sasasa — 28. 9. 2012 13:05

Máme s partnerem takový problém. Možná to napsat nepůjde tak abych to přesně vystihla,ale pokusím se. Včera jsem byla cvičit a slovo dalo slovo zašla jsem s kamarádkou po cestě domů do naší hospůdky na sídlišti ještě na chvilku posedět a popovídat. Než jsem tam vlezla zavolala jsem to ještě tomu mému a odpovědí mi bylo zavěšení telefonu. Takže jsem věděla hned, že to znamená doma opět problém. Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení. Nicméně jsem dospělý člověk a nevím proč bych nemohla na chvíli jít nebo to musela hlásit s týdením předstihem (což ani nejde). Naše děti byli doma, měl se o ně kdo postarat, nepokládala jsem za životně důležité mazat hned z tohoto důvodu domů. Po 1 a 1/2 hodině jsem se vrátila a následovala docela nechutná scéna. "Jsem prý ožralá a nemám na něj mluvit, chodím pořád chlastat ( byla jsem tam za půl roku všehovšudy 2x). Nestarám se o děti , nic doma nedělám a ani nevařím" to samozřejmě není pravda jsem klasická ženská co večer po 21.hod padne a je ráda, že je ráda. Strašně jsme se kvůli tomu pohádali a on se dnes ráno sebral a NĚKAM odjel, nevím kam, nevím kdy se vrátí, pokud vůbec. Telefon nezvedne, takže už se ani nepokouším volat. Vzal si naše auto i přes můj protest a já pokud někam budu chtít jet tak autobusem a to si raději odpustím protože přejet město a zpátky na nějaký výlet s dětma je o svátcích na hodně dlouhý lokte. Přijde mi to neadekvátní vzhledem k mému " provinění".Tohle všechno se ale odehrává jen když jdu do hospody bez předchozího ohlášení jinak ne. Pokud vím, že bude nějaký sraz nebo prostě jen posezení a dám o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje. Partner mi vyčetl, že nejdřív se mám postarat o děti a pak se teprv bavit. Myslím si že ho vykolejí to, že to nemá pod kontrolou. Dokáže mi to vždycky tak přesvědčivě podat, že začnu pochybovat o tom jestli snad nemá pravdu. Mám raději tohle vynechat pro klid v rodině nebo se mám držet toho co si o tom doteď myslím. Nevím jak z toho ven. Chci mít klid, ale zároveň mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala. On mi připadá jak hysterka. Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující. Podotýkám, že nejsem žádný alkoholik, alkohol piju občas a v malém množství.

Vachu — 28. 9. 2012 13:20

Ty jsi mu tak vzácná, že to tak nelibě nese, když se 1-2x za půl roku zdržíš s kamarádkou?  :dumbom:
Měli jste snad domluvený sex? :gloria:

sasasa — 28. 9. 2012 13:38

To jsem ráda, ...muž :). Vzácná? Nevím. Jeho rozhodí jen zdržení v hospodě, na kafi u kamarádky ne. Já nemám pocit,že bych vysedávala doma a nikam nesměla. Můžu kam chci, ale jen po předchozím ohlášení to je pak klid. Tohle mě ale neskutečně vytáčí.Možná na sex myslel, ale pokud ano naplánovaný ho měl jen on.  :gloria:

dusička — 28. 9. 2012 14:46

Nemá třeba zkušenost takovou,třeba z dřívějšího vztahu,že se přítelkyně z neplánované akce v hospodě nevrátila?
Pokud jinak nedělá problémy a cítíš se svobodná, a volná ve vztahu, asi bych to udělala tak, že bych mu týden před nečekanou akcí oznámila, že v úterý půjdu cvičit a pak zajdu s kámoškou na skleničku. A když ne, tak bych přišla domů,že se mi nechtělo.
Za ten klid doma by mi to stálo mu to předem ohlásit.

dusička — 28. 9. 2012 14:47

A ještě Sasaso - necejti se provinile. To on má někde problém, Ty ne. ;)

sandra — 28. 9. 2012 18:01

sasasa napsal(a):

Máme s partnerem takový problém. Možná to napsat nepůjde tak abych to přesně vystihla,ale pokusím se. Včera jsem byla cvičit a slovo dalo slovo zašla jsem s kamarádkou po cestě domů do naší hospůdky na sídlišti ještě na chvilku posedět a popovídat. Než jsem tam vlezla zavolala jsem to ještě tomu mému a odpovědí mi bylo zavěšení telefonu. Takže jsem věděla hned, že to znamená doma opět problém. Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení. Nicméně jsem dospělý člověk a nevím proč bych nemohla na chvíli jít nebo to musela hlásit s týdením předstihem (což ani nejde). Naše děti byli doma, měl se o ně kdo postarat, nepokládala jsem za životně důležité mazat hned z tohoto důvodu domů. Po 1 a 1/2 hodině jsem se vrátila a následovala docela nechutná scéna. "Jsem prý ožralá a nemám na něj mluvit, chodím pořád chlastat ( byla jsem tam za půl roku všehovšudy 2x). Nestarám se o děti , nic doma nedělám a ani nevařím" to samozřejmě není pravda jsem klasická ženská co večer po 21.hod padne a je ráda, že je ráda. Strašně jsme se kvůli tomu pohádali a on se dnes ráno sebral a NĚKAM odjel, nevím kam, nevím kdy se vrátí, pokud vůbec. Telefon nezvedne, takže už se ani nepokouším volat. Vzal si naše auto i přes můj protest a já pokud někam budu chtít jet tak autobusem a to si raději odpustím protože přejet město a zpátky na nějaký výlet s dětma je o svátcích na hodně dlouhý lokte. Přijde mi to neadekvátní vzhledem k mému " provinění".Tohle všechno se ale odehrává jen když jdu do hospody bez předchozího ohlášení jinak ne. Pokud vím, že bude nějaký sraz nebo prostě jen posezení a dám o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje. Partner mi vyčetl, že nejdřív se mám postarat o děti a pak se teprv bavit. Myslím si že ho vykolejí to, že to nemá pod kontrolou. Dokáže mi to vždycky tak přesvědčivě podat, že začnu pochybovat o tom jestli snad nemá pravdu. Mám raději tohle vynechat pro klid v rodině nebo se mám držet toho co si o tom doteď myslím. Nevím jak z toho ven. Chci mít klid, ale zároveň mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala. On mi připadá jak hysterka. Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující. Podotýkám, že nejsem žádný alkoholik, alkohol piju občas a v malém množství.

V tomhle bych žít nechtěla. Je to pěknej manipulátor. On je snad tvůj otec, že mu to musíš hlásit dopředu? Ty jsi ve vězení?
Jak říkám, z tvýho psaní na mě jde úzkost.....

PPavlaa — 28. 9. 2012 19:16

Vachu napsal(a):

Ty jsi mu tak vzácná, že to tak nelibě nese, když se 1-2x za půl roku zdržíš s kamarádkou?  :dumbom:
Měli jste snad domluvený sex? :gloria:

vachu, sex se nedomlouvá, ten se prostě dělá :D:vissla:

Vachu — 28. 9. 2012 19:33

sandra napsal(a):

sasasa napsal(a):

... Včera jsem byla cvičit a slovo dalo slovo zašla jsem s kamarádkou po cestě domů do naší hospůdky na sídlišti ještě na chvilku posedět a popovídat. Než jsem tam vlezla zavolala jsem to ještě tomu mému a odpovědí mi bylo zavěšení telefonu. Takže jsem věděla hned, že to znamená doma opět problém. Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení. Nicméně jsem dospělý člověk a nevím proč bych nemohla na chvíli jít .... Po 1 a 1/2 hodině jsem se vrátila a následovala docela nechutná scéna. "Jsem prý ožralá a nemám na něj mluvit, chodím pořád chlastat ( byla jsem tam za půl roku všehovšudy 2x). Nestarám se o děti , nic doma nedělám a ani nevařím" ..... Strašně jsme se kvůli tomu pohádali a on se dnes ráno sebral a NĚKAM odjel, nevím kam, nevím kdy se vrátí, pokud vůbec. Telefon nezvedne, takže už se ani nepokouším volat. Vzal si naše auto i přes můj protest a já pokud někam budu chtít jet tak autobusem ..... Přijde mi to neadekvátní vzhledem k mému " provinění"...... Nevím jak z toho ven. Chci mít klid, ale zároveň mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala. On mi připadá jak hysterka. Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující. Podotýkám, že nejsem žádný alkoholik, alkohol piju občas a v malém množství.

V tomhle bych žít nechtěla. Je to pěknej manipulátor. On je snad tvůj otec, že mu to musíš hlásit dopředu? Ty jsi ve vězení?
Jak říkám, z tvýho psaní na mě jde úzkost.....

Prvků manipulace je tam skutečně víc, nejen jeden či dva, takže se s tímto upozorněním věru dá i souhlasit...  :(
P.S.: To, jak ji trestá, je přece hrozné - on se tím přece provinil mnohem víc, než jeho paní !!! ... udělal to, aby ji ztrestal, aby jí ublížil - a to zcela úmyslně!!!

Když to shrnu:
Ona rodinu nijak extra neomezila (jako otec by se měl umět o děti postarat) - on ANO (ujel i s autem na blíže nespecifikovanou dobu).
Ona se zachovala zodpovědně a vstřícně (zavolala, kde bude) - ON se uráží, zmizí si aniž by sdělil, kde bude, jak dlouho, aniž by bral telefon...  (klidně mohl jet za milenkou, ne?!) ... a vůbec se chová jako nějaký vzteklý malý smrad, uraženě a neadekvátně.
A hlavně: veškerou VINU háže na ni !!!!! :dumbom: :usch:

Žil jsem s manipulátorkou a tak vím, jaké to je... :(
Vím už i to, jaké to je, žít opět BEZ manipulace !!!  :jojo: :supr:

viz.: kniha Isabel Nazaré Aga ... "Nenechte sebou manipulovat"  ... vřele doporučuji.

Jak se mu asi ona pomstí za to, že nechal ji i děti bez hlavy rodiny, bez ochránce, bez auta???
Jak se asi pomstí on jí, když ona se pomstí jemu?
Jsme snad v muslimském státě, kde se o děti (do 10 let) starají výhradně ženy
a muži se věnují jen mužským záležitostem?

sahleb — 28. 9. 2012 21:09

Vachu, absolutni souhlas.

TO hranici s domacim nasilim. Teror i na detech ( nevi se kde je otec a ani kdy prijde=naschvaly) a to bezduvodne. Urazeni manzelky , pry chlasta. To se mi vubec  nelibi. Je to manipulace. Je to nechutnost. Je to infantilni.

PPavlaa — 29. 9. 2012 9:01

já s vachu tak úplně nesouhlasím. ty řeči, že mohl jet za milenkou mi přijdou, že zavání hysterií a proč sasu zbytečně znervózňovat.
a to, jak píše, že ona vrátí něco jemu, aby se pomstila, pak se zase pomstí on jí, no tak to snad vůbec nemyslí vážně :rolleyes:
no, asi z něj mluví vlastní zkušenost.

holcina — 29. 9. 2012 10:42

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

Vachu — 29. 9. 2012 22:24

PPavlaa napsal(a):

já s vachu tak úplně nesouhlasím. ty řeči, že mohl jet za milenkou mi přijdou, že zavání hysterií a proč sasu zbytečně znervózňovat..

:lol: :dumbom:
Jasně, kdepak milenka, poprosil ženu o volný víkend na spravení pocuchaných nervů a jel si zarybařit !!!  :supr:

Kiara — 29. 9. 2012 23:17

Vachu napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já s vachu tak úplně nesouhlasím. ty řeči, že mohl jet za milenkou mi přijdou, že zavání hysterií a proč sasu zbytečně znervózňovat..

:lol: :dumbom:
Jasně, kdepak milenka, poprosil ženu o volný víkend na spravení pocuchaných nervů a jel si zarybařit !!!  :supr:

Vachu, to jsou jen Tvoje nepodložené domněnky - manžel může trucovat kdekoliv a u kohokoliv, jen aby manželku vytrestal. MMCH manžel manželku o žádný volný víkend nepoprosil, ale bez předchozí domluvy se svévolně vzdálil z domova, aby manželce její prohřešek pořádně osladil :usch:

sasasa — 30. 9. 2012 7:15

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

PPavlaa — 30. 9. 2012 9:04

Vachu napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já s vachu tak úplně nesouhlasím. ty řeči, že mohl jet za milenkou mi přijdou, že zavání hysterií a proč sasu zbytečně znervózňovat..

:lol: :dumbom:
Jasně, kdepak milenka, poprosil ženu o volný víkend na spravení pocuchaných nervů a jel si zarybařit !!!  :supr:

nech si tu ironii.
vachu, ty musíš být taky dáreček, tak jak tě čtu, milenka, msta, tohle člověka nenapadne jen tak pro nic za nic, že.
pokud tě opravdu, když se dva chytnou a jeden už teda chce někde trucovat, nenapadne nic jiného, jak to, že má někde milenku/milence, pokud považuješ to, že se jeden druhýmu mstí, místo co by řešili problém, za normální, pak je mi tě teda fakt líto a tvé přítelkyně taky.

PPavlaa — 30. 9. 2012 9:21

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

sandra — 30. 9. 2012 9:37

PPavlaa napsal(a):

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

Nesouhlasím, vztah je o dvou lidech, takže manžel by se sebou měl taky začít něco dělat....nemůže se donekonečna vymlouvat na to, že dělá hnusný scény kvůli tomu, že jeho máma pila....Zkusila bych společnou návštěvu nějakého psychologa, nebo poradny.

PPavlaa — 30. 9. 2012 9:47

tady sandro nejde o vymlouvání. ale nečekám, že to pochopíš, protože ty jsi to nikdy nezažila.

sandra — 30. 9. 2012 10:40

PPavlaa napsal(a):

tady sandro nejde o vymlouvání. ale nečekám, že to pochopíš, protože ty jsi to nikdy nezažila.

Ppavlo, ty žiješ můj život, že víš, co jsem zažila? :co:
Můj názor je, že každý máme možnost na sobě pracovat....když chceme.

dusička — 30. 9. 2012 10:44

PPavlaa napsal(a):

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

Souhlasím s Pavlou,pokud s manželem chceš zůstat a jinak si rozumíte, jen prostě chce,aby si mu o akcích říkala s předstihem, tak bych na to přistoupila. vždyt manželství je o kompromisech.A jestliže znáš důvod, proč se bojí, o to víc bych ho i chápala.
A že odjel a neřekl - to je furt dokola, on udělá něco naschvál, tak já mu to oplatím. :tesi:

PPavlaa — 30. 9. 2012 10:57

sandra napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

tady sandro nejde o vymlouvání. ale nečekám, že to pochopíš, protože ty jsi to nikdy nezažila.

Ppavlo, ty žiješ můj život, že víš, co jsem zažila? :co:
Můj názor je, že každý máme možnost na sobě pracovat....když chceme.

nežiju, ale kdybys měla zkušenost, o jaké je to řeč, nemluvila bys tu tak hloupě o vymlouvání se.
a ano, pracovat na sobě samozřejmě může, proč to nezkusit, třeba se to pohne k lepšímu.

PPavlaa — 30. 9. 2012 11:00

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

sasasa napsal(a):


No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

Souhlasím s Pavlou,pokud s manželem chceš zůstat a jinak si rozumíte, jen prostě chce,aby si mu o akcích říkala s předstihem, tak bych na to přistoupila. vždyt manželství je o kompromisech.A jestliže znáš důvod, proč se bojí, o to víc bych ho i chápala.
A že odjel a neřekl - to je furt dokola, on udělá něco naschvál, tak já mu to oplatím. :tesi:

možná by nebylo od věci, aby to zkusil třeba i on řešit s psychologem, jak tu psala sandra. ale nečekala bych od toho změny ze dne na den.
pokud jim to jinak klape, bylo by škoda se na to vykašlat, jen proto, že každej má svoji hlavu.

agewa — 30. 9. 2012 11:08

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

jenže je pravda, že tohle nastavení opravdu problémy způsobovat bude.
Měli by na sobě zapracovat oba. Pokud nmanžel k "problému" přistupuje takhle , i když s. bude poctivě nahlašovat každé opoždění dopředu ( nejlépe písemně, tři dny dopředu), přiště to bude něco jiného .
JEMU něco vadí , ale změnit se má ONA ?

holcina — 30. 9. 2012 12:06

agewa napsal(a):

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

jenže je pravda, že tohle nastavení opravdu problémy způsobovat bude.
Měli by na sobě zapracovat oba. Pokud nmanžel k "problému" přistupuje takhle , i když s. bude poctivě nahlašovat každé opoždění dopředu ( nejlépe písemně, tři dny dopředu), přiště to bude něco jiného .
JEMU něco vadí , ale změnit se má ONA ?

Pokud se k tomu staví tak, že změnit se musíš jen ty je to špatně. V tom případě bych oznámila, že vztah je o kompromisech a já jsem ochotná přistoupit na to, že budu říkat dopředu kam jdu, pokud to půjde. Ale taky se může stát, že to vědět dopředu nebudu a pak on nebude dělat scény. Jestli se na tom nemůžeme domluvit smůla:-( kde není vůle nenaděláš nic

sandra — 30. 9. 2012 18:42

PPavlaa napsal(a):

sandra napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

tady sandro nejde o vymlouvání. ale nečekám, že to pochopíš, protože ty jsi to nikdy nezažila.

Ppavlo, ty žiješ můj život, že víš, co jsem zažila? :co:
Můj názor je, že každý máme možnost na sobě pracovat....když chceme.

nežiju, ale kdybys měla zkušenost, o jaké je to řeč, nemluvila bys tu tak hloupě o vymlouvání se.
a ano, pracovat na sobě samozřejmě může, proč to nezkusit, třeba se to pohne k lepšímu.

To jsou jen tvoje domněnky :)

lupina montana — 30. 9. 2012 19:35

PPavlaa napsal(a):

možná by nebylo od věci, aby to zkusil třeba i on řešit s psychologem, jak tu psala sandra. ale nečekala bych od toho změny ze dne na den.
pokud jim to jinak klape, bylo by škoda se na to vykašlat, jen proto, že každej má svoji hlavu.

To asi nikdo, Pavli, ani Sasasa, ale když on nechce, protože tvrdí, že nemá problém, tak se s tím hnout nedá.....psychologa by evidentně potřeboval, když si to ani nedokáže připustit - ale to pak je začarovanej kruh.
Tohle znám "JÁ k žádnýmu blbýmu cvokařovi nepůjdu, já problém nemám! Problém jsi ty - kdyby ses chovala, jak si představuju, problém by nebyl!" "No fajn - a kdyby ty ses choval, jak já si představuju, tak by taky žádnej problém nebyl" "Jenže já se nebudu chovat, jak ty si představuješ..."
A tak dále, dokud to neutneš.  Jestli by pan Sasasák  slyšel na nějakou jasnou podmínku, to ovšem netušíme....

Kiara — 30. 9. 2012 22:00

sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa: v každém vztahu existuje něco, nějaká situace, kterou jeden z partnerů bytostně nesnáší a pokud ta situace nastane, je zkrátka zle. Psala jsi, že to u vás jinak klape, až na to, že pokud si jdeš někam sednout do osvěžovny a neoznámíš to předem, nastanou ze strany manžela tvrdé sankce. Tvůj manžel - jak je vidět - má s alkoholem neblahé zkušenosti, proto na podobné situace reaguje nepřiměřeně a není se mu co divit, zážitky s matkou-alkoholičkou v něm zřejmě vypěstovaly averzi k určitým situacím.

sasaso, pokud víš, že manžel nějakou situaci bytostně nesnáší, pokus se pro klid v rodině jednat tak, aby k podobným situacím docházelo co nejméně. Partnerství je o kompromisech, když víš, že je na něco partner vysloveně alergický, tak je na to prostě alergický :jojo: Je zbytečné ptát se, jestli jsi vadná Ty nebo on, prostě je na určitou věc extrémně citlivý a pokud chceš mít šťastné manželství a v rodině klid, budeš muset udělat ústupek Ty.

Weatherwax — 30. 9. 2012 22:19

Přispěju svou troškou do mlýna. Myslím si zřejmě to samé, co většina ostatních sem přispívajících. Doplním jen osobní zkušeností. Můj partner nikdy sice nereagoval až takto řekla bych přehnaně, ale stejnou situaci taky nesnáší...samozřejmě scény okolo byly a nebylo jich málo. Nakonec jsme se dohodli, protože já plánování oproti tomu echt nesnáším, že se budu snažit plánovat, ale když to nevyšlo, tak se prostě jednou necítil komfortně...je to kompromis a fungujeme dobře. Já nedělám příliš často překvapení...tak dvakrát do půl roku a on potom nedělá scénu a nehádáme se...Prostě jsme si jednou sedli a v klidu to probrali...S odstupem od všeho křičení a scén. Časem to prostě bylo potřeba, i když jsem se nejdříve snažila sebevíc "vyhovět", tak věčně to nejde...je to přepjetí, které by jednou někde "vystřelilo"... Jestli Vám to spolu jinak funguje a máte možnost společně v klidu promluvit, neházela bych řešení jen na jednoho...věčně to není únosné...
Tak ať Vám to klape! :rock:

helena — 1. 10. 2012 7:51

Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení.
Ano, máš pravdu, když říkáš "Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující."
Ale právě proto, že jsi dospělá, tak bys taky měla vědět, že jít "do hospody bez předchozího ohlášení", je zbytečná provokace - zvlášť když dáš-li "o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje"
Mužova reakce je poněkud nepřiměřená... ale zřejmě pracujou jeho zkušenosti s matkou. Jedna moje známá je na tom podobně - brácha se jí "upil" k smrti a její manžel dodnes, po nějakých 15 letech, těžko snáší i její občasný dvě decky s kamarádkou... i když by to nepřiznal, pravděpodobně se obává "genetický zátěže", takže taky reaguje poněkud "přes čáru" - na rozdíl od "běžného" manžela, kterej podobný prkotiny přechází.
A málokterej chlap řekne, že má strach... to se ho spíš pokusí "překřičet" - sám v sobě, nebo křikem na manželku.

PPavlaa — 1. 10. 2012 16:35

lupina montana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

možná by nebylo od věci, aby to zkusil třeba i on řešit s psychologem, jak tu psala sandra. ale nečekala bych od toho změny ze dne na den.
pokud jim to jinak klape, bylo by škoda se na to vykašlat, jen proto, že každej má svoji hlavu.

To asi nikdo, Pavli, ani Sasasa, ale když on nechce, protože tvrdí, že nemá problém, tak se s tím hnout nedá.....psychologa by evidentně potřeboval, když si to ani nedokáže připustit - ale to pak je začarovanej kruh.
Tohle znám "JÁ k žádnýmu blbýmu cvokařovi nepůjdu, já problém nemám! Problém jsi ty - kdyby ses chovala, jak si představuju, problém by nebyl!" "No fajn - a kdyby ty ses choval, jak já si představuju, tak by taky žádnej problém nebyl" "Jenže já se nebudu chovat, jak ty si představuješ..."
A tak dále, dokud to neutneš.  Jestli by pan Sasasák  slyšel na nějakou jasnou podmínku, to ovšem netušíme....

nj Lupi, je to chlap, chlapi si neradi připouští problém :rolleyes:
já myslím, že většina lidí co má takhle nějákou zkušenost s alkoholem, tak reaguje nepřiměřeně, když se něco takovýho objeví. vidím to i u sebe, jenže já měla štěstí na chlapy, kteří respektovali, že mi určitý věci vadí a neměli si potřebu něco dokazovat.

lupina montana — 1. 10. 2012 18:07

já měla štěstí na chlapy, kteří respektovali, že mi určitý věci vadí
Štěstí je jen muška zlatá - evidentně v tom ty sama nemáš problém - což je důvod k tiché, leč srdečné závisti :storstark::lol:

sasasa — 1. 10. 2012 22:22

helena napsal(a):

Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení.
Ano, máš pravdu, když říkáš "Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující."
Ale právě proto, že jsi dospělá, tak bys taky měla vědět, že jít "do hospody bez předchozího ohlášení", je zbytečná provokace - zvlášť když dáš-li "o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje"
Mužova reakce je poněkud nepřiměřená... ale zřejmě pracujou jeho zkušenosti s matkou. Jedna moje známá je na tom podobně - brácha se jí "upil" k smrti a její manžel dodnes, po nějakých 15 letech, těžko snáší i její občasný dvě decky s kamarádkou... i když by to nepřiznal, pravděpodobně se obává "genetický zátěže", takže taky reaguje poněkud "přes čáru" - na rozdíl od "běžného" manžela, kterej podobný prkotiny přechází.
A málokterej chlap řekne, že má strach... to se ho spíš pokusí "překřičet" - sám v sobě, nebo křikem na manželku.

Na tohle fórum jsem přišla, právě proto, že jsem do problému asi ponořená víc než bych si přála. Nejsem objektivní a chtěla jsem slyšet názor nezainteresovaných lidí,proto tu jsem. V těchhle souvislostech mě nikdy nenapadlo uvažovat. Každý situaci posuzuje po svém. Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on? Jako provokaci jsem to už vůbec nemyslela! On taky chodí do hospody a nejsem si jistá, že by dbal na moje přání a přitom ví. Úmysl je předtím vždycky dobrý, ale výsledek nikoliv. Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu i když nechodí moc často. Právě proto mě jeho reakce tak vytáčí. Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já. Vždycky jsem se vyhýbala oplácení čehokoliv, jak tu někdo zmínil, protože to je začátek konce. Já vím, že všechno je o kompromisech. Jen nevím kde je ta spávná hranice. Aby se nakonec nestalo, že pro klid v rodině budu couvat jen já a pak se to zas někde vyvalí.

lupina montana — 1. 10. 2012 22:58

Já budu trochu hádat - jestli to není tím, že on má dojem (pocit) že sám za sebe to má pod kontrolou, kdežto milovanou ženu (matku, tebe) samosebou pod kontrolou mít nemůže? Prostě když chlastá on, ví jaksi co dělá, kdy má skončit a tak. Ale když milovaná žena....no, on ví své, jak to dopadá......

Kiara — 1. 10. 2012 23:34

lupina montana napsal(a):

Já budu trochu hádat - jestli to není tím, že on má dojem (pocit) že sám za sebe to má pod kontrolou, kdežto milovanou ženu (matku, tebe) samosebou pod kontrolou mít nemůže? Prostě když chlastá on, ví jaksi co dělá, kdy má skončit a tak. Ale když milovaná žena....no, on ví své, jak to dopadá......

Já si také myslím, že takhle nějak to asi bude ;)

agewa — 2. 10. 2012 7:59

Kiara napsal(a):

sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa: v každém vztahu existuje něco, nějaká situace, kterou jeden z partnerů bytostně nesnáší a pokud ta situace nastane, je zkrátka zle. Psala jsi, že to u vás jinak klape, až na to, že pokud si jdeš někam sednout do osvěžovny a neoznámíš to předem, nastanou ze strany manžela tvrdé sankce. Tvůj manžel - jak je vidět - má s alkoholem neblahé zkušenosti, proto na podobné situace reaguje nepřiměřeně a není se mu co divit, zážitky s matkou-alkoholičkou v něm zřejmě vypěstovaly averzi k určitým situacím.

sasaso, pokud víš, že manžel nějakou situaci bytostně nesnáší, pokus se pro klid v rodině jednat tak, aby k podobným situacím docházelo co nejméně. Partnerství je o kompromisech, když víš, že je na něco partner vysloveně alergický, tak je na to prostě alergický :jojo: Je zbytečné ptát se, jestli jsi vadná Ty nebo on, prostě je na určitou věc extrémně citlivý a pokud chceš mít šťastné manželství a v rodině klid, budeš muset udělat ústupek Ty.

ovšem nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena.
Vzhledem k tomu, že každý z nás má haldy negativních zkušeností s příbuznými, rodinou, známími  - ve finále by to také mohlo znamenat, že žena by nesměla nic - protože jeho babička, teta, strýc....
neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

holcina — 2. 10. 2012 8:14

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

helena — 2. 10. 2012 9:26

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

agewa — 2. 10. 2012 9:58

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

agewa — 2. 10. 2012 9:59

holcina napsal(a):

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

no zatím jí tu všichni vesměs radí, at teda ona ho " nedráždí" , když ví že mu to vadí.

helena — 2. 10. 2012 10:28

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat
Kdo mluví o pořizování? V lepším případě se pokousanej vyhne, v horším nakopne...
by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
Ale prd a vořech... ale je celkem pochopitelný, že ta zkušenost se do vztahu promítne, ať už ve formě strachu nebo agrese.
Když se vrátím k tomu psovi - dotyčnýmu rafnutýmu taky nebudu tahat domů vořecha, aby "si ho pohladil - vždyť nic nedělá"... No jasně - nedělá... ale ten blok tam holt je.

PPavlaa — 2. 10. 2012 17:55

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.

holcina — 2. 10. 2012 18:54

agewa napsal(a):

holcina napsal(a):

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

no zatím jí tu všichni vesměs radí, at teda ona ho " nedráždí" , když ví že mu to vadí.

Stejnou situaci jsem řešila takhle - napřed jsem nechápala o co mu jde, pak když jsem to pochopila snažila jsem se "nedráždit". Jenže jsem zjistila, že mě to strašně omezuje, manžel odmítal uznat, že má problém on a ne já a já přestala řešit. Přestala jsem hlásit co kdy kde ať se třeba zvencne. A mám klid

Vachu — 2. 10. 2012 19:36

sasasa napsal(a):

Vždycky jsem se vyhýbala oplácení čehokoliv, jak tu někdo zmínil, protože to je začátek konce. Já vím, že všechno je o kompromisech. Jen nevím kde je ta správná hranice. Aby se nakonec nestalo, že pro klid v rodině budu couvat jen já a pak se to zas někde vyvalí.

Mantinely jsou takové, jaké si je zavedete. ( Aneb: Jaký si to uděláš, takový to máš. )
Když začneš uhýbat, už to pak těžko zavedeš zpátky, na život férový, bez uhýbání.
Jedině radikálně a odhodlaně.
Tak, aby nabeton cítil, že to myslíš smrtelně vážně.

Jsou partneři, kteří svá práva ctí a respektují.
A jsou jiní partneři, kteří to pořád zkoušejí.
Obvykle to zkouší jen jedna strana. A ta druhá se začne podřizovat.
Pro někoho je tahle podřízenost přijatelná, pro jiného je přijatelná částečně, pro někoho vůbec a za nic na světě.

Bohužel, také může nastat (a taky nastává) případ, kdy to jeden zkouší, druhý se víc a víc podřizuje a čím víc se podřizuje, tím víc jím ten druhý pohrdá a o to víc si dovoluje. Pak to dojde třeba k domácímu násilí...
(prosím, dámy, neobviňujte mne, že sasase vyhrožuji tím, že ji to taky čeká!)

Vachu — 2. 10. 2012 19:46

Svůj první vztah jsem prohrál. Bývalka byla ta paní dokonalá, která měla právo se urážet, já nikoli.
Umírněnost (shovívavost, podřízenost) mi byla k ničemu, nakonec tuhle nerovnováhu vyřešil až rozvod.

Svůj dnešní vztah máme založený na vzájemné dohodě, že oba jsme si naprosto rovnocenní partneři.
Každý z nás má právo se nakrknout, kdyby se mu něco nelíbilo.
A ten druhý to nakonec ocení jako něco pozitivního.
Funguje nám to tak, že to čas od času trošinku zajiskří, ale usmiřováníčko je fajn. :jojo:

agewa — 3. 10. 2012 9:28

PPavlaa napsal(a):

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.

jenže manžel už dávno není dítě , nelze se vymlouvat na to, že měl problém jako dítě s rodičem , takže vlastně nemusí s tím nic dělat , ale manželka by se měnit měla. Tomu se říká dospět - řešit své postoje a problémy sám se sebou a ne přenášet řešení na partnera ( já se měnit nebudu, ale ty se chovej jinak , protože totot chování mi vadí a já tě za něj budu trestat. A to přesto, že to vlastně s tebou nesouvisí.)
Taky jsem hrozně dlouho řešila velice komplikovaný a těžký vztah se svojí matkou. Ale přece nelze svůj problém s rodičem přenášet na partnera a chtít po něm, aby se měnil jen proto, že já jsem nezvládl svůj postoj k rodiči.

sahleb — 3. 10. 2012 10:52

sasasa napsal(a):

Na tohle fórum jsem přišla, právě proto, že jsem do problému asi ponořená víc než bych si přála. Nejsem objektivní a chtěla jsem slyšet názor nezainteresovaných lidí,proto tu jsem. V těchhle souvislostech mě nikdy nenapadlo uvažovat. Každý situaci posuzuje po svém. Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on? Jako provokaci jsem to už vůbec nemyslela!On taky chodí do hospody a nejsem si jistá, že by dbal na moje přání a přitom ví. Úmysl je předtím vždycky dobrý, ale výsledek nikoliv. Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu i když nechodí moc často. Právě proto mě jeho reakce tak vytáčí. Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.

TOHle by me taky napadlo, mam podobne mysleni. 

Ovsem to , ze on sam porada alkoholove dychanky jsme tu nevedeli. V tom pripade se mi zda rada, jako on je traumatizovan svou matkou-alkoholickou mi vubec nesedi.

POkud sam pije nekde v restauraci alkohol a s tebou nemluvi nekolik dni, odjede autem neznamokam apod., tak to je hodne divna reakce. Spis xi myslim, ze nejde o piti alkoholu, ale o neco jineho.

Souhlas s Agewou: "ovšem nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena." potazmo jeho deti. To je infantilni, rikam ja.

Snaha te nutit, rikat, ze nekam pujdes tyden dopredu je totiz nerealna.Tady totiz nejde o alkohol.

holcina — 3. 10. 2012 12:09

Ovsem to , ze on sam porada alkoholove dychanky jsme tu nevedeli. V tom pripade se mi zda rada, jako on je traumatizovan svou matkou-alkoholickou mi vubec nesedi.

Nemusí ti sedět, ale může to tak být. mě tenkrát manžel vysvětlil, že u sebe to vnímá jinak, tam to má pod kontrolou, u mě měl obavy.

Ale je jasné, že to jeho žena snášet nemusí, když nechce

lupina montana — 8. 10. 2012 22:02

agewa napsal(a):

jenže manžel už dávno není dítě , nelze se vymlouvat na to, že měl problém jako dítě s rodičem , takže vlastně nemusí s tím nic dělat , ale manželka by se měnit měla. Tomu se říká dospět - řešit své postoje a problémy sám se sebou a ne přenášet řešení na partnera ( já se měnit nebudu, ale ty se chovej jinak , protože totot chování mi vadí a já tě za něj budu trestat. A to přesto, že to vlastně s tebou nesouvisí.)

Ale já myslím, že přesně o tomhle se vede řeč - nevnímám to jako omluvu, ale snahu o pochopení. Což naprosto není totéž....nikdo ho tu snad neomlouvá :co:

Vachu, úplně s tebou souhlasím. Já zvolila z různých důvodů cestu vydobýt si nazpět ztracená území - ale je to pořádná fuška. :rolleyes: A o právu dožrat se bych mohla psát poučný traktáty :lol: Blbý je, že člověk většinou ustupuje pod vlivem stupidních pouček typu "moudřejší ustoupí", nebo pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit, že.... :cool: Tohle bych vyučovala ve škole namísto větný skladby: poznat - kromě jiného- kdy má a kdy nemá smysl ustupovat. Jaké to může mít výsledky, důsledky a následky...

helena — 9. 10. 2012 6:58

pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit...
... nebo alespoň pochopit, když mu to vysvětlím... přece nejni žádnej blbec... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
No - blbec není, ale byl by, kdyby pouštěl jednou dobytý území...

lupina montana — 9. 10. 2012 22:31

helena napsal(a):

pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit...
... nebo alespoň pochopit, když mu to vysvětlím... přece nejni žádnej blbec... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
No - blbec není, ale byl by, kdyby pouštěl jednou dobytý území...

Joo! http://www.depo2012.cz/images/smilies/rofl.gif Zvláště, když jsi prakticky avatar Merkura :lol:
A máš svatou pravdu s tím dobytým územím - akorát že mně to došlo až po mnoha desetiletích, protože jsem naprostá nedobyvatelka. Jeden kamarád mi kdysi dávno řekl památná slova; tvrdila jsem, že se přece nebudu cpát nikam dopředu a on mi opáčil, že dozadu se teda ale taky cpát nemusím. Jojo, někdy stačí pár slov, aby člověku změnily život.

bellatrix — 15. 10. 2012 21:14

holcina napsal(a):

Ovsem to , ze on sam porada alkoholove dychanky jsme tu nevedeli. V tom pripade se mi zda rada, jako on je traumatizovan svou matkou-alkoholickou mi vubec nesedi.

Nemusí ti sedět, ale může to tak být. mě tenkrát manžel vysvětlil, že u sebe to vnímá jinak, tam to má pod kontrolou, u mě měl obavy.

Tak takto to mám aj ja nastavené. Uvedomujem si, že to mám zle a chystám sa s tým niečo robiť. ;) Ale chcela som hlavne zmieniť to, že Holčina má pravdu, aj keď to naozaj znie, akoby to dohromady nesedelo.

Selima — 27. 10. 2012 20:57

PPavlaa napsal(a):

tady sandro nejde o vymlouvání. ale nečekám, že to pochopíš, protože ty jsi to nikdy nezažila.

Nejde o vymlouvání, ale o pohodlnosť niečo s tým urobiť - traumy ani bolesti z detstva nemusia byť trvalé a neliečiteľné. Ale jasné, že je pohodlnejšie žiadať, aby sa celý svet posral kvôli MNE a aby partnerka abstinovala (hoci s alkoholom má problém moja matka a poťažmo ja, nie ONA), lebo JA CHCEM. Keby Sasasa popíjala pravidelne alebo do delíria, nepoviem ani fň, ale toto je fakt neúmerné a vzťah zaťažujúce...

Selima — 27. 10. 2012 21:05

PPavlaa napsal(a):

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.

No tak nech si nájde manželku úplnú abstinentku, ktorá si bez jeho dovolenia a dozoru nedá ani vaječný koňak na Viancoe, a budú šťastní všetci. Ale chcieť do extrému prerábať dospelého človeka sa mi zdá... nešťastné. A dosť márne. Poťažmo keď sám pije - s tým zjavne problém nemá. :P Pričom logika hovorí, že nešťastné gény mohol zdediť skôr ON ako jeho manželka... ale ono to asi nebude o logike, že?