Často čtu, a i tady na babinetu, že někdo je duchovně zaměřený a pak z něj jdou slova, že by se jeden nestačil divit.
Tak jsem tak o tom přemýšlela a došla jsem k zajímavému závěru:

NÁZOR - duchovní lidé mají být v pohodě, nad věcí, v míru, lásce, klidu... To je iluze jako hrom. Ano, když se někdo dá na duchovno, většinou si myslí, že teď začne být v pohodě, plný lásky... a když se takovým stane, bude už osvícený. Velký kulový. Pokud jsem ve své podstatě zašteřivá, závistivá, tak mírumilovnou a přejícnou se přes noc nestanu, ledaže začnu své "špatné" vlastnosti potlačovat. V tom případě se ale nestanu duchovním mistrem, nýbrž pokrytcem a místo toho, abych se k duchovnu přibližovala, se mu naopak vzdaluji. Protože když se chci stát "lepší", tak zároveň nepřijímám sama sebe. Potlačováním naší nechtěné stránky tato stránka naopak sílí. Takže pokud někdo o duchovnu jen mluví, snaží se žít jako osvícený, ale potlačuje sám sebe, není to duchovní člověk. Jen se potom diví, až ty všechny jeho potlačované stránky jednou vybuchnou a to pak tady ostatní na diskuzích kulí oči :D


Jak se tedy stát duchovní člověk? Jediná cesta je jít obráceně. Přijmout sebe sama, všechny své špatné vlastnosti. Nebát se je projevit. Stát se plně tím, kým jsme, plně projevit sama sebe. To je osvícení. Pokud jsem si plně vědoma všech svých světlých i "temných" stránek a také je projevuji. A jakmile ty "temné" stránky vylezou na světlo, najednou přestávají mít svoji sílu a přestávají mít nad námi moc. Slovo "temné" píšu záměrně do uvozovek, protože pokud plně přijmeme sami sebe, zjišťujeme, že nic není černé ani bílé, prostě to je. Ztrácíme své masky a lidé nás mohou vidět úplně nahé - přesně takové, jaké nás Bůh stvořil.

Tuli, "dát se na duchovno", to je super výraz. To mě hodně pobavilo, díky :o)))
Bohužel takhle to chápe mnoho lidí - dát se na duchovno je pro někoho berlička, pro jiného něco jako dostat lepru, pro dalšího poza,pro jiného vstupenka do blázince, blá blá.

Duchovní podstatu máme všichni. Jen někteří už to vědí, tak sami sebe nepotlačují, ale rozvíjejí :jojo:
Učí se nepoužívat jen levou - rozum, ale i pravou - intuice a cit - hemisféru. A uvést je do rovnováhy. Být sami sebou a stále se učit.
Napsala jsi to hezky :jojo:

Pan,
v mém okruhu se tenhle výraz občas používá :)

Ještě jsem chtěla napsat: že pokud člověk ukazuje často své špatné stránky a přiznává se k ním, a ostatní ho odsuzují ve smyslu "ty jsi z duchovního a takhle se chováš", tak ten člověk pravděpodobně vyvádí své "temné" stránky na světlo a snaží se je přijmout. Ale to už je zase filozofování :D

Tuhle mi tchýně řekla: "ale ty ty akce pro děti neděláš nezištně, pro dobro ostatních, ty to děláš, aby sis splnila potřebu seberealizace, aby ses zviditelnila." A já jí na to řekla: "ano, je to tak. A je na tom něco špatného"? :)

Tuli, není :)

No a znáš to: třísku v oku bližního někteří vidí hned, ale břevno v tom svém ani náhodou :)

Opakuji: duchovní stránku má každý člověk a "dát se na duchovno" je pěkná kravina :jojo:

Já mám spoustu špatných vlastností, no a co? Jsou moje. Mám je ráda stejně jako ty správné, protože hranice mezi nimi neexistuje, pokud to všechno přijmeš tak, jak to leží a běží. Uvolněnou energii pak můžeš použít na svůj růst a nemusíš s ní plýtvat na zakrytí a schování něčeho, o čem si myslíš, že je na tobě špatné.
To je většinou stejně jen blud, který stvoří tvoje hlava.
Pak žijeme ve své hlavě a zapomínáme na srdce, na to, kým vlastně jsme.

Pandorraa napsal(a):

"dát se na duchovno" je pěkná kravina :jojo:

:lol: no to teda je. Nelze být neduchovní, jak praví můj veleoblíbený Marcel. Mmch Tuli, teď čtu jeho knížku Sezení a tam je parádní popis cesty k osvícení - on se teda vrátil, žejo. Ale je to jediný popis, kterému jsem rozuměla a chápala proč a jak a co.

Pandorraa napsal(a):

Tuli, není :)

No a znáš to: třísku v oku bližního někteří vidí hned, ale břevno v tom svém ani náhodou :)

Opakuji: duchovní stránku má každý člověk a "dát se na duchovno" je pěkná kravina :jojo:

Já mám spoustu špatných vlastností, no a co? Jsou moje. Mám je ráda stejně jako ty správné, protože hranice mezi nimi neexistuje, pokud to všechno přijmeš tak, jak to leží a běží. Uvolněnou energii pak můžeš použít na svůj růst a nemusíš s ní plýtvat na zakrytí a schování něčeho, o čem si myslíš, že je na tobě špatné.
To je většinou stejně jen blud, který stvoří tvoje hlava.
Pak žijeme ve své hlavě a zapomínáme na srdce, na to, kým vlastně jsme.

Perfektní :supr:

Všetci sme duch materializovaný v 3D svete - len ten pomer hmoty a ducha sa od kusu líši... :D To je na tom to zaujímavé. (A to, nakoľko si to kto uvedomuje a pripomína...)

Tulipánka napsal(a):

Často čtu, a i tady na babinetu, že někdo je duchovně zaměřený a pak z něj jdou slova, že by se jeden nestačil divit.
Tak jsem tak o tom přemýšlela a došla jsem k zajímavému závěru:

NÁZOR - duchovní lidé mají být v pohodě, nad věcí, v míru, lásce, klidu... To je iluze jako hrom. Ano, když se někdo dá na duchovno, většinou si myslí, že teď začne být v pohodě, plný lásky... a když se takovým stane, bude už osvícený. Velký kulový. Pokud jsem ve své podstatě zašteřivá, závistivá, tak mírumilovnou a přejícnou se přes noc nestanu, ledaže začnu své "špatné" vlastnosti potlačovat. V tom případě se ale nestanu duchovním mistrem, nýbrž pokrytcem a místo toho, abych se k duchovnu přibližovala, se mu naopak vzdaluji. Protože když se chci stát "lepší", tak zároveň nepřijímám sama sebe. Potlačováním naší nechtěné stránky tato stránka naopak sílí. Takže pokud někdo o duchovnu jen mluví, snaží se žít jako osvícený, ale potlačuje sám sebe, není to duchovní člověk. Jen se potom diví, až ty všechny jeho potlačované stránky jednou vybuchnou a to pak tady ostatní na diskuzích kulí oči :D


Jak se tedy stát duchovní člověk? Jediná cesta je jít obráceně. Přijmout sebe sama, všechny své špatné vlastnosti. Nebát se je projevit. Stát se plně tím, kým jsme, plně projevit sama sebe. To je osvícení. Pokud jsem si plně vědoma všech svých světlých i "temných" stránek a také je projevuji. A jakmile ty "temné" stránky vylezou na světlo, najednou přestávají mít svoji sílu a přestávají mít nad námi moc. Slovo "temné" píšu záměrně do uvozovek, protože pokud plně přijmeme sami sebe, zjišťujeme, že nic není černé ani bílé, prostě to je. Ztrácíme své masky a lidé nás mohou vidět úplně nahé - přesně takové, jaké nás Bůh stvořil.

Začala by som tým byť úprimný/á - ám/sama k sebe i k druhým.

Selima napsal(a):

Všetci sme duch materializovaný v 3D svete - len ten pomer hmoty a ducha sa od kusu líši... :D To je na tom to zaujímavé. (A to, nakoľko si to kto uvedomuje a pripomína...)

:lol::lol::supr: to je rozkošné, Seli!

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Všetci sme duch materializovaný v 3D svete - len ten pomer hmoty a ducha sa od kusu líši... :D To je na tom to zaujímavé. (A to, nakoľko si to kto uvedomuje a pripomína...)

:lol::lol::supr: to je rozkošné, Seli!

A výstižné :jojo:
Naštěstí ten poměr je možné běhen života měnit ;);)

Zajímavá diskuze :-) Myslíte, že to teda nejde? Zároveň se snažit jak o přijetí sebe sama, tak o zlepšení? Já třeba takto (zatím) vnímám takové ty věci jako "osobní růst", "sebepoznání", apod., i když je fakt, že zatím nemám pocit, že by se mi v tomto směru zrovna dařilo...

Lunaria napsal(a):

Zajímavá diskuze :-) Myslíte, že to teda nejde? Zároveň se snažit jak o přijetí sebe sama, tak o zlepšení? ...

Podstata člověka je dokonalá ... třeba jako křišťálově čistá voda - i když je na své pouti k moři zkalená různými nečistotami, je to pořád ta samá křišťálově čistá voda, jakou byla u pramene ... stačí ji jen zbavit těch nánosů a nečistot ... a tak i člověk se snaží zbavit svých "nánosů a nečistot", aby se dostal ke své dokonalé podstatě ... tzn. že se "přijetí sebe sama" ani "snaha o zlepšení" vzájemně nijak nevylučují.

Lunaria napsal(a):

Zajímavá diskuze :-) Myslíte, že to teda nejde? Zároveň se snažit jak o přijetí sebe sama, tak o zlepšení?

Ale vždyť je to skoro totéž.........když se budeš rvát sama se sebou, copak to bude za zlepšení? Na vodě to bude....při první příležitosti se ti to zřítí. A té energie, co potřebuješ na taková zlepšení, abys je udržela proti proudu vlastní duše!

Podle mě jde o to, jak tu snahu o zlepšení chápeme. Pokud mi třeba vadí, že jsem hašteřivá a mým cílem je zlepšení sebe sama, tedy abych přestala být hašteřivá, tak právě tohle nefunguje.

Tulipánka napsal(a):

Podle mě jde o to, jak tu snahu o zlepšení chápeme. Pokud mi třeba vadí, že jsem hašteřivá a mým cílem je zlepšení sebe sama, tedy abych přestala být hašteřivá, tak právě tohle nefunguje.

Nejde o to zbavit se určité vlastnosti. Podívej, když budeš hašteřivá, máš dvě možnosti - buď se budeš stále emotivně dohadovat s kdekým o cokoliv a nebo se zamyslíš - procítíš si - to, proč to děláš.
Najdeš "hnací motor" a podle toho svou "hašteřivost" kultivuješ - začneš rozlišovat, kdy má a kdy nemá pro tebe význam se "hašteřit", naučíš se argumentovat, poslouchat i toho druhého nejen sama sebe a taky někdy nad věcí prostě jen mávnout rukou, protože "utlouct druhého svou hašteřivostí" pro tebe přestane mít význam. Celkově zkultivuješ sama sebe, staneš se vnímavější k druhým, ale i k vlastním potřebám :jojo: Rozumní lidé tě přestanou vnímat jako hašteřivou důru a budou s tebou docela rádi polemizovat. Budou respektovat tvůj názor, protože i ty respektuješ ten jejich, a ten svůj se naučíš kultivovaně prosazovat. To ti zvýší sebevědomí.
Nu a na začátku toho procesu je jen "obyčejná tfuj" hašteřivost, která je stále tvou součástí, ale v už jiné podobě :jojo:

Takže dodám: to, že přijmeš svou hašteřivost, to je jen polovina práce. Ta druhá spočívá v tom ji transformovat.
Využít ji k něčemu jinému - třeba ve schopnost prosadit své názory, aniž bys druhé urážela, popouzela a nebo sama sebe zesměšňovala.

Pandorraa napsal(a):

... Takže dodám: to, že přijmeš svou hašteřivost, to je jen polovina práce. Ta druhá spočívá v tom ji transformovat ...

Abys ji skutečně dokázala přijmout, tak musíš pochopit, proč jsi vlastně hašteřivá ... tím ale pochopíš i to, proč jsou hašteřiví ostatní lidé a tak se svou vlastní hašteřivostí přijmeš i tu jejich ... Protože už víš jak se cítí, když chtějí za každou cenu prosadit svůj vlastní názor ... V podstatě se dá říct, že transformuješ tím, že přijímáš, resp. jedno bez druhého nejde ... :)

Ano, objevíš podstatu nejen svého, ale i jakéhosi "univerzálního hnacího motoru".... většinou je jím strach...

Pandorraa napsal(a):

Ano, objevíš podstatu nejen svého, ale i jakéhosi "univerzálního hnacího motoru".... většinou je jím strach...

Ano, ale já to mám povětšinou tak, že když tu svoji vlastnost přijmu, tak postupně mizí z mého pole vnímání. Už se mi nedějou situace, ve kterých se objevuje hašteření. Takže já s tou vlastností už pak nemusím pracovat. Často pod tím najdu něco pozitivního, ale to přijde samo. Tak to mám já :)

Pandorraa napsal(a):

Ano, objevíš podstatu nejen svého, ale i jakéhosi "univerzálního hnacího motoru".... většinou je jím strach...

Souhlas, strach je hlavním motorem (energií) snad všech negativních vzorců chování. Láska naopak léčí tyhle věci :)

Myslím, že duchovní člověk je každý kdo hledá...cestu, porozumění, smysl...prostě člověk, co si klade otázky a opravdu se zajímá o odpovědi. Je kritický (k sobě i druhým) a váží slova. Je jednoduché být si skálopevně jistý svou pravdou a uzavřít se v ní...takoví lidé už nerostou.
Občas je těžké se tím i řídit, taky mívám momenty, kdy se přichytím že si jsem něčím jistá a ono to vůbec nemusí být správné:))

Tulipánka napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ano, objevíš podstatu nejen svého, ale i jakéhosi "univerzálního hnacího motoru".... většinou je jím strach...

Ano, ale já to mám povětšinou tak, že když tu svoji vlastnost přijmu, tak postupně mizí z mého pole vnímání. Už se mi nedějou situace, ve kterých se objevuje hašteření. Takže já s tou vlastností už pak nemusím pracovat. :)Často pod tím najdu něco pozitivního, ale to přijde samo:). Tak to mám já :)

Věř, že tohle samo nepřijde :D To je důsledek tvé práce, kterou si ani neuvědomuješ.
Pracovat s nějakým svým stínem přece vůbec neznamená nějakou usilovnou činnost - například denodenní RUŠení ap - ale spíš vědomé vnímání sama sebe a věcí kolem sebe.

Deneb napsal(a):

Myslím, že duchovní člověk je každý kdo hledá...cestu, porozumění, smysl...prostě člověk, co si klade otázky a opravdu se zajímá o odpovědi. Je kritický (k sobě i druhým) a váží slova. Je jednoduché být si skálopevně jistý svou pravdou a uzavřít se v ní...takoví lidé už nerostou.
Občas je těžké se tím i řídit, taky mívám momenty, kdy se přichytím že si jsem něčím jistá a ono to vůbec nemusí být správné:))

Vidím to také tak.
Nejhorší je uzavřít se ve svém světě a odmítat z něj vyjít ven...za tím jsou ta největší zranění. Lidé tak sami sobě blokují nejen svůj růst, ale i své vyléčení.

Mám stejný názor jako Pan. Jak někomu chybí retrospektiva, tj. podívat se za sebe a říct: ok, tak tohle jsem zvorala, příště už to udělám jinak, tak je v podstatě duševně mrtvý.

Tulipánka napsal(a):

Mám stejný názor jako Pan. Jak někomu chybí retrospektiva, tj. podívat se za sebe a říct: ok, tak tohle jsem zvorala, příště už to udělám jinak, tak je v podstatě duševně mrtvý.

jenže nejtěžší je to dodržet a opravdu se z vlastních chyb poučit....kolikrát se nachytám, že jedu jaksi v zajetém vzorci a koleje jsou pořádně vyjeté a hluboké:/

Z posledních příspěvků mi asi nejvíc vyhovuje to, co píše Pandora - že člověk musí pochopit, proč dělá to, co dělá, aby se mohl nějak zlepšit. Což je právě asi to těžké, samotné odhodlání "být lepší" má asi v zásadě kdekdo. Já třeba mám problém s přehnanou kritičností a částečně mi pomohlo, když jsem se dozvěděla, že kritičnost je často zrcadlení - kritizuju na druhých to, co se mi nelíbí na sobě. Tak už se mi někdy podaří nějakému projevu své kritičnosti předejít, ale stejně jsem jen na začátku cesty, jednak proto, že ještě musím nějak vůbec zpracovat ty věci, co se mi "zrcadlí", druhak že někdy mi nějaká kritičnost vypadne z pusy úplně automaticky (tzn. ty "zajeté koleje") a nebo proto, že někdy kritizuju něco, co u sebe fakt nepozoruju vůbec, takže půjde asi ještě o něco jiného než zrcadlení.
Jinak se mi taky líbí to, co píše Tulipánka o těch akcích pro děti - myslím, že "duchovní člověk" může být taky ten, kdo místo různého "kecání a filozofování" prostě DĚLÁ to, co považuje za dobré...zda to dělá z "altruismu" nebo "pro svůj dobrý pocit" už mi přijde jedno (samozřejmě pokud při tom "páchání dobra" nedává všem okolo najevo, jaký je klaďas).

Deneb napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Mám stejný názor jako Pan. Jak někomu chybí retrospektiva, tj. podívat se za sebe a říct: ok, tak tohle jsem zvorala, příště už to udělám jinak, tak je v podstatě duševně mrtvý.

jenže nejtěžší je to dodržet a opravdu se z vlastních chyb poučit....kolikrát se nachytám, že jedu jaksi v zajetém vzorci a koleje jsou pořádně vyjeté a hluboké:/

Není důležité, že se ti to nepodaří, je důležitá snaha :jojo:

Tulipánka napsal(a):

Deneb napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Mám stejný názor jako Pan. Jak někomu chybí retrospektiva, tj. podívat se za sebe a říct: ok, tak tohle jsem zvorala, příště už to udělám jinak, tak je v podstatě duševně mrtvý.

jenže nejtěžší je to dodržet a opravdu se z vlastních chyb poučit....kolikrát se nachytám, že jedu jaksi v zajetém vzorci a koleje jsou pořádně vyjeté a hluboké:/

Není důležité, že se ti to nepodaří, je důležitá snaha :jojo:

Přílišná snaha většinou škodí ... :cool:

Já bych to viděla tak, že záleží jednak na hloubce příslušných kolejí a druhak na použité technice :)
Ale víc než snaha se mi líbí "uvědomit si to".

Pandorraa napsal(a):

Tuli, "dát se na duchovno", to je super výraz. To mě hodně pobavilo, díky :o)))
Bohužel takhle to chápe mnoho lidí - dát se na duchovno je pro někoho berlička, pro jiného něco jako dostat lepru, pro dalšího poza,pro jiného vstupenka do blázince, blá blá.

Duchovní podstatu máme všichni. Jen někteří už to vědí, tak sami sebe nepotlačují, ale rozvíjejí :jojo:
Učí se nepoužívat jen levou - rozum, ale i pravou - intuice a cit - hemisféru. A uvést je do rovnováhy. Být sami sebou a stále se učit.
Napsala jsi to hezky :jojo:

Ešte sa mi páčilo, ako Jitka Vodňanská, ktorá každoročne strávi niekoľko mesiacov v ášrame a používa rôzne duchovné princípy pri terapii, napísala, čo jej povedala jedna známa "Jé, ty máš ale hezkého koníčka!" :lol:

http://www.youtube.com/watch?v=YiEQmU5htgg

Omlouvám se, nepročítala jsem vše. Duchovně založený člověk věří v dobro a lásku. Láska je vše - život, víra, naděje.

Co je být duchovně založený,je věc plná otázek.Obecně člověk který chce po této nelehké cestě jít,musí přijmout sebe,jako to,co je mu vlastě nejbližší...Včetně nedostatků,pozitiv prostě všeho.Pokud si ale člověk přizná,a uvědomí své nedostatky,je jen krok od toho,jak je odstranit.
Pokud si myslí že vše co dělá je ok,tak nemůže nic zlepšit,či odstranit.Dále pak musí přijmout nějaký morální kodex,a ten pokud možno dodržovat,snažit se v běžném životě být dobrým člověkem,zbytečně neubližovat,a snažit se kontrolovat celou bytost na různých urovních.Ono to není lehké,ale jde to.Je mnoho cest,ale většinou je to podobné.Jen maminky které majé děti,tím spíše malé,se musí maximálně věnovat dítěti,aby jej nijak nepoškodily pokusy v oblasti meditací a duchovna...Prostě dítě musí být v této části života to hlavní...
Žít podle kodexu,neubližovat,relaxovat,cvičit,ale hlubší věci které mohou véct k odosobnění,nechat na pozdější dobu.:)

Myslím, že materstvo je jedna z najhlbších vecí a obsahuje prakticky všetko: zázrak života, sebaobetovanie, meditácie, koncentráciu, a nesmierne veľa lásky. Akékoľvek umelé tanečky mi prídu úplne zbytočné...

wuti napsal(a):

1. Co je být duchovně založený,je věc plná otázek.Obecně člověk který chce po této nelehké cestě jít,musí přijmout sebe,jako to,co je mu vlastě nejbližší...Včetně nedostatků,pozitiv prostě všeho.Pokud si ale člověk přizná,a uvědomí své 2. nedostatky,je jen krok od toho,jak je odstranit.
Pokud si myslí že vše co dělá je ok,tak nemůže nic 3. zlepšit,či odstranit.Dále pak musí přijmout nějaký 4. morální kodex,a ten pokud možno dodržovat,snažit se v běžném životě být dobrým člověkem,zbytečně 5. neubližovat,a snažit se kontrolovat celou bytost na různých urovních.Ono to není lehké,ale jde to.Je mnoho cest,ale většinou je to podobné.Jen maminky které majé děti,tím spíše malé,se musí maximálně věnovat dítěti,aby jej nijak nepoškodily pokusy v oblasti meditací a duchovna...Prostě dítě musí být v této části života to hlavní...
Žít podle kodexu,neubližovat,relaxovat,cvičit,ale hlubší věci které mohou véct k 6. odosobnění,nechat na pozdější dobu.:)

ad 1. Nejen otázek...je to věc projekcí, ehm, takzvaného ega (což je kapitola stejně velká jako celé "duchovno" :),  vlastně není duchovna bez ega... :lol: )
ad 2. Nedostatky? Není nedostatků! Jen nechápeme sílu a perspektivu toho, co je nám vyčítáno, protože výčitka vychází ze strachu. Ale je to něčí (vlastní nebo cizí) strach, co nám vyčítá nepravost. "Ve slabosti síla" ...!
ad 3. Není co odstraňovat či zlepšovat... jsem, kdo jsem. A kdo jsi Ty/Kdo jste Vy?
ad 4. Morální kodex
a/ je fajn, protože poskytuje bezpečí komunikace (ať jde o komunikaci jakoukoli)
b/ ne-omezuje chápání skutečnosti.. nachází neznámé způsoby
c/ může být omezen danou kulturou. Je dobré vědět, jak a proč jednotlivé prvky kodexu vznikly. Kodex je bezpečí... Ne-kodex je liknavost a svévole, nebo poznání a vědění a čin.
ad 5. Co je ubližování? Hysterka je ublížená kdykoli :) a připravená osočit kohokoli z nepravostí.
Možná náááhodou se najde vratké místo v "systému"... je to ublížení, nebo nová cesta?
ad 6. Odosobnění? Jsem osobní, maximálně, a co to dá... protože v podstatě jsme stejní... bolest, strach, nenávist, vyhýbání se... vášeň, vztek, ignorace... Tak se/nás poznávám/poznáváme.
V lásce, nebo bez ní...

Poznání samo je změna

Selima napsal(a):

Myslím, že materstvo je jedna z najhlbších vecí a obsahuje prakticky všetko: zázrak života, sebaobetovanie, meditácie, koncentráciu, a nesmierne veľa lásky. Akékoľvek umelé tanečky mi prídu úplne zbytočné...

Tak.

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Selima napsal(a):

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Pravidla jsou náhodou úžasně srandovní :lol:. Taková mniška má 365 pravidel. Žádný neporušit a přece udělat, co je třeba, to chce fakt filipa :-D. Tomu říkám kreativita :dumbom:

Selima napsal(a):

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

Od prvního? Znáš je aspoň? :co:

Eva. napsal(a):

Od prvního? Znáš je aspoň? :co:

Desatero? No tak trochu... zhruba. Znáš to: realizace je o něco náročnější než paměťová schopnost

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

Od prvního? Znáš je aspoň? :co:

Když tohle napsala, tak je jasné, že zná.

Od prvního? Znáš je aspoň?
BI -  proč tahle reakce?

helena napsal(a):

Od prvního? Znáš je aspoň?
BI -  proč tahle reakce?

Vono zas se ňák musí ověřit, esli lautr nemlátim prázdnou slámu, což je místné

gymnasión napsal(a):

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

heleno, pro tohle.
Ani je nezná, ale hlavně, že si myslí...
Nemám tohle ráda. :dumbom: Tak proto.

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

Od prvního? Znáš je aspoň? :co:

Když tohle napsala, tak je jasné, že zná.

Ale jen tomu, kdo zná taky ... :vissla:

Nemůžu říct, že něco znám, pokud to stoprocentně nežiju... mno, a pak už bych o tom fakt krafat ani nemusela

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Od prvního? Znáš je aspoň? :co:

Když tohle napsala, tak je jasné, že zná.

Ale jen tomu, kdo zná taky ... :vissla:

Nu, když někdo napíše, že nemá zkušenosti a následně ještě že zná desatero tak trochu, zhruba, tak jsi Míšo dost mimo se svou poznámkou. Protože já na rozdíl od ní znám. A nejenom desatero.

Eva. napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

Když tohle napsala, tak je jasné, že zná.

Ale jen tomu, kdo zná taky ... :vissla:

Nu, když někdo napíše, že nemá zkušenosti a následně ještě že zná desatero tak trochu, zhruba, tak jsi Míšo dost mimo se svou poznámkou. Protože já na rozdíl od ní znám. A nejenom desatero.

Většina moudrých lidí si společně s přibývajícím množstvím vědomostí uvědomuje i přibývající množství toho, co ještě nevědí ... a že i to, co vědí nemusí mít skutečnou platnost ...
Naopak o vědomostech lidí, kteří jsou si svými znalostmi příliš jistí a zhusta na ně neváhají poukazovat, mohu vcelku s úspěchem pochybovat.

Míša Kulička napsal(a):

Většina moudrých lidí si společně s přibývajícím množstvím vědomostí uvědomuje i přibývající množství toho, co ještě nevědí ... a že i to, co vědí nemusí mít skutečnou platnost ...
Naopak o vědomostech lidí, kteří jsou si svými znalostmi příliš jistí a zhusta na ně neváhají poukazovat, mohu vcelku s úspěchem pochybovat.

Moheš. To je tvé. :jojo:

Ani je nezná, ale hlavně, že si myslí
No... myslet si a říkat lze cokoli o čemkoli... i o tom, co není známo... třeba o cizím životě.. a jak "zasvěceně".
Ostatně pouhá znalost desatera je platná stejně, jako umění rozdělat oheň třením dvou dřev, když je člověk nedovede používat.

helena napsal(a):

No... myslet si a říkat lze cokoli o čemkoli... i o tom, co není známo... třeba o cizím životě.. a jak "zasvěceně".
Ostatně pouhá znalost desatera je platná stejně, jako umění rozdělat oheň třením dvou dřev, když je člověk nedovede používat.

Ano. A když někoho něco zasáhne tak, že to při sebemenší příležitosti vytahuje, stálo by za to se alespoň zamyslet nad tím, pročpak ho to tolik zasáhlo.
Kdyby na tom totiž nic nebylo, prošlo by to kolem něj jako jemný vánek a vůbec by se ho to nedotklo. Tak to totiž funguje, pokud máme v sobě danou věc srovnanou.

Kdyby na tom totiž nic nebylo, prošlo by to kolem něj jako jemný vánek a vůbec by se ho to nedotklo.
Tak tak... každej máme svoji patu...
"Nemám tohle ráda.... Protože já na rozdíl od ní znám. A nejenom desatero.

helena napsal(a):

Tak tak... každej máme svoji patu...

Přesně tak, heleno. Já se, na rozdíl od tebe, netajím tím, že mi ty kecy gymnasión vadí a proto jsem to napsala. Já opět na rozdíl od tebe nemám důvod hlavně sama před sebou si maskovat, když mi něco vadí a přiznám (si) to.  A přinejmenším přemýšlím nad tím, proč, co je v tom mého.

Já se, na rozdíl od tebe, netajím tím, že mi ty kecy gymnasión vadí
Ale mně gym nijak zvlášť neirituje... tak čím bych se měla tajit?

helena napsal(a):

Já se, na rozdíl od tebe, netajím tím, že mi ty kecy gymnasión vadí
Ale mně gym nijak zvlášť neirituje... tak čím bych se měla tajit?

Ale irituji tě já a o tom jsem psala. Budu se opakovat, ale - čti pozorně.

Eva. napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Barča napsal(a):

Když tohle napsala, tak je jasné, že zná.

Ale jen tomu, kdo zná taky ... :vissla:

Nu, když někdo napíše, že nemá zkušenosti a následně ještě že zná desatero tak trochu, zhruba, tak jsi Míšo dost mimo se svou poznámkou. Protože já na rozdíl od ní znám. A nejenom desatero.

Ale nežiješ podľa neho - čiže ste na tom zhruba rovnako... :P

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Tak tak... každej máme svoji patu...

Přesně tak, heleno. Já se, na rozdíl od tebe, netajím tím, že mi ty kecy gymnasión vadí a proto jsem to napsala. Já opět na rozdíl od tebe nemám důvod hlavně sama před sebou si maskovat, když mi něco vadí a přiznám (si) to.  A přinejmenším přemýšlím nad tím, proč, co je v tom mého.

A prečo nepreskúmaš ČÍM ti Gymnasión tak strašne vadí? lebo zjavne si v týchto pocitoch osamelá? Tak šup-šup - čo ti to zrkadlí? ;)

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ale jen tomu, kdo zná taky ... :vissla:

Nu, když někdo napíše, že nemá zkušenosti a následně ještě že zná desatero tak trochu, zhruba, tak jsi Míšdeo dost mimo se svou poznámkou. Protože já na rozdíl od ní znám. A nejenom desatero.

Ale nežiješ podľa neho - čiže ste na tom zhruba rovnako... :P

Neziju, protože nechci. A co se gymn týká, odkud ty víš, že nezkoumam v sobě, proč?

wuti napsal(a):

děti,tím spíše malé,se musí maximálně věnovat dítěti,aby jej nijak nepoškodily pokusy v oblasti meditací a duchovna...

Hošku, s malýma děckama máš většinou dost fofr, než abys dělal hokusy pokusy s meditací :lol: Zanoříš se a jen co se kolem tebe rozprostře blankytné nic, ozve se  něco jako"mamíí! Pepa mi sebral míchačku a počůral mi jíí! Ať toho nechá!"

wuti napsal(a):

.Pokud si ale člověk přizná,a uvědomí své nedostatky

Já myslím, že by si měl prvně přiznat a poznat svoje bolesti, strachy a podobně.

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že materstvo je jedna z najhlbších vecí a obsahuje prakticky všetko: zázrak života, sebaobetovanie, meditácie, koncentráciu, a nesmierne veľa lásky. Akékoľvek umelé tanečky mi prídu úplne zbytočné...

Tak.

To je pravda.....

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

Já bych byla pro morální kodex Bábi Zlopočasné :cool: v tom je všechno podstatné. A je to jen jedno pravidlo......

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad Morálny kódex - treba ho, ale aj tak sa v každom okamihu treba nanovo, úplne od začiatku rozhodnúť, čo je správne a dobré.... ani Desatoro, ani žiadne iný kódex nepomôže, lebo život je vždy o krok vpredu pred všetkými pravidlami (napr. keď sa dve prikázania z desatora postavia proti sebe - ktorým sa riadiť primárne? apod).

Ja nevim, nemam moc zkusenosti s krestanstvim a okolim. Ale rekla bych, ze je treba zacit od prvniho... ty ostatni to prvni pak vysvetlujou... si myslim.... :)

Já bych byla pro morální kodex Bábi Zlopočasné :cool: v tom je všechno podstatné. A je to jen jedno pravidlo......

„Tak s něčím takovým rozhodně nemohu souhlasit.“ :) :) :)

Ne, tohle ne :lol:

Ale irituji tě já
Evo, Evo... vejška tvýho přesvědčení o svý vlastní důležitosti pro zbytek světa překračuje veškerý měřitelný hodnoty.
Jen je smutný, že nemáš žádný jiný způsoby, jak si to potvrdit aspoň sama sobě, když už to tolik potřebuješ...

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Tak tak... každej máme svoji patu...

Přesně tak, heleno. Já se, na rozdíl od tebe, netajím tím, že mi ty kecy gymnasión vadí a proto jsem to napsala. Já opět na rozdíl od tebe nemám důvod hlavně sama před sebou si maskovat, když mi něco vadí a přiznám (si) to.  A přinejmenším přemýšlím nad tím, proč, co je v tom mého.

A prečo nepreskúmaš ČÍM ti Gymnasión tak strašne vadí? lebo zjavne si v týchto pocitoch osamelá? Tak šup-šup - čo ti to zrkadlí? ;)

Není osamělá , mě taky strašně vadí, jak tu spamuje ke všemu a přitom o věcech nemá páru, jen bezduše kliká  ....Gym s Helou jsou nejosamělejší lidé , které znám.
Vždycky platí, že když někdo takhle horlivě celý dny spamuje , je v reálu dávno v řiti .  proto ta obrovská závist směrem k Evě.

olasik napsal(a):

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

Přesně tak, heleno. Já se, na rozdíl od tebe, netajím tím, že mi ty kecy gymnasión vadí a proto jsem to napsala. Já opět na rozdíl od tebe nemám důvod hlavně sama před sebou si maskovat, když mi něco vadí a přiznám (si) to.  A přinejmenším přemýšlím nad tím, proč, co je v tom mého.

A prečo nepreskúmaš ČÍM ti Gymnasión tak strašne vadí? lebo zjavne si v týchto pocitoch osamelá? Tak šup-šup - čo ti to zrkadlí? ;)

Není osamělá , mě taky strašně vadí, jak tu spamuje ke všemu a přitom o věcech nemá páru, jen bezduše kliká  ....Gym s Helou jsou nejosamělejší lidé , které znám.
Vždycky platí, že když někdo takhle horlivě celý dny spamuje , je v reálu dávno v řiti .  proto ta obrovská závist směrem k Evě.

Samota a osamění... Olasik, to je kráááásný, možná trochu i romantický téma k zamyšlení:
je samota zlá?
je osamění smutné?
je samota dehonestující?
bát se samoty, nebo ji vyhledávat?
vadí samota něčemu nebo někomu?
může samota něco poskytnout?
obsahuje samota v sobě něco pozitivního?
atd., atd.
a co třeba samota a duchovnost...?

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

Nu, když někdo napíše, že nemá zkušenosti a následně ještě že zná desatero tak trochu, zhruba, tak jsi Míšdeo dost mimo se svou poznámkou. Protože já na rozdíl od ní znám. A nejenom desatero.

Ale nežiješ podľa neho - čiže ste na tom zhruba rovnako... :P

Neziju, protože nechci. A co se gymn týká, odkud ty víš, že nezkoumam v sobě, proč?

No, pokiaľ sa nezveríš, tak to akosi nemám odkiaľ vedieť. Telepatia mi až tak zatiaľ nefunguje - nato pánbožko stvoril písmenká a internet, aby sme neboli odkázaní na telepatiu.

gymnasión napsal(a):

olasik napsal(a):

Selima napsal(a):

.

Samota a osamění... Olasik, to je kráááásný, možná trochu i romantický téma k zamyšlení:
je samota zlá?
je osamění smutné?
je samota dehonestující?
bát se samoty, nebo ji vyhledávat?
vadí samota něčemu nebo někomu?
může samota něco poskytnout?
obsahuje samota v sobě něco pozitivního?
atd., atd.
a co třeba samota a duchovnost...?

Tak samote je samozřejmě krásná a někdy potřebná.
Ale pokud někdo zahání samotu tím, že celý dny chrlí stovky příspěvků na netu , tak to je o tom , že je mu ta samota na obtíž a špatně jí snáší.

Ale to nevíš, jestli zrovinka zahání samotu :co: třeba je jen víc spojovací důstojník. Já taky chrlím a není to tím, že bych nebyla ráda sama - nebo měla špatné vztahy, neměla rodinu, děti, vnoučata, zvířata.....to všechno mám a JEŠTĚ k tomu i chrlení ;)
Já třeba potřebuju být ve spojení, no.
Mně tohle připomíná ty řeči, že "pes nahrazuje člověku blízké" nebo tak něco....tak to taky někdy je - a někdy ne. A když to tak je, tak je to někdy dobře....a někdy ne.

lupina montana napsal(a):

Ale to nevíš, jestli zrovinka zahání samotu :co: třeba je jen víc spojovací důstojník. Já taky chrlím a není to tím, že bych nebyla ráda sama - nebo měla špatné vztahy, neměla rodinu, děti, vnoučata, zvířata.....to všechno mám a JEŠTĚ k tomu i chrlení ;)
Já třeba potřebuju být ve spojení, no.
Mně tohle připomíná ty řeči, že "pes nahrazuje člověku blízké" nebo tak něco....tak to taky někdy je - a někdy ne. A když to tak je, tak je to někdy dobře....a někdy ne.

Já si myslím, že vím.
Už mám tak bohatý zkušenosti na netu, že rozeznám, kdy je to volání o pomoc- uznávejte mě, obdivujte mě , protože reálně jsem v pr a kdy je to jen radost z rozdávání mouder.
Navíc už je ze mě stará čarodějnice s bradavicí na nose a přes komp cítím tu opuštěnost až sem.

I ze mně? ;)

lupina montana napsal(a):

I ze mně? ;)

Z tebe ne , možná trošku nespokojenost v určitý oblasti.
Ale ono je to plíživý , na začátku máš všechno a ještě k tomu dáváš moudra na net a život je krásnej .
Na konci už je pak ta samota a zbydou jen ti moudra a virtuální pochvaly........a reálně seš na nule .

olasik napsal(a):

lupina montana napsal(a):

I ze mně? ;)

Z tebe ne , možná trošku nespokojenost v určitý oblasti.
Ale ono je to plíživý , na začátku máš všechno a ještě k tomu dáváš moudra na net a život je krásnej .
Na konci už je pak ta samota a zbydou jen ti moudra a virtuální pochvaly........a reálně seš na nule .

Jak jsi dospěla k tomuhle závěru?

olasik napsal(a):

lupina montana napsal(a):

I ze mně? ;)

Z tebe ne , možná trošku nespokojenost v určitý oblasti.
Ale ono je to plíživý , na začátku máš všechno a ještě k tomu dáváš moudra na net a život je krásnej .
Na konci už je pak ta samota a zbydou jen ti moudra a virtuální pochvaly........a reálně seš na nule .

To nevím, jak jsi k tomuhle došla :co: Já to mám opačně, přeorientuj si bradavici :lol:
Na konci by MĚLA být samota a usebranost. Navíc předpokládám, že je člověčice unavená životem a viruální, jemné, sotva viditelné vztahy mi přijdou jako velice pěkné pro tuto dobu.
Ale tam ještě nejsem, mám v plánu ještě nějakých 33 let, tak doufám, že to klapne :cool:

lupina montana napsal(a):

olasik napsal(a):

lupina montana napsal(a):

I ze mně? ;)

Z tebe ne , možná trošku nespokojenost v určitý oblasti.
Ale ono je to plíživý , na začátku máš všechno a ještě k tomu dáváš moudra na net a život je krásnej .
Na konci už je pak ta samota a zbydou jen ti moudra a virtuální pochvaly........a reálně seš na nule .

To nevím, jak jsi k tomuhle došla :co: Já to mám opačně, přeorientuj si bradavici :lol:
Na konci by MĚLA být samota a usebranost. Navíc předpokládám, že je člověčice unavená životem a viruální, jemné, sotva viditelné vztahy mi přijdou jako velice pěkné pro tuto dobu.
Ale tam ještě nejsem, mám v plánu ještě nějakých 33 let, tak doufám, že to klapne :cool:

Pro tebe platí jen ta první věta .
Ty další už jsou o Helče a Gym.
Neboj bradavice dobře sedí a dobře čuchá.
Mluvím o netovém životě , ne o reálném průběhu života . Tohle se stává lidem, kteří propadnou netu , začne jim ujíždět reálek.
Sešla jsem se s řadou lidí z netu a vždycky byli o level níž, než jak působili v diskuzi .......na netu královna, co hází moudra, reálně bezdomovec z pátý cenový........myslím tím, lidi, co skutečně hodně žili netem.
Na každýho, kdo běžně píše.

Podnětný název vlákna :)  Mě by ještě víc než vaše duchovní založení zajímalo vaše duchovní naložení a jeho případné proměny. Já např jsem v zimě naloženější víc než v létě, v noci víc než ve dne, hladová víc než sytá….. a když mám volno tak víc než když musím něco vyřizovat ve městě….(Byla jsem minulý týden na fú a ač úřednice vstřícná a jednání úspěšné, přišla jsem tam o veškeré své naložení a nastala mi úplná temná noc duše, doslova hnusný pocit beznaděje, prázdnoty a zmaru a trval několik hodin. Fakt. To je asi duchem takových míst, jinak si to neumím vysvětlit.)  Tak jsem se chtěla zeptat, jestli to máte podobně jako já nebo jestli jste permanentně naložení :gloria: :D  A jak se vyrovnáváte s těmi případnými propady do temnot.

Zdar, Draku! Čemu říkáš "propad do temnot"?
Takhle jsem to nikdy nezkoumala......jsem na to málo Panna :cool::lol:
Ale můžu ti říct, že třeba o samotě, při snídani, při chození venku.
Ale nejvíc při dobré rozmluvě s někým, s kým se dá filozofovat....a vznikají u toho nové a překvapivé souvislosti a vynořují se nové pohledy.
Když energie hladce a bublavě proudí.

olasik napsal(a):

Sešla jsem se s řadou lidí z netu a vždycky byli o level níž, než jak působili v diskuzi .......na netu královna, co hází moudra, reálně bezdomovec z pátý cenový........myslím tím, lidi, co skutečně hodně žili netem

Tak to je dost zvláštní. Já znám ze sítě tak padesát? Šedesát lidí? A to co říkáš, tak ani jeden.

lupina montana napsal(a):

Zdar, Draku! Čemu říkáš "propad do temnot"?
Takhle jsem to nikdy nezkoumala......jsem na to málo Panna :cool::lol:
Ale můžu ti říct, že třeba o samotě, při snídani, při chození venku.
Ale nejvíc při dobré rozmluvě s někým, s kým se dá filozofovat....a vznikají u toho nové a překvapivé souvislosti a vynořují se nové pohledy.
Když energie hladce a bublavě proudí.

Hoj, Vlku :) Ty temnoty, to je ten pocit, že všecko je marný, že duchovní založení, naložení, snažení, usilování...nemá cenu...Pro vás Blížence by to mohlo být i to, že není s kým pofilozofovat, že se nejeví nikde žádné zajímavé souvislosti a že energie ani nebublá ani neproudí :D

Aha, ve studni..................no co: zalarvuju, stočím do klubka, obalím bahnem a počkám.
Vždycky to mine, jak říkával Bálú, když vyschla Vajgananga :cool:

Zrovna tuhle mně přepadlo, že jsem se nepohnula ani o krok :co:
No fujtajbl. Ale jak říkám - obalit bahnem......mám s tím letité zkušenosti :)

lupina montana napsal(a):

Aha, ve studni..................no co: zalarvuju, stočím do klubka, obalím bahnem a počkám.
Vždycky to mine, jak říkával Bálú, když vyschla Vajgananga :cool:

Nápodobně :D A když má člověk tu možnost - někam zalízt - tak je to samozřejmě snesitelnější.  Alespon tedy pro mě - když nemusím komunikovat s okolím.  Vzpomínám si, jak špatně jsem tato období snášela, když jsem v práci jednávala s desítkami lidí denně. Chvílema to bylo strašné pro mě, občas jsem si dala panáka, abych to nějak přitlumila. Nevím, jak bych se k tomu stavěla teď, jestli už jsem odolnější nebo jestli bych to řešila zase slivovicí :D.... Tak jsem se tu chtěla pozeptat, jak tohle řeší lidi, kteří se nachází zrovna v tom propadu a musí naplno fungovat mezi ostatními. A bez jakéhokoliv chemického dopingu. Jestli to jde - být zachumlaný sám v sobě a přesto být aktivní vně, jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota.

Tak to já ti neřeknu. Já jsem pracovala jednak dlouho z domova a druhak a hlavně jsem nemusela jednat s nikým, kromě materiálu :lol: když jsem nechtěla.
Každopádně to bude hodně vysoká dívčí - zabahnit, ale jistou část povrchu nechat vytyčenou.....a udělat to tak, aby ses za á) neobrnila definitvně a nevratně a za bé) nenechala cupovat klienstvem......to by možná mohla Pan, na rozdíl ode mně furt dělá s lidma.
Včera jsem četla pěknou větu k tématu: "myslel si, že je silná - ale byla jen obrněná" :)
Já jsem to používala jako dítě, asi od deseti let naplno - tak vzpomínám, jak jsem to dělala? No fakt nevím.........výsledky ve škole samozřejmě odpovídaly stavu, ale to je tak všechno. Myslím, že přežití duše pro mně bylo důležitější, než komunikace se spolužactvem a učitelstvem. Jenže jsem si tím nevydělávala, že.

jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota
Zaplať Pán Bůh za autopilota... když ho máš dobře "nastavenýho", ti venku skoro nemusejí poznat, že se toho kniplu jen držíš...

Nejsem si vědoma, že bych někdy zažívala to, co popisujete.
Jenom v období, kdy jsem trpěla těžkou depresí.

helena napsal(a):

jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota
Zaplať Pán Bůh za autopilota... když ho máš dobře "nastavenýho", ti venku skoro nemusejí poznat, že se toho kniplu jen držíš...

To je pravda. Ale vychovat si dobrýho autopilota není žádná (_._) že.......
Nakonec Draku - proč by neměl zákazníkům/klientům stačit kvalitní autopilot? :co:

vychovat si dobrýho autopilota není žádná (_._)
Není... ale pokud víš, že ho budeš potřebovat, pak holt tomu tu péči věnuješ...
proč by neměl zákazníkům/klientům stačit kvalitní autopilot?
Někdy je dokonce žádoucí.

helena napsal(a):

proč by neměl zákazníkům/klientům stačit kvalitní autopilot?
Někdy je dokonce žádoucí.

Žejo? Já to neznám, ale myslela bych si to taky tak. Nemůžeš si každýho pouštět do bubliny jen tak mírnyxtýrnyx, jen proto, že je zákazník.

Nemůžeš si každýho pouštět do bubliny jen tak mírnyxtýrnyx, jen proto, že je zákazník.
Takňák... ale je fakt, že oni se, neřádi, někdy docela dobejvaj...

Jo? No sakryš - tak to jsem ráda, že jsem pracovně obcovala s materiálem neživým :co: Byly doby, kdy jsem měla tu bublinu průchozí....takovej skvot. Nebo možná spíše žádnou.

takovej skvot
Myslím, že ve větší či menší míře jsme tohle měli všichni, než jsme si vymezili perimetr...
Zákazníci se domáhají vstupu ne- i agresivně, páč mají dojem, že spolubublinování jim může přinýst nějakou výhodu.

haiel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Aha, ve studni..................no co: zalarvuju, stočím do klubka, obalím bahnem a počkám.
Vždycky to mine, jak říkával Bálú, když vyschla Vajgananga :cool:

Nápodobně :D A když má člověk tu možnost - někam zalízt - tak je to samozřejmě snesitelnější.  Alespon tedy pro mě - když nemusím komunikovat s okolím.  Vzpomínám si, jak špatně jsem tato období snášela, když jsem v práci jednávala s desítkami lidí denně. Chvílema to bylo strašné pro mě, občas jsem si dala panáka, abych to nějak přitlumila. Nevím, jak bych se k tomu stavěla teď, jestli už jsem odolnější nebo jestli bych to řešila zase slivovicí :D.... Tak jsem se tu chtěla pozeptat, jak tohle řeší lidi, kteří se nachází zrovna v tom propadu a musí naplno fungovat mezi ostatními. A bez jakéhokoliv chemického dopingu. Jestli to jde - být zachumlaný sám v sobě a přesto být aktivní vně, jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota.

S ostatnými som naopak nemala žiaden problém, prepady na mňa číhali za rohom osamote.... Nikto za dva roky neprišiel na to, že si rochním v depke... Vime to asi dobre maskovať, alebo prepínať na autopilota či čo...

Selima napsal(a):

haiel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Aha, ve studni..................no co: zalarvuju, stočím do klubka, obalím bahnem a počkám.
Vždycky to mine, jak říkával Bálú, když vyschla Vajgananga :cool:

Nápodobně :D A když má člověk tu možnost - někam zalízt - tak je to samozřejmě snesitelnější.  Alespon tedy pro mě - když nemusím komunikovat s okolím.  Vzpomínám si, jak špatně jsem tato období snášela, když jsem v práci jednávala s desítkami lidí denně. Chvílema to bylo strašné pro mě, občas jsem si dala panáka, abych to nějak přitlumila. Nevím, jak bych se k tomu stavěla teď, jestli už jsem odolnější nebo jestli bych to řešila zase slivovicí :D.... Tak jsem se tu chtěla pozeptat, jak tohle řeší lidi, kteří se nachází zrovna v tom propadu a musí naplno fungovat mezi ostatními. A bez jakéhokoliv chemického dopingu. Jestli to jde - být zachumlaný sám v sobě a přesto být aktivní vně, jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota.

S ostatnými som naopak nemala žiaden problém, prepady na mňa číhali za rohom osamote.... Nikto za dva roky neprišiel na to, že si rochním v depke... Vime to asi dobre maskovať, alebo prepínať na autopilota či čo...

To je otázka, jak dlouho takový propad trvá. pokud to trvá jeden, dva dny, jde to ustát, pokud to trvá měsíc, tak na žádného autopilota přepnout nelze.

Já mám opačnou zkušenost, Ivo, naopak jsem vždycky přepínala na autopilota v dlouhodobém horizontu - takový spořič energie. Teď už to neřeším, mám jen kratičkodobý. A navrch vím, že vždycky přejdou :)

lupina montana napsal(a):

Já mám opačnou zkušenost, Ivo, naopak jsem vždycky přepínala na autopilota v dlouhodobém horizontu - takový spořič energie. Teď už to neřeším, mám jen kratičkodobý. A navrch vím, že vždycky přejdou :)

Tak to mi tedy nešlo. Já jsem měla problém vylézt z postele a jít se vyčurat, natož si vzpomenout, jak se na nějakého autopilota přepíná.

Ivana napsal(a):

Selima napsal(a):

haiel napsal(a):

Nápodobně :D A když má člověk tu možnost - někam zalízt - tak je to samozřejmě snesitelnější.  Alespon tedy pro mě - když nemusím komunikovat s okolím.  Vzpomínám si, jak špatně jsem tato období snášela, když jsem v práci jednávala s desítkami lidí denně. Chvílema to bylo strašné pro mě, občas jsem si dala panáka, abych to nějak přitlumila. Nevím, jak bych se k tomu stavěla teď, jestli už jsem odolnější nebo jestli bych to řešila zase slivovicí :D.... Tak jsem se tu chtěla pozeptat, jak tohle řeší lidi, kteří se nachází zrovna v tom propadu a musí naplno fungovat mezi ostatními. A bez jakéhokoliv chemického dopingu. Jestli to jde - být zachumlaný sám v sobě a přesto být aktivní vně, jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota.

S ostatnými som naopak nemala žiaden problém, prepady na mňa číhali za rohom osamote.... Nikto za dva roky neprišiel na to, že si rochním v depke... Vime to asi dobre maskovať, alebo prepínať na autopilota či čo...

To je otázka, jak dlouho takový propad trvá. pokud to trvá jeden, dva dny, jde to ustát, pokud to trvá měsíc, tak na žádného autopilota přepnout nelze.

Dva roky... :rodna:

Zkouším počítat: od deseti autopilot, cca ve čtrnácti občasné vynořování, zřídkavé. Potom častější a častější, cca 26-28 deprese.......no, radši přestanu :lol: bylo to dlouhý. To bych bez autopilota vypilotovanýho nedala.

Selima napsal(a):

Ivana napsal(a):

Selima napsal(a):

S ostatnými som naopak nemala žiaden problém, prepady na mňa číhali za rohom osamote.... Nikto za dva roky neprišiel na to, že si rochním v depke... Vime to asi dobre maskovať, alebo prepínať na autopilota či čo...

To je otázka, jak dlouho takový propad trvá. pokud to trvá jeden, dva dny, jde to ustát, pokud to trvá měsíc, tak na žádného autopilota přepnout nelze.

Dva roky... :rodna:

Já pět let. Ale to už bych u nás nebrala jako propad, to je regulérní deprese. Propady mívám odjakživa, pamatuji se na ty hrozné pocity už z doby, kdy jsem ještě zdaleka nechodila do školy. Ale to trvalo fakt ten den, dva. Asi v 10 letech jsem měla docela velkou krizi, bylo mi zle skoro celý školní rok. Pak zase ty propady a ve 40 deprese jak hrom.

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota
Zaplať Pán Bůh za autopilota... když ho máš dobře "nastavenýho", ti venku skoro nemusejí poznat, že se toho kniplu jen držíš...

To je pravda. Ale vychovat si dobrýho autopilota není žádná (_._) že.......
Nakonec Draku - proč by neměl zákazníkům/klientům stačit kvalitní autopilot? :co:

On stačí, v práci samozřejmě autopilot, ale i tomu dají někteří klienti pěkně zabrat.... marný, energeticky to dotuješ ty, žejo.  Já jsem ale nemyslela jenom práci. Běžné mezilidské fungování - rodina, přátelé, vyřizovačky, úřady, jednání.... jak se k tomu dokážete (vy, co to dokážete :) ) přimět, podotýkám znovu - v propadu a bez dopingu.  On ten autopilot se dá beztak použít jenom u rutinních záležitostí, takže tady ne vždy.

vím sama že je jak pro mě tak pro hodně lidí problém se hlídat po fyzické stránce,natož po duševní či duchovní.mistr mi vždy říkal,že fyzicky to mohu korigovat např pohledem do zrcadla atd.a i přesto to málokdo uhlídá.ale "vytvořit si zrcadlo v duchovní oblasti",trvá nějakou dobu.Pokud se člověk neohlídá po fyzické stránce,těžko může po té duchovní.

haiel napsal(a):

jak se k tomu dokážete (vy, co to dokážete :) ) přimět, podotýkám znovu - v propadu a bez dopingu.  On ten autopilot se dá beztak použít jenom u rutinních záležitostí, takže tady ne vždy.

Hm.....teď už je mám krátký a navrch jsem v penzi, žejo. Takže nemusím prakticky řešit. Propadnu se užiju si to a je to :cool:
Dříve jsem prostě jela na autopilota rodina-nerodina.
Jednu dobu jsem měla děsný alergie a dávali  mi na to Bromadril a Dithiaden a to jsem prakticky spala i při přecházení ulice, vodění prcka so a ze školky....třičtvrti roku, než se tělo vzbouřilo. Vlastně nevím, jak jsem to dala :co: To byl úplně zahlcenej i chudák autopilot.
Ráda bych ti poradila, ale fakt nevím.

janaa napsal(a):

vím sama že je jak pro mě tak pro hodně lidí problém se hlídat po fyzické stránce,natož po duševní či duchovní.mistr mi vždy říkal,že fyzicky to mohu korigovat např pohledem do zrcadla atd.a i přesto to málokdo uhlídá.ale "vytvořit si zrcadlo v duchovní oblasti",trvá nějakou dobu.Pokud se člověk neohlídá po fyzické stránce,těžko může po té duchovní.

Duchovní zrcadla jsou přece všude kolem. A nejde o to "se uhlídat" :co: copak jsi vlastní vězeň? Daleko lepší je, dopracovat se k  spokojenosti, radosti a lehkosti. A ani není nutno, aby bylo přímo veselo :)

No ano,jsme vlastně "vězni".Brala sem to z duch.hlubšího hlediska,co popisují duch.nauky.Spokojenost a pohoda to ano,ale často je to klid a pohoda spících dravců,jak pěkně řekl jeden starý mistr.Duchovní nauky jako Joga atd.Není jen usměv,meditační hudba aj.Je to podstatně složitější.

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.To je ale ten základ všech duch.nauk.

On ten autopilot se dá beztak použít jenom u rutinních záležitostí, takže tady ne vždy.
Pokud možno se všemu "navíc" vyhejbat... aspoň po nějakou dobu... a hrozí-li nějaká nerutina, tak holt je potřeba se podšprajcovat - když si vymkneš kotník, můžeš pajdat po bytě, ale taky se hůlce nebudeš bránit při cestě za nákupem, například.

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.
Ale prd a vořech... takový občasný ne(u)hlídání se, to je rozkoš... vlažná koupel pro mozek i duši...

helena napsal(a):

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.
Ale prd a vořech... takový občasný ne(u)hlídání se, to je rozkoš... vlažná koupel pro mozek i duši...

Klicove slovo je obcasny ... je otazka, co je lepsi - porad se mirne kontrolovat, nebo obcas ulitnout a pak se davat 2x ci vickrat tak dlouho dohromady (podle intenzity uletu) ... kazdy jsme jiny, kazdemu vyhovuje neco jineho ... i v ruznych fazich zivota ... no neznam nikoho, kdo by od jiste sebekontroly opustil uplne a v beznych podminkach prezil (v lepsim pripade se takovy jedinec dostava pod kontrolu jinych) ...

Klicove slovo je obcasny
No vždyť... a taky záleží nejen na intenzitě, ale taky kategorii úletu - po některejch není nutný "se davat dohromady"... naopak tě můžou krásně srovnat.

helena napsal(a):

Klicove slovo je obcasny
No vždyť... a taky záleží nejen na intenzitě, ale taky kategorii úletu - po některejch není nutný "se davat dohromady"... naopak tě můžou krásně srovnat.

V tom pripadku to neni ulet :)

"Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně."

lupina montana napsal(a):

Hm.....teď už je mám krátký a navrch jsem v penzi, žejo. Takže nemusím prakticky řešit. Propadnu se užiju si to a je to :cool:
Dříve jsem prostě jela na autopilota rodina-nerodina.
Jednu dobu jsem měla děsný alergie a dávali  mi na to Bromadril a Dithiaden a to jsem prakticky spala i při přecházení ulice, vodění prcka so a ze školky....třičtvrti roku, než se tělo vzbouřilo. Vlastně nevím, jak jsem to dala :co: To byl úplně zahlcenej i chudák autopilot.
Ráda bych ti poradila, ale fakt nevím.

lupi, snáší se ty propady lépe, když jsi v důchodu? Jako že nemáš tolik toho, co musíš, jako ráno vstát, muset jít do práce, co nejlépe ji udělat... Nebo to bylo lepší, když jsi chodila v práci, že už tím, žes musela, tak se to lépe překonávalo a pocit povinnosti ti nedovolil propadnout se hluboko, nebo jak to přesněji vystihnout?

helena napsal(a):

"Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně."

:D

Myslim, ze co dusi i telu prospiva a neskodi, to probiha rizene ... uz jen tim, ze se rozhodnes, zda a jak to nechas probehnout, ci ne ... ulet jsem minila jinak - jsou s nim spojene negativni dopady, na ktere bud kasles, nebo je napr. vzhledem ke zkusenostem nejsi schopna postihnout atd., tzn. selze ci odpadne sebekontrola a dojde k mensi ci vetsi kolizi :)

haiel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

jestli to jde naplno nebo jenom na automatickýho pilota
Zaplať Pán Bůh za autopilota... když ho máš dobře "nastavenýho", ti venku skoro nemusejí poznat, že se toho kniplu jen držíš...

To je pravda. Ale vychovat si dobrýho autopilota není žádná (_._) že.......
Nakonec Draku - proč by neměl zákazníkům/klientům stačit kvalitní autopilot? :co:

On stačí, v práci samozřejmě autopilot, ale i tomu dají někteří klienti pěkně zabrat.... marný, energeticky to dotuješ ty, žejo.  Já jsem ale nemyslela jenom práci. Běžné mezilidské fungování - rodina, přátelé, vyřizovačky, úřady, jednání.... jak se k tomu dokážete (vy, co to dokážete :) ) přimět, podotýkám znovu - v propadu a bez dopingu.  On ten autopilot se dá beztak použít jenom u rutinních záležitostí, takže tady ne vždy.

Neviem ako, ale používala som - a asi dobre. Nikto mi tú depresiu nechcel veriť, len tí, čo si ňou prešli a spoznali sa v tom vyhýbaní sa ľuďom, stretávkam, akciám, podujatiam... v tej apatii a lenore. Ostatní mi vnucovali únavový syndróm alebo lenivosť. :cool: Ale je fakt, že o mnoho vecí (a pár ľudí) som prišla, niečo pracne naprávam doteraz, niečo objavujem o roky neskôr, než som mohla... ale žijem, a bez závislosti na AD. :rock:

janaa napsal(a):

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.To je ale ten základ všech duch.nauk.

Odmietam sa "hlídat", ja som slobodný duch, nie bacharka.

Selima napsal(a):

janaa napsal(a):

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.To je ale ten základ všech duch.nauk.

Odmietam sa "hlídat", ja som slobodný duch, nie bacharka.

Já to "hlídání se" vnímám jako pozorování sebe sama jak se v dané situaci cítím, a pokud blbě, tak poslechnout své instinkty a jít od toho - dělat věci jinak.
Jinak není možní dosáhnout toho, aby věci volně plynuly :jojo:
A o to myslím jde především.

janaa napsal(a):

No ano,jsme vlastně "vězni".Brala sem to z duch.hlubšího hlediska,co popisují duch.nauky.Spokojenost a pohoda to ano,ale často je to klid a pohoda spících dravců,jak pěkně řekl jeden starý mistr.Duchovní nauky jako Joga atd.Není jen usměv,meditační hudba aj.Je to podstatně složitější.

Je to, a není složitější: jednoduchost je doprovázena pochopením složitosti, což generuje opět jednoduchost.
V každém případě souhlasím v tom, že dobro (jak bývá chápán klid a pohoda) může být něco setsakramentsky něco jiného, než si vůbec dokážeme představit. A ani nemusí být zrovna milé :lol::-D. Víme veskrze prd vo tom, co/jak věci jsou... žijeme v dohadech. Často je to srandovní, někdy úsměvné a někdy ... někdy bolest.
Dravce je třeba probouzet a popouzet velmi opatrně a je třeba ho rovnou cvičit: aby neulítl, nebo se nenaštval: bo následky by mohly být nepředvídatelné :-D

Selima napsal(a):

janaa napsal(a):

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.To je ale ten základ všech duch.nauk.

Odmietam sa "hlídat", ja som slobodný duch, nie bacharka.

Svobodný duch není svévolný duch... nepředpokládám, že bys pustila otěže. To ti neni podobný :-)

Míša Kulička napsal(a):

helena napsal(a):

"Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně."

:D

Myslim, ze co dusi i telu prospiva a neskodi, 1. to probiha rizene ... uz jen tim, 2. ze se rozhodnes, zda a jak to nechas probehnout, ci ne ... ulet jsem minila jinak - jsou s nim spojene 3. negativni dopady, na ktere bud kasles, nebo je napr. vzhledem ke zkusenostem nejsi schopna postihnout atd., tzn. selze ci 4. odpadne sebekontrola a dojde k mensi ci vetsi kolizi :)

ad 1. co myslíš tim "řízeně"? Kdo to řídí?
ad 2. se rozhodneš? Jak praví klasik: Můžeě dělat, co chceš, ale nemůžeš chtít, co chceš... Co s tim naděláš? :)
ad 3. negativní dopady... co když je to jen konvence: dobro-špatno, ve které všichni neúspěšně jedeme, ale tváříme se, že to funguje?
ad 4. sebekontrolu prostě dáváš jen v konvenčním světě... jináč to musíš nechat na pánubohu, limbickým systému či jak se tomu v neurovědách říká... :-)

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

helena napsal(a):

"Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně."

:D

Myslim, ze co dusi i telu prospiva a neskodi, 1. to probiha rizene ... uz jen tim, 2. ze se rozhodnes, zda a jak to nechas probehnout, ci ne ... ulet jsem minila jinak - jsou s nim spojene 3. negativni dopady, na ktere bud kasles, nebo je napr. vzhledem ke zkusenostem nejsi schopna postihnout atd., tzn. selze ci 4. odpadne sebekontrola a dojde k mensi ci vetsi kolizi :)

ad 1. co myslíš tim "řízeně"? Kdo to řídí?

Mé vědomí ... pozorovatel ... to "vnitřní" já, které sleduje, co to mé "vnější" já tropí :)

gymnasión napsal(a):

ad 2. se rozhodneš? Jak praví klasik: Můžeě dělat, co chceš, ale nemůžeš chtít, co chceš... Co s tim naděláš? :)

Občas bych chtěla chtít něco jiného, než skutečně chci, no život mě naučil nelámat se přes koleno :)

gymnasión napsal(a):

ad 3. negativní dopady... co když je to jen konvence: dobro-špatno, ve které všichni neúspěšně jedeme, ale tváříme se, že to funguje?

To máš pravdu ... já netvrdím, že úlet je špatný a všechny jeho dopady jsou jen "negativní" ... měla jsem na mysli situaci, kdy mimo sebekontrolu provedeš věci, které jsou v tu chvíli úžasné a i v konečném důsledku takové mohou být ... ale ten propad, který je následně provází a hrabání se z něj ven ti dá hodně práce ... což v dané chvíli můžeš vnímat negativně ...

gymnasión napsal(a):

ad 4. sebekontrolu prostě dáváš jen v konvenčním světě... jináč to musíš nechat na pánubohu, limbickým systému či jak se tomu v neurovědách říká... :-)

Problém je možná v tom, že v tom konvenčním světě žijeme ...

ad 1. Mé vědomí ... pozorovatel ... to "vnitřní" já, které sleduje, co to mé "vnější" já tropí :)
NJ, v tom mam binec: pozorovatel má pozorovat a do ničeho nekrafat, natožpak něco řídit... nj, pokud pozorovatel pozoruje, kdo to pak řídí fakt netuším :lol:
ad 2. Občas bych chtěla chtít něco jiného, než skutečně chci, no život mě naučil nelámat se přes koleno
SE? A kdybys náhodou chtěla to, co fakt chceš, co by to udělalo? :)
ad 3. To máš pravdu ... já netvrdím, že úlet je špatný a všechny jeho dopady jsou jen "negativní" ... měla jsem na mysli situaci, kdy mimo sebekontrolu provedeš věci, které jsou v tu chvíli úžasné a i v konečném důsledku takové mohou být ... ale ten propad, který je následně provází a hrabání se z něj ven ti dá hodně práce ... což v dané chvíli můžeš vnímat negativně ...
Co když to stojí za to? Co když konvenční reakce jen zakryje TO, o co jde?
ad 4. Problém je možná v tom, že v tom konvenčním světě žijeme ...
Zhusta si myslim, že to fakt problém JE :lol:

gymnasión napsal(a):

ad 1. Mé vědomí ... pozorovatel ... to "vnitřní" já, které sleduje, co to mé "vnější" já tropí :)
NJ, v tom mam binec: pozorovatel má pozorovat a do ničeho nekrafat, natožpak něco řídit... nj, pokud pozorovatel pozoruje, kdo to pak řídí fakt netuším :lol:

No a to si představ, že jsem těch pozorovatelů objevila v té hlavě strašně moc ... páč i každého toho pozorovatele ještě pozoruje někdo další ... no je jich v té hlavě celé hejno ... no a kdo je všechny řídí ... přece to mé já, které je kompetentní k řízení ... takový řidič ...

gymnasión napsal(a):

ad 2. Občas bych chtěla chtít něco jiného, než skutečně chci, no život mě naučil nelámat se přes koleno
SE? A kdybys náhodou chtěla to, co fakt chceš, co by to udělalo? :)

To je právě o té konvenci ... třeba teď hledáme nějakou pohovku do obýváku, prostě něco šikovného na sezení ... mám konkrétně jasnou představu něčeho, co není na trhu běžně dostupné ... a tak bych raději chtěla chtít nějaký ten fádní kousek, co dostupný je ... jenže to nejde, že jo, protože mě žádný neoslovuje, nemá nápad, vtip a takové ty věci ...

gymnasión napsal(a):

ad 3. To máš pravdu ... já netvrdím, že úlet je špatný a všechny jeho dopady jsou jen "negativní" ... měla jsem na mysli situaci, kdy mimo sebekontrolu provedeš věci, které jsou v tu chvíli úžasné a i v konečném důsledku takové mohou být ... ale ten propad, který je následně provází a hrabání se z něj ven ti dá hodně práce ... což v dané chvíli můžeš vnímat negativně ...
Co když to stojí za to? Co když konvenční reakce jen zakryje TO, o co jde?

To už je na každém jednom z nás ... někdo má rád klid, pohodu a sterilitu, tak do toho nepůjde ... a jiný miluje akci, adrenalin ... tak ten si to pořádně užije, ale když to posune do extrému, může sám sebe i ohrozit ... a to jsme zase u rovnováhy - správné míry z obojího ...

gymnasión napsal(a):

ad 4. Problém je možná v tom, že v tom konvenčním světě žijeme ...
Zhusta si myslim, že to fakt problém JE :lol:

:storstark:

No a to si představ, že jsem těch pozorovatelů objevila v té hlavě strašně moc ... páč i každého toho pozorovatele ještě pozoruje někdo další ... no je jich v té hlavě celé hejno ... no a kdo je všechny řídí ... přece to mé já, které je kompetentní k řízení ... takový řidič ...
Nestraš :lol:! To se v tom pak vyznáš? ...aha, tvuj řidič.
Já mám spíš potřebu se jaksi vnořit do věci a moc to nepozorovat, hrozně mě zajímá, "co to nakonec udělá". Mno, většinou nic světobornýho :lol:, ale semtam něco bleskne

To je právě o té konvenci ... třeba teď hledáme nějakou pohovku do obýváku, prostě něco šikovného na sezení ... mám konkrétně jasnou představu něčeho, co není na trhu běžně dostupné ... a tak bych raději chtěla chtít nějaký ten fádní kousek, co dostupný je ... jenže to nejde, že jo, protože mě žádný neoslovuje, nemá nápad, vtip a takové ty věci ...
Ajo, a já se tu marně těším na něco zásadního, životního a tááák... :dumbom:

To už je na každém jednom z nás ... někdo má rád klid, pohodu a sterilitu, tak do toho nepůjde ... a jiný miluje akci, adrenalin ... tak ten si to pořádně užije, ale když to posune do extrému, může sám sebe i ohrozit ... a to jsme zase u rovnováhy - správné míry z obojího ...
nene, to nemám na mysli. To je pořád předpokládaná a předvídatelná konvence. Zajímají mě chvíle, který přeruší možnost
racionálního uvažování, emocí atp. Prostě v tý chvíli civíš na úplně novej, neznámej svět, a ten se děje po svým a neni k němu co dodat... hm, asi to neumim popsat...

:storstark:
opatrně! Všeho moc škodí :lol:

:lol:

gymnasión napsal(a):

To už je na každém jednom z nás ... někdo má rád klid, pohodu a sterilitu, tak do toho nepůjde ... a jiný miluje akci, adrenalin ... tak ten si to pořádně užije, ale když to posune do extrému, může sám sebe i ohrozit ... a to jsme zase u rovnováhy - správné míry z obojího ...
nene, to nemám na mysli. To je pořád předpokládaná a předvídatelná konvence. Zajímají mě chvíle, který přeruší možnost
racionálního uvažování, emocí atp. Prostě v tý chvíli civíš na úplně novej, neznámej svět, a ten se děje po svým a neni k němu co dodat... hm, asi to neumim popsat...

Aha, tak to každá mluvíme asi o něčem jiném ... myslíš třeba takový ten pocit, jaký máš, když se třeba lekneš, nebo dojde k aha-efektu nebo něčemu takovému a tvá mysl se zastaví? A jenom vnímáš?

Míša Kulička napsal(a):

:lol:
Aha, tak to každá mluvíme asi o něčem jiném ... myslíš třeba takový ten pocit, jaký máš, když se třeba lekneš, nebo dojde k aha-efektu nebo něčemu takovému a tvá mysl se zastaví? A jenom vnímáš?

NO, tak něco.. a nejenže vnímáš, ale to, čemu říkáš pozorovatel, prostě jde plně se situací, a mozkovna není schopna vynášet o situaci nějaký posudky a něco někam směrovat... prostě se děje TO i TY úplně samo...

Já tomu říkám "sudí na empajru" :) a přijde mně, že v situaci, o které mluvíte je prostě umlčen.

gymnasión napsal(a):

Prostě v tý chvíli civíš na úplně novej, neznámej svět, a ten se děje po svým a neni k němu co dodat... hm, asi to neumim popsat...

Nemyslíš vize?

Eva. napsal(a):

lupi, snáší se ty propady lépe, když jsi v důchodu? Jako že nemáš tolik toho, co musíš, jako ráno vstát, muset jít do práce, co nejlépe ji udělat... Nebo to bylo lepší, když jsi chodila v práci, že už tím, žes musela, tak se to lépe překonávalo a pocit povinnosti ti nedovolil propadnout se hluboko, nebo jak to přesněji vystihnout?

Přesně tak - ale mně nedělá dobře žádné násilnění sebe sama, já raději po dobrém. Což samozřejmě moc nejde, když se musíš donutit třeba pracovat.
Ale možná je to i tím, že jich mám opravdu neporovnatelně méně a kratších.

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

janaa napsal(a):

A člověk se prostě musí hlídat pořád a ve všem.To je ale ten základ všech duch.nauk.

Odmietam sa "hlídat", ja som slobodný duch, nie bacharka.

Svobodný duch není svévolný duch... nepředpokládám, že bys pustila otěže. To ti neni podobný :-)

Otěže existujú takpovediac z podstaty veci (obmedzenie telom, priestorom, hmotou), a keď už sú, tak ich vezmem radšej do rúk ja, ale keby bolo po mojom.... ;) asi by to vyzeralo inak. Nemyslím, že by sloboda ducha rovnala sa svojvoľnosť...

Ja mám rada orgazmy (alebo tranz) práve kvôli tej strate kontroly... ;) :jojo: a dokonca aj POZOROVANIA. Zatiaľ sa nič strašné nestalo, ale ešte neumieram, tak ktovie... (Ale bojím sa, že aj moje orgazmy sú trochu riadené - pod-vedomím alebo ne-vedomím, povedzme.)

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Prostě v tý chvíli civíš na úplně novej, neznámej svět, a ten se děje po svým a neni k němu co dodat... hm, asi to neumim popsat...

Nemyslíš vize?

Nene, myslím normální život.
Vize jsou trochu jiná kapitola

Selima napsal(a):

Ja mám rada orgazmy (alebo tranz) práve kvôli tej strate kontroly... ;) :jojo: a dokonca aj POZOROVANIA. Zatiaľ sa nič strašné nestalo, ale ešte neumieram, tak ktovie... (Ale bojím sa, že aj moje orgazmy sú trochu riadené - pod-vedomím alebo ne-vedomím, povedzme.)

Jo, myslim, ze orgasmus je dobra skola na to, jak zit ... aj jak umrit ... :)

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja mám rada orgazmy (alebo tranz) práve kvôli tej strate kontroly... ;) :jojo: a dokonca aj POZOROVANIA. Zatiaľ sa nič strašné nestalo, ale ešte neumieram, tak ktovie... (Ale bojím sa, že aj moje orgazmy sú trochu riadené - pod-vedomím alebo ne-vedomím, povedzme.)

Jo, myslim, ze orgasmus je dobra skola na to, jak zit ... aj jak umrit ... :)

No, nevim, nevím... radši opatrně, ať Vám z toho nehrábne :).
Jak tak úspěšně stárnu, přestávám si být si jistá, že na smrtelném loži chci  něco takového zažít... :lol:
V každým případě je tohle moc zajímavé "duchovní" téma. Sexovat, nesexovat, a když: tak jak...? A jak to souvisí

Ja som zažila niekoľko priam transcendentálnych orgazmov či sexov :rodna: - o tranzoch ani nehovoriac.

Selima napsal(a):

Ja som zažila niekoľko priam transcendentálnych orgazmov či sexov :rodna: - o tranzoch ani nehovoriac.

Nejsou mi jasné pojmy, o kterých hovoříme.
Čemu říkáme transcendence, čemu transcendentální orgasmus, čemu trans?
A co je to: ten SEX? :lol:

přestávám si být si jistá, že na smrtelném loži chci  něco takového zažít
S tím prvním jistý zkušenosti mám, s tím druhým ne... ovšem raději bych volila ono prvé, vzhledem právě ke známosti zážitku...

helena napsal(a):

přestávám si být si jistá, že na smrtelném loži chci  něco takového zažít
S tím prvním jistý zkušenosti mám, s tím druhým ne... ovšem raději bych volila ono prvé, vzhledem právě ke známosti zážitku...

Heleno, nezabrala jsem: co je "to první" a co je "to druhé"?... pls

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja mám rada orgazmy (alebo tranz) práve kvôli tej strate kontroly... ;) :jojo: a dokonca aj POZOROVANIA. Zatiaľ sa nič strašné nestalo, ale ešte neumieram, tak ktovie... (Ale bojím sa, že aj moje orgazmy sú trochu riadené - pod-vedomím alebo ne-vedomím, povedzme.)

Jo, myslim, ze orgasmus je dobra skola na to, jak zit ... aj jak umrit ... :)

No, nevim, nevím... radši opatrně, ať Vám z toho nehrábne :).
Jak tak úspěšně stárnu, přestávám si být si jistá, že na smrtelném loži chci  něco takového zažít... :lol:
V každým případě je tohle moc zajímavé "duchovní" téma. Sexovat, nesexovat, a když: tak jak...? A jak to souvisí

Mluvím o schopnosti pustit otěže z rukou a prostě jen být a plně prožít danou situaci ... na to je orgasmus dobrá škola :)

Míša Kulička napsal(a):

Mluvím o schopnosti pustit otěže z rukou a prostě jen být a plně prožít danou situaci ... na to je orgasmus dobrá škola :)

To zní dobře :)

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja som zažila niekoľko priam transcendentálnych orgazmov či sexov :rodna: - o tranzoch ani nehovoriac.

Nejsou mi jasné pojmy, o kterých hovoříme.
Čemu říkáme transcendence, čemu transcendentální orgasmus, čemu trans?
A co je to: ten SEX? :lol:

:D No to sú presne veci, ktoré je ťažké opísať... :rodna: Orgazmus je telesne navodený stav, tranz je viac stav keď si duch poodíde z tela a vládu prevezme niekto iný... Transcendentálne je pre mňa otvárajúce doterajšie obzory a presahujúce doterajšie hranice.

gymnasión napsal(a):

helena napsal(a):

přestávám si být si jistá, že na smrtelném loži chci  něco takového zažít
S tím prvním jistý zkušenosti mám, s tím druhým ne... ovšem raději bych volila ono prvé, vzhledem právě ke známosti zážitku...

Heleno, nezabrala jsem: co je "to první" a co je "to druhé"?... pls

:lol: Hádaj - ak má Helen už zážitok so smrťou, myslíš, že nás sem chodí strašiť ako smrtka?

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

helena napsal(a):

přestávám si být si jistá, že na smrtelném loži chci  něco takového zažít
S tím prvním jistý zkušenosti mám, s tím druhým ne... ovšem raději bych volila ono prvé, vzhledem právě ke známosti zážitku...

Heleno, nezabrala jsem: co je "to první" a co je "to druhé"?... pls

:lol: Hádaj - ak má Helen už zážitok so smrťou, myslíš, že nás sem chodí strašiť ako smrtka?

A co když jo?

Odpověd na  otázku z vlákna: Rád tlachat o nesmrtelnosti hovnivála.:D

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Prostě v tý chvíli civíš na úplně novej, neznámej svět, a ten se děje po svým a neni k němu co dodat... hm, asi to neumim popsat...

Nemyslíš vize?

Nene, myslím normální život.
Vize jsou trochu jiná kapitola

No, pro mě jsou vize normální součástí normálního života :co:

janaa napsal(a):

No ano,jsme vlastně "vězni".Brala sem to z duch.hlubšího hlediska,co popisují duch.nauky.Spokojenost a pohoda to ano,ale často je to klid a pohoda spících dravců,jak pěkně řekl jeden starý mistr.Duchovní nauky jako Joga atd.Není jen usměv,meditační hudba aj.Je to podstatně složitější.

Tak jsem o tom přemítala a vlastně svým způsobem ano - svým způsobem se hlídám taky. Například mi nejde seřvat někoho, kdo mi nic špatného nedělá jen proto, že mám ausgerechnet vnitřní tenzi.
Ale rozhodně to nevnímám jako krocení draka, natož nedejpámbu jeho věznění; vnímám to spíš jako ochočování.

lupina montana napsal(a):

No, pro mě jsou vize normální součástí normálního života :co:

Ty máš opravdu vize?
Jsem tak ráda, že jsem v reálu.
Bohužel ještě pořád živě si vzpomínám na období těžké deprese. Kdy jsem byla schovaná ve svém vnitřním světě a reál "neexistoval". Na těžkou práci lékařů na psychiatrii i mé psycholožky, než jsem se dostala do reálu, než jsem začala vidět s čistou hlavou a jasnýma očima. Doufám, že mi to vydrží. Nechci žít ve světě, kde musím přemýšlet, co je reál a co ne, z toho, co se mi/kolem mě děje.

Mám, ale s depresemi nemají lautr nic společného. Naopak, v depresích jsem je nemívala. A vize se dají velmi jasně odlišit - nezasahují mi nijak rušivě do normálního životaběhu :) Leda tak, že něco osvětlí.

Já mám jenom sny, když spím, o realitě, která se právě děje nebo udála v blízké minulosti někde daleko ode mě a reálně jsem o ní nijak nemohla vědět.

lupina montana napsal(a):

Mám, ale s depresemi nemají lautr nic společného. Naopak, v depresích jsem je nemívala. A vize se dají velmi jasně odlišit - nezasahují mi nijak rušivě do normálního životaběhu :) Leda tak, že něco osvětlí.

To, co mi něco osvětlí, někdy bleskne a pak najednou pochopím, nenazývám vize. Asi to bude o názvosloví.

Nene - to já taky nenazývám vize :) Vize jsou obrazy. Někdy dlouhotrvající, někdy krátce, někdy na pokračování, někdy jednotlivě. Někdy dvojrozměrné - a někdy vyloženě jako hologram. Vize jsou to proto, že se nedají ovlivnit a dělají, co ony uznají za vhodné.

Eva. napsal(a):

Já mám jenom sny, když spím, o realitě, která se právě děje nebo udála v blízké minulosti někde daleko ode mě a reálně jsem o ní nijak nemohla vědět.

A pak se o ní nějak dovíš dodatečně? No tak to zase nemám já - to jsou vyloženě jasnovidný sny.

lupina montana napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já mám jenom sny, když spím, o realitě, která se právě děje nebo udála v blízké minulosti někde daleko ode mě a reálně jsem o ní nijak nemohla vědět.

A pak se o ní nějak dovíš dodatečně? No tak to zase nemám já - to jsou vyloženě jasnovidný sny.

Ano dozvím se dodatečně, že se to opravdu stalo. Tyto sny jsou velmi intenzivní

No tak to doufám, že aspoň nejsou hnusný :co:

lupina montana napsal(a):

No tak to doufám, že aspoň nejsou hnusný :co:

Zatím všechny bohužel byly. Třeba že mi byl přítel neverny. Nebo že internovali v srpnu 1991 Gorbacova a tak..

I ty Brute??? :co::lol: no já se picnu, omlouvám se, ale ty bys byla jedna z posledních, kdo by mně napad.....totiž stran toho Gorbačova. Já a moje dvě kamarádky jsme čuchaly nějakou velmi nebezpečnou levárnu už tak dva měsíce před těmihle událostmi. Byly jsme neklidné, zdálo se nám o bojích, o tancích a podobně. Přesně si pamatuju, že jsem jedno ráno měla najednou jasný pocit, že je po všem - a ony taky tak.
Tehdy to muselo být velice na ostří nože, ačkoliv to tak nevypadalo. Na mně to dělalo dojem, že se chystá nějaká další válka :usch:

lupina montana napsal(a):

janaa napsal(a):

No ano,jsme vlastně "vězni".Brala sem to z duch.hlubšího hlediska,co popisují duch.nauky.Spokojenost a pohoda to ano,ale často je to klid a pohoda spících dravců,jak pěkně řekl jeden starý mistr.Duchovní nauky jako Joga atd.Není jen usměv,meditační hudba aj.Je to podstatně složitější.

Tak jsem o tom přemítala a vlastně svým způsobem ano - svým způsobem se hlídám taky. Například mi nejde seřvat někoho, kdo mi nic špatného nedělá jen proto, že mám ausgerechnet vnitřní tenzi.
Ale rozhodně to nevnímám jako krocení draka, natož nedejpámbu jeho věznění; vnímám to spíš jako ochočování.

Ja toto mám zaujímavé: jedno moje JA svrbí narevať na nevinných neznámych, a druhé moja JA tuším že to je MNOU a dobre sa na tom baví. :dumbom: Navonok vyjde málokedy niečo z tohto vnútorného boja-  jedine ak sa nevinný neznámy chytí na nevyslovené, začne zadierať, no a prestane byť nevinným neznámym :gloria: .

A mávma aj sny, aj vízie... Sny neviem či jasnovidné, ale napr. mi v jednom nejaký hlas tvrdil, že môj milene je ženatý, že to nie je vhodný muž pre mňa... :rodna: Samozrejme som ho neposlúchla - a samozrejme, že mal pravdu. :grater: :kapitulation:

Selima napsal(a):

jedine ak sa nevinný neznámy chytí na nevyslovené, začne zadierať, no a prestane byť nevinným neznámym :gloria: .

:lol: hej, takí sú najlepší. Ak niesú, obstará to nejaký protivný telefonista v kólcentre, alebo niečo podobné.

takí sú najlepší
Když jsem si v dávnejch dobách donesla do zaměstnání nafukovacího fackovacího panáka, mohli se spolupracující uřehtat.
Pak si ho chodili půjčovat nebo rovnou nakopnout...

Já ho jednou pořídila manželovi, ale nasral se :cool::lol: Zato synovec ho tehdy užil! V Japonsku prý občas bývají součástí firemního vybavení - zdá se mi to velmi dobrá myšlénka.

Selima napsal(a):

A mávma aj sny, aj vízie... Sny neviem či jasnovidné, ale napr. mi v jednom nejaký hlas tvrdil, že môj milene je ženatý, že to nie je vhodný muž pre mňa... :rodna: Samozrejme som ho neposlúchla - a samozrejme, že mal pravdu. :grater: :kapitulation:

V bdělým stavu jsem se dozvěděla spoustu let dopředu, za jakých okolností se rozvedu... a stalo se

Tak to je taky svým způsobem vize, ne?

lupina montana napsal(a):

Tak to je taky svým způsobem vize, ne?

NJ, bohužel, ani jsem nemusela usínat, nebo bejt ve stavu změněnýho vědomí :lol:

No já je taky nemám ve snu, natož ve stavu změněnýho vědomí :lol:

lupina montana napsal(a):

No já je taky nemám ve snu, natož ve stavu změněnýho vědomí :lol:

Osobně bych na tzv. vize byla hodně opatrná, vony jsou to zhusta jen "haluze". Jednou za uherák se něco ukáže jako reálný, ale to můžu spočítat na prstech...

Ale já nemívávám jasnovidný......takže ani neřeším, jestli jsou to haluze.

lupina montana napsal(a):

Ale já nemívávám jasnovidný......takže ani neřeším, jestli jsou to haluze.

Aha, vize je u mě něco, co se fakt projeví v reálu... to jsme si nerozuměly

U mně ne - nebo ne přímo a jakoby lineárně. Ale taky tedy netvrdím, že mám všelidské vize, nebo tak něco.......jedna, mnoho let se vracející byla, ovšem co znamenala, to se teprve ukáže.

lupina montana napsal(a):

I ty Brute??? :co::lol: no já se picnu, omlouvám se, ale ty bys byla jedna z posledních, kdo by mně napad.....totiž stran toho Gorbačova. Já a moje dvě kamarádky jsme čuchaly nějakou velmi nebezpečnou levárnu už tak dva měsíce před těmihle událostmi. Byly jsme neklidné, zdálo se nám o bojích, o tancích a podobně. Přesně si pamatuju, že jsem jedno ráno měla najednou jasný pocit, že je po všem - a ony taky tak.
Tehdy to muselo být velice na ostří nože, ačkoliv to tak nevypadalo. Na mně to dělalo dojem, že se chystá nějaká další válka :usch:

Ano, přesně takový pocit jsem z toho snu měla. Hrozně jsem se bála. Zdálo se mi to v tu noc, kdy se to stalo. Ráno jsem se probudila, pustila si rádio a bylo to tam. Byla jsem hrozně vyděšená. Tou situací i mým snem. Dodnes nechápu, jak se mi to mohlo zdát.

Selima napsal(a):

A mávma aj sny, aj vízie... Sny neviem či jasnovidné, ale napr. mi v jednom nejaký hlas tvrdil, že môj milene je ženatý, že to nie je vhodný muž pre mňa... :rodna: Samozrejme som ho neposlúchla - a samozrejme, že mal pravdu. :grater: :kapitulation:

Protože jsi to dokonale věděla, že to tak je, jen se ti to z nějakého důvodu zrovna nehodilo. Ten "nějaký hlas" byl tvůj. :D

Eva. napsal(a):

lupina montana napsal(a):

I ty Brute??? :co::lol: no já se picnu, omlouvám se, ale ty bys byla jedna z posledních, kdo by mně napad.....totiž stran toho Gorbačova. Já a moje dvě kamarádky jsme čuchaly nějakou velmi nebezpečnou levárnu už tak dva měsíce před těmihle událostmi. Byly jsme neklidné, zdálo se nám o bojích, o tancích a podobně. Přesně si pamatuju, že jsem jedno ráno měla najednou jasný pocit, že je po všem - a ony taky tak.
Tehdy to muselo být velice na ostří nože, ačkoliv to tak nevypadalo. Na mně to dělalo dojem, že se chystá nějaká další válka :usch:

Ano, přesně takový pocit jsem z toho snu měla. Hrozně jsem se bála. Zdálo se mi to v tu noc, kdy se to stalo. Ráno jsem se probudila, pustila si rádio a bylo to tam. Byla jsem hrozně vyděšená. Tou situací i mým snem. Dodnes nechápu, jak se mi to mohlo zdát.

To muselo důkladně viset ve vzduchu, vždyť ti říkám, že my jsme to čuchaly už někdy před prázdninama. Tam se asi kuly strašný lumpárny.

Vzpomínky Jiřího Štětiny:
Večer, kdy drama vrcholí a tanky pučistů vjíždějí na blízké Sadové kolco, se v jedenáctém patře objevuje usměvavý muž a do dveří protlačí pouzdro na violoncello. Je to Mstislav Rostropovič, přiletěl odkudsi, aby prý pomohl Jelcinovi. O půlnoci slyšíme první střelbu, Rostropovič sedí u okna, dívá se na odlesky lamp na hladině řeky a bez přestání hraje.
Tak to je síla. To jsem netušila, ale řekla bych, že se dost blbě dělá puč, když k tomu hraje Rostropovič na violončelo :lol:

lupina montana napsal(a):

To muselo důkladně viset ve vzduchu, vždyť ti říkám, že my jsme to čuchaly už někdy před prázdninama. Tam se asi kuly strašný lumpárny.

Pro mě bylo zajímavé to, že v tu dobu jsem byla šestým rokem na mateřské, nezajímala jsem se o politiku, o dění, prostě domácí puťka a matka na plný úvazek, takže jsem vůbec neměla informace a najednou z čistajasna takový sen a přesně v době, kdy se to doopravdy dělo.
Od té doby si říkám, ať byl Jelcin, jaký chtěl (alkoholik), ale dost možná, že svým pevným postojem zabránil (3. světové?) válce.

Já jsem se sice o dění  jakžtakž zajímala - ale o to naše, zahraničí mi bylo vcelku fuk. Natož Rusko, dva roky po plyšáku, že :cool:

Barča napsal(a):

Selima napsal(a):

A mávma aj sny, aj vízie... Sny neviem či jasnovidné, ale napr. mi v jednom nejaký hlas tvrdil, že môj milene je ženatý, že to nie je vhodný muž pre mňa... :rodna: Samozrejme som ho neposlúchla - a samozrejme, že mal pravdu. :grater: :kapitulation:

Protože jsi to dokonale věděla, že to tak je, jen se ti to z nějakého důvodu zrovna nehodilo. Ten "nějaký hlas" byl tvůj. :D

No, vedome som to nevedela, ani som nerozmýšľala nad jeho tvrdením, že je rozvedený... :P Ale podvedomie alebo čo to je tušilo...

Selima napsal(a):

Barča napsal(a):

Selima napsal(a):

A mávma aj sny, aj vízie... Sny neviem či jasnovidné, ale napr. mi v jednom nejaký hlas tvrdil, že môj milene je ženatý, že to nie je vhodný muž pre mňa... :rodna: Samozrejme som ho neposlúchla - a samozrejme, že mal pravdu. :grater: :kapitulation:

Protože jsi to dokonale věděla, že to tak je, jen se ti to z nějakého důvodu zrovna nehodilo. Ten "nějaký hlas" byl tvůj. :D

No, vedome som to nevedela, ani som nerozmýšľala nad jeho tvrdením, že je rozvedený... :P Ale podvedomie alebo čo to je tušilo...

Viz Iowa gambling task

Co znamená být duchovně založený
...být nespokojen

Proc?

Míša Kulička napsal(a):

Proc?

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Proc?

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

Aha ... "nechtít" už jsme tu v nějaké souvislosti naťukly ... napadlo mě při tom, že jak některá duchovní poučení praví: Nesmíš říkat „Já chci“, protože Vesmír se postará o to, že pak už budeš jenom chtít, chtít a chtít. ...
tak podle výše uvedené logiky - pokud začneš nechtít a řekneš si "Já nechci", zahrne tě ten samý Vesmír přebytkem a ty už pak budeš jen nechtít a nechtít a nechtít ... :D

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Proc?

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

Aha ... "nechtít" už jsme tu v nějaké souvislosti naťukly ... napadlo mě při tom, že jak některá duchovní poučení praví: Nesmíš říkat „Já chci“, protože Vesmír se postará o to, že pak už budeš jenom chtít, chtít a chtít. ...
tak podle výše uvedené logiky - pokud začneš nechtít a řekneš si "Já nechci", zahrne tě ten samý Vesmír přebytkem a ty už pak budeš jen nechtít a nechtít a nechtít ... :D

No teda.. To jsem nikdy nikde nečetla :). A zní to paradoxně dobře!
Tos fakt někde četla, nebo si utahuješ, hm? :)

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Proc?

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

Aha ... "nechtít" už jsme tu v nějaké souvislosti naťukly ... napadlo mě při tom, že jak některá duchovní poučení praví: Nesmíš říkat „Já chci“, protože Vesmír se postará o to, že pak už budeš jenom chtít, chtít a chtít. ...
tak podle výše uvedené logiky - pokud začneš nechtít a řekneš si "Já nechci", zahrne tě ten samý Vesmír přebytkem a ty už pak budeš jen nechtít a nechtít a nechtít ... :D

To je ještě jinak. Vesmír nezná NE. Takže pokud si něco přeji, tak bez chci a bez záporů. Ale přát si to tak, že už to je. Třeba - mám hezký dům...
Když si budeme přát způsobem  já NEchci, vesmír vynechá NE a zbyde z toho já chci a pak se vrátíme ve vývojovém diagramu do bodu, co píše míša - budeme jenom chtít, chtít a chtít...

Eva. napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

Aha ... "nechtít" už jsme tu v nějaké souvislosti naťukly ... napadlo mě při tom, že jak některá duchovní poučení praví: Nesmíš říkat „Já chci“, protože Vesmír se postará o to, že pak už budeš jenom chtít, chtít a chtít. ...
tak podle výše uvedené logiky - pokud začneš nechtít a řekneš si "Já nechci", zahrne tě ten samý Vesmír přebytkem a ty už pak budeš jen nechtít a nechtít a nechtít ... :D

To je ještě jinak. Vesmír nezná NE. Takže pokud si něco přeji, tak bez chci a bez záporů. Ale přát si to tak, že už to je. Třeba - mám hezký dům...
Když si budeme přát způsobem  já NEchci, vesmír vynechá NE a zbyde z toho já chci a pak se vrátíme ve vývojovém diagramu do bodu, co píše míša - budeme jenom chtít, chtít a chtít...

... to se nám to zamotává, až mi jde hlava kolem :gloria:

Nu, a kdoví, jak je to doopravdy doopravdy :D

Eva. napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

Aha ... "nechtít" už jsme tu v nějaké souvislosti naťukly ... napadlo mě při tom, že jak některá duchovní poučení praví: Nesmíš říkat „Já chci“, protože Vesmír se postará o to, že pak už budeš jenom chtít, chtít a chtít. ...
tak podle výše uvedené logiky - pokud začneš nechtít a řekneš si "Já nechci", zahrne tě ten samý Vesmír přebytkem a ty už pak budeš jen nechtít a nechtít a nechtít ... :D

To je ještě jinak. Vesmír nezná NE. Takže pokud si něco přeji, tak bez chci a bez záporů. Ale přát si to tak, že už to je. Třeba - mám hezký dům...
Když si budeme přát způsobem  já NEchci, vesmír vynechá NE a zbyde z toho já chci a pak se vrátíme ve vývojovém diagramu do bodu, co píše míša - budeme jenom chtít, chtít a chtít...

jen pro upřesnění, vesmírem to není ( že by měnil pravidla), ale lidský mozek to ma takhle nastavený. a z něho to potom proudí do vesmíru.

JJ, naše podvědomí nezná NE. Dík za upřesnění.

luděk napsal(a):

jen pro upřesnění, vesmírem to není ( že by měnil pravidla), ale lidský mozek to ma takhle nastavený. a z něho to potom proudí do vesmíru.

Hele: Lev Luděk je tu :)

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Tak mě to dneska ráno napadlo: že člověk pořád něco chce, třeba nic nechtít

Aha ... "nechtít" už jsme tu v nějaké souvislosti naťukly ... napadlo mě při tom, že jak některá duchovní poučení praví: Nesmíš říkat „Já chci“, protože Vesmír se postará o to, že pak už budeš jenom chtít, chtít a chtít. ...
tak podle výše uvedené logiky - pokud začneš nechtít a řekneš si "Já nechci", zahrne tě ten samý Vesmír přebytkem a ty už pak budeš jen nechtít a nechtít a nechtít ... :D

No teda.. To jsem nikdy nikde nečetla :). A zní to paradoxně dobře!
Tos fakt někde četla, nebo si utahuješ, hm? :)

No ... tak na půl ... to je taková obecná ezo-teze podle takových těch Tajemství a podobných záležitostí ... no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ... Myslím, že jde opět o sféru, kde jsou slova nedostačující a nějaké chci x nechci nehraje vůbec roli ... důležitá je bdělost - co vnímáš a jak na to zareaguješ ... jestli včas, jestli vůbec atp. ... že když se člověk nechá pohltit slovy, tak mu spousta věcí unikne ... a tak prostě :)

luděk napsal(a):

jen pro upřesnění, vesmírem to není ( že by měnil pravidla), ale lidský mozek to ma takhle nastavený. a z něho to potom proudí do vesmíru.

čim to je?
proč vesmír nezná "ne"... a zná "ano"?

Míša Kulička napsal(a):

No ... tak na půl ... to je taková obecná ezo-teze podle takových těch Tajemství a podobných záležitostí ... no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ... Myslím, že jde opět o sféru, kde jsou slova nedostačující a nějaké chci x nechci nehraje vůbec roli ... důležitá je bdělost - co vnímáš a jak na to zareaguješ ... jestli včas, jestli vůbec atp. ... že když se člověk nechá pohltit slovy, tak mu spousta věcí unikne ... a tak prostě :)

To není jen tak "zadáčo" správně si přát. :jojo: To jen tak někdo neumí :jojo::)

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

t.[/i][/b] ...
:D

No teda.. To jsem nikdy nikde nečetla :). A zní to paradoxně dobře!
Tos fakt někde četla, nebo si utahuješ, hm? :)

No ... tak na půl ... to je taková obecná ezo-teze podle takových těch Tajemství a podobných záležitostí ... no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ... Myslím, že jde opět o sféru, kde jsou slova nedostačující a nějaké chci x nechci nehraje vůbec roli ... důležitá je bdělost - co vnímáš a jak na to zareaguješ ... jestli včas, jestli vůbec atp. ... že když se člověk nechá pohltit slovy, tak mu spousta věcí unikne ... a tak prostě :)

Myslím, že to není tak úplně nedostačující , vždycky nás učitelka jogy upozorňovala, že třeba říkat : mě klepne , já se pominu, se mnou to šlehne, je dost nebezpečný a může tě to skutečně postihnout .

gymnasión napsal(a):

luděk napsal(a):

jen pro upřesnění, vesmírem to není ( že by měnil pravidla), ale lidský mozek to ma takhle nastavený. a z něho to potom proudí do vesmíru.

čim to je?
proč vesmír nezná "ne"... a zná "ano"?

vesmír zná ne i ano
lidský mozek transformuje  některé ne, na ano.
třeba otazka smrti.  když je někdo v ohrožení života a člověk volá do vesmíru neee, nesmí zemřít, tak se nestane opak. opak by byl smrt.  a člověk ke kteremu byla vyslána touha " nesmí zemřít" žije

gymnasión napsal(a):

luděk napsal(a):

jen pro upřesnění, vesmírem to není ( že by měnil pravidla), ale lidský mozek to ma takhle nastavený. a z něho to potom proudí do vesmíru.

Hele: Lev Luděk je tu :)

ahooj, :):):)

olasik napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

No teda.. To jsem nikdy nikde nečetla :). A zní to paradoxně dobře!
Tos fakt někde četla, nebo si utahuješ, hm? :)

No ... tak na půl ... to je taková obecná ezo-teze podle takových těch Tajemství a podobných záležitostí ... no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ... Myslím, že jde opět o sféru, kde jsou slova nedostačující a nějaké chci x nechci nehraje vůbec roli ... důležitá je bdělost - co vnímáš a jak na to zareaguješ ... jestli včas, jestli vůbec atp. ... že když se člověk nechá pohltit slovy, tak mu spousta věcí unikne ... a tak prostě :)

Myslím, že to není tak úplně nedostačující , vždycky nás učitelka jogy upozorňovala, že třeba říkat : mě klepne , já se pominu, se mnou to šlehne, je dost nebezpečný a může tě to skutečně postihnout .

Dulezity je pocit, ktery ti pri tech slovech naskoci ... je velky rozdil, jestli jsi pri nich uzkostna, rozcilena nebo vysmata jak leco ... :)

luděk napsal(a):

gymnasión napsal(a):

luděk napsal(a):

jen pro upřesnění, vesmírem to není ( že by měnil pravidla), ale lidský mozek to ma takhle nastavený. a z něho to potom proudí do vesmíru.

čim to je?
proč vesmír nezná "ne"... a zná "ano"?

vesmír zná ne i ano
lidský mozek transformuje  některé ne, na ano.
třeba otazka smrti.  když je někdo v ohrožení života a člověk volá do vesmíru neee, nesmí zemřít, tak se nestane opak. opak by byl smrt.  a člověk ke kteremu byla vyslána touha " nesmí zemřít" žije

Bych si to dovolila trochu preformulovat: vesmir zadnej rozpor nezna. Lidske ano, ci ne je bud v souladu s vesmirem, nebo neni... Trochu komplikovany je asi to, ze vesmir spoluutvarime... Muze byt?

gymnasión napsal(a):

luděk napsal(a):

gymnasión napsal(a):

čim to je?
proč vesmír nezná "ne"... a zná "ano"?

vesmír zná ne i ano
lidský mozek transformuje  některé ne, na ano.
třeba otazka smrti.  když je někdo v ohrožení života a člověk volá do vesmíru neee, nesmí zemřít, tak se nestane opak. opak by byl smrt.  a člověk ke kteremu byla vyslána touha " nesmí zemřít" žije

Bych si to dovolila trochu preformulovat: vesmir zadnej rozpor nezna. Lidske ano, ci ne je bud v souladu s vesmirem, nebo neni... Trochu komplikovany je asi to, ze vesmir spoluutvarime... Muze byt?

jo,  taky bych to tak viděl :)

Míša Kulička napsal(a):

no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ...

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

lupina montana napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ...

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

myslím, že od určité velikosti duchovního vzdělání-práva  za úkony nemusíš nic "platit" a naopak za ně dostaneš "odměnu" , nikoli negativní. takže netrpíš, ale je ti líp.

luděk napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ...

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

myslím, že od určité velikosti duchovního vzdělání-práva  za úkony nemusíš nic "platit" a naopak za ně dostaneš "odměnu" , nikoli negativní. takže netrpíš, ale je ti líp.

Doufam, zes nechtel mluvit o vzdelani, ale o duchovnim poznani, cimz je minena transformativni bytostna zkusenost.
V takovem stavu tela a mysli ptakoviny typu musis x nemusis, platit x zadaco nejsou relevantni... Je pak totiz suma fuk, co delas, nebo nedelas, protoze neni co pridat, ubrat ci menit...

gymnasión napsal(a):

luděk napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

myslím, že od určité velikosti duchovního vzdělání-práva  za úkony nemusíš nic "platit" a naopak za ně dostaneš "odměnu" , nikoli negativní. takže netrpíš, ale je ti líp.

Doufam, zes nechtel mluvit o vzdelani, ale o duchovnim poznani, cimz je minena transformativni bytostna zkusenost.
V takovem stavu tela a mysli ptakoviny typu musis x nemusis, platit x zadaco nejsou relevantni... Je pak totiz suma fuk, co delas, nebo nedelas, protoze neni co pridat, ubrat ci menit...

vzdělání nebo poznání. to je skoro stejný. víš o čem to je.
podle velikosti poznání , výše nebo jak to nazvat, ti roste energie, kterou máš k dispozici pro ostatní i sebe.
pak už nemusíš meditovat , hýčkat energii. protože sama teče z vesmíru bez přičinění .  neplatí to že, musí být harmonie v našem pohledu. že se musí trpět, aby se dorovnala karma atd.
těžko se popisují láskyplné vibrace. nejsou na to slova. jen příměry.

luděk napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

no nemyslím, že Vesmír je takový "zadáčosupermarket", jak je po různu prezentováno ...

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

myslím, že od určité velikosti duchovního vzdělání-práva  za úkony nemusíš nic "platit" a naopak za ně dostaneš "odměnu" , nikoli negativní. takže netrpíš, ale je ti líp.

To znie dobre, ale čo zákon zachovania (alebo povedzme rovnováhy) energie?

Selima napsal(a):

luděk napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

myslím, že od určité velikosti duchovního vzdělání-práva  za úkony nemusíš nic "platit" a naopak za ně dostaneš "odměnu" , nikoli negativní. takže netrpíš, ale je ti líp.

To znie dobre, ale čo zákon zachovania (alebo povedzme rovnováhy) energie?

Protože ve skutečnosti vůbec netušíme, co je a není rovnováha, je docela klidně možné, ze aktuálně jsme mimo rovnovážný stav a pomalu se ho dobirame

Selima napsal(a):

luděk napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Ono stačí si to párkrát zkusit, aby jedna zjistila, že to fakt není zadáčo - ani omylem :)

myslím, že od určité velikosti duchovního vzdělání-práva  za úkony nemusíš nic "platit" a naopak za ně dostaneš "odměnu" , nikoli negativní. takže netrpíš, ale je ti líp.

To znie dobre, ale čo zákon zachovania (alebo povedzme rovnováhy) energie?

je to jen náš pohled  a potřebu zdůraznovat rovnováhu energie.
pokud žiješ v lásce jako takové, rovnováhu neřešíš.  jde to prostě samo

Amen. :)

luděk napsal(a):

neplatí to že, musí být harmonie v našem pohledu. že se musí trpět, aby se dorovnala karma..........

Hm, ale takhle já harmonii/soulad/rovnováhu teda nevnímám :co: Co to je "dorovnala karma"? Chápu karmu jako učení - a učení JE někdy mučení. S tím, že když se člověk dodrápe až na vysokou, tak už mnohem méně, protože si tak prostě vybral.
Tak nějak.

lupina montana napsal(a):

luděk napsal(a):

neplatí to že, musí být harmonie v našem pohledu. že se musí trpět, aby se dorovnala karma..........

Hm, ale takhle já harmonii/soulad/rovnováhu teda nevnímám :co: Co to je "dorovnala karma"? Chápu karmu jako učení - a učení JE někdy mučení. S tím, že když se člověk dodrápe až na vysokou, tak už mnohem méně, protože si tak prostě vybral.
Tak nějak.

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

luděk napsal(a):

neplatí to že, musí být harmonie v našem pohledu. že se musí trpět, aby se dorovnala karma..........

Hm, ale takhle já harmonii/soulad/rovnováhu teda nevnímám :co: Co to je "dorovnala karma"? Chápu karmu jako učení - a učení JE někdy mučení. S tím, že když se člověk dodrápe až na vysokou, tak už mnohem méně, protože si tak prostě vybral.
Tak nějak.

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

mluvím za sebe - myslím si , že lze. poznatky z vlastní zkušenosti.

luděk napsal(a):

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Hm, ale takhle já harmonii/soulad/rovnováhu teda nevnímám :co: Co to je "dorovnala karma"? Chápu karmu jako učení - a učení JE někdy mučení. S tím, že když se člověk dodrápe až na vysokou, tak už mnohem méně, protože si tak prostě vybral.
Tak nějak.

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

mluvím za sebe - myslím si , že lze. poznatky z vlastní zkušenosti.

Ludku, to je v poradku :). Slo mi o to, aby Lupina popremyslela a dala vedet. A pak mam na ni nachystanou jeste jednu zaludnou otazku. Snad mě nezabije... :)

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

luděk napsal(a):

neplatí to že, musí být harmonie v našem pohledu. že se musí trpět, aby se dorovnala karma..........

Hm, ale takhle já harmonii/soulad/rovnováhu teda nevnímám :co: Co to je "dorovnala karma"? Chápu karmu jako učení - a učení JE někdy mučení. S tím, že když se člověk dodrápe až na vysokou, tak už mnohem méně, protože si tak prostě vybral.
Tak nějak.

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

Myslím že lze - ve chvíli, kdy "vystoupíš" z pozemské existence. Protože já karmu chápu jako setrvalý sled nabírání zkušeností a znalostí.......takže jako z takového tu na Zemi z ní "vystoupit" nelze.
Otázka je, jestli na (energeticky) vyšší rovině existence není taky něco takového, jako naše karma......obávám se, že to nikdo neví.

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Hm, ale takhle já harmonii/soulad/rovnováhu teda nevnímám :co: Co to je "dorovnala karma"? Chápu karmu jako učení - a učení JE někdy mučení. S tím, že když se člověk dodrápe až na vysokou, tak už mnohem méně, protože si tak prostě vybral.
Tak nějak.

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

Myslím že lze - ve chvíli, kdy "vystoupíš" z pozemské existence. Protože já karmu chápu jako setrvalý sled nabírání zkušeností a znalostí.......takže jako z takového tu na Zemi z ní "vystoupit" nelze.
Otázka je, jestli na (energeticky) vyšší rovině existence není taky něco takového, jako naše karma......obávám se, že to nikdo neví.

Aha. Ja v posledni dobe chapu karmu jako věčný furt dokola se opakující zkoumání a "učení se" ano, či ne, co je lepší, či horší, správnější, či méně správné, docela ůůůůnava... doaleluja a dokolečka se to motá... A to nemluvím o nekonečným řetězení událostí do "realit", kterým pak neotřesitelně a zbytečně věříme.
Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

Myslím že lze - ve chvíli, kdy "vystoupíš" z pozemské existence. Protože já karmu chápu jako setrvalý sled nabírání zkušeností a znalostí.......takže jako z takového tu na Zemi z ní "vystoupit" nelze.
Otázka je, jestli na (energeticky) vyšší rovině existence není taky něco takového, jako naše karma......obávám se, že to nikdo neví.

Aha. Ja v posledni dobe chapu karmu jako věčný furt dokola se opakující zkoumání a "učení se" ano, či ne, co je lepší, či horší, správnější, či méně správné, docela ůůůůnava... doaleluja a dokolečka se to motá... A to nemluvím o nekonečným řetězení událostí do "realit", kterým pak neotřesitelně a zbytečně věříme.
Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

Blbý je, když úkrokem vedle naskočíš do jiného kolotoče ... čehož si vlastně ani nemusíš všimnout ... a jsi opět v pasti konceptů, i když jiných ...

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Myslím že lze - ve chvíli, kdy "vystoupíš" z pozemské existence. Protože já karmu chápu jako setrvalý sled nabírání zkušeností a znalostí.......takže jako z takového tu na Zemi z ní "vystoupit" nelze.
Otázka je, jestli na (energeticky) vyšší rovině existence není taky něco takového, jako naše karma......obávám se, že to nikdo neví.

Aha. Ja v posledni dobe chapu karmu jako věčný furt dokola se opakující zkoumání a "učení se" ano, či ne, co je lepší, či horší, správnější, či méně správné, docela ůůůůnava... doaleluja a dokolečka se to motá... A to nemluvím o nekonečným řetězení událostí do "realit", kterým pak neotřesitelně a zbytečně věříme.
Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

Blbý je, když úkrokem vedle naskočíš do jiného kolotoče ... čehož si vlastně ani nemusíš všimnout ... a jsi opět v pasti konceptů, i když jiných ...

Kdo nezažil, neví.
Řekla bych, že takovou zkušenost má spousta lidí, ale protože ji nejsou schopni zařadit do vlastního konvenčního chápéní světa, tak často to nejcennější, co v životě zažili, zahodí...

gymnasión napsal(a):

Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

Tak to si nerozumíme - tohle rozhodně nechápu jako "vystoupení z karmy", ale jen jako vystoupení z programu. Což může a nemusí být trvalé - ale rozhodně je i toto součástí karmy. Zejména, pokud se ti podaří program opustit definitivně (myšleno samosebou nevyhovující program :)) Ovšem moje vlastní zkušenost říká, že někdy je motání nutné - jako jakýsi trénink. Netvrdím, že pokaždé, ale někdy jo.

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Aha. Ja v posledni dobe chapu karmu jako věčný furt dokola se opakující zkoumání a "učení se" ano, či ne, co je lepší, či horší, správnější, či méně správné, docela ůůůůnava... doaleluja a dokolečka se to motá... A to nemluvím o nekonečným řetězení událostí do "realit", kterým pak neotřesitelně a zbytečně věříme.
Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

Blbý je, když úkrokem vedle naskočíš do jiného kolotoče ... čehož si vlastně ani nemusíš všimnout ... a jsi opět v pasti konceptů, i když jiných ...

Kdo nezažil, neví.
Řekla bych, že takovou zkušenost má spousta lidí, ale protože ji nejsou schopni zařadit do vlastního konvenčního chápéní světa, tak často to nejcennější, co v životě zažili, zahodí...

Jak to myslíš?

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

Tak to si nerozumíme - tohle rozhodně nechápu jako "vystoupení z karmy", ale jen jako vystoupení z programu. Což může a nemusí být trvalé - ale rozhodně je i toto součástí karmy. Zejména, pokud se ti podaří program opustit definitivně (myšleno samosebou nevyhovující program :)) Ovšem moje vlastní zkušenost říká, že někdy je motání nutné - jako jakýsi trénink. Netvrdím, že pokaždé, ale někdy jo.

Jaký je rozdíl mezi karmou a programem? Nerozumím...

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Lupi, co myslis: napadlo te nekdy, zda lze z karmy vystoupit?
Ostatně: co je to karma?

.

Aha. Ja v posledni dobe chapu karmu jako věčný furt dokola se opakující zkoumání a "učení se" ano, či ne, co je lepší, či horší, správnější, či méně správné, docela ůůůůnava... doaleluja a dokolečka se to motá... A to nemluvím o nekonečným řetězení událostí do "realit", kterým pak neotřesitelně a zbytečně věříme.
Stačí krok vedle a je z toho člověk venku, což se tu asi pokouší dopravit Luděk. I když je otázka, jak dlouho člověk vydrží, než do toho kolotoče  zase vlítne.

Já ti teda moc nerozumím ,ale co tě nutí do toho zkoumání a učení se, co je lepší a co je horší atd , proč to děláš ? Není to křeč? Není lepší ten život nechat přirozeně plynout ?
Nebo nemáš jinou zábavu a potřebuješ to hrát sama se sebou ?

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Kdo nezažil, neví.
Řekla bych, že takovou zkušenost má spousta lidí, ale protože ji nejsou schopni zařadit do vlastního konvenčního chápéní světa, tak často to nejcennější, co v životě zažili, zahodí...

Jak to myslíš?

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

gymnasión napsal(a):

Jaký je rozdíl mezi karmou a programem? Nerozumím...

Programem rozumím něco, co ses naučila a přijala zasvé v dětství tohoto/každého života. Nebo nejen v dětství - ale převážně. Třeba rozhlédnout se, než přejdeš ulici, očekávat to nejhorší, řídit auto, potkávat určitý typ lidí....prostě tyhlety naučenosti.
Karmou rozumím souvislý sled zkušeností, nabíraných po mnoho životů (Egypťani tvrdí, že 700-800, ale to fakt nevím :))
Pokud se mi povede vylikvidovat programy, které mě deformují, je to samozřejmě dobrý počinek i do karmy - a skvělá zkušenost ve smyslu "jak na to".

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Kdo nezažil, neví.
Řekla bych, že takovou zkušenost má spousta lidí, ale protože ji nejsou schopni zařadit do vlastního konvenčního chápéní světa, tak často to nejcennější, co v životě zažili, zahodí...

Jak to myslíš?

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

:co:
No tak to je snad normální jev - když se člověk opravdu hodně lekne, tak jakoby vypadne z okolního světa, je prázdno, vše se zastaví, ale pak to jde zase zpátky. Na tom nevidím nic zvláštního.

Judyna napsal(a):

:co:
No tak to je snad normální jev - když se člověk opravdu hodně lekne, tak jakoby vypadne z okolního světa, je prázdno, vše se zastaví, ale pak to jde zase zpátky. Na tom nevidím nic zvláštního.

Vždyť jo :)

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Kdo nezažil, neví.
Řekla bych, že takovou zkušenost má spousta lidí, ale protože ji nejsou schopni zařadit do vlastního konvenčního chápéní světa, tak často to nejcennější, co v životě zažili, zahodí...

Jak to myslíš?

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

Ok ... něco, cokoliv, co tě donutí zastavit, co tě vykolejí ... co tě dostane ze zaběhnutého konceptu, kolotoče ... ti pomůže ukročit mimo karmu ... ale mě zajímá, jak se udržet mimo ten kolotoč a nenaskočit do nového ... jak zůstat vnitřně svobodný ...

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Jaký je rozdíl mezi karmou a programem? Nerozumím...

Programem rozumím něco, co ses naučila a přijala zasvé v dětství tohoto/každého života. Nebo nejen v dětství - ale převážně. Třeba rozhlédnout se, než přejdeš ulici, očekávat to nejhorší, řídit auto, potkávat určitý typ lidí....prostě tyhlety naučenosti.
Karmou rozumím souvislý sled zkušeností, nabíraných po mnoho životů (Egypťani tvrdí, že 700-800, ale to fakt nevím :))
Pokud se mi povede vylikvidovat programy, které mě deformují, je to samozřejmě dobrý počinek i do karmy - a skvělá zkušenost ve smyslu "jak na to".

Takže karma je vlastně dlouhej program...
Nj, a co když čas neexistuje?

Míša Kulička napsal(a):

Ok ... něco, cokoliv, co tě donutí zastavit, co tě vykolejí ... co tě dostane ze zaběhnutého konceptu, kolotoče ... ti pomůže ukročit mimo karmu ... ale mě zajímá, jak se udržet mimo ten kolotoč a nenaskočit do nového ... jak zůstat vnitřně svobodný ...

Jít dovnitř přece :)
a zvostat tam...
vono se toho venku zas tak moc neděje :)

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ok ... něco, cokoliv, co tě donutí zastavit, co tě vykolejí ... co tě dostane ze zaběhnutého konceptu, kolotoče ... ti pomůže ukročit mimo karmu ... ale mě zajímá, jak se udržet mimo ten kolotoč a nenaskočit do nového ... jak zůstat vnitřně svobodný ...

Jít dovnitř přece :)
a zvostat tam...
vono se toho venku zas tak moc neděje :)

Když von mi furt někdo ťuká na budku :D

gymnasión napsal(a):

Takže karma je vlastně dlouhej program...
Nj, a co když čas neexistuje?

Ne, to není. Program je něco, co tě NĚKDO naučil, karmu se učíme sami. Zkušenosti přece nejsou program.
S časem, co neexistuje na mně nechoď - i tak mám potíže ho vnímat :lol:

gymnasión napsal(a):

Jít dovnitř přece :)
a zvostat tam...
vono se toho venku zas tak moc neděje :)

Jak komu................já třeba nechci....zvostat. Já chci tykadlit a tvořit sítě.

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Jít dovnitř přece :)
a zvostat tam...
vono se toho venku zas tak moc neděje :)

Jak komu................já třeba nechci....zvostat. Já chci tykadlit a tvořit sítě.

To se přece nevylučuje

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Ok ... něco, cokoliv, co tě donutí zastavit, co tě vykolejí ... co tě dostane ze zaběhnutého konceptu, kolotoče ... ti pomůže ukročit mimo karmu ... ale mě zajímá, jak se udržet mimo ten kolotoč a nenaskočit do nového ... jak zůstat vnitřně svobodný ...

Jít dovnitř přece :)
a zvostat tam...
vono se toho venku zas tak moc neděje :)

Když von mi furt někdo ťuká na budku :D

Kdo nezná heslo, tomu nevotvírej :lol:

Míša Kulička napsal(a):

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Jít dovnitř přece :)
a zvostat tam...
vono se toho venku zas tak moc neděje :)

Jak komu................já třeba nechci....zvostat. Já chci tykadlit a tvořit sítě.

To se přece nevylučuje

Právě. Takže proč to vylučovat, že.

lupina montana napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Jak komu................já třeba nechci....zvostat. Já chci tykadlit a tvořit sítě.

To se přece nevylučuje

Právě. Takže proč to vylučovat, že.

Kdo to vylucuje?

Gym - proto se s ní o tom přeci dohaduju.

lupina montana napsal(a):

Gym - proto se s ní o tom přeci dohaduju.

Lupíííí, pomóóóc, nevim s kym a o čem se dohaduješ, potažmo, co s mam s čím do činění... :lol:

Tak nedohaduju, diskutuju :lol: Je to tak lepší?
Zkrátka, ty zastáváš jednu myšlénku transformace, já jinou - tak o tom.

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Jaký je rozdíl mezi karmou a programem? Nerozumím...

Programem rozumím něco, co ses naučila a přijala zasvé v dětství tohoto/každého života. Nebo nejen v dětství - ale převážně. Třeba rozhlédnout se, než přejdeš ulici, očekávat to nejhorší, řídit auto, potkávat určitý typ lidí....prostě tyhlety naučenosti.
Karmou rozumím souvislý sled zkušeností, nabíraných po mnoho životů (Egypťani tvrdí, že 700-800, ale to fakt nevím :))
Pokud se mi povede vylikvidovat programy, které mě deformují, je to samozřejmě dobrý počinek i do karmy - a skvělá zkušenost ve smyslu "jak na to".

Takže karma je vlastně dlouhej program...
Nj, a co když čas neexistuje?

Alebo aspoň nie lineárny... :P

lupina montana napsal(a):

Gym - proto se s ní o tom přeci dohaduju.

O čem? Já nikde nevidím, že by psala to, co tvrdíš ...

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Programem rozumím něco, co ses naučila a přijala zasvé v dětství tohoto/každého života. Nebo nejen v dětství - ale převážně. Třeba rozhlédnout se, než přejdeš ulici, očekávat to nejhorší, řídit auto, potkávat určitý typ lidí....prostě tyhlety naučenosti.
Karmou rozumím souvislý sled zkušeností, nabíraných po mnoho životů (Egypťani tvrdí, že 700-800, ale to fakt nevím :))
Pokud se mi povede vylikvidovat programy, které mě deformují, je to samozřejmě dobrý počinek i do karmy - a skvělá zkušenost ve smyslu "jak na to".

Takže karma je vlastně dlouhej program...
Nj, a co když čas neexistuje?

Alebo aspoň nie lineárny... :P

Žádný! :dumbom:
Pánč: kde je čas, tam je i karma. A naopak

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

Záleží na tom, jestli k životu potřebuje teplou vodu ... :gloria:

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

- Myslim, ze cas je parametr (z) lidske mysli, ktery vznikl porovnanim dvou stavů od sebe odlisnych... Mozna... rikam "mozna" existuje neco jako zmena, ktera je v nasi mysli vyjadrena casem. Hm, osobne dochazim k tomu, ze cas je zbytecnej, uzitecnej leda kvuli odjezdu vlaku, ale i pak je to fuk, bo muzu jet pristim :) BI
- Na co by byla vesmíru karma? Ta je lidí..

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

Má jich hodně. Přinejmenším každá planetární soustava podobná té naší má  svoji karmu. A pak existují galaktické karmy a pak je ještě karma celovesmírná. Jsou do sebe zapasované jako matrjošky. Jsou to karmjošky :gloria:

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

- Myslim, ze cas je parametr (z) lidske mysli, ktery vznikl porovnanim dvou stavů od sebe odlisnych... Mozna... rikam "mozna" existuje neco jako zmena, ktera je v nasi mysli vyjadrena casem. Hm, osobne dochazim k tomu, ze cas je zbytecnej, uzitecnej leda kvuli odjezdu vlaku, ale i pak je to fuk, bo muzu jet pristim :) BI
- Na co by byla vesmíru karma? Ta je lidí..

Já nevím, ale jestli je čas nějakým způsobem vázaný na prostor, tak možná ani nemusíš nikam jezdit. :cool:

haiel napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

- Myslim, ze cas je parametr (z) lidske mysli, ktery vznikl porovnanim dvou stavů od sebe odlisnych... Mozna... rikam "mozna" existuje neco jako zmena, ktera je v nasi mysli vyjadrena casem. Hm, osobne dochazim k tomu, ze cas je zbytecnej, uzitecnej leda kvuli odjezdu vlaku, ale i pak je to fuk, bo muzu jet pristim :) BI
- Na co by byla vesmíru karma? Ta je lidí..

Já nevím, ale jestli je čas nějakým způsobem vázaný na prostor, tak možná ani nemusíš nikam jezdit. :cool:

Velmi správná připomínka! Bezva, že sis všimla! :)
Nepojedu. Jak říkávala maminka: "Doma budeš, děcko jedno nezdárný!" :lol:

haiel napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

Má jich hodně. Přinejmenším každá planetární soustava podobná té naší má  svoji karmu. A pak existují galaktické karmy a pak je ještě karma celovesmírná. Jsou do sebe zapasované jako matrjošky. Jsou to karmjošky :gloria:

Neeee... Karmu potřebujem pro celej vesmír my sami. Líp to vypadá, bo si myslíme, že rozumíme vejplodům svých mozkoven...
Aj ty karmjošky koneckonců mají jakýsi základ ve fyzice, resp. ty karmjošky kopírují fyzikální obraz, to může bejt. Jenže fyzika už je na tom tak, že najde libovolnou částici, libovolný prostor, který si sama vymyslí... Věda nám začíná malinko tápat, neboť postupně zjištuje, že si umí odpovědět na jakoukoli otázku. Chytří chlapci fyzikové postřehli, že je možná lepší přestat se ptát nebo se ptát jinak...
Tak to vidim: jako antropomorfismus...
23:40 Možná je to ještě jinak, jak to právě studuju :dumbom:

haiel napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

Má jich hodně. Přinejmenším každá planetární soustava podobná té naší má  svoji karmu. A pak existují galaktické karmy a pak je ještě karma celovesmírná. Jsou do sebe zapasované jako matrjošky. Jsou to karmjošky :gloria:

karma je život a život je karma. je to jen pojmenování.
představte si, že celý vesmír je život a pak je debata o karmě jako takové zcela bezvýznamná.

Tak nějak. Což se ovšem s karmjoškama vůbec nevylučuje, všimni si........
Draku, karmjošky jsou geniální! Mohu je šířit? :lol:

haiel napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

- Myslim, ze cas je parametr (z) lidske mysli, ktery vznikl porovnanim dvou stavů od sebe odlisnych... Mozna... rikam "mozna" existuje neco jako zmena, ktera je v nasi mysli vyjadrena casem. Hm, osobne dochazim k tomu, ze cas je zbytecnej, uzitecnej leda kvuli odjezdu vlaku, ale i pak je to fuk, bo muzu jet pristim :) BI
- Na co by byla vesmíru karma? Ta je lidí..

Já nevím, ale jestli je čas nějakým způsobem vázaný na prostor, tak možná ani nemusíš nikam jezdit. :cool:

Alebo stačí mentálne. :P

luděk napsal(a):

haiel napsal(a):

Selima napsal(a):

Myslím, že čas istým spôsobom plynie aj v neobývaných galaxiách... Má vesmír karmu?

Má jich hodně. Přinejmenším každá planetární soustava podobná té naší má  svoji karmu. A pak existují galaktické karmy a pak je ještě karma celovesmírná. Jsou do sebe zapasované jako matrjošky. Jsou to karmjošky :gloria:

karma je život a život je karma. je to jen pojmenování.
představte si, že celý vesmír je život a pak je debata o karmě jako takové zcela bezvýznamná.

Jj, toto mi dáva zmysel...

Možná bychom mohli říkat "příběh" místo "karma". Možná by nám to bylo bližší.

lupina montana napsal(a):

Tak nějak. Což se ovšem s karmjoškama vůbec nevylučuje, všimni si........
Draku, karmjošky jsou geniální! Mohu je šířit? :lol:

Moheš, Vlku :lol:

Selima napsal(a):

haiel napsal(a):

gymnasión napsal(a):

- Myslim, ze cas je parametr (z) lidske mysli, ktery vznikl porovnanim dvou stavů od sebe odlisnych... Mozna... rikam "mozna" existuje neco jako zmena, ktera je v nasi mysli vyjadrena casem. Hm, osobne dochazim k tomu, ze cas je zbytecnej, uzitecnej leda kvuli odjezdu vlaku, ale i pak je to fuk, bo muzu jet pristim :) BI
- Na co by byla vesmíru karma? Ta je lidí..

Já nevím, ale jestli je čas nějakým způsobem vázaný na prostor, tak možná ani nemusíš nikam jezdit. :cool:

Alebo stačí mentálne. :P

Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorů :P

Nojo sakra :co: Draku, ty jsi hlava (nebo hlavy? Vlastně ani nevím, kolik jich máš!) otevřená! Ono i to cestování mezi prostorem a galaxiema a astrálama bude mít nejspíš nějaký dopravní pravidla, co.......

haiel napsal(a):

Selima napsal(a):

haiel napsal(a):

Já nevím, ale jestli je čas nějakým způsobem vázaný na prostor, tak možná ani nemusíš nikam jezdit. :cool:

Alebo stačí mentálne. :P

Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorů :P

Jj, zvyknem prosiť o dovolenie vstúpiť do ich priestoru a demonštrovať svoje priateľské úmysly - jedna nikdy nevie.

Selima napsal(a):

haiel napsal(a):

Selima napsal(a):

Alebo stačí mentálne. :P

Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorů :P

Jj, zvyknem prosiť o dovolenie vstúpiť do ich priestoru a demonštrovať svoje priateľské úmysly - jedna nikdy nevie.

Já se tím nezalamuju. Zevluju, kde mě napadne a jak se mi něco přestane líbit nebo mě dokonce začne píchat v boku, vím, že mě přepadla nějaká domorodá potvora.  Tak ji zakousnu a hotové, vyřízené :cool:

lupina montana napsal(a):

Nojo sakra :co: Draku, ty jsi hlava (nebo hlavy? Vlastně ani nevím, kolik jich máš!) otevřená! Ono i to cestování mezi prostorem a galaxiema a astrálama bude mít nejspíš nějaký dopravní pravidla, co.......

Jak už jsem napsala Selimě. Asi jo, ale já je neznám :D

Já používám tu zdvořilost a prezentaci dobrých úmyslů, ale neuvědomila jsem si to, až když to Seli řekla. Nakonec, když se mi povedlo ukecat rozzuřenou bachyni, obrovskou krávu i dobrmana, tak snad to většinově funguje :cool:

haiel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Nojo sakra :co: Draku, ty jsi hlava (nebo hlavy? Vlastně ani nevím, kolik jich máš!) otevřená! Ono i to cestování mezi prostorem a galaxiema a astrálama bude mít nejspíš nějaký dopravní pravidla, co.......

Jak už jsem napsala Selimě. Asi jo, ale já je neznám :D

Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Všeho je tu tolik!

haiel napsal(a):

Selima napsal(a):

haiel napsal(a):

Hlavně bacha na svobodnou vůli obyvatel a správců vzdálených mentálních prostorů :P

Jj, zvyknem prosiť o dovolenie vstúpiť do ich priestoru a demonštrovať svoje priateľské úmysly - jedna nikdy nevie.

Já se tím nezalamuju. Zevluju, kde mě napadne a jak se mi něco přestane líbit nebo mě dokonce začne píchat v boku, vím, že mě přepadla nějaká domorodá potvora.  Tak ji zakousnu a hotové, vyřízené :cool:

No, na mňa minule niečo vrčalo v kríkoch, asi o desiatej večer na opustenej nefungujúcej stanici v južných Čechách - a nebolo mi do smiechu. :butter::dumbom: Tak som sa radšej pustila vyjednávať, to mi ide trochu lepšie ako zakusovať... a ono sa to nechalo ukľudniť a mňa nechalo na pokoji, až do príchodu vlaku.

Ja občas cestujem chca-nechca... A inokedy chca.

gymnasión napsal(a):

.....
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Všeho je tu tolik!

No právě. Všeho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je všeho trochu míň :D

haiel napsal(a):

gymnasión napsal(a):

.....
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Všeho je tu tolik!

No právě. Všeho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je všeho trochu míň :D

Žejo? :) Jen si tak bejt...

gymnasión napsal(a):

haiel napsal(a):

gymnasión napsal(a):

.....
Já nevim... nijak moc mentálně (ani fyzicky) cestovat nepotřebuju. Všeho je tu tolik!

No právě. Všeho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je všeho trochu míň :D

Žejo? :) Jen si tak bejt...

To nejni zrovna jednoduchá záležitost :)

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

haiel napsal(a):

No právě. Všeho je tu tolik.... Přijde vhod občas zmizet někam, kde je všeho trochu míň :D

Žejo? :) Jen si tak bejt...

To nejni zrovna jednoduchá záležitost :)

Aha? A proč?

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Žejo? :) Jen si tak bejt...

To nejni zrovna jednoduchá záležitost :)

Aha? A proč?

si jen tak bejt ... a nehonit se, neřešit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

To nejni zrovna jednoduchá záležitost :)

Aha? A proč?

si jen tak bejt ... a nehonit se, neřešit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?

A tož dá se... blbý je, když si člověk vzpomene, že má něco dělat :lol:, neodloží tu zbytečnou povinnost a jde třeba... mejt nádobí, který klidně mohlo počkat

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Aha? A proč?

si jen tak bejt ... a nehonit se, neřešit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?

A tož dá se... blbý je, když si člověk vzpomene, že má něco dělat :lol:, neodloží tu zbytečnou povinnost a jde třeba... mejt nádobí, který klidně mohlo počkat

Nádobí...... Kolik toho nádobí vlastně potřebujeme? Už jsem si kolikrát říkala, že by mi stačil jeden kastrolek, jedna miska.... jedna kudla.... jedna lednička :D
Člověk se furt stará o tolik zbytečností..... A pak nemá čas jenom tak si bejt :|

haiel napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

si jen tak bejt ... a nehonit se, neřešit, nekontrolovat, nemyslet ... kdo z nás to skutečně umí?

A tož dá se... blbý je, když si člověk vzpomene, že má něco dělat :lol:, neodloží tu zbytečnou povinnost a jde třeba... mejt nádobí, který klidně mohlo počkat

Nádobí...... Kolik toho nádobí vlastně potřebujeme? Už jsem si kolikrát říkala, že by mi stačil jeden kastrolek, jedna miska.... jedna kudla.... jedna lednička :D
Člověk se furt stará o tolik zbytečností..... A pak nemá čas jenom tak si bejt :|

... jedna vilka, jeden bazén, jeden pštros s pštrosicí a pštrosáčaty a jeden kolotoč  ... by stačil :-)
To by bylo, aby pak nebyl čas jenom tak bejt :lol: :lol: :lol: !

Hledíme vně mimo sebe, abychom poznali, jak věci fungují, pracují i jak je tvořena společnost, vztahy, vazby: To je rozumový (racionální) pohled.
Hledíme dovnitř podstaty věcí, abychom se dostali pod povrch ke kořenům problému, či nějaké otázky: Tak vzniká filosofický pohled a přístup k životu.
Hledíme do nitra člověka, abychom rozkryli jeho pohnutky, vzruchy i procesy, ke kterým v jeho psýché dochází: Zde se nám rozvíjí psychologický postoj.
Hledíme dovnitř sebe sama, abychom rozkryli procesy, jež se v nás odehrávají, i děje celého vesmíru kolem nás. Neboť jak uvnitř, tak i vně: Toto je pak duchovní vnímání.

Jak z toho vidíme, duchovně založený člověk jen změnil úhel svého pohledu na svět, oproti ostatním, možná více preferovaným (protože "vědečtějším") přístupům. Duchovní vůbec neznamená dobrý, morální, mravný, nebránící se, vždy ohleduplný a nechající na sobě dříví štípat. To bychom se ukrutně mýlili! Je to úplně stejný člověk jako každý jiný, jen si dovolil ten přepych - uvažovat trochu jinak. Jinak, než je běžně zvyklé a svým způsobem neberouc v potaz vědecké poznání. Ne, že by ho nezajímalo, ale není pro něj prioritou. Zatímco racionální, filosofický, psychologický a samozřejmě vědecký pohled na svět, vždy jako prvotní bere především vědou podložený základ svého poznání.

Bytost z kterékoli této jmenované sféry může nakonec docílit moudrosti (není to výsadou duchovně jdoucích lidí!), ale každá z těchto oblastí zkoumání má své priority a specifikace, na něž se naše vědomí zaměří, tudíž dá se říci, volí si jiný cíl. Kupříkladu lidé racionální ani moudrost nehledají, je pro ně nepodstatná, ale pronikavý jasný úsudek. Věda sama se pak snaží vyeliminovat ze svého pohledu city, pocity a jakákoli přání badatele, jen čistá ničím nezkalená věda, kterou lze kdykoli správným přístupem ověřit.

Duchovní není nadstavba nad normální, to je pitomost!., i když je to tak někdy společností vnímáno. Jakákoli z těchto myšlenkových sfér je svým způsobem průnikem, průlomem do neznáma, odkud se věčná lidská touha po poznání doufá inspirovat. A to je všechno. Co nakonec naše psýché objeví a kam se její vědomí rozeběhne, to je prozatím ve hvězdách, i když tušit už můžeme leccos.

Podľa mňa je to podstatné nielen očiam neviditeľné, ale aj vedomím nepochopiteľné. A mimo vedomie sme paradoxne prakticky všetci čisté, duchovné bytosti. Len to v sebe nepotláčať. ;)

Ahoj Crabe, ráda tě tu po dlouhé době vidím :)

Ahoj Tulipku! Však je mi tu báječně mezi vámi. Vůbec jsem netušil, jak skvělý pocit to bude. Tak si to užívám, lenoším u compu, čtu staré příspěvky a cítím se parádně. :)

Crabe, už nás tu ze staré party moc nezbylo, ale těší mě, že se tady cítíš dobře :supr:

gymnasión napsal(a):

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

Nádhera, úplně jsem to prožil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. Až tam za ním můžeme jít.

Že však nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubšího vhledu. Do té doby považujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti však vědomí přesahuje jedince, je všude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř každého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touží se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztažnosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyššímu, než jsme my sami. A když jeden z nás neslyší, okamžitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s již vykrystalizovanou myšlenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.

Vědomí je úžasné, úžasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.

A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, ještě předtím, než vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, než vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej znáš, celou sledovat. Ano, věřím tomu, že to byl fantastický zážitek.

Crabat napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

Nádhera, úplně jsem to prožil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. Až tam za ním můžeme jít.

Že však nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubšího vhledu. Do té doby považujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti však vědomí přesahuje jedince, je všude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř každého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touží se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztažnosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyššímu, než jsme my sami. A když jeden z nás neslyší, okamžitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s již vykrystalizovanou myšlenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.

Vědomí je úžasné, úžasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.

A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, ještě předtím, než vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, než vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej znáš, celou sledovat. Ano, věřím tomu, že to byl fantastický zážitek.

Bohajeho... co to je za fantasmagorický romány :lol:?

Inu, třeba jsme každý prožili něco jiného. To se stává... :reta:

Tak co, ještě nic Gym?..
Žádný vhled, žádné osvícení?
Co mělo tu být, není,
jen obsesivní rým,
ráno při probouzení.
:dumbom: :dumbom: :dumbom:

Crabat napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

Nádhera, úplně jsem to prožil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. Až tam za ním můžeme jít.

Že však nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubšího vhledu. Do té doby považujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti však vědomí přesahuje jedince, je všude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř každého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touží se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztažnosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyššímu, než jsme my sami. A když jeden z nás neslyší, okamžitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s již vykrystalizovanou myšlenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.

Vědomí je úžasné, úžasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.

A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, ještě předtím, než vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, než vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej znáš, celou sledovat. Ano, věřím tomu, že to byl fantastický zážitek.

Mňa viac fascinuje ne-vedomie, ktoré sa začína tam, kde sa vedomie končí...

Ano Sem, to, co jsi nazvala ne-vědomím, zde pojímám jako Vědomí, které se ještě nepřezrcadlilo do neuronů jedince. To pro nás, z našeho hlediska je to ne-vědomí, protože na něj nedosáhneme, nevidíme, jak v nás povstává, ale až skrze něj, když se v nás probudí, můžeme vnímat a pozorovat. Teprve při hlubším vhledu ho lze zahlédnout ještě předtím, než vstoupí do nás. Pak poznáme, že je absolutně všude a že ono je vlastně tím prvotním tvůrcem.

Crabat napsal(a):

gymnasión napsal(a):

Motáme se v naprostým bezvědomí... už samo zpomalení je úleva. A pak jsou okamžiky: něco nečekaného, náhlá změna, úlek. Vem si třeba pořádnej úlek, třeba při nehodě... na chvíli ztratíš kontakt s vlastním konceptem světa, protože tvuj svět prostě na takovou situaci není připravenej... Zažila jsem, jak se svět po-ma-lin-ku vra-cí do na-vy-klé-ho sta-vu... jak se staví celej vizuální svět jako lego... byl to úchvatnej fascinující pohled...

Nádhera, úplně jsem to prožil při Tvém popisu. Vědomí jde shora. Přesně se zaosciluje do správného prostoročasu na jedince (shodou okolností nás) a vstoupí skrze jeho pletně do energetických center, kde se přezáří jako odraz v zrcadle a stane se námi sledovatelné. Až tam za ním můžeme jít.

Že však nepochází z nás, na to nikdy nepřijdeme, pokud se nám nedostane hlubšího vhledu. Do té doby považujeme vědomí za funkci hmoty. Tedy samozřejmě oné subtilní neuronové sítě. Ve skutečnosti však vědomí přesahuje jedince, je všude kolem nás a jen jednou nepatrnou homeopatickou dávkou sídlí i uvnitř každého člověka, tvora, rostliny, nerostu, prvku. Touží se dívat zevnitř i zvenčí, vnímat vesmír, který si samo stvořilo, kvadriliony očí, naslouchat mu, poznávat jeho souvztažnosti a dále tvořit. Proto nás inspiruje, vábí do reakce, podněcuje v nás, abychom nechali povstat něčemu vyššímu, než jsme my sami. A když jeden z nás neslyší, okamžitě osloví druhého, aby se na něj obrátil s již vykrystalizovanou myšlenkou, které snad porozumí, chytí se a začne naslouchat.

Vědomí je úžasné, úžasné a velkolepé, jediným dotykem tvoří nás, abychom se jím pak nechali prodchnout a rozezněli v realitě jeho píseň, kterou sní.

A právě tam, tam kde vědomí osciluje svůj pohled na subjekt Gym anebo kdokoli jiný, ještě předtím, než vstoupí dovnitř a přezáří se do jejich neuronové sítě, tam ses Gym po svém úleku ocitla. Byla jsi ono Vědomí těsně před tím, než vstoupí dovnitř a mohla jsi tu fázi přezáření spolu se znovuvytvořením světa, jak jej znáš, celou sledovat. Ano, věřím tomu, že to byl fantastický zážitek.

hezky napsáne, leč má to jedno ale....
to neplatí implicitně pro všechny lidi. někdo napojen je a někdo  po celý svůj život ne , ten pak žije jen ze svého vědomí a zkušeností.

Vyjádřil bych to asi takhle, Luďku: Ten směr dovnitř je tu vždycky, neboť jinak by se žádné naše vnímání nekonalo (nebylo by toho, kdo by vnímal). Ale máš pravdu, že naše vědomí závislé na smyslech nemusí překročit tu hranici přezrcadlení a nikdy pak ve své realitě nedosáhne do oblastí mimo sebe. Ve snech si však stejně bude lítat, kde bude chtít. ;) Jen si poznání, které získá tam, nedá do souvislostí s tím, co je tady.

Z toho mi vyplýva, že byť duchovne založený môže proste znamenať vedieť, že mám nejakého ducha a byť s ním v spojení... nie?

Ano Selim, dá se to říct i takhle. ;) Předchozí vysvětlení ale bylo z širší perspektivy, v níž jsou zahrnuty i směry, které onu složku, jíž nazýváme "duch" neuznávají. Tj. buddhismus jako takový i některé vědecké discipliny.

Veda sa s duchovnom podľa mňa a priori nezlučuje... a ani s istým, povedzme nadstavbovým, stupňom poznania, "vedenia"... Alebo?

Právě že moderní věda již se pomalu dostává do oblastí spirituálních, zatímco duchovní sféra má nakročeno k vědeckému pojetí přístupu. Jsou to vlastně dva samostatné pilíře, které vedou vzhůru a kdesi ve výšce se přibližují k sobě, takže vytváří jakýsi most sklenutí nad námi. A jednou po tomto mostě budou příští generace úplně samozřejmě chodit a nikoho ani ve snu nenapadne, že by to mohlo být jinak.

Amen... :/

Sloučení vědy a víry...Víra předních vědců v minulosti a teď?

Crabat napsal(a):

Právě že moderní věda již se pomalu dostává do oblastí spirituálních, zatímco duchovní sféra má nakročeno k vědeckému pojetí přístupu. Jsou to vlastně dva samostatné pilíře, které vedou vzhůru a kdesi ve výšce se přibližují k sobě, takže vytváří jakýsi most sklenutí nad námi. A jednou po tomto mostě budou příští generace úplně samozřejmě chodit a nikoho ani ve snu nenapadne, že by to mohlo být jinak.

jp. taky bych to tak viděl , ještě k tomu dodám. že dojde na blízká setkání, až budeme vědět vše, co je k tomu potřeba

Crabat napsal(a):

Vyjádřil bych to asi takhle, Luďku: Ten směr dovnitř je tu vždycky, neboť jinak by se žádné naše vnímání nekonalo (nebylo by toho, kdo by vnímal). Ale máš pravdu, že naše vědomí závislé na smyslech nemusí překročit tu hranici přezrcadlení a nikdy pak ve své realitě nedosáhne do oblastí mimo sebe. Ve snech si však stejně bude lítat, kde bude chtít. ;) Jen si poznání, které získá tam, nedá do souvislostí s tím, co je tady.

zkus se podívat a pomeditovat nad tím , jak vlastně naše smyslové vnímání funguje. ono to vše prochází centry, které to transformují do ducha a pak z ducha zase zpět. jen k té transformaci někteří nemají přístup . je užasné jak jsme stvořeni

Selima napsal(a):

Veda sa s duchovnom podľa mňa a priori nezlučuje... a ani s istým, povedzme nadstavbovým, stupňom poznania, "vedenia"... Alebo?

http://technet.idnes.cz/john-lennox-ved … 5_veda_pka  :)

Duchovně založený má více definicí.

světýlko napsal(a):

Selima napsal(a):

Veda sa s duchovnom podľa mňa a priori nezlučuje... a ani s istým, povedzme nadstavbovým, stupňom poznania, "vedenia"... Alebo?

http://technet.idnes.cz/john-lennox-ved … 5_veda_pka  :)

věda se s duchovnem slučuje přímo. nikdo nic nevymyslí sám , vše je na duchovní bázi a hledání informací v " duchu" ( někdy v akáše, někdy u lidí, někdy u jiných bytostí)  a pak transformování  " na papír"

Znamená to být zralý na svěrací kazajku!

Selima napsal(a):

Z toho mi vyplýva, že byť duchovne založený môže proste znamenať vedieť, že mám nejakého ducha a byť s ním v spojení... nie?

Jsi ve spojení se svou hlavou?? NEmáš ducha, JSI duch v těle.

Jaku napsal(a):

Znamená to být zralý na svěrací kazajku!

Ty už jsi přezrálý, hniješ.

Immanuel napsal(a):

Selima napsal(a):

Z toho mi vyplýva, že byť duchovne založený môže proste znamenať vedieť, že mám nejakého ducha a byť s ním v spojení... nie?

Jsi ve spojení se svou hlavou?? NEmáš ducha, JSI duch v těle.

Som duch, ale aj duša, aj racionálna myseľ - a niekedy prevezmú oťaže práve "tí druhí"... Duch preberá velenie úplne asi len vo sne alebo v zmenených stavoch veodmia, povedala by som.