» Diskuse - Babinet.cz https://fora.babinet.cz/index.php » Vztahy v práci https://fora.babinet.cz/viewforum.php?id=95 » Vztahy na pracovišti https://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=50341 |
Jaju — 28. 1. 2014 0:09 |
Prosím o radu...Pracuji 1 rok ve 3 členném kolektivu s kolegyní a kolegou, kteří udržují spolu poměr, ikdyž ona je vdaná a on ženatý. Pro Vaši představu jsme my 2 na rovnocenné pozici a on je náš společný seřizovač. Ona je bohužel manipulativní hysterka, která ho naprosto ovládá,což je hlavní problém. On preferuje její práci, pomáhá ji, když se jí pokazí stroj,tak jí ho jde opravit hned a já musím čekat "až bude mít čas." A protože je tato situace už všeobecně známá (já nejsem první, komu se toto děje),tak se mne naše nadřízená jednoho dne před jejich dovolenou naprosto nediplomaticky pokoušela zastat, když se ho ptala,jestli budu mít zajištěnou práci v době jeho nepřítomnosti. Oba se do mne pustili, že si chodím stěžovat,přitom to není pravda.Ona si to ani nenechala vymluvit,jenom řvala "běž si stěžovat!!" Od té doby se ani nezdravíme a já mám peklo na zemi. Oni se spolu baví provokativně a adresně nahlas,abych je slyšela,on mne pomlouvá na vedlejší dílně.Vím to od několika lidí, kteří tam pracují. Minulý týden jsem se od ní dozvěděla, že jsem fracek. On mi na větu oznamovací ani neodpoví, jenom nepatrně kývne hlavou. Ona po něm zařve a on aportuje jak pes. No bylo by toho podstatně víc, co by se dalo napsat,ale to nechci. Napsala jsem tu alespoň pár příkladů, abyste věděli o co se jedná...A nyní o co mi jde. Chtěla bych poprosit o radu jak se vyrovnat s tímto stavem, abych nechodila do práce s žaludkem jako hrozinka, jak reagovat na to, když si na mne otevře hubu jako dnes. Jsem člověk nekonfliktní, snadno zaskočitelný. Doma žiju klidný rodinný život, kdy nemusím být ve střehu... Má někdo podobnou zkušenost? Prosím rady typu najděte si jinou práci mi snad ani nepište, jsem z regionu, kde je velká nouze o práci. Kdybych měla příležitost, tak už bych to udělala. A stěžovat si nadřízeným znamená podepsat si výpověď (to už tady taky bylo). Děkuji Vám za každou dobrou radu.:godlike: |
eremuruss — 28. 1. 2014 8:28 |
Jaju zazila jsem si to a pracovala jsem v tom jeste rok.Pak jsem si ale nasla jinou praci a odesla.Ulevilo se me.Ale mohu potvrdit,ze na kazdem pracovisti se najde nejaky idiot. |
Judyna — 28. 1. 2014 16:26 |
Každá rada drahá.....Když ti něco vadí, jsou dvě cesty - buďto se tomu vyhnout - což nemůžeš - jak píšeš, není u vás práce, nebo se tomu postavit. Něco jako "na hrubý pytel hrubá záplata". |
Jaju — 28. 1. 2014 18:03 |
Milá Judyno, děkuji za ospověď. Tvá rada "na hrubý pytel hrubá záplata" by asi byla nejlepší, ale nevím jak na to. Můj problém je, že neumím tak rychle reagovat na jakýkoliv atak. Netušila jsem, že bych se měla učit ve 44 letech strategii k přežití na pracovišti s dvěma ... blbci. |
helena — 28. 1. 2014 18:51 |
Netušila jsem, že bych se měla učit |
PPavlaa — 28. 1. 2014 18:52 |
tak se budeš muset naučit reagovat. přece se nenecháš zadupat do země. |
Jaju — 28. 1. 2014 20:27 |
Děkuji za ochotu pomoci. Vážím si každé dobré rady. Heleno je mi 45 let a jim je oběma 53 (každému zvlášť :-)) ).To je ale jedno kolik je komu let, myslím, že je to o úctě člověka k člověku. Samozřejmě se nechci zadupávat do zamě ani si nechat s..t na hlavu,proto hledám každou dobrou radu. Moje velké mínus je, že jsem v menšině. Já jsem se už i s ním pohádala, už jsem se neovládla a bouchla jsem. Servítky jsem si rozhodně nebrala. Pak jsem odešla na vedlejší dílnu, kde jsem se rozbrečela. No já vím, že se to asi někomu bude zdát směšné, nebo si bude myslet že jsem hysterka, ale není to tak. Jenom prostě nesnesu to napětí a pomyšlení "co se zase bude dít". Já tam pracuji rok, ona 13 let. No a když on nerýpe do mě, tak aspoň mě pomlouvá, že toho dělám málo, že si nevydělalám ani minimální mzdu, no prostě....Už jsem uvažovala, co mu řeknu až bude zase mít rýpavou..Poraďte mi, co mu říct, jak mu vzít vítr z plachet aby mi dal pokoj...Má někdo v blízkosti někoho podobného? Jak jste si poradily? Děkuji |
Selima — 29. 1. 2014 0:14 |
Ja som mala niečo podobné vo vedľajšej práci, chodila som tma so žalúdkom zovretým... a potom som sa nechala prepustiť. Myslela som, že to je tragédia, ale rýchlo SAMA prišla iná práca, lepšia (akurát dochádzanie je horšie). Vždy je to niečo za niečo, ale pre mňa už bola tamojšia atmosféra neúnosná. |
helena — 29. 1. 2014 7:36 |
Jenom prostě nesnesu to napětí a pomyšlení "co se zase bude dít". |
eremuruss — 29. 1. 2014 8:34 |
Jenomze odejde treba jinam a muze to byt zase stejne.Vzdycky se v praci najde nejaky blb ktery po tobe pojede,alespon me se to stava. |
helena — 29. 1. 2014 9:21 |
erem, každej máme svýho blba... ale proč někde zůstávat s tím, že "muze to byt zase stejne.Vzdycky se v praci najde nejaky blb"? Proč si naopak neříct "NEMUSÍ to bejt stejný ani horší"... |
Jaju — 29. 1. 2014 16:25 |
Děvčata děkuji za rady. Než jsem do práce nastoupila, byla jsem na úřadu práce a to teda rozhodně není o co stát. Máme dluhy na dům,jedno dítě na výšce, jedno půjde na střední a v době kdy jsem byla na úřadu práce, jsme měli doma ještě dceru, která měla po škole problém najít si práci, pro nedostatek praxe. Dnes se snažila v práci situaci řešit šéfka,ale myslím že to nebude mít kladný výsledek, protože svou přítomnost jednoznačně pojala jako svou povinnost. Její "rada" přece jsme lidi to asi nespasí. Žádná psychologie, žádná diplomacie. Kolik lidí je na takovýchto pozicích. No nic,stejně to budu muset vyřešit sama. Stále přemýšlím o tom, kde je chyba ve mně. Je to moje situace,moje pocity, můj úkol. Nicméně rady jak jste takové situace zvládly Vy, by mi psychicky pomohly a víra ve zvládnutelnou situaci by mne podpořily. Selimo,pokud by to pro Tebe nebyl problém písni své zkušenosti. Mějte se zatím hezky a blbci nechť se Vám vyhýbají obloukem. |
Dorka — 29. 1. 2014 18:08 |
Ja jsem ve fabrice zazila taky blbce. Mel mladou frajerku (o dve generace), kdyz spolu prisli do fabriky, vsichni si mysleli, ze je to jeho minimalne dcera... Jako novej tam hned zacal delat ramena, jak on vsude byl, vsechno vi, ze je byvaly profesor..., nafuka, povysoval se, na lidi, co si to nechali, mel ponizujici pripominky... proste jeden o.d.p.ornej pablb. Lidi se snazili sporum s nim vyhnout, ale nikdo mu nic nerekl, asi ve vire, ze snad prestane... Jenze neprestaval. |
Wikina — 29. 1. 2014 18:22 |
šikana v práci - je to nepříjemné. |
Jaju — 29. 1. 2014 20:48 |
Wiki, dnes jsem se šéfky ptala, jestli bych se mohla vrátit na původní místo ne vedlejší dílnu, kde jsem pracovala 2 roky. Byla jsem tam poslední příchozívší a tak mě proto dali tam kde jsem. Bohužel,měla jsem strach to odmítnout z obavy že mne propustí . Ona se mne v podstatě ani neptala, jenom mi to oznámila. No a dnes mi odpověděla , že tam není tolik práce pro tolik lidí. A použít ženskou intuici...to by bylo snové. Bohužel to nejde, nejde nic. Já jsem dlouhou dobu používala metodu ke které jsem byla vychvávaná a to je slušnost. Dokonce jsem jej prosila, aby udělal pro mne pracovní úkony,které by měl udělat bez požádání. Na něj totiž neplatí nic. Ta jeho manipulátorka jej tak ovládá, že kdybyste to viděly, tak se budete smát. A to vážně. Já si dokonce myslím, že z ní má strach, protože ví čeho je schopná. Ona ho seřve a on jí podlézá, jako puberťák...Já už jsem si říkala,co s ním si dělá, že jí leze do .... Z každou informací, která se jí absolutně netýká ze ní jde a referuje. Co se kde šustne,to musí mít z první ruky. Co se děje vedle, kdo co řekl, kdo co udělal, nedejbože nějaká chybička když se vloudí,tak to ví jako první a smějou se tomu. A čím větší škodolibost, tím líp. No a teď BABINETKY raďte. Co s takovým prvokem a trepkou dělat... |
Judyna — 29. 1. 2014 21:19 |
No a co mu pohrozit, že jestli si nebude dělat svou práci a Tebe tím zdržovat, že to ohlásíš nadřízené? Já vím, je to hodně tvrdé, ale slušná jsi už byla dost a zjevně to k ničemu není. |
Pandorraa — 29. 1. 2014 23:04 |
Hledas chybu v sobe.... |
Selima — 29. 1. 2014 23:37 |
Ja som sa snažila odosobniť, "robiť si len svoju prácu" a na ostatné sa vykašľať, a kým intrigovala len jedna osoba a len občas, dalo sa to vydržať. Ale keď situáciu vyhrotila (alebo možno SA situácia vyhrotila) a poštvala proti mne väčšinu nášho oddelenia, prestala som sa snažiť, rezignovala som. No a pozvali si ma na koberček, či mi majú obnoviť zmluvu - a ja že nie. Nevedela som, čo budem robiť ďalej (aj keď to bol len "vedlejšák"), ale začala som čítať inzeráty na nete - a zázrakom sa mi čoskoro ozvala známa, či nechcem ísť robiť k nej... a chcela som a je to super. Ak máš pocit, že ťa to depce, skús pozrieť inzeráty na infernete. :jojo: |
Selima — 29. 1. 2014 23:43 |
Mňa teda hlavne ubíjalo to, s čím si celkovo neviem rady: že ona bola do xichtu milá alebo aspoň neutrálna, a intrigovala za chrbtom. Mne ako priama nadriadená niečo povedala, čo mám urobiť, a potom - keď som poslúchla - ma chladnokrvne nabonzovala vedeniu a ešte kukala, ako zareagujem... |
Jaku — 29. 1. 2014 23:55 |
Jaju,když ti ty dva dělají problém v práci,udělej zase jim problém v jejich os.životě-psala jsi,že zahýbají ještě navíc spolu - takže budou mít najednou třeba úplně jiné starosti,než se vozit po tobě.Anonymně bych se postarala o to,aby se jejich polovičky nebo bude bohatě stačit i jen jedna polovička,když se to dozví.jak tu někdo psal - na hrubý pytel,hrubá záplata,tak se braň,tady se ti příležitost krásně přeci nabízí! |
dusička — 30. 1. 2014 9:25 |
To já bych nepsala anonym, ale řekla bych jim, že chápu, že maj spolu vztah. Ale že jsme v práci, tudíž pracovně by neměl kolega dávat přednost kolegyni, jinak že určitě mám zbran a to ,že řeknu o nich manželovi,manželce. |
Market — 30. 1. 2014 10:37 |
Holky sorry, ale rady typu, že řeknu o jejich vztahu manželovi / manželce snad nemůžete myslet vážně. Dušičko, tuhle zbraň by Jaju mohla tak leda použít proti sobě. |
Pandorraa — 30. 1. 2014 10:39 |
Jsem presvedcena, ze zjednat si respekt ke sve osobe nelze intrikami a vyhruzkami. Na jejich splneni nakonec pisatelka stejne nema a i kdyby ano, spis ziska dalsi nepratele nez podporu. |
dusička — 30. 1. 2014 11:20 |
Tojo, já bych to neudělala,aby to znělo jako výhružka. (řekla bych to mezi řečí,aby to nevyznělo jako nejdůležitější ato s humorem ) Ani bych nežalovala, to je jejich věc. Jen bych se to snažila řešit s nima osobně. Promluvit si, jako spolupracovníci. říct třeba,že žárlím na kolegu, když se točí kolem kolegyně a mě nechává nepovšimnutou. že bych si přála na pracovišti stejnou pozornost jako dává jí, (at si v soukromí dělaj co chtěj). Nebo bych řekla kolegovi, jestli mi najde taky nějakýho kolegu, "milence" :D který mi bude pomáhat. řekla bych moje pocity, že se cítím odstrčená. Nadřízeným bych nic nevykládala. |
Eva. — 30. 1. 2014 12:09 |
Já ti nevím. Tohle mi přijde takové hloupé, pavlačové. |
dusička — 30. 1. 2014 12:44 |
No ale vždyt je to nakonec pravda, ani by Jaju nelhala. Jak myslíš pavlačové? vždyt v práci jsou na jedný pavlači, ne? :vissla: |
Pandorraa — 30. 1. 2014 13:44 |
Ale no tak. |
dusička — 30. 1. 2014 13:58 |
Pan - náhodou, v minulé práci jsme měli takový parket, to jsme tančili o sto šest. |
Judyna — 30. 1. 2014 14:06 |
Já nevím, ale pokud ten chlápek Jaji svou nečinností brání nebo ztěžuje práci (seřizuje stroj, aby mohla pracovat), tak já bych to s nadřízenou řešila, jelikož to má přímou souvislost s jejím prac. výkonem. A pokud se s ním nedá domluvit jinak a po dobrém,šla bych výš. Na sobě bych to nenechala. |
dusička — 30. 1. 2014 14:13 |
Judy - nojo, ale kde je psaný,který pracovnici musí opravit stroj první. :vissla: On preferuje její práci, pomáhá ji, když se jí pokazí stroj,tak jí ho jde opravit hned a já musím čekat "až bude mít čas." |
Eva. — 30. 1. 2014 14:21 |
Pokud bych měla pracovní problém, řešila bych ho s nadřízeným. Nestěžovala bych si. Řešila bych, že to nefunguje proto a proto. Nadřízená se také nemá co pokoušet zastat, ale má řešit pracovní problémy. Pokud není zajištěna k plné spokojenosti práce seřizovače stroje, má to řešit jak ona, tak ty, jestli to brzdí práci. |
Eva. — 30. 1. 2014 14:22 |
Šéfová evidentně také nezvládá svou funkci, jestli se takhle chová. |
helena — 30. 1. 2014 14:23 |
naše nadřízená |
dusička — 30. 1. 2014 14:34 |
JJ, souhlasím. Nestěžovat si, ale informovat se, co dělat na koho se obrátit, když nebudu mít připravený stroj, tudíž prostoj. |
Pandorraa — 30. 1. 2014 17:05 |
Pořád je to o tom samém - umět se postavit sama za sebe. |
Tulipánka — 30. 1. 2014 17:51 |
Pan, |
helena — 30. 1. 2014 17:57 |
umět se postavit sama za sebe |
Pandorraa — 30. 1. 2014 20:05 |
Tuli, všimla sis, že jsi vlastně nakonec napsala totéž, co já? |
Pandorraa — 30. 1. 2014 20:06 |
Tak o tom žádná :) |
Judyna — 30. 1. 2014 23:21 |
Holky, jste fakt šikovný. Ano, máte velkou pravdu. Je to tak. Akorát já si to uvědomiíla, až když to tady čtu. Člověk se pořád učí :dudlik: |
PPavlaa — 1. 2. 2014 13:49 |
tohle bych nedělala, ničemu to nepomůže. |
PPavlaa — 1. 2. 2014 13:58 |
tak to mě mrzí. měla jsem z toho, cos dřív psala, pocit, že jsi v práci spokojená. |
dusička — 1. 2. 2014 20:37 |
jojo,vím,je to kravina, ale to bylo první co mě napadlo |
Jaju — 15. 2. 2014 21:44 |
Milá děvčata, tak se Vám opět ozývám,abych napsala,jak situace vypadá. Po důkladném hloubání a po poradě s mým největším přítelem,kterým je můj manžel, jsem se rozhodla, že už si nenechám dělat na hlavu. Prostě jsem se s kolegou začala bavit jako se baví on se mnou. Od "pomoci" od načí nadřízené mne přestal zdravit a já to akceptuji. Vůbec se spolu nebavíme (to je setrvalý stav), akorát když něco po něm potřebuji, tak mu to řeknu bez požádání. Stejně je to jedno, protože on na to nikdy neslyšel a ani on to nepraktikoval a NIKDY jsem od něj neslyšela prosím na moje děkuji. Prostě hraju jeho hru. Co je pro mne zásadní, už se nenervuju a neprožívám to tolik. A jsem rozhodnuta hledat jino práci. Snad se mi to podaří. |
Judyna — 15. 2. 2014 21:47 |
Výborně Jaju. |
Jessika — 18. 2. 2014 10:00 |
Držím palce, Jaju. |
Jaju — 18. 2. 2014 21:31 |
Milá Jessiko, jsem obyčejná,pouze vyučená žena. V podstatě jsem manuálně pracovala celý život. Nezapomenutelných pro mne bylo 10 pracovních let, po kterých se mi stýská. Pracovala jsem s lidmi a pro lidi. Prodávala jsem vitamíny, zdravou výživu, knížky a taky jsem zajišťovala přednášky, no prostě zajímavá práce, která mi byla s trochou nadsázky posláním. Bavilo mě pomáhat lidem. To mělo smysl. Nechci tím říct že nějaká práce nemá smysl...naopak. I svým dětem jsem vždy tvrdila, že bez dělnické práce bychom neměli co jíst, neměli bychom co na sebe atd. A žádná práce není podřadná. Práci kterou jsem dříve dělala po mě dělá můj manžel, je to totiž časově náročné. Já mám pouze ranní směny, k tomu dítě na základní škole a druhé na VŠ. Je fajn, že jsem odpoledne doma, však víš kolik je ještě doma práce. :styrka: |
helena — 19. 2. 2014 6:19 |
jsem se rozhodla, že už si nenechám dělat na hlavu |
karfice — 28. 2. 2014 12:41 |
Tak těm dvoum zavař! |
Kaatka — 10. 6. 2020 18:51 |
Varování padlo, takže banuju. |
rina — 11. 6. 2020 22:19 |
Tady zasahovala Andrejka, ale přečtení vlákénka bylo milé...:kapitulation: |