Blancha — 28. 7. 2013 19:01

Tak teď budu vypadat jako sobec, ale nechci děti. Je mi 35, jsem 5 let vdaná a představa mít děti se mi doslova hnusí. Vůbec nic k nim necítím, vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí, navíc s nima vůbec neumím mluvit, chovat se k nim. Moje máma mi říká že musím aspoň jedno mít, že mám nejvyšší čas, ale já nechci mít děti jen proto, že je to tak správně a že to tak má být. Ze všech stran slyším otázky - kdy už? Odpovídám popravdě - že nechci. Nikdo to nechápe, všichni se ptají - proč nechceš, přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti. S manželem jsme se na tom schodli, jsme dva stejně "postižený" Jenže já si poslední dobou začínám připadat jako nenormální, jako z jiný planety. Už nevím jak mám čelit věčným otázkám.
Jak to vidíte vy?

Tulipánka — 28. 7. 2013 19:03

Myslím, že jsi úplně normální. Taky jsem nechtěla děti.

helena — 28. 7. 2013 19:06

všichni se ptají
Tak se ptej taky - každýho na nějakýho jeho "kostlivce"... a když se budou cejtit pohoršený, klidně řekni "vy se taky ptáte".

Eva. — 28. 7. 2013 19:18

Já to vidím tak, že to nechápu. Jsem babička dvou vnoučátek. Momentálně týden hlídám tříletého vnoučka a je to pro mě velká radost.
Když nechceš mít děti a shodneš se v tom i se svým mužem, tak halt prostě nechceš. Někdo chce, někdo nechce. Není třeba to rozebírat.
Ale ty s tím asi nějaký problém máš, jestli máš potřebu to rozebírat. Asi si za tím až tak pevně nestojíš. Tak to přehodnoť a je to.

Blancha — 28. 7. 2013 19:47

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Blancha — 28. 7. 2013 19:48

Tulipánka napsal(a):

Myslím, že jsi úplně normální. Taky jsem nechtěla děti.

A teď je máš?

Blancha — 28. 7. 2013 19:51

Eva. napsal(a):

Já to vidím tak, že to nechápu. Jsem babička dvou vnoučátek. Momentálně týden hlídám tříletého vnoučka a je to pro mě velká radost.
Když nechceš mít děti a shodneš se v tom i se svým mužem, tak halt prostě nechceš. Někdo chce, někdo nechce. Není třeba to rozebírat.
Ale ty s tím asi nějaký problém máš, jestli máš potřebu to rozebírat. Asi si za tím až tak pevně nestojíš. Tak to přehodnoť a je to.

To si začínám myslet. Že mám problém.

Eva. — 28. 7. 2013 19:53

Blancha napsal(a):

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Proč nepošle k psychiatrovi svého syna? Píšeš, že to má stejně, jako ty.
I tohle tvé psaní svědčí o tom, že zase až tak pevná v tom nejsi, že bys doopravdy děti mít nechtěla. Kdyby ano, žádné řeči by s tebou nehnuly.

Eva. — 28. 7. 2013 19:56

Zajdi si raději k psychologovi. Psychiatr léči psychické nemoci prášky. Ty spíš možná potřebuješ psychoterapii. Zjistit, co doopravdy chceš. Třeba je to kupa dětí. :D Jak píšeš, že s dětmi neumíš, ty si vážně myslíš, že my všechny ostatní jsme to uměly, dokud se nám děti nenarodily? :co:

Blancha — 28. 7. 2013 19:58

Eva. napsal(a):

Blancha napsal(a):

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Proč nepošle k psychiatrovi svého syna? Píšeš, že to má stejně, jako ty.
I tohle tvé psaní svědčí o tom, že zase až tak pevná v tom nejsi, že bys doopravdy děti mít nechtěla. Kdyby ano, žádné řeči by s tebou nehnuly.

S tchyni nevycházím dobře, vlastně spolu už rok nemluvíme a to že nechceme děti je jeden z důvodů. Přece nebude posílat k psychiatrovi svého syna.

Luisa93 — 28. 7. 2013 20:13

"Já to vidím tak, že to nechápu. Jsem babička dvou vnoučátek. Momentálně týden hlídám tříletého vnoučka a je to pro mě velká radost.
Když nechceš mít děti a shodneš se v tom i se svým mužem, tak halt prostě nechceš. Někdo chce, někdo nechce. Není třeba to rozebírat.
Ale ty s tím asi nějaký problém máš, jestli máš potřebu to rozebírat. Asi si za tím až tak pevně nestojíš. Tak to přehodnoť a je to."

Co je to za nesmysl, Evo? Já dítě mam - dvouleté. A často lituju, že sem si ho pořídila, naprosto upřímně. Předtím byla zábava, volnost, vzdělávání, cestování, to vše teď na nějakých 20 let končí (když nepočítám občasné last minity, což není ono). Taky na to nejsem, mam i některé kamarádky, které děti nemají a jsou štastné, naopak znám spousty zklamaných maminek. :(

Blancha snad ví, co chce, proč by jí to mě nějaký rádoby-psycholog či nějaký guru jako sugerovat? Ona sama se musí rozhodnout, některé ženy a muži mít dítě prostě nechtějí. To že sou zmatení je proto, že celá společnost to bere jako něco nenormálního a tlačí na ně (jako dřív tlačila i na homosexuály a pod. - dneska už je to normální, alespoň v civilizovaných zemích). Akorát zahořklé ženské a utrápené maminy to prostě nemohou přejít přes srdce, že by si někdo mohl prožít hezký život bez těch permanentně řvoucích a nespokojených - naší energii a prachy a čas vysávajících parazitů - jménem děti ...

helena — 28. 7. 2013 20:24

Tak to přehodnoť a je to.
Proč? Protože " je to tak správně a že to tak má být... přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti"?
Vždyť ty mluvíš stejně jako ti, kteří Blanchu znejisťujou.

To si začínám myslet. Že mám problém.
Ne - ty nemáš problém... a nenech si implantovat myšlenku, že jsi nějak "nenormální", "divná" či bůhvíjaká. Nejsi - prostě jen nechceš děti - a co má bejt?
Problém má tvoje okolí, který nedovede skousnout, že ti/vám to takhle vyhovuje.
Pokud to trochu zlehčím - je to jako by vám někdo vnucoval psa/kocoura/ledního mědvěda, protože "bez něj to není ten pravej život"...

Mendy — 28. 7. 2013 20:24

Eva. napsal(a):

Zajdi si raději k psychologovi. Psychiatr léči psychické nemoci prášky. Ty spíš možná potřebuješ psychoterapii. Zjistit, co doopravdy chceš. Třeba je to kupa dětí. :D Jak píšeš, že s dětmi neumíš, ty si vážně myslíš, že my všechny ostatní jsme to uměly, dokud se nám děti nenarodily? :co:

To myslíš vážně? Proč by měla chodit k psychologovi? S manželem jsou snad za jedno v tom že děti nechtěji. Má snad jít k psychologovi i on? Nebo jsou snad tyhle lidi všichni zralí pro psychologa?
Pokud děti nechci je lepší když je nemám než je mít proti svojí vůli jen proto že to tak chtěji ostatní :rolleyes:

Luisa93 — 28. 7. 2013 20:26

Blancho, rozhodni se sama, udělej, co si fakt přeješ, máš ještě čas o tom přemýšlet. Lidi sice často litujou víc věcí, který neudělali, než ty, který udělali, ale neplatí to všeobecně. Nenech se citově vydírat od lidí, kteří jsou konzervativní nebo tě chtěj mít na tom samém místě, kde jsou oni... Někdo udělá lépe, když dítě nemá (třeba typ, který na to není, odneslo by to pak i to dítě, nejen ty).

Tahle kniha ti může pomoc, rozhodni se, až jí přečteš :

http://www.kosmas.cz/knihy/139559/40-du … emit-deti/

Eva. — 28. 7. 2013 20:28

helena napsal(a):

Proč? Protože " je to tak správně a že to tak má být... přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti"?

Ne proto, že to tak (jak?) má být, ale proto, že jí evidentně není dobře, když píše, že:
chyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.
Kdyby byla v pohodě a opravdu na sto procent děti nechtěla, nezvyklalo by ji nic, žádné řeči.

Eva. — 28. 7. 2013 20:29

Mendy napsal(a):

To myslíš vážně? Proč by měla chodit k psychologovi? S manželem jsou snad za jedno v tom že děti nechtěji. Má snad jít k psychologovi i on? Nebo jsou snad tyhle lidi všichni zralí pro psychologa?
Pokud děti nechci je lepší když je nemám než je mít proti svojí vůli jen proto že to tak chtěji ostatní :rolleyes:

Nečteš mě pozorně. Jinak bys nepsala takové nesmysly. A nečteš pozorně ani to, co píše Blancha.

Frigo — 28. 7. 2013 20:31

Blancho, nenech se nacpat do nějaké škatulky, že bys měla jít k nějakému psycho. To je blbost. Je spousta lidí, kteří dítě nechce a pokud jsi se na tom s manželem shodla, tak je to snad v pořádku, ne ? . Na otázky kdy už bych vymyslela nějakou vtipnou odpověď a pak bych si dál žila život, který mi vyhovuje.  Je pravda, že spousta žen se schovává za slovo "nechci"  problém s tím, že se jim nedaří otěhotnět nebo najít použitelného chlapa.
Hlavně se do ničeho nenuť. :supr:

Blancha — 28. 7. 2013 20:34

Heleno, díky. Bydlíme na hodně malé vesnici, kde už každý v našem věku má dávno nejméně dvě děti. Dívají se tu na nás jako na parazity, ptají se, vyzvídají a já už nevím co má říkat/dělat. Prostě nechci, jim tahle odpověď ale nestačí. Takže poslední dobou denně slýchávám tyhle otázky. Všude. Nedavno moje matka telefonovla s tetou a ta se ptala jestli už budeme mít rodinu, na mamčinu odpověď že nechceme se rozčílila, prý - "jak nechtěji, co to znamená nechtěji?"

helena — 28. 7. 2013 20:36

Kdyby byla v pohodě a opravdu na sto procent děti nechtěla, nezvyklalo by ji nic, žádné řeči.
Ale běž... když jí bude někdo neustále opakovat, že není v pořádku, tak možná zapochybuje... každej nemá tvoji odolnost... aby ho nic "nezvyklalo", jak správně píšeš... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

Ty, které se staly matkami mají však tu výhodu, že jejich rozhodnutí je všeobecně přijímáno jako normální a správné. Nikdo se nepodivuje nad tím, proč si žena pořídila dítě. Pokud ho však nemá, stává se pro okolí něčím zvláštním, až nepřirozeným.
Samostatnou kapitolou jsou pak neustálé dotazy ze stran příbuzenstva a naléhání ze strany rodičů, kteří si pravidelně přejí vnoučka pod vánoční stromeček. Tak tedy ti, kteří se rozhodli děti nemít, zakládají po celém světě kluby (např. NO KIDDING), kde se sdružují právě lidé, které spojuje toto rozhodnutí.

http://www.maminka.cz/clanek/deti-a-mat … i-mit-deti

A ještě jedna skoro rada :lol:
"Jsem svobodný, bezdětný pětatřicátník a moje tetičky se mě na svatbách vždy ptaly " A kdypak přijde řada na tebe, chlapče?" Přestaly, když jsem jim to začal oplácet na pohřbech"

Mendy — 28. 7. 2013 20:37

Eva. napsal(a):

Mendy napsal(a):

To myslíš vážně? Proč by měla chodit k psychologovi? S manželem jsou snad za jedno v tom že děti nechtěji. Má snad jít k psychologovi i on? Nebo jsou snad tyhle lidi všichni zralí pro psychologa?
Pokud děti nechci je lepší když je nemám než je mít proti svojí vůli jen proto že to tak chtěji ostatní :rolleyes:

Nečteš mě pozorně. Jinak bys nepsala takové nesmysly. A nečteš pozorně ani to, co píše Blancha.

Čtu velice dobře že jí posíláš k psychologovi. Možná bys tam měla jít sama.

Blancha — 28. 7. 2013 20:40

helena napsal(a):

Kdyby byla v pohodě a opravdu na sto procent děti nechtěla, nezvyklalo by ji nic, žádné řeči.
Ale běž... když jí bude někdo neustále opakovat, že není v pořádku, tak možná zapochybuje... každej nemá tvoji odolnost... aby ho nic "nezvyklalo", jak správně píšeš... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

Ty, které se staly matkami mají však tu výhodu, že jejich rozhodnutí je všeobecně přijímáno jako normální a správné. Nikdo se nepodivuje nad tím, proč si žena pořídila dítě. Pokud ho však nemá, stává se pro okolí něčím zvláštním, až nepřirozeným.
Samostatnou kapitolou jsou pak neustálé dotazy ze stran příbuzenstva a naléhání ze strany rodičů, kteří si pravidelně přejí vnoučka pod vánoční stromeček. Tak tedy ti, kteří se rozhodli děti nemít, zakládají po celém světě kluby (např. NO KIDDING), kde se sdružují právě lidé, které spojuje toto rozhodnutí.

http://www.maminka.cz/clanek/deti-a-mat … i-mit-deti

A ještě jedna skoro rada :lol:
"Jsem svobodný, bezdětný pětatřicátník a moje tetičky se mě na svatbách vždy ptaly " A kdypak přijde řada na tebe, chlapče?" Přestaly, když jsem jim to začal oplácet na pohřbech"

:lol:

Adriana70 — 28. 7. 2013 20:45

ten vtip je vážne dobrý

Frigo — 28. 7. 2013 20:52

"Jsem svobodný, bezdětný pětatřicátník a moje tetičky se mě na svatbách vždy ptaly " A kdypak přijde řada na tebe, chlapče?" Přestaly, když jsem jim to začal oplácet na pohřbech"
tak tohle nemá chybu, Heleno.  :lol:

modrovous — 28. 7. 2013 21:54

Helenina "rada" je opravdu k nezaplacení! :lol:

Ale vážně, buď si jistá, že jsi úplně normální, a prudily se nauč posílat tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno,
a nebo viz výše, jak píše helena.
Mě se první dítě narodilo hodně -po třicítce, přiznám se, že jsem po dětech nijak neprahla, nad kočárky jsem
nešišlala ani neomdlévala a na ťuťající matky a babičky jsem hleděla jako na mimozemšťany.
Taky jsem poslouchala podobné kecy, jenže na rozdíl od tebe mám v tomhle směru hroší kůži,
takže jsem to buď pouštěla jedním uchem tam a druhým ven nebo jsem ty zvlášť dotěrné ujistila, že je jim po tom, ehm, tedy jaksi prd. :P
Otěhotněla jsem neplánovaně a v ten moment, kdy jsem to zjistila, mi to přišlo úplně přirozené.
Třeba dojdeš časem k tomu samému. Třeba se v tobě ten mateřský pud probudí, třeba ne.
Proto nejsi o nic horší než ani divnější než ostatní.

Hlavně si nenech nabulíkovat, že jsi vadná nebo cokoliv jiného, lékaře se specializací na psýchu nechť navštíví ti,
kteří tam posílají tebe. Pokud si myslí, že mít dítě je povinnost každé ženy, tak do péče psychiatra nepochybně patří. :P
Ono když to do tebe hustí zleva z prava, chápu, že tě to nahlodá.
Ale je blbost se do něčeho nutit. :)

Selima — 28. 7. 2013 21:59

Ak má mnažel rovnaký názor, tak nevidím žiaden dôvod, prečo urobiť nešťastnou seba, potenciálne dieťa + X ďalších ľudí, lôen preto, že sa to očakáva, že sa to má... Rob len to, na čo sa cítiš - ale potom aj prijmi následky svojich rozhodnutí (čo je už možno iná vec, ale v niečom stále tá istá otázka). Lebo je možné, že keď o 20 rokov náhle zmeníš názor, bude už neskoro - a ty si ponesieš následky svojho rozhodnutia. Ide hlavne o to stáť si za ním - teraz aj na veky vekov, amen. Aj "proti všem", lebo oni nežijú váš život - a než by sa babrali v tom svojom a starali sa o svoje hov.., problémy, radšej riešia druhých.

Eva. — 28. 7. 2013 22:03

Selima napsal(a):

Ak má mnažel rovnaký názor, tak nevidím žiaden dôvod, prečo urobiť nešťastnou seba, potenciálne dieťa + X ďalších ľudí, lôen preto, že sa to očakáva, že sa to má... Rob len to, na čo sa cítiš - ale potom aj prijmi následky svojich rozhodnutí (čo je už možno iná vec, ale v niečom stále tá istá otázka). Lebo je možné, že keď o 20 rokov náhle zmeníš názor, bude už neskoro - a ty si ponesieš následky svojho rozhodnutia. Ide hlavne o to stáť si za ním - teraz aj na veky vekov, amen.

:jojo:

Pandorraa — 28. 7. 2013 22:06

Dospely, po vsech strankach zodpovedny a zraly clovek se nema potrebu zabyvat tim, jak jeho rozhodnuti hodnoti druzi lide, kterym do toho, zda druhy chce ci nechce deti, konec koncu nic neni.
V jinem pripade je jen dobre, kdyz deti nemaji deti. Ziji si svuj zivot tak, jak jim to vyhovuje.

dusička — 28. 7. 2013 22:06

Blancha napsal(a):

Tak teď budu vypadat jako sobec, ale nechci děti. Je mi 35, jsem 5 let vdaná a představa mít děti se mi doslova hnusí. Vůbec nic k nim necítím, vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí, navíc s nima vůbec neumím mluvit, chovat se k nim. Moje máma mi říká že musím aspoň jedno mít, že mám nejvyšší čas, ale já nechci mít děti jen proto, že je to tak správně a že to tak má být. Ze všech stran slyším otázky - kdy už? Odpovídám popravdě - že nechci. Nikdo to nechápe, všichni se ptají - proč nechceš, přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti. S manželem jsme se na tom schodli, jsme dva stejně "postižený" Jenže já si poslední dobou začínám připadat jako nenormální, jako z jiný planety. Už nevím jak mám čelit věčným otázkám.
Jak to vidíte vy?

Přiznám se, že to nepobírám, když ženská nechce mít děti. Ale je to tvůj život a tvého manžela, když nechcete, tak je to vaše věc.
A nediv se, že ani tvoje mamka a tchyně to nechápou. Oni děti maj, vás. A že maj jinej názor než Ty, tak jim ho nech. Nemusí s vámi souhlasit.

Eva. — 28. 7. 2013 22:09

Pokud Blancha není schopna ustát svá rozhodnutí, měla by se opravdu poradit s psychologem. Když není schopna čelit dotazům. Pokud se pro něco rozhodnu, tak si za tím prostě stojím. Nemůže zakázat celému okolí, aby se ptalo. To asi nelze. Tak co se třeba přestěhovat jinam. Dost lidí řeší svou odlišnost anonymitou většího města. Tam se nikdo nestará. U nás taky ne a to moc oceňuji. I proto bych se na vesnici, odkud jsem, už nevrátila. Když vidím seriál Doktoři z Počátků, říkám si, zlatá anonymita města. :jojo:

modrovous — 28. 7. 2013 22:11

dusička napsal(a):

Přiznám se, že to nepobírám, když ženská nechce mít děti. Ale je to tvůj život a tvého manžela, když nechcete, tak je to vaše věc.
A nediv se, že ani tvoje mamka a tchyně to nechápou. Oni děti maj, vás. A že maj jinej názor než Ty, tak jim ho nech. Nemusí s vámi souhlasit.

7

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

dusička — 28. 7. 2013 22:12

modrovous napsal(a):

dusička napsal(a):

Přiznám se, že to nepobírám, když ženská nechce mít děti. Ale je to tvůj život a tvého manžela, když nechcete, tak je to vaše věc.
A nediv se, že ani tvoje mamka a tchyně to nechápou. Oni děti maj, vás. A že maj jinej názor než Ty, tak jim ho nech. Nemusí s vámi souhlasit.

7

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

modrovous — 28. 7. 2013 22:16

Eva. napsal(a):

Pokud Blancha není schopna ustát svá rozhodnutí, měla by se opravdu poradit s psychologem. Když není schopna čelit dotazům. Pokud se pro něco rozhodnu, tak si za tím prostě stojím. Nemůže zakázat celému okolí, aby se ptalo. To asi nelze. Tak co se třeba přestěhovat jinam. Dost lidí řeší svou odlišnost anonymitou většího města. Tam se nikdo nestará. U nás taky ne a to moc oceňuji. I proto bych se na vesnici, odkud jsem, už nevrátila. Když vidím seriál Doktoři z Počátků, říkám si, zlatá anonymita města. :jojo:

Před prudící rodinou těžko někam uteče, takže stěhování by asi těžko něco vyřešilo. A vlezlé netaktní dotazy cizích lze odpálkovat tak, že víckrát už se nezeptají, protože místní drbny jistě mezi sebou roznesou nejen to, že ta divná osoba nechce děti, ale i to, že při debilní a vlezlé otázce má po ruce adekvátní a ráznou odpověď. :dumbom:
Ovšem ne každý na to má, takříkajíc, koule. ;)

Eva. — 28. 7. 2013 22:16

modrovous napsal(a):

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

Mohli, ale oni sem nepíší. Píše sem Blancha, ta má problém, že není schopna stát si za svým rozhodnutím.

modrovous — 28. 7. 2013 22:23

dusička napsal(a):

modrovous napsal(a):

dusička napsal(a):

Přiznám se, že to nepobírám, když ženská nechce mít děti. Ale je to tvůj život a tvého manžela, když nechcete, tak je to vaše věc.
A nediv se, že ani tvoje mamka a tchyně to nechápou. Oni děti maj, vás. A že maj jinej názor než Ty, tak jim ho nech. Nemusí s vámi souhlasit.

7

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

Aha. Tak jenom proto, že Blancha není sekernice, která by matku, tchýni, příbuzné a známé poslala do (_._), můžou být oni netaktní, vlezlí a sprostí, můžou strkat nos do věcí, do kterých jim ale vůbec nic není a vyvíjet na ni takovýhle sprostý nátlak.
A omluvou jim má být, že Blancha si to přece nechá líbit. :co: No, dušičko, to je teda myšlenkový pochod, to nestačím zírat. :co:

modrovous — 28. 7. 2013 22:25

Eva. napsal(a):

modrovous napsal(a):

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

Mohli, ale oni sem nepíší. Píše sem Blancha, ta má problém, že není schopna stát si za svým rozhodnutím.

Ona si za svým doposud stojí, jestli jsem si stihla všimnout. Je to jen o tom, že stokrát nic umořilo osla, a pokud to takhle do ní hustí, tak se nedivím, že je z toho poněkud hotová.

dusička — 28. 7. 2013 22:25

Ano, nemusí je přeci poslouchat. Může odejít. Proč je poslouchá? Proč o slovech přemýšlí? Má to prostě tak, nechce děti, tak to tak má. At se třeba všichni zblázněj.
Nemusí být sekernice.

Grainne — 28. 7. 2013 22:28

Blancha napsal(a):

Tak teď budu vypadat jako sobec, ale nechci děti. Je mi 35, jsem 5 let vdaná a představa mít děti se mi doslova hnusí. Vůbec nic k nim necítím, vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí, navíc s nima vůbec neumím mluvit, chovat se k nim. Moje máma mi říká že musím aspoň jedno mít, že mám nejvyšší čas, ale já nechci mít děti jen proto, že je to tak správně a že to tak má být. Ze všech stran slyším otázky - kdy už? Odpovídám popravdě - že nechci. Nikdo to nechápe, všichni se ptají - proč nechceš, přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti. S manželem jsme se na tom schodli, jsme dva stejně "postižený" Jenže já si poslední dobou začínám připadat jako nenormální, jako z jiný planety. Už nevím jak mám čelit věčným otázkám.
Jak to vidíte vy?

Jestli to tak opravdu cítíš, dokonce společně s partnerem , stůj si za svým a nenech se rozhodit. Je to normální a rozhodně nic co by měl řešit psycholog natož psychiatr.

Frigo — 28. 7. 2013 22:30

Píše sem Blancha, ta má problém, že není schopna stát si za svým rozhodnutím.
Tak já to její psaní pochopila úplně jinak..., že jen neví, jak má odpálkovat dotazy a chtěla vědět, jestli to má někdo také tak.   

Blanch, přeci si nebudeš pořizovat dítě jen proto, aby tě lidi neotravovali dotazy.

Selima — 28. 7. 2013 22:35

dusička napsal(a):

modrovous napsal(a):

dusička napsal(a):

Přiznám se, že to nepobírám, když ženská nechce mít děti. Ale je to tvůj život a tvého manžela, když nechcete, tak je to vaše věc.
A nediv se, že ani tvoje mamka a tchyně to nechápou. Oni děti maj, vás. A že maj jinej názor než Ty, tak jim ho nech. Nemusí s vámi souhlasit.

7

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

No, rozviesť sa s rodičmi a svokrovcami je ťažké... ľahšie ako nechať si od nich pokaziť život a pokaziť ho aj dieťatu. Rodičovsko-detské vzťahy sú veľmi ťažké, jedny z najťažčích - ale ťažko sa z nich odchádza.

modrovous — 28. 7. 2013 22:41

dusička napsal(a):

Ano, nemusí je přeci poslouchat. Může odejít. Proč je poslouchá? Proč o slovech přemýšlí? Má to prostě tak, nechce děti, tak to tak má. At se třeba všichni zblázněj.
Nemusí být sekernice.

Ano, nemusí přemýšlet. Ale ty bys pro změnu občas mohla. :rolleyes:

dusička — 28. 7. 2013 23:58

Modrovousi - dotkla jsem se tě nějak, nebo ty máš problém s tím, když lidi nepřemýšlí?  :vissla:
Já mám odžito to, že když  nestojím za svým chováním,když si sama sebou nejsem jistá  dokáže mě rozhodit okolí - no okolí ne, ale nejbližší - to je rodina,
když si sem sebou stoprocentně jistá, nedostávám otázky nebo mě nikdo z blízkých nerozhodí otázkou
Seli - máš pravdu, je to strašně moc těžký.

Vilemína — 29. 7. 2013 0:23

Je mi 26 let, nechci mít děti a nepřipadám si v tomto ohledu nenormální. Mateřské pudy žádné nemám, samozřejmě vím, že se můj náhled na děti může změnit, pokud se změní, tak asi až za hodně dlouho. Děti mi ale momentálně nic neříkají, zejména mimina a batolata. Mimina mi nepřijdou roztomilá, přímo mě děsí představa, že se o ně musí čl. 24 hod. denně 7 dní v týdnu starat, děsí mě nevyspání, nesnáším řev. Nedávno jsme měli návštěvu - známé a dvěma malými dětmi (5 let a 9 měsíců), ten devítiměsíční chlapeček je prý hodné miminko. No, zjistila jsem, že i hodná miminka mi lezou na nervy. Začal "povídat", což jsou pro mě nepříjemné skřeky, po asi třech hodinách jsem měla hlavu jako pátrací balón (celou dobu jsem s nimi byla v místnosti, hrála jsem si s pětiletým chlapcem, s ním si ráda hraju, on je hodné dítě, rád hraje společenské hry, staví puzzle). Děti mi nevadí až tak od pěti let.

Mít dítě není povinnost (pro mnohé potencionální prarodiče bohužel), stejně tak ale není povinnost prarodičů hlídat vnoučata (bohužel pro spoustu rodičů). Svým způsobem chápu tvé rodiče, že touží po vnoučatech, nevím, jestli už vnoučata mají, tj. zda jsi jedináček nebo máš sourozence. Ale je to trochu sobecké. Skutečně nemáš povinnost mít děti. A mít děti jen proto, že je to běžné, že většina žen má mateřské pudy a touží po dětech, na to bych se mohla vykašlat. Řídila bych se pouze sama sebou, protože ty se pak o dítě budeš muset starat, babičky možná pohlídají na pár hodin, ale budeš to ty, která bude vstávat k řvoucímu miminu, i když ti bude zle. Je třeba uvážit všechna negativa, ale i pozitiva (které já jakožto jedinec s nulovými mateřskými pudy moc nenacházím). Myslet si, že moje dítě bude hodné, prospí jako mimino celou noc atd., je velmi naivní.

Píšeš, že i tvůj partner nechce mít děti. Nevím, jak je starý a zda má děti z předchozího vztahu. Bála bych se, že svůj postoj změní v době, kdy už nebudeš moct mít děti, a uteče k ženské, která mu bude schopna dát dítě. Nemusí se to stát, ale je dobré i s touto variantou počítat.

Vilemína — 29. 7. 2013 0:41

Objevila jsem web, kde se sdružují lidé, kteří se rozhodli nemít děti - http://nokidding.webovastranka.cz/ . Je tam i diskuzní fórum. Tento web neznám, narazila jsem na něj až dnes, ale vypadá sympaticky.

Modroočka — 29. 7. 2013 5:55

Já jsem sice děti chtěla,moc, mám dva, dnes už dospělý kluky, děti mám všeobecně ráda, jsou fajn, je s nima sranda, zábava, ale i starost a máš o ně strach. Pro mě je normální mít děti.
Ale když je nechceš, tak je mít nemusíš. Nikdo tě nemůže nutit, abys je měla. Je to tvůj život,tvoje věc. Jednou ti to třeba bude líto, že je nemáš, ale člověk dělá různý rozhodnutí a pak někdy přemýšlí, jestli to bylo správně.
Prostě děti neměj a neboj se to říct:  "Prostě děti nechci a mám k tomu svoje důvody. Je to moje věc, moje rozhodnutí, můj život a nikomu jinýmu, krom mého partnera, který děti taky nechce, do toho nic není."

Nejsi povinná nikomu to vysvětlovat. Já to sice nechápu,protože jsem děti chtěla mít a mám, ale nevidím důvod,proč by to někdo nemohl mít jinak.
Já třeba nechci vnoučata, teda  zatím   je nechci.

helena — 29. 7. 2013 7:13

Dospely, po vsech strankach zodpovedny a zraly clovek se nema potrebu zabyvat tim, jak jeho rozhodnuti hodnoti druzi lide, kterym do toho, zda druhy chce ci nechce deti, konec koncu nic neni.
Těžko se nezabejvat, když "druzi lide" jaksi neuznávají, že jim "do toho nic neni" a nedají pokoj - viz Blanchino "Už nevím jak mám čelit věčným otázkám." Některým prostá informace "rozhodli jsme se tak" prostě nestačí a se zaujetím hodným lepší věci se budou domáhat dalších podrobností, případně se ji snažit obrátit "na víru jedinou a pravou"...

Píše sem Blancha, ta má problém, že není schopna stát si za svým rozhodnutím.
Opakuju - nemá problém. Ale tak jako "i člověk spravedlivý sedmkrát denně zhřeší", ona holt zapochybuje, vystavená příbuzenskýmu vymejvání mozku.
Taková tetička, co si dovolí(!) se „rozčílit " "jak nechtěji, co to znamená nechtěji?"" je výživná sama o sobě - a jestli jich má kolem sebe podobnejch víc, ani bych se nedivila, kdyby  Blancha nebyla " schopna stát si za svým rozhodnutím " jen aby už měla pokoj... aby už přestaly klovat... Jako když si liška ukousne nohu, aby se dostala z pasti.

Ano, nemusí je přeci poslouchat. Může odejít. Proč je poslouchá? Proč o slovech přemýšlí?
To myslíš vážně, dusi? Zrovna ty, při svým vztahu s mámou?
Ano - "Může odejít" - kolikrát? Možná, že by „odešla“ jen jednou...
A "Proč o slovech přemýšlí?" - na to se ptáš doopravdy nebo jsem jen něco po ránu nepochopila?

Já třeba nechci vnoučata, teda  zatím   je nechci.
To je - jen v opačným gardu - podobnej postoj, jako má Blanchino okolí.
Oni chtějí, ty ne... ale obě strany si myslí, že mají jakési „právo“. Prd a vořech právo - nanejvejš hlas poradní, kterej můžou a nemusí potenciální ne/rodiče brát v úvahu.
Nikdy jsem neuvažovala v intencích „ne/chci vnoučata“ - jen jsem je vždycky přivítala jako novej život, tak trochu „dárek“, čtyři kila štěstí... ale kdyby nebyla (a že ta možnost aspoň v jednom případě reálně hrozila), taky bych se s tím musela naučit žít - nakonec bych nebyla jediná.

Modroočka — 29. 7. 2013 7:21

Heli, já vnoučata neovlivním, myslela jsem tím spíš to,že spousta ženských nechápe, že zatím nestojím o to být babičkou. Když vnoučata přijdou, budu je milovat,rozmazlovat, starat se.Ale zatím se na to nijak netěším a nedožaduju se vnuků. A kluci zatím děti taky nechtějí mít, ani nevěsty, teda, ta od mladšího synka by i chtěla, ale zatím nemají stálý příjmy a ani vlastní bydlení,jí je 23, synovi 21, je o dva roky mladší než ona.
Ale je to stejný, že někdo nechápe, když jinej nechce mít děti a u mě nechápou, že se ve 44 letech ještě netěším na vnoučata a nechci být ještě babičkou.

helena — 29. 7. 2013 7:29

myslela jsem tím spíš to,že spousta ženských nechápe, že zatím nestojím o to být babičkou
Tak to jsem ti jen nerozuměla... taky se není co divit, spala jsem asi půldruhý hodiny.
Ale je to stejný, že někdo nechápe
Přesně tak - jenže ty a tobě podobný jste přece jen trochu ve výhodě, protože můžete říkat "to záleží na mladejch"...

Modroočka — 29. 7. 2013 7:37

Pokud se naši mladí, jedni nebo druzí, rozhodnou nemít děti, je to jejich věc. S mužem máme dohromady čtyři kluky, on dva, jednoho sice nevlastního, ale vzal ho za vlastního, takže je taky jeho, tak se nějakýho vnoučete určitě dočkáme, ale zatím mají všichni čas.
Nutit někoho, aby měl děti,to je zhovadilost. Dítě není věc, kterou odložíš, když ti nevyhovuje, takže je opravdu na těch lidech,jestli chtějí nebo ne. A nikdo nemá právo jim do toho mluvit nebo je odsuzovat, že se rozhodli jinak, než je běžný.

eremuruss — 29. 7. 2013 7:44

Tak ono musi byt priserny porad nekde poslouchat,kdy budes mit deti.Znam to od svoji matky.Byla jsem skoro 2 roky vdana a nemohla jsem otehotnet a porad jsem poslouchala,kdy bude babickou.To,ze nam to nejde nevedela.Ale slysela jsem od ni,ze to nejde,protoze jsem tlusta tehdy jsem mela 72 kilo.Radci jsem ji odpovidala,ze jeste deti nechcem.........takhle se vyptavali i jiny lide z okoli.Proste driv bylo v mode mit dite kratce po svatbe.

helena — 29. 7. 2013 7:49

Nutit někoho, aby měl děti,to je zhovadilost.
A tuplovaná, když se z dotyčný/ch snaží udělat cvoka - "Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi".
Takový paňmámě kdybych ublížila na zdraví, tak mě každá porota musí osvobodit... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

Proste driv bylo v mode mit dite kratce po svatbe.
Neřekla bych, že to byla "móda"... spíš to přinášelo výhody.

aprill — 29. 7. 2013 7:52

eremuruss napsal(a):

Tak ono musi byt priserny porad nekde poslouchat,kdy budes mit deti.Znam to od svoji matky.Byla jsem skoro 2 roky vdana a nemohla jsem otehotnet a porad jsem poslouchala,kdy bude babickou.To,ze nam to nejde nevedela.Ale slysela jsem od ni,ze to nejde,protoze jsem tlusta tehdy jsem mela 72 kilo.Radci jsem ji odpovidala,ze jeste deti nechcem.........takhle se vyptavali i jiny lide z okoli.Proste driv bylo v mode mit dite kratce po svatbe.

a proč jsi ji teda neřekla pravý důvod?

Bigben61 — 29. 7. 2013 8:36

Určitě souhlasím s tím, že pokud děti někdo nechce, tak by je asi neměl mít i když já osobně to tedy nechápu. Taky už jsem se setkal s tím, že některé páry, které prostě děti mít nemůžou, tak přijdou s teorií, že je prostě nechtějí. Nevím, jestli je jednodušší vysvětlovat, že děti nechci, než že je nemůžu mít, ale budiž, stává se. Tohle ale nebude váš případ.
Jo a taky znám spoustu žen, které se prostě po setkání s maminkou a jejím užvatlaným dítětem skoro opupínkovaly a za čas se z nich staly vzorné matky, které byly hrdé na své ratolesti a nikdy by zpětně nepřipustily, že děti nikdy nechtěly. Nikdy neříkej nikdy!!!

helena — 29. 7. 2013 8:50

já osobně to tedy nechápu
Proč ne? Nebo jinak - co nechápeš?

Tulipánka — 29. 7. 2013 8:56

Blanche,
ano, teď 1 dítě mám. Potkala jsem jednou tak šťastně vypadající pár, paní měla už pěkné bříško, pán ji něžně objímal a hladil, a najednou se ve mě něco hnulo a já dítě chtěla. Ale do té doby mi pomyšlení na vlastní dítě zvedalo žaludek.
Pokud dítě nechceš, je to v pořádku. Pokud ho chceš, je to v pořádku. Žijeme ve svobodné společnosti. Bohužel společnost je nastavená tak, že žena = dítě. A pokud žena, která má partnera, překročila třicítku, už se ji všichni snaží říct, že má nejvyšší čas :| . Takže pokud si budeš za svým rozhodnutím opravdu stát a budeš si tím jistá, ptát se přestanou. Oni vycítí, že tě můžou zviklat ;)

Luisa93 — 29. 7. 2013 9:24

Ježiš, některé z vás dělaj, jak kdyby si člověk za vším musel stát 100 % a musel si být jistý. Člověk se nějak rozhodnout musí, ale nikdy to není 100 % jisté. Blanche bude chvílema litovat, že si dítě neudělala, stejně jako my matky často pochybujeme, jestli sme udělaly dobře, že sme si ho udělaly (či udělaly s tím kterým mužem a ne s jiným atd atd. - těch věcí je víc). Pochybují všichni...

Jen hystericky vyhlížející žena, která kompenzuje své komplexy a pochybnosti tím, že sama sobě lže a křečovitě se snaží tvrdit, jak je na 100 % ráda, že si dítě udělala/neudělala by si měla zajít k psychiatrovi. Ono mít dítě je tak trochu nemoc, znám ženy, které po porodu začly hrát strašně hrdé matky, začly tvrdit, jak by si nemohly představit život bez svého dítěte/muže,... ale pak se za pár hodin rozbrečely, že udělaly chybu,.... no prostě z extrému do extrému.

Co je na 100 % jisté? Litovat budeš asi obou variant, jde o to, že by sis neměla dělat dítě, dokud ho nebudeš chtít. Mohlo by to od tebe jinak pěkně schytat. A ty bys to taky schytala. A když ho budeš chtít, až už bude pozdě, tak už bude pozdě. S tím dobředu musíš počítat.

Věř, že s dětma to není žádnej med. Spousta žen ti bude bulíkovat něco jiného, ale je to tím, že samy sobě kompenzují pochybnosti, nebo prostě lžou, aby vypadaly lépe před okolím (asi jako když některá brání muže před okolím, který jí doma bije...). Je to jako když každá považuje své dítě na nejhezčí a nejchytřejší, ale všichni být evidentně nejchytřejší a nejhezčí nemůžou, to by byla totiž naše země zaplněná krásnými a chytrými lidmi, ale to mě moc nepřipadá - ani na první, natož na druhý pohled :D

jaspinn — 29. 7. 2013 9:42

Blanch - nejsi ani divná, ani nenormální, ani zralá pro psychiatra. Moje švagrová taky děti nechtěla - není zrovna mateřský typ, baví ji práce, ale nakonec si v 34 letech děti pořídila - kvůli manželovi. Sice je miluje, věnuje se jim, děti mají všechno co potřebují, ale více takové té "mateřské" lásky mají rozhodně od tatínka - bohužel teď už méně, protože rodiče se rozešli. Jaké vjemy si ty děti ponesou do budoucna, to ukáže až čas. Takže za mně raději děti kdo nechce ať nemá. A zažila jsem si s ní 10 let na rodinných oslavách, kdy do ní starší členové rodiny a hlavně ženské pořád hustily kdy, za jak dlouho apod.........přestože jasně říkala, že děti nechce. Ty shovívavé věty typu "však počkej, až to přijde, budeš šťastná" apod. lezly na nervy i mně, natož když do ní hučely všechny a pořád odkola. To by udělalo do hlavy díru asi i hodně silným osobnostem.
Moje dcera odmala prohlašuje, že děti mít nebude a nechce. Teď jí bude 26, děti nechce a neplánuje, ani by to nebylo dost dobře možné. Studuje, pracuje, cestuje a je spokojená. Pořídila si pejska, takže já všude prohlašuju, že mám chlupatou vnučku :D. A jsem s tím smířená......buď budu mít vnoučata od syna, nebo od manželových holčiček. Však se dočkám - a nebo třeba ne, kdoví  :D

Modroočka — 29. 7. 2013 9:54

Děti člověk má mít, protože je mít chce, ne proto, že "to tak má být a je to normální", nebo že si to přejí "babičky".

Eva. — 29. 7. 2013 10:32

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

aprill — 29. 7. 2013 10:46

Eva. napsal(a):

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

asi aby ti to mohlo vrtat v hlavě a měla se na co zeptat ! :dumbom:

eremuruss — 29. 7. 2013 10:46

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Tak ono musi byt priserny porad nekde poslouchat,kdy budes mit deti.Znam to od svoji matky.Byla jsem skoro 2 roky vdana a nemohla jsem otehotnet a porad jsem poslouchala,kdy bude babickou.To,ze nam to nejde nevedela.Ale slysela jsem od ni,ze to nejde,protoze jsem tlusta tehdy jsem mela 72 kilo.Radci jsem ji odpovidala,ze jeste deti nechcem.........takhle se vyptavali i jiny lide z okoli.Proste driv bylo v mode mit dite kratce po svatbe.

a proč jsi ji teda neřekla pravý důvod?

Protoze sex u nas bylo tabu,takze jsem se stydela o tom mluvit.

Modroočka — 29. 7. 2013 10:48

Eva. napsal(a):

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

Právě proto, po svatbě to budou manželky, Majkafo, víš, u nás je nevěsta před svatbou, na Slovensku nejspíš po svatbě, neříká se snaše nevesta? Tak se ti to možná asi trochu plete.

mikuelini — 29. 7. 2013 10:50

Blanch ,mas pravo na svobodne rozhodnuti jestli deti mit nebo nemit .Nenech si rvat srouby do hlavy ,ze jsi nenormalni atd....Jsi naprosto normalni a zij tak jak citis .Ja sama mam 2 male deti ,prvni jsem mela ve 30 ti letech a je to pro mne zahul ,ted jsem si uz zvykla  ,ale po pravde receno - detske rvani ,vsechno popatlane ,hrani si se synem s autickama ,pokakane plinky ,lahve od mlika a k tomu byt vecne nevyspana to neni zadny med .Neznamena to ,ze moje deti nemam rada ,ale je to realita .Trva to nez se vypiplaji z toho nejhorsiho ,taky bych se obcas rada na vse vykaslala a cetla si knizku nebo si zasla do kina atd...Ale bohuzel ,kdyz uz tu jsou tak to nejde .Pozitivni vec je ,ze nas deti uci trpelivosti

eremuruss — 29. 7. 2013 10:51

Eva. napsal(a):

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

A kdo se dneska vdava nebo zeni?

dusička — 29. 7. 2013 10:51

Ale jo, je to strašně těžký odolat vlivu, vždyt jsem to psala. Ale podle mě jediný funguje, naučit se řeči nevnímat. Jak se říká, jedním uchem tam, druhým ven.
Znám jen jednu ženskou,která děti nechtěla. Svagrovou. V 36 letech poznala nového muže a neplánovaně otěhotněla. Ted má dvě holky a říká, že je ráda, že je má, že jsou její štěstíčka.
Já měla zas opačný problém, když jsem byla těhotná s holkou, ze začátku se nám to rodina snažila vymluvit.
Já tedy zas opačně - chtěla děti odmalička.

eremuruss — 29. 7. 2013 10:52

Modroočka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

Právě proto, po svatbě to budou manželky, Majkafo, víš, u nás je nevěsta před svatbou, na Slovensku nejspíš po svatbě, neříká se snaše nevesta? Tak se ti to možná asi trochu plete.

Ano i u nas se to takto rika.

Luisa93 — 29. 7. 2013 10:56

Většina lidí je průměrných, takže kariéru stejně neudělají, nikdy v ničem neuspějí, tak je pro ně dítě a rodina jediná cesta, jak dosáhnout alespoň nějakých výsledků...

Každopádně není problém jen těch prvních několik měsíců či let, pak se to sice určitě trochu uklidní (doufám), ale pak přijde puberta a nakonec odcizení a děti se rozběhnou po svejch, bude vídání o vánocích a nakonec děti udělají to samé, a jejich děti zase to samé - krásná vyhlídka :D - moc smyslu v tom taky nevidim

Modroočka — 29. 7. 2013 11:09

Luisa93 napsal(a):

Většina lidí je průměrných, takže kariéru stejně neudělají, nikdy v ničem neuspějí, tak je pro ně dítě a rodina jediná cesta, jak dosáhnout alespoň nějakých výsledků...

Každopádně není problém jen těch prvních několik měsíců či let, pak se to sice určitě trochu uklidní (doufám), ale pak přijde puberta a nakonec odcizení a děti se rozběhnou po svejch, bude vídání o vánocích a nakonec děti udělají to samé, a jejich děti zase to samé - krásná vyhlídka :D - moc smyslu v tom taky nevidim

Kdyby takhle uvažovala tvoje matka, tak tady nejsi :lol: Kdyby všechny matky, tak vymřeme.
Nebo je dobrý vzít si troubu, ty můžeš dělat kariéru a on se ti postará o dítě. Ty to tak máš, ne, Luiso?
Nebo řekneš svýmu dítěti, žes o něho moc nestála, že ti vlastně otravuje život, brání v kariéře, v rozletu podobně?
Dítě je vždycky starost, ale taky radost. Ale ne každej tuhle radost chce mít. Pak ji mít nemusí a jak píšu, nemá povinnost to nikomu vysvětlovat.

Eva. — 29. 7. 2013 11:11

Modroočka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

Právě proto, po svatbě to budou manželky, Majkafo, víš, u nás je nevěsta před svatbou, na Slovensku nejspíš po svatbě, neříká se snaše nevesta? Tak se ti to možná asi trochu plete.

Díky za vysvětlení. Myslela jsem si, že se všude říká přítelkyně.

Modroočka — 29. 7. 2013 11:14

Eva. napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Eva. napsal(a):

Modroočko, zajímá mě, proč píšeš o nevěstách, když se tví synové ještě neoženili?

Právě proto, po svatbě to budou manželky, Majkafo, víš, u nás je nevěsta před svatbou, na Slovensku nejspíš po svatbě, neříká se snaše nevesta? Tak se ti to možná asi trochu plete.

Díky za vysvětlení. Myslela jsem si, že se všude říká přítelkyně.

Já slovo přítelkyně v tomto smyslu nemám ráda a nepoužívám ho. Pro mě jsou to nevěsty.

Luisa93 — 29. 7. 2013 11:14

Kdyby takhle uvažovali všichni, tak tu nejsme, no a? :D

"Ale ne každej tuhle radost chce mít." - o to přeci vůbec nejde, tuhle radost někteří prostě v sobě nemají, třeba by i chtěli, ale nemají, tak je pak lepší si dítě nepořizovat, ale někdo řiká, že tu radost prožije až to dítě mít bude, "uvidíš, až si ho pořídíš, bude to jiné" ... ale jsou to jenom kecy...

Modroočka — 29. 7. 2013 11:16

Luisa93 napsal(a):

Kdyby takhle uvažovali všichni, tak tu nejsme, no a? :D

"Ale ne každej tuhle radost chce mít." - o to přeci vůbec nejde, tuhle radost někteří prostě v sobě nemají, třeba by i chtěli, ale nemají, tak je pak lepší si dítě nepořizovat, ale někdo řiká, že tu radost prožije až to dítě mít bude, "uvidíš, až si ho pořídíš, bude to jiné" ... ale jsou to jenom kecy...

No, u mnoha holek se ty mateřský city otevřou, když se to dítě narodí. Ale u některých ne.
Já spíš nechápu, proč, když řekne, že dítě jednoduše nechtějí, okolí doráží pořád, je to neomalenost.

Modroočka — 29. 7. 2013 11:17

Mít dítě není povinnost

Luisa93 — 29. 7. 2013 11:18

"No, u mnoha holek se ty mateřský city otevřou, když se to dítě narodí. Ale u některých ne.
Já spíš nechápu, proč, když řekne, že dítě jednoduše nechtějí, okolí doráží pořád, je to neomalenost"

Jo, souhlasim, problém je, že dopředu nevíš, u které se otevřou a u které neotevřou... A říct, raději to zkus, to je sice pěkné, ale když se pak neotevřou, je to problém (i pro to dítě)

Jinak souhlasím, okolí dokáže být pěkně dotěrné...

Luisa93 — 29. 7. 2013 11:24

U těch, co sou mateřské typy už před narozením dítěte, tam se nejspíš vždy otevřou mateřské city. Ale u těch dalších je to pěkný risk, který může odnést i to dítě a celá rodina. Často si lidé pořizují děti prostě proto, že se nudí a neví kam dál, kariéra je neláká, nebo na ní prostě nemaj...

A pak jsou zapřísáhlé anti-mateřské ženy, které vědí "téměř jistě", že dítě nechtějí či zatím nechtějí. Ale je i spousta těch, co jsou mezi...

Litovat se dá jak toho, že si dítě člověk neudělal, tak toho, že si ho udělal. Ale v tom druhém případě se to veřejně nepřiznává, nenosí se to...

aprill — 29. 7. 2013 11:25

Luisa93 napsal(a):

"No, u mnoha holek se ty mateřský city otevřou, když se to dítě narodí. Ale u některých ne.Já spíš nechápu, proč, když řekne, že dítě jednoduše nechtějí, okolí doráží pořád, je to neomalenost"

Jo, souhlasim, problém je, že dopředu nevíš, u které se otevřou a u které neotevřou... A říct, raději to zkus, to je sice pěkné, ale když se pak neotevřou, je to problém (i pro to dítě)

Jinak souhlasím, okolí dokáže být pěkně dotěrné...

a tragédie je když se  city neotevřou u vymodleného dítěte :kapitulation: .

lepista — 29. 7. 2013 11:26

Z této diskuse je pro mě zajímavé, že jsou matky, které z toho nejsou až tak nadšeny, že se matkami staly. Já myslela, že je to pudová/instinktivní záležitost od přírody daná, že matka miluje své děti.

Každopádně si dokáži představit, jak tě udolávají ty neomalené otázky na děti. Znám to na vlastní kůži. Jedné mé kamarádky, co vyrostla více než průměr, se celý život ptají kolik měří. Tak si našla protiotázku, obratem se zeptá na váhu tázaného.

kostka — 29. 7. 2013 11:26

Je to každého věc, jestli děti mít chce nebo ne. V práci jsem měla kolegyni, 46let, která děti neměla, protože nechtěla, jak sama říkala, nikdy nepocítila tu touhu být matkou. Nedělala nijak závratnou kariéru, ale hodně cestovala, a byla spokojená.

Luisa93 — 29. 7. 2013 11:28

No každý má těch pudů trochu jiný poměr a vzájemně se kříží (třeba mateřský a milenecký se mohou křížit poměrně lehce - proto jsou i matky, které opustí dítě kvůli muži)

Eva. — 29. 7. 2013 11:30

Jedna z mých sester to má zvláštně. Cizí děti miluje, když byla malá holka, pořád někomu hlídala a chodila s kočárkem, i teď moc ráda hlídá, ale vlastní má jen jedno a tam ty mateřské city téměř neprojevovala. Švára chtěl mít hodně dětí, těšil se na to tím víc, že sestra měla ráda děti a chtěla a po prvním už ani slyšet o dalším.

Luisa93 — 29. 7. 2013 11:45

No, to bude asi tim, že cizí dítě se může odpoledne odevzdat rodičům a je klid :D

Modroočka — 29. 7. 2013 11:48

Sousedka má dceru, teď jí bude 26 let. Ta tady vykládala před čtyřma rokama, že ona teda děti rozhodně nikdy mít nebude, že je nechce, že nechápe, co jí to přinese, že je to jen starost a otrava, že jí by dítě akorát překáželo. Za půl roku na to byla těhotná a těšila se na miminko a dnes říká, že byla blbá, když takový věci říkala, že je ráda, že malou má,malé jsou tři roky.

Modroočka — 29. 7. 2013 11:49

Luisa93 napsal(a):

No, to bude asi tim, že cizí dítě se může odpoledne odevzdat rodičům a je klid :D

Jo, u vnoučat je to podobný

Grainne — 29. 7. 2013 11:49

Modroočka napsal(a):

Heli, já vnoučata neovlivním, myslela jsem tím spíš to,že spousta ženských nechápe, že zatím nestojím o to být babičkou. Když vnoučata přijdou, budu je milovat,rozmazlovat, starat se.Ale zatím se na to nijak netěším a nedožaduju se vnuků. A kluci zatím děti taky nechtějí mít, ani nevěsty, teda, ta od mladšího synka by i chtěla, ale zatím nemají stálý příjmy a ani vlastní bydlení,jí je 23, synovi 21, je o dva roky mladší než ona.
Ale je to stejný, že někdo nechápe, když jinej nechce mít děti a u mě nechápou, že se ve 44 letech ještě netěším na vnoučata a nechci být ještě babičkou.

Mám to uplně stejně

Luisa93 — 29. 7. 2013 11:50

No to ale Modroočko může být tím, že prostě změnila názor před či těsně po početí. Ale co ty, které to udělají, ale cit k dětem nikdy neměly a je velká pravděpodobnost, že ani mít nebudou ? Mají to zkoušet, jestli se jim cit objeví nebo ne? Není to až moc velký risk? Risk, který odnese hlavně to dítě...

Modroočka — 29. 7. 2013 11:54

Luisa93 napsal(a):

No to ale Modroočko může být tím, že prostě změnila názor před či těsně po početí. Ale co ty, které to udělají, ale cit k dětem nikdy neměly a je velká pravděpodobnost, že ani mít nebudou ? Mají to zkoušet, jestli se jim cit objeví nebo ne? Není to až moc velký risk?

No, to je na zvážení každýho, protože dítě neodložíš jako věc, a když to dítě necítí rodičovskou lásku, trpí tím a pak se objevují různý deprivace a promítne se to třeba do další generace.
Mít dítě je zodpovědnost a bez citů to pak fakt není ono.

Modroočka — 29. 7. 2013 11:59

Prostě jednoznačně,když se na dítě necítí a nechce ho,stejně to má i partner, tak ho mít nemusí. A milé otravné tchyni bych řekla,že dítě nechci a nakonec že jí do toho nic není. A k psychiatrovi ať jde sama, když se neumí ovládat a trpí umanutostí.

helena — 29. 7. 2013 12:08

děti se rozběhnou po svejch, bude vídání o vánocích
Jedna z nejkrásnějších fází mateřství... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
moc smyslu v tom taky nevidim
Tak když ne přímo svoje, tak něčí děti budeš vždycky potřebovat...

Já myslela, že je to pudová/instinktivní záležitost od přírody daná, že matka miluje své děti.
Zaměňuješ "péči o mláďata" a lásku k nim. I takzvaně "chladná matka" se o svoje děti dokáže velmi dobře postarat... a
druhá, která se nestará, je zase jinak osobnostně "zvláštní" - což ale nemusí znamenat, že svoje děti nemá ráda.

sahleb — 29. 7. 2013 12:10

Luisa93 napsal(a):

Blancha snad ví, co chce, proč by jí to mě nějaký rádoby-psycholog či nějaký guru jako sugerovat? Ona sama se musí rozhodnout, některé ženy a muži mít dítě prostě nechtějí. To že sou zmatení je proto, že celá společnost to bere jako něco nenormálního a tlačí na ně (jako dřív tlačila i na homosexuály a pod. - dneska už je to normální, alespoň v civilizovaných zemích). Akorát zahořklé ženské a utrápené maminy to prostě nemohou přejít přes srdce, že by si někdo mohl prožít hezký život bez těch permanentně řvoucích a nespokojených - naší energii a prachy a čas vysávajících parazitů - jménem děti ...

Tady musim souhlasit ale nerekla bych to tak tvrde. 

Prece, zena , ktera neciti potrebu mit dite  adite proste nechce, nema co chodit k psychologovi. nebo vubec do nejake poradny. 

My delame stale stejnou chybu, ze pod vlivem paternalisticke propagady se pro nas rovna zena a matka. Zena je zena a naprosto normalni i kdyz nema dite.  A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti. Tlak spolecnosti je veliky a byt matkou je povazovano za nomalni. Proto ta animozita k zenam bez deti.

dusička — 29. 7. 2013 12:20

A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti
Nevnímám to jako závist. SPíše nepochopení, vždyt dítě je dar. Samozřejmě,že je to věc dotyčné, jestli dítě bude mít nebo ne. Je to její život.

Selima — 29. 7. 2013 12:30

Luisa93 napsal(a):

No to ale Modroočko může být tím, že prostě změnila názor před či těsně po početí. Ale co ty, které to udělají, ale cit k dětem nikdy neměly a je velká pravděpodobnost, že ani mít nebudou ? Mají to zkoušet, jestli se jim cit objeví nebo ne? Není to až moc velký risk? Risk, který odnese hlavně to dítě...

Vychovávala som dieťa jednej matky, ktorá akosi mala dieťa "ako prostriedok na udržanie muža", ale akosi k nemu nenašla vzťah, muž bol aj tak furt preč "zarábal tak potrebné peniaze", tak dieťa v jeho 7mich mesiacoch vzala a odniesla k susedom, nech ho pár hodín povarujú - a už nikdy sa nevrátila. :kapitulation: :grater: A dieťa? No, žiadna hitparáda... Problémy celý život, na rôznych frontách. Niet divu.

vera — 29. 7. 2013 12:35

ano....dobře to napsla Sahleb....žena nechce dítě-zcela normální situace......ale proč chodit s tím k psychologovi

v 50 jsem se stala babičkou....nevyžadovala jsem vnouče....nikdy jsem neřekla, tak kdy už.....ale u prvního jsme hurónsky křičeli, tleskali a ukápla slzička....když nám to oznámili
když oznamovali druhé....bylo to po 20 měsících....tak jsme to tiše a rozpačitě přijali
a když oznamovali to třetí.....do 3 let.....tak se dcera rozbrečela a já s ní......
jsou to zlatí a rozkošní škodiči.....
chápu lidi, kteří děti nechtějí......a jsou spokojeni....

Eva. — 29. 7. 2013 12:40

Já jsem nepsala, aby šla k psychologovi s tím, že nechce mít dítě. :D

sahleb — 29. 7. 2013 12:44

dusička napsal(a):

A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti
Nevnímám to jako závist. SPíše nepochopení, vždyt dítě je dar. Samozřejmě,že je to věc dotyčné, jestli dítě bude mít nebo ne. Je to její život.

Ja to teda vnimam nekdy jako zavist. Nekdy. Podtext muze byt: cosi to vubec dovoluje nemit dite, co si to dovoluje se nepodridit spolecnosti.

dusička — 29. 7. 2013 12:49

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti
Nevnímám to jako závist. SPíše nepochopení, vždyt dítě je dar. Samozřejmě,že je to věc dotyčné, jestli dítě bude mít nebo ne. Je to její život.

Ja to teda vnimam nekdy jako zavist. Nekdy. Podtext muze byt: cosi to vubec dovoluje nemit dite, co si to dovoluje se nepodridit spolecnosti.

Tak já to tedy takhle nevnímám. Je to každého věc. A společnost, at si trhne nohou.

helena — 29. 7. 2013 12:54

Já jsem nepsala, aby šla k psychologovi s tím, že nechce mít dítě.
Ne - ty jsi psala "Zajdi si raději k psychologovi... Zjistit, co doopravdy chceš." - ovšem v kontextu s tématem a tvou následující větou  "Třeba je to kupa dětí." se to těžko dá vykládat jinak... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

Podtext muze byt: cosi to vubec dovoluje nemit dite, co si to dovoluje se nepodridit spolecnosti.
Nebo taky vlastní pocit "že já blbec neměl/a taky tu odvahu" překlopenej do vnější agrese...http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

dusička — 29. 7. 2013 12:58

Já to vnímám tak, že já chtěla děti odjakživa. I když jsou s nima starosti, tak na to těhotenství se nikdy nezapomene, na to, jak jsem cítila pohyby, ten krásný pocit, když jsem přiložila dítě na kojení. Jsou to nejhezčí chvilky mého života. Jasně, jsem někdy macecha a dítka bych vypakovala.
Ale každý to můžeme mít jinak. :jojo:

Bigben61 — 29. 7. 2013 13:11

:supr:

dusička napsal(a):

Já to vnímám tak, že já chtěla děti odjakživa. I když jsou s nima starosti, tak na to těhotenství se nikdy nezapomene, na to, jak jsem cítila pohyby, ten krásný pocit, když jsem přiložila dítě na kojení. Jsou to nejhezčí chvilky mého života. Jasně, jsem někdy macecha a dítka bych vypakovala.
Ale každý to můžeme mít jinak. :jojo:

agewa — 29. 7. 2013 13:18

teda devcata moc B. nepomahate.
Vetsina rika, ze chape a souhlasi s B., ze lidi (zeny) mohou deti nechtit , ale hned kazda dodava, ze ona je miluje a chtela vzdycky (viz prispevek D.)
Opravdu necitite a nevidite to jemne odsouzeni, ktere tu prezentujete ? To je presne to , co asi B. vadi a s cim si nevi rady.

agewa — 29. 7. 2013 13:22

jinak ja jsem jedine PRO, aby clovek, ktery se na to neciti deti nemel. \Znam nejmene dve matky, ktere deti maji, protoze "se to slusi" a pro vsechny (je I deti)  by bylo lepe, kdyby zustaly bezdetne.
rozhodne se nikoho neptam, jestli a kdy bude mit deti . Je to jeho vec.

helena — 29. 7. 2013 13:31

hned kazda dodava, ze ona je miluje a chtela vzdycky... Opravdu necitite a nevidite to jemne odsouzeni, ktere tu prezentujete ?
Každá ne - to jen tak pro pořádek.
Ale na druhou stranu jsem si nevšimla, že by se někdo (až na drobný výjimky http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png) nad jejím postojem výrazně pozastavoval... spíš tu cejtím dost tolerantní tón - "je to tvoje věc"...
Soudím, že Blancha je dost inteligentní na to, aby věděla, že ani "milující matky" ji "neodsuzujou"... ale taky nemůže čekat, že v rámci jakýhosi pofidérního pochopení budou psát, jak jim ti haranti vlastně lezou na nervy a radši je neměly vůbec mít...

lepista — 29. 7. 2013 13:46

Blancha napsal(a):

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Zajít k psychiatrovi či psychologovi by nemuselo být na škodu. Už pro to, že ti to pomůže objevit jak to tedy vlastně máš či nemáš. Asi i proto jsi založila toto téma, že chceš se v něčem ujistit.
A pokud bys děti vlastně chtěla, tak v 60 sebepoznání tohoto směru by ti bylo na nic.

Já měla dva kolegy, kteří shodně tvrdili, že děti nechtějí ani za nic. A pak kolegova manželka otěhotněla a on stále tvrdil, že dítě nechce. Kolegyně ještě těhotná tvrdila rovněž, jak se jí do dětí nechce, že je nesnáší. Pak se děti narodily a v obou případech došlo k radikální změně myšlení.

Bigben61 — 29. 7. 2013 13:51

:godlike: přesně takhle to ve většině případů chodí !

lepista napsal(a):

Blancha napsal(a):

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Zajít k psychiatrovi či psychologovi by nemuselo být na škodu. Už pro to, že ti to pomůže objevit jak to tedy vlastně máš či nemáš. Asi i proto jsi založila toto téma, že chceš se v něčem ujistit.
A pokud bys děti vlastně chtěla, tak v 60 sebepoznání tohoto směru by ti bylo na nic.

Já měla dva kolegy, kteří shodně tvrdili, že děti nechtějí ani za nic. A pak kolegova manželka otěhotněla a on stále tvrdil, že dítě nechce. Kolegyně ještě těhotná tvrdila rovněž, jak se jí do dětí nechce, že je nesnáší. Pak se děti narodily a v obou případech došlo k radikální změně myšlení.

Modroočka — 29. 7. 2013 13:57

agewa napsal(a):

teda devcata moc B. nepomahate.
Vetsina rika, ze chape a souhlasi s B., ze lidi (zeny) mohou deti nechtit , ale hned kazda dodava, ze ona je miluje a chtela vzdycky (viz prispevek D.)
Opravdu necitite a nevidite to jemne odsouzeni, ktere tu prezentujete ? To je presne to , co asi B. vadi a s cim si nevi rady.

Ne, necítím v tom nic takovýho.
Já ji neodsuzuju, já jsem děcka mít chtěla, měla jsem je, mám je ráda. Blacha je nechce, proč by ji někdo měl odsuzovat. Třeba by je měla ráda, asi určitě, ale není si tím jistá, tak je prostě nemá a mít nebude. Je to naprosto normální,nemít děti, stejně, jako je mít. Je normální mít to, co chci a nemít to, co nechci.
Je čistě na ní, jak se rozhodla. Problém má nejspíš s tím, jak si to obhájit před okolím. Když už je okolí otravný neúnosně, poslat je všechny do (_|_) ať si myslí, co chtějí.

helena — 29. 7. 2013 13:59

Pak se děti narodily a v obou případech došlo k radikální změně myšlení.
Když někdo dítě doopravdy nechce, pak se postará, aby ho neměl, ne tedy aby mu "manželka otěhotněla" nebo aby byla "Kolegyně těhotná".
A že "došlo k radikální změně myšlení"? Samozřejmě. jednak matka příroda "vyrobila" mláďata tak, aby v dospělých (nejen rodičích) vzbuzovala pečovatelský pudy, druhak - když už máš mimino doma, ti nic jinýho nezbejvá...
Kdybych si mohla zvolit, jestli druhý dítě bude jedno nebo dvě, byla by volba za tehdejších podmínek jasná. Jenže se mě nikdo neptal - ani ta dvojčata ne http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png - tak co jsem měla dělat? Nechat jedno v porodnici? Plakat, že nemám jen jedno? Obvinit špitál, že to nepoznali?

Selima — 29. 7. 2013 14:14

dusička napsal(a):

A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti
Nevnímám to jako závist. SPíše nepochopení, vždyt dítě je dar. Samozřejmě,že je to věc dotyčné, jestli dítě bude mít nebo ne. Je to její život.

"Nepochopení" čie? Detnej, bezdetnej alebo oboch...?

Selima — 29. 7. 2013 14:20

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti
Nevnímám to jako závist. SPíše nepochopení, vždyt dítě je dar. Samozřejmě,že je to věc dotyčné, jestli dítě bude mít nebo ne. Je to její život.

Ja to teda vnimam nekdy jako zavist. Nekdy. Podtext muze byt: cosi to vubec dovoluje nemit dite, co si to dovoluje se nepodridit spolecnosti.

Tak já to tedy takhle nevnímám. Je to každého věc. A společnost, at si trhne nohou.

Ja to vnímam (a dosť aktuálne): "Nech si robí, čo chce, však ona aj tak NEMOŽE BYŤ ŠŤASTNÁ BEZ DETÍ"... Byť bezdetná nešťastná žena poskytuje úľavnú možnosť poľutovať ju a cítiť sa pritom na koni. Ale bezdetná a ŠŤASTNÁ?!!! Kurwa, to si teda dovoľuje moc... Byť šťastná inak ako JA?!!!! Kam by sme prišli? (A nasledujú úvahy a debaty o tom, kde by - tragicky a fatálne preľudnené - ľudstvo bolo, keby si každá ženská zmyslela byť bezdetná....)

Selima — 29. 7. 2013 14:25

Bigben61 napsal(a):

:godlike: přesně takhle to ve většině případů chodí !

lepista napsal(a):

Blancha napsal(a):

Někteří lidé si myslí že mít děti nemůžeme a to že je nechceme jen říkáme. Tchyně mě dokonce posílala i k psychiatrovi o čemž jsem vážně uvažovala, protože jsem si myslela že fakt nejsem v pořádku.

Zajít k psychiatrovi či psychologovi by nemuselo být na škodu. Už pro to, že ti to pomůže objevit jak to tedy vlastně máš či nemáš. Asi i proto jsi založila toto téma, že chceš se v něčem ujistit.
A pokud bys děti vlastně chtěla, tak v 60 sebepoznání tohoto směru by ti bylo na nic.

Já měla dva kolegy, kteří shodně tvrdili, že děti nechtějí ani za nic. A pak kolegova manželka otěhotněla a on stále tvrdil, že dítě nechce. Kolegyně ještě těhotná tvrdila rovněž, jak se jí do dětí nechce, že je nesnáší. Pak se děti narodily a v obou případech došlo k radikální změně myšlení.

Ale spoliehať sa na to nedá... A keď to nevyjde, skončí dotyčné dieťa, ktoré sa na svet nepýtalo, v lepšom prípade u otca a v horšom v detskom domove. A niečo iné je otehotnieť "omylom" (aj keď ja na takéto omyly, s výnimkou znásilnení a pár zázrakov prírody, veľmi neverím...) a niečo iné je vedome sa odhodlať otehotnieť stým, že to decko vlastne nechcem, ale mám rozumné dôvody mať ho. :dumbom:

helena — 29. 7. 2013 14:25

Kurwa, to si teda dovoľuje moc...
(Téměř) vždycky "máme raději" (terminus technicus - aby mě zas někdo nechytal za slovo, že "on by teda nikdy..." http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png) ty, kteří jsou na tom - z našeho pohledu - hůř než my, protože si jejich pomocí potvrzujeme svoje vlastní "štěstíčko"...

Eva. — 29. 7. 2013 14:38

helena napsal(a):

Ne - ty jsi psala "Zajdi si raději k psychologovi... Zjistit, co doopravdy chceš." - ovšem v kontextu s tématem a tvou následující větou  "Třeba je to kupa dětí." se to těžko dá vykládat jinak...

Chápu, že ty si to vykládáš jinak. To je halt tvé, jak si vykládáš, co jiní píší.  :lol:

Eva. — 29. 7. 2013 14:40

dusička napsal(a):

Já to vnímám tak, že já chtěla děti odjakživa. I když jsou s nima starosti, tak na to těhotenství se nikdy nezapomene, na to, jak jsem cítila pohyby, ten krásný pocit, když jsem přiložila dítě na kojení. Jsou to nejhezčí chvilky mého života. Jasně, jsem někdy macecha a dítka bych vypakovala.
Ale každý to můžeme mít jinak. :jojo:

Já jsem z toho nijak odvázaná nebyla, když jsem přiložila dítě na kojení. :lol: Někdy to docela dost bolelo. V tomhle zrovna nevidím to úžasné na mateřství. Znám lepší zážitky :D
A taky lepší, než je těhotenství a porod. :D Já bych klidně brala, abych nemusela být těhotná a zrušila bych porodnici. :jojo:

Modroočka — 29. 7. 2013 14:42

Nepochopení proto, že běžnej standard je mít děti, ne je nemít. Dřív neměli děti většinou jen ti, co je mít nemohli.
Jinak to vnímám tak, že nevidím důvod, proč by nemohl být šťastnej ten, kdo děti nemá proto, že je prostě mít nechce. Každej může být šťastnej jinak a z jiných věcí.
A třeba stejně, jako je někdo nešťastnej, že ty děti nemá,může být Blancha nešťastná, když by ty děti měla.
Kdo určuje ty limity, kdy a z čeho být šťastnej a kdy ne,
Zatím nám spíš pomalu hrozí vymírání, aspoň jsem to tuhle někde četla.

dusička — 29. 7. 2013 14:58

agewa napsal(a):

teda devcata moc B. nepomahate.
Vetsina rika, ze chape a souhlasi s B., ze lidi (zeny) mohou deti nechtit , ale hned kazda dodava, ze ona je miluje a chtela vzdycky (viz prispevek D.)
Opravdu necitite a nevidite to jemne odsouzeni, ktere tu prezentujete ? To je presne to , co asi B. vadi a s cim si nevi rady.

Ale houby
nikoho neodsuzuju. Jen jsem psala , jak to mám já.  A je mi fakt uplně jedno, jeslti někdo dítě má nebo nemá.

dusička — 29. 7. 2013 15:01

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):


Ja to teda vnimam nekdy jako zavist. Nekdy. Podtext muze byt: cosi to vubec dovoluje nemit dite, co si to dovoluje se nepodridit spolecnosti.

Tak já to tedy takhle nevnímám. Je to každého věc. A společnost, at si trhne nohou.

Ja to vnímam (a dosť aktuálne): "Nech si robí, čo chce, však ona aj tak NEMOŽE BYŤ ŠŤASTNÁ BEZ DETÍ"... Byť bezdetná nešťastná žena poskytuje úľavnú možnosť poľutovať ju a cítiť sa pritom na koni. Ale bezdetná a ŠŤASTNÁ?!!! Kurwa, to si teda dovoľuje moc... Byť šťastná inak ako JA?!!!! Kam by sme prišli? (A nasledujú úvahy a debaty o tom, kde by - tragicky a fatálne preľudnené - ľudstvo bolo, keby si každá ženská zmyslela byť bezdetná....)

Ale ať je přeci štastná. Vždyt štěstí není o tom, mít nebo nemít děti. Štastná v životě je žít láskou.
Nikde jsem nepsala, že nemůže být štastná bez dětí. Prosím nepřekrucovat moje slova.

dusička — 29. 7. 2013 15:04

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

Já to vnímám tak, že já chtěla děti odjakživa. I když jsou s nima starosti, tak na to těhotenství se nikdy nezapomene, na to, jak jsem cítila pohyby, ten krásný pocit, když jsem přiložila dítě na kojení. Jsou to nejhezčí chvilky mého života. Jasně, jsem někdy macecha a dítka bych vypakovala.
Ale každý to můžeme mít jinak. :jojo:

Já jsem z toho nijak odvázaná nebyla, když jsem přiložila dítě na kojení. :lol: Někdy to docela dost bolelo. V tomhle zrovna nevidím to úžasné na mateřství. Znám lepší zážitky :D
A taky lepší, než je těhotenství a porod. :D Já bych klidně brala, abych nemusela být těhotná a zrušila bych porodnici. :jojo:

Každá to můžeme mít jinak. KOjení jsem si užívala. (tedy ty začátky po porodu, to bolelo, to je fakt. I ten porod bolel, ale tak rychle jsem na to zapomněla). Těhotenství - když jsem hladila břicho.

dusička — 29. 7. 2013 15:15

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

A opravdu v tom citim zavist nekterych zena i muzu, ze se jina zena rozhodne pro to nemit deti
Nevnímám to jako závist. SPíše nepochopení, vždyt dítě je dar. Samozřejmě,že je to věc dotyčné, jestli dítě bude mít nebo ne. Je to její život.

"Nepochopení" čie? Detnej, bezdetnej alebo oboch...?

Nepochopení - že u těchto žen nejsou mateřské pudy od přírody. To není myšleno nic proti těmto ženám

Selima — 29. 7. 2013 16:32

Modroočka napsal(a):

Nepochopení proto, že běžnej standard je mít děti, ne je nemít. Dřív neměli děti většinou jen ti, co je mít nemohli.
Jinak to vnímám tak, že nevidím důvod, proč by nemohl být šťastnej ten, kdo děti nemá proto, že je prostě mít nechce. Každej může být šťastnej jinak a z jiných věcí.
A třeba stejně, jako je někdo nešťastnej, že ty děti nemá,může být Blancha nešťastná, když by ty děti měla.
Kdo určuje ty limity, kdy a z čeho být šťastnej a kdy ne,
Zatím nám spíš pomalu hrozí vymírání, aspoň jsem to tuhle někde četla.

Nám? Možno bielym Európanom, ale to mi žily netrhá. Inak sú na nás na svete miliardy a množíme sa už geometricky, už teraz nás Zem prakticky neuživí...

helena — 29. 7. 2013 16:36

Chápu, že ty si to vykládáš jinak. To je halt tvé, jak si vykládáš, co jiní píší.
Myslíš, Evo, že bys dokázala uvést jeden jedinej racionální důvod, proč bych tak neměla či dokonce nesměla činit? http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif


Vždyt štěstí není o tom, mít nebo nemít děti. Štastná v životě je žít láskou.
Vidíš, dusi - a někdo jinej by zase mohl napsat "Vždyt štěstí není o tom, mít nebo nemít lásku. Štastná v životě je ..." a doplnil by zas něco jinýho. Jasně, na těch "základních štěstích" by se asi někteří shodli - ale určitě by se našlo i dost výjimek... a některé možná hodně překvapivé...

dusička — 29. 7. 2013 17:05

Heli - nepsala jsem žít s láskou (k někomu) ale žít láskou. Ale to je :offtopic:

Selima — 29. 7. 2013 17:16

dusička napsal(a):

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):


Tak já to tedy takhle nevnímám. Je to každého věc. A společnost, at si trhne nohou.

Ja to vnímam (a dosť aktuálne): "Nech si robí, čo chce, však ona aj tak NEMOŽE BYŤ ŠŤASTNÁ BEZ DETÍ"... Byť bezdetná nešťastná žena poskytuje úľavnú možnosť poľutovať ju a cítiť sa pritom na koni. Ale bezdetná a ŠŤASTNÁ?!!! Kurwa, to si teda dovoľuje moc... Byť šťastná inak ako JA?!!!! Kam by sme prišli? (A nasledujú úvahy a debaty o tom, kde by - tragicky a fatálne preľudnené - ľudstvo bolo, keby si každá ženská zmyslela byť bezdetná....)

Ale ať je přeci štastná. Vždyt štěstí není o tom, mít nebo nemít děti. Štastná v životě je žít láskou.
Nikde jsem nepsala, že nemůže být štastná bez dětí. Prosím nepřekrucovat moje slova.

:D Napísala si, že nechápeš, ako môže byť šťastná bez detí... Čo nie je, pravda, celkom to isté, ale...

dusička — 29. 7. 2013 17:22

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja to vnímam (a dosť aktuálne): "Nech si robí, čo chce, však ona aj tak NEMOŽE BYŤ ŠŤASTNÁ BEZ DETÍ"... Byť bezdetná nešťastná žena poskytuje úľavnú možnosť poľutovať ju a cítiť sa pritom na koni. Ale bezdetná a ŠŤASTNÁ?!!! Kurwa, to si teda dovoľuje moc... Byť šťastná inak ako JA?!!!! Kam by sme prišli? (A nasledujú úvahy a debaty o tom, kde by - tragicky a fatálne preľudnené - ľudstvo bolo, keby si každá ženská zmyslela byť bezdetná....)

Ale ať je přeci štastná. Vždyt štěstí není o tom, mít nebo nemít děti. Štastná v životě je žít láskou.
Nikde jsem nepsala, že nemůže být štastná bez dětí. Prosím nepřekrucovat moje slova.

:D Napísala si, že nechápeš, ako môže byť šťastná bez detí... Čo nie je, pravda, celkom to isté, ale...

Napsala jsem, že nechápu, že ženská nemá od přírody mateřské pudy (že nepobírám, proč ženská děti nechce ) . Nepsala jsem, jak může být štastná bez dětí.

Selima — 29. 7. 2013 17:29

Ach, so ist das....

helena — 29. 7. 2013 17:37

nepsala jsem žít s láskou (k někomu) ale žít láskou
Ale já ti rozuměla - tak takhle "Vždyt štěstí není o tom, žít nebo nežít láskou." I bez ní (jakékoli) se dá žít.
nechápu, že ženská nemá od přírody mateřské pudy
"Ženská" je "od přírody" samice jako každá jiná... a spousta, zvlášť prvorodiček, ve zvířecím světě taky neumí bejt matkama a o mládě se postarat - prostě ho nechají bejt až třeba i umře. Přitom by se dalo říct, že k tý přírodě mají blíž, civilizací nedotčeny.

Zvedavka — 31. 7. 2013 8:57

Taky jsem deti nechtela. Stalo se nahodou a prvni roky byly utrpenim pro me i syna. Nakonec mam kluky dva a jsem moc rada, uz se svym prvnim pocitum smeju a trochu se za ne i stydim. Jo a cestuju porad, studuju, mam volnosti dost, deti me nijak neomezuji, naopak sama chci vetsinu casu sdilet s nimi. Myslim, ze Blancha na deti jeste neni pripravena, ale to jsem nebyla taky, nez jsem otehotnela.

Pandorraa — 31. 7. 2013 9:12

helena napsal(a):

Dospely, po vsech strankach zodpovedny a zraly clovek se nema potrebu zabyvat tim, jak jeho rozhodnuti hodnoti druzi lide, kterym do toho, zda druhy chce ci nechce deti, konec koncu nic neni.
Těžko se nezabejvat, když "druzi lide" jaksi neuznávají, že jim "do toho nic neni" a nedají pokoj - viz Blanchino "Už nevím jak mám čelit věčným otázkám." Některým prostá informace "rozhodli jsme se tak" prostě nestačí a se zaujetím hodným lepší věci se budou domáhat dalších podrobností, případně se ji snažit obrátit "na víru jedinou a pravou"...

Napsala jsem přece "dospělý, po všech stránkách zodpovědný a zralý člověk"
Věř, že ten tu potřebu fakt nemá a druhé lidi a jejich problémy, pokud ho o to sami nepožádají" s nimi neřeší :)

helena — 31. 7. 2013 9:29

druhé lidi a jejich problémy, pokud ho o to sami nepožádají" s nimi neřeší
Jenže pisatelka má problém právě s těmi "druhými lidmi", kteří "řeší" bez "požádání", leč o to vehementněji... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
A každej holt nedokáže odkázat do příslušnejch mezí ani ty, kteří by si to jasně zasloužili, bohužel. Ono je hezký bejt "dospělý, po všech stránkách zodpovědný a zralý člověk" - ale i ten se cejtí blbě, byv ocejchován jako černá vovce, i kdyby jeho argumenty byly neprůstřelný - páč ti "řešitelé" uznávají akorát argumenty svoje.

Pandorraa — 31. 7. 2013 9:59

helena napsal(a):

druhé lidi a jejich problémy, pokud ho o to sami nepožádají" s nimi neřeší
Jenže pisatelka má problém právě s těmi "druhými lidmi", kteří "řeší" bez "požádání", leč o to vehementněji... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
A každej holt nedokáže odkázat do příslušnejch mezí ani ty, kteří by si to jasně zasloužili, bohužel. Ono je hezký bejt "dospělý, po všech stránkách zodpovědný a zralý člověk" - ale i ten se cejtí blbě, byv ocejchován jako černá vovce, i kdyby jeho argumenty byly neprůstřelný - páč ti "řešitelé" uznávají akorát argumenty svoje.

Věř mi, že necejtí.
Když budu mluvit za sebe, je mi to fuk, co si kdo o mých rozhodnutích myslí.
Je to totiž MŮJ život a JÁ o něm rozhoduji, nikdo jiný.
A pokud mi to fuk není, okamžitě pátrám po tom, co VE MNĚ mi to způsobuje a řeším SEBE buď sama a nebo s příslušným odborníkem, kterému důvěřuji a který mi to pomůže najít a zpracovat.

Eva. — 31. 7. 2013 10:11

helena napsal(a):

Jenže pisatelka má problém právě s těmi "druhými lidmi", kteří "řeší" bez "požádání", leč o to vehementněji...
A každej holt nedokáže odkázat do příslušnejch mezí ani ty, kteří by si to jasně zasloužili, bohužel. Ono je hezký bejt "dospělý, po všech stránkách zodpovědný a zralý člověk" - ale i ten se cejtí blbě, byv ocejchován jako černá vovce, i kdyby jeho argumenty byly neprůstřelný - páč ti "řešitelé" uznávají akorát argumenty svoje.

V tom případě nevíš, jaké to je být dospělým, po všech stránkách zodpovědným a zralým člověkem. Ten se blbě necejtí. Má v sobě věci srovnané a můžou ho cejchovat jak chtějí, nijak se ho to nedotkne. A nemá potřebu mít žádné argumenty.

helena — 31. 7. 2013 10:24

je mi to fuk, co si kdo o mých rozhodnutích myslí
Co si kdo myslí mi může bejt... no ano, přesně tam http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Ale i při tomto postoji mám jen dvě možnosti - buď si nechat pravidelně vyklovávat díru do hlavy nebo se s dotyčnými nestýkat... to je to, co myslím pod pojmem "cejtit se blbě", protože tertium non datur...


V tom případě nevíš, jaké to je být dospělým, po všech stránkách zodpovědným a zralým člověkem.[/b]
Ano Evo - máš pravdu jako vždycky.

Pandorraa — 31. 7. 2013 10:36

helena napsal(a):

je mi to fuk, co si kdo o mých rozhodnutích myslí
Co si kdo myslí mi může bejt... no ano, přesně tam http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Ale i při tomto postoji mám jen dvě možnosti - buď si nechat pravidelně vyklovávat díru do hlavy nebo se s dotyčnými nestýkat... to je to, co myslím pod pojmem "cejtit se blbě", protože tertium non datur...

Tohle nejsou žádné možnosti, to je pořád o tom, že se nechám nějakým způsobem omezovat.
Já si myslím, že je to o něčem jiném - o tom vrátit to, co není moje tam, kam to patří.
A to pravda každý neumí.
Většina lidí mý potřebu argumentovat, bránit se....
Proč?
Na co?
A hlavně proti komu/čemu?

Proti lidské blbosti je jediná obrana - nepřijmout ji do sebe, vrátit tam, odkud přišla.
Protože jakmile ji už jednou přijmeš, je tvoje vlastní.
A zbavit se jí pak můžeš zase jenom ty :)

Eva. — 31. 7. 2013 10:43

helena napsal(a):

Ano Evo - máš pravdu jako vždycky.

Vždycky ji určitě nemám, ale v tomhle ano. Dík za uznání. :)

helena — 31. 7. 2013 10:56

to je pořád o tom, že se nechám nějakým způsobem omezovat
Dobře... tak modelovej příklad a otázka zároveň - osoba A si něco "umane" a osobě B bude při každé ne/vhodné příležitosti opakovat, že by se podle jejího umanutí se měla zachovat. Jak "umravnit" osobu A, pokud z nějakého důvodu přerušení kontaktů není možný a hubu jí taky neucpeš?
jasně - nemusím si to připouštět, můžu její řeči vnímat jako bzučení hmyzu... ale to pořád ještě neznamená, že to přinejmenším otráví každej společnej moment.


Vždycky ji určitě nemám, ale v tomhle ano.
No vždyť to říkám... :lol:

Eva. — 31. 7. 2013 11:09

helena napsal(a):

Vždycky ji určitě nemám, ale v tomhle ano.
No vždyť to říkám... :lol:

A já ti děkuji za uznání.

Pandorraa — 31. 7. 2013 12:18

helena napsal(a):

to je pořád o tom, že se nechám nějakým způsobem omezovat
Dobře... tak modelovej příklad a otázka zároveň - osoba A si něco "umane" a osobě B bude při každé ne/vhodné příležitosti opakovat, že by se podle jejího umanutí se měla zachovat. Jak "umravnit" osobu A, pokud z nějakého důvodu přerušení kontaktů není možný a hubu jí taky neucpeš?
jasně - nemusím si to připouštět, můžu její řeči vnímat jako bzučení hmyzu... ale to pořád ještě neznamená, že to přinejmenším otráví každej společnej moment.

Existuje několik technik, jak si s tímhle poradit.
Mě osobně se nejvíc osvědčilo si v klidu všechny ty litanie, jak jsem nemožná, neschopná a zlá, vyslechnout a pak se s úsměvem zeptat: Dobře a CO s tím teď TY budeš dělat?

BTW znáš tohle:

Staří Řekové věděli, že si Sokrates velmi váží znalostí...
Jednoho dne ho potkal jeden známý a povídá: "Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?"
"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška tří sít."
"Tří sít?"
"Přesně tak," pokračoval Sokrates. "Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš.První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?"
"Ne," odpověděl ten člověk, "vlastně jsem to jenom slyšel a..."
"Dobře," řekl Sokrates. "Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto, síto se jmenuje Dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?"
"Ne, naopak..."
"Takže," pokračoval Sokrates, "chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda.
Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Jmenuje se Užitečnost.
Je mi to, co mi chceš o mém příteli říct, užitečné?"
"Ne, moc ne."
"Dobrá," uzavřel Sokrates, "to co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět, proč s tím sebe i mě obtěžuješ?"

...To je důvod, proč byl Sokrates velký filosof a všichni si ho vážili.

LENNNA — 31. 7. 2013 12:33

Blancha napsal(a):

Tak teď budu vypadat jako sobec, ale nechci děti. Je mi 35, jsem 5 let vdaná a představa mít děti se mi doslova hnusí. Vůbec nic k nim necítím, vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí, navíc s nima vůbec neumím mluvit, chovat se k nim. Moje máma mi říká že musím aspoň jedno mít, že mám nejvyšší čas, ale já nechci mít děti jen proto, že je to tak správně a že to tak má být. Ze všech stran slyším otázky - kdy už? Odpovídám popravdě - že nechci. Nikdo to nechápe, všichni se ptají - proč nechceš, přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti. S manželem jsme se na tom schodli, jsme dva stejně "postižený" Jenže já si poslední dobou začínám připadat jako nenormální, jako z jiný planety. Už nevím jak mám čelit věčným otázkám.
Jak to vidíte vy?

Mám to podobně, také nechci děti. Teda já zatím stále váhám :)  Děti odjakživa nemusím, vyhýbám se jim, není mi příjemná jejich společnost. Nevím proč - možná jsem divná, fakt nevím proč to tak mám. Já váhám stále z toho důvodu, že všichni mi říkají, že u vlastního to uvidím úplně jinak a také váhám proto, že na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí. A čas běží a já to stále odkládám, protože je fakt nemusím, vidím to jako že mi vezmou moje pohodlí a svobodu (asi sobec no) a že je mi takhle přeci dobře. Je to těžká věc, blbé na tom je, že čas běží a můžu to prošvihnout. Jinak nenormální si teda nepřijdu, nejsme prostě všichni stejní! A jestli jste si oba s manželem jistí, tak není co řešit a na okolí bych se z vysoka vykašlala. Vy žijete svůj život a vy si ho zařiďte tak, abyste byli šťastní!

helena — 31. 7. 2013 12:43

pak se s úsměvem zeptat: Dobře a CO s tím teď TY budeš dělat?
Pan, tohle já vím (i tři síta znám http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png) - a dokonce i dovedu použít. Ale opakuju - "z nějakého důvodu přerušení kontaktů není možný"... protože podobná otázka k tomu celkem přímočaře směřuje.
Podívej, já si z mnoha důvodů mohla dovolit říct mámě "buď mi nebudeš říkat co bych... nebo..." (pozor - ne jako vyhrožování, ale pouhá příčina-následek), protože jsem věděla, že i situaci "nebo" ustojím... jenže si dovedu představit, že pro jiný by to byl konec světa.

Pandorraa — 31. 7. 2013 12:52

No helčo a to pak jsme zase přesně u toho dospělého a zralého člověka.
Ten to ustojí.
Ten, kdo si v sobě hýčká a pěstuje nějaký bubáky, ten to prostě neustojí. Kdo potlačuje sám sebe má co dělat, aby měl energii na to potlačování - "přeprání sám sebe" - takže mu už žádná nezbude na ty otrapy, co mají pocit, že mu mohou kecat do života. Nakonec jsou to jeho nejlepší učitelé a nedají pokoj, dokud si to nepořeší a nepoléčí :)

K tomu, jak to mám dnes, jsem taky musela dojít. A trvalo mi to dlouho, než mi došlo, že pokud si neuklidím hampejz v sobě, vždycky mě na to někdo nachytá a bude to bolet zase jen mě - nu, právě proto, aby mě to donutilo uklízet :)
A uklízím pořád, čím jdu hloub, tím je to "hustší". Jenže já už se z toho nehroutím, beru to jako dobrodružství.
Je to vlastně sranda.
A "učitelé" musejí být pevní v kramflecích, protože když si na mého učitele chce hrát někdo, kdo na to nemá a dostatečně dlouho mě otravuje, bez milosti ho v tom vykoupu a mám z toho radost :jojo: Učitelskou :) :) :jojo:

Blancha — 31. 7. 2013 13:48

Vyhýbám se styku s kamarádkama co děti mají. Dítě je pro mě jako pro někoho kdo nesnáší kočky/psy a měl by o ně s láskou pečovat. Neumím si představit být těhotná, rodit, kojit, přebalovat... A štvou mě otázky typu "proč"? od lidí co jim slovo nechci jako odpověď nestačí. Někteří se ptají pokaždé když mě vidí, třeba i 2x do měsíce, přijde jim divné že existuje někdo jako jsem já. Dokonce i moje máma do mě co chvíli hustí že skrátka MUSIM protože je to tak správně a basta. Co prý budu na stará kolena dělat, kdo se o mě postará? Kde pořád někteří berou tu jistotu že se o ně děti budou na stará kolena starat? Pracovala jsem kdysi v domově důchodců, tam to jde hodně vidět jak se děti o rodiče postarají :rolleyes:

Pandorraa — 31. 7. 2013 14:11

Blancha napsal(a):

Pracovala jsem kdysi v domově důchodců, tam to jde hodně vidět jak se děti o rodiče postarají :rolleyes:

Nu, jak se rodiče postarají o své děti, pak se zase děti postarají o své rodiče.

Jen tak na okraj, pokud jde o ty kočky.... kdyby mi někdo před šesti lety řekl, že se angažuju pro kočičí útulek a doma budu mít dvě kočky, chlupy i v mrazáku a vůbec všude, kam se podívám, včetně akvária, tak si poklepu na čelo a pošlu ho do Bohnic....no ale stalo se, věci se mění....od té doby už neříkám NIKDY, protože vím, že vlastně nic nevím, nevím, co mi život přinese a co já s tím udělám. Mohu se jen DOMNÍVAT podle svého MOMENTÁLNÍHO rozpoložení. Nic víc, nic míň.
A tak to máme všichni, byť se mnozí NAIVNĚ DOMNÍVAJÍ, že oni to mají jinak :lol::lol::lol::lol::lol::lol:

Modroočka — 31. 7. 2013 14:14

Blancha napsal(a):

Vyhýbám se styku s kamarádkama co děti mají. Dítě je pro mě jako pro někoho kdo nesnáší kočky/psy a měl by o ně s láskou pečovat. Neumím si představit být těhotná, rodit, kojit, přebalovat... A štvou mě otázky typu "proč"? od lidí co jim slovo nechci jako odpověď nestačí. Někteří se ptají pokaždé když mě vidí, třeba i 2x do měsíce, přijde jim divné že existuje někdo jako jsem já. Dokonce i moje máma do mě co chvíli hustí že skrátka MUSIM protože je to tak správně a basta. Co prý budu na stará kolena dělat, kdo se o mě postará? Kde pořád někteří berou tu jistotu že se o ně děti budou na stará kolena starat? Pracovala jsem kdysi v domově důchodců, tam to jde hodně vidět jak se děti o rodiče postarají :rolleyes:

Ale ty NEMUSÍŠ. Nemusíš nic, co nechceš. Ani mít děti. Není to povinnost. A takhle bych to řekla i mamince. Nechci a nebudu se o tom bavit pořád dokola.
A nebo jim řekni, že už jsi na dítě stará a nechceš, aby chdák v pubertě pečoval o matku s alzheimerem :lol:
Nemáš povinnost to nikomu vysvětlovat. Bude tě mít maminka ráda míň, když to dítě mít nebudeš? Pokud ano, je to špatně, pokud ne, pak by ti měla dát pokoj s takhle pitomýma otázkama a přijmout tvoje rozhodnutí jako neměnnehj fakt.

helena — 31. 7. 2013 14:15

Nu, jak se rodiče postarají o své děti, pak se zase děti postarají o své rodiče.
Ale Pan... takhle z jedný vody šup na plot? :co: To snad ne... ;)

pak by ti měla dát pokoj s takhle pitomýma otázkama
Modroočko, mamince jsou možná kladený stejně "pitomý otázky" zase odjinud... alespoň mně teda byly a i když jsem dokázala zvědavce odkázat do patřičnejch mezí - někdy až do těch ošklivejch míst :D - tak mě taky nebavilo dělat to neustále. Některý lidi mají kůži hrocha tlustší... :skurt:

Perfectamundová — 31. 7. 2013 14:24

taky přispěju troškou do mlýna...jak tak Blanche pozoruji, je srovnaná s tím co chce (nechce), ale jelikož patří k menšinovému názoru (ano většina rodin má děti), tak působí pro ostatní v okolí jako červený hadr. Druzí nejraději řeší cizí problémy, protože je to jednodušší a protože jim samotným to dává pocit, že oni jsou ti "správní".
Taky ještě nemám děti a taky jsem byla přesvědčená že je nikdy mít nebudu. Jsem jedináček a tak si umíte představit ten tlak rodiny...to si pak člověk těžko uvědomuje, co opravdu sám chce, když je pod neustálou masáží očekávání ostatních. Nic jiného to není, než očekávání rodičů...Taky si řeším co opravdu chci JÁ a co je snaha zavděčit se..někdy je hranice sakra zamlžená.
Pokud tě ponoukání a vlezlé dotazy otravují a nevíš, jak se bránit, doporučuji psycholožku. Poradí jak nastavit hranice v komunikaci jak v rodině, tak mimo ni. Taky nechápu, jak to lidi můžou dělat, je to krajně intimní záležitost a po pravdě, nikomu do toho nic není, ani rodičům. Držím palce:)
ještě doplnění: Lidé těžko snášení odlišnosti...je málo lidí, kteří je naopak mají rádi. Kdybychom byli všichni stejní, byla by to nuda. Nejsou ti co se prají 2x do měsíce jenom zvědaví? Já jsem vždycky děsně zvědavá, když narazím na člověka, co má život hozený uplně jinak než já...každopádně, stojí za to naučit se bránit svůj prostor, taky se to učím:)

Luisa93 — 31. 7. 2013 14:33

"na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí."

Na stará kolena budeš jako kůl v plotě nejspíš tak jako tak. Změní se to asi s vnoučaty (jestli budou), ale až vyrostou, budeš stejně jako kůl v plotě. Není to o výchově v rodině, děti můžou být slušné, ale prostě jim starý člověk v dnešní době nemá moc co nabídnout (snad až na svůj důchod :D ). Jsme v jiné době...

Vilemína — 31. 7. 2013 14:35

Blancha napsal(a):

Vyhýbám se styku s kamarádkama co děti mají. Dítě je pro mě jako pro někoho kdo nesnáší kočky/psy a měl by o ně s láskou pečovat. Neumím si představit být těhotná, rodit, kojit, přebalovat... A štvou mě otázky typu "proč"? od lidí co jim slovo nechci jako odpověď nestačí. Někteří se ptají pokaždé když mě vidí, třeba i 2x do měsíce, přijde jim divné že existuje někdo jako jsem já. Dokonce i moje máma do mě co chvíli hustí že skrátka MUSIM protože je to tak správně a basta. Co prý budu na stará kolena dělat, kdo se o mě postará? Kde pořád někteří berou tu jistotu že se o ně děti budou na stará kolena starat? Pracovala jsem kdysi v domově důchodců, tam to jde hodně vidět jak se děti o rodiče postarají :rolleyes:

S PROOOČ jsem se setkala taky. Naštěstí ne u svých rodičů, ty mám v tomto ohledu velice tolerantní. Moje mamka má na vnoučata stejný náhled jako Modroočka. Extra po nich neprahne, ale pokud by byly, tak nepochybuji o tom, že by byla skvělá babička.

Musíš pouze umřít, když bychom to brali do extrémů. To, že je to tak správně, je její názor.

Myslet si, že se o mě děti ve stáří postarají, je trochu naivní představa. Znám stejně jako ty x případů, kde se rodiče o své děti starali pěkně, jejich děti se na ně ve stáří ale vykašlali. Záruka to opravdu není.

Pandorraa — 31. 7. 2013 14:36

Luisa93 napsal(a):

"na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí."

Na stará kolena budeš jako kůl v plotě nejspíš tak jako tak. Změní se to asi s vnoučaty (jestli budou), ale až vyrostou, budeš stejně jako kůl v plotě. Není to o výchově v rodině, děti můžou být slušné, ale prostě jim starý člověk v dnešní době nemá moc co nabídnout (snad až na svůj důchod :D ). Jsme v jiné době...

To ale mluvíš o sobě. Znám mnoho lidí, kteří to mají jinak. A taky to jinak žijí a tohle by je prostě nenapadlo.

Pandorraa — 31. 7. 2013 14:37

helena napsal(a):

Nu, jak se rodiče postarají o své děti, pak se zase děti postarají o své rodiče.
Ale Pan... takhle z jedný vody šup na plot? :co: To snad ne... ;)

No tak dobře.
Výjimky potvrzují pravidlo ;)

helena — 31. 7. 2013 14:37

děti můžou být slušné, ale prostě jim starý člověk v dnešní době nemá moc co nabídnout
Ono je potřeba něco nabízet, aby člověk nebyl "jako kůl v plotě"? :co:
Nevím, jak jinde, ale moje snacha jezdí za svojí babičkou, tedy prababičkou jejích dětí, celkem pravidelně "jenom" proto, že ji má ráda.

Luisa93 — 31. 7. 2013 14:39

No většinou ano - je potřeba něco nabídnout, Heleno. Rozhodně... :D

Jinak se budou setkání smrskávat až skončí. Jako v jiném vztahu...

Modroočka — 31. 7. 2013 14:42

Luisa93 napsal(a):

"na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí."

Na stará kolena budeš jako kůl v plotě nejspíš tak jako tak. Změní se to asi s vnoučaty (jestli budou), ale až vyrostou, budeš stejně jako kůl v plotě. Není to o výchově v rodině, děti můžou být slušné, ale prostě jim starý člověk v dnešní době nemá moc co nabídnout (snad až na svůj důchod :D ). Jsme v jiné době...

co to je za úvahu? To je tvůj pohled?
Mně teda rodiče nic nabízet nemusí. To je úcta k rodičům a ke starším lidem vůbec. I my budeme jednou staří.
O rodiče se staráme prostě proto, že jsou to rodiče a přijde nám naprosto normální, ne proto, že by nám něco nabízeli. Ani nám jednak nemají co nabídnout a není to nutný, jsme rádi, že ty rodiče pořád ještě máme, že tady s náma ještě jsou. Vlastně nám nabízí sami sebe, to je fajn.

Luisa93 — 31. 7. 2013 14:44

To záleží, v jakém budou na stará kolena stavu...

Nezištná láska je asi možná směrem k potomkům, zpětně k předkům to tak nebývá :(

Modroočka — 31. 7. 2013 14:46

Luisa93 napsal(a):

To záleží, v jakém budou na stará kolena stavu...

Nezištná láska je asi možná směrem k potomkům, zpětně k předkům to tak nebývá :(

Aha, to je pro mě zjímavej poznatek.

Luisa93 — 31. 7. 2013 14:48

Co je to za nezištnou lásku, když po tobě budou možná něco dědit? Ty po nich ale vlastně nic nechceš, jen jejich přítomnost, protože ti dělá dobře (pokud po nich teda něco nepotřebuješ - když si nemocná nebo tak)

lupina montana — 31. 7. 2013 14:51

Luisa asi myslela nabídnout sama sebe, Helčo :) třeba zná jen ničemné důchodce a proto to tak vidí? :gloria:

Blancho, tak vyzkoušej pětistupňový odrážecí systém:
1. stupeň - trpělivě vysvětlíš, že děti nechceš, případně i proč.
2. stupeň - o něco chladněji vyložíš stručnou verzi téhož
3. stupeň - velmi chladně a úsečně velmi stručnou verzi
4. stupeň - zvýšeným hlasem, případně značně zvýšeným řekneš NE!
5. stupeň - to NE zavřískneš
Superstupeň - začneš nekontrolovaně ječet :lol:
Osoby, které naléhají i po stupni 5 si to každopádně vykoledovaly.....ujišťuju tě, že možná budeš chvíli za magora, ale budeš mít klid.
Odvážlivci mohou samozřejmě přeskočit kterýkoliv stupeň, případně i všechny a začít ječet rovnou :lol:

Pan  má ovšem pravdu v jednom - musíš o tom být vnitřně napevno přesvědčená, jinak tě znejisťují tvoje vlastní pochybnosti, ne ty poznámky....je možné, že ty pochybnosti skutečně máš a ostatní je cítí a proto tě tak moří.
Takže bych začla úplně od začátku tím, že při každém takovém rozhovoru bych zapátrala sama v sobě a kladla si otázky jako: opravdu nechci děti za žádnou cenu? Co je za tím? Nedělám to jen kvůli svému muži?
A podobně......je klidně možné, že se sama o sobě dovíš zajímavý věci - že dejme tomu "je ti blbý nedat mámě vnoučata" nebo podobně - to si pak musíš každý takový důvod zpracovat ale extra.....

helena — 31. 7. 2013 14:51

No většinou ano - je potřeba něco nabídnout... Jinak se budou setkání smrskávat až skončí.
Ano? Tak co myslíš, proč tam ta holka jezdí? Za svý peníze, s tím, že babče spíš pomůže...
Co je to za nezištnou lásku, když po tobě budou možná něco dědit?
Takže když budu jako zůstavitelka k ničemu, nebudou mě děti mít rády? :co: Poněkud zcestný myšlení.


Luisa asi myslela nabídnout sama sebe, Helčo
Aúúúúú.... asi tě budu muset výchovně rafnout do kejty, lupiš - tohle mi nemůžeš dělat... :godlike:

Luisa93 — 31. 7. 2013 14:55

Možná že když po tobě nic nebude, tak v dopělosti bude vztah s dětmi horší - určitě ve většině případu to tak je. Ale kdo něco nemá, co nemůže odkázat? Skoro nikdo...

"možné, že ty pochybnosti skutečně máš a ostatní je cítí a proto tě tak moří."

Ježíš, jistá si nebude přece nikdy, ani když si dítě udělá, i pak bude chvílema litovat, stejně tak když si ho neudělá, teď jde o to, aby zabránila větší lítosti a měla více šťastných chvil, pochybnosti jsou vždy...

helena — 31. 7. 2013 14:59

Ale kdo něco nemá, co nemůže odkázat?
A to si představ, že jsou i tací, kteří mají co odkázat... ještě za života to darujou tak, aby odkazovat nemuseli... a přesto se o ně ti "nedědici" postarají...

Luisa93 — 31. 7. 2013 15:00

Vděčnost, nikoli nezištná láska... Dej mě příklad té nezištné lásky k předkům..

lupina montana — 31. 7. 2013 15:00

Luisa93 napsal(a):

"možné, že ty pochybnosti skutečně máš a ostatní je cítí a proto tě tak moří."

Ježíš, jistá si nebude přece nikdy, ani když si dítě udělá, i pak bude chvílema litovat, stejně tak když si ho neudělá, teď jde o to, aby zabránila větší lítosti a měla více šťastných chvil, pochybnosti jsou vždy...

No tak to nepochybně - mluvím o míře těch pochybností....a když si uštrykuješ dítě, tak už pak moc místa na rozhodování nezbude, že.
Ostatně i lidi, kteří děti výslovně chtěli - jako třeba já - mají okamžiky, kdy by jim vzájemně rozmlátili hlavičky o sebe. Tady jde ovšem o celkový výsledek, takříkajíc o umělecký dojem.

Luisa93 — 31. 7. 2013 15:02

Lupina: ano ano - tak to mám taky :D

lupina montana — 31. 7. 2013 15:02

Luisa93 napsal(a):

Vděčnost, nikoli nezištná láska... Dej mě příklad té nezištné lásky k předkům..

No, ony žijí v těsném sousedství.......:)

helena — 31. 7. 2013 15:04

Dej mě příklad té nezištné lásky k předkům
Vždyť jsem ti to napsala... "přesto se o ně ti "nedědici" postarají"...

mají okamžiky, kdy by jim vzájemně rozmlátili hlavičky o sebe...
... ovšem jednodušší a pro matku snažší je vyčkat, až tak učiní samy http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

Luisa93 — 31. 7. 2013 15:04

To není pravda, já sem manželovi za mnoho vděčná, ale je to za něco - není to nezištné...

Modroočka — 31. 7. 2013 15:04

Luisa93 napsal(a):

Co je to za nezištnou lásku, když po tobě budou možná něco dědit? Ty po nich ale vlastně nic nechceš, jen jejich přítomnost, protože ti dělá dobře (pokud po nich teda něco nepotřebuješ - když si nemocná nebo tak)

Já jsem měla na mysli v tomhle případě rodiče, můj muž po nich nezdědí nejspíš nic, barák zdědí mladší syn, půlku už má, druhou asi dostane taky, protože je chudák, nemá rodinu, nemá práci, chlastá a navíc mu sebrali řidičák a z čeho bude žít? teď má zbytek úspor a náklady na bydlení mu platí rodiče. Teď bez řičičáku už ani neodveze rodiče k dokotorovi. Takže to je na nás, trávíme tady víkendy, teď i prázdniny, můj muž dělá okolo baráku, já vařím, uklízím a teď i vozím dědu na nákup a k doktorům. Ale jejich rozdílnej postoj k synům nezměním. Tak to prostě mají. Nicméně jsme rádi, že nestrádají, jsou to rodiče. A kdoví, jak dlouho tady jetě budou, tak proč jim to stáří a zbytek života nezpříjemnit.
Jak to bude s mýma dětma, to fakt nevím.
Ale jsou rodiče, který dali dětem všechno a nakonec jim nepodá nikdo ani tu pověstnou skleničku vody.
Takže mít děti jen proto, aby se o Blanchu měl na starý kolena kdo postarat, to taky nemusí být důvod ty děti mít.

Luisa93 — 31. 7. 2013 15:04

Nedědici už "zdědili" tím darem - je to splátka dluhu za dar, nikoli nezištnost :D

Luisa93 — 31. 7. 2013 15:06

Mě kdysi někdo řekl, Modroočko, že lásku rodičů máme předávat na další generaci, spíš než vracet zpětně. Snad jde i oboje, ale vždycky se dává víc těm mladším

lupina montana — 31. 7. 2013 15:08

helena napsal(a):

mají okamžiky, kdy by jim vzájemně rozmlátili hlavičky o sebe...
... ovšem jednodušší a pro matku snažší je vyčkat, až tak učiní samy http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

No to teda nevim....vyžaduje to enormní dávku trpělivosti a kouří se u toho z uší :lol: Pravda je, že někdy jsem poměrně v klidu říkávala "děti, nehádejte se, skočte si do kůlny pro sekeru, ať to aspoň má grády"  a co myslíš? Neskočily :cool:

Očko, o vás se postarají, to bych se nebála :storstark: Vždycky se vopičej.

Modroočka — 31. 7. 2013 15:09

Luisa93 napsal(a):

Mě kdysi někdo řekl, Modroočko, že lásku rodičů máme předávat na další generaci, spíš než vracet zpětně. Snad jde i oboje, ale vždycky se dává víc těm mladším

Jde oboje, starám se o rodiče a pomáhám dětem, jak je v mých silách. Ale u nás v rodině to tak bylo vždycky. Od generace ke generaci.

Luisa93 — 31. 7. 2013 15:11

Čim starší lidi znám, tím jsou ochotnější pomáhat potomkům i svým rodičům. Dnes je kult dítěte...

lepista — 31. 7. 2013 16:41

A co odpovídat takto: "My s manželem jsme se shodli, že děti nechceme protože po nich netoužíme ani jeden. Budu ráda, když si moji odpověď zapamatujete a nebudete se mě již vícekráte na tuto věc ptát. Je to možné?".

Lidé někdy dávají pitomé otázky. Já například nechápu, když se mě v mých letech ptají kdy se budu vdávat nebo a co děti, kdy je budu mít. S to jsem 40+.

helena — 31. 7. 2013 16:49

Nedědici už "zdědili" tím darem
Počkej - tos špatně pochopila. Za života je majetek darován jednomu, druhej utře nos - a ten druhej, to je "nedědic", kterej se přesto postará.
já sem manželovi za mnoho vděčná, ale je to za něco - není to nezištné
To ale není zrovna "příklad té nezištné lásky k předkům"...


a co myslíš? Neskočily
A nebude to tou tvojí liberální vejchovou, že si haranti dělají co chtějí, matky neposlouchajíce? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

lupina montana — 31. 7. 2013 16:57

helena napsal(a):

a co myslíš? Neskočily
A nebude to tou tvojí liberální vejchovou, že si haranti dělají co chtějí, matky neposlouchajíce? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

To možná taky, ale mám podezření, že viděly vítanou příležitost k rebélii :lol:

Modroočka — 31. 7. 2013 17:05

No, vidíte a můj brácha vždycky říkal, že mí dva synové jsou spolehlivá antikoncepce :lol:
No, taky je ve čtyřiceti ještě svobodnej a bezdětnej.
A nikdo se ho neptá, kdy se konečně ožení a bude mít děti. Moje máti se ho neptá už vůbec. Proč taky, je to jeho život.

holcina — 31. 7. 2013 20:00

Luisa93 napsal(a):

"na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí."

Na stará kolena budeš jako kůl v plotě nejspíš tak jako tak. Změní se to asi s vnoučaty (jestli budou), ale až vyrostou, budeš stejně jako kůl v plotě. Není to o výchově v rodině, děti můžou být slušné, ale prostě jim starý člověk v dnešní době nemá moc co nabídnout (snad až na svůj důchod :D ). Jsme v jiné době...

tohle není myšleno vážně, že ne? :rolleyes:

holcina — 31. 7. 2013 20:13

Luisa93 napsal(a):

Možná že když po tobě nic nebude, tak v dopělosti bude vztah s dětmi horší - určitě ve většině případu to tak je. Ale kdo něco nemá, co nemůže odkázat? Skoro nikdo...

"možné, že ty pochybnosti skutečně máš a ostatní je cítí a proto tě tak moří."

Ježíš, jistá si nebude přece nikdy, ani když si dítě udělá, i pak bude chvílema litovat, stejně tak když si ho neudělá, teď jde o to, aby zabránila větší lítosti a měla více šťastných chvil, pochybnosti jsou vždy...

Moje maminka nemá žádný majetek, přesto je můj vztah k ní čím dál lepší. Má totiž mnohem víc, toleranci, pochopení, lásku atd.

helena — 31. 7. 2013 20:20

tohle není myšleno vážně, že ne?
Ale to víš, že je... když dokáže napsat "Co je to za nezištnou lásku, když po tobě budou možná něco dědit?"

holcina — 31. 7. 2013 20:24

helena napsal(a):

tohle není myšleno vážně, že ne?
Ale to víš, že je... když dokáže napsat "Co je to za nezištnou lásku, když po tobě budou možná něco dědit?"

Nojo, co se vlastně divím

aprill — 31. 7. 2013 20:36

Luisa93 napsal(a):

No většinou ano - je potřeba něco nabídnout, Heleno. Rozhodně... :D

Jinak se budou setkání smrskávat až skončí. Jako v jiném vztahu...

máš na mysli peníze?
tak to se mýlíš, mé děti svou prababičku (91)  rozhodně nenavštěvují pro peníze a navíc ji vozí dobrůtky, které ona miluje, ale jsou "drahé" (není to tím, že by si je nemohla dovolit)

aprill — 31. 7. 2013 20:46

Modroočka napsal(a):

Luisa93 napsal(a):

Mě kdysi někdo řekl, Modroočko, že lásku rodičů máme předávat na další generaci, spíš než vracet zpětně. Snad jde i oboje, ale vždycky se dává víc těm mladším

Jde oboje, starám se o rodiče a pomáhám dětem, jak je v mých silách. Ale u nás v rodině to tak bylo vždycky. Od generace ke generaci.

příklady táhnou :supr:

lepista — 2. 8. 2013 8:33

Na toto téma vyšel nedávno článek na lidovkách.cz. Hlavně poslední třetina souvisí s probíraným zde.
http://relax.lidovky.cz/je-mi-fuk-jestl … nky.clicks

Holga — 2. 8. 2013 10:47

Pokud nechceš děti, prostě je neměj a hotovo. Do mě když mi bylo 25 let všichni hučeli kdy budu mít už dítě, pak jsem byla těhotná, porodila a vzápětí se ptali kdy bude druhé dítě. Když jsem opět porodila, ptali se jestli nechceme ještě třetí. Myslela jsem že je to tak správně, že jsme tu od toho abych prostě rodila vychovávala děti. Jenže tak to není. Kolegyni v práci je 30 let a je jedináček. Říká, že se jí do matařství nechce, ale aspoň jedno dítě mít musí protože by jí to máma neodpustila kdyby neměla. Tak tohle je opravdu ta největší pitomost mít dítě jen protože to tak chtěji druhý :rolleyes: Musíš to tak cítit sama a třeba k tomu časem dojdeš a budeš sama překvapená :)

mikuelini — 2. 8. 2013 10:58

LENNNA napsal(a):

Blancha napsal(a):

Tak teď budu vypadat jako sobec, ale nechci děti. Je mi 35, jsem 5 let vdaná a představa mít děti se mi doslova hnusí. Vůbec nic k nim necítím, vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí, navíc s nima vůbec neumím mluvit, chovat se k nim. Moje máma mi říká že musím aspoň jedno mít, že mám nejvyšší čas, ale já nechci mít děti jen proto, že je to tak správně a že to tak má být. Ze všech stran slyším otázky - kdy už? Odpovídám popravdě - že nechci. Nikdo to nechápe, všichni se ptají - proč nechceš, přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti. S manželem jsme se na tom schodli, jsme dva stejně "postižený" Jenže já si poslední dobou začínám připadat jako nenormální, jako z jiný planety. Už nevím jak mám čelit věčným otázkám.
Jak to vidíte vy?

Mám to podobně, také nechci děti. Teda já zatím stále váhám :)  Děti odjakživa nemusím, vyhýbám se jim, není mi příjemná jejich společnost. Nevím proč - možná jsem divná, fakt nevím proč to tak mám. Já váhám stále z toho důvodu, že všichni mi říkají, že u vlastního to uvidím úplně jinak a také váhám proto, že na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí. A čas běží a já to stále odkládám, protože je fakt nemusím, vidím to jako že mi vezmou moje pohodlí a svobodu (asi sobec no) a že je mi takhle přeci dobře. Je to těžká věc, blbé na tom je, že čas běží a můžu to prošvihnout. Jinak nenormální si teda nepřijdu, nejsme prostě všichni stejní! A jestli jste si oba s manželem jistí, tak není co řešit a na okolí bych se z vysoka vykašlala. Vy žijete svůj život a vy si ho zařiďte tak, abyste byli šťastní!

Divna nejsi ,jsi normalni .A to si pis ,ze Ti vezmou hodne z tve svobody a o pohodli ani nemluve....

helena — 2. 8. 2013 13:06

vezmou hodne z tve svobody a o pohodli ani nemluve
To ale pravděpodobně nebude Blanchin případ...

Selima — 3. 8. 2013 15:44

Luisa93 napsal(a):

Vděčnost, nikoli nezištná láska... Dej mě příklad té nezištné lásky k předkům..

O rodičov sa nakoniec na staré kolená postará to vydedené (a často od detstva menej protežované) decko, nie "premiant". Poznám X takých rodín, vrátane môjho bývalého....

Modroočka — 5. 8. 2013 7:54

Selima napsal(a):

Luisa93 napsal(a):

Vděčnost, nikoli nezištná láska... Dej mě příklad té nezištné lásky k předkům..

O rodičov sa nakoniec na staré kolená postará to vydedené (a často od detstva menej protežované) decko, nie "premiant". Poznám X takých rodín, vrátane môjho bývalého....

Svatá pravda ................

anais.de — 18. 8. 2013 15:42

Ahoj Blanche, nevim zda sem jeste chodis. Mam tu take jedno stare vlakno na podobne tema. Hodne dlouho jsem se rozmyslela zda mit dite. Pak to neslo, potracela jsem, doporucovali nam IVF. To jsem odmitla a zacala se smirovat s bezdetnosti, cemuz jsem prizpusobila svuj zivot. Par tydnu na to, co mi bylo receno, ze prirozene to nejspis nikdy nepujde, jsem (tentokrat ponekud neplanovane) otehotnela a v mych 37 letech se mi narodil zdravy syn.

Fakt je, ze jsem moc stastna, ze ho mam a nikdy jsem ani na okamzik nezalitovala, ze se narodil (i kdyz ve velmi "nevhodnou " dobu). Nicmene, nejspis vnimam materstvi trochu jinak nezli nekdo, kdo od detstvi po nicem jinem netouzil. Neni to pro me nejprirozenejsi vec na svete, mam casto pocit, ze se mi zivot obratil naruby, temer nic z toho, co mi drive prinaselo radost, uz nestiham anebo na to nemam chut kvuli unave. S praci jsem samozrejme nacas skoncila (pokus o navrat po 3 mesicni materske dopadl fiaskem a neprodlouzili mi smlouvu). Syn je zivy a roztomily (coz mi situaci ponekud ulehcuje, protoze jsem si ho okamzite zamilovala), avsak velmi narocny. Moc toho nenaspi, momentalne se budi 6x-7x za noc (od porodu spim prevazne ve 3h a kratsich intervalech, casto se vzbudim kolem 3-4 h v noci a uz neusnu). Rady typu "spete kdyz spi vase dite" me rozesmivaji (na povel vazne neusinam). Nekdy jsem jako zombie, pritom miminko vyzaduje neustalou pozornost. Ja jsem casto bezradna, neumim neustale vymyslet blbosti, ktere by ho zabavily, nemam na to bunky. Doma s nim tudiz temer nelze vydrzet, proto chodime na dlouhe prochazky (venku se mu libi, protoze je tam spousta novych podnetu). Vyjit si nekam sama bez kocarku s prateli je pro me svatek, od zimy se mi to podarilo asi 3x.

Napsala bych toho vice, ale rve mi tu dite :). Nekdy uvazuji, ze napisu sve zkusenosti s materstvim pro "vahajici" z pohledu nekoho, kdo nema materstvi zrovna "v krvi".

Jo, a urcite jsi normalni, kdyz dite nechces a jsi s tim srovnana. Pokud jste v tomto s manzelem zajedno, nevidim v tom zadny problem. Jen je dulezite si uvedomit, ze toto rozhodnuti je od urciteho okamziku prakticky definitivni (zejmena pro zeny).

anais.de — 18. 8. 2013 16:38

Jeste bych dodala, ze dalsi dite v zadnem pripade neplanuji. Po navratu z porodnice jsem dokonce mela okamziky, kdy jsem si rikala, ze vice nez jedno dite si muze poridit jen magor :), ted uz to ovsem necitim tak intenzivne (asi zafungovaly hormony zapomneni).

Hodne lidi Ti bude rikat, ze pece o dite/deti je to nejtezsi, co v zivote delali. S tim rovnez nesouhlasim. Pece o male dite neni tezka, nejak to zvladne skoro kazdy. Je to jen umorny a nikdy nekoncici "vopruz", pravda, obcas prolozeny svetlymi okamziky, jejichz podstatu lze ovsem dost tezko slovne vyjadrit bez toho, aby clovek sklouzl do klise.

helena — 18. 8. 2013 17:18

Je to jen umorny a nikdy nekoncici "vopruz", pravda, obcas prolozeny svetlymi okamziky
Vítej do klubu "krkavčích matek"... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png  http://www.celysvet.cz/skin/smile/s12560.gif

PPavlaa — 18. 8. 2013 17:58

anais, jsi holt starší matka, tohle všechno se dalo čekat.

PPavlaa — 18. 8. 2013 18:13

Luisa93 napsal(a):

Mě kdysi někdo řekl, Modroočko, že lásku rodičů máme předávat na další generaci, spíš než vracet zpětně. Snad jde i oboje, ale vždycky se dává víc těm mladším

vracet zpětně ? to asi nemluvíš o lásce, ne ;)

PPavlaa — 18. 8. 2013 18:16

Modroočka napsal(a):

No, vidíte a můj brácha vždycky říkal, že mí dva synové jsou spolehlivá antikoncepce :lol:
No, taky je ve čtyřiceti ještě svobodnej a bezdětnej.
A nikdo se ho neptá, kdy se konečně ožení a bude mít děti. Moje máti se ho neptá už vůbec. Proč taky, je to jeho život.

čtyřicetiletýho chlapa bych se taky neptala. tam bych to brala tak, že když už to neudělal do teď, tak už to asi neudělá ..
ono na konec, na děti už začíná být taky vcelku starej.

PPavlaa — 18. 8. 2013 18:28

Luisa93 napsal(a):

"na stará kolena budu jako kůl v plotě bez dětí."

Na stará kolena budeš jako kůl v plotě nejspíš tak jako tak. Změní se to asi s vnoučaty (jestli budou), ale až vyrostou, budeš stejně jako kůl v plotě. Není to o výchově v rodině, děti můžou být slušné, ale prostě jim starý člověk v dnešní době nemá moc co nabídnout (snad až na svůj důchod :D ). Jsme v jiné době...

:co::co:

Frigo — 18. 8. 2013 18:34

PPavlaa napsal(a):

Modroočka napsal(a):

No, vidíte a můj brácha vždycky říkal, že mí dva synové jsou spolehlivá antikoncepce :lol:
No, taky je ve čtyřiceti ještě svobodnej a bezdětnej.
A nikdo se ho neptá, kdy se konečně ožení a bude mít děti. Moje máti se ho neptá už vůbec. Proč taky, je to jeho život.

čtyřicetiletýho chlapa bych se taky neptala. tam bych to brala tak, že když už to neudělal do teď, tak už to asi neudělá ..
ono na konec, na děti už začíná být taky vcelku starej.

Není to hloupost ? Mám pocit, že pánové ve 40ti právě začínají plodit. :lol:

helena — 18. 8. 2013 18:39

Mám pocit, že pánové ve 40ti právě začínají plodit.
Někteří i ve druhém kole...

Frigo — 18. 8. 2013 18:41

Dneska jsem pozorovala jednoho dědečka se dvěma vnoučaty. Holčičkou asi 6-7 let, klučíkem sotva chodícím. Jak ta treperenda dědovi šéfovala, to mi na jednu stranu pobavilo, na druhou stranu šokovalo.  Přitom když je s babičkou nebo tatínkem, tak je to spořádané slušně vychované děťátko.  Přitom děda není normálně žádný ňouma, asi to býval ranař..
šéfoval jednomu velkému odvětví sportu.   Nejslušnější bylo - "no co čumíš... vezmi ty křídy a kočár a koukej mazat za náma"  :co:   
A když tohle slyší někdo, nemající dítě, ani se nedivím, že ho odradí na dítě jen pomýšlet.

PPavlaa — 18. 8. 2013 19:00

frigo, nevím, jestli tohle zrovna někoho odradí .. však víš, jak to je - jaký si to uděláš .. :)

anais.de — 18. 8. 2013 22:32

helena napsal(a):

Je to jen umorny a nikdy nekoncici "vopruz", pravda, obcas prolozeny svetlymi okamziky
Vítej do klubu "krkavčích matek"... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png  http://www.celysvet.cz/skin/smile/s12560.gif

To jsem rada, ze v tom nejsem sama :). Mam kolem sebe nemalo starsich rodicu, kteri si to, alespon dle vyjadreni, naramne uzivaji.

anais.de — 18. 8. 2013 22:48

PPavlaa napsal(a):

anais, jsi holt starší matka, tohle všechno se dalo čekat.

To mas pravdu. Jsem jedna z tech naivnich, ktere si myslely, ze na ne nekde ceka "hodne" miminko (tj. takove, ktere rano najdes tam, kde ho vecer postavis/polozis, spi celou noc, atd.) :).

Je urcite pravda, ze vek 37 let je daleko za optimalnim rozmnozovacim vekem, nota bene kdyz se jedna o dite prvni.  Na druhou stranu nevim, zda bych byla lepsi matkou treba ve 20. Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 

Kdybych mela dceru a ne syna, urcite bych ji ale doporucila mit dite drive a necekat az za pet minut 12 jako ja (pokud by tedy nebyla dobrovolne bezdetna). Optimalni doba pro dite stejne neni nikdy.

agewa — 19. 8. 2013 7:37

anais.de napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

anais, jsi holt starší matka, tohle všechno se dalo čekat.

To mas pravdu. Jsem jedna z tech naivnich, ktere si myslely, ze na ne nekde ceka "hodne" miminko (tj. takove, ktere rano najdes tam, kde ho vecer postavis/polozis, spi celou noc, atd.) :).

Je urcite pravda, ze vek 37 let je daleko za optimalnim rozmnozovacim vekem, nota bene kdyz se jedna o dite prvni.  Na druhou stranu nevim, zda bych byla lepsi matkou treba ve 20. Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 

Kdybych mela dceru a ne syna, urcite bych ji ale doporucila mit dite drive a necekat az za pet minut 12 jako ja (pokud by tedy nebyla dobrovolne bezdetna). Optimalni doba pro dite stejne neni nikdy.

jenže zakladatelka dítě nechce. A právě "dobře miněné" rady jí vadí . Ono 100* nic i osla umořilo . (zvláště, když většinou KAZDY v okolí má pocit, že by měl...)

anais.de — 19. 8. 2013 8:04

agewa napsal(a):

anais.de napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

anais, jsi holt starší matka, tohle všechno se dalo čekat.

To mas pravdu. Jsem jedna z tech naivnich, ktere si myslely, ze na ne nekde ceka "hodne" miminko (tj. takove, ktere rano najdes tam, kde ho vecer postavis/polozis, spi celou noc, atd.) :).

Je urcite pravda, ze vek 37 let je daleko za optimalnim rozmnozovacim vekem, nota bene kdyz se jedna o dite prvni.  Na druhou stranu nevim, zda bych byla lepsi matkou treba ve 20. Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 

Kdybych mela dceru a ne syna, urcite bych ji ale doporucila mit dite drive a necekat az za pet minut 12 jako ja (pokud by tedy nebyla dobrovolne bezdetna). Optimalni doba pro dite stejne neni nikdy.

jenže zakladatelka dítě nechce. A právě "dobře miněné" rady jí vadí . Ono 100* nic i osla umořilo . (zvláště, když většinou KAZDY v okolí má pocit, že by měl...)

Jasne, vzdyt take dodavam "pokud by nebyla dobrovolne bezdetna". Pokud syn nebude chtit deti, tak to budu respektovat.

helena — 19. 8. 2013 8:09

Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 
To si nevybereš, jestli máš ve 37 batole nebo puberťáka... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

modrovous — 19. 8. 2013 9:07

helena napsal(a):

Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 
To si nevybereš, jestli máš ve 37 batole nebo puberťáka... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Podstatný rozdíl je v tom, že u první možnosti máš potom toho puberťáka na krku někdy kolem pětapadesáti... :cool:

helena — 19. 8. 2013 9:26

máš potom toho puberťáka na krku někdy kolem pětapadesáti
To už máš skoro maturanta...

Pandorraa — 19. 8. 2013 9:33

Frigo napsal(a):

Dneska jsem pozorovala jednoho dědečka se dvěma vnoučaty. Holčičkou asi 6-7 let, klučíkem sotva chodícím. Jak ta treperenda dědovi šéfovala, to mi na jednu stranu pobavilo, na druhou stranu šokovalo.  Přitom když je s babičkou nebo tatínkem, tak je to spořádané slušně vychované děťátko.  Přitom děda není normálně žádný ňouma, asi to býval ranař..
šéfoval jednomu velkému odvětví sportu.   Nejslušnější bylo - "no co čumíš... vezmi ty křídy a kočár a koukej mazat za náma"  :co:   
A když tohle slyší někdo, nemající dítě, ani se nedivím, že ho odradí na dítě jen pomýšlet.

Dítě je obrazem své rodiny, svých rodičů, svých vychovatelů....Kopíruje to, co vidí, co prožívá.
Tohle dítě nemá nejspíš ty nejlepší obrazy k napodobování.
Pokud se někdo zalekne tohohle, měl by se nad sebeou zamyslet a jasně si definovat, čeho se to vlastně ve skutečnosti bojí...

anais.de — 19. 8. 2013 9:56

helena napsal(a):

máš potom toho puberťáka na krku někdy kolem pětapadesáti
To už máš skoro maturanta...

Ja tu radeji nebudu psat, kolik je memu manzelovi (jeste o dost vice nez mne) a zda se mi, ze souziti s nasim kojencem snasi lip nez ja. Neni to ovsem jeho prvni (2 postpubertaky uz ma z predchoziho manzelstvi) a nema ho na krku 24/7 jako ja. Mam nekdy pocit, ze bych si to rodicovstvi taky vice uzivala, kdybych byla otcem a ne matkou.

helena — 19. 8. 2013 10:19

e bych si to rodicovstvi taky vice uzivala, kdybych byla otcem a ne matkou
To máš podobný jako s prarodičema - ti taky "nemusí", ale jen "chtějí". Tatínek sice občas "musí", ale málokdy tolik jako máma.

PPavlaa — 19. 8. 2013 10:37

anais.de napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

anais, jsi holt starší matka, tohle všechno se dalo čekat.

To mas pravdu. Jsem jedna z tech naivnich, ktere si myslely, ze na ne nekde ceka "hodne" miminko (tj. takove, ktere rano najdes tam, kde ho vecer postavis/polozis, spi celou noc, atd.) :).

Je urcite pravda, ze vek 37 let je daleko za optimalnim rozmnozovacim vekem, nota bene kdyz se jedna o dite prvni.  Na druhou stranu nevim, zda bych byla lepsi matkou treba ve 20. Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 

Kdybych mela dceru a ne syna, urcite bych ji ale doporucila mit dite drive a necekat az za pet minut 12 jako ja (pokud by tedy nebyla dobrovolne bezdetna). Optimalni doba pro dite stejne neni nikdy.

nemyslela jsem to tak, že bys ve dvaceti byla lepší mámou. spíš jak jsi třeba psala, že nespíš na povel, jak radí, že máš spát s dítětem. mě je 36, na povel už teď taky nespím. ale když jsem byla mladší, tenhle problém jsem fakt neměla.
když mi spalo dítě, šla jsem spát kolikrát taky. dneska vím, že by to už nešlo. nebo si ymslím, kdo ví, jestli bych únavou neodpadla taky :)
prostě na sobě pozoruju, že čím jsem straší, tím víc se spousta věcí mění. a taky jsem pohodlnější, to je pravda.

PPavlaa — 19. 8. 2013 10:42

helena napsal(a):

Mozna je v tom veku clovek vice otevreny novym zazitkum a lepe snasi nepohodli. 
To si nevybereš, jestli máš ve 37 batole nebo puberťáka... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

no já mám toho puberťáka doma teď a řekla bych, že to snáším líp, než bych asi snášela to, kdybych měla mít malý dítě, být 24 hodin denně v pohotovosti, v noci vstávat a vůbec celý to kolečko od vstávání, zubů, školky, první třídy atd.
jsem ráda, že už jdu do finále a abych se znovu postavila na start, tak na to se fakt už necítím. nebo jsem prostě pohodlná a mám ráda svůj klid.

helena — 19. 8. 2013 10:58

PPavloo, moje máma měla oboje - a co vím a pamatuju, tak ty pozdější děti na tom byly líp - na mně v životě tolik času neměla... o jiným ani nemluvě.

PPavlaa — 19. 8. 2013 11:37

helo, nevím. já mám zase třeba ségru o dost starší a mám pocit, že jí se naši věnovali víc. jezdili různě na výlety, dovolený, hory atd. tohle já už neznám - když jsem se narodila, bylo mamce 40, tátovi 42. ne že by se mi nevěnovali, ale prostě na některý věci už nebyli.

helena — 19. 8. 2013 12:11

prostě na některý věci už nebyli
To jo... jenže pro mě "výlety, dovolený, hory atd." nebyly, protože se šetřilo - na byt, na zařízení, na mimina... a když mimina povyrostla, už jsem doma nebydlela, takže žádný "zábavy" nebyly nutný - a i kdyby, "určitě by mě to nebavilo"... ;)

PPavlaa — 19. 8. 2013 12:18

no jo no .. :par:

helena — 19. 8. 2013 12:19

Tak tak... http://fora.babinet.cz/img/smilies/storstark.gif

elena007 — 19. 8. 2013 14:02

anais.de napsal(a):

helena napsal(a):

Je to jen umorny a nikdy nekoncici "vopruz", pravda, obcas prolozeny svetlymi okamziky
Vítej do klubu "krkavčích matek"... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png  http://www.celysvet.cz/skin/smile/s12560.gif

To jsem rada, ze v tom nejsem sama :). Mam kolem sebe nemalo starsich rodicu, kteri si to, alespon dle vyjadreni, naramne uzivaji.

Jsem podobne stara matka a jelikoz to bylo me prvni dite, nedokazu srovnat, o kolik lehceji bych to snasela treba v petadvaceti. Me predstavy o materstvi castecne zalozene na pozovani detnych kamaradek,  se rovnaly odsouzeni na nekolikalete galeje, ktere jsem rozhodne nebyla ochotna podstoupit. Kdyz jsem potom na stara kolena otehotnela, s galejemi jsem byla smirena, protoze uz jsem si do te doby tzv. uzila. Nakonec to nebylo tak hrozne. :) Tim chci rict, ze zalezi na tom, s jakymi predstavami a ocekavanimi do toho jdes.

elena007 — 19. 8. 2013 14:07

PPavlaa napsal(a):

nemyslela jsem to tak, že bys ve dvaceti byla lepší mámou. spíš jak jsi třeba psala, že nespíš na povel, jak radí, že máš spát s dítětem. mě je 36, na povel už teď taky nespím. ale když jsem byla mladší, tenhle problém jsem fakt neměla.
když mi spalo dítě, šla jsem spát kolikrát taky. dneska vím, že by to už nešlo. nebo si ymslím, kdo ví, jestli bych únavou neodpadla taky :)
prostě na sobě pozoruju, že čím jsem straší, tím víc se spousta věcí mění. a taky jsem pohodlnější, to je pravda.

Ale slo. :) Kdyz chlapecek vyjimecne nekolik noci prorval, zalomila jsem, kdykoli si schrupnul. A dokonce i ted, mnohem pozdeji, jsem usnula, kdykoli usnula matka. Nejsi dostatecne unavena a spankove deprivovana.

elena007 — 19. 8. 2013 14:14

helena napsal(a):

prostě na některý věci už nebyli
To jo... jenže pro mě "výlety, dovolený, hory atd." nebyly, protože se šetřilo - na byt, na zařízení, na mimina... a když mimina povyrostla, už jsem doma nebydlela, takže žádný "zábavy" nebyly nutný - a i kdyby, "určitě by mě to nebavilo"... ;)

Ja decko starych rodicu, jsem mela porad pocit, ze nasi proti rodicum vrstevniku nejak prilis opruzuji s vylety a kulturou, misto toho, aby me nechali si hrat s ostatnimi, pozdeji poflakovat se kolem baraku. Mladi rodicove meli sve zajmy a ti mi otravovali sve deti. :D

PPavlaa — 19. 8. 2013 15:17

elena007 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

nemyslela jsem to tak, že bys ve dvaceti byla lepší mámou. spíš jak jsi třeba psala, že nespíš na povel, jak radí, že máš spát s dítětem. mě je 36, na povel už teď taky nespím. ale když jsem byla mladší, tenhle problém jsem fakt neměla.
když mi spalo dítě, šla jsem spát kolikrát taky. dneska vím, že by to už nešlo. nebo si ymslím, kdo ví, jestli bych únavou neodpadla taky :)
prostě na sobě pozoruju, že čím jsem straší, tím víc se spousta věcí mění. a taky jsem pohodlnější, to je pravda.

Ale slo. :) Kdyz chlapecek vyjimecne nekolik noci prorval, zalomila jsem, kdykoli si schrupnul. A dokonce i ted, mnohem pozdeji, jsem usnula, kdykoli usnula matka. Nejsi dostatecne unavena a spankove deprivovana.

eleno, psala jsem, že bych možná taky vytuhla. nevím. ale byla bych ráda, kdybys mi neříkala, co jsem nebo ne, fakt si myslím, že fungování svýho těla znám přece jen lépe, jak ty, nebo kdokoliv jinej.

elena007 — 19. 8. 2013 15:45

PPavlaa napsal(a):

elena007 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

nemyslela jsem to tak, že bys ve dvaceti byla lepší mámou. spíš jak jsi třeba psala, že nespíš na povel, jak radí, že máš spát s dítětem. mě je 36, na povel už teď taky nespím. ale když jsem byla mladší, tenhle problém jsem fakt neměla.
když mi spalo dítě, šla jsem spát kolikrát taky. dneska vím, že by to už nešlo. nebo si ymslím, kdo ví, jestli bych únavou neodpadla taky :)
prostě na sobě pozoruju, že čím jsem straší, tím víc se spousta věcí mění. a taky jsem pohodlnější, to je pravda.

Ale slo. :) Kdyz chlapecek vyjimecne nekolik noci prorval, zalomila jsem, kdykoli si schrupnul. A dokonce i ted, mnohem pozdeji, jsem usnula, kdykoli usnula matka. Nejsi dostatecne unavena a spankove deprivovana.

eleno, psala jsem, že bych možná taky vytuhla. nevím. ale byla bych ráda, kdybys mi neříkala, co jsem nebo ne, fakt si myslím, že fungování svýho těla znám přece jen lépe, jak ty, nebo kdokoliv jinej.

Smarjapanno, o tom bych si nedovolila pochybovat ani v nejdivocejsich snech. Tve prani je mi rozkazem. :D

PPavlaa — 19. 8. 2013 17:11

neber si to špatně eleno, já to prostě začínám mít poslední roky jinak.

elena007 — 19. 8. 2013 17:20

PPavlaa napsal(a):

neber si to špatně eleno, já to prostě začínám mít poslední roky jinak.

Neberu. :) Kazdy se zname nejlip.


Ja u nasich usinala, kdykoli bylo ticho a ma zadnice se dotkla aspon zidle. Ted jsem tretim tydnem doma, prvni jsem prospala (i vetsinu dne) a od konce druheho uz se zas v noci budim. :butter: Nedobre spani mam tak od ctyriatriceti.

PPavlaa — 19. 8. 2013 17:30

tak já spím vcelku dobře, i když tu potřebu spánku mám menší, jak dříve. ale zatím co dřív, když jsem z nějákého důvodu nespala, tak jsem pak byla schopná vytuhnou kdekoliv, kam jsem si sedla, teď prostě jak přetáhnu, je to v pytli. nejsem pak schopná usnout :rolleyes: po pár dnech se ploužím jako zombie. i se tak cítím a vypadám :skurt:

elena007 — 19. 8. 2013 18:31

PPavlaa napsal(a):

tak já spím vcelku dobře, i když tu potřebu spánku mám menší, jak dříve. ale zatím co dřív, když jsem z nějákého důvodu nespala, tak jsem pak byla schopná vytuhnou kdekoliv, kam jsem si sedla, teď prostě jak přetáhnu, je to v pytli. nejsem pak schopná usnout :rolleyes: po pár dnech se ploužím jako zombie. i se tak cítím a vypadám :skurt:

To ti nezavidim. Podobne stavy jsem si dokazala privodit premyslenim pred rozvodem a pak jsem se uz i bala jit si lehnout. Pac ac jsem se sotva vlekla, usnout ne a ne.

Grainne — 19. 8. 2013 18:31

PPavlaa napsal(a):

tak já spím vcelku dobře, i když tu potřebu spánku mám menší, jak dříve. ale zatím co dřív, když jsem z nějákého důvodu nespala, tak jsem pak byla schopná vytuhnou kdekoliv, kam jsem si sedla, teď prostě jak přetáhnu, je to v pytli. nejsem pak schopná usnout :rolleyes: po pár dnech se ploužím jako zombie. i se tak cítím a vypadám :skurt:

Ja uz pomerne dlouha leta spim, kdyz nemam a nespim , kdyz mam . Nejsem schopna s tim pohnout .

PPavlaa — 19. 8. 2013 18:36

jak myslíš to, když nemám ? že si schrupneš v práci :D:vissla:

PPavlaa — 19. 8. 2013 18:37

elena007 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

tak já spím vcelku dobře, i když tu potřebu spánku mám menší, jak dříve. ale zatím co dřív, když jsem z nějákého důvodu nespala, tak jsem pak byla schopná vytuhnou kdekoliv, kam jsem si sedla, teď prostě jak přetáhnu, je to v pytli. nejsem pak schopná usnout :rolleyes: po pár dnech se ploužím jako zombie. i se tak cítím a vypadám :skurt:

To ti nezavidim. Podobne stavy jsem si dokazala privodit premyslenim pred rozvodem a pak jsem se uz i bala jit si lehnout. Pac ac jsem se sotva vlekla, usnout ne a ne.

a zabrala ti na to něco, co ti pomolho, aby ses srovnala ?

elena007 — 19. 8. 2013 19:11

PPavlaa napsal(a):

elena007 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

tak já spím vcelku dobře, i když tu potřebu spánku mám menší, jak dříve. ale zatím co dřív, když jsem z nějákého důvodu nespala, tak jsem pak byla schopná vytuhnou kdekoliv, kam jsem si sedla, teď prostě jak přetáhnu, je to v pytli. nejsem pak schopná usnout :rolleyes: po pár dnech se ploužím jako zombie. i se tak cítím a vypadám :skurt:

To ti nezavidim. Podobne stavy jsem si dokazala privodit premyslenim pred rozvodem a pak jsem se uz i bala jit si lehnout. Pac ac jsem se sotva vlekla, usnout ne a ne.

a zabrala ti na to něco, co ti pomolho, aby ses srovnala ?

Mne pomohl ten rozvod.
Ale bohuzel tato schopnost rozhodit si spani uz ve mne asi zustala natrvalo, akorat si ted povetsinou dokazu zakazat na nektere veci myslet, kdyz citim, kam by to vedlo.

anais.de — 19. 8. 2013 19:32

elena007 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

nemyslela jsem to tak, že bys ve dvaceti byla lepší mámou. spíš jak jsi třeba psala, že nespíš na povel, jak radí, že máš spát s dítětem. mě je 36, na povel už teď taky nespím. ale když jsem byla mladší, tenhle problém jsem fakt neměla.
když mi spalo dítě, šla jsem spát kolikrát taky. dneska vím, že by to už nešlo. nebo si ymslím, kdo ví, jestli bych únavou neodpadla taky :)
prostě na sobě pozoruju, že čím jsem straší, tím víc se spousta věcí mění. a taky jsem pohodlnější, to je pravda.

Ale slo. :) Kdyz chlapecek vyjimecne nekolik noci prorval, zalomila jsem, kdykoli si schrupnul. A dokonce i ted, mnohem pozdeji, jsem usnula, kdykoli usnula matka. Nejsi dostatecne unavena a spankove deprivovana.

Nic ve zlem, ale tento Tvuj prispevek mi pripomel tuto scenku http://www.youtube.com/watch?v=oSJF0F3PlwY
(predhaneni v tom, kdo to mel horsi).

anais.de — 19. 8. 2013 19:36

elena007 napsal(a):

anais.de napsal(a):

helena napsal(a):

Je to jen umorny a nikdy nekoncici "vopruz", pravda, obcas prolozeny svetlymi okamziky
Vítej do klubu "krkavčích matek"... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png  http://www.celysvet.cz/skin/smile/s12560.gif

To jsem rada, ze v tom nejsem sama :). Mam kolem sebe nemalo starsich rodicu, kteri si to, alespon dle vyjadreni, naramne uzivaji.

Jsem podobne stara matka a jelikoz to bylo me prvni dite, nedokazu srovnat, o kolik lehceji bych to snasela treba v petadvaceti. Me predstavy o materstvi castecne zalozene na pozovani detnych kamaradek,  se rovnaly odsouzeni na nekolikalete galeje, ktere jsem rozhodne nebyla ochotna podstoupit. Kdyz jsem potom na stara kolena otehotnela, s galejemi jsem byla smirena, protoze uz jsem si do te doby tzv. uzila. Nakonec to nebylo tak hrozne. :) Tim chci rict, ze zalezi na tom, s jakymi predstavami a ocekavanimi do toho jdes.

Ja jsem ocekavala, ze to bude hrozny, a byla to predstava pomerne odpovidajici dnesni realite (ale na druhou stranu ty hezke chvilky jsou hezci, nez jsem si je predstavovala.

Tzv. uzila jsem si taky dost, ale uzivala bych si klidne dal. Takovy ten vsude omilany pocit, ze muj zivot postrada bez ditete nejaky vyssi smysl, jsem nemela nikdy.

elena007 — 19. 8. 2013 19:44

anais.de napsal(a):

elena007 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

nemyslela jsem to tak, že bys ve dvaceti byla lepší mámou. spíš jak jsi třeba psala, že nespíš na povel, jak radí, že máš spát s dítětem. mě je 36, na povel už teď taky nespím. ale když jsem byla mladší, tenhle problém jsem fakt neměla.
když mi spalo dítě, šla jsem spát kolikrát taky. dneska vím, že by to už nešlo. nebo si ymslím, kdo ví, jestli bych únavou neodpadla taky :)
prostě na sobě pozoruju, že čím jsem straší, tím víc se spousta věcí mění. a taky jsem pohodlnější, to je pravda.

Ale slo. :) Kdyz chlapecek vyjimecne nekolik noci prorval, zalomila jsem, kdykoli si schrupnul. A dokonce i ted, mnohem pozdeji, jsem usnula, kdykoli usnula matka. Nejsi dostatecne unavena a spankove deprivovana.

Nic ve zlem, ale tento Tvuj prispevek mi pripomel tuto scenku http://www.youtube.com/watch?v=oSJF0F3PlwY
(predhaneni v tom, kdo to mel horsi).

Nepochopila jsi, ja jsem to prave mela dobre. Neprisla jsem si nijak zdrchana a proti mladym matkam nestihajici. Tak nejak predpokladam, ze decko obrati zivot vzhuru nohama kazdemu, i mlade zene.

elena007 — 19. 8. 2013 20:00

anais.de napsal(a):

elena007 napsal(a):

anais.de napsal(a):

To jsem rada, ze v tom nejsem sama :). Mam kolem sebe nemalo starsich rodicu, kteri si to, alespon dle vyjadreni, naramne uzivaji.

Jsem podobne stara matka a jelikoz to bylo me prvni dite, nedokazu srovnat, o kolik lehceji bych to snasela treba v petadvaceti. Me predstavy o materstvi castecne zalozene na pozovani detnych kamaradek,  se rovnaly odsouzeni na nekolikalete galeje, ktere jsem rozhodne nebyla ochotna podstoupit. Kdyz jsem potom na stara kolena otehotnela, s galejemi jsem byla smirena, protoze uz jsem si do te doby tzv. uzila. Nakonec to nebylo tak hrozne. :) Tim chci rict, ze zalezi na tom, s jakymi predstavami a ocekavanimi do toho jdes.

Ja jsem ocekavala, ze to bude hrozny, a byla to predstava pomerne odpovidajici dnesni realite (ale na druhou stranu ty hezke chvilky jsou hezci, nez jsem si je predstavovala.

Tzv. uzila jsem si taky dost, ale uzivala bych si klidne dal. Takovy ten vsude omilany pocit, ze muj zivot postrada bez ditete nejaky vyssi smysl, jsem nemela nikdy.

No vzdyt, tak to je, to je realita materstvi. :D Za dvacet let budes vykladat, jake to bylo uzasne a jak si si to uzivala. :D

Taky jsem nebyla matersky typ. Cizi deti me nebraly a neberou doted. Pod cizi myslim nahodne potkane nekde, ne treba kamaradi meho synka nebo deti v rodine.

Nam bylo receno, ze prirozenou cestou mame velice mizivou sanci. Tak jsem to brala tak, ze asi nebudeme deti mit a skutecne jsem nepocitila zadnou paniku a hruzu z predstavy nenaplneneho zivota a poslani zeny. (:rolleyes:) Zadne fertilizacni kliniky me nenapadly. Nebo napadly, jakoze to neee.

lupina montana — 19. 8. 2013 22:18

anais.de napsal(a):

Takovy ten vsude omilany pocit, ze muj zivot postrada bez ditete nejaky vyssi smysl, jsem nemela nikdy.

smysl snad přímo ne - ale je to s nima veselejší. Já jsem v tom fofru taky nestíhala zjišťovat, jestli smysl ano/ne......a pak přišly maturiťáky, promoce, svatby.....tam jsem si najednou ve zhuštěný podobě uvědomila, jak jsou skvělý, jak jsem pyšná, že se mi tak povedly (protože to je práce jako na kostele, aby se povedly) zkrátka, že mé dílo je dobré ;)
Dneska si nedovedu představit, že bych je neměla.

helena — 20. 8. 2013 7:27

decko obrati zivot vzhuru nohama kazdemu, i mlade zene
Samozřejmě... a když je hodně mladá, může to bejt i horší obrat - stačí vzpomenout doby, kdy moje vrstevnice rodily ve třetím či čtvrtém ročníku střední školy nebo aspoň maturovaly gravidní... ty holky si často ještě nevěděly rady samy se sebou a najednou měly manžela na vojně, dítě a pocit, že je něco blbě...

zkrátka, že mé dílo je dobré
Zaplať Pánbůh za tohle poznání... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Aneb že jsme spokojené s výsledkem a ne zmítány "tvůrčími mukami" a pocitem, že jsme mohly vytvořit dílo ještě lepší až téměř geniální, před nímž by všichni padli na... no na tamto... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

PPavlaa — 20. 8. 2013 10:34

lupina montana napsal(a):

anais.de napsal(a):

Takovy ten vsude omilany pocit, ze muj zivot postrada bez ditete nejaky vyssi smysl, jsem nemela nikdy.

smysl snad přímo ne - ale je to s nima veselejší. Já jsem v tom fofru taky nestíhala zjišťovat, jestli smysl ano/ne......a pak přišly maturiťáky, promoce, svatby.....tam jsem si najednou ve zhuštěný podobě uvědomila, jak jsou skvělý, jak jsem pyšná, že se mi tak povedly (protože to je práce jako na kostele, aby se povedly) zkrátka, že mé dílo je dobré ;)
Dneska si nedovedu představit, že bych je neměla.

tak tohle není jen zásluha rodičů, matek. k tomu, aby bylo dílo dobré je potřeba taky velká dávka štěstí, asi jako ke všemu.

PPavlaa — 20. 8. 2013 10:39

helena napsal(a):

decko obrati zivot vzhuru nohama kazdemu, i mlade zene
Samozřejmě... a když je hodně mladá, může to bejt i horší obrat - stačí vzpomenout doby, kdy moje vrstevnice rodily ve třetím či čtvrtém ročníku střední školy nebo aspoň maturovaly gravidní... ty holky si často ještě nevěděly rady samy se sebou a najednou měly manžela na vojně, dítě a pocit, že je něco blbě...

já jsem měla mladýho v 19, když jsem maturovala, musela jsem být už taky těhotná, jen jsem o tom v té době ještě nevěděla. byla jsem mladá, ideálně bych tohle odložila tak do 25, ale neměla jsem pocit, že je něco blbě. prostě jsem to brala, jak to bylo. pocit, že by mi někde něco utíkalo jsem neměla.

Selima — 20. 8. 2013 10:44

A tak to môžu mať aj staršie matky - hlavne tie, čo neplánujú, ale proste "sa im to stane"... Keby sa rodili len tie plánované deti v ideálnom čase, svet by vyzeral inak, Ale keď už tu raz tie deti sú, tak sa o ne väčšinou matky postarajú...

helena — 20. 8. 2013 10:51

pocit, že by mi někde něco utíkalo jsem neměla
Ono asi jak kdo... vzpomínám na první setkání po maturitě, na kterým si některý matky s některejma vysokoškolačkama či "nematkama" úpo*ně dokazovaly, čí modus vivendi je lepší...

Ale keď už tu raz tie deti sú, tak sa o ne väčšinou matky postarajú
Co taky s nima jinýho... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Zas mi nedá, abych nezavzpomínala na dotazy, jak proboha zvládám dvojčata, když jedno dítě je (pro někoho) záhul... co mi zbejvalo?

elena007 — 20. 8. 2013 16:11

Selima napsal(a):

A tak to môžu mať aj staršie matky - hlavne tie, čo neplánujú, ale proste "sa im to stane"... Keby sa rodili len tie plánované deti v ideálnom čase, svet by vyzeral inak, Ale keď už tu raz tie deti sú, tak sa o ne väčšinou matky postarajú...

Toho prostoru neobydleneho co by bylo.

elena007 — 20. 8. 2013 16:27

helena napsal(a):

pocit, že by mi někde něco utíkalo jsem neměla
Ono asi jak kdo... vzpomínám na první setkání po maturitě, na kterým si některý matky s některejma vysokoškolačkama či "nematkama" úpo*ně dokazovaly, čí modus vivendi je lepší...

Ale keď už tu raz tie deti sú, tak sa o ne väčšinou matky postarajú
Co taky s nima jinýho... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Zas mi nedá, abych nezavzpomínala na dotazy, jak proboha zvládám dvojčata, když jedno dítě je (pro někoho) záhul... co mi zbejvalo?

Taky jak pro koho. Byly holky, ktere se uz od druhaku stredni tesily, jak se provdaji, budou mit deti, rodinu. Coz moje grupa kavarenskych povalecek, cestovatelek (NDR, Madarsko, Bulharsko :D), nechapala a otrepavala se. To my az tak nejdriv za deset let - v te dobe nekonecno. Nekterym to vyslo, jak si planovaly, jinym ne, prezily a prizpusobily se vsechny.


A co teprve dvoje dvojcatka s dvouletym odstupem. Pani taky prezila.

Selima — 20. 8. 2013 19:50

helena napsal(a):

Ale keď už tu raz tie deti sú, tak sa o ne väčšinou matky postarajú
Co taky s nima jinýho... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Zas mi nedá, abych nezavzpomínala na dotazy, jak proboha zvládám dvojčata, když jedno dítě je (pro někoho) záhul... co mi zbejvalo?

No, o jedno dieťa mladej matky, ktorá zistila, že sa precenila, až PO narodení decka, som sa starala - a dosť dlho. Tá mala vtedy 18 a tento synáčik bol našťastie jej prvý a zároveň posledný pokus presvedčiť sa, aké to je mať dieťa... Potom už volila potraty.

Selima — 20. 8. 2013 19:51

elena007 napsal(a):

Selima napsal(a):

A tak to môžu mať aj staršie matky - hlavne tie, čo neplánujú, ale proste "sa im to stane"... Keby sa rodili len tie plánované deti v ideálnom čase, svet by vyzeral inak, Ale keď už tu raz tie deti sú, tak sa o ne väčšinou matky postarajú...

Toho prostoru neobydleneho co by bylo.

:jojo: :D A samí šťastní, bezpodmienečne milovaní ľudia... ;)

Selima — 20. 8. 2013 19:54

Spomína si na jednu dedinskú rodinu, kde sa nejako nenosila antikoncepcia (vtedy to, pravda, bol ešte panský a drahý výmysel..). Najprv mali asi dve deti po jednom, potom 2x dvojčatá - a keď sa otec ožral, vykrikoval v krčme, že on  na to serie mať dvojčatá, keď si dovolí vrznúť si! :lol: :kapitulation: No a hádajte! Narodili sa im trojčatá. :P Myslím, že si nechal urobiť nevratný zákrok.

lupina montana — 20. 8. 2013 22:58

helena napsal(a):

Aneb že jsme spokojené s výsledkem a ne zmítány "tvůrčími mukami" a pocitem, že jsme mohly vytvořit dílo ještě lepší až téměř geniální, před nímž by všichni padli na... no na tamto... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

No víš co, Helčo....na to já se můžu vyprdnout, aby někdo padal na zadek :lol: Mám svých starostí dost :cool:

Pavli, tomu nějak nerozumím - čemu přesně říkáš "mít štěstí" - teda konkrétně ve výchově dítěte? :co:


Ty, Seli - to akže ozaj naozaj???? 2x2 dvojičky a potom trojičky?? Možno ak by bola pokračovala, mohla sa dohrabať k historicky prvým petorčatám :lol:

Judyna — 20. 8. 2013 23:11

Lupi, ptáš se sice Pavly, ale trošku se k tomu hlásím i já, jelikož často používám ten termín, že mám na syna štěstí. Už jsme se o tom hodněkrát bavili - výchovou ovlivníš jen určitou část, větší zbytek jsou geny a to, jak se namíchají. Pokud máš štěstí, namíchají se dobře a takové dítko se vychovává samo. Zvlášť, když mu dokážeš naslouchat. Nebo holt to štěstí nemáš a výchova je dřina.

lupina montana — 20. 8. 2013 23:15

Judy, furt to nechápu......geny máme každej, přece. Co je to teda "mít štěstí na dítě?" :co: Omlouvám se, ale fakticky nerozumím.

lupina montana — 20. 8. 2013 23:18

Já tedy fakt nevím, jak s těma genama.....třeba jedno moje dítě je ohromně šikovný na takový ty praktický věci, což bude asi genama - já jsem šikovná, ale normálně, manžel má tzv. vysokou manuální inteligenci - tak to jo, to bych řekla, že geny. Ale že by tohle zrovna bylo štěstí, nebo neštěstí na dítě, to bych neřekla............taky má každej nějakou náturu, temperament - ale to taky dle mně není štěstí, nebo neštěstí. Prostě to tak je.

Selima — 20. 8. 2013 23:33

Sťatie jed, keď potenciálne problémové dieťa (trebár gény po strýkovi gamblerovi alebo pradedovi alkoholikovi) v puberte natrafí na partiu skvelých skautov a nie na partiu feťákov či hráčov... Lebo o tri roky už to trebárs nie je také potenciálne nebezpečné.

helena — 21. 8. 2013 7:08

Co je to teda "mít štěstí na dítě?"
Řekla bych, že to znamená "dítě podle mých/našich představ", který krom toho taky výrazně neodporuje představám tý pavlače, na který mi/nám záleží...
Kdyby onu Selimou zmiňovanou "dedinskú rodinu" rozšířil potomek s neobyčejným hudebním nadáním, pravděpodobně by pro ni bylo "štěstí", že si synek založil vlastní kapelu a vydělává na pohřbech, veselkách a tancovačkách vůbec... zatímco například u Suků by si "mít štěstí na dítě" asi představovali jináč... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

aprill — 21. 8. 2013 7:21

já bych řekla, že štěstí na dítě/děti znamená, že co s nejmenším úsillím dosáhneme co největších výsledků (kladných)
.  "dobré" děti se totiž vychovávají samy ;)

Eva. — 21. 8. 2013 8:42

Štěstí na dítě znamená, že si nás skvělé dítě vybralo za své rodiče. :jojo::D

lupina montana — 21. 8. 2013 9:26

aprill napsal(a):

já bych řekla, že štěstí na dítě/děti znamená, že co s nejmenším úsillím dosáhneme co největších výsledků (kladných)
.  "dobré" děti se totiž vychovávají samy ;)

:lol: aha - tak tudy na to! Dík, holky. Njn............to ale pak některé děti mají spíš smůlu na rodiče, ne?
Tohle mně nehrozilo ani omylem, proto jsem to nechápala. Mně složitý děti baví. Respektive složitý lidi. Jsou jako tajemná zahrada - ale někdo radši kedlubny v řádku, to uznávám (můj manžel, například.........jednou jsem zkusila zeleninu zasázet poněkud melodičtěji, než jsou řádky a se zlou jsem se potázala :cool: )
A taky jsem neměla nejmenší představu, co by z nich jakože mělo být, takže jsem spíš pozorovala, co mi z nich roste.

Aprill, ale víš, co je zajímavý? Že v rozporu s touhle myšlenkou jsem typická představitelka "co nejvíce muziky".....například, než bych je dokola buzerovala a rozčilovala se s nima, tak jsem vždycky vymyslela nějaký jednoduchý pravidlo............teda, samozřejmě, že mě vytáčely, že bych je trhala jako hady - ale tak nějak spíš jednorázově, než systémově.

helena — 21. 8. 2013 9:31

jednou jsem zkusila zeleninu zasázet poněkud melodičtěji, než jsou řádky a se zlou jsem se potázala
Hele lupí... a u dětí mu to nevadilo? Ta kreativita? http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png

lupina montana — 21. 8. 2013 9:35

Tam jsem ho převálcovala :rodna: dost surově, uznávám....ono to bylo trochu buď/anebo. Naše způsoby výchovy jsou poměrně neslučitelný.....ale moje je lákavější, takže mi pomohl i samospád :)

Judyna — 21. 8. 2013 20:05

Lupi, já ti to napsala hned v tom prvním příspěvku - že štěstí na dítě je to, že je tak "namíchané", že se v podstatě vychovává samo. April to taky napsala pěkně - o tom že s co nejmenším úsilím dosáhneš dobrých výsledků. Ale to neznamená, že tím myslím ty děti "kam je postavíš, tam stojí".
My jsme si to poměrně brzo i vzájemně vyříkali - já mu čas od času říkala, jak jsem ráda, že se mi narodil zrovna on (velice dobře při tom pochopil, že ho beru se vším všudy) a on mi zase na oplátku říkal něco podobného. Takhle si mažem med kolem h*uby a je nám dobře :)
A taky jsem psala o tom naslouchání a ty zase o pozorování, což je vlastně to samé.

Víš, já jsem dělala celý život na směny, syn býval od 10 let často sám doma, uměl číst i počítat už před školou, vůbec jsem se s ním nemusela učit, puberta taky v normálu,atd. atd. No nemám já štěstí? Víš, já za to furt děkuju.

lupina montana — 22. 8. 2013 0:24

No tak asi máš štěstí, když máš ten pocit :pussa: Já měla děti daleko komplikovanější - ale asi věděly dobře, komu se narodit :lol:
Navíc jsem pojala pevný dojem, že dětičky zatraceně dobře vědí, jak máš nastavený hranice a jdou zásadně až na ně.....myslím samozřejmě nevědomé hranice, ne ty, o kterých si myslíme, že je tak máme. A pokud rodič něco vnímá jako nutnost (například tvou práci na směny) vnímá to tak zcela samozřejmě i to dítě.....jo, kdyby ses v duchu trápila a mučila výčitkama, co seš to za směnovou matku, tak si myslím, že by ti to dal sežrat.
Takže prdlajz štěstí - prostě máš co si vykoleduješ :)

anais.de — 22. 8. 2013 4:33

elena007 napsal(a):

Nam bylo receno, ze prirozenou cestou mame velice mizivou sanci. Tak jsem to brala tak, ze asi nebudeme deti mit a skutecne jsem nepocitila zadnou paniku a hruzu z predstavy nenaplneneho zivota a poslani zeny. (:rolleyes:) Zadne fertilizacni kliniky me nenapadly. Nebo napadly, jakoze to neee.

Tak to jsem mela podobne, po verdiktu doktoru jsme ivf zvazovali a shodli jsme se s partnerem na tom, ze toto neni pro nas. K modernim umelym rozmnozovacim metodam mam prirozeny odpor.  Nektere mi prijdou uz pres caru, napr. toto  http://www.bbc.co.uk/news/health-20032216. Fascinuje me co vsechno jsou nekteri lide ochotni udelat, aby sirili vlastni (v tomto konkretnim pripade zrejme neprilis zdrave) geny.

anais.de — 22. 8. 2013 4:45

lupina montana napsal(a):

anais.de napsal(a):

Takovy ten vsude omilany pocit, ze muj zivot postrada bez ditete nejaky vyssi smysl, jsem nemela nikdy.

smysl snad přímo ne - ale je to s nima veselejší. Já jsem v tom fofru taky nestíhala zjišťovat, jestli smysl ano/ne......a pak přišly maturiťáky, promoce, svatby.....tam jsem si najednou ve zhuštěný podobě uvědomila, jak jsou skvělý, jak jsem pyšná, že se mi tak povedly (protože to je práce jako na kostele, aby se povedly) zkrátka, že mé dílo je dobré ;)
Dneska si nedovedu představit, že bych je neměla.

Gratulm k dobre vyvedenym detem a doufam, ze do tohoto stadia taky jednou dospeju. Myslim, ze je prirozene, ze kdyz uz jednou deti mas, tak se Ti stanou jednim ze smyslu zivota.

Ja jsem mela na mysli spise zpusob uvazovani, kdy "detni" lide tvrdi, ze zivot bez deti je prazdny (a vnucuji tento nazor za kazdou cenu bezdetnym, kterym jejich zivot prazdny nepripada, jelikoz si zvolili jiny druh naplneni). Anebo kdyz si nekdo poridi dite s ocekavanim, ze toto dite mu naplni jeho jinak prazdny zivot.

PPavlaa — 22. 8. 2013 9:40

lupina montana napsal(a):

helena napsal(a):

Aneb že jsme spokojené s výsledkem a ne zmítány "tvůrčími mukami" a pocitem, že jsme mohly vytvořit dílo ještě lepší až téměř geniální, před nímž by všichni padli na... no na tamto... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

No víš co, Helčo....na to já se můžu vyprdnout, aby někdo padal na zadek :lol: Mám svých starostí dost :cool:

Pavli, tomu nějak nerozumím - čemu přesně říkáš "mít štěstí" - teda konkrétně ve výchově dítěte? :co:


Ty, Seli - to akže ozaj naozaj???? 2x2 dvojičky a potom trojičky?? Možno ak by bola pokračovala, mohla sa dohrabať k historicky prvým petorčatám :lol:

lupi, myslím to tak, že někdy můžeš vychovávat jak chceš, dítě se ti chytne blbý party, nebo třeba dcera kluka, kterej ji potáhne dolů, prostě stát se může x věcí, který nebudeš a nejsi schopna ovlivnit a je to v pytli.

PPavlaa — 22. 8. 2013 9:41

Judyna napsal(a):

Lupi, ptáš se sice Pavly, ale trošku se k tomu hlásím i já, jelikož často používám ten termín, že mám na syna štěstí. Už jsme se o tom hodněkrát bavili - výchovou ovlivníš jen určitou část, větší zbytek jsou geny a to, jak se namíchají. Pokud máš štěstí, namíchají se dobře a takové dítko se vychovává samo. Zvlášť, když mu dokážeš naslouchat. Nebo holt to štěstí nemáš a výchova je dřina.

no judy, geny jsem zas až tak na mysli neměla, i když je jasný, že hrají taky dost důležitou roli.

PPavlaa — 22. 8. 2013 9:42

Selima napsal(a):

Sťatie jed, keď potenciálne problémové dieťa (trebár gény po strýkovi gamblerovi alebo pradedovi alkoholikovi) v puberte natrafí na partiu skvelých skautov a nie na partiu feťákov či hráčov... Lebo o tri roky už to trebárs nie je také potenciálne nebezpečné.

:)

PPavlaa — 22. 8. 2013 9:56

anais.de napsal(a):

lupina montana napsal(a):

anais.de napsal(a):

Takovy ten vsude omilany pocit, ze muj zivot postrada bez ditete nejaky vyssi smysl, jsem nemela nikdy.

smysl snad přímo ne - ale je to s nima veselejší. Já jsem v tom fofru taky nestíhala zjišťovat, jestli smysl ano/ne......a pak přišly maturiťáky, promoce, svatby.....tam jsem si najednou ve zhuštěný podobě uvědomila, jak jsou skvělý, jak jsem pyšná, že se mi tak povedly (protože to je práce jako na kostele, aby se povedly) zkrátka, že mé dílo je dobré ;)
Dneska si nedovedu představit, že bych je neměla.

Gratulm k dobre vyvedenym detem a doufam, ze do tohoto stadia taky jednou dospeju. Myslim, ze je prirozene, ze kdyz uz jednou deti mas, tak se Ti stanou jednim ze smyslu zivota.

Ja jsem mela na mysli spise zpusob uvazovani, kdy "detni" lide tvrdi, ze zivot bez deti je prazdny (a vnucuji tento nazor za kazdou cenu bezdetnym, kterym jejich zivot prazdny nepripada, jelikoz si zvolili jiny druh naplneni). Anebo kdyz si nekdo poridi dite s ocekavanim, ze toto dite mu naplni jeho jinak prazdny zivot.

já bych měla asi taky pocit, že kdybych neměla dítě, byl by můj život prázdnej. ale jasně, že bych nekecala jiným do toho, jak co cítí, nebo by měli cítit. kdybych dítě neměla (nemohla mít) asi bych si chtěla osvojit, adoptovat .. i když je pravda, že zatím co před pár lety bych chtěla mrňavý, teď bych o malinkým nechtěla ani slyšet a muselo by mít aspoň 6 let a víc :cool:

Judyna — 22. 8. 2013 17:06

lupina montana napsal(a):

No tak asi máš štěstí, když máš ten pocit :pussa: Já měla děti daleko komplikovanější - ale asi věděly dobře, komu se narodit :lol:
Navíc jsem pojala pevný dojem, že dětičky zatraceně dobře vědí, jak máš nastavený hranice a jdou zásadně až na ně.....myslím samozřejmě nevědomé hranice, ne ty, o kterých si myslíme, že je tak máme. A pokud rodič něco vnímá jako nutnost (například tvou práci na směny) vnímá to tak zcela samozřejmě i to dítě.....jo, kdyby ses v duchu trápila a mučila výčitkama, co seš to za směnovou matku, tak si myslím, že by ti to dal sežrat.
Takže prdlajz štěstí - prostě máš co si vykoleduješ :)

To beru jako poklonu - díky :)
Ale není to tak. Já naopak zpočátku měla výčitky velké. Ale byla jsem samoživitelka a to zaměstnání bylo v té době jisté a naštěstí byli k dispozici prarodiče. Ale ještě pořád slyším to jeho - a proč musíš jít pryč? No a jak rostl, tak otázky mizely, moje pracovní doba začala vyhovovat. Dokonce mi říkal, jak mu jeho spolužácí moji prac. dobu závidí :)

helena — 22. 8. 2013 17:35

K modernim umelym rozmnozovacim metodam mam prirozeny odpor.
Hm... jenže někdy to bez nich prostě přirozeně není možný...

aprill — 22. 8. 2013 17:47

helena napsal(a):

K modernim umelym rozmnozovacim metodam mam prirozeny odpor.
Hm... jenže někdy to bez nich prostě přirozeně není možný...

jenže tak to příroda chtěla :kapitulation:, pořád se snažíme přírodu přečůrat, ale ona mám to vrátí :kapitulation:

helena — 22. 8. 2013 17:52

jenže tak to příroda chtěla
Nechtěla... tady se nejednalo o "rozmnožovací" neschopnost...

lupina montana — 22. 8. 2013 18:05

Selima napsal(a):

Sťatie jed, keď potenciálne problémové dieťa (trebár gény po strýkovi gamblerovi alebo pradedovi alkoholikovi) v puberte natrafí na partiu skvelých skautov a nie na partiu feťákov či hráčov... Lebo o tri roky už to trebárs nie je také potenciálne nebezpečné.

Hmmm.....ale aj to je do veľkej miery vec výchovy a hodnot v rodine........

Pavli, já nevím; vždycky, když jsem s někým probírala tohleto chytání se blbý party a podobně, uukázalo se, že ta parta byla náhradou za něco v rodině, co chybělo...........samosebou je to též na odolnosti jedince, ale pokud se tobě jako rodičce povede správně odhadnout právě ta míra, tak by se to mělo podařit ku spokojenosti všech zúčastněných.

aprill — 22. 8. 2013 18:07

helena napsal(a):

jenže tak to příroda chtěla
Nechtěla... tady se nejednalo o "rozmnožovací" neschopnost...

máš na mysli nějaký konkrétní případ?

helena — 22. 8. 2013 18:14

že ta parta byla náhradou za něco v rodině, co chybělo
Případně přebejvalo...

máš na mysli nějaký konkrétní případ?
Jojo, mám.

aprill — 22. 8. 2013 18:16

helena napsal(a):

že ta parta byla náhradou za něco v rodině, co chybělo
Případně přebejvalo...

máš na mysli nějaký konkrétní případ?
Jojo, mám.

taky jsem si na jeden vzpomněla. jj, v tomto případě by se dala udělat vyjímka, i když....

helena — 22. 8. 2013 18:23

i když....
I když bejt to o pár měsíců dřív, matička příroda by zmermomocněna nebyla...

PPavlaa — 22. 8. 2013 19:15

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Sťatie jed, keď potenciálne problémové dieťa (trebár gény po strýkovi gamblerovi alebo pradedovi alkoholikovi) v puberte natrafí na partiu skvelých skautov a nie na partiu feťákov či hráčov... Lebo o tri roky už to trebárs nie je také potenciálne nebezpečné.

Hmmm.....ale aj to je do veľkej miery vec výchovy a hodnot v rodine........

Pavli, já nevím; vždycky, když jsem s někým probírala tohleto chytání se blbý party a podobně, uukázalo se, že ta parta byla náhradou za něco v rodině, co chybělo...........samosebou je to též na odolnosti jedince, ale pokud se tobě jako rodičce povede správně odhadnout právě ta míra, tak by se to mělo podařit ku spokojenosti všech zúčastněných.

ano, ale není to tak vždycky.

lupina montana — 22. 8. 2013 20:08

No tak to samozřejmě nemůžeme nikdo vědět :) stejně jako nemůžeme vědět, jestli něco bylo "štěstí"........já osobně ho ale řadím spíše do kategorie náhod, o kterých taky nemám valného mínění.

PPavlaa — 22. 8. 2013 20:18

já myslím, že ke všemu je potřeba určitá dávka štěstí :vissla:

lupina montana — 22. 8. 2013 20:29

A já myslím, že napřed musíš uvěřit, že nějaký štěstí můžeš mít......což někdy taky není zdarma. Samozřejmě, nejlepší je, když s tím pocitem "mám štěstí" člověk vyrazí do života - ale to tak nemá každej.

helena — 22. 8. 2013 20:33

že nějaký štěstí můžeš mít
Není to zu moc pochybnost? Neznělo by líp "že nějaký štěstí tutově budeš mít"?

lupina montana — 22. 8. 2013 20:35

No to jo :lol: to by měl být výsledek. Jo na ne že "budeš", ale že "máš".

helena — 22. 8. 2013 20:39

ne že "budeš", ale že "máš"
To mě původně taky napadlo takhle napsat. Pak jsem to ale zkorigovala, protože za štěstím nemusíš odcházet ze zrovna nejlepších podmínek.

lupina montana — 22. 8. 2013 20:43

Ne - já to myslela tak, že tvrzení, položené do budoucna se taky v budoucnu plní - to jest v praxi nikdy.

helena — 22. 8. 2013 20:47

Ach so... to je pak jiná...

Judyna — 22. 8. 2013 20:51

helena napsal(a):

ne že "budeš", ale že "máš"
To mě původně taky napadlo takhle napsat. Pak jsem to ale zkorigovala, protože za štěstím nemusíš odcházet ze zrovna nejlepších podmínek.

Jojo. Já když jsem odcházela od manžela úplně zdecimovaná,  zadupaná do země, byla jsem ještě na mateřské. Výhrůžky, že mi syna vezme, že ho stejně nezvládnu atd. Uf, hrozná doba. Potíže byly už v době těhotenství, ten start neměl synek vůbec lehký, proto si říkám, že je to velké štěstí, že to vše tak dopadlo(zatím, nechci to zakřiknout). Jasně, člověk nikdy neví, co bude dál.
Štěstí je pofidérní věc, taková relativní. A ne vše se dá nějak zasloužit. Ta kapička štěstí je moc dobrá věc.

lupina montana — 22. 8. 2013 21:04

Tohle je pro mně velmi zajímavý číst.......zvolna mi dochází, že já jsem jaksi v základu neměla nic takového, jako tu kapičku štěstí. Ale naučila jsem se - dokonce i ho mít - takže samozřejmě pak předpokládám, že je to výslednice jakýchsi postojů a tedy vědomého počínání...........a zdá se, že nemusí být :co: No, každopádně, ty postoje někdo vybudovat někde musel, ale je hezké, že na tom každý nemusí makat jako magor :lol: Pevně doufám, že moje děti už taky odcházely z domu s přesvědčením, že když na to přijde, mají štěstí :) I když tady je to hodně zásluha mého muže - ten v mnoha věcech o svém štěstí nepochybuje, takže se jim to snadněji učilo.

Judyna — 22. 8. 2013 21:14

Já si myslím, že je možné to, že každý člověk má někdy v životě štěstí. Akorát si toho hned nevšimne.
Ty máš snad Lupi štěstí na svého muže.
A na výsledek všeho má vliv fůra věcí. Výchozí pozice, prostředí, štěstí, působení dalších lidí, různých vlivů....

Selima — 22. 8. 2013 21:14

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Sťatie jed, keď potenciálne problémové dieťa (trebár gény po strýkovi gamblerovi alebo pradedovi alkoholikovi) v puberte natrafí na partiu skvelých skautov a nie na partiu feťákov či hráčov... Lebo o tri roky už to trebárs nie je také potenciálne nebezpečné.

Hmmm.....ale aj to je do veľkej miery vec výchovy a hodnot v rodine........

Pavli, já nevím; vždycky, když jsem s někým probírala tohleto chytání se blbý party a podobně, uukázalo se, že ta parta byla náhradou za něco v rodině, co chybělo...........samosebou je to též na odolnosti jedince, ale pokud se tobě jako rodičce povede správně odhadnout právě ta míra, tak by se to mělo podařit ku spokojenosti všech zúčastněných.

Lupi, ver matke - nevlastnej, a teda trošku nestrannejšej - že niekedy proste gény vyskočia v najneočakávanejšej chvíli a forme... Niečo sa dá podchytiť a niečo nie. Plus, bohužiaľ v mojom konkrétnom prípade, základné veci sa rozhodujú do 3 rokov dieťaťa a keď sa v tom čase napácha zlo, neskôr to už ide napraviť len ťažko a namáhavo...

Selima — 22. 8. 2013 21:16

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Sťatie jed, keď potenciálne problémové dieťa (trebár gény po strýkovi gamblerovi alebo pradedovi alkoholikovi) v puberte natrafí na partiu skvelých skautov a nie na partiu feťákov či hráčov... Lebo o tri roky už to trebárs nie je také potenciálne nebezpečné.

Hmmm.....ale aj to je do veľkej miery vec výchovy a hodnot v rodine........

Pavli, já nevím; vždycky, když jsem s někým probírala tohleto chytání se blbý party a podobně, uukázalo se, že ta parta byla náhradou za něco v rodině, co chybělo...........samosebou je to též na odolnosti jedince, ale pokud se tobě jako rodičce povede správně odhadnout právě ta míra, tak by se to mělo podařit ku spokojenosti všech zúčastněných.

Nepochybne, ale keď od teba odíde muž (alebo žena, ako v prípade mojej bývalej rodiny), tak decku môže chýbať až no a ty  s tým urobíš čo? Hounou... A takých detí je neúrekom, a bohužiaľ stále viac...

Selima — 22. 8. 2013 21:17

helena napsal(a):

jenže tak to příroda chtěla
Nechtěla... tady se nejednalo o "rozmnožovací" neschopnost...

"Tady" znamená konkrétne čo?

Judyna — 22. 8. 2013 21:23

Když se vrátím k úvodnímu příspěvku od Blanche - nevím, jestli to tady ještě čteš, ale já osobně si myslím, že to, že si Tvoje okolí myslí, že bys měla mít děti, není důvod je mít. Je to Tvoje věc, byly by to Tvoje děti, ne těch rejpalů. A mít dítě jen proto, že na Tebe tlačí okolí, no já nevím....Prostě to tak máš. Nejsme všichni stejní. Neznamená to, že jsi špatná. Nevím, možná jsem to přehlédla, jaký názor na to má Tvůj manžel. Protože jestli on děti chce, je to problém.

Judyna — 22. 8. 2013 22:49

:offtopic:
Lupi, já teď zabrousila na vedlejší vlákno a moc se omlouvám - já asi šlápla do vosího hnízda, když jsem psala o Tvém štěstí na manžela. Nezlob se.
:offtopic:

anais.de — 22. 8. 2013 22:54

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

K modernim umelym rozmnozovacim metodam mam prirozeny odpor.
Hm... jenže někdy to bez nich prostě přirozeně není možný...

jenže tak to příroda chtěla :kapitulation:, pořád se snažíme přírodu přečůrat, ale ona mám to vrátí :kapitulation:

V tomto souhlasim s Aprill. Asi timto nazorem hodne lidi nastvu, ale kdyz to prirozene nejde, nejspis je pro to nejaky duvod a nevim, zda je vzdy zadouci to za kazdou cenu lamat pres koleno. Dalsi vec je, ze lidi chteji dneska vsechno hned, domnivam se, ze nemalo pacientu vyuzivajicich ivf by nakonec meli deti i prirozene, jen by jim to trochu dele trvalo, museli by treba zhubnout nebo zmenit zivotospravu, atd.

Ja bych do ivf asi nesla, predpokladam, ze u nas byl jednim z faktoru vyssi vek, a ten znamena snizenou plodnost, to je proste fyziologie. Prijatelnejsi mi prijde vyuziti ivf u mladych lidi, kde je nejaky problem, ktery nesouvisi s kvalitou vajicek nebo spermii. Uz vubec nechapu, ze tuto proceduru nekdo podstoupi treba 6x, osobne bych na to nemela nervy. Ale mozna takto mluvim proto, ze nam nakonec dite bylo dano, a to navzdory veku i relativne rychle, takze se nedokazu uplne vcitit do nekoho, kdo se snazi treba 10 let. Kazdopadne musim uznat, ze diagnoza neplodnosti se mnou zamavala vice nez jsem cekala (a to jsem dite zas tak moc intenzivne puvodne nechtela).

Opravdu smekam pred vsemi, kteri dite adoptuji, i kdyz chapu, ze to neni volba pro kazdeho,

Eva. — 23. 8. 2013 8:19

Já taky přemýšlím nad umělým oplodněním. Jestli neděláme něco proti přírodě. Vím, že to zní možná krutě. Ale když jde někdo na umělé oplodnění po několikáté, myslím, že už mu příroda (Bůh?) dává dostatečně najevo, že to není správná cesta... Ale nevím, co bych dělala já na jeho místě, kdybych nemohla mít děti. Jestli bych měla dostatečnou pokoru... Jestli bych volila jinou cestu, třeba cestu adopce... Proto nemám v této věci jednoznačné stanovisko, neboť je to velmi složitá záležitost.

PPavlaa — 23. 8. 2013 9:29

já to nikomu za zlý nemám, prostě chtěli dítě, z nějákýho důvodu to nešlo, tak volili tuhle cestu.

anais.de — 23. 8. 2013 9:47

PPavlaa napsal(a):

já to nikomu za zlý nemám, prostě chtěli dítě, z nějákýho důvodu to nešlo, tak volili tuhle cestu.

No, vzdyt ja to myslim tak, ze to neni pro me osobne, ale kdyz do toho nekdo jde, treba kamaradka (mam takove), tak ji samozrejme preju, aby ji to vyslo. Je to jeji zivot, jeji zdravi a jeji penize, jeji volba. Urcite bych to pred ni nekritizovala.

lupina montana — 23. 8. 2013 10:16

Selima napsal(a):

Lupi, ver matke - nevlastnej, a teda trošku nestrannejšej - že niekedy proste gény vyskočia v najneočakávanejšej chvíli a forme... Niečo sa dá podchytiť a niečo nie. Plus, bohužiaľ v mojom konkrétnom prípade, základné veci sa rozhodujú do 3 rokov dieťaťa a keď sa v tom čase napácha zlo, neskôr to už ide napraviť len ťažko a namáhavo...

Moja, ale ty si ho dostala prakticky hotového :storstark: veď sama vidíš.
S tým odídeným mužom..............no, ja neviem; fakt by si to označila za smolu/šťastie? A aj keby deckám chýbal/a, dá sa im vysvetliť, že už niesme jeden organizmus a že to je jeho/jej rozhodnutie............a veď to nieje iba o odchádzaní.

Judy, štěstí na svého muže je vyloženě nonsens, promiň - však každý si vybereme sám, ne? To už fakt nejsem schopná zařadit do kategorie "štěstí/neštěstí" :lol:

Já to začínám vidět tak, že něco, jako "mít štěstí" skutečně teda může být - ale i to je podméněno nějakým postojem v rodině, náhledy na život a podobně.....takže v konečném důsledku něco jako čistokrevná "přízeň bohů" neexistuje.

helena — 23. 8. 2013 10:19

v konečném důsledku něco jako čistokrevná "přízeň bohů" neexistuje
Nakonec ona i ta "přízeň bohů" může být - právě díky/kvůli tomu "podmínění" - vnímána dvěma jedinci výrazně odlišně.

PPavlaa — 23. 8. 2013 10:21

anais.de napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já to nikomu za zlý nemám, prostě chtěli dítě, z nějákýho důvodu to nešlo, tak volili tuhle cestu.

No, vzdyt ja to myslim tak, ze to neni pro me osobne, ale kdyz do toho nekdo jde, treba kamaradka (mam takove), tak ji samozrejme preju, aby ji to vyslo. Je to jeji zivot, jeji zdravi a jeji penize, jeji volba. Urcite bych to pred ni nekritizovala.

já to vůbec nemyslela na tebe, že bys někomu nepřála, nebo tak. jestlis to tak pochopila, tak sorry. myslela jsem to tak něják celkově, bylo tu víc holek, co psaly, že je to proti přírodě. já s tím v podstatě souhlasím, je. jen chápu, že někdo touží po dítěti tak moc, že je rád za tuhle šanci.

lupina montana — 23. 8. 2013 10:21

anais.de napsal(a):

Kazdopadne musim uznat, ze diagnoza neplodnosti se mnou zamavala vice nez jsem cekala (a to jsem dite zas tak moc intenzivne puvodne nechtela).

Já ti nevím, jestli jsi netrefila přímo do černýho...............tohle zní, jako vyloučení ze smečky, což musí být strašná noční můra. Napadlo mě, jestli právě to není důvod k těm mnoha pokusům o umělé oplodnění. Taky ten pocit "však jsi nezkusila všechno co jde, tak co se divíš?"
Jestli nebylo v tomhle případě lepší takový to "pámbu dal, pámbu vzal".

lupina montana — 23. 8. 2013 10:24

Judyna napsal(a):

:offtopic:
Lupi, já teď zabrousila na vedlejší vlákno a moc se omlouvám - já asi šlápla do vosího hnízda, když jsem psala o Tvém štěstí na manžela. Nezlob se.
:offtopic:

Éé..........teď jsem malinko mimo mističku a něpanimáju.......co kdo kde komu? :co: Vosy nikde, hlásím :cool:


Helí - no a to taky, ano.

helena — 23. 8. 2013 10:28

Jestli nebylo v tomhle případě lepší takový to "pámbu dal, pámbu vzal".
Nojo... ale co když se (jak jsem zmiňovala) nejedná o "diagnozu neplodnosti", tedy matičkou přírodou řečený "ne"?

Ivana — 23. 8. 2013 10:34

Umělé oplodnění uznávám jako legitimní způsob početí. Pokud to věda umožňuje, proč ne? Já osobně bych do toho šla, kdybych nemohla mít děti. Nechtěla bych ale oplodnění od dárce. Pokud by manžel byl neplodný, smířila bych se s tím, že nebudu mít děti. Ale obecně to neodsuzuju. Každý jsme jiný.

annie — 23. 8. 2013 12:31

Je dost možné, že umělým otěhotněním jdeme proti přírodě, ale proč tak lidi nezbrojí např. v případě umělých kloubů?
Však je to taky umělé, patří to k životu - jsem starý, mám nemoc - příroda nebo Bůh to tak zařídili, tak proč si to ulehčovat?
Nejsem ani striktně pro ani striktně proti umělému oplodnění. Myslím, že si to každý musí zvážit sám. Ovšem sami jsme čekali několik let, než jsem otěhotněla/přirozeně/ a nepřeju vám některé poznámky okolí - lidi dokáží být dost neomalení. A každou chvíli jsme se dozvěděli, že život bez dětí není život a podobné perly.
No, to jen taková malá úvaha...:)

helena — 23. 8. 2013 12:54

proč tak lidi nezbrojí např. v případě umělých kloubů?
Dva nejmenovaní politici jedou v limuzíně na inspekci po Česku. Přijdou do školy – střechou zatéká, omítka opadává, všude je zima. Ředitel žádá o půl miliónu na opravu budovy. Je mu však rázně vysvětleno, že je krize a musí se šetřit, tak to musí zvládnout i tato škola. Druhým cílem inspekce je věznice. Střecha je perfektní, všude nové omítky, teplo, vyhřívaný bazén, golfové hřiště, volejbal, spousta zájmových kroužků a na každém pokoji televize. Politici se ptají ředitele věznice, zda něco potřebuje, ale ten odmítá s tím, že mají vše potřebné, přesto dostane pět miliónů na vylepšení posilovny. Když sednou do limuzíny, povídá první: „To mi vysvětli. Ta škola potřebovala zjevně peníze a nic jsi jim nedal. Ve vězení nic nepotřebovali a dal jsi jim tolik peněz.“ Druhý se jen usměje: „My už do školy určitě chodit nebudeme…“

annie — 23. 8. 2013 13:02

:)

aprill — 23. 8. 2013 14:59

Je dost možné, že umělým otěhotněním jdeme proti přírodě, ale proč tak lidi nezbrojí např. v případě umělých kloubů?[/b]

srovnáváš jabka s hruška .

elena007 — 23. 8. 2013 15:40

Myslim, ze reci o tom, ze zivot bez deti je prazdny, neni to zivot, pripadne vykrik v diskuzi pod clankem o tom, ze stoupajici procento zen nechce mit deti : a je to jeste zena, kdyz ji materstvi nic nerika??!!! , nahlodava jenom ty, co samy vnitrne prinejmensim pochybuji nebo souhlasi.

helena — 23. 8. 2013 17:28

srovnáváš jabka s hruška
Proč myslíš? Pořád je to umělej zásah do těla.

aprill — 23. 8. 2013 17:32

helena napsal(a):

srovnáváš jabka s hruška
Proč myslíš? Pořád je to umělej zásah do těla.

jj, to je, ale v  případě umělého oplodnění je to šíření "vadných" kusů. příroda se nechtěla dál množit, ale musí, protože jsme ji donutili.

helena — 23. 8. 2013 17:51

v  případě umělého oplodnění je to šíření "vadných" kusů
Ještě jednou (a doufám, že naposled) opakuju - nejsou všechny IVF prováděny jen proto, že "příroda se nechtěla dál množit"...

Eva. — 23. 8. 2013 17:58

helena napsal(a):

Jestli nebylo v tomhle případě lepší takový to "pámbu dal, pámbu vzal".
Nojo... ale co když se (jak jsem zmiňovala) nejedná o "diagnozu neplodnosti", tedy matičkou přírodou řečený "ne"?

Můj názor je, že pokud to nejde, je to vždy matičkou přírodou řečeno ne. Je to logický. Kdyby příroda chtěla, šlo by to.

aprill — 23. 8. 2013 18:02

helena napsal(a):

v  případě umělého oplodnění je to šíření "vadných" kusů
Ještě jednou (a doufám, že naposled) opakuju - nejsou všechny IVF prováděny jen proto, že "příroda se nechtěla dál množit"...

ano ,to jsme si už ujasnily ;)

helena — 23. 8. 2013 18:05

Kdyby příroda chtěla, šlo by to.
Jsem se mýlila, když jsem psala "doufám, že naposled" http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
nejsou všechny IVF prováděny jen proto, že "příroda se nechtěla dál množit"
Ale je to tvůj názor a již Voltaire řekl: ""Nesouhlasím s vaším názorem, ale budu hájit vaše právo tento názor hlásat."

Eva. — 23. 8. 2013 18:12

heleno, nemusíš s mým názorem souhlasit. I přes tvůj nesouhlas je to prostě logický fakt a s tím neuděláš nic.

helena — 23. 8. 2013 18:35

je to prostě logický fakt
Mohla bys to prosím upřesnit?
Myslím jaká je souvislost logiky a IVF provedené z jiných důvodů, než "pouhé" neschopnosti otěhotnět přirozenou cestou.

Eva. — 23. 8. 2013 18:48

Já se na to dívám tak, že když konkrétní žena a konkrétní muž mají mít spolu dítě, tak ho prostě budou mít přirozenou cestou. Protože to příroda chce. Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce. Je to naprosto logické.
Někdy příroda chce, aby ta samá žena a ten samý muž měli dítě s jiným partnerem. Mnohokrát se stalo, že jim to nešlo, rozešli se, mají každý jiného partnera a mají své vlastní děti bez jakékoliv asistence jiného člověka. Protože příroda chce. Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit.

LENNNA — 23. 8. 2013 19:04

helena napsal(a):

v  případě umělého oplodnění je to šíření "vadných" kusů
Ještě jednou (a doufám, že naposled) opakuju - nejsou všechny IVF prováděny jen proto, že "příroda se nechtěla dál množit"...

Heleno, máš na mysli třeba případ, že 2 naprosto zdraví lidi, kterým to jen nejde spolu? Takový případ máme v rodině, prodělali hodně vyšetření, oba jsou úplně zdraví a prý každý s jiným partnerem by určitě dítě měl bez problémů. Spolu jim to ale nejde, nepodařilo se nic a tak dítko adoptovali.

helena — 23. 8. 2013 19:04

Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce.
Jenže já tady od začátku píšu o tom, že jsou i jiné důvody, než "příroda to nechce" a ta "asistence jiného člověka" je prostě nutná.
Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit

PPavlaa — 23. 8. 2013 19:18

LENNNA napsal(a):

helena napsal(a):

v  případě umělého oplodnění je to šíření "vadných" kusů
Ještě jednou (a doufám, že naposled) opakuju - nejsou všechny IVF prováděny jen proto, že "příroda se nechtěla dál množit"...

Heleno, máš na mysli třeba případ, že 2 naprosto zdraví lidi, kterým to jen nejde spolu? Takový případ máme v rodině, prodělali hodně vyšetření, oba jsou úplně zdraví a prý každý s jiným partnerem by určitě dítě měl bez problémů. Spolu jim to ale nejde, nepodařilo se nic a tak dítko adoptovali.

tohle měla kamarádka. na konec se povedlo, v 36 porodila chlapečka :jojo:

aprill — 23. 8. 2013 19:25

helena napsal(a):

Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce.
Jenže já tady od začátku píšu o tom, že jsou i jiné důvody, než "příroda to nechce" a ta "asistence jiného člověka" je prostě nutná.
Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit

uvedu příklad jestli si rozumíme, oba zdraví, on onemocní, před chemou si nechá zmrazit spermie na pozdější dobu (co kdyby ještě náhodou chtěli další dítě na jeho spermiogram by byl špatný)

LENNNA — 23. 8. 2013 19:26

PPavlaa napsal(a):

LENNNA napsal(a):

helena napsal(a):

v  případě umělého oplodnění je to šíření "vadných" kusů
Ještě jednou (a doufám, že naposled) opakuju - nejsou všechny IVF prováděny jen proto, že "příroda se nechtěla dál množit"...

Heleno, máš na mysli třeba případ, že 2 naprosto zdraví lidi, kterým to jen nejde spolu? Takový případ máme v rodině, prodělali hodně vyšetření, oba jsou úplně zdraví a prý každý s jiným partnerem by určitě dítě měl bez problémů. Spolu jim to ale nejde, nepodařilo se nic a tak dítko adoptovali.

tohle měla kamarádka. na konec se povedlo, v 36 porodila chlapečka :jojo:

Povedlo těm stejným partnerům? A po kolika letech? Tito "naši" jsou spolu asi přes 10 let a je jim 40. Tam nevím jestli se to ještě podaří. Spíš ne.

helena — 23. 8. 2013 19:28

před chemou si nechá zmrazit spermie na pozdější dobu
Jedna z možností... další příklad třeba úraz - ono je možností víc.
Ale v podstatě ano - početí fyziologicky možné, leč fyzicky neproveditelné.

Eva. — 23. 8. 2013 19:30

helena napsal(a):

Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce.
Jenže já tady od začátku píšu o tom, že jsou i jiné důvody, než "příroda to nechce" a ta "asistence jiného člověka" je prostě nutná.
Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit

Opravdu si nerozumíme. Já pokládám asistenci jiného člověka za zásah proti tomu, co chce příroda.
I když... Člověk je taky příroda. A kdyby příroda nechtěla, tak by nám nedovolila objevit umělé opoldnění...
A tak si nakonec řeknu, dobře je to tak, jak je. :)

helena — 23. 8. 2013 19:47

Já pokládám asistenci jiného člověka za zásah proti tomu, co chce příroda.
Ale běž... rozdíl oproti "již starým Římanům" (nejen) je jen v tom, že se poněkud změnily používaný prostředky...

PPavlaa — 23. 8. 2013 19:48

LENNNA napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

LENNNA napsal(a):


Heleno, máš na mysli třeba případ, že 2 naprosto zdraví lidi, kterým to jen nejde spolu? Takový případ máme v rodině, prodělali hodně vyšetření, oba jsou úplně zdraví a prý každý s jiným partnerem by určitě dítě měl bez problémů. Spolu jim to ale nejde, nepodařilo se nic a tak dítko adoptovali.

tohle měla kamarádka. na konec se povedlo, v 36 porodila chlapečka :jojo:

Povedlo těm stejným partnerům? A po kolika letech? Tito "naši" jsou spolu asi přes 10 let a je jim 40. Tam nevím jestli se to ještě podaří. Spíš ne.

jj těm stejným .. :-) já myslím, že spolu začali už na vejšce, nebo těsně po ní ? to si fakt nejsem jistá .. ale bylo to to samé, oba v pořádku, s někým jiným by prý bez problémů, ale u nich dvou to prostě nešlo. a pak se to povedlo, takže paráda :jojo:

eremuruss — 23. 8. 2013 20:53

Ivana napsal(a):

Umělé oplodnění uznávám jako legitimní způsob početí. Pokud to věda umožňuje, proč ne? Já osobně bych do toho šla, kdybych nemohla mít děti. Nechtěla bych ale oplodnění od dárce. Pokud by manžel byl neplodný, smířila bych se s tím, že nebudu mít děti. Ale obecně to neodsuzuju. Každý jsme jiný.

Ted si me pripomnela moji kamaradku pred 17 lety ktera za mnou prisla jestli bych ji neodnosila dite.Zemrelo ji dite po porodu a dalsi jiz mit nemohla.Nabidla me,ze by me to velice dobre zaplatila....odmitla jsem ji to,protoze bych se pak toho ditete nedokazala vzdat.Dite si po vice nez 10 letech adoptovali.

eremuruss — 23. 8. 2013 20:59

Pracovala jsem s mladou pani ktera se leta s manzelem snazila otehotnet.Nedarilo se jim to tak zvolili umele oplodneni.Byla zoufala pri kazdem neuspesnem oplodneni.Nakonec to vyslo na posledni pokus.Narodil se jim kluk po sestinedeli otehotnela znova prirozenou cestou a dalsi kluk na svete po roce se jim jeste narodila holcicka.Pani pak,uz konecne zacala brat antikoncepci.

Suzie — 23. 8. 2013 21:40

Eva. napsal(a):

Já se na to dívám tak, že když konkrétní žena a konkrétní muž mají mít spolu dítě, tak ho prostě budou mít přirozenou cestou. Protože to příroda chce. Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce. Je to naprosto logické.
Někdy příroda chce, aby ta samá žena a ten samý muž měli dítě s jiným partnerem. Mnohokrát se stalo, že jim to nešlo, rozešli se, mají každý jiného partnera a mají své vlastní děti bez jakékoliv asistence jiného člověka. Protože příroda chce. Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit.

Každý má svůj názor a má na něj právo. Jenom si myslím, že ty máš bez problémů dvě děti a v situaci, kdy se dva milující lidi snaží mít dítě a léta to nejde, jsi nebyla.
V knížce Jako zabít ptáčka je jedna úžasná myšlenka, kterou budu parafrázovat, protože už si přesně nepamatuju, jak to tam je napsané:
Zkuste se na minutu vcítit do situace toho druhého a pak možná poznáte, proč dělá to, co dělá. A v tom vcítění to je.

Selima — 23. 8. 2013 23:47

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Lupi, ver matke - nevlastnej, a teda trošku nestrannejšej - že niekedy proste gény vyskočia v najneočakávanejšej chvíli a forme... Niečo sa dá podchytiť a niečo nie. Plus, bohužiaľ v mojom konkrétnom prípade, základné veci sa rozhodujú do 3 rokov dieťaťa a keď sa v tom čase napácha zlo, neskôr to už ide napraviť len ťažko a namáhavo...

Moja, ale ty si ho dostala prakticky hotového :storstark: veď sama vidíš.
S tým odídeným mužom..............no, ja neviem; fakt by si to označila za smolu/šťastie? A aj keby deckám chýbal/a, dá sa im vysvetliť, že už niesme jeden organizmus a že to je jeho/jej rozhodnutie............a veď to nieje iba o odchádzaní

Já to začínám vidět tak, že něco, jako "mít štěstí" skutečně teda může být - ale i to je podméněno nějakým postojem v rodině, náhledy na život a podobně.....takže v konečném důsledku něco jako čistokrevná "přízeň bohů" neexistuje.

Lupi, vysvetliť racionálne môžeš hocičo, aj vraždu - ale čo to s tým druhým (poťažmo s deckom, ktoré je na rodičoch závilé a trebárs just potrebuje mužský/ženský vzor práve odídeného rodiča) urobí, to možno neovplyvníte ani jeden... viď konštelácie, terapie apod. S niekým nemusí nič a s druhým hodne; akurát že to je presne to, kde potrebuješ ono šťastie.

Selima — 23. 8. 2013 23:55

helena napsal(a):

Jestli nebylo v tomhle případě lepší takový to "pámbu dal, pámbu vzal".
Nojo... ale co když se (jak jsem zmiňovala) nejedná o "diagnozu neplodnosti", tedy matičkou přírodou řečený "ne"?

Diagnóza je alibi doktorov... Bratranec má o ženou, ktorá má jedne vaječník  auž nemala mať žiadne deti, dvoch synov - a jedného cez antiko. Ono je to podľa mňa pudová záležitosť, a ak dvaja proste z nejakého dôvodu - či už ofiko neplodnosti alebo proste prírodnej nekompatibility - spolu dieťa mať nemajú, tak by z môjho pohľadu mali zraziť opätky, prijať to a hľadať INÉ riešenia, nie tvrdohlavo búšiť na tú jednu jedinú zavretú bránu. No a úplná hrôza je pre mňa spermabanka a anonymní darcovia - kde matka pripraví dieťa o polovicu rodiny a vedomie o polovici genetických informácií...

Selima — 23. 8. 2013 23:57

annie napsal(a):

Je dost možné, že umělým otěhotněním jdeme proti přírodě, ale proč tak lidi nezbrojí např. v případě umělých kloubů?
Však je to taky umělé, patří to k životu - jsem starý, mám nemoc - příroda nebo Bůh to tak zařídili, tak proč si to ulehčovat?
Nejsem ani striktně pro ani striktně proti umělému oplodnění. Myslím, že si to každý musí zvážit sám. Ovšem sami jsme čekali několik let, než jsem otěhotněla/přirozeně/ a nepřeju vám některé poznámky okolí - lidi dokáží být dost neomalení. A každou chvíli jsme se dozvěděli, že život bez dětí není život a podobné perly.
No, to jen taková malá úvaha...:)

Lebo nevzniká nový život... preto je klonovanie zločin na prírode a výmena kĺbu nie. Umelý je kĺb je neškodnina, ale pri transplantácii srdca som už trochu opatrná a nemám úplne jednoznačné pocity...

Selima — 24. 8. 2013 0:02

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce.
Jenže já tady od začátku píšu o tom, že jsou i jiné důvody, než "příroda to nechce" a ta "asistence jiného člověka" je prostě nutná.
Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit

uvedu příklad jestli si rozumíme, oba zdraví, on onemocní, před chemou si nechá zmrazit spermie na pozdější dobu (co kdyby ještě náhodou chtěli další dítě na jeho spermiogram by byl špatný)

Pokiaľ má žena chuť riskovať, že dieťa bude vychovávať sama (chemošku ai muž nedostáva na chrípku, že?), tak Ok - ale zásah do povedzme prirodzenej liečby alebo vývoja je už chemoška, nehovoriac o ďalšom.

Selima — 24. 8. 2013 0:06

Mne osobne by vadila predstava, že si vydupávam nôžkou nasilu niečo, čo mi príroda zrejme z nejakého hlbšieho dôvodu odopiera... Akoby každý mal automatické PRÁVO A POVINNOSŤ mať dieťa... Myslím, že ani jedno nie je pravda a treba to tak proste brať, s rešpektom a prijatím. Ale uznávam, že každý to môže mať inak.

elena007 — 24. 8. 2013 2:42

V jendom z mych zamestnani jsem mela kolegyni dejme tom Verusku, ktera se zrovna, kdyz jsem nastoupila, chystala na treti kolo IVF. Vsichni ji naramne drzeli palce, protoze, chudak, uz tolik let se snazi a nic a pritom ona tak strasne touzi po detech a co vsechno uz kvuli tomu podstoupila. Mne - podobne stare bezdetne - Jaruska vyjevila, ze to je strasny nervak, protoze pojistovna zaplati uz jen toto a pak by museli uz za sve. Tenkrat to bylo asi padesat nebo sedesat tisic, strasne penize rikala. Pritom byli v lete u more, v zime  nejmin dvakrat v Alpach na lyzich, koupili lod a brazdili Slapy nebo obrazeli chorvatske ostrovy. Budouci tatinek uspesne podnikal. Povedlo se, otehotnela. Zas strasne nervy, jestli udrzi. Udrzela. Na ultrazvuku se zjistilo, ze muze mit i trojcata, ale ze jedno embryo je mensi, dost mozna, ze neprezije. Zas nervak, aby fakt neprezilo, protoze se s Pepickem domluvili, ze dve by jeste unesli, ale tri by bylo uz moc. To uz vykladala kazdemu a k memu uzasu nachazela pochopeni. Treti neprezilo. Narodily se dve zdrava miminka - holcicka a chlapecek. Ja dodnes nechapu, jak zena tak touzici po detech a v jeji situaci, jeste vyjednava, aby bylo presne po jejim. Absolutni absence jakekoli pokory. Ale to se zdalo asi jen mne, protoze zbytek babskeho osazenstva slzel dojetim nad rodinnym stestim.

elena007 — 24. 8. 2013 3:05

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce.
Jenže já tady od začátku píšu o tom, že jsou i jiné důvody, než "příroda to nechce" a ta "asistence jiného člověka" je prostě nutná.
Nevím, jak to srozumitelněji vysvětlit

uvedu příklad jestli si rozumíme, oba zdraví, on onemocní, před chemou si nechá zmrazit spermie na pozdější dobu (co kdyby ještě náhodou chtěli další dítě na jeho spermiogram by byl špatný)

Kdyz dva zdravi ctyricatnici pocnou prirozenou cestou dite, jsou nezodpovedni.
Kdyz se chlap - predpokladam jakztakz mlady - stane via zmrazena spermie a IVF po chemosce otcem ditete a jeste k tomu dalsiho, je to o.k. :D:kapitulation: Vsak coby se nestal, kdyz nahodou chtel a jde to. :lol:

Svet je pestry a vesely. :D

annie — 24. 8. 2013 5:55

Jablka s hruškama nesrovávám. Příroda přece zařídila, abychom stárli, tak proč jí v tom překážet...
Další věc - "Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce" - pokud to tak je, tak potom nechápu, proč kdejaká fetna, alkoholik, prostitutka atd. počnou na první dobrou - tam příroda asi ví, co dělá, chce to, ty dva k sobě patří atd...
Jasně, nerozumím tomu, příroda má vyšší cíle. :lol:

Eva. — 24. 8. 2013 7:44

annie napsal(a):

Jablka s hruškama nesrovávám. Příroda přece zařídila, abychom stárli, tak proč jí v tom překážet...
Další věc - "Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce" - pokud to tak je, tak potom nechápu, proč kdejaká fetna, alkoholik, prostitutka atd. počnou na první dobrou - tam příroda asi ví, co dělá, chce to, ty dva k sobě patří atd...
Jasně, nerozumím tomu, příroda má vyšší cíle. :lol:

Příroda, Bůh, nazvi si, jak chceš, má vyšší cíle. Byla bych na tvém místě opatrná na to, jestli tvůj příspěvek není rouháním a nerozumným výsměchem z nedostatku pokory... Není důležité, že my nechápeme. My chápeme tak málo věcí.

Eva. — 24. 8. 2013 7:53

helena napsal(a):

před chemou si nechá zmrazit spermie na pozdější dobu
Jedna z možností... další příklad třeba úraz - ono je možností víc.
Ale v podstatě ano - početí fyziologicky možné, leč fyzicky neproveditelné.

Pro mě toto jasně znamená, že příroda nechce. Další potvrzení toho, co jsem už psala. Dle mého názoru není žádný důvod, kterým bychom ožulili přírodu, který by byl důkazem, že sice to nejde, ale příroda chce. Pokud má někdo chemoterapii, úraz, cokoliv, to je pro mě opět znamením, že příroda nechce. Když je početí dokonce fyzicky neproveditelné, příroda nechce.

Opět podotýkám, že si netroufám soudit ty, kteří mají děti z umělého oplodnění. Nevím, co bych dělala na jejich místě A nejsem Bůh.
Spermobanka i darování vajíček je pro mě už hodně velké vzepření přírodě.

anais.de — 24. 8. 2013 8:18

Umely kloub a umele oplodneni neni totez, protoze ne/plodnost souvisi se zdravotnim stavem cloveka a muze byt dusledkem problemu, ktery ma dedicnou slozku, a pres ivf se predava dale. Potomci pak mohou mit rovnez problem s plodnosti, takze opet ivf a nakonec dopadneme jako ve filmu Potomci lidi :).

Procedury jako ICSI zvysuji riziko vrozenych vad. Neni divu, pokud je spermie tak "lina", ze nedokaze sama oplodnit vajicko a potrebuje k tomu pomoci, nebude asi uplne nejkvalitnejsi. Vice na toto tema napr. zde http://thechart.blogs.cnn.com/2012/05/0 … treatment/

Nedavno jsem zavitala na jeden detsky web pri patrani po recenzich kocarku. Nejaka slecna tam popisovala  v diskuzi svoji anabazi s umelym oplodnenim. Nechala si zavest dve vajicka, jedno se rozdelilo a vznikla jednovajecna dvojcatka. Lekari ji rekli, ze nema sanci trojcata donosit, a tak provedli redukci a odstranili dva plody. Z takovych pribehu se mi dela spatne.

V tomto pripade byla situace jeste o to veselejsi, ze slecnin pritel (nebyla vdana) dite ani vlastne moc nechtel, ale ukecala ho. Konec jsem necetla, ale myslim, ze pokud neplachl dosud, tak plachne v nejblizsi dobe.

Frigo — 24. 8. 2013 8:35

Když je podle některých umělé oplodnění proti přírodě, tak vlastně i antiko je proti přírodě.  Dle tohoto by někteří měli sekat děti, jak Baťa cvičky.  Hloupé, že ?   Stejně jako odsuzování umělého oplodnění. To není proti přírodě, to je pomáhání přírodě. 
Jakékoliv léčení by bylo proti přírodě a nad tím se nikdo nepozastavuje.  Udržování postižených při životě by bylo proti přírodě ... atd atd

Eva. — 24. 8. 2013 8:39

Možná je jiné léčení, než samoléčení těla proti přírodě. Co my víme? Nic.
Možná je antikoncepce proti přírodě, protože je umělá. Lze se chránit i neumělými prostředky. Nebo vůbec nechránit... atd.
Ale jakýkoliv z tebou vyjmenovaných příkladů, Frigo, není umělým tvořením nového života.

Selima — 24. 8. 2013 8:56

annie napsal(a):

Jablka s hruškama nesrovávám. Příroda přece zařídila, abychom stárli, tak proč jí v tom překážet...
Další věc - "Pokud se jim dítě mít spolu nedaří, příroda to nechce" - pokud to tak je, tak potom nechápu, proč kdejaká fetna, alkoholik, prostitutka atd. počnou na první dobrou - tam příroda asi ví, co dělá, chce to, ty dva k sobě patří atd...
Jasně, nerozumím tomu, příroda má vyšší cíle. :lol:

Presne tak, príroda má svoje ciele, ktoré sú skôr väčšie celky a keď tomu Anička alebo Maruška nerozumie, neznamená to, že sa príroda mýli; len toľko, že Anička alebo Maruška nerozumie a rozumieť ani nemusí. Prečo by aj mala?

Selima — 24. 8. 2013 9:01

Frigo napsal(a):

Když je podle některých umělé oplodnění proti přírodě, tak vlastně i antiko je proti přírodě.  Dle tohoto by někteří měli sekat děti, jak Baťa cvičky.  Hloupé, že ?   Stejně jako odsuzování umělého oplodnění. To není proti přírodě, to je pomáhání přírodě. 
Jakékoliv léčení by bylo proti přírodě a nad tím se nikdo nepozastavuje.  Udržování postižených při životě by bylo proti přírodě ... atd atd

Antiko nie je až tak proti prírode ako proti ženskému zdraviu (a vlastne nielen ženskému - ženské hormóny sa akoi muia niekde vylúčiť, kanalizáciou sa dostávajú do zeme, spodných vôd - a sú krajiny, kde je vraj už dnes problém s populáciou rýb, majú samé ženské a ešte k tomu geneticky vyšinuté... ). Dnes ešte ani clekom nevieme, kaé dôsledky bude mať masové užívanie hormonálnej antikoncepcie do budúcnosti.
A sekať deti netreba, antikoncepcia existuje tisícročia, dávno pred tou hormonálnou...

PPavlaa — 24. 8. 2013 10:02

elena007 napsal(a):

V jendom z mych zamestnani jsem mela kolegyni dejme tom Verusku, ktera se zrovna, kdyz jsem nastoupila, chystala na treti kolo IVF. Vsichni ji naramne drzeli palce, protoze, chudak, uz tolik let se snazi a nic a pritom ona tak strasne touzi po detech a co vsechno uz kvuli tomu podstoupila. Mne - podobne stare bezdetne - Jaruska vyjevila, ze to je strasny nervak, protoze pojistovna zaplati uz jen toto a pak by museli uz za sve. Tenkrat to bylo asi padesat nebo sedesat tisic, strasne penize rikala. Pritom byli v lete u more, v zime  nejmin dvakrat v Alpach na lyzich, koupili lod a brazdili Slapy nebo obrazeli chorvatske ostrovy. Budouci tatinek uspesne podnikal. Povedlo se, otehotnela. Zas strasne nervy, jestli udrzi. Udrzela. Na ultrazvuku se zjistilo, ze muze mit i trojcata, ale ze jedno embryo je mensi, dost mozna, ze neprezije. Zas nervak, aby fakt neprezilo, protoze se s Pepickem domluvili, ze dve by jeste unesli, ale tri by bylo uz moc. To uz vykladala kazdemu a k memu uzasu nachazela pochopeni. Treti neprezilo. Narodily se dve zdrava miminka - holcicka a chlapecek. Ja dodnes nechapu, jak zena tak touzici po detech a v jeji situaci, jeste vyjednava, aby bylo presne po jejim. Absolutni absence jakekoli pokory. Ale to se zdalo asi jen mne, protoze zbytek babskeho osazenstva slzel dojetim nad rodinnym stestim.

elen, ony si některé další ženské možná říkaly to co ty, jen před ní třeba hrály divadýlko. poslední roky, kdy dělám mezi samýma ženskýma, si už o nich moc nedělám iluze, protože to fakt dokážou být neskutečný komediantky a co jedné pochválí do nebe, to za zády dokážou škaredě pomluvit.

Frigo — 24. 8. 2013 11:54

Eva. napsal(a):

Možná je jiné léčení, než samoléčení těla proti přírodě. Co my víme? Nic.
Možná je antikoncepce proti přírodě, protože je umělá. Lze se chránit i neumělými prostředky. Nebo vůbec nechránit... atd.
Ale jakýkoliv z tebou vyjmenovaných příkladů, Frigo, není umělým tvořením nového života.

Evo, samozřejmě,, ale je to "narušování zájmu přírody".   
Mě osobně přijde lepší pomoci jednomu páru, který touží po dítěti (a většinou po tom touží většinou víc žena) a normální cestou to nejde a narodí se zdravé dítě, ale na hlavu postavené mi přijde postavené a hrůzné udržovat při životě normálně počaté, ale velmi postižené dítě, které nebude nikdy schopné samostatného života.  To je proti přírodě.
Je to ale jen můj pohled, asi sobecký pohled. 
Přemýšlím nad tím "příroda nechtěla" ..  mám úplně nej kámošku.. první dítě počala z grázlem, kriminálníkem a ve velmi mladém věku  a později si našla normálního pracovitého a slušného muže a nešlo to a nešlo to.
Když by příroda určovala, tak by to mělo být obráceně, ne ?  První dítě je naprosto identický se svým otcem, tedy nepoužitelný člověk. Umělinky jsou skvělí studenti, sportovci, bezproblémové děti.  Tak kde je to úžasné a správné rozhodování přírody ?

annie — 24. 8. 2013 11:56

Milá Evo, já budu opatrná, na co budu chtít. To co říkám a myslím, rouháním není. Jestli to tak chápeš, je to tvůj problém.
Všeobecně - o tom, že existuje vyšší moc, nepochybuji.
Ovšem pokud máme poznatky, které dokáží vylepšit náš život, tak je použijme - transplantace je taky "umělý zásah", ale pokud by měla pomoci mě, mé rodiny, komukoliv, tak neřeknu ani popel proti. Totéž u kloubů, totéž u umělého otěhotnění...
Ale jako u všeho - každý svéprávný člověk se rozhoduje sám za sebe a ponese si důsledky - jestli pozitivní nebo negativní, je jedno, prostě ponese.

A opravdu nechápu - když nemůže pár otěhotnět, příroda to tak chce, má vyšší cíle. Když otěhotní alkoholička, feťačka s podobným partnerem, tak to tak příroda, či vyšší moc chce. Jasně, možná se očekává, že milá alkoholička přestane pít a bude spořádaně vychovávat plnohodnotného občana... Ovšem reálně - ve svém okolí - vidím, jak velká část dětí podobných lidí končí...
TAkže svým předchozím příspěvkem jsem se nenavážela do té vyšší moci, ale do toho přesvědčení, že umělé nee - přitom existují metody "umělého" oplodnění, které je postavené "pouze" na hormonální léčbě ženy - ano, je to umělé, ale podobné jako antikoncepce, která nevadí, že...

eremuruss — 24. 8. 2013 12:01

A co ta co zavrazdila a ukryla ve sklepe sve tri deti?To take chtela priroda,aby se narodili a hned zemreli?
Spise premyslim proc tolika zen neotehotni prirozenou cestou,proc tolika zen ma problem.....

annie — 24. 8. 2013 12:03

er - to byla hrůza, nevím, proč děti nenabídla k adopci...
Myslím, že ženy v rámci plánovaného rodičovství rodí první dítě až po třicítce, že to má taky vliv. A celková životospráva, stresy...

Eva. — 24. 8. 2013 12:12

Frigo napsal(a):

Evo, samozřejmě,, ale je to "narušování zájmu přírody".  
Mě osobně přijde lepší pomoci jednomu páru, který touží po dítěti (a většinou po tom touží většinou víc žena) a normální cestou to nejde a narodí se zdravé dítě, ale na hlavu postavené mi přijde postavené a hrůzné udržovat při životě normálně počaté, ale velmi postižené dítě, které nebude nikdy schopné samostatného života.  To je proti přírodě.
Je to ale jen můj pohled, asi sobecký pohled. 
Přemýšlím nad tím "příroda nechtěla" ..  mám úplně nej kámošku.. první dítě počala z grázlem, kriminálníkem a ve velmi mladém věku  a později si našla normálního pracovitého a slušného muže a nešlo to a nešlo to.
Když by příroda určovala, tak by to mělo být obráceně, ne ?  První dítě je naprosto identický se svým otcem, tedy nepoužitelný člověk. Umělinky jsou skvělí studenti, sportovci, bezproblémové děti.  Tak kde je to úžasné a správné rozhodování přírody ?

Co my víme o "zájmu přírody"?
Nikde jsem také nepsala o úžasném a správném rozhodování přírody. Bůh má záměry, které člověku zůstávají skryté.

Eva. — 24. 8. 2013 12:14

eremuruss napsal(a):

A co ta co zavrazdila a ukryla ve sklepe sve tri deti?To take chtela priroda,aby se narodili a hned zemreli?
Spise premyslim proc tolika zen neotehotni prirozenou cestou,proc tolika zen ma problem.....

Problém mají i muži, nejenom ženy.
Je to způsobeno naším stylem života.

Frigo — 24. 8. 2013 12:17

Bůh má záměry   no když myslíš..  :tesi:

PPavlaa — 24. 8. 2013 12:39

annie napsal(a):

er - to byla hrůza, nevím, proč děti nenabídla k adopci...
Myslím, že ženy v rámci plánovaného rodičovství rodí první dítě až po třicítce, že to má taky vliv. A celková životospráva, stresy...

tak oni pánové na tom taky nejsou bůh ví jak. i jim počet a kvalita spermií klesá.

elena007 — 24. 8. 2013 14:01

PPavlaa napsal(a):

annie napsal(a):

er - to byla hrůza, nevím, proč děti nenabídla k adopci...
Myslím, že ženy v rámci plánovaného rodičovství rodí první dítě až po třicítce, že to má taky vliv. A celková životospráva, stresy...

tak oni pánové na tom taky nejsou bůh ví jak. i jim počet a kvalita spermií klesá.

V radiu (ne Jerevan :) ) rikali, ze se na neplodnosti podileji uz vice nez 50%, coz pred nejakou desitkou let nebylo.


Ad ta zminena kolegyne, nevim, jestli hraly divadlo, protoze litovaly a slzely i za jejimi zady, pricemz nemely problem ji zdrbnou za jine veci. Spis si myslim, ze zenske, kdyz dojde na plozeni, trosku ztraceji soudnost. :)

elena007 — 24. 8. 2013 14:08

Kdyz se vezme clovecenstvi jako zivocisni druh, je skoro vsechno co dela, proti prirode, umele oplodneni a antikoncepce taky. Priroda necha prezit a plodit zdrave a schopne a lide se ji do toho michaji.

Frigo — 24. 8. 2013 14:19

elena007 napsal(a):

Kdyz se vezme clovecenstvi jako zivocisni druh, je skoro vsechno co dela, proti prirode, umele oplodneni a antikoncepce taky. Priroda necha prezit a plodit zdrave a schopne a lide se ji do toho michaji.

nejen do plození :vissla:

anais.de — 24. 8. 2013 14:26

Na tomto tematu me tez udivuje, ze spouste lidi, kteri jsou celkem radikalne proti potratum umele oplodneni nevadi, i kdyz tu jako vedlejsi produkt vznikaji nadpocetna embrya, ktera se pak likviduji. Nevidim v tom prilis velky rozdil (ja tedy radikalne neodmitam ani jedno ani druhe, i kdyz osobne bych se radeji obojimu vyhla).

rentle — 24. 8. 2013 15:42

Anais, myslím, že o tom, že se při IVF likviduje spousta embryí většina lidí vůbec neví. To mi na mojí práci asi vadilo nejvíc. Proto jsem v IVF laboratoři dlouho nevydržela.

lupina montana — 24. 8. 2013 15:53

elena007 napsal(a):

Kdyz se vezme clovecenstvi jako zivocisni druh, je skoro vsechno co dela, proti prirode, umele oplodneni a antikoncepce taky. Priroda necha prezit a plodit zdrave a schopne a lide se ji do toho michaji.

Já bych to tak nebrala.....to už bychom musely odsoudit i spolčování do tlup a smeček, protože to dovoluje přežít těm, kteří by osamoceni nepřežili...........kde by se vedla čára, co je a co není "proti přírodě"? Když my sami jsme příroda.....
Mně na tom umělém oplodnění děsí, co tu říkají holky - o té likvidaci embryí. Protože je to takové....technické, bez emocí, koncentrák.....když jde žena na potrat, tak jí zmítají city......nevím. Mně to přijde lidštější, životnější...přirozenější :) I zvířata opouštějí a potrácejí, vyhazují z hnízd, nejen lidi. Ale ta průmyslovost, ta mi přijde proti životu, ta jo.

elena007 — 24. 8. 2013 16:17

lupina montana napsal(a):

elena007 napsal(a):

Kdyz se vezme clovecenstvi jako zivocisni druh, je skoro vsechno co dela, proti prirode, umele oplodneni a antikoncepce taky. Priroda necha prezit a plodit zdrave a schopne a lide se ji do toho michaji.

Já bych to tak nebrala.....to už bychom musely odsoudit i spolčování do tlup a smeček, protože to dovoluje přežít těm, kteří by osamoceni nepřežili...........kde by se vedla čára, co je a co není "proti přírodě"? Když my sami jsme příroda.....
Mně na tom umělém oplodnění děsí, co tu říkají holky - o té likvidaci embryí. Protože je to takové....technické, bez emocí, koncentrák.....když jde žena na potrat, tak jí zmítají city......nevím. Mně to přijde lidštější, životnější...přirozenější :) I zvířata opouštějí a potrácejí, vyhazují z hnízd, nejen lidi. Ale ta průmyslovost, ta mi přijde proti životu, ta jo.

Clovek se do toho micha prirode uz od pocatku sve existence. :) Daleko vic nez zvirata.

Mozna, kdyz v nejake zoo vypiplaji mlade, ktere matka odvrha, vypiplaji dalsi neschopnou matku, ktera bez asistence nebude schopna odchovat mlade nebo jeji dcera, vnucka, kdo vi. :)

Uz jsem to kdysi rikala, ze zbytkova zmrazena embrya byla taky jednim z pro mne vaznych duvodu, proc bych do toho nesla. Proto me zarazi, jak se nektere zeny na jednu stranu dojimaji nad tim, jak ma konecne nekdo diky IVF to vytouzene krasne miminko a na druhou stranu jsou uplne srozumeny s tim, ze zbyvajici, taky potencialne krasna miminka se zlikviduji, protoze jsou prebytecna nebo by je v lepsim pripade dopraly nejake jine zene. Kdo by dnes choval pet decek, vsak by nemel na krouzky pro vsechny. :D :dumbom:

Blancha — 25. 8. 2013 15:24

Tyhle ženský nikdy nepochopí vaše rozhodnutí a navíc na vás koukaji jako na blázna. Znám jednu takovou a věřte, že se s ní nedá ani normálně mluvit.

http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-ro … znem-cisle

Blancha — 25. 8. 2013 15:32

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Judyna — 25. 8. 2013 15:34

Blancha napsal(a):

Tyhle ženský nikdy nepochopí vaše rozhodnutí a navíc na vás koukaji jako na blázna. Znám jednu takovou a věřte, že se s ní nedá ani normálně mluvit.

http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-ro … znem-cisle

Jo, ty jsou dobrý :D
Co máš z nich.

modrovous — 25. 8. 2013 16:15

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

To je veselé. Jedním dechem hledáš pochopení pro své pocity "nechci děti" a zároveň tu s takovýmhle despektem mluvíš o těch, které mají opačnou touhu - "nikdy nepochopím ty, kdo kvůli dětem dokážou podstoupit cokoliv".
Otázka je, jestli o tvoje pochopení někdo stojí.
Ovšem věta "ležet někde roztažená", to je perla, tu někam tesat. Ty nechodíš na pravidelné prohlídky na gyndu?
Nebo tě vyšetřují s nohama u sebe? :co:

Modroočka — 25. 8. 2013 16:53

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Blani, promiň, ale teď teda nechápu já tebe. Ty chceš, aby tvoje okolí chápalo tebe, že nechceš děti a přitom sama druhýho pochopit neumíš a nechceš? To se nezlob, ale pak se nediv. Já chápu, že někdo děti nechce a stejně tak chápu, že někdo udělá téměř nemožný, aby dítě měl. Ty se dožaduješ něčeho, co sama popíráš. Docela mě zklamalas tímhle příspěvkem. Když chci, aby někdo chápal mě, měla bych taky umět chápat toho druhýho. Ten tvůj příspěvek zní dost sobecky.

Blancha — 25. 8. 2013 16:59

Modroočko, já snad ani nechci, aby mě někdo chápal, já chci aby mi dali pokoj s otázkama typu proč nemám děti a především jsem chtěla vědět jak se proti těmhle zvědavcům bránit.

annie — 25. 8. 2013 17:34

Já si myslím, že je to volba švagrové - pokusit se o otěhotnění stůj co stůj a jakkoliv. Možná, že kdybys byla v její kůži - děti chtěla a nemohla přirozeně mít - pochopila bys ji.Možná taky ne...
Taky nechápu, že chceš, aby ti druzí dali pokoj s otázkami typu "proč nechceš děti", ale na druhou stranu dost shazuješ někoho, kdo se rozhodnul jinak.
Švagrová leží někde roztažená, je to pro tebe potupné - taky názor, ale pro někoho jsi možná se svým postojem kariéristka, ženská, co se neumí obětovat, co vidí jen sebe, sobec / to netvrdím, jen jsem si párkrát vyslechla podobné tituly o sobě, když se nám nedařilo otěhotnět a někteří se domnívali, že děti nechceme. Já jsem je v ničem neutvrzovala ani nevyvracela - bylo jim po tom prd.../Prostě pro někoho je potupný tvůj postoj.
Přitom by stačilo tak málo - starat se o své.:)

lupina montana — 25. 8. 2013 17:42

Blancha napsal(a):

Tyhle ženský nikdy nepochopí vaše rozhodnutí a navíc na vás koukaji jako na blázna. Znám jednu takovou a věřte, že se s ní nedá ani normálně mluvit.

http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-ro … znem-cisle

A proč se s ní snažíš mluvit? :co: Tvoje normy očividně nejsou její normy a naopak...........
A jen tak na okraj - hned dalším příspěvkem se řadíš mezi "tyhle ženský, který nikdy nepochopí rozhodnutí" - v tomto případě tvé švagrové. Koukni - ty o matkách a mateřské touze mluvíš poměrně s despektem, nemůžeš se tedy divit, že sklízíš, cos zasela...... :rolleyes:
Kdybys nebyla v útoku, nespíš by nebyl nikdo v obraně, případně v protiútoku. Takže buď tě tyhle boje baví - a pak nevím, proč bys potřebovala vědět "jak na ně".....leda, aby se ti snadněji vítězilo :)
Nebo tě nebaví, pak ale neútoč......

lupina montana — 25. 8. 2013 17:44

A hele - koukám, že jsem trochu zdublovala Annii.........:)

PPavlaa — 25. 8. 2013 18:23

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

ty seš neuvěřitelný trdlo.

Mendy — 25. 8. 2013 18:28

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Ty nejsi trdlo jak napsala Pavla. ty si přímo blbka. A je dobře že lidi jako ty děti nemaji protože to je pak katastrofa.

Mandragorasa — 25. 8. 2013 18:47

Mendy napsal(a):

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Ty nejsi trdlo jak napsala Pavla. ty si přímo blbka. A je dobře že lidi jako ty děti nemaji protože to je pak katastrofa.

Každý chce mít děti, je to dáno přírodou. Jen se někdo může dostat do stavu, kdy vnímá, že na to nemá, nebo si je nemůže dovolit. Děti jsou požehnáním a dál v nich žijeme.......:):hjarta:

Mendy — 25. 8. 2013 19:38

Mandragorasa napsal(a):

Mendy napsal(a):

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Ty nejsi trdlo jak napsala Pavla. ty si přímo blbka. A je dobře že lidi jako ty děti nemaji protože to je pak katastrofa.

Každý chce mít děti, je to dáno přírodou. Jen se někdo může dostat do stavu, kdy vnímá, že na to nemá, nebo si je nemůže dovolit. Děti jsou požehnáním a dál v nich žijeme.......:):hjarta:

Blbost..

eremuruss — 25. 8. 2013 19:41

Mendy napsal(a):

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Ty nejsi trdlo jak napsala Pavla. ty si přímo blbka. A je dobře že lidi jako ty děti nemaji protože to je pak katastrofa.

souhlasim

Mandragorasa — 25. 8. 2013 19:54

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Omlouvám se, nečetla jsem všechny příspěvky....
Toto je proti přírodě. Vše je tak, jak má být a vše má svůj důvod. Nic se nemá lámat přes kolena...atd.
Nikdo zde není, kdo toto daným dvojicím vysvětlí. Naopak se konají násilí proti nenarození.....:kapitulation:

lea64 — 25. 8. 2013 20:07

Pochopím, že někdo nechce děti. Na druhé straně taky pochopím, že ženy dělají všechno možné, aby otěhotněly. Myslím, že kdybych měla s otěhotněním problémy, tak to udělám zrovna tak.
Co ale nemám ráda, jsou takové osvícené kecy, viz příspěvky Mandragorasy.

PPavlaa — 25. 8. 2013 20:14

lea64 napsal(a):

Pochopím, že někdo nechce děti. Na druhé straně taky pochopím, že ženy dělají všechno možné, aby otěhotněly. Myslím, že kdybych měla s otěhotněním problémy, tak to udělám zrovna tak.
Co ale nemám ráda, jsou takové osvícené kecy, viz příspěvky Mandragorasy.

:lol:

Blancha — 25. 8. 2013 20:56

eremuruss napsal(a):

Mendy napsal(a):

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Ty nejsi trdlo jak napsala Pavla. ty si přímo blbka. A je dobře že lidi jako ty děti nemaji protože to je pak katastrofa.

souhlasim

Jste velmi milé. Mějte se tu pěkně. Dík..

helena — 26. 8. 2013 7:36

Možná je jiné léčení, než samoléčení těla proti přírodě.
Možná... ale s dětmi, předpokládám, jsi k lékařům chodila - nezdá semi, že by sis řekla "Bůh má záměry, které člověku zůstávají skryté." a nechala to na Něm nebo na Přírodě...

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv.
To, že říkáš "vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí" ještě neznamená, že u jinejech ženskejch to je přesně naopak...
Podle tebe "Tyhle ženský nikdy nepochopí vaše rozhodnutí a navíc na vás koukaji jako na blázna." - ale vždyť ty jsi přesně to samý, jen v bleděmodrým...
Jakej je rozdíl mezi tou, co dítě tvrdohlavě chce a tou, která ho stejně zaťatě nechce?

zelvicka177 — 26. 8. 2013 8:10

Celé je to takové divné. Asi uvažuju moc logicky.

Zakladatelka něco urputně nechce. Ale ona to ani nemá. Tak v čem je tedy ten problém?

Když něco nechci a taky to nemám, tak jsem spokojená, je to v pořádku...

Pak ale proč mě maj dráždit nějaké pipiny, co šišlají na svoje děti, když já jsem hvězda, která něco takového nemá zapotřebí?

Jsem docela ráda, že nemám žádnou švagrovou, bezdětnou k tomu :-)

helena — 26. 8. 2013 8:17

Zakladatelka něco urputně nechce. Ale ona to ani nemá. Tak v čem je tedy ten problém?
V tom, že nedokáže čelit otázkám okolí proč že nemá a kdy mít bude, pokud vůbec...
Ale proč to nedokáže, to ví jen ona sama - my se můžeme jen dohadovat... i když indicie jsou.

Modroočka — 26. 8. 2013 8:34

Taky jsou lidi, kteří něco nemají,mít nemůžou a moc by to chtěli. Ale okolí se urputně snaží přesvědčit,že to nechtějí. Koho přesvědčují,sami sebe? Okolí jim to přesvědčování asi moc nežere a možná proto tak doráží. A
Když něco mít nemůžou,vadí jim s tím přijít do styku nebo se o tom bavit. Že by i závist?
Měla jsem před víc než dvaceti lety kolegyni, ta děti mít nemohla,taky všem tvrdila, že je nechce.Nadávala, že sestra děti má a její máti že se z vnoučat může podělat. Záviděla sestře, že na vánoce dostanou oni peníze a   pro děcka taky peníze.Ona s manželem, že by měli dostat víc o to, co dostávají sestřiny děti. Kdykoliv,když mohla, záměrně někde do nějakýho děcka nebo do maminky s kočárkem žduchla,že jí nemají co překážet. Ona to děcko strašně chtěla, ale nemohlajemít,tak byla jednoduše zlá a všem tvrdila,že žádný děcka nechce.
Takže kdoví, jak jsou věci ve skutečnosti.
Taky můžu tvrdit,že to a to nechci, protože na to nemám.Klidně řeknu, že bych si to koupila,ale že na to prostě nemám. Třeba se mi líbí Mercedes R6, ale stojí dva roky starej milion dvě stě tisíc.Takže bych ho chtěla, ale nemám na něj :lol:

zelvicka177 — 26. 8. 2013 8:36

Aha.

Ale stejně. Když na takovou otázku odpoví něco jako: "já žádné děti nechci", tak by to tazateli mělo stačit nebo ne?

Navíc pochybuji, že by se denně setkávala s takovými dotazy. Jak často se stane, že se někdo takto zeptá..

Možná to trápí její rodiče, kteří by rádi vnoučátka..

Modroočka — 26. 8. 2013 8:58

Když se někoho zeptám, kdy plánuje dítě a on mi řekne, že neplánuje, protože děti prostě nechce, tak je to jednoznačná odpověď. Když půjde o moje děcko a tím pádem o moje potencionální vnoučata, tak se zeptám na důvod. Ale nechci je prostě nechci.

helena — 26. 8. 2013 9:05

Ale nechci je prostě nechci.
Jenže máš takový lidi, který vědí líp než ty, "co všechno pro ženu znamená dítě, jak je bez nich život smutnej a že je normální je mít"...
Prostě mají "svůj názor" (samozřejmě "jedinej správnej" http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif) a nejsou ochotni či schopni připustit názor jinej... bohužel.
A neplatí to samozřejmě jen pro ne/mít dítě - všechno, co je odlišný od jejich pohledu, je přinejmenším divný, ne-li podezřelý nebo nenormální...

Selima — 26. 8. 2013 9:16

Mandragorasa napsal(a):

Mendy napsal(a):

Blancha napsal(a):

Nechápu a asi nikdy nepochopím, jak některé dokážou kvůli tomu, aby měly mimino udělat cokoliv. Moje švagrová šla 3x na umělé oplodnění, pro mě naprosto nepochopitelná věc. Pořád ležet někde roztažená. Jako pokusný králík. Přijde mi to strašně ponižující. Ani jednou se to u ní nepovedlo, navíc jí vypadaly 3/4 vlasů a byla psychicky na dně z pojídání hormonů. Pokaždé když stejně nakonec potratila, skončila v rukou psychiatrů a manžela deptala šílenýma hysterickýma scénama :(

Ty nejsi trdlo jak napsala Pavla. ty si přímo blbka. A je dobře že lidi jako ty děti nemaji protože to je pak katastrofa.

Každý chce mít děti, je to dáno přírodou. Jen se někdo může dostat do stavu, kdy vnímá, že na to nemá, nebo si je nemůže dovolit. Děti jsou požehnáním a dál v nich žijeme.......:):hjarta:

Blbosť, mnohí ľudia deti naozaj mať nechcú - trebárs pre nešťastné detstvo, pocit, že majú zlé gény (nie vždy neoprávnený), že je to príliš náročné alebo proste túžia sami byť deťmi čo najdlhšie. Zatúžiť po rozmnožovaní vo chvíli vrcholnej sexuálnej slasti s partnerom a naozaj vedome aj citovo túžiť po deťoch sú podľa mňa dve odlišné veci.

Deneb — 26. 8. 2013 9:17

helena napsal(a):

Ale nechci je prostě nechci.
Jenže máš takový lidi, který vědí líp než ty, "co všechno pro ženu znamená dítě, jak je bez nich život smutnej a že je normální je mít"...
Prostě mají "svůj názor" (samozřejmě "jedinej správnej" http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif) a nejsou ochotni či schopni připustit názor jinej... bohužel.
A neplatí to samozřejmě jen pro ne/mít dítě - všechno, co je odlišný od jejich pohledu, je přinejmenším divný, ne-li podezřelý nebo nenormální...

Jo, přesně tak...a bohužel takoví lidé bývají většinou v rodině...maminky, babičky, tety....

Selima — 26. 8. 2013 9:19

zelvicka177 napsal(a):

Aha.

Ale stejně. Když na takovou otázku odpoví něco jako: "já žádné děti nechci", tak by to tazateli mělo stačit nebo ne?

Navíc pochybuji, že by se denně setkávala s takovými dotazy. Jak často se stane, že se někdo takto zeptá..

Možná to trápí její rodiče, kteří by rádi vnoučátka..

Mňa sa to kedysi pýtali rodičia aspoň raz týždenne, známi tak raz za dva týždne... Vďakabohu už som vo veku, keď im to nepripadá vhodné. :D

helena — 26. 8. 2013 9:36

a bohužel takoví lidé bývají většinou v rodině...maminky, babičky, tety
Tam je to pro mě pochopitelnější... pro všechny je "kukaččí mládě" v "domácím hejnu" přece jen hůř pochopitelný, když přece všechny snášely, snášejí a snášet budou... (což není míněno pejorativně)

zelvicka177 — 26. 8. 2013 9:49

Selima napsal(a):

zelvicka177 napsal(a):

Aha.

Ale stejně. Když na takovou otázku odpoví něco jako: "já žádné děti nechci", tak by to tazateli mělo stačit nebo ne?

Navíc pochybuji, že by se denně setkávala s takovými dotazy. Jak často se stane, že se někdo takto zeptá..

Možná to trápí její rodiče, kteří by rádi vnoučátka..

Mňa sa to kedysi pýtali rodičia aspoň raz týždenne, známi tak raz za dva týždne... Vďakabohu už som vo veku, keď im to nepripadá vhodné. :D

:-)))))

Ale to mi řekni, k čemu tahle informace třeba těm známým je? :-)))

helena — 26. 8. 2013 9:57

Ale to mi řekni, k čemu tahle informace třeba těm známým je?
Aby věděli, přece... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Aby si (například) mohli potvrdit, jak jsou "normální", když mají děti... případně jak jsou "blbí", protože si nemůžou "užívat" jako bezdětní...

zelvicka177 — 26. 8. 2013 10:05

Takže vlastně obě varianty mít/nemít děti jsou "správně".

Jde jen o to, jak si to kdo sám u sebe srovná.

helena — 26. 8. 2013 10:07

Jde jen o to, jak si to kdo sám u sebe srovná.
A jak je schopnej zvládat to "hejno" - máš jedince, kteří nakonec podlehnou "hlasu pavlače"...

Eva. — 26. 8. 2013 10:12

Jestlipak ty, co tady kritizují, že se někdo zeptá, se NIKDY nezeptaly/nezeptají. Ani svých dětí, kdyby taková situace nastala. Jestlipak mají a budou mít navždy zameteno před svým vlastním prahem...

helena — 26. 8. 2013 10:20

Je rozdíl (nejen gramatický http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png) mezi "zeptat se" a "ptát se", případně "vyptávat se".

Modroočka — 26. 8. 2013 10:20

Eva. napsal(a):

Jestlipak ty, co tady kritizují, že se někdo zeptá, se NIKDY nezeptaly/nezeptají. Ani svých dětí, kdyby taková situace nastala. Jestlipak mají a budou mít navždy zameteno před svým vlastním prahem...

Je rozdíl zeptat se a nebo bombardovat stejným dotazem pořád do kolečka jako kolovrátek.

zelvicka177 — 26. 8. 2013 10:20

helena napsal(a):

Jde jen o to, jak si to kdo sám u sebe srovná.
A jak je schopnej zvládat to "hejno" - máš jedince, kteří nakonec podlehnou "hlasu pavlače"...

Já si stejně myslím, že normálnímu jedinci typu kolegyně, kamarádka apod. stačí jednou říct "nechci" a ten už se pak nevyptává, nevnucuje, nepřesvědčuje...
Ale bůhví jak to je, třeba já mám ty hranice normality nějak posunuté :-))

helena — 26. 8. 2013 10:24

stačí jednou říct "nechci" a ten už se pak nevyptává, nevnucuje, nepřesvědčuje...
Mělo by stačit... jenže on má holt každej ty "hranice normality" někde jinde - a prů*er je, když trvá na tom, že jen ty jeho jsou správný.

zelvicka177 — 26. 8. 2013 10:36

helena napsal(a):

stačí jednou říct "nechci" a ten už se pak nevyptává, nevnucuje, nepřesvědčuje...
Mělo by stačit... jenže on má holt každej ty "hranice normality" někde jinde - a prů*er je, když trvá na tom, že jen ty jeho jsou správný.

Když to vezmu podle reklamy, kde učinkují takové ty šťastné rodiny...
Tak to je maminka, tatínek, syn a dcerka.
Nejčastější model, i na plakátech.
Možná nějaká šablona?

Taková nerozhodná bezdětná, když podlehne hlasu té pavlače, jak říkáš, tak porodí chlapečka.

Za nějaký čas hlas pavlače opět promluví - kdy bude druhé, tedy druhá, abyste měli páreček?

Když má dotyčná štěstí, tak má ten páreček a relativní klid...?

Když se náhodou páreček nezadaří, tak možná se opět ozve pavlač: neuvažujete ještě o chlapečkovi/holčičce?

Nedejbože když žena opět hlas pavlače poslechne a nakonec má tři děti stejného pohlaví - vy jste se zbláznili, tři děti v dnešní době...? Chudák chlap, doma čtyři ženský... nebo chudák ženská, doma čtyři chlapi...:-))

Tak není lepší mít svou hlavu..? :-)))

helena — 26. 8. 2013 11:08

Tak není lepší mít svou hlavu..?
To byla řečnická otázka, viď? http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Ale jak říkám - není každej z omyvatelnýho plastu...

zelvicka177 — 26. 8. 2013 11:23

Anebo mít takzvaně "splněno" a klid :-)))

Tak ale ono se stejně časem zas něco "zajímavého" pro ty druhé najde... :)

Každý jsme něčím trošku exot ne? :-)

annie — 26. 8. 2013 11:39

Někteří lidi jsou se svými dotazy urputní a notně otravní.¨
Švagrové je 38, děti mít nemůžou. Zkoušeli i umělé oplodnění, ale nevyšlo a další pokusy nechtějí.
Dost ji to trápí, že nemá děti, hodně to obrečela, ale některí lidi jsou fakt...:usch:
Říkala, že se těší, až se jí přehoupne těch 40, že pak snad dají pokoj.
Některé třeba zajímá i to, proč spravuje barák, pro koho to dělá? Proč má kočku, kdyby si raději pořídila dítě...
No, někteří jsou fakt na ránu...

eremuruss — 26. 8. 2013 12:50

Modroočka napsal(a):

Když se někoho zeptám, kdy plánuje dítě a on mi řekne, že neplánuje, protože děti prostě nechce, tak je to jednoznačná odpověď. Když půjde o moje děcko a tím pádem o moje potencionální vnoučata, tak se zeptám na důvod. Ale nechci je prostě nechci.

Na takove veci se nikdy nikoho ciziho neptam jako kdy budete mit dite,mas nejakyho chlapa.....to je vec tech lidi a nekdy vyptavani muze vice ublizit.Mam s tim zkusenost.

eremuruss — 26. 8. 2013 12:55

Eva. napsal(a):

Jestlipak ty, co tady kritizují, že se někdo zeptá, se NIKDY nezeptaly/nezeptají. Ani svých dětí, kdyby taková situace nastala. Jestlipak mají a budou mít navždy zameteno před svým vlastním prahem...

Ja se opravdu neptam.Vyjimka jsou me deti.Take se neptam pani ktera ma tehotenske brisko kdy to ceka,protoze se stalo,ze ta pani tehotna vubec neni a je jen tlusta.Treba se to stalo me i me dceri.Jsme proste brichaty.:D
A u par lidi co k nam chodi nakupovat jsem si treba myslela,ze jsou tehotny a proste nebyli jen meli momentalne nafoukle bricho. :lol:

eremuruss — 26. 8. 2013 12:57

annie napsal(a):

Někteří lidi jsou se svými dotazy urputní a notně otravní.¨
Švagrové je 38, děti mít nemůžou. Zkoušeli i umělé oplodnění, ale nevyšlo a další pokusy nechtějí.
Dost ji to trápí, že nemá děti, hodně to obrečela, ale některí lidi jsou fakt...:usch:
Říkala, že se těší, až se jí přehoupne těch 40, že pak snad dají pokoj.
Některé třeba zajímá i to, proč spravuje barák, pro koho to dělá? Proč má kočku, kdyby si raději pořídila dítě...
No, někteří jsou fakt na ránu...

Moje kamaradka to vyresila adopci.

helena — 26. 8. 2013 13:01

Moje kamaradka to vyresila adopci.
Ale taky to není řešení pro každýho....

eremuruss — 26. 8. 2013 13:05

helena napsal(a):

Moje kamaradka to vyresila adopci.
Ale taky to není řešení pro každýho....

proc ne?

helena — 26. 8. 2013 13:07

proc ne?
Protože pro někoho je představa "cizího dítěte" nepředstavitelná.

Selima — 26. 8. 2013 13:32

helena napsal(a):

a bohužel takoví lidé bývají většinou v rodině...maminky, babičky, tety
Tam je to pro mě pochopitelnější... pro všechny je "kukaččí mládě" v "domácím hejnu" přece jen hůř pochopitelný, když přece všechny snášely, snášejí a snášet budou... (což není míněno pejorativně)

Ale horšie sa to ignoruje - a všetky tie kvočky sa potom čudujú, keď tá vydedená zrazu odmieta rodinné slety, obrady a iné veselé príležitosti klásť nejapné otázky. Nejapní kolegovia alebo známi sa odbíjajú ľahšie... aspoň mne.

annie — 26. 8. 2013 13:32

Ano, není pro ni představa cizího dítěte možná.
Když jsem přečetla Rok kohouta, což sice vnímám jako extrém, tak jsem měla dlouho o čem přemýšlet...
Geny jsou geny.
Známí ale třeba mají adoptované dvě děti - chlapečka mají od peřinky, zřekla se ho hodně mladá maminka, je to chytrý kluk, jakoby byl biologicky jejich - myslím podobu.
Holčičku si vzali v předškolním věku, maminka podprůměrně inteligentní, nezvládala péči, holčičku ji odebrali.
A s ní mají hodně práce a problémů. V podstatě je to hodná holčička, jen díky tomu, co zažila je dosti těžkopádná, obzvlášť co se týká navazování vztahů s vrstevníky a podobně...
Švagrové do toho nekecám, pořád lepší, když si zavčas uvědomí, že takto ne, než potom trápit sebe a nakonec i to dítě...

Selima — 26. 8. 2013 13:33

zelvicka177 napsal(a):

Selima napsal(a):

zelvicka177 napsal(a):

Aha.

Ale stejně. Když na takovou otázku odpoví něco jako: "já žádné děti nechci", tak by to tazateli mělo stačit nebo ne?

Navíc pochybuji, že by se denně setkávala s takovými dotazy. Jak často se stane, že se někdo takto zeptá..

Možná to trápí její rodiče, kteří by rádi vnoučátka..

Mňa sa to kedysi pýtali rodičia aspoň raz týždenne, známi tak raz za dva týždne... Vďakabohu už som vo veku, keď im to nepripadá vhodné. :D

:-)))))

Ale to mi řekni, k čemu tahle informace třeba těm známým je? :-)))

To sa ma nepýtaj - neboli to ani potenciálni otcovia, ani príbuzní, ani inak zaangažovaní...

Selima — 26. 8. 2013 13:35

Eva. napsal(a):

Jestlipak ty, co tady kritizují, že se někdo zeptá, se NIKDY nezeptaly/nezeptají. Ani svých dětí, kdyby taková situace nastala. Jestlipak mají a budou mít navždy zameteno před svým vlastním prahem...

Ja áno. Nepýtala som sa nikdy - a nepýtam sa ani teraz, hoci ma zaujíma nie či bude mať, ale či nevlasntá dcéra deti mať nechce alebo nemôže - ale ona to väčišnou, keď netlačím, nadhodí sama a porozprávame sa lepšie, ako keby som ju grilovala na úvod každého stretnutia.

Selima — 26. 8. 2013 13:37

annie napsal(a):

Někteří lidi jsou se svými dotazy urputní a notně otravní.¨
Švagrové je 38, děti mít nemůžou. Zkoušeli i umělé oplodnění, ale nevyšlo a další pokusy nechtějí.
Dost ji to trápí, že nemá děti, hodně to obrečela, ale některí lidi jsou fakt...:usch:
Říkala, že se těší, až se jí přehoupne těch 40, že pak snad dají pokoj.
Některé třeba zajímá i to, proč spravuje barák, pro koho to dělá? Proč má kočku, kdyby si raději pořídila dítě...
No, někteří jsou fakt na ránu...

Možno dúfajú, že im povie pravdu a oni ju budú môcť poľutovať, cítiť sa NIEČO VIAC  a ešte s dobrým pocitom, že poľutovali... :rolleyes:

Selima — 26. 8. 2013 13:39

eremuruss napsal(a):

helena napsal(a):

Moje kamaradka to vyresila adopci.
Ale taky to není řešení pro každýho....

proc ne?

Napríklad u nás je viac záujemcov - ale len o zdravé, geneticky vhodné biele deti - ako právne voľných detí a každému dieťa ani nedajú... ;) Skúmajú aj motiváciu potenciálnych rodičov a ani tam to vždy neprejde hladko...

helena — 26. 8. 2013 13:41

Nepýtala som sa nikdy - a nepýtam sa ani teraz
Jediná otázka, která ode mne směrem k dětem padla, byla "A nechcete mi něco říct?", když přišly s tím, že budeme chystat veselku. Od všech jsem uslyšela odpověď "Dočkáš se" - a bylo vymalováno http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Deneb — 26. 8. 2013 13:43

helena napsal(a):

proc ne?
Protože pro někoho je představa "cizího dítěte" nepředstavitelná.

Třeba můj muž by dítě nikdy neadoptoval....po docela vážné diskusi jeho argumenty beru - prostě by k němu nedokázal navázat vztah jako k vlastnímu. Raději by byl bez dětí...

helena — 26. 8. 2013 14:00

Raději by byl bez dětí
Což je postoj, kterej se projeví i při předadopčních testech... takže i kdybys ho tam (čistě akademicky, prosím) "dokopala", těžko by vás doporučili.

l3nka3s — 26. 8. 2013 14:02

Zajímavá diskuse. Osobně dítě neplánuji. Chci mu nejdřív zabezpečit prostřední, mít dobrou práci apod. Naproti tomu znám hodně lidí, i mladších jak já, kteří uvažují přesně opačně a v nízkém věku si mimčo pořídí.

Deneb — 26. 8. 2013 14:09

helena napsal(a):

Raději by byl bez dětí
Což je postoj, kterej se projeví i při předadopčních testech... takže i kdybys ho tam (čistě akademicky, prosím) "dokopala", těžko by vás doporučili.

Bavili jsme se v čistě teoretické rovině, ale doufám, že to nebudu muset řešit - sama nevím jeslti by to pro mě osobně bylo řešení...ale co přinese budoucnost? snad ne tohle...

Deneb — 26. 8. 2013 14:11

l3nka3s napsal(a):

Zajímavá diskuse. Osobně dítě neplánuji. Chci mu nejdřív zabezpečit prostřední, mít dobrou práci apod. Naproti tomu znám hodně lidí, i mladších jak já, kteří uvažují přesně opačně a v nízkém věku si mimčo pořídí.

Mám to stejně, akorát už jsem ve věku kdy bych se měla co nejdříve rozhoupat...přeci jen už mi zvoní mateřská hrana

helena — 26. 8. 2013 14:11

snad ne tohle
Bojíš se? Nebo ti to přijde "divný"?

Lunaria — 26. 8. 2013 17:46

Docela zajímavá diskuze tady :-) Možná už jsem to tu někdy psala, že taky s tímhle tématem trochu bojuju, s tím rozdílem, že nejsem ještě rozhodnutá úplně stoprocentně - nevím, zda větší roli hraje to, že mám staršího partnera, který už děti nechce, nebo zda bych děti nechtěla i kdybych měla partnera, který děti chce. V každém případě, ty otázky jsou fakt dost hrozné a moc to nechápu, proč se vlastně lidi ptají, jak je to vůbec napadne ptát se na něco tak choulostivého...přece když někdo děti nemá, tak asi k tomu má nějaký důvod a ne že by čekal, až mu to někdo připomene otázkou.
Docela mě pobavilo přečíst si tu některé názory které jak kdyby byly moje :-) Třeba, jak tu někdo psal, že si dokáže představit být "otcem", ale ne matkou...to mám stejně, kdybych mohla být otcem, tak do toho asi jdu, ale být matkou mi přijde nesrovnatelně těžší.
Na stranu druhou mě překvapilo, že jsou ženy, které si ani po narození dítěte nejsou jisté, zda udělaly dobře...Teda možná už jsem to tu taky někdy četla, ale je dobré si to občas připomenout, když "vyptávající se okolí" velmi rádo tvrdí, že mateřské pudy se probudí u každé a že "já jsem taky dítě nechtěla, dokud jsem ho neměla a jak jsem pak byla ráda!".
Ještě by mě zajímalo, zda je tu nějaká, které psychicky nebylo příjemné být těhotná? Někdy, když vidím těhotnou ženu, zkouším si představit jaké by to bylo a příjemné mi to teda vůbec nepřipadá...jakože najednou začne člověku "něco" růst v břiše, vidí z něj jen nějaké "univerzální obrázky" na ultrazvuku a není jiná možnost, jak by se to "něco" (pardon že to píšu takhle) dostalo ven než porodem...bych se asi celých těch devět měsíců děsila. Pak to období péče o mimino mě až tolik neděsí (není to natrvalo), jako spíše celkově "výchova", kde se dá hodně zkazit aniž by člověk chtěl nebo si toho byl vůbec vědom.

ADFka2 — 29. 8. 2013 17:12

Je mi čerstvě třicet a každou chvíli nějaká další bejvalá spolužačka nebo známá rodí a vdává se... Já se na to necítím, po dítěti ani trochu netoužím a máma mi furt spílá, že už mám na čase. Jenže já si prostě nedovedu představit, že mám být matka. Já, takový střevo rozlítaný! Když nad tím uvažuju, tak rozumově bych si to asi do hlavy natlačit dokázala, ale srdcem to nechci ani trochu. A jestli to někomu připadá divný, tak je to jeho problém. No a taky mi dělá dobře, když vidím, že nejsem sama, komu nepřijde divný bejt ve třiceti svobodná a bezdětná. Svýho času jsem z toho měla depku - už to jakoby "bylo logický" se rozmnožit... Ale pak mi došlo, že je to jen rozum. A že bez srdce do toho nejdu. Jednou to přijde samo. A když ne, tak na rozumné závěry mám ve třiceti ještě čas :-D

mikuelini — 29. 8. 2013 17:40

ADFka2 napsal(a):

Je mi čerstvě třicet a každou chvíli nějaká další bejvalá spolužačka nebo známá rodí a vdává se... Já se na to necítím, po dítěti ani trochu netoužím a máma mi furt spílá, že už mám na čase. Jenže já si prostě nedovedu představit, že mám být matka. Já, takový střevo rozlítaný! Když nad tím uvažuju, tak rozumově bych si to asi do hlavy natlačit dokázala, ale srdcem to nechci ani trochu. A jestli to někomu připadá divný, tak je to jeho problém. No a taky mi dělá dobře, když vidím, že nejsem sama, komu nepřijde divný bejt ve třiceti svobodná a bezdětná. Svýho času jsem z toho měla depku - už to jakoby "bylo logický" se rozmnožit... Ale pak mi došlo, že je to jen rozum. A že bez srdce do toho nejdu. Jednou to přijde samo. A když ne, tak na rozumné závěry mám ve třiceti ještě čas :-D

Presne tak ,zij jak  citis .Ja jsem mela prvni ve 30 ,ted mam uz i druhe ditko.A kdyz to tak vidim ,jaka je to fuska s detmi ,tak bych na to klidne jeste 5-6 let pockala .Anebo taky vubec nic .Kdybych to mela brat rozumove ,tak rozhodne nikdy

aprill — 29. 8. 2013 17:50

mikuelini napsal(a):

ADFka2 napsal(a):

Je mi čerstvě třicet a každou chvíli nějaká další bejvalá spolužačka nebo známá rodí a vdává se... Já se na to necítím, po dítěti ani trochu netoužím a máma mi furt spílá, že už mám na čase. Jenže já si prostě nedovedu představit, že mám být matka. Já, takový střevo rozlítaný! Když nad tím uvažuju, tak rozumově bych si to asi do hlavy natlačit dokázala, ale srdcem to nechci ani trochu. A jestli to někomu připadá divný, tak je to jeho problém. No a taky mi dělá dobře, když vidím, že nejsem sama, komu nepřijde divný bejt ve třiceti svobodná a bezdětná. Svýho času jsem z toho měla depku - už to jakoby "bylo logický" se rozmnožit... Ale pak mi došlo, že je to jen rozum. A že bez srdce do toho nejdu. Jednou to přijde samo. A když ne, tak na rozumné závěry mám ve třiceti ještě čas :-D

Presne tak ,zij jak  citis .Ja jsem mela prvni ve 30 ,ted mam uz i druhe ditko.A kdyz to tak vidim ,jaka je to fuska s detmi ,tak bych na to klidne jeste 5-6 let pockala .Anebo taky vubec nic .Kdybych to mela brat rozumove ,tak rozhodne nikdy

:offtopic: za 5-6 let by to fuška nebyla? co by bylo jiné, než to ,že by jsi byla starší (méně sil) ?

helena — 29. 8. 2013 17:59

co by bylo jiné, než to ,že by jsi byla starší
Třeba by byla moudřejší... zkušenější... chytřejší... až tak, že by žádný děti neměla... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

aprill — 29. 8. 2013 18:02

helena napsal(a):

co by bylo jiné, než to ,že by jsi byla starší
Třeba by byla moudřejší... zkušenější... chytřejší... až tak, že by žádný děti neměla... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

jedině :lol:

eva4444 — 29. 8. 2013 19:16

Já mám teď třetí dítko. Už to "množství" vzbuzuje údiv. Hned další otázka skoro cizích lidí, jakého pohlaví jsou děti. Když zjistí, že páreček jsem měla splněný už prvními dvěma dětmi, zeptají se, jestli bude i čtvrté. Otázkám se nelze vyhnout při jakémkoliv počtu.

Deneb — 29. 8. 2013 20:51

helena napsal(a):

snad ne tohle
Bojíš se? Nebo ti to přijde "divný"?

Asi se bojím i mi to přijde divný....nevím. Přes ten most přejdu, až k němu dojdu...

mikuelini — 29. 8. 2013 20:52

aprill napsal(a):

mikuelini napsal(a):

ADFka2 napsal(a):

Je mi čerstvě třicet a každou chvíli nějaká další bejvalá spolužačka nebo známá rodí a vdává se... Já se na to necítím, po dítěti ani trochu netoužím a máma mi furt spílá, že už mám na čase. Jenže já si prostě nedovedu představit, že mám být matka. Já, takový střevo rozlítaný! Když nad tím uvažuju, tak rozumově bych si to asi do hlavy natlačit dokázala, ale srdcem to nechci ani trochu. A jestli to někomu připadá divný, tak je to jeho problém. No a taky mi dělá dobře, když vidím, že nejsem sama, komu nepřijde divný bejt ve třiceti svobodná a bezdětná. Svýho času jsem z toho měla depku - už to jakoby "bylo logický" se rozmnožit... Ale pak mi došlo, že je to jen rozum. A že bez srdce do toho nejdu. Jednou to přijde samo. A když ne, tak na rozumné závěry mám ve třiceti ještě čas :-D

Presne tak ,zij jak  citis .Ja jsem mela prvni ve 30 ,ted mam uz i druhe ditko.A kdyz to tak vidim ,jaka je to fuska s detmi ,tak bych na to klidne jeste 5-6 let pockala .Anebo taky vubec nic .Kdybych to mela brat rozumove ,tak rozhodne nikdy

:offtopic: za 5-6 let by to fuška nebyla? co by bylo jiné, než to ,že by jsi byla starší (méně sil) ?

Ahoj pionyrko

aprill — 29. 8. 2013 20:55

mikuelini napsal(a):

aprill napsal(a):

mikuelini napsal(a):


Presne tak ,zij jak  citis .Ja jsem mela prvni ve 30 ,ted mam uz i druhe ditko.A kdyz to tak vidim ,jaka je to fuska s detmi ,tak bych na to klidne jeste 5-6 let pockala .Anebo taky vubec nic .Kdybych to mela brat rozumove ,tak rozhodne nikdy

:offtopic: za 5-6 let by to fuška nebyla? co by bylo jiné, než to ,že by jsi byla starší (méně sil) ?

Ahoj pionyrko

holka tobě se něco stalo. zkrátka každý den není posvícení a věř , bude líp......

mikuelini — 29. 8. 2013 20:59

aprill napsal(a):

mikuelini napsal(a):

aprill napsal(a):


:offtopic: za 5-6 let by to fuška nebyla? co by bylo jiné, než to ,že by jsi byla starší (méně sil) ?

Ahoj pionyrko

holka tobě se něco stalo. zkrátka každý den není posvícení a věř , bude líp......

Mas pravdu ,balim to ,jdu spat

Lonela — 1. 7. 2014 21:21

Blancha napsal(a):

Tak teď budu vypadat jako sobec, ale nechci děti. Je mi 35, jsem 5 let vdaná a představa mít děti se mi doslova hnusí. Vůbec nic k nim necítím, vyhýbám se situacím kdy bych jen měla přijít do styku s kamarádkou s kočárkem, takové to šišlání a obdivování dětí se mi příčí, navíc s nima vůbec neumím mluvit, chovat se k nim. Moje máma mi říká že musím aspoň jedno mít, že mám nejvyšší čas, ale já nechci mít děti jen proto, že je to tak správně a že to tak má být. Ze všech stran slyším otázky - kdy už? Odpovídám popravdě - že nechci. Nikdo to nechápe, všichni se ptají - proč nechceš, přece musíš mít děti, všichni přece chceme děti. S manželem jsme se na tom schodli, jsme dva stejně "postižený" Jenže já si poslední dobou začínám připadat jako nenormální, jako z jiný planety. Už nevím jak mám čelit věčným otázkám.
Jak to vidíte vy?

Vůbec nejste postižený jak píšeš. To jen naše společnost neumí pochopit, že existují lidé co prostě děti nechtějí.
Jsme na tom s manželem stejně. Brali jsme se z lásky. Od začátku našeho vztahu jsme oba věděli, že děti nechceme a nejspíš se to nikdy nezmění. Netajili jsme se tím. Když se někdo zeptal, jednoduše jsme říkali pravdu. Všichni na nás koukali jakobysme spadli z Marsu. Nechápali to. Nechápali to rodiče, sourozenci, prostě nikdo.
Dnes jsme ve středních letech a na podobné otázky se nás přestali lidé dávno ptát. S věkěm to pominulo. Hodně cestujeme, procestovali jsme spoustu zemí, máme rádi volnost, svobodu. Dětem jsme - jak se říká - na chuť nikdy nepřišli, nechybí nám. Dneska by z nás mohli být prarodiče, ale nejsou a nás to nemrzí. Možná že jednou nám to líto bude, ale s tím už nic nenaděláme.
Pokud děti nechcete, prostě je nemějte. Nikdo by neměl mít děti protože je to povinnost, protože se to od něj očekává, nebo protože ho do toho někdo nutí. To je špatně a taky to dle toho mockrát vypadá. Je to váš život, žijte ho jak chcete vy.
A na ty zvědavce co ti dávají ty otázky se nezlob. Prostě a jednoduše jim s klidem pověz pravdu. Nemáš se vůbec za co stydět :)

Eva. — 1. 7. 2014 21:36

Aha, tak proto žárlíš na mladou kolegyni, co k vám nastoupila. Žárlila bys i na svou dceru, že už bys nebyla středem světa svého manžela?
Takže až tak úplně vyřešeno, že "nechceš děti", mít nebudeš...

Lonela — 1. 7. 2014 21:56

Eva. napsal(a):

Aha, tak proto žárlíš na mladou kolegyni, co k vám nastoupila. Žárlila bys i na svou dceru, že už bys nebyla středem světa svého manžela?
Takže až tak úplně vyřešeno, že "nechceš děti", mít nebudeš...

Neřeš co už je dávno vyřešené a hlavně sem nepleť něco co s tímto tématem nemá nic společného.

Eva. — 1. 7. 2014 22:01

Vše souvisí se vším.

Mendy — 1. 7. 2014 22:18

Eva. napsal(a):

Vše souvisí se vším.

Někdo kdo se tahal se žanáčem bude druhým psát něco o souvislostech. radši toho nech prosimtebe ty chytrá horákyně :dumbom:

Mendy — 1. 7. 2014 22:34

Eva. napsal(a):

Aha, tak proto žárlíš na mladou kolegyni, co k vám nastoupila. Žárlila bys i na svou dceru, že už bys nebyla středem světa svého manžela?
Takže až tak úplně vyřešeno, že "nechceš děti", mít nebudeš...

Nějak mi nepřijde proč by měl někdo řešit že nechce děti. když něco nechci, tak to nechci, proč bych se nad tim měla pozastavovat, dělat z toho problém? Pokud někomu nejde do palice že druhý nechce děti, měl by vyhledat cvokaře on, ne ten co ty děti nechce.

eremuruss — 2. 7. 2014 7:41

Mendy napsal(a):

Eva. napsal(a):

Vše souvisí se vším.

Někdo kdo se tahal se žanáčem bude druhým psát něco o souvislostech. radši toho nech prosimtebe ty chytrá horákyně :dumbom:

Pockej,ona uz s nim neni?Neco me uniklo?

eremuruss — 2. 7. 2014 7:43

Jinak k tomuto tematu nemam co rict.Ja jsem deti chtela,uz od 17 let.Ted,kdyz deti vyletli z hnizda si rikam,ze jsem byla blba ,ze jsem nemela treti dite.No ono taky nebylo s kym ho mit.

olasik — 2. 7. 2014 10:01

eremuruss napsal(a):

Jinak k tomuto tematu nemam co rict.Ja jsem deti chtela,uz od 17 let.Ted,kdyz deti vyletli z hnizda si rikam,ze jsem byla blba ,ze jsem nemela treti dite.No ono taky nebylo s kym ho mit.

takže to bys chtěla mít další a další děti až do šedesáti , abys nebyla sama?

Mendy — 2. 7. 2014 10:38

eremuruss napsal(a):

Mendy napsal(a):

Eva. napsal(a):

Vše souvisí se vším.

Někdo kdo se tahal se žanáčem bude druhým psát něco o souvislostech. radši toho nech prosimtebe ty chytrá horákyně :dumbom:

Pockej,ona uz s nim neni?Neco me uniklo?

Byla, je, bude... co na tom záleží. Matraci dělá ona tak ať jí dělá dál když jí to baví.

Mendy — 2. 7. 2014 10:40

olasik napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Jinak k tomuto tematu nemam co rict.Ja jsem deti chtela,uz od 17 let.Ted,kdyz deti vyletli z hnizda si rikam,ze jsem byla blba ,ze jsem nemela treti dite.No ono taky nebylo s kym ho mit.

takže to bys chtěla mít další a další děti až do šedesáti , abys nebyla sama?

Pokud k tomu má prostředky ať má třeba dětí deset. Horší že si některý udělaji děti a pak se o ně nedokážou postarat.

eremuruss — 2. 7. 2014 11:36

olasik napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Jinak k tomuto tematu nemam co rict.Ja jsem deti chtela,uz od 17 let.Ted,kdyz deti vyletli z hnizda si rikam,ze jsem byla blba ,ze jsem nemela treti dite.No ono taky nebylo s kym ho mit.

takže to bys chtěla mít další a další děti až do šedesáti , abys nebyla sama?

Ne,ale pristihla jsem se,ze zavidim maminkam s kocarkama,ze maji deti.ze ja uz mam deti odrostle.Kdyz byli deti male chtela jsem,aby byli samostatne a ted vidim jak rada bych to brala zpet.Ty deti me proste chybi a vnoucata v nedohlednu.Ted kdybych mela treba 5 lete dite nebylo by to spatne, nez by me toto vyrostlo mela bych snad,uz vnoucata.

Selima — 2. 7. 2014 13:21

Mendy napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Mendy napsal(a):


Někdo kdo se tahal se žanáčem bude druhým psát něco o souvislostech. radši toho nech prosimtebe ty chytrá horákyně :dumbom:

Pockej,ona uz s nim neni?Neco me uniklo?

Byla, je, bude... co na tom záleží. Matraci dělá ona tak ať jí dělá dál když jí to baví.

TEBE na tom nejako záleží ;) - nie si ty náhodou manželka od jej ženáča? Mne je úplne jedno kto komu robí alebo nerobí matrac, pokiaľ ju nezaberá mne. :jojo:

Selima — 2. 7. 2014 13:23

Ahá, tak sorry, Mendy, ty to máš tak globálnejšie.... Dávam do ingoru a želám veľa šťastia v ďalšom živote...

Selima — 2. 7. 2014 13:23

eremuruss napsal(a):

olasik napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Jinak k tomuto tematu nemam co rict.Ja jsem deti chtela,uz od 17 let.Ted,kdyz deti vyletli z hnizda si rikam,ze jsem byla blba ,ze jsem nemela treti dite.No ono taky nebylo s kym ho mit.

takže to bys chtěla mít další a další děti až do šedesáti , abys nebyla sama?

Ne,ale pristihla jsem se,ze zavidim maminkam s kocarkama,ze maji deti.ze ja uz mam deti odrostle.Kdyz byli deti male chtela jsem,aby byli samostatne a ted vidim jak rada bych to brala zpet.Ty deti me proste chybi a vnoucata v nedohlednu.Ted kdybych mela treba 5 lete dite nebylo by to spatne, nez by me toto vyrostlo mela bych snad,uz vnoucata.

Adoptuj(e). ;)

eremuruss — 2. 7. 2014 13:26

Selima napsal(a):

eremuruss napsal(a):

olasik napsal(a):


takže to bys chtěla mít další a další děti až do šedesáti , abys nebyla sama?

Ne,ale pristihla jsem se,ze zavidim maminkam s kocarkama,ze maji deti.ze ja uz mam deti odrostle.Kdyz byli deti male chtela jsem,aby byli samostatne a ted vidim jak rada bych to brala zpet.Ty deti me proste chybi a vnoucata v nedohlednu.Ted kdybych mela treba 5 lete dite nebylo by to spatne, nez by me toto vyrostlo mela bych snad,uz vnoucata.

Adoptuj(e). ;)

Na adopci jsem jiz stara.Do jejich tabulek,uz bych se nevesla

olasik — 2. 7. 2014 13:44

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ne,ale pristihla jsem se,ze zavidim maminkam s kocarkama,ze maji deti.ze ja uz mam deti odrostle.Kdyz byli deti male chtela jsem,aby byli samostatne a ted vidim jak rada bych to brala zpet.Ty deti me proste chybi a vnoucata v nedohlednu.Ted kdybych mela treba 5 lete dite nebylo by to spatne, nez by me toto vyrostlo mela bych snad,uz vnoucata.

Adoptuj(e). ;)

Na adopci jsem jiz stara.Do jejich tabulek,uz bych se nevesla

Erem, kdybys chtěla nutně malý dítě o který se chceš starat , můžeš dělat pěstounskou péči, nebo přechodnou pěstounskou ......tam to myslím není omezený věkem, zas tak stará nejsi . Tam je hromada dětí, který čekaj na pomoc ,lepší než dětský domov . Myslím že je to dokonce placený......8 tis kč.
http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajst … -pestouni/

helena — 2. 7. 2014 18:56

Aha, tak proto žárlíš na mladou kolegyni, co k vám nastoupila. Žárlila bys i na svou dceru, že už bys nebyla středem světa svého manžela? Takže až tak úplně vyřešeno, že "nechceš děti", mít nebudeš...
Teda... to je konstrukce hodná mistra... http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif
"Žárlila bys i na svou dceru" - to mi připomíná, jak
sedí takhle rodinka u stolu a otec povídá: "Koupím prase, bude zabijačka, uděláme klobásky, jitrničky."
Vzápětí se napřáhne a vrazí synovi takovou facku, až spadne ze židle.
Manželka zaječí: "Co to proboha děláš? Proč ho biješ?"
"Protože už ho vidím, jak to žere bez chleba."

Lonela — 2. 7. 2014 21:34

helena napsal(a):

Aha, tak proto žárlíš na mladou kolegyni, co k vám nastoupila. Žárlila bys i na svou dceru, že už bys nebyla středem světa svého manžela? Takže až tak úplně vyřešeno, že "nechceš děti", mít nebudeš...
Teda... to je konstrukce hodná mistra... http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif
"Žárlila bys i na svou dceru" - to mi připomíná, jak
sedí takhle rodinka u stolu a otec povídá: "Koupím prase, bude zabijačka, uděláme klobásky, jitrničky."
Vzápětí se napřáhne a vrazí synovi takovou facku, až spadne ze židle.
Manželka zaječí: "Co to proboha děláš? Proč ho biješ?"
"Protože už ho vidím, jak to žere bez chleba."

:supr: :godlike:

Vilemína — 3. 7. 2014 14:55

Zajímalo by mě, kde berou ženy, které nechtějí mít děti, chlapy. Když narazím na normálního chlapa, tak vždycky chce děti. A protože nechci výrazněji staršího partnera a rozvedeného s vyživovací povinností, je to nadlidský výkon si najtí známost.

Mně je 27 a názor na děti mám již deset let stejný - nic mi to neříká. Pamatuji si na moment, kdy jsem si uvědomila, že děti nechci. Bylo to před deseti lety touto dobou, setkala jsem se se svojí sestřenicí, která měla čtyřměsíční mimino. Mimino samozřejmě řvalo, slintalo, fascinovaly mě taky jeho bezduché výrazy. Nechápala jsem, co na tom druzí vidí. Prosím, nepište mi, že jsem byla jako mimino taky taková, já to vím, všichna mimina jsou taková.

kostka — 3. 7. 2014 15:01

Vilemína napsal(a):

Zajímalo by mě, kde berou ženy, které nechtějí mít děti, chlapy. Když narazím na normálního chlapa, tak vždycky chce děti. A protože nechci výrazněji staršího partnera a rozvedeného s vyživovací povinností, je to nadlidský výkon si najtí známost.

Mně je 27 a názor na děti mám již deset let stejný - nic mi to neříká. Pamatuji si na moment, kdy jsem si uvědomila, že děti nechci. Bylo to před deseti lety touto dobou, setkala jsem se se svojí sestřenicí, která měla čtyřměsíční mimino. Mimino samozřejmě řvalo, slintalo, fascinovaly mě taky jeho bezduché výrazy. Nechápala jsem, co na tom druzí vidí. Prosím, nepište mi, že jsem byla jako mimino taky taková, já to vím, všichna mimina jsou taková.

Ve svém okolí mám tři takové, dva jsou zadaní s ženami, které mají děti z jiných vztahů a jeden nezadaný, nechce děti ani vztah.

helena — 3. 7. 2014 16:50

Zajímalo by mě, kde berou ženy, které nechtějí mít děti, chlapy.
Pár jich znám... chlapů, kteří o dítě nijak zvlášť nestojí. Důvody mají různý, jen - alespoň u některejch - bych se obávala, že po nějakým čase si to mimino pořídí... ovšem ne se svou současnou partnerkou, ale se slečnou o X let mladší, aby ten rod teda zachovali.

olasik — 3. 7. 2014 20:45

Vilemína napsal(a):

Zajímalo by mě, kde berou ženy, které nechtějí mít děti, chlapy. Když narazím na normálního chlapa, tak vždycky chce děti. A protože nechci výrazněji staršího partnera a rozvedeného s vyživovací povinností, je to nadlidský výkon si najtí známost.

Mně je 27 a názor na děti mám již deset let stejný - nic mi to neříká. Pamatuji si na moment, kdy jsem si uvědomila, že děti nechci. Bylo to před deseti lety touto dobou, setkala jsem se se svojí sestřenicí, která měla čtyřměsíční mimino. Mimino samozřejmě řvalo, slintalo, fascinovaly mě taky jeho bezduché výrazy. Nechápala jsem, co na tom druzí vidí. Prosím, nepište mi, že jsem byla jako mimino taky taková, já to vím, všichna mimina jsou taková.

Tak moje dcera má Aspergerův syndrom a asi tisíc koníčků, přečte 3 knihy týdně a ted jsme se vrátili od řeky s mýma sladkýma vnoučatama (5 a 3 roky) a dcera je v hluboké depresi z těch dvou "harantů"
U řeky si celou dobu četla , aby je neviděla "hemžit " a stejně jí pořád stresovalo, že bude muset dělat něco s nima .
Jednou jí zatáhli do hry s panáčkama  a pak mi vyprávěla, že tak nějak si představuje PEKLO......od rána do večera si hrát s malýma dětma a povídat s jejich panáčkama ...:D:D
Přítele má o mnoho staršího , kterej má 4 tituly a on bude ze stejnýho těsta , jednou u vína vyprávěl hrozný příběhy o tom, jak si debilně si hrajou  jeho dva malí prasynovci ........takže oba jsou stejní , hoděj se k sobě .

sandra — 3. 7. 2014 22:47

Já děti taky nechci. Je těžký to přiznat, zejména když se ptají kamarádky, které se snazi zoufale otěhotnět :(

Vilemína — 3. 7. 2014 23:00

helena napsal(a):

Zajímalo by mě, kde berou ženy, které nechtějí mít děti, chlapy.
Pár jich znám... chlapů, kteří o dítě nijak zvlášť nestojí. Důvody mají různý, jen - alespoň u některejch - bych se obávala, že po nějakým čase si to mimino pořídí... ovšem ne se svou současnou partnerkou, ale se slečnou o X let mladší, aby ten rod teda zachovali.

To si uvědomuju a dost se toho bojím.

eremuruss — 4. 7. 2014 6:38

sandra napsal(a):

Já děti taky nechci. Je těžký to přiznat, zejména když se ptají kamarádky, které se snazi zoufale otěhotnět :(

Moje dcera taky deti nechce a muzu rict,ze me s toho beha mraz po zadech.Doufam,ze je to jen tim,ze k tomu nema dobreho partnera.

helena — 4. 7. 2014 6:50

Moje dcera taky deti nechce a muzu rict,ze me s toho beha mraz po zadech.
Proč tobě?

gymnasión — 4. 7. 2014 7:24

Ono je dobrý rozlišit, jestli člověk chce děti proto, "že se to tak dělá", "mají je všichni", maminka chce vnoučata", "už bych taky měla", "počkej, na starý kolena tě to bude mrzet, že nemáš děti" atd., prostě z důvodu společenskýho tlaku, nebo proto, že po nich bytostně touží. Obávám se, že opravdových, tzv. bytostných matek je méně, než se zdá...
Nevidím důvod, aby měl někdo mít děti, když ho to nezajímá nebo má tak bohatej život, že si na děti ani nevzpomene..

olasik — 4. 7. 2014 7:49

eremuruss napsal(a):

sandra napsal(a):

Já děti taky nechci. Je těžký to přiznat, zejména když se ptají kamarádky, které se snazi zoufale otěhotnět :(

Moje dcera taky deti nechce a muzu rict,ze me s toho beha mraz po zadech.Doufam,ze je to jen tim,ze k tomu nema dobreho partnera.

Aspoň ona má rozum , protože ty bys byla schopná ve svý touze po vnoučatech chtít i takovýho hroznýho zetě .

Ivana — 4. 7. 2014 9:00

Já jsem po dětech nikdy netoužila, v podstatě nemám děti vůbec ráda a jdou mi na nervy. Začala jsem je chtít až se svým mužem, protože jsem chtěla, aby z naší lásky vzešlo něco, co bude pokračováním nás dvou, neumím ten pocit dobře vysvětlit. Svoje děti jsem měla a mám ráda, starala jsem se o ně dobře, hrála si s nimi, pečovala o ně v nemoci, dělala jsem pro ně vše, co šlo, aby jim bylo dobře. Ale když byli malí a vyžadovali si moji pozornost 24/7 celé roky, byla jsem z toho hodně zoufalá a dělala si strašné výčitky, že je nemám dost ráda, aby mi to nevadilo, že nejsem ten správný mateřský typ. Teď, když už jsou dávno dospělí, jsem šťastná, že je mám a šla bych do toho nejspíš znovu, právě kvůli těm dospělým dětem. Ale rozumím ženám, které děti nechtějí, protože si neumí představit, jak překonají právě ty roky, kdy jsou ty děti malé a protivné.
Moje dcera děti rozhodně nechce, což chápu a beru, ale ona nechce ani žádného partnera, což mě mrzí, protože vím, že žít v láskyplném naplňujícím vztahu je mnohem lepší, než být sama. Ale ona miluje svého psa a svoje koně, má plno přátel a tvrdí, že není vůbec osamělá a že je takto spokojená. Tak to respektuji a nemluvím o tom. Ale je mi to líto. Syn má partnerku a do budoucna děti chce. Tak snad aspoň on zachová rod. Ale že bych byla celá natěšená na vnoučata, to ne. Kdyby žádná nebyla, tak bych se taky nezbláznila.

gymnasión — 4. 7. 2014 9:07

Ivana napsal(a):

Já jsem po dětech nikdy netoužila, v podstatě nemám děti vůbec ráda a jdou mi na nervy. Začala jsem je chtít až se svým mužem, protože jsem chtěla, aby z naší lásky vzešlo něco, co bude pokračováním nás dvou, neumím ten pocit dobře vysvětlit. Svoje děti jsem měla a mám ráda, starala jsem se o ně dobře, hrála si s nimi, pečovala o ně v nemoci, dělala jsem pro ně vše, co šlo, aby jim bylo dobře. Ale když byli malí a vyžadovali si moji pozornost 24/7 celé roky, byla jsem z toho hodně zoufalá a dělala si strašné výčitky, že je nemám dost ráda, aby mi to nevadilo, že nejsem ten správný mateřský typ. Teď, když už jsou dávno dospělí, jsem šťastná, že je mám a šla bych do toho nejspíš znovu, právě kvůli těm dospělým dětem. Ale rozumím ženám, které děti nechtějí, protože si neumí představit, jak překonají právě ty roky, kdy jsou ty děti malé a protivné. [...]

To mi připomnělo posvátnou větu kamaráda psychologa, kterej ve chvilce osvícení s notnou dávkou ironie pravil: "Matka, která aspoň jednou za život nemá chuť zabít svý dítě, není normální." :)

helena — 4. 7. 2014 9:08

vím, že žít v láskyplném naplňujícím vztahu je mnohem lepší, než být sama
Jenže taky víš, jaký to je, když se ten vztah rozpadne...
Pro někoho je možná přijatelnější nemít vůbec, než mít a ztratit.

"Matka, která aspoň jednou za život nemá chuť zabít svý dítě, není normální."
Mateřská láska je to, co žena cítí, když všechny její děti večer usnou... :vissla:

olasik — 4. 7. 2014 9:08

Jenže malé děti nejsou protivné Ivano, malé děti jsou nejúžasnější stvoření na světě, už od miminka .

Já se naopak děsím toho, až budou v pubertě a nebudou mě už potřebovat a budou to možná protivní puberťáci , místo sladkých tříletých andílků , kteří mě objímají buclatýma ručičkama a říkají : ty si skvělá babičko .......:D

Selima — 4. 7. 2014 9:18

Ivana napsal(a):

Já jsem po dětech nikdy netoužila, v podstatě nemám děti vůbec ráda a jdou mi na nervy. Začala jsem je chtít až se svým mužem, protože jsem chtěla, aby z naší lásky vzešlo něco, co bude pokračováním nás dvou, neumím ten pocit dobře vysvětlit. Svoje děti jsem měla a mám ráda, starala jsem se o ně dobře, hrála si s nimi, pečovala o ně v nemoci, dělala jsem pro ně vše, co šlo, aby jim bylo dobře. Ale když byli malí a vyžadovali si moji pozornost 24/7 celé roky, byla jsem z toho hodně zoufalá a dělala si strašné výčitky, že je nemám dost ráda, aby mi to nevadilo, že nejsem ten správný mateřský typ. Teď, když už jsou dávno dospělí, jsem šťastná, že je mám a šla bych do toho nejspíš znovu, právě kvůli těm dospělým dětem. Ale rozumím ženám, které děti nechtějí, protože si neumí představit, jak překonají právě ty roky, kdy jsou ty děti malé a protivné.
Moje dcera děti rozhodně nechce, což chápu a beru, ale ona nechce ani žádného partnera, což mě mrzí, protože vím, že žít v láskyplném naplňujícím vztahu je mnohem lepší, než být sama. Ale ona miluje svého psa a svoje koně, má plno přátel a tvrdí, že není vůbec osamělá a že je takto spokojená. Tak to respektuji a nemluvím o tom. Ale je mi to líto. Syn má partnerku a do budoucna děti chce. Tak snad aspoň on zachová rod. Ale že bych byla celá natěšená na vnoučata, to ne. Kdyby žádná nebyla, tak bych se taky nezbláznila.

Dcéra môže zmeniť názor, až pozná chlapa, ktorý jej bude za to stáť - a ak takéto nestretne, tiež sa svet nezborí. ;) Ja som to mala (a asi mám) nastavené tak, že dieťa len do úplnej rodiny, stabilného partnerského vzťahu - podľa možností - a určite nie sama. Nikdy som sa necítila na to byť matkou samoživiteľkou a keďže takého muža som nenašla (alebo )nevyšlo to dieťa), tak deti nemám, len nevlastné. Ale aj tak dobre... Po tom, čo som vychovala dieťa odložené vlastnou matkou, hovorím "Priveľa ľudí má deti, aj takí, ktorí ich nikdy mať nemali..." :jojo: Takže tí, čo sa na to necítia, nech ich snáď radšej ani nemajú. Ono je fakt aj otázka, PREČO sú niektoré ženy posadnuté tým mať dieťa, práve tu a teraz...

gymnasión — 4. 7. 2014 9:19

helena napsal(a):

"Matka, která aspoň jednou za život nemá chuť zabít svý dítě, není normální."
Mateřská láska je to, co žena cítí, když všechny její děti večer usnou... :vissla:

Tak.

Ronja — 4. 7. 2014 9:26

Olasik kam ty na to chodíš? Tříleťáky mám dva a většina komunikace sestává z "já-chci-piii-tíííííííí" a "Maušta mje sebuala autíctooooo" a toho objímání buclatýma ručičkama a cukrování je podstatně míň než hysterických záchvatů a neustálých stížností :D

K tématu, pro mě je výchova dětí a život v rodině s nimi naplněním, jednou z velmi mála věcí, které mému životu dávají směr a smysl. Naprosto ale uznávám, že někdo může žít naplněný a smysluplný život i bez dětí a je to naprosto validní volba, kterou by měla společnost respektovat. Tlačení mladých do toho, že by "už měli mít děti", považuju za hodně nešťastné a necitlivé.

Druhá strana mince je, že volba nemít děti měla být rozumná, racionální a dobře zdůvodněná. Centra asistované reprodukce jsou plná ženských, které najednou po čtyřicítce, v horším případě v pětačtyřiceti, zjistí, že VLASTNĚ to dítě (druhé dítě, třetí dítě) strašně chtějí. A jsou to docela smutný příběhy, o finančních a zdravotních následcích nemluvě. Blbý je, že na rozhodnutí mít děti má ženská omezený čas a když ho propásne, už to nejde napravit. A docela smutný mi vždycky přijde číst rozhovory se staršími ženami, které žily bohatý, rušný život, měly kariéru, společenské uplatnění atd., a když se jich zeptají, co by na svém životě změnily, ženské pak odpoví, že by měly děti (nebo že by měly víc dětí).

Eva. — 4. 7. 2014 9:31

Ronjo, mně tříletý a teď už čtyřletý vnouček taky říká - já tě mám láda, babičko Majko :) a taky - ty jsi moje zlatíčko :)
Ale my už jsme babičky, s maminkami je to jinak. :jojo:

Selima — 4. 7. 2014 9:35

Njn, Ronji, ale ukáž mi matku, ktorá má gule napísať, že keby to mohla zmeniť, tak by nebola porodila to dieťa (druhé, tretie, štvrté, piate), hlavne ak je trebárs postihnuté... Ale správajú sa tak, bohužiaľ, často minimálne voči tomu dieťaťu, hoci by to nepriznali ani za nič - ani sebe, nieto ešte spoločnosti, ktorá by ich roznosila na kopytách (viď napr. tunajšie diskusie). Nariekať nad bezdetnosťou je nielen spoločensky prijateľné, ale priam žiadúce (nič tak nepoteší zničené matky); kdežto nariekať nad opakom je neodpustiteľná drzosť a rúhanie. :kapitulation:
Ad zlaté malé detičky: mám veľmi rada malé detičky, fakt sú úžasné, ale keď prestanú byť úžasné a začnú byť protivné, s vďakou ich vraciam rodičom, čo u vlastných zatiaľ akosi nie je možné. :dumbom: Chýba tu nejaká služba tohto typu, niečo ako záchytka pre harantov (alebo ich zničené matky).

Jaku — 4. 7. 2014 9:45

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

helena — 4. 7. 2014 9:58

ukáž mi matku, ktorá má gule napísať
Klidně... můžu tě ujistit, že když jsem se hodinu před druhým porodem dozvěděla, že "jsou tam dvě, maminko", zas tak odvázaná jsem nebyla...
Jasně, dneska jsem ráda, že je mám - ale tehdy by mi to druhý místo druhýho a třetího fakt stačilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/dudlik.gifhttp://fora.babinet.cz/img/smilies/dudlik.gif
niečo ako záchytka pre harantov (alebo ich zničené matky)
Taky jsem říkávala, že se pečuje o kdekoho - od tejranejch dětí po tejraný zvířátka - ale pro tejraný matky puberťáků není úniku... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Ronja — 4. 7. 2014 10:11

Sel nedokážu posoudit, do jaké míry ženské skutečně velmi, velmi zřídka litují, že ty děti (navzdory všem problémům) měly a do jaké míry to jen (pod společenským tlakem) nejsou ochotné nebo schopné přiznat...ono taky zvenku to může vypadat hodně jinak, než zevnitř. A v extrémních případech už to fakt přestává být lidsky pochopitelné, čeho jsou rodiče schopni - viz např. nedávný rozhovor s maminkou, která se stará o slepého, hluchého a chromého chlapečka, kterého poškodili při porodu a nedávno za to vysoudili snad 13 milionů. To jsem četla a nechápala ani já, jako máma, co ta ženská všechno dokáže a zvládne a ještě řekne, že jí ten chlapeček (neschopný jakékoli interakce) všechno vrátí tím, že je někdy spokojený a nekřičí ani nepláče :co: Tam by mě vážně reálně zajímalo, kdyby si mohla vybrat, jestli by to raději sakumprásk neměla, nebo by byla raději, kdyby při tom porodu zemřel...

Ostatně i jen náš prostý život plný péče o čtyři děti narozené v rozpětí méně než 3 roky se někomu zvenku může - ba přímo musí - jevit jako typický příklad něčeho, co by nechtěl ani za nic. A ani já nedokážu racionálně popsat, jak to, že skutečně ani vteřinu, ani tajně, ani v okamžicích totálního vyčerpání opravdu nelitujeme a nevrátili bychom. (Na četné dotazy ale odpovídám, že bych ty svoje čtyři princezny sice nikomu nedala - ovšem velmi radostně bych je půjčila :D)

A ohledně "vracení" dětí při jejich protivnosti - ačkoli samozřejmě chápu, že to píšeš s nadsázkou - já si poslední dobou čím dál tím víc myslím, že takhle společnost potřebuje hlavně lidi, kterým se v dětství dostalo přijetí a to i okamžicích, kdy se nechovali podle očekávání, podle šablony, podle pravidel. Že každej, fakt každej k opravdu zdravýmu osychickýmu a emocionálnímu rozvoji potřebuje někoho, kdo ho miluje (nebo miloval) bezpodmínečně, bezvýhradně, i řvoucího, i nedokonalýho, i chybujícího...hodně traumat bychom neměli, kdybychom nebyli vnitřně nastavení na to ničit se a ohýbat se vejpůl, jen abychom byli "hodní" a hodní lásky".

Selima — 4. 7. 2014 10:21

No, ja sa o to snažím u tých detí (ktoré nie sú moje, aby bolo jasné :D ), ale nie vždy to dávam. Bohužiaľ, najviac by som bola potrebovala občas niekam dať nevlastného syna, on bol fakt výchovná chuťovka, ale tam akosi nikto nejavil záujem, ani starí rodičia veľmi nie... :kapitulation: A asi je fakt niečo čo som nedávno počula "Lásku najviac potrebujú tí, ktorým je najťažšie ju dávať"... :grater: :usch: Ale čo s tým, to neviem...

kostka — 4. 7. 2014 10:21

Ronja napsal(a):

Sel A v extrémních případech už to fakt přestává být lidsky pochopitelné, čeho jsou rodiče schopni - viz např. nedávný rozhovor s maminkou, která se stará o slepého, hluchého a chromého chlapečka, kterého poškodili při porodu a nedávno za to vysoudili snad 13 milionů. To jsem četla a nechápala ani já, jako máma, co ta ženská všechno dokáže a zvládne a ještě řekne, že jí ten chlapeček (neschopný jakékoli interakce) všechno vrátí tím, že je [b]někdy spokojený a nekřičí ani nepláče :co: Tam by mě vážně reálně zajímalo, kdyby si mohla vybrat, jestli by to raději sakumprásk neměla, nebo by byla raději, kdyby při tom porodu zemřel...[/b]

Nad tímto jsem se taky pozastavila.

Jako maminka  dvou kluků, 6 a 4 roky, jsem nikdy nelitovala, že je mám. Právě naopak, lituji, že jsem děti neměla už dříve, jako dvaceti-pětadvacetiletá a v pětatřiceti si nepořídila třetí. Jsem ale natolik soudná, že vím, že v pětačtyřiceti nepůjdu do centra asistované reprodukce jen proto, abych měla ještě další dítko.

Modroočka — 4. 7. 2014 10:29

Nemít děti je svobodný rozhodnutí, stejně jako mít děti. Chtěla jsem děti, dvě, mám dva syny. Po čtyřicítce bych děti už nechtěla, jednak bych se na mimino a malý dítě cítila stará a pak, už to mám tuhle etapu za sebou. Teď mám etapu života sama pro sebe. A vnoučata, po těch teda zatím rozhodně netoužím. Ale to už není na mně, ale na synech. Starší děti nechce vůbec, neplánují děti,mladší by chtěl možná jedno, až po třicítce. Jak se rozhodnou, to je fakt jen jejich věc. Nebudu hlídací babička. Ale kdoví, že? ;)

modrovous — 4. 7. 2014 10:40

Jaku napsal(a):

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

Zvláštní. Mě připadá sobečtější mít děti proto, aby "mi měl na stáří kdo podat hrnek" a "aby někdo jednou dělal na můj důchod" než z různých důvodů ty děti nemít.
A myšlenka, aby se stát těm, co děti mít nechtějí nebo nemůžou, mstil ještě vyššími daněmi a sociálními odvody, ta mi připadá už úplně zcestná.

Mám děti proto, že jsem je chtěla.  A bylo mi šumák, jestli se mi stát odmění porodným nebo odečtem z daní.
A rozhodně neplánuju se mladým na stará kolena pověsit na krk s tím, že když jsem je už jednou porodila,
je teď na nich, aby staruchu dochovali.
Předpokládám, že až ta doba nastane, budou mít zrovna starosti se svými potomky, prací, splácením hypoték a podobnými radostmi, a hodit jim na krk ještě péči o bábu, by se mi asi nechtělo.
I když kdo ví...

helena — 4. 7. 2014 10:50

A myšlenka, aby se stát těm, co děti mít nechtějí nebo nemůžou, mstil ještě vyššími daněmi a sociálními odvody, ta mi připadá už úplně zcestná.
Jsou i tací, jimž se příčí byť i jen letmý pomyšlení na to, že by jejich odvody a daně měly bejt stejný, když přeci oni vychovali ty děti... investovali do nich... vod huby si utrhovali... a ňákej takovej bezdětnej si místo starostí s harantam jezdí po světě, například...
Zádrhel je v tom, že možná zrovna tihle "sobecky bezdětný" jim jednou budou podávat ten hrnek nebo utírat zadek, protože vlastní, byť i jinak sluušný, děti tohle prostě nezvládnou.

eremuruss — 4. 7. 2014 11:08

Ja se zrovna tento tyden zamyslela nad dvama lidmi s meho okoli.Prvni je pani moc ji k 70 letum urcite nechybi a cely zivot dela pro deti divadlo,certa a mikulase,ruzne besitky,ale svoje deti nikdy nemela.Rozplyva se nad malyma detma a rozumi si s nima.Proc tehle zene osud nikdy nenadelil deti,nikdy se nevdala cela leta zije sama a tak rada by urcite deti mela.Druhy je muj spolupracovnik miluje deti casto navazuje rec v obchode kde pracuje s detma,diva se do kocarku.Jednou me rekl,ze osud mu deti nedopral,on totiz zustal cely zivot nezadany.Je pravda,ze silha,nesmeli neni tak proc....

helena — 4. 7. 2014 11:31

tak rada by urcite deti mela... osud mu deti nedopral
U paní se domejšlíš, u pána vycházíš z toho, co ti řekl... to ještě nemusí znamenat, že by vlastní dítě/děti mít chtěli.

gymnasión — 4. 7. 2014 11:36

eremuruss napsal(a):

Ja se zrovna tento tyden zamyslela nad dvama lidmi s meho okoli.Prvni je pani moc ji k 70 letum urcite nechybi a cely zivot dela pro deti divadlo,certa a mikulase,ruzne besitky,ale svoje deti nikdy nemela.Rozplyva se nad malyma detma a rozumi si s nima.Proc tehle zene osud nikdy nenadelil deti,nikdy se nevdala cela leta zije sama a tak rada by urcite deti mela.Druhy je muj spolupracovnik miluje deti casto navazuje rec v obchode kde pracuje s detma,diva se do kocarku.Jednou me rekl,ze osud mu deti nedopral,on totiz zustal cely zivot nezadany.Je pravda,ze silha,nesmeli neni tak proc....

Pro deti se da delat hodne a je to uzasny sledovat, jak nepredpojate zachazeji se svetem... me treba haranti docela dost bavi, ti malí člobrdové sami vedi hodne presne, kde jsou čeho hranice a slapou jako hodinky a je s nima s*anda velikanska :-). S kamaradcinym synkem jsme v obyvaku usporadali asi hodinovy boj kung-fu a fakt!, synek ted dela s uspechem bojova umeni!
Ale predstava, ze bych mela svy vlastni detatka, me proste neoslovuje...
Mno... a az budu nepouzitelna babka? No nic specialniho: normalne umru. Mozna o par tejdnu driv nez s nejakou "péčí", ale to je tak asi jedinej rozdíl...

rudolf — 4. 7. 2014 11:49

gymnasion-  s tou "péčí" to je trochu o něčem jiném-nevíš o tom nic, tak o tom nepiš, prosím

gymnasión — 4. 7. 2014 11:52

rudolf napsal(a):

gymnasion-  s tou "péčí" to je trochu o něčem jiném-nevíš o tom nic, tak o tom nepiš, prosím

...kdoví ... :)

helena — 4. 7. 2014 12:02

s tou "péčí" to je trochu o něčem jiném
O čem, prosím? Nerozumím...

Ivana — 4. 7. 2014 12:04

Je fakt, že když jsem si před 4 lety zlomila nohu v kotníku a měla nechodící sádru, tak mi děti, zvláště dcera, výrazně pomohly. Rozhodně jsem děti neměla proto, aby se o mě ve stáří či nemoci staraly, ale tohle mi fakt bodlo. Kdybych děti neměla a neměla ani partnera, byl by to 14 dní docela problém, ale i to se dá řešit. Většinou...

helena — 4. 7. 2014 12:33

Kdybych děti neměla... byl by to 14 dní docela problém
Stačí, abys děti měla, ale nežily v nějaký rozumný vzdálenosti - těžko stěhovat maminku se sádrou pár set až tisíc kilometrů...

rudolf — 4. 7. 2014 12:47

poznámka nebyla pro Tebe, Heleno, tak je mi jedno, že nerozumíš.

Modroočka — 4. 7. 2014 12:49

gymnasión napsal(a):

rudolf napsal(a):

gymnasion-  s tou "péčí" to je trochu o něčem jiném-nevíš o tom nic, tak o tom nepiš, prosím

...kdoví ... :)

No,u nás se staráme o staroušky a stařenky,kteří už sami nemůžou,někteří jsou slušní, ti, kteří netrpí stařeckou demencí, poděkují, ale jsou tací, na který vlastní děti zvysoka se.rou a oni ve své opuštěnosti jsou zlí a pletou si pečovatelku s osobním poskokem, stěžují si na všechno, nic jim není dost dobrý. Takže i perfektní péče podle nic stojí za ho.vno. Jsou prostě nešťastní, rodina se o ně nedokáže postarat a kolikrát za nima ani nejdou. Za některýma jednou za měsíc pro zbytek důchodu, případně vzít si z ledničky, co babičky nesnědly. Takže takový děti je taky radost mít.

Jinak roztomilá děťátka,potkala jsem šmrnc babičku se dvěma vnučkama, jednu už musela plácnout na ulici po pr.delce. Holčička vzteklá, hodila s panenkou, až jí upadla hlava, když ji babička chtěla spravit, žduchala do babičky a nadávala jí, pak mlátila i s tím kočárkem, tak jí babička šupla na zdek, hlavu položila vedle panenky do kočárku a šla dál, se s lovy - když se vztekáš, tak ti to tady spravovat nebudu. A to začalo, holčička vztekle řvala -  a budeš, budeš, sprav to. Babička šla s mladší holčičkou dál a ta starší vřískala, jako by ji na nože brali a vztekala se, že nepůjde a že to babička musí spravit. Milou holčičku bych chytla, nasekala jí na zadek a mohla by se tam vzteky klidně válet. Tohle mi kluci nedělali a tak tohle protivný děcko bych nechtěla ani za nic. A ani bych to nehlídala. To nebyla holčička, to byl normální spratek.
A to mám děti ráda, ale ne tyhle.

Ivana — 4. 7. 2014 12:50

helena napsal(a):

Kdybych děti neměla... byl by to 14 dní docela problém
Stačí, abys děti měla, ale nežily v nějaký rozumný vzdálenosti - těžko stěhovat maminku se sádrou pár set až tisíc kilometrů...

To jo, my jsme tehdy ještě bydleli společně.

helena — 4. 7. 2014 12:57

tak je mi jedno, že nerozumíš
Aha... tak sorry - netušila jsem, že smím porozumět poze tomu, co se mě týká...

Babička šla s mladší holčičkou dál a ta starší vřískala, jako by ji na nože brali a vztekala se, že nepůjde
Babička se zachovala rozumně... a skoro bych řekla, že na tom vztekání se haj*zlíka ona podíl nemá... jenže ono je to těžký, jestli to prevítovi u rodičů prochází.

Modroočka — 4. 7. 2014 12:59

No, takže mít děti, aby se o mě měl na starý kolena kdo postarat, to je taky nesmysl. Babička dá dceři barák a ta ji pak šoupne do domova, ani tam za ní pak nejde.
Prostě mít děti má ten, kdo chce, ne ten, kdo nechce a má je jen proto, že "se to má", nebo to chtějí "babičky". Když můj syn děti nechce a jeho partnerka je víceméně naladěná stejně, já je chápu a nemám v úmyslu si na jich vynucovat vnouče.

Vilemína — 4. 7. 2014 13:02

olasik napsal(a):

eremuruss napsal(a):

sandra napsal(a):

Já děti taky nechci. Je těžký to přiznat, zejména když se ptají kamarádky, které se snazi zoufale otěhotnět :(

Moje dcera taky deti nechce a muzu rict,ze me s toho beha mraz po zadech.Doufam,ze je to jen tim,ze k tomu nema dobreho partnera.

Aspoň ona má rozum , protože ty bys byla schopná ve svý touze po vnoučatech chtít i takovýho hroznýho zetě .

Taky z toho mám ten pocit.

Modroočka — 4. 7. 2014 13:02

helena napsal(a):

tak je mi jedno, že nerozumíš
Aha... tak sorry - netušila jsem, že smím porozumět poze tomu, co se mě týká...

Babička šla s mladší holčičkou dál a ta starší vřískala, jako by ji na nože brali a vztekala se, že nepůjde
Babička se zachovala rozumně... a skoro bych řekla, že na tom vztekání se haj*zlíka ona podíl nemá... jenže ono je to těžký, jestli to prevítovi u rodičů prochází.

Jasně, našupala jí a nechala ji, ať si tam vyřvává. Babička na tom podle všeho podíl nemá, aspoň jak jsem viděla. Ale jestli tohle má hlídat přes prázdnin, já bych skončila v blázinci nebo v kriminále, protože bych po pár takových výstupech milou holčičku asi zardousila, řečeno v nadsázce. Ale já jsem na tyhle vzteklý spratky přímo alergická.A to pak musí na bezdětný lidi fungovat jako naprosto dokonalá antikoncepce. Kdo by to doma chtěl, že?

Modroočka — 4. 7. 2014 13:04

Vilemína napsal(a):

olasik napsal(a):

eremuruss napsal(a):


Moje dcera taky deti nechce a muzu rict,ze me s toho beha mraz po zadech.Doufam,ze je to jen tim,ze k tomu nema dobreho partnera.

Aspoň ona má rozum , protože ty bys byla schopná ve svý touze po vnoučatech chtít i takovýho hroznýho zetě .

Taky z toho mám ten pocit.

Ale ony některý ženský by chtěly být babičkou za každou cenu.

Modroočka — 4. 7. 2014 13:06

Nechtít děti mi přijde stejně normální, jako je chtít. Někdo nemá tu touhu. Naši mladí chtějí raději psa, než dítě a ti mladší mají kočky. A já mám klid :lol:

Vilemína — 4. 7. 2014 13:08

Jaku napsal(a):

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

Takže super, měla bych platit jako mourovatá. A co ženy, které děti chtějí, ale nemůžou otěhotnět?

Modroočka — 4. 7. 2014 13:16

Vilemína napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

Takže super, měla bych platit jako mourovatá. A co ženy, které děti chtějí, ale nemůžou otěhotnět?

Vil, že si to bereš, takový moudra. Máme v domově plno "dětných" lidí a děti jim vyberou leda tak důchod a lednici, ale postarat se, to ne. V lepším případě seřvou pečovatelku, že nestojí mamince (tatínkovi) u zadku 24 hodin denně, v horším se tam ani neukážou. Těm lidem je pak smutno, těm bezdětným aspoň nemá být po kom teskno.

helena — 4. 7. 2014 13:29

Ale jestli tohle má hlídat přes prázdniny
A teď si představ, že "musí"... že je neřádovo maminky tchýně a mladá s ní přes holky cvičí - "nepohlídáš, neuvidíš"... nebo vůbec pro klid v rodině má tohle na krku, místo aby si dala s bábama kafe a dort...

Modroočka — 4. 7. 2014 13:35

helena napsal(a):

Ale jestli tohle má hlídat přes prázdniny
A teď si představ, že "musí"... že je neřádovo maminky tchýně a mladá s ní přes holky cvičí - "nepohlídáš, neuvidíš"... nebo vůbec pro klid v rodině má tohle na krku, místo aby si dala s bábama kafe a dort...

Smutná realita.

olasik — 4. 7. 2014 14:07

helena napsal(a):

Ale jestli tohle má hlídat přes prázdniny
A teď si představ, že "musí"... že je neřádovo maminky tchýně a mladá s ní přes holky cvičí - "nepohlídáš, neuvidíš"... nebo vůbec pro klid v rodině má tohle na krku, místo aby si dala s bábama kafe a dort...

Helčo nepřeháněj , já bych klidně hlídala celý prázdniny, pro mě jsou vnoučata nejlepší zážitek v životě , lepší než deset zajíčků s růžovým .
Nějaký kámošky s dortem se jim nemůžou nikdy rovnat , já se nahlas směju ještě večer v posteli těm jejich hlodům .

helena — 4. 7. 2014 14:11

nepřeháněj , já bych klidně hlídala celý prázdniny, pro mě jsou vnoučata nejlepší zážitek v životě
Nepřeháním... znám pár takovejch "babiček z donucení", pro který je hlídání povinnost, ne radost.
Ne, že by nechtěly bejt s vnoučatama, ale aby jim suplovaly rodiče a ještě měly na krku další domácnost, protože "nemají nic jinýho na práci" - to bych miláčky pěkně zkvakla.

aprill — 4. 7. 2014 14:20

Jaku napsal(a):

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

hmmmmmmmmmmm... a ty svému otci posloužíš v nemoci a stáří nebo se s ním jenom soudíš ?

Lonela — 4. 7. 2014 16:55

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají, doporučuji takovou malou exkurzi do domova důchodců. Pracovala jsem tam roky, vím o čem hovořím :/

olasik — 4. 7. 2014 17:07

Lonela napsal(a):

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají, doporučuji takovou malou exkurzi do domova důchodců. Pracovala jsem tam roky, vím o čem hovořím :/

Tak ono, to že je někdo starej ještě neznamená ,že byl celej život hodnej a milej a že nikomu neublížil..........mám tu zkušenost , že řada lidí, pokud maj nějaký špatný vlastnosti,tak věkem jsou horší a horší.

Eva. — 4. 7. 2014 17:11

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

LENNNA — 4. 7. 2014 17:15

olasik napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Zajímalo by mě, kde berou ženy, které nechtějí mít děti, chlapy. Když narazím na normálního chlapa, tak vždycky chce děti. A protože nechci výrazněji staršího partnera a rozvedeného s vyživovací povinností, je to nadlidský výkon si najtí známost.

Mně je 27 a názor na děti mám již deset let stejný - nic mi to neříká. Pamatuji si na moment, kdy jsem si uvědomila, že děti nechci. Bylo to před deseti lety touto dobou, setkala jsem se se svojí sestřenicí, která měla čtyřměsíční mimino. Mimino samozřejmě řvalo, slintalo, fascinovaly mě taky jeho bezduché výrazy. Nechápala jsem, co na tom druzí vidí. Prosím, nepište mi, že jsem byla jako mimino taky taková, já to vím, všichna mimina jsou taková.

Tak moje dcera má Aspergerův syndrom a asi tisíc koníčků, přečte 3 knihy týdně a ted jsme se vrátili od řeky s mýma sladkýma vnoučatama (5 a 3 roky) a dcera je v hluboké depresi z těch dvou "harantů"
U řeky si celou dobu četla , aby je neviděla "hemžit " a stejně jí pořád stresovalo, že bude muset dělat něco s nima .
Jednou jí zatáhli do hry s panáčkama  a pak mi vyprávěla, že tak nějak si představuje PEKLO......od rána do večera si hrát s malýma dětma a povídat s jejich panáčkama ...:D:D
Přítele má o mnoho staršího , kterej má 4 tituly a on bude ze stejnýho těsta , jednou u vína vyprávěl hrozný příběhy o tom, jak si debilně si hrajou  jeho dva malí prasynovci ........takže oba jsou stejní , hoděj se k sobě .

Teď se musím smát - ad. vytučněné :). Protože mi to něco připomíná, já bych teda nepoužila slovo peklo přímo, ale teda kdyby mi někdo chtěl dát velký trest a jó mne mučit, tak by to bylo asi formou hry s malýma dětma :)

LENNNA — 4. 7. 2014 17:20

Modroočka napsal(a):

Nechtít děti mi přijde stejně normální, jako je chtít. Někdo nemá tu touhu. Naši mladí chtějí raději psa, než dítě a ti mladší mají kočky. A já mám klid :lol:

:supr:

helena — 4. 7. 2014 17:27

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají
Péče se má předávat dopředu, ne nazpátek... starala jsem se o svoje děti, ty se starají o svoje děti a tak dál...

žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě
"Žena, která matkou" je, o svoje děti taky vůbec nemusí stát... natožpak se na ně těšit... a "žena, která není matkou" se se stejnou láskou může těšit na děti, který fyzicky neporodila...

Eva. — 4. 7. 2014 17:41

Nepsala jsem nic o fyzickém rození, heleno. :)

Judyna — 4. 7. 2014 18:55

Ŕekla bych, že jako je věc každého, jestli bude mít děti, tak je věcí každé babičky, jestli bude hlídací a na kolik procent. Dost mě rozčilují "mladí", kteří si myslí, že je povinností prarodičů hlídat děti. Nebo někteří dokonce tvrdí, jak by babička bez těch jejich ratolesí nemohla být a přitom milá babička toho má až po krk, akorát se to bojí mladým říct. Čímž se dostávám k tomu, co psala Hela a vydírání babiček.
Nehledě na to, že některé babičky e starají o své satré rodiče, do toho hlídají vnoučata a třeba ještě chodí do práce. To je na po*rání.

helena — 4. 7. 2014 19:16

Nepsala jsem nic o fyzickém rození, heleno.
Víš co, ty matko - těš se a nepruď http://fora.babinet.cz/img/smilies/reta.gif

přitom milá babička toho má až po krk, akorát se to bojí mladým říct
Nebo jim to i řekne, ale mladí trpí selektivní hluchotou, či se rovnou namíchnou...
Kamarádka bydlí s mladejma, takže se rozumí jaksi "samo sebou", že bude pomáhat... začlo to hlídáním, když chtěli někam vyrazit - OK, žádnej problém. Jenže pak se to pomalu začalo rozšiřovat, protože nevěsta věděla, že babi doma je, tak se z práce nijak nehrnula, nic ji nenutilo... takže babča pro děti do zařízení, nakoupit, uvařit, páč hlady je nenechá... občas vyprat (vždyť se to jen hodí do pračky, že...) a tak podobně, hlídá prakticky celý prázdniny - a dneska snacha považuje za osobní příkoří, když bábi jede hlídat vnouče od druhejch mladejch, případně vyrazí jednou za rok na tejdenní dovolenou.

Jaku — 4. 7. 2014 21:57

aprill napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

hmmmmmmmmmmm... a ty svému otci posloužíš v nemoci a stáří nebo se s ním jenom soudíš ?

tvoje starosti a rotchildovy peníze bych chtěla mít.Dělej tak,at se ty postaráš o ty svoje rodiče

Jaku — 4. 7. 2014 22:02

Lonela napsal(a):

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají, doporučuji takovou malou exkurzi do domova důchodců. Pracovala jsem tam roky, vím o čem hovořím :/

to už je zas jiný level- domov důchodců.Nechtěla bych být jednou na obtíž svým dětem denodenně,já psala o pomoci na pár dnů ze začátku,když se třeba vrátím na stará kolena po operaci z nemocnice domů - starala jsem se a pomáhala jsem několik dnů tak svoji mamce jako její jediná dcera;nebo když má za vámi kdo přijít na návštěvu do nemocnice,atakdále a tak dále.
Dnešní moda pořídit se psa nebo kočku místo dítěte je hodně šílená a jsem ráda,že my to tak neměli.Že jsme prožili opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří - takže i s tím rozením dětí,rodičovstvím.Je mi svým  způsobem líto dnešních mladých lidí,kteří skončí v lepším případě u toho psa.

sahleb — 5. 7. 2014 6:06

Modroočka napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ono rozhodnout se nemít děti je svým způsobem i hodně krátkozraké.Když si to řekne mladý a zdravý 30letý egoista,ok,chápu,je zdravý,nicmu nechybí,zrovna tak o 10 let později jsme většinou stále zdraví,plní elánu a nic nám nechybí,tím méně někdo,kdo by nás stál naše úsilí,probdělé noci,nechce se takovým lidem prostě vyjít a měnit svoji zajetou a pohodlnou ulitu.

Jenže - přijde stáří,nemoci a pak je hodně ouvej,když se člověk vrátí z nemocnice domů a nemá mu ani kdo podat hrnek,atp.Vím,jsou i děti,které na své rodiče kašlou úplně,ale těch je menšina.

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny vůbec a svobodní bezdětní by měli platit daně či sociální odvodyv takové výši,kolik v reálu stojí měsíční péče o dítě a to nejen ta materiální.Procentuelně z platu,takže v klidu dalších třeba 30% dolů,at si na svůj důchod spoří takto.Když mi ostatní si vychováváme vlastně svoje nástupce a ty,kteří budou na náš dlůchod jednou dělat.

Takže super, měla bych platit jako mourovatá. A co ženy, které děti chtějí, ale nemůžou otěhotnět?

Vil, že si to bereš, takový moudra. Máme v domově plno "dětných" lidí a děti jim vyberou leda tak důchod a lednici, ale postarat se, to ne. V lepším případě seřvou pečovatelku, že nestojí mamince (tatínkovi) u zadku 24 hodin denně, v horším se tam ani neukážou. Těm lidem je pak smutno, těm bezdětným aspoň nemá být po kom teskno.

Pravda pravdouci, ja ovsem vidim peci o rodinu v CR jako velice na urovni ve srovnani s ostatnimi zememi. co znam.

Mendy — 5. 7. 2014 7:27

Jaku napsal(a):

Lonela napsal(a):

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají, doporučuji takovou malou exkurzi do domova důchodců. Pracovala jsem tam roky, vím o čem hovořím :/

to už je zas jiný level- domov důchodců.Nechtěla bych být jednou na obtíž svým dětem denodenně,já psala o pomoci na pár dnů ze začátku,když se třeba vrátím na stará kolena po operaci z nemocnice domů - starala jsem se a pomáhala jsem několik dnů tak svoji mamce jako její jediná dcera;nebo když má za vámi kdo přijít na návštěvu do nemocnice,atakdále a tak dále.
Dnešní moda pořídit se psa nebo kočku místo dítěte je hodně šílená a jsem ráda,že my to tak neměli.Že jsme prožili opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří - takže i s tím rozením dětí,rodičovstvím.Je mi svým  způsobem líto dnešních mladých lidí,kteří skončí v lepším případě u toho psa.

Nás měli rodiče tři a ještě jsme měli psa i kočku :P

annie — 5. 7. 2014 7:29

Nevím co je komu do toho, jestli si pořizuju kočku nebo psa... Ano, taky se našli takoví, co vykládali, že jsme si ji pořídili "místo dítěte". Ale copak jsem povinná nosit pásku na ruce s nápisem:"sice děti chce, ale ono to nejde?":skurt:

annie — 5. 7. 2014 7:31

A už se tu zase rodí psychicky...aj fyzicky...:dumbom:

olasik — 5. 7. 2014 9:06

Tohle  bylo přece už za komoušů , říkalo se, nejdřív si pořídíme auto, chatu (byt dostali do státu ) a pak přijdou na řadu děti .

Tak pokud budu konzumní a budu brát život přes majetek a věci a podobně vychovám svoje dítě, nemůžu se k stáru divit, že si  bude chodit do DD pro můj důchod .
Co si vychováme, to máme .

eremuruss — 5. 7. 2014 10:22

Eva. napsal(a):

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

Majko,pred nedavnem,kdyz se syn rozhodoval zda jit za praci k tatovi do Spanelska me s toho vseho bylo velice smutno,ze by odesel do zahranici a ja ho nevidela,predstava pro me hrozna.Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice kam,uz v pondeli nastupuje po treti.A ja ho budu mit doma.Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva.

eremuruss — 5. 7. 2014 10:24

olasik napsal(a):

Tohle  bylo přece už za komoušů , říkalo se, nejdřív si pořídíme auto, chatu (byt dostali do státu ) a pak přijdou na řadu děti .

Tak pokud budu konzumní a budu brát život přes majetek a věci a podobně vychovám svoje dítě, nemůžu se k stáru divit, že si  bude chodit do DD pro můj důchod .
Co si vychováme, to máme .

Ja bych spis rekla,ze to bylo obracene.Nejdriv se poridilo dite a pak se teprve resilo co dal.Vetsinou kazda nevesta byla v ocekavani.

aprill — 5. 7. 2014 10:44

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

Majko,pred nedavnem,kdyz se syn rozhodoval zda jit za praci k tatovi do Spanelska me s toho vseho bylo velice smutno,ze by odesel do zahranici a ja ho nevidela,predstava pro me hrozna.Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice kam,uz v pondeli nastupuje po treti.A ja ho budu mit doma.Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva.

myslím, že synovi cizina prospěla.

Judyna — 5. 7. 2014 10:48

eremuruss napsal(a):

olasik napsal(a):

Tohle  bylo přece už za komoušů , říkalo se, nejdřív si pořídíme auto, chatu (byt dostali do státu ) a pak přijdou na řadu děti .

Tak pokud budu konzumní a budu brát život přes majetek a věci a podobně vychovám svoje dítě, nemůžu se k stáru divit, že si  bude chodit do DD pro můj důchod .
Co si vychováme, to máme .

Ja bych spis rekla,ze to bylo obracene.Nejdriv se poridilo dite a pak se teprve resilo co dal.Vetsinou kazda nevesta byla v ocekavani.

Jo, přesně.

eremuruss — 5. 7. 2014 10:51

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

Majko,pred nedavnem,kdyz se syn rozhodoval zda jit za praci k tatovi do Spanelska me s toho vseho bylo velice smutno,ze by odesel do zahranici a ja ho nevidela,predstava pro me hrozna.Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice kam,uz v pondeli nastupuje po treti.A ja ho budu mit doma.Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva.

myslím, že synovi cizina prospěla.

Ja,ale nevim,protoze co ja vim byvaly manzel pestuje na zahrade ve velkym marihuanu,videla jsem fotky.Navic kdyz tam deti u nej byli syn tam s tatou kouril marihuanu,bylo mu 15 let.Proste jako by zil s kamosem a ne s tatou.

helena — 5. 7. 2014 12:44

ja ovsem vidim peci o rodinu v CR jako velice na urovni ve srovnani s ostatnimi zememi
Jenomže tady nejde o "peci o rodinu", ale rodinný vztahy...

zda jit za praci k tatovi do Spanelska... Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice
Mňo... když se ti zdá, že mít "praci ve fabrice" je pro něj víc, než zkušenost odjinud, pak ano...
Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva...
... a z toho, že dcera nechce děti, ti běhá mráz po zádech.
Ale děti nemáme proto, aby plnily naše očekávání a neuspokojený ambice...
byvaly manzel pestuje na zahrade ve velkym marihuanu,videla jsem fotky
Upřímně, erem - je celkem jedno, jestli hulí doma nebo za hranicema...

Judyna — 5. 7. 2014 12:54

Já bych byla ráda, kdyby můj (jediný) syn odjel do zahraničí. Když už kluci nemají tu vojnu, tak aspoň tuto zkušenost by potřeboval.
Jenže on je zápecník. Přitom anglicky umí moc dobře, má vystudované IT, mohl by se někde chytit.....Ach jo.

Ivana — 5. 7. 2014 13:31

Judyna napsal(a):

Já bych byla ráda, kdyby můj (jediný) syn odjel do zahraničí. Když už kluci nemají tu vojnu, tak aspoň tuto zkušenost by potřeboval.
Jenže on je zápecník. Přitom anglicky umí moc dobře, má vystudované IT, mohl by se někde chytit.....Ach jo.

Moje děti taky nechtějí do zahraničí. Oba umí perfektně anglicky, syn také vystudoval informatiku, ale vůbec je to tam netáhne. dokonce ani o dovolené nechtějí nikam cestovat, ačkoliv k tomu byli od dětství vedeni. Musím ale spravedlivě říct, že já sama bych také v mládí nikam nešla, kdybych měla tu možnost. Vycestovat na chvíli, to jo, to miluju, ale mít své zázemí a práci doma.

Selima — 5. 7. 2014 15:49

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

Majko,pred nedavnem,kdyz se syn rozhodoval zda jit za praci k tatovi do Spanelska me s toho vseho bylo velice smutno,ze by odesel do zahranici a ja ho nevidela,predstava pro me hrozna.Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice kam,uz v pondeli nastupuje po treti.A ja ho budu mit doma.Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva.

Aha, tak radšej nezamestnaný, nešťastný feťák doma? :rolleyes:

Selima — 5. 7. 2014 15:53

Judyna napsal(a):

Já bych byla ráda, kdyby můj (jediný) syn odjel do zahraničí. Když už kluci nemají tu vojnu, tak aspoň tuto zkušenost by potřeboval.
Jenže on je zápecník. Přitom anglicky umí moc dobře, má vystudované IT, mohl by se někde chytit.....Ach jo.

Ja som mala zmiešané pocity, ˇkeď bol nevlastný syn v cudzine - bol hodne ďaleko, ale pôsobil šťastne, študoval aj pracoval, veľa cestoval... Potom sa kvôli frajerke vrátil domov, a mám ešte zmiešanejšie pocity - sú spolu šťastní, ale on sa nevie uchytiť... :grater: :kapitulation: Za mňa: radšej nech je šťastný na Marse, a nech sme v spojení len cez skype a fotky, ako keď ho mám prakticky za dverami, ale nespokojného. :jojo:

dusička — 5. 7. 2014 16:35

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

Majko,pred nedavnem,kdyz se syn rozhodoval zda jit za praci k tatovi do Spanelska me s toho vseho bylo velice smutno,ze by odesel do zahranici a ja ho nevidela,predstava pro me hrozna.Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice kam,uz v pondeli nastupuje po treti.A ja ho budu mit doma.Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva.

Erem podporovala bych kluka,kdyby měl možnost jít pracovat do zahraničí. A jestliže by měl ubytování u svého otce, kde by se mohl sám rozlétnout, skoro ideál.
K čemu ti je,že ho máš doma a denně na očích? :co:
Starší syn taky "zatím" sní o zahraničí. Má ale tady fajn práci, přímo v oboru elektrochnik. Chlapi ho zaučujou, už ted pracuje i sám. Byli i na služebce v německu. Takže říká, ještě tady vydržím dva,tři roky, at mám praxi a pak půjde. O Anglii neuvažuje, líbilo by se mu Rakousko,Švýcarsko, i Německo, ale jen některá část.
Umí dobře anglicky, od září je přihlášenej na němčinu (tu se učil jen tři roky na základce). Ale je mladej :)

olasik — 5. 7. 2014 20:32

Já jsem taky moc ráda, že mám děti doma. Moje spolužačky a příbuzné mají děti v cizině "na zkušené " a ve třiceti bezdětné, zatímco já si užívám krásných vnoučátek.
A kdysi jsem před zetěm řekla, že jednou pojedeme za vnučkou do Ameriky a on na mě hodil takový zlý voko........taky chce mít svoje kuřátka doma pod křídly a to je moc dobře .

LENNNA — 5. 7. 2014 21:01

Jaku napsal(a):

Lonela napsal(a):

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají, doporučuji takovou malou exkurzi do domova důchodců. Pracovala jsem tam roky, vím o čem hovořím :/

to už je zas jiný level- domov důchodců.Nechtěla bych být jednou na obtíž svým dětem denodenně,já psala o pomoci na pár dnů ze začátku,když se třeba vrátím na stará kolena po operaci z nemocnice domů - starala jsem se a pomáhala jsem několik dnů tak svoji mamce jako její jediná dcera;nebo když má za vámi kdo přijít na návštěvu do nemocnice,atakdále a tak dále.
Dnešní moda pořídit se psa nebo kočku místo dítěte je hodně šílená a jsem ráda,že my to tak neměli.Že jsme prožili opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří - takže i s tím rozením dětí,rodičovstvím.Je mi svým  způsobem líto dnešních mladých lidí,kteří skončí v lepším případě u toho psa.

Tak tohle škatulkování je přinejmenším úsměvné. Zajímavé, jak někdo vidí tak černobíle a tak dobře zná přání ostatních lidí, co by si přáli a jak by chtěli žít :D. Dřívější doba mi naopak nepřišla přirozená, tenkrát bylo normální jít se stádem a hned ve dvaceti si všichni udělat dítě, protože tak to přece dělají všichni a očekává se to od všech.

Kiara — 5. 7. 2014 22:24

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Pro mě je výhoda mít děti proto, že jsem je mít chtěla. Mateřská láska je specifický druh lásky a já jsem ráda, že je mi dopřáno ji cítit. :jojo:
Např. teď mi volal syn z Anglie, neviděli jsme se 5 měsíců a v pondělí se setkáme v Londýně. Moc moc moc se na něj těším. Nu a to žena, která není matkou, nepozná, jaké to je, těšit se takhle na své dítě. :jojo:

Jenom mateřská láska je bezvýhradná "jen tak", sama od sebe. :jojo::hjarta:
A babičkovská taky, to je jasnačka. :D

Majko,pred nedavnem,kdyz se syn rozhodoval zda jit za praci k tatovi do Spanelska me s toho vseho bylo velice smutno,ze by odesel do zahranici a ja ho nevidela,predstava pro me hrozna.Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice kam,uz v pondeli nastupuje po treti.A ja ho budu mit doma.Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva.

erem, já bych taky na Tvém místě nebyla odvázána z toho, že chce kluk do Španělska k tátovi. Nevadilo by mi ani tak, že je v cizině jako to, že je u táty. Protože - ruku na srdce - Tvůj bývalý a jeho otec je všechno možné, jen ne příkladný zploditel, od kterého by se mohl kluk něčemu kloudnému naučit :vissla:

Jaku — 5. 7. 2014 22:34

LENNNA napsal(a):

Jaku napsal(a):

Lonela napsal(a):

Těm, co si myslejí, že mít děti je výhoda hlavně kvůli tomu, že se o vás ve stáří postarají, doporučuji takovou malou exkurzi do domova důchodců. Pracovala jsem tam roky, vím o čem hovořím :/

to už je zas jiný level- domov důchodců.Nechtěla bych být jednou na obtíž svým dětem denodenně,já psala o pomoci na pár dnů ze začátku,když se třeba vrátím na stará kolena po operaci z nemocnice domů - starala jsem se a pomáhala jsem několik dnů tak svoji mamce jako její jediná dcera;nebo když má za vámi kdo přijít na návštěvu do nemocnice,atakdále a tak dále.
Dnešní moda pořídit se psa nebo kočku místo dítěte je hodně šílená a jsem ráda,že my to tak neměli.Že jsme prožili opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří - takže i s tím rozením dětí,rodičovstvím.Je mi svým  způsobem líto dnešních mladých lidí,kteří skončí v lepším případě u toho psa.

Tak tohle škatulkování je přinejmenším úsměvné. Zajímavé, jak někdo vidí tak černobíle a tak dobře zná přání ostatních lidí, co by si přáli a jak by chtěli žít :D. Dřívější doba mi naopak nepřišla přirozená, tenkrát bylo normální jít se stádem a hned ve dvaceti si všichni udělat dítě, protože tak to přece dělají všichni a očekává se to od všech.

Ano,přesně k tomu,ta zatracovaná minulá doba,byla zrovna dobrá.

A špatně si mě pochopila,žádné škatulkování a že znám přání ostatních -ne.Já napsala na věc svůj názor,to o přání ostatních si psala už jen ty.

Mendy — 6. 7. 2014 7:04

Jaku napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Jaku napsal(a):


to už je zas jiný level- domov důchodců.Nechtěla bych být jednou na obtíž svým dětem denodenně,já psala o pomoci na pár dnů ze začátku,když se třeba vrátím na stará kolena po operaci z nemocnice domů - starala jsem se a pomáhala jsem několik dnů tak svoji mamce jako její jediná dcera;nebo když má za vámi kdo přijít na návštěvu do nemocnice,atakdále a tak dále.
Dnešní moda pořídit se psa nebo kočku místo dítěte je hodně šílená a jsem ráda,že my to tak neměli.Že jsme prožili opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří - takže i s tím rozením dětí,rodičovstvím.Je mi svým  způsobem líto dnešních mladých lidí,kteří skončí v lepším případě u toho psa.

Tak tohle škatulkování je přinejmenším úsměvné. Zajímavé, jak někdo vidí tak černobíle a tak dobře zná přání ostatních lidí, co by si přáli a jak by chtěli žít :D. Dřívější doba mi naopak nepřišla přirozená, tenkrát bylo normální jít se stádem a hned ve dvaceti si všichni udělat dítě, protože tak to přece dělají všichni a očekává se to od všech.

Ano,přesně k tomu,ta zatracovaná minulá doba,byla zrovna dobrá.

A špatně si mě pochopila,žádné škatulkování a že znám přání ostatních -ne.Já napsala na věc svůj názor,to o přání ostatních si psala už jen ty.

Hm, jenže to o čem ty si myslíš že k životu přirozeně patří nemusí přirozeně patřit do života jiných.

helena — 6. 7. 2014 7:42

Tvůj bývalý a jeho otec je všechno možné, jen ne příkladný zploditel, od kterého by se mohl kluk něčemu kloudnému naučit
Máš recht, Kiaro... jenže otázka je, zda se mladej ještě vůbec něčemu učit chce. Bohužel.
Zas nejsem až taková optimistka, abych čekala, jak se kluk v "pevný ruce správnýho otce" změní jak mávnutím kouzelnýho proutku... Neříkám, že se podobný zázraky nestávají, ale...

Ano,přesně k tomu,ta zatracovaná minulá doba,byla zrovna dobrá.
K čemu - "opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří"?
Si teda nemyslím, že ausgerechnet "ta zatracovaná minulá doba" to nějak extra umožňovala...

sahleb — 6. 7. 2014 8:40

helena napsal(a):

ja ovsem vidim peci o rodinu v CR jako velice na urovni ve srovnani s ostatnimi zememi
Jenomže tady nejde o "peci o rodinu", ale rodinný vztahy...

zda jit za praci k tatovi do Spanelska... Nastesti v ten den,kdyz mu prisla od taty tato nabidka ziskal i protekcne praci ve fabrice
Mňo... když se ti zdá, že mít "praci ve fabrice" je pro něj víc, než zkušenost odjinud, pak ano...
Predstava,ze by zil v zahranici je pro me desiva...
... a z toho, že dcera nechce děti, ti běhá mráz po zádech.
Ale děti nemáme proto, aby plnily naše očekávání a neuspokojený ambice...
byvaly manzel pestuje na zahrade ve velkym marihuanu,videla jsem fotky
Upřímně, erem - je celkem jedno, jestli hulí doma nebo za hranicema...

Fakt jsem odpovidala zvlaste na toto  :
Jaku napsal(a):

Stát by měl mnohem víc podporovat dětné lidi+rodiny

LENNNA — 6. 7. 2014 10:11

Jaku napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Jaku napsal(a):


to už je zas jiný level- domov důchodců.Nechtěla bych být jednou na obtíž svým dětem denodenně,já psala o pomoci na pár dnů ze začátku,když se třeba vrátím na stará kolena po operaci z nemocnice domů - starala jsem se a pomáhala jsem několik dnů tak svoji mamce jako její jediná dcera;nebo když má za vámi kdo přijít na návštěvu do nemocnice,atakdále a tak dále.
Dnešní moda pořídit se psa nebo kočku místo dítěte je hodně šílená a jsem ráda,že my to tak neměli.Že jsme prožili opravdový život se vším,co k němu přirozeně patří - takže i s tím rozením dětí,rodičovstvím.Je mi svým  způsobem líto dnešních mladých lidí,kteří skončí v lepším případě u toho psa.

Tak tohle škatulkování je přinejmenším úsměvné. Zajímavé, jak někdo vidí tak černobíle a tak dobře zná přání ostatních lidí, co by si přáli a jak by chtěli žít :D. Dřívější doba mi naopak nepřišla přirozená, tenkrát bylo normální jít se stádem a hned ve dvaceti si všichni udělat dítě, protože tak to přece dělají všichni a očekává se to od všech.

Ano,přesně k tomu,ta zatracovaná minulá doba,byla zrovna dobrá.

A špatně si mě pochopila,žádné škatulkování a že znám přání ostatních -ne.Já napsala na věc svůj názor,to o přání ostatních si psala už jen ty.

Naopak je velké štěstí, že ta minulá doba (v této konkrétní věci) tu už není a že lidé mají možnost si vybrat život, jaký chtějí žít!

Jaku — 8. 7. 2014 19:16

LENNNA napsal(a):

Jaku napsal(a):

LENNNA napsal(a):


Tak tohle škatulkování je přinejmenším úsměvné. Zajímavé, jak někdo vidí tak černobíle a tak dobře zná přání ostatních lidí, co by si přáli a jak by chtěli žít :D. Dřívější doba mi naopak nepřišla přirozená, tenkrát bylo normální jít se stádem a hned ve dvaceti si všichni udělat dítě, protože tak to přece dělají všichni a očekává se to od všech.

Ano,přesně k tomu,ta zatracovaná minulá doba,byla zrovna dobrá.

A špatně si mě pochopila,žádné škatulkování a že znám přání ostatních -ne.Já napsala na věc svůj názor,to o přání ostatních si psala už jen ty.

Naopak je velké štěstí, že ta minulá doba (v této konkrétní věci) tu už není a že lidé mají možnost si vybrat život, jaký chtějí žít!

Za dob minulých alenikdo nikoho nenutil mít děti,to podléhaly jen ty slabší povahy,pokud vyloženě nechtěly a přesto do toho šly.Dnes naopak si spousta lidí s tou nabitou svobodou neví rady vůbec a plete si ji navíc se vším možným jen ne s tím,o čem svoboda skutečně je -a ta je především o odpovědnosti.

helena — 8. 7. 2014 19:23

Za dob minulých alenikdo nikoho nenutil mít děti
Jasně... jen na ně byly slevy na daních, příspěvky a další výhody, bezdětní si mohli o státním bydlení nechat zdát... ale "nikdo nikoho nenutil"... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
s tou nabitou svobodou
Jak se nabíjí svoboda? http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif

Selima — 10. 7. 2014 0:01

Jaku napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Jaku napsal(a):


Ano,přesně k tomu,ta zatracovaná minulá doba,byla zrovna dobrá.

A špatně si mě pochopila,žádné škatulkování a že znám přání ostatních -ne.Já napsala na věc svůj názor,to o přání ostatních si psala už jen ty.

Naopak je velké štěstí, že ta minulá doba (v této konkrétní věci) tu už není a že lidé mají možnost si vybrat život, jaký chtějí žít!

Za dob minulých alenikdo nikoho nenutil mít děti,to podléhaly jen ty slabší povahy,pokud vyloženě nechtěly a přesto do toho šly.Dnes naopak si spousta lidí s tou nabitou svobodou neví rady vůbec a plete si ji navíc se vším možným jen ne s tím,o čem svoboda skutečně je -a ta je především o odpovědnosti.

Nie, boli len úľavy na daniach - pre zosobášených - lacné pôžičky - pre zosobášených, prídavky na deti a úľavy na daniach pre rodičov... Byty zadarmo pre zosobášených a rodiny....  Inak, samozrejme, nikoho nikto do ničoho nenúti.

Kiara — 10. 7. 2014 21:58

Seli, za minulého režimu sis na byt "zadarmo" musela počkat tak deset-patnáct let, než ti ho národní výbor přidělil a obvykle se jednalo o špeluňku IV. kategorie s vodovodem a společným WC na pavlači. Já jsem byt získala poměrně záhy a pravdou je, že mi hodně pomohlo, že jsem v té době už měla rodinu - ale rozhodně to nebylo zadarmo, musela jsem si koupit členský podíl v družstvu a i tak jsem na přidělení bytu čekala několik let, než jsem se stěhovala do nového :vissla:

dusička — 10. 7. 2014 22:20

Ani za dob minulých ani ted nikdo nikoho nenutí mít děti.
Děti se rodily i za války, rodí se v Africe .
Děti se přeci nerodí kvůli nějakým úlevám nebo přidělení bytu
Kdo je chce mít má ,pokud nechce, nemá

eremuruss — 11. 7. 2014 13:11

Kiara napsal(a):

Seli, za minulého režimu sis na byt "zadarmo" musela počkat tak deset-patnáct let, než ti ho národní výbor přidělil a obvykle se jednalo o špeluňku IV. kategorie s vodovodem a společným WC na pavlači. Já jsem byt získala poměrně záhy a pravdou je, že mi hodně pomohlo, že jsem v té době už měla rodinu - ale rozhodně to nebylo zadarmo, musela jsem si koupit členský podíl v družstvu a i tak jsem na přidělení bytu čekala několik let, než jsem se stěhovala do nového :vissla:

Ale nemusela si cekat 10-15 let.Byla spousta podnikovych bytu i my jsme dostali podnikovy byt.Cekaci doba 1 rok.Moje znama dostala podnikovy byt od tehoz podniku okamzite.

helena — 11. 7. 2014 13:18

Byla spousta podnikovych bytu... Cekaci doba 1 rok.
Jak kde... tam, co byli potřeba pracovníci, to šlo rychle, ale ve velkejch městech se čekalo o dost dýl. I na podnikový byty - a když už ho někdo dostal, buď to bylo jen na dobu zaměstnání (služební byty) nebo se musel firmě "upsat", obvykle na 15 let (stabilizační byty).

Kiara — 11. 7. 2014 23:32

eremuruss napsal(a):

Kiara napsal(a):

Seli, za minulého režimu sis na byt "zadarmo" musela počkat tak deset-patnáct let, než ti ho národní výbor přidělil a obvykle se jednalo o špeluňku IV. kategorie s vodovodem a společným WC na pavlači. Já jsem byt získala poměrně záhy a pravdou je, že mi hodně pomohlo, že jsem v té době už měla rodinu - ale rozhodně to nebylo zadarmo, musela jsem si koupit členský podíl v družstvu a i tak jsem na přidělení bytu čekala několik let, než jsem se stěhovala do nového :vissla:

Ale nemusela si cekat 10-15 let.Byla spousta podnikovych bytu i my jsme dostali podnikovy byt.Cekaci doba 1 rok.Moje znama dostala podnikovy byt od tehoz podniku okamzite.

erem, u vás to bylo možná tak jak píšeš, ale v Praze, odkud pocházím to bylo tak, jak jsem psala já. Já jsem nedostala žádný podnikový byt, já jsem si podnikový byt od družstva musela zaplatit, respektive jsem si musela zaplatit členský podíl v družstvu, abych mohla bydlet a navíc jsem se musela upsat na několik let podniku, díky němuž jsem členství v družstvu získala.

Selima — 12. 7. 2014 6:30

dusička napsal(a):

Ani za dob minulých ani ted nikdo nikoho nenutí mít děti.
Děti se rodily i za války, rodí se v Africe .
Děti se přeci nerodí kvůli nějakým úlevám nebo přidělení bytu
Kdo je chce mít má ,pokud nechce, nemá

Donútiť nemôže nikoho nikto, ale za socíku bolo ťažšie vyčnievať z davu - na bezdetných, alebo nebodaj slobodných sa pozeralo čudne... Preto aj homosexuáli väčšinou zakladali rodiny, aj mnohí ľudia, ktorí sa na to necítili... Materiálne znevýhodnenie bolo len ďalším argumentom v skladačke. Ono, aj dnes sa XV ľudí, vrátane cudzích, "taktne" spýta trebárs bezdetného páru prečo nemajú deti, ale ten tlak je asi predsa len o dačo menší.

olasik — 12. 7. 2014 8:01

Kiara napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Kiara napsal(a):

:

Ale nemusela si cekat 10-15 let.Byla spousta podnikovych bytu i my jsme dostali podnikovy byt.Cekaci doba 1 rok.Moje znama dostala podnikovy byt od tehoz podniku okamzite.

erem, u vás to bylo možná tak jak píšeš, ale v Praze, odkud pocházím to bylo tak, jak jsem psala já. Já jsem nedostala žádný podnikový byt, já jsem si podnikový byt od družstva musela zaplatit, respektive jsem si musela zaplatit členský podíl v družstvu, abych mohla bydlet a navíc jsem se musela upsat na několik let podniku, díky němuž jsem členství v družstvu získala.

Ono hodně záleželo na tom, kdo měl jaký známý .Třeba moje máma čekala na byt asi 15 let ( z důvodu malého bytu ve vilce ), ale pořád jí předbíhali lidi , kteří to nějak podplatili , nebo tam měli kamarádku .Potom dostala úplně nový byt na sídlišti , ve kterém ted po rozvodu žiju já.
Jinak s BM jsme dostali 2 podnikové byty , jeden jsme měli hned ve Vlašimi a nestálo to ani korunu a na druhý v Kralupech jsme čekali rok a opět zadara . Bylo to taky tím, že on měl atraktivní zaměstnání , byl strojař .

olasik — 12. 7. 2014 8:18

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Ani za dob minulých ani ted nikdo nikoho nenutí mít děti.
Děti se rodily i za války, rodí se v Africe .
Děti se přeci nerodí kvůli nějakým úlevám nebo přidělení bytu
Kdo je chce mít má ,pokud nechce, nemá

Donútiť nemôže nikoho nikto, ale za socíku bolo ťažšie vyčnievať z davu - na bezdetných, alebo nebodaj slobodných sa pozeralo čudne... Preto aj homosexuáli väčšinou zakladali rodiny, aj mnohí ľudia, ktorí sa na to necítili... Materiálne znevýhodnenie bolo len ďalším argumentom v skladačke. Ono, aj dnes sa XV ľudí, vrátane cudzích, "taktne" spýta trebárs bezdetného páru prečo nemajú deti, ale ten tlak je asi predsa len o dačo menší.

To je pravda, že ty bezdětný se tehdy řešili , pamatuju se, jak jsme doma pořád řešily ty tety , co se třeba neprovdaly .
A já jsem měla šílený komplexy , protože jsem se vdávala až ve 25 letech a skoro všechny moje spolužačky už byly vdaný , měla jsem zpoždění .

dusička — 12. 7. 2014 10:08

Nevím Seli, já to takhle nevnímala. Mám strýčka,který se neoženil a tetu,která neměla děti. A nějak jsme je nikdy extra neprobírali. Přijde mi to jako ted, když je někdo starý mládenec.
Seli - zas tak stará nejsi, aby si byla dospělá za komunistů. Takže to máš taky vnímání na věc dětskýma očima.

Kiara — 12. 7. 2014 22:03

olasik napsal(a):

Kiara napsal(a):

eremuruss napsal(a):


Ale nemusela si cekat 10-15 let.Byla spousta podnikovych bytu i my jsme dostali podnikovy byt.Cekaci doba 1 rok.Moje znama dostala podnikovy byt od tehoz podniku okamzite.

erem, u vás to bylo možná tak jak píšeš, ale v Praze, odkud pocházím to bylo tak, jak jsem psala já. Já jsem nedostala žádný podnikový byt, já jsem si podnikový byt od družstva musela zaplatit, respektive jsem si musela zaplatit členský podíl v družstvu, abych mohla bydlet a navíc jsem se musela upsat na několik let podniku, díky němuž jsem členství v družstvu získala.

Ono hodně záleželo na tom, kdo měl jaký známý .Třeba moje máma čekala na byt asi 15 let ( z důvodu malého bytu ve vilce ), ale pořád jí předbíhali lidi , kteří to nějak podplatili , nebo tam měli kamarádku .Potom dostala úplně nový byt na sídlišti , ve kterém ted po rozvodu žiju já.
Jinak s BM jsme dostali 2 podnikové byty , jeden jsme měli hned ve Vlašimi a nestálo to ani korunu a na druhý v Kralupech jsme čekali rok a opět zadara . Bylo to taky tím, že on měl atraktivní zaměstnání , byl strojař .

Kdybych měla čekat na to, až mi nějaký byt přidělí Obvodní národní výbor na Praze 5, v jehož obvodu jsem tenkrát bydlela, čekala bych na ten byt možná ještě dneska :kapitulation:

Jaku — 13. 7. 2014 23:06

Selima napsal(a):

Jaku napsal(a):

LENNNA napsal(a):


Naopak je velké štěstí, že ta minulá doba (v této konkrétní věci) tu už není a že lidé mají možnost si vybrat život, jaký chtějí žít!

Za dob minulých alenikdo nikoho nenutil mít děti,to podléhaly jen ty slabší povahy,pokud vyloženě nechtěly a přesto do toho šly.Dnes naopak si spousta lidí s tou nabitou svobodou neví rady vůbec a plete si ji navíc se vším možným jen ne s tím,o čem svoboda skutečně je -a ta je především o odpovědnosti.

Nie, boli len úľavy na daniach - pre zosobášených - lacné pôžičky - pre zosobášených, prídavky na deti a úľavy na daniach pre rodičov... Byty zadarmo pre zosobášených a rodiny....  Inak, samozrejme, nikoho nikto do ničoho nenúti.

Nemáš pravdu - my byli manželé od roku 86,ale bohužel ne dělníci,já jako kancel.krysa,manžel studoval vš,nikdo nám byt nedaal ani nenabízel,bohužel a tak jsme se museli z našeho města odstěhovat kvůli bydlení do úplných prčic,kam to ani jednoho z nás netáhlo,a zas ne do žádnýho bytečku,ale polodomu bez vl.zdroje vody,bez plynu s často vypínající se elektřinou.
Manžel by dostal byt,ale leda tak v Mostě-na druhé straně republiky a to jsme zase neměli zájem my.

helena — 14. 7. 2014 6:43

nikdo nám byt nedaal ani nenabízel
Kousek vejš jsem psala, že byty byly k dispozici tam, kde byli potřeba zaměstnanci... třeba zrovna na tom severu... jenže stěhovat se tam "jsme zase neměli zájem my".
Když jste dali přednost "odstěhovat kvůli bydlení do úplných prčic... a zas ne do žádnýho bytečku", tak si těžko můžeš stěžovat - v tom "Mostě-na druhé straně republiky" by voda, plyn, elektřina a navrch dálkový topení bylo...

Ivana — 14. 7. 2014 8:30

My jsme dostali v r. 1982, kdy jsme se vzali, družstevní byt 2+1 díky tomu, že rodiče mého manžela byli od r. 1971, kdy bylo bráchovi mého manžela 18 let, v bytovém družstvu. Zrovna na nás přišla řada, ale švagr už byt měl, tak ho rodiče dali mladšímu synovi, mému manželovi. Zaplatili jsme ho z novomanželské půjčky, stál tehdy 30 000,- Kč. Byt se ovšem nacházel v nově postaveném sídlišti, kde byly akorát domy a 1 likusák, v němž byla samoobsluha, 1 telefonní budka na celé sídliště (nechat si zavést telefon domů nebylo možné) a jinak byly všude jen hromady hlíny a stavebního nepořádku. Takto to tu vypadalo ještě v roce 1985, kdy se narodila dcera a v r. 1987, kdy se narodil syn. Nikdo s tím nic nedělal, nechali to tak. Hrůza!

Selima — 17. 7. 2014 23:43

dusička napsal(a):

Nevím Seli, já to takhle nevnímala. Mám strýčka,který se neoženil a tetu,která neměla děti. A nějak jsme je nikdy extra neprobírali. Přijde mi to jako ted, když je někdo starý mládenec.
Seli - zas tak stará nejsi, aby si byla dospělá za komunistů. Takže to máš taky vnímání na věc dětskýma očima.

:co: Mala som 22 a tri mesiace, keď padol socík...

Selima — 17. 7. 2014 23:45

Jaku napsal(a):

Selima napsal(a):

Jaku napsal(a):


Za dob minulých alenikdo nikoho nenutil mít děti,to podléhaly jen ty slabší povahy,pokud vyloženě nechtěly a přesto do toho šly.Dnes naopak si spousta lidí s tou nabitou svobodou neví rady vůbec a plete si ji navíc se vším možným jen ne s tím,o čem svoboda skutečně je -a ta je především o odpovědnosti.

Nie, boli len úľavy na daniach - pre zosobášených - lacné pôžičky - pre zosobášených, prídavky na deti a úľavy na daniach pre rodičov... Byty zadarmo pre zosobášených a rodiny....  Inak, samozrejme, nikoho nikto do ničoho nenúti.

Nemáš pravdu - my byli manželé od roku 86,ale bohužel ne dělníci,já jako kancel.krysa,manžel studoval vš,nikdo nám byt nedaal ani nenabízel,bohužel a tak jsme se museli z našeho města odstěhovat kvůli bydlení do úplných prčic,kam to ani jednoho z nás netáhlo,a zas ne do žádnýho bytečku,ale polodomu bez vl.zdroje vody,bez plynu s často vypínající se elektřinou.
Manžel by dostal byt,ale leda tak v Mostě-na druhé straně republiky a to jsme zase neměli zájem my.

A to bývanie ste v prčičiach ste si kúpili, alebo dostali...? ;) Bývalý dostal dvojizbák nižšej kategórie, ale dostal - bol slobodný otec v bytovej núdzi. Po revolúcii už sa, aspoň na Slovensku, šanca dostať byt, beznádejne scvrkla.

Sára6 — 21. 7. 2014 13:42

čao, četla jsem jen tvůj první příspěvek.....a můžu říci, že jsi normální a úplně normální, kašli na druhé...., co říkají, když se ještě shodneš s manželem na stejném názoru....tak je to supe a nebudeš jediná a i kdyby jsi byla, pokud tak budeš -budete šťastni!!!!

já jsem úplný opak, já děti miluji

Helča2 — 22. 7. 2014 23:33

Můj 41. letý bratr taky nechce děti. Já mám 3 a sestra 1.
Pokud to s manželem cítíte oba stejně, tak je to přeci v pořádku :-) a ostatní ať si myslí co chtějí.

olasik — 23. 7. 2014 8:53

LENNNA napsal(a):

olasik napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Tak moje dcera má Aspergerův syndrom a asi tisíc koníčků, přečte 3 knihy týdně a ted jsme se vrátili od řeky s mýma sladkýma vnoučatama (5 a 3 roky) a dcera je v hluboké depresi z těch dvou "harantů"
U řeky si celou dobu četla , aby je neviděla "hemžit " a stejně jí pořád stresovalo, že bude muset dělat něco s nima .
Jednou jí zatáhli do hry s panáčkama  a pak mi vyprávěla, že tak nějak si představuje PEKLO......od rána do večera si hrát s malýma dětma a povídat s jejich panáčkama ...:D:D
Přítele má o mnoho staršího , kterej má 4 tituly a on bude ze stejnýho těsta , jednou u vína vyprávěl hrozný příběhy o tom, jak si debilně si hrajou  jeho dva malí prasynovci ........takže oba jsou stejní , hoděj se k sobě .

Teď se musím smát - ad. vytučněné :). Protože mi to něco připomíná, já bych teda nepoužila slovo peklo přímo, ale teda kdyby mi někdo chtěl dát velký trest a jó mne mučit, tak by to bylo asi formou hry s malýma dětma :)

Ale pozor Lennno, já jsem nejvíc nesnášela děti , když jsem byla mladá .....vůbec nic mi to neříkalo, ale ono když se ti narodí tvoje vlastní, je to všechno úplně jinak.
I dnes mi vadí některý malý děti, třeba na dovolené, když jsem pozorovala babičky s chlapečkama , tak mi přišli takoví oškliví a měli takový de.bilní otázky ......prostě ty svoje mláďata člověk bere jinak a miluje je.

Mendy — 31. 10. 2014 12:10

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!! :rolleyes: http://tn.nova.cz/clanek/to-jsou-rodice … a-dny.html

carpediem — 31. 10. 2014 13:55

Ty jo, Mendy, ty máš zajímavé logické vývody....výsledek toho, že některým by se to mělo zakázat.
P.S. Nejsem zastáncem toho, že každý pár se MUSÍ reprodukovat.  :)

vera — 31. 10. 2014 14:29

a kde je to tady psáno..........že každý musí mít děti

Mendy — 31. 10. 2014 18:01

vera napsal(a):

a kde je to tady psáno..........že každý musí mít děti

Tak doslova se to tu nepíše, ale přečti si celou diskuzi. Některý tu píší že jim hlava nebere když někdo děti nechce.
Mám známou která děti taky nechce, ale protože by jí to máma neodpustila musí prý aspoň jedno mít. Tak to je hodně pitomej důvod proč si to děcko pořídit. Pak to podle toho vypadá :dumbom:

ivetab — 31. 10. 2014 18:11

Mendy napsal(a):

vera napsal(a):

a kde je to tady psáno..........že každý musí mít děti

Tak doslova se to tu nepíše, ale přečti si celou diskuzi. Některý tu píší že jim hlava nebere když někdo děti nechce.
Mám známou která děti taky nechce, ale protože by jí to máma neodpustila musí prý aspoň jedno mít. Tak to je hodně pitomej důvod proč si to děcko pořídit. Pak to podle toho vypadá :dumbom:

To je dost blbé, když se lidí musí někomu přizpůsobit, protože to od nich rodiče, okolí a podobně čeká. Přitom by stačilo, kdyby si to ona prosadila a nebála se. Je to její život a ne její matky. Ona otěhotní a její matka třeba před porodem zemře, a k čemu to vlastně pak všechno je.

Jo, jinak jde vidět tlak od žen, které děti mají na ty, co je nechtějí, že je taky musí mít a to nejen v této diskuzi. Každý má přitom možnost volby, tak nechapu, proč se vůbec k tomu vyjadřují.

Mendy — 31. 10. 2014 18:53

dusička napsal(a):

modrovous napsal(a):

dusička napsal(a):

Přiznám se, že to nepobírám, když ženská nechce mít děti. Ale je to tvůj život a tvého manžela, když nechcete, tak je to vaše věc.
A nediv se, že ani tvoje mamka a tchyně to nechápou. Oni děti maj, vás. A že maj jinej názor než Ty, tak jim ho nech. Nemusí s vámi souhlasit.

7

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

Setkat se s tebou face to face, tak ti dám za tohle cílený oslovení facku přes celou hubu. To mi věř :cool:

helena — 31. 10. 2014 18:58

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!!
Hm... většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku... výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí... to tě nebere?

Mendy — 31. 10. 2014 19:09

helena napsal(a):

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!!
Hm... většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku... výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí... to tě nebere?

Když se budeme bavit jenom o tom co je vidět, pak más jistě pravdu.

dusička — 31. 10. 2014 22:55

Mendy napsal(a):

dusička napsal(a):

modrovous napsal(a):


7

Já myslím, že souhlas by z nich ani nikdo nedoloval. Ale na oplátku by si svoje názory a nechápání mohli nechat pro sebe a neotravovat tím Blánš život.  :dumbom:

A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

Setkat se s tebou face to face, tak ti dám za tohle cílený oslovení facku přes celou hubu. To mi věř :cool:

Si to tady čtu, proč by si mi měla dávat jako přes hubu, co jsem napsala jako ? A ted přemýšlím, proč si začernila to slova BLána - No promin, nemám tam háček na Ň. A ty si to  bereš uplně po svým. Se tu musím tlemit. :D:D:D
Mendy - mě si do huby neber, starej se raději o tu svou nevymáchanou.  :lol: :rock:

gymnasión — 1. 11. 2014 6:17

Matky lze rozdělit do dvou skupin:
- biologické matky, které po dítěti touží
- společenské matky, které mají dítě:
-- protože se to hodí,
-- protože děti má někdo v okolí,
-- protože "se to dělá"

helena — 1. 11. 2014 8:54

Když se budeme bavit jenom o tom co je vidět, pak más jistě pravdu.
Budeš-li apriori každý/ho rodiče považovat za dětem ubližujícího násilníka, kterej to jen "dobře tají", pak chápu, že každej podobnej článek je voda na tvůj mlejn...

Mendy — 1. 11. 2014 9:35

dusička napsal(a):

Mendy napsal(a):

dusička napsal(a):


A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

Setkat se s tebou face to face, tak ti dám za tohle cílený oslovení facku přes celou hubu. To mi věř :cool:

Si to tady čtu, proč by si mi měla dávat jako přes hubu, co jsem napsala jako ? A ted přemýšlím, proč si začernila to slova BLána - No promin, nemám tam háček na Ň. A ty si to  bereš uplně po svým. Se tu musím tlemit. :D:D:D
Mendy - mě si do huby neber, starej se raději o tu svou nevymáchanou.  :lol: :rock:

Nejsi ani schopná někoho řádně pojmenovat. Co pak asi může vyrůst s tvých dětí? Zase jen takový posměvačný a nevomalený spratkové :usch:

dusička — 1. 11. 2014 9:38

Sklidni hormony Mendy. Nemůžu za to, že ve slovech hledáš něco, co tam vůbec není. A jak libo, jestli chceš tou svou nevymáchanou hubou urážet, klidně můžeš. Papír snese všechno. To je tvůj problém, ne můj. Měj se :reta:

Mendy — 1. 11. 2014 9:39

helena napsal(a):

Když se budeme bavit jenom o tom co je vidět, pak más jistě pravdu.
Budeš-li apriori každý/ho rodiče považovat za dětem ubližujícího násilníka, kterej to jen "dobře tají", pak chápu, že každej podobnej článek je voda na tvůj mlejn...

Proč každýho? To jsi napsala ty. Já ti jen píšu, že ne všechno je vidět. Ani na těch silnicích ne.

Mendy — 1. 11. 2014 9:41

dusička napsal(a):

Sklidni hormony Mendy. Nemůžu za to, že ve slovech hledáš něco, co tam vůbec není. A jak libo, jestli chceš tou svou nevymáchanou hubou urážet, klidně můžeš. Papír snese všechno. To je tvůj problém, ne můj. Měj se :reta:

Není? Je to tam černý na bílým. Piš pořádně, zvlášť když někoho jmenuješ a nebude tě nikdo atakovat za komoleniny jmen.

aprill — 1. 11. 2014 9:56

Mendy napsal(a):

dusička napsal(a):

Mendy napsal(a):


Setkat se s tebou face to face, tak ti dám za tohle cílený oslovení facku přes celou hubu. To mi věř :cool:

Si to tady čtu, proč by si mi měla dávat jako přes hubu, co jsem napsala jako ? A ted přemýšlím, proč si začernila to slova BLána - No promin, nemám tam háček na Ň. A ty si to  bereš uplně po svým. Se tu musím tlemit. :D:D:D
Mendy - mě si do huby neber, starej se raději o tu svou nevymáchanou.  :lol: :rock:

Nejsi ani schopná někoho řádně pojmenovat. Co pak asi může vyrůst s tvých dětí? Zase jen takový posměvačný a nevomalený spratkové :usch:

hm, koukám, že jsi dobře naladěná.... :kapitulation:

dusička — 1. 11. 2014 10:05

April - máš plnou schránku. Psala jsem Ti SZ

helena — 1. 11. 2014 10:09

Já ti jen píšu, že ne všechno je vidět.
Není-li něco vidět (slyšet, cejtit a tak dál), těžko se k tomu vyjadřovat... leda v rovině úvah "co by kdyby"...

aprill — 1. 11. 2014 10:15

dusička napsal(a):

April - máš plnou schránku. Psala jsem Ti SZ

něco málo jsem už smazala.. nedá se to smazat všechno najednou :butter: ?

dusička — 1. 11. 2014 10:18

aprill napsal(a):

dusička napsal(a):

April - máš plnou schránku. Psala jsem Ti SZ

něco málo jsem už smazala.. nedá se to smazat všechno najednou :butter: ?

Když zaroluješ dolu pod zprávy, je tam malými písmeny vlevo dole smazat více zpráv

Mendy — 1. 11. 2014 11:06

helena napsal(a):

Já ti jen píšu, že ne všechno je vidět.
Není-li něco vidět (slyšet, cejtit a tak dál), těžko se k tomu vyjadřovat... leda v rovině úvah "co by kdyby"...

Bylas to ty kdo začal sorvnávat černý čísla na silnicích a černý čísla v týrání dětí   "většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku... výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí"



...a nakonec napíšeš, že je těžký se k tomu vyjadřovat. Tak už taky nevíš co vlastně píšeš :D

Lonela — 1. 11. 2014 22:05

Postupem času jsem se naučila lidem na otázky proč nemáme ( nyní tedy proč jsme nikdy děti neměli ) odpovídat, že jsme je mít nemohli. Víc se neptají.

Lonela — 1. 11. 2014 22:11

helena napsal(a):

Hm... většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku...výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí... to tě nebere?

A kolik dětí denně volá na tísňové linky v černý kronice nepíšou?

Lonela — 1. 11. 2014 22:14

http://www.novinky.cz/domaci/352080-na- … pomoc.html

Selima — 2. 11. 2014 12:17

Mendy napsal(a):

vera napsal(a):

a kde je to tady psáno..........že každý musí mít děti

Tak doslova se to tu nepíše, ale přečti si celou diskuzi. Některý tu píší že jim hlava nebere když někdo děti nechce.
Mám známou která děti taky nechce, ale protože by jí to máma neodpustila musí prý aspoň jedno mít. Tak to je hodně pitomej důvod proč si to děcko pořídit. Pak to podle toho vypadá :dumbom:

Robiť zo svojej nechápavosti prednosť :rolleyes: a používať ju ako argument a zbraň :usch: ... Väčšinu ľudí chce mať deti, šťastlivcom sa to aj podarí, a keď niekto z akýchkoľvek dôvodov deti mať nechce, tak je podľa mňa lepšie, keď ich nemá. Vychovávala som dieťa, ktoré matka opustila ako sedemmesačné a ani predtým to nebola selanka.. :kapitulation: Našťastie odvtedy už vždy volila potrat, poučená životom. (A najlepšie, keby našla spoľahlivú antikoncepciu...) Nie každý sa proste hodí na všetko.

Selima — 2. 11. 2014 12:18

helena napsal(a):

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!!
Hm... většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku... výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí... to tě nebere?

Berie, oboje... a čo s tým ďalej?

Selima — 2. 11. 2014 12:21

dusička napsal(a):

Mendy napsal(a):

dusička napsal(a):


A proč? Když si Blána nechá od nich ten život otravovat. :vissla:

Setkat se s tebou face to face, tak ti dám za tohle cílený oslovení facku přes celou hubu. To mi věř :cool:

Si to tady čtu, proč by si mi měla dávat jako přes hubu, co jsem napsala jako ? A ted přemýšlím, proč si začernila to slova BLána - No promin, nemám tam háček na Ň. A ty si to  bereš uplně po svým. Se tu musím tlemit. :D:D:D
Mendy - mě si do huby neber, starej se raději o tu svou nevymáchanou.  :lol: :rock:

No, Blána teda nie je nejaké srdečné oslovenie, to sa na mňa nehnevaj... Keď nemáš ň (dá sa to pomerne jednoducho urobiť, ka máš extra mäkčeň), tak ju nechaj ako Blanche, Blanš, Blani... Keby som ťa začala oslovovať Škrtička (odvodené z Dusičky), neviem či by sa ti to páčilo...

Mendy — 2. 11. 2014 18:29

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Mendy napsal(a):

Setkat se s tebou face to face, tak ti dám za tohle cílený oslovení facku přes celou hubu. To mi věř :cool:

Si to tady čtu, proč by si mi měla dávat jako přes hubu, co jsem napsala jako ? A ted přemýšlím, proč si začernila to slova BLána - No promin, nemám tam háček na Ň. A ty si to  bereš uplně po svým. Se tu musím tlemit. :D:D:D
Mendy - mě si do huby neber, starej se raději o tu svou nevymáchanou.  :lol: :rock:

No, Blána teda nie je nejaké srdečné oslovenie, to sa na mňa nehnevaj... Keď nemáš ň (dá sa to pomerne jednoducho urobiť, ka máš extra mäkčeň), tak ju nechaj ako Blanche, Blanš, Blani... Keby som ťa začala oslovovať Škrtička (odvodené z Dusičky), neviem či by sa ti to páčilo...

Což srdečný, hlavně je to nevomalený, nezdvořilý a tomhle případě ÚMYSLNÝ.

Mendy — 2. 11. 2014 18:32

Lonela napsal(a):

helena napsal(a):

Hm... většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku...výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí... to tě nebere?

A kolik dětí denně volá na tísňové linky v černý kronice nepíšou?

Ne, protože to je každýmu u zadele :rolleyes:

helena — 2. 11. 2014 18:52

Berie, oboje... a čo s tým ďalej?
Moment. Sel... tady nejde o řešení ani jednoho... to byla jen reakce na to, že případ tejranýho dítěte byl (poměrně nechutně) použitej jen a jedině jako klacek na ty "chytračky co každýmu nutíte svůj názor" - o nějaký děcko tady vůbec nejde...

A kolik dětí denně volá na tísňové linky v černý kronice nepíšou?
Tam ne... ale dá se to snadno dohledat v jejich statistikách viz výroční zprávy)
Stejně jako se dá najít, že domácí násilí není ani jediným, ani nejčastějším důvodem kontaktu Linky bezpečí

http://zena-in.cz/media/2014/08/29/X-20140828141833109.jpg

Mendy — 2. 11. 2014 19:17

helena napsal(a):

Berie, oboje... a čo s tým ďalej?
Moment. Sel... tady nejde o řešení ani jednoho... to byla jen reakce na to, že případ tejranýho dítěte byl (poměrně nechutně) použitej jen a jedině jako klacek na ty "chytračky co každýmu nutíte svůj názor" - o nějaký děcko tady vůbec nejde...

A kolik dětí denně volá na tísňové linky v černý kronice nepíšou?
Tam ne... ale dá se to snadno dohledat v jejich statistikách viz výroční zprávy)
Stejně jako se dá najít, že domácí násilí není ani jediným, ani nejčastějším důvodem kontaktu Linky bezpečí

http://zena-in.cz/media/2014/08/29/X-20 … 833109.jpg

Ty jsi zase NECHUTNĚ konstatovala že "většina společnosti třeba taky tvrdí, že se jedinec nevobejde bez řidičáku... výsledky jsou denně v černý kronice a je jich tutově víc, než tejranejch dětí"

dusička — 2. 11. 2014 19:44

Mendy napsal(a):

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Si to tady čtu, proč by si mi měla dávat jako přes hubu, co jsem napsala jako ? A ted přemýšlím, proč si začernila to slova BLána - No promin, nemám tam háček na Ň. A ty si to  bereš uplně po svým. Se tu musím tlemit. :D:D:D
Mendy - mě si do huby neber, starej se raději o tu svou nevymáchanou.  :lol: :rock:

No, Blána teda nie je nejaké srdečné oslovenie, to sa na mňa nehnevaj... Keď nemáš ň (dá sa to pomerne jednoducho urobiť, ka máš extra mäkčeň), tak ju nechaj ako Blanche, Blanš, Blani... Keby som ťa začala oslovovať Škrtička (odvodené z Dusičky), neviem či by sa ti to páčilo...

Což srdečný, hlavně je to nevomalený, nezdvořilý a tomhle případě ÚMYSLNÝ.

Není to  úmyslný.  Vůbec jsem si toho nevšimla, že tam není ň. Píšu rychle . Mělo tam být Bláňa. Tak se Blanche omlouvám.
Jen jsme se teď dostali úplně někam jinam. Víte vůbec, co jsem Blanche psala - prvotně - o čem můj příspěvek byl?

Daphné — 2. 11. 2014 20:11

Mendy napsal(a):

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!! :rolleyes: http://tn.nova.cz/clanek/to-jsou-rodice … a-dny.html

Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

helena — 2. 11. 2014 20:13

Ty jsi zase...
Velmi dospělá reakce, Mendy... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Mendy — 2. 11. 2014 20:22

Daphné napsal(a):

Mendy napsal(a):

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!! :rolleyes: http://tn.nova.cz/clanek/to-jsou-rodice … a-dny.html

Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

aprill — 2. 11. 2014 20:33

Mendy napsal(a):

Daphné napsal(a):

Mendy napsal(a):

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!! :rolleyes: http://tn.nova.cz/clanek/to-jsou-rodice … a-dny.html

Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

a mě je líto i dětí co mají zadlužené rodiče.

aprill — 2. 11. 2014 20:35

Mendy napsal(a):

Daphné napsal(a):

Mendy napsal(a):

Tady máte, vy chytračky co každýmu nutíte svůj názor že každý musí mít děti, výsledek toho že některým by se to mělo ZAKÁZAT!!! :rolleyes: http://tn.nova.cz/clanek/to-jsou-rodice … a-dny.html

Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

a co když začne hulit a pít až když ty děti má?

Mendy — 2. 11. 2014 20:40

aprill napsal(a):

Mendy napsal(a):

Daphné napsal(a):


Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

a mě je líto i dětí co mají zadlužené rodiče.

A jsou bohudík i takoví, co maji dluhy a jsou natolik rozumný že děti nemaji.

Mendy — 2. 11. 2014 20:47

aprill napsal(a):

Mendy napsal(a):

Daphné napsal(a):

Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

a co když začne hulit a pít až když ty děti má?

Potom existují sociální pracovnice, které by se o to měly postarat.

aprill — 2. 11. 2014 20:52

Mendy napsal(a):

aprill napsal(a):

Mendy napsal(a):


Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

a co když začne hulit a pít až když ty děti má?

Potom existují sociální pracovnice, které by se o to měly postarat.

a taky se o to starají, ale některým se to nelíbí, protože když seberou - špatně, hned to nějaký pitomec šoupne do zpráv , neseberou , zase špatně....není to jednoduché :kapitulation:

Mendy — 2. 11. 2014 21:03

aprill napsal(a):

Mendy napsal(a):

aprill napsal(a):

a co když začne hulit a pít až když ty děti má?

Potom existují sociální pracovnice, které by se o to měly postarat.

a taky se o to starají, ale některým se to nelíbí, protože když seberou - špatně, hned to nějaký pitomec šoupne do zpráv , neseberou , zase špatně....není to jednoduché :kapitulation:

Pak si musejí najít jednodušší zaměstnání, na které nebudou muset nadávat a kde se nebudu s pitomcema muset potkávat, nebo jen minimálně.

Selima — 2. 11. 2014 21:36

aprill napsal(a):

Mendy napsal(a):

Daphné napsal(a):


Hele, Mendy, jak bys dopředu ty "některý", kterým by se to mělo zakázat, našla? Jako že "tihle jo, tamti ne"? Ruka na klávesnici rychlejší myšlenky, že :)?

Na feťákách, alkoholikách nebo gemblérech je to vidět dost dobře. Nebo podle tebe je snad v pořádku že kdo je denně zhulenej nebo vožralej má právo stát se rodičem? Nebylo by ti těch dětí pak líto? Mně teda jo.

a co když začne hulit a pít až když ty děti má?

Trefná otázka... a čo keď sa zadarí a prestanú (huliť, piť, gemblovať...)? ;) V princípe to je ťažká vec, ale ešte ťažšie je posúdiť to... ja by som to asi posudzovať nechcela.

Selima — 2. 11. 2014 21:37

helena napsal(a):

Berie, oboje... a čo s tým ďalej?
Moment. Sel... tady nejde o řešení ani jednoho... to byla jen reakce na to, že případ tejranýho dítěte byl (poměrně nechutně) použitej jen a jedině jako klacek na ty "chytračky co každýmu nutíte svůj názor" - o nějaký děcko tady vůbec nejde...

A kolik dětí denně volá na tísňové linky v černý kronice nepíšou?
Tam ne... ale dá se to snadno dohledat v jejich statistikách viz výroční zprávy)
Stejně jako se dá najít, že domácí násilí není ani jediným, ani nejčastějším důvodem kontaktu Linky bezpečí

http://zena-in.cz/media/2014/08/29/X-20 … 833109.jpg

Tak zas - je známe, že domácim násilím sa nechvália ani dospelí (ani celebrity, ktoré sú za vodou, minimálne finančne), nieto ešte deti. To podľa mňa nie je úplne berná minca.