barchy — 30. 10. 2013 9:52

....

rudolf — 30. 10. 2013 10:00

Spíš mi přijde, že píše žena.  Na první dvě otázky odpovídám NE - a na třetí důvěru asi zpět nevrátíš, zrovna tak jako manželka svého dopisování nenechá- nebo už se spolu vyspal ? Ty s tím nic neuděláš a pláč Ti nepomůže. Manželku jsi vyslýchal již dost a situaci jak to má Tvá žena jsi taky popsal. Tak o jde??

PPavlaa — 30. 10. 2013 11:38

nerozumím, jakou důvěru chceš vracet, tvoje žena má jiné představy o vztahu, než máš ty. to co říkala o babičce a dědečkovi mluví za vše. buď to vezmeš jak to je a budeš koukat jnam, nebo půjdete od sebe, já jnou možnost nevidím.

Judyna — 30. 10. 2013 12:06

1. ne, 2. ne. 3. - to Ti přesně popsala Pavla. Ty jí už věřit nemůžeš a ona si zřejmě nemyslím, že dělá něco špatného.

Eva. — 30. 10. 2013 12:29

Ty jí vážně říkáš Marie? Víc formálně už to nejde?
To bych tě hnala. :dumbom:
Jsem Mária.

Eva. — 30. 10. 2013 12:33

A ty jsi charakterní, když něco takového - viz vytučněné - napíšeš?
Neudeřila bych na něj ani na jeho rodinu. To je čin hodný ubožáka.
Zamyslela bych se nad svým chováním k manželce a nad tím, jestli chci v tomto svazku ještě zůstat. A nerozebírala manželku. Zamyslela bych se nad větou - pomáhám na zahradě, pomáhám manželce. Ty JEN pomáháš? Ty neděláš? hm. Jestli chceš od života něco jiného, než tvá manželka, musíš si najít ženu, se kterou budete mít stejný náhled na život.
Chci úctu a starost - to je srandovní. Co ty, máš k ní úctu? Nemáš. Chováš se jak STB. Udělala chybku, načapal jsem ji - trapné.

Jen dodám, aby bylo jasno. Nejsem příznivcem nevěry v manželství, ani takového flirtování, jaké popisuješ. Ale v první řadě bych začala hledat chybu u sebe. A ve druhé se rozhodla, jestli chci s takovým partnerem za dané situace žít dál.

Judyna — 30. 10. 2013 12:54

Eva má pravdu - ta úcta by měla být oboustranná (k tomu, co psala ještě dodávám  prohlížení mobilu)

eva4444 — 30. 10. 2013 13:14

Chceš jí ještě a nebo lepíš vztah kvůli dětem? To je důležitá otázka. Osobně bych dlohodobého nevěrníka nechtěla, ale když by hrozilo, že bych rozvodem přišla o děti, tak bych s ním byla, ale jen jako spolubydlící.

Jaku — 30. 10. 2013 13:14

Proč by sis měl něco vyřizovat s ním či jeho manželkou - jde ti o něj a o jeho rodinu nebo o tvou rodinu?

S manželkou si promluv - rozmluv u této příležitosti mezi manželi není nikdy dost a třeba to dá i ji konečně možnost se zamyslet nad tím,jestli fakt chce najednou přijít o vše - o manžela i o milence.Píšu z vl.zkušenosti nevěrné manželky kdysi.
Taky jsem jaksi nebrala ze začátku manželovy výhrůžky vážně a především bylo velmi těžké se s dotyčným ze dne na den přestat vídat,takže jsem svůj slib mu daný porušila - a protože taky už byl ostražitý,přišel na to.Hrozba rozvodem začala nabývat reálných rozměrů a já to na posl.chvíli ještě stačila zvrátit - písemným slibem že s dotyčným už nikdy více.A byla jsem dost inteligentní na to,abych poznala,že už skončila hra na kočku a na myš a že se začínám pohybovat na dost tenkém ledě.O rodinu a manžela jsem přijít nechtěla,milenec byl suprovější v posteli,ale jinak mi za razantní změnu v životě fakt nestál a tehdy jsem přehodnotila i to,že i ten sex není ten nejdůležitější pro vztah a kdoví jak by to bylo v budoucnu s tím sexem,kdybychom fakt skončili s milencem spolu,kdyžuž by tam nebyla ta příchut toho "zakázaného".
S manželem jsme to nakonec ustáli,a nevím jestli věkem či touto zkušeností,ale je to mezi námi ted mnohem lepší,vřelejší,asi si vzájemně víc vážíme jeden druhého,že se máme.K tomu co bylo už mezi námi nepadlo ani slůvko.

Eva. — 30. 10. 2013 16:47

Jaku, písemným slibem? To už není partnerství.

dusička — 30. 10. 2013 20:29

Eva. napsal(a):

Jaku, písemným slibem? To už není partnerství.

To je jedno Majko, hlavně že to ustáli.

dusička — 30. 10. 2013 20:30

Eva. napsal(a):

Ty jí vážně říkáš Marie? Víc formálně už to nejde?
To bych tě hnala. :dumbom:
Jsem Mária.

Nepřijde mi Marie formální oslovení. Kdysi mi jeden učitel říkal Marie, a mně se to moc líbilo.

helena — 30. 10. 2013 20:49

Nepřijde mi Marie formální oslovení.
Napadá mě starý otřepaný klišé, že každý jméno je hezký, když se hezky řekne...
A asi radši Marie (Boženo, Hildegardo...) s láskou, než jakákoli zdrobnělina, která "pěkně vypadá", ale vyslovená zní jako urážka...

dusička — 30. 10. 2013 20:52

helena napsal(a):

Nepřijde mi Marie formální oslovení.
Napadá mě starý otřepaný klišé, že každý jméno je hezký, když se hezky řekne...
A asi radši Marie (Boženo, Hildegardo...) s láskou, než jakákoli zdrobnělina, která "pěkně vypadá", ale vyslovená zní jako urážka...

jojo
a nebo taky třeba manželka je zvyklá,že jí říkaj všichni Marie. To jenom tobě Majko to přijde třeba formální.

helena — 30. 10. 2013 20:57

třeba manželka je zvyklá,že jí říkaj všichni Marie
Vzpomínám na jednu rodinu, v níž bylo shodou okolností Marií povícero - dcery, sestřenice, snachy, babičky... a aby je vůbec rozlišili, taky byla jedna Marie, další Mařenka, Marjána, Máňa, Mařena... žádný to nepřišlo divný.

dycinky — 30. 10. 2013 21:02

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ty jí vážně říkáš Marie? Víc formálně už to nejde?
To bych tě hnala. :dumbom:
Jsem Mária.

Nepřijde mi Marie formální oslovení. Kdysi mi jeden učitel říkal Marie, a mně se to moc líbilo.

moje sestra chodila ze školy s brekotem, že jí nadávají - říkají ji Marie a ona je Maruška.:D
Jinak je "celý dospělý život " - Maruš.

dusička — 30. 10. 2013 21:21

Tak já řvala vzteky, když mi říkala jedna úča Majko. Pamatujete ten seriál Spadla z oblakov :dumbom: . Táta i mamka mi říkaj Maruško,v práci taky zdrobnělě,  manžel Maru

Judyna — 30. 10. 2013 21:57

Úvodní příspěvek smazán :co:

dusička — 30. 10. 2013 22:03

Judyna napsal(a):

Úvodní příspěvek smazán :co:

Judy - já si až teď všimla ,že to zkopírovala Majka.
No co na to říct.
Manžela - blbečka bych taky nechtěla :dumbom:
Roli manzela blblecka (platiciho, starajiciho se) neprijmu. Je to pro mne uz posledni pokus, protoze jsem z toho dost unavenej (clovek misto na 100% musi pracovat na 200%, protoze premysli o obou vecech

Jaku — 31. 10. 2013 7:09

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jaku, písemným slibem? To už není partnerství.

To je jedno Majko, hlavně že to ustáli.

Všechno,co není podle názoru téhle ženské je špatně,at už jde o jména nebo o cokoli jiného,to jste si nevšimly?Proto už na ty její vejšplechty nereaguju-vysvětlovat něco bláznovi je stejně zbytečné.

helena — 31. 10. 2013 7:19

Uderili by jste (telefonat, osobni setkani) na toho kolegu, kdyz vite kdo to je?
Ne.
Nehledě k tomu, že se role můžou rychle obrátit a udeřit může kolega... třeba pěstí do oka.
Uderili by jste na jeho rodinu (manzelku)?
Myslíš jako "Paní, hlídejte si toho svýho kance?" Konkrétní otázka zní - k čemu by to bylo dobrý?
Buď paní (ještě) neví - poslové špatných zpráv bývali popravováni a ani dnes nejsou v přílišné oblibě... nebo ví a má svejch starostí dost - ledaže by sis řekl "přece se nebudu tejrat jen já sam, ať si ostatní taky užijou".
Duvera je pospinena? Jak by jste ji vraceli zpet?
Nedůvěřovat můžeš i manželce-světici... všechno je to jen v hlavě, i když nepopírám, že chování protějšku to dost ovlivňuje.
Můžeš akceptovat její postoj "deda z babcou meli za zivot tolik aferek a zustali spolu na veky" (jak geny, tak vzorce chování jsou dost mocný), nebo jí to "zatrhnout" a riskovat, že "zustali spolu na veky" se o vás dvou říkat nebude.

dusička — 31. 10. 2013 7:23

Tak když bych mluvila za sebe, dost mi pomohlo uvědomit si, že nechci ztratit manžela, a to jednání manžela, který za mým milencem šel, zeptal se ho, jak to se mnou myslí, a řekl mu,že mě nechce ztratit. Ta žárlivá scéna se mi paradoxně líbila. Milenecký vztah mě přestal bavit.

Eva. — 31. 10. 2013 7:53

dusička napsal(a):

Tak když bych mluvila za sebe, dost mi pomohlo uvědomit si, že nechci ztratit manžela, a to jednání manžela, který za mým milencem šel, zeptal se ho, jak to se mnou myslí, a řekl mu,že mě nechce ztratit. Ta žárlivá scéna se mi paradoxně líbila. Milenecký vztah mě přestal bavit.

Tohle by se mi od PARTNERA nelíbilo. Nejsem malá holka, aby můj tatínek chodil za mým milencem ptát se ho, jak to se mnou myslí.

dusička — 31. 10. 2013 7:57

Byla to taková "hra" mezi mnou a manželem. Zjistila jsem, že mi dělá dobře, když řádí kvůli mně. No jako v pohádce, princ jde zachraňovat svou princeznu. :D
Mno, vždyť se Ti to líbit nemusí Majko. Nikdo ti to nenutí. Já jsem někdy ráda jako malá holka. Potřebuju  pod ty ochranné křídla a přitulit se jako malá holka. Jasně jsem dospělá a zvládám to tu samostatně a bez přítomnosti manžela, ale to cítit se jako malá holka je moc fajn pocit. A mmch, nemá to nic společného s otcovskou láskou. ;)
Nevím Majko, jaký si měla vztah s tatínkem, ale můj táta se mých tehdejších partnerů neptal, jak to se mnou myslí. Nekecal mi to vztahů.

Eva. — 31. 10. 2013 9:05

Maruš a Maru mi přijde strašný. Nejvíc se mi líbí Maja nebo Majka. Marie je formální. Neboť to máme zapsáno v občance a je to v kalendáři atd.

dusička — 31. 10. 2013 9:14

Eva. napsal(a):

Maruš a Maru mi přijde strašný. Nejvíc se mi líbí Maja nebo Majka. Marie je formální. Neboť to máme zapsáno v občance a je to v kalendáři atd.

No vidíš, jak to máme každá jinak? Maruš a Maru mi přijde v pohodě a normální, jsem zvyklá od mala. Takhle říká můj tatka mamce.
Spousta jmen se říká tak, jak je v občance - Jitka, Monika, Markéta - to je taky formální? Podle mého ne.
A proto jméno Marie nepovažuju za formální. To už by formální bylo Pavel, David, Petr :lol:

Eva. — 31. 10. 2013 9:29

To, co je v občance a kalendáři, je formální. To není nic proti ničemu.
U jmen, u kterých lze použít i jiný (hezčí) tvar, než formální, se mi líbí, když se ten hezčí tvar používá.
Maru mi přijde opravdu strašný. Zní mi to tvrdě a nelaskavě.
Ale chápu, že jsou lidé, kterým se to může líbit.
Manželce autora vlákna se evidentně formální oslovení Marie nelíbí a o tom to je. Chtěla být oslovována pro ni hezčím způsobem. Píšu pro ni. Protože Maruška se mi taky nelíbí.

dusička — 31. 10. 2013 9:38

Eva. napsal(a):

To, co je v občance a kalendáři, je formální. To není nic proti ničemu.
U jmen, u kterých lze použít i jiný (hezčí) tvar, než formální, se mi líbí, když se ten hezčí tvar používá.
Maru mi přijde opravdu strašný. Zní mi to tvrdě a nelaskavě.
Ale chápu, že jsou lidé, kterým se to může líbit.
Manželce autora vlákna se evidentně formální oslovení Marie nelíbí a o tom to je. Chtěla být oslovována pro ni hezčím způsobem. Píšu pro ni. Protože Maruška se mi taky nelíbí.

No   a každému se líbí něco jiného. :) A o tom to je.
Jestliže zakladatel vlákna jí říkal celou dobu i při chození Marie, je to divný, že po letech vylezla s tím,že se jí to nelíbí.
Maru, Maruško - je od slova Marie - je tam to R, které se mi tam líbí. Kdežto Mája, Majka - to je moc měkké.

helena — 31. 10. 2013 9:51

To, co je v občance a kalendáři, je formální.
Jojo... není nad formálnost :D
Měla jsem spolužačky-sestry, jedna byla Světluška, druhá Jitřenka... a babi měla kamarádku Sněženku - mimochodem dámu rozměrů více než barokních... ;) a všechny to měly v občance :lol:
se mi líbí, když se ten hezčí tvar používá
Každýmu se líbí něco jinýho... a každej nepovažuje za "hezčí tvar" to, co druhej ano.
Osobně se ze všech "hezčích tvarů" mýho křestního jména (tajně) osypávám, i když vím, že to dotyčnej nemyslí špatně. Spíš naopak - taky se mu líbí, když se ten hezčí tvar používá... až na to, že se líbí především jemu.

Eva. — 31. 10. 2013 9:56

Já se ptám, jak si lidé přejí, abych je oslovovala... Jaké oslovení mají rádi. :)

rudolf — 31. 10. 2013 10:11

Zase svatá trojice- jděte se dohadovat někam jinam. Původně  to bylo jiné vlákno a jako každé, končí vašimi dohady a srovnáváním .

sahleb — 31. 10. 2013 11:19

dusička napsal(a):

Tak já řvala vzteky, když mi říkala jedna úča Majko. Pamatujete ten seriál Spadla z oblakov :dumbom: . Táta i mamka mi říkaj Maruško,v práci taky zdrobnělě,  manžel Maru

Musim rict , ze jmeno Marie se mi moc libi, je archaicke a vznesene, ale jeji odchylky a zdrobneliny absolutne ne. Jako Mana, Marus, Majka..
Majka je v obchode takova pastika...tu ma rad muj syn.
Naprosto nesnasim jmeno u muze Mario nebo MArian. Fuj, znam takovy.

Mikeš — 31. 10. 2013 11:36

dusička napsal(a):

Maru, Maruško - je od slova Marie - je tam to R, které se mi tam líbí. Kdežto Mája, Majka - to je moc měkké.

Mně se líbí Marie nebo Majka. Rozhodně bych své partnerce neříkal Maruško, to mi přijde vhodný tak pro malou holčičku, o tvarech Máňa nebo Mařena se nebudu vyjadřovat :D

PPavlaa — 31. 10. 2013 11:36

Eva. napsal(a):

Ty jí vážně říkáš Marie? Víc formálně už to nejde?
To bych tě hnala. :dumbom:
Jsem Mária.

já na tom nic špatnýho nevidím. znám žesnký, co se jako marie představují a chtějí, aby tak byly oslovovány.
i když tohle asi není případ jeho ženy.
pořád mi to přijde snesitelnější, než když některé oslovují maruno .. asi jim to nevadí, ale mě to přijde takový jako pomalu nadávka. zbytečně tvrdý.

PPavlaa — 31. 10. 2013 11:39

Eva. napsal(a):

A ty jsi charakterní, když něco takového - viz vytučněné - napíšeš?
Neudeřila bych na něj ani na jeho rodinu. To je čin hodný ubožáka.
Zamyslela bych se nad svým chováním k manželce a nad tím, jestli chci v tomto svazku ještě zůstat. A nerozebírala manželku. Zamyslela bych se nad větou - pomáhám na zahradě, pomáhám manželce. Ty JEN pomáháš? Ty neděláš? hm. Jestli chceš od života něco jiného, než tvá manželka, musíš si najít ženu, se kterou budete mít stejný náhled na život.
Chci úctu a starost - to je srandovní. Co ty, máš k ní úctu? Nemáš. Chováš se jak STB. Udělala chybku, načapal jsem ji - trapné.

Jen dodám, aby bylo jasno. Nejsem příznivcem nevěry v manželství, ani takového flirtování, jaké popisuješ. Ale v první řadě bych začala hledat chybu u sebe. A ve druhé se rozhodla, jestli chci s takovým partnerem za dané situace žít dál.

tys nenadělala chyby ? ono se to hrozně hezky mluví, když máš tohle všechno za sebou a vidíš věci už s odstupem a jinak. ale ve chvíli, kdy tě to dostihne a vůbec nejsi na něco takovýho připravená, tak tě to válcuje, cloumají s tebou emoce, vztek, strach a x dalších věcí. přesně jak se říká - zoufalí lidé dělají zoufalé věci.
že tohle nebo tamto bylo blbě, že to člověk neměl dělat, to vidí až mnohem později.
po bitvě je každej generál.

helena — 31. 10. 2013 11:54

než když některé oslovují maruno
Z české literatury a ze slovníků můžeme uvésti tyto útvary odvozené ze jména Marie:
Máňa, Manána, Manča, Mančička, Mančinka, Manda, Mandla. Mánička, Manka, Manoušek, Manula, Manulka, Mára, Mara, Marča, Marči, Marčinka, Mári, Máry, Marianna, Mariánka, Marica, Marice, Marička, Marietta, Marijka, Marika, Marina, Marina, Márinka, Marion, Mariša, Mariška, Maryša, Mariula, Marja, Marjána, Marjánka, Marjička, Marouš, Maroušek, Marula, Marulka, Maruna, Marunka, Marusinka, Maruš, Maruša, Maruše, Marušenka, Marušinka, Maruška, Mary (vysl. Mery), Maryčenka, Maryčka, Maryla, Marylka, Maryna, Marynečka, Márynka, Maryš, Maryša, Maryšenka, Maryška, Mářa, Mařce, Máře, Mařena, Mařenička, Mařenka, Maří, Mařička, Mařka, Máša, Míca, Mici, Micinka, Micka, Mimi, Ryčinka, Ryčka (i Ričinka, Rička)...
Maru, Minka, Mája, Ija, Mija nebo Mia a p. Fakt, že je literatura dosud nezachytila, svědčí o tom, že jsou ojedinělé v oblasti českého jazyka. Tvar Ria známe od Chebu, Mia z Ústí n. L., Mája od Uherského Hradiště, Maru a Ija se všemi útvary předchozími z Prahy...
Máňa, Mánička, Manča, Mančička, Mančinka, Manda, Maria, Mariana, Marjána, Marie, Maruše, Mářa, Marina, Marina, Márinka, Mariša, Maryša, Maroušek, Maruš(e), Maruška, Mary, Mářa, Mařka, Mařena, Maří...

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3413

Eva. — 31. 10. 2013 12:16

PPavlaa napsal(a):

tys nenadělala chyby ? ono se to hrozně hezky mluví, když máš tohle všechno za sebou a vidíš věci už s odstupem a jinak. ale ve chvíli, kdy tě to dostihne a vůbec nejsi na něco takovýho připravená, tak tě to válcuje, cloumají s tebou emoce, vztek, strach a x dalších věcí. přesně jak se říká - zoufalí lidé dělají zoufalé věci.
že tohle nebo tamto bylo blbě, že to člověk neměl dělat, to vidí až mnohem později.
po bitvě je každej generál.

Já jsem taky nadělala chyby. Taky nikde nepíšu, že ne.
barchy založil vlákno, tak jsem mu napsala. I to, co vidím jako nesprávné v jejich vztahu já.
To je snad normální. Proto sem, předpokládám, psal. I když si to pak rozmyslel a smazal to.
On si z toho vybere, co ho osloví.
Předpokládám, že sem nenapsal proto, abychom ho plácaly po rameni, jak je skvělej.

Eva. — 31. 10. 2013 13:03

Když čtu helenin výčet tvarů Marie, tak si říkám, zlatá Mariena, jak mi říkal náš pan farář pořád a tatínek tehdy, když jsem zlobila. :D

Eva. — 31. 10. 2013 13:09

sahleb napsal(a):

Musim rict , ze jmeno Marie se mi moc libi, je archaicke a vznesene, ale jeji odchylky a zdrobneliny absolutne ne. Jako Mana, Marus, Majka..
Majka je v obchode takova pastika...tu ma rad muj syn.
Naprosto nesnasim jmeno u muze Mario nebo MArian. Fuj, znam takovy.

Kdyz ty pises bez hacku a carek, tak je to těžký :D
Májka je něco jiného, než Majka. :D A ta paštika je Májka. :D

Maruna a z ní zřejmě vytvořená Maru mi zní opravdu nehezky. Obzvláště od mého partnera by mě to hodně mrzelo, že mi říká tak hnusně.

Eva. — 31. 10. 2013 13:12

barchy chtěl asi opravdu slyšet jen náš souhlas s jeho kroky a poplácání po rameni, když to tak rychle smazal.
Přesně jsem si včera myslela, když jsem to celé kopírovala, že co kdyby to smazal.
Mě o smazání nepožádal, tak to tady stejně celé má.

Držím palce, abyste to vyřešili dobře, barchy.

barchy — 31. 10. 2013 13:48

Ahoj vsem,

dekuji za odpovedi. Co clovek to nazor. Necekam ze mne nekdo bude klepat po rameni a rikat jak uzasny jsem, ale je dobre slova videt v kontextu (nikoliv jako jednotliva slova potazmo vety).

Je to jak pise Pavla, clovek se potrebuje vykecat a vyrvat do sveta. Za kamaradama (tema spolecnyma) jit nemuzete.

Ja si z toho beru nasledovne. Manzelce jsem sdelit vse co se mne honi hlavou (spatne, dobre, pekne, nepekne), protoze uprimnost je dulezita. Vi co mne trapi.

Je to cele o hlave. Rici si co je v zivote vlastne dulezite a co ne. Kam mohu zajit, abych se citil ok a kam ne. Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.), ale chci od zivota nejakou uctu.

Evo, mozna si myslis ze jsem idiot, ale nejsem. Ver mne (a to si nefandim). Rekneme, ze racionalni clovek se vzdy nemusi (pri shode myslenkovych proudu a citu) chovat / psat racionalne. Pozval bych te na kafe, ale je to anonymni ne :)

Diky vsem za nazory, je dobre vedet jak lide smysleji

@Eva, Pavla > Prosim Vas obe o smazani kopii mych prispevku. Rekneme zahlazeni stop :)

Eva. — 31. 10. 2013 13:51

OK. Smazáno.

Judyna — 31. 10. 2013 18:28

helena napsal(a):

než když některé oslovují maruno
Z české literatury a ze slovníků můžeme uvésti tyto útvary odvozené ze jména Marie:
Máňa, Manána, Manča, Mančička, Mančinka, Manda, Mandla. Mánička, Manka, Manoušek, Manula, Manulka, Mára, Mara, Marča, Marči, Marčinka, Mári, Máry, Marianna, Mariánka, Marica, Marice, Marička, Marietta, Marijka, Marika, Marina, Marina, Márinka, Marion, Mariša, Mariška, Maryša, Mariula, Marja, Marjána, Marjánka, Marjička, Marouš, Maroušek, Marula, Marulka, Maruna, Marunka, Marusinka, Maruš, Maruša, Maruše, Marušenka, Marušinka, Maruška, Mary (vysl. Mery), Maryčenka, Maryčka, Maryla, Marylka, Maryna, Marynečka, Márynka, Maryš, Maryša, Maryšenka, Maryška, Mářa, Mařce, Máře, Mařena, Mařenička, Mařenka, Maří, Mařička, Mařka, Máša, Míca, Mici, Micinka, Micka, Mimi, Ryčinka, Ryčka (i Ričinka, Rička)...
Maru, Minka, Mája, Ija, Mija nebo Mia a p. Fakt, že je literatura dosud nezachytila, svědčí o tom, že jsou ojedinělé v oblasti českého jazyka. Tvar Ria známe od Chebu, Mia z Ústí n. L., Mája od Uherského Hradiště, Maru a Ija se všemi útvary předchozími z Prahy...
Máňa, Mánička, Manča, Mančička, Mančinka, Manda, Maria, Mariana, Marjána, Marie, Maruše, Mářa, Marina, Marina, Márinka, Mariša, Maryša, Maroušek, Maruš(e), Maruška, Mary, Mářa, Mařka, Mařena, Maří...

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3413

Chybí mi tady tvar běžně užívaný u nás u žen o generřaci starších - Maňa (krátce) a Maňka. To jsou hrůzy.

Mikeš — 31. 10. 2013 19:43

barchy napsal(a):

Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.)...

V klidu, Barchy... kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem podezíral (s podporou několika "přátelských" anonymních telefonátů) manželku z nevěry já, tak bys asi jen zakroutil hlavou...

Judyna — 31. 10. 2013 20:10

Mikeš napsal(a):

barchy napsal(a):

Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.)...

V klidu, Barchy... kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem podezíral (s podporou několika "přátelských" anonymních telefonátů) manželku z nevěry já, tak bys asi jen zakroutil hlavou...

To je pěknej hnus tohleto. Takto se o nevěře svého manžela dozvěděla jedna moje kamarádka. Psal jí právě postižený manžel milenky. Proto říkám NE, nikoho dalšího do toho nezatahovat. Jenom se rozšiřuje okruh nešťastných lidí.

Kiara — 31. 10. 2013 20:54

Možná to je od tématu - ale mně připadá název vlákna, t.j. "Zmatena manzelka" poněkud zavádějící. V první chvíli jsem myslela, že tady zakladatel vlákna chce řešit manželku po náhlé mozkové příhodě nebo paní, o kterou se začíná pokoušet Alzheimer či nějaká jiná duševní porucha, vyznačující se zmateností v místě, čase nebo prostoru :D

Paní barchyová není zmatená, je jen hluboce zamilovaná a není schopna mimomanželský vztah ukončit :) To se zmateností nemá nic společného, protože paní barchyová se dle mého úsudku orientuje ve všem velmi dobře, avšak není schopna dát vale buď milenci, nebo manželovi a obratně taktizuje :)

Jaku — 31. 10. 2013 21:27

Mikeš napsal(a):

barchy napsal(a):

Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.)...

V klidu, Barchy... kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem podezíral (s podporou několika "přátelských" anonymních telefonátů) manželku z nevěry já, tak bys asi jen zakroutil hlavou...

se divím,že zrovna ty si tak vyváděl a že nechceš dopřát taky toho užívání si i své drahé polovičce...:cool:

Mikeš — 31. 10. 2013 22:01

Jaku napsal(a):

se divím,že zrovna ty si tak vyváděl a že nechceš dopřát taky toho užívání si i své drahé polovičce...:cool:

Víš co, to mi bylo asi 30... 3 roky po svatbě... já byl tenkrát strašně žárlivej, a to člověk vidí ty věci samozřejmě jinak, než po 20 letech...

helena — 1. 11. 2013 6:47

Chybí mi tady tvar běžně užívaný u nás
To je jen výběr z článku... možná tam někde dál je http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png


já byl tenkrát strašně žárlivej
Tenkrát??? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Grainne — 1. 11. 2013 10:58

Judyna napsal(a):

Mikeš napsal(a):

barchy napsal(a):

Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.)...

V klidu, Barchy... kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem podezíral (s podporou několika "přátelských" anonymních telefonátů) manželku z nevěry já, tak bys asi jen zakroutil hlavou...

To je pěknej hnus tohleto. Takto se o nevěře svého manžela dozvěděla jedna moje kamarádka. Psal jí právě postižený manžel milenky. Proto říkám NE, nikoho dalšího do toho nezatahovat. Jenom se rozšiřuje okruh nešťastných lidí.

ja se to dozvedela podobne

PPavlaa — 1. 11. 2013 11:30

helena napsal(a):

než když některé oslovují maruno
Z české literatury a ze slovníků můžeme uvésti tyto útvary odvozené ze jména Marie:
Máňa, Manána, Manča, Mančička, Mančinka, Manda, Mandla. Mánička, Manka, Manoušek, Manula, Manulka, Mára, Mara, Marča, Marči, Marčinka, Mári, Máry, Marianna, Mariánka, Marica, Marice, Marička, Marietta, Marijka, Marika, Marina, Marina, Márinka, Marion, Mariša, Mariška, Maryša, Mariula, Marja, Marjána, Marjánka, Marjička, Marouš, Maroušek, Marula, Marulka, Maruna, Marunka, Marusinka, Maruš, Maruša, Maruše, Marušenka, Marušinka, Maruška, Mary (vysl. Mery), Maryčenka, Maryčka, Maryla, Marylka, Maryna, Marynečka, Márynka, Maryš, Maryša, Maryšenka, Maryška, Mářa, Mařce, Máře, Mařena, Mařenička, Mařenka, Maří, Mařička, Mařka, Máša, Míca, Mici, Micinka, Micka, Mimi, Ryčinka, Ryčka (i Ričinka, Rička)...
Maru, Minka, Mája, Ija, Mija nebo Mia a p. Fakt, že je literatura dosud nezachytila, svědčí o tom, že jsou ojedinělé v oblasti českého jazyka. Tvar Ria známe od Chebu, Mia z Ústí n. L., Mája od Uherského Hradiště, Maru a Ija se všemi útvary předchozími z Prahy...
Máňa, Mánička, Manča, Mančička, Mančinka, Manda, Maria, Mariana, Marjána, Marie, Maruše, Mářa, Marina, Marina, Márinka, Mariša, Maryša, Maroušek, Maruš(e), Maruška, Mary, Mářa, Mařka, Mařena, Maří...

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3413

Helčo, já vím, že je to normálka a jak tak koukám, jde to ještě hůř :D
ale prostě to maruna nejde přes pusu, nelíbí se mi to, ale samozřejmě nic proti tomu, když se to líbí jiným.

PPavlaa — 1. 11. 2013 11:35

Judyna napsal(a):

Mikeš napsal(a):

barchy napsal(a):

Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.)...

V klidu, Barchy... kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem podezíral (s podporou několika "přátelských" anonymních telefonátů) manželku z nevěry já, tak bys asi jen zakroutil hlavou...

To je pěknej hnus tohleto. Takto se o nevěře svého manžela dozvěděla jedna moje kamarádka. Psal jí právě postižený manžel milenky. Proto říkám NE, nikoho dalšího do toho nezatahovat. Jenom se rozšiřuje okruh nešťastných lidí.

to určitě, akorát to, že do toho může být případně zataženo tolik lidí mělo zajímat hlavně ty dva.
co s tím jako ten, kdo se v tom momentálně plácá ?

Selima — 1. 11. 2013 16:32

Jaku napsal(a):

Mikeš napsal(a):

barchy napsal(a):

Nejsem clovek trpici depresemi (nespici, budici se, neustale sledujici kde manzelka je atd.)...

V klidu, Barchy... kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem podezíral (s podporou několika "přátelských" anonymních telefonátů) manželku z nevěry já, tak bys asi jen zakroutil hlavou...

se divím,že zrovna ty si tak vyváděl a že nechceš dopřát taky toho užívání si i své drahé polovičce...:cool:

Práve... Najväčší kur... záletníci sú najväčší žiarlivci... "Podľa seba súdim Teba"....

Selima — 1. 11. 2013 16:33

Mikeš napsal(a):

Jaku napsal(a):

se divím,že zrovna ty si tak vyváděl a že nechceš dopřát taky toho užívání si i své drahé polovičce...:cool:

Víš co, to mi bylo asi 30... 3 roky po svatbě... já byl tenkrát strašně žárlivej, a to člověk vidí ty věci samozřejmě jinak, než po 20 letech...

:co: A nebolo tu niečo len toť nedávno? Alebo ma už chytá Alzheimer?

Selima — 1. 11. 2013 16:35

Barchy, neviem už presne, o čo ide, ale všoobecne radím neunáhliť sa urobiť si najprv pekne inventúru v sebe, svojich pocitoch, v tom čo chcem a nechcem - a potom prípadne začať hovoriť a konať voči žene. Nikoho ďalšieho by som do toho neťahala.