciik napsal(a):

Já víc než větu: "měj se ráda" nebo "mám se ráda", používám "jsem na sebe hodná". To mi přijde pochopitelnější, takové konkrétní. Jsem na sebe hodná, netrápím se, nejdu proti sobě, dělám si radosti, nenechám si ubližovat od ostatních ani od sebe, cítím se sama se sebou dobře.
Být na sebe hodný si myslím zvládne každý - když chce ;) Třeba aspoň 1 x denně... pro začátek.

Mně připadlo pochopitelný zrušit "měla bych", protože mi došlo, že nemusim nic, jenom umřít a ani to neni jistý :lol:

Selima napsal(a):

Jj, instantný kurz geniality a návod na použitie v jednom... Baby, vás asi nebude také ľahké mať rád/rada... :D Už chápem tie problémy s tým spojené. :jojo:

Šmarjáááá, a cos objevila? :lol:

Selima napsal(a):

Ja som sa už so sebou chcela aj rozviesť alebo minimálne vyskúšať oficiálnu odluku. :vissla:

To nepomáhá: zkoušela jsem to. A vona se vždycky vrátila! Fikanější než dřív :lol:

Jj, a únavnejšia.... :grater: :kapitulation:

Chtěla jsem vám holky poradit, že se prostě musíte mít rády :gloria: ... ale přispěju raději citátem:
„Než si necháte přišít dignózu deprese nebo nízkého sebehodnocení, ujistěte se, jestli se prostě jen neobklopujete kreténama.“ William Gibson

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Jsem tě znejistěla? Či ti ublížila?

Ne :D ... ale zajímal by mě tvůj myšlenkový postup, jak si k tomu došla :D

Jelikož jsi to zmínila...jednoduše.
Kdybys o tom (že ta věta -rada ublíží)nevě+děla, tak bys to pochopitelně nezmínila. Koneckonců by ses tím asi ani nezabývala. Mě by třeba nenapadlo, že může rada tohoto typu  člověku ublížit. ..
Že se takové rady člověku nelíbí, nerozumí jim, popuzují,že jsou někomu proti srsti, to chápu. Byly mi taktéž po*né, Ale ublížit?? :rolleyes:
Podle mě můžou adresáta podnítit, třeba jen v informativním smyslu, navíc, uslyší-li jedno a to samé několikrát od několika různých lidí.. Ale samozřejmě může se taky jen nas.rat. :D

Maciik napsal(a):

Já víc než větu: "měj se ráda" nebo "mám se ráda", používám "jsem na sebe hodná". To mi přijde pochopitelnější, takové konkrétní. Jsem na sebe hodná, netrápím se, nejdu proti sobě, dělám si radosti, nenechám si ubližovat od ostatních ani od sebe, cítím se sama se sebou dobře.
Být na sebe hodný si myslím zvládne každý - když chce ;) Třeba aspoň 1 x denně... pro začátek.

Jo, souhlas.
Přesně tak- a ještě to velmi důležité: odpustit si. Dokázat si odpustit všechno. To je asi největší překážka na té trase k tomu mít se rád.

Selima napsal(a):

Asi s krížkom po funuse, ale: Ja v tom mám jasno... Mámsarada je o tom, že mám rada seba + ostatných, egoista sa zastaví u toho "sarada/sarád"... To "Miluj blížneho svojho..." mi príde naprosto výstižné, zmestí sa tam aj "blížny", aj "seba samého". :jojo:

Sel, průšvih je, když někdo vlastně neví, co je to mít se rád a ty ostatní má pak rád stejně, jako sebe sama.
To je pak mazec ;)

Udělala jsem si tak velké mantinely kolem mého hřiště, že si ani nemám téměř co odpouštět. Neboť téměř vše, co udělám, je v pořádku. Na tomto hřišti se mi krásně bruslí, mám tady spoustu místa k pohybu, spoustu volnosti a svobody. Ale než jsem k tomu došla, že je jenom na mně, jak prostorné hřiště si udělám. To byl proces.

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Jsem tě znejistěla? Či ti ublížila?

Ne :D ... ale zajímal by mě tvůj myšlenkový postup, jak si k tomu došla :D

Jelikož jsi to zmínila...jednoduše.
Kdybys o tom (že ta věta -rada ublíží)nevě+děla, tak bys to pochopitelně nezmínila. Koneckonců by ses tím asi ani nezabývala. Mě by třeba nenapadlo, že může rada tohoto typu  člověku ublížit. ..
Že se takové rady člověku nelíbí, nerozumí jim, popuzují,že jsou někomu proti srsti, to chápu. Byly mi taktéž po*né, Ale ublížit?? :rolleyes:
Podle mě můžou adresáta podnítit, třeba jen v informativním smyslu, navíc, uslyší-li jedno a to samé několikrát od několika různých lidí.. Ale samozřejmě může se taky jen nas.rat. :D

Ale ublížit může jakákoliv rada přece ... a nejvíce ty dobře míněné :) ... Třeba právě proto, že jimi můžeš druhému vsugerovat něco, co ho vůbec netrápí - např. potřebu si odpustit ... já si třeba nemám proč a co odpouštět, přesto jsi na mě vyrukovala s Chatrčí. Trápit mě něco doopravdy, začnu se v tom zbytečně rejpat, řešit a akorát mi přibydou starosti s tím, že je v mém životě možná něco špatně. To bylo tvým cílem? Myslím, že ne ... 
Toto by tě mohlo zajímat.

Míšo, ty jsi legrační.
Pokud máš něco vyřešené, netrápí tě to, jsi si jistá sama sebou, nemůže ti žádná rada ublížit.
Projde kolem tebe, možná se na ni podíváš, prohlédneš si ji a pokud ti opravdu nemá co říci, s klidem ji necháš dál plout kolem.
Problém nastane jen ve chvíli, kdy stále řešíš, byť si to nejsi schopna připustit.
A ani pak, pokud to správně uchopíš, nemůže ti nic ublížit.

A na "okraj": jsme na Duchovním vlákně, takže asi tak :jojo:

Pandorraa napsal(a):

Míšo, ty jsi legrační.
Pokud máš něco vyřešené, netrápí tě to, jsi si jistá sama sebou, nemůže ti žádná rada ublížit.
Projde kolem tebe, možná se na ni podíváš, prohlédneš si ji a pokud ti opravdu nemá co říci, s klidem ji necháš dál plout kolem.
Problém nastane jen ve chvíli, kdy stále řešíš, byť si to nejsi schopna připustit.
A ani pak, pokud to správně uchopíš, nemůže ti nic ublížit.

A na "okraj": jsme na Duchovním vlákně, takže asi tak :jojo:

Chceš tím říct, že poskytuješ rady výhradně lidem, kteří mají vše vyřešené, netrápí je nic, jsou si jisti sami sebou a nemůže jim žádná rada ublížit? No tak to pak jó ... :lol:

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ne :D ... ale zajímal by mě tvůj myšlenkový postup, jak si k tomu došla :D

Jelikož jsi to zmínila...jednoduše.
Kdybys o tom (že ta věta -rada ublíží)nevě+děla, tak bys to pochopitelně nezmínila. Koneckonců by ses tím asi ani nezabývala. Mě by třeba nenapadlo, že může rada tohoto typu  člověku ublížit. ..
Že se takové rady člověku nelíbí, nerozumí jim, popuzují,že jsou někomu proti srsti, to chápu. Byly mi taktéž po*né, Ale ublížit?? :rolleyes:
Podle mě můžou adresáta podnítit, třeba jen v informativním smyslu, navíc, uslyší-li jedno a to samé několikrát od několika různých lidí.. Ale samozřejmě může se taky jen nas.rat. :D

Ale ublížit může jakákoliv rada přece ... a nejvíce ty dobře míněné :) ... Třeba právě proto, že jimi můžeš druhému vsugerovat něco, co ho vůbec netrápí - např. potřebu si odpustit ... já si třeba nemám proč a co odpouštět, přesto jsi na mě vyrukovala s Chatrčí. Trápit mě něco doopravdy, začnu se v tom zbytečně rejpat, řešit a akorát mi přibydou starosti s tím, že je v mém životě možná něco špatně. To bylo tvým cílem? Myslím, že ne ... 
Toto by tě mohlo zajímat.

Bože můj, to bychom potom lidé nesměli vůbec mezi sebou mluvit. To by se pak z "dobrý den" stala vražedná výzva.
Vyrovnanej člověk, a zdravej si nebude sugerovat v negativním smyslu nějakou větu z nějaké diskuze. nepíšeme snad o patologických jedincích? Proč pořád píšeš o té knize? ...ale ne nic, dost.
Míšo, uvědomuju si, že sis to vztáhla hodně osobně a to není k další diskuzi, teda k přínosné diskuzi, protože takto nic nepořešíme, jen to bude gradovat v negativním smyslu.
Hele...hlavně že jsme holky zdravý, mno...já teda aspoň fyzicky :rolleyes:, a co jinak jde...ne? :)

Wikino, jde taky o to, aby byl člověk zdravý psychicky. Psychická nemoc je leckdy daleko horší, než fyzická.

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Wikina napsal(a):

Jsem tě znejistěla? Či ti ublížila?

Ne :D ... ale zajímal by mě tvůj myšlenkový postup, jak si k tomu došla :D

Jelikož jsi to zmínila...jednoduše.
Kdybys o tom (že ta věta -rada ublíží)nevě+děla, tak bys to pochopitelně nezmínila. Koneckonců by ses tím asi ani nezabývala. Mě by třeba nenapadlo, že může rada tohoto typu  člověku ublížit. ..
Že se takové rady člověku nelíbí, nerozumí jim, popuzují,že jsou někomu proti srsti, to chápu. Byly mi taktéž po*né, Ale ublížit?? :rolleyes:
Podle mě můžou adresáta podnítit, třeba jen v informativním smyslu, navíc, uslyší-li jedno a to samé několikrát od několika různých lidí.. Ale samozřejmě může se taky jen nas.rat. :D

Nasrať sa presne to, čo mi asociovalo ako prvé :D - som už alergická na prázdne, bezobsažné instantné (väčšinou pôvodom emerické) návody na čokoľvek vrátane okamžitého osvietenia. :dumbom:

Selima napsal(a):

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ne :D ... ale zajímal by mě tvůj myšlenkový postup, jak si k tomu došla :D

Jelikož jsi to zmínila...jednoduše.
Kdybys o tom (že ta věta -rada ublíží)nevě+děla, tak bys to pochopitelně nezmínila. Koneckonců by ses tím asi ani nezabývala. Mě by třeba nenapadlo, že může rada tohoto typu  člověku ublížit. ..
Že se takové rady člověku nelíbí, nerozumí jim, popuzují,že jsou někomu proti srsti, to chápu. Byly mi taktéž po*né, Ale ublížit?? :rolleyes:
Podle mě můžou adresáta podnítit, třeba jen v informativním smyslu, navíc, uslyší-li jedno a to samé několikrát od několika různých lidí.. Ale samozřejmě může se taky jen nas.rat. :D

Nasrať sa presne to, čo mi asociovalo ako prvé :D - som už alergická na prázdne, bezobsažné instantné (väčšinou pôvodom emerické) návody na čokoľvek vrátane okamžitého osvietenia. :dumbom:

:storstark: Asi tak :)

Wikina napsal(a):

Bože můj, to bychom potom lidé nesměli vůbec mezi sebou mluvit. To by se pak z "dobrý den" stala vražedná výzva.
Vyrovnanej člověk, a zdravej si nebude sugerovat v negativním smyslu nějakou větu z nějaké diskuze. nepíšeme snad o patologických jedincích? Proč pořád píšeš o té knize? ...ale ne nic, dost.
Míšo, uvědomuju si, že sis to vztáhla hodně osobně a to není k další diskuzi, teda k přínosné diskuzi, protože takto nic nepořešíme, jen to bude gradovat v negativním smyslu.
Hele...hlavně že jsme holky zdravý, mno...já teda aspoň fyzicky :rolleyes:, a co jinak jde...ne? :)

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

Míšo, třeba proto, že je to tvé zaměstnání a člověk za tebou přijde, abys mu poradil? Nebo to není tvé zaměstnání a také za tebou přijde poprosit o radu?

Míša Kulička napsal(a):

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

Jen tak, aby řeč nestála :)

Mě už to párkrát někdo řek, já asi ještě nikomu ne. Sama sobě to občas říkám, v různých variantách ;)
Proč a nač? Upřímně mi na téhle radě nepřijde nic tak vyjímečného, abych nad tím takhle přemýšlela.
Když je mi to k ničemu, tak to nechám ležet a jdu dál....

Eva. napsal(a):

Wikino, jde taky o to, aby byl člověk zdravý psychicky. Psychická nemoc je leckdy daleko horší, než fyzická.

Ach jo.
Dobře.
Ano, jde o to, samozřejmě, to víme všichni.

Já jsem se touto douškou snažila odlehčit nepříjemnou fázi tématu, Míšu rozesmát (no, spíš lehce pobavit :rolleyes:) přiznaním, že jsem taky možná "na hlavu", jakože pako - rozumíš? Že vím jistě že jsem zdravá fyzicky, ale nevím jistě jsem-li zdravá psychicky. Teda nejsem -li retard či oligoš apod.
A to celé, navíc,  byla nadsázka.

Míša Kulička napsal(a):

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

To fakt myslíš vážně?
Já se řadím mezi neignoranty. Lidským komunikačním prostředkem je i předávání informací. Já je využívám. A ráda.
A čemu je to tobě ?- tobě je to k ničemu. Ty seš zaseklá a nechceš přijmout nic, už jen z principu.

Já jsem se díky radám a zkušenostem jiných probrala. A já za ně byla i vděčná. A myslím,že tímto prošel každý. Teda ne každý,samozřejmě, :D jsou i roztomilí odmítači obecní principoví.

Maciik napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

Jen tak, aby řeč nestála :)

Mě už to párkrát někdo řek, já asi ještě nikomu ne. Sama sobě to občas říkám, v různých variantách ;)
Proč a nač? Upřímně mi na téhle radě nepřijde nic tak vyjímečného, abych nad tím takhle přemýšlela.
Když je mi to k ničemu, tak to nechám ležet a jdu dál....

Asi tak

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míšo, ty jsi legrační.
Pokud máš něco vyřešené, netrápí tě to, jsi si jistá sama sebou, nemůže ti žádná rada ublížit.
Projde kolem tebe, možná se na ni podíváš, prohlédneš si ji a pokud ti opravdu nemá co říci, s klidem ji necháš dál plout kolem.
Problém nastane jen ve chvíli, kdy stále řešíš, byť si to nejsi schopna připustit.
A ani pak, pokud to správně uchopíš, nemůže ti nic ublížit.

A na "okraj": jsme na Duchovním vlákně, takže asi tak :jojo:

Chceš tím říct, že poskytuješ rady výhradně lidem, kteří mají vše vyřešené, netrápí je nic, jsou si jisti sami sebou a nemůže jim žádná rada ublížit? No tak to pak jó ... :lol:

Nic takového říci nechci. A ani jsem neřekla.

Já jsem si jen všimla, že ty  někdy preventivně svlékáš gadě, i když brod je daleko, jako bys měla strach sama ze sebe.
To, na co jsem zareagovala, bylo toto:
"Ale ublížit může jakákoliv rada přece ... a nejvíce ty dobře míněné smile ... Třeba právě proto, že jimi můžeš druhému vsugerovat něco, co ho vůbec netrápí - např. potřebu si odpustit ... já si třeba nemám proč a co odpouštět, přesto jsi na mě vyrukovala s Chatrčí. Trápit mě něco doopravdy, začnu se v tom zbytečně rejpat, řešit a akorát mi přibydou starosti s tím, že je v mém životě možná něco špatně."
POdle mne je v tomhle textu spousta domněnek a nepochopení.

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

- nejvíce ty dobře míněné = a to je CO?
Pokud máš na mysli ty rady, které udělujeme pro ukojení vlastního ega, tak ani ty nemohou trvale ublížit, protože to jsou velmi dobré lekce k poznání sama sebe, svých vlastních hranic a programů chvování. Dobře míněné rady - třeba i typu: běž už s tím svým sebeobjetováním do pr-ele, tak ty už vůbec ne. Jsou jedny z nejúčinnějších, to ti řekne každý dobrý kauč a terapeut.

- druhému něco vsugerovat, hm.... moje zkušenost říká, že ten, kdo ví, jak se cítí, kdo umí přijmout sám sebe sakumprásk, ten si nic vsugerovat nenechá. Nu a těm ostatním to vsugerovávat nemusíš, protože ti ve své mysli mají vždycky kousek nějaké "špíny", na které se to, co řekneš, zachytí. Pokud nejsou úplně tupí a daun, tak na to velmi rychle přijdou a poradí si.

- pokud si nemáš proč odpouštět, proč používáš obrat "přesto jsi na mne vyrukovala s Chatrčí? On není pro mne neutrální, je obranný. Chatrč je skvělá kniha, chápu že ne pro každého srozumitelná, je lépe si ji přečíst několikrát. Je to pomoc pro každého hledajícího, tak proč hned "vyrukovala jsi na mne"...to jako s Těžkou Barborou?
Tím vším nechci říci, že bránit se je něco špatného. Nicméně to nesvědčí o neochvějnosti předchozího tvrzení, obzvlášť vůči Wiki, která je celkem jemná.

- pokud někoho něco trápí, "rejpati se" v tom není nikdy zbytečné. Nejde o proces sám - někdo se fakt jen jen nekonečně rejpá - ale o efektivitu

- ty starosti ti nepřibydou, ty už stejně máš, jen si na ně do té doby nevidíš, nechceš vidět, nemůžeš vidět...

Na závěr: poskytování rad výhradně těm, kdo mají vše vyřešené, je tak trochu anachronismus a z pohledu toho, co jsem napsala výše i alibismus. A tím já netrpím. Radši něco udělám blbě, protože vím, že to umím napravit a nebo najít člověka, který to napraví za mě, pokud já sama to nedovedu.
V první řadě se starám o toho, kdo přijde se žádostí o pomoc a až teprve pak o svou image - jestli se blamuju a nebo ne. To mi je celkem fuk. Nemám strach z chyby, protože ta je nakonec v procesu učení nezbytná. A já se učím stále. Za pochodu a ráda :jojo:
Proto taky mohu dělat to, co dělám. Nakonec byly to právě a nejvíc moje blamáááge, které mne toho nejvíc naučily. Nemám z nich strach, proto taky nemám strach kus cesty jít i s naprosto cizím člověkem.

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Ano :jojo:
A každý to má v tuhle konkretní chvíli prostě jinak. A jinak by s tím taky měl pracovat.

Míša Kičulka napsal(a):

Wikina napsal(a):

Bože můj, to bychom potom lidé nesměli vůbec mezi sebou mluvit. To by se pak z "dobrý den" stala vražedná výzva.
Vyrovnanej člověk, a zdravej si nebude sugerovat v negativním smyslu nějakou větu z nějaké diskuze. nepíšeme snad o patologických jedincích? Proč pořád píšeš o té knize? ...ale ne nic, dost.
Míšo, uvědomuju si, že sis to vztáhla hodně osobně a to není k další diskuzi, teda k přínosné diskuzi, protože takto nic nepořešíme, jen to bude gradovat v negativním smyslu.
Hele...hlavně že jsme holky zdravý, mno...já teda aspoň fyzicky :rolleyes:, a co jinak jde...ne? :)

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Míša Kulička napsal(a):

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

To je přece jasné, ne?
"Radilovi" je to v prvé řadě pro jeho vlastní uspokojení, dělá to pro sebe.
No a?
Příjemci rad je to - pokud se nevzpouzí a pořád nehledá vlastní pravidla, zda lít kyselinu do vody či naopak - v podstatě pro totéž - najde ztracený směr, pozvedne se jeho sebevědomí a dál už si poradí sám. Prostě jen potřeboval impuls, který sám ztratil.
No a?
Prosté.

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Maciik napsal(a):

Když máš všechno "vyřešeno" tak rady asi nepotřebuješ, nevnímáš je.
Když ti někdo něco poradí nebo doporučí a tebe se to dotkne, je ti to nepříjemný,  máš pocit, že ti to ublížilo - holt někdo zasáhl tvoje citlivý místo. Ale ten druhý nemůže za to, že máš v sobě nějakou bolest (kterou jsi si doposud třeba ani neuvědomovala).
Někdo poradí "měj se ráda" - pro někoho hezká rada, pro někoho neutrální, někoho zabolí.....

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

To fakt myslíš vážně?
Já se řadím mezi neignoranty. Lidským komunikačním prostředkem je i předávání informací. Já je využívám. A ráda.
A čemu je to tobě ?- tobě je to k ničemu. Ty seš zaseklá a nechceš přijmout nic, už jen z principu.

Já jsem se díky radám a zkušenostem jiných probrala. A já za ně byla i vděčná. A myslím,že tímto prošel každý. Teda ne každý,samozřejmě, :D jsou i roztomilí odmítači obecní principoví.

Přesně. Je to prostá výměna energie - oba potřebují pomoct, každý jinak :)
Navíc to taky může fungovat jako: pošli to dál :)

Pandorraa napsal(a):

Míša Kičulka napsal(a):

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Každá kvalitní diskuse je bytostně, Bytostně, BYTOSTNĚ osobní, chybí-li osobní přístup ( a dokonce si myslím, že neosobnost není možná), tedy: chybí-li osobní přístup, je diskuse zbytečná... bytostně.
Co Tě vede k tomu, že vytrvale interpretuješ postoje jiných jako problém a zranění? Co Ti k tomu dává právo? Co si to dovoluješ, pokud nejsi o takový výrok explicitně požádána? Jsi snad bůh (a lidé okolo Tebe vol*vé)? Co když prostor NEVĚDĚNÍ a NEJISTOTY je prostor otevřenosti a co když je škoda ucpávat otevřenost mechanickými instantními radami? Co když právě výraz nesouhlasu je otevření dveří do neznáma, otevření dveří k plnohodnotné diskusi velice osobního rázu?
Co Tě vůbec vede k tomu, že stále dokola mluvíš navyklým mechanickým způsobem a pár slabších povah to papouškuje: "Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?" blablaaaaa...
Mimochodem: proč TY TADY vůbec jsi? Když jsi tak nad věcí a ododsobněná a mrtvá jako sfinga v Egyptě?
Také bych Tě ráda požádala, abys četla pozorně, než na cokoli odpovíš. Nezaměřuj se na jednotlivá slova, zvažuj prosím kontext. Předem díky.

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

Wikina napsal(a):

Jelikož jsi to zmínila...jednoduše.
Kdybys o tom (že ta věta -rada ublíží)nevě+děla, tak bys to pochopitelně nezmínila. Koneckonců by ses tím asi ani nezabývala. Mě by třeba nenapadlo, že může rada tohoto typu  člověku ublížit. ..
Že se takové rady člověku nelíbí, nerozumí jim, popuzují,že jsou někomu proti srsti, to chápu. Byly mi taktéž po*né, Ale ublížit?? :rolleyes:
Podle mě můžou adresáta podnítit, třeba jen v informativním smyslu, navíc, uslyší-li jedno a to samé několikrát od několika různých lidí.. Ale samozřejmě může se taky jen nas.rat. :D

Nasrať sa presne to, čo mi asociovalo ako prvé :D - som už alergická na prázdne, bezobsažné instantné (väčšinou pôvodom emerické) návody na čokoľvek vrátane okamžitého osvietenia. :dumbom:

:storstark: Asi tak :)

Wikina napsal(a):

Bože můj, to bychom potom lidé nesměli vůbec mezi sebou mluvit. To by se pak z "dobrý den" stala vražedná výzva.
Vyrovnanej člověk, a zdravej si nebude sugerovat v negativním smyslu nějakou větu z nějaké diskuze. nepíšeme snad o patologických jedincích? Proč pořád píšeš o té knize? ...ale ne nic, dost.
Míšo, uvědomuju si, že sis to vztáhla hodně osobně a to není k další diskuzi, teda k přínosné diskuzi, protože takto nic nepořešíme, jen to bude gradovat v negativním smyslu.
Hele...hlavně že jsme holky zdravý, mno...já teda aspoň fyzicky :rolleyes:, a co jinak jde...ne? :)

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Dobře víš, co jsem tím myslela. Nechtěla jsem, a nechci, aby diskuze sklouzla, páč jsem cítila, že se nahýbá, že se zlobíš. A vím, že v tu chvíli člověk vidí rudě a nemá smysl debatovat. Protože už pak nejde o diskuzi, o argumenty, ale o útoky. To už odsud znám. Ale ty  to, Míšo,  víš stejně jako já taky víš, co a jak jsem tím myslela.
A i kdyby sis to vzala osobně, tak co je na tom? Každý si něco bere osobně, ale proč to nepřiznat? Jestli ne, tak ne, ale proč teda  tolik inkoustu?[/

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kičulka napsal(a):

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Každá kvalitní diskuse je bytostně, Bytostně, BYTOSTNĚ osobní, chybí-li osobní přístup ( a dokonce si myslím, že neosobnost není možná), tedy: chybí-li osobní přístup, je diskuse zbytečná... bytostně.
Co Tě vede k tomu, že vytrvale interpretuješ postoje jiných jako problém a zranění? Co Ti k tomu dává právo? Co si to dovoluješ, pokud nejsi o takový výrok explicitně požádána? Jsi snad bůh (a lidé okolo Tebe vol*vé)? Co když prostor NEVĚDĚNÍ a NEJISTOTY je prostor otevřenosti a co když je škoda ucpávat otevřenost mechanickými instantními radami? Co když právě výraz nesouhlasu je otevření dveří do neznáma, otevření dveří k plnohodnotné diskusi velice osobního rázu?
Co Tě vůbec vede k tomu, že stále dokola mluvíš navyklým mechanickým způsobem a pár slabších povah to papouškuje: "Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?" blablaaaaa...
Mimochodem: proč TY TADY vůbec jsi? Když jsi tak nad věcí a ododsobněná a mrtvá jako sfinga v Egyptě?
Také bych Tě ráda požádala, abys četla pozorně, než na cokoli odpovíš. Nezaměřuj se na jednotlivá slova, zvažuj prosím kontext. Předem díky.

No tebe to sebralo..
Já bych na oplátku ráda věděla, co tebe opravňuje takto drze psát.
Pandora je přínosem diskuze (za sebe), i když se ti to nelíbí. Např. pár právě těch ani nevyžádaných rad mi na něco odpovědělo a něco naznačilo. Takže, díky za ně...

Wikina napsal(a):

No tebe to sebralo..
Já bych na oplátku ráda věděla, co tebe opravňuje takto drze psát.
Pandora je přínosem diskuze (za sebe), i když se ti to nelíbí. Např. pár právě těch ani nevyžádaných rad mi na něco odpovědělo a něco naznačilo. Takže, díky za ně...

Ctím Tvůj druh pochopení...

Pandorraa napsal(a):

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

Já tohle dost dobře nechápu. Jak - ublížit...rada? :co: Tak buď mně zaujme a něco s ní udělám, nebo nezaujme, nebo mně radil svými radami nas.ere a pak se tím dále nezabývám ani tak :co:
Sice si vzpomínám, že byly rady, které jsem poslechla a škodila si tím - ale to byla přece moje blbost a nezkušenost :co:

gymnasión napsal(a):

Každá kvalitní diskuse je bytostně, Bytostně, BYTOSTNĚ osobní, chybí-li osobní přístup ( a dokonce si myslím, že neosobnost není možná), tedy: chybí-li osobní přístup, je diskuse zbytečná... bytostně.

No jo :co: ale nemusí být ZUŘIVĚ osobní....nebo jo? mně to prostě přijde jasný takhle:

Wikina napsal(a):

A i kdyby sis to vzala osobně, tak co je na tom? Každý si něco bere osobně, ale proč to nepřiznat? Jestli ne, tak ne, ale proč teda  tolik inkoustu?

Mmch já z toho měla taky pocit, že Míša reagovala - nikoliv jen osobně, ale dotčeně osobně. Uznáš, že to je něco jiného? A proto ty reakce.....a nebyly posměšné, pohrdavé, nebo tak něco. Byly vlídné.

Pandorraa napsal(a):

Míša Kičulka napsal(a):

Wikina napsal(a):

Bože můj, to bychom potom lidé nesměli vůbec mezi sebou mluvit. To by se pak z "dobrý den" stala vražedná výzva.
Vyrovnanej člověk, a zdravej si nebude sugerovat v negativním smyslu nějakou větu z nějaké diskuze. nepíšeme snad o patologických jedincích? Proč pořád píšeš o té knize? ...ale ne nic, dost.
Míšo, uvědomuju si, že sis to vztáhla hodně osobně a to není k další diskuzi, teda k přínosné diskuzi, protože takto nic nepořešíme, jen to bude gradovat v negativním smyslu.
Hele...hlavně že jsme holky zdravý, mno...já teda aspoň fyzicky :rolleyes:, a co jinak jde...ne? :)

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Nerozumím tvé potřebě neustále mi podsouvat, že mě něco zasáhlo. Nezasáhlo. Celou dobu tu diskutuji čistě akademicky  a za to, že si do mých slov (nejen ty) projikuješ něco, co tam vůbec není, nemůžu.
Zklamanou ti tu dělat rozhodně nehodlám. :vissla:

Co myslíš tou Kičulkou?

gymnasión napsal(a):

Každá kvalitní diskuse je bytostně, Bytostně, BYTOSTNĚ osobní, chybí-li osobní přístup ( a dokonce si myslím, že neosobnost není možná), tedy: chybí-li osobní přístup, je diskuse zbytečná... bytostně.
Co Tě vede k tomu, že vytrvale interpretuješ postoje jiných jako problém a zranění? Co Ti k tomu dává právo? Co si to dovoluješ, pokud nejsi o takový výrok explicitně požádána? Jsi snad bůh (a lidé okolo Tebe vol*vé)? Co když prostor NEVĚDĚNÍ a NEJISTOTY je prostor otevřenosti a co když je škoda ucpávat otevřenost mechanickými instantními radami? Co když právě výraz nesouhlasu je otevření dveří do neznáma, otevření dveří k plnohodnotné diskusi velice osobního rázu?
Co Tě vůbec vede k tomu, že stále dokola mluvíš navyklým mechanickým způsobem a pár slabších povah to papouškuje: "Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?" blablaaaaa...
Mimochodem: proč TY TADY vůbec jsi? Když jsi tak nad věcí a ododsobněná a mrtvá jako sfinga v Egyptě?
Také bych Tě ráda požádala, abys četla pozorně, než na cokoli odpovíš. Nezaměřuj se na jednotlivá slova, zvažuj prosím kontext. Předem díky.

Proč je podle tebe kvalitní diskuze bytostně osobní?
Právě při osobní diskuzi si lidé do druhých projikují své vlastní pocity a emoce a přestávají vnímat logické argumenty. Koneckonců je to vidět i tady, kde navíc chybí dikce a tón hlasu. Samotnou mě překvapuje, jak často jsou tu má slova otáčena naruby ...

K tomu dalšímu - to je tu takový folklór. Kdyby se mnou Pandora někdy souhlasila, tak se začnu rozhlížet, co je špatně ...  mou diagnózu nestanovila takhle na dálku přes písmenka ani poprvé, ani zřejmě naposledy ... možná se taky dočkáš. Ber to jako takové její hobby :D

Wikina napsal(a):

Dobře víš, co jsem tím myslela. Nechtěla jsem, a nechci, aby diskuze sklouzla, páč jsem cítila, že se nahýbá, že se zlobíš. A vím, že v tu chvíli člověk vidí rudě a nemá smysl debatovat. Protože už pak nejde o diskuzi, o argumenty, ale o útoky. To už odsud znám. Ale ty  to, Míšo,  víš stejně jako já taky víš, co a jak jsem tím myslela.
A i kdyby sis to vzala osobně, tak co je na tom? Každý si něco bere osobně, ale proč to nepřiznat? Jestli ne, tak ne, ale proč teda  tolik inkoustu?[/

Nezlobím se, nevidím rudě, stále pouze a jen logicky argumentuji. Nerozumím tvým reakcím a nechápu, proč sis tam něco takového přimyslela. Proč tolik inkoustu? Asi ze stejného důvodu, jako u tebe ... ty snad píšeš ve zlobě?

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

Já tohle dost dobře nechápu. Jak - ublížit...rada? :co: Tak buď mně zaujme a něco s ní udělám, nebo nezaujme, nebo mně radil svými radami nas.ere a pak se tím dále nezabývám ani tak :co:
Sice si vzpomínám, že byly rady, které jsem poslechla a škodila si tím - ale to byla přece moje blbost a nezkušenost :co:

Vidím to stejně. Žádná rada sama  o sobě nemůže ublížit. Důležité je to, co udělám já - jak se k tomu postavím. Vyžádanou si mohu poslechnout a nepřijmout ji a naopak nevyžádaná může rozšířit obzor nebo i pomoci.
Leda když je těch rad moc, můžou otrávit.

Pandorraa napsal(a):

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Já se na to dívám z druhé strany - proč vůbec něco takového někomu radit? K čemu to je jemu a k čemu to je mně? :)

To fakt myslíš vážně?
Já se řadím mezi neignoranty. Lidským komunikačním prostředkem je i předávání informací. Já je využívám. A ráda.
A čemu je to tobě ?- tobě je to k ničemu. Ty seš zaseklá a nechceš přijmout nic, už jen z principu.

Já jsem se díky radám a zkušenostem jiných probrala. A já za ně byla i vděčná. A myslím,že tímto prošel každý. Teda ne každý,samozřejmě, :D jsou i roztomilí odmítači obecní principoví.

Přesně. Je to prostá výměna energie - oba potřebují pomoct, každý jinak :)
Navíc to taky může fungovat jako: pošli to dál :)

Bavíme sa o radách všeobecne... Ale pre mňa už akosi majú cenu len tie rady, ktoré sú aspoň trochu odžité, precítené, premyslené... Všeobecné výkriky, často dokonca s komerčným podtónom, ma nechávajú chladnou - teda pokiaľ sa nevnucujú a nelezú za mnou cez každý časopis, televíznu a rozhlasovú reláciu a najnovšie už aj cez infernetovú diskusiu až domov... až do snov. Potom už začínajú byť otravné. A ničnehovoriaca fráza "Maj sa rada" má pre mňa výpovednú hodnotu asi výroku "Striedaj nádych s výdychom" alebo "Kráčaj striedavo pravou a ľavou nohou"... :rolleyes: Niežeby mi to ublížilo, ale v tom informačnom smogu to pôsobí skôr kontraproduktívne a môže mi to zatieniť nejakú inú, vážnejšiu a podstatnejšiu, informáciu. Pravda, veľa záleží na situácii a osobe, ale dnes už takéto osamelé výkriky, ak ich nesprevádza nič iné, preskakujem a radím to (úplne nevyžiadane a egomansky :D ) aj ostatným.

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

Nasrať sa presne to, čo mi asociovalo ako prvé :D - som už alergická na prázdne, bezobsažné instantné (väčšinou pôvodom emerické) návody na čokoľvek vrátane okamžitého osvietenia. :dumbom:

:storstark: Asi tak :)

Wikina napsal(a):

Bože můj, to bychom potom lidé nesměli vůbec mezi sebou mluvit. To by se pak z "dobrý den" stala vražedná výzva.
Vyrovnanej člověk, a zdravej si nebude sugerovat v negativním smyslu nějakou větu z nějaké diskuze. nepíšeme snad o patologických jedincích? Proč pořád píšeš o té knize? ...ale ne nic, dost.
Míšo, uvědomuju si, že sis to vztáhla hodně osobně a to není k další diskuzi, teda k přínosné diskuzi, protože takto nic nepořešíme, jen to bude gradovat v negativním smyslu.
Hele...hlavně že jsme holky zdravý, mno...já teda aspoň fyzicky :rolleyes:, a co jinak jde...ne? :)

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Dobře víš, co jsem tím myslela. Nechtěla jsem, a nechci, aby diskuze sklouzla, páč jsem cítila, že se nahýbá, že se zlobíš. A vím, že v tu chvíli člověk vidí rudě a nemá smysl debatovat. Protože už pak nejde o diskuzi, o argumenty, ale o útoky. To už odsud znám. Ale ty  to, Míšo,  víš stejně jako já taky víš, co a jak jsem tím myslela.
A i kdyby sis to vzala osobně, tak co je na tom? Každý si něco bere osobně, ale proč to nepřiznat? Jestli ne, tak ne, ale proč teda  tolik inkoustu?[/

:D Zlobenie podľa mňa vyzerá inak!! Zažila si v akcii Rozmarilu, Jaku, PPavlu apod.?

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míšo, ty jsi legrační.
Pokud máš něco vyřešené, netrápí tě to, jsi si jistá sama sebou, nemůže ti žádná rada ublížit.
Projde kolem tebe, možná se na ni podíváš, prohlédneš si ji a pokud ti opravdu nemá co říci, s klidem ji necháš dál plout kolem.
Problém nastane jen ve chvíli, kdy stále řešíš, byť si to nejsi schopna připustit.
A ani pak, pokud to správně uchopíš, nemůže ti nic ublížit.

A na "okraj": jsme na Duchovním vlákně, takže asi tak :jojo:

Chceš tím říct, že poskytuješ rady výhradně lidem, kteří mají vše vyřešené, netrápí je nic, jsou si jisti sami sebou a nemůže jim žádná rada ublížit? No tak to pak jó ... :lol:

Nic takového říci nechci. A ani jsem neřekla.

Já jsem si jen všimla, že ty  někdy preventivně svlékáš gadě, i když brod je daleko, jako bys měla strach sama ze sebe.

gym.: Neadekvátní interpretace, to nemáš čím podložit, je to holá dojmologie. Nebo snad pseudoterapeutická demagogie?

To, na co jsem zareagovala, bylo toto:
"Ale ublížit může jakákoliv rada přece ... a nejvíce ty dobře míněné smile ... Třeba právě proto, že jimi můžeš druhému vsugerovat něco, co ho vůbec netrápí - např. potřebu si odpustit ... já si třeba nemám proč a co odpouštět, přesto jsi na mě vyrukovala s Chatrčí. Trápit mě něco doopravdy, začnu se v tom zbytečně rejpat, řešit a akorát mi přibydou starosti s tím, že je v mém životě možná něco špatně."
POdle mne je v tomhle textu spousta domněnek a nepochopení.

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

- nejvíce ty dobře míněné = a to je CO?
Pokud máš na mysli ty rady, které udělujeme pro ukojení vlastního ega

gym.: btw: znáš teorii ega? o jakém egu mluvíš? o hinduistickém, jungiánském, freudovském, nebo snad o buddhistickém?:)

, tak ani ty nemohou trvale ublížit, protože to jsou velmi dobré lekce k poznání sama sebe, svých vlastních hranic a programů chvování. Dobře míněné rady - třeba i typu: běž už s tím svým sebeobjetováním do pr-ele, tak ty už vůbec ne. Jsou jedny z nejúčinnějších, to ti řekne každý dobrý kauč a terapeut.

gym.: A nejlepší káva je Jihlavanka, to Ti řekne každý dobrý obchodník. :lol:

- druhému něco vsugerovat, hm.... moje zkušenost říká, že ten, kdo ví, jak se cítí, kdo umí přijmout sám sebe sakumprásk, ten si nic vsugerovat nenechá. Nu a těm ostatním to vsugerovávat nemusíš, protože ti ve své mysli mají vždycky kousek nějaké "špíny", na které se to, co řekneš, zachytí. Pokud nejsou úplně tupí a daun, tak na to velmi rychle přijdou a poradí si.

gym.: Standardní mechanistický vyprázdněný, a tedy bezobsažný postup, ach jo...

- pokud si nemáš proč odpouštět, proč používáš obrat "přesto jsi na mne vyrukovala s Chatrčí? On není pro mne neutrální, je obranný. Chatrč je skvělá kniha, chápu že ne pro každého srozumitelná, je lépe si ji přečíst několikrát. Je to pomoc pro každého hledajícího, tak proč hned "vyrukovala jsi na mne"...to jako s Těžkou Barborou?
Tím vším nechci říci, že bránit se je něco špatného. Nicméně to nesvědčí o neochvějnosti předchozího tvrzení, obzvlášť vůči Wiki, která je celkem jemná.

gym.: Neochvějní jsou jen hrdinové v kovbojkách.

- pokud někoho něco trápí, "rejpati se" v tom není nikdy zbytečné. Nejde o proces sám - někdo se fakt jen jen nekonečně rejpá - ale o efektivitu

gym.: a kruciš

- ty starosti ti nepřibydou, ty už stejně máš, jen si na ně do té doby nevidíš, nechceš vidět, nemůžeš vidět...

gym.: a Ty ZDE podsouváš někomu něco, o čem zase Ty pro změnu nemůžeš mít ani tucha.

Když někdo něco v Tvých očích nevidí, tak jsou tam tyto a mnohé další varianty:
1/ buď to něco jako problém neexistuje a pak projikuješ jak sv*ňa
gym. pokračuje dále navzdory zalomení odstavce:

2/ problém možná existuje, ale dotyčná osoba si to podle Tebe neuvědomuje. To je nebezpečné tvrzení, které si nedovolí ani léta školený teapeut pod supervizí po dvaceti letech intenzivní praxe. V této chvíli totiž spolehlivě vedeš člověka, kterému "radíš", přímo do pr*s*ru, protože ho vedeš, kam nechce sám. Vedeš ho tam, kam si myslíš, že by měl jít. Připouštím, že jsou otroci, kterým to vyhovuje...
3/ problém existuje a je uvědomován. To ještě neznamená, že musíš vyrukovat se svým ranečkem stále stejných interpretací, protože každá interpretace hodně s*rdí samotným interpretátorem.
4/ problém existuje a je uvědomován a dotyčný se chce poradit. Ani zde není místo pro interpretaci jakéhokoli druhu, protože nejsem ten druhý. Maximálně můžu sdělit svou zkušenost a z ní vyvodit možnost pro druhého (bez zavádějících interpretací. Takže je na místě formulace: Zažila jsem to a to, za takových a takových podmínek. Bylo pro mě důležité uvědomit si to a to... TEČKA.
5/ problém existuje a je uvědomován a dotyčný se chce poradit a žádá radu. Toto je teprve místo pro radu, nejaký návrh. Ale stále NE pro interpretaci.
Interpretace, Pandorro, vystavované v Tvých textech, považuju buď za neznalost nebo za kalkul. Chceš-li se věnovat hlubinné psychologii, vyžaduje to úplně jiný rámec přístupu, než kterého jsem zde svědkem.

konec dílčího textu gym, následuje Panndořin text

Na závěr: poskytování rad výhradně těm, kdo mají vše vyřešené, je tak trochu anachronismus a z pohledu toho, co jsem napsala výše i alibismus. A tím já netrpím. Radši něco udělám blbě, protože vím, že to umím napravit a nebo najít člověka, který to napraví za mě, pokud já sama to nedovedu.

gym.: To považuju za kardinální průšvih a TO za alibismus. Ať to někdo napraví za Tebe.

V první řadě se starám o toho, kdo přijde se žádostí o pomoc a až teprve pak o svou image - jestli se blamuju a nebo ne. To mi je celkem fuk. Nemám strach z chyby, protože ta je nakonec v procesu učení nezbytná. A já se učím stále. Za pochodu a ráda :jojo:

gym.: Hodná maminčina holčička :lol: (Interpretuju, jak sv*ňa, a líbí se mi to...) [/i]
A proč by se měli jiní učit spolu s Tvými chybami tím, že jim v rámci interpretaci ukážeš cestu, kterou jim interpretacemi zamlžuješ, a z hlubšího hlediska jim hážeš klacky pod nohy? Brzdíš!!!

Proto taky mohu dělat to, co dělám. Nakonec byly to právě a nejvíc moje blamáááge, které mne toho nejvíc naučily.

gym.: Tebe možná... a co lidi okolo Tebe? Čekali dlouho, až se poučíš?

Nemám z nich strach, proto taky nemám strach kus cesty jít i s naprosto cizím člověkem.

gym.: A to bys měla mít, a velkej...

Člověče, to je teda rozbor :/

Maciik napsal(a):

Člověče, to je teda rozbor :/

Lingvistika a okolí je muj velkej koníček :lol:

gymnasión napsal(a):

Maciik napsal(a):

Člověče, to je teda rozbor :/

Lingvistika a okolí je muj velkej koníček :lol:

To už jsem si stačila všimnout ;)
Hele, a když už jsme u toho - děláš to pro svoje vlastní potěšení nebo očekáváš, že to někdo
celý přečte a pochopí? :cool:

Maciik napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Maciik napsal(a):

Člověče, to je teda rozbor :/

Lingvistika a okolí je muj velkej koníček :lol:

To už jsem si stačila všimnout ;)
Hele, a když už jsme u toho - děláš to pro svoje vlastní potěšení nebo očekáváš, že to někdo
celý přečte a pochopí? :cool:

:lol::lol::lol: Dobrá otázka!
btw: potěšení je nádherný jemný slovo – od slova ticho, utišení, těšení a potěšení
Kecala bych, že v psaní tom není také potěšení. Je.
A neočekávám nic, tak naivní nejsem. Ale konverzace potěší, povzbudí, donutí k zamyšlení a k vyjádření postoje, k rozvoji toho, čemu se říká kritické myšlení  (z řeckého krinein a kritiké techné, umění rozlišovat). Kritické myšlení neznamená někoho a nebo něco za každou cenu kritizovat. Ale podívat se na věc vlastníma očima...
To dělám. Nic jinýho nemám.
Možná se někdo najde, ale to není v mý moci..

ty woe, v tom aby se prase vyznalo, cos psala ty, gymnázium. Neumíš to okomentovat nějak přehledněji, aby tvé psaní nebylo v tom,co kopíruješ? To fakty nejde.

Eva. napsal(a):

ty woe, v tom aby se prase vyznalo, cos psala ty, gymnázium. Neumíš to okomentovat nějak přehledněji, aby tvé psaní nebylo v tom,co kopíruješ? To fakty nejde.

:lol::lol: Ty Evčo! Takovou pochvalu si snad ani nezasloužím :lol:!
Líp to aktuálně neumím. Ale příště to bude určitě lepší, slibuju (no, nebude... :lol:)

gymnasión napsal(a):

Maciik napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Lingvistika a okolí je muj velkej koníček :lol:

To už jsem si stačila všimnout ;)
Hele, a když už jsme u toho - děláš to pro svoje vlastní potěšení nebo očekáváš, že to někdo
celý přečte a pochopí? :cool:

:lol::lol::lol: Dobrá otázka!
btw: potěšení je nádherný jemný slovo – od slova ticho, utišení, těšení a potěšení
Kecala bych, že v psaní tom není také potěšení. Je.
A neočekávám nic, tak naivní nejsem. Ale konverzace potěší, povzbudí, donutí k zamyšlení a k vyjádření postoje, k rozvoji toho, čemu se říká kritické myšlení  (z řeckého krinein a kritiké techné, umění rozlišovat). Kritické myšlení neznamená někoho a nebo něco za každou cenu kritizovat. Ale podívat se na věc vlastníma očima...
To dělám. Nic jinýho nemám.
Možná se někdo najde, ale to není v mý moci..

Děkuji.
No, já jsem to přečetla, ale nepobrala - snažila jsem se, ale najednou černo černá tma :D
Přišlo mi to takový kritický - od slova kritizovat, v tomto případě ;) Nebo spíš, abys dala najevo,
že si na tebe jen tak někdo nepřijde....ale to už je můj úhel pohledu.
Vezmeme si to, co zrovna potřebujeme.

gymnázium prostě nezkousne Pandoru. Natož aby pochopila. Nu, taky jsem to tak kdysi měla, než jsem porozuměla.
A ráda se předvádí, mermomocí musí být zajímavá. Tak to na mě působí. Afektovaně.

Maciik napsal(a):

Děkuji.
No, já jsem to přečetla, ale nepobrala - snažila jsem se, ale najednou černo černá tma :D
Přišlo mi to takový kritický - od slova kritizovat, v tomto případě ;) Nebo spíš, abys dala najevo,
že si na tebe jen tak někdo nepřijde....ale to už je můj úhel pohledu.
Vezmeme si to, co zrovna potřebujeme.

Děkuji za pozornost.
Poklona.
Opona dolů :lol:

gymnasión napsal(a):

Děkuji za pozornost.
Poklona.
Opona dolů :lol:

Přesně o tomhle jsem psala. Divadlo. Herečka. Divadlo mám ráda. Ale když se odehrává v divadle.

Eva. napsal(a):

gymnázium prostě nezkousne Pandoru. Natož aby pochopila. Nu, taky jsem to tak kdysi měla, než jsem porozuměla.
A ráda se předvádí, mermomocí musí být zajímavá. Tak to na mě působí. Afektovaně.

Nemluvím o Pandoře! Vztahuju se k textům autorizovaným nickem Pandorra.
Tu paní s uvedeným nickem neznám a netroufám si k její osobě zaujímat stanovisko...
Možná je to fajn ženská. Nevim.
Píšu o tom, co čtu. To je vše.

Eva. napsal(a):

Přesně o tomhle jsem psala. Divadlo. Herečka. Divadlo mám ráda. Ale když se odehrává v divadle.

Theatrum mundi... nj, co naděláš :lol:

Nadělám to, že tě už čtu jen minimálně. Nemám ráda afektované vystupování.

Eva. napsal(a):

Nemám ráda afektované vystupování.

A co jako? Já zase nemám ráda patetické výlevy a co s tím nadělám.  Ty si přece můžeš psát co a jak uznáš za vhodné, jak jsi tady před pár dny statečně vykřikovala, a my ostatní se holt s tou tunou patosu musíme nějak popasovat nebo si tě dát do ignoru, čímž ovšem jaksi občas utrpí kontinuita vlákna.
Tak dopřej tuhle svobodu vyjadřování i ostatním. ;)

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Přesně o tomhle jsem psala. Divadlo. Herečka. Divadlo mám ráda. Ale když se odehrává v divadle.

Theatrum mundi... nj, co naděláš :lol:

Gym, to chce klíd. To jen "první divadelní milovnice" zjistila, že má konkurenci. :lol:

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kičulka napsal(a):

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Každá kvalitní diskuse je bytostně, Bytostně, BYTOSTNĚ osobní, chybí-li osobní přístup ( a dokonce si myslím, že neosobnost není možná), tedy: chybí-li osobní přístup, je diskuse zbytečná... bytostně.
Co Tě vede k tomu, že vytrvale interpretuješ postoje jiných jako problém a zranění? Co Ti k tomu dává právo? Co si to dovoluješ, pokud nejsi o takový výrok explicitně požádána? Jsi snad bůh (a lidé okolo Tebe vol*vé)? Co když prostor NEVĚDĚNÍ a NEJISTOTY je prostor otevřenosti a co když je škoda ucpávat otevřenost mechanickými instantními radami? Co když právě výraz nesouhlasu je otevření dveří do neznáma, otevření dveří k plnohodnotné diskusi velice osobního rázu?
Co Tě vůbec vede k tomu, že stále dokola mluvíš navyklým mechanickým způsobem a pár slabších povah to papouškuje: "Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?" blablaaaaa...
Mimochodem: proč TY TADY vůbec jsi? Když jsi tak nad věcí a ododsobněná a mrtvá jako sfinga v Egyptě?
Také bych Tě ráda požádala, abys četla pozorně, než na cokoli odpovíš. Nezaměřuj se na jednotlivá slova, zvažuj prosím kontext. Předem díky.

Nemáš ale vůbec zač.
Řekla jsi teď o sobě asi víc, než jsi chtěla.
Tak se drž.

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

Já tohle dost dobře nechápu. Jak - ublížit...rada? :co: Tak buď mně zaujme a něco s ní udělám, nebo nezaujme, nebo mně radil svými radami nas.ere a pak se tím dále nezabývám ani tak :co:
Sice si vzpomínám, že byly rady, které jsem poslechla a škodila si tím - ale to byla přece moje blbost a nezkušenost :co:

Ale bez toho, aniž bys je uposlechla, nepoznala bys, že je to špatně, že?

modrovous napsal(a):

A co jako? Já zase nemám ráda patetické výlevy a co s tím nadělám.  Ty si přece můžeš psát co a jak uznáš za vhodné, jak jsi tady před pár dny statečně vykřikovala, a my ostatní se holt s tou tunou patosu musíme nějak popasovat nebo si tě dát do ignoru, čímž ovšem jaksi občas utrpí kontinuita vlákna.
Tak dopřej tuhle svobodu vyjadřování i ostatním. ;)

No vždyť jo, v pohodě.

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kičulka napsal(a):

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Nerozumím tvé potřebě neustále mi podsouvat, že mě něco zasáhlo. Nezasáhlo. Celou dobu tu diskutuji čistě akademicky  a za to, že si do mých slov (nejen ty) projikuješ něco, co tam vůbec není, nemůžu.
Zklamanou ti tu dělat rozhodně nehodlám. :vissla:

Co myslíš tou Kičulkou?

Míšo, kde ty bereš tu jistotu, že mluvím o tobě? Tedy, že ti něco podsouvám? Proč si to bereš osobně?
Přece ty píšeš, že "pokud každého, kdo nesouhlasí....." Tak já na to reaguji zase "jo, tohle si beru osobně...."
Proč TY si to bereš osobně a nevnímáš kontext?
A ten sahá mnoha texty různých pisatelů různě daleko.
Vždy je jednodušší použít ta tvá slova, než si připustit ta má.
A o tom mluvím a píšu. Že se v tom někdo pozná a zareaguje, to už není moje věc.
Nu a pokud jde o Zklamanou, tak to se směju. Máš s ní snad něco společného, že bys mi ji mohla DĚLAT?
Toužíš po tom?
Nebo co jako?

Pandorraa napsal(a):

1/ Nemáš ale vůbec zač.
2/ Řekla jsi teď o sobě asi víc, než jsi chtěla.
3/ Tak se drž.

ad 1/Mně jsi teda poděkovat mohla! Bylo by to pěkné a nic by to nestálo. :lol:
ad 2/ :) ... i Ty rejpalko :lol:
ad 3//i Ty, rejpalko :)

Selima napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Wikina napsal(a):

To fakt myslíš vážně?
Já se řadím mezi neignoranty. Lidským komunikačním prostředkem je i předávání informací. Já je využívám. A ráda.
A čemu je to tobě ?- tobě je to k ničemu. Ty seš zaseklá a nechceš přijmout nic, už jen z principu.

Já jsem se díky radám a zkušenostem jiných probrala. A já za ně byla i vděčná. A myslím,že tímto prošel každý. Teda ne každý,samozřejmě, :D jsou i roztomilí odmítači obecní principoví.

Přesně. Je to prostá výměna energie - oba potřebují pomoct, každý jinak :)
Navíc to taky může fungovat jako: pošli to dál :)

Bavíme sa o radách všeobecne... Ale pre mňa už akosi majú cenu len tie rady, ktoré sú aspoň trochu odžité, precítené, premyslené... Všeobecné výkriky, často dokonca s komerčným podtónom, ma nechávajú chladnou - teda pokiaľ sa nevnucujú a nelezú za mnou cez každý časopis, televíznu a rozhlasovú reláciu a najnovšie už aj cez infernetovú diskusiu až domov... až do snov. Potom už začínajú byť otravné. A ničnehovoriaca fráza "Maj sa rada" má pre mňa výpovednú hodnotu asi výroku "Striedaj nádych s výdychom" alebo "Kráčaj striedavo pravou a ľavou nohou"... :rolleyes: Niežeby mi to ublížilo, ale v tom informačnom smogu to pôsobí skôr kontraproduktívne a môže mi to zatieniť nejakú inú, vážnejšiu a podstatnejšiu, informáciu. Pravda, veľa záleží na situácii a osobe, ale dnes už takéto osamelé výkriky, ak ich nesprevádza nič iné, preskakujem a radím to (úplne nevyžiadane a egomansky :D ) aj ostatným.

Sel, rada střídej nádech s výdechem může někdy i život zachránit :) Jsou situace, kdy na to lidé zapomínají, několik jsem jich už na vlastní oči viděla.
Ale jinak s tebou souhlasím. Důsledně rozlišuji duc-ho :-) od duchovna, které je součástí každého člověka. Každý z nás má duchovní rozměr, ať se mu to líbí a nebo ne.

Eva. napsal(a):

gymnázium prostě nezkousne Pandoru. Natož aby pochopila. Nu, taky jsem to tak kdysi měla, než jsem porozuměla.
A ráda se předvádí, mermomocí musí být zajímavá. Tak to na mě působí. Afektovaně.

Na mě to tak nepůsobí ... není to třeba tím, jaký tón těm písmenkům přikládáš?
Osobně bych si teda netroufla hodnotit přes písmenka nikoho, právě proto, jak jsou občas matoucí - neslyšíš tón, nevidíš výraz ... a vše, co jim přikládáš navíc, jsou jen tvé domněnky.

Netroufla bych si dávat textu kohokoliv podobné přívlastky ... tak jako jen ty víš, co cítíš při svém psaní, já vím jen to, co cítím při svém psaní, a Gymnasión ve svém ... co v tom vidí druzí, je výhradně jejich ... jejich vlastní pocity, zkušenosti, vnímání světa ... je to jejich, ne moje, tvoje nebo Gymnasión (kua, jak se skloňuješ, Gym?) ... :)

Mohu říct jen to, že mě je Gymnasiónin náhled na svět velmi blízký ... zřejmě proto nemám problém porozumět tomu, co napsala ... naopak mi to i přes malou formální nepřehlednost přijde obsahově skvělé a inspirující pro každého, kdo někdy přičichl ke koučinku nebo psychoterapii ... pro někoho může být velmi dobrou zpětnou vazbou ... Takže za sebe jsem ráda, že se tu objevila a myslím, že zdaleka nejsem sama :)

Takový astmatický záchvat, bych mohla vyprávět. Tam je tohle jediné a nejdůležitější. Střídat nádech s výdechem. Nic jiného kolem v tu chvíli neexistuje. Jen abych se ještě v příští chvíli dokázala nadechnout...

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Nerozumím tvé potřebě neustále mi podsouvat, že mě něco zasáhlo. Nezasáhlo. Celou dobu tu diskutuji čistě akademicky  a za to, že si do mých slov (nejen ty) projikuješ něco, co tam vůbec není, nemůžu.
Zklamanou ti tu dělat rozhodně nehodlám. :vissla:

Co myslíš tou Kičulkou?

Míšo, kde ty bereš tu jistotu, že mluvím o tobě? Tedy, že ti něco podsouvám? Proč si to bereš osobně?
Přece ty píšeš, že "pokud každého, kdo nesouhlasí....." Tak já na to reaguji zase "jo, tohle si beru osobně...."
Proč TY si to bereš osobně a nevnímáš kontext?
A ten sahá mnoha texty různých pisatelů různě daleko.
Vždy je jednodušší použít ta tvá slova, než si připustit ta má.
A o tom mluvím a píšu. Že se v tom někdo pozná a zareaguje, to už není moje věc.
Nu a pokud jde o Zklamanou, tak to se směju. Máš s ní snad něco společného, že bys mi ji mohla DĚLAT?
Toužíš po tom?
Nebo co jako?

V tom případě zřejmě nějak nerozumím tvým sáhodlouhým reakcím na mé texty ... Tolik zbytečných slov, která si nemám brát osobně ... hodně připomínají ta, která jsi kdysi psávávala Zklamané ... proč asi?
Možná bude lépe, když zaměříš svou pozornost zas na někoho jiného. Né že bych to dotyčnému přála.

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

Na Tobě někdo takhle parazitoval?

Maciik napsal(a):

Na Tobě někdo takhle parazitoval?

Pokusy byly a jsou, a taky budou, vždycky se najde někdo, kdo to zkusí... :lol:. Pak je třeba dotyčného/ou vykázat do patřičných mezí.
Interpretace a podsouvání imaginárních problémů včetně toho, že někdo říká, že a jak do Tebe vidí, je holá parazitní manipulace.

Pandorraa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

Já tohle dost dobře nechápu. Jak - ublížit...rada? :co: Tak buď mně zaujme a něco s ní udělám, nebo nezaujme, nebo mně radil svými radami nas.ere a pak se tím dále nezabývám ani tak :co:
Sice si vzpomínám, že byly rady, které jsem poslechla a škodila si tím - ale to byla přece moje blbost a nezkušenost :co:

Ale bez toho, aniž bys je uposlechla, nepoznala bys, že je to špatně, že?

No tak samozřejmě - měla jsem pocit, že to ze všeho logicky vplývá. Ale máš pravdu, že ne nutně.

Gymnasion, pokud používám kritický soud (v tom původním smyslu slova) tak mi nikdo nic nevnutí; pokud se mu to povede, mám se co zlepšit v analýze...a pokud mám zdravé instinkty, tak na mně nikdo neparazituje.
A pokud parazituje, koukám se věnovat zdraví svých instinktů. Nic složitějšího na tom není....

lupina montana napsal(a):

Gymnasion, pokud používám kritický soud (v tom původním smyslu slova) tak mi nikdo nic nevnutí; pokud se mu to povede, mám se co zlepšit v analýze...a pokud mám zdravé instinkty, tak na mně nikdo neparazituje.
A pokud parazituje, koukám se věnovat zdraví svých instinktů. Nic složitějšího na tom není....

To je zdravá (nikoli však normální/běžná) formulace. :)

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kičulka napsal(a):

Já teda myslela, že diskutujeme ... no pokud každého, kdo nesouhlasí se vším, co říkáš, ohodnotíš tím, že si to bere osobně nebo má problém, pak to s diskuzí opravdu nemá nic společného ...

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Co myslíš tou Kičulkou?

Pandorroo? Co myslíš tou Kičulkou?

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Chceš tím říct, že poskytuješ rady výhradně lidem, kteří mají vše vyřešené, netrápí je nic, jsou si jisti sami sebou a nemůže jim žádná rada ublížit? No tak to pak jó ... :lol:

Nic takového říci nechci. A ani jsem neřekla.

Já jsem si jen všimla, že ty  někdy preventivně svlékáš gadě, i když brod je daleko, jako bys měla strach sama ze sebe.

gym.: Neadekvátní interpretace, to nemáš čím podložit, je to holá dojmologie. Nebo snad pseudoterapeutická demagogie?

To, na co jsem zareagovala, bylo toto:
"Ale ublížit může jakákoliv rada přece ... a nejvíce ty dobře míněné smile ... Třeba právě proto, že jimi můžeš druhému vsugerovat něco, co ho vůbec netrápí - např. potřebu si odpustit ... já si třeba nemám proč a co odpouštět, přesto jsi na mě vyrukovala s Chatrčí. Trápit mě něco doopravdy, začnu se v tom zbytečně rejpat, řešit a akorát mi přibydou starosti s tím, že je v mém životě možná něco špatně."
POdle mne je v tomhle textu spousta domněnek a nepochopení.

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

- nejvíce ty dobře míněné = a to je CO?
Pokud máš na mysli ty rady, které udělujeme pro ukojení vlastního ega

gym.: btw: znáš teorii ega? o jakém egu mluvíš? o hinduistickém, jungiánském, freudovském, nebo snad o buddhistickém?:)

, tak ani ty nemohou trvale ublížit, protože to jsou velmi dobré lekce k poznání sama sebe, svých vlastních hranic a programů chvování. Dobře míněné rady - třeba i typu: běž už s tím svým sebeobjetováním do pr-ele, tak ty už vůbec ne. Jsou jedny z nejúčinnějších, to ti řekne každý dobrý kauč a terapeut.

gym.: A nejlepší káva je Jihlavanka, to Ti řekne každý dobrý obchodník. :lol:

- druhému něco vsugerovat, hm.... moje zkušenost říká, že ten, kdo ví, jak se cítí, kdo umí přijmout sám sebe sakumprásk, ten si nic vsugerovat nenechá. Nu a těm ostatním to vsugerovávat nemusíš, protože ti ve své mysli mají vždycky kousek nějaké "špíny", na které se to, co řekneš, zachytí. Pokud nejsou úplně tupí a daun, tak na to velmi rychle přijdou a poradí si.

gym.: Standardní mechanistický vyprázdněný, a tedy bezobsažný postup, ach jo...

- pokud si nemáš proč odpouštět, proč používáš obrat "přesto jsi na mne vyrukovala s Chatrčí? On není pro mne neutrální, je obranný. Chatrč je skvělá kniha, chápu že ne pro každého srozumitelná, je lépe si ji přečíst několikrát. Je to pomoc pro každého hledajícího, tak proč hned "vyrukovala jsi na mne"...to jako s Těžkou Barborou?
Tím vším nechci říci, že bránit se je něco špatného. Nicméně to nesvědčí o neochvějnosti předchozího tvrzení, obzvlášť vůči Wiki, která je celkem jemná.

gym.: Neochvějní jsou jen hrdinové v kovbojkách.

- pokud někoho něco trápí, "rejpati se" v tom není nikdy zbytečné. Nejde o proces sám - někdo se fakt jen jen nekonečně rejpá - ale o efektivitu

gym.: a kruciš

- ty starosti ti nepřibydou, ty už stejně máš, jen si na ně do té doby nevidíš, nechceš vidět, nemůžeš vidět...

gym.: a Ty ZDE podsouváš někomu něco, o čem zase Ty pro změnu nemůžeš mít ani tucha.

Když někdo něco v Tvých očích nevidí, tak jsou tam tyto a mnohé další varianty:
1/ buď to něco jako problém neexistuje a pak projikuješ jak sv*ňa
gym. pokračuje dále navzdory zalomení odstavce:

2/ problém možná existuje, ale dotyčná osoba si to podle Tebe neuvědomuje. To je nebezpečné tvrzení, které si nedovolí ani léta školený teapeut pod supervizí po dvaceti letech intenzivní praxe. V této chvíli totiž spolehlivě vedeš člověka, kterému "radíš", přímo do pr*s*ru, protože ho vedeš, kam nechce sám. Vedeš ho tam, kam si myslíš, že by měl jít. Připouštím, že jsou otroci, kterým to vyhovuje...
3/ problém existuje a je uvědomován. To ještě neznamená, že musíš vyrukovat se svým ranečkem stále stejných interpretací, protože každá interpretace hodně s*rdí samotným interpretátorem.
4/ problém existuje a je uvědomován a dotyčný se chce poradit. Ani zde není místo pro interpretaci jakéhokoli druhu, protože nejsem ten druhý. Maximálně můžu sdělit svou zkušenost a z ní vyvodit možnost pro druhého (bez zavádějících interpretací. Takže je na místě formulace: Zažila jsem to a to, za takových a takových podmínek. Bylo pro mě důležité uvědomit si to a to... TEČKA.
5/ problém existuje a je uvědomován a dotyčný se chce poradit a žádá radu. Toto je teprve místo pro radu, nejaký návrh. Ale stále NE pro interpretaci.
Interpretace, Pandorro, vystavované v Tvých textech, považuju buď za neznalost nebo za kalkul. Chceš-li se věnovat hlubinné psychologii, vyžaduje to úplně jiný rámec přístupu, než kterého jsem zde svědkem.

konec dílčího textu gym, následuje Panndořin text

Na závěr: poskytování rad výhradně těm, kdo mají vše vyřešené, je tak trochu anachronismus a z pohledu toho, co jsem napsala výše i alibismus. A tím já netrpím. Radši něco udělám blbě, protože vím, že to umím napravit a nebo najít člověka, který to napraví za mě, pokud já sama to nedovedu.

gym.: To považuju za kardinální průšvih a TO za alibismus. Ať to někdo napraví za Tebe.

V první řadě se starám o toho, kdo přijde se žádostí o pomoc a až teprve pak o svou image - jestli se blamuju a nebo ne. To mi je celkem fuk. Nemám strach z chyby, protože ta je nakonec v procesu učení nezbytná. A já se učím stále. Za pochodu a ráda :jojo:

gym.: Hodná maminčina holčička :lol: (Interpretuju, jak sv*ňa, a líbí se mi to...) [/i]
A proč by se měli jiní učit spolu s Tvými chybami tím, že jim v rámci interpretaci ukážeš cestu, kterou jim interpretacemi zamlžuješ, a z hlubšího hlediska jim hážeš klacky pod nohy? Brzdíš!!!

Proto taky mohu dělat to, co dělám. Nakonec byly to právě a nejvíc moje blamáááge, které mne toho nejvíc naučily.

gym.: Tebe možná... a co lidi okolo Tebe? Čekali dlouho, až se poučíš?

Nemám z nich strach, proto taky nemám strach kus cesty jít i s naprosto cizím člověkem.

gym.: A to bys měla mít, a velkej...

To sa nedá čítať... Obsah asi dobrý, ale keby som toto bola odovzdala na ZŠ alebo gymnasióne, učka by mi to vrátila s päťkou... :dumbom: za úpravu.

Eva. napsal(a):

Takový astmatický záchvat, bych mohla vyprávět. Tam je tohle jediné a nejdůležitější. Střídat nádech s výdechem. Nic jiného kolem v tu chvíli neexistuje. Jen abych se ještě v příští chvíli dokázala nadechnout...

;) Ale asi to nie je o tom, že by si sa pomýlila a začal LEN vydychovať - až natoľko ťa nepodceňujem a neľutujem. Záchvat som nemala, ale nábeh už niekoľkokrát a tá nemožnosť/neschopnosť nadýchnuť sa sa nedá odstrániť púhym "Striedaj nádych s výdychom" - a myslím, že toto ovláda aj Pan. :jojo:

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

Okrem hendikepovaných osôb by si to asi nikto urobiť celkom nenechal - no a hendikepovaných treba chrániť (nie proti ich vôli) a prípadne im podať ruku na ceste k zlepšeniu života s hendikepom a/alebo zbavenia sa ho.

Selima napsal(a):

To sa nedá čítať... Obsah asi dobrý, ale keby som toto bola odovzdala na ZŠ alebo gymnasióne, učka by mi to vrátila s päťkou... :dumbom: za úpravu.

Njn... :lol:. Tak já to možná někdy přepíšu. A varuju: pak to bude ještě horší...:lol:

gymnasión napsal(a):

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

Víš, gym, (zřejmě na rozdíl od tebe) už o tom něco vím.

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

Okrem hendikepovaných osôb by si to asi nikto urobiť celkom nenechal - no a hendikepovaných treba chrániť (nie proti ich vôli) a prípadne im podať ruku na ceste k zlepšeniu života s hendikepom a/alebo zbavenia sa ho.

Víš co, to je jak se Šmejdy, taky si člověk říká, že normální jedinec s nima nikdy nemůže na ten výlet jet ... ale jede ... ona taková osamělost a správná duševní masáž udělá své :vissla:

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

Takový astmatický záchvat, bych mohla vyprávět. Tam je tohle jediné a nejdůležitější. Střídat nádech s výdechem. Nic jiného kolem v tu chvíli neexistuje. Jen abych se ještě v příští chvíli dokázala nadechnout...

;) Ale asi to nie je o tom, že by si sa pomýlila a začal LEN vydychovať - až natoľko ťa nepodceňujem a neľutujem. Záchvat som nemala, ale nábeh už niekoľkokrát a tá nemožnosť/neschopnosť nadýchnuť sa sa nedá odstrániť púhym "Striedaj nádych s výdychom" - a myslím, že toto ovláda aj Pan. :jojo:

Seli, chápu, že kdo nezažil astmatický záchvat, ten si to neumí představit.

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

jo...někdy SE prostě uvěří ledasčemu..

Zřejmě píšeš o diskuzi proběhlé na tomto foru. Nebo ne?? :co:  :D  Kdybys byla konkretnější, tak by hra byla přehlednější a my bychom si tady mohli (asi spíš mohly) rozdělit role.
Třeba mě by zajímalo kdo je Uvěřič problému, kdo Potouchlý  infikovač nejapný(infikátorka?), kdo Pomahač problémový, kdo Parazitovač. :D jo a taky Vyléčitel úplatný.
(bože snad nevyfásnu toho infikoše :rolleyes: )

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

Okrem hendikepovaných osôb by si to asi nikto urobiť celkom nenechal - no a hendikepovaných treba chrániť (nie proti ich vôli) a prípadne im podať ruku na ceste k zlepšeniu života s hendikepom a/alebo zbavenia sa ho.

Víš co, to je jak se Šmejdy, taky si člověk říká, že normální jedinec s nima nikdy nemůže na ten výlet jet ... ale jede ... ona taková osamělost a správná duševní masáž udělá své :vissla:

Jééjda..  vypadá to, že se tady děje bezpráví , a navíc  bezelstným nicnetušícím tvorům.  No fúúúj . :butter:

Uvěřiči, léčitelé, infiltrovači....a gymnasion převlečený kabátek. Čím dál tím víc se odkrývá. Nemám s tím problém. Taky jsem měnila nick. Jen to konstatuji, tuším to už, co začala psát.

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

jo...někdy SE prostě uvěří ledasčemu..

Zřejmě píšeš o diskuzi proběhlé na tomto foru. Nebo ne?? :co:  :D  Kdybys byla konkretnější, tak by hra byla přehlednější a my bychom si tady mohli (asi spíš mohly) rozdělit role.
Třeba mě by zajímalo kdo je Uvěřič problému, kdo Potouchlý  infikovač nejapný(infikátorka?), kdo Pomahač problémový, kdo Parazitovač. :D jo a taky Vyléčitel úplatný.
(bože snad nevyfásnu toho infikoše :rolleyes: )

Mluvila jsem v určitém místě k P. konkrétně, ale pak je výhradně na ní, aby se vyjádřila, nebo nevyjádřila.
Dále jsem mluvila obecně v tom smyslu, že nemístné nepodložené interpretace a další postupy se dějí velmi běžně, možná běžněji, než se nám tuší..
Takže jsem považovala za nutné na to upozornit.
A v tomto kontextu nemám chuť ani hrát, ani si hrát.

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Nerozumím tvé potřebě neustále mi podsouvat, že mě něco zasáhlo. Nezasáhlo. Celou dobu tu diskutuji čistě akademicky  a za to, že si do mých slov (nejen ty) projikuješ něco, co tam vůbec není, nemůžu.
Zklamanou ti tu dělat rozhodně nehodlám. :vissla:

Co myslíš tou Kičulkou?

Míšo, kde ty bereš tu jistotu, že mluvím o tobě? Tedy, že ti něco podsouvám? Proč si to bereš osobně?
Přece ty píšeš, že "pokud každého, kdo nesouhlasí....." Tak já na to reaguji zase "jo, tohle si beru osobně...."
Proč TY si to bereš osobně a nevnímáš kontext?
A ten sahá mnoha texty různých pisatelů různě daleko.
Vždy je jednodušší použít ta tvá slova, než si připustit ta má.
A o tom mluvím a píšu. Že se v tom někdo pozná a zareaguje, to už není moje věc.
Nu a pokud jde o Zklamanou, tak to se směju. Máš s ní snad něco společného, že bys mi ji mohla DĚLAT?
Toužíš po tom?
Nebo co jako?

V tom případě zřejmě nějak nerozumím tvým sáhodlouhým reakcím na mé texty ... Tolik zbytečných slov, která si nemám brát osobně ... hodně připomínají ta, která jsi kdysi psávávala Zklamané ... proč asi?
Možná bude lépe, když zaměříš svou pozornost zas na někoho jiného. Né že bych to dotyčnému přála.

Míšo, je to přesně tak, jak jsi napsala: všechno, co vidíš v cizích/mých textech, je především tvé.
Co s tím uděláš, to je zcela ve tvé kompetenci.

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Hodně blbé klišé.
A zde dost časté.
Proč si prostě nepřiznat: jo, tohle si beru osobně, protože mě to zasáhlo?
Pak je to diskuse na úrovni a vůbec nemusí být zraňující, zůstalo tu pořád ještě dost lidí, kteří to umí.
Ale když ne, tak ne, OK.

Co myslíš tou Kičulkou?

Pandorroo? Co myslíš tou Kičulkou?

A co je TOBĚ po tom?


Až teď jsem si všimla, že je v odkazu Míšin nick pozměněn. Nemám s tím nic společného, není to můj styl.
A nehodlám o tom nikoho přesvědčovat, protože to ani nelze. Takže si to každý může vysvětlit, jak dovede.

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míšo, kde ty bereš tu jistotu, že mluvím o tobě? Tedy, že ti něco podsouvám? Proč si to bereš osobně?
Přece ty píšeš, že "pokud každého, kdo nesouhlasí....." Tak já na to reaguji zase "jo, tohle si beru osobně...."
Proč TY si to bereš osobně a nevnímáš kontext?
A ten sahá mnoha texty různých pisatelů různě daleko.
Vždy je jednodušší použít ta tvá slova, než si připustit ta má.
A o tom mluvím a píšu. Že se v tom někdo pozná a zareaguje, to už není moje věc.
Nu a pokud jde o Zklamanou, tak to se směju. Máš s ní snad něco společného, že bys mi ji mohla DĚLAT?
Toužíš po tom?
Nebo co jako?

V tom případě zřejmě nějak nerozumím tvým sáhodlouhým reakcím na mé texty ... Tolik zbytečných slov, která si nemám brát osobně ... hodně připomínají ta, která jsi kdysi psávávala Zklamané ... proč asi?
Možná bude lépe, když zaměříš svou pozornost zas na někoho jiného. Né že bych to dotyčnému přála.

Míšo, je to přesně tak, jak jsi napsala: všechno, co vidíš v cizích/mých textech, je především tvé.
Co s tím uděláš, to je zcela ve tvé kompetenci.

Co to je za blábol? :lol: :lol: :lol:

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Chceš tím říct, že poskytuješ rady výhradně lidem, kteří mají vše vyřešené, netrápí je nic, jsou si jisti sami sebou a nemůže jim žádná rada ublížit? No tak to pak jó ... :lol:

Nic takového říci nechci. A ani jsem neřekla.

Já jsem si jen všimla, že ty  někdy preventivně svlékáš gadě, i když brod je daleko, jako bys měla strach sama ze sebe.

gym.: Neadekvátní interpretace, to nemáš čím podložit, je to holá dojmologie. Nebo snad pseudoterapeutická demagogie?

To, na co jsem zareagovala, bylo toto:
"Ale ublížit může jakákoliv rada přece ... a nejvíce ty dobře míněné smile ... Třeba právě proto, že jimi můžeš druhému vsugerovat něco, co ho vůbec netrápí - např. potřebu si odpustit ... já si třeba nemám proč a co odpouštět, přesto jsi na mě vyrukovala s Chatrčí. Trápit mě něco doopravdy, začnu se v tom zbytečně rejpat, řešit a akorát mi přibydou starosti s tím, že je v mém životě možná něco špatně."
POdle mne je v tomhle textu spousta domněnek a nepochopení.

- ublížit může jakákoliv míněná rada - nemůže, vyžádaná rada poskytnutá s pochopením a přesnou dávkou taktu, srozumitelnosti, jdoucí ze srdce, ublížit nemůže

- nejvíce ty dobře míněné = a to je CO?
Pokud máš na mysli ty rady, které udělujeme pro ukojení vlastního ega

gym.: btw: znáš teorii ega? o jakém egu mluvíš? o hinduistickém, jungiánském, freudovském, nebo snad o buddhistickém?:)

, tak ani ty nemohou trvale ublížit, protože to jsou velmi dobré lekce k poznání sama sebe, svých vlastních hranic a programů chvování. Dobře míněné rady - třeba i typu: běž už s tím svým sebeobjetováním do pr-ele, tak ty už vůbec ne. Jsou jedny z nejúčinnějších, to ti řekne každý dobrý kauč a terapeut.

gym.: A nejlepší káva je Jihlavanka, to Ti řekne každý dobrý obchodník. :lol:

- druhému něco vsugerovat, hm.... moje zkušenost říká, že ten, kdo ví, jak se cítí, kdo umí přijmout sám sebe sakumprásk, ten si nic vsugerovat nenechá. Nu a těm ostatním to vsugerovávat nemusíš, protože ti ve své mysli mají vždycky kousek nějaké "špíny", na které se to, co řekneš, zachytí. Pokud nejsou úplně tupí a daun, tak na to velmi rychle přijdou a poradí si.

gym.: Standardní mechanistický vyprázdněný, a tedy bezobsažný postup, ach jo...

- pokud si nemáš proč odpouštět, proč používáš obrat "přesto jsi na mne vyrukovala s Chatrčí? On není pro mne neutrální, je obranný. Chatrč je skvělá kniha, chápu že ne pro každého srozumitelná, je lépe si ji přečíst několikrát. Je to pomoc pro každého hledajícího, tak proč hned "vyrukovala jsi na mne"...to jako s Těžkou Barborou?
Tím vším nechci říci, že bránit se je něco špatného. Nicméně to nesvědčí o neochvějnosti předchozího tvrzení, obzvlášť vůči Wiki, která je celkem jemná.

gym.: Neochvějní jsou jen hrdinové v kovbojkách.

- pokud někoho něco trápí, "rejpati se" v tom není nikdy zbytečné. Nejde o proces sám - někdo se fakt jen jen nekonečně rejpá - ale o efektivitu

gym.: a kruciš

- ty starosti ti nepřibydou, ty už stejně máš, jen si na ně do té doby nevidíš, nechceš vidět, nemůžeš vidět...

gym.: a Ty ZDE podsouváš někomu něco, o čem zase Ty pro změnu nemůžeš mít ani tucha.

Když někdo něco v Tvých očích nevidí, tak jsou tam tyto a mnohé další varianty:
1/ buď to něco jako problém neexistuje a pak projikuješ jak sv*ňa
gym. pokračuje dále navzdory zalomení odstavce:

2/ problém možná existuje, ale dotyčná osoba si to podle Tebe neuvědomuje. To je nebezpečné tvrzení, které si nedovolí ani léta školený teapeut pod supervizí po dvaceti letech intenzivní praxe. V této chvíli totiž spolehlivě vedeš člověka, kterému "radíš", přímo do pr*s*ru, protože ho vedeš, kam nechce sám. Vedeš ho tam, kam si myslíš, že by měl jít. Připouštím, že jsou otroci, kterým to vyhovuje...
3/ problém existuje a je uvědomován. To ještě neznamená, že musíš vyrukovat se svým ranečkem stále stejných interpretací, protože každá interpretace hodně s*rdí samotným interpretátorem.
4/ problém existuje a je uvědomován a dotyčný se chce poradit. Ani zde není místo pro interpretaci jakéhokoli druhu, protože nejsem ten druhý. Maximálně můžu sdělit svou zkušenost a z ní vyvodit možnost pro druhého (bez zavádějících interpretací. Takže je na místě formulace: Zažila jsem to a to, za takových a takových podmínek. Bylo pro mě důležité uvědomit si to a to... TEČKA.
5/ problém existuje a je uvědomován a dotyčný se chce poradit a žádá radu. Toto je teprve místo pro radu, nejaký návrh. Ale stále NE pro interpretaci.
Interpretace, Pandorro, vystavované v Tvých textech, považuju buď za neznalost nebo za kalkul. Chceš-li se věnovat hlubinné psychologii, vyžaduje to úplně jiný rámec přístupu, než kterého jsem zde svědkem.

konec dílčího textu gym, následuje Panndořin text

Na závěr: poskytování rad výhradně těm, kdo mají vše vyřešené, je tak trochu anachronismus a z pohledu toho, co jsem napsala výše i alibismus. A tím já netrpím. Radši něco udělám blbě, protože vím, že to umím napravit a nebo najít člověka, který to napraví za mě, pokud já sama to nedovedu.

gym.: To považuju za kardinální průšvih a TO za alibismus. Ať to někdo napraví za Tebe.

V první řadě se starám o toho, kdo přijde se žádostí o pomoc a až teprve pak o svou image - jestli se blamuju a nebo ne. To mi je celkem fuk. Nemám strach z chyby, protože ta je nakonec v procesu učení nezbytná. A já se učím stále. Za pochodu a ráda :jojo:

gym.: Hodná maminčina holčička :lol: (Interpretuju, jak sv*ňa, a líbí se mi to...) [/i]
A proč by se měli jiní učit spolu s Tvými chybami tím, že jim v rámci interpretaci ukážeš cestu, kterou jim interpretacemi zamlžuješ, a z hlubšího hlediska jim hážeš klacky pod nohy? Brzdíš!!!

Proto taky mohu dělat to, co dělám. Nakonec byly to právě a nejvíc moje blamáááge, které mne toho nejvíc naučily.
Nemám z nich strach, proto taky nemám strach kus cesty jít i s naprosto cizím člověkem.

gym.: A to bys měla mít, a velkej...

To sa nedá čítať... Obsah asi dobrý, ale keby som toto bola odovzdala na ZŠ alebo gymnasióne, učka by mi to vrátila s päťkou... :dumbom: za úpravu.

Sel, obsah je velmi fundovaný, odpovídající vysokoškolskému naprogramování autorky.
Vždycky mne dost pobaví, když mě někdo kritizuje za to, co dělá sám.
A vždy mne potěší, pokud se takový člověk objeví na Duchovním foru.
Ani se nemusím ptát: copak tu asi hledá? ;)

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

jo...někdy SE prostě uvěří ledasčemu..

Zřejmě píšeš o diskuzi proběhlé na tomto foru. Nebo ne?? :co:  :D  Kdybys byla konkretnější, tak by hra byla přehlednější a my bychom si tady mohli (asi spíš mohly) rozdělit role.
Třeba mě by zajímalo kdo je Uvěřič problému, kdo Potouchlý  infikovač nejapný(infikátorka?), kdo Pomahač problémový, kdo Parazitovač. :D jo a taky Vyléčitel úplatný.
(bože snad nevyfásnu toho infikoše :rolleyes: )

Wiki, klid :D
V každém "kině" jsou stejné příběhy naprosto různé včetně obsazení :supr:

Pandorraa napsal(a):

Sel, obsah je velmi fundovaný, odpovídající vysokoškolskému naprogramování autorky.
Vždycky mne dost pobaví, když mě někdo kritizuje za to, co dělá sám.
A vždy mne potěší, pokud se takový člověk objeví na Duchovním foru.
Ani se nemusím ptát: copak tu asi hledá? ;)

Mýlíš se, má milá, nejsem ani vysokoškolačka, ani nedělám to co Ty, ani nejsem duchovní. V tom mám výhodu: nemůžu ztratit to, co nemám :lol:
Ještě máš nějaké nedokončené a manipulativní otázky?
P.S.: Tady jsme si názorně předvedly, jak vypadá Pandořřinaa nepodložená interpretace něčeho, co nebylo vůbec vysloveno. Pan, děkuji za plodnou spolupráci. :lol::lol::lol:

Wikina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

Okrem hendikepovaných osôb by si to asi nikto urobiť celkom nenechal - no a hendikepovaných treba chrániť (nie proti ich vôli) a prípadne im podať ruku na ceste k zlepšeniu života s hendikepom a/alebo zbavenia sa ho.

Víš co, to je jak se Šmejdy, taky si člověk říká, že normální jedinec s nima nikdy nemůže na ten výlet jet ... ale jede ... ona taková osamělost a správná duševní masáž udělá své :vissla:

Jééjda..  vypadá to, že se tady děje bezpráví , a navíc  bezelstným nicnetušícím tvorům.  No fúúúj . :butter:

Komu? :co:

Eva. napsal(a):

Uvěřiči, léčitelé, infiltrovači....a gymnasion převlečený kabátek. Čím dál tím víc se odkrývá. Nemám s tím problém. Taky jsem měnila nick. Jen to konstatuji, tuším to už, co začala psát.

Tak to su sama zvědavá, koho jí přišiješ :lol:

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

V tom případě zřejmě nějak nerozumím tvým sáhodlouhým reakcím na mé texty ... Tolik zbytečných slov, která si nemám brát osobně ... hodně připomínají ta, která jsi kdysi psávávala Zklamané ... proč asi?
Možná bude lépe, když zaměříš svou pozornost zas na někoho jiného. Né že bych to dotyčnému přála.

Míšo, je to přesně tak, jak jsi napsala: všechno, co vidíš v cizích/mých textech, je především tvé.
Co s tím uděláš, to je zcela ve tvé kompetenci.

Já mluvila o pocitech, které jsou mým slovům nejen tebou podsouvány ... a vyjadřuji se k tvým konkrétním tezím, které jsou vcelku dost mimo mísu ... no bránit se jim je zbytečné, bo reaguješ jako správný inkvizitor, který "odmítnutí viny" bere jako její potvrzení. Tuto hru s tebou hrát nehodlám.

gymnasión napsal(a):

... nemůžu ztratit to, co nemám :lol: ...

Máš tedy rohy? (pokud jsi je neztratila :gloria:)

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Sel, obsah je velmi fundovaný, odpovídající vysokoškolskému naprogramování autorky.
Vždycky mne dost pobaví, když mě někdo kritizuje za to, co dělá sám.
A vždy mne potěší, pokud se takový člověk objeví na Duchovním foru.
Ani se nemusím ptát: copak tu asi hledá? ;)

Mýlíš se, má milá, nejsem ani vysokoškolačka, ani nedělám to co Ty, ani nejsem duchovní.
Ještě máš nějaké nedokončené a manipulativní otázky?

Myslím, že se nemýlím. Abys získala vysokoškolské naprogramování, nemusíš kvůli tomu absolvovat vysokou školu.
To, že děláš to, co já, to mne ani ve snu nenapadlo a nikde jsem to netvrdila - tvoje interpretace.
(Nakonec to ani nemůžeš, protože nejsi a nikdy - tady platí NIKDY - nebudeš já.)
Nu a že nejsi duchovní, tak tomu se směju. A proč se tomu směju, to ti vysvětlovat nebudu, protože je to zbytečné.
Zvlášť na Duchovním foru :D

Nu a fobie z manipulativních otázek a manipulací, to je sfiňa. To manipulátoři často mívají :jojo::jojo::jojo:
Nedej bože, aby byl někdo větší manipulátor než oni.... jj, to znám :)
Ale dá se to léčit, fakt. Přesněji: TRANSFORMOVAT. Osobní zkušenost :D:supr:

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

... nemůžu ztratit to, co nemám :lol: ...

Máš tedy rohy? (pokud jsi je neztratila :gloria:)

Vydrž, zejtra mrknu do zrcadýlka :)

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

V tom případě zřejmě nějak nerozumím tvým sáhodlouhým reakcím na mé texty ... Tolik zbytečných slov, která si nemám brát osobně ... hodně připomínají ta, která jsi kdysi psávávala Zklamané ... proč asi?
Možná bude lépe, když zaměříš svou pozornost zas na někoho jiného. Né že bych to dotyčnému přála.

Míšo, je to přesně tak, jak jsi napsala: všechno, co vidíš v cizích/mých textech, je především tvé.
Co s tím uděláš, to je zcela ve tvé kompetenci.

Já mluvila o pocitech, které jsou mým slovům nejen tebou podsouvány ... a vyjadřuji se k tvým konkrétním tezím, které jsou vcelku dost mimo mísu ... no bránit se jim je zbytečné, bo reaguješ jako správný inkvizitor, který "odmítnutí viny" bere jako její potvrzení. Tuto hru s tebou hrát nehodlám.

Tak proč ji hraješ?
Se mnou? Se sebou? Kdo ví?...

Pandorraa napsal(a):

TRANSFORMOVAT.

Stalo se.
Ve vteřině.

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

... nemůžu ztratit to, co nemám :lol: ...

Máš tedy rohy? (pokud jsi je neztratila :gloria:)

Vydrž, zejtra mrknu do zrcadýlka :)

Tak jsem mrkla hned, pánč mi to nedalo. Tyjo... průšvih! Totál brutál! Já nemám rohyyyyy! Kam se poděly? Určitě někde musej´ bejt... :lol::lol::lol:
Uf... už je to dobrý... našla jsem je! Představ si: mám v každé místnosti hned čtyři! :)
P.S.: Tys mě teda vylekala :)

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Gymnasion, pokud používám kritický soud (v tom původním smyslu slova) tak mi nikdo nic nevnutí; pokud se mu to povede, mám se co zlepšit v analýze...a pokud mám zdravé instinkty, tak na mně nikdo neparazituje.
A pokud parazituje, koukám se věnovat zdraví svých instinktů. Nic složitějšího na tom není....

To je zdravá (nikoli však normální/běžná) formulace. :)

Prozatím, však ona se stane....běžnou. Nikdy není všechno běžné.........hlavně a především je to jediná FUNKČNÍ formulace- jakož i realizace :) I když pravda, je funkční pro někoho, kdo se nehodlá babrat a naopak se chce zbavit situací a stavů, které se mu nelíbí.
Pro někoho funkční není, to uznávám :cool:

Míša Kulička napsal(a):

Víš co, to je jak se Šmejdy, taky si člověk říká, že normální jedinec s nima nikdy nemůže na ten výlet jet ... ale jede ... ona taková osamělost a správná duševní masáž udělá své :vissla:

Ano. A pokud jsi o tom schopna přemýšlet, dojde ti, že máš kurwa něco dělat se svou samotou, respektive s pocity. A pokud nedojde, je to fuk, jestli jsou to Šmejdi, nebo někdo jiný.

gymnasión napsal(a):

Maciik napsal(a):

Na Tobě někdo takhle parazitoval?

Pokusy byly a jsou, a taky budou, vždycky se najde někdo, kdo to zkusí... :lol:. Pak je třeba dotyčného/ou vykázat do patřičných mezí.
Interpretace a podsouvání imaginárních problémů včetně toho, že někdo říká, že a jak do Tebe vidí, je holá parazitní manipulace.

A tohle zase pěkná blbina, žejo :lol: Manipulace to začíná být v okamžiku, kdy ty to UDĚLÁŠ - a to s nechutí, proti své vůli, ze strachu. To je prosím definice manipulace. Do té doby to může být cokoliv - můžeš to přijmout jako náhled, radu, názor, pokus, rušit tvoje kruhy, vlezlost......je toho moc.

gymnasión napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

TRANSFORMOVAT.

Stalo se.
Ve vteřině.

Ve vteřině? To pochybuju, zase jsi to totiž nedala na první pokus :P
Quo usque tandem abutere, Catilina, patientia nostra? ;)

gymnasión napsal(a):

ani nejsem duchovní.

No a tohle je ale superblbina :lol: hergot....jak chceš být NEDUCHOVNÍ??? Tedy, pokud jsi zrovna neměla na mysli povolání farářky.....

gymnasión napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Máš tedy rohy? (pokud jsi je neztratila :gloria:)

Vydrž, zejtra mrknu do zrcadýlka :)

Tak jsem mrkla hned, pánč mi to nedalo. Tyjo... průšvih! Totál brutál! Já nemám rohyyyyy! Kam se poděly? Určitě někde musej´ bejt... :lol::lol::lol:
Uf... už je to dobrý... našla jsem je! Představ si: mám v každé místnosti hned čtyři! :)
P.S.: Tys mě teda vylekala :)

Už to skoro vypadalo, že bydlíš v iglů :lol:

gymnasión napsal(a):

Co to je za blábol? :lol: :lol: :lol:

Proč blábol? :co: Ty jsi vážně nikdy nezažila, že někdo viděl/četl v nějaké knize/filmu něco úplně jiného, než ty? Že nějakou spolu zažitou situaci viděl ale úplně jinak? Že jsi řekla "to byla sranda, co?" a někdo jiný řekl "jak ti to mohlo připadat, jako sranda?"
Ty jsi vážně nikdy nic takového nezažila? Protože jestli ne, tak by mně fakt docela zajímal okruh lidí, ve kterém se pohybuješ :o

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Maciik napsal(a):

Na Tobě někdo takhle parazitoval?

Pokusy byly a jsou, a taky budou, vždycky se najde někdo, kdo to zkusí... :lol:. Pak je třeba dotyčného/ou vykázat do patřičných mezí.
Interpretace a podsouvání imaginárních problémů včetně toho, že někdo říká, že a jak do Tebe vidí, je holá parazitní manipulace.

A tohle zase pěkná blbina, žejo :lol: Manipulace to začíná být v okamžiku, kdy ty to UDĚLÁŠ - a to s nechutí, proti své vůli, ze strachu. To je prosím definice manipulace. Do té doby to může být cokoliv - můžeš to přijmout jako náhled, radu, názor, pokus, rušit tvoje kruhy, vlezlost......je toho moc.

Souhlas. Řekla jsi to přesně, náčelníku :pussa:
Ovšem něco přijmout, ať už je to cokoliv,  je větší fuška než vykřikovat bláboly o manipulaci ap.:(

Pandorraa napsal(a):

Ovšem něco přijmout, ať už je to cokoliv,  je větší fuška než vykřikovat bláboly o manipulaci ap.:(

Nojo - bez práce nejsou koláče :cool:

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ovšem něco přijmout, ať už je to cokoliv,  je větší fuška než vykřikovat bláboly o manipulaci ap.:(

Nojo - bez práce nejsou koláče :cool:

Tak to je fakt.
A to i v případech, kdy to tak na první pohled nevypadá :jojo:

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

Ha ha ha a jsme doma :D
Žalovat se nesmí, ale hlásit se to musí, viď? :lol::lol:

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, jasně, je to tak, jak píšeš. To všechno, co mě irituje, je mé a je pro mě zajímavé a poučné hledat v sobě, proč. :jojo: Neříkám, že to tak není.

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

vás tu dočítám a ztrácím se ztrácím.O čem že je řeč? Z měj se ráda - jako že to je rada na pěst. :vissla:
Kdo chce , nechá si poradit, kdo nechce, nenechá. vždyt o co jde. Záleží přeci na každým osobně, co si k sobě pustí k tělu.
Souhlasím s Majkou - to co mě irituje, je mé
A co napsala Gym - to vytučněné - a kdo pak za to může ? Ten, kdo si nechá líbit a uvěří v existenci problému nebo ten, který o něm mluví? Ha? Co ty na to? :)

gymnasión napsal(a):

Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

Odpusť svým nehodným, že jsme tě nerozpoznaly, ó Nejvyšší! :gloria:
Nakonec - hlavně, že je tráva v řádku! :rock:

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

Ha ha ha a jsme doma :D
Žalovat se nesmí, ale hlásit se to musí, viď? :lol::lol:

No tak teplý bonz - dobrý bonz, že.... :cool: co kdybychom to samy nepoznaly! :o

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

Ha ha ha a jsme doma :D
Žalovat se nesmí, ale hlásit se to musí, viď? :lol::lol:

No tak teplý bonz - dobrý bonz, že.... :cool: co kdybychom to samy nepoznaly! :o

No právě :jojo:
Lidi jsou přece nesvéprávný a je třeba je chránit, pomáhat jim, pokud možno za "úplatu" vyjádřenou obdivem a neutuchajícími díky ..... Já se bavím :lol::cool:

No, já pro sichr hlásím, že až budu potřebovat pomoct, tak to všichni poznají podle toho, že řeknu "prosím, pomozte mi s...." :cool: To jen aby bylo jasno :) Dopředu též hlásím na věčné časy, že tvýma příspěvkama a rozeznáváním jejich škodlivosti/užitečnosti pomáhati nepotřebuji. Jak jsem byla podotkla, nejraději užívám vlastního (kritického) uvážení.

:D

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

Proti tomu nemůžeš opravdu dělat nic.
Ale můžeš dělat něco s tím, co to vyvolává v tobě a proč. :jojo:

Tak už víme, kdo to je? ;) Řekla bych, že se maskuje statečně. :)

Dělám svou práci a je mi jedno, kdo komu straní.

To máš blbý, když chodíš i sem pracovat. Ale třeba ti dobře platí. :)

Eva. napsal(a):

:D

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

Proti tomu nemůžeš opravdu dělat nic.
Ale můžeš dělat něco s tím, co to vyvolává v tobě a proč. :jojo:

To dělám, to si piš! :lol:

Eva. napsal(a):

To máš blbý, když chodíš i sem pracovat. Ale třeba ti dobře platí. :)

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

To máš blbý, když chodíš i sem pracovat. Ale třeba ti dobře platí. :)

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

Nemám potřebu nic o nic opírat. :)
Psalas, že děláš svou práci. A práce je to, za co se platí. A nemusí to být penězi. :)

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

To máš blbý, když chodíš i sem pracovat. Ale třeba ti dobře platí. :)

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

Nemám potřebu nic o nic opírat. :)

Pak zvaž, co Tě vede k tomu, že se nepotřebuješ o nic opřít. Možná jsi tak jistá svou úvahou, že Ti připadá pravdivá. Nevím. Nerozumím tomu.
Možná jen po ránu nemáš chuť přemýšlet a chceš si jen tak normálně poklábosit... Což je v tuto hodinu naprosto ideální :D

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

To máš blbý, když chodíš i sem pracovat. Ale třeba ti dobře platí. :)

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

Neblazni, tady se jede na dohady, dojmologii a obecne “pravdy“ ... logikou neuspejes a argument, kteremu ostatni nerozumi je tu chapan jako utok ...

Zda se, ze te maji za nick xxxx nebo Zklamanou, protoze mas stejny nazor na Pandoriny texty. Ja si to tedy, vzhledem k nasim predchozim dialogum, nemyslim. Naopak doufam, ze se odsud nenechas vyklovat. Good luck :-)

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

To máš blbý, když chodíš i sem pracovat. Ale třeba ti dobře platí. :)

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

Nemám potřebu nic o nic opírat. :)
Psalas, že děláš svou práci. A práce je to, za co se platí. A nemusí to být penězi. :)

Víš, hrozně mě zajímá, třeba teď, slovo "práce". Vždyť člověk klidně řekne: "Jdu pracovat na zahradu." A věnuje s hlubokým zájmem se třeba kytkám, nebo okrasným keřům, a nemá z toho žádný materiální užitek... Protože v důsledku je to radost, o kterou jde...
V tomto případě zde platím za tu práci já, a to, čím platím je deziluze z toho, jak málo je v lidech zakotveno vážné myšlení. O to větší touhu mám učit se myslet. To dělám, to je moje práce. A jestli si položím otázku, proč tu jsem, tedy proto, že doufám v lidi, kteří mají podobný zájem.

Míša Kulička napsal(a):

Neblazni, tady se jede na dohady, dojmologii a obecne “pravdy“ ... logikou neuspejes a argument, kteremu ostatni nerozumi je tu chapan jako utok ...
Zda se, ze te maji za nick xxxx nebo Zklamanou, protoze mas stejny nazor na Pandoriny texty. Ja si to tedy, vzhledem k nasim predchozim dialogum, nemyslim. Naopak doufam, ze se odsud nenechas vyklovat. Good luck :-)

Vidíš! A to mi připadá tak zvláštní a nepochopitelné. Tak zvláštní, že to chci prozkoumávat: chci prozkoumávat dohady, dojmologii, obecné pravdy, logiku, jak je to všechno možné? :)
Co slovo, to úchvatný trs světel ohňostrojů :)

Míša Kulička napsal(a):

Zda se, ze te maji za nick xxxx nebo Zklamanou, protoze mas stejny nazor na Pandoriny texty. Ja si to tedy, vzhledem k nasim predchozim dialogum, nemyslim. Naopak doufam, ze se odsud nenechas vyklovat. Good luck :-)

A už nevotravuj :), musím běžet vydělávat peníze, abych tu mohla zase večer krafat :)

gymnasión napsal(a):

Víš, hrozně mě zajímá, třeba teď, slovo "práce". Vždyť člověk klidně řekne: "Jdu pracovat na zahradu." A věnuje s hlubokým zájmem se třeba kytkám, nebo okrasným keřům, a nemá z toho žádný materiální užitek... Protože v důsledku je to radost, o kterou jde...
V tomto případě zde platím za tu práci já, a to, čím platím je deziluze z toho, jak málo je v lidech zakotveno vážné myšlení. O to větší touhu mám učit se myslet. To dělám, to je moje práce. A jestli si položím otázku, proč tu jsem, tedy proto, že doufám v lidi, kteří mají podobný zájem.

Já jsem nepsala nic o materiálním užitku. Napsala jsem - a nemusí to být penězi.
Btw, co je to vážné myšlení?
Já myslím a neškatulkuji, jak myslím.

Míšo, s těmi nicky si děláš akorát domněnky. Neviděla jsem, že by tu někdo (já) psal o konkrétních niccích (nickách? :) ) . Může to být ještě úplně jinak. :jojo:

Eva. napsal(a):

Míšo, s těmi nicky si děláš akorát domněnky. Neviděla jsem, že by tu někdo (já) psal o konkrétních niccích (nickách? :) ) . Může to být ještě úplně jinak. :jojo:

Ano, je to ma domnenka, proto vetu zacinam slovy “zda se“ ... Coz je ekvivalent k “domnivam se“, “myslim, ze“ apod. Nectes pozorne :D

Jestli narazis na termin dojmologie, ten se tyka pripadu, kdy jsou dojmy predkladany jako fakta,.coz se tu nezridka deje ... Smutne je, ze pokud na to nekdo novy upozorni, je vzapeti utlucen ... coz je docela skoda, protoze to jsou vetsinou lide, kteri mohou prijit s novymi zajimavymi myslenkami ...

OK, Míšo.
Až na to, že gym není nová, jenom má jiný nick.

Ty konkrétní nicky, které jsi uvedla, se v tom případě zdají tobě. Mně se žádný konkrétní zatím nezdá. :)

gymnasión napsal(a):

Dělám svou práci a je mi jedno, kdo komu straní.

Zase jsi to nedala na první pokus.
To tu "práci" (nechtěla jsi spíš říci POSLÁÁÁÁNÍÍÍ) tedy dost flákáš.
Jinak díky: takhle se zasmát před obědem, to je osvěžuijící ;)

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

Nemám potřebu nic o nic opírat. :)
Psalas, že děláš svou práci. A práce je to, za co se platí. A nemusí to být penězi. :)

Víš, hrozně mě zajímá, třeba teď, slovo "práce". Vždyť člověk klidně řekne: "Jdu pracovat na zahradu." A věnuje s hlubokým zájmem se třeba kytkám, nebo okrasným keřům, a nemá z toho žádný materiální užitek... Protože v důsledku je to radost, o kterou jde...
V tomto případě zde platím za tu práci já, a to, čím platím je deziluze z toho, jak málo je v lidech zakotveno vážné myšlení. O to větší touhu mám učit se myslet. To dělám, to je moje práce. A jestli si položím otázku, proč tu jsem, tedy proto, že doufám v lidi, kteří mají podobný zájem.

Jen malý postřeh: to jsi právě tu celkem špatně - tedy konkretně na vlákně Duchovním. Zde jsou především lidé, kteří se znovu učí cítit. Ovšem chápu, že to myslitele dost dráždí, proto neodolají a chodí právě sem pracovat a pracovat a pracovat.... ;)

Míša Kulička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, s těmi nicky si děláš akorát domněnky. Neviděla jsem, že by tu někdo (já) psal o konkrétních niccích (nickách? :) ) . Může to být ještě úplně jinak. :jojo:

Ano, je to ma domnenka, proto vetu zacinam slovy “zda se“ ... Coz je ekvivalent k “domnivam se“, “myslim, ze“ apod. Nectes pozorne :D

Jestli narazis na termin dojmologie, ten se tyka pripadu, kdy jsou dojmy predkladany jako fakta,.coz se tu nezridka deje ... Smutne je, ze pokud na to nekdo novy upozorni, je vzapeti utlucen ... coz je docela skoda, protoze to jsou vetsinou lide, kteri mohou prijit s novymi zajimavymi myslenkami ...

Míšo, jsi inteligentní žena, proto mě překvapuje, a to stále, že můžeš napsat takovýhle blábol. A točíš - nejen ty - to tu pořád a pořád a pořád.
Přečti si svoje poslední texty a skutečně pravdivě zvaž, jestli ty náhodou právě neděláš svými soudy totéž - nesnažíš se "utlouct" někoho, kdo má jiný názor, přesněji ho dehonestovat jako pitomce, který nerozezná fakta od dojmů a domněnek. Zda neškatulkuješ a nezevšeobecňuješ.
Pochopitelně to udělat můžeš i nemusíš. Je to na tobě.
Jinak samozřejmě "svůj k svému" :jojo:

Tahle debata mě definitivně přestala bavit, omluva Tulipánce za "pomršení" jejího vlákna.

Eva. napsal(a):

OK, Míšo.
Až na to, že gym není nová, jenom má jiný nick.

Ty konkrétní nicky, které jsi uvedla, se v tom případě zdají tobě. Mně se žádný konkrétní zatím nezdá. :)

Fakt by mě zajímalo, jestli je to domněnka, paranoia nebo v praxi předvedené "podle sebe soudím tebe". :D

Pandorraa napsal(a):

Jen malý postřeh: to jsi právě tu celkem špatně - tedy konkretně na vlákně Duchovním. Zde jsou především lidé, kteří se znovu učí cítit. Ovšem chápu, že to myslitele dost dráždí, proto neodolají a chodí právě sem pracovat a pracovat a pracovat.... ;)

Jen jestli to není naopak. ;)  Nadrážděně totiž působí spíš "duchovní sekce". :)

Míšo, gym, vás holky bere slepá vášeň či co. Je přece x let známo, že zde na Duchovním je "ředitelkou" Pan. Pár vycvičených mušek co se jí snaží napodobit má vycvičený k obrazu svému, chi chi , za dáčo určo ne e. Ale budiž, proč ne když se to muškám líbí.

Sem Pan chodí jen cvičit (jak sama několikrát uvedla) aby pak ty hrůzy šila do těch kteří hledají  pomoct....

Vůbec se nedivím "nováčkům" zde na babi, že po radách Pan a jejích mušek, zdrhají co jim nohy stačí.

Je zvláštní, že třeba lupina umí napsat to, co Pan, ale tak, že tomu "normální" jedinec porozumí, a hlavně, nenechá se nikam od Pan zahnat. Myslím tím  do strojených a naučených blábolů.

Lupčo, je mi jedno, jestli chceš, či ne, jen chci abys to věděla, můj palec nahoru máš.

Pandorraa napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Co myslíš tou Kičulkou?

Pandorroo? Co myslíš tou Kičulkou?

A co je TOBĚ po tom?


Až teď jsem si všimla, že je v odkazu Míšin nick pozměněn. Nemám s tím nic společného, není to můj styl.
A nehodlám o tom nikoho přesvědčovat, protože to ani nelze. Takže si to každý může vysvětlit, jak dovede.

napadá mě k tomu pozměněnému nicku :cool:

Že by to někdo udělal protože jí chtěl ublížit?
Že by ji někdo chtěl urazit?
Že by jí chtěl někdo ponížit?
Drama :co:
Záhada

Anebo že by to byl prostý překlep zůsobený při kopírování a citování..?  :rolleyes:

gymnasión napsal(a):

Wikina napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Evo, svým sáhodlouhým textem jsem se, mimo jiné, pokusila říct, že se někdy prostě uvěří v existenci problému jen proto, že někdo jiný člověka nejapnými nicneříkajícími a poťouchlými otázkami infikuje, aby infikovaného posléze "přijal do své péče" a vyléčil ze vzniklé infekce (ideálně za  dobrou drobnou přátelskou úplatu). Což znamená, že je dobré brát věci v potaz, ale nemusí být pravda, že si problémy dělám/děláš sama. To je třeba důkladně zvažovat. Je dost takovejch, který Ti s děláním problémů rádi pomůžou :lol:. A některý si za to pak daj´ i zaplatit. Což je úžasnej veletoč :lol::lol::lol: a parazitismus. Smekám, protože: vlastní hlavou bych to nevymyslela...

jo...někdy SE prostě uvěří ledasčemu..

Zřejmě píšeš o diskuzi proběhlé na tomto foru. Nebo ne?? :co:  :D  Kdybys byla konkretnější, tak by hra byla přehlednější a my bychom si tady mohli (asi spíš mohly) rozdělit role.
Třeba mě by zajímalo kdo je Uvěřič problému, kdo Potouchlý  infikovač nejapný(infikátorka?), kdo Pomahač problémový, kdo Parazitovač. :D jo a taky Vyléčitel úplatný.
(bože snad nevyfásnu toho infikoše :rolleyes: )

Mluvila jsem v určitém místě k P. konkrétně, ale pak je výhradně na ní, aby se vyjádřila, nebo nevyjádřila.
Dále jsem mluvila obecně v tom smyslu, že nemístné nepodložené interpretace a další postupy se dějí velmi běžně, možná běžněji, než se nám tuší..
Takže jsem považovala za nutné na to upozornit.
A v tomto kontextu nemám chuť ani hrát, ani si hrát.

Ale no tak,dobře.. nebudem (si) hrát. Já jen chtěla upřesnit nejasnosti, ok.
Ale Gym - když budu chtít, tak přece budu vnímat jako nepodloženou a nemístnou interpretaci všechno. Třeba dnes , když jsem se špatně vydadala a bolí mě hlava (dopr.dele ale moc).  Jenže to by byla asi nuda. Takže to, co mě v textu neosloví, tak nějak přejdu. Proč to hned dramaticky sejmout? a sejmout šmahem i autora co by osobnost a ještě mu naložit na hrb další...
To je už ne-argumentace, ale pouhej vztek a chuť ublížit. Aspoň si to myslím, cítím, vnímám...

gymnasión napsal(a):

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Dohady, dohady, dohady... O co opřeš svou úvahu? :)

Nemám potřebu nic o nic opírat. :)
Psalas, že děláš svou práci. A práce je to, za co se platí. A nemusí to být penězi. :)

Víš, hrozně mě zajímá, třeba teď, slovo "práce". Vždyť člověk klidně řekne: "Jdu pracovat na zahradu." A věnuje s hlubokým zájmem se třeba kytkám, nebo okrasným keřům, a nemá z toho žádný materiální užitek... Protože v důsledku je to radost, o kterou jde...
V tomto případě zde platím za tu práci já, a to, čím platím je deziluze z toho, jak málo je v lidech zakotveno vážné myšlení. O to větší touhu mám učit se myslet. To dělám, to je moje práce. A jestli si položím otázku, proč tu jsem, tedy proto, že doufám v lidi, kteří mají podobný zájem.

Stihneš se u toho i uživit?
Gym - vážně, myslíš, že bys sem,z té tvé práce o práci, mohla hodit řešerši?
Cože?
Aha...jo..jasně, mám si ji  :usch: .. ehm  asi.. udělat sama.. :rolleyes:

Gym, prosím tě, tady naznačovali (vím, nesmíme ani naznačovat :lol: říkal smrtka ), že jsi používala nějaký jiný nick. Je to tak? A je-li, který? Díky.

Wikina napsal(a):

Ale Gym - když budu chtít, tak přece budu vnímat jako nepodloženou a nemístnou interpretaci všechno. Třeba dnes , když jsem se špatně vydadala a bolí mě hlava (dopr.dele ale moc).  Takže to, co mě v textu neosloví, tak nějak přejdu. Proč to hned dramaticky sejmout? a sejmout šmahem i autora co by osobnost a ještě mu naložit na hrb další......

No právě proto, že oslovilo :dudlik: šláplo. Na očko....kuří. Já teda nevím, ženy, jak to kdo máte - na sobě to ovšem poznám ajnscvaj, kdy se mně šlápne. Ale tak pámbožko nás má všelijakých......
Wiki, mně zase vzaly záda - ale teda kurewsky! :grater: Ježíši, jak já budu nepodložená! :butter: Matlám od božího rána koňskou mastí a začínám mít vážné podezření, že do toho melou mák, nebo marjánu, nebo co :cool:

gymnasión napsal(a):

O to větší touhu mám učit se myslet..

Jojo - ale nezapomínej na staříka Carla Gustava: myšlení/vnímání/cítění/intuice........a že hypertrofovaná hlavní funkce zatlačuje do nevědomí protilehlou, submisivní funkci. V případě myšlení se jedná o vnímání........vím, o čem mluvím, jsem myslivě - intuitivní typ. Na to je dobrý snažit se vnímat.

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

Takový astmatický záchvat, bych mohla vyprávět. Tam je tohle jediné a nejdůležitější. Střídat nádech s výdechem. Nic jiného kolem v tu chvíli neexistuje. Jen abych se ještě v příští chvíli dokázala nadechnout...

;) Ale asi to nie je o tom, že by si sa pomýlila a začal LEN vydychovať - až natoľko ťa nepodceňujem a neľutujem. Záchvat som nemala, ale nábeh už niekoľkokrát a tá nemožnosť/neschopnosť nadýchnuť sa sa nedá odstrániť púhym "Striedaj nádych s výdychom" - a myslím, že toto ovláda aj Pan. :jojo:

Seli, chápu, že kdo nezažil astmatický záchvat, ten si to neumí představit.

No, už som mala namále... nadýchnuť som sa chvíľu nevedela... takže viem. Viem si to predstaviť a ani ma to nestojí nejako veľa fantázie.

Fuj :pussa: Ja som sa dvakrát pekne topila - ale to som sa ešte nenadychovala. Zato som občas zabúdala dýchať při všednodenních činnostiach :)

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

ČO je poriadok? Povedz, že sa ti nepáčia, to prosím je OK a je to pravda - TVOJA PRAVDA, podotýkam, ale mne sa v poriadku zdajú (väčšinou, teraz konkrétne áno :P ).

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

ČO je poriadok? Povedz, že sa ti nepáčia, to prosím je OK a je to pravda - TVOJA PRAVDA, podotýkam, ale mne sa v poriadku zdajú (väčšinou, teraz konkrétne áno :P ).

Nikdy jsem netvrdila, že jde o něco obecnějšího, než o mé vlastní postřehy. Dokonce si ani nenárokuju mít pravdu :lol:, proč taky? Pravda již dávno není nic objektivního :dumbom:, stačí trochu číst.

Sel, já už jsem tak uopakovaná, až z toho mám hlad :lol:.

ČO je poriadok? Jde klíčově o ten můj strašně dlouhej příspěvek, jehož formální stránku jsi ohodnotila známkou pět :). Motá se to okolo něj furt dokola. Zde výše uvedené jako moje citace byla jen poslední stránka přebalu.
Máš-li chuť a sílu (což při pátku odpoledne a po celotýdenní únavě dost pochybuju), prostě se na ten dlouhý příspěvek vrať..
Nebo se na to vykašli.
Asi jsem tady "na duchovním" překročila nepsaný hranice a "domácí" nesnášej´, když jim někdo leze do kvartýru, byť zapomněly zavřít dveře, ba dokonce nakreslit hranice svých pozemků (dalo by se poučit ze scénografií Larse von Triera). Takže tu bylo večer řevu jak po ránu v kurníku :lol::).

Navíc tvrdím, že Pandorraa je velice schopný manipulátor a demagog. S takovými nelze fungovat na rovinu, ani diskutovat. P. si především plete své samo-domo terapeutické postupy s mocenskými praktikami. To je nebezpečný postoj. A jak jsem zjistila, nebyla jsem jediná, kdo na takové praktiky tady na babáči upozorňoval. Ale nebude-li se na takové praktiky poukazovat, budou lidé typu Pandorry šířit svá působiště dál a dál. Takže mi zbývá opravdu jen to, že budu na tyto manipulativní techniky poukazovat.  "Aspoň som to skúsil." – neuzvednu ovládací desku Velké Sestry, ale aspoň som to skúsila. Na rozdíl od jiných...

Ale to jsou věci malé, které se jen tak stanou a zase zmizí. Víkend před náma věstí pěkné počasí :)

Adela11 napsal(a):

Míšo, gym, vás holky bere slepá vášeň či co. Je přece x let známo, že zde na Duchovním je "ředitelkou" Pan.

Dík za info. To víš, někam přijdu, na Babáč, dveře dokořán, tak vlezu dovnitř, koukám, co se to tam děje, pak žasnu, pak už jen zírám ... zbytek už znáš :lol: :lol: :lol:

gymnasión napsal(a):

Navíc tvrdím, že Pandorraa je velice schopný manipulátor

To je - nakonec to i sama tvrdí :) Ovšem být manipulátor a manipulovat jsou dvě různé věci - a Pan prostě nemanipuluje. Zjevně si pod tím představuješ něco jiného, než je - a to i když si odmyslíme, že na to musejí být dva, jako na většinu věcí....

gymnasión napsal(a):

P. si především plete své  terapeutické postupy s mocenskými praktikami.:)

A to si proboha představuješ jak?? :co: Tady, na Babáču? :co: I kdybych už připustila, že to tak je (jakože není) tak si neumím představit nějakou reálnou realizaci - vážně. Leda bych připustila, že se najde někdo, kdo žije v setrvalé hrůze, že bude manipulován a tudíž pak vidí manipulaci v každým prdu............tam je pak efektivní jediná věc: něco udělat se svou hrůzou z manipulace.
Ovšem poukazuj, poukazuj......uvidíme, co se vyvrbí :cool:

Wikina napsal(a):

Gym, prosím tě, tady naznačovali (vím, nesmíme ani naznačovat :lol: říkal smrtka ), že jsi používala nějaký jiný nick. Je to tak? A je-li, který? Díky.

Na příspěvky tohoto typu gymnázium neodpoví přece. Ona se tváří, že tady vůbec nejsou. :D Dobře ví, proč je "jakože" ignoruje. :)

modrovous napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Jen malý postřeh: to jsi právě tu celkem špatně - tedy konkretně na vlákně Duchovním. Zde jsou především lidé, kteří se znovu učí cítit. Ovšem chápu, že to myslitele dost dráždí, proto neodolají a chodí právě sem pracovat a pracovat a pracovat.... ;)

Jen jestli to není naopak. ;)  Nadrážděně totiž působí spíš "duchovní sekce". :)

Taky mám podobný dojem ... ale co nadělám. :gloria:

Adela11 napsal(a):

Míšo, gym, vás holky bere slepá vášeň či co. Je přece x let známo, že zde na Duchovním je "ředitelkou" Pan. Pár vycvičených mušek co se jí snaží napodobit má vycvičený k obrazu svému, chi chi , za dáčo určo ne e. Ale budiž, proč ne když se to muškám líbí.

Sem Pan chodí jen cvičit (jak sama několikrát uvedla) aby pak ty hrůzy šila do těch kteří hledají  pomoct....

Vůbec se nedivím "nováčkům" zde na babi, že po radách Pan a jejích mušek, zdrhají co jim nohy stačí.

Je zvláštní, že třeba lupina umí napsat to, co Pan, ale tak, že tomu "normální" jedinec porozumí, a hlavně, nenechá se nikam od Pan zahnat. Myslím tím  do strojených a naučených blábolů.

Lupčo, je mi jedno, jestli chceš, či ne, jen chci abys to věděla, můj palec nahoru máš.

Tak to je zase hodně přitažený za vlasy a nesouhlasím s tím. Nestalo se nic jiného, než že jsem rady typu "měj se ráda" nebo "musíš si odpustit" nazvala vyprázdněným a nic neříkajícím klišé ... jeden by řekl, že člověka, který si je jist tím, co dělá a říká, to nemůže rozhodit a prostě jen vezme můj názor na vědomí. No to, co se tu spustilo mluví o opaku.
Ale to je vše. Nic víc, nic míň.

Míša Kulička napsal(a):

Taky mám podobný dojem ... ale co nadělám. :gloria:

Nic. Páč to jsou přece jenom naše domněnky. :D

Eva. napsal(a):

Wikina napsal(a):

Gym, prosím tě, tady naznačovali (vím, nesmíme ani naznačovat :lol: říkal smrtka ), že jsi používala nějaký jiný nick. Je to tak? A je-li, který? Díky.

Na příspěvky tohoto typu gymnázium neodpoví přece. Ona se tváří, že tady vůbec nejsou. :D Dobře ví, proč je "jakože" ignoruje. :)

Ty to přece děláš taky, tak by sis tyhle jedůvky mohla odpustit, ni? ;)

Ostatně, není ničí povinnost odpovídat na všechny jemu adresované příspěvky. :)

Modrovousi, tady se jedná o konkrétní věc. Nepochopils, že se jí konkrétně Wikina ptala na její předchozí nick na babinetu. Ona na to neodpoví.  Ale ze psaní se to stejně pozná.

Mě z toho vynech. Já jsem nijak netajila, že jsem si nick změnila a který byl můj původní.

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Co jsem řekla, to jsem řekla a TEČKA.
Manipulace je manipulace, a ta není na mé straně.
Plácejte se po ramenou, gratulujte si, filozofujte. Poslužte si.
Nemůžu proti tomu nic dělat.
To mě nezbavuje toho, co dělám:
Upozorňovat, že některé druhy konverzací, především Pandořřiny, nejsou v pořádku.

ČO je poriadok? Povedz, že sa ti nepáčia, to prosím je OK a je to pravda - TVOJA PRAVDA, podotýkam, ale mne sa v poriadku zdajú (väčšinou, teraz konkrétne áno :P ).

Nikdy jsem netvrdila, že jde o něco obecnějšího, než o mé vlastní postřehy. Dokonce si ani nenárokuju mít pravdu :lol:, proč taky? Pravda již dávno není nic objektivního :dumbom:, stačí trochu číst.

Sel, já už jsem tak uopakovaná, až z toho mám hlad :lol:.

ČO je poriadok? Jde klíčově o ten můj strašně dlouhej příspěvek, jehož formální stránku jsi ohodnotila známkou pět :). Motá se to okolo něj furt dokola. Zde výše uvedené jako moje citace byla jen poslední stránka přebalu.
Máš-li chuť a sílu (což při pátku odpoledne a po celotýdenní únavě dost pochybuju), prostě se na ten dlouhý příspěvek vrať..
Nebo se na to vykašli.
Asi jsem tady "na duchovním" překročila nepsaný hranice a "domácí" nesnášej´, když jim někdo leze do kvartýru, byť zapomněly zavřít dveře, ba dokonce nakreslit hranice svých pozemků (dalo by se poučit ze scénografií Larse von Triera). Takže tu bylo večer řevu jak po ránu v kurníku :lol::).

Navíc tvrdím, že Pandorraa je velice schopný manipulátor a demagog. S takovými nelze fungovat na rovinu, ani diskutovat. P. si především plete své samo-domo terapeutické postupy s mocenskými praktikami. To je nebezpečný postoj. A jak jsem zjistila, nebyla jsem jediná, kdo na takové praktiky tady na babáči upozorňoval. Ale nebude-li se na takové praktiky poukazovat, budou lidé typu Pandorry šířit svá působiště dál a dál. Takže mi zbývá opravdu jen to, že budu na tyto manipulativní techniky poukazovat.  "Aspoň som to skúsil." – neuzvednu ovládací desku Velké Sestry, ale aspoň som to skúsila. Na rozdíl od jiných...

Ale to jsou věci malé, které se jen tak stanou a zase zmizí. Víkend před náma věstí pěkné počasí :)

... je velice schopný manipulátor a demagog. S takovými nelze fungovat na rovinu, ani diskutovat.
Ano, Pandořiny příspěvky vůči mé osobě byly typickou manipulací ... nebylo jak se jim bránit - protože i můj nesouhlas okamžitě interpretovala jako neschopnost přijmout se takovou, jakou ona mě vidí ...

Míšo, proč jsi měla potřebu se jim bránit?
Jestli máš vyřešeno, nemáš potřebu se bránit. Jestli se tě to neDOtýká. Tak to funguje. Každý to jednou poznáme, protože přes to vede naše cesta.

Eva. napsal(a):

Míšo, proč jsi měla potřebu se jim bránit?
Jestli máš vyřešeno, nemáš potřebu se bránit. Jestli se tě to neDOtýká. Tak to funguje. Každý to jednou poznáme, protože přes to vede naše cesta.

To je ale taky manipulace jak hrom. Proč bych se nemohla ohradit, že to, co mi tu Wikina a Pandora připisují, není pravda? To, že má člověk vyřešeno přece neznamená, že si nechá kálet na hlavu ... nebo snad ano?

Eva. napsal(a):

Modrovousi, tady se jedná o konkrétní věc. Nepochopils, že se jí konkrétně Wikina ptala na její předchozí nick na babinetu. Ona na to neodpoví.  Ale ze psaní se to stejně pozná.

Mě z toho vynech. Já jsem nijak netajila, že jsem si nick změnila a který byl můj původní.

Já nemluvím o tvém nicku. Ten si ani tajit nemohla, jsi tak čitelná, že tě všichni po dvou příspěvcích poznali. :D

.

Míša Kulička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míšo, proč jsi měla potřebu se jim bránit?
Jestli máš vyřešeno, nemáš potřebu se bránit. Jestli se tě to neDOtýká. Tak to funguje. Každý to jednou poznáme, protože přes to vede naše cesta.

To je ale taky manipulace jak hrom. Proč bych se nemohla ohradit, že to, co mi tu Wikina a Pandora připisují, není pravda?

Nepsala jsem, že nemohla. Když máš takovou potřebu.

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Modrovousi, tady se jedná o konkrétní věc. Nepochopils, že se jí konkrétně Wikina ptala na její předchozí nick na babinetu. Ona na to neodpoví.  Ale ze psaní se to stejně pozná.

Mě z toho vynech. Já jsem nijak netajila, že jsem si nick změnila a který byl můj původní.

Já nemluvím o tvém nicku. Ten si ani tajit nemohla, jsi tak čitelná, že tě všichni po dvou příspěvcích poznali. :D

A já mluvím POUZE o dotazech na její předchozí nick.
Tak nezevšeobecńuj, když máš připomínku k mému psaní. Nečti v něm, co tam není. Psala jsem, že neodpoví POUZE na dotazy na její nick. A tys napsala, že to dělám taky. Nedělám. Svůj předchozí nick netajím.

Míša Kulička napsal(a):

Ano, Pandořiny příspěvky vůči mé osobě byly typickou manipulací ... nebylo jak se jim bránit - protože i můj nesouhlas okamžitě interpretovala jako neschopnost přijmout se takovou, jakou ona mě vidí ...

Tak já zkusím hádat jo; ty se ale zmanipulovaná necítíš = Pan se tě zmanipulovat nepovedlo = celá ta slavná manipulace byla k prdu :cool: To bys ale měla spíš volat hurá!
A teď vážně. Definice manipulace zní, že je to chování, směřující k tomu, aby příslušný manipulovaný byl poslušen naší vůle - a to s pomocí strachu, případně nepravdivých a lživých údajů. Při nejlepší vůli jsem tu nikde nic takového nezaznamenala :co: Rozhodně tu doufám nikdo nejedná, poslušen Pan v hrůze, že ho vydědí z Babáče - nebo jo? :lol: Nebo jaké to páky na vás má? To by mně BI fakt zajímalo.

Mmch, majkafo, tys mi taky neodpověděla, jestli je to u tebe paranoia nebo praktická ukázka přísloví "podle sebe soudím tebe."

Míša Kulička napsal(a):

To, že má člověk vyřešeno přece neznamená, že si nechá kálet na hlavu ...

Prokrista, nepřeháněj Kuličko :co: kdo ti kam kálí??

Eva. napsal(a):

Tak nezevšeobecńuj, když máš připomínku k mému psaní. Nečti v něm, co tam není. Psala jsem, že neodpoví POUZE na dotazy na její nick. A tys napsala, že to dělám taky. Nedělám. Svůj předchozí nick netajím.

Má drahá, mám takový neodbytný pocit, že budu i přes tvé trapné peskování psát tak, jak budu chtít. :P

modrovous napsal(a):

Mmch, majkafo, tys mi taky neodpověděla, jestli je to u tebe paranoia nebo praktická ukázka přísloví "podle sebe soudím tebe."

Jiné možnosti neznáš, jen tyto dvě?
Odpovím ti - na hloupou otázku neodpovídám. Jo, a nejsem majkafo. :lol: Písmenka FA rozhodně něco znamenají, a to přesně tato dvě a žádná jiná. :)

Tulipánka napsal(a):

Wiki,
v práci jsem už skoro rok, ale jsou to pro mě nové věci, kde dělám chyby.
Jinak jsi to vystihla dobře: já si říkala, jak je ta kolegyně úžasná, ve všem má pořádek, nedělá chyby... no a tak jsem se začala vůči ní cítit méněcenná. Takže jsem jí jen kývala a nadávala si, jak jsem neschopná, že tohle nedokážu jako ona, tohle jsem zapomněla... no nechala jsem se sebou zametat. Jenže jsem se bohužel dostala do situace, že už to nějak nejde vrátit, nechala jsem to zajít příliš daleko. Už si mě neváží, nevěří mi... možná už to teď nemá řešení....

Ještě se vrátím k tvému problému, Tulipánko ... než se to tu zvrhlo v honění eg, chtěla jsem ti poslat odkaz na knihu Glorie Beck - Zakázaná rétorika. Jsou v ní přesně popsány různé manipulační techniky, jak ty, které na tebe zkouší tvá kolegyně, tak ty, které tu proběhly v praxi. Rozhodně doporučuji přečíst, protože ti může pomoci najít způsob, jak si srovnat vztahy v práci ... Držím palec.

Tuli, podívej se na tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=wt0B74AEf0o

lupina montana napsal(a):

Wikina napsal(a):

Ale Gym - když budu chtít, tak přece budu vnímat jako nepodloženou a nemístnou interpretaci všechno. Třeba dnes , když jsem se špatně vydadala a bolí mě hlava (dopr.dele ale moc).  Takže to, co mě v textu neosloví, tak nějak přejdu. Proč to hned dramaticky sejmout? a sejmout šmahem i autora co by osobnost a ještě mu naložit na hrb další......

No právě proto, že oslovilo :dudlik: šláplo. Na očko....kuří. Já teda nevím, ženy, jak to kdo máte - na sobě to ovšem poznám ajnscvaj, kdy se mně šlápne. Ale tak pámbožko nás má všelijakých......
Wiki, mně zase vzaly záda - ale teda kurewsky! :grater: Ježíši, jak já budu nepodložená! :butter: Matlám od božího rána koňskou mastí a začínám mít vážné podezření, že do toho melou mák, nebo marjánu, nebo co :cool:

:lol:
ad první odstavec - souhlasím s tebou, no jako ve všech tvých příspěvcích. Dokonce se těším na ňákej, kde mě vytočíš anebo alespoň nebudu souhlasit.. :D
Kdo si tě tady chválil, tak už tě mastit raději nebudu nebo se nám nafoukneš :D
No jestli do toho namleli čerstvý máček, tak bych se na mastičku taky mrkla...:lol:
A mě už hlava nebolí - po 5 dnech - mno. :rolleyes:

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

ČO je poriadok? Povedz, že sa ti nepáčia, to prosím je OK a je to pravda - TVOJA PRAVDA, podotýkam, ale mne sa v poriadku zdajú (väčšinou, teraz konkrétne áno :P ).

Nikdy jsem netvrdila, že jde o něco obecnějšího, než o mé vlastní postřehy. Dokonce si ani nenárokuju mít pravdu :lol:, proč taky? Pravda již dávno není nic objektivního :dumbom:, stačí trochu číst.

Sel, já už jsem tak uopakovaná, až z toho mám hlad :lol:.

ČO je poriadok? Jde klíčově o ten můj strašně dlouhej příspěvek, jehož formální stránku jsi ohodnotila známkou pět :). Motá se to okolo něj furt dokola. Zde výše uvedené jako moje citace byla jen poslední stránka přebalu.
Máš-li chuť a sílu (což při pátku odpoledne a po celotýdenní únavě dost pochybuju), prostě se na ten dlouhý příspěvek vrať..
Nebo se na to vykašli.
Asi jsem tady "na duchovním" překročila nepsaný hranice a "domácí" nesnášej´, když jim někdo leze do kvartýru, byť zapomněly zavřít dveře, ba dokonce nakreslit hranice svých pozemků (dalo by se poučit ze scénografií Larse von Triera). Takže tu bylo večer řevu jak po ránu v kurníku :lol::).

Navíc tvrdím, že Pandorraa je velice schopný manipulátor a demagog. S takovými nelze fungovat na rovinu, ani diskutovat. P. si především plete své samo-domo terapeutické postupy s mocenskými praktikami. To je nebezpečný postoj. A jak jsem zjistila, nebyla jsem jediná, kdo na takové praktiky tady na babáči upozorňoval. Ale nebude-li se na takové praktiky poukazovat, budou lidé typu Pandorry šířit svá působiště dál a dál. Takže mi zbývá opravdu jen to, že budu na tyto manipulativní techniky poukazovat.  "Aspoň som to skúsil." – neuzvednu ovládací desku Velké Sestry, ale aspoň som to skúsila. Na rozdíl od jiných...

Ale to jsou věci malé, které se jen tak stanou a zase zmizí. Víkend před náma věstí pěkné počasí :)

... je velice schopný manipulátor a demagog. S takovými nelze fungovat na rovinu, ani diskutovat.
Ano, Pandořiny příspěvky vůči mé osobě byly typickou manipulací ... nebylo jak se jim bránit - protože i můj nesouhlas okamžitě interpretovala jako neschopnost přijmout se takovou, jakou ona mě vidí ...

Holky, vždyt jste baby studovaný, tak přece víte, že k manipulaci musí být 2 a víc lidí. Mě jakejkoliv manipulátor nechává v klidu (teda kromě vlastních harantů - viz. "odvezeš mě?" " ne" " Tak ok půjčim si auto" "odvezu"), a´t si manipuluje, když potřebuje, ale já se neučastním. Co vás teda tolik vytáčí? že má svůj názor a věří mu? Ale to vy dvě (gym a misa) děláte přesně taky.
A jak psala lupina vlčice- taky sakra dobře poznám co mě naštvalo, čeho se mi co dotklo, a´t už se vztekám zástupně na cokoliv.
A ještě ke gym - Proč upozorňovat na něčí příspěvky? komu tím prospíváš, kdo si to přeje, ku prospěchu koho? koho trestáš? co z toho? Jak si můžeš být jista, že zrovna to tvoje tvrzení a upozornování v negat.smyslu,( přímo na nebezpečí) na něčí příspěvky(podle tvého vzoru)někomu neublíží?
Mohla bych říct, že snad manipuluješ? Kdybych si to vztáhla na sebe. Ne? Řekni mi,proč bys ty měla rozhodovat za ostatní , proč by měli  číst jen to co jim doporučíš? kde vůbec bereš tu troufalost?

Eva. napsal(a):

modrovous napsal(a):

Mmch, majkafo, tys mi taky neodpověděla, jestli je to u tebe paranoia nebo praktická ukázka přísloví "podle sebe soudím tebe."

Jiné možnosti neznáš, jen tyto dvě?
Odpovím ti - na hloupou otázku neodpovídám. Jo, a nejsem majkafo. :lol: Písmenka FA rozhodně něco znamenají, a to přesně tato dvě a žádná jiná. :)

Když jsem se ptala poprvé, měla jsem tam dokonce tři možnosti, představ si. Tak jsem dobrá. :P
Napadají mě i další, ale nezáleží na tom, protože ty přece na takovéhle otázky nikdy neodpovídáš, majkafo.
Ne proto, že by byly hloupé, ale protože popeláři přece! :D
Samozřejmě, nemusíš odpovídat. Odpověď stejně většina zdejších zná. :)

Tvou přezdívku budu skloňovat, protože je to libozvučnější (jestli teda vůbec majkafa může znít libozvučně :cool: ), a je mi docela šumák, jestli ta písmenka něco znamenají nebo nee.
Mimochodem, já tě taky neopravuju, když mě oslovuješ v mužském rodě, ani jsem si nevšimla, že by se někdo další z přítomných ohrazoval, když mu pozměňuješ nebo komolíš nick. :fuck: