Ahoj, v 32. týdnu mi lékař zjistil zkrácený čípek (podrobnosti jsem se bohužel nedozvěděla) a že miminko hrozně naléhá na spodek. Okamžitě jsem pokračovala do nemocnice a od té doby tady ležím. Budu končit 34. týden, beru magnézko, qaiakuran (asi to mám špatně napsané) a jen ležím.
Máte někdo s tímto zkušenost? Rozběhl se někomu i přes taková opatření porod nebo se to dá vydržet až do konce? Těším se na vaše zkušenosti :hjarta:

Kdyz budes dodrzovat klidovy rezim. Tak je dobre mozne, ze to s miminkem dotahnete trebas do 38tt ale taky nemusi. Na tobe je, delat vse proto, aby se to nestalo ale urcite to zvladnete.
Pokud beres magnezko (magnosolv?) a Guajacuran zalezi na tom, v jakych davkach ale spis je pro tebe aby jsi byla v klidu coz je taky moc dulezite. Pokud by se i pres to porod rozjizdel, tak jsou jeste dalsi prostredky jak ho zastavit (kapacka atp.) takze se neboj nohy hore, klid a uzivej si kopaecku i kopancu pod zebra.Utece to jak nic a zachvilku uz budes mit svoje zdrave miminko v naruci

Ahoj, lezela jsem dva tydny v Motole, kolem toho 30 tt. Nakonec jsem pak malem prenasela a porod mi vyvolavali ve 40 tt.
Odpocivej a nemej strach... 34 tt neni tak malo :)

Já bych se tím netrápila. Konec 34. tt má už mimo podle mě perfektní vyhlídky, aby bylo úplně zdravé :)
http://www.emimino.cz/diskuse/predcasny … -tt-62773/

Děkuju vám moc za reakce :)
Jsem docela v klidu, protože syn se narodil v 26. týdnu a je úplně v pořádku. Hlavně mě zajímalo, zda se to dá nakonec vydržet do konce nebo ne. Přes dva dýdny ležím v nemocnici a nebráním se ani myšlence už porodit, protože mám strach i z toho, že tím odloučením od synka (a ještě to nějaký ten týden potrvá) se mezi námi něco pokazí :( Mám takový pocit, že bych si těmihle myšlenkami porod klidně mohla přivolat, tak zjišťuju, jaké by to mohlo mít následky.
Jsem úplně rozpůlená. Na jednu stranu to chci vydržet, na druhou stranu už chci mít drobíška u sebe a být doma s rodinou, mít to všechno za sebou...tím spíš, když už jsme skoro na konci...

Martii oni te taky trapit do 40tt nebudou. od 36tt mas povoleni rodit takze ti v tu dopu pravdepodobne vysadi lecbu a uvidi se (pripadne te pusti dom) Tak to jeste vydrz. Me porod vyvolavali 36+3 a mala se mela k svetu hned takze jsem si ji mohla na sale chovat a nasledne i tatinek.
Ze mas obavy o maleho se nedivim ale taky zalezi na veku. Ale i tak, jsi mama a tou navzdy zustanes tak se neboj! Mozna chvilku potrva nez se vse vrati do normalu. :pussa: Tak se jeste chvilku drz ;)

Tak jsem včera měla kontrolu a nález docela dost pokročil, tak ani doktoři si nejsou jistí, jak dlouho to ještě vydržím. Ale o miminko už se teď v 35. týdnu bát prý nemusím, jen by se chvilku ohřívalo :)
Je to jak píše Mad Silence - v 36. tt jdu domů a pokud to na mě přijde dřív, převezou mě do porodnice pro menší mimča, tak se snad bát nemusím :)
Prvnímu synovi jsou skoro 4 roky a doma to zvládají perfektně. Jen doufám, že až se vrátím, budeme stejní parťáci jako dřív...ale zatím to vypadá všechno ok, je neskutečně rozumný na svůj věk a ještě mě sem trubku jezdí utěšovat :D

O zkracování čípku jsem našla něco tady: http://www.porodnice.cz/clanek/zkracova … az-poradny
A co Ti v té nemocnici dělají? Pokud je to jen o klidu, ležet můžeš i doma... :-)

Martinko, díky za odkaz, zajímavé :)
Ležím v nemocnici s pánví a nohama nahoru, dostávám léky a kapačky. Doma bych ležet opravdu nemohla už proto, že máme čtyřletého draka. I kdybych kolem něho nelítala, ten klid by nebyl.
Myslím, že jsem hospitalizovaná spíš než kvůli zkracování čípku (který se dále zkracuje), tak kvůli velkému naléhání miminka na spodek. Nejsem si jistá, jestli je pravda, jak se píše v tom článku, že klidový režim předčasnému porodu nezabrání. Myslím, že už bych možná měla "po", kdybych neležela...právě proto, že jak ležím, tak miminko tolik netlačí dolů a neotevírám se tak rychle

... já ten první týden doma taky ležela "hlavou dolů", manžel pode mě podložil desku ze stolu, akorát to bylo strašně tvrdý a dýl jsem to nevydržela. Máš pravdu, že ta gravitace určitě nějaký účinek má. Ale ten sklon bude kvůli postavení miminka, ne kvůli tomu čípku si myslím.
Por. asistentka kontroluje postavení mimča a to moje prý má rádo "předsíň" - v té děloze je taky trochu posunuté směrem dolů, ale asi ne tak moc, aby to bylo nějak moc nebezpečné... ale já doma stejně většinou ležím na gauči, je fakt, že vodorovná poloha mimčo posune nahoru. Nejvíc ho cítím dole když třeba dýl stojím v kuchyni u vaření, to nevydržím.

tak to máš ještě v pohodě, moc ti to přeju :) Moje mimčo, jakmile si jen sednu, neskutečně tlačí dolů a ven, že se tím čípek víc a víc otevírá. Takže nepřichází v úvahu ani sezení. Aspoň že můžu na záchod :D
Teď si říkám, že až budu doma, nechci postel už fakt ani vidět...ale asi se na tu svojí postýlku budu po tom celodnním a celonočním zápřahu stejně těšit :)

Ahojky, ležela jsem se stejným problémem od 28tt do 34tt a kdybych neležela asi by se prckové narodili dřív. Byla to otrava, ale kvůli dětem jsem to vydržela. Nakonec mě pouštěli domů přesně ve 34+0tt a děti se narodili 36+0tt a to hlavně kvůli stresu, protože mě znova hospitalizovali kvůli tomu, že nerostou. Chce to být v klidu a nestresovat se :supr:
držím palce ať to vše dobře dopadne :hjarta:

Luci, tak to moc gratuluji k dá se říct donošenému dvojnásobnému štěstí! :) Myslím, že v takových případech můžeme být za nekonečný pobyt ve špitále fakt vděční.
Mně budou prý pouštět ke konci 36. týdne, což je za týden, když teda neporodím dřív :D No jsem na to  zvědavá, hlavně, že mimčo je ok :)

Martiii to už je za chvíli a uvidíš, třeba budeš ještě nakonec přenášet :))
držím pěsti

Luci, máš pravdu, už je veseleji :) I doktor je už v pohodě, jak mě tady krásně udrželi :D V pondělí začínáme 36.tt, což pro mě bylo před měsícem nepředstavitelné. Být měsíc z domova, navíc v nemocnici s mimčem v bříšku...když jsem předtím 4 roky nebyla nikde bez malého ani jednu noc...a všechno to vydržet :rodna: