Suzie — 10. 3. 2014 15:43 |
Jak jsem tu četla příspěvky od nás zapomnětlivých, tak mě napadlo, jestli jsem tak sklerotická jenom já v padesáti dvou letech, nebo to máte taky tak:
Ráno odcházím do práce a vracím se ujistit, že jsem zhasla, vypla žehličku a zamkla /proto ta turistika/. Hledám brýle, které si strkám za výstřih, protože je mám jen na blízko, ale zapomenu, kam jsem je strčila. Hledám mobil, musím si na něj občas zavolat, abych ho našla. Když mi volá moje maminka, tak občas vypínam pozornost /je dost ukecaná/ a když zavěsím, tak nevím, o čem jsme mluvily a co jsem jí slíbila.
A je toho víc.
|
Wikina — 10. 3. 2014 16:23 |
Už jsme si o tom psaly, - líbí se mi už nadpis :lol: - obávám se, že budu mít dost příspěvků, vzpomenu-li si na ně.
Že jsem štastná když "udržím" klíče, telefon, tašku a auto, to už není nic nového. Hledám něco permanentně. Strašně si tím komplikuju život, ale kolegové se dost dobře baví. Sice taky mají svého dost, ale pochopitelně zapomnětlivost druhých vždycky potěší. Proto taky mám velmi v oblibě Švestku od Járy C a jeho "jmelí"
- Nedávno jsem si odemykala výtah. Teda neodemykala, není na zamykání. :rolleyes:
- Jela jsem podepisovat smlouvu, která se týkala asi 10ti lidí. Měsíc jsme dávali dohromady termín podpisu, abychom to mohli dát hned po podpisu na katastr. Já se na schůzku pečlivě připravila, sml byla odsouhlasena, všechno v pořádku - zbýval poslední krok. Podpisy + katastr. Jela jsem na to. Na čerpačce (na dálnici)jsem si koupila kafe, sundávala bundu a zároveň si přeorganizovávala tašky, papíry -vzadu na sedačce. Odkládala jsem některé věci na střechu auta. Včetně kafe. Udělala jsem teda pořádek, a spokojená sedla za volant a rozjela se. Když jsem byla v připojovacím pruhu a najížděla jsem do pravého pruhu, všimla jsem si blikajícího auta. Okamžitě mi došlo co se stalo. Takže jsem sjela na dalším sjezdu, pracně se vrátila a posbírala z dálnice smlouvy. Nic se jim nestalo. :rolleyes: Kafe jsem tam nechala...:usch:
|
Ronja — 10. 3. 2014 17:39 |
Jé, to je krásný...já si takhle nechala na střeše auta iPhone, jeli jsme s ním přes celý Brno. Pak jsem chtěla vystoupit a začala ho shánět, manžel mi volal a NĚKDE v tom autě to bylo slyšet...trvalo nám dost dlouho, než jsme zjistili, že na střeše :gloria:
Připadala bych si jako rodinný idiot nebýt toho, že můj táta před lety takhle nechal na benzínce na střeše auta tašku s tržbou čítající tehdy 80 (!) tisíc. Odjel 20 kiláků než mu to došlo, vracel se, ale taška nikde. Ale měl štěstí nás bezduchých, nějaká ženská viděla, jak mu při rozjíždění padá z auta, a schovala ji s tím, že se třeba pro ni vrátí. A nechyběla ani kačka ;)
|
Wikina — 10. 3. 2014 21:38 |
Ronja napsal(a):Jé, to je krásný...já si takhle nechala na střeše auta iPhone, jeli jsme s ním přes celý Brno. Pak jsem chtěla vystoupit a začala ho shánět, manžel mi volal a NĚKDE v tom autě to bylo slyšet...trvalo nám dost dlouho, než jsme zjistili, že na střeše :gloria:
Připadala bych si jako rodinný idiot nebýt toho, že můj táta před lety takhle nechal na benzínce na střeše auta tašku s tržbou čítající tehdy 80 (!) tisíc. Odjel 20 kiláků než mu to došlo, vracel se, ale taška nikde. Ale měl štěstí nás bezduchých, nějaká ženská viděla, jak mu při rozjíždění padá z auta, a schovala ji s tím, že se třeba pro ni vrátí. A nechyběla ani kačka ;)
Tak to je dobrej frajer. :D ještě lepší, než já. Měl teda zprdelekliku, bych řekla. :D Je to šílený, protože člověk myslí už deset kroků dopředu, telefonuje a vlastně jedná nevědomě- teda mluvím o sobě, ale myslím, že nebudu jediná. A taky automaticky ten mozek vypouští to nepotřebné. Pořídila jsem si dokonce diktafon, abych si nahrávala co mám udělat(abych nezapomněla), když mám světlou chvilku a produkuju smysluplné myšlenky. To mě popadne kdekoliv a kdykoliv, když zrovna třeba nemůžu psát. Moc mi to pomáhalo. Jenže...jsem ho někde zapomněla, i když jsem ho nosila na krku, stejně jako klíče. (a rukavice na gumičce :rolleyes: )
|
modrovous — 10. 3. 2014 22:07 |
Ne, že bych já sklerotická nebyla, ale vzpomněla jsem si na svého bývalého, hodně postiženého kolegu. Ten tak jednou skočil do auta, manželka přisedla a vyjeli do stavebnin pro cosi. A jak tak jeli centrem okresního města po mírně se svažující silnici, vyjekla najednou manželka "Pepo, koukej, předjíždí nás vozejk, asi někomu ujel. A vypadá jako ten náš." Pepa se hbitým pohledem do zpětného zrcátka ujistil o hrůzné pravdě a obratem choti sdělil, že nejenže tak vypadá, ale on jejich taky je. Vozík ve všem pohodlí dojel až na křižovatku, kde způsobil lehčí dopravní nehodu. Díkybohu to odnesly jen plechy, takže Pepa vyvázl jen s tučnou pokutou. Ale vozík pak už prý nikdy zajistit nezapomněl. :D
|
Jaku — 10. 3. 2014 22:44 |
Suzie napsal(a):Jak jsem tu četla příspěvky od nás zapomnětlivých, tak mě napadlo, jestli jsem tak sklerotická jenom já v padesáti dvou letech, nebo to máte taky tak:
Ráno odcházím do práce a vracím se ujistit, že jsem zhasla, vypla žehličku a zamkla /proto ta turistika/. Hledám brýle, které si strkám za výstřih, protože je mám jen na blízko, ale zapomenu, kam jsem je strčila. Hledám mobil, musím si na něj občas zavolat, abych ho našla. k občas vypínaKdyž mi volá moje maminka, tam pozornost /je dost ukecaná/ a když zavěsím, tak nevím, o čem jsme mluvily a co jsem jí slíbila.
A je toho víc.
Jéjda,moje máti je přesně totéž při mých tedy 49 letech.Taky mám dojem,že mnohdy toho tolik namele,ježíš,jestli já taky budu mlít takový blbosti co nikoho nezajímaj,nebo ještě horší:albert:
|
Eva. — 11. 3. 2014 7:42 |
Jaku napsal(a):Jéjda,moje máti je přesně totéž při mých tedy 49 letech.Taky mám dojem,že mnohdy toho tolik namele,ježíš,jestli já taky budu mlít takový blbosti co nikoho nezajímaj,nebo ještě horší:albert:
Třeba meleš a ani si to neuvědomuješ...
Těší mě, že se mě to zatím tolik netýká. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to ještě vydrží, než bude hůř. Ale u spousty věcí si myslím, že to není sklerózou, ale nesprávným návykem. Třeba když je člověk naučený, že nic nepokládá na auto, tak si to vždy dá dovnitř. Nepokládám nikdy nic na auto, které je přece jenom vždy aspoň trošku zaprášené, pokud nevyšlo čerstvě z myčky. Je mi nepříjemná představa položit to tam a mít to špinavé.
Ale občas už taky něco hledám.
|
helena — 11. 3. 2014 8:15 |
mám dojem,že mnohdy toho tolik namele Ono to často platí i naopak... 
|
Wikina — 11. 3. 2014 11:17 |
modrovous napsal(a):Ne, že bych já sklerotická nebyla, ale vzpomněla jsem si na svého bývalého, hodně postiženého kolegu. Ten tak jednou skočil do auta, manželka přisedla a vyjeli do stavebnin pro cosi. A jak tak jeli centrem okresního města po mírně se svažující silnici, vyjekla najednou manželka "Pepo, koukej, předjíždí nás vozejk, asi někomu ujel. A vypadá jako ten náš." Pepa se hbitým pohledem do zpětného zrcátka ujistil o hrůzné pravdě a obratem choti sdělil, že nejenže tak vypadá, ale on jejich taky je. Vozík ve všem pohodlí dojel až na křižovatku, kde způsobil lehčí dopravní nehodu. Díkybohu to odnesly jen plechy, takže Pepa vyvázl jen s tučnou pokutou. Ale vozík pak už prý nikdy zajistit nezapomněl. :D
:lol: výbornej kluk!! :lol: měl štěstí
|
Wikina — 11. 3. 2014 11:27 |
Zrovna mám aktualitu - fakt už se na sebe zlobím , já opravdu dostanu ostrahu.
Včera večer jsem přijela domů a vyndávala něco z kufru auta, a protože toho bylo na odnesení víc, nechala jsem ho otevřený. Nemyslím úplně otevřený - naplno, ale jen jsem nedocvakla. Ale auto jsem si pěkně zamkla. Doma jsem se hned zaměstnala- telefon, psi, nevímco a na auto a něco nepodstatného v něm jsem zapomněla. No a ráno - pochopitelně ani neškytlo. Takže jsem přišla o celé dopoledne. Ani se tomu teď moc nesměju... :rolleyes:
|
Eva. — 11. 3. 2014 11:45 |
Spíš než sklerózou to může být zbrklostí, nesoustředěností, vnitřním neklidem. Je to vidět i ze psaní příspěvků.
|
Jessika — 11. 3. 2014 12:31 |
A víte , proč se maluje v lednu nade dveře K+M+B? Stačí mrknout nahoru před zavřením = klíče + mobil + brýle ... :)
|
helena — 11. 3. 2014 12:41 |
nebo to máte taky tak Klídek... všichni... zastávám názor, že pokud člověk udrží myšlenku, moč a lžíci, je všechno v pořádku... 
|
LENNNA — 11. 3. 2014 13:03 |
Tak já sklerózu a hledání věcí zatím neznám :). Můj přítel neustále něco hledá a neví, kam si co dal. Já to absolutně neumím pochopit! Přece vím, kam si co dávám :). No, snad mi to dlouho vydrží.
|
helena — 11. 3. 2014 13:07 |
Přece vím, kam si co dávám Všeho do času...  Ale je pravda, že ty "podstatný" věci pokládám na stále stejný místo - ne z puntičkářství, ale pro jistotu Ještěže už mi je nemá kdo přendavat - teprve až začnu já sama, bude to zajímavý... 
|
modrovous — 11. 3. 2014 13:52 |
Jessika napsal(a):A víte , proč se maluje v lednu nade dveře K+M+B? Stačí mrknout nahoru před zavřením = klíče + mobil + brýle ... :)
No dobrý, no, ale ty si fakt při každým odchodu z bytu prohlížíš futra? Já jsem většinou ráda, že najdu dveře. :lol:
|
helena — 11. 3. 2014 13:58 |
ty si fakt při každým odchodu z bytu prohlížíš futra? Si to nech příště napsat na dveře do pohledový vejšky... akorát si musíš vedle nalepit (přitlouct) cedulku "NEMAZAT!!!" 
|
modrovous — 11. 3. 2014 14:06 |
helena napsal(a):ty si fakt při každým odchodu z bytu prohlížíš futra? Si to nech příště napsat na dveře do pohledový vejšky... akorát si musíš vedle nalepit (přitlouct) cedulku "NEMAZAT!!!" http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Nejsem si úplně jistá, jestli by to pomohlo. Navíc, i kdybych si nakrásně vzala klíče, mobil i brýle, určitě nechám doma doklady nebo peněženku. :rolleyes: To bych na těch dveřích musela mít viset seznam půl metru dlouhej. :D
|
helena — 11. 3. 2014 14:09 |
seznam půl metru dlouhej, kterej bez brejlí nepřečteš...  Proto pokud možno NIC z kabelky nevyndavám... a když už vyndám, nepokládám dál, než pět cenťáků od ní...
|
modrovous — 11. 3. 2014 14:20 |
Pro mě je nejhorší, jak se nalítám. Jdu zalít kytky. Takže nejdřív si přinesu konvičku. Cestou seberu prádlo, co kde odpadlo chlapům od pazoury, nesu ho do koše, cestou potkám špinavé hnky od kafe, které je potřeba umýt, pak zakopnu o kočku, takže jim vyměním vodu, vyčistím záchůdek a dosypu granule, no a tímhle postupem prolítám celé dopoledne, abych večer zjistila, že kytky pořád zvadle ležej, protože jsem na ně samozřejmě zapomněla. :dumbom:
|
helena — 11. 3. 2014 14:31 |
„VPDSP“ aneb Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti Rozhodnu se zalít zahradu. Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout. Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží. Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu. Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení. Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu. Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni. Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici. Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal. Jdu si tedy pro něj do pokoje... Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pil.Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla. Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně. Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat. Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu. Přitom uvidím na parapetu své brýle, které jsem hledal ráno. Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl. Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy. Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize. Proboha, zase ho budeme večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku. No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy. Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu. Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel. Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěl udělat. K večeru jen smutně konstatuju: zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, jelikož ovladač je zase bůhví kde. Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný. No nic, jdu zkontrolovat došlé maily...
|
Suzie — 11. 3. 2014 14:45 |
Tak mám novou historku - mám rýmu, že musím dýchat pusou. Tak jsem šla do lékárny a koupila jsem si kapky do očí. Ne, že by mi z očí neteklo, ale dopyhele, šla jsem pro kapky do nosu. Je to asi ta mnohost myšlenek, že neudržím ani jednu. Moč zatím jo.
|
helena — 11. 3. 2014 16:53 |
Moč zatím jo. Musím se opakovat (a ne, není to stařecká ulpívavost... ) Všeho do času...
|
Modroočka — 11. 3. 2014 17:18 |
Normálně zapomínám, prostě mi něco totálně vypadne. Ale vzpomenu si,někdy pozdě, ale vzpomenu si. Dřív jsem si pamatovala skoro všechno, teď si pamatuju taky hodně, ale zapomínám. Asi už mám ten software přeplněnej a potřeboval by vyčistit a zdefragmentovat. Aby tam bylo zase místo na další informace.
Jdu pro ocet, koupím kdeco,ocet nemám,stejně tak to bylo s kečupem. Včera jsem u máti v lednici zapomněla šunku a párky, přitom deset minut před odchodem od ní jsem říkala, že na to nesmím zapomenout. Šla jsem se vyčůrat a asi s močí odešla i myšlenka vzít ty párky a šunku. A tak podobně, no.
|
Wikina — 11. 3. 2014 17:38 |
modrovous napsal(a):Pro mě je nejhorší, jak se nalítám. Jdu zalít kytky. Takže nejdřív si přinesu konvičku. Cestou seberu prádlo, co kde odpadlo chlapům od pazoury, nesu ho do koše, cestou potkám špinavé hnky od kafe, které je potřeba umýt, pak zakopnu o kočku, takže jim vyměním vodu, vyčistím záchůdek a dosypu granule, no a tímhle postupem prolítám celé dopoledne, abych večer zjistila, že kytky pořád zvadle ležej, protože jsem na ně samozřejmě zapomněla. :dumbom:
Panebože já tě žeru ! :lol::lol: Zase jsem u hry Švestka - buď je těžké opustit myšlenku nebo udržet myšlenku - otázka, co je horší :lol::D Já dělám něco podobného, protože se do všeho pustím (najednou) s velkou energií a každá ta věc se mi rozvětvuje, takže - dopadnu stejně jako ty. Ale strašně se snažím :lol:
|
Wikina — 11. 3. 2014 17:41 |
Modroočka napsal(a):Normálně zapomínám, prostě mi něco totálně vypadne. Ale vzpomenu si,někdy pozdě, ale vzpomenu si. Dřív jsem si pamatovala skoro všechno, teď si pamatuju taky hodně, ale zapomínám. Asi už mám ten software přeplněnej a potřeboval by vyčistit a zdefragmentovat. Aby tam bylo zase místo na další informace.
Jdu pro ocet, koupím kdeco,ocet nemám,stejně tak to bylo s kečupem. Včera jsem u máti v lednici zapomněla šunku a párky, přitom deset minut před odchodem od ní jsem říkala, že na to nesmím zapomenout. Šla jsem se vyčůrat a asi s močí odešla i myšlenka vzít ty párky a šunku. A tak podobně, no.
:D Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny :D
|
Wikina — 11. 3. 2014 17:48 |
modrovous napsal(a):helena napsal(a):ty si fakt při každým odchodu z bytu prohlížíš futra? Si to nech příště napsat na dveře do pohledový vejšky... akorát si musíš vedle nalepit (přitlouct) cedulku "NEMAZAT!!!" http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Nejsem si úplně jistá, jestli by to pomohlo. Navíc, i kdybych si nakrásně vzala klíče, mobil i brýle, určitě nechám doma doklady nebo peněženku. :rolleyes: To bych na těch dveřích musela mít viset seznam půl metru dlouhej. :D
A futra mít stále s sebou. Mě mrzí, že neunesu víc. Protože bych nosila všechno na krku. To mi pomáhá třeba na ten telefon a klíče. Není to 100%, to zas né...., ale přínosné.
|
helena — 11. 3. 2014 17:55 |
Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny Tak asi jak u koho... protože kraviny bejvaj to jediný, co si můj mozek pamatuje celkem spolehlivě...  Protože bych nosila všechno na krku. Všechno tahám v - no, eufemisticky řečeno kabelce... ovšem mý kabelky jednak musejí pojmout "nezbytnosti" (a co to je, o tom rozhoduju já ), občas taky nákup nebo balíček z pošty - a aspoň trochu by měly bej poplatný svýmu názvu, abych netahala fakt pytel na hady... to by nikdo nevěřil, co dá práce sehnat takový zavazadlo...
|
modrovous — 11. 3. 2014 17:57 |
helena napsal(a):Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny Tak asi jak u koho... protože kraviny bejvaj to jediný, co si můj mozek pamatuje celkem spolehlivě... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png Protože bych nosila všechno na krku. Všechno tahám v - no, eufemisticky řečeno kabelce... ovšem mý kabelky jednak musejí pojmout "nezbytnosti" (a co to je, o tom rozhoduju já http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png), občas taky nákup nebo balíček z pošty - a aspoň trochu by měly bej poplatný svýmu názvu, abych netahala fakt pytel na hady... to by nikdo nevěřil, co dá práce sehnat takový zavazadlo...
To bude asi důvod, proč potřebuju rok od roku větší kabelky. :lol:
|
modrovous — 11. 3. 2014 18:02 |
Wikina napsal(a)::D Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny :D
Asi jak který. Můj si zásadně ponechává kraviny a podstatné informace, jako třeba data narození dětí nebo rodičů, vypouští. To se mi fakt stalo minulý týden. Byla jsem tázána na datum narození mladšího děcka, a ze mě fakt vypadlo o den a měsíc jiné datum. Můj drahý muž mě hbitě upozornil, že tohle datum patří k úplně jiné události a uvedl správnou informaci. Kdybyste viděly ten pohled toho ouřady. :lol: Evidentně zvažoval, jestli na mě nezavolat sociálku. No nemáme to my sklerotičky vůbec jednoduchý. :lol:
|
Wikina — 11. 3. 2014 18:30 |
modrovous napsal(a):Wikina napsal(a)::D Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny :D
Asi jak který. Můj si zásadně ponechává kraviny a podstatné informace, jako třeba data narození dětí nebo rodičů, vypouští. To se mi fakt stalo minulý týden. Byla jsem tázána na datum narození mladšího děcka, a ze mě fakt vypadlo o den a měsíc jiné datum. Můj drahý muž mě hbitě upozornil, že tohle datum patří k úplně jiné události a uvedl správnou informaci. Kdybyste viděly ten pohled toho ouřady. :lol: Evidentně zvažoval, jestli na mě nezavolat sociálku. No nemáme to my sklerotičky vůbec jednoduchý. :lol:
Je pravda, že si z matiky pamatuju to, na co nás učitel upozornil, že si pamatovat nemusíme. Lud. č.- prý stačí si zapamatovat 3,14, ale mně utkvělo 3,14 15 92 65. A další, co si nemusíme pamatovat je že Dyk se utopil v Jugoslávii.
Takže já taky nějaký kraviny nepustila. Ale jinak data, narození - to si taky nepamatuju, nevím, ani mi to nepřijde až tak důležité..
|
helena — 11. 3. 2014 18:41 |
To bude asi důvod, proč potřebuju rok od roku větší kabelky. Možná časem plynule přejdu na RVHP tašku s kolečkama... ještěže to vzhledem k mýmu věku nebude nápadný... 
prý stačí si zapamatovat 3,14 Na Ludolfa mám úžasnou mnemotechnickou pomůcku... víceméně taky patří do kolonky "kravinky", páč jsem nikdy nepotřebovala znát víc, než tři desetinný čísla... ale samozřejmě, že TOHLE si pamatuju... Mám ó bože ó dobrý pamatovat si takový čísel řad. Velký slovutný Archiméde pomáhej trápenému dej mu moc nazpamět nechť odříká ty slavné sice ale nám od*por*né číslice Ludolfova čísla Jsem zvědavá, komu to utkví taky - ale brejle nebo data bude hledat furt dál 
|
Selima — 11. 3. 2014 19:23 |
helena napsal(a):Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny Tak asi jak u koho... protože kraviny bejvaj to jediný, co si můj mozek pamatuje celkem spolehlivě... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png Protože bych nosila všechno na krku. Všechno tahám v - no, eufemisticky řečeno kabelce... ovšem mý kabelky jednak musejí pojmout "nezbytnosti" (a co to je, o tom rozhoduju já http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png), občas taky nákup nebo balíček z pošty - a aspoň trochu by měly bej poplatný svýmu názvu, abych netahala fakt pytel na hady... to by nikdo nevěřil, co dá práce sehnat takový zavazadlo...
Ja mám vraj kabelku veľkosti lodného kufra :rodna: - ale jednak ako panna proste POČEBUJEM mať VŠETKo so sebou, a druhak je to pomôcka proti skleróze. A myšlienky a povinnosti sa už ani ani nesnažím udržať v gebuli ,ale všetko si ukladám do mobilu, do pripomienok a úloh. Má to svoje výhody, ale aj nevýhodu - jednak mi mobil pípa už furt, takže občas nevenujem pozornosť, a druhak mi napr. dnes dvakrát spadol a raz som ho pokvapkala vodou - a to mám zakaždým infarktový stav, že ostanem bež svojej externej pamäte. :grater: :kapitulation:
|
Selima — 11. 3. 2014 19:25 |
modrovous napsal(a):Wikina napsal(a)::D Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny :D
Asi jak který. Můj si zásadně ponechává kraviny a podstatné informace, jako třeba data narození dětí nebo rodičů, vypouští. To se mi fakt stalo minulý týden. Byla jsem tázána na datum narození mladšího děcka, a ze mě fakt vypadlo o den a měsíc jiné datum. Můj drahý muž mě hbitě upozornil, že tohle datum patří k úplně jiné události a uvedl správnou informaci. Kdybyste viděly ten pohled toho ouřady. :lol: Evidentně zvažoval, jestli na mě nezavolat sociálku. No nemáme to my sklerotičky vůbec jednoduchý. :lol:
Z toho si nič nerob, moja mama udáva úplne nerealistický čas môjho narodenia... Niekedy uvažujem, či pri ňom vôbec bola. :/ (A ona to tak má odjakživa, nedá sa to zviesť na vek, hoci teraz by už mala nárok...)
|
Selima — 11. 3. 2014 19:28 |
modrovous napsal(a):Wikina napsal(a)::D Já si myslím, že ten mozek se právě čistí sám, vypustí kraviny :D
Asi jak který. Můj si zásadně ponechává kraviny a podstatné informace, jako třeba data narození dětí nebo rodičů, vypouští. To se mi fakt stalo minulý týden. Byla jsem tázána na datum narození mladšího děcka, a ze mě fakt vypadlo o den a měsíc jiné datum. Můj drahý muž mě hbitě upozornil, že tohle datum patří k úplně jiné události a uvedl správnou informaci. Kdybyste viděly ten pohled toho ouřady. :lol: Evidentně zvažoval, jestli na mě nezavolat sociálku. No nemáme to my sklerotičky vůbec jednoduchý. :lol:
:D Už som tu možno spomínala prípad mojej známej, ktorá sa po zistení, že jej brat čaká tretie dieťa zaradovala, že jej mala sa konečne dočká pekného počtu päť vnúčat, čím konečne tromfne svoju sestru. Muž sa jej udivene (a trochu s obavou) spýtal: "My máme jedno dieťa a oni čakajú tretie - ako si došla na číslo 5?" Načo sa ona úprimne začudovala. "My Máme fakt len M.?" :kapitulation:
|
Eva. — 11. 3. 2014 19:34 |
Selima napsal(a)::D Už som tu možno spomínala prípad mojej známej, ktorá sa po zistení, že jej brat čaká tretie dieťa zaradovala, že jej mala sa konečne dočká pekného počtu päť vnúčat, čím konečne tromfne svoju sestru. Muž sa jej udivene (a trochu s obavou) spýtal: "My máme jedno dieťa a oni čakajú tretie - ako si došla na číslo 5?" Načo sa ona úprimne začudovala. "My Máme fakt len M.?" :kapitulation:
Jej malá alebo jej mama? Teď jsem z toho ale jelen letěl jetelem.
|
dusička — 11. 3. 2014 19:54 |
Většinou hledám věci,které poprvé nenajdu na místě, kam patří. Pak obrátím skleničku a najdu je na místě ,kam patří. :dumbom: Sklerozu mám např. v práci, musím si všechny úkoly psát, protože jak je neudělám hned, zapomenu na ně.
|
Eva. — 11. 3. 2014 20:14 |
Přemýšlela jsem, že věci, položené na auto, můžou být nebezpečné pro jiné řidiče. Holky, nepokládejte nic na ta auta. Nikdy. Vůbec nejde o zapomenutí nebo ztrátu těch věcí. To je to nejmenší. :(
|
modrovous — 11. 3. 2014 20:45 |
Eva. napsal(a):Selima napsal(a)::D Už som tu možno spomínala prípad mojej známej, ktorá sa po zistení, že jej brat čaká tretie dieťa zaradovala, že jej mala sa konečne dočká pekného počtu päť vnúčat, čím konečne tromfne svoju sestru. Muž sa jej udivene (a trochu s obavou) spýtal: "My máme jedno dieťa a oni čakajú tretie - ako si došla na číslo 5?" Načo sa ona úprimne začudovala. "My Máme fakt len M.?" :kapitulation:
Jej malá alebo jej mama? Teď jsem z toho ale jelen letěl jetelem.
Majko, pořád se tady oháníš svou vysokou inteligencí, tak já ti dám teď jednu radu, ju? Zkus ji použít, snad se ti ten "ukrutnej rébus" i přes ten překlep povede rozluštit. :rolleyes:
|
modrovous — 11. 3. 2014 20:46 |
Eva. napsal(a):Přemýšlela jsem, že věci, položené na auto, můžou být nebezpečné pro jiné řidiče. Holky, nepokládejte nic na ta auta. Nikdy. Vůbec nejde o zapomenutí nebo ztrátu těch věcí. To je to nejmenší. :(
Fakt jsi přemýšlela? A tohle má být výsledek? No má úcta. :co: :grater:
|
Eva. — 11. 3. 2014 20:49 |
modrovousi, nerozumím ti. Proč ta ironie? Vidělas třeba dneska televizní noviny?
|
Eva. — 11. 3. 2014 20:51 |
modrovous napsal(a):Eva. napsal(a):Selima napsal(a)::D Už som tu možno spomínala prípad mojej známej, ktorá sa po zistení, že jej brat čaká tretie dieťa zaradovala, že jej mala sa konečne dočká pekného počtu päť vnúčat, čím konečne tromfne svoju sestru. Muž sa jej udivene (a trochu s obavou) spýtal: "My máme jedno dieťa a oni čakajú tretie - ako si došla na číslo 5?" Načo sa ona úprimne začudovala. "My Máme fakt len M.?" :kapitulation:
Jej malá alebo jej mama? Teď jsem z toho ale jelen letěl jetelem.
Majko, pořád se tady oháníš svou vysokou inteligencí, tak já ti dám teď jednu radu, ju? Zkus ji použít, snad se ti ten "ukrutnej rébus" i přes ten překlep povede rozluštit. :rolleyes:
Tady je i má vysoká inteligence bezradná. :D Prostě mi to na první čtení přišlo hodně zmatené, co má malá společného s tím, že trumfne svou sestru počtem vnoučat a už vůbec s tím, že mají jen M(alou). Než jsem se z toho vysomárila. :)
|
lea64 — 11. 3. 2014 21:03 |
Eva. napsal(a):Přemýšlela jsem, že věci, položené na auto, můžou být nebezpečné pro jiné řidiče. Holky, nepokládejte nic na ta auta. Nikdy. Vůbec nejde o zapomenutí nebo ztrátu těch věcí. To je to nejmenší. :(
Ty uděláš z každé srandy vážný důvod k zamyšlení a přidáš poučení. Nechápu, co tě k tomu vede. Je to fakt únavné.
Ano, je to nebezpečné pokládat věci na auto. Myslíš, že to ostatní nevědí?
|
Eva. — 11. 3. 2014 21:06 |
Možná ne, když to dělají. Neumím posoudit. Mám v sobě blok pokládat cokoliv na auto. A sranda to fakt není, ohrozit takovou blbostí životy. Záleží na tom, pod jakým úhlem se na věc člověk dívá.
|
lea64 — 11. 3. 2014 21:11 |
Toto je humorné téma a ty sem vlítneš s černou kronikou.
|
Eva. — 11. 3. 2014 21:15 |
Na ohrožení životů jiných lidí, když už pominu vlastní život, nic humorného nevidím. Tohle pro mě není humor. Když trpím vlastní sklerózou já, to je jiná. Ale ohrožovat blbým zvykem (ne sklerózou) jiné, to opravdu není vtipné. Pardon za :offtopic: , chtěla jsem to napsat už přes den, mlčela jsem, ale ty dnešní televizní noviny, to bylo snad jako na zavolanou. Třeba aspoń jeden člověk přestane pokládat cokoliv na auto. Vypěstuje si prostě takový zvyk.
|
lea64 — 11. 3. 2014 21:24 |
K tomu už snad není co dodat.
|
Ivča K. — 11. 3. 2014 21:36 |
Jsem ráda,že jsem po delší době zavítala na Babinet,pročetla jsem se tímto tématem a směju se jak blázen,hlavně mě pobavil ten VPDSP.Dočetla jsem a zjišťuji,že mám nějaký hlad a žízeň,tak si jdu do kuchyně pro mandarinku a natočit vodu.Cestou vezmu z konferenčního stolku talíř od manželovy večeře a prázdnou flašku od piva.Talíř jdu umejt,ale vidím za oknem toulavýho kocoura,co ke mě chodí na žrádlo a dneska tu ještě nebyl,tak mu dám misku za okno,odnesu flašku do špajzu,jdu kolem WC,tak že si ještě odskočím.Všimnu si,že umyvadlo je špinavý od hlíny,jak se manžílek vrtal v hlíně na zahradě,trochu je i na chodbě,tak umeju umyvadlo,zametu hlínu a jsem tu.A pořád mám hlad a žízeň a chce se mi ehm.....,ale mě ten VPDSP zatím ještě určitě nehrozí. :lol:
|
Jaku — 11. 3. 2014 21:41 |
helena napsal(a):To bude asi důvod, proč potřebuju rok od roku větší kabelky. Možná časem plynule přejdu na RVHP tašku s kolečkama... ještěže to vzhledem k mýmu věku nebude nápadný... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
tak nákupní tašku na kolečkách už používám mnoho let a to mi ani dnes není ještě 50 a víš že je mi úplně fuk,co si myslí ostatní?Kdyby věděly ty které vidím,jak tahají v každé vytahané ruce až k zemi naditou tescoigeitku,co si o nich já s "RVHP" taškou na kolečkách myslím,tak by se na mně vůbec nedívaly mile - a věř,že to není nic lichotivého.
Ale hlavně jsou pro mě polítováníhodné,pokud si z toho teda vůbec něco dělám.Pro mě je taška na kolečkách strašně pohodlná,vleze se do ní neúrekom velký nákup a pritom všem si to odvezu klidně jedním malíčkem.Mám tu výhodu,že máme bezbariérové bydlení,tudíž se s ní nemusím smykat někde do schodů.
Navíc se u nás ve městě strašně blbě parkuje u obchodů většinou,takže vyřešeny hned 2 problémy najednou-nemusím si na velký nákup brát auto.
|
dusička — 11. 3. 2014 21:56 |
Eva. napsal(a):Na ohrožení životů jiných lidí, když už pominu vlastní život, nic humorného nevidím. Tohle pro mě není humor. Když trpím vlastní sklerózou já, to je jiná. Ale ohrožovat blbým zvykem (ne sklerózou) jiné, to opravdu není vtipné. Pardon za :offtopic: , chtěla jsem to napsat už přes den, mlčela jsem, ale ty dnešní televizní noviny, to bylo snad jako na zavolanou. Třeba aspoń jeden člověk přestane pokládat cokoliv na auto. Vypěstuje si prostě takový zvyk.
Tragédie se dá udělat ze všeho a noční mury taky. :dumbom: Poradila bych ti - nekoukej na televizi a nečti černou kroniku. Víš co se říká, smích léčí a je fajn brát život s humorem. :)
|
Dorka — 11. 3. 2014 23:05 |
dusička napsal(a):... obrátím skleničku a najdu je na místě ,kam patří....
Dusi, ja uz to dvakrat vyzkousela v dooost vazne situaci, a nepomohlo mi to... :grater: ... Nejsi ty carodejnice??? :dumbom:
Jinak ja jdu obcas do obchodu JENOM PRO JEDNU VEC - no a vracim se s nakupem za pet set, v naruci (pac na tu jednu vec tasku nebylo treba), a tu jednu vec NEMAM, pac jsem na ni pro tech sto blbosti zapomela...
Rano, nebo vlastne pri kazdem odchodu odkudkoliv, se x-krat divam, jestli mam v batuzku ty tri mudrce, odchazim presvedcena, ze je mam, no ale po prichodu aj tak zjistim, ze nejakej chybi...
Doma, pri hledani, nebo uklidu, mi to "funguje" podobne, jak tady popisujete. Ztracene veci se nachazeji zasadne jenom pri hledani dalsich ztracenych veci, kdy ty prvni uz nepotrebujeme. Pri uklidu je to nekdy i prinosem - chci jit uklidit jenom manzeluv hrnek od kafe, ale nakonec, kdyz si chci vzpomenout, coze jsem to sla udelat (a vracim se na misto, kde jsem to, co chci udelat, jeste vedela...), mam za sebou kompletni uklid a reorganizaci celeho bytu, nekdy tam zahrnu i venkovni chodby, balkon, ci sklep... :rock: - a pak si na ten hrnecek vzpomenu...
|
Modroočka — 12. 3. 2014 6:31 |
Včera jsem ráno vypadla bytu, při návratu jsem zjistila, že jsem zapomněla vypnout PC a zhasnout v koupelně. Zajímavý.
|
Selima — 12. 3. 2014 9:15 |
Eva. napsal(a):Selima napsal(a)::D Už som tu možno spomínala prípad mojej známej, ktorá sa po zistení, že jej brat čaká tretie dieťa zaradovala, že jej mala sa konečne dočká pekného počtu päť vnúčat, čím konečne tromfne svoju sestru. Muž sa jej udivene (a trochu s obavou) spýtal: "My máme jedno dieťa a oni čakajú tretie - ako si došla na číslo 5?" Načo sa ona úprimne začudovala. "My Máme fakt len M.?" :kapitulation:
Jej malá alebo jej mama? Teď jsem z toho ale jelen letěl jetelem.
Mama... sorry, budem si to po sebe kontrolovať - alebo radšej prestanem písať, aby som z teba neurobila jeleňa či nejaké iné zviera - to na seba nevezmem... ;)
|
Selima — 12. 3. 2014 9:17 |
Eva. napsal(a):Na ohrožení životů jiných lidí, když už pominu vlastní život, nic humorného nevidím. Tohle pro mě není humor. Když trpím vlastní sklerózou já, to je jiná. Ale ohrožovat blbým zvykem (ne sklerózou) jiné, to opravdu není vtipné. Pardon za :offtopic: , chtěla jsem to napsat už přes den, mlčela jsem, ale ty dnešní televizní noviny, to bylo snad jako na zavolanou. Třeba aspoń jeden člověk přestane pokládat cokoliv na auto. Vypěstuje si prostě takový zvyk.
Ježišmária, ty si tak dokonalá - to musí byť peklo žiť s tebou - aj pre teba, nielen pre druhých. Nemáš niekedy chuť trochu si vydýchnuť a vysr.a.ť sa na tú dokonalosť?
|
Selima — 12. 3. 2014 9:19 |
Ja teda dosť trpím, keď mi v garsónke, kde prevažne bývam sama s andulkami, zmizne nejaká vec... Naposledy, čo si pamätám, tak zubná kefka - a vtedy tu okrem mňa fakt nikto nebol :kapitulation:. To už som sa cítila ako blázon...
|
helena — 12. 3. 2014 10:44 |
Nemáš niekedy chuť trochu si vydýchnuť a vysr.a.ť sa na tú dokonalosť? Absolutní dokonalost se zdá být rušivá. Lao-c’ K dokonalosti jí chybělo jen to, že neměla chyby. Anonym
|
Eva. — 12. 3. 2014 10:51 |
Selimo, já jsem tak "dokonalá", až jsem úplně nedokonalá. :D Takže v pohodě já sama se sebou i mí blízcí se mnou. Nebo jsi zapomněla, jak jiná jsem byla naživo, než jsem se ti jevila ze psaní? Prostě jsem i v písemném projevu nedokonalá. :D;)
|
Wikina — 12. 3. 2014 11:28 |
Selima napsal(a):Eva. napsal(a):Na ohrožení životů jiných lidí, když už pominu vlastní život, nic humorného nevidím. Tohle pro mě není humor. Když trpím vlastní sklerózou já, to je jiná. Ale ohrožovat blbým zvykem (ne sklerózou) jiné, to opravdu není vtipné. Pardon za :offtopic: , chtěla jsem to napsat už přes den, mlčela jsem, ale ty dnešní televizní noviny, to bylo snad jako na zavolanou. Třeba aspoń jeden člověk přestane pokládat cokoliv na auto. Vypěstuje si prostě takový zvyk.
Ježišmária, ty si tak dokonalá - to musí byť peklo žiť s tebou - aj pre teba, nielen pre druhých. Nemáš niekedy chuť trochu si vydýchnuť a vysr.a.ť sa na tú dokonalosť?
Já se k tomu přidávám, protože jsem to chtěla napsat už dávno. Držet si pózu trvale, všude, je velmi náročné, nepřirozené, pro okolí nepříjemné, ale hlavně, je tam problém. Evo, kdyby ses na to fakt vy.sra.la, tak se ti uleví. Můžeš si nedokonalost dovolit. Bojíš se chybu projevit- proč? Nebudeš za ni nikým (už?) trestaná, nikomu se nemusíš zavděčit, nikoho nemusíš přesvědčovat, že jsi dobrá.
Všichni tady o svých chybách, které děláme, víme, proto je obracíme v legraci (já proto- abych nepřikládala věci zbytečnou energii). Proto to tady píšeme - a zcela dobrovolně. Ale všimni si, že o svých kladech, o těch stovkách věcí, které uděláme dobře, správně, možná lépe, než kdokoliv druhý ( :D ?) tady nepíšeme. A víš proč? Protože to nepotřebujeme ventilovat, víme o tom a to stačí. Nedokážeš se zasmát? Uvolnit? Shodit se? Proč? Neptám se kvůli odpovědi, spíš proto, že ať už se k tomu postavíš jakkoli, tak ta myšlenka k tobě dojde - a o to mi jde. Nikdo se nedokáže stále kontrolovat, nikdo není dokonalý, i ty máš své chyby, jako všichni, a můžeš si je dovolit mít stejně jako všichni ostatní.
|
Wikina — 12. 3. 2014 11:35 |
Ještě k těm mnemotechnickým pomůckám.
Jedna paní profesorka mi vyprávěla na dovolené, že učila studenty vitamíny- konkretně lipofilní: a jak víte, jsou to A,D,E,K - tak jim poradila mnem.pomůcku- "řekněte si zADEK" - vynecháte první písmenko a máte je - říká jim. Na zkoušce došlo přesně na tuto otázku a student nevěděl, tak mu říká, no vzpomeň si, máme na to mn.pomůcku - a student zareagovat - á jóó - tak vitamíny v tucích rozpustné jsou: ... RDEL. :D
|
Wikina — 12. 3. 2014 11:38 |
Selima napsal(a):Ja teda dosť trpím, keď mi v garsónke, kde prevažne bývam sama s andulkami, zmizne nejaká vec... Naposledy, čo si pamätám, tak zubná kefka - a vtedy tu okrem mňa fakt nikto nebol :kapitulation:. To už som sa cítila ako blázon...
No ale máš výhodu - nenaběháš se tolik...já musím i po schodech :rolleyes:
|
Eva. — 12. 3. 2014 11:41 |
Wikino, dokážu se zasmát, uvolnit i shodit. Jen mám ty projevy nejspíš jiné, než je dokážeš vnímat v písemném projevu. Uvědom si, že tohle je písemný svět a není to můj skutečný reálný život, který žiju. Je to jen malá částečka mého světa. Jsem v reálném nepísemném životě často vysmátá, téměř pořád uvolněná a v pohodě a ze svých nedokonalostí si dělám legraci. :jojo:
|
Wikina — 12. 3. 2014 11:48 |
helena napsal(a):„VPDSP“ aneb Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti Rozhodnu se zalít zahradu. Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout. Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží. Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu. Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení. Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu. Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni. Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici. Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal. Jdu si tedy pro něj do pokoje... Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pil.Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla. Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně. Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat. Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu. Přitom uvidím na parapetu své brýle, které jsem hledal ráno. Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl. Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy. Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize. Proboha, zase ho budeme večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku. No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy. Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu. Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel. Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěl udělat. K večeru jen smutně konstatuju: zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, jelikož ovladač je zase bůhví kde. Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný. No nic, jdu zkontrolovat došlé maily...
Jéžíš to je dobrý.....a jak přesný...tohle jsem já. A teď si holky představte, že po takovémto dni se váš chlap zcela logicky a rozumně dotáže, " a ty jsi neluxovala auto? vždyť si tam šla.., ne? "
|
helena — 12. 3. 2014 11:49 |
tohle je písemný svět a není to můj skutečný reálný život Ve skutečným životě se trvale předstírat nedá...
|
helena — 12. 3. 2014 11:51 |
že po takovémto dni se váš chlap zcela logicky a rozumně dotáže A pak se lidi diví, že ho manželka "zcela logicky" při/zabije... "taková slušná rodina to byla"... 
|
Ronja — 12. 3. 2014 11:58 |
Holky a co když mám VPDSP od narození? :gloria: Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
|
Eva. — 12. 3. 2014 12:05 |
Myslím si, že VPDSP má každý od narození. Každá žena určitě.
|
Eva. — 12. 3. 2014 12:12 |
helena napsal(a):tohle je písemný svět a není to můj skutečný reálný život Ve skutečným životě se trvale předstírat nedá...
Nedovedu posoudit. Jsem taková, jaká jsem.
|
helena — 12. 3. 2014 12:12 |
bude stejný systematik Dovedu přepínat - teda občas  V práci si "rozevlátost" nemůžu dovolit (ale stůl teda na sektory rozdělenej skutečně nemám ), tudíž si to svým způsobem "vyrovnávám" doma - několik hromádek rozečtěnejch knížek, několik hnízd rozpracovanýho pletení, vyšívání a pod. - ne, že bych neuměla dodělat jedno a začít druhý... jen mě holt jednou víc baví tohle a jindy tamto...
|
Eva. — 12. 3. 2014 12:29 |
Ronja napsal(a):Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Ronjo, zřejmě si nedovedeš představit, jak tvůrčí profesí je profese účetní. A co si budeme povídat, i ekonoma a daňaře. :D Nevíš, jak skvělý je pocit, když vytvořím úžasnou rozvahu a výsledovku a všichni jsou s ní spokojeni. :D A což teprve to daňové přiznání... :lol:
|
Selima — 12. 3. 2014 13:20 |
Ronja napsal(a):Holky a co když mám VPDSP od narození? :gloria: Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Naši ma nikdy nechápali (teda, otec trochu)... že žijem cca 10 cm nad realitou. Furt, permanentne. :rodna:
|
Ronja — 12. 3. 2014 14:41 |
Selima napsal(a):Ronja napsal(a):Holky a co když mám VPDSP od narození? :gloria: Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Naši ma nikdy nechápali (teda, otec trochu)... že žijem cca 1é cm nad realitou. Furt, permanentne. :rodna:
Není on příbuzný s mým otcem? Ten mi pořád vtloukal do hlavy, že se vznáším nad zemí a realita se mě nedotýká.
|
helena — 12. 3. 2014 14:48 |
"Vrať se na zem!" - že by se otcové někde učili? Nebo si to předávají generace po generaci nad novorozencem? 
|
Ivana — 12. 3. 2014 14:53 |
Jojo, můj táta mi to taky říkával, že nežiju v realitě. Musím říct, s odstupem času, že měl v něčem pravdu. Ale když ty fantazie jsou tak krásné, jak realita nikdy být nemůže!!!!
|
Ronja — 12. 3. 2014 15:12 |
Heli, když vidím jednu ze svých dcer, která po mě podědila naprosto vše, už v jejích třech letech mám chuť jí říkat to stejné :lol: Ta je tak nádherně mimozemská, že se musím hlídat, abych jí to pořád nepřipomínala. Takže nakonec měl otec pravdu, došlo na mě :lol:
|
helena — 12. 3. 2014 15:16 |
nakonec měl otec pravdu, došlo na mě Jojo... nakonec mají vždycky pravdu... "počkej, ono se ti to na dětech vrátí"  Ale neuvěříme, dokud si "nesáhneme"...
|
Wikina — 12. 3. 2014 15:32 |
Ronja napsal(a):Holky a co když mám VPDSP od narození? :gloria: Si pamatuju fakt živě, jak můj táta šílel, když jsem v první třídě dostavila ze školy v bačkůrkách, zato bez aktovky (tu jsem si nechala v šatně, kam jsem se šla přezout). Už jsem tu o tom onehdy docela podrobně psala, já to beru s humorem, ale schopnost soustředit se a udržovat přirozený systém je vrozená, a i když se leccos dá nacvičit, někomu to prostě sežere o moc víc energie, než jinýmu.
Těžko taky čekat, že někdo např. s uměleckým nadáním, pracující v tvůrčí profesi bude stejný systematik jako někdo, kdo se živí, řekněme, účetnictvím. Zato to pak mnohdy vyvažují jiné vlastnosti, za všechny mě napadá třeba smysl pro humor.
Já teda tento syndrom má až od později. Jako malá jsem byla vzorná, pečlivá holčička, přesmyčka nastala od 14ti na gymplu. To jsem byla normální lajdák, a pak dál na škole- zase pozorná, pečlivá. Asi jedu v nějakých čtyř-pětiletkách bo co. Odhmotnila jsem se až v práci, kde jsem doslova žila v poklusu a musela všechno stíhat- schůzky, telefony, práce i na pc, přičemž každý telefon mi práci doslova rozvětvil, nevyřídil se tím hovorem. To podstatné jsem si uhlídala, ale ostatní už mozek nebral. Takže až v tuto chvíli nastávaly tyto vpdsp znaky. A už mi jaksi zůstaly...
Ale vůbec se tím netrápím, taky to beru s nadhledem, jen občas, když si připravím finanční či časovou ztrátu, tak bych si nakopala... No a navíc, vidím-li, že nejsem sama, tak mě to moc těší :D
|
Dorka — 12. 3. 2014 19:55 |
Selima napsal(a):Ja teda dosť trpím, keď mi v garsónke, kde prevažne bývam sama s andulkami, zmizne nejaká vec... Naposledy, čo si pamätám, tak zubná kefka - a vtedy tu okrem mňa fakt nikto nebol :kapitulation:. To už som sa cítila ako blázon...
Sel, ja som to v mojom zivote zazila mockrat... Ked som sa zmierila s tym, ze sa to nijako vysvetlit neda (stratili sa aj veci vacsich rozmerov, ako ihla...), uzavrela som to tym, ze vzdycky vsade je nejaka cierna diera..., kam sa veci nepochopitelne stracaju, naozaj. A nerobi to ani nas nemecky nepriatel... :rock: :rock: :rock:
|
Selima — 12. 3. 2014 22:15 |
Eva. napsal(a):Selimo, já jsem tak "dokonalá", až jsem úplně nedokonalá. :D Takže v pohodě já sama se sebou i mí blízcí se mnou. Nebo jsi zapomněla, jak jiná jsem byla naživo, než jsem se ti jevila ze psaní? Prostě jsem i v písemném projevu nedokonalá. :D;)
Skoro zabudla, to je fakt. Naživo je toho málo, škoda favoriť... A cez písmenká - tiež škoda favoriť.
|
Selima — 12. 3. 2014 22:19 |
Veci sa podľa mňa nejako schovávajú... alebo premiestňujú. Čierna diera existuje, ale pevne dúfam, že nie v mojom byte ;) - a zákon zachovania hmoty nepustí... Kefka sa nemôže ani teleportovať, ani vypariť... :kapitulation:
|
helena — 13. 3. 2014 7:25 |
Kefka sa nemôže ani teleportovať, ani vypariť Klidně se může změnit v něco jinýho... 
|
Eva. — 13. 3. 2014 7:48 |
Selima napsal(a):Eva. napsal(a):Selimo, já jsem tak "dokonalá", až jsem úplně nedokonalá. :D Takže v pohodě já sama se sebou i mí blízcí se mnou. Nebo jsi zapomněla, jak jiná jsem byla naživo, než jsem se ti jevila ze psaní? Prostě jsem i v písemném projevu nedokonalá. :D;)
Skoro zabudla, to je fakt. Naživo je toho málo, škoda favoriť... A cez písmenká - tiež škoda favoriť.
Nerozumím. Ale to je jedno.
|
Selima — 13. 3. 2014 8:50 |
Naživo sa vidíme málo, asi tu všetky navzájom (my naposledy pred cca 5 rokmi, tuším) a tak sa to berie skôr cez tie písmenká... No a tma to je teda No comment.
|
Suzie — 31. 3. 2014 17:05 |
Tak dneska jsem se dostala do vyššího levelu sklerózy:
šla jsem domů rychle vyvenčit psa, páč jsem se zdržela v práci. Když jsem přiběhla, převlékla jsem se do venčícího oblečení, psovi dala náhubek a obojek. Vtom zazvonil telefon, tak jsem začala vyřizovat pracovní záležitosti a druhou rukou vzala vodítko a jdu z bytu. U výtahu jsem si všimla, že mám sice vodítko, ale není na něm pes. Ach jo. Naštěstí jsem takhle nedošla ven. Ten chudák stál doma za dveřmi a asi se jenom divil.
|
Ronja — 31. 3. 2014 17:32 |
Suzie, pěkný! Ty zvonící telefony jsou vražednej nástroj, já jednou vzala v obchodě zvonící mobil a věc, kterou jsem si zrovna prohlížela (samozřejmě nezaplacenou) automaticky dala tam, kde mi nebude zavazet - do kapsy :dumbom:
Jinak jsem byla za sklerózu minulý týden, měla jsem jet na kontrolu na gynekologii. Odjezd naštěstí až kolem poledne, takže jsem velmi pomalu a velmi pečlivě všechno sbalila - oběma dětem náhradní oblečení, hračky, jídlo, pití, sobě kabelku s peněženkou (a řidičákem a všemi doklady) a telefonem, dokonce i nabíječku do auta, stihla jsem si i umýt hlavu, no pyšná jsem na sebe byla, jak v pohodě a bez nervů jsme se s holkama vypravily! Tak je hodinu před schůzkou hodím holky do auta, jedeme do Brna, tam ještě vyzvedávám kamarádku s roční holčičkou (je stejně těhotná jako já a máme stejného doktora, tak chodíme na kontroly spolu a vzájemně si hlídáme děti). Chci jí zavolat, že už se blížíme - šátrám po telefonu - kde je ta zatr... kabelka??? Ahá, společně s tou skvěle sbalenou taškou zůstaly doma na schodech, takže jsem v Brně bez jídla, pití, peněz, telefonu, čehokoli pro holky, klíčů, řidičáku...
Sestra na recepci mě nemohla pochooit. Prý "to nevadí, že dnes nemáte těhotenskou průkazku, tak mi dejte jen kartičku pojišťovny". "aha, to nemáte taky, no tak příště. Tak tu moč na kontrolu". "Jak to že ani moč???" (no jak to, sakra, protože jsem to všechno VELMI PEČLIVĚ sbalila a zapomněla, no! :kapitulation: ) Jen tu umytou hlavu jsem si vzala s sebou :lol:
|
aprill — 31. 3. 2014 18:08 |
Suzie napsal(a):Tak dneska jsem se dostala do vyššího levelu sklerózy:
šla jsem domů rychle vyvenčit psa, páč jsem se zdržela v práci. Když jsem přiběhla, převlékla jsem se do venčícího oblečení, psovi dala náhubek a obojek. Vtom zazvonil telefon, tak jsem začala vyřizovat pracovní záležitosti a druhou rukou vzala vodítko a jdu z bytu. U výtahu jsem si všimla, že mám sice vodítko, ale není na něm pes. Ach jo. Naštěstí jsem takhle nedošla ven. Ten chudák stál doma za dveřmi a asi se jenom divil.
občas odcházím z domu hrát badminton bez pálky nebo s velkým deštníkem (pálku mám zastrčenou ve stojanu spolu s paryzoly ;))
|
Selima — 31. 3. 2014 23:43 |
Neviem, či je to skleróza - ale v obchode som ponúkala preukaz do knižnice a na daňovom úrade platobnú kartu... :rodna: keď ono to dnes už všetko vyzerá rovnako... (len kreditka ešte nemá moju fotku :gloria: )
|
mikuelini — 1. 4. 2014 8:03 |
Ronja napsal(a):Suzie, pěkný! Ty zvonící telefony jsou vražednej nástroj, já jednou vzala v obchodě zvonící mobil a věc, kterou jsem si zrovna prohlížela (samozřejmě nezaplacenou) automaticky dala tam, kde mi nebude zavazet - do kapsy :dumbom:
Jinak jsem byla za sklerózu minulý týden, měla jsem jet na kontrolu na gynekologii. Odjezd naštěstí až kolem poledne, takže jsem velmi pomalu a velmi pečlivě všechno sbalila - oběma dětem náhradní oblečení, hračky, jídlo, pití, sobě kabelku s peněženkou (a řidičákem a všemi doklady) a telefonem, dokonce i nabíječku do auta, stihla jsem si i umýt hlavu, no pyšná jsem na sebe byla, jak v pohodě a bez nervů jsme se s holkama vypravily! Tak je hodinu před schůzkou hodím holky do auta, jedeme do Brna, tam ještě vyzvedávám kamarádku s roční holčičkou (je stejně těhotná jako já a máme stejného doktora, tak chodíme na kontroly spolu a vzájemně si hlídáme děti). Chci jí zavolat, že už se blížíme - šátrám po telefonu - kde je ta zatr... kabelka??? Ahá, společně s tou skvěle sbalenou taškou zůstaly doma na schodech, takže jsem v Brně bez jídla, pití, peněz, telefonu, čehokoli pro holky, klíčů, řidičáku...
Sestra na recepci mě nemohla pochooit. Prý "to nevadí, že dnes nemáte těhotenskou průkazku, tak mi dejte jen kartičku pojišťovny". "aha, to nemáte taky, no tak příště. Tak tu moč na kontrolu". "Jak to že ani moč???" (no jak to, sakra, protože jsem to všechno VELMI PEČLIVĚ sbalila a zapomněla, no! :kapitulation: ) Jen tu umytou hlavu jsem si vzala s sebou :lol:
Ja jsem byla taky v tehotenstvi hodne skleroticka ,mela jsem uplna okna . Bylo to tak strasne ,ze jsem premyslela ,zda-li je to zacatek nejake nemoci nebo pouze vliv diky tehotenstvi.Nastesti to po narozeni deti odeznelo,samo i kdyz uz to neni co to byvavalo predtim
|
Wikina — 1. 4. 2014 10:51 |
Suzie napsal(a):Tak dneska jsem se dostala do vyššího levelu sklerózy:
šla jsem domů rychle vyvenčit psa, páč jsem se zdržela v práci. Když jsem přiběhla, převlékla jsem se do venčícího oblečení, psovi dala náhubek a obojek. Vtom zazvonil telefon, tak jsem začala vyřizovat pracovní záležitosti a druhou rukou vzala vodítko a jdu z bytu. U výtahu jsem si všimla, že mám sice vodítko, ale není na něm pes. Ach jo. Naštěstí jsem takhle nedošla ven. Ten chudák stál doma za dveřmi a asi se jenom divil.
:lol::lol: bublínek malej, ten musel koukat.. :lol:
|
Judyna — 1. 4. 2014 11:19 |
aprill napsal(a):Suzie napsal(a):Tak dneska jsem se dostala do vyššího levelu sklerózy:
šla jsem domů rychle vyvenčit psa, páč jsem se zdržela v práci. Když jsem přiběhla, převlékla jsem se do venčícího oblečení, psovi dala náhubek a obojek. Vtom zazvonil telefon, tak jsem začala vyřizovat pracovní záležitosti a druhou rukou vzala vodítko a jdu z bytu. U výtahu jsem si všimla, že mám sice vodítko, ale není na něm pes. Ach jo. Naštěstí jsem takhle nedošla ven. Ten chudák stál doma za dveřmi a asi se jenom divil.
občas odcházím z domu hrát badminton bez pálky nebo s velkým deštníkem (pálku mám zastrčenou ve stojanu spolu s paryzoly ;))
:lol:
|
Judyna — 1. 4. 2014 11:22 |
Selima napsal(a):Veci sa podľa mňa nejako schovávajú... alebo premiestňujú. Čierna diera existuje, ale pevne dúfam, že nie v mojom byte ;) - a zákon zachovania hmoty nepustí... Kefka sa nemôže ani teleportovať, ani vypariť... :kapitulation:
Já myslím, že může. A dokonce ještě víc - ona na Tebe za chvíli odněkud škodolibě "vyskočí". Mně se takhle stalo jednou s brýlemi - vyskočily na mě z lednice.
|
Selima — 1. 4. 2014 12:17 |
Áno, veci sa škodoradostne schovávajú - to pripúšťam - ale táto kefka ma opustila už nadobro. :jojo:
|
Konvalinka 21 — 1. 4. 2014 12:22 |
Já jsem jednou dávala ve vlaku průvodčímu místo průkazky bankovní kartu :o, ještě že ji nechtěl :lol:
|
Suzie — 1. 4. 2014 12:55 |
Konvalinka 21 napsal(a):Já jsem jednou dávala ve vlaku průvodčímu místo průkazky bankovní kartu :o, ještě že ji nechtěl :lol:
Tak já jsem jednou u televize vzala do ruky mobil /tehdy ještě s tlačítky/ a namířila ho na TV a snažila se přepnout kanál.
|
Selima — 1. 4. 2014 14:58 |
:supr: To môj bývalý robieval pravidelne - plus sa snažil telefonovať z ovládača.
|
lepista — 1. 4. 2014 18:00 |
LENNNA napsal(a):Tak já sklerózu a hledání věcí zatím neznám :). Můj přítel neustále něco hledá a neví, kam si co dal. Já to absolutně neumím pochopit! Přece vím, kam si co dávám :). No, snad mi to dlouho vydrží.
Tak sklerózu na hledání věcí mám odjaktěživa. Co já prohledám času. S věkem to nemá nic společného. Jsem schopna dát lístky do kina do ledničky a hledat je hodinu.....
|
gymnasión — 1. 4. 2014 19:17 |
Suzie napsal(a):Konvalinka 21 napsal(a):Já jsem jednou dávala ve vlaku průvodčímu místo průkazky bankovní kartu :o, ještě že ji nechtěl :lol:
Tak já jsem jednou u televize vzala do ruky mobil /tehdy ještě s tlačítky/ a namířila ho na TV a snažila se přepnout kanál.
Takhle jsem si vzala na týdenní dovolenou ovladač od televize místo mobilu ... H8dejte, kam všuse jsem se dovolala.. :lol:
|