Všechny vás zdravím a budu moc ráda za vaše názory na moji situaci.Je mi 44let,jsem rozvedená,mám dvě dospělé děti,obě studují na VŠ a přítele,s kterým jsem asi rok a půl. On je také rozvedený a má syna, který rovněž studuje a o víkendu přijíždí domů. Oba tedy máme svoji domácnost a jen se navštěvujeme.  Nebo tedy spíš já navštěvuji jeho, on ke mě jezdí jen vyjímečně. Má hodně časově náročnou práci a pracuje i o víkendu, takže většinou já přijedu z práce, poklidím doma to nejnutnější, nachystám nějaké jídlo na večeři, vezmu ho sebou a jedu k němu, bydlíme asi dvacet kilometrů od sebe. On mezitím taky dorazí z práce, pak se spolu navečeříme,  já mu pomohu trošku uklidit, vyžehlím nebo jen koukáme na televizi, povídáme si...Spát jdeme většinou až po půlnoci, abysme byli aspoň pár hodin spolu, ale já pak musím ráno po páté hodině vstát a jet do práce, mám to od něj do práce skoro šedesát kilometrů.Je mi s ním dobře, mám ho ráda, ale poslení dobou ten věčný shon nějak přestávám zvládat, jsem pořád hrozně unavená, protože přes týden spím opravdu málo a navíc mám hodně psychicky náročnou práci, taky to věčné cestování a dlouhé dojíždění do práce člověku nepřidá. Prostě občas se mi stává, že raději zůstanu doma, udělám si klidný večer a odpočinu si a pořádně se vyspím..jenže přítel to moc nechápe, zlobí se, že s ním nechci být, že  se vidíme tak málo. Já ale nemám čas na nic jiného, na kamarádky, dřív jsem chodila na cvičení, to teď vůbec nezvládám..o víkendu přijedou děti, chci něco uvařit, uklidit doma, pomoci rodičům, kteří jsou už staří. Tak nevím, co mám dělat dřív, přítel má také velký dům a i tam je spousta práce...byl by rád, kdybych k němu jezdila na neděli, v sobotu pracuje...
Teď je nemocný, má chřipku...včera volal, že se na mě moc těší, abych přijela..ale já mám strach tam jet, nemůžu si dovolit být nemocná, přímo se děsím toho, že bych musela zůstat někde na neschopence, jak bych pak vyšla s penězi, i tak je hrozný boj, asi si dovedete představit, kolik stojí dvě děti na vysoké, musím počítat každou korunu. Po rozvodu nemám vůbec žádnou finanční rezervu a žiju od výplaty k výplatě. Taky mám samozřejmě strach o místo, takže i z toho důvodu si nemůžu dovolit marodit a chodit nemocná do práce mě stojí hrozný úsilí, protože jak jsem psala, ta práce je hodně psychicky namáhavá a vyčerpávající i když jsem zdravá, natož když se člověk necítí dobře. Už jednou jsem za přítelem jezdila, když byl nemocný, v noci tak hrozně kašlal, že jsem nemohla ani na chviličku usnout, tak jsem si vzala peřinu a odešla spát do vedlejší místnosti...jenže on se probudil a hrozně se urazil, že jsem od něj odešla, i když jsem se mu snažila vysvětlit, že to bylo jen kvůli tomu, abych se aspoň pár hodin vyspala, že musím ráno do práce..pak jsem samozřejmě taky onemocněla, ale přítel tvrdil, že jsem se někde nachladila, od něj že to nemám, podle něj člověk onemocní proto, že prochladne a ne že chytí od někoho bacil...on je hodně inteligentní člověk, ale toto si prostě nedá vymluvit. Tak teď vůbec nevím, jestli mám za ním jet a riskovat, že i já dostanu nějakou chřipku nebo raději zůstat doma...vím, že by byl zase dotčený, že ho nechci vidět a být s ním, když je nemocný a potřebuje mě...přitom má služební telefon, můžeme si volat a povídat si večer třeba hodinu, ale on říká, že to osobní kontakt nenahradí.
Moc vás prosím o názor, co byste dělaly na mým místě vy.

janotko,úplně tě chápu,jsem jen o něco malinko starší než ty,ale sleduju,že už jsem mnohem víc radši v klidu a nechápu,jak jsem dřív mohla fungovat na 150%,prostě lepší to už nebude,stárnem a měli bychom tomu přizpůsobit isvé životní tempo,nechcem-li úplně padnout na hubu a vypadat jak zombie.

Četla jsem si pozorněji tvůj příspěvek - jak daleko za ním dojíždíš a co vlastně pořád děláš a vyšlo mi,že mu vlastně děláš:
-uklízečku
-kuchařku
-pečovatelku
-milenku - tu samozřejmě až zvládneš ty 3 profese před tím,bo láska přeci prochází žaludkem :D

Možná že ti tento výčet bude stačit k uvědomění si sebe sama,co kde asi děláš blbě,co bych teda nedělala,se honíš,jak kdybyste spolu měli nejmín mimina - dvojčata a ktomu oba tu šílenou práci.Je ti to třeba?

Manžel má taky náročnou práci a řeknu ti,pokud je on nebo já nachlazený,já si vždy sbalím své spaní a jdu spát jinam-právě proto,aby se to nepřeneslo na toho druhého,pokud možno.Přijde nám to oběma normální,tvůj přítel je typický sobeček,jak sis ho naučila,tak ho máš.

Takže ti radím,vezmi zpátečku,přestan pro vás oba vyvářet jak o dušu - on neni malé děcko tak at se o sebe taky postará nebo tě naopak pozve na tu véču,pracujete,tak prachy snad jsou - nebo alespon on by jich měl mít teda dost,jinak totiž nechápu,proč by se té své náročné práci měl tak imervére furt věnovat,vč.sobot.
Neuklízej mu-at si uklidí sám proboha či někoho zaplatí,fakt nechápu.Jak jsem potvora a nerada uklízím tak úplně vidím jak si naopak já zařídím opačný servis od něj směrem k sobě:lol:

A volno si dělej taky zcela podle sebe a ne.ser se sním - klidánko mu řekni,že seš utahaná a budeš doma odpočívat a že on by mohl navečer přijet,pomoci ti a pak že byste si mohli vyjít na něco dobrého!

jsi samostatná ženská, zřejmě i finančně nezávislá, takže nemáš zapotřebí skákat, jak panáček píská..

přesně jak píše Jaku, potřebuje hospodyňku, která ho bude po čas nemoci obskakovat. A té chřipky bych se taky bála..málokdo si dnes dovolí marodit. Takže buď pěkně doma, však on to přežije..

Janotko, nepsalas sem už někdy svůj příběh pod jiným nickem? Zdá se mi být známý.
Ve tvé situaci bych nedělala takového poskoka a zařídila se podle sebe, aby mně bylo dobře. Proč to děláš? Abys nebyla sama, nebo proč?

co byste dělaly na mým místě vy
Řekla bych si, že se mám příliš ráda na to, abych se kvůli chlapovi uštvala...

Je to sobec. Nebyla bych s ním, chápe jen svoje potřeby a na tebe nebere vůbec žádný ohled.

Eva. napsal(a):

Janotko, nepsalas sem už někdy svůj příběh pod jiným nickem? Zdá se mi být známý.
Ve tvé situaci bych nedělala takového poskoka a zařídila se podle sebe, aby mně bylo dobře. Proč to děláš? Abys nebyla sama, nebo proč?

Taky je mi to povědomé,ale i kdyby sem dotyčná psala pod jiným nickem a vlastně jedno a totéž podruhé,tak o tom to snad neni,ne?

Evi, zatím jsem sem nikdy nepsala, nick jsem zvolila náhodně.
Moc vám děkuju za názory, je dobrý se vyspat z problému, utřídit si myšlenky a zjistit, jak na věc pohlížejí i jiní...takže opravdu díky moc...
Taky si poslední dobou začínám uvědomovat, že náš vztah je asi trošku nevyvážený...přítele mám pořád moc ráda, ale jak asi odeznívá taková ta prvotní největší zamilovanost, tak člověk vidí i jiný věci, který dřív nevnímal...já se rozvedla proto, že manžel si našel jinou ženu a opustil nás...pak jsem potkala přítele, od toho také odešla manželka za jiným...ten mi dával najevo, jak moc je rád, že mě má, že pro něj moc znamenám...prostě byla z toho velká oboustraná láska. Ale je pravda, že dřív se víc snažil, nebyl v práci tak dlouho, jezdil pro mě, chodili jsme na večeře, do kina...jenže teď přijede domů tak kolem osmé hodiny, takže je už pozdě někam jít...navíc je unavený a nechce se mu ani. Takže večery trávíme u něj doma...a asi je dost pravdy na tom jak píše Jaku, že dělám uklízečku, pečovatelku, kuchařku a milenku...ale je fakt, že mě nikdo nenutil, prostě jsem to začala dělat dobrovolně. Když jsem přijela k němu a viděla prázdnou ledničku...ne že by neměl peníze na nákup, ale nemá prostě čas nakoupit...tak byly dvě možnosti...buď budeme večer o hladu nebo něco nakoupím a dovezu já..nakonec se z toho stalo téměř pravidlo.
Je to opravdu věčný shon, nemám čas, abych si v klidu sedla s knížkou, přijedu domů kolem šesté a v osm jsem už u něj, takže resty z mé vlastní domácnosti doháním o víkendu, jenže to zase přijedou děti, kterých si chci také užít a přítel by nejraději, abych byla celou neděli s ním...chápu to, je to jediný den, kdy má volno, jenže to tráví tak, že pracuje kolem domu, seče trávu, stará se o zahradu...a chtěl by,abych byla s ním a asistovala mu při tom...ale já dvě domácnosti a neustálé cestování mezi něma už opravdu nezvládnu...
Je mi jasný, že si za to můžu sama, to já sama si na sebe všechno nabalila a přítel by byl hloupý, kdyby to nevyužil...je to pro něj jednouchý, já po něm vlastně nic nechci...to všechno vím, jenže jak z toho ven...ale asi budu muset i za cenu, že se mu to nebude líbit, zachvíli bych opravdu padla na hubu.
Napsala jsem mu, že dnes bohužel nepřijedu, že mě moc mrzí že je nemocný a ráda mu večer zavolám...i tak mu píšu denně několik sms a mailů...ale že mám opravdu strach, abych neonemocněla taky, a pak bysme se stejně nemohli vidět, tak doufám, že to pochopí a jsem zvědavá, jaká bude jeho reakce...
On by byl rád, kdych se k němu i časem nastěhovala...on by dům, kde žije nikdy neopustil, má k němu silný vztah...ale řekl mi, že ženit se nikdy už nechce...takže se mi v hlavě honí i takové věci, jako že bych třeba v budoucnu žila v jeho domě, kde by mi samozřejmě nic nepatřilo...co by bylo s mým domem, co děti, i když jsou už dospělé, ale pořád studují, co rodiče, jak bych dojížděla každý den tak daleko do práce...nevím, prostě začínám přemýšlet i o věcech, který jsem před tím vůbec neřešila.

Janotka napsal(a):

Evi, zatím jsem sem nikdy nepsala, nick jsem zvolila náhodně.
Moc vám děkuju za názory, je dobrý se vyspat z problému, utřídit si myšlenky a zjistit, jak na věc pohlížejí i jiní...takže opravdu díky moc...
Taky si poslední dobou začínám uvědomovat, že náš vztah je asi trošku nevyvážený...přítele mám pořád moc ráda, ale jak asi odeznívá taková ta prvotní největší zamilovanost, tak člověk vidí i jiný věci, který dřív nevnímal...já se rozvedla proto, že manžel si našel jinou ženu a opustil nás...pak jsem potkala přítele, od toho také odešla manželka za jiným...ten mi dával najevo, jak moc je rád, že mě má, že pro něj moc znamenám...prostě byla z toho velká oboustraná láska. Ale je pravda, že dřív se víc snažil, nebyl v práci tak dlouho, jezdil pro mě, chodili jsme na večeře, do kina...jenže teď přijede domů tak kolem osmé hodiny, takže je už pozdě někam jít...navíc je unavený a nechce se mu ani. Takže večery trávíme u něj doma...a asi je dost pravdy na tom jak píše Jaku, že dělám uklízečku, pečovatelku, kuchařku a milenku...ale je fakt, že mě nikdo nenutil, prostě jsem to začala dělat dobrovolně. Když jsem přijela k němu a viděla prázdnou ledničku...ne že by neměl peníze na nákup, ale nemá prostě čas nakoupit...tak byly dvě možnosti...buď budeme večer o hladu nebo něco nakoupím a dovezu já..nakonec se z toho stalo téměř pravidlo.
Je to opravdu věčný shon, nemám čas, abych si v klidu sedla s knížkou, přijedu domů kolem šesté a v osm jsem už u něj, takže resty z mé vlastní domácnosti doháním o víkendu, jenže to zase přijedou děti, kterých si chci také užít a přítel by nejraději, abych byla celou neděli s ním...chápu to, je to jediný den, kdy má volno, jenže to tráví tak, že pracuje kolem domu, seče trávu, stará se o zahradu...a chtěl by,abych byla s ním a asistovala mu při tom...ale já dvě domácnosti a neustálé cestování mezi něma už opravdu nezvládnu...
Je mi jasný, že si za to můžu sama, to já sama si na sebe všechno nabalila a přítel by byl hloupý, kdyby to nevyužil...je to pro něj jednouchý, já po něm vlastně nic nechci...to všechno vím, jenže jak z toho ven...ale asi budu muset i za cenu, že se mu to nebude líbit, zachvíli bych opravdu padla na hubu.
Napsala jsem mu, že dnes bohužel nepřijedu, že mě moc mrzí že je nemocný a ráda mu večer zavolám...i tak mu píšu denně několik sms a mailů...ale že mám opravdu strach, abych neonemocněla taky, a pak bysme se stejně nemohli vidět, tak doufám, že to pochopí a jsem zvědavá, jaká bude jeho reakce...
On by byl rád, kdych se k němu i časem nastěhovala...on by dům, kde žije nikdy neopustil, má k němu silný vztah...ale řekl mi, že ženit se nikdy už nechce...takže se mi v hlavě honí i takové věci, jako že bych třeba v budoucnu žila v jeho domě, kde by mi samozřejmě nic nepatřilo...co by bylo s mým domem, co děti, i když jsou už dospělé, ale pořád studují, co rodiče, jak bych dojížděla každý den tak daleko do práce...nevím, prostě začínám přemýšlet i o věcech, který jsem před tím vůbec neřešila.

janotko,tobě i nám je tady jasné,že to všechno pro něj děláš dobrovolně -a o to je to víc padlejší na hlavu,ne?

Mám 2 kluky,taky na vš a tak jsem se musela jen pousmát o tvé poznámce,jak chudáček nemá čas si nic nakoupit - typické chlapské vyčurané chování,ale u mě jim to neprochází;jezdíš za ním kvůli němu nebo proto aby si mu doplnovala lednici?Tohle by mě fakt nechalo v klidu.Naopak bych přijela,řekla,že mám veeliký hlad a co jako nám teda připraví,když mám jezdit k němu a že už jsem teda tady!?Zkus to,vřele doporučuju a třeba už pak vůbec nebudeš muset řešit jeho a tvůj barák.
tak trochu dost nechápu,jak lidi tvého typu mohou dělat náročnou práci po psych.stránce,když si nejsou schopni udělat jednoduché pořádky u sebe,sorry,ale fakt to tak cítím.Je mi jasné,že každý považujeme za psychicky náročné něco jiného,to je taky dost možná jádrio pudla.

Eva. napsal(a):

Janotko, nepsalas sem už někdy svůj příběh pod jiným nickem? Zdá se mi být známý.
Ve tvé situaci bych nedělala takového poskoka a zařídila se podle sebe, aby mně bylo dobře. Proč to děláš? Abys nebyla sama, nebo proč?

Take si myslim,ze jsem tento pribeh cetla.Teda ten prvni odstavec

Janotko plati te on ten benzin ktery k nemu projedes?A ty nakupy?

eremuruss: tak benzín mi platí, nákupy platím já...ale není to tak, že bych udělala bůhvíjaký nákup a naplnila mu celou ledničku, prostě jen vždycky nachystám nějakou večeři nebo nakoupím suroviny a udělám ji až u něj, ale vždy jen tu večeři...ono to jídlo dnes taky není zadarmo a abych mu platila veškerý jídlo, na to fakt nemám...sice i ty večeře něco stojí, ale on zase třeba koupí víno nebo pokud vyjímečně jdeme do restaurace, tak zaplatí večeři..pro něj finance problém nejsou, vydělá dost...

Jaku: pracuji jako dispečerka MKD...ono je asi někdy něco jinýho zvládnout problémy a stres v práci a něco jinýho udělat si pořádek ve svým soukromí. Jinak to, že bych žádnou večeři nechystala přijela hladová, to už jsem taky zkoušela..přítel vytáhl z mražáku klobásu, uvařil ji, k tomu jsme měli čtyři dny starý zbytek chleba...ale večeře byla:)) jen si nedovedu představit, že bysme se takto stravovali neustále, nic jinýho než klobásy se totiž v jeho mražáku nenachází.

Tento příběh tu už určitě byl. Jsem si naprosto jista.
Jaku není to důležité, samozřejmě, ale prostě jsem to tu už četla a Janotka tehdy měla jiný nick. Ale fakta jsou stejná. A myslím, že řešila i stejný problém, jak takový vztah vyčerpává.

Eva. napsal(a):

Tento příběh tu už určitě byl. Jsem si naprosto jista.
Jaku není to důležité, samozřejmě, ale prostě jsem to tu už četla a Janotka tehdy měla jiný nick. Ale fakta jsou stejná. A myslím, že řešila i stejný problém, jak takový vztah vyčerpává.

Nejdřív se na to ptala,pak sis i sama odpověděla,aby ses ujistila,že máš pravdu a jako co?:co:

Janotka napsal(a):

Jaku: pracuji jako dispečerka MKD...ono je asi někdy něco jinýho zvládnout problémy a stres v práci a něco jinýho udělat si pořádek ve svým soukromí. Jinak to, že bych žádnou večeři nechystala přijela hladová, to už jsem taky zkoušela..přítel vytáhl z mražáku klobásu, uvařil ji, k tomu jsme měli čtyři dny starý zbytek chleba...ale večeře byla:)) jen si nedovedu představit, že bysme se takto stravovali neustále, nic jinýho než klobásy se totiž v jeho mražáku nenachází.

A co je podle tebe důležitější?

Jestli tomu dobře rozumím - pán si dělá kolem baráku a zahrady, někam jdete pouze výjimečně, ale chce tě mít za zadkem za všech okolností, aniž by byl ochoten uznat, že máš svoji práci, svoje děti, domácnost a navrch denně najedeš nějakejch sto kiláků... ano?
K tomu denně teplá večeře, uklizeno, vypráno - a ještě se vofrňuje, že se mu nechceš věnovat, když je chudinka nemocinkej... ano?
Tak fajn - a teď si to přečti ještě jednou a řekni, co bys poradila kamarádce s takovýmhle pánem?

Jaku: ono je samozřejmě důležitý oboje...nemám manžela, naopak mám dvě studující děti, takže práce je pro mě po té existenční stránce hodně důležitá a ani raději nemyslím na to, kdybych ji neměla..ale to soukromí je samozřejmě neméně důležitý a pokud to člověk nemá srovnaný tam, tak se to určitě projevuje i v těch ostatních oblastech života, takže momentálně je pro mě asi důležitější mít vyřešený to soukromí...ještě nedávno se mi zdálo všechno v pořádku, byla jsem spokojená...to až teď poslední dobou začínám nějak moc přemýšlet a řešit to, co předtím vůbec ne...možná je to i tou únavou, která se pořád stupňuje..prostě jsem si tady ty věci ve vztahu s přítelem od začátku špatně nastavila a teď mám problém je změnit.

Helena: já vím, takto napsaný to zní fakt drsně...na druhou stranu přítel je určitě dobrý člověk, inteligentní, rozumím si s ním, můžu s ním mluvit o čemkoli, vím, že mě miluje a dovede to dát i najevo...ale je to chlap, má hodně náročnou práci, je pořád unavený a prostě si to snaží v životě zjednodušit, pokud to jde...a je asi moje blbost, že já si nedovedu ohlídat svý hranice...

má hodně náročnou práci, je pořád unavený a prostě si to snaží v životě zjednodušit
Jasně - on "je to chlap", tak co by si neodpočinul a nenechal se voprašovat.
Zatímco ty jsi "jenom ženská", tudíž to, že "jsem pořád hrozně unavená, protože přes týden spím opravdu málo a navíc mám hodně psychicky náročnou práci, taky to věčné cestování a dlouhé dojíždění do práce" přece musíš nějak zvládnout. A nejhorší je, že si to myslíš i ty sama...
Hele - kdyby ses náhodou sesypala, třebas jen s tou chřipkou, nebo nedejbože o práci přišla - on by se o tebe a tvý děti postaral? Nebo si svoje soukromí budeš muset ohlídat sama?

Helena napsala: Hele - kdyby ses náhodou sesypala, třebas jen s tou chřipkou, nebo nedejbože o práci přišla - on by se o tebe a tvý děti postaral? Nebo si svoje soukromí budeš muset ohlídat sama?

Přítel mi pořád říká, protože ví, jak na tom teď se studujícíma dětma jsem, že kdybych cokoli potřebovala, tak mi kdykoli s čímkoli pomůže, i finančně...ale samozřejmě vím, že slibem nezarmoutíš a navíc si nedovedu představit, že bych od něj měla přijímat nějakou finanční pomoc...takže jak píšeš, to svoje soukromí si musím hlídat sama.

Asi bych mu to dala přečíst a pokud to nepochopí, tak ....


_________________

Moje Sídlo firmy

Eva. napsal(a):

Tento příběh tu už určitě byl. Jsem si naprosto jista.
Jaku není to důležité, samozřejmě, ale prostě jsem to tu už četla a Janotka tehdy měla jiný nick. Ale fakta jsou stejná. A myslím, že řešila i stejný problém, jak takový vztah vyčerpává.

:offtopic:
Hele majkofo, treba nekdo psal podobny pribeh. No a co? Proc se furt uz leta ptas, kdyz sem nekdo napise, zda to uz jednou nepsal. Tim jen plevelis diskuzi. Skus se jednou ovladnout.

"Zenska vydrzi vic nez clovek"

Janotko je mi smutno, kdyz to ctu. Ja jsem se ocitla take v podobne situaci. Rozvod, deti a vsechno stihnout. I kdyz deti byly mensi. A

Ja te teda neobdivuji. Ja te lituji. Fakt. Vazne, jsi sama na dve deti, pracujes od nevidim do nevidim, mas narocnou a zodpovednou praci. Pomahas svym rodicum. Tohle uz je na infarkt. Te si najdes pritele, za kterym jedes tam a zpet 120 km. Za toto , ze se dostavis, mu nakoupis uvaris, poklidis a jeste zehlis. mezi nama, ja neberu chlapce, kteri si nedokazou vyzehlit. (Ja nezehlim ani manzelovi. On zehli a ja se koukam na televizi a piju kafe.) Tohle  JE na infarkt! A ty si nemuzes dovolit ani bolest hlavy kvuli strachu o zamestnani. Ja bych si hodne preorala. Za pritelem bych jezdila jen za sexem a popripade kvuli jeho veceri.
Jina kbych si zila jak bych chtela. A venovala se predevsim sobe, detem
Konecne nad tim zacinas premyslet, vas vztah je hodne nevyrovnany. Je mi z tioho smutno. A on povazuje za samozrejmost, ze vse obstaras a zaridis.   Skonci to posluhovani co nejdriv. Moje sestrenice se davno seznamila s jednim klukem, rozvedenym, meli sex a ona po tydnu po seznameni mu zacala prat a zehlit !  On si ji naprosto nevazil. A vzapeti si nasel nekoho jineho paralelne, jak se pozdeji odzvedela. ja bych teda nikomu ani nevarila, ani neuklizela ani nezehlila. Ani nenakupovala.

Drzim ti palce, trochu v tomhle uber a nech se jen rozmazlovat.

PS: "Přítel mi pořád říká, protože ví, jak na tom teď se studujícíma dětma jsem, že kdybych cokoli potřebovala, tak mi kdykoli s čímkoli pomůže, i finančně..." No rika, zatim mu aktivne pomahas ty.  I ja bych si nedovedla predstavit, ze bych od nekoho takhle vzala penize.

sahleb: děkuji za názor, taky poslední dobou začínám cítit, že je něco špatně a že ten náš vztah je dost nevyrovnaný...a můžu si za to sama, protože já to tak nastavila...takže je teď zase na mě s tím něco udělat...už opravdu čím dál víc cítim nejen únavu, ale i takovou zvláštní nespokojenost, asi jsem naštvaná sama na sebe...někdy se mi třeba za přítelem nechce, raději bych zůstala doma v pohodlí a odpočívala a pak satčí jeden jeho telefon nebo sms, jak je mu po mě smutno a jak se na mě těší...a já zase sednu do auta a jedu...vím, že život v takovým shonu se nedá dlouhodobě zvládat a taky mi už není dvacet..
Jinak jak jsem dopoledne příteli napsala, že za ním dnes bohužel nepřijedu, když je nemocný a že si večer zavoláme, ať se nezlobí, ale že mám strach z chřipky...tak zatím se vůbec neozval, takže je mi jasný, že je naštvaný...ale ani tak rozhodně nikam nepojedu, protože pak bych byla naštvaná zase já...sama na sebe.

Janotko, mně není jasná jedna věc... Proč, když tedy už chcete trávit večer spolu, proč nepřijede on za tebou? Má to stejně daleko jako ty k němu. Ty bys nemusela ráno brzo vstávat, mohla bys tedy uvařit nějakou véču, když by se ti chtělo, nebo by on mohl obstarat něco cestou z práce, to dnes není takový problém...
Mně přijde, že jemu se prostě nechce do vztahu nic investovat. Jen bere...

sahleb napsal(a):

Eva. napsal(a):

Tento příběh tu už určitě byl. Jsem si naprosto jista.
Jaku není to důležité, samozřejmě, ale prostě jsem to tu už četla a Janotka tehdy měla jiný nick. Ale fakta jsou stejná. A myslím, že řešila i stejný problém, jak takový vztah vyčerpává.

:offtopic:
Hele majkofo, treba nekdo psal podobny pribeh. No a co? Proc se furt uz leta ptas, kdyz sem nekdo napise, zda to uz jednou nepsal. Tim jen plevelis diskuzi. Skus se jednou ovladnout.

možná proto, že tyto rady už dostala ( nebo podobné) rozebíralo se to horem dolem a po nějaké době sem dotyčná píše jako "nový" příběh.

agewa napsal(a):

možná proto, že tyto rady už dostala ( nebo podobné) rozebíralo se to horem dolem a po nějaké době sem dotyčná píše jako "nový" příběh.

Nehodlam tu plevelit. majkafa (=eva) timto forem zije a navic provadi neustale kontrolu, zda uz sem jako nekdo psal. Na to nema dukaz, a je to uplne jedno. I kdyby, tak kazdy sem nuze psat kdy chce.  Kdyz k tomu nema co rict, tak at nepise off toppic.  ja jsem to tu necetla a zen ktere maji probelm s partnerem, ktery "jen bere", jsou tisice. 

Janotka pise, ze sem jeste nepsala. Tim koncim s plevelenim.

Janotka napsal(a):

sahleb: děkuji za názor, taky poslední dobou začínám cítit, že je něco špatně a že ten náš vztah je dost nevyrovnaný...a můžu si za to sama, protože já to tak nastavila...takže je teď zase na mě s tím něco udělat...už opravdu čím dál víc cítim nejen únavu, ale i takovou zvláštní nespokojenost, asi jsem naštvaná sama na sebe...někdy se mi třeba za přítelem nechce, raději bych zůstala doma v pohodlí a odpočívala a pak satčí jeden jeho telefon nebo sms, jak je mu po mě smutno a jak se na mě těší...a já zase sednu do auta a jedu...vím, že život v takovým shonu se nedá dlouhodobě zvládat a taky mi už není dvacet..
Jinak jak jsem dopoledne příteli napsala, že za ním dnes bohužel nepřijedu, když je nemocný a že si večer zavoláme, ať se nezlobí, ale že mám strach z chřipky...tak zatím se vůbec neozval, takže je mi jasný, že je naštvaný...ale ani tak rozhodně nikam nepojedu, protože pak bych byla naštvaná zase já...sama na sebe.

Janotko, nemam nak rada termin "je to tak nastaverny, ma to tak nastaveny". 

Spis jsi verila, ze to tak delas spravne, ajkospousta zen, ktera je zvykla se starat o druhe. Delalas to z lasky a nevidela si realitu. Nemyslim si, ze te nema rad, ale je rychle a bez otazek pripraven takovou zenu akceptovat. Ty bys neakceprovala s radosti, kdyby za tebou nekdo jezdil, poklidil by, uvaril, nakoupi a jeste ti vyzehlil? To je sen, co? Myslela jsem tim samozrejme muze. :D Me se to taky nepovedlo. A na druhe strane jsou zeny, ktere se s tim identifkuji a povazuji to za jedinne spravne. Bohuzel. Anavic se v teto spolecnosti tvrdi, ze je tohle pro zenu prirozene a je to jeji role. To se pak tezko clovek dostane ven.

To neni jen o shonu a o mladi. To je o vzajemnem respektu. I kdyby ti bylo 24, tak je to nespravne.  Nekde musis okamzite redukovat. Navrhni mu stridani.

Přítel za mnou jezdí opravdu jen málokdy...hlavně z toho důvodu, že přijíždí z práce ještě později jak já, až kolem osmé hodiny...takže než by doma udělal to nejnutnější a dojel ke mě, tak bude skoro deset hodin a to už asi opravdu nemá smysl...o víkendu je v sobotu v práci a v neděli zase potřebuje doma udělat, co je potřeba, kolem baráku, na zahradě, v zimě nadělat dřevo na topení...on není líný, to rozhodně, právě že je až moc pracovitý, jenže je tak zaneprázdněný zaměstnáním a pak doma barákem a zahradou, že na nic jinýho už nená čas ani energii..v týdnu k němu přijedu, najíme se, něco uděláme, co je potřeba, pak sedneme k televizi a přítel během chvilky usíná..prostě máme oba dost, náročný zaměstnání a málo času...a nějak už není kde brát...

Jemu to tak vyhovuje....proc by to menil? Nebud hloupa a zredukuj tu praci pro nej...sahleb a helena a ostatni maji pravdu...

agewa napsal(a):

možná proto, že tyto rady už dostala ( nebo podobné) rozebíralo se to horem dolem a po nějaké době sem dotyčná píše jako "nový" příběh.

:jojo: Tomu se říká Házet perly sviním. Stejně nic nezměnila.

majkafo, ale ty jsi tu přece taky pod jiným nickem a písnička, kterou zpíváš, je též pořád stejná... a offtopic a moralizování jakbysmet...

navíc si nedovedu představit, že bych od něj měla přijímat nějakou finanční pomoc
Hm... takže s tímhle "hrdým" postojem mu u něj doma děláš za dobrý slovo a výjimečný pozvání na večeři, jo?
někdy se mi třeba za přítelem nechce, raději bych zůstala doma v pohodlí a odpočívala a pak satčí jeden jeho telefon nebo sms, jak je mu po mě smutno a jak se na mě těší...a já zase sednu do auta a jedu
Má to chlapec zmáknutý... a když se "vzepřeš" - "dnes bohužel nepřijedu, když je nemocný", tak tě obratem "potrestá" -  "zatím se vůbec neozval, takže je mi jasný, že je naštvaný"
Přítel za mnou jezdí opravdu jen málokdy... je tak zaneprázdněný zaměstnáním a pak doma barákem a zahradou, že na nic jinýho už nená čas ani energii...
... takže "v týdnu k němu přijedu, najíme se, něco uděláme, co je potřeba", aby na to všechno nebyl sám. Ovšem reciprocita žádná...

Janotka napsal(a):

sahleb: děkuji za názor, taky poslední dobou začínám cítit, že je něco špatně a že ten náš vztah je dost nevyrovnaný...a můžu si za to sama, protože já to tak nastavila...takže je teď zase na mě s tím něco udělat...už opravdu čím dál víc cítim nejen únavu, ale i takovou zvláštní nespokojenost, asi jsem naštvaná sama na sebe...někdy se mi třeba za přítelem nechce, raději bych zůstala doma v pohodlí a odpočívala a pak satčí jeden jeho telefon nebo sms, jak je mu po mě smutno a jak se na mě těší...a já zase sednu do auta a jedu...vím, že život v takovým shonu se nedá dlouhodobě zvládat a taky mi už není dvacet..
Jinak jak jsem dopoledne příteli napsala, že za ním dnes bohužel nepřijedu, když je nemocný a že si večer zavoláme, ať se nezlobí, ale že mám strach z chřipky...tak zatím se vůbec neozval, takže je mi jasný, že je naštvaný...ale ani tak rozhodně nikam nepojedu, protože pak bych byla naštvaná zase já...sama na sebe.

Janotko, nemyslíš, že kdyby mu bylo opravdu tak smutno, tak že by nasedl do auta a přijel by on za tebou? Bydlí od tebe 20 km, vždyť to je kousek! Ale aby ty ses mohla strhnout, lítat jak hadr na holi a on nic? Tohle je hodně nevyvážené, je moc dobře, že nad tím začínáš přemýšlet! Držím moc palce!!!

tina napsal(a):

majkafo, ale ty jsi tu přece taky pod jiným nickem a písnička, kterou zpíváš, je též pořád stejná... a offtopic a moralizování jakbysmet...

:dumbom: :lol::lol: Presne.

Začni třeba tím, Janotko, že se najíš doma, k příteli aspoň občas dojedeš najedená ("promiň,už jsem hlady nevydržela, jíst už nebudu, díky" - ať si dá tu svou klobásu :)). A "Uff, já jsem dnes tak unavená, neuklízím, nežehlím, potřebuju si sednout. Prosím, udělal bys mi kávu (čaj, sklenku něčeho dobrého)? Jo a zítra nemůžu přijet, je mi líto, musím doma vyžehlit (uklidit, umýt okna....cokoli), nebo ještě líp - "jdu s kamarádkou pokecat.... do kina, do divadla, na výstavu".

Daphné napsal(a):

Začni třeba tím, Janotko, že se najíš doma, k příteli aspoň občas dojedeš najedená ("promiň,už jsem hlady nevydržela, jíst už nebudu, díky" - ať si dá tu svou klobásu :)). A "Uff, já jsem dnes tak unavená, neuklízím, nežehlím, potřebuju si sednout. Prosím, udělal bys mi kávu (čaj, sklenku něčeho dobrého)? Jo a zítra nemůžu přijet, je mi líto, musím doma vyžehlit (uklidit, umýt okna....cokoli), nebo ještě líp - "jdu s kamarádkou pokecat.... do kina, do divadla, na výstavu".

:supr: Souhlasím :supr:

zítra nemůžu přijet, je mi líto
Hm - a po jednom telefonu nebo sms půjde žehlení, uklízení, výstava i kamarádka do háje...

tina napsal(a):

majkafo, ale ty jsi tu přece taky pod jiným nickem a písnička, kterou zpíváš, je též pořád stejná... a offtopic a moralizování jakbysmet...

:supr: :supr: :)

Daphné napsal(a):

Začni třeba tím, Janotko, že se najíš doma, k příteli aspoň občas dojedeš najedená ("promiň,už jsem hlady nevydržela, jíst už nebudu, díky" - ať si dá tu svou klobásu :)). A "Uff, já jsem dnes tak unavená, neuklízím, nežehlím, potřebuju si sednout. Prosím, udělal bys mi kávu (čaj, sklenku něčeho dobrého)? Jo a zítra nemůžu přijet, je mi líto, musím doma vyžehlit (uklidit, umýt okna....cokoli), nebo ještě líp - "jdu s kamarádkou pokecat.... do kina, do divadla, na výstavu".

Perfektni navod. Ale ne vse najednou. Zacit s tim, ze jsem uz najedena. A NEUKLIZIM :dumbom:

Daphné napsal(a):

Začni třeba tím, Janotko, že se najíš doma, k příteli aspoň občas dojedeš najedená ("promiň,už jsem hlady nevydržela, jíst už nebudu, díky" - ať si dá tu svou klobásu :)). A "Uff, já jsem dnes tak unavená, neuklízím, nežehlím, potřebuju si sednout. Prosím, udělal bys mi kávu (čaj, sklenku něčeho dobrého)? Jo a zítra nemůžu přijet, je mi líto, musím doma vyžehlit (uklidit, umýt okna....cokoli), nebo ještě líp - "jdu s kamarádkou pokecat.... do kina, do divadla, na výstavu".

ano, pod to bych se taky podepsala..

Někoho baví radit po x-té té samé osobě pod jiným nickem.
Někoho to nebaví.
Někdo, kdo má třeba dobrou paměť, se zeptá, když mu příběh přijde známý, proč znovu...
Jsme lidé různí.

Třeba to teď Janotce dojde, že je jak ohraný kafemlejnek, ale dokud nezmění své chování, ani několikanásobné psaní pod jiným nickem, co má dělat, jí nepomůže.

Eva. napsal(a):

Někoho baví radit po x-té té samé osobě pod jiným nickem.
Někoho to nebaví.
Někdo, kdo má třeba dobrou paměť, se zeptá, když mu příběh přijde známý, proč znovu...
Jsme lidé různí.

Třeba to teď Janotce dojde, že je jak ohraný kafemlejnek, ale dokud nezmění své chování, ani několikanásobné psaní pod jiným nickem, co má dělat, jí nepomůže.

Furt to samy, jako ohrany kafemlejnek....zmenis uz konecne svoje chovani? :offtopic::offtopic::offtopic::offtopic:

Eva. napsal(a):

Někoho baví radit po x-té té samé osobě pod jiným nickem.
Někoho to nebaví.
Někdo, kdo má třeba dobrou paměť, se zeptá, když mu příběh přijde známý, proč znovu...
Jsme lidé různí.

Třeba to teď Janotce dojde, že je jak ohraný kafemlejnek, ale dokud nezmění své chování, ani několikanásobné psaní pod jiným nickem, co má dělat, jí nepomůže.

Majko, většinu lidí už tu nebavíš ty a Janotce budeš radit, že jí něco nedochází a že je jako kafemlejnek?

Někoho baví radit po x-té té samé osobě pod jiným nickem. Někoho to nebaví.
Někoho baví poukazovat na cizí třísky. Někoho to nebaví. Jsme lidé různí.

majko, na to lze napsat jediné...když ti to tak vadí, tak jí neraď.

připomínáš mi lidi, kteří nadávají na programy v televizi..a přitom je to jednoduché, stačí tu bednu vypnout a hrát "člověče nezlob se"

LENNNA napsal(a):

Eva. napsal(a):

Někoho baví radit po x-té té samé osobě pod jiným nickem.
Někoho to nebaví.
Někdo, kdo má třeba dobrou paměť, se zeptá, když mu příběh přijde známý, proč znovu...
Jsme lidé různí.

Třeba to teď Janotce dojde, že je jak ohraný kafemlejnek, ale dokud nezmění své chování, ani několikanásobné psaní pod jiným nickem, co má dělat, jí nepomůže.

Majko, většinu lidí už tu nebavíš ty a Janotce budeš radit, že jí něco nedochází a že je jako kafemlejnek?

No jo, copak Majkafa, že? Už je tím otravná. Kolovrátek Majkafa.
Ona zkusila se odsud "rušitů, ale nevydržela, nevydržela, protože kde by jinde prudila. Tady.

Majko, i kdyby sem Janotka psala to samý podruhé, pořád to není nic proti tvému milému, tvému dokonalému bytu, úžasné práci a co já vím čemu všemu, co tady furt, stále a pořád valíš do všem do hlav ty.
My přece všichni víme, že TY a bla, bla, bla, atd.

Janotko, on si určuje pravidla, ty za ním jezdíš poslušně jako pejsek. Stojí ti ten chlap tenza to?
Prostě tam párkrát nepojedeš, máš práci doma, potřebuješ si odpočinout, prostě si najdi důvod tam nejet. On tě má takzvaně v hrsti a dělá si s tebou, co chce. Tohle znám z vlastní zkušenosti, taky jsem byla tak, promiň, blbá. Jestli stojéí o tebe jako o ženskou, tak když začneš "vynechávat", přijede on za tebou. když ne, tak o tebe až tak moc nestojí.
Nebo máš právě z tohohle strach, že by se na tebe vykašlal? Tak ať, pak ti za tohle všechno fakt nestojí.

Janotko - přečti si tenhle článek - Bohyně se nesnaží (moc hezký článek)
protože Ty mě přijdeš taková pilná včelička http://budstastny.cz/blog/bohyne-se-nes … on_ref_map

Dusicko velmi dobry prispevek.

Alice Kirs dobre pise. A tenhle text tu na babinetu mel videt uz davnpo. Jako motto.


"Naši partneři bezostyšně využívají našeho servisu a nezdá se jim na tom nic divného (ostatně samy jsme jim ho vnutily ve snaze ohromit je svou dokonalostí) a mají spoustu volného času a energie na to, aby se věnovali svým kamarádům, koníčkům a někdy i milenkám. Vlastně se jim ani kolikrát nechce domů, protože je tam čeká unavená, vyčepaná a často i podrážděná partnerka."

laminanonte napsal(a):

majko, na to lze napsat jediné...když ti to tak vadí, tak jí neraď.

připomínáš mi lidi, kteří nadávají na programy v televizi..a přitom je to jednoduché, stačí tu bednu vypnout a hrát "člověče nezlob se"

:jojo::jojo: takhle přesně to děláme už pěkně dlouhou dobu my - namísto tv novin v zimních podvečerech.A nemá to chybu,je to velmi akční hra - hrajem každý se 2 barvama!!   :supr::godlike:Občas zlanaříme i kluky,ale ti většinou prohrajou,bo nemají to potřebné KNOW HOW :lol:.