Dobrý den, moc ráda bych znala váš názor..Je mi 42 let, vdaná jsem už přes dvacet let a mám dvě studující děti. Je to dva roky, co jsme se s manželem málem rozvedli. Našel si tenkrát milenku, zamiloval se tak, že se chtěl po pár týdnech rozvádět., ale než stihnul podat žádost o rozvod, tak ona se s ním rozešla. Zůstal se mnou, nějak jsme to všechno ustáli, i když důvěra se obnovovala jen těžko, ale snad jsem to zvládla..nic jsem nevyčítala, nevracela se k tomu co se stalo.
Minulý týden se ale stalo něco, co moji důvěru zase nahlodalo. Manžel byl na zahradě, nechal mobil ležet na stole, přišla mu sms...já ji samozřejmě neotvírala a nečetla, ale všimla jsem si, kdo píše, byla to jeho kolegyně z práce. Když přišel manžel domů, tak jsem mu řekla, že mu přišla sms. On si ji přečetl, nic neřekl, jen jsem se zeptala, kdo píše a jestli to je něco důležitýho...byla neděle..prý telefonní operátor. Tak jsem mu řekla, že na jsem si všimla, že to bylo od jeho kolegyně...proč mi teda lže? Začal se vykrucovat a plácat hlouposti, sms hned smazal, tak prý přečíst mi ji dát nemůže, abych mu věřila, že o nic nejde...Ještě bych měla napsat, že manžel pracuje mimo domov a jezdí jen na víkendy..nemám jak se přesvědčit, co dělá přes týden. Prostě jsem mu věřila, nijak ho neomezovala, nekontrolovala...teď ale nevím. Hodně to mnou zamávalo, nevím, co si mám myslet, nemůžu spát...zase se mi vrátila všechna ta hrůza jako před dvěma lety..mám strach a nevím, co mám dělat. Jak byste se zachovaly vy? Moc děkuji za názory.

Já bych se ve tvém případě, po tvé životní zkušenosti, snažila prvotně vyvarovat se jakéhokoliv všímání si toho, co mu přišlo na mobil. Pokud bych nechtěla vztah s mužem, který jsme po nevěře obnovili, ukončit.
Nu, už se stalo, už sis všimla. Co bych dělala, to by záleželo především na okolnosti, jestli s ním chci nebo nechci dál být. Pokud chci, přešla bych to. Pokud nechci, rozvedla bych se.

Po manželově nevěře jsme se rozvedli. Takže zkušenost mám. Dovedu si představit, jak ti asi je. :pussa:

ta důvěra se obnovuje těžko, zvlášť, když už jednou na nevěru došlo. A vzhledem, k tomu, že se k tobě vrátil, ne proto, že by si uvědomil svou chybu, ale protože ho jeho nová milá kopla do zadnice, je velmi pravděpodobné, že v záletech pokračuje jinde...

Na tobě je, zda chceš zůstat s ním, nebo ne a jestli jsi natolik ekonomicky silná, abys to zvládla sama..
Pokud chceš být s ním, tak si zakaž sebemenší kontrolu. Protože on se vždy na něco vymluví a budeš to ty, kdo se bude trápit pochybnostmi. Přemýšlet, nebo pátrat, co dělá manžel přes týden nemá cenu. Pouze si v hlavě vykonstruováváš katastrofické scénáře, které s realitou budou mít pramálo společného a kterými ubližuješ, jen sama sobě.

laminanonte napsal(a):

ta důvěra se obnovuje těžko, zvlášť, když už jednou na nevěru došlo. A vzhledem, k tomu, že se k tobě vrátil, ne proto, že by si uvědomil svou chybu, ale protože ho jeho nová milá kopla do zadnice, je velmi pravděpodobné, že v záletech pokračuje jinde...

Na tobě je, zda chceš zůstat s ním, nebo ne a jestli jsi natolik ekonomicky silná, abys to zvládla sama..
Pokud chceš být s ním, tak si zakaž sebemenší kontrolu. Protože on se vždy na něco vymluví a budeš to ty, kdo se bude trápit pochybnostmi. Přemýšlet, nebo pátrat, co dělá manžel přes týden nemá cenu. Pouze si v hlavě vykonstruováváš katastrofické scénáře, které s realitou budou mít pramálo společného a kterými ubližuješ, jen sama sobě.

Práci mám slušnou, ale taky mám dvě dítka na vysoké škole...takže sama bych to než dostudují ekonomicky zvládala velice těžko...
Ale nevím ani, jak zvládnout to, tvářit se, že se nic neděje..jak si zakázat ty pochybnosti...v té hlavě se to prostě honí vždycky.
Přitom se třeba opravdu děje jen to, že s tou kolegyní manžel chodí na plavání a do posilovny...ale může tam být samozřejmě i víc...to já nevím...každopádně má nějaký důvod mi to tajit, to mě mrzí a ničí důvěru k němu..

Já bych se na Tvém místě nerozváděla, ale začala se poohlížet jinde, třeba si s někým "kamarádem" také šla zapalvat apod. Zvlášť není-li přes týden doma a děti už jsou na VŠ

ten důvod může být i to, že ti nechce ublížit, protože už to jednou udělal..a proto to tají, i když o nic nejde.

laminanonte napsal(a):

ten důvod může být i to, že ti nechce ublížit, protože už to jednou udělal..a proto to tají, i když o nic nejde.

anebo si situaci hlídá, co kdyby se opakoval minulý scénář.. pokud tedy jde o nějaký vztah.

Plavat a do posilovny s kolegyni - to je přeci hloupost. Je nevěrný znovu - ví, že mu to zase třeba projde. Jinak je hlupák, že si posílají SMS. No nic. Co manžel dělá, že je přes týden mimo a má kolegyni- ta je také z domova přes týden mimo?

Pán se vrátil tenkrát zpět ne proto, že by chtěl, ale proto, že ho milenka nechtěla.
To by pro mě nebyl dostatečný důvod, proč s ním zůstávat, jestli z něj už necítím, že by mě miloval.
Možná na chvíli, než se děti osamostatní.
Třeba pán má novou milenku.
Ale to všechno jsou jenom domněnky. My můžeme napsat, co bychom dělaly my, ale autorka vlákna se stejně musí rozhodnout podle sebe, co dál.
Mně osobně vadí, když zjistím, že mi partner lže. To už pak nejspíš nebude partner.

rudolf napsal(a):

Plavat a do posilovny s kolegyni - to je přeci hloupost. Je nevěrný znovu - ví, že mu to zase třeba projde. Jinak je hlupák, že si posílají SMS. No nic. Co manžel dělá, že je přes týden mimo a má kolegyni- ta je také z domova přes týden mimo?

Manžel je vyučený mechanik, pracuje přes týden v Brně...kolegyně je tamní, je to 38letá svobodná bezdětná inženýrka...

Eva. napsal(a):

Pán se vrátil tenkrát zpět ne proto, že by chtěl, ale proto, že ho milenka nechtěla.
To by pro mě nebyl dostatečný důvod, proč s ním zůstávat, jestli z něj už necítím, že by mě miloval.
Možná na chvíli, než se děti osamostatní.
Třeba pán má novou milenku.
Ale to všechno jsou jenom domněnky. My můžeme napsat, co bychom dělaly my, ale autorka vlákna se stejně musí rozhodnout podle sebe, co dál.
Mně osobně vadí, když zjistím, že mi partner lže. To už pak nejspíš nebude partner.

Ano, všechno jsou jen domněnky..mě nejvíc vadí, že mi lže...že nevím, na čem jsem...může to být nevinný a může se opakovat další nevěra...přitom jsem mu říkala, že znovu už bych odpustit nedokázala, že by to pro mě byl konec.

být na tvém místě, tak by mně asi nejvíc vadila skutečnost, že kdyby ho ta první milenka nekopla do zadele..tak se se mnou už dávno rozvedl..Zůstal tedy jen proto, že neměl ke komu jít. Kdyby měl koule, tak by to dotáhl do konce, když už ti tedy oznámil, že se rozvede. Takže pán je ještě navíc slaboch.

vendy21 napsal(a):

...Minulý týden se ale stalo něco, co moji důvěru zase nahlodalo. Manžel byl na zahradě, nechal mobil ležet na stole, přišla mu sms...já ji samozřejmě neotvírala a nečetla, ale všimla jsem si, kdo píše, byla to jeho kolegyně z práce. Když přišel manžel domů, tak jsem mu řekla, že mu přišla sms. On si ji přečetl, nic neřekl, jen jsem se zeptala, kdo píše a jestli to je něco důležitýho...byla neděle..prý telefonní operátor. Tak jsem mu řekla, že na jsem si všimla, že to bylo od jeho kolegyně...proč mi teda lže? Začal se vykrucovat a plácat hlouposti, sms hned smazal, tak prý přečíst mi ji dát nemůže, abych mu věřila, že o nic nejde...Ještě bych měla napsat, že manžel pracuje mimo domov a jezdí jen na víkendy..nemám jak se přesvědčit, co dělá přes týden. Prostě jsem mu věřila, nijak ho neomezovala, nekontrolovala...teď ale nevím. Hodně to mnou zamávalo, nevím, co si mám myslet, nemůžu spát...zase se mi vrátila všechna ta hrůza jako před dvěma lety..mám strach a nevím, co mám dělat. Jak byste se zachovaly vy? Moc děkuji za názory.

vendy, jak jsi pouze podle jména na displeji mobilu poznala, že k němu máš přiřadit zrovna manželovu kolegyni z práce :co: ?!?

Jsem Ti dobrou radou - pokud nejsi skálopevně odhodlána nechat se v případě manželovy prokázané nevěry rozvést, nepátrej a nevyzvídej, ničíš tím jenom sama sebe. I kdybys nakrásně věděla, že manžel s kolegyní z práce udržuje nějaký románek a nechtěla či nemohla ses rozvést, je Ti taková informace v podstatě k ničemu, jedině tak jako pořádný zdroj útrap :pussa:

"Vědět pravdu" je užitečné jedině v případě, že už máš vypracován podrobný plán, jak odhalenou nevěru řešit, jestliže nic takového nemáš a není zatím ani vhodná situace pro nějaké razantní kroky, nechtěla bych vědět na Tvém místě raději nic :jojo:

rudolf napsal(a):

Plavat a do posilovny s kolegyni - to je přeci hloupost. Je nevěrný znovu - ví, že mu to zase třeba projde. Jinak je hlupák, že si posílají SMS. No nic. Co manžel dělá, že je přes týden mimo a má kolegyni- ta je také z domova přes týden mimo?

Nevim fakt co se deje, nemaluju zadny katastroficky scenare... ale kdyz uz by mel teoreticky nejakou pritelkyni, tak je to provtridni krava, ze mu posila sms v nedeli, kdyz je zarucene doma s manzelkou. Ta musi byt hodne blba a chot je pitomec (pardon a za ta slova) protoze ji to dovoli.

Inteligentni chlap je diskretni maximalne.

Kiara napsal(a):

vendy, jak jsi pouze podle jména na displeji mobilu poznala, že k němu máš přiřadit zrovna manželovu kolegyni z práce :co: ?!?

Jsem Ti dobrou radou - pokud nejsi skálopevně odhodlána nechat se v případě manželovy prokázané nevěry rozvést, nepátrej a nevyzvídej, ničíš tím jenom sama sebe. I kdybys nakrásně věděla, že manžel s kolegyní z práce udržuje nějaký románek a nechtěla či nemohla ses rozvést, je Ti taková informace v podstatě k ničemu, jedině tak jako pořádný zdroj útrap :pussa:

"Vědět pravdu" je užitečné jedině v případě, že už máš vypracován podrobný plán, jak odhalenou nevěru řešit, jestliže nic takového nemáš a není zatím ani vhodná situace pro nějaké razantní kroky, nechtěla bych vědět na Tvém místě raději nic :jojo:

Je to tak.  Pokud je partner neverny, tak se neda nic delat. A patrat a patrat ...nema cenu.

vendy21 napsal(a):

laminanonte napsal(a):

ta důvěra se obnovuje těžko, zvlášť, když už jednou na nevěru došlo. A vzhledem, k tomu, že se k tobě vrátil, ne proto, že by si uvědomil svou chybu, ale protože ho jeho nová milá kopla do zadnice, je velmi pravděpodobné, že v záletech pokračuje jinde...

Na tobě je, zda chceš zůstat s ním, nebo ne a jestli jsi natolik ekonomicky silná, abys to zvládla sama..
Pokud chceš být s ním, tak si zakaž sebemenší kontrolu. Protože on se vždy na něco vymluví a budeš to ty, kdo se bude trápit pochybnostmi. Přemýšlet, nebo pátrat, co dělá manžel přes týden nemá cenu. Pouze si v hlavě vykonstruováváš katastrofické scénáře, které s realitou budou mít pramálo společného a kterými ubližuješ, jen sama sobě.

Práci mám slušnou, ale taky mám dvě dítka na vysoké škole...takže sama bych to než dostudují ekonomicky zvládala velice těžko...
Ale nevím ani, jak zvládnout to, tvářit se, že se nic neděje..jak si zakázat ty pochybnosti...v té hlavě se to prostě honí vždycky.
Přitom se třeba opravdu děje jen to, že s tou kolegyní manžel chodí na plavání a do posilovny...ale může tam být samozřejmě i víc...to já nevím...každopádně má nějaký důvod mi to tajit, to mě mrzí a ničí důvěru k němu..

Dôvod tajiť to môže byť ten, že ti nechce ublížiť, či už je to nevinné alebo "vinné". Pozri, ja by som dala na intuíciu, ak si necítila nejakú zmenu k horšiemu pred tou SMS, nejaký varovný signál, niečo blbé vo vzťahu - tak by som to pustila z hlavy. Pri vašom životnom štýle by si sa akurát utrápila a aj tak nič nezistila... Ak máš blbý pocit, tak zapátraj, ale maj pripravené prípadné kroky, čo by si urobila keby si si potvrdila neveru. Inak to fakt nemá zmysel...

To neni moc optimisticke.Ja bych vyckala,nepatrala ,ale oci bych mela stale otevrene.

A co tak pořádně na pána došlápnout?? Je to slaboch a nevážila bych si ho ať jsou děti na škole nebo ne. Snad by je po rozvodu podporoval i on, ne? Neříkej, že budeš žít  neustále v otázkách, jestli zrovna má pán vztah nebo nemá??? Buď trochu hrdá.

Dnes večer se manžel vrátí z Brna a nějak vůbec nevím, jak se chovat...v neděli odjel takřka bez rozloučení, v týdnu jen poslal sms...vracet se k tomu určitě nebude, spíš bude uražený, že jsem si dovolila mu nedůvěřovat...už v neděli mě nazýval stíhačkou, přitom já chtěla jen vysvětlení, ale on vždycky začně trucovat jako malý kluk, řvát a práskat věcma...
Nevím, jestli má smysl se k tomu vracet...asi ne...jak tady píšete, stejně s tím nic nenadělám, ale tvářit se, že se nic neděje  je sakra těžký...ale na nějaký vyhrocení situace nebo dokonce případný rozvod samozřejmě nejsem připravená...a co se týká dětí, jejich podporování...asi by se hodně mstil (bydlíme v domě mých rodičů, odejít by musel on)...nechci zatěžovat děcka tahaním po soudech a žádáním si o výživné...nějak opravdu nevím, co dál...

vendy.....přečti si tady na Babinetu.....x podobných příběhů ......a x rad

Mně to velice pomohlo.....na sobě zapracovat a poskládat si to jinak v hlavě.....a změnit se

Držím palce

Ale tak se brzy zničíš.Nenech si kazit život. Že se chová, jak popisuješ znamená, že nemá čisté svědomí. Prostě ho postav před rozhodnutí a neuhýbej mu kvůli dětem. To je jen pro Tebe taková berlička, že děti nechceš tahat před soud. Ony by tam hlavně ani nemusely- jsou velké jak jsi psala a na VŠ. Na děti se nevymlouvej. Nebudeš žít s manželem, který má vztah jinde- to si uvědom.

rudolf napsal(a):

Ale tak se brzy zničíš.Nenech si kazit život. Že se chová, jak popisuješ znamená, že nemá čisté svědomí. Prostě ho postav před rozhodnutí a neuhýbej mu kvůli dětem. To je jen pro Tebe taková berlička, že děti nechceš tahat před soud. Ony by tam hlavně ani nemusely- jsou velké jak jsi psala a na VŠ. Na děti se nevymlouvej. Nebudeš žít s manželem, který má vztah jinde- to si uvědom.

Žít s manželem, který má vztah jinde fakt nechci...stačilo mi to jednou..
Jinak děti jsou plnoleté, takže o výživné by si musely žádat samy...a s tím minimem, co by mu z jeho platu vyměřili (je OSVČ, vykazuje jen malé příjmy) bysme to opravdu neutáhli...tam by byl velký problém...

To celkem chápu, ale pořád to jsou jeho děti. Pokud by na ně nedával nic, tak by asi musely na brigádu- já vím, že to není ono- ale žít s nevěrným manželem_ Uvidíš s jakou dneska přijede. Držím palce.

rudolf napsal(a):

Ale tak se brzy zničíš.Nenech si kazit život. Že se chová, jak popisuješ znamená, že nemá čisté svědomí. Prostě ho postav před rozhodnutí a neuhýbej mu kvůli dětem. To je jen pro Tebe taková berlička, že děti nechceš tahat před soud. Ony by tam hlavně ani nemusely- jsou velké jak jsi psala a na VŠ. Na děti se nevymlouvej. Nebudeš žít s manželem, který má vztah jinde- to si uvědom.

Toto by som si zasa netrúfla tvrdiť... Keby ťa niekto neprávom obvinil z nevery, ako by si sa správal ty? Ako je známe, Vernosť sa nedá dokázať (to sa dá len nevera), a nie každého baví vysvetľovať, ako sa veci majú...
Čím nechcem povedať, že tá nevera tam nemôže byť, len sa to nedá usúdiť z jeho správania. Netuším, čo bolo v SMS-ke, ale ja si esemeskujem aj s kamošmi, s kamoškiným mužom (máme obaja radi fantasy a sci-fi, na rozdiel od nej,  a občas spolu ideme na film), a so známymi. je fakt, že zatĺkať nemusela nemal, ale... Nevidím to jednoznačne.

vendy21 napsal(a):

Dnes večer se manžel vrátí z Brna a nějak vůbec nevím, jak se chovat...v neděli odjel takřka bez rozloučení, v týdnu jen poslal sms...vracet se k tomu určitě nebude, spíš bude uražený, že jsem si dovolila mu nedůvěřovat...už v neděli mě nazýval stíhačkou, přitom já chtěla jen vysvětlení, ale on vždycky začně trucovat jako malý kluk, řvát a práskat věcma...
Nevím, jestli má smysl se k tomu vracet...asi ne...jak tady píšete, stejně s tím nic nenadělám, ale tvářit se, že se nic neděje  je sakra těžký...ale na nějaký vyhrocení situace nebo dokonce případný rozvod samozřejmě nejsem připravená...a co se týká dětí, jejich podporování...asi by se hodně mstil (bydlíme v domě mých rodičů, odejít by musel on)...nechci zatěžovat děcka tahaním po soudech a žádáním si o výživné...nějak opravdu nevím, co dál...

vendy21: pokud se - celkem oprávněně - ohlížíš na blaho studujících dětí, tak Ti stejně nezbývá nic jiného, než počkat až obě dostudují a celou situaci začít řešit až po jejich promoci :jojo:

Nikdy jsem neměla partnera, který mi zahýbal, teda nevěděla jsem o tom, ale měla jsem a mám jiné problémy.
jak by ses zachovala, kdyby stejná věc byla v situaci, že nemáš práci nebo za minimum a byt je napůl nebo manželův?
Přitom je jasné, že asi někoho má.
ty vlastně máš dokonalé zázemí a rodiče ti pomohou a ještě se za tebe postaví.
taky ale opačně,stavěla bych na tom, jak se chová doma a snažila bych se o tom nezmiňovat,spíše společně strávit volno,tak jako v jiných příspěvcím , jak jsem psala, začla bych chodit cvičit s ním o víkendu alespoň jednou a změnila něco, nevím, vlasy, oblečení a když to nepůjde, tak to nepůjde nebo budeš překvapená, na rovinu,když bude chtít si užít a je daleko, tak tomu nezabráníš,ale můžeš stoupnout na ceně a třeba se uklidní.
měla jsem sama vždycky ideály,jaká budu, jak budu žít a jaké budu mít děti a dnes ve 38 letech řeším bydlení,mám nemocné dítě,nemám na sebe čas a druhé dítě se mnou bojuje,jsem nešťastná,bodužel z mého pohledu "občasná nevěra" a doma klid,peníze,děti ok,tak to  je maličkost,ber to ale s rezervou,prostě můžeš spadnout na dno i jinak.
PS: Tobě se nikdy nelíbil žádný chlap? ne , že bys zahýbala, jen jestli tě to třeba trochu nebralo?

Moc děkuji za vaše názory...
V pátek večer manžel přijel a dělal, jako by se minulý víkend nic nestalo...jak jsem předpokládala, žádný vracení se k tomu, co se stalo..já se k tomu také nevracela, vím, že by to stejně skončilo hádkou a trucováním z jeho strany...a jak tady píšete, pokud někoho bude chtít mít, já s tím stejně nic nenadělám...
Nevím, co bude dál, někdy přemýšlím, jestli by mi nebylo lépe samotné...nebýt studujících dětí samozřejmě, jak jsem už psala, ty finance by chyběly...ale prostě po tom co se stalo před dvěma lety, myslím ta jeho nevěra a to, že chtěl ode mě odejít a neodešel jen proto, že ho jeho milenka vyhodila...prostě od té doby to nějak skřípe...on byl vždycky takový chladný, žádné něžnosti, obejnutí, pohlazení..to jsem vůbec neznala..autoritativní, vždy chtěl, aby bylo po jeho, aby se dělalo, co chce on, v televizi dívalo, na co chce on...dovolené, výlety plánovaly podle něho...o víkendu jsem musela vždy nejdřív nachystat snídani, aby nemusel čekat a pak se jít teprve do koupelny umýt a učesat...dřív jsem si to ani nějak neuvědomovala, nerada se hádám, raději se přizpůsobím...ale teď mě to nějak štve čím dál víc...možná je to tím, že přes týden jsem sama, dělám si vše podle sebe...a o víkendu jen vařím (manžel chce navařit i jídlo sebou do Brna, aby zbytečně neutrácel), peru, to musím stihnout dopoledne...odpoledne vždy někam jedeme (kam chce manžel), protože přijel, aby si odpočinul, ne aby doma celý víkend makal, jak říká...takže je to pro mě jeden velký shon, uklid nechávám přes týden, když jsem sama...
Jinak co se peněz týká, manžel vydělá cca 34 tisíc...na domácnost, bydlení, děti mi dá 13 tisíc...za zbytek si platí podnájem v Brně (4tisíce) a platí jídlo přes týden, financuje své zájmy,  spoří...
Já vydělám cca 14 tisíc, děti mě stojí kolem 13 tisíc, obě studují na vysoké (koleje, dojíždění, jídlo, oblečení a vše ostatní), za zbytek musím zaplatit bydlení, energie, jídlo, telefon, benzín, oblečení, drogerii, výlety s manželem, prostě vše...takže neušetřím skoro nic...pokud by došlo k rozvodu, tak nevyjdu už vůbec..nevím, kolik by manželovi vyměřili výživné, ale vím, že by nezaplatil ani korunu děckám navíc...vůbec nevím, kolik by z jeho platu výživné dělalo..takže moc na výběr nemám...

Manželovi zbývá na jeho potřeby 21 tisíc? A to mu ještě vaříš, aby neutrácel? :co:
Nu, ten na sobě opravdu nešetří. :dumbom: Chtěla bych od něj při takovém platu určitě větší měsíční příspěvek na děti a domácnost.

Myslím, že tohle vše jsi tady už psala před dvěma lety, ale pod jiným nickem. Pamatuji si to.

manžel vydělá cca 34 tisíc...na domácnost, bydlení, děti mi dá 13 tisíc
Zák. o rodině
91 (1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost.
§91 (2) Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná.

Eva. napsal(a):

Manželovi zbývá na jeho potřeby 21 tisíc? A to mu ještě vaříš, aby neutrácel? :co:
Nu, ten na sobě opravdu nešetří. :dumbom: Chtěla bych od něj při takovém platu určitě větší měsíční příspěvek na děti a domácnost.

Myslím, že tohle vše jsi tady už psala před dvěma lety, ale pod jiným nickem. Pamatuji si to.

Ne, majkafo - příběh se stejnými indiciemi dvou hlavních aktérů se tady řešil poměrně nedávno ;)

vendy21, já Tě nechci a nebudu podrobovat výslechu, zda jsi opravdu totožná s jiným nickem, který tady v létě vypisoval své trápení s manželem a budu vycházet jen z toho, co jsi sem tentokrát napsala.

Rozhodně podle mě není v pořádku, když Ti manžel předá na domácnost a děti jen 13.000,- Kč, zaplatí si podnájem v Brně a celých 17.000,- Kč mu zbyde jako královské kapesné, načež Ty ze svého platu zaplatíš všechno ostatní a nezůstane Ti téměř nic (záměrně nehovořím o těch 13t, které od manžela dostaneš, protože tyto peníze téměř okamžitě spotřebují děti). Jestli tyto peníze, které mu zbydou, neinvestuje pro blaho rodiny, logicky si je před Tebou ulejvá.

Napadlo mě, kolik Ti asi bude přispívat měsíčně ve chvíli, kdy vaše děti dostudují - velmi pravděpodobná možnost je, že od něj budeš dostávat buď pouze symbolickou částku, nebo v ten moment sám požádá o rozvod :jojo:

Kiara napsal(a):

vendy21, já Tě nechci a nebudu podrobovat výslechu, zda jsi opravdu totožná s jiným nickem, který tady v létě vypisoval své trápení s manželem a budu vycházet jen z toho, co jsi sem tentokrát napsala.

Rozhodně podle mě není v pořádku, když Ti manžel předá na domácnost a děti jen 13.000,- Kč, zaplatí si podnájem v Brně a celých 17.000,- Kč mu zbyde jako královské kapesné, načež Ty ze svého platu zaplatíš všechno ostatní a nezůstane Ti téměř nic (záměrně nehovořím o těch 13t, které od manžela dostaneš, protože tyto peníze téměř okamžitě spotřebují děti). Jestli tyto peníze, které mu zbydou, neinvestuje pro blaho rodiny, logicky si je před Tebou ulejvá.

Napadlo mě, kolik Ti asi bude přispívat měsíčně ve chvíli, kdy vaše děti dostudují - velmi pravděpodobná možnost je, že od něj budeš dostávat buď pouze symbolickou částku, nebo v ten moment sám požádá o rozvod :jojo:

Já vím, že to, co mi manžel dává, není moc...ale co mám dělat, když nechce dát víc? Argumentuje tím, že zaplatí podnájem a zbyde mu 17 tisíc...ale z toho ještě zaplatí zdravotní a soc. pojištění - 5 tisíc, pak úrazové připojištění 1 tisíc..něco ho stojí jídlo přes týden a dojíždění domů, pak si platí pernamentu na fitko...pak že si musí šetřit, protože je OSVČ a nikdo mu nezaplatí dovolenou, nemocenskou...
Ale jak mi řekl, těch 34 tisíc, co vydělá, opravdu vykazuje v daňovém přiznání...
Nemáte někdo zkušenost, kolik by tak mohl vyměřit soud z jeho platu jako výživné na dva vysokoškoláky?

ale co mám dělat, když nechce dát víc?
Včera jsem ti citovala zákon - tam radu máš.

BLBÉ JE TO, ŽE V JEHO OČÍCH VLASTNĚ ZAJISTIL RODINU A CO CHCEŠ VÍCE?
nEUMÍM SI PŘEDSTAVIT, ŽE BYCH JEDNOU DOKÁZALA NA DĚTI INVESTOVAT 13 TISÍC NA VŚ A TO NE, ŽE BYCH NECHTĚLA, TO CHCI,JEN JESTLI NĚKDY NA TO BUDU MÍT.
bÝT TEBOU, TAK ZKUSÍM HLEDAT JINOU PRÁCI NEBO NĚCO NAVÍC A KDYŽ NECHCE MANŽEL SPOLUPRACOVAT, TAK BYCH SI VÍKENDU NAŠLA PROGRAM,ŘEKLA MU, ŽE MI CHYBÍ PENÍZE A VYDĚLÁVÁM NAVÍC  NEBO PŘES CITY,JÁ NEVÍM.
MANŽEL MOC DOBŘE VÍ, ŽE BYDLÍTE S TVÝMI RODIČI A KDYBY NĚCO, TAK POMOHOU,URČITĚ MÁTE NÁKLADY S BYDLENÍM MENŠÍ NEŽ KDYBYSTE BYDLELI SAMI.
HLAVNĚ BYCH SE NEPONIŽOVALA,ALE ZASE NĚJAKOU FORMU ZVOLIT MUSÍŠ.
JDI CVIČIT,ZAPRACUJ NA SOBĚ,NABARVI SI VLASY A ALESPOŇ SE BUDEŠ CÍTIT LÉPE, KDYŽ UŽ NIC.
ps: mILENKA TAKY NĚCO STOJÍ...

vypni si caps lock

PPavlaa napsal(a):

vypni si caps lock

:jojo:

vera napsal(a):

vendy.....přečti si tady na Babinetu.....x podobných příběhů ......a x rad
Mně to velice pomohlo.....na sobě zapracovat a poskládat si to jinak v hlavě.....a změnit se
Držím palce

Vera, souhlasím s tebou, že je třeba zapracovat na sobě ... změnit se.

Ale fakt mi to vrtá hlavou, proč to vždycky musí být ta ženská, která

a) 30 minut nemluví na manžela, když přijde z práce, aby si odpočinul...
b) hlásí svému ženatému milenci, kdy a kde je, protože je žárlivý...
c) akceptuje manželovou nevěru a naučí se s ní žít ...

a příkladů by bylo , celá abeceda :) 

Ačkoli to chápu (mění se ta strana, které něco nevyhovuje) , cítím v tom trošku nerovnováhu...

vendy 21- Tobě není pomoci - podle toho, co jsi napsalao manželovi.

Jessika napsal(a):

Vera, souhlasím s tebou, že je třeba zapracovat na sobě ... změnit se.

Ale fakt mi to vrtá hlavou, proč to vždycky musí být ta ženská, která

a) 30 minut nemluví na manžela, když přijde z práce, aby si odpočinul...
b) hlásí svému ženatému milenci, kdy a kde je, protože je žárlivý...
c) akceptuje manželovou nevěru a naučí se s ní žít ...

a příkladů by bylo , celá abeceda :) 

Ačkoli to chápu (mění se ta strana, které něco nevyhovuje) , cítím v tom trošku nerovnováhu...

Proč v tom vidíš, že musí? Copak ty něco musíš? :co: Proč?

Nic nemusí, pokud nechce zachraňovat manželství, spíš by měl ale se snažit manžel, jenže ....
Buď necítí problém, nebo je mu to jedno.
Ale má děti, tak přesto nemůže myslet jen na sebe,to je jasné...

Ale má děti, tak přesto nemůže myslet jen na sebe,to je jasné...
Zajímavý... přesně tohle zazlíváš svému příteli...

Ale to je podle mě jiné,i přítel platí alimenty a může nechat ženě 3/4 bytu,to je něco jiného.
A diskutujeme o tom jinde.
jen, že ona má o děti postarané a manžel by platil podle mě v alimentech méně, tak do 8000 max,myslím si to.

Ale to je podle mě jiné
Ne... to je na puntík to samý...
Klíčový je "má děti... nemůže myslet jen na sebe"

jak to může být stejné, vendy má bydlení u rodičů,na tom manžel by asi nedosáhl,takže děti nejsou ohroženy,ale ona spíše,že kvůli zabezpečení dětí se vlastně s manželem trápí,protože ví, že by to bylo náročné.

nerozumím asi.

nerozumím asi
Asi ne.
Vendy, potažmo její děti, sice bydlení mají, ale o to tady nejde. Podstatný je, opakuju ještě jednou, že děti jsou (měly by bejt) na prvním místě co se postarání tejče... aneb snažit se mláďatům podupat hnízdo co nejmíň.
Takže ona "kvůli zabezpečení dětí se vlastně s manželem trápí", tvůj přítel se jim snaží zachovat domov - pořád si myslíš, že je to tak strašně jiný?

Eva. napsal(a):

Jessika napsal(a):

Vera, souhlasím s tebou, že je třeba zapracovat na sobě ... změnit se.

Ale fakt mi to vrtá hlavou, proč to vždycky musí být ta ženská, která

a) 30 minut nemluví na manžela, když přijde z práce, aby si odpočinul...
b) hlásí svému ženatému milenci, kdy a kde je, protože je žárlivý...
c) akceptuje manželovou nevěru a naučí se s ní žít ...

a příkladů by bylo , celá abeceda :) 

Ačkoli to chápu (mění se ta strana, které něco nevyhovuje) , cítím v tom trošku nerovnováhu...

Proč v tom vidíš, že musí? Copak ty něco musíš? :co: Proč?

zapracovat na sobě.....kvůli sobě.....abych já neměla problém....abych já byla v pohodě....přeskládat v hlavě
myslela jsem to jinak......že mě to nebude trápit.....že se to pro mne stane podružný problém....a že mě to posune dál
ne, že se se PODŘÍDÍM

vendy21 napsal(a):

Eva. napsal(a):

Pán se vrátil tenkrát zpět ne proto, že by chtěl, ale proto, že ho milenka nechtěla.
To by pro mě nebyl dostatečný důvod, proč s ním zůstávat, jestli z něj už necítím, že by mě miloval.
Možná na chvíli, než se děti osamostatní.
Třeba pán má novou milenku.
Ale to všechno jsou jenom domněnky. My můžeme napsat, co bychom dělaly my, ale autorka vlákna se stejně musí rozhodnout podle sebe, co dál.
Mně osobně vadí, když zjistím, že mi partner lže. To už pak nejspíš nebude partner.

Ano, všechno jsou jen domněnky..mě nejvíc vadí, že mi lže...že nevím, na čem jsem...může to být nevinný a může se opakovat další nevěra...přitom jsem mu říkala, že znovu už bych odpustit nedokázala, že by to pro mě byl konec.

Kdyby to bylo nevinný,nelhal by ti. Tím spíš,když chce mezi váma obnovit důvěru.
V momentě,kdy mi BM lhal i ve zdánlivých banalitách, věděla jsem, že nejde o banality. Jakmile chlap lže,není to jen tak. Moje zkušenost.

Jo a ztracená důvěra se obnovuje těžko a pokud se to jakžtakž podaří a ten, co zklamal, tu důvěru znovu nabourá,něco za tím je. A já už bych nevěřila, protože je to pořád dokola. Podruhé už bych ani neměla chuť důvěru znovu obnovovat. Nevěřila bych a podle toho bych se zachovala.

Je to tak jak píše vera. Zapracovat na SOBĚ. Věnovat energii tomu, abych se cítila dobře, byla v pohodě a hlavně měla svůj život ve svých rukách. Nenechat se ovlivňovat tím, jak se zrovna manžel tváří a jestli mu náhodou nepípnul mobil.

Hele, já jsem přesvědčená o tom, že ve vztahu - ať už manželským, mileneckým, chození - to má být chlap, který se snaží ženu získat, plnit jí přání, strachovat se, aby mu někam neodešla....

vera napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jessika napsal(a):

Vera, souhlasím s tebou, že je třeba zapracovat na sobě ... změnit se.

Ale fakt mi to vrtá hlavou, proč to vždycky musí být ta ženská, která

a) 30 minut nemluví na manžela, když přijde z práce, aby si odpočinul...
b) hlásí svému ženatému milenci, kdy a kde je, protože je žárlivý...
c) akceptuje manželovou nevěru a naučí se s ní žít ...

a příkladů by bylo , celá abeceda :) 

Ačkoli to chápu (mění se ta strana, které něco nevyhovuje) , cítím v tom trošku nerovnováhu...

Proč v tom vidíš, že musí? Copak ty něco musíš? :co: Proč?

zapracovat na sobě.....kvůli sobě.....abych já neměla problém....abych já byla v pohodě....přeskládat v hlavě
myslela jsem to jinak......že mě to nebude trápit.....že se to pro mne stane podružný problém....a že mě to posune dál
ne, že se se PODŘÍDÍM

Pardon. Ale já nevidím na tom, že si přeskládám v hlavě , že mi určitá věc nevadí (abych neměla problém), nic jiného, než PODŘÍZENÍ SE. Byť by se jednalo o podřízení se situaci.

Jessiko, já v tom nevidím podřízení se, ale to, že prostě přestanu dělat něco co nemá symsl, co mě vyčerpává a nikam nevede a začnu žít jinak. Něco jako: hele stačilo, jdu dál...

Jessika napsal(a):

vera napsal(a):

Eva. napsal(a):

Proč v tom vidíš, že musí? Copak ty něco musíš? :co: Proč?

zapracovat na sobě.....kvůli sobě.....abych já neměla problém....abych já byla v pohodě....přeskládat v hlavě
myslela jsem to jinak......že mě to nebude trápit.....že se to pro mne stane podružný problém....a že mě to posune dál
ne, že se se PODŘÍDÍM

Pardon. Ale já nevidím na tom, že si přeskládám v hlavě , že mi určitá věc nevadí (abych neměla problém), nic jiného, než PODŘÍZENÍ SE. Byť by se jednalo o podřízení se situaci.

No a? To tvoje ego praskne, ak sa musí v niečom podriadiť (podľa TEBA), aby bol človek spokojný? Podľa mňa to je úplne OK. V tomto prípade pre mňa účel (=spokojnosť, vyrovnanosť) svätí prostriedky.

Market napsal(a):

Jessiko, já v tom nevidím podřízení se, ale to, že prostě přestanu dělat něco co nemá symsl, co mě vyčerpává a nikam nevede a začnu žít jinak. Něco jako: hele stačilo, jdu dál...

Jasně. Je to JEN o pojmenování.
Ale padlo tady taky "MUSÍŠ" ?   Ano, MUSÍŠ, když CHCEŠ.
Tedy musíš se změnit, když chceš , aby ti něco přestalo vadit.
Protože chlap se nezmění, protože jemu to nevadí.

Chlap chce podvádět, podvádí , ale  vrátí se k manželce.

Manželka chce s chlapem být (a má ho doma, ale on stále podvádí), takže aby jí to přestalo vadit -  MUSÍ přizpůsobit svoje myšlení. A tak se tedy buď přizpůsobí nebo je sama.
Ale když chce udržet rodinu, nějakou dobu třeba - pro děti, tak prostě musí.

Selima napsal(a):

Jessika napsal(a):

vera napsal(a):

zapracovat na sobě.....kvůli sobě.....abych já neměla problém....abych já byla v pohodě....přeskládat v hlavě
myslela jsem to jinak......že mě to nebude trápit.....že se to pro mne stane podružný problém....a že mě to posune dál
ne, že se se PODŘÍDÍM

Pardon. Ale já nevidím na tom, že si přeskládám v hlavě , že mi určitá věc nevadí (abych neměla problém), nic jiného, než PODŘÍZENÍ SE. Byť by se jednalo o podřízení se situaci.

No a? To tvoje ego praskne, ak sa musí v niečom podriadiť (podľa TEBA), aby bol človek spokojný? Podľa mňa to je úplne OK. V tomto prípade pre mňa účel (=spokojnosť, vyrovnanosť) svätí prostriedky.

Kdysi jsi psala docela rozumné příspěvky. Co to plácáš o mém egu?
Řeším to pouze v otázce lingvistiky.

Market napsal(a):

Je to tak jak píše vera. Zapracovat na SOBĚ. Věnovat energii tomu, abych se cítila dobře, byla v pohodě a hlavně měla svůj život ve svých rukách. Nenechat se ovlivňovat tím, jak se zrovna manžel tváří a jestli mu náhodou nepípnul mobil.

Hele, já jsem přesvědčená o tom, že ve vztahu - ať už manželským, mileneckým, chození - to má být chlap, který se snaží ženu získat, plnit jí přání, strachovat se, aby mu někam neodešla....

ano....mít svůj život ve svých rukách
já to taky neměla a neuměla a byla.....závisla a jak píše Jes podřízená......smutnila a hroutila se
chlapa nezměníš......ale sebe ano
chtělo to tvrdou práci......a výsledky se dostavily
žiju v jiném poschodí.......a žádný muž mě nerozhodí.....

Jessika napsal(a):

Market napsal(a):

Jessiko, já v tom nevidím podřízení se, ale to, že prostě přestanu dělat něco co nemá symsl, co mě vyčerpává a nikam nevede a začnu žít jinak. Něco jako: hele stačilo, jdu dál...

Jasně. Je to JEN o pojmenování.
Ale padlo tady taky "MUSÍŠ" ?   Ano, MUSÍŠ, když CHCEŠ.
Tedy musíš se změnit, když chceš , aby ti něco přestalo vadit.
Protože chlap se nezmění, protože jemu to nevadí.

Chlap chce podvádět, podvádí , ale  vrátí se k manželce.

Manželka chce s chlapem být (a má ho doma, ale on stále podvádí), takže aby jí to přestalo vadit -  MUSÍ přizpůsobit svoje myšlení. A tak se tedy buď přizpůsobí nebo je sama.
Ale když chce udržet rodinu, nějakou dobu třeba - pro děti, tak prostě musí.

Já to ale neberu tak, že se přizpůsobí tomu, že jí chlap podvádí, a že se bude snažit, aby jí to nevadilo.
Myslím změnu sebe samé bez ohledu na muže. Udělat si svůj základ, být v rámci možností na něm nezávislá (citově třeba). Aby měla samu sebe a věděla, že když jí muž odejde, tak se z toho nesesype, protože stojí na vlastních nohou.
Tohle je věc, která nemůže nijak uškodit - naopak. Než věnovat energii tomu, kde ten můj muž asi zrovna teď je a co dělá, tak tu energii a úsilí dát sobě.

Market napsal(a):

Jessika napsal(a):

Market napsal(a):

Jessiko, já v tom nevidím podřízení se, ale to, že prostě přestanu dělat něco co nemá symsl, co mě vyčerpává a nikam nevede a začnu žít jinak. Něco jako: hele stačilo, jdu dál...

Jasně. Je to JEN o pojmenování.
Ale padlo tady taky "MUSÍŠ" ?   Ano, MUSÍŠ, když CHCEŠ.
Tedy musíš se změnit, když chceš , aby ti něco přestalo vadit.
Protože chlap se nezmění, protože jemu to nevadí.

Chlap chce podvádět, podvádí , ale  vrátí se k manželce.

Manželka chce s chlapem být (a má ho doma, ale on stále podvádí), takže aby jí to přestalo vadit -  MUSÍ přizpůsobit svoje myšlení. A tak se tedy buď přizpůsobí nebo je sama.
Ale když chce udržet rodinu, nějakou dobu třeba - pro děti, tak prostě musí.

Já to ale neberu tak, že se přizpůsobí tomu, že jí chlap podvádí, a že se bude snažit, aby jí to nevadilo.
Myslím změnu sebe samé bez ohledu na muže. Udělat si svůj základ, být v rámci možností na něm nezávislá (citově třeba). Aby měla samu sebe a věděla, že když jí muž odejde, tak se z toho nesesype, protože stojí na vlastních nohou.
Tohle je věc, která nemůže nijak uškodit - naopak. Než věnovat energii tomu, kde ten můj muž asi zrovna teď je a co dělá, tak tu energii a úsilí dát sobě.

jo, jo....:godlike:

Chlap at si leze treba do tramtarie ,je to trouba.Milenka se mu omrzi a potom bude chtit zpatky k manzelce.Jsou to volecci ,myslej si ,ze jsou stred vesmiru

orela - a podváděné manželky to svým mužům dávají najevo tak (myslím to, že počítá s tím, že se vrátí ...a manželka to zkousne), že s ním spí, i když ví, že je nevěrný. Říká tomu, že  ho svedla.

jo jo Rudo

Jessika napsal(a):

Selima napsal(a):

Jessika napsal(a):

Pardon. Ale já nevidím na tom, že si přeskládám v hlavě , že mi určitá věc nevadí (abych neměla problém), nic jiného, než PODŘÍZENÍ SE. Byť by se jednalo o podřízení se situaci.

No a? To tvoje ego praskne, ak sa musí v niečom podriadiť (podľa TEBA), aby bol človek spokojný? Podľa mňa to je úplne OK. V tomto prípade pre mňa účel (=spokojnosť, vyrovnanosť) svätí prostriedky.

Kdysi jsi psala docela rozumné příspěvky. Co to plácáš o mém egu?
Řeším to pouze v otázce lingvistiky.

No tak to sa MUSÍŠ podriadiť prakticky vždy, ak niečo CHCEŠ (alebo naopak NECHCEŠ): ak nechceš zomrieť, musíš začať dýchať, vstať a ísť si zaobstarať jedlo, postarať sa o vodu, strechu nad hlavou... No a obdobne to funguje s niekým - ak chceš byť  týmto chlapom, tak musíš XY, ale inak ťa nikto nemôže donútiť, len ty sama... (Takisto ako ty nemôžeš donútiť jeho...). Nemusíš byť s nikým - potom musíš len máločo - alebo môžeš byť s niekým iným, s kým zasa budeš musieť niečo iné. Život je séria podriaďovaní sa, podľa mňa - len sú niektoré priame a iné nepriame.

Ide o to nájsť čo najmenej násilné riešenie... to, čo mi najviac vyhovuje a najmenej vnímam ako bolestné "podriaďovanie sa".

Selima napsal(a):

Jessika napsal(a):

Selima napsal(a):

No a? To tvoje ego praskne, ak sa musí v niečom podriadiť (podľa TEBA), aby bol človek spokojný? Podľa mňa to je úplne OK. V tomto prípade pre mňa účel (=spokojnosť, vyrovnanosť) svätí prostriedky.

Kdysi jsi psala docela rozumné příspěvky. Co to plácáš o mém egu?
Řeším to pouze v otázce lingvistiky.

No tak to sa MUSÍŠ podriadiť prakticky vždy, ak niečo CHCEŠ (alebo naopak NECHCEŠ): ak nechceš zomrieť, musíš začať dýchať, vstať a ísť si zaobstarať jedlo, postarať sa o vodu, strechu nad hlavou... No a obdobne to funguje s niekým - ak chceš byť  týmto chlapom, tak musíš XY, ale inak ťa nikto nemôže donútiť, len ty sama... (Takisto ako ty nemôžeš donútiť jeho...). Nemusíš byť s nikým - potom musíš len máločo - alebo môžeš byť s niekým iným, s kým zasa budeš musieť niečo iné. Život je séria podriaďovaní sa, podľa mňa - len sú niektoré priame a iné nepriame.

můžeme to nazvat prostě volbou.......protože pokud nám nikdo nedrží pistoli u hlavy, je to vždycky naše volba. Většinou máme vždy na výběr a volíme si sami pro nás to nejvhodnější řešení. Takže pak není proč skuhrat nad následky.