Otevírám další "šokovací" vlákno a přeji, ať je těch nepříjemných šoků v běžném životě co nejméně.

Šokovala mě kauza s pančovaným alkoholem.

Úmrtí Pana herce Radka Brzobohatého :grater: Den před 80. narozeninami. Obrovská škoda :grater:.

Prave pred chvilkou me sokoval meil ktery jsem dostala po 2 letech od sve davne zenate lasky.
Zenacek odesel od manzelky a odstehoval se k nove pritelkyni do podkrkonosi do Trutnova.Docela dost me to vzalo i po tech letech je to sok.

co tě na tom šokovalo ?

Že neodišiel kvôli nej, ale kvôli nejakej podkrkonošskej. :dumbom:

SNÍH.Pracujeme na střeše a sníh bylo to poslední, co jsme potřebovali.

taky mně to napadlo :D
to bylo k příspěvku selimy.

tady jsou občas neuvěřitelný story, já mám pocit, že si z nás někdo střílí :D:D

Me sokuji nekteri kuraci s jejich neschopnosti zanechat koureni i kdyz maji na trhu takovou prevratnou technologii jakou je elektronicka cigareta. Me se to pred 8-mi tydny ( diky pokecu s jednou uzivatelkou Babinetu ) uplne hladce povedlo a dodnes nekourim, ani si uz nehodlam zapalit :)

Morfe, to je jakoby alkoholik řekl, že už nepije, jen víno:-)) takže nekuřák s elektronickou cigaretou je pořád kuřák

holcina napsal(a):

Morfe, to je jakoby alkoholik řekl, že už nepije, jen víno:-)) takže nekuřák s elektronickou cigaretou je pořád kuřák

:D:D

To mě taky rozesmívá, jak si někteří kuřáci libují, že s elektronickou cigaretou už kuřáky nejsou. Asi si potřebují lhát. :)
Já vím, že kuřák, který opravdu přestal kouřit jakékoliv cigarety, už bude navždy abstinujícím kuřákem. Nikdy už nebude nekuřákem.
Stejně jako alkoholik. Už bude vždy abstinujícím alkoholikem, jestli přestane pít jakýkoliv alkohol.

Holky, mě dnes šokovalo, když jsem zjistila, že manžel si stále schovává fotky své milenky, kvůli které jsme se na čas i rozešli a po půl roce jeho snažení se zase vrátili k sobě. Několikrát řekl, že si je smaže, když mě to trápí, ale teď tvrdí, že jsou to jeho fotky ( fotil si ji ve vaně) a mě do toho nic není. Jsem vážně paranoidní, ta holka mi připravila měsíce trápení.

holcina napsal(a):

Morfe, to je jakoby alkoholik řekl, že už nepije, jen víno:-)) takže nekuřák s elektronickou cigaretou je pořád kuřák

To neni pravda, protoze to uz neni koureni. Inhaluji pouze vodicku s pridavkem eukalyptu a bez nikotinu. Co mi na to reknete vy, ktere se tu posmivate a jste chytre jak radia ? :supr:

Morfe, pokud si kupuješ liqiudy bez nikotinu tak to je jiná. Ovšem, že to je pořád berlička to neokecáš:-) navíc ta vodička je mimo jiné i propylenglykol, úúúplně neškodná věcička.-)

Morfe, lžeš si do kapsy. Stále kouříš, ikdyž něco jiného. Stále jsi závislým člověkem, který se své závislosti nezbavil.
Pokud chceš opravdu přestat, tak přestneš - prostě už si nezápálíš nic a budeš-li k tomu rozhodnutý, tak nebudeš potřebovat takovéhle berličky. Prostě přestaneš. Nejsem zastáncem e-cigaret.

eremuruss napsal(a):

Prave pred chvilkou me sokoval meil ktery jsem dostala po 2 letech od sve davne zenate lasky.
Zenacek odesel od manzelky a odstehoval se k nove pritelkyni do podkrkonosi do Trutnova.Docela dost me to vzalo i po tech letech je to sok.

erem, už je to minulost, tak to nech spát :pussa: MMCH aspoň vidíš, že jsi o nic nepřišla: ten Tvůj ženáč svoji manželku věčně podváděl a nakonec ji stejně opustil. Co dělal jedné, bude dělat i druhé a Ty buď ráda, že sis našla nakonec někoho jiného ;)

Eva. napsal(a):

To mě taky rozesmívá, jak si někteří kuřáci libují, že s elektronickou cigaretou už kuřáky nejsou. Asi si potřebují lhát. :)
Já vím, že kuřák, který opravdu přestal kouřit jakékoliv cigarety, už bude navždy abstinujícím kuřákem. Nikdy už nebude nekuřákem.
Stejně jako alkoholik. Už bude vždy abstinujícím alkoholikem, jestli přestane pít jakýkoliv alkohol.

A čo doživotná závislosť na chlapoch (trebárs aj ženatých) maskovaná umne aj pred sebou samou takým tým "ja chlapa nemusím mať, ja ho len CHCEM!!!! Nevidím rozdiel medzi týmto typom závislosti a iným, látkovými závislosťami...

morpheus napsal(a):

holcina napsal(a):

Morfe, to je jakoby alkoholik řekl, že už nepije, jen víno:-)) takže nekuřák s elektronickou cigaretou je pořád kuřák

To neni pravda, protoze to uz neni koureni. Inhaluji pouze vodicku s pridavkem eukalyptu a bez nikotinu. Co mi na to reknete vy, ktere se tu posmivate a jste chytre jak radia ? :supr:

Když cítíš že je to lepší než aktivní kouření s nikotinem,že děláš něco líp pro své zdraví,tak je to fajn ne?
A je to přeci uplně jedno, co si myslí o tom druzí. Jestli se tomu smějí, nebo rozčilují,že nemáš pravdu. ;)

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Pavli,protože se mi chtělo. :jojo:
A mě už ani asi nic nešokuje. :vissla:

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

To mě taky rozesmívá, jak si někteří kuřáci libují, že s elektronickou cigaretou už kuřáky nejsou. Asi si potřebují lhát. :)
Já vím, že kuřák, který opravdu přestal kouřit jakékoliv cigarety, už bude navždy abstinujícím kuřákem. Nikdy už nebude nekuřákem.
Stejně jako alkoholik. Už bude vždy abstinujícím alkoholikem, jestli přestane pít jakýkoliv alkohol.

A čo doživotná závislosť na chlapoch (trebárs aj ženatých) maskovaná umne aj pred sebou samou takým tým "ja chlapa nemusím mať, ja ho len CHCEM!!!! Nevidím rozdiel medzi týmto typom závislosti a iným, látkovými závislosťami...

Selimo, souhlasím.
Já jsem ale reagovala na Morpheovo psaní o kouření a uvedla jeden další příklad závislosti. Další závislosti jsem neuváděla.

lenuska1234 napsal(a):

Holky, mě dnes šokovalo, když jsem zjistila, že manžel si stále schovává fotky své milenky, kvůli které jsme se na čas i rozešli a po půl roce jeho snažení se zase vrátili k sobě. Několikrát řekl, že si je smaže, když mě to trápí, ale teď tvrdí, že jsou to jeho fotky ( fotil si ji ve vaně) a mě do toho nic není. Jsem vážně paranoidní, ta holka mi připravila měsíce trápení.

holka, nebo tvůj muž ?

dusička napsal(a):

Pavli,protože se mi chtělo. :jojo:
A mě už ani asi nic nešokuje. :vissla:

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Pavli,protože se mi chtělo. :jojo:
A mě už ani asi nic nešokuje. :vissla:

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Pavli,protože se mi chtělo. :jojo:
A mě už ani asi nic nešokuje. :vissla:

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

Dusičko, mě děsně udivuje, jak o někom, kdo KOUŘÍ elektronickou cigaretu, řekneš, že dokázal přestat kouřit? Kdyby dokázal přestat kouřit, tak nekouří nic, ale on kouří dále, jen něco jiného. Pravda možná to je zdravější, ale kouří nadále. Ta závislost na samotnou činnost kouření tam je stále!

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Pavli,protože se mi chtělo. :jojo:
A mě už ani asi nic nešokuje. :vissla:

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

no, hele, asi toho necháme, ne ? už zase se to začíná stáčet do toho, že začínáš mluvit o něčem jiným, na to fakt nemám dneska náladu. řeč byla o morfovi, ty začneš o chlapech obecně.
jinak - ne, neřekla bych, že to chlapi vyžadují a to, že jsou duší stále chlapci s tím nemá co dělat. v každý ženský je taky pořád kousek malý holky, bez ohledu na to, kolik ji je a většina jich nevyžaduje, aby s ní chlap mluvil jako s nesvéprávným děckem. potřebu objetí bych do toho nepletla, tam už je to o něčem jiným.

LENNNA napsal(a):

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

Dusičko, mě děsně udivuje, jak o někom, kdo KOUŘÍ elektronickou cigaretu, řekneš, že dokázal přestat kouřit? Kdyby dokázal přestat kouřit, tak nekouří nic, ale on kouří dále, jen něco jiného. Pravda možná to je zdravější, ale kouří nadále. Ta závislost na samotnou činnost kouření tam je stále!

já bych řekla, že neměla na mysli morfa.

dusička napsal(a):

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka

Jsou i muži, kteří jsou chlapci pouze tehdy, když je to na místě. Ale jinak jsou to dospělí muži.
Mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako žena.

PPavlaa napsal(a):

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Pavli začala si jako první. Tobě přijde že mluvím a utěšuju Morfa jak pětileté děcko. Mně to tedy třeba vůbec tak nepřipadá. :jojo:
A máš pravdu, také se nechci pouštět do žabomyších slov. Prostě jsem to napsala, jak jsem to napsala. A že v tom vidíš utěšování pětiletého dítěte, tak já ne.
Krásnou neděli přeju všem

LENNNA napsal(a):

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

Dusičko, mě děsně udivuje, jak o někom, kdo KOUŘÍ elektronickou cigaretu, řekneš, že dokázal přestat kouřit? Kdyby dokázal přestat kouřit, tak nekouří nic, ale on kouří dále, jen něco jiného. Pravda možná to je zdravější, ale kouří nadále. Ta závislost na samotnou činnost kouření tam je stále!

Lenno - já to nedokázala. NEchutná mi elektronická cigareta. Přitom kouření elektr.cigerety neničím zdraví druhým.
A já Lenno rozlišuju, co kdo kouří.

Asi takhle - dýmka se nekouří. :vissla:

Tak to já nerozlišuju. Přestala jsem ze dne na den, prostě mě to začalo štvát. Nekouřila jsem tři roky. Teď si občas dám, k pivku třeba

A ještě dodám, že elektronická cigareta mi nechutná, je to náhražka a ty já nerada:-) takže když mám chuť na tabák, dám si

morpheus napsal(a):

Me sokuji nekteri kuraci s jejich neschopnosti zanechat koureni i kdyz maji na trhu takovou prevratnou technologii jakou je elektronicka cigareta. Me se to pred 8-mi tydny ( diky pokecu s jednou uzivatelkou Babinetu ) uplne hladce povedlo a dodnes nekourim, ani si uz nehodlam zapalit :)

Mně nešokují, rozumím jim.

dusička napsal(a):

LENNNA napsal(a):

dusička napsal(a):

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

Dusičko, mě děsně udivuje, jak o někom, kdo KOUŘÍ elektronickou cigaretu, řekneš, že dokázal přestat kouřit? Kdyby dokázal přestat kouřit, tak nekouří nic, ale on kouří dále, jen něco jiného. Pravda možná to je zdravější, ale kouří nadále. Ta závislost na samotnou činnost kouření tam je stále!

Lenno - já to nedokázala. NEchutná mi elektronická cigareta. Přitom kouření elektr.cigerety neničím zdraví druhým.
A já Lenno rozlišuju, co kdo kouří.

Ok, každému asi přijde na obdiv něco jiného. Já nechápu, jak někdo může obdivovat kuřáka e-cigarety. Ale beru to, lidé jsme různí a pro tebe to asi na obdiv může být.

Lenno - obdivuju člověka,kterým s tím seknul uplně. A obdivuju i toho člověka,který přesedlal na el. cigaretu. Já to nedokážu. :tesi: Možná to někomu přijde uplně jednoduché a šokující, ale jsem na nikotinu závislá . :grater:

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Eva. napsal(a):

To mě taky rozesmívá, jak si někteří kuřáci libují, že s elektronickou cigaretou už kuřáky nejsou. Asi si potřebují lhát. :)
Já vím, že kuřák, který opravdu přestal kouřit jakékoliv cigarety, už bude navždy abstinujícím kuřákem. Nikdy už nebude nekuřákem.
Stejně jako alkoholik. Už bude vždy abstinujícím alkoholikem, jestli přestane pít jakýkoliv alkohol.

A čo doživotná závislosť na chlapoch (trebárs aj ženatých) maskovaná umne aj pred sebou samou takým tým "ja chlapa nemusím mať, ja ho len CHCEM!!!! Nevidím rozdiel medzi týmto typom závislosti a iným, látkovými závislosťami...

Selimo, souhlasím.
Já jsem ale reagovala na Morpheovo psaní o kouření a uvedla jeden další příklad závislosti. Další závislosti jsem neuváděla.

Ktovie prečo.... :D Boh vie prečo.

LENNNA napsal(a):

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ok. když mluvíš s dospělým chlapem ráda jako maminka s dítětem, proč ne.

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

Dusičko, mě děsně udivuje, jak o někom, kdo KOUŘÍ elektronickou cigaretu, řekneš, že dokázal přestat kouřit? Kdyby dokázal přestat kouřit, tak nekouří nic, ale on kouří dále, jen něco jiného. Pravda možná to je zdravější, ale kouří nadále. Ta závislost na samotnou činnost kouření tam je stále!

Tá závislosť tam - ako pri všetkých závislostiach - bude MINIMÁLNE DO SMRTI, ona sa nevyparí, môže sa maximálne zmeniť na nejakú inú (otázka je, či lepšiu alebo horšiu), takže toto riešenie mi pripadá elegantné a v danej situácii fakt najlepšie. Ja vimem, o čom hovorím, som celoživotne závislá na dobrom jedle a podobné kompromisy a "najmenšie zlá" pácham celý život. Závislosť na jedle je sfiňa v tom, že NIEČO človek jesť musí, takže muky dvojnásobné...

dusička napsal(a):

Lenno - obdivuju člověka,kterým s tím seknul uplně. A obdivuju i toho člověka,který přesedlal na el. cigaretu. Já to nedokážu. :tesi: Možná to někomu přijde uplně jednoduché a šokující, ale jsem na nikotinu závislá . :grater:

Ano, na nikotinu je závislý každý kuřák. Horší je podle mého ta psychická závislost, ten zvyk než samotný nikotin a ten se e-cigaretou neodnaučí, proto jsem tak proti e-cigaretám. Ale tak to můžu vidět jen já nebo každý to může mít jinak. Dusičko, pokuď budeš opravdu chtít, tak jednou se ti to určitě podaří! :supr:

Selima napsal(a):

LENNNA napsal(a):

dusička napsal(a):

Pavli a neřekla by si,že to někdy chlapi vyžadujou co? ;) A není to o tom,že bych mluvila jako jejich máma. Ale vždyt chlapi jsou duší stále chlapci. :)
A když si to obrátím,taky mám ráda, když mě chlap obejme a cítím se jako malá holka
ale spíš bych řekla, že obdivuju lidi,kteří dokázali praštit s cigaretama. Jsem kuřák, a prostě to nedokážu, nemám pevnou vůli, jsem srab. A se...e mě to. :rolleyes:

Dusičko, mě děsně udivuje, jak o někom, kdo KOUŘÍ elektronickou cigaretu, řekneš, že dokázal přestat kouřit? Kdyby dokázal přestat kouřit, tak nekouří nic, ale on kouří dále, jen něco jiného. Pravda možná to je zdravější, ale kouří nadále. Ta závislost na samotnou činnost kouření tam je stále!

Tá závislosť tam - ako pri všetkých závislostiach - bude MINIMÁLNE DO SMRTI, ona sa nevyparí, môže sa maximálne zmeniť na nejakú inú (otázka je, či lepšiu alebo horšiu), takže toto riešenie mi pripadá elegantné a v danej situácii fakt najlepšie. Ja vimem, o čom hovorím, som celoživotne závislá na dobrom jedle a podobné kompromisy a "najmenšie zlá" pácham celý život. Závislosť na jedle je sfiňa v tom, že NIEČO človek jesť musí, takže muky dvojnásobné...

Selimo, tak k této závislosti se přiznávám já také! Bohužel! A zatímco přestat kouřit mi přijde naprostá brnkačka, tak zvládnout závislost na dobrém jídle - s tím bojuji denodenně :dumbom:. Každý máme holt něco, co nám dává zabrat.

PPavlaa napsal(a):

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Nebyt Dusicky, tak bych dodneska nevyzkousel chutnou paru z vaporizeru a asi bych do dneska dal hulil jak fabrika. Momentalne si davam vybornou prichut Brandy ( coz s cigarama nema nic spolecneho, neni-liz pravda ) ovsem bez nikotinu, protoze ho nepotrebuju. Opacny nazor beru, ale placat hovadiny to ne-e a jaxik vetsina prisvevku na moji adresu byla uplne mimo misu. Kdyz nevite mile damy o co jde, zdrzte se prosim komentare, nebo komentujte az po prostudovani veci.

dusička napsal(a):

Lenno - obdivuju člověka,kterým s tím seknul uplně. A obdivuju i toho člověka,který přesedlal na el. cigaretu. Já to nedokážu. :tesi: Možná to někomu přijde uplně jednoduché a šokující, ale jsem na nikotinu závislá . :grater:

Mela bys tomu jeste dat sanci, mohu Ti v tom pomoci budes-li chtit ;) Kdyz jsem se zacal pidit po ecku, byl jsem dost skepticky, ale po ochutnani dost silne smesi v prodejne, jsem nevahal a vyplacnul 1400 kacek za sadu a koupil jsem si vodicku s nikotinem. Cestou z obchodu jsem se zbavil vseho, co jsem mel po kapsach, doma vyhodil zasoby cigaret a tabaky co jsem mel, popelnik umyl a odlozil a od te doby jsem si nezapalil. Chce to jen kapnout napoprve na spravnou prichut, zbytek uz je pohoda. Postupne zjistis, ze zavislost na nikotinu neexistuje, prejdes na nulovou koncentraci a pak uz nemas chut postavat na zastavce a vapovat, davas si jen na chut ( asi jako bonbon, cokoladu, nebo kavu ) k televizi :supr: Dnes si vodicky s prichutemi pripravuji sam, mam rad ovocne, nebo karamel, nebo med.

morpheus napsal(a):

dusička napsal(a):

Lenno - obdivuju člověka,kterým s tím seknul uplně. A obdivuju i toho člověka,který přesedlal na el. cigaretu. Já to nedokážu. :tesi: Možná to někomu přijde uplně jednoduché a šokující, ale jsem na nikotinu závislá . :grater:

Mela bys tomu jeste dat sanci, mohu Ti v tom pomoci budes-li chtit ;) Kdyz jsem se zacal pidit po ecku, byl jsem dost skepticky, ale po ochutnani dost silne smesi v prodejne, jsem nevahal a vyplacnul 1400 kacek za sadu a koupil jsem si vodicku s nikotinem. Cestou z obchodu jsem se zbavil vseho, co jsem mel po kapsach, doma vyhodil zasoby cigaret a tabaky co jsem mel, popelnik umyl a odlozil a od te doby jsem si nezapalil. Chce to jen kapnout napoprve na spravnou prichut, zbytek uz je pohoda. Postupne zjistis, ze zavislost na nikotinu neexistuje, prejdes na nulovou koncentraci a pak uz nemas chut postavat na zastavce a vapovat, davas si jen na chut ( asi jako bonbon, cokoladu, nebo kavu ) k televizi :supr: Dnes si vodicky s prichutemi pripravuji sam, mam rad ovocne, nebo karamel, nebo med.

Prý jen na chuť :lol: - plácáš hovadiny ty Morfe, ale rozumím, hodí se ti to do krámu - to není chuť, to je právě ta závislost, které ses nezbavil.

morpheus napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Nebyt Dusicky, tak bych dodneska nevyzkousel chutnou paru z vaporizeru a asi bych do dneska dal hulil jak fabrika. Momentalne si davam vybornou prichut Brandy ( coz s cigarama nema nic spolecneho, neni-liz pravda ) ovsem bez nikotinu, protoze ho nepotrebuju. Opacny nazor beru, ale placat hovadiny to ne-e a jaxik vetsina prisvevku na moji adresu byla uplne mimo misu. Kdyz nevite mile damy o co jde, zdrzte se prosim komentare, nebo komentujte az po prostudovani veci.

A kde jsi přišel na to, že nevím o co jde?:-)

morpheus napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Nebyt Dusicky, tak bych dodneska nevyzkousel chutnou paru z vaporizeru a asi bych do dneska dal hulil jak fabrika. Momentalne si davam vybornou prichut Brandy ( coz s cigarama nema nic spolecneho, neni-liz pravda ) ovsem bez nikotinu, protoze ho nepotrebuju. Opacny nazor beru, ale placat hovadiny to ne-e a jaxik vetsina prisvevku na moji adresu byla uplne mimo misu. Kdyz nevite mile damy o co jde, zdrzte se prosim komentare, nebo komentujte az po prostudovani veci.

Ahooj, ta vytučněná věta neodpovídá ženské logice myšlení :D

morpheus napsal(a):

... mam rad ovocne, nebo karamel, nebo med.

Mně kupodivu, ačkoli nepiju kafe, chutná kávový liquid. Teď právě "pokuřuju" tiramisu, to taky není špatný... :)

Mikeši, tak to já bych si to tiramisu radějc dala origoš jako zákusek ...sakriš, děláš mi chutě :D

AndreaP. napsal(a):

Mikeši, tak to já bych si to tiramisu radějc dala origoš jako zákusek ...

A co, nebo kdo Ti v tom brání? :D

No co? Asi to, že v blízkosti cca 3 km na všechny světové strany se nevyskytuje - i když kdo ví, sousedy jsem nezkoušela :D A momentálně jsem tuze líná si ho udělat sama doma, to na sebe prásknu :D

morpheus napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Nebyt Dusicky, tak bych dodneska nevyzkousel chutnou paru z vaporizeru a asi bych do dneska dal hulil jak fabrika. Momentalne si davam vybornou prichut Brandy ( coz s cigarama nema nic spolecneho, neni-liz pravda ) ovsem bez nikotinu, protoze ho nepotrebuju. Opacny nazor beru, ale placat hovadiny to ne-e a jaxik vetsina prisvevku na moji adresu byla uplne mimo misu. Kdyz nevite mile damy o co jde, zdrzte se prosim komentare, nebo komentujte az po prostudovani veci.

morfe, ok a bez téhle berličky bys to zvládl ? mně přijde, že nejde kolikrát ani tak o to, že nemáš ten nikotin, jako spíš o ten zvyk, že najednou třeba nevíš co s rukama ve chvíli, kdy sis dřív tu cigaretu dal. třeba takovej ten rituál kafe - cigareta.
víš jak to myslím ?

PPavlaa napsal(a):

morpheus napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, proč mofra utěšuješ jak pětileté dítě, já nemám pocit, že by kolaboval z toho, že mu někdo jiný řekne opačný názor.

Nebyt Dusicky, tak bych dodneska nevyzkousel chutnou paru z vaporizeru a asi bych do dneska dal hulil jak fabrika. Momentalne si davam vybornou prichut Brandy ( coz s cigarama nema nic spolecneho, neni-liz pravda ) ovsem bez nikotinu, protoze ho nepotrebuju. Opacny nazor beru, ale placat hovadiny to ne-e a jaxik vetsina prisvevku na moji adresu byla uplne mimo misu. Kdyz nevite mile damy o co jde, zdrzte se prosim komentare, nebo komentujte az po prostudovani veci.

morfe, ok a bez téhle berličky bys to zvládl ? mně přijde, že nejde kolikrát ani tak o to, že nemáš ten nikotin, jako spíš o ten zvyk, že najednou třeba nevíš co s rukama ve chvíli, kdy sis dřív tu cigaretu dal. třeba takovej ten rituál kafe - cigareta.
víš jak to myslím ?

Pavlo, tohle si já právě myslím, že tahle závislost na zvyku je o moc horší než závislost na nikotinu. A téhle závislosti se člověk s e-cígem fakt nezbaví.

LENNNA napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

[morfe, ok a bez téhle berličky bys to zvládl ? mně přijde, že nejde kolikrát ani tak o to, že nemáš ten nikotin, jako spíš o ten zvyk, že najednou třeba nevíš co s rukama ve chvíli, kdy sis dřív tu cigaretu dal. třeba takovej ten rituál kafe - cigareta.
víš jak to myslím ?

Pavlo, tohle si já právě myslím, že tahle závislost na zvyku je o moc horší než závislost na nikotinu. A téhle závislosti se člověk s e-cígem fakt nezbaví.

Na tom něco je. Já si taky občas ještě zapálím "klasiku" - ani ne tak kvůli tomu nikotinu, ale spíš proto, že elektronku mám tady v práci na stole vedle monitoru, když mám chuť tak si blafnu a pracuju dál, ale chybí mi ten pocit, že můžu na chvilku vypnout, vypadnout z kanceláře, a jít si na 5 minut před barák zahulit... :D

Mikeš napsal(a):

LENNNA napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

[morfe, ok a bez téhle berličky bys to zvládl ? mně přijde, že nejde kolikrát ani tak o to, že nemáš ten nikotin, jako spíš o ten zvyk, že najednou třeba nevíš co s rukama ve chvíli, kdy sis dřív tu cigaretu dal. třeba takovej ten rituál kafe - cigareta.
víš jak to myslím ?

Pavlo, tohle si já právě myslím, že tahle závislost na zvyku je o moc horší než závislost na nikotinu. A téhle závislosti se člověk s e-cígem fakt nezbaví.

Na tom něco je. Já si taky občas ještě zapálím "klasiku" - ani ne tak kvůli tomu nikotinu, ale spíš proto, že elektronku mám tady v práci na stole vedle monitoru, když mám chuť tak si blafnu a pracuju dál, ale chybí mi ten pocit, že můžu na chvilku vypnout, vypadnout z kanceláře, a jít si na 5 minut před barák zahulit... :D

kolik těch pětiminutovek obnáší tvá prac.doba?

Já jsem si jenom vzpomněla na vlákno o rovnprávnosti žen a mužů ohl.příjmů,ale jaksi se zapomíná na tyhle kuřácké pětiminutovky a víceminutovky.Jak k tomuhlle přijdiou ti nekuřáci,co myslíte?!

Jaku napsal(a):

Já jsem si jenom vzpomněla na vlákno o rovnprávnosti žen a mužů ohl.příjmů,ale jaksi se zapomíná na tyhle kuřácké pětiminutovky a víceminutovky.Jak k tomuhlle přijdiou ti nekuřáci,co myslíte?!

Nerozčiluj se, ženo :D Máme v práci elektronický docházkový systém, a každé cigáro si musíme poctivě "odpípnout" a pak samozřejmě nadělat. Což osobně mně přijde zase naopak jako diskriminující vůči kuřákům, protože např. já nepiju kafe, zatímco kolegyně co ho pijí, se ráno slezou v jedné kanceláři, uvaří si kafe, hodinu kecají a ho.no udělaj :D Ale ty si nic napracovávat nemusí, protože neopustí budovu...

Nojo když ony tím kafem neotravujou vzduch... kdežto kuřáci jo.

Bety napsal(a):

Nojo když ony tím kafem neotravujou vzduch... kdežto kuřáci jo.

Bety a proto, že neotravujou vduch, tak se mohou oproti jiným zaměstnancům flákat, jo? To snad ne! Tady nejde o smrad přece - to o čem píše Mikeš.

Bety napsal(a):

Nojo když ony tím kafem neotravujou vzduch... kdežto kuřáci jo.

:lol::lol: tak to fakt nemá chybu Bety!

Co mě dneska šokovalo? Že už asi blbnu :D To se tak doma k večeru oblíkáme na ven, ještě přikazuju dětem, ať si vezmou teplejší kalhoty, že bude zima, nabalím lampióny, zkontroluju zda svítí, přikážu psovi, ať ho ani nenapadne mi zas demolovat chodbu a vyrážíme za mírného deště směr školní akce - uspávání broučků. Jooo, jsem dobrá, den jsem trefila, ale týdnem jsem kus vedle, je to až ten příští :kapitulation:

Andrej - prý asi :lol:
No mě už ani nešokuje, že je po půlnoci a zítra vstávám v 5.15 vlastně už dneska.
Ale chytla mě "čepičkománie" tak zkouším a pářu.  :rolleyes:

No mě byloo divné, že jsme široko daleko jediní, kdo má lampióny...a Tom to dorazil větou....jéééé mami, tak to jsme asi přišli první. No, zcela jistě jsme tam fakt byli první :lol:

Andrej - takhle mladá a tak blbnout. No ale zas dobrý,že akce bude až za týden. Bylo by horší kdyby jste jí prošvihli. :jojo:
Si mě rozesmála :jojo:

Andreo, dobrý:-))) dali jste si generálku

:D:D no už to tak vypadá, na druhý pokus se nám to určitě povede :lol:

na druhý pokus se nám to určitě povede
A zase budete první???

helena napsal(a):

na druhý pokus se nám to určitě povede
A zase budete první??? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

No jasně, vždyť máme týdenní náskok :lol:

Šokovalo mě rozhodnutí švagra, že se nebude starat o rodiče. 20 let s nima bydlí, využíval hlídací babičku, bydlení zdarma atd. a teď, když začínají potřebovat pomoc oni....nechápu a fakt mě to šoklo

holcina napsal(a):

Šokovalo mě rozhodnutí švagra, že se nebude starat o rodiče. 20 let s nima bydlí, využíval hlídací babičku, bydlení zdarma atd. a teď, když začínají potřebovat pomoc oni....nechápu a fakt mě to šoklo

a co na to jeho partnerka - tedy tvoje sestra asi že?

No jasně, vždyť máme týdenní náskok
Správně, Andreo... není nad to mít natrénováno :D


Šokovalo mě rozhodnutí švagra, že se nebude starat o rodiče.
Rozhodnutí? Na základě čeho se takhle rozhodl - to víš? Nějaký důvod snad má?

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

Šokovalo mě rozhodnutí švagra, že se nebude starat o rodiče. 20 let s nima bydlí, využíval hlídací babičku, bydlení zdarma atd. a teď, když začínají potřebovat pomoc oni....nechápu a fakt mě to šoklo

a co na to jeho partnerka - tedy tvoje sestra asi že?

Nene, je to bratr manžela, tudíž jeho rodiče

helena napsal(a):

No jasně, vždyť máme týdenní náskok
Správně, Andreo... není nad to mít natrénováno :D


Šokovalo mě rozhodnutí švagra, že se nebude starat o rodiče.
Rozhodnutí? Na základě čeho se takhle rozhodl - to víš? Nějaký důvod snad má?

Úplně žasnu - prý nejsou dost vděční, když jim s něčím pomůžou. Fakt nevěřím co se děje, nikdy bych neřekla, že něco takovýho udělají :rolleyes:

prý nejsou dost vděční, když jim s něčím pomůžou
Buď je to "vysvětlení", který má zakrejt něco jinýho, nebo je tvůj švagr s prominutím blbec
Ale to je jen můj názor...

Holčino, nic nového pod sluncem, skoro bych řekla, dost běžná praxe.
U nás to bylo také tak, rodiče pomáhali sestře s hlídáním dětí, vařením i finančně. Když si sestra zajistila jejich majetek, který by "spadl" do dědictví, tak jsem se o ně postarala já. Nelituji, jen od té doby nemám sestru, ale toho také nelituji, s takovým člověkem nechci mít nic společného. Dřív bych za ni dala ruku do ohně.

Promiň, zajímalo by mě, jestli zmíněná nemovitost je ještě rodičů. U nás to bylo tak, že o jejich nemovitost se staral můj manžel (i financoval) a vůbec jsme nevěděli, že už rodičům nepatří.

aminel napsal(a):

Holčino, nic nového pod sluncem, skoro bych řekla, dost běžná praxe.
U nás to bylo také tak, rodiče pomáhali sestře s hlídáním dětí, vařením i finančně. Když si sestra zajistila jejich majetek, který by "spadl" do dědictví, tak jsem se o ně postarala já. Nelituji, jen od té doby nemám sestru, ale toho také nelituji, s takovým člověkem nechci mít nic společného. Dřív bych za ni dala ruku do ohně.

Promiň, zajímalo by mě, jestli zmíněná nemovitost je ještě rodičů. U nás to bylo tak, že o jejich nemovitost se staral můj manžel (i financoval) a vůbec jsme nevěděli, že už rodičům nepatří.

Snad až 3 roky nazpět je možno dlužné částky vymáhat,pokud máte paragony,faktury,ovšem se divím,že manžel nevěděl komu barák patří,takže jsem na vážkách,jestli tady by bylo nějaké vymáhání vůbec možné.

U nás je situace podobná,ale my teda víme,že barák patří dceři od tchánů,která v něm se svými rodiči i svou rodinou žije.Jen ještě nedošlo na potřebu řádného starání,tak musím doufat,že vše klapne,jinak bych asi švagrovou vlastnoručně zabila - je maminčina a tatínkova a pupeční šnůra tam za 40 let ještě nebyla vůbec přestřižena.

se divím,že manžel nevěděl komu barák patří
Se divím, že se divíš... to máš jako s nevěrou, třeba - když jde o něco, co není zrovna košer, taky se to ten oblbovanej dozví jako poslední - akorát že v případě vymáhání (prokazatelnejch!) investic do baráku na tom, kdo je zrovna majitel, moc nezáleží.

Jaku, vymáhání nebylo možné, fyzickou práci kolem domu neprokážeš. Různé drobné investice nás ani nenapadlo na rodičích vymáhat, milovali jsme je a tím jim pomáhali a starali se.  V jejich vyšším věku je sestra zmanipulovala a my jsme nevěděli, že jí dům darovali. Po tom zjištění samozřejmě všechno ihned skončilo, jen péče o rodiče až do jejich smrti zůstala na nás.

aminel napsal(a):

Holčino, nic nového pod sluncem, skoro bych řekla, dost běžná praxe.
U nás to bylo také tak, rodiče pomáhali sestře s hlídáním dětí, vařením i finančně. Když si sestra zajistila jejich majetek, který by "spadl" do dědictví, tak jsem se o ně postarala já. Nelituji, jen od té doby nemám sestru, ale toho také nelituji, s takovým člověkem nechci mít nic společného. Dřív bych za ni dala ruku do ohně.

Promiň, zajímalo by mě, jestli zmíněná nemovitost je ještě rodičů. U nás to bylo tak, že o jejich nemovitost se staral můj manžel (i financoval) a vůbec jsme nevěděli, že už rodičům nepatří.

Ježiš a to vám rodiče neřekli? :co: To síla! Nadáváš na sestru - což rozumím, ale tohle od rodičů mi přijde snad ještě větší podpásovka.

No, maminka už nebyla a otci bylo skoro 90 let, tak to jako cílenou podpásovku neberu, spíš jako stařecké selhání. Ovšem, sestra dobře věděla co dělá.

helena napsal(a):

se divím,že manžel nevěděl komu barák patří
Se divím, že se divíš... to máš jako s nevěrou, třeba - když jde o něco, co není zrovna košer, taky se to ten oblbovanej dozví jako poslední http://fora.babinet.cz/img/smilies/sad.png - akorát že v případě vymáhání (prokazatelnejch!) investic do baráku na tom, kdo je zrovna majitel, moc nezáleží.

HA-HA nevěru ale bohužel či naštěstí nezjistíš na žádném,ani katastrofáním,úřadě:fuck:

Tak nejsem ani tak v šoku, jako nas...
Můj kolega-lempl (ano, přesně ten, co mi už pár let pije krev) přijel kolem devátý do práce se psem - a že si odskočí něco zařídit. Tak jsme spolu posvačili, poobědvali, byli se vyvenčit (s hafíkem, samozřejmě) a teď potřebuju odejít a ten blb (kolega) je kdesi v 3,14či.
Tak holt budu doufat, že voříšek bude klidně spinkat a páníček se pro něj nezapomene vrátit... GRRRRRRRRRRR

aminel napsal(a):

Holčino, nic nového pod sluncem, skoro bych řekla, dost běžná praxe.
U nás to bylo také tak, rodiče pomáhali sestře s hlídáním dětí, vařením i finančně. Když si sestra zajistila jejich majetek, který by "spadl" do dědictví, tak jsem se o ně postarala já. Nelituji, jen od té doby nemám sestru, ale toho také nelituji, s takovým člověkem nechci mít nic společného. Dřív bych za ni dala ruku do ohně.

Promiň, zajímalo by mě, jestli zmíněná nemovitost je ještě rodičů. U nás to bylo tak, že o jejich nemovitost se staral můj manžel (i financoval) a vůbec jsme nevěděli, že už rodičům nepatří.

Ne, rodiče dali barák právě tomu synovi, který tam bydlí, který 20 let využíval jejich pomoci s dětmi, vařením apod. Asi před pěti lety manžel jen náhodou zjistil, že barák je dávno přepsaný, ale neřešil to, s tím, že aspoň bude o rodiče postaráno. A teď, když ůmladí" nepotřebují pomoc, ale začíná to být naopak je najednou všechno jinak:-(

Holčina:
Vždyť  jsem psala, běžná praxe vych. caných sourozenců. Hned mě to napadlo při čtení tvého příspěvku.

Dnes po zkušenostech bych šla do krajnosti. Řekla bych rodičům, tedy, v mém případě otci, aby požádal sestru o navrácení daru.
To mohou udělat i rodiče, když má syn problém se o ně postarat. Rozhoduje  soud.

Je to stejné, jako u nás. Nenapadlo mě, že barák má na sebe napsaný sestra, tak jsem po tom ani nepátrala.

aminel napsal(a):

Jaku, vymáhání nebylo možné, fyzickou práci kolem domu neprokážeš. Různé drobné investice nás ani nenapadlo na rodičích vymáhat, milovali jsme je a tím jim pomáhali a starali se.  V jejich vyšším věku je sestra zmanipulovala a my jsme nevěděli, že jí dům darovali. Po tom zjištění samozřejmě všechno ihned skončilo, jen péče o rodiče až do jejich smrti zůstala na nás.

to je mi lito, ted rict, ze se o rodice teda jako nebudes starat, je nemozny, alespon pro normalniho slusneho cloveka.

To ze si sourozenci privlastni majetek, ktery by meli jen castecne jednoho dne podedit, neni az tak zarna vyjimka. Ja to znam taky. Spis  je vzacnost symetrie v rodine.

Jsem docela zvědavá jak to bude pokračovat. V naší rodině se veškerý majetek vyrovnal, žádné tajné dary apod. a všechno funguje jak má. Sestra dostala darem majetek rodičů, sourozence vyplatila (částkou sníženou, protože co si budem povídat, péče může být někdy hodně náročná) a stará se. Jasně, rodiče si můžou udělat se svým majetkem co chtějí. Tak teď to mají. A to nemluvím o tom, že zatím nepotřebují nějakou zvláštní péči, jen občas odvézt na nákup, vše ostatní si zatím zvládají sami

Mě docela šokuje, že péče o staré a nemohoucí rodiče je podmíněná majetkem. :usch:

pomněnka napsal(a):

Mě docela šokuje, že péče o staré a nemohoucí rodiče je podmíněná majetkem. :usch:

To rozhodně není

Pomněnko, mě zase šokuje, že rodiče dokáží jednomu dítěti poskytovat mnoho let veškeré služby, tajně mu darovat majetek a nakonec péči ve stáří očekávají od druhého dítěte.  Šokuje mě i to, že obdarované dítě nemá v sobě lásku, odpovědnost a pocit vděčnosti.

Vůbec to není o tom, že by péče o staré rodiče byla podmíněná majetkem. Naopak, mám zkušenost, že dítě, které rodiče  podvedli, se o ně postaralo.

aminel napsal(a):

Holčina:
Vždyť  jsem psala, běžná praxe vych. caných sourozenců. Hned mě to napadlo při čtení tvého příspěvku.

Dnes po zkušenostech bych šla do krajnosti. Řekla bych rodičům, tedy, v mém případě otci, aby požádal sestru o navrácení daru.
To mohou udělat i rodiče, když má syn problém se o ně postarat. Rozhoduje  soud.

Je to stejné, jako u nás. Nenapadlo mě, že barák má na sebe napsaný sestra, tak jsem po tom ani nepátrala.

Vraceni daru pouze do 3 let .

aminel napsal(a):

mám zkušenost, že dítě, které rodiče  podvedli, se o ně postaralo.

Tohle myslíš jak?
Jak PODVEDLI? Hm?

rodiče dali barák právě tomu synovi, který tam bydlí
Přijde mi to logický - nebrat v rámci jakési "spravedlnosti" střechu nad hlavou jednomu ze sourozenců, pokud ten druhej nežije nedobrovolně pod mostem a případně je i možnost nějaký kompenzace. Bohužel, je-li soužití s obdarovaným potomkem relativně slušný, těžko předpokládat, že se po X letech na rodiče vykašle.

mě zase šokuje, že rodiče dokáží jednomu dítěti poskytovat mnoho let veškeré služby, tajně mu darovat majetek a nakonec péči ve stáří očekávají od druhého dítěte.  Šokuje mě i to, že obdarované dítě nemá v sobě lásku, odpovědnost a pocit vděčnosti.
Já teda nevím... ale viz výše - při spolubydlení to darování jen jednomu dovedu pochopit. A ty "služby" taky - ono se snáz třeba stará o vnoučata, který bydlí o patro vejš, než o ta vzdálenější... stejně tak spíš uvařím večeři pro "domácí", než abych ji vezla přes půl města k druhejm mladejm.
A z požadavků na "lásku, odpovědnost a pocit vděčnosti" by úplně měla stačit ta odpovědnost. Nemusím svého bližního milovat, natož projevovat vděčnost... ale jestliže patří ke slabejm členům smečky, tak bych se postarat měla. Samozřejmě podle svých možností - darování baráku neznamená, že obdarovaný bude mít veškerou péči výhradně na svým hrbu.

Vraceni daru pouze do 3 let
Ne tak docela - nárok na vrácení daru vzniká hrubým porušením dobrých mravů a od tohoto okamžiku běží tříletá promlčecí doba pro uplatnění práva. V případě opakovaného závadného jednání začíná běžet promlčecí doba u každého takového jednání samostatně, v případě déletrvajícího závadného jednání běží promlčecí doba až ode dne, kdy obdarovaný od tohoto jednání upustil.

rodiče dali barák právě tomu synovi, který tam bydlí
Přijde mi to logický - nebrat v rámci jakési "spravedlnosti" střechu nad hlavou jednomu ze sourozenců, pokud ten druhej nežije nedobrovolně pod mostem a případně je i možnost nějaký kompenzace. Bohužel, je-li soužití s obdarovaným potomkem relativně slušný, těžko předpokládat, že se po X letech na rodiče vykašle.

Taky mi to přijde logické, v tomto našem případě se tou "kompenzací" myslela právě starost o rodiče, až to budou potřebovat

Není lepší nemít co dědit? :D
Mně třeba osobně je jedno,jestli by dali naši víc ségře než mně. Protože vím,že mamka mi zase pomáhá jinak. HLídá mi holku, pokecáme jako kámošky. Prostě vždyt není svět jen o materiálnu aby se přesně rozškatulkovalo na polovinu.
Když vezmu rodiče mého manžela. Bydlíme s manželm 18 let ve starém baráku,kde půlka domu je majitelkou tchyně (druhá půlka bratranec tchyně). Tchyně sdědila barák po své mamince, nikdy tu nebydlela.
Bydlela zde manžela babička. Oni to v rodině měli zvláštně rozdělený. Tahle babička milovala svého vnuka (mého manžela) a vnučka ta byla miláček druhé babičky.
Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední. Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.

Mě taky nešokovalo, že dali barák jednomu a druhýmu nic. Mě šokuje, že mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř a bude třeba větší péče než teď. Ale už teď je to problém

I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc

holcina napsal(a):

I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc

Také si tohle vůbec neumím představit! Chápu, že s majetkem si může každý udělat co chce - o tom žádná. Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.

mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř
Co tak znám z okolí, není to vyloženě nechuť postarat se... spíš spolíhání na to, že se postará někdo jinej, kdo má slabší nervy a silnější pocit povinnosti. Většinou, když není zbytí, se až na výjimky postarají i ti, co původně nechtěli (extrémy neuvažuju), byť třeba se skřípějícím chrupem. Ale když mají "k dispozici" někoho, kdo to vezme za ně... no proč by to na něj nepřehodili, ne?

Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Hm - a když krom toho baráku a svý drahý duše nic jinýho nemáš?
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???

taky jsem si říkala, že to je o tom přehození na druhé, ale ví, že manžel se není schopen nějak moc postarat. A já nevím nevím

Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???
Heleno a proč to otáčíš do polohy, která se ti zrovna hodí? Co takhle kdyby na tom bylo finančně špatně to dítě, které by bydlelo jinde. Co takhle kdyby na tom byli finančně obě děti stejně špatně? Jak se rozhodnout mezi vlastními dětmi, komu dám a komu ne?

Barborka napsal(a):

holcina napsal(a):

I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc

Také si tohle vůbec neumím představit! Chápu, že s majetkem si může každý udělat co chce - o tom žádná. Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.

Pokud definuji šok jako překvapující poznání, pak mně teda takové věci nešokují.
Znám to z vlastního života, ze života blízké kamarádky, ze života blízké sousedky...

Je to sice zarážející, ale pro mně dost běžný model - nemovitost, dvě dcery, dva žijící rodiče.
Jeden rodič (maminka) zajišťuje , aby obě holky dostaly stejně.
Tak je to za života maminky. Pak maminka umře, dědí se třetiny (otec a 2 dcery).
Pak umře tatínek a najednou je celý barák napsaný na jednu dceru.
Jo, můžete se soudit, že všechno neproběhlo ok, ale kdo o to stojí.
Smutný není, že přijdete o barák, ale o sestru...

Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???

A představ si, že jedno dítě si bydlení pořídí za své (i když bez půjček a hypoték to nejde) a druhý bydlení dostane. mě to připadá nespravedlivé, ale vím, že se to stává dost často

Smutný není, že přijdete o barák, ale o sestru...

a tohle je na tom to nejhorší:-(

proč to otáčíš do polohy, která se ti zrovna hodí?
Ale kdepak... to je jen jedna z možností, jak vysvětlit postoj rodičů "dát jednomu dítěti vše a druhému nic" - prostě že to někdy můžou udělat zrovna takhle, protože jiná možnost prostě není.
Jak se rozhodnout mezi vlastními dětmi, komu dám a komu ne?
Ať se rozhodneš jakkoliv - a ze svého(!) hlediska sebespravedlivěji - vždycky se může stát, že některý z nich spokojený nebude.
Myslím, že by se měla rozlišovat "míra potřebnosti"... aneb zůstanu-li u toho hypotetickýho domku, pak asi neprodám jednomu z dětí střechu nad hlavou jen proto, aby to druhý "dostalo stejně", pokud může slušně žít i bez týhle částky.

A představ si, že jedno dítě si bydlení pořídí za své (i když bez půjček a hypoték to nejde) a druhý bydlení dostane.
Jenže to jsme zase u tý předpokládaný pomoci ve stáří, například.
Ono to na druhou stranu zas takový terno bejt nemusí, "dostat barák", když se klidně může stát, že u něj budeš uvázaná na X roků, plnit přání rodičů ohledně údržby a mít v péči dva stařečky, z kterejch není možný spustit oko. To všechno třeba okořeněný sourozencem, kterej prohlásí "máš barák, tak se starej".

holcina napsal(a):

I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc

Taky si nedovedu predstavit,ze jedno dite by dostalo vse a druhe nic,pro vim,ze muj otec nas deti obdaroval spravedlive kazdemu dal pulku baraku.Jakou kdo si vezme pulku neresil.Bratr o tom rozhodnul,ze chce bydlet v hornim patre.Jednak je tam balkon a horni pulka byla zachovalejsi i lepsi resena.Ja to neresila,protoze jsem nemela v planu do baraku jit v nejblizsi budoucnosti bydlet.Ale clovek mini zivot meni.Dnes tam bydlim a brachovi se nelibi,ze ma v hornim patre vecne bremeno a,ze my tim ziskali vice mistnosti jeste navic nove predelane.:jojo:

Jenže to jsme zase u tý předpokládaný pomoci ve stáří, například.
Ono to na druhou stranu zas takový terno bejt nemusí, "dostat barák", když se klidně může stát, že u něj budeš uvázaná na X roků, plnit přání rodičů ohledně údržby a mít v péči dva stařečky, z kterejch není možný spustit oko. To všechno třeba okořeněný sourozencem, kterej prohlásí "máš barák, tak se starej".

Ano, to jsme zase u tý předpokládaný pomoci ve stáří, která u nás nejspíš dopadne úplně jinak. Nevím sice jak, ale nějak to bude. A to "máš barák, tak se starej"  - jo, to v některých rodinách funguje domluva s ostatními, moje rodina s tím problém nemá

Muj deda take rozdelil barak spravedlive.Moje mamka stavela rodinny domek v 70 letech.Jelikoz se jim hodila kazda koruna tak svuj barak deda  daroval tete v te dobe mel hodnotu 10 tisic takze 10 tisic dal me matce.Sice se to tete nelibilo,protoze ona v tu dobu nedostala nic.
Psal se rok myslim 1988 kdy teta barak prodala dostala za nej 350 tisic......byli k tomu pole ty,ale neprodala.Prodala je,az kdyz zemrela moje mamka a jake bylo prekvapeni,ze teta prinesla me i brachovi kazdemu s tech poli 20 tisic.Nemusela,ale udelala to....

A to nemají tchánovci ani věcné břemeno

A to nemají tchánovci ani věcné břemeno
Ano... zas použiju mé oblíbené rčení "po přízni řízni"
Když ona si fůra lidí myslí "je to v rodině... to by mi rodiče/děti nemohli udělat... přece si věříme..." Prd a vořech. Právě v rodině by měly bejt tyhle věci právně ošetřený hodně neprůstřelně, protože jinak taky můžou postiženýmu zbejt akorát oči pro pláč a nebe nad hlavou. Jenže ono je těžký si jen připustit, že by se můj blízkej mohl zachovat jako píp... natož s touhle možností počítat jaksi ouředně smlouvou se štemplem.

Jak už jsem psala v mé rodině to proběhlo tak jak bych chtěla aby to jednou proběhlo i u nás.-) sešli jsme se, domluvili jsme se, věcné břemeno pro rodiče bylo samozřejmostí a nikdo nemá nic proti nikomu druhému. Tcháni to "zkazili" už tím, že bylo vše tajné a druhému synovi nikdo neřekl ani ň. To se ho dotklo nejvíc. A teď problém se starostí, to už zuří

holcina napsal(a):

Jak už jsem psala v mé rodině to proběhlo tak jak bych chtěla aby to jednou proběhlo i u nás.-) sešli jsme se, domluvili jsme se, věcné břemeno pro rodiče bylo samozřejmostí a nikdo nemá nic proti nikomu druhému. Tcháni to "zkazili" už tím, že bylo vše tajné a druhému synovi nikdo neřekl ani ň. To se ho dotklo nejvíc. A teď problém se starostí, to už zuří

se mu ani nedivím.Pokus se ho zpracovat tak,at si těch starostí připouští co nejméně a nedělá tak život svýmu bráchovi jednodušším.

helena napsal(a):

proč to otáčíš do polohy, která se ti zrovna hodí?
Ale kdepak... to je jen jedna z možností, jak vysvětlit postoj rodičů "dát jednomu dítěti vše a druhému nic" - prostě že to někdy můžou udělat zrovna takhle, protože jiná možnost prostě není.
Jak se rozhodnout mezi vlastními dětmi, komu dám a komu ne?
Ať se rozhodneš jakkoliv - a ze svého(!) hlediska sebespravedlivěji - vždycky se může stát, že některý z nich spokojený nebude.
Myslím, že by se měla rozlišovat "míra potřebnosti"... aneb zůstanu-li u toho hypotetickýho domku, pak asi neprodám jednomu z dětí střechu nad hlavou jen proto, aby to druhý "dostalo stejně", pokud může slušně žít i bez týhle částky.

Dobře, zase předpokládáš jen jednu možnost - že se obejde bez peněz, že to dítě žijící jinde se má dobře (proč píšeš jen o této možnosti?) - co teda pokud to druhé dítě nemůže žít slušně bez té částky? Pokud to druhé dítě je na tom fakt bídně? Co potom? I tak dáš dům tomu druhému dle hesla, že mu neprodáš střechu nad hlavou? To první dítě si tu střechu musela nejspíš zajistit samo, proč to druhé ne a nechceš mu prodávat střechu nad hlavou?

eremuruss napsal(a):

holcina napsal(a):

I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc

Taky si nedovedu predstavit,ze jedno dite by dostalo vse a druhe nic,pro vim,ze muj otec nas deti obdaroval spravedlive kazdemu dal pulku baraku.Jakou kdo si vezme pulku neresil.Bratr o tom rozhodnul,ze chce bydlet v hornim patre.Jednak je tam balkon a horni pulka byla zachovalejsi i lepsi resena.Ja to neresila,protoze jsem nemela v planu do baraku jit v nejblizsi budoucnosti bydlet.Ale clovek mini zivot meni.Dnes tam bydlim a brachovi se nelibi,ze ma v hornim patre vecne bremeno a,ze my tim ziskali vice mistnosti jeste navic nove predelane.:jojo:

jo, souhlasím, že by to mělo být spravedlivý. ale taky považuju za samozřejmý, že se o rodiče postarají, pomůžou, vyřídí, zařídí a co je prostě potřeba - všechny děti. ne že jen jedno a ty ostatní pak přijdou akorát po smrti rodičů s nataženou rukou .. samozřejmě s ohledem na to, kde kdo bydlí. asi se těžko bude moct pravidelně starat někdo, kdo bydlí na druhým konci republiky.

dusička napsal(a):

Není lepší nemít co dědit?

Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední.

Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.

Uvidime jak se budou citit vnucky. Jestli budou mit pocit, ze je nikod  neposkodil.

Barborka napsal(a):

holcina napsal(a):

I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc

Také si tohle vůbec neumím představit! Chápu, že s majetkem si může každý udělat co chce - o tom žádná. Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.

Me tohle bude vzdy taky sokovat.

co teda pokud to druhé dítě nemůže žít slušně bez té částky?
V tom případě by holt přišly na řadu krizový řešení - třeba bydlení všech členů rodiny dohromady, nebo prodej domu, rozdělení peněz na 3 díly (rodič/e + 2 děti) a každej ať se postará jak umí.
To první dítě si tu střechu musela nejspíš zajistit samo, proč to druhé ne
Třeba proto, že u toho, který si zařídilo vlastní bydlení, se už předem jaksi nepočítá s tím, že by mělo "na krku" starý rodiče a (většinou) i starší nemovitost. Ano... má starosti s vlastním bydlením, ale nebude (nemělo by) mít starosti s péčí o stařečky.

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Není lepší nemít co dědit?

Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední.

Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.

Uvidime jak se budou citit vnucky. Jestli budou mit pocit, ze je nikod  neposkodil.

nezbývá mi dusičko, než souhlasit se sahleb .. a musím říct, že v souvislosti s tvou větou "Není lepší nemít co dědit? "
mně to docela rozesmálo.

Pavli nevím. I já mám dceru. Je to rozhodnutí tchyně, moje ne. A kdo ví,jak to bude,třeba se děti rozutečou do světa, nepřemýšlím nad tím.

tak jestli se rozutečou do světa, to není nic proti ničemu, to s tím nemá moc co dělat.
ale pravdu máš v tom, že nikdo neví, co bude, zatím je to předčasný řešit.

helena napsal(a):

mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř
Co tak znám z okolí, není to vyloženě nechuť postarat se... spíš spolíhání na to, že se postará někdo jinej, kdo má slabší nervy a silnější pocit povinnosti. Většinou, když není zbytí, se až na výjimky postarají i ti, co původně nechtěli (extrémy neuvažuju), byť třeba se skřípějícím chrupem. Ale když mají "k dispozici" někoho, kdo to vezme za ně... no proč by to na něj nepřehodili, ne?

Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Hm - a když krom toho baráku a svý drahý duše nic jinýho nemáš?
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???

to že finančně nestrádá přeci není důvod mu nic nedat :kapitulation:

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř
Co tak znám z okolí, není to vyloženě nechuť postarat se... spíš spolíhání na to, že se postará někdo jinej, kdo má slabší nervy a silnější pocit povinnosti. Většinou, když není zbytí, se až na výjimky postarají i ti, co původně nechtěli (extrémy neuvažuju), byť třeba se skřípějícím chrupem. Ale když mají "k dispozici" někoho, kdo to vezme za ně... no proč by to na něj nepřehodili, ne?

Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Hm - a když krom toho baráku a svý drahý duše nic jinýho nemáš?
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???

to že finančně nestrádá přeci není důvod mu nic nedat :kapitulation:

to není, měl by ho vyplatit.
ne každej na vyplacení nebo něčem podobným trvá, tohle může být jiný případ od případu.

Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".

PPavlaa napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Není lepší nemít co dědit?

Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední.

Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.

Uvidime jak se budou citit vnucky. Jestli budou mit pocit, ze je nikod  neposkodil.

nezbývá mi dusičko, než souhlasit se sahleb .. a musím říct, že v souvislosti s tvou větou "Není lepší nemít co dědit? "
mně to docela rozesmálo.

Souhlasím s Pavlou a Sahleb. Nevím jestli se vnučky budou cítit nepoškozené. Pokud teda nebudou milionářky, to by jim potom asi bylo jedno. Také se může stát, že to rozhádá sourozence, v kolika rodinách se to stalo. Ale je fakt, že je předběžné to řešit, navíc jak píšeš je to rozhodnutí tchyně. Já se jen divím tvému úhlu pohledu, že jednomu dítěti se dají statisíce, miliony (neznám hodnotu bydlení) - druhým dětem nic a ty je nevidíš jako poškozené?

holcina napsal(a):

Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".

Tak těch sourozenců, kteří by byli milionáři a dědictví nepotřebovali, těch asi nebude moc, že? Podle mého Helena uvádí špatný příklad. Většina lidí budou případ jako tvůj manžel, holcino.

Lenno - je to starej barák, navíc půlka, v druhé půlce bydlí jiná rodina (vzdálené příbuzenstvo). Takže já jsem o tom fakt nepřemýšlela,jestli se budou holky cítit ukřivděně. Jsou tři vnučky. Dvě od švagrový a tam navíc před lety,kdy jsme se s manželem ještě neznali, dostala švagrová peníze za prodej baráku druhé jejich babičky s tím,že tento barák,kde bydlíme zůstane jednou manželovi rodině.
Takže mi tu budeme bydlet s manželem,děti odrostou a nemyslím,že když kluk zdědí barák řekne mámo táto,vystěhujte se. Takže pro mě je to fakt hodně do budoucna ,takže o tom nepřemýšlím a neřeším

LENNNA napsal(a):

Souhlasím s Pavlou a Sahleb. Nevím jestli se vnučky budou cítit nepoškozené. Pokud teda nebudou milionářky, to by jim potom asi bylo jedno. Také se může stát, že to rozhádá sourozence, v kolika rodinách se to stalo. Ale je fakt, že je předběžné to řešit, navíc jak píšeš je to rozhodnutí tchyně. Já se jen divím tvému úhlu pohledu, že jednomu dítěti se dají statisíce, miliony (neznám hodnotu bydlení) - druhým dětem nic a ty je nevidíš jako poškozené?

Nejde z principu ani tak o miliony, ale o deleni pozustalosti mezi vlastnimi detmi. Kdyby mi rodice odkazali majetek  i kdyby se jednalo o jeden kavovy servis a dva vlneny kabaty, a druhemu sourozenci neodkazali nic, tak bych stoprocentne nedala prednost penezum a majetku pred tim, ze bych zrejme zratila druheho sourozence. Jak se asi musi v tomto pripade citit.....

Pokud by deleni probehlo spravedlive pul na pul (nebo na tretiny apod.), tak bych stejne neco majeneho spravadlive ziskala a mohla se az do smrti podivat do oci vlastim sourozencum. Jinak bych mela ja osobne veleke problemy. Nicmene o par takovych pripadech vim. Divim se tomu obdarovanemu, ze ve vsi spokojenosti dokaze klidne spat. Vztah nevyvazi zadne blbe nabite majetky a penize. Pro nekoho ovsem vyvazi.....

holcina napsal(a):

Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".

holči, ale já vcelku i chápu to, jak to helena myslela. a je pravdou, že znám i případy, kdy lidi nebyli milionáři, ale stejně se vzdali dědictví ve prospěch toho, kdo se o rodiče na stáří staral. tohle je opravdu případ od případu.

dusička napsal(a):

Lenno - je to starej barák, navíc půlka, v druhé půlce bydlí jiná rodina (vzdálené příbuzenstvo). Takže já jsem o tom fakt nepřemýšlela,jestli se budou holky cítit ukřivděně. Jsou tři vnučky. Dvě od švagrový a tam navíc před lety,kdy jsme se s manželem ještě neznali, dostala švagrová peníze za prodej baráku druhé jejich babičky s tím,že tento barák,kde bydlíme zůstane jednou manželovi rodině.
Takže mi tu budeme bydlet s manželem,děti odrostou a nemyslím,že když kluk zdědí barák řekne mámo táto,vystěhujte se. Takže pro mě je to fakt hodně do budoucna ,takže o tom nepřemýšlím a neřeším

dusičko, až tak daleká budoucnost to být nemusí, kluk už je docela velkej, než se naděješ, může to být na pořadu dne.
a já bych se teda sama za sebe nespoléhala na to, že mi dítě neřekne, je to můj barák, odstěhujte se. ony ty vztahy můžou být dneska ideální, zítra už to může být jinak.

sahleb napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Souhlasím s Pavlou a Sahleb. Nevím jestli se vnučky budou cítit nepoškozené. Pokud teda nebudou milionářky, to by jim potom asi bylo jedno. Také se může stát, že to rozhádá sourozence, v kolika rodinách se to stalo. Ale je fakt, že je předběžné to řešit, navíc jak píšeš je to rozhodnutí tchyně. Já se jen divím tvému úhlu pohledu, že jednomu dítěti se dají statisíce, miliony (neznám hodnotu bydlení) - druhým dětem nic a ty je nevidíš jako poškozené?

Nejde z principu ani tak o miliony, ale o deleni pozustalosti mezi vlastnimi detmi. Kdyby mi rodice odkazali majetek  i kdyby se jednalo o jeden kavovy servis a dva vlneny kabaty, a druhemu sourozenci neodkazali nic, tak bych stoprocentne nedala prednost penezum a majetku pred tim, ze bych zrejme zratila druheho sourozence. Jak se asi musi v tomto pripade citit.....

Pokud by deleni probehlo spravedlive pul na pul (nebo na tretiny apod.), tak bych stejne neco majeneho spravadlive ziskala a mohla se az do smrti podivat do oci vlastim sourozencum. Jinak bych mela ja osobne veleke problemy. Nicmene o par takovych pripadech vim. Divim se tomu obdarovanemu, ze ve vsi spokojenosti dokaze klidne spat. Vztah nevyvazi zadne blbe nabite majetky a penize. Pro nekoho ovsem vyvazi.....

druhého sourozence můžeš ztratit i proto, že to bude on, kdo se bude snažit vykejvat s tebou. to, že ty se snažíš být fér bohužel ještě neznamená, že fér bude i ten druhej ..

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".

holči, ale já vcelku i chápu to, jak to helena myslela. a je pravdou, že znám i případy, kdy lidi nebyli milionáři, ale stejně se vzdali dědictví ve prospěch toho, kdo se o rodiče na stáří staral. tohle je opravdu případ od případu.

Ano, souhlasím. Taky manžel několik let nic neřešil, i když věděl, že barák dostal bratr. Právě proto, že si říkal, on se o ně postará, já stejně nemůžu. A teď, když tcháni začínají potřebovat pomoc, má bratr problém. Pomáhat nebude, vozit k lékaři nebude, nakupovat nebude, topit se bude až večer atd

holči, to je někdy s těma lidma fakt na ránu ..

nechci se do toho plést, není to moje věc, ale nejradši bych švagra chytla pod krkem a pořádně s ním zatřásla ať se vzpamatuje. Být chlap tak mu možná i ústa rozbiju

:lol:
nedivím se ti ;)

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Lenno - je to starej barák, navíc půlka, v druhé půlce bydlí jiná rodina (vzdálené příbuzenstvo). Takže já jsem o tom fakt nepřemýšlela,jestli se budou holky cítit ukřivděně. Jsou tři vnučky. Dvě od švagrový a tam navíc před lety,kdy jsme se s manželem ještě neznali, dostala švagrová peníze za prodej baráku druhé jejich babičky s tím,že tento barák,kde bydlíme zůstane jednou manželovi rodině.
Takže mi tu budeme bydlet s manželem,děti odrostou a nemyslím,že když kluk zdědí barák řekne mámo táto,vystěhujte se. Takže pro mě je to fakt hodně do budoucna ,takže o tom nepřemýšlím a neřeším

dusičko, až tak daleká budoucnost to být nemusí, kluk už je docela velkej, než se naděješ, může to být na pořadu dne.
a já bych se teda sama za sebe nespoléhala na to, že mi dítě neřekne, je to můj barák, odstěhujte se. ony ty vztahy můžou být dneska ideální, zítra už to může být jinak.

Hm ... ono se taky může stát, že si syn-majitel půlky baráku jednou domů přivede slečnu, nad kterou bude rodina skřípat zubama a nebudete mu moci nic říct, protože syn bude přece "ve svém" :jojo: Nebo si může zabrat převážnou část baráku a zbytek rodiny sestěhovat do jedné-dvou místností, protože převážnou část obydlí bude potřebovat pro sebe a svoji novou rodinu :vissla:

Já bych se fakt nespoléhala na nějaké ohledy dospělého dítěte vůči rodičům - i když bych za vlastní dítě třeba dala ruku do ohně, nikdy nemůžu vědět, koho si to dítě jednou najde a jestli ho partner nezblbne natolik, že ho dítě ve všem na slovo poslechne. I třeba v tom, že rodiče už v tom baráku překážejí nějak moc dlouho ... :kapitulation:

Šokuje mě, že dusičky tchýně je myslím žena v celkem dobrých letech, stále žije, myslím, že nenapsala závěť a tady se už řeší takové věci. :co:

No já zas považuju slova tchyně,jako že to jednou řekla,tak z toho nebudu spát?. Kdyby chtěla udělá to dávno. Zatím to říká pane jí. Je to stará rujna, ani nevím,jestli to má cenu opravovat. Takže fakt neřeším. Stoletý barák. Zatím máme kde bydlet a to nám stačí.
A ani nemyslím,že by jednou kluk chtěl bydlet tady ve starým. :jojo: Má jiný plány. Ale uvidíme, nemyslím na to co bude.
No a co,tak se přestěhujeme s manželem někam do podnájmu jedna jedna,až děti vyletí z hnízda. Kdo ví,jak to bude.
Taky bych mohla třeba počítat, že naši,až jednou umřou, můžou děti zdědit jejich byt ne. Nebo po tchyni a tchánovi jejich byt.
Je mi to fakt putna. Neřeším materiálno.

A já chci aby žili,abych si mohla užít mámy, táty. Vím,že tady nebudou věčně, ale ještě jsou relativně "mladí" tak proč myslet na to, co kdo zdědí.  :rolleyes:

Eva. napsal(a):

Šokuje mě, že dusičky tchýně je myslím žena v celkem dobrých letech, stále žije, myslím, že nenapsala závěť a tady se už řeší takové věci. :co:

Závěť v tomhle případě nic neřeší

dusička napsal(a):

No já zas považuju slova tchyně,jako že to jednou řekla,tak z toho nebudu spát?. Kdyby chtěla udělá to dávno. Zatím to říká pane jí. Je to stará rujna, ani nevím,jestli to má cenu opravovat. Takže fakt neřeším. Stoletý barák. Zatím máme kde bydlet a to nám stačí.
A ani nemyslím,že by jednou kluk chtěl bydlet tady ve starým. :jojo: Má jiný plány. Ale uvidíme, nemyslím na to co bude.
No a co,tak se přestěhujeme s manželem někam do podnájmu jedna jedna,až děti vyletí z hnízda. Kdo ví,jak to bude.
Taky bych mohla třeba počítat, že naši,až jednou umřou, můžou děti zdědit jejich byt ne. Nebo po tchyni a tchánovi jejich byt.
Je mi to fakt putna. Neřeším materiálno.

No s tím nepočítej, pokud jim ty byty nedarují za života, určitě nic nepodědí. Ale je fakt, že přemýšlet nad tím je zbytečné. Moji rodiče to chtěli mít vyřešeno za života a tak taky udělali. Kdyby neudělali rozhodně bych to neřešila

Eva. napsal(a):

Šokuje mě, že dusičky tchýně je myslím žena v celkem dobrých letech, stále žije, myslím, že nenapsala závěť a tady se už řeší takové věci. :co:

aby tě z toho nešlehlo.

dusička napsal(a):

A já chci aby žili,abych si mohla užít mámy, táty. Vím,že tady nebudou věčně, ale ještě jsou relativně "mladí" tak proč myslet na to, co kdo zdědí.  :rolleyes:

no ale tos tady řešila ty, ne my :-))))

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

No já zas považuju slova tchyně,jako že to jednou řekla,tak z toho nebudu spát?. Kdyby chtěla udělá to dávno. Zatím to říká pane jí. Je to stará rujna, ani nevím,jestli to má cenu opravovat. Takže fakt neřeším. Stoletý barák. Zatím máme kde bydlet a to nám stačí.
A ani nemyslím,že by jednou kluk chtěl bydlet tady ve starým. :jojo: Má jiný plány. Ale uvidíme, nemyslím na to co bude.
No a co,tak se přestěhujeme s manželem někam do podnájmu jedna jedna,až děti vyletí z hnízda. Kdo ví,jak to bude.
Taky bych mohla třeba počítat, že naši,až jednou umřou, můžou děti zdědit jejich byt ne. Nebo po tchyni a tchánovi jejich byt.
Je mi to fakt putna. Neřeším materiálno.

No s tím nepočítej, pokud jim ty byty nedarují za života, určitě nic nepodědí. Ale je fakt, že přemýšlet nad tím je zbytečné. Moji rodiče to chtěli mít vyřešeno za života a tak taky udělali. Kdyby neudělali rozhodně bych to neřešila

já bych to asi taky spíš radši vyřešila za svého života, kdyby na to přišlo ..

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

A já chci aby žili,abych si mohla užít mámy, táty. Vím,že tady nebudou věčně, ale ještě jsou relativně "mladí" tak proč myslet na to, co kdo zdědí.  :rolleyes:

no ale tos tady řešila ty, ne my :-))))

jj, já neříkám, že vy.

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

Vnoučata ze zákona nedědí. Já bych neřekla, že je to trapný a nemorální, naopak mám zkušenost, když se vše vyřešilo za života, problémy v rodinách nebývají. Ty bývají právě když se "to" neřeší. Aspoň v mém okolí to tak je

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

naši mají 3 vnoučata a 3 pravnoučata ...

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

naši mají 3 vnoučata a 3 pravnoučata ...

To je hezký :supr:

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

Vnoučata ze zákona nedědí. Já bych neřekla, že je to trapný a nemorální, naopak mám zkušenost, když se vše vyřešilo za života, problémy v rodinách nebývají. Ty bývají právě když se "to" neřeší. Aspoň v mém okolí to tak je

holči, mám stejný názor. taky si myslím, že je lepší to vyřešit za života.

Asi to tak je. Když si obrátím situaci, je fakt,že to není má věc tohle řešit. Ale rodičů. A řekla bych,že to budou řešit třeba za 15 let, až jeden umře a druhý zůstane sám. Ted je ještě čas.

Není nic horšího, když barák vlastní x lidí, každý třeba 1/16...s tím se fakt skvěle něco dělá:-)))

Kiara napsal(a):

Hm ... ono se taky může stát, že si syn-majitel půlky baráku jednou domů přivede slečnu, nad kterou bude rodina skřípat zubama a nebudete mu moci nic říct, protože syn bude přece "ve svém" :jojo: Nebo si může zabrat převážnou část baráku a zbytek rodiny sestěhovat do jedné-dvou místností, protože převážnou část obydlí bude potřebovat pro sebe a svoji novou rodinu :vissla:

Já bych se fakt nespoléhala na nějaké ohledy dospělého dítěte vůči rodičům - i když bych za vlastní dítě třeba dala ruku do ohně, nikdy nemůžu vědět, koho si to dítě jednou najde a jestli ho partner nezblbne natolik, že ho dítě ve všem na slovo poslechne. I třeba v tom, že rodiče už v tom baráku překážejí nějak moc dlouho ... :kapitulation:

Do puntíku souhlasím!

dusička napsal(a):

Asi to tak je. Když si obrátím situaci, je fakt,že to není má věc tohle řešit. Ale rodičů. A řekla bych,že to budou řešit třeba za 15 let, až jeden umře a druhý zůstane sám. Ted je ještě čas.

U nas se to taky resilo,az po smrti mamky.Predtim o tom tata nechtel ani slyset,kdyz to mamka chtela rozdelit.Ja naopak chtela,aby se neresilo nic dokud zije tata.Jednak drive kvuli tomu,ze jako vlastnik domu bych nemela narok na zadne socialni davky,kdybych prisla o praci a deti jsem mela skolou povinne.Ale tata trval na svem,ze to chce rozdelit

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

Vnoučata ze zákona nedědí. Já bych neřekla, že je to trapný a nemorální, naopak mám zkušenost, když se vše vyřešilo za života, problémy v rodinách nebývají. Ty bývají právě když se "to" neřeší. Aspoň v mém okolí to tak je

holči, mám stejný názor. taky si myslím, že je lepší to vyřešit za života.

tak to já si myslím, že problémy jsou, právě když se všechno vyřídí ještě za života (zatím neznám případ, kdy by to tak nebylo). zatím mám v plánu všechno nechat osudu. u všech "prasátek" jsou oba vedeni jako rovnoprávní dědici a rovněž nemám v plánu někomu napsat byt a čekat, že se o mě na stará kolena postará.

Ze svého okolí mám zkušenost podobnou jako Holčina a Pavla.
Naši to i  přes tehdejší odpor nás dětí vyřešili  dávno.

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

Nemyslím si to. Třeba moje babička, která tu už bohužel s námi není 10 let, svůj majetek vyřešila ještě za svého života. I já bych se tak zachovala, přijde mi to lepší, než nic neřešit a nechat to na dětech/vnoučatech, ať si to nějak rozdělí.
Ze svého okolí znám spoustu případů, kdy právě poděděný majetek rozdělil sourozence. Mám jednu kamarádku v mém věku, její babička darovala její setře byt 2+1 (babička už několik let nežije, obě byly její vlastní vnučky), kamarádka ji navštěvovala stejně jako její sestra a byt připadl nakonec její sestře. Já bych toto cítila jako obrovskou křivdu. Nezlobila bych se na sestru (v mém případě bráchu), ale vnímala bych to jako podraz od babičky. Naštěstí se mi nic takového nestalo a doufám, že ani nestane. Naši chtějí rozdělit majetek ještě před svou smrtí, chápu je.
Dušičko, svou babičku jsem milovala, vím, že materiálno je pomíjivé, ale být tebou by mi nebylo "putna", jak a kde jednou budu na stáří bydlet. Pokud to jde, tak bych se pojistila (věcné břemeno např., což nevylučuje, že bys od své potencionální snachy nemohla zažívat teror, ale nebylo by tak jednoduché tě z domu vyhodit). Nechci tě strašit, jsem pesimistka, což mnozí z vás ví. Jak jsem psala, znám ze svého okolí případy, které jsou velice smutné. Vím, že je ti okolo 40 let, nikdo neví, co bude za 20 30 let, ale pokud to jen trochu jde, pojistila bych se. Doufám, že se tě to nedoktlo, to není mým cílem, jen jsem chtěla napsat svůj názor. Mně zase šokuje, že někoho šokuje, že ještě není dotyčný po smrti a už si jeho příbuzní dělí majetek, přijde mi to normální.
Za své názory a tento příspěvek se nestydím.

holcina napsal(a):

Není nic horšího, když barák vlastní x lidí, každý třeba 1/16...s tím se fakt skvěle něco dělá:-)))

Přesně tak. Např. můj tchán je z 9 dětí, takže když jejich otec zemřel, vím, jak se pozůstalí "tahali" o chatu... :(
Já sám, když jsem zdědil chatu po rodičích, jsem tehdy snad poprvé v životě ocenil, že jsem jedináček...

Mikeši, tak to bych neocenila ani kdybych byla jediný dědic. Díkybohu za sourozence

Vilemína napsal(a):

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

...Dušičko, svou babičku jsem milovala, vím, že materiálno je pomíjivé, ale být tebou by mi nebylo "putna", jak a kde jednou budu na stáří bydlet. Pokud to jde, tak bych se pojistila (věcné břemeno např., což nevylučuje, že bys od své potencionální snachy nemohla zažívat teror, ale nebylo by tak jednoduché tě z domu vyhodit). Nechci tě strašit, jsem pesimistka, což mnozí z vás ví. Jak jsem psala, znám ze svého okolí případy, které jsou velice smutné. Vím, že je ti okolo 40 let, nikdo neví, co bude za 20 30 let, ale pokud to jen trochu jde, pojistila bych se. Doufám, že se tě to nedoktlo, to není mým cílem, jen jsem chtěla napsat svůj názor. Mně zase šokuje, že někoho šokuje, že ještě není dotyčný po smrti a už si jeho příbuzní dělí majetek, přijde mi to normální.
Za své názory a tento příspěvek se nestydím.

Vil, na věcné břemeno musí být vždycky dva: jeden, který to věcné břemeno chce v domě mít a druhý - právoplatný majitel nemovitosti - který je věcné břemeno ve prospěch toho prvního ochoten zřídit ;) A protože tento právní akt závisí čistě na dobré vůli majitele nemovitosti, kterým je dusiččina tchyně, silně pochybuji, že by se dusička zřízení věcného břemene výlučně ve svůj prospěch nějak domohla :kapitulation: Takže sice můžeš dusičce radit, jak by bylo dobré nechat si od tchyně zřídit věcné břemeno na dožití, ale tchyně by to pro dusičku s největší pravděpodobností nikdy neudělala :kapitulation:

Navíc dusička psala, že dům je neudržovaná ruina, věcné břemeno v takovém domě by bylo spíš za trest než k užitku :jojo: Představ si, že na stáří bydlíš v domě, kam se léta neinvestovalo, barák chátrá a pomalu Ti padá na hlavu, načež majitelé se do nějaké rekonstrukce dvakrát nehrnou už jenom třeba proto, že v domě bydlí jako věcné břemeno cizí člověk ...

Kiara napsal(a):

Vilemína napsal(a):

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat :jojo: a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi. :grater:

...Dušičko, svou babičku jsem milovala, vím, že materiálno je pomíjivé, ale být tebou by mi nebylo "putna", jak a kde jednou budu na stáří bydlet. Pokud to jde, tak bych se pojistila (věcné břemeno např., což nevylučuje, že bys od své potencionální snachy nemohla zažívat teror, ale nebylo by tak jednoduché tě z domu vyhodit). Nechci tě strašit, jsem pesimistka, což mnozí z vás ví. Jak jsem psala, znám ze svého okolí případy, které jsou velice smutné. Vím, že je ti okolo 40 let, nikdo neví, co bude za 20 30 let, ale pokud to jen trochu jde, pojistila bych se. Doufám, že se tě to nedoktlo, to není mým cílem, jen jsem chtěla napsat svůj názor. Mně zase šokuje, že někoho šokuje, že ještě není dotyčný po smrti a už si jeho příbuzní dělí majetek, přijde mi to normální.
Za své názory a tento příspěvek se nestydím.

Vil, na věcné břemeno musí být vždycky dva: jeden, který to věcné břemeno chce v domě mít a druhý - právoplatný majitel nemovitosti - který je věcné břemeno ve prospěch toho prvního ochoten zřídit ;) A protože tento právní akt závisí čistě na dobré vůli majitele nemovitosti, kterým je dusiččina tchyně, silně pochybuji, že by se dusička zřízení věcného břemene výlučně ve svůj prospěch nějak domohla :kapitulation: Takže sice můžeš dusičce radit, jak by bylo dobré nechat si od tchyně zřídit věcné břemeno na dožití, ale tchyně by to pro dusičku s největší pravděpodobností nikdy neudělala :kapitulation:

Navíc dusička psala, že dům je neudržovaná ruina, věcné břemeno v takovém domě by bylo spíš za trest než k užitku :jojo: Představ si, že na stáří bydlíš v domě, kam se léta neinvestovalo, barák chátrá a pomalu Ti padá na hlavu, načež majitelé se do nějaké rekonstrukce dvakrát nehrnou už jenom třeba proto, že v domě bydlí jako věcné břemeno cizí člověk ...

ruina pro každého znamená něco jiného ;) , moje kolegyně taky tvrdí, že bydlí v ruině. a přitom je dům vyšperkovaný od sklepa až po půdu :vissla:

holcina napsal(a):

Mikeši, tak to bych neocenila ani kdybych byla jediný dědic. Díkybohu za sourozence

Věc názoru - respektuju ho, i když já to mám jinak...
Příbuzní a mobilní telefon jsou pro mě hroznej žrout soukromí - jsem rád, že to první nemám, a to druhý sice mám, ale jen formálně - na chatu si jezdím odpočinout, a ne proto, aby mě tam furt někdo otravoval... ale samozřejmě, to je zase jen můj soukromej názor - kdo si potrpí na "nedělní návštěvy u kafíčka", tak si víkend bez návštěvy příbuzných či známých neumí představit... :)

U sousedů je to takhle - čtyři sourozenci, rodiče nic neřešili tudíž každý zdědil svoji část. V domě bydlí jeden ze sourozenců, ostatní jsou po republice. Dva sourozenci zemřeli a jejich čász zdědily jejich děti. Jednoz nich už stihlo exekuci, právě na tu svoji část domu. Úžasná situace. Sousedovi se nechce nic opravovat, což se mu ani nedivím a barák za pár let nejspíš spadne

Mikeš napsal(a):

holcina napsal(a):

Mikeši, tak to bych neocenila ani kdybych byla jediný dědic. Díkybohu za sourozence

Věc názoru - respektuju ho, i když já to mám jinak...
Příbuzní a mobilní telefon jsou pro mě hroznej žrout soukromí - jsem rád, že to první nemám, a to druhý sice mám, ale jen formálně - na chatu si jezdím odpočinout, a ne proto, aby mě tam furt někdo otravoval... ale samozřejmě, to je zase jen můj soukromej názor - kdo si potrpí na "nedělní návštěvy u kafíčka", tak si víkend bez návštěvy příbuzných či známých neumí představit... :)

Taky na to mám svůj názor:-) se sourozenci se navštěvujeme velmi zřídka, mnohem častěji v létě u grilovaček, popř. se potkáváme u rodičů. To je vídám moc ráda. Na každonedělní návštěvy se u nás nehraje.
A moc jsem ocenila, že je mám, když se něco stane - prostě tu jsou.

holcina napsal(a):

U sousedů je to takhle - čtyři sourozenci, rodiče nic neřešili tudíž každý zdědil svoji část. V domě bydlí jeden ze sourozenců, ostatní jsou po republice. Dva sourozenci zemřeli a jejich čász zdědily jejich děti. Jednoz nich už stihlo exekuci, právě na tu svoji část domu. Úžasná situace. Sousedovi se nechce nic opravovat, což se mu ani nedivím a barák za pár let nejspíš spadne

proč své sourozence nevyplatil? já bych netoužila být majitelkou 1/4.  docela prekétní situace, pro všechny :kapitulation:

holcina napsal(a):

Mikeš napsal(a):

holcina napsal(a):

Mikeši, tak to bych neocenila ani kdybych byla jediný dědic. Díkybohu za sourozence

Věc názoru - respektuju ho, i když já to mám jinak...
Příbuzní a mobilní telefon jsou pro mě hroznej žrout soukromí - jsem rád, že to první nemám, a to druhý sice mám, ale jen formálně - na chatu si jezdím odpočinout, a ne proto, aby mě tam furt někdo otravoval... ale samozřejmě, to je zase jen můj soukromej názor - kdo si potrpí na "nedělní návštěvy u kafíčka", tak si víkend bez návštěvy příbuzných či známých neumí představit... :)

Taky na to mám svůj názor:-) se sourozenci se navštěvujeme velmi zřídka, mnohem častěji v létě u grilovaček, popř. se potkáváme u rodičů. To je vídám moc ráda.Na každonedělní návštěvy se u nás nehraje.
A moc jsem ocenila, že je mám, když se něco stane - prostě tu jsou.

máme to doma hodně podobně nastavené

aprill napsal(a):

holcina napsal(a):

U sousedů je to takhle - čtyři sourozenci, rodiče nic neřešili tudíž každý zdědil svoji část. V domě bydlí jeden ze sourozenců, ostatní jsou po republice. Dva sourozenci zemřeli a jejich čász zdědily jejich děti. Jednoz nich už stihlo exekuci, právě na tu svoji část domu. Úžasná situace. Sousedovi se nechce nic opravovat, což se mu ani nedivím a barák za pár let nejspíš spadne

proč své sourozence nevyplatil? já bych netoužila být majitelkou 1/4.  docela prekétní situace, pro všechny :kapitulation:

protože nebyli schopni se domluvit a teď už se nedomluví vůbec

holcina napsal(a):

aprill napsal(a):

holcina napsal(a):

U sousedů je to takhle - čtyři sourozenci, rodiče nic neřešili tudíž každý zdědil svoji část. V domě bydlí jeden ze sourozenců, ostatní jsou po republice. Dva sourozenci zemřeli a jejich čász zdědily jejich děti. Jednoz nich už stihlo exekuci, právě na tu svoji část domu. Úžasná situace. Sousedovi se nechce nic opravovat, což se mu ani nedivím a barák za pár let nejspíš spadne

proč své sourozence nevyplatil? já bych netoužila být majitelkou 1/4.  docela prekétní situace, pro všechny :kapitulation:

protože nebyli schopni se domluvit a teď už se nedomluví vůbec

když se nebyli schopni domluvit je jediné řešení, celý dům prodat a rozdělit zisk z prodeje

A na prodeji se taky nemůžou dohodnout, tak to prostě přestali řešit. Až bude dům rozdělený na x dílů a stane se neprodejným. Každá rodina si to řeší jak umí

holcina napsal(a):

...se sourozenci se navštěvujeme velmi zřídka, mnohem častěji v létě u grilovaček, popř. se potkáváme u rodičů. To je vídám moc ráda...

Tak to jo - takhle to vidím taky. :D

Dusičko a jak řešíte větší rekonstrukce domu?

holcina napsal(a):

U sousedů je to takhle - čtyři sourozenci, rodiče nic neřešili tudíž každý zdědil svoji část. V domě bydlí jeden ze sourozenců, ostatní jsou po republice. Dva sourozenci zemřeli a jejich čász zdědily jejich děti. Jednoz nich už stihlo exekuci, právě na tu svoji část domu. Úžasná situace. Sousedovi se nechce nic opravovat, což se mu ani nedivím a barák za pár let nejspíš spadne

holčino, soudě podle popisu, situace s X vlastníky jednoho domu už musela trvat několik desítek let - v domě žijící soused-jeden sourozenec, druhý sourozenec ve světě, další majitelé dospělí synovci či neteře souseda. Já bydlet v domě, který vlastní z větší či menší části kromě mě ještě nejméně pět lidí, tak buď hledím ostatní vlastníky průběžně vyplatit, nebo se na takový barák rovnou vypípnu a jdu bydlet jinam, případně trvám na prodeji celého domu a následném rozdělení výtěžku podle vlastnických podílů :jojo:

MMCH koukám, že podobné řešení už navrhovala přede mnou aprill :D

Kiaro, já taky, ale tak to může dopadnout, když se neřeší

holčino, pokud by na mě připadla část domu, ve které chci bydlet a ostatní dědicové ne, řešila bych to fofrem, obzvlášť ve chvíli, kdy by mi zemřeli jeden po druhém dva sourozenci a dědily by jejich děti. Kdo se v domě totiž ani nenarodil, ani nevyrostl, těžko k němu získá dědictvím nějaký vztah a se zděděnou částí baráku může napáchat lecjaké čoro-moro, což se v případě Tvého souseda stoprocentně potvrdilo :/

holcina napsal(a):

Dusičko a jak řešíte větší rekonstrukce domu?

Nijak, do větších rekonstrukcí se nepouštíme.Nám to pane neříká,takže se vzdálenými příbuznými, co bydlí dole jedeme na půl, co se týče plotu, zahrady, bydlí tam mladí s dětma,takže domluva ok.
Oni maj dolejšek, my vršek.

:offtopic:

Mažu. :offtopic:

Onemocnění sestry. Takže si jdu asi nalít panáka (ač jsem téměř abstinent) a někam zalezu. Chci být sama, spíše potřebuju být teď asi sama :(  A budu doufat, že to bude dobrý. Musí být.

Andrej :pussa: kdyby si potřebovala, napiš ,víš kam

PPavlaa napsal(a):

druhého sourozence můžeš ztratit i proto, že to bude on, kdo se bude snažit vykejvat s tebou. to, že ty se snažíš být fér bohužel ještě neznamená, že fér bude i ten druhej ..

PPavloo me se to osobne netyka ale tohle se prave v realite prave deje. Ja si proste neumim predstavit, ze bych si privlastnila neco, co by mel zdedit muj vlastni sourozenec.  A delat jako nic.

AndreaP. napsal(a):

Onemocnění sestry. Takže si jdu asi nalít panáka (ač jsem téměř abstinent) a někam zalezu. Chci být sama, spíše potřebuju být teď asi sama :(  A budu doufat, že to bude dobrý. Musí být.

Tak to je hodně smutné. Přeju, aby se brzo uzdravila.

Vnoučata ze zákona nedědí.
Kážeš bludy, holčino (i když já asi tuším, jak jsi to myslela )
Obč. zák., Hlava druhá: Dědění ze zákona, § 473
"(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem.
(2)Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci."


A budu doufat, že to bude dobrý. Musí být.
To víš, že bude. Musí být...

Heleno, napsala jsem to blbě:-)

Andrea P. :

Nemoc je vždycky velká starost. Držím palce, ať je sestra co nejdřív v pořádku.

AndreaP. napsal(a):

Onemocnění sestry. Takže si jdu asi nalít panáka (ač jsem téměř abstinent) a někam zalezu. Chci být sama, spíše potřebuju být teď asi sama :(  A budu doufat, že to bude dobrý. Musí být.

Držím palce

Pandorraa napsal(a):

aminel napsal(a):

mám zkušenost, že dítě, které rodiče  podvedli, se o ně postaralo.

Tohle myslíš jak?
Jak PODVEDLI? Hm?

Ano, podvedli. Když pro rodiče děláš první poslední a oni za tvými zády pěkně v tichosti, aby nikdo nic nevěděl, převedou dům na sestru, která pro ně nehnula prstem, cítím to jako podvod. Můžeš to pojmenovat jakýmkoliv slovem, ale já to jako podvod cítím.  Ano, rodiče si mohou se svým majetkem nakládat jak chtějí, ale neměli by z druhého dítěte dělat hlupáka a slouhu, ani by neměli  bezostyšně zneužívat jeho vstřícného chování. Převodem majetku dali jasně najevo, co a jak myslí.
Nakonec jsme se o ně stejně postarali já s manželem. Přesto, že je sestra díky převodu majetku rodičů  bohatě zabezpečená až do smrti a má zabezpečené i svoje děti, neměla ani trochu studu dělat mrtvého brouka, když to rodiče potřebovali.

Nemám zájem o žádnou psychoanalýzu, já to vnímám jako podvod vůči mě, žádné tvoje posměšné HM na tom nic nezmění. Udělala jsem za vším tlustou čáru a dál se tím nezabývám.  Jen jsem tady napsala svoji zkušenost a otevřela  to díky diskusi, jinak mi k tomu nezabloudí jediná myšlenka.
Není to nic nového pod sluncem, platí staré známé osvědčené přísloví : Za dobrotu na žebrotu.

Mám čisté svědomí a s odstupem času vím, že to není prázdná fráze. Při náhodném setkání se setrou jsem necítila nic, jako bych potkala neznámého člověka. Sama jsem byla překvapená, že se nedostavila vůbec žádná emoce. Nic, vůbec nic.  Zato sestra se viditelně rozklepala a doslova se jí začala podlamovat kolena, nemohla ani jít, jak se úplně celá třásla jen při pohledu na mne. Takový třes jsem opravdu viděla poprvé v životě. Prošly jsme kolem sebe bez jediného slova .Já jsem se na ni dívala, ona na mne ne.  Věřím, že se jí jednou dostaví svědomí, před kterým nikam neuteče, ani se neschová a bude ji věrně provázet po zbytek života.

Díky moc, holky :hjarta::(

Když pro rodiče děláš první poslední a oni za tvými zády pěkně v tichosti, aby nikdo nic nevěděl, převedou dům na sestru, která pro ně nehnula prstem, cítím to jako podvod.
Chceš tím říct, že "první poslední" se dělá proto, že za to může kápnut nějaká "odměna", nejlépe pak materiální?
Jo, jasně, já vím... vy jste se pak postarali i bez toho baráku... ale obávám se, že ta "křivda" tě taky bude "věrně provázet po zbytek života" - i když píšeš cosi o tlustý čáře.

Ne ne, Heleno, dělali jsme to s manželem proto, že jsme je měli upřímně rádi. Že dělají za našimi zády intriky, to nás fakt ani nenapadlo. Bylo víc než dost pro obě, holt jedno dítě bylo šikovnější.

Já jsem křivdu vážně vypustila, nezavadím o to co se stalo, ani letmou myšlenkou. Teď o tom píšu jenom proto, že téma vyplynulo z diskuse.  Příbuzní měli snahu mě "utěšovat", ale jakmile jsem vzniklou situaci přijala jako fakt bylo to zbytečné. Najednou jsem byla úplně bez jakékoliv emoce, jako bych se dívala na film, který se mě netýká. Žádnou křivdu s sebou životem nevláčím, za sebou mám čisto.

helena napsal(a):

Když pro rodiče děláš první poslední a oni za tvými zády pěkně v tichosti, aby nikdo nic nevěděl, převedou dům na sestru, která pro ně nehnula prstem, cítím to jako podvod.
Chceš tím říct, že "první poslední" se dělá proto, že za to může kápnut nějaká "odměna", nejlépe pak materiální?
Jo, jasně, já vím... vy jste se pak postarali i bez toho baráku... ale obávám se, že ta "křivda" tě taky bude "věrně provázet po zbytek života" - i když píšeš cosi o tlustý čáře.

Tady přece není řeč ani myšlenka o tom, že by se první, poslední dělalo ze zjištných důvodů :co:
Ale každému normálnímu člověku by přišlo líto, že ho rodiče z dědictví vynechali - to se nedělá - jen z vážných důvodů, jakými jsou celé roky nezájmu o rodiče -a s tímto důvodem počítají i paragrafy. Většinou ale rodiče i v případě chladných vztahů tomu dítěti odkážou díl majetku a tak se snad dá pochopit, že tam, kde je to obráceně, to bolí to vynechané dítě dvakrát tolik a nechápe to.
Mě se zdá, že Aminel to zvládla důstojně a časem se i pocitově sladí se svým rozhodnutím to nedávat rodičům ani ségře "sežrat", že to nechává na jejím svědomí - a něco se v tomhle směru evidentně děje.

Světýlko, děkuji.
Přišla jsem na to až při dědickém řízení, kdy už nebylo co dědit.  Prvně šok, nevěřila jsem, potom neskutečná lítost. Nakonec nic, prázdno. Od té doby jsem sestru neviděla, jen jednou, při náhodném setkání. Nikdo, ani blízcí příbuzní o ní nic nevědí, s nikým se nestýká. Nepátrám, nezajímám se, pro mne neexistuje.

Andrejko, držím sestře palce.

Tak dneska jsem se dozvedela, ze zmenit jmeno v ceske obcance neni az zas tak jednoduche. Urad po me zada Oddaci list, samozrejme prelozeny. To chapu.

Ale jeste po me zadaji rozvodovy rozsudek! Protoze jsem se pred x lety rozvedla. Nechapu. A ten rozsudek musi byt prelozen do cestiny, bohuzel ma 40 stran. Takze si poctou, coz me vadi, ze se nejaky ourada bude hrabat v mem spinavem pradle v manzelovych neverach apod.  Budou vedet do detailu jake mame nebo jsme meli majetky a konta, pojisteni, uspory, kolik dostavam na alimentech.

NAVIC, ceske urady chteji tzv. apostilu, to je dalsi  potvrzeni tohoto svycarskeho rozvodoveho rozsudkudalsim kantonalnim  soudem ve Svycarsku. Pak se to posila na matriku do Brna! A melo by  to trvat nejmene 1 mesic, nejmene, nez to matrika prelouska.  To je mela. Pocitam, ze vyplaznu asi  tak  30 000 Kc.  Pruser je v tom, ze rozvodove papiry nemohu najit, mam jen kopie tech nejdulezitejsich stranek. Davno jsem to uzavrela.  Zda se , ze budu mit v ceskych papirech stare jmeno.

Me je spatne. POMOC!

aminel napsal(a):

Světýlko, děkuji.
Přišla jsem na to až při dědickém řízení, kdy už nebylo co dědit.  Prvně šok, nevěřila jsem, potom neskutečná lítost. Nakonec nic, prázdno. Od té doby jsem sestru neviděla, jen jednou, při náhodném setkání. Nikdo, ani blízcí příbuzní o ní nic nevědí, s nikým se nestýká. Nepátrám, nezajímám se, pro mne neexistuje.

Amiel citim s tebou.

Tohle je zrada, pro me nepochopitelne. Ja to mam v pribuzenstvu (sestrenice) . Matka nemocna, dcera se stara leta, dela pro ni vse v domacnosti, tu a tam zaplati, koupi, presto, ze je  vubec ne moc specielne movita. To se povazuje za normalni sluzbu.
Bratr prijde jednou za mesic na navstevu (potrebuje zase penize, ehmmmm) a prinese jako dar matce balicek kavy!!!
No a matka je cela bez sebe nadsenim, tak hodnej !!! ochotne na nej vse postupne (byt a chatu v Revnicich) prepise. Syn ve financni uzkosti, vse okamzite prodava....A ma stale dluhy. A dcera se divi, ze i ta komoda, kterou jako jedinne mohla snad jednou zdedit je prodana v aukci za 200 000 KC. Vzdyt bratr tak potrebuje penize ...ovsem je i presto zadluzen na 7 mistne cislo..... A matkla opravdu kara dceru-mou sestenici, ze mu z usetrenych penez nic nepujci, je lakoma. Pujcila mu a on jo to nikdy nevratil. Vzdyt on potrebuje penize.... Ostatni pribuzni krouti hlavou , jako ja,  a mladym panem ponekud pohrdaji...

A ten rozsudek musi byt prelozen do cestiny, bohuzel ma 40 stran... Pruser je v tom, ze rozvodove papiry nemohu najit
Zkus si jednak zjistit, zda by nestačila jen stránka s ověřovací doložkou a stránka/y, kde je napsáno "tento rozsudek" a  "manželství XY se rozvádí", tedy bez odůvodnění.
Jinak jestli máš aspoň na některé kopii spisovou značku, vyžádej si u příslušného soudu opis rozsudku.

sahleb napsal(a):

Tak dneska jsem se dozvedela, ze zmenit jmeno v ceske obcance neni az zas tak jednoduche. Urad po me zada Oddaci list, samozrejme prelozeny. To chapu.

Ale jeste po me zadaji rozvodovy rozsudek! Protoze jsem se pred x lety rozvedla. Nechapu. A ten rozsudek musi byt prelozen do cestiny, bohuzel ma 40 stran. Takze si poctou, coz me vadi, ze se nejaky ourada bude hrabat v mem spinavem pradle v manzelovych neverach apod.  Budou vedet do detailu jake mame nebo jsme meli majetky a konta, pojisteni, uspory, kolik dostavam na alimentech.

NAVIC, ceske urady chteji tzv. apostilu, to je dalsi  potvrzeni tohoto svycarskeho rozvodoveho rozsudkudalsim kantonalnim  soudem ve Svycarsku. Pak se to posila na matriku do Brna! A melo by  to trvat nejmene 1 mesic, nejmene, nez to matrika prelouska.  To je mela. Pocitam, ze vyplaznu asi  tak  30 000 Kc.  Pruser je v tom, ze rozvodove papiry nemohu najit, mam jen kopie tech nejdulezitejsich stranek. Davno jsem to uzavrela.  Zda se , ze budu mit v ceskych papirech stare jmeno.

Me je spatne. POMOC!

Mne stacilo prelozit len kto, kedy a kde nas rozviedol a ze deti boli zverene mne do opatery. Priciny a ostatnu omacku okolo nebolo potrebne prekladat a overovat. Pred asi 14? rokmi.

Sahleb, Ty jsi rozvedena ??? :co:

Šokovalo mě tohle http://www.novinky.cz/vanoce/284678-bru … mistu.html a doufám, že to je jen nějaká kachna:-(

holcina napsal(a):

Šokovalo mě tohle http://www.novinky.cz/vanoce/284678-bru … mistu.html a doufám, že to je jen nějaká kachna:-(

Tak mě tohle nechává v klidu;tvoje starosti a rotchildovy peníze bych teda chtěla mít...:lol:

Upřímně bych ti je nepřála

...teda ty moje starosti

holcina napsal(a):

Upřímně bych ti je nepřála

...teda ty moje starosti

Holčino,pokud myslíš ty "pracovní" starosti,podobným údobím s hledáním práce jssem si prošla několikrát a vím,že není o co stát a napíšu ti,že najít práci v kanclu se mi podařilo po roce 2000 jen jednou a to ještě formou švarcsystému,i když finančně to bylo mnohem zajímavější než klasika.Když jsem přišla zase potom o práci,už jsem začala pracovat na sebe jako osvč,protože z předch.zkušeností mi bylo jasné,že hledat práci u zaměstnavatele,je jako hledat jehlu v kupce sena.Tak ti držím pěsti,třeba budeš mít štěstí:jojo:

Sahleb:

Děkuji za pochopení.
Bohužel, ve tvém případě s tebou cítím, ale nemůžu  poradit. Udělala bych to, jak radí Helena, ona se fakt vyzná. Jí navrhovaný postup by mohl být průchodný, to znamená, pro úřady dostačující. Vlk by se nažral a koza by zůstala celá.
Přeji ti, ať se to podaří.

Tak mě tohle nechává v klidu
Hm... až na to, že je to skoro za humny a o některých nepříliš vzdálených Vánocích nás to může potkat taky.

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

Upřímně bych ti je nepřála

...teda ty moje starosti

Holčino,pokud myslíš ty "pracovní" starosti,podobným údobím s hledáním práce jssem si prošla několikrát a vím,že není o co stát a napíšu ti,že najít práci v kanclu se mi podařilo po roce 2000 jen jednou a to ještě formou švarcsystému,i když finančně to bylo mnohem zajímavější než klasika.Když jsem přišla zase potom o práci,už jsem začala pracovat na sebe jako osvč,protože z předch.zkušeností mi bylo jasné,že hledat práci u zaměstnavatele,je jako hledat jehlu v kupce sena.Tak ti držím pěsti,třeba budeš mít štěstí:jojo:

Řeknu ti, že ta zpráva z Belgie mě děsí mnohem víc:-(

helena napsal(a):

Tak mě tohle nechává v klidu
Hm... až na to, že je to skoro za humny a o některých nepříliš vzdálených Vánocích nás to může potkat taky.

Přiznám se,že napoprvé jsem celý článek moc poctivě nečetla - tak holt bude el.strom místo živého - no alespon nebude mít co padat na lidi.Ale jak si vyskakují ty černé huby,tak to je vrchol opovážlivosti a už kdysi jsem četla,že bude-li se porodnost u muslimů a u nás bílých vyvíjet pro nás stále v náš neprospěch,budeme to mít my bílí hodně špatný a místo kostelů budou všude ty jejich mešity.A hl.náboženství bude islám.HRUZA!

holcina napsal(a):

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

Upřímně bych ti je nepřála

...teda ty moje starosti

Holčino,pokud myslíš ty "pracovní" starosti,podobným údobím s hledáním práce jssem si prošla několikrát a vím,že není o co stát a napíšu ti,že najít práci v kanclu se mi podařilo po roce 2000 jen jednou a to ještě formou švarcsystému,i když finančně to bylo mnohem zajímavější než klasika.Když jsem přišla zase potom o práci,už jsem začala pracovat na sebe jako osvč,protože z předch.zkušeností mi bylo jasné,že hledat práci u zaměstnavatele,je jako hledat jehlu v kupce sena.Tak ti držím pěsti,třeba budeš mít štěstí:jojo:

Řeknu ti, že ta zpráva z Belgie mě děsí mnohem víc:-(

Jsou to opravdoví mimoni,takhle těm islamistům ustupovat hloupě.

Jaku, ty jsi fakt ode zdi ke zdi:-( mě nevadí, že tam žijí, a´t si každý žije kde chce. Ale tohle mi připadá zbytečný ústupek a nechápu proč:-(

A jinak mě nepřestává šokovat švagr, který shání podnájem a chce se od rodičů odstěhovat. Opravdu v poslední době samé šoky

Přiznám se,že napoprvé jsem celý článek moc poctivě nečetla
To už jsem si všimla několikrát... jak se striktně vyjadřuješ k něčemu, co si ani pořádně nepřečteš :P

Já proti islamistům nic nemám, chápu, že mají své potřeby a právo na svůj způsob života, ale VE SVÉ ZEMI.

Šokuje mě, že vlády jiných zemí (bohužel, včetně naší) se nechají vydírat a ustupují jim v jejich požadavcích. Já, když jsem žila v jiné zemi, jsem se automaticky přizpůsobila daným pravidlům té země a ani náhodou mě nenapadlo  svoje soukromé požadavky prosazovat.

Stejně tak by se měli chovat islamisté v cizí zemi, pokud tam chtějí žít. Když se jim daná pravidla a zvyklosti nelíbí, tak holt musí  odejít do země, kde jim dovolí diktovat si co a jak ctějí a posléze to plnit. Nebo by se měli  přizpůsobit se vším všudy životu té země, nedělat problémy, respektovat zákony a zvyklosti a žít tam jako řádní občané.  Předpokádám, že jsou v cizí zemi dobrovolně. Tam, kde mi to nevyhovuje, nebudu žít a půjdu jinam.

Jenže když jim začnou ustupovat napřed radnice, pak vlády je to špatně.

Tam, kde mi to nevyhovuje, nebudu žít a půjdu jinam.
Nebo tam, kde mi to nevyhovuje, si to změním podle svých představ, náboženství atd.
Malér je, že někteří jsou schopni měnit i "ohněm a mečem". Ono se hezky říká, že teroristům se neustupuje... jenže to je možný v okamžiku, kdy je jich hrstka - ne národ/y, který klidně slyší na likvidaci "nevěřících psů" - zvlášť, když JIM samým to přinese nějakou výhodu... ať už to bylo ve jménu kříže nebo je pod vlajkou půlměsíce.

Šokuje mě, že vlády jiných zemí (bohužel, včetně naší) se nechají vydírat a ustupují jim v jejich požadavcích. Já, když jsem žila v jiné zemi, jsem se automaticky přizpůsobila daným pravidlům té země a ani náhodou mě nenapadlo  svoje soukromé požadavky prosazovat.
No vidíš, a někoho to prostě napadne..a když mu to projde, tak zkouší kam až může zajít. Jednoduchá psychologie.

aminel napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

aminel napsal(a):

mám zkušenost, že dítě, které rodiče  podvedli, se o ně postaralo.

Tohle myslíš jak?
Jak PODVEDLI? Hm?

Ano, podvedli. Když pro rodiče děláš první poslední a oni za tvými zády pěkně v tichosti, aby nikdo nic nevěděl, převedou dům na sestru, která pro ně nehnula prstem, cítím to jako podvod. Můžeš to pojmenovat jakýmkoliv slovem, ale já to jako podvod cítím.  Ano, rodiče si mohou se svým majetkem nakládat jak chtějí, ale neměli by z druhého dítěte dělat hlupáka a slouhu, ani by neměli  bezostyšně zneužívat jeho vstřícného chování. Převodem majetku dali jasně najevo, co a jak myslí.
Nakonec jsme se o ně stejně postarali já s manželem. Přesto, že je sestra díky převodu majetku rodičů  bohatě zabezpečená až do smrti a má zabezpečené i svoje děti, neměla ani trochu studu dělat mrtvého brouka, když to rodiče potřebovali.

Nemám zájem o žádnou psychoanalýzu, já to vnímám jako podvod vůči mě, žádné tvoje posměšné HM na tom nic nezmění. Udělala jsem za vším tlustou čáru a dál se tím nezabývám.  Jen jsem tady napsala svoji zkušenost a otevřela  to díky diskusi, jinak mi k tomu nezabloudí jediná myšlenka.
Není to nic nového pod sluncem, platí staré známé osvědčené přísloví : Za dobrotu na žebrotu.

Mám čisté svědomí a s odstupem času vím, že to není prázdná fráze. Při náhodném setkání se setrou jsem necítila nic, jako bych potkala neznámého člověka. Sama jsem byla překvapená, že se nedostavila vůbec žádná emoce. Nic, vůbec nic.  Zato sestra se viditelně rozklepala a doslova se jí začala podlamovat kolena, nemohla ani jít, jak se úplně celá třásla jen při pohledu na mne. Takový třes jsem opravdu viděla poprvé v životě. Prošly jsme kolem sebe bez jediného slova .Já jsem se na ni dívala, ona na mne ne.  Věřím, že se jí jednou dostaví svědomí, před kterým nikam neuteče, ani se neschová a bude ji věrně provázet po zbytek života.

Máš to v hlavě slušně pomíchané.
Svědomí své sestry nech v její péči, být tebou, starám se o to svoje. Jednou tě stejně jako to její ji, dožene.
Tak si to užij.

helena napsal(a):

Přiznám se,že napoprvé jsem celý článek moc poctivě nečetla
To už jsem si všimla několikrát... jak se striktně vyjadřuješ k něčemu, co si ani pořádně nepřečteš :P

kdo si bez viny hod kamenem!

holcina napsal(a):

A jinak mě nepřestává šokovat švagr, který shání podnájem a chce se od rodičů odstěhovat. Opravdu v poslední době samé šoky

Nechápu nějak,proč to řešíš zrovna ty,zřejmě je nejen svéprávný,ale i plnoletý a vydělává si a mamahotel už mu konečně leze krkem.To že si radši nekoupí něco svého,byť malého ale svého,a chce prachy vrážet do cizího už je taky jeho věc i blbost.

holcina napsal(a):

Šokovalo mě tohle http://www.novinky.cz/vanoce/284678-bru … mistu.html a doufám, že to je jen nějaká kachna:-(

Zprávy o tom, že v Bruselu nebude kvůli Muslimům vánoční strom, jsou hoax
Philippe Close: Chtěli jsme zdůraznit kulturu a modernost

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

A jinak mě nepřestává šokovat švagr, který shání podnájem a chce se od rodičů odstěhovat. Opravdu v poslední době samé šoky

Nechápu nějak,proč to řešíš zrovna ty,zřejmě je nejen svéprávný,ale i plnoletý a vydělává si a mamahotel už mu konečně leze krkem.To že si radši nekoupí něco svého,byť malého ale svého,a chce prachy vrážet do cizího už je taky jeho věc i blbost.

Co to meleš, když jsi opět nečetla o čem píšu :rolleyes:

Míša Kulička napsal(a):

holcina napsal(a):

Šokovalo mě tohle http://www.novinky.cz/vanoce/284678-bru … mistu.html a doufám, že to je jen nějaká kachna:-(

Zprávy o tom, že v Bruselu nebude kvůli Muslimům vánoční strom, jsou hoax
Philippe Close: Chtěli jsme zdůraznit kulturu a modernost

Pořád jsem si říkala, že to není možný. Novinkám hodně klesá úroveň...už hodně dlouho:-(

helena napsal(a):

A ten rozsudek musi byt prelozen do cestiny, bohuzel ma 40 stran... Pruser je v tom, ze rozvodove papiry nemohu najit
Zkus si jednak zjistit, zda by nestačila jen stránka s ověřovací doložkou a stránka/y, kde je napsáno "tento rozsudek" a  "manželství XY se rozvádí", tedy bez odůvodnění.
Jinak jestli máš aspoň na některé kopii spisovou značku, vyžádej si u příslušného soudu opis rozsudku.

Jezisi devcata vsechna dekuji za pochopeni. Ja jsem z toho docela vytocena, ten rozsudek neni nic prijemneho ke cteni....vsak to asi vite nebo tusite....

morpheus napsal(a):

Sahleb, Ty jsi rozvedena ??? :co:

Jeje, ja myslela, ze ses s tady s diskusemi rozloucil Ty jsi ale zvedavy.....:kapitulation:

aminel napsal(a):

Já proti islamistům nic nemám, chápu, že mají své potřeby a právo na svůj způsob života, ale VE SVÉ ZEMI.

Šokuje mě, že vlády jiných zemí (bohužel, včetně naší) se nechají vydírat a ustupují jim v jejich požadavcích. Já, když jsem žila v jiné zemi, jsem se automaticky přizpůsobila daným pravidlům té země a ani náhodou mě nenapadlo  svoje soukromé požadavky prosazovat.

Stejně tak by se měli chovat islamisté v cizí zemi, pokud tam chtějí žít. Když se jim daná pravidla a zvyklosti nelíbí, tak holt musí  odejít do země, kde jim dovolí diktovat si co a jak ctějí a posléze to plnit. Nebo by se měli  přizpůsobit se vším všudy životu té země, nedělat problémy, respektovat zákony a zvyklosti a žít tam jako řádní občané.  Předpokádám, že jsou v cizí zemi dobrovolně. Tam, kde mi to nevyhovuje, nebudu žít a půjdu jinam.

:offtopic:  COZE? :offtopic: Zrejme falesny termin, se mi  zda....................

Tak ja proti islamistum mam vsechno, problem je v tom, ze se jedna o terorismus v prvni rade proti hlavnim lidem. Pred par dny tu byl Den prava na vzdelani, kvuli jedne bezvadne a neuveritelne holce jmenem  Malala Yousafzai. Kterou strelil nejaky kreten rovnou do hlavy, ta to ze chodila do skoly. Jinak to nejde rict.  Podtrhuji specialne pro tebe, ze i ten pakistan, kde zije mohutne proti tomu protestovala. Takze .....

Islamismus je radikalne a nebezpecne zpolitizovane nabozenstvi. Islam je neco jineho, proti soukrome provadenem nabozenstvi nemam nic. Soukromi je soukromi, par muslimu znam, neni  to na nich videt.

V tom BruselU je to pravda, zatim nevim jak se to vyvrbi. Povazuji to za zbabelost.

aminel napsal(a):

Sahleb:

Děkuji za pochopení.
Bohužel, ve tvém případě s tebou cítím, ale nemůžu  poradit. Udělala bych to, jak radí Helena, ona se fakt vyzná. Jí navrhovaný postup by mohl být průchodný, to znamená, pro úřady dostačující. Vlk by se nažral a koza by zůstala celá.
Přeji ti, ať se to podaří.

neni to muj pripad, je to moje sestrenice Eva. Matka, moje teta,  k ni ma dost divny vztah.

Jinak co mne dneska sokovalo. Ale dalo se to cekat.

Svycari podle vseho zkonfiskuji tech 40 Miliard korun z pripadu Mostecke uhelne a mozna ho vrati Cesku a poskozene forme. Snad bude cesky stat reagovat.Statni zastupitelstvi, jak se pise, odkrylo neuvritelny pripad "spektakularnich dinmenzi" (citat)   hospodarske kriminality.
.
Svycari jsou  konsternovani neuveritelnou drzosti protagonistu. Pripad odkryvali 10 let. Podezrelych je 7 Cechu a jeden Belgican. Meli platit vysoke castk yceskym statnim urednikum. ¨

Svycari jsou rovnez konsternovani nad tim, ze oficienle politici popirali, ze se vubec nejaky zlocin stal. Penize chteli soudnim procesem jiz vratit a nabizeli ucast an procesu...nikdo z politiku nereagoval az na tlak medii. Ale je pozde.

Toto je chaby preklad do cestiny, zkraceny. Co ctu dal, hruby popis transakce, .....nemohu, je mi blbe.

holcina napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

holcina napsal(a):

Šokovalo mě tohle http://www.novinky.cz/vanoce/284678-bru … mistu.html a doufám, že to je jen nějaká kachna:-(

Zprávy o tom, že v Bruselu nebude kvůli Muslimům vánoční strom, jsou hoax
Philippe Close: Chtěli jsme zdůraznit kulturu a modernost

Pořád jsem si říkala, že to není možný. Novinkám hodně klesá úroveň...už hodně dlouho:-(

a kdyby jenom Novinkám .... češi prý všeobecně jsou čím dál tím méně inteligentnější!!

holcina napsal(a):

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

A jinak mě nepřestává šokovat švagr, který shání podnájem a chce se od rodičů odstěhovat. Opravdu v poslední době samé šoky

Nechápu nějak,proč to řešíš zrovna ty,zřejmě je nejen svéprávný,ale i plnoletý a vydělává si a mamahotel už mu konečně leze krkem.To že si radši nekoupí něco svého,byť malého ale svého,a chce prachy vrážet do cizího už je taky jeho věc i blbost.

Co to meleš, když jsi opět nečetla o čem píšu :rolleyes:

Tvoje 2 věty jsou víc než jasné,píšeš snad o princezně ze mlejna?

Jaku napsal(a):

češi prý všeobecně jsou čím dál tím méně inteligentnější!!

a ještě ke všemu čím dál tím méněji ovládají češtinu :cool:

lupina montana napsal(a):

Jaku napsal(a):

češi prý všeobecně jsou čím dál tím méně inteligentnější!!

a ještě ke všemu čím dál tím méněji ovládají češtinu :cool:

a hledají chyby u druhých místo aby začli u sebe...

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

A jinak mě nepřestává šokovat švagr, který shání podnájem a chce se od rodičů odstěhovat. Opravdu v poslední době samé šoky

Nechápu nějak,proč to řešíš zrovna ty,zřejmě je nejen svéprávný,ale i plnoletý a vydělává si a mamahotel už mu konečně leze krkem.To že si radši nekoupí něco svého,byť malého ale svého,a chce prachy vrážet do cizího už je taky jeho věc i blbost.

Bylo to pokračování toho, co jsem psala před pár dny - švagr, kterému začíná být na obtíž starost o rodiče. Chápu, že pro nově příchozího to mohlo vyznít všelijak, ale zrovna ty ses k tomu tématu vyjadřovala :rolleyes:

a kdyby jenom Novinkám .... češi prý všeobecně jsou čím dál tím méně inteligentnější!!

ano, to jsem si všimla i tady

kdo si bez viny hod kamenem!
"Brvu v oku bratra svého vidíš a břevno ve svém nevidíš?" ;)


a ještě ke všemu čím dál tím méněji ovládají češtinu
Lupi a proč by měli? Lépe řečeno,proč by se snažili? Tu maturitu jim dají... a dál už jim stačí ono neuvěřitelné sms ptydepe... :usch:
Víš, co se tím ušetří času? A jak si připadají origi... fuj, co to píšu? Cool a free a in (a tak podobně - se ty názvy strašně rychle mění :vissla:)

Jaku napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Jaku napsal(a):

češi prý všeobecně jsou čím dál tím méně inteligentnější!!

a ještě ke všemu čím dál tím méněji ovládají češtinu :cool:

a hledají chyby u druhých místo aby začli u sebe...

Co ty víš, kde já začínám a kde končím? :cool: Nehledej v tom hledání - prostě mi připomínáš malýho vzteklýho ňafnu, kterej tu poskakuje a prsí se.....holt neodolám, no :gloria:

Frikulíni, Helí, frikulíni! Na to slovo jsem děsně pyšná! :tesi: Ale když už jsme v tom češtinovi: víte, že existuje citoslovce, které se stupňuje ve 4! stupních? Vymyslela ho generace našich dětí a zní: (od nejnižšího po nejvyšší) epep - epiepi - epkiyepiky - epičkyepičky
Znamená to prosím výraz udivené nedůvěry, kdyby to někoho bývalo minulo. :lol:

Helčo, nojo, dřív to bylo hustý, teď je to libový :vissla: a já už začínám být out. Ale v pracovním žargonu jsem si oblíbila "feedback", to  zní nesmírně vznešeně a jsem pak in :lol:.

helena napsal(a):

kdo si bez viny hod kamenem!
"Brvu v oku bratra svého vidíš a břevno ve svém nevidíš?" ;)


a ještě ke všemu čím dál tím méněji ovládají češtinu
Lupi a proč by měli? Lépe řečeno,proč by se snažili? Tu maturitu jim dají... a dál už jim stačí ono neuvěřitelné sms ptydepe... :usch:
Víš, co se tím ušetří času? A jak si připadají origi... fuj, co to píšu? Cool a free a in (a tak podobně - se ty názvy strašně rychle mění :vissla:)

No tak já všude tvrdošíjně používám češtinu a v momentě, kdy na mě někdo mluví těma výrazama, co je teď in  je používat, že "lépe a jednodušeji" vyjadřují to, co je v češtině složitější", tak říkám - laskavě prosím, mluvte na mě česky, jsme v česku,děkuji.
Jsou méně inteligentní, ale dělají ze sebe inteligenty, protože protože používají anglický výrazy tak,kde lze použít češtinu. Komu neustále lezeme do zadele? To jsme fakt Češi, když neumíme používat český slova. A ty vysvětlení, že je to prostě světový a jednodušší a podobný pří.pi.čky, to mě fakt dostává. Já su Češka z Moravy a ty cizí výrazy si můžou narvat do špic. IQ mi měřili, jsem na to dost dobře a nemusím to nikomu dokazovat tím, že budu mluvit jako trotl a pak nebudu umět česky nic říct. Jako v Brně, místo pekařství se to jmenuje "Paneria". Jsme fakt národ debilních vlezdoprdelců a myslíme si, jak jsme světoví, přitom jsme k smíchu, protože v Česku už nic českýho není. Holt vlastenectví se u nás nenosí. Hrdejch Čechů ubylo, co je český,není "in".
Jdu blejt, velebnosti.

Lvice napsal(a):

Helčo, nojo, dřív to bylo hustý, teď je to libový :vissla: a já už začínám být out. Ale v pracovním žargonu jsem si oblíbila "feedback", to  zní nesmírně vznešeně a jsem pak in :lol:.

Jéžiš, Lvice, mládež nestíhej, na to nikdo nemáme :lol: Co je proboha fídbek? :co: Zas na druhou stranu, možná to chce jen chvíli času - vem si sekáč, harašení a podobně.
Já, když na mně začne kdokoli hovořit jakoukoli odborničinou, žádám okamžitý překlad do lidštiny :cool:

Pandorraa napsal(a):

aminel napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Tohle myslíš jak?
Jak PODVEDLI? Hm?

Ano, podvedli. Když pro rodiče děláš první poslední a oni za tvými zády pěkně v tichosti, aby nikdo nic nevěděl, převedou dům na sestru, která pro ně nehnula prstem, cítím to jako podvod. Můžeš to pojmenovat jakýmkoliv slovem, ale já to jako podvod cítím.  Ano, rodiče si mohou se svým majetkem nakládat jak chtějí, ale neměli by z druhého dítěte dělat hlupáka a slouhu, ani by neměli  bezostyšně zneužívat jeho vstřícného chování. Převodem majetku dali jasně najevo, co a jak myslí.
Nakonec jsme se o ně stejně postarali já s manželem. Přesto, že je sestra díky převodu majetku rodičů  bohatě zabezpečená až do smrti a má zabezpečené i svoje děti, neměla ani trochu studu dělat mrtvého brouka, když to rodiče potřebovali.

Nemám zájem o žádnou psychoanalýzu, já to vnímám jako podvod vůči mě, žádné tvoje posměšné HM na tom nic nezmění. Udělala jsem za vším tlustou čáru a dál se tím nezabývám.  Jen jsem tady napsala svoji zkušenost a otevřela  to díky diskusi, jinak mi k tomu nezabloudí jediná myšlenka.
Není to nic nového pod sluncem, platí staré známé osvědčené přísloví : Za dobrotu na žebrotu.

Mám čisté svědomí a s odstupem času vím, že to není prázdná fráze. Při náhodném setkání se setrou jsem necítila nic, jako bych potkala neznámého člověka. Sama jsem byla překvapená, že se nedostavila vůbec žádná emoce. Nic, vůbec nic.  Zato sestra se viditelně rozklepala a doslova se jí začala podlamovat kolena, nemohla ani jít, jak se úplně celá třásla jen při pohledu na mne. Takový třes jsem opravdu viděla poprvé v životě. Prošly jsme kolem sebe bez jediného slova .Já jsem se na ni dívala, ona na mne ne.  Věřím, že se jí jednou dostaví svědomí, před kterým nikam neuteče, ani se neschová a bude ji věrně provázet po zbytek života.

Máš to v hlavě slušně pomíchané.
Svědomí své sestry nech v její péči, být tebou, starám se o to svoje. Jednou tě stejně jako to její ji, dožene.
Tak si to užij.

Už jednou jsem ti napsala, že nemám zájem o žádnou analýzu mé osoby. Nepotřebuji ji, umím si se svým životem dobře poradit s čistou hlavou a věř tomu, že v hlavě to mám móc dobře srovnané.
Pustila ses do spekulace přesto, že neznáš podrobnosti a okolnosti , a tuto spekulaci prezentuješ jako fakt.
Nejsem hlupák, svědomí většinou dožene každého. Pokud nejsem požádána, nezabývám se životem jiných lidí, natož jejich svědomím. Mám totiž úplně jiné zájmy.  Mým svědomím mi  nevyhrožuj, svými činy se o něj starám  celý život, i bez tvého doporučení.

aminel, příliš hlasitě křičíš, než aby byla pravda, že to máš "móc dobře srovnané". I když v hlavě možná ano, ale co v srdci...

Frikulíni, Helí, frikulíni!
Jojo... tak koukni, počti si a neřvi příliš nahlas
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Frikul%C3%ADn

helena napsal(a):

Frikulíni, Helí, frikulíni!
Jojo... tak koukni, počti si a neřvi příliš nahlas http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Frikul%C3%ADn

Řvu smíchy (jejda, ale jsem v ofisu :gloria: )
Kdo to spáchal ? To ty , Helčo?

kdepak - to páchaj jiný... šak se koukni na hlavní stránku (ale bacha - seš v ofisu)

helena napsal(a):

Frikulíni, Helí, frikulíni!
Jojo... tak koukni, počti si a neřvi příliš nahlas http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Frikul%C3%ADn

to prostě nešlo, neřvat!  Ale já nejsem v procesu a doma  jen zviřátka a těm to nevadilo :lol:

Heleno, dobrý :lol::lol::lol:

Včera večer jsem postrádal doma syna, který tam už měl být. Po hodině čekání jsem mu zavolal... "Táto, já se nemůžu dostat přes most, protože tam stojí nějakej magor, kterej chce skočit dolů, a policajti celej most uzavřeli" :)

Naštěstí to nakonec všechno dobře dopadlo...

Více zde: http://ustecky.denik.cz/nehody/sebevrah … 21116.html

Mikeš napsal(a):

Včera večer jsem postrádal doma syna, který tam už měl být. Po hodině čekání jsem mu zavolal... "Táto, já se nemůžu dostat přes most, protože tam stojí nějakej magor, kterej chce skočit dolů, a policajti celej most uzavřeli" :)

Naštěstí to nakonec všechno dobře dopadlo...

Více zde: http://ustecky.denik.cz/nehody/sebevrah … 21116.html

Víc než ten pokus o sebevraždu (by´t možná demonstrativní) mě šokovalo toto :
".......To si ostatně začínají přát i další náhodní diváci. „Tak skoč! Dělej už dopr..., ty deb..." ozývá se z hloučku mladších lidí. Přizvukuje jim i chlapík okolo padesátky, opřený o francouzské hole, který čeká, až se most konečně uvolní. „Já tady nechci stát, já chci jít na pivo! Nezdržuj a skoč!"......."

Kam jsme se to dostali?

Šokovalo mě, že zemřela Ida Rozová, bylo jí teprve 61 let.

judyno, to je fakt hnus ...

Lidi jsou hyeny

Modroočka napsal(a):

Šokovalo mě, že zemřela Ida Rozová, bylo jí teprve 61 let.

Paní Rozové je škoda, odváděla fakt dobrou práci. Taky mě to překvapilo.

PPavlaa napsal(a):

judyno, to je fakt hnus ...

Je :grater:

Lvice napsal(a):

Helčo, nojo, dřív to bylo hustý, teď je to libový :vissla: a já už začínám být out. Ale v pracovním žargonu jsem si oblíbila "feedback", to  zní nesmírně vznešeně a jsem pak in :lol:.

Mně se líbí výraz gativní - to má alespoň trochu vtip :D

Háňa* napsal(a):

Lvice napsal(a):

Helčo, nojo, dřív to bylo hustý, teď je to libový :vissla: a já už začínám být out. Ale v pracovním žargonu jsem si oblíbila "feedback", to  zní nesmírně vznešeně a jsem pak in :lol:.

Mně se líbí výraz gativní - to má alespoň trochu vtip :D

nic ve zlým,ale jak se tak dívám na tvou fotku jímá mě z toho děs - jak stárnem :o:o

Ale notak Jaku...

morpheus napsal(a):

Ale notak Jaku...

no fakt.Přitom si člověk sám o sobě myslí,že se ani tolik   p ř e c i    nemění,že to jenom ti ostatní.Ale to je bohužel omyl.No i má vl.matka mi jednou řekla,že na fotkách vypadám líp než ve skutečnosti :lol::lol:

Jaku, to jen ja jsem takovy blb, ze si porad myslim, ze mi je 20 :/ ( ted jako bez legrace ). Ale minule jsem nutne potreboval prelezt plot nasi farni zahrady a jejda ... :vissla::vissla::vissla::vissla:

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

Andrej, to já blbnu daleko víc. Já už musím přemýšlet, kolik že mi to vlastně bude. :vissla: :dumbom:

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

tak to budeš asi taky střelec,ni?
Kdysi jsem četla o tom,jak je to vlastně nevýhodné pro nás,podzimnátka,či zimnátka,narozené do konce roku a od té doby mi to fakt leze na nervy,jak je to nespravedlivý vlastně: někdo oslaví v lednu např.30 a celých dalších 12 měsíců je mu prostě logicky těch 30,přesně to sedí i s rokem narození.Ale běda,když jsme narození třeba v tom říjnu,listopadu,prosinci - to máš ten svůj věk jen toliko do konce roku a když napíšeš svůj letopočet narození třeba do CV,tak už jsi automaticky např. v lednu o rok starší.Tak tohle máme fakt blbý :(

Jaku napsal(a):

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

tak to budeš asi taky střelec,ni?
Kdysi jsem četla o tom,jak je to vlastně nevýhodné pro nás,podzimnátka,či zimnátka,narozené do konce roku a od té doby mi to fakt leze na nervy,jak je to nespravedlivý vlastně: někdo oslaví v lednu např.30 a celých dalších 12 měsíců je mu prostě logicky těch 30,přesně to sedí i s rokem narození.Ale běda,když jsme narození třeba v tom říjnu,listopadu,prosinci - to máš ten svůj věk jen toliko do konce roku a když napíšeš svůj letopočet narození třeba do CV,tak už jsi automaticky např. v lednu o rok starší.Tak tohle máme fakt blbý :(

No to mi povídej..já jsem v prosinci :/

Tak to mě nikdy nenapadlo takhle počítat, a to jsem koncem října. :cool: Spíš mě vždycky točilo, když mamka říkala, ty si šla od sedmi do školy. Přitom jsem šla uplně normálně,protože školní rok začíná od září.

Jo jo, jsem prosincový střelec a vlastně to tak je Jaku, že už v lednu zas budeme o rok starší :rolleyes:

Taky jsem prosincový střelec, jsem ráda, že jsem se nenarodila o měsíc později, více se mi líbí ročník 1986 než 1987, šestka se mi líbí více jak sedmička (což je pro někoho asi nepochopitelné), navíc mám v datu narození samá sudá čísla, to se mi taky moc líbí. A mít narozeniny v době adventu je pěkné, ale jako dítěti se mi to moc nelíbilo mít narozeniny a Vánoce tak blízko sebe.

Jinak je mi jedno, že mi bude v lednu o rok více (jak to někteří berou), klidně bych brala, aby mi bylo 60. Nějak mě ten můj věk nebaví. Pokud by to šlo, ráda bych si to s někým vyměnila.

Jinak jsem zvláštní v určitých věcech. Nikdy se mi nelíbilo číslo 10 a 11, naopak taková 13 se mi líbí moc. Vždycky jsem byla ráda, že jsem se nenarodila 10 nebo 11, přitom je to úplně jedno. Co bych ale ani teď v dospělosti nechtěla, to je narodit se 29.2.,

Modroočko - tenisový loket mě trápí 20 let, jediné, co pomůže je absolutní klid :( To znamená fixaci v ortéze minimálně měsíc a to i na noc, protivné, ale účinné...

Ne dnes, ale už včera: šokovala nás situace na Bolkově farmě v Olšanech - k vidění včera v Pohlrejchově pořadu...
Moje polovička tam má jet za týden na firemní večírek ... a když ten pořad viděla, tak jsem ji skoro mohl omejvat!
:dumbom:
Že se od té doby něco změnilo k lepšímu, tomu nevěří. Bohužel tam bude muset. Je to taková firemní povinnost.

A taky nás šokovalo, jaký je z Bolka ožrala a vychlastaný notorik :( ... Škoda ho, velká škoda! No, co už...

Jaku napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Lvice napsal(a):

Helčo, nojo, dřív to bylo hustý, teď je to libový :vissla: a já už začínám být out. Ale v pracovním žargonu jsem si oblíbila "feedback", to  zní nesmírně vznešeně a jsem pak in :lol:.

Mně se líbí výraz gativní - to má alespoň trochu vtip :D

nic ve zlým,ale jak se tak dívám na tvou fotku jímá mě z toho děs - jak stárnem :o:o

Proč děs ? Já "stárnu" ráda ;) - duše nestárne, jen věkem bohatne o zkušenosti. A tělo ? To je jenom futrál :storstark:

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

Já mám narozeniny každý den - když se ráno probudím - Ty ne ?  ;)

dvakrát to číst nepotřebujete ;)

Ziki napsal(a):

Jaku napsal(a):

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

tak to budeš asi taky střelec,ni?
Kdysi jsem četla o tom,jak je to vlastně nevýhodné pro nás,podzimnátka,či zimnátka,narozené do konce roku a od té doby mi to fakt leze na nervy,jak je to nespravedlivý vlastně: někdo oslaví v lednu např.30 a celých dalších 12 měsíců je mu prostě logicky těch 30,přesně to sedí i s rokem narození.Ale běda,když jsme narození třeba v tom říjnu,listopadu,prosinci - to máš ten svůj věk jen toliko do konce roku a když napíšeš svůj letopočet narození třeba do CV,tak už jsi automaticky např. v lednu o rok starší.Tak tohle máme fakt blbý :(

No to mi povídej..já jsem v prosinci :/

Ja jsem v lednu 1970 dobre se to pocita.

eremuruss napsal(a):

Ziki napsal(a):

Jaku napsal(a):

tak to budeš asi taky střelec,ni?
Kdysi jsem četla o tom,jak je to vlastně nevýhodné pro nás,podzimnátka,či zimnátka,narozené do konce roku a od té doby mi to fakt leze na nervy,jak je to nespravedlivý vlastně: někdo oslaví v lednu např.30 a celých dalších 12 měsíců je mu prostě logicky těch 30,přesně to sedí i s rokem narození.Ale běda,když jsme narození třeba v tom říjnu,listopadu,prosinci - to máš ten svůj věk jen toliko do konce roku a když napíšeš svůj letopočet narození třeba do CV,tak už jsi automaticky např. v lednu o rok starší.Tak tohle máme fakt blbý :(

No to mi povídej..já jsem v prosinci :/

Ja jsem v lednu 1970 dobre se to pocita.

Mě se to erem taky dobře počítá,byť nemám tu nulu na konci jako ty :D:D,ale ten listopad mě teda štve:o

Háňa* napsal(a):

Jaku napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Mně se líbí výraz gativní - to má alespoň trochu vtip :D

nic ve zlým,ale jak se tak dívám na tvou fotku jímá mě z toho děs - jak stárnem :o:o

Já "stárnu" ráda - duše nestárne, jen bohatne o zážitky a zkušenosti a za ty jsem vděčná ;). A tělo ? To je jen futrál :vissla:

NO já bych si mnohé zážitky cca od 38 či 40 docela ráda odpustila a s tím související zkušenostti,neni o co stát,zvlášt když to musím řešit ve vl.rodině :o:o

Tělo je sice futrál,potažmo asi myslíš tu kůži,která jej drží pohromadě :D,ale až tak bych bych to bez významu neponechávala - a to se téměř nemaluju,jsem líná dojít třeba na masáže,byť permanentku mám ještě z min.vánoc,tloustnu-nechce se mi cvičit....

Mně přijde,že se cítí duševně a že jsem se zastavila na třicítce. Erem,taky jsem rok sedmdesát a jako malá jsem říkala, až bude rok 2000 bude mi 30. Zdálo se to tak daleko. ;)
A tělo je sice "jen" futrál, ale je k žití potřeba. Jo je fakt,že mě bolej někdy záda, ale nejvíc mě bolely,když byly děti malý.Ted už je fajn.

A tělo ? To je jen futrál
Jenže průšvih je, když mezi tím futrálem a mozkem probíhá neustálej boj...
Šedá hmota má pocit, že pořád ještě je možný dělat tamhleto a zvládnout vonohle - a ten futrál se vzpírá, potvora a hlasitě se brání 

:lol::lol:
mě zrovna šedá hmota přemlouvá ať zas začnu po letech jezdit na koni a tělo se brání. To je boj:-)))

holcina napsal(a):

:lol::lol:
mě zrovna šedá hmota přemlouvá ať zas začnu po letech jezdit na koni a tělo se brání. To je boj:-)))

:D:D:D

Nojo, holči - tebe jenom přemlouvá... ale teď si představ, že moje malý šedý buňky mají bestie zafixovaný "dvě děti uneseš" - akorát že tuhle informaci nekorigujou věkem
Takže jsem ondyno zvedla dvě vňoučátka naráz... a další tři dny si držela záda v teple a jistila to brufenem

:lol::lol:
já se děsím, aby to moje tělo poté nepotřebovalo sádru. Brufen ještě zkousnu:-)
myslíš, že se to někdy srovná? myslím mozek a tělo:-)

dusička napsal(a):

Mně přijde,že se cítí duševně a že jsem se zastavila na třicítce. Erem,taky jsem rok sedmdesát a jako malá jsem říkala, až bude rok 2000 bude mi 30. Zdálo se to tak daleko. ;)
A tělo je sice "jen" futrál, ale je k žití potřeba. Jo je fakt,že mě bolej někdy záda, ale nejvíc mě bolely,když byly děti malý.Ted už je fajn.

Jo, jo taky se me to zdalo daleko. A kdyz se rikalo,ze v roce 2000 bude konec sveta tak jsem si rikala,ze to je jedno stejne,uz budu stara.:lol:

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

muj syn bude mit taky narozeniny, uz je dospely student a ja se divim, ze to tak silene rychle uteklo.....furt se divim, kazdy rok a pritom se moje spoluzacky v jeho letech bezne vdavaly a mely deti....

myslíš, že se to někdy srovná? myslím mozek a tělo
Obávám se, že ne...
Leda v případě, že by mozek vypnul - jenže to zas nejni vo co stát.

sahleb napsal(a):

AndreaP. napsal(a):

:D k tomu věku, zrovna včera mi jen tak hlavou problesklo, že se mi blíží narozeniny a hned další okamžitá myšlenka byla...bože, už zase :lol: Já je mám nějak často, máte taky ten pocit u sebe? Nestěžuju si, jen konstatuju, že ten čas fakt nějak šíleně moc letí.

muj syn bude mit taky narozeniny, uz je dospely student a ja se divim, ze to tak silene rychle uteklo.....furt se divim, kazdy rok a pritom se moje spoluzacky v jeho letech bezne vdavaly a mely deti....

To já se u svých dětí ani nedivím, ale minule jsem potkala známou,co jsme se dlouho neviděli a říkala, že synovi je dvacet tak jsem zůstala stát s otevřenou pusou, tolik? Pamatuju si ho jako malýho kluka. :D

helena napsal(a):

myslíš, že se to někdy srovná? myslím mozek a tělo
Obávám se, že ne... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Leda v případě, že by mozek vypnul - jenže to zas nejni vo co stát.

Heli - Ty perlíš, tlemím se tu :lol:

Já mozek s tělem zatím srovnaný mám. Doufám, že to tak zůstane.
Kdysi jsem litovala babičku, že nemůže do lesa. Ona se smála. Teď už rozumím.
Co tělo nemůže, to mozek nechce.

Jenže já nevím jestli tělo může:-)))

Já vím, co tělo může. Naslouchám mu a ono ví.

Majko, vím, že ty víš:-))) já to budu vědět až to zkusím, dřív ne

Co tělo nemůže, to mozek nechce.
To bys koukala, co mozek chce... i kdyby tělíčko stokrát nemohlo...
Ale já mluvím o svým mozku - uznávám, že jinej může bejt výrazně ukázněnější

holcina napsal(a):

Majko, vím, že ty víš:-))) já to budu vědět až to zkusím, dřív ne

Jojo, vyzkoušej a uvidíš. :) Zase proč ne, zas tak staré tělo nemáš ;)

Naštěstí mé tělo ještě může hodně. Dokonce v některých oblastech mnohem víc, než když mi bylo 20. :)

dusička napsal(a):

holcina napsal(a):

Majko, vím, že ty víš:-))) já to budu vědět až to zkusím, dřív ne

Jojo, vyzkoušej a uvidíš. :) Zase proč ne, zas tak staré tělo nemáš ;)

Na ježdění nemám tělo staré, ale trochu se bojím, že na pády ano:-) zkusím a uvidím. Ještě pár dnů v práci a pak budu mít spoustu času věnovat se koním

Jaku napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Jaku napsal(a):

nic ve zlým,ale jak se tak dívám na tvou fotku jímá mě z toho děs - jak stárnem :o:o

Já "stárnu" ráda - duše nestárne, jen bohatne o zážitky a zkušenosti a za ty jsem vděčná ;). A tělo ? To je jen futrál :vissla:

NO já bych si mnohé zážitky cca od 38 či 40 docela ráda odpustila a s tím související zkušenostti,neni o co stát,zvlášt když to musím řešit ve vl.rodině :o:o

Tělo je sice futrál,potažmo asi myslíš tu kůži,která jej drží pohromadě :D,ale až tak bych bych to bez významu neponechávala - a to se téměř nemaluju,jsem líná dojít třeba na masáže,byť permanentku mám ještě z min.vánoc,tloustnu-nechce se mi cvičit....

No, ale zrovna tyhle věci duše přes tu kůži vnímá jako libé :) .......- tak jsem to zase nemyslela, kašlat na sebe, jenom .... ty roky, vrásky, strie ........ mě nechávají naprosto chladnou, když je mi dobře po duši ;)

AndreaP. napsal(a):

Jo jo, jsem prosincový střelec a vlastně to tak je Jaku, že už v lednu zas budeme o rok starší :rolleyes:

Právě..jinak já jsem v prosinci,ale Kozoroh, jsem 23.prosince..

Háňa* napsal(a):

Jaku napsal(a):

Háňa* napsal(a):

Já "stárnu" ráda - duše nestárne, jen bohatne o zážitky a zkušenosti a za ty jsem vděčná ;). A tělo ? To je jen futrál :vissla:

NO já bych si mnohé zážitky cca od 38 či 40 docela ráda odpustila a s tím související zkušenostti,neni o co stát,zvlášt když to musím řešit ve vl.rodině :o:o

Tělo je sice futrál,potažmo asi myslíš tu kůži,která jej drží pohromadě :D,ale až tak bych bych to bez významu neponechávala - a to se téměř nemaluju,jsem líná dojít třeba na masáže,byť permanentku mám ještě z min.vánoc,tloustnu-nechce se mi cvičit....

No, ale zrovna tyhle věci duše přes tu kůži vnímá jako libé :) .......- tak jsem to zase nemyslela, kašlat na sebe, jenom .... ty roky, vrásky, strie ........ mě nechávají naprosto chladnou, když je mi dobře po duši ;)

tak to mám úplně stejně :supr:

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České houby"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

Vachu napsal(a):

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České houby"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

Mozu byt ceske, US , Kanada, Finsko a ine  krajiny nachytaju ryby vo svojich vodach, dopravia do Ciny na spracovanie. a dovezu spat do svojich krajin, v peniazoch sa im to vyplati...

Vachu napsal(a):

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České houby"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

tohle před chvíli říkali ve Zprávách - fakt máš origoš příspěvek.

Jaku napsal(a):

Vachu napsal(a):

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České houby"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

tohle před chvíli říkali ve Zprávách - fakt máš origoš příspěvek.

Samozrejme vzdyt to mas na te krabicce napsane,ze jsou z Ciny,uz loni jsem se toho vsimla.

eremuruss napsal(a):

Jaku napsal(a):

Vachu napsal(a):

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České houby"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

tohle před chvíli říkali ve Zprávách - fakt máš origoš příspěvek.

Samozrejme vzdyt to mas na te krabicce napsane,ze jsou z Ciny,uz loni jsem se toho vsimla.

Čeští kozáci vypěstovaní v Číně :lol:

kvietok medovy napsal(a):

Vachu napsal(a):

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České [b]houby[/b]"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

Mozu byt ceske, US , Kanada, Finsko a ine  krajiny nachytaju ryby vo svojich vodach, dopravia do Ciny na spracovanie. a dovezu spat do svojich krajin, v peniazoch sa im to vyplati...

houby - hríby - ryby ....
Hodinky nebo holínky, to je jedno, obojí se natahuje. :D

Eva. napsal(a):

kvietok medovy napsal(a):

Vachu napsal(a):

Tak - krabičky se sušenými houbami, které koupíte třeba v Albertu, mají na sobě nápis: "České [b]houby[/b]"
bohužel houby jsou nikoli z Čech, ale z Číny !!!  :co: :usch: :(

Mozu byt ceske, US , Kanada, Finsko a ine  krajiny nachytaju ryby vo svojich vodach, dopravia do Ciny na spracovanie. a dovezu spat do svojich krajin, v peniazoch sa im to vyplati...

houby - hríby - ryby ....
Hodinky nebo holínky, to je jedno, obojí se natahuje. :D

Ryby

Setkala jsem se s paní, která je v důchodu a byla pozvaná na vánoční posezení. Z vyprávění jsem o ní věděla, že se jí říkalo Ireno, ale její pravé křestní jméno je jiné. I vizitku na dveřích kanceláře prý měla upravenou, za oficiálním jménem bylo v závorce napsáno Irena.

Paní byla veselá a hlučná, strhávala na sebe pozornost a mně se představovala slovy: "Zdenka... ale říkejte mi Ireno, ano? Slyším jen na Irenu. Prostě Irena. Takhle už to mám celý život, od dětství. Prosím vás, takže Irena, ano?"
Překvapila mě ta jjejí naléhavost v hlase. Jako kdyby měla strach, že ji oslovím jinak. Přitom jsem neměla ani příležitost, abych si s ní povídala.

Přesto na naše setkání myslím ještě dnes. Možná jí něco bránilo v přejmenování, život přináší různé komplikace. Takhle by měla o jednu starost méně. Nikoho s podobným problémem neznám, jen v sousedství byl malý kluk, kterému se říkalo "malý Karel", podle tatínka, ale to je něco jiného.

Spíš překvapil než šokoval článek na novinkách, že 41% dětí se narodilo mimo manželství. To se toho manželství mladí bojí? Asi to souvisí i s tím co jsem četla nedávno na jedné diskusi, kde spousta párů má rozdělené finance a hospodaří každý za své. To nechápu

holcina napsal(a):

Spíš překvapil než šokoval článek na novinkách, že 41% dětí se narodilo mimo manželství. To se toho manželství mladí bojí? Asi to souvisí i s tím co jsem četla nedávno na jedné diskusi, kde spousta párů má rozdělené finance a hospodaří každý za své. To nechápu

Jasně, oni se nechtějí vázat, nic nechtějí řešit, když nejsou sezdaní, jednodušeji se vztah ukončí, aniž by se snažili něco řešit, taky nechtějí mít pocit povinnosti k tomu druhýmu, zodpovědnosti,nic

Myslím, že to je o zříkání se zodpovědnosti za rodinu

no, vzhledem k tomu, kolik manželství se rozpadá, se nedivím, že se do toho nehrnou.

holcina napsal(a):

Myslím, že to je o zříkání se zodpovědnosti za rodinu

holči, odpovědnost za rodinu můžu mít i když nebudu mít papír na to, že jsem vdaná. a můžu mít papír, že jsem vdaná a klidně se můžu chovat sobecky, nezodpovědně, jet si ve svý lajně bez ohledu na kohokoliv.

Můj názor je ten, že institut manželství je mrtev. Proč by se lidi brali, když spolu stejně do smrti nevydrží? Všude se píše, že být s jedním člověkem třeba 50 let a být mu věrný, je proti přírodě. Podle mě lidé budou žít nadále v krátkých neformálních svazcích a nebude výjimka, že žena bude mít třeba tři děti a každé s jiným, po sobě jdoucím partnerem a totéž muž. Nevím, jaký vliv tohle bude mít na děti, ale myslím, že až to bude všeobecnou normou, ony se s tím srovnají. Vždy´t to idylické dětství je věc tak 20-30 let ve 20. století. Co musely dřív děti hrozného zažívat, práce od malinka, rodiče sice byli sezdaní, ale čas na ně stejně neměli, matky umíraly při porodu, děti dostaly macechy, ve 12 letech pěkně do služby, k tomu tělesné tresty, bída, hlad .... a přežily to a vyrostli v celkem normální dospělé jedince.

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že to je o zříkání se zodpovědnosti za rodinu

holči, odpovědnost za rodinu můžu mít i když nebudu mít papír na to, že jsem vdaná. a můžu mít papír, že jsem vdaná a klidně se můžu chovat sobecky, nezodpovědně, jet si ve svý lajně bez ohledu na kohokoliv.

To je ostatne dostatecne demonstrovano na babinetu. Na zodpovednost neni zadny papir. Kdo je, ten je.

A proč teda spousta párů žije "za svý"?

Ivana napsal(a):

Můj názor je ten, že institut manželství je mrtev. Proč by se lidi brali, když spolu stejně do smrti nevydrží? Všude se píše, že být s jedním člověkem třeba 50 let a být mu věrný, je proti přírodě. Podle mě lidé budou žít nadále v krátkých neformálních svazcích a nebude výjimka, že žena bude mít třeba tři děti a každé s jiným, po sobě jdoucím partnerem a totéž muž. Nevím, jaký vliv tohle bude mít na děti, ale myslím, že až to bude všeobecnou normou, ony se s tím srovnají. Vždy´t to idylické dětství je věc tak 20-30 let ve 20. století. Co musely dřív děti hrozného zažívat, práce od malinka, rodiče sice byli sezdaní, ale čas na ně stejně neměli, matky umíraly při porodu, děti dostaly macechy, ve 12 letech pěkně do služby, k tomu tělesné tresty, bída, hlad .... a přežily to a vyrostli v celkem normální dospělé jedince.

ivano, myslím, že to vidíš moc černě. já si to cos psala nemyslím.

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

co ti vadí ? že nemají stejný příjmení, to je podle tebe známkou toho, že nejsou zodpovědni za rodinu ?
stejně tak rozdělený příjmy, jak říkáš. já nevím, ale já o tom čtu maximálně tady, znám asi jen 2 vztahy, kde to takhle funguje, že jedou každej za svý. a to jsou ještě manželé, mají děcka v mým věku, nejsou to žádní mladí zajíci na hromádce.

sahleb napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že to je o zříkání se zodpovědnosti za rodinu

holči, odpovědnost za rodinu můžu mít i když nebudu mít papír na to, že jsem vdaná. a můžu mít papír, že jsem vdaná a klidně se můžu chovat sobecky, nezodpovědně, jet si ve svý lajně bez ohledu na kohokoliv.

To je ostatne dostatecne demonstrovano na babinetu. Na zodpovednost neni zadny papir. Kdo je, ten je.

:jojo:

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

co ti vadí ? že nemají stejný příjmení, to je podle tebe známkou toho, že nejsou zodpovědni za rodinu ?
stejně tak rozdělený příjmy, jak říkáš. já nevím, ale já o tom čtu maximálně tady, znám asi jen 2 vztahy, kde to takhle funguje, že jedou každej za svý. a to jsou ještě manželé, mají děcka v mým věku, nejsou to žádní mladí zajíci na hromádce.

Mě to nevadí, jen mi připadá divný, že rodina jako taková ztrácí asi smysl. A slýchám docela často "nemůžu koupit to a to, přítel mi nedá peníze" apod. většinou jsou to holky na MD, které si stěžují, že musí vyjít jen s rodičákem. Takovýho chlapa bych poslala hodně brzo do háje

No, my nemáme stejný příjmení, ale kdoví ..... ;)
Účet máme každej svůj, ale hospodaříme společně, výdaje spolu probíráme, i co se týká výdajů na synka z partnerova manželství, když mu něco chce dát, konzultuje to se mnou s tím, že jsou to výdaje "ze společného". Nemusel by mi to říkat, ale je to prý od nás obou, ne jen od partnera.
Jinak mi přijde divný, když holka na MD musí prosit partnera o peníze.

PPavlaa napsal(a):

holči, odpovědnost za rodinu můžu mít i když nebudu mít papír na to, že jsem vdaná. a můžu mít papír, že jsem vdaná a klidně se můžu chovat sobecky, nezodpovědně, jet si ve svý lajně bez ohledu na kohokoliv.

Jo, to je pravda, ale spousta mladých se nechce brát právě proto, že odejít ze vztahu "bez papíru" je jednoduchý, prásknu dveřma a jdu, rozvod je komplikovanější.

holcina napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

co ti vadí ? že nemají stejný příjmení, to je podle tebe známkou toho, že nejsou zodpovědni za rodinu ?
stejně tak rozdělený příjmy, jak říkáš. já nevím, ale já o tom čtu maximálně tady, znám asi jen 2 vztahy, kde to takhle funguje, že jedou každej za svý. a to jsou ještě manželé, mají děcka v mým věku, nejsou to žádní mladí zajíci na hromádce.

Mě to nevadí, jen mi připadá divný, že rodina jako taková ztrácí asi smysl. A slýchám docela často "nemůžu koupit to a to, přítel mi nedá peníze" apod. většinou jsou to holky na MD, které si stěžují, že musí vyjít jen s rodičákem. Takovýho chlapa bych poslala hodně brzo do háje

taky bych s takovým chlapem nebyla, tohle je fakt padlý na hlavu.

Modroočka napsal(a):

No, my nemáme stejný příjmení, ale kdoví ..... ;)
Účet máme každej svůj, ale hospodaříme společně, výdaje spolu probíráme, i co se týká výdajů na synka z partnerova manželství, když mu něco chce dát, konzultuje to se mnou s tím, že jsou to výdaje "ze společného". Nemusel by mi to říkat, ale je to prý od nás obou, ne jen od partnera.
Jinak mi přijde divný, když holka na MD musí prosit partnera o peníze.

;)
musím se přiznat, že u párů, které už neplánují děti ( ne že bych tě chtěla podceňovat:-) mi to nespolečné příjmení nevadí. Asi jsem stará škola:-) maminka, tatínek, děti jsou rodina a mají všechno společné.

Tak se přiznám,že jsem taky stará škola. Jsem si už od mala představovala, jak se vdám ,budu mít snubák a budu mít děti.
Ale ted je jiná doba. Nemyslím si, že i když nejsou papírově oddaný, že nemaj společně finance. Maj přeci spolu dítě.
A naopak znám i manžele,které oddělené finance maj. Takže to není o manželství

holcina napsal(a):

A proč teda spousta párů žije "za svý"?

Holči - kdybych to brala podle sebe - tak proto, že už si jednou zažili, že společné hospodaření u nich negunguje. S prvním manželem jsme 20 let hospodařili společně, měli společný účet, chodily tam naše příjmy, oba jsme měli dispoziční právo. Zpočátku to fungovalo, pak se z manžela stal gambler, všechny peníze rozforfroval, připravil celou rodinu o střechu nad hklavou a hodně dlouho trvalo, než se to srovnalo. Můj současný manžel má podobnou zkušenost s exmanželkou. Takže teď má každý z nás svůj účet kam chodí příjmy, napůl hradíme náklady na bydlení, domácnost je zajištěná taky cca napůl a oba jsme v klidu. Každý má nějakou tu rezervu "kdyby něco", a pokud si něco koupím, nikdo mi nevykládá že utrácím zbytečně za kraviny. :)

vzhledem k tomu, kolik manželství se rozpadá, se nedivím, že se do toho nehrnou
Řekla bych, že i dřív bylo spousta manželství na rozpadnutí... jenže ještě před pár lety byl rozvod "ostuda" a zvlášť na rozvedený ženský se koukalo šejdrem... natož pak na svobodnýmatky. Tak holt se mladí brali, protože "museli" a manželé zůstávali spolu, i když to doma třeba vypadalo kdovíjak. Hlavně, že dekorum bylo zachováno...

A proč teda spousta párů žije "za svý"?
Protože v tom možná cejtí i určitou jistotu, že "kdyby něco", nepůjdou s holou zadelí...
Pokud se dokážou domluvit na společném financování společných výdajů - od bydlení po děti tak, aby na tom ani jeden nebyl bit, pak nevidím nic špatnýho na tom, když má každej z nich něco takzvaně svýho.

holcina napsal(a):

A proč teda spousta párů žije "za svý"?

Ale to aj v manželstve - do istej miery. Pokiaľ si teda neurobia predmanželskú zmluvu...

Selima napsal(a):

holcina napsal(a):

A proč teda spousta párů žije "za svý"?

Ale to aj v manželstve - do istej miery. Pokiaľ si teda neurobia predmanželskú zmluvu...

Jo? tak to jsem asi na jiné planetě. nepoznala jsem nikdy u rodičů ani u sebe jiný model, tak mi přijde divný, když žije každý za svý, když si ženská tajně šetří prachy, když chlap má svoji výplatu a ženě dá na rohlík. nevím, připadá mi to takový nepartnerský

holcina napsal(a):

Selima napsal(a):

holcina napsal(a):

A proč teda spousta párů žije "za svý"?

Ale to aj v manželstve - do istej miery. Pokiaľ si teda neurobia predmanželskú zmluvu...

Jo? tak to jsem asi na jiné planetě. nepoznala jsem nikdy u rodičů ani u sebe jiný model, tak mi přijde divný, když žije každý za svý, když si ženská tajně šetří prachy, když chlap má svoji výplatu a ženě dá na rohlík. nevím, připadá mi to takový nepartnerský

Holči - hele,třeba tchyně dostává od manžela část výplaty, on si za svoje kupuje tabák, a ukládá na knížku. Jsou spolu přes 50 let. On ji pak přidá z ušetřených na vánoce ,a tak.
Já jsem viděla doma vzor, že tatka dal mamce peníze i s výplatní páskou, tak jsem prostě žila v domnění,že to tak je všude.

Ale mě manžel nedává peníze:-) má svůj účet, ale že bych někdy řešila, že zaplatíme tohle napůl a tamto napůl, to nikdy. Ale asi je to běžný model

holcina napsal(a):

Selima napsal(a):

holcina napsal(a):

A proč teda spousta párů žije "za svý"?

Ale to aj v manželstve - do istej miery. Pokiaľ si teda neurobia predmanželskú zmluvu...

Jo? tak to jsem asi na jiné planetě. nepoznala jsem nikdy u rodičů ani u sebe jiný model, tak mi přijde divný, když žije každý za svý, když si ženská tajně šetří prachy, když chlap má svoji výplatu a ženě dá na rohlík. nevím, připadá mi to takový nepartnerský

Moji rodičia sú spolu 52 rokov, z toho 47 ako manželia, ale nikdy nemali spoločné peniaze, vždy si fungovali každý za svoje.. ;) A poznám, hlavne v poslednom čase, niekoľko manželských párov, ktoré to majú podobne. A nemylsím, že by toto malo niečo spoločné so zodpovenosťou - skôr s umením dohodnúť sa, komunikovať a spoločne hospodáriť.

tak mi přijde divný, když žije každý za svý, když si ženská tajně šetří prachy, když chlap má svoji výplatu a ženě dá na rohlík
Jak říkám... rozumnej podíl na všech společnejch nákladech - ale nějaký "vlastní peníze" by měli mít oba. Třeba právě proto, aby si mohli bez problémů pořídit něco, co ten druhej považuje za "zbytečnost"... nebo, jak jsem už taky viděla, si chlap, kterej doma dělá stojku, musel manželce říkat o peníze na dárek pro ni.

Jasně, to co tady píšete za příklady chápu:-) asi se neumím přesně vyjádřit. Ženská na mateřské a chlap zaplatí byt a víc ho nezajímá. Co udělá se zbytkem své výplaty je jeho věc, protože je to jeho výplata. U nás to byla naše výplata. Ale každýmu vyhovuje něco jinýho, to beru. Pak čtu " bydlím v jeho bytě, on si našel druhou, já jsem na MD, nemám ani korunu, co mám dělat"

A to pro mě ta nezodpovědnost za rodinu, že to ten chlap vůbec dopustí, aby jeho žena s dítětem neměli kde bydlet, neměli co do huby

No to sa ale kľudne stáva aj v manželstve. bohužiaľ. Tam je trochu na dlhšie lakte vyvleicť sa z finančnej zodpovendosti... Ale poznám manžleov, ktorým liezlo dieťa (aj s manželkou) tak na nervy, že sa radšej vytratili úplne... dočista dočista a manželka teraz čaká aspoň na príslušnú lehotu, aby ho mohla dať vyhlásiť za nezvestného či mŕtveho a poberať prachy od štátu. Alebo si "len" odíde do zahraničia a nezaujím asa, z čoho bude jeho rodina žiť...

Je naivní myslet si, že oddací list zajistí, že se manželé budou o sebe starat. Že existence takového papíru zajistí, že budou partneři zodpovědní. Chápala bych to možná u dětí, ale u dospělých lidí, blížících se dokonce někdy věkově k důchodu, tomu nerozumím. To je v lidech, ne v oddacím listě.

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

Mně zase připadá divné, když manželé žijí se svým manželem i s jiným partnerem a vůbec se s tím před svým manželem netají.
Někomu připadá divné to, jinému zase něco jiného.

Eva. napsal(a):

Je naivní myslet si, že oddací list zajistí, že se manželé budou o sebe starat. Že existence takového papíru zajistí, že budou partneři zodpovědní. Chápala bych to možná u dětí, ale u dospělých lidí, blížících se dokonce někdy věkově k důchodu, tomu nerozumím. To je v lidech, ne v oddacím listě.

Pro mě je mnohem naivnější jít bydlet k chlapovi, povít dítě a doufat, že mě jednoho dne nevykopne na ulici.

Eva. napsal(a):

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

Mně zase připadá divné, když manželé žijí se svým manželem i s jiným partnerem a vůbec se s tím před svým manželem netají.
Někomu připadá divné to, jinému zase něco jiného.

Netají, ale taky neřeší "hele Pepo, dnes jedu k Toníkovi a pořádně si to užijem". Taková tichá dohoda k oboustranné spokojenosti

Eva. napsal(a):

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

Mně zase připadá divné, když manželé žijí se svým manželem i s jiným partnerem a vůbec se s tím před svým manželem netají.
Někomu připadá divné to, jinému zase něco jiného.

A tvůj milý chodí na tenis, když jde za tebou? :-))) a máčí si i triko?

Eva. napsal(a):

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

Mně zase připadá divné, když manželé žijí se svým manželem i s jiným partnerem a vůbec se s tím před svým manželem netají.
Někomu připadá divné to, jinému zase něco jiného.

A tady má někdo rejpavou. :usch:

Majko, nebo se občas doma i pochválí jak ta jeho nová raketa je ohebná? :-)

No, mně osobně přijde divné, když dítě nemá po rodičích příjmení. A přijde mi fakt strašně moc divný,když dá mamina příjmení po otcovi,nejsou spolu manželé,tudíž to dítě má jméno jiné než matka.

Eva. napsal(a):

holcina napsal(a):

Mě prostě připadá divný, že druhové( i manželé) často hospodaří každý zvlášť. Pro mě úplně mimo. Každý v rodině jiné příjmení. Asi je to tak jednodušší, nevázat se, nebýt plně zodpovědný za svoji rodinu

Mně zase připadá divné, když manželé žijí se svým manželem i s jiným partnerem a vůbec se s tím před svým manželem netají.
Někomu připadá divné to, jinému zase něco jiného.

no nepovídej, majkafo, že by to měl ten tvůj milý jinak ? podle toho, cos psala jsi na tom v podstatě úplně stejně, tak co tu vykřikuješ ? on žije se ženou, s tebou se veřejně producíruje, že má milenku se netají ... tak co to tady zase děláš za divadlo ?

dusička napsal(a):

No, mně osobně přijde divné, když dítě nemá po rodičích příjmení. A přijde mi fakt strašně moc divný,když dá mamina příjmení po otcovi,nejsou spolu manželé,tudíž to dítě má jméno jiné než matka.

jak to myslíš, že je divný, když nemá příjmení po rodičích ? po jednom z nich ho má určitě, ne ?

a co se týká toho dalšího, co píšeš, mně to přijde celkem normální. prostě dá dítěti jméno po otci, co je na tom divnýho ? navíc nikde není psáno, že se ti dva nikdy nevezmou, takže pak by byli co se jména týká na tom všichni stejně.
ale pokud tomu dítěti dáš svý příjmení a pak si teda partnera vezmeš a budeš mít jeho jméno, tak dítě se bude jmenovat jinak, neslo by tvé jméno za svobodna přece .. to mu potom budeš měnit příjmení, nebo to, že vy by jste byli s manželem  novákovi a dítě se jmenovalo třeba veselý by ti už dívný nebylo ?

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

No, mně osobně přijde divné, když dítě nemá po rodičích příjmení. A přijde mi fakt strašně moc divný,když dá mamina příjmení po otcovi,nejsou spolu manželé,tudíž to dítě má jméno jiné než matka.

jak to myslíš, že je divný, když nemá příjmení po rodičích ? po jednom z nich ho má určitě, ne ?

a co se týká toho dalšího, co píšeš, mně to přijde celkem normální. prostě dá dítěti jméno po otci, co je na tom divnýho ? navíc nikde není psáno, že se ti dva nikdy nevezmou, takže pak by byli co se jména týká na tom všichni stejně.
ale pokud tomu dítěti dáš svý příjmení a pak si teda partnera vezmeš a budeš mít jeho jméno, tak dítě se bude jmenovat jinak, neslo by tvé jméno za svobodna přece .. to mu potom budeš měnit příjmení, nebo to, že vy by jste byli s manželem  novákovi a dítě se jmenovalo třeba veselý by ti už dívný nebylo ?

No právě, když jsou manželé,tak je to prostě jednoduchý. Děti se jmenují po obou a neřeší se, jestli příjmení po mámě nebo po tátovi.
A já osobně bych  kdybych byla svobodná dala dítěti příjmení po sobě, protože kdyby se časem rodiče vzali,může se jejich dítě přejmenovat.
No ale víš jak, je to jenom příjmení. HOlka až se vdá, bude mít stejně jiný.

aha, tak podle tebe je jednodušší měnit dítěti příjmení ? x let bude veselý a pak z něj bude novák ? no, v tomhle se teda neshodneme, já tohle vidím jinak.
dusičko, nikde není psáno, že se ti holka vdá .. zvlášť, když se mrkneš o něco zpátky, kde tu holky řeší právě to, jak se dneska do manželství nikdo nehrne. a to JENOM příjmení jak říkáš - si neseš celý život.

A co když se s tím otcem dítěte rozejdeš? To pak budeš vychovávat dítě sama a to dítě nebude mít stejné příjmení jako Ty. To mi přijde horší než přeměnit příjmení po svatbě.
Prostě mi přijde divný,kdybych se jmenovala jinak než dítě.

aha, takže pokud by ses teď rozvedla, někde se zamilovala a znovu se vdala, změníš svým třem dětem příjmení, aby jste ho měli všichni stejný ? protože tohle je přece ta samá situace a stát se ti to klidně může. nikde není psáno, že s manžou budeš do smrti a že se znovu nevdáš :-) to by se pak tvoje děti taky jmenovaly jinak :-)

Já už bych se Pavli nevdávala. Jasně, nikdy neříkej nikdy. Ale jednou mi to fakt stačí. Já měla na mysli spíše děti školou povinné.
A nebo bych se vdala a nechala svoje příjmení. :jojo:

jak nechala by sis svoje příjmení :-)) ? vždyť jsi říkala, že je divný, když se nejmenují všichni stejně :-))

PPavlaa napsal(a):

jak nechala by sis svoje příjmení :-)) ? vždyť jsi říkala, že je divný, když se nejmenují všichni stejně :-))

Psala jsem,že mi přijde divný,když se dítě nejmenuje po matce. KDyby moje dítě mělo jiné příjmení. (kdybych se nevdala a měla dítě).

Když se teda teď mladí neberou a není to tím, že by se báli zodpovědnosti, tak proč se neberou? Zajímal by mě ten důvod. Že papír nic nezaručuje je snad jasný, ale v tom případě je jedno že ho mám. Má to nějaký výhody žít mimo manželství?

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jak nechala by sis svoje příjmení :-)) ? vždyť jsi říkala, že je divný, když se nejmenují všichni stejně :-))

Psala jsem,že mi přijde divný,když se dítě nejmenuje po matce. KDyby moje dítě mělo jiné příjmení. (kdybych se nevdala a měla dítě).

dobře, ukecala jsi mně :-)

holcina napsal(a):

Když se teda teď mladí neberou a není to tím, že by se báli zodpovědnosti, tak proč se neberou? Zajímal by mě ten důvod. Že papír nic nezaručuje je snad jasný, ale v tom případě je jedno že ho mám. Má to nějaký výhody žít mimo manželství?

Holčino, já jsem svobodná a nejspíš to tak zůstane, protože nevidím důvod proč se brát. Možná mám ale jen já divné nastavení :D, protože jak se říká, že každá holka se chce vdát a mít pohádkovou svatbu, tak pro mě to je odkajiživa děsná představa. Přemýšlím nad tvýma otázkama, proč to tak je a ani ti přesně nevím :D. A není to kvůli nějakým zaječím úmyslům, to vůbec nad tím nepřemýšlím. Já spíš prostě nevidím důvod proč se vdávat. Je fakt, že nemám děti - nevím jestli ty by změnily můj pohled, teď si říkám, že ne. Ale nikdy neříkej nikdy.
Možná také na to má vliv, že manželství jako instituce už není brána tak vážně jako dřív? Polovina (nebo více?) všech manželství se rozvede. Tak proč se do takové instituce hnát? Nevím.

Když jsem se v roce 1982 jako 23 letá vdávala za svoji první a jedinou lásku, byla jsem stoprocentně přesvědčená, že se vdávám za svého pravého jediného a navždy Dokonce si pamatuji, jak mi blesklo hlavou, že až budeme slavit stříbrnou svatbu, nebudeme ještě tak moc staří a jak si to báječně užijeme.Můj manžel byl pro mě ten jediný a nejlepší a když jsem potkala někoho jiného, věděla jsem, že mému manželovi nesahá ani po kotníky. Jo, po pěkném chlapovi jsem se ohlédla, ale nic jiného. Byla jsem přesvědčená, že my jsme dvě poloviny jedné kuličky, že k sobě patříme a nic, žádné nedorzu,¨mění, žádná hádka nás od sebe nedokáže rozdělit. Vždy´t my se milujeme na věky věků až do smrti. A buch - můj muž mi náhle řekl, že už se mnou žít nechce, že se chce rozvést a po několika týdnech vyplulo na povrch, že žije s dceřinou kamarádkou, Bylo to, jako by mě bodl nožem do srdce. Tehdy se hrála píseň Bang bang, my baby shoot me down a já se přesně tak cítila. Nikdy, nikdy, nikdy v životě až do smrti se z toho nedokážu vzpamatovat. Snažím se žít, radovat se, smát, užívat si, ale stále je to se mnou. Můj muž byl smyslem mého života, milovala jsem ho víc než svoje rodič, svoje děti, sebe, dala bych za něho svůj život.A on to všechno odkopl a odešel si budovat život s tlustou, vulgární ženskou. Nechápu to, nikdy to nepochopím. To už není on, co s ní žije, tem můj myšáček, kterého já miluji a který miloval mě a rozuměl mi, ten už umřel a já jsem vlastně vdova, ne rozvedená.¨¨¨¨

ivano, když si budeš říkat, že se z toho, nikdy ale opravdu nikdy do smrti nevzpamatuješ, pak věř, že se z toho skutečně do smrti nevzpamatuješ :rolleyes:

Ivana napsal(a):

Můj muž byl smyslem mého života, milovala jsem ho víc než svoje rodič, svoje děti, sebe, dala bych za něho svůj život.

Ivano, tadle věta, kterou jsem s dovolením vytáhla, ta je spíše děsivá. Budu teda mluvit čistě za sebe, ale neumím si představit, že bych někoho milovala více než své vlastní děti. Byla to láska a nebo závislost? Opravdu Ti z celého srdce přeji, ať to, co píšeš dále, nebude pravda a ať se jednou probudíš a zjistíš, že život je opravdu fajn :hjarta:

Zle. všetko zle... myslím, že je úplne desivé byť pre niekoho všetkým, zmyslom života, atď... Ani u detí by to nemalo platiť 100% a u muža už vôbec nie... To musí byť pekelné bremeno. Asi by som po čase zdrhla aj ja, úprimne povedamé - kľudne aj k tlstej, vulgárnej ženskej: hlavne že má aj iné zmysly života ako mňa ;). A tvoj príbeh pre mňa zároveň dokazuje, aké ošemetné je ono "na veky vekov, amen".

dusička napsal(a):

No, mně osobně přijde divné, když dítě nemá po rodičích příjmení. A přijde mi fakt strašně moc divný,když dá mamina příjmení po otcovi,nejsou spolu manželé,tudíž to dítě má jméno jiné než matka.

dusičko, já na tom osobně neshledávám nic divného :D

Já měla obě dvě děti za svobodna, než jsme se s BM konečně vzali a obě děti měly příjmení po otci. Takže já se jmenovala jinak, děti se jmenovaly jinak. Potom jsme se s BM vzali a všichni jsme se jmenovali stejně, pak jsem se s BM rozvedla a ihned po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu jsem si vzala nazpět svoje dívčí příjmení za svobodna. Tím pádem se zase jmenuji jinak a děti se taky jmenují jinak :D Složitý, co :D ?!?

AndreaP. napsal(a):

Ivana napsal(a):

Můj muž byl smyslem mého života, milovala jsem ho víc než svoje rodič, svoje děti, sebe, dala bych za něho svůj život.

Ivano, tadle věta, kterou jsem s dovolením vytáhla, ta je spíše děsivá. Budu teda mluvit čistě za sebe, ale neumím si představit, že bych někoho milovala více než své vlastní děti. Byla to láska a nebo závislost? Opravdu Ti z celého srdce přeji, ať to, co píšeš dále, nebude pravda a ať se jednou probudíš a zjistíš, že život je opravdu fajn :hjarta:

Ivano, to není láska, to už je umanutost, posedlost ... a já bych se přikláněla k tomu, že by nebylo od věci vyhledat odborníka, nebo se takhle utrápíš :grater::par:

MMCH souhlasím s Andrejkou a taky si nedovedu představit, že bych muže - kteréhokoliv muže - milovala víc, než svoje vlastní děti :co: Možná proto, že mužů jsem v životě poznala mnoho, ale dar mateřství mi byl velmi dlouho odepřen a na první dítě jsem čekala řadu let, než jsem se konečně dočkala :vissla:

Kiara napsal(a):

dusička napsal(a):

No, mně osobně přijde divné, když dítě nemá po rodičích příjmení. A přijde mi fakt strašně moc divný,když dá mamina příjmení po otcovi,nejsou spolu manželé,tudíž to dítě má jméno jiné než matka.

dusičko, já na tom osobně neshledávám nic divného :D

Já měla obě dvě děti za svobodna, než jsme se s BM konečně vzali a obě děti měly příjmení po otci. Takže já se jmenovala jinak, děti se jmenovaly jinak. Potom jsme se s BM vzali a všichni jsme se jmenovali stejně, pak jsem se s BM rozvedla a ihned po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu jsem si vzala nazpět svoje dívčí příjmení za svobodna. Tím pádem se zase jmenuji jinak a děti se taky jmenují jinak :D Složitý, co :D ?!?

a já zase jo, jsem na stejné vlně jako dušička.

pokud bych měla děti za svobodna, jmenovaly by se po mě
a láska k dětem je jiná než láska k partnerovi.

No, že děti mají příjmení po otci, to chápu. I když je to proto, že je to ak u nás zažitý. je to jakýsi úzus, ale pravda je, že by se měli rodiče domluvit, po kom děti budou mít příjmení. Já jsem spíš za, aby se děti rodily do manželství. Ale zase, je to úzus.

Modroočka napsal(a):

No, že děti mají příjmení po otci, to chápu. I když je to proto, že je to ak u nás zažitý. je to jakýsi úzus, ale pravda je, že by se měli rodiče domluvit, po kom děti budou mít příjmení. Já jsem spíš za, aby se děti rodily do manželství. Ale zase, je to úzus.

:jojo:

Jenže můj muž byl jediný muž v mém životě, jiného jsem nikdy nepoznala a ani poznat nechci. Děti mám dvě, moc je miluji a určitě bych za ně taky dala život. Ale jsou to děti - objekty mojí lásky, zatímco on byl na stejné úrovni jako já, nemusela jsem o něho pečovat a vychovávat ho, mohla jsem se mu se vším svěřit, spolehnout se na něho, že za mě něco udělá, zařídí, podpoří mě, pomůže mi, mohli jsem se spolu zasmát stejným věcem, měli jsme stejné zkušenosti a zážitky.
Neznamená to vůbec, že jsem mu visela na krku jako pytel brambor, že jsem neměla svoje zájmy a koníčky, svoje kamarádky, že jsem od něj chtěla neustálá vyznání lásky (nikdy mi něřekl "milujitě" ani já jemu,bylo nám trapné vyslovit nahlas takové klišé). Snažím se na něj zapomenout, ale nejde to, ty krásné časy, kdy jsme byli spolu, jsou stále se mnou, čerpám z nich sílu žít dál. Nesedím doma  a nepláčů do polštáře, chodím ven s kamarádkami, stýkám se s dětmi, jezdím na dovolené. Ale je to pořáda tu - jako když někdo přijde o nohu - užívá si života i nadále, ale ta noha mu chybí. Ať si najde protézu, jakou chce, už mu nová noha nikdy nevyroste. Takhle to cítím. Jsou období, třeba Vánoce, kdy je mi obzvlášť smutno a zase to všechno vyleze na povrch, ale za pár dní si to zase sedne a jedeme dál. Neumím zapomenout na téměř 30 let svého života, musel by mi někdo ty vzpomínky vyříznout z mozku, ale co bych místo nich měla? Bílé místo? Zrovna tak si často vzpomínám na svoji babičku, která mě vychovávala a umřela v mých osmi letech, je mi po ní smutno a někdy i pláču, a to je mi už 53 let. Je to taky špatně? Ve fantazii si stále promítám, jaké by to bylo, kdyby neumřela, ale šla na mou svatbu, jakou by měla radost z mých dětí, klidně by se toho mohla dožít. A co můj tatínek a maminka, myslím na ně každý den, v duchu je prosím za svou ochranu, představuji si, že jsou pořád se mnou, ačkoli tatínek je mrtvý už 20 let a maminka 3 roky, stále slyším jejich hlasy, vidím je před sebou, je mi po nich smutno. Copak to jiní lidé takhle nemají? Jsem jenom já divná?

Ivanko, promiň, ale u tebe mi to přijde přímo jako posedlost, nezdravá, zničující, zcestná posedlost. Jako nemoc.
Ty svého muže ani tak nemiluješ, ty jsi jím úplně posedlá. A to možná zabilo váš vztah. To se totiž nedá unést, tvůj muž to nedokázal snést, tvoji závislost a posedlost jeho osobou.
Ty nemůžeš poznat jinýho chlapa, protože nechceš, nechceš se zbavit své posedlosti a závislosti na svém bývalém muži, přitom tě to ničí a deptá. Je to škoda, seš inteligentní ženská.

Ivano, nevěřím ti ani slovo, že chceš zapomenout, ale nemůžeš. tobě to prostě vyhovuje, pořád se nimráš v minulosti a řešíš, co by kdyby. ať už je to co se týká manžela, nebo babičky. pořád se v tom dokola rejpeš. tohle už přece není normální. život jde dál, tvůj ex bez tebe žije úplně v pohodě, ale ty bez něj ne. a ještě děláš, jako kdyby s jiným chlapem ses už nikdy nemohla zasmát, nemohla se na něj spolehnout, nemohli jste mít společný zážitky.
ale jo vlastně, ty už nikdy jiného poznat nechceš, protože ty přece nikdy nikdy nezapomeneš. ty sis naplánovala se v tom dál hrabat, po zbytek tvého života.
kiara měla pravdu, opravdu bys měla vyhledat odborníka.

Ivano, ty mě strašně připomínáš mě samotnou. Taky se strašně rýpu v minulosti a navíc ještě se bojím budoucnosti. Obojí je samozřejmě špatně, čl. by se měl snažit soustředit na přítomnost (tím nemyslím "žít z ruky do huby").
Taktéž jsem milovala svoji babičku, zemřela, když mi bylo 16 let. Trávila jsem s ní hodně času, dost se nám s bráchou věnovala, měla nás skutečně ráda. Už od svých cca deseti let jsem se bála, když zazvonil v neobvyklou dobu telefon, že volá teta a říká, že babička umřela. Bála jsem se zejména proto, že v babiččině rodině se dožívají nízkého věku. V současné době se mi o babičce často zdá, nejsou to moc pěkné sny, vždycky babička jakoby "obživne" a já se probudím zklamaná, že to není pravda.
Narozdíl od některých tě svým způsobem chápu.

Myslím na všechny, kteří tráví Vánoce sami a kt. Vánoce nemají rádi. Mám kamarádku na druhém konci republiky, žije sama, má z Vánoc hrůzu. Všem těmto lidem přeju, aby jim Vánoce co nejrychleji utekly a nebylo to pro ně tak hrozné, jak si představují.

Ještě ti musím, Ivano, něco napsat. Zřejmě to víš, ale važ si toho, jaké máš děti, pochopila jsem, že oba se zařadili do života a nejsou vážně nemocní.

Včera jsem se dozvěděla, že měl můj bratr mánii (nepoznali jsme to, to, že měl mánii, si myslí jeho psychiatrička), je psychotik, má jistý druh schizofrenie, popravdě je to v prčicích. Teď je za zvláštních okolností hospitalizovaný v PL, je to celé podivné, strašně se bojím, že nasekal dluhy. Je mi z toho úzko. Z případných dluhů máme hrůzu. Je to moje noční můra. Třeba dluhy nenadělal a bojím se zbytečně, ale on už jisté materiální ztráty nadělal, zkušenosti s ním v tomto směru máme hodně špatné. U mého bratra je jediná naděje, že po 30 se jeho nemoc zmírní a trochu ustoupí (tak to prezentují psychiatři), jinou naději nevidím (bratr zkoušel kdeco a nic moc nepomáhá).

Ivana napsal(a):

Jenže můj muž byl jediný muž v mém životě, jiného jsem nikdy nepoznala a ani poznat nechci. Děti mám dvě, moc je miluji a určitě bych za ně taky dala život. Ale jsou to děti - objekty mojí lásky, zatímco on byl na stejné úrovni jako já, nemusela jsem o něho pečovat a vychovávat ho, mohla jsem se mu se vším svěřit, spolehnout se na něho, že za mě něco udělá, zařídí, podpoří mě, pomůže mi, mohli jsem se spolu zasmát stejným věcem, měli jsme stejné zkušenosti a zážitky.
Neznamená to vůbec, že jsem mu visela na krku jako pytel brambor, že jsem neměla svoje zájmy a koníčky, svoje kamarádky, že jsem od něj chtěla neustálá vyznání lásky (nikdy mi něřekl "milujitě" ani já jemu,bylo nám trapné vyslovit nahlas takové klišé). Snažím se na něj zapomenout, ale nejde to, ty krásné časy, kdy jsme byli spolu, jsou stále se mnou, čerpám z nich sílu žít dál. Nesedím doma  a nepláčů do polštáře, chodím ven s kamarádkami, stýkám se s dětmi, jezdím na dovolené. Ale je to pořáda tu - jako když někdo přijde o nohu - užívá si života i nadále, ale ta noha mu chybí. Ať si najde protézu, jakou chce, už mu nová noha nikdy nevyroste. Takhle to cítím. Jsou období, třeba Vánoce, kdy je mi obzvlášť smutno a zase to všechno vyleze na povrch, ale za pár dní si to zase sedne a jedeme dál. Neumím zapomenout na téměř 30 let svého života, musel by mi někdo ty vzpomínky vyříznout z mozku, ale co bych místo nich měla? Bílé místo? Zrovna tak si často vzpomínám na svoji babičku, která mě vychovávala a umřela v mých osmi letech, je mi po ní smutno a někdy i pláču, a to je mi už 53 let. Je to taky špatně? Ve fantazii si stále promítám, jaké by to bylo, kdyby neumřela, ale šla na mou svatbu, jakou by měla radost z mých dětí, klidně by se toho mohla dožít. A co můj tatínek a maminka, myslím na ně každý den, v duchu je prosím za svou ochranu, představuji si, že jsou pořád se mnou, ačkoli tatínek je mrtvý už 20 let a maminka 3 roky, stále slyším jejich hlasy, vidím je před sebou, je mi po nich smutno. Copak to jiní lidé takhle nemají? Jsem jenom já divná?

Mám, ale jednak len občas (so starými rodičmi, rodičia mi ešte žijú), druhak - po bývalom sa mi už vôbec necnie. Mám dokonca podozrenie, že keby som sa úplne zbláznila, môžem mu zavolať a stretnúť sa s ním - ale prečo by som to, preboha, robila? Čo bolo, bolo, terazky som major, a on tiež. Už je to 15 rokov, čo sme sa rozišli, sme už obaja iní ľudia a ja si max. príležitostne zaspomínam na niečo pekné z tých čias (alebo aj na menej pekné :P ) - buď nad fotkami alebo s deťmi. Ale to je párkrát do roka, preboha! Ale možno je to tým, že mne teda tá noha vôbec nechýba. :|

Nemusíš to vymazať, Ivi, ale netreba sa k tomu ani upínať - čo bolo, bolo a teraz je teraz.

Vilemína napsal(a):

Myslím na všechny, kteří tráví Vánoce sami a kt. Vánoce nemají rádi. Mám kamarádku na druhém konci republiky, žije sama, má z Vánoc hrůzu. Všem těmto lidem přeju, aby jim Vánoce co nejrychleji utekly a nebylo to pro ně tak hrozné, jak si představují.

Neviem teda, kde žije kamarátka, ale práve dnes mi naapdlo, že keby som nemala rodinu a rodinné stretnutia, je v Bratislave toľko podujatí, že by som mala naozaj rušné Vianoce - a žiaden čas sedieť v kútiku a ľutovať sa... Koncerty v kostole, živé betlehémy, trhy, korčuľovanie v prírode i na umelom ľade, divadlo... dokonca organizované večierky s hudbou a diskotékou, Štefanské oslavy - priam koncentrovaná zábava, povedala by som.

Taky budu na Štědrý den sama, ale vůbec mi to nevadí. Jsem ráda sama. Půjdu na hřbitov, večer se podívám na pohádku. Na Boží hod přijdou děti - tedy pozvala jsem je, tak doufám, že přijdou. Zjistila jsem, že jsem radši sama než s někým. Ráda zajdu někam s kamarádkou, pokecám a tak, ale vždycky už se těším, až budu zase sama doma, číst si, poslouchat hudbu, dívat se na TV, snít si. Dokonce i na procházku jdu radši sama, víc si to vychutnám, s kamarádkami pořád kecám a pak ani nevím, kde jsem to vlastně byla.
Na svého manžela vzpomínám ráda, myslím na něj ráda, ale už bych nechtěla, aby se ke mně vrátil. Už je to jiný člověk než ten, koho jsem milovala a myslím si, že už bych si nezvykla být neustále s někým.
Jiní muži jsou mi bohužel velice nepříjemní, představa, že by se mě někdo cizí dotkl, mi nahání hrůzu - fuj! A nelíbí se mi, jsou staří , šedovlasí, vrásčití, mají břicho a hodně z nich smrdí. A já už taky nejsem žádné poupátko, vždycky se leknu, když se náhodou uvidím v zrcadle ( radši se nekoukám).
Jsem člověk, který rád vzpomíná na minulost, vždycky jsem to tak měla, i jako dítě, i jako mladá holka. Neumím žít přítomností a na budoucnost radši nemyslím, bojím se jí - zvlášť teď, co jsem přišla o práci a žádná nová v dohledu. Radši si vlezu do postele, zavřu oči a vzpomínám na to krásné, co jsem kdy zažila a je mi dobře.

Selima napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Myslím na všechny, kteří tráví Vánoce sami a kt. Vánoce nemají rádi. Mám kamarádku na druhém konci republiky, žije sama, má z Vánoc hrůzu. Všem těmto lidem přeju, aby jim Vánoce co nejrychleji utekly a nebylo to pro ně tak hrozné, jak si představují.

Neviem teda, kde žije kamarátka, ale práve dnes mi naapdlo, že keby som nemala rodinu a rodinné stretnutia, je v Bratislave toľko podujatí, že by som mala naozaj rušné Vianoce - a žiaden čas sedieť v kútiku a ľutovať sa... Koncerty v kostole, živé betlehémy, trhy, korčuľovanie v prírode i na umelom ľade, divadlo... dokonca organizované večierky s hudbou a diskotékou, Štefanské oslavy - priam koncentrovaná zábava, povedala by som.

Kamarádka žije v Chomutově, je v ID, má vážné psychické problémy, nikoho nemá (rodiče jí brzy zemřely, je jedináček, má jen vzdálenou tetu a setřenici žijící mimo Chomutov), nemá moc peněz a od toho se spouta věcí odvíjí.

Já bych asi si neuměla užít Vánoce, kdybych byla nucena být sama. Nevím, co bych dělala. Asi surfovala po netu, pouštěla si koledy a možná si stáhla nějaký film a brečela bych. Jsem ráda sama zavřená v pokoji, ale třeba večer se zajdu na chvilku za našima se pobavit. Sama na procházku jít neumím, mám z toho divný pocit, vím, že je to jen v mé hlavě, ale tak to prostě je.

Vil, budeš trávit Vánoce se svým přítelem?

Ivano, to, vlézt si do postele,... je cesta k depresi.  :(

Na vánoce by neměl být nikdo sám. Ale nejspíš jsou lidi, kterým to nevadí

No, podľa mňa by na Vianoce mal človek byť s niekým,  s kým mu je dobre. A než byť s niekým nasilu a v kŕči - to asi fakt radšej sám... Ja som strávila dvoje Vianoce sama, úplne dobrovoľne, a hlavne tie druhé patria k mojim najlepším a najmilším - v dobrom na ne spomínam dodnes. Ono je asi rozdiel, či je človek sám alebo osamelý - dosť podstatný rozdiel. :jojo:

Někomu to třeba i vadí, ale nemůže to změnit.
Pak je lepší přijmout to, co je, než se tím zbytečně trápit. Okolí by se mělo také chovat tak, aby v něm nevyvolávalo zbytečné negativní emoce a brát to tak, jak to je a zbytečně se nad tím s podivem nepozastavovat.

Vilemína napsal(a):

Ještě ti musím, Ivano, něco napsat. Zřejmě to víš, ale važ si toho, jaké máš děti, pochopila jsem, že oba se zařadili do života a nejsou vážně nemocní.

Včera jsem se dozvěděla, že měl můj bratr mánii (nepoznali jsme to, to, že měl mánii, si myslí jeho psychiatrička), je psychotik, má jistý druh schizofrenie, popravdě je to v prčicích. Teď je za zvláštních okolností hospitalizovaný v PL, je to celé podivné, strašně se bojím, že nasekal dluhy. Je mi z toho úzko. Z případných dluhů máme hrůzu. Je to moje noční můra. Třeba dluhy nenadělal a bojím se zbytečně, ale on už jisté materiální ztráty nadělal, zkušenosti s ním v tomto směru máme hodně špatné. U mého bratra je jediná naděje, že po 30 se jeho nemoc zmírní a trochu ustoupí (tak to prezentují psychiatři), jinou naději nevidím (bratr zkoušel kdeco a nic moc nepomáhá).

Tak nakonec se ty nejhorší obavy zřejmě nepotvrdí. Dost se mi ulevilo.

Vil, to je dobře. Vím jak je to těžké, mám to z první ruky:-( taky proběhly dluhy, pokusy o sebevraždu, odmítání léčby každou chvíli a s tím související okamžitý průšvih:-( držím palce

Eva. napsal(a):

Vil, budeš trávit Vánoce se svým přítelem?

Ne, budu doma s našima. Bratr je v PL, na Štědrý den nepůjde domů na propustku, nemá zájem jít domů a asi by ji ani nedostal (je tam teprve krátce).
A přítel už není delší dobu, už jsem se s tím docela vyrovnala a rozhodně se nehrnu do dalšího vztahu. Věnuju se diplomce, učím NJ, začala jsem hodně číst knížky v němčině, je to sice dětská literatura, ale u nás by ty knihy spadaly do "dospělácké" lit. Jsou to autobiografické knihy s tématem druhá světová válka (odsun, holocaust...), bohužel nejsou přeložené do češtiny, což je obrovská škoda. A teď se těším na zdobení stromku, už ho máme ve stojanu.

Eva. napsal(a):

Ivano, to, vlézt si do postele,... je cesta k depresi.  :(

Neboj, beru AD, již téměř 13 let.

holcina napsal(a):

Na vánoce by neměl být nikdo sám. Ale nejspíš jsou lidi, kterým to nevadí

Vždyť je to jen jeden, resp. tři dny. Moje děti tráví Štědrý večer u otce, syn tam bydlí a přece dcera nebude sama se mnou, když může být tam. Na Boží hod přijdou na oběd. Nemám ani rodiče, ani sourozence, tak s kým bych měla být? Jsem ráda sama, rozhodně radši než s někým, kdo mi moc nesedí.

aprill napsal(a):

Modroočka napsal(a):

No, že děti mají příjmení po otci, to chápu. I když je to proto, že je to ak u nás zažitý. je to jakýsi úzus, ale pravda je, že by se měli rodiče domluvit, po kom děti budou mít příjmení. Já jsem spíš za, aby se děti rodily do manželství. Ale zase, je to úzus.

:jojo:

Ja si myslim, ze detem je to jedno.  Meli by mit rodice, kteri se jim venuji a respektuji se navzajem. A maji se radi.   I kdyz ja jsem taky spis pro u svatbu. Jenze.....to nic nezarucuje.

Vilemino, klidne bych ti taky doporucila temer vsechny knizky od Richarda Prechta, v cestine nevim co vyslo.  Me se jeho postoj libi. Treba “DIE KUNST, KEIN EGOIST ZU SEIN".

Ivana napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ivano, to, vlézt si do postele,... je cesta k depresi.  :(

Neboj, beru AD, již téměř 13 let.

Ivanko, promiň, ale samotná AD - bez cílené podpory psychologa, terapeuta či jiného odborníka - Ti jsou očividně málo platná :par: Ty ses očividně zacyklila v minulosti, pořád se ohlížíš nazpět na to, co kdysi bylo a v přítomnosti pouze pasivně přežíváš, o budoucnosti ani nemluvě. Nezlob se na mě, ale vždyť Ty takhle musíš trpět jako zvíře ... :pussa:

Jsem člověk, který rád vzpomíná na minulost, vždycky jsem to tak měla, i jako dítě, i jako mladá holka. Neumím žít přítomností a na budoucnost radši nemyslím, bojím se jí - zvlášť teď, co jsem přišla o práci a žádná nová v dohledu. Radši si vlezu do postele, zavřu oči a vzpomínám na to krásné, co jsem kdy zažila a je mi dobře.
Holka zlatá... přece nemůžeš bejt živa jen z minulosti... ty si vyzobeš jak rozinky z vánočky jen ty hezký vzpomínky, zalezeš s nima pod duchnu, čímž se oddělíš od toho zlýho světa, kterej řádí všude kolem a máš pocit, že na tebe nic ošklivýho nedosáhne. Jako když si malý dítě stáhne polštář přes hlavu, aby ho nednesl ten bubák, co je docela určitě pod postýlkou...;)
Jenže čím víc se budeš "schovávat", tím víc budeš ztrácet schopnost obrany... a může se snadno stát, že tě položí i situace, kterou ostatní považujou za prkotinu levou nohou zvládnutelnou.

Na vánoce by neměl být nikdo sám. Ale nejspíš jsou lidi, kterým to nevadí
Lepší bejt sám/sama, než s někým, kdo o to evidentně nestojí, případně si myslí, že "by neměl být nikdo sám", tak to holt tomu osamělýmu dokáže třeba "násilím"... :D

Na vánoce by neměl být nikdo sám. Ale nejspíš jsou lidi, kterým to nevadí
Lepší bejt sám/sama, než s někým, kdo o to evidentně nestojí, případně si myslí, že "by neměl být nikdo sám", tak to holt tomu osamělýmu dokáže třeba "násilím"... big_smile

Násilím? To jde? Je zvláštní že děti Ivany budou na vánoce s otcem, který má novou rodinu a matka bude sama.

holči to s ivanou mě překvapilo taky .. pochopila bych syna, když tam bydlí. ale že i dcera ..

Ivana napsal(a):

holcina napsal(a):

Na vánoce by neměl být nikdo sám. Ale nejspíš jsou lidi, kterým to nevadí

Vždyť je to jen jeden, resp. tři dny. Moje děti tráví Štědrý večer u otce, syn tam bydlí a přece dcera nebude sama se mnou, když může být tam. Na Boží hod přijdou na oběd. Nemám ani rodiče, ani sourozence, tak s kým bych měla být? Jsem ráda sama, rozhodně radši než s někým, kdo mi moc nesedí.

Ivanko, to je smutné! Ta vytučněná věta je pro mě moc smutná. Já bych právě byla s mamkou, aby nebyla sama!
Je to každopádně zvláštní, zní mi to jako že v tom bude "něco víc" - třeba z tebe děti cítí, že nejsi v pohodě, tak jdou raději k tátovi? Protože jinak si neumím představit, proč by šli raději k němu, syn i bydlet, navíc když ten táta "zbořil" rodinu. Ale můžu se mýlit, jen mi to zní zvláštně a smutně. I tak přeji hezké vánoce a určitě si to hezky užijete aspoň na první svátek.

Já bych právě byla s mamkou, aby nebyla sama!
Vždyť děti "na Boží hod přijdou na oběd" - no tak budou večer u táty, druhej den u mámy. Nějak se o ty rodiče podělit musejí...

Heli, ale pak by to měli střídat, jedny vánoce u táty, druhý u mámy, aby se ani jeden rodič necítil odstrčenej, netrávil opakovaně vánoce sám .. bylo by to tak fér.
ale já v tomhle souhlasím s lennnou, byla bych s mámou, právě proto, že ona už nikoho dalšího nemá. táta má další rodinu, je tam brácha, ten sám nebude a proč nechávat o samotě mámu.

Mňa prekvapila a nas.r.ala nefunkčná bratislavksá MHD. V decembri prekvapivo a zákerne nasnežilo a večer to primrzlo, takže troleje električiek aj trolejbusov vyrábali normálny ohňostroj z iskier. Elina jazdili normálne, len pomalšie, trolejbusy viac-menej tiež, niektoré nahraidli autobusy - len kľúčovú linku, ktorou som sa jedinou mohla dostať domov, proste ZRUŠILI! Bez toho, aby niečo niekde oznámili, samozrejme, takže som pol hodiny mrzla zbytočne na zastávke. :dumbom: Dúfam, že sa im toto zlyhanie raz pekne vráti...

LENNNA napsal(a):

Ivana napsal(a):

holcina napsal(a):

Na vánoce by neměl být nikdo sám. Ale nejspíš jsou lidi, kterým to nevadí

Vždyť je to jen jeden, resp. tři dny. Moje děti tráví Štědrý večer u otce, syn tam bydlí a přece dcera nebude sama se mnou, když může být tam. Na Boží hod přijdou na oběd. Nemám ani rodiče, ani sourozence, tak s kým bych měla být? Jsem ráda sama, rozhodně radši než s někým, kdo mi moc nesedí.

Ivanko, to je smutné! Ta vytučněná věta je pro mě moc smutná. Já bych právě byla s mamkou, aby nebyla sama!
Je to každopádně zvláštní, zní mi to jako že v tom bude "něco víc" - třeba z tebe děti cítí, že nejsi v pohodě, tak jdou raději k tátovi? Protože jinak si neumím představit, proč by šli raději k němu, syn i bydlet, navíc když ten táta "zbořil" rodinu. Ale můžu se mýlit, jen mi to zní zvláštně a smutně. I tak přeji hezké vánoce a určitě si to hezky užijete aspoň na první svátek.

No vidíš a já kvůli tomu smutná vůbec nejsem. I loni to bylo tak a bylo to moc fajn. Aspoň se dneska nemusím honit, abych to všechno, co mám naplánované stihla a zítra si užijeme oběd a rozdávání dárečků. BTW syn bydlí u táty, ale má tam samostatný byt 2+kk a dcera taky bydlí sama. Nevím, proč by měla být se mnou, abychom tu byly my dvě samy a zítra by pak přišel sám syn. Takhle je to o moc lepší. Dcera si zajede ke koním, které má ustájené ve vedlejší vesnici, udělá si vánoční projížďku a pak jde na večeři k tátovi, svojí kamarádce a bráškům, má to hned vedle. Takto jsme se všichni dohodli a kdybych to chtěla jinak, asi by to bylo jinak, ale já nechci. Mně to takto vyhovuje.

Ja si tiež myslím, že Vianoce majú tri dni a keď sa rodičia rozvedú (a nebývajú v Tramtárii), je ideálne rozdeliť si to tak, aby človek bol so všetkými, ale pritom na nikoho nezabudol a nenaháňal sám seba ako zdutú kozu...

tak hlavníí je, že to tak vyhovuje ivaně samotný.

Ale Vánoce o samotě opravdu někomu m§žou vyhovovat. Někdo je opravdu rád sám. Můj starší syn, například, taky chtěl být doma sám a vyhovuje mu to.

Ivana napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Ivana napsal(a):

Vždyť je to jen jeden, resp. tři dny. Moje děti tráví Štědrý večer u otce, syn tam bydlí a přece dcera nebude sama se mnou, když může být tam. Na Boží hod přijdou na oběd. Nemám ani rodiče, ani sourozence, tak s kým bych měla být? Jsem ráda sama, rozhodně radši než s někým, kdo mi moc nesedí.

Ivanko, to je smutné! Ta vytučněná věta je pro mě moc smutná. Já bych právě byla s mamkou, aby nebyla sama!
Je to každopádně zvláštní, zní mi to jako že v tom bude "něco víc" - třeba z tebe děti cítí, že nejsi v pohodě, tak jdou raději k tátovi? Protože jinak si neumím představit, proč by šli raději k němu, syn i bydlet, navíc když ten táta "zbořil" rodinu. Ale můžu se mýlit, jen mi to zní zvláštně a smutně. I tak přeji hezké vánoce a určitě si to hezky užijete aspoň na první svátek.

No vidíš a já kvůli tomu smutná vůbec nejsem. I loni to bylo tak a bylo to moc fajn. Aspoň se dneska nemusím honit, abych to všechno, co mám naplánované stihla a zítra si užijeme oběd a rozdávání dárečků. BTW syn bydlí u táty, ale má tam samostatný byt 2+kk a dcera taky bydlí sama. Nevím, proč by měla být se mnou, abychom tu byly my dvě samy a zítra by pak přišel sám syn. Takhle je to o moc lepší. Dcera si zajede ke koním, které má ustájené ve vedlejší vesnici, udělá si vánoční projížďku a pak jde na večeři k tátovi, svojí kamarádce a bráškům, má to hned vedle. Takto jsme se všichni dohodli a kdybych to chtěla jinak, asi by to bylo jinak, ale já nechci. Mně to takto vyhovuje.

treba aby vam SPOLU bylo hezky. proc SAMY dve? My byly lonis dcerou taky jen dve (syn byl v Anglii)a rozhodne me to neprislo, jako ze jsme SAMY DVE. Byly jsme spolu.

Sokoval me vcerejsi telefonat,kdyz jsem sla do prace.
Volala me soudkyne z okresniho soudu.
Do konce roku byl byvaly manzel v podmince za neplaceni alimentu.Psala jsem k soudu,ze zadne dluzne vyzivne jsem od nej nedostala a ,ze zadam o dalsi rizeni.......
Bohuzel bylo me sdeleno,ze,uz nic dal nebude.Na BM se pry vztahovala amnestie.Kdyz jsem ji rekla,ze amnestie byla vyhlasena 1.1.2013 zacala mluvit jeste neco o jednom roku.....takze je cisty, nic dal se s tim delat nebude a dluh pres 100 tisic je smazan.
Byvaly  a cela jeho rodina se me muzou akorad vysmat.Cely ty roky snazeni,projety penize k soudum,chozeni na policii....vsechno zbytecne.Jedna osoba tady na babinetu me dokonce napadla,ze pro to,abych ziskala alimenty delam malo....co vic jsem mohla delat??
Je me velice smutno v jakem state ziju,ze se tu chrani hajzlici a nedomuze se tu prava......


Kdyz jsem tak vcera v praci premyslela,ze kdyz me bylo 16 let ziskala jsem nejobletovanejsiho kluka se tridy.Kdejaka tehdy o nem snila...a ja ho ziskala,vybral si me.Co me s nim cekalo,neustale nevery,hozeni vsechny zodpovednosti za nej,musela jsem vychovat deti sama a ted problematickej syn ktereho s nim mam.Jedina dcera je z toho vztahu pozitivum.Je me na nic. :grater:
A pak,ze bozi mlyny melou,houby melou.Vsechno jsem to odnesla ja s plnou paradou.....

erem, to je nějaký zmatený... co znamená "zacala mluvit jeste neco o jednom roku" a co "nic dal se s tim delat nebude"?
Amnestie se obecně vztahuje na zahlazení trestu - dluh by měl trvat i nadále. Jenže taky záleží na tom, co je v rozsudku... měla by ses někde poradit osobně.

Samozřejmě, že dluh se nemaže. Ani v rovině trestněprávní a už vůbec ne v rovině občanskoprávní, kde je automatickým vykonatelným titulem rozsudek o přiznání výživného.

helena napsal(a):

erem, to je nějaký zmatený... co znamená "zacala mluvit jeste neco o jednom roku" a co "nic dal se s tim delat nebude"?
Amnestie se obecně vztahuje na zahlazení trestu - dluh by měl trvat i nadále. Jenže taky záleží na tom, co je v rozsudku... měla by ses někde poradit osobně.

Me to,ale takhle rekla.Neporozumnela jsem tomu roku po skonceni podminky.Jestli je taky chranen diky amnestii?Vzdyd ta amnestie byla vyhlasena den po skonceni jeho trestu.
Soud se pry mym pripadem dal zabývat nebude.Kdyz jsem ji rekla,ze jsem cela ty leta musela ty deti zivit sama.Jen me rekla,ze nas takovych je strasne moc a jeste bude.Kdybych pry alespon vedela kde bydli.Ale takhle ho pry nikdo hledat nebude.

mag napsal(a):

Samozřejmě, že dluh se nemaže. Ani v rovině trestněprávní a už vůbec ne v rovině občanskoprávní, kde je automatickým vykonatelným titulem rozsudek o přiznání výživného.

A proc se dal mym pripadem teda nebudou zabyvat?Proc ho hledat nebudou?Nebo jestli plati slova co me kdysi pri vyslechu rekl policajt,ze nespachal,az tak nic zavazneho,aby ho nekdo zadrzel.

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Premyslela jsem o odvolani ke krajskemu soudu,ale nebudu mit v ruce nic.Protoze se me soudkyne ptala jestli me to staci takto telefonicky a ja ji rekla,ze ano.Takze zadny papir me neprijde.Tak neni na co se odvolavat.

vera napsal(a):

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Co do te zaloby napisu?Ze byl odsouzen na podminku a byl osvobozen?

A proc se dal mym pripadem teda nebudou zabyvat?
Soud se nebude zabývat jeho případě, protože trest(jenom trest!) spadl pod amnestii.
Takze zadny papir me neprijde.Tak neni na co se odvolavat.
Tak si dojeď k soudu, řekni že jsi po telefonu dobře nerozuměla a že bys prosila o ten "papír".
A až budeš vědět o co se přesně jedná, zařídíš se dál podle toho.

eremuruss napsal(a):

mag napsal(a):

Samozřejmě, že dluh se nemaže. Ani v rovině trestněprávní a už vůbec ne v rovině občanskoprávní, kde je automatickým vykonatelným titulem rozsudek o přiznání výživného.

A proc se dal mym pripadem teda nebudou zabyvat?Proc ho hledat nebudou?Nebo jestli plati slova co me kdysi pri vyslechu rekl policajt,ze nespachal,az tak nic zavazneho,aby ho nekdo zadrzel.

Protože se na něj vztahuje manestie, ale ten dluh mu nikdo neodpáře, jenom to musíš řešit s exekutorem, ale tos musela i v případě jeho odsouzení, nikdo jiný, než exekutor to z něj vymáhat nemůže.

eremuruss napsal(a):

vera napsal(a):

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Co do te zaloby napisu?Ze byl odsouzen na podminku a byl osvobozen?

Ty nikoho o nic žalovat nemusíš, ty musíš za exekutorem, buď s rozsudek od od trestního soudu, nebo s rozsudkem, ve kterém ti byly přiklepnuty alimenty.

mag napsal(a):

eremuruss napsal(a):

vera napsal(a):

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Co do te zaloby napisu?Ze byl odsouzen na podminku a byl osvobozen?

Ty nikoho o nic žalovat nemusíš, ty musíš za exekutorem, buď s rozsudek od od trestního soudu, nebo s rozsudkem, ve kterém ti byly přiklepnuty alimenty.

A kde ho exekutor bude hledat?Pred 2 lety zil ve Spanelsku a kde je ted nevim.Trvaly pobyt ma v Cechach.Na teto adrese zije jeho otec alkoholik ve vybydlenem byte.

A policajti si myslíš, že by ho tam kvůli dluhu vůči tobě hledali? Je mi líto, pokud to z něj nedostane exekutor, tak to z něj nedostane nikdo. Ale možná by bylo dobrý to s exekutorem probrat, bylas za ty leta, co ti bývalý neplatí, za nějakým?

Me opravdu uz par dni sokuje nenavist ke karlu Schwarzenbergovi a vcera interview s Klausem mladsim.  Takovou ubohost jsem vubec necekala. Co se s temi lidmi deje?

A kde ho exekutor bude hledat?
To je snad jeho věc.

mag napsal(a):

A policajti si myslíš, že by ho tam kvůli dluhu vůči tobě hledali? Je mi líto, pokud to z něj nedostane exekutor, tak to z něj nedostane nikdo. Ale možná by bylo dobrý to s exekutorem probrat, bylas za ty leta, co ti bývalý neplatí, za nějakým?

Ani nevim kde takoveho exekutora hledat.

eremuruss napsal(a):

vera napsal(a):

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Co do te zaloby napisu?Ze byl odsouzen na podminku a byl osvobozen?

To ze nemusi byt ve vezeni je jedna vec. Dluh je druha, alespon doufam.

Co napises do zaloby? N eze byl osvobozen, ale ze ma stale a furt ten dluh.  Nevahej a mozna bych to radila nejen telefonicky rozhovor (to se mi zda divne) ale i osobni rozhovor s tou pravnickou.

helena napsal(a):

A kde ho exekutor bude hledat?
Nebude... nechá mu ustanovit opatrovníka (§ 29 odst. 3 zák. 99/1963 Sb., obč. soudní řád a ust. § 52 zák. 120/2001 Sb., exekuční řád)

Takze myslis,ze pres exekutora by se to dalo?Jenomze exekutor bude chtit predem zaplatit ne?

sahleb napsal(a):

eremuruss napsal(a):

vera napsal(a):

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Co do te zaloby napisu?Ze byl odsouzen na podminku a byl osvobozen?

To ze nemusi byt ve vezeni je jedna vec. Dluh je druha, alespon doufam.

Co napises do zaloby? N eze byl osvobozen, ale ze ma stale a furt ten dluh.  Nevahej a mozna bych to radila nejen telefonicky rozhovor (to se mi zda divne) ale i osobni rozhovor s tou pravnickou.

Nebyla to pravnicka,ale soudkyne

Ani nevim kde takoveho exekutora hledat.
http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru.php&w=

eremuruss napsal(a):

mag napsal(a):

A policajti si myslíš, že by ho tam kvůli dluhu vůči tobě hledali? Je mi líto, pokud to z něj nedostane exekutor, tak to z něj nedostane nikdo. Ale možná by bylo dobrý to s exekutorem probrat, bylas za ty leta, co ti bývalý neplatí, za nějakým?

Ani nevim kde takoveho exekutora hledat.

Třeba přes strýčká gůgla

http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/16580

helena napsal(a):

Ani nevim kde takoveho exekutora hledat.
http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru.php&w=

Heleno dekuji.Jdu mu hned psat meil jestli do toho pujde nebo ne.

eremuruss napsal(a):

vera napsal(a):

já bych dala na něj žalobu znovu...znovu ho zažalovala o 100 tisíc

Co do te zaloby napisu?Ze byl odsouzen na podminku a byl osvobozen?

To ze nemusi byt ve vezeni je jedna vec. Dluh je druha, alespon doufam.

Co napises do zaloby? N eze byl osvobozen, ale ze ma stale a furt ten dluh.  Nevahej a mozna bych to radila nejen telefonicky rozhovor (to se mi zda divne) ale i osobni rozhovor s tou pravnickou.

Jenomze exekutor bude chtit predem zaplatit ne?
Exekutorská komora ČR vede bezplatné právní poradny týkající se provádění exekucí a výkonů rozhodnutí.
Bezplatná poradna Plzeň funguje v prostorách organizace Archa pro člověka v krizi, Prokopova 17, Plzeň, a to každou sudou středu od 14:30 do 16:30 hod.
Do bezplatných právních poraden v Praze, Brně a Plzni je nutné se telefonicky objednat na číslech 515 917 586 a 296 804 190. Právní porady budou žadatelům poskytovány v pořadí, ve kterém se objednají.

helena napsal(a):

Jenomze exekutor bude chtit predem zaplatit ne?
Exekutorská komora ČR vede bezplatné právní poradny týkající se provádění exekucí a výkonů rozhodnutí.
Bezplatná poradna Plzeň funguje v prostorách organizace Archa pro člověka v krizi, Prokopova 17, Plzeň, a to každou sudou středu od 14:30 do 16:30 hod.
Do bezplatných právních poraden v Praze, Brně a Plzni je nutné se telefonicky objednat na číslech 515 917 586 a 296 804 190. Právní porady budou žadatelům poskytovány v pořadí, ve kterém se objednají.

Uz je meil napsany,dam vedet jestli se me nekdo ozve

Erem, já se v těchto záležitostech nevyznám, ale vím, že když alimenty neplatí otec dětí, můžeš o ně požádat prarodiče. Žádná vysmátá jeho rodina - kdyby měli za svého povedeného synáčka platit, možná by se věci pohnuly.

když alimenty neplatí otec dětí, můžeš o ně požádat prarodiče
Zák. o rodině
§ 88 (2) Pokud potomci nemohou své vyživovací povinnosti dostát, přechází tato povinnost na předky.
Je tam "nemohou" - ne "nechtějí"... a mimo to se to týká všech prarodičů, nejen tedy ze strany dlužníka.

aminel napsal(a):

Erem, já se v těchto záležitostech nevyznám, ale vím, že když alimenty neplatí otec dětí, můžeš o ně požádat prarodiče. Žádná vysmátá jeho rodina - kdyby měli za svého povedeného synáčka platit, možná by se věci pohnuly.

Tak predevsim musela bych pozadat oba prarodice.Uz jsem to zjistovala u soudu,protoze jsem chtela aby to za nej platili prarodice.
Pak,moje deti jsou vydelecne cinne takze alimenty za ne,uz platit nema.Tady se jedna o dluh ktery dluzi za dobu kdy platit mel.

Erem,
proč jsi o platby prarodiče nepožádala dřív? Jak jednoduché, platili by sice oboje, ale svým rodičům bych po domluvě platbu vrátila, od jeho rodičů by mi penízky zůstaly. Alespoň něco, ne? Já bych se s tím nepárala.

Nevím, jestli je to možné ještě teď, kdy jsou už děti dospělé,ale ani exekuce v místě trvalého bydliště otce  by nebyla marná. Když se někomu sáhne na jakýkoliv majetek, tak se často pohnou ledy.

aminel napsal(a):

Erem,
proč jsi o platby prarodiče nepožádala dřív? Jak jednoduché, platili by sice oboje, ale svým rodičům bych po domluvě platbu vrátila, od jeho rodičů by mi penízky zůstaly. Alespoň něco, ne? Já bych se s tím nepárala.

Nevím, jestli je to možné ještě teď, kdy jsou už děti dospělé,ale ani exekuce v místě trvalého bydliště otce  by nebyla marná. Když se někomu sáhne na jakýkoliv majetek, tak se často pohnou ledy.

Byl by problem s mym otcem,ktery nechtel se soudama nic mit.Navic otec je velice neduverivy clovek.Bal by se,ze treba bych po nem ty penize prece jenom chtela.Jemu jsem to nevysvetlila vedl si porad tu svou.

helena napsal(a):

Jenomze exekutor bude chtit predem zaplatit ne?
Exekutorská komora ČR vede bezplatné právní poradny týkající se provádění exekucí a výkonů rozhodnutí.
Bezplatná poradna Plzeň funguje v prostorách organizace Archa pro člověka v krizi, Prokopova 17, Plzeň, a to každou sudou středu od 14:30 do 16:30 hod.
Do bezplatných právních poraden v Praze, Brně a Plzni je nutné se telefonicky objednat na číslech 515 917 586 a 296 804 190. Právní porady budou žadatelům poskytovány v pořadí, ve kterém se objednají.

to nepůjde, žádný exekutor nesídlí v místě TP erem :vissla:

A je vůbec Erem ještě oprávněna toto řešit? Děti jsou dospělé, neměla by iniciativa vycházet z jejich strany?

A je vůbec Erem ještě oprávněna toto řešit?
Zletilé dítě může zastupovat na základě plné moci - institut obecného zmocněnce, kterým může být jakákoliv dospělá osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům.

AndreaP. napsal(a):

A je vůbec Erem ještě oprávněna toto řešit? Děti jsou dospělé, neměla by iniciativa vycházet z jejich strany?

pokud se nepletu, tak erem psala, že se děti zřekly vymáhání dlužného výživného , takže asi uvedly , že jim otec nic nedluží

aprill napsal(a):

AndreaP. napsal(a):

A je vůbec Erem ještě oprávněna toto řešit? Děti jsou dospělé, neměla by iniciativa vycházet z jejich strany?

pokud se nepletu, tak erem psala, že se děti zřekly vymáhání dlužného výživného , takže asi uvedly , že jim otec nic nedluží

Pletes se,dluzneho vyzivneho se vzdal pouze syn coz cinilo 7500 kc.Dceri dluzi pres 100 tisic.

eremuruss napsal(a):

Premyslela jsem o odvolani ke krajskemu soudu,ale nebudu mit v ruce nic.Protoze se me soudkyne ptala jestli me to staci takto telefonicky a ja ji rekla,ze ano.Takze zadny papir me neprijde.Tak neni na co se odvolavat.

erem, můžeš mi říct, z jakého důvodu jsi odmítla písemné vyjádření soudkyně, sdělila jsi jí, že Ti to stačí telefonicky a v podstatě ses nechala odbýt jako malá holka :dumbom:?!?

Nestěžuj si, že Ti nikdo nepomohl a nepomůže, když odmítáš papíry od soudu a spokojíš se pouze s tím, co Ti kdo nakuká po telefonu :grater: Místo, aby sis nechala poslat papíry, pořádně sis přečetla, co tam stojí a podle toho vznesla dotaz dejme tomu tady na právním, zda se dá něco řešit, vykašleš se na všechno a jediné, co Ti jde je skuhrat tady, jak byl k Tobě život nespravedlivej :mad: Možná že byl, ale jestli jsi všechno řešila tak, že jsi rozjela deset akcí a ani jednu z nich jsi nedotáhla do konce, těžko se divit, že jsi byla ohledně vymáhání dlužného výživného tak velmi neúspěšná :kapitulation:

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

AndreaP. napsal(a):

A je vůbec Erem ještě oprávněna toto řešit? Děti jsou dospělé, neměla by iniciativa vycházet z jejich strany?

pokud se nepletu, tak erem psala, že se děti zřekly vymáhání dlužného výživného , takže asi uvedly , že jim otec nic nedluží

Pletes se,dluzneho vyzivneho se vzdal pouze syn coz cinilo 7500 kc.Dceri dluzi pres 100 tisic.

No a co dcera, která je již plnoletá?!? Jak ta pohlíží na celou situaci - zachová se stejně, jako její bratr a dlužné výživné tatínkovi velkoryse odpustí, nebo chce něco řešit a svoje peníze chce z otce dostat nazpět ?!? Protože teď, když jsou Tvoje děti zletilé, tak už je to celé v jejich režii a s Tebou jako s matkou už se nikdo bavit nemusí - s výjimkou situace, kdyby šly děti do soudů a exekucí vůči otci a s Tebou se dohodly, že jim budeš dělat zmocněnou osobu při jednání s úřady.

Kiara napsal(a):

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

pokud se nepletu, tak erem psala, že se děti zřekly vymáhání dlužného výživného , takže asi uvedly , že jim otec nic nedluží

Pletes se,dluzneho vyzivneho se vzdal pouze syn coz cinilo 7500 kc.Dceri dluzi pres 100 tisic.

No a co dcera, která je již plnoletá?!? Jak ta pohlíží na celou situaci - zachová se stejně, jako její bratr a dlužné výživné tatínkovi velkoryse odpustí, nebo chce něco řešit a svoje peníze chce z otce dostat nazpět ?!? Protože teď, když jsou Tvoje děti zletilé, tak už je to celé v jejich režii a s Tebou jako s matkou už se nikdo bavit nemusí - s výjimkou situace, kdyby šly děti do soudů a exekucí vůči otci a s Tebou se dohodly, že jim budeš dělat zmocněnou osobu při jednání s úřady.

Dcera samozrejme penize chce.

Kiara napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Premyslela jsem o odvolani ke krajskemu soudu,ale nebudu mit v ruce nic.Protoze se me soudkyne ptala jestli me to staci takto telefonicky a ja ji rekla,ze ano.Takze zadny papir me neprijde.Tak neni na co se odvolavat.

erem, můžeš mi říct, z jakého důvodu jsi odmítla písemné vyjádření soudkyně, sdělila jsi jí, že Ti to stačí telefonicky a v podstatě ses nechala odbýt jako malá holka :dumbom:?!?

Nestěžuj si, že Ti nikdo nepomohl a nepomůže, když odmítáš papíry od soudu a spokojíš se pouze s tím, co Ti kdo nakuká po telefonu :grater: Místo, aby sis nechala poslat papíry, pořádně sis přečetla, co tam stojí a podle toho vznesla dotaz dejme tomu tady na právním, zda se dá něco řešit, vykašleš se na všechno a jediné, co Ti jde je skuhrat tady, jak byl k Tobě život nespravedlivej :mad: Možná že byl, ale jestli jsi všechno řešila tak, že jsi rozjela deset akcí a ani jednu z nich jsi nedotáhla do konce, těžko se divit, že jsi byla ohledně vymáhání dlužného výživného tak velmi neúspěšná :kapitulation:

O pisemne vyjadreni jsem ,uz napsala,protoze se chci odvolat ke krajskemu soudu.
A mluvila jsem po telefonu se soudkyni.Rekla me sve jmeno.Je to soudkyne u ktere jsem,uz nekolikrat byla.

erem, až Ti přijdou papíry od soudu, tak buď vyhledej nějakou bezplatnou právní poradnu, nebo rovnou vznes dotaz tady na právním. Pokud se na Tvého exmana vztahovala amnestie, tak byl sice osvobozen od povinnosti sedět, nikoliv však od povinnosti zaplatit dlužné výživné dnes již zletilé dceři a já bych to na Tvém místě hnala přes exekutora.

Protože je Tvoje dcera již zletilá, domluvte se spolu, jak budete postupovat - jestli si za tím půjde dcera již sama, nebo zda Ti dá plnou moc a budeš celou záležitost i nadále vyřizovat Ty.

Odlišný názor na volbu prezidenta může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy. To je svoboda? Nemělo by být důvodem k ukončení prac. poměru spíš špatná pracovní morálka, či pomlouvání "firmy" ?
http://www.novinky.cz/kultura/290770-tv … emana.html

Teď abych se bála, že mě vyhodí z práce například kvůli tomu, že jsem nevěřící, jelikož šéf věřící je. nebo proto, koho budu volit. Je lepší být potichu a nic neříkat. Jo.

Judyna napsal(a):

Odlišný názor na volbu prezidenta může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy. To je svoboda? Nemělo by být důvodem k ukončení prac. poměru spíš špatná pracovní morálka, či pomlouvání "firmy" ?
http://www.novinky.cz/kultura/290770-tv … emana.html

Teď abych se bála, že mě vyhodí z práce například kvůli tomu, že jsem nevěřící, jelikož šéf věřící je. nebo proto, koho budu volit. Je lepší být potichu a nic neříkat. Jo.

Ja tu zadnou svobodu nepocituju a,uz vubec ne na zadnem pracovisti.

Judyna napsal(a):

Odlišný názor na volbu prezidenta může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy. To je svoboda? Nemělo by být důvodem k ukončení prac. poměru spíš špatná pracovní morálka, či pomlouvání "firmy" ?
http://www.novinky.cz/kultura/290770-tv … emana.html

Teď abych se bála, že mě vyhodí z práce například kvůli tomu, že jsem nevěřící, jelikož šéf věřící je. nebo proto, koho budu volit. Je lepší být potichu a nic neříkat. Jo.

To je snad cista hysterie, co to ctu.

Dejdatr nema zadno pracovni smlouvu, takze ji nemuze nikdo rozvazat.  nechapes to? 

Ono je dost rozladilo, ze se ztotoznil po  celych 17 let (nebo kolik() s jejich hrdinou (ktery je temer realny) a jeho politickym postojem a politickou aktivitou. Autor teto historicke postavy dostatecne trpel.

Dejdar si muze volit koho chce, tp jsi asi tak ynepochopila, ale verejnbe se stavit na stranu komunistu....je divne, zvlaste, jdyz se tak zblizka seznamil s dejinami v tomto state.

Judyna napsal(a):

Odlišný názor na volbu prezidenta může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy. To je svoboda? Nemělo by být důvodem k ukončení prac. poměru spíš špatná pracovní morálka, či pomlouvání "firmy" ?
http://www.novinky.cz/kultura/290770-tv … emana.html

Teď abych se bála, že mě vyhodí z práce například kvůli tomu, že jsem nevěřící, jelikož šéf věřící je. nebo proto, koho budu volit. Je lepší být potichu a nic neříkat. Jo.

:usch:
Jak tam již někdo řekl, vtipné na tom je, že tvůrci seriálu kritizují Dejdara, že volí Zemana a sami nám předvádějí prvotřídní komunistické manýry.

:rodna:

Judyna napsal(a):

Ano, přesně - komunistické manýry. Totalita.
Naštěstí se pan Stránský omluvil. i za to, že do toho zatáhnul režiséra. On totiž chybu udělá každý, důležité je, jak se k tomu postaví.
Líbí se mi moc, co k tomu řekl Dejdar. Jak jsem ho nikdy moc nemusela, ale ukázal, že je formát.
"........
Dejdar prý chápe, že Stránský s Bočanem budou volit jiného kandidáta, což je v pořádku. Považuje však za smutné, že svůj názor prezentovali touto formou. „Celé to považuje za nešťastnou událost, která se dala vyřešit v hospodě u piva a ne prostřednictvím médií,“ dodal Roun, podle kterého se Dejdar nebrání další spolupráci se zmíněnou dvojicí....."

http://www.novinky.cz/domaci/290871-sce … zteku.html

Co mě dnes šokovalo? Když jsem jel ráno autobusem do práce a nějaký mladík - cca 16-17 let - mi nabídl, že mě pustí sednout... netušil jsem, že už vypadám tak sešle... :D :D :D

Judyna napsal(a):

Judyna napsal(a):

Ano, přesně - komunistické manýry. Totalita.
Naštěstí se pan Stránský omluvil. i za to, že do toho zatáhnul režiséra. On totiž chybu udělá každý, důležité je, jak se k tomu postaví.
Líbí se mi moc, co k tomu řekl Dejdar. Jak jsem ho nikdy moc nemusela, ale ukázal, že je formát.
"........
Dejdar prý chápe, že Stránský s Bočanem budou volit jiného kandidáta, což je v pořádku. Považuje však za smutné, že svůj názor prezentovali touto formou. „Celé to považuje za nešťastnou událost, která se dala vyřešit v hospodě u piva a ne prostřednictvím médií,“ dodal Roun, podle kterého se Dejdar nebrání další spolupráci se zmíněnou dvojicí....."

http://www.novinky.cz/domaci/290871-sce … zteku.html

Taky jsem to četla,no nevím, přemýšlím jestli by se omlouval i kdyby to lidi neodsuzovali.

Já doufám, že ano. Ale smutné je to, kolik totality v nás přebývá. I v lidech, kteří v době předešlé totalitou trpěli. A teď je vidět, jak hodně jí sami nasáli. Ale jak říkám, je důležité, že si to včas uvědomil. Ale prvotní, bezprostřední reakce byla pro mě fakt šokující.

Judyna napsal(a):

Já doufám, že ano. Ale smutné je to, kolik totality v nás přebývá. I v lidech, kteří v době předešlé totalitou trpěli. A teď je vidět, jak hodně jí sami nasáli. Ale jak říkám, je důležité, že si to včas uvědomil. Ale prvotní, bezprostřední reakce byla pro mě fakt šokující.

Šokující byla i pro mě,ale pro mě je šokující celá tahle kampaň.No zase mě donutila  přemýšlet a rozhlížet se kolem sebe ve svém okolí.Nevycházím z údivu,chce se mi říct lidi neblázněte jsou to jen volby,nemusíte se vzájemně napadat,ale asi by mě nikdo neposlouchal.

Mikeš napsal(a):

Co mě dnes šokovalo? Když jsem jel ráno autobusem do práce a nějaký mladík - cca 16-17 let - mi nabídl, že mě pustí sednout... netušil jsem, že už vypadám tak sešle... :D :D :D

To je dobrý, to je jen tím pondělkem.
Zítra už to bude lepší, uvidíš :)

Mikeš napsal(a):

Co mě dnes šokovalo? Když jsem jel ráno autobusem do práce a nějaký mladík - cca 16-17 let - mi nabídl, že mě pustí sednout... netušil jsem, že už vypadám tak sešle... :D :D :D

Jo, Mikeši, to se mi poprvé stalo asi v 45 letech. Teď už to beru normálně a občas toho i využiju :lol:

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Odlišný názor na volbu prezidenta může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy. To je svoboda? Nemělo by být důvodem k ukončení prac. poměru spíš špatná pracovní morálka, či pomlouvání "firmy" ?
http://www.novinky.cz/kultura/290770-tv … emana.html

Teď abych se bála, že mě vyhodí z práce například kvůli tomu, že jsem nevěřící, jelikož šéf věřící je. nebo proto, koho budu volit. Je lepší být potichu a nic neříkat. Jo.

:usch:
Jak tam již někdo řekl, vtipné na tom je, že tvůrci seriálu kritizují Dejdara, že volí Zemana a sami nám předvádějí prvotřídní komunistické manýry.

Lenno prosim nehysterizuj, sama jsi byla v komunismu spokojena a nevedela jsi jako tady ostatni moc toho konkretniho.

A fakt se strasne pletes. Stransky se uz omluvil, to se za komunismu nedelalo, nechtel to uverejnit ani zverejnit.

Ja ho chapu, ze s Dejdarem nechce mit nic spolecneho, protoze jeho angazma pro Zemana je docela urazka a protimluv toho, jak mluvil celych 17 let o postave letce madery, ktery pred komunisty nikdy neuhnul.

Dejdarovi nehrozi absolutne nic. Akorat ma zadarmo reklamu.

sahleb napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Odlišný názor na volbu prezidenta může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy. To je svoboda? Nemělo by být důvodem k ukončení prac. poměru spíš špatná pracovní morálka, či pomlouvání "firmy" ?
http://www.novinky.cz/kultura/290770-tv … emana.html

Teď abych se bála, že mě vyhodí z práce například kvůli tomu, že jsem nevěřící, jelikož šéf věřící je. nebo proto, koho budu volit. Je lepší být potichu a nic neříkat. Jo.

:usch:
Jak tam již někdo řekl, vtipné na tom je, že tvůrci seriálu kritizují Dejdara, že volí Zemana a sami nám předvádějí prvotřídní komunistické manýry.

Lenno prosim nehysterizuj, sama jsi byla v komunismu spokojena a nevedela jsi jako tady ostatni moc toho konkretniho.

A fakt se strasne pletes. Stransky se uz omluvil, to se za komunismu nedelalo, nechtel to uverejnit ani zverejnit.

Ja ho chapu, ze s Dejdarem nechce mit nic spolecneho, protoze jeho angazma pro Zemana je docela urazka a protimluv toho, jak mluvil celych 17 let o postave letce madery, ktery pred komunisty nikdy neuhnul.

Dejdarovi nehrozi absolutne nic. Akorat ma zadarmo reklamu.

Tak to snad už všichni četli nebo proč to píšeš? :)
Sahleb, "hysterizuješ" tu pouze ty napříč BB - tak to nepiš o druhých.

Spíš než šokovalo mě překvapilo dění posledních dní. Před 10lety jsem měla přítele. Byli jsme spolu necelé tři roky, pak jsme byli kamarádi. Na jaře loňského roku zemřel a já se teď dověděla přes dědické řízení, do kterého mě zahrnul, věci, že žasnu jak málo jsem ho znala:-( těsně předtím než jsme se seznámili se oženil. Teď jsem se dozvěděla, že v té době se mu narodilo nemanželské dítě a rok po našem rozchodu další. Mluvila jsem s právním zástupcem, s notářem a dnes i s jeho manželkou. Nic z toho nevěděla, až po jeho smrti. Sakra, opak ho opravdu nikdo neznal?:-( celé odpoledne nad tím přemýšlím

Mě zase šokuješ ty, holčino, svými mimomanželskými vztahy.
Šoky bývají různé.

Jessika napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Co mě dnes šokovalo? Když jsem jel ráno autobusem do práce a nějaký mladík - cca 16-17 let - mi nabídl, že mě pustí sednout... netušil jsem, že už vypadám tak sešle... :D :D :D

To je dobrý, to je jen tím pondělkem.
Zítra už to bude lepší, uvidíš :)

Určitě - stačilo mi, když jsem si přečetl nové příspěvky ve vláknu "Volba prezidenta" plus články v odkazech, zabralo mi to asi hodinu a půl :D a hned mi lépe utekl pracovní den... :D :D :D

Eva. napsal(a):

Mě zase šokuješ ty, holčino, svými mimomanželskými vztahy.
Šoky bývají různé.

Omlouvám se, že jsem tě šokovala :lol:

Ale zase obdivuji, kolik jsi toho s malými dětmi a domem a manželem stíhala. Já jsem byla ráda, když jsem se večer dovlekla do postele, když byly děti na základním stupni školy.

Majko, s tímhle přítelem jsme se vídali zřídka, bydleli jsme daleko od sebe

Mikeš napsal(a):

Jessika napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Co mě dnes šokovalo? Když jsem jel ráno autobusem do práce a nějaký mladík - cca 16-17 let - mi nabídl, že mě pustí sednout... netušil jsem, že už vypadám tak sešle... :D :D :D

To je dobrý, to je jen tím pondělkem.
Zítra už to bude lepší, uvidíš :)

Určitě - stačilo mi, když jsem si přečetl nové příspěvky ve vláknu "Volba prezidenta" plus články v odkazech, zabralo mi to asi hodinu a půl :D a hned mi lépe utekl pracovní den... :D :D :D

Ještě by tu mělo být zuřící vlákno - protože zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí:skurt: A oni to sem ještě tak hloupě píšou a chlubí se tím snad.

Jaku napsal(a):

Ještě by tu mělo být zuřící vlákno - protože zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí:skurt: A oni to sem ještě tak hloupě píšou a chlubí se tím snad.

Jen si posluž... :D :D :D

Mikeši, to se teda divím. My nemáme v práci přístup na net vůbec a ani bych na to neměla čas. Lítám jak hadr na holi:-)

holcina napsal(a):

Mikeši, to se teda divím. My nemáme v práci přístup na net vůbec...

My máme zakázanej přístup na "podezřelý" stránky , tj. třeba samozřejmě sex, stahování filmů, muziky, apod. - tam se ani nedostaneme - ale jinak pokud máš hotovou svou práci, nikdo ti tu za internet hlavu neutrhne...

Mikeš napsal(a):

holcina napsal(a):

Mikeši, to se teda divím. My nemáme v práci přístup na net vůbec...

My máme zakázanej přístup na "podezřelý" stránky , tj. třeba samozřejmě sex, stahování filmů, muziky, apod. - tam se ani nedostaneme - ale jinak pokud máš hotovou svou práci, nikdo ti tu za internet hlavu neutrhne...

Mikeši, u nás to samé :supr:

Mikeš napsal(a):

holcina napsal(a):

Mikeši, to se teda divím. My nemáme v práci přístup na net vůbec...

My máme zakázanej přístup na "podezřelý" stránky , tj. třeba samozřejmě sex, stahování filmů, muziky, apod. - tam se ani nedostaneme - ale jinak pokud máš hotovou svou práci, nikdo ti tu za internet hlavu neutrhne...

máme to stejně .... a jsou práce tzv. nárazové , kdy nikdy nevíš , kolik práce bude

Eva. napsal(a):

Mě zase šokuješ ty, holčino, svými mimomanželskými vztahy.
Šoky bývají různé.

Zato od Tebe nás už nemůže překvapit absolutně nic, majkafo.

Jak že zní to přísloví - snadněji člověk vidí třísku v oku svého bratra, než břevno v oku svém :lol: ?!?

Sakra, opak ho opravdu nikdo neznal?
Možná si jen nepřál, abyste ho znali... abyste mu "lezli" do jeho světa. Ten si vámi obsazoval jen on sám... tak jak si přál.

Já jsem byla ráda, když jsem se večer dovlekla do postele, když byly děti na základním stupni školy.
Jo, Evo, to je všechno o ne/zvládnutý logistice...

zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí
Možná bys energii, kterou vydáváš na zuření, měla investovat tam, kde bys to mohla změnit

Kiara napsal(a):

Zato od Tebe nás už nemůže překvapit absolutně nic, majkafo.

Jak že zní to přísloví - snadněji člověk vidí třísku v oku svého bratra, než břevno v oku svém :lol: ?!?

Kiaro, je to možné.
Akorát, prosím,  proč máš potřebu mluvit za jiné?
Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah. Vdávala jsem se s tím, že je to navždy a i má věrnost je navždy. Snažím se neslibovat věci, o kterých nejsem přesvědčena, že je nedodržím.
Kdybych měla jiné životní zkušenosti, tak bych to možná vnímala jinak.
Co se týká mimomanželských vztahů mých (bývalých) partnerů, to mi řešit nenáleží.

Eva. napsal(a):

Kiara napsal(a):

Zato od Tebe nás už nemůže překvapit absolutně nic, majkafo.

Jak že zní to přísloví - snadněji člověk vidí třísku v oku svého bratra, než břevno v oku svém :lol: ?!?

Kiaro, je to možné.
Akorát, prosím,  proč máš potřebu mluvit za jiné?
Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah. Vdávala jsem se s tím, že je to navždy a samozřejmě i má věrnost je navždy. Snažím se neslibovat věci, o kterých nejsem přesvědčena, že je nedodržím.
Co se týká mimomanželských vztahů mých (bývalých) partnerů, to mi řešit nenáleží.

Majko nechodíš v botech holčiny.
Nu - Seš prostě svatá. :vissla: ty by si nikdy neudržovala mimomanželský styk.
A nechápeš,že to prostě může mít někdo jinak. že ostatní nejsou jako Ty.
PRoč Tě to šokuje a pobuřuje?

dusičko, ještě jsem něco ke svému příspěvku dopsala.

A to - a pobuřuje - sis tam přidala ty. Nepsala jsem a ani to tak není, že by mě to pobuřovalo.
A takhle vznikají fámy a takhle se přehání.

Eva. napsal(a):

dusičko, ještě jsem něco ke svému příspěvku dopsala.

A to - a pobuřuje - sis tam přidala ty. Nepsala jsem a ani to tak není, že by mě to pobuřovalo.
A takhle vznikají fámy a takhle se přehání.

Pobuřuje, protože jinak by si neměla potřebu to komentovat. Ale nemíním se dohadovat, prostě z Tvého příspěvku jsem si udělala úsudek. A to nejsou fámy - copak to někde někomu vysvětluju a vykládám a přeháním jak to má Majka? :lol:

Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah.
Tak pokud dobře chápu - šokují tě hlavně ty mimomanželské vztahy, které se tě přímo nedotýkají... a ty, které se týkají - poněkud alibisticky nikoli tebe, ale "jenom" - tvých "(bývalých) partnerů" ti "řešit nenáleží", ovšem nešokují tě?
Ale možná nechápu... :vissla:

holcina napsal(a):

Spíš než šokovalo mě překvapilo dění posledních dní. Před 10lety jsem měla přítele. Byli jsme spolu necelé tři roky, pak jsme byli kamarádi. Na jaře loňského roku zemřel a já se teď dověděla přes dědické řízení, do kterého mě zahrnul, věci, že žasnu jak málo jsem ho znala:-( těsně předtím než jsme se seznámili se oženil. Teď jsem se dozvěděla, že v té době se mu narodilo nemanželské dítě a rok po našem rozchodu další. Mluvila jsem s právním zástupcem, s notářem a dnes i s jeho manželkou. Nic z toho nevěděla, až po jeho smrti. Sakra, opak ho opravdu nikdo neznal?:-( celé odpoledne nad tím přemýšlím

Valim oci .:co:
Sokujes me kolik si mela tech mimomanzelskych vztahu.Tvuj muz musi mit svatozar.:gloria:

Jaku napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Jessika napsal(a):

To je dobrý, to je jen tím pondělkem.
Zítra už to bude lepší, uvidíš :)

Určitě - stačilo mi, když jsem si přečetl nové příspěvky ve vláknu "Volba prezidenta" plus články v odkazech, zabralo mi to asi hodinu a půl :D a hned mi lépe utekl pracovní den... :D :D :D

Ještě by tu mělo být zuřící vlákno - protože zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí:skurt: A oni to sem ještě tak hloupě píšou a chlubí se tím snad.

Mikesi ty pracujes jak za komousu...:D

Obrovský šok. Zjistila jsem, že jeden můj bývalý známý, který mě považoval za toho největšího nýmanda (dával mi to sakra najevo, nechutně se do mě navážel, říkal mi dost jasně, že v životě nic nikdy nedokážu), nadělal během tří let dluhy ve výši statisíců a momentálně podstupuje osobní bankrot. To mě šokovalo, ale ještě více mě šokovalo to, že z toho mám teď úzkosti, vím, že ten dotyčný si za to může sám, s tím člověkem se už doufám nikdy neuvidím, zjistila jsem to vše z internetu z online spisu. Líto mě ho vyloženě není, ale přesto mě to dost rozrušilo. Jsou to samé spotřebitelské půjčky, kreditní karty, když už nemohl splácet bankovní půjčky, nabral si půjčky u nebankovních společností s úrokem 100% (je to myslím slabě přes sto procent). Tak 70% půjček byla zbytečná, bez těch se mohl obejít. Pořád to nemůžu pochopit. Čím ten člověk myslel?! A nechápu moji reakci na to, proč mě to tolik rozrušilo, proč se mi asi hodinu třepaly ruce.

P.S.: Nepohrdám lidmi, kteří si vezmou půjčku, jen to musí být s rozmyslem a musí si ten dotyčný vše řádně propočítat, nebankovní půjčky jsou podle mě cesta do pekel, zejména, když dotyčný si bere půjčku, aby splatil půjčku.

helena napsal(a):

Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah.
Tak pokud dobře chápu - šokují tě hlavně ty mimomanželské vztahy, které se tě přímo nedotýkají... a ty, které se týkají - poněkud alibisticky nikoli tebe, ale "jenom" - tvých "(bývalých) partnerů" ti "řešit nenáleží", ovšem nešokují tě?
Ale možná nechápu... :vissla:

Nevěry u zadaných mužů mě tolik nepřekvapují, u zadaných žen ano. A jestli chceš vědět, proč? Prostě proto, že na to pohlížím podle sebe. Že bych na to psychicky neměla, abych se se svou nevěřou vyrovnala. A taky bych ji nedokázala dlouhodobě tajit. Na mě by to hned bylo znát. Nu, tak jsem si myslela, že jiné ženy to mají podobně, když jsme z Venuše. :) Evidentně se mýlím.

Mikeš napsal(a):

ale jinak pokud máš hotovou svou práci, nikdo ti tu za internet hlavu neutrhne...

No tak to ani Kuty, že...to je ovšem něco jiného :vissla:
Asi jako Majkafiny nevěry - ty jsou taky "něco jiného"
Se z vás pos.eru :lol:

lupino, dovolím si tě opravit. Majkafiny nevěry žádné nejsou.

Majko, dovolím si tě opravit:
já se snažím chápat, že tvoje povolání tě....řekněme formuje směrem k drobení skutečnosti na malé částky a zase skládání do....řekněme potřebných celků.
Živý tvor však není částečka a cokoli uděláš nejmenšímu z nich, vstupuješ do INTERAKCE....vytváříš systém, za nějž jsi spoluzodpovědná. Nemůžeš se vyvázat z nevěry, neboť jednu (poměrně nechutného stylu, mimochodem) vy-tvá-říš!
Řekla bych ti to jinak, něco jako "jsi zodpovědná za lišku, kterou sis ochočila" ale snažila jsem se být pochopena....

Jenže já jsem si, tvou terminologií, žádnou lišku neochočila. ;)
Zodpovědní jsou manželé za partnery, co si k sobě připoutali, za své děti... prostě rodinné vztahy. Nebo budiž, v dnešní době partnerské vztahy, kde dva spolu žijí a mají spolu děti.
Já bych byla odpovědná ke svému partnerovi, se kterým bych žila. Nemám takového partnera a nejsem mu nevěrná.
Já nejsem nevěrná. Jsem katalyzátor v nevěře jiných. To je nepopiratelné.

Jo tak když vám jde jen o shookačku, tak to je jiná! Tos měla říct ned a nelakovat tady s romantikou a velkou láskou! :lol:

Že bych na to psychicky neměla, abych se se svou nevěřou vyrovnala... tak jsem si myslela, že jiné ženy to mají podobně
Ale di... taková velká holka a neví, že lidé jsou různé...
A taky bych ji nedokázala dlouhodobě tajit.
Je prokázáno, že žena na muži pozná "tajení" líp, než naopak.

Asi jako Majkafiny nevěry - ty jsou taky "něco jiného"
Se ti divím, lupi, psát o něčem takovým. Pochop, že "Majkafiny nevěry žádné nejsou", páč všechny, které se jakkoli vztahujou k její osobě nejsou "její", ale těch druhejch, ergo ona se s nimi nemusí nikterak zatěžovat
Jak prosté... a ty ne a ne to pobrat

Jsem katalyzátor v nevěře jiných. To je nepopiratelné.
Asi už jsi zapomněla látku základní školy - katalyzátor je látka, která ovlivňuje průběh reakce, aniž by se jí zúčastnila.
Chceš popřít svoji účast? Případně tvrdit, že k nevěře by došlo i bez tvého přičinění?

lupina montana napsal(a):

Majko, dovolím si tě opravit:
já se snažím chápat, že tvoje povolání tě....řekněme formuje směrem k drobení skutečnosti na malé částky a zase skládání do....řekněme potřebných celků.
Živý tvor však není částečka a cokoli uděláš nejmenšímu z nich, vstupuješ do INTERAKCE....vytváříš systém, za nějž jsi spoluzodpovědná. Nemůžeš se vyvázat z nevěry, neboť jednu (poměrně nechutného stylu, mimochodem) vy-tvá-říš!
Řekla bych ti to jinak, něco jako "jsi zodpovědná za lišku, kterou sis ochočila" ale snažila jsem se být pochopena....

Pokud vim,Majka neni vdana takze si muze mit vztah s kym chce.

lupina montana napsal(a):

Jo tak když vám jde jen o shookačku, tak to je jiná! Tos měla říct ned a nelakovat tady s romantikou a velkou láskou! :lol:

Když myslíš. :)

Pokud vim,Majka neni vdana takze si muze mit vztah s kym chce.
Ale erem... oddací list přece neznamená, že jeho držitel nemůže "mit vztah s kym chce". Jen holt musí (by měl) být připraven nést případné následky.

helena napsal(a):

Asi už jsi zapomněla látku základní školy - katalyzátor je látka, která ovlivňuje průběh reakce, aniž by se jí zúčastnila.
Chceš popřít svoji účast? Případně tvrdit, že k nevěře by došlo i bez tvého přičinění?

Ano. To jsou nepopiratelná fakta, ne mé tvrzení. Ani u jednoho zadaného muže, se kterým jsem cokoliv měla, jsem nebyla jeho první milenkou.

Ani u jednoho zadaného muže, se kterým jsem cokoliv měla, jsem nebyla jeho první milenkou.
Aha...

A tady se někdo nachytal a ted se bude rozebírat Majkafa a Majkafa se bude bránit, jak tohle ne a tohle ano. A bude zase přeMajkafováno. :lol:

helena napsal(a):

Asi už jsi zapomněla látku základní školy - katalyzátor je látka, která ovlivňuje průběh reakce, aniž by se jí zúčastnila.

:D :D :D :D :D

Snad ne, Duši :co::lol:
Konec majkafování? Já jsem zkusila - nepovedlo se - končim :cool:

Neboj dusičko... klidně si otevři konzervičku...

:lol::lol::lol: se nebojím, jste fajn babi :par:

Vilemína napsal(a):

Obrovský šok. Zjistila jsem, že jeden můj bývalý známý, který mě považoval za toho největšího nýmanda (dával mi to sakra najevo, nechutně se do mě navážel, říkal mi dost jasně, že v životě nic nikdy nedokážu), nadělal během tří let dluhy ve výši statisíců a momentálně podstupuje osobní bankrot. To mě šokovalo, ale ještě více mě šokovalo to, že z toho mám teď úzkosti, vím, že ten dotyčný si za to může sám, s tím člověkem se už doufám nikdy neuvidím, zjistila jsem to vše z internetu z online spisu. Líto mě ho vyloženě není, ale přesto mě to dost rozrušilo. Jsou to samé spotřebitelské půjčky, kreditní karty, když už nemohl splácet bankovní půjčky, nabral si půjčky u nebankovních společností s úrokem 100% (je to myslím slabě přes sto procent). Tak 70% půjček byla zbytečná, bez těch se mohl obejít. Pořád to nemůžu pochopit. Čím ten člověk myslel?! A nechápu moji reakci na to, proč mě to tolik rozrušilo, proč se mi asi hodinu třepaly ruce.

P.S.: Nepohrdám lidmi, kteří si vezmou půjčku, jen to musí být s rozmyslem a musí si ten dotyčný vše řádně propočítat, nebankovní půjčky jsou podle mě cesta do pekel, zejména, když dotyčný si bere půjčku, aby splatil půjčku.

Takovy typky taky znam. Davaji vsem najevo jak jsou vyjimecni a specialni a nad ostatnimi chudacky. A pak zkrachli, jako tvuj znamy.
To, ze z  tebe delal nymanda tudiz nic neznamena.

sahleb napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Obrovský šok. Zjistila jsem, že jeden můj bývalý známý, který mě považoval za toho největšího nýmanda (dával mi to sakra najevo, nechutně se do mě navážel, říkal mi dost jasně, že v životě nic nikdy nedokážu), nadělal během tří let dluhy ve výši statisíců a momentálně podstupuje osobní bankrot. To mě šokovalo, ale ještě více mě šokovalo to, že z toho mám teď úzkosti, vím, že ten dotyčný si za to může sám, s tím člověkem se už doufám nikdy neuvidím, zjistila jsem to vše z internetu z online spisu. Líto mě ho vyloženě není, ale přesto mě to dost rozrušilo. Jsou to samé spotřebitelské půjčky, kreditní karty, když už nemohl splácet bankovní půjčky, nabral si půjčky u nebankovních společností s úrokem 100% (je to myslím slabě přes sto procent). Tak 70% půjček byla zbytečná, bez těch se mohl obejít. Pořád to nemůžu pochopit. Čím ten člověk myslel?! A nechápu moji reakci na to, proč mě to tolik rozrušilo, proč se mi asi hodinu třepaly ruce.

P.S.: Nepohrdám lidmi, kteří si vezmou půjčku, jen to musí být s rozmyslem a musí si ten dotyčný vše řádně propočítat, nebankovní půjčky jsou podle mě cesta do pekel, zejména, když dotyčný si bere půjčku, aby splatil půjčku.

Takovy typky taky znam. Davaji vsem najevo jak jsou vyjimecni a specialni a nad ostatnimi chudacky. A pak zkrachli, jako tvuj znamy.
To, ze z  tebe delal nymanda tudiz nic neznamena.

Je to už delší dobu, co se nestýkáme, což jsem jedině ráda. Podle něj jsem naprostá nula, loser..., který nikdy nic nedokáže. Nestýkala jsem se s ním dobrovolně, bylo to trochu komplikovanější a nemám potřebu to dále vysvětlovat, proč jsem se s ním párkrát musela setkat. Strašně mě ale mrzelo to, že se ke mně takto choval a hlavně můj přístup k tomu, nedovedla jsem se nijak bránit, připomnělo mi to ZŠ, kde mě šikanovali. Ale už je naštěstí za mnou.

Jinak jsem věděla, že už tehdy, co jsem se s ním stýkala, je to svým způsobem zakomplexovaný chudák (snad ještě více než já), ale přesto se mě jeho řeči o mně dotkly.

Mikeš napsal(a):

holcina napsal(a):

Mikeši, to se teda divím. My nemáme v práci přístup na net vůbec...

My máme zakázanej přístup na "podezřelý" stránky , tj. třeba samozřejmě sex, stahování filmů, muziky, apod. - tam se ani nedostaneme - ale jinak pokud máš hotovou svou práci, nikdo ti tu za internet hlavu neutrhne...

U nás jsou zakázaný všechny stránky, kromě počasí a idosu:-)

eremuruss napsal(a):

holcina napsal(a):

Spíš než šokovalo mě překvapilo dění posledních dní. Před 10lety jsem měla přítele. Byli jsme spolu necelé tři roky, pak jsme byli kamarádi. Na jaře loňského roku zemřel a já se teď dověděla přes dědické řízení, do kterého mě zahrnul, věci, že žasnu jak málo jsem ho znala:-( těsně předtím než jsme se seznámili se oženil. Teď jsem se dozvěděla, že v té době se mu narodilo nemanželské dítě a rok po našem rozchodu další. Mluvila jsem s právním zástupcem, s notářem a dnes i s jeho manželkou. Nic z toho nevěděla, až po jeho smrti. Sakra, opak ho opravdu nikdo neznal?:-( celé odpoledne nad tím přemýšlím

Valim oci .:co:
Sokujes me kolik si mela tech mimomanzelskych vztahu.Tvuj muz musi mit svatozar.:gloria:

Dva za 10let. Před 15lety manžel onemocněl a vpodstatě vzdal "život". Možná existují ženy, které by i v mé situaci byly věrné, já to nejsem.

Majko, momanželský vztah tvého přítele neřešíš, ale můj tě šokuje? To mě pobavilo :-)

Vilemína napsal(a):

Jinak jsem věděla, že už tehdy, co jsem se s ním stýkala, je to svým způsobem zakomplexovaný chudák (snad ještě více než já), ale přesto se mě jeho řeči o mně dotkly.

No jasně, že dotkly, když to bylo tvoje bolavé místo. Jenže ty ses za tu krátkou dobu, co tě tu tak letmo sleduju, velice odkomplexovala :storstark: takže ti to za chvíli bude šumák, jestli tě někdo nazývá lůzrem. Nebo spíš to už nikoho ani nenapadne :)

holcina napsal(a):

Majko, momanželský vztah tvého přítele neřešíš, ale můj tě šokuje? To mě pobavilo :-)

holčino, v první chvíli mě šokovalo, že jsi šla pak do dalšího. Že se zbytečně trápíš.
Popravdě, vlastně tě i jistým způsobem obdivuji (neumím najít lepší výraz), že na tohle psychicky máš. Myslím si o sobě, že bych na tohle neměla. Buď bych byla věrná anebo bych odešla. Zkusila jsem párkrát paralelní vztah teď, co jsem rozvedená, ale psychicky bych tohle vůbec nezvládala a po krátké době jsem jeden z těch vztahů vždy ukončila.

holcino, tvoje řešení mi přijde asi nejelegantnější, jaké v dané situaci je... nencháš to manžela vzdát úplně, a dobíjíš baterky jak umíš - nejspíš sobě i jemu...

lupina montana napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Jinak jsem věděla, že už tehdy, co jsem se s ním stýkala, je to svým způsobem zakomplexovaný chudák (snad ještě více než já), ale přesto se mě jeho řeči o mně dotkly.

No jasně, že dotkly, když to bylo tvoje bolavé místo. Jenže ty ses za tu krátkou dobu, co tě tu tak letmo sleduju, velice odkomplexovala :storstark: takže ti to za chvíli bude šumák, jestli tě někdo nazývá lůzrem. Nebo spíš to už nikoho ani nenapadne :)

To bych si o sobě netroufla tvrdit. Pořád mám stavy, kdy se cítím mizerně a kdy má pocit, že nemám sílu s tím něco udělat. Pak z toho má dny či hodiny (nálada se mi hodně střídá), kdy je mi dobře. Relaxuju při vyšívání (kupuju si natištěné motivy, vyšívám stonkovým stehem, takže nic nemusím počítat, jde to samo), chodím stále do jógy a syrské křečky chovám taky. Vím, že jsem tu kdysi psala, že máme Vendelínka a Růženku, tak ten chudák už dávno umřel, po něm přišel Viktorínek, ten umřel před rokem, teď máme Otakara a Jonatána (místo Růženky) (každý má svoji klec). Křečci jsou roztomilá zvířátka.

S tím bolavým místem jsi to vystihla přesně. Vlastně od ZŠ, tj. od 15 let, mě nikdo vyloženě nešikanoval (zažila jsem "jen" psychickou šikanu), až tady ten "chytrolín".

Eva. napsal(a):

holcina napsal(a):

Majko, momanželský vztah tvého přítele neřešíš, ale můj tě šokuje? To mě pobavilo :-)

holčino, v první chvíli mě šokovalo, že jsi šla pak do dalšího. Že se zbytečně trápíš.
Popravdě, vlastně tě i jistým způsobem obdivuji (neumím najít lepší výraz), že na tohle psychicky máš. Myslím si o sobě, že bych na tohle neměla. Buď bych byla věrná anebo bych odešla. Zkusila jsem párkrát paralelní vztah teď, co jsem rozvedená, ale psychicky bych tohle vůbec nezvládala a po krátké době jsem jeden z těch vztahů vždy ukončila.

Majko, ale já se netrápím. Byly chvíle, kdy jsem se trápila, ale už dlooouho ne. A že to psychicky zvládám? Možná to bude tím, že ani jednomu z nich ani sobě nelžu

tina napsal(a):

holcino, tvoje řešení mi přijde asi nejelegantnější, jaké v dané situaci je... nencháš to manžela vzdát úplně, a dobíjíš baterky jak umíš - nejspíš sobě i jemu...

Teď už je to dobrý :) už dávno jsme se s tou situací oba sžili

holcina napsal(a):

Majko, ale já se netrápím. Byly chvíle, kdy jsem se trápila, ale už dlooouho ne. A že to psychicky zvládám? Možná to bude tím, že ani jednomu z nich ani sobě nelžu

To je pro mě zajímavý. Díky.
Možná proto to můj přítel čím dál tím častěji psychicky nezvládá.

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah.
Tak pokud dobře chápu - šokují tě hlavně ty mimomanželské vztahy, které se tě přímo nedotýkají... a ty, které se týkají - poněkud alibisticky nikoli tebe, ale "jenom" - tvých "(bývalých) partnerů" ti "řešit nenáleží", ovšem nešokují tě?
Ale možná nechápu... :vissla:

Nevěry u zadaných mužů mě tolik nepřekvapují, u zadaných žen ano. A jestli chceš vědět, proč? Prostě proto, že na to pohlížím podle sebe. Že bych na to psychicky neměla, abych se se svou nevěřou vyrovnala. A taky bych ji nedokázala dlouhodobě tajit. Na mě by to hned bylo znát. Nu, tak jsem si myslela, že jiné ženy to mají podobně, když jsme z Venuše. :) Evidentně se mýlím.

Majko, jak tě napadla taková hloupost? :co: Tohle snad nezáleží na pohlaví, ale na naturelu člověka.

Lenno, ani ten usmívající se smajlík tě nepřivede k přemýšlení, jak jsem to asi s těmi Venušankami myslela? :D

Mikeš napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ještě by tu mělo být zuřící vlákno - protože zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí:skurt: A oni to sem ještě tak hloupě píšou a chlubí se tím snad.

Jen si posluž... :D :D :D

Upřímně přeji tobě,Graine i ostatním státním poskokům,aby snížili ty vaše stavy minim. o 60% a zkrouhla bych vám plat na minim.mzdu s tím,jestli se to někomu nelíbí,at táhne,však dalších 40 to papírování bude rádo za ty prachy předstírat dál.nenávidím takové pijavice jako jsi ty a tobě podobné,fuj!

Jaku, troufám si říct, že Graine není státním zaměstnancem. :D

Eva. napsal(a):

Jaku, troufám si říct, že Graine není státním zaměstnancem. :D

psala ale,že to mají stejně,tak předpokládám že pracuje za státní,pokud není st.zaměstnancem,jak píšeš,tak potom hlásá bludy ona.Pokud pracuje v soukr.firmě,není to to samé,je to sakra jiné.Ale těm státním takyzaměstnancům bych teda zatla tipec nejrdaši hned a pořádně,když na nás a na vás všech jen parazitují.

Jaku napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ještě by tu mělo být zuřící vlákno - protože zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí:skurt: A oni to sem ještě tak hloupě píšou a chlubí se tím snad.

Jen si posluž... :D :D :D

Upřímně přeji tobě,Graine i ostatním státním poskokům,aby snížili ty vaše stavy minim. o 60% a zkrouhla bych vám plat na minim.mzdu s tím,jestli se to někomu nelíbí,at táhne,však dalších 40 to papírování bude rádo za ty prachy předstírat dál.nenávidím takové pijavice jako jsi ty a tobě podobné,fuj!

Jaku, Tobě někdo něco udělal a nebo ses prostě jen tak rozhodla, že budeš kopat kolem sebe? Nu Tvá volba, ale bacha na zdejší pravidla, ju?
Jinak, strašně se mi líbí to paušalizování státních zaměstnanců, jak vlastně nikdo nic nedělá a všichni jsou královsky placeni. Kdyby to nebylo smutné, člověk by se i zasmál.... a jo jo, byla jsem státní zaměstnanec, 12 let ... a nebudeš věřit, byla jsem tak "dobře" placena a vlastně jsem "nic nedělala", že jsem raději dobrovolně odešla. Vzpomínám si na můj stůl, který byl zavalen spisy, které jsem prostě musela udělat, na tu odpovědnost, kterou jsem měla a peníze za to fakt nebyly, ten tlak, když hořely termíny, které já nemohla ovlivnit, na situaci, kdy jsem zůstala na dovolené s 40 horečkou, a z práce pro mě přijeli, protože jsem byla prostě jediná z oddělení, kdo měl bezpečností prověrky a napsat se to muselo atd. atd. A plat - sakra nízkej....ale víš, co. Já Ti ten Tvůj názor neberu, měj si ho.

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah.
Tak pokud dobře chápu - šokují tě hlavně ty mimomanželské vztahy, které se tě přímo nedotýkají... a ty, které se týkají - poněkud alibisticky nikoli tebe, ale "jenom" - tvých "(bývalých) partnerů" ti "řešit nenáleží", ovšem nešokují tě?
Ale možná nechápu... :vissla:

Nevěry u zadaných mužů mě tolik nepřekvapují, u zadaných žen ano. A jestli chceš vědět, proč? Prostě proto, že na to pohlížím podle sebe. Že bych na to psychicky neměla, abych se se svou nevěřou vyrovnala. A taky bych ji nedokázala dlouhodobě tajit. Na mě by to hned bylo znát. Nu, tak jsem si myslela, že jiné ženy to mají podobně, když jsme z Venuše. :) Evidentně se mýlím.

Moje slova.

Randit s vdanou ženou? Lepší než s volnou semetrikou
http://zena.centrum.cz/sex-a-vztahy/las … ?id=768612

Jaku napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jaku, troufám si říct, že Graine není státním zaměstnancem. :D

psala ale,že to mají stejně,tak předpokládám že pracuje za státní,pokud není st.zaměstnancem,jak píšeš,tak potom hlásá bludy ona.Pokud pracuje v soukr.firmě,není to to samé,je to sakra jiné.Ale těm státním takyzaměstnancům bych teda zatla tipec nejrdaši hned a pořádně,když na nás a na vás všech jen parazitují.

Nevím, co psala Graine, ale že to mám stejně jako Mikeš (tj. že můžeme chodit na net v práci) jsem psala já. A já pracuji v soukromé firmě. Tím neříkám, že trávím pracovní dobu na netu, na to fakt nemám čas. Ale na net chodím a můžeme chodit.

Jaku na mně už delší dobu dělá dojem, že by nejraději slízala smetanu z obou (údajně) protilehlých poloh - pracovala jako zaměstnanec za soukromnických výhod :cool:
Njn.....komu by se to nelíbilo, že, ale ostatní jsou holt realisti :)

Jaku, předem tě upozorňuju, než se do mně pustíš, že znám důvěrně a zblízka oba tyto způsoby obživy :P

Vilemína napsal(a):

To bych si o sobě netroufla tvrdit. Pořád mám stavy, kdy se cítím mizerně a kdy má pocit, že nemám sílu s tím něco udělat.

No vždyť to taky tvrdím já, že ;):lol: Zvenku vždycky všechno vypadá jinak, než zevnitř.
Stavy....prosímtě - a kdo nemá? :supr: To je úplně normální.

Petr100 napsal(a):

Moje slova.

Randit s vdanou ženou? Lepší než s volnou semetrikou
http://zena.centrum.cz/sex-a-vztahy/las … ?id=768612

Je to hezky a pravdivě napsáno. I ten závěr. Protože jsou i volné ženy, se kterými je randění takové, jako s vdanými, jak o tom píše autor článku. Tento článek už jsem četla dříve, líbil se mi.

Mám také zkušenosti z práce ve státní správě, ale jiné, než má o ní představu Jaku. Asi jí někdo šlápl na kuří oko a ona to teď bere šmahem. Btw pořádně má člověk pracovat všude, ne pouze ve státní správě. A nemluvím o využívání pracovní doby od - do. Protože je spousta lidí, kteří nežerou pracovní dobu od - do a někteří ani nemůžou, protože mají prostě jiný druh práce, kdy musí dělat tehdy, kdy je potřeba a ne od - do a padla.

Ǎ paraziti státní zaměstnanci, zdejší folklor, oblíbené téma lovců lebek bez kšeftů.
Tak to nic, jdu dál :D

že jsi šla pak do dalšího. Že se zbytečně trápíš.
Proč si myslíš, že mimomanželský vztah musí být "trápení"?
Zkusila jsem párkrát paralelní vztah teď, co jsem rozvedená, ale psychicky bych tohle vůbec nezvládala a po krátké době jsem jeden z těch vztahů vždy ukončila.
To je podle mého názoru dost rozdíl... mít manžela a milence nebo mít dva milence.


Pokud pracuje v soukr.firmě,není to to samé,je to sakra jiné.
I v soukromých firmách se vyskytují "pouzí" zaměstnanci...
státním takyzaměstnancům bych teda zatla tipec nejrdaši hned a pořádně,když na nás a na vás všech jen parazitují
Koukám, jak je pod tvou rozlišovací schopnost informace, že bez některých se obejít nelze.

Eva. napsal(a):

Kiara napsal(a):

Zato od Tebe nás už nemůže překvapit absolutně nic, majkafo.

Jak že zní to přísloví - snadněji člověk vidí třísku v oku svého bratra, než břevno v oku svém :lol: ?!?

Kiaro, je to možné.
Akorát, prosím,  proč máš potřebu mluvit za jiné?
Možná mě to šokuje proto, že jsem neměla žádný mimomanželský vztah. Vdávala jsem se s tím, že je to navždy a i má věrnost je navždy. Snažím se neslibovat věci, o kterých nejsem přesvědčena, že je nedodržím.
Kdybych měla jiné životní zkušenosti, tak bych to možná vnímala jinak.
Co se týká mimomanželských vztahů mých (bývalých) partnerů, to mi řešit nenáleží.

Kedysi si sa tu podivovala nad tým, ako niekto môže mať vzťah so ženáčom, to TY by si nikdy... a šup, už ho tam máš! Nebojíš sa, že keď budeš ešte trochu "jazdiť" po neverniciach s mimomanželskými skúsenosťami, tiež to postretne aj teba, aby si sa dokázala vžiť?

helena napsal(a):

státním takyzaměstnancům bych teda zatla tipec nejrdaši hned a pořádně,když na nás a na vás všech jen parazitují
Koukám, jak je pod tvou rozlišovací schopnost informace, že bez některých se obejít nelze.

Já ti mám dojem, jestli Pan netrefila hřebík s těma lovcima hlav :cool: Jako ti žraloci v  akváriu, když koukaj na návštěvníky a  smlsnout si nemůžou :grater:

Jako ti žraloci v  akváriu, když koukaj na návštěvníky a  smlsnout si nemůžou
"Mezi nejspolehlivější smysly žraloka tygřího rozhodně nepatří zrak, spoléhá především na svůj čich."
Co takhle "ať mu ta koza chcípne"?

Selima napsal(a):

Kedysi si sa tu podivovala nad tým, ako niekto môže mať vzťah so ženáčom, to TY by si nikdy... a šup, už ho tam máš! Nebojíš sa, že keď budeš ešte trochu "jazdiť" po neverniciach s mimomanželskými skúsenosťami, tiež to postretne aj teba, aby si sa dokázala vžiť?

Ne, Selimo, nebojím. To je tvůj dojem, že "jazdím" po nevěrnicích. Vím, že život nám leckdy přináší zkušenosti a situace, o kterých se nám ani nezdálo. Ostatně, psala jsem, že kdybych měla jiné životní zkušenosti... a že obdivuji psychiku holčiny, že to zvládá...
Btw nemám pocit, že to bylo a šup. Zítra to budou 4 roky, co jsme se poprvé viděli. Více než dva roky mi trvalo srovnat si v sobě, co cítím, jak to je, co chci, abych nelhala sama sobě. Ale chápu, že z pohledu jiných se může zdát, že to bylo a šup. Čas rychle utíká. V neděli to bylo 7 let, co se můj BM od nás odstěhoval. Jsem ráda, že jsem to přežila, že jsem tady.

Jaku napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ještě by tu mělo být zuřící vlákno - protože zuřím,kolik zbytečných darmožroutů typu Mikeš tento stát platí:skurt: A oni to sem ještě tak hloupě píšou a chlubí se tím snad.

Jen si posluž... :D :D :D

Upřímně přeji tobě,Graine i ostatním státním poskokům,aby snížili ty vaše stavy minim. o 60% a zkrouhla bych vám plat na minim.mzdu s tím,jestli se to někomu nelíbí,at táhne,však dalších 40 to papírování bude rádo za ty prachy předstírat dál.nenávidím takové pijavice jako jsi ty a tobě podobné,fuj!

ja nejsem statni zamestnanec , jak jsi na to prisla ? Udelala jsem ti neco ?

Jaku napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jaku, troufám si říct, že Graine není státním zaměstnancem. :D

psala ale,že to mají stejně,tak předpokládám že pracuje za státní,pokud není st.zaměstnancem,jak píšeš,tak potom hlásá bludy ona.Pokud pracuje v soukr.firmě,není to to samé,je to sakra jiné.Ale těm státním takyzaměstnancům bych teda zatla tipec nejrdaši hned a pořádně,když na nás a na vás všech jen parazitují.

myslela jsem stejně , co se týká přístupu na net , mne nezajima, kdo kde pracuje a že je Mikeš statní zaměstnanec  jsem ani nevěděla

Já jsem byla státním zaměstnancem celý svůj pracovní život. A ano, občas jsem neměla co dělat, protože jsem měla vše hotové a nic nového nepřišlo. Že bych se flákala a práce stála, tak to jsem nikdy nezažila. A spousta mých kolegů měla naopak tolik práce, že nestíhala a musela si brát práci domů nebo přijít o víkendu - zadarmo, pochopitelně. Jaké jsou ve státní správě platy se může každý podívat do zákona, je tam tabulka. A opravdu to nejsou horentní sumy. Jak je to v soukromých firmách, to nevím. Možná se tam zaměstnanci nesmí jít ani vyčurat. To ovšem nepovažuju za nic chvályhodného, spíš naopak.
Na internet jsme nesměli, monitorovali nás a vedoucí každý den dostával sjetinu stránek, který každý jeho podřízený navštívil. jestli to četl, nevím, ale nikdo nechtěl riskovat. Zato vím, že ve spoustě soukromých firem zaměstnanci na net v pracovní době chodí, stačí se podívat, kolik lidí píše do různých diskuzí dopoledne.
Jaku, chtěla bych vědět, co tak úžasného děláš ty, že tak nenávidíš státní zaměstnance?

Vilemína napsal(a):

Obrovský šok. Zjistila jsem, že jeden můj bývalý známý, který mě považoval za toho největšího nýmanda (dával mi to sakra najevo, nechutně se do mě navážel, říkal mi dost jasně, že v životě nic nikdy nedokážu), nadělal během tří let dluhy ve výši statisíců a momentálně podstupuje osobní bankrot. To mě šokovalo, ale ještě více mě šokovalo to, že z toho mám teď úzkosti, vím, že ten dotyčný si za to může sám, s tím člověkem se už doufám nikdy neuvidím, zjistila jsem to vše z internetu z online spisu. Líto mě ho vyloženě není, ale přesto mě to dost rozrušilo. Jsou to samé spotřebitelské půjčky, kreditní karty, když už nemohl splácet bankovní půjčky, nabral si půjčky u nebankovních společností s úrokem 100% (je to myslím slabě přes sto procent). Tak 70% půjček byla zbytečná, bez těch se mohl obejít. Pořád to nemůžu pochopit. Čím ten člověk myslel?! A nechápu moji reakci na to, proč mě to tolik rozrušilo, proč se mi asi hodinu třepaly ruce.

P.S.: Nepohrdám lidmi, kteří si vezmou půjčku, jen to musí být s rozmyslem a musí si ten dotyčný vše řádně propočítat, nebankovní půjčky jsou podle mě cesta do pekel, zejména, když dotyčný si bere půjčku, aby splatil půjčku.

Milá Vilemíno. Víš, co si myslím? Že Ty jsi svým způsobem vstřebala to, co do Tebe ten blbeček (a ještě pár před ním)hustil a vzala jsi to za své. Byla to nějaká Tvoje jistota, i když ne zrovna příjemná. A teď se Ti Tvá představa hroutí a Tebe to rozhodilo. Na tomto konkrétním případě vidíš, že je to vlastně jinak. ZVYKNI SI PROSÍM NA TO, ŽE PRÁVĚ TY JSI TA CHYTRÁ A ŠIKOVNÁ HOLKA :pussa:

Co me dnes sokovalo asi nejvic..byla tchyne a jeji snacha...a sokovalo me to natolik ze jsem se musela i zasmat :D chodim na brigadu..a chodim do bytu odecist topeni..kolik protopili ale to je vedlejsi..byl to byt kde byly dva pokoje a obyvak v jednou pokoji tchyne v druhy snacha..jenomze snacha byla v pokoji a neotvirala a ja tam potrebovala jit k tomu topeni...tchyne prvne tukala a snaha ji neotvirala...tak tchyne normalne vyrazila dvera pak po sobe zacli stekat..no hruza...doufam ze tak v zivote nedopadnu..v jednu chvili jsem si myslela ze bude i souboj na zivot a na smrt :D

Ivana napsal(a):

Já jsem byla státním zaměstnancem celý svůj pracovní život. A ano, občas jsem neměla co dělat, protože jsem měla vše hotové a nic nového nepřišlo. Že bych se flákala a práce stála, tak to jsem nikdy nezažila. A spousta mých kolegů měla naopak tolik práce, že nestíhala a musela si brát práci domů nebo přijít o víkendu - zadarmo, pochopitelně. Jaké jsou ve státní správě platy se může každý podívat do zákona, je tam tabulka. A opravdu to nejsou horentní sumy. Jak je to v soukromých firmách, to nevím. Možná se tam zaměstnanci nesmí jít ani vyčurat. To ovšem nepovažuju za nic chvályhodného, spíš naopak.
Na internet jsme nesměli, monitorovali nás a vedoucí každý den dostával sjetinu stránek, který každý jeho podřízený navštívil. jestli to četl, nevím, ale nikdo nechtěl riskovat. Zato vím, že ve spoustě soukromých firem zaměstnanci na net v pracovní době chodí, stačí se podívat, kolik lidí píše do různých diskuzí dopoledne.
Jaku, chtěla bych vědět, co tak úžasného děláš ty, že tak nenávidíš státní zaměstnance?

Mě štve,že si tady klidně st.zaměstnanec napíše,jak se v práci fláká a že toto sponozujem my všichni ze svých daní;pro tohle mě tihleti flákači tak štvou.U soukr.firem,at si každý dělá co chce,na ty já nedoplácím.

A je toho samozřejmě pak víc,čím mě ti státní potentáti štvou - ve velkém rozkrádají náš stát (viz v televize inedávno zakázky St.lesů a ještě jedna státní firma tam měla dost velký průšvih a nejen tyto 2 případy) a na 2.straně na finančáku nás podnikatele budou otravovat s každým prdem a o žádné okrádání se přitom nejená z naší strany.

Jaku napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já jsem byla státním zaměstnancem celý svůj pracovní život. A ano, občas jsem neměla co dělat, protože jsem měla vše hotové a nic nového nepřišlo. Že bych se flákala a práce stála, tak to jsem nikdy nezažila. A spousta mých kolegů měla naopak tolik práce, že nestíhala a musela si brát práci domů nebo přijít o víkendu - zadarmo, pochopitelně. Jaké jsou ve státní správě platy se může každý podívat do zákona, je tam tabulka. A opravdu to nejsou horentní sumy. Jak je to v soukromých firmách, to nevím. Možná se tam zaměstnanci nesmí jít ani vyčurat. To ovšem nepovažuju za nic chvályhodného, spíš naopak.
Na internet jsme nesměli, monitorovali nás a vedoucí každý den dostával sjetinu stránek, který každý jeho podřízený navštívil. jestli to četl, nevím, ale nikdo nechtěl riskovat. Zato vím, že ve spoustě soukromých firem zaměstnanci na net v pracovní době chodí, stačí se podívat, kolik lidí píše do různých diskuzí dopoledne.
Jaku, chtěla bych vědět, co tak úžasného děláš ty, že tak nenávidíš státní zaměstnance?

Mě štve,že si tady klidně st.zaměstnanec napíše,jak se v práci fláká a že toto sponozujem my všichni ze svých daní;pro tohle mě tihleti flákači tak štvou.U soukr.firem,at si každý dělá co chce,na ty já nedoplácím.

A je toho samozřejmě pak víc,čím mě ti státní potentáti štvou - ve velkém rozkrádají náš stát (viz v televize inedávno zakázky St.lesů a ještě jedna státní firma tam měla dost velký průšvih a nejen tyto 2 případy) a na 2.straně na finančáku nás podnikatele budou otravovat s každým prdem a o žádné okrádání se přitom nejená z naší strany.

ty nevíš co chceš, když zaměstnanec nedodržuje pracovní povinnosti, vadí ti to.  když jiný je dodržuje a chce, aby jsi měla VSECHNO v pořádku, taky ti to vadí :vissla:

eremuruss napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Majko, dovolím si tě opravit:
já se snažím chápat, že tvoje povolání tě....řekněme formuje směrem k drobení skutečnosti na malé částky a zase skládání do....řekněme potřebných celků.
Živý tvor však není částečka a cokoli uděláš nejmenšímu z nich, vstupuješ do INTERAKCE....vytváříš systém, za nějž jsi spoluzodpovědná. Nemůžeš se vyvázat z nevěry, neboť jednu (poměrně nechutného stylu, mimochodem) vy-tvá-říš!
Řekla bych ti to jinak, něco jako "jsi zodpovědná za lišku, kterou sis ochočila" ale snažila jsem se být pochopena....

Pokud vim,Majka neni vdana takze si muze mit vztah s kym chce.

ženatej chlap by měl být tabu.

AndreaP. napsal(a):

Jaku napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Jen si posluž... :D :D :D

Upřímně přeji tobě,Graine i ostatním státním poskokům,aby snížili ty vaše stavy minim. o 60% a zkrouhla bych vám plat na minim.mzdu s tím,jestli se to někomu nelíbí,at táhne,však dalších 40 to papírování bude rádo za ty prachy předstírat dál.nenávidím takové pijavice jako jsi ty a tobě podobné,fuj!

Jaku, Tobě někdo něco udělal a nebo ses prostě jen tak rozhodla, že budeš kopat kolem sebe? Nu Tvá volba, ale bacha na zdejší pravidla, ju?
Jinak, strašně se mi líbí to paušalizování státních zaměstnanců, jak vlastně nikdo nic nedělá a všichni jsou královsky placeni. Kdyby to nebylo smutné, člověk by se i zasmál.... a jo jo, byla jsem státní zaměstnanec, 12 let ... a nebudeš věřit, byla jsem tak "dobře" placena a vlastně jsem "nic nedělala", že jsem raději dobrovolně odešla. Vzpomínám si na můj stůl, který byl zavalen spisy, které jsem prostě musela udělat, na tu odpovědnost, kterou jsem měla a peníze za to fakt nebyly, ten tlak, když hořely termíny, které já nemohla ovlivnit, na situaci, kdy jsem zůstala na dovolené s 40 horečkou, a z práce pro mě přijeli, protože jsem byla prostě jediná z oddělení, kdo měl bezpečností prověrky a napsat se to muselo atd. atd. A plat - sakra nízkej....ale víš, co. Já Ti ten Tvůj názor neberu, měj si ho.

zdejší pravidla ? když ji dáš ban, vleze sem jako meduza, nebo pod dalším jiným nickem, nic to neřeší.

aprill napsal(a):

Jaku napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já jsem byla státním zaměstnancem celý svůj pracovní život. A ano, občas jsem neměla co dělat, protože jsem měla vše hotové a nic nového nepřišlo. Že bych se flákala a práce stála, tak to jsem nikdy nezažila. A spousta mých kolegů měla naopak tolik práce, že nestíhala a musela si brát práci domů nebo přijít o víkendu - zadarmo, pochopitelně. Jaké jsou ve státní správě platy se může každý podívat do zákona, je tam tabulka. A opravdu to nejsou horentní sumy. Jak je to v soukromých firmách, to nevím. Možná se tam zaměstnanci nesmí jít ani vyčurat. To ovšem nepovažuju za nic chvályhodného, spíš naopak.
Na internet jsme nesměli, monitorovali nás a vedoucí každý den dostával sjetinu stránek, který každý jeho podřízený navštívil. jestli to četl, nevím, ale nikdo nechtěl riskovat. Zato vím, že ve spoustě soukromých firem zaměstnanci na net v pracovní době chodí, stačí se podívat, kolik lidí píše do různých diskuzí dopoledne.
Jaku, chtěla bych vědět, co tak úžasného děláš ty, že tak nenávidíš státní zaměstnance?

Mě štve,že si tady klidně st.zaměstnanec napíše,jak se v práci fláká a že toto sponozujem my všichni ze svých daní;pro tohle mě tihleti flákači tak štvou.U soukr.firem,at si každý dělá co chce,na ty já nedoplácím.

A je toho samozřejmě pak víc,čím mě ti státní potentáti štvou - ve velkém rozkrádají náš stát (viz v televize inedávno zakázky St.lesů a ještě jedna státní firma tam měla dost velký průšvih a nejen tyto 2 případy) a na 2.straně na finančáku nás podnikatele budou otravovat s každým prdem a o žádné okrádání se přitom nejená z naší strany.

ty nevíš co chceš, když zaměstnanec nedodržuje pracovní povinnosti, vadí ti to.  když jiný je dodržuje a chce, aby jsi měla VSECHNO v pořádku, taky ti to vadí :vissla:

To, že se někdy objeví prostoj je běžné u státních i soukromých firem, nikde ta kontinuita není dokonalá, takže nemusí jít hned o flákání. A mimochodem, co se týká platů- prý možná letos dojde na to, že platy ve státní či polostátní sféře převýší ty v soukromé.

[:kapitulation:

Judyna napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Obrovský šok. Zjistila jsem, že jeden můj bývalý známý, který mě považoval za toho největšího nýmanda (dával mi to sakra najevo, nechutně se do mě navážel, říkal mi dost jasně, že v životě nic nikdy nedokážu), nadělal během tří let dluhy ve výši statisíců a momentálně podstupuje osobní bankrot. To mě šokovalo, ale ještě více mě šokovalo to, že z toho mám teď úzkosti, vím, že ten dotyčný si za to může sám, s tím člověkem se už doufám nikdy neuvidím, zjistila jsem to vše z internetu z online spisu. Líto mě ho vyloženě není, ale přesto mě to dost rozrušilo. Jsou to samé spotřebitelské půjčky, kreditní karty, když už nemohl splácet bankovní půjčky, nabral si půjčky u nebankovních společností s úrokem 100% (je to myslím slabě přes sto procent). Tak 70% půjček byla zbytečná, bez těch se mohl obejít. Pořád to nemůžu pochopit. Čím ten člověk myslel?! A nechápu moji reakci na to, proč mě to tolik rozrušilo, proč se mi asi hodinu třepaly ruce.

P.S.: Nepohrdám lidmi, kteří si vezmou půjčku, jen to musí být s rozmyslem a musí si ten dotyčný vše řádně propočítat, nebankovní půjčky jsou podle mě cesta do pekel, zejména, když dotyčný si bere půjčku, aby splatil půjčku.

Milá Vilemíno. Víš, co si myslím? Že Ty jsi svým způsobem vstřebala to, co do Tebe ten blbeček (a ještě pár před ním)hustil a vzala jsi to za své. Byla to nějaká Tvoje jistota, i když ne zrovna příjemná. A teď se Ti Tvá představa hroutí a Tebe to rozhodilo. Na tomto konkrétním případě vidíš, že je to vlastně jinak. ZVYKNI SI PROSÍM NA TO, ŽE PRÁVĚ TY JSI TA CHYTRÁ A ŠIKOVNÁ HOLKA :pussa:

:jojo:

PPavlaa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Obrovský šok. Zjistila jsem, že jeden můj bývalý známý, který mě považoval za toho největšího nýmanda (dával mi to sakra najevo, nechutně se do mě navážel, říkal mi dost jasně, že v životě nic nikdy nedokážu), nadělal během tří let dluhy ve výši statisíců a momentálně podstupuje osobní bankrot. To mě šokovalo, ale ještě více mě šokovalo to, že z toho mám teď úzkosti, vím, že ten dotyčný si za to může sám, s tím člověkem se už doufám nikdy neuvidím, zjistila jsem to vše z internetu z online spisu. Líto mě ho vyloženě není, ale přesto mě to dost rozrušilo. Jsou to samé spotřebitelské půjčky, kreditní karty, když už nemohl splácet bankovní půjčky, nabral si půjčky u nebankovních společností s úrokem 100% (je to myslím slabě přes sto procent). Tak 70% půjček byla zbytečná, bez těch se mohl obejít. Pořád to nemůžu pochopit. Čím ten člověk myslel?! A nechápu moji reakci na to, proč mě to tolik rozrušilo, proč se mi asi hodinu třepaly ruce.

P.S.: Nepohrdám lidmi, kteří si vezmou půjčku, jen to musí být s rozmyslem a musí si ten dotyčný vše řádně propočítat, nebankovní půjčky jsou podle mě cesta do pekel, zejména, když dotyčný si bere půjčku, aby splatil půjčku.

Milá Vilemíno. Víš, co si myslím? Že Ty jsi svým způsobem vstřebala to, co do Tebe ten blbeček (a ještě pár před ním)hustil a vzala jsi to za své. Byla to nějaká Tvoje jistota, i když ne zrovna příjemná. A teď se Ti Tvá představa hroutí a Tebe to rozhodilo. Na tomto konkrétním případě vidíš, že je to vlastně jinak. ZVYKNI SI PROSÍM NA TO, ŽE PRÁVĚ TY JSI TA CHYTRÁ A ŠIKOVNÁ HOLKA :pussa:

:jojo:

Děkuju za komplimenty :).

Že papež Benedikt XVI. rezignoval, protože mu stáří ubralo síly vést dál úřad. Že se k tomu odhodlal a vzepřel se dlouhé tradici přežívání v úřadu až do posledního dechu. A že už pár hodin poté se novináři ptali duchovních kdo asi bude jeho nástupce..

Jo, taky má můj obdiv.

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

Taky je mi moc líto toho atleta Pistoria. Pokud to byla opravdu nešťastná náhoda a ta chuděra ho chtěla na Valentýna překvapit, tak je to moc smutné.

sahleb napsal(a):

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

Taky si myslím,že Vilemína je inteligentní a šikovná holka,jen by jí sedlo mít víc sebevědomí. Ke své smůle ho moc nemá a přitom by ho mít měla. Zajímavý je, že kdejaká blbka má sebevědomí a do nebe.

Vil,vážně, buď trochu víc sebevědomá.

Jinak třeba já říkám vandlík ,můj muž říká vandlín, to je taková velká plechová smaltovaná mísa s uchama, babička v tom zadělávala kynutý těsto.
Já říkám "před pár letama",můj muž říká "před pár letma". Správně je před pár lety,vím, ale chci říct, že stačí pár kilometrů od sebe a už se ladesčemu říká jinak.

Jo a su debil,mělo to přijít na skuhrací, i když vandlík na skuhrání není :lol:

Modroočka napsal(a):

sahleb napsal(a):

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

Taky si myslím,že Vilemína je inteligentní a šikovná holka,jen by jí sedlo mít víc sebevědomí. Ke své smůle ho moc nemá a přitom by ho mít měla. Zajímavý je, že kdejaká blbka má sebevědomí a do nebe.

Vil,vážně, buď trochu víc sebevědomá.

To se lehce řekne, ale hůře dělá. I lidi, kteří se s tím snaží aktivně něco dělat, kolikrát moc úspěšní nejsou. Viz má kamarádka, ta se léčí s depresí třetím rokem, bere AD, každý týden docházela k psychologovi, momentálně je hospitalizovaná v psychiatrické léčebně na psychoterapeutickém odd., kde probíhá intenzivní program (skupinové terapie, individuální sezení s psychologem, arteterapie, sportovní aktivity, tancování, plavání, keramika, skleník...), převážnou část programu už má za sebou, v mnohém jí to pomohlo, že by ale měla zdravé sebevědomí, to bohužel stále nemá. Přitom k tomu nemá vlastně objektivní důvod, je na Ph.D., měla červený diplom, má přítele, se kterým je šťastná..., asi je to dáno minulostí, stejně jako já bývala ji kolektiv nebral, posmívali se jí, protože měla jiné zájmy...
Ono je strašně těžké zapomenout na doby, kdy se mi na základce vysmívali, je to o to těžší, když vím (díky facebooku), že ti, co se mi posmívali a dělali ze mě totálního nýmanda, jsou dnes vdaní/ženatí, jsou Mgr./Ing. (neabsolvovali soukromé školy, ale převážně Masarykovu univerzitu, např. jedna lékařskou fakultu, další přírodovědu, obor geologie) atd. Vím, že to není černobílé, že mají nejspíše taky své problémy a starosti, ale přesto ve mě často hlodají pochybnosti.

Vilemíno, to, že někdo uzavře manželství či vystuduje vysokou školu přece nemá žádnou vypovídací hodnotu o lidských kvalitách dotyčného člověka, proboha!!! MUDr. Barták byl také ženatý a také vystudoval lékařskou fakultu, navzdory tomu to není žádný kvalitní člověk, ale úchylný psychopat a prase, které bylo po zásluze potrestáno dlouhým trestem v kriminále a exekucí na veškerý majetek.

Neber za směrodatné, co Tvoji trapiči z dětství vystudovali či nevystudovali a jestli jsou ženatí/vdané, v dětství to byli pořád škodolibí zmetci, kteří si vybrali za terč šikany někoho, kdo se od nich něčím odlišoval a neuměl se jim účinně bránit. Když byl někdo škodolibý zmetek v dětství, v dospělosti z něj rozhodně kvalitní člověk nevyroste, byť by uzavřel několik manželství a vystudoval těch vysokých škol třeba deset :jojo:

Taky nemám žádné sebevědomí a celý můj život mi potvrzuje, že je to tak správné. Manžel mě opustil, protože jsem neuspěla v úkolu - manželka a z práce mě vyhodili, protože jsem v ní dělala neakceptovatelné chyby. Je mi 53, jsem sama a bez práce, jak můžu mít vysoké sebevědomí?
Mimochodem, ten kluk, který mě  ve škole nejvíc šikanoval, se vyučil malířem pokojů, má firmu a je spokojený. K čemu je mi VŠ a titul, když nemůžu najít práci?

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

nemám žádné sebevědomí a celý můj život mi potvrzuje, že je to tak správné
Co je správný? Nemít sebevědomí?
K čemu je mi VŠ a titul, když nemůžu najít práci?
Ty bys spokojená nebyla ani jako malíř pokojů.

Ono to není jen nedostatkem sebevědomí... zdá se mi totiž, že tobě se v týhle pozici "oběti" i trochu líbí - ON mě opustil... ONI mě vyhodili... tak po mně nic nechtějte, když jsem tak nemožná...

Modroočka napsal(a):

... vandlík na skuhrání není :lol:

Ocko, nemas vandlik na skuhrani, nebo se ti nad nim nechce skuhrat? :reta:

Kiara napsal(a):

MUDr. Barták byl také ženatý a také vystudoval lékařskou fakultu, navzdory tomu to není žádný kvalitní člověk, ale úchylný psychopat a prase, které bylo po zásluze potrestáno dlouhým trestem v kriminále a exekucí na veškerý majetek.

Jj, já bych pana MUDra ještě potrestal ve smyslu říkanky: "Byl přistižen, bude mu ustřižen"

A pokud jde o to sebevědomí u holek jako Vilemína nebo Ivana... to je těžký, já sám vím, jaký to je, když si člověk moc nevěří...

Ivana napsal(a):

Taky nemám žádné sebevědomí a celý můj život mi potvrzuje, že je to tak správné. Manžel mě opustil, protože jsem neuspěla v úkolu - manželka a z práce mě vyhodili, protože jsem v ní dělala neakceptovatelné chyby. Je mi 53, jsem sama a bez práce, jak můžu mít vysoké sebevědomí?
Mimochodem, ten kluk, který mě  ve škole nejvíc šikanoval, se vyučil malířem pokojů, má firmu a je spokojený. K čemu je mi VŠ a titul, když nemůžu najít práci?

Budes muset hledat jinde nez ve svem oboru,treba jit do fabriky.My meli ve fabrice vysokoskolacku s cervenym diplomem.

dusička napsal(a):

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

Tak ja mam sebevedomi mizerne.Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.Take si neverim.

Ivana napsal(a):

Taky nemám žádné sebevědomí a celý můj život mi potvrzuje, že je to tak správné. Manžel mě opustil, protože jsem neuspěla v úkolu - manželka a z práce mě vyhodili, protože jsem v ní dělala neakceptovatelné chyby. Je mi 53, jsem sama a bez práce, jak můžu mít vysoké sebevědomí?
Mimochodem, ten kluk, který mě  ve škole nejvíc šikanoval, se vyučil malířem pokojů, má firmu a je spokojený. K čemu je mi VŠ a titul, když nemůžu najít práci?

Tohle všechno se ná děje, abychom se někam posunuli Ivano, když člověk začne stagnovat , často se třeba rozvede nebo přijde o práci, je to takové varování , aby něco změnil.
Kdybych byla v tvojí situaci , na čas bych šla třeba na hory dělat pokojskou , recepční ......po práci bych chodila do hotelového wirpoolu, na procházky do lesa, na lyže ....prostě obrátila bych svůj dosavadní život úplně naruby a ono by se to tím posunulo , člověk by získal náhled, nový svěží vítr do života .

eremuruss napsal(a):

Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.

Pokud to je pravda - a já nemám důvod Ti nevěřit - tak to je celkem hustý... proč sis to nechala líbit?

Vilemína napsal(a):

Modroočka napsal(a):

sahleb napsal(a):

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

.

To se lehce řekne, ale hůře dělá. I lidi, kteří se s tím snaží aktivně něco dělat, kolikrát moc úspěšní nejsou. Viz má kamarádka, ta se léčí s depresí třetím rokem, bere AD, každý týden docházela k psychologovi, momentálně je hospitalizovaná v psychiatrické léčebně na psychoterapeutickém odd., kde probíhá intenzivní program (skupinové terapie, individuální sezení s psychologem, arteterapie, sportovní aktivity, tancování, plavání, keramika, skleník...), převážnou část programu už má za sebou, v mnohém jí to pomohlo, že by ale měla zdravé sebevědomí, to bohužel stále nemá. Přitom k tomu nemá vlastně objektivní důvod, je na Ph.D., měla červený diplom, má přítele, se kterým je šťastná..., asi je to dáno minulostí, stejně jako já bývala ji kolektiv nebral, posmívali se jí, protože měla jiné zájmy...
Ono je strašně těžké zapomenout na doby, kdy se mi na základce vysmívali, je to o to těžší, když vím (díky facebooku), že ti, co se mi posmívali a dělali ze mě totálního nýmanda, jsou dnes vdaní/ženatí, jsou Mgr./Ing. (neabsolvovali soukromé školy, ale převážně Masarykovu univerzitu, např. jedna lékařskou fakultu, další přírodovědu, obor geologie) atd. Vím, že to není černobílé, že mají nejspíše taky své problémy a starosti, ale přesto ve mě často hlodají pochybnosti.

Pokud se kamarádka léčí s depkama , tak má duševní nemoc a ta člověku hodně komplikuje vnímání , je jasné, že sebevědomí nebude mít nic moc, když tone v depkách  tak, že je dokonce nutná hospitalizace .

Jinak tohle jsem dřív taky mívala, že jsem si myslela, jak jsou druzí úspěšní a umí žit , ale pak jsem zjistila , že většina z nich má nějaký skrytý problém, malér... takový , že já jsem proti nic vysmátý a spokojený člověk. Takže to je jen naše iluze , že druzí mají něco lepšího, to si jen my naivně představujeme.

Mikeš napsal(a):

Kiara napsal(a):

MUDr. Barták byl také ženatý a také vystudoval lékařskou fakultu, navzdory tomu to není žádný kvalitní člověk, ale úchylný psychopat a prase, které bylo po zásluze potrestáno dlouhým trestem v kriminále a exekucí na veškerý majetek.

Jj, já bych pana MUDra ještě potrestal ve smyslu říkanky: "Byl přistižen, bude mu ustřižen"

A pokud jde o to sebevědomí u holek jako Vilemína nebo Ivana... to je těžký, já sám vím, jaký to je, když si člověk moc nevěří...

Tak mě je ho líto, v dětství ho šikanovali, jako student byl opovrhovaná příšera  a ženský ho nechtěly , všichni se ho štítili, pokud zrovna nepotřebovali pomoct s matemtikou  :D

Jen by mě zajímalo, kde se kolem něj vzalo tolik ženských , když já pamatuju, že neexistovala žena , která by s ním vlezla do postele? Najednou dvě manželky a spousta milenek?  Spíš pijavice ucítily prachy , který on je schopnej vydělat .

Mikeš napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.

Pokud to je pravda - a já nemám důvod Ti nevěřit - tak to je celkem hustý... proč sis to nechala líbit?

Protoze jsem tak byla vychovavana, ze vsichni meli nademnou navrh.Ja jsem byla ta co musela poslouchat a kdyz ne nastal vyprask.Pamatuji si kdyz jsem chodila do druziny,ze jsem mela strevni potize a ucitelka v te druzine to vedela.Jenomze nekdo na tom zachode omazal obklad hov..nama.Ucitelka to svedla na me,ze pokud se nepriznam nepusti me z druziny domu a moji matce rekne co jsem udelala.Strach nakonec ucinil to,ze jsem se priznala k necemu co jsem neudelala.Na ten zachod chodili deti z obou skol a zvlastni skoly,protoze ten zachod byl soucasti jidelny kam se tyto zaci chodili stravovat.
Dodnes si na to pamatuju......

Modroočka napsal(a):

sahleb napsal(a):

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

Taky si myslím,že Vilemína je inteligentní a šikovná holka,jen by jí sedlo mít víc sebevědomí. Ke své smůle ho moc nemá a přitom by ho mít měla. Zajímavý je, že kdejaká blbka má sebevědomí a do nebe.

Vil,vážně, buď trochu víc sebevědomá.

jo kdyby to bylo tak jednoduchý a stačilo by říct, odteď budu víc sebevědomá :)

Vilemína napsal(a):

Modroočka napsal(a):

sahleb napsal(a):

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

Taky si myslím,že Vilemína je inteligentní a šikovná holka,jen by jí sedlo mít víc sebevědomí. Ke své smůle ho moc nemá a přitom by ho mít měla. Zajímavý je, že kdejaká blbka má sebevědomí a do nebe.

Vil,vážně, buď trochu víc sebevědomá.

To se lehce řekne, ale hůře dělá. I lidi, kteří se s tím snaží aktivně něco dělat, kolikrát moc úspěšní nejsou. Viz má kamarádka, ta se léčí s depresí třetím rokem, bere AD, každý týden docházela k psychologovi, momentálně je hospitalizovaná v psychiatrické léčebně na psychoterapeutickém odd., kde probíhá intenzivní program (skupinové terapie, individuální sezení s psychologem, arteterapie, sportovní aktivity, tancování, plavání, keramika, skleník...), převážnou část programu už má za sebou, v mnohém jí to pomohlo, že by ale měla zdravé sebevědomí, to bohužel stále nemá. Přitom k tomu nemá vlastně objektivní důvod, je na Ph.D., měla červený diplom, má přítele, se kterým je šťastná..., asi je to dáno minulostí, stejně jako já bývala ji kolektiv nebral, posmívali se jí, protože měla jiné zájmy...
Ono je strašně těžké zapomenout na doby, kdy se mi na základce vysmívali, je to o to těžší, když vím (díky facebooku), že ti, co se mi posmívali a dělali ze mě totálního nýmanda, jsou dnes vdaní/ženatí, jsou Mgr./Ing. (neabsolvovali soukromé školy, ale převážně Masarykovu univerzitu, např. jedna lékařskou fakultu, další přírodovědu, obor geologie) atd. Vím, že to není černobílé, že mají nejspíše taky své problémy a starosti, ale přesto ve mě často hlodají pochybnosti.

prosím tě vil, vysoký školy nás zbavují negramotů, ne idiotů. takhle to přece nemůžeš brát, jak jsi přišla na to, že je kvalitnější člověk ten, kdo má víc titulů, lepší školy.

dusička napsal(a):

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

průbojná myslíš v čem ? v čem upoutávat pozornost ?
jinak ono i moc té sebechvály na pohovorech škodí. moje bývalá kolegyně se na přijímacím pohovoru chválila tak, že z ní byl ředitel přímo nadšen. akorát ani ne rok po té na večírku ji řekl, že od ní hodně čekal, ale je velice zklamán :rolleyes:

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

Tak ja mam sebevedomi mizerne.Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.Take si neverim.

u tebe mě to překvapuje. ne že bych z tebe měla pocit, že máš sebevědomí moc, ale že bys ho měla mizerný bych do tebe taky neřekla.

PPavlaa napsal(a):

...rok po té na večírku ji řekl, že od ní hodně čekal, ale je velice zklamán :rolleyes:

Třeba mu nedala... :D

Dorka napsal(a):

Modroočka napsal(a):

... vandlík na skuhrání není :lol:

Ocko, nemas vandlik na skuhrani, nebo se ti nad nim nechce skuhrat? :reta:

mám vandlíky tři a skuhrat můžu s hlavou ve vandlíku :lol:

PPavlaa napsal(a):

Modroočka napsal(a):

sahleb napsal(a):

Pripojuji se k Judyne a jejimu upozorneni Vilemine.

Taky si myslím,že Vilemína je inteligentní a šikovná holka,jen by jí sedlo mít víc sebevědomí. Ke své smůle ho moc nemá a přitom by ho mít měla. Zajímavý je, že kdejaká blbka má sebevědomí a do nebe.

Vil,vážně, buď trochu víc sebevědomá.

jo kdyby to bylo tak jednoduchý a stačilo by říct, odteď budu víc sebevědomá :)

Nejde to hned, ale Vil by se měla naučit mít sama sebe ráda, sama sebe si vážit za to, co dokázala, jak bojuje se životem a víc si věřit, pak se jí zvedne i sebevědomí.

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

průbojná myslíš v čem ? v čem upoutávat pozornost ?
jinak ono i moc té sebechvály na pohovorech škodí. moje bývalá kolegyně se na přijímacím pohovoru chválila tak, že z ní byl ředitel přímo nadšen. akorát ani ne rok po té na večírku ji řekl, že od ní hodně čekal, ale je velice zklamán :rolleyes:

Průbojná v tom, že třeba v práci neumím využít situace, kdy bych se mohla dostat na vyšší pozici. Jsem taková nevím jestli je správný slovo nesmělá, no prostě taková šedá myš.Proč bych měla ukazovat svoje klady, svoje vědomosti? Proč to říkat? Přijde mi to trapný.  A někdy je to prostě nevýhoda.

eremuruss napsal(a):

Mikeš napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.

Pokud to je pravda - a já nemám důvod Ti nevěřit - tak to je celkem hustý... proč sis to nechala líbit?

Protoze jsem tak byla vychovavana, ze vsichni meli nademnou navrh.Ja jsem byla ta co musela poslouchat a kdyz ne nastal vyprask.Pamatuji si kdyz jsem chodila do druziny,ze jsem mela strevni potize a ucitelka v te druzine to vedela.Jenomze nekdo na tom zachode omazal obklad hov..nama.Ucitelka to svedla na me,ze pokud se nepriznam nepusti me z druziny domu a moji matce rekne co jsem udelala.Strach nakonec ucinil to,ze jsem se priznala k necemu co jsem neudelala.Na ten zachod chodili deti z obou skol a zvlastni skoly,protoze ten zachod byl soucasti jidelny kam se tyto zaci chodili stravovat.
Dodnes si na to pamatuju......

teda ta učitelka byla ale kráva.

Mikeš napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

...rok po té na večírku ji řekl, že od ní hodně čekal, ale je velice zklamán :rolleyes:

Třeba mu nedala... :D

:D

Modroočka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Taky si myslím,že Vilemína je inteligentní a šikovná holka,jen by jí sedlo mít víc sebevědomí. Ke své smůle ho moc nemá a přitom by ho mít měla. Zajímavý je, že kdejaká blbka má sebevědomí a do nebe.

Vil,vážně, buď trochu víc sebevědomá.

jo kdyby to bylo tak jednoduchý a stačilo by říct, odteď budu víc sebevědomá :)

Nejde to hned, ale Vil by se měla naučit mít sama sebe ráda, sama sebe si vážit za to, co dokázala, jak bojuje se životem a víc si věřit, pak se jí zvedne i sebevědomí.

já ti netvrdím, že by neměla, jen říkám, že tohle je prostě pro spoustu lidí běh na dlouhou trať. bohužel.

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

průbojná myslíš v čem ? v čem upoutávat pozornost ?
jinak ono i moc té sebechvály na pohovorech škodí. moje bývalá kolegyně se na přijímacím pohovoru chválila tak, že z ní byl ředitel přímo nadšen. akorát ani ne rok po té na večírku ji řekl, že od ní hodně čekal, ale je velice zklamán :rolleyes:

Průbojná v tom, že třeba v práci neumím využít situace, kdy bych se mohla dostat na vyšší pozici. Jsem taková nevím jestli je správný slovo nesmělá, no prostě taková šedá myš.Proč bych měla ukazovat svoje klady, svoje vědomosti? Proč to říkat? Přijde mi to trapný.  A někdy je to prostě nevýhoda.

no tak v tomhle asi jo :/
i když si nejsem jistá, jestli dneska k té vyšší pozici potřebuješ vědomosti.

PPavlaa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

No tak já sebevědomí mám tak v průměru. Sama sobě věřím.
Co ale mě docela mrzí,že nejsem průbojná. Neumím na sebe upoutávat pozornost, a vlastně ani nechci, a to dá se říct někdy škodí. Neumím se chválit (sama sebe v soukromí ano), i když by to třeba na pohovorech bylo potřeba.
Už na základce jsem byla taková vrba,který se každý svěřoval. Takže spíš jsem vyslechla druhý, než bych o sobě povídala.
říká se, že člověk inteligentní nepotřebuje o sobě mluvit, takže blbá blondýna nejsem, i když se na ní ráda vymlouvám.

Tak ja mam sebevedomi mizerne.Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.Take si neverim.

u tebe mě to překvapuje. ne že bych z tebe měla pocit, že máš sebevědomí moc, ale že bys ho měla mizerný bych do tebe taky neřekla.

Vidis jak zdani klame.Ve svem zivote jsem spise clovek uzavreny.Lide a nova pratelstvi nevyhledavam.Prave proto mam rada sve povolani,ze s lidma prohodim par slov a vic je nemusim.Neverim jim.

tak uzavřenost se sebevědomím zase až tak nesouvisí.

Já jsem taky zvláštní úkaz. :dumbom:
Ale zjistila jsem ,že jsem po dědovi. Tenkrát jako holka jsem šla kolem baráku babičky a děda koukal z okna. Když mě viděl, tak zalezl. A já na něho volám - dědo vylez.
Ted v dospělosti, když vidím někoho na dálku, mám nepříjemný pocit se potkat, že se budu muset zastavit, popovídat, že mě to zdrží, ale pak když potkám známou, je to ok, a ten pocit při prvním slovu ze mě spadne.
To samý,když má přijít někdo na návštěvu. NEtěším se, vyrušuje mě to, mám ráda svůj klid. Ale jen co přijde návštěva přes práh, už jsem ok a jsem ráda, že přišli. :tesi:
Jo návštěvy nevyhledávám, dá se říct, že na návštěvy nechodím, stačí mi pokecat v parku, na koupálku.
Nebo když třeba kecám s kámoškou, pusa se mi nezastaví, tak jedeme na stejné vlně obě dvě, jakmile je nás tři a víc, držím se spíš jako pozorovatel a jsem málomluvná.
Ale řekla bych,že to zdravé sebevědomí mám, že si věřím. Akorát kromě puberty, kdy jsem se sama sobě nelíbila a bála jsem se,že mě nikdo nebude chtít. Měla jsem prsa šestky,za ty jsem se styděla a 75 kilo. (170výška).

Hlavně je podle mýho blbost porovnávat se s druhýma. VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.
Každý jsme prostě jiný, každý má jiný plusy.

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Tak ja mam sebevedomi mizerne.Na ucnaku jsem byla sikanovana,doma v detstvi casto bita a ponizovana.V praci jsem zazila take sikanu.Take si neverim.

u tebe mě to překvapuje. ne že bych z tebe měla pocit, že máš sebevědomí moc, ale že bys ho měla mizerný bych do tebe taky neřekla.

Vidis jak zdani klame.Ve svem zivote jsem spise clovek uzavreny.Lide a nova pratelstvi nevyhledavam.Prave proto mam rada sve povolani,ze s lidma prohodim par slov a vic je nemusim.Neverim jim.

kdybych byla uzavřená, rozhodně bych vedla řeč s cizíma :dumbom:

dusičko, já mám nepříjemnej pocit ze setkání jen ve chvíli, kdy toho člověka moc nemusím. to pak nejsem nadšená, že se budeme míjet a já s ním budu muset aspoň něco prohodit.
jinak se mi spíš stává, že lidi nechtěně zasklím. fakt to nedělám schválně a blbě se to pak vysvětluje.

dusička napsal(a):

Hlavně je podle mýho blbost porovnávat se s druhýma. VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.
Každý jsme prostě jiný, každý má jiný plusy.

kdyby se ti v dětsvtí spolužáci posmívali, že jsi nikdo, taky by ses s nimi porovnávala, jestli třeba neměli pravdu. třeba jen podvědomě, ale dělala bys to.

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

u tebe mě to překvapuje. ne že bych z tebe měla pocit, že máš sebevědomí moc, ale že bys ho měla mizerný bych do tebe taky neřekla.

Vidis jak zdani klame.Ve svem zivote jsem spise clovek uzavreny.Lide a nova pratelstvi nevyhledavam.Prave proto mam rada sve povolani,ze s lidma prohodim par slov a vic je nemusim.Neverim jim.

kdybych byla uzavřená, rozhodně bych vedla řeč s cizíma :dumbom:

to se nevylučuje.

PPavlaa napsal(a):

dusičko, já mám nepříjemnej pocit ze setkání jen ve chvíli, kdy toho člověka moc nemusím. to pak nejsem nadšená, že se budeme míjet a já s ním budu muset aspoň něco prohodit.
jinak se mi spíš stává, že lidi nechtěně zasklím. fakt to nedělám schválně a blbě se to pak vysvětluje.

Pavli - já lidi,který moc nemusím, tak s těma se prostě nebavím. Pozdravím a jdu, i kdybych se měla vymluvit, že spěchám. Píšu tu o známých,který mám svým způsobem ráda, s kterýma si dobře pokecám, pobavím. Prostě ale ten divný pocit před.
Jak myslíš, že lidi nechtěně zasklíš?

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Hlavně je podle mýho blbost porovnávat se s druhýma. VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.
Každý jsme prostě jiný, každý má jiný plusy.

kdyby se ti v dětsvtí spolužáci posmívali, že jsi nikdo, taky by ses s nimi porovnávala, jestli třeba neměli pravdu. třeba jen podvědomě, ale dělala bys to.

Pavli  - možná jo, ale to člověk spadne ještě víc do toho nevěřit si. Spíš by si měl člověk uvědomit svoje klady, a určitě se něco najde. Než se porovnávat s druhým

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, já mám nepříjemnej pocit ze setkání jen ve chvíli, kdy toho člověka moc nemusím. to pak nejsem nadšená, že se budeme míjet a já s ním budu muset aspoň něco prohodit.
jinak se mi spíš stává, že lidi nechtěně zasklím. fakt to nedělám schválně a blbě se to pak vysvětluje.

Pavli - já lidi,který moc nemusím, tak s těma se prostě nebavím. Pozdravím a jdu, i kdybych se měla vymluvit, že spěchám. Píšu tu o známých,který mám svým způsobem ráda, s kterýma si dobře pokecám, pobavím. Prostě ale ten divný pocit před.
Jak myslíš, že lidi nechtěně zasklíš?

vyjít musíš i s těma, který zrovna 2x nemusíš.
no nevím, nikdy se ti nestalo, žes byla zabraná třeba do rozhovoru a někoho dalšího zasklila, nebo byla i sama, ale něco sis v sobě řešila, byla myšlenkama jinde a udělala to samý ?

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Hlavně je podle mýho blbost porovnávat se s druhýma. VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.
Každý jsme prostě jiný, každý má jiný plusy.

kdyby se ti v dětsvtí spolužáci posmívali, že jsi nikdo, taky by ses s nimi porovnávala, jestli třeba neměli pravdu. třeba jen podvědomě, ale dělala bys to.

Pavli  - možná jo, ale to člověk spadne ještě víc do toho nevěřit si. Spíš by si měl člověk uvědomit svoje klady, a určitě se něco najde. Než se porovnávat s druhým

jo tak teoreticky to mají v malíčku asi všichni. v praxi to už bývá horší.

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, já mám nepříjemnej pocit ze setkání jen ve chvíli, kdy toho člověka moc nemusím. to pak nejsem nadšená, že se budeme míjet a já s ním budu muset aspoň něco prohodit.
jinak se mi spíš stává, že lidi nechtěně zasklím. fakt to nedělám schválně a blbě se to pak vysvětluje.

Pavli - já lidi,který moc nemusím, tak s těma se prostě nebavím. Pozdravím a jdu, i kdybych se měla vymluvit, že spěchám. Píšu tu o známých,který mám svým způsobem ráda, s kterýma si dobře pokecám, pobavím. Prostě ale ten divný pocit před.
Jak myslíš, že lidi nechtěně zasklíš?

vyjít musíš i s těma, který zrovna 2x nemusíš.
no nevím, nikdy se ti nestalo, žes byla zabraná třeba do rozhovoru a někoho dalšího zasklila, nebo byla i sama, ale něco sis v sobě řešila, byla myšlenkama jinde a udělala to samý ?

Jo takhle to myslíš, taky se mi to někdy stane

Já se tedy s lidmi vůbec neumím bavit, hlavně s těmi, co neznám, nejde mi takový ten "small talk". Mě musí někdo oslovit a vyptávat se, potom se třeba rozmluvím, ale opačně to neumím. Pamatuji se, jak jsem na gymplu jezdila s jednou holkou ze třídy 4 roky autobusem do školy, ona mlčela, já mlčela, když jsem ze sebe vydolovala něco o škole, tak ona řekla, o škole se nebudem bavit, je to otrava, no a jiná témata mě nějak nenapadla.
A pak mám ještě jednu zvláštní vlastnost, já když někoho známého potkám, a to i toho, koho mám ráda, třeba kamarádku, tak mým prvním impulsem je ji zasklít, dělat že ji nevidím, utéct na druhý chodník, schovat se. Samozřejmě to neudělám, ale musím moc zapojit rozum, přemluvit se, že je to neslušnost a že ji přece vidět chci a chci s ní mluvit. Mám to tak od dětství a nezbavila jsem se toho dodnes.

S cizími lidmi se taky neumím bavit. Ještě jakž takž to jde s jedním, ale pokud je skupina lidí, tak to nemám šanci. Úplně nejhorší je, když si toho ostatní všimnou a aktivně to chtějí řešit, začnou se ptát, proč se s nima nebavím, proč jsem taková zaražená atd., to se ještě více uzavřu a cítím se hrozně, protože vím, že ostatní očekávají z mé strany, že s nimi budu více komunikovat.

Jak už tu někdo psal, nesrovnávat se s ostatníma je pro mě hrozně těžké.

Zajímalo by mě, zda chodíte na třídní srazy. Já ne, mnohé spolužáky jsem neviděla od vyjití ZŠ/maturity. Minulý rok jsem moc chtěla jít na sraz ze SŠ, ale nešlo to, nezvládla jsem to, tak jsem se bála.

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, já mám nepříjemnej pocit ze setkání jen ve chvíli, kdy toho člověka moc nemusím. to pak nejsem nadšená, že se budeme míjet a já s ním budu muset aspoň něco prohodit.
jinak se mi spíš stává, že lidi nechtěně zasklím. fakt to nedělám schválně a blbě se to pak vysvětluje.

Pavli - já lidi,který moc nemusím, tak s těma se prostě nebavím. Pozdravím a jdu, i kdybych se měla vymluvit, že spěchám. Píšu tu o známých,který mám svým způsobem ráda, s kterýma si dobře pokecám, pobavím. Prostě ale ten divný pocit před.
Jak myslíš, že lidi nechtěně zasklíš?

Ja napríklad idem zamyslená po meste a nevnímam ani známy xicht,,, Alebo mi jedna mladá známa povedala, že čo proti nej mám - minule sme spolu cestovali v trolejbuse, ona sa snažila upútať moju pozornosť, pozdraviť ma, a ja nič... No, šla som unavená z práce a fakt som nevidela, nepočula...

Vilemína napsal(a):

S cizími lidmi se taky neumím bavit. Ještě jakž takž to jde s jedním, ale pokud je skupina lidí, tak to nemám šanci. Úplně nejhorší je, když si toho ostatní všimnou a aktivně to chtějí řešit, začnou se ptát, proč se s nima nebavím, proč jsem taková zaražená atd., to se ještě více uzavřu a cítím se hrozně, protože vím, že ostatní očekávají z mé strany, že s nimi budu více komunikovat.

Jak už tu někdo psal, nesrovnávat se s ostatníma je pro mě hrozně těžké.

Zajímalo by mě, zda chodíte na třídní srazy. Já ne, mnohé spolužáky jsem neviděla od vyjití ZŠ/maturity. Minulý rok jsem moc chtěla jít na sraz ze SŠ, ale nešlo to, nezvládla jsem to, tak jsem se bála.

chodím pravidelně

Zistila som, že v tomto sa na mne podpísala moja práca: Pracovne hovorím relatívne dosť často s ľuďmi, hlavne s cudzími - aj keď postupne už sa trochu poznáme a tak... ale furt je to na pracovnej úrovni. Hodne aj telefonujem, ale väčšina stretnutí je osobná. A v súkromí som teraz radšej sama, nanajvýš s jednou osobou. Vyhýbam sa davom, hlučným oslavám, véééľkým ksupinám ľudí. Pritom som vždy bývala spoločenský typ...

aprill napsal(a):

Vilemína napsal(a):

S cizími lidmi se taky neumím bavit. Ještě jakž takž to jde s jedním, ale pokud je skupina lidí, tak to nemám šanci. Úplně nejhorší je, když si toho ostatní všimnou a aktivně to chtějí řešit, začnou se ptát, proč se s nima nebavím, proč jsem taková zaražená atd., to se ještě více uzavřu a cítím se hrozně, protože vím, že ostatní očekávají z mé strany, že s nimi budu více komunikovat.

Jak už tu někdo psal, nesrovnávat se s ostatníma je pro mě hrozně těžké.

Zajímalo by mě, zda chodíte na třídní srazy. Já ne, mnohé spolužáky jsem neviděla od vyjití ZŠ/maturity. Minulý rok jsem moc chtěla jít na sraz ze SŠ, ale nešlo to, nezvládla jsem to, tak jsem se bála.

chodím pravidelně

Take chodim pravidelne,ale nudim se tam.Jdu tam jen kvuli sve kamaradce,aby nesla sama

Selima napsal(a):

Zistila som, že v tomto sa na mne podpísala moja práca: Pracovne hovorím relatívne dosť často s ľuďmi, hlavne s cudzími - aj keď postupne už sa trochu poznáme a tak... ale furt je to na pracovnej úrovni. Hodne aj telefonujem, ale väčšina stretnutí je osobná. A v súkromí som teraz radšej sama, nanajvýš s jednou osobou. Vyhýbam sa davom, hlučným oslavám, véééľkým ksupinám ľudí. Pritom som vždy bývala spoločenský typ...

mám to tak nějak podobně nastavené.

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

Vilemína napsal(a):

S cizími lidmi se taky neumím bavit. Ještě jakž takž to jde s jedním, ale pokud je skupina lidí, tak to nemám šanci. Úplně nejhorší je, když si toho ostatní všimnou a aktivně to chtějí řešit, začnou se ptát, proč se s nima nebavím, proč jsem taková zaražená atd., to se ještě více uzavřu a cítím se hrozně, protože vím, že ostatní očekávají z mé strany, že s nimi budu více komunikovat.

Jak už tu někdo psal, nesrovnávat se s ostatníma je pro mě hrozně těžké.

Zajímalo by mě, zda chodíte na třídní srazy. Já ne, mnohé spolužáky jsem neviděla od vyjití ZŠ/maturity. Minulý rok jsem moc chtěla jít na sraz ze SŠ, ale nešlo to, nezvládla jsem to, tak jsem se bála.

chodím pravidelně

Take chodim pravidelne,ale nudim se tam.Jdu tam jen kvuli sve kamaradce,aby nesla sama

proč  se nudíš?

dusička napsal(a):

VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

chodím pravidelně

Take chodim pravidelne,ale nudim se tam.Jdu tam jen kvuli sve kamaradce,aby nesla sama

proč  se nudíš?

Neumim se bavit.Takze se tam utvori hloucky a ja sedim stranou nebo se bavim s kamaradkou,kdyz se zrovna ona nebavi s nima.
Pripadam si min nez jsou oni.

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Take chodim pravidelne,ale nudim se tam.Jdu tam jen kvuli sve kamaradce,aby nesla sama

proč  se nudíš?

Neumim se bavit.Takze se tam utvori hloucky a ja sedim stranou nebo se bavim s kamaradkou,kdyz se zrovna ona nebavi s nima.
Pripadam si min nez jsou oni.

Erem a víš že to je jen v Tvojí hlavě. Oni se bavěj a věř že nekoukaj na to, co si myslíš Ty.Do Tvé hlavy nikdo nevidí.
Máme srazy jednou za pět let,takže já chodím. Ale nejlepší to je až ve dvě ráno. To už je takový rozjetý, vytvoří se menší skupinka,která vydrží a pak to žije. KDyž je nás hodně, bavíme se po skupinkách, co je novýho a tak.

Mikeš napsal(a):

dusička napsal(a):

VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

Mikeši - možná podle Majkafy k nim patřím taky, kolikrát mi tu psala, že jsem si něco šlehla. :D
Ale přeci každý má svůj vnitřní svět. Někdo ho dává najevo navenek víc, někdo míň

No já se třeba často setkávám s tím,že mi někdo řekne, že se mračím. Přitom nejsem naštvaná nic, jen prostě jsem zamyšlená

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Neumim se bavit.Takze se tam utvori hloucky a ja sedim stranou nebo se bavim s kamaradkou,kdyz se zrovna ona nebavi s nima.
Pripadam si min nez jsou oni.

To je právě jen tvoje iluze , že jsi mín, divila by ses, jaký průšvihy maj v životě oni.
Vždycky když někdo vykládá , jak se mu daří a jak je úspěšnej, říkám si v duchu, tak tady to bude jinak , už jsem to zažila 1000 krát.
Když jsem tam párkrát byla před 25 lety, tak se tam odehrávaly trapný situace , kdy spolužačka , která vždycky propadala , mávala zlatou kartou , aby ukázala , jak se má dobře .:lol:   Další spolužačka nám za každou cenu vnucovala nudné fotky z exotické dovolené , nikoho to nebavilo. Myslím, že tyhle srazy jsou jen drbárna .

Já taky nemám ráda hromadný akce, když jsme kdysi jezdili s tchánem s turistama, vždycky když někdo chyběl, probrali cestou jeho život, jeho rodinu .......lidi nějak moc žijí životy druhých , asi aby zapomněli na ten svůj bídnej život ......

Tak já chodím jenom na srazy se základkou, tak nějak mi přirostli spolužáci k srdci, vždycky vzpomínáme na dětství. S kámoškama probíráme děti, není to o vychloubání. Je to s nima fajn. Ale je blbý že nás je vždycky hodně, děláme dohromady A+B protože nás v dětství rozdělili na tři třídy, pak dali zase do dvou,ale uplně jinak. Tak tam jsou cca 10 spolužáků,který ráda vidím.
Ze střední nechodím vůbec, nebaví mě to s nima, jsem někde jinde , nevím.

Mikeš napsal(a):

dusička napsal(a):

VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

Nie nutne, je to proste istý typ človeka, flegmo-melancholik. To pyknici a sangvinici nechápu. ;)

Mikeš napsal(a):

dusička napsal(a):

VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

:D

Ano, mám svůj svět, který jen můj a který mi nikdo nikdy nevezme.

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění. To je omyl! Sním v tramvaji, když usínám, v koupelně... Denní snění je mou součástí, něco jako potřeba se najíst, potřeba spánku...

Denní snění je jeden z charakteristických rysů schizoidní poruchy osobnosti. Myslím, že nejsem čistý schizoid, některé rysy na mě vůbec nesedí, jisté prvky ale splňuju.

Vilemína napsal(a):

Mikeš napsal(a):

dusička napsal(a):

VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

:D

Ano, mám svůj svět, který jen můj a který mi nikdo nikdy nevezme.

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění. To je omyl! Sním v tramvaji, když usínám, v koupelně... Denní snění je mou součástí, něco jako potřeba se najíst, potřeba spánku...

Denní snění je jeden z charakteristických rysů schizoidní poruchy osobnosti. Myslím, že nejsem čistý schizoid, některé rysy na mě vůbec nesedí, jisté prvky ale splňuju.

Fakt? Tak to já jsem asi taky schizoid, protože denní snění, to mám pořád. Vpodstatě žiju několik životů, jeden skutečný, ten je nejnudnější a pak několik dalších, které si vymýšlím. Nedokážu si představit, jak bych měla chudý život bez denního snění. Mám to tak už od raného dětství, vždycky jsem se těšívala, až mi dají všichni pokoj a já si budu "představovat".

Ivana napsal(a):

Fakt? Tak to já jsem asi taky schizoid, protože denní snění, to mám pořád. Vpodstatě žiju několik životů, jeden skutečný, ten je nejnudnější a pak několik dalších, které si vymýšlím. Nedokážu si představit, jak bych měla chudý život bez denního snění. Mám to tak už od raného dětství, vždycky jsem se těšívala, až mi dají všichni pokoj a já si budu "představovat".

Taky to tak mám. Nedovedu si bez toho představit svůj život.

O schizoidní poruše osobnosti se můžeš dozvědět více např. zde: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p … -osobnosti (definoval to prof. Kohoutek, psycholog, mimochodem moc milý pán, měl nás z pedagogické psychologie).
Schizoid zřejmě nejsem, vyloženě emočně chladná nejsem. Myslím, Ivo, že ty taky nejsi typický schizoid.

Selima napsal(a):

Mikeš napsal(a):

dusička napsal(a):

VIz Vilemína se porovnává se spolužákama.

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

Nie nutne, je to proste istý typ človeka, flegmo-melancholik. To pyknici a sangvinici nechápu. ;)

Tak tak. Problém je v tom, že "poměr introvertů a extrovertů ve společnosti je zhruba 1:3." (Carl Gustav Jung, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament). Extrovert nemůže, ani kdyby moc chtěl, pochopit silného introverta. Současná společnost preferuje extroverty. Ve svém životě jsem se mnohokrát setkala s názorem, že melancholik je vlastně ten nejhorší typ osobnosti. To je sice hezké, já třeba se s tímto názorem neztotožňuju (každý typ má své klady a zápory, žádný není nejlepší a ani nejhorší), ale mnoho extrovertů si neuvědomuje, že se s tím nic nedá dělat. Vlasy si můžu obarvit, můžu zhubnout, nechat si dát silikony a mít větší prsa, dát si barevné kontaktní čočky, abych změnila barvu očí..., ale typ osobnosti nezměním, stejně jako nelze extra ovlivnit svoji výšku. Melancholika bych přirovnala k 150 cm chlapovi. Obojí dnes není žádané, ale prakticky s tím moc udělat nejde. Chlap se vzrůstem 150 cm možná má šanci díky hormonům vyrůst o deset cm, ale nikdy nebude považován za vysokého chlapa. To samé melancholik, může potlačit své chmurné nálady, snažit se myslet pozitivně, snažit se chodit více mezi lidi, ale těžko z něho někdo/něco udělá sangvika libujícího si ve večírcích, sršícího optimismem a lehko navazujícho vztahy.

Ivana napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

:D

Ano, mám svůj svět, který jen můj a který mi nikdo nikdy nevezme.

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění. To je omyl! Sním v tramvaji, když usínám, v koupelně... Denní snění je mou součástí, něco jako potřeba se najíst, potřeba spánku...

Denní snění je jeden z charakteristických rysů schizoidní poruchy osobnosti. Myslím, že nejsem čistý schizoid, některé rysy na mě vůbec nesedí, jisté prvky ale splňuju.

Fakt? Tak to já jsem asi taky schizoid, protože denní snění, to mám pořád. Vpodstatě žiju několik životů, jeden skutečný, ten je nejnudnější a pak několik dalších, které si vymýšlím. Nedokážu si představit, jak bych měla chudý život bez denního snění. Mám to tak už od raného dětství, vždycky jsem se těšívala, až mi dají všichni pokoj a já si budu "představovat".

Ja som to tak mávala cca odkedy som sa naučila čítať (možno aj skôr, ale to nepamätám) do vysokej školy. Na nej sa to postupne začalo meniť a realita prevládla.

Ja si ale myslím, Vil, že málokto je úplne čistý typ - a tie fakt výrazné typy sú potom nápadné práve tým, že sú takpovediac "učebnicové príklady". Ja som asi niekde uprostred, povedala by som.

Vilemína napsal(a):

Ivana napsal(a):

Fakt? Tak to já jsem asi taky schizoid, protože denní snění, to mám pořád. Vpodstatě žiju několik životů, jeden skutečný, ten je nejnudnější a pak několik dalších, které si vymýšlím. Nedokážu si představit, jak bych měla chudý život bez denního snění. Mám to tak už od raného dětství, vždycky jsem se těšívala, až mi dají všichni pokoj a já si budu "představovat".

Taky to tak mám. Nedovedu si bez toho představit svůj život.

O schizoidní poruše osobnosti se můžeš dozvědět více např. zde: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p … -osobnosti (definoval to prof. Kohoutek, psycholog, mimochodem moc milý pán, měl nás z pedagogické psychologie).
Schizoid zřejmě nejsem, vyloženě emočně chladná nejsem. Myslím, Ivo, že ty taky nejsi typický schizoid.

Tak podle toho schizoid nejsem, sedí tam na mě maximálně to denní snění. Nemyslím si, že bych byla citově chladná, kdepak, mám to spíš naopak, myslím, že se dokážu docela dobře vcítit do druhého člověka, nejsem přehnaně kritická, vlastně nikoho moc nekritizuji, abych se někoho nedotkla, nechci nikomu ublížit. Je fakt, že se neumím bavit s lidmi a pokud ten druhý není povídavý typ, tak nastává trapné ticho.

Já se měním, ve dvaceti jsem se neuměla bavit, ted ve čtyřiceti mluvím. Přikládám to k tomu,že mě to naučily děti, s nima si musíš povídat, mluvit. Ted tu pusu nezavřu a trpím samomluvům. Ale přesto ve společnosti jsem nenápadná.

Vilemína napsal(a):

Ivana napsal(a):

Fakt? Tak to já jsem asi taky schizoid, protože denní snění, to mám pořád. Vpodstatě žiju několik životů, jeden skutečný, ten je nejnudnější a pak několik dalších, které si vymýšlím. Nedokážu si představit, jak bych měla chudý život bez denního snění. Mám to tak už od raného dětství, vždycky jsem se těšívala, až mi dají všichni pokoj a já si budu "představovat".

Taky to tak mám. Nedovedu si bez toho představit svůj život.

O schizoidní poruše osobnosti se můžeš dozvědět více např. zde: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p … -osobnosti (definoval to prof. Kohoutek, psycholog, mimochodem moc milý pán, měl nás z pedagogické psychologie).
Schizoid zřejmě nejsem, vyloženě emočně chladná nejsem. Myslím, Ivo, že ty taky nejsi typický schizoid.

Ta nejsi schizoid , ty jsi autista , máš většinu projevů jako oni. Sebezraňování, afekty, bizarní podivínské zájmy, rituály , přecitlivělost, šikana ve škole , vrozené celoživotní deprese , tohle je typické pro Aspergera . Tohle se u schizoida nevyskytuje .

dusička napsal(a):

Já se měním, ve dvaceti jsem se neuměla bavit, ted ve čtyřiceti mluvím. Přikládám to k tomu,že mě to naučily děti, s nima si musíš povídat, mluvit. Ted tu pusu nezavřu a trpím samomluvům. Ale přesto ve společnosti jsem nenápadná.

Ono se to během života mění,když je člověk už moc uzavřený , je v tom nerovnováha a Vesmír ho začne tlačit do opačný polohy , začne se chovat společenštěji.
Jinak já nechci být jako extroverti, přijde mi , že hodně kloužou po povrchu a problémy mají taky . Třeba moje sousedka je typický E , když jí najdu klienta (hlídá děti ) vždycky si jí vybere, protože ho dokáže zaujmout , ale za 14 dní už jí to tam nebaví, všechno jí vadí , takže každý měsíc má jinou práci, každý měsíc má jinýho chlapa..............brrr, takhle rychle bych žít nechtěla , to je bordel.

dusička napsal(a):

Tak já chodím jenom na srazy se základkou, tak nějak mi přirostli spolužáci k srdci, vždycky vzpomínáme na dětství. S kámoškama probíráme děti, není to o vychloubání. Je to s nima fajn. Ale je blbý že nás je vždycky hodně, děláme dohromady A+B protože nás v dětství rozdělili na tři třídy, pak dali zase do dvou,ale uplně jinak. Tak tam jsou cca 10 spolužáků,který ráda vidím.
Ze střední nechodím vůbec, nebaví mě to s nima, jsem někde jinde , nevím.

Jé, to já zase naopak. Lidi ze základky jsem neviděla 20 let (ježiš, až jsem se teď lekla!) a se střední se scházíme i 2x do roka! A s pár lidmi si i denodenně píšeme a je to strašně fajn!

Vilemína napsal(a):

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění...

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

Ivana napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Ivana napsal(a):

Fakt? Tak to já jsem asi taky schizoid, protože denní snění, to mám pořád. Vpodstatě žiju několik životů, jeden skutečný, ten je nejnudnější a pak několik dalších, které si vymýšlím. Nedokážu si představit, jak bych měla chudý život bez denního snění. Mám to tak už od raného dětství, vždycky jsem se těšívala, až mi dají všichni pokoj a já si budu "představovat".

Taky to tak mám. Nedovedu si bez toho představit svůj život.

O schizoidní poruše osobnosti se můžeš dozvědět více např. zde: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p … -osobnosti (definoval to prof. Kohoutek, psycholog, mimochodem moc milý pán, měl nás z pedagogické psychologie).
Schizoid zřejmě nejsem, vyloženě emočně chladná nejsem. Myslím, Ivo, že ty taky nejsi typický schizoid.

Tak podle toho schizoid nejsem, sedí tam na mě maximálně to denní snění. Nemyslím si, že bych byla citově chladná, kdepak, mám to spíš naopak, myslím, že se dokážu docela dobře vcítit do druhého člověka, nejsem přehnaně kritická, vlastně nikoho moc nekritizuji, abych se někoho nedotkla, nechci nikomu ublížit. Je fakt, že se neumím bavit s lidmi a pokud ten druhý není povídavý typ, tak nastává trapné ticho.

Snění je hezký, člověk  by měl umět snít, mít nějaký sny, ale všechno má svý meze. Žít se ve snu nedá, život je realita a z toho by měl člověk vycházet. I já umím snít, ale žiju svůj reálnej život. Myslím, že člověk se uchyluje do snového života proto, že si neumí prožít ten reálnej život. Měla jsem období, kdy jsme žila takovej ten druhej život " ve snu", al to bylo v období, kdy můj reálnej život byl na draka. Bylo na mě, jak s tím naložím. Nechtěla jsem žít hezkej život ve snu, ale v reále. A k hezkýmu životu patří i starosti, třeba. Mám teď hezkej život, i když mám vcelku nepříjemný starosti.

Mikeš napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění...

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

Vžívanie sa do umeleckých diel a trebárs osudov ľudí môže byť aj znakom umeelckých sklonov... alebo zvýšenej citlivosti, povedzme. A denné snenie dtto. Nemyslím, že by absencia týchto vlôh bola nejaké veľké životné pozitívum alebo že by ony samy osebe boli niečo čudé, nevhodné, menejcenné... To, že táto spoločnosť si vyšie cení schopnosť zaujímať sa o životy "celebrít" alebo schopnosť tliachať v krčme donekonečna o nesmrteľnosti chrústa, nepovažujem za plus, ale za smutné mínus. Kedysi boli ľudia tohto typu cenení - alebo minimálne rešpektovaní ako jeden z viacerých možných typov ľudí. Patril k nim napr. Lord Byron, resp. viacerí anglickí básnicia maliari, ale aj neskorší prozaici... A ich diela sú cenené dodnes (teda, boli donedávna, dnes sa viac cení politická satira a "prózy" v Blesku a bulvárnych klebetníkoch...)

Mikeš napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění...

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

A Mikeši, ty to tak nemáš? Ty se nevžíváš do hrdinů filmů, které vidíš a knih, které čteš? Nemyslím jen smutných a trpících, ale všech. Já se opravdu nemůžu dívat na film nebo číst knihu, kde se nemůžu aspoň trošku ztotožnit s hlavním hrdinou, nebaví mě to. Myslela jsem, že to tak mají všichni :co:

Ivana napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění...

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

A Mikeši, ty to tak nemáš? Ty se nevžíváš do hrdinů filmů, které vidíš a knih, které čteš? Nemyslím jen smutných a trpících, ale všech. Já se opravdu nemůžu dívat na film nebo číst knihu, kde se nemůžu aspoň trošku ztotožnit s hlavním hrdinou, nebaví mě to. Myslela jsem, že to tak mají všichni :co:

S manželem jsme rádi četli v posteli knížky,mockrát jsem brečela  a manžel se smál(někdy přímo chechtal),ale nikdy jsem ho neviděla brečet.Jsem zvědavá,jak Mikeš odpoví.

Ivana napsal(a):

A Mikeši, ty to tak nemáš? Ty se nevžíváš do hrdinů filmů, které vidíš a knih, které čteš? Nemyslím jen smutných a trpících, ale všech. Já se opravdu nemůžu dívat na film nebo číst knihu, kde se nemůžu aspoň trošku ztotožnit s hlavním hrdinou, nebaví mě to. Myslela jsem, že to tak mají všichni :co:

Tak pozor - já tohle mám taky tak, pokud jde o ten pocit "sžití se" s hlavní (nebo i jinou) postavou knihy či filmu... je ale fakt, že od svých 15 let jsem velkým fanouškem žánru sci-fi, a ve svých předsavách či snech pak řeším cesty vesmírem, přemýšlím nad tím, jestli to hrdinové mohli udělat jinak (jak lépe přistát, jak to lépe prozkoumat, apod.) , a nikoli to, jestli "ji Chosé miluje, nebo ne" :D
....ale chápu, že ženy to mají jinak... "Já jsem si tak hezky pobrečela", řekne mi vždycky moje žena po shlédnutí nějakého romantického filmu...
...ale nejsem si jistej tím, že "film k pobrečení" je zrovna vhodný pro ženy typu Ivana nebo Vilemína, které jsou - podle mého - typy, které si rády pobrečí i bez filmu...

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Taky to tak mám. Nedovedu si bez toho představit svůj život.

O schizoidní poruše osobnosti se můžeš dozvědět více např. zde: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p … -osobnosti (definoval to prof. Kohoutek, psycholog, mimochodem moc milý pán, měl nás z pedagogické psychologie).
Schizoid zřejmě nejsem, vyloženě emočně chladná nejsem. Myslím, Ivo, že ty taky nejsi typický schizoid.

Tak podle toho schizoid nejsem, sedí tam na mě maximálně to denní snění. Nemyslím si, že bych byla citově chladná, kdepak, mám to spíš naopak, myslím, že se dokážu docela dobře vcítit do druhého člověka, nejsem přehnaně kritická, vlastně nikoho moc nekritizuji, abych se někoho nedotkla, nechci nikomu ublížit. Je fakt, že se neumím bavit s lidmi a pokud ten druhý není povídavý typ, tak nastává trapné ticho.

Snění je hezký, člověk  by měl umět snít, mít nějaký sny, ale všechno má svý meze. Žít se ve snu nedá, život je realita a z toho by měl člověk vycházet. I já umím snít, ale žiju svůj reálnej život. Myslím, že člověk se uchyluje do snového života proto, že si neumí prožít ten reálnej život. Měla jsem období, kdy jsme žila takovej ten druhej život " ve snu", al to bylo v období, kdy můj reálnej život byl na draka. Bylo na mě, jak s tím naložím. Nechtěla jsem žít hezkej život ve snu, ale v reále. A k hezkýmu životu patří i starosti, třeba. Mám teď hezkej život, i když mám vcelku nepříjemný starosti.

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusičko, já mám nepříjemnej pocit ze setkání jen ve chvíli, kdy toho člověka moc nemusím. to pak nejsem nadšená, že se budeme míjet a já s ním budu muset aspoň něco prohodit.
jinak se mi spíš stává, že lidi nechtěně zasklím. fakt to nedělám schválně a blbě se to pak vysvětluje.

Pavli - já lidi,který moc nemusím, tak s těma se prostě nebavím. Pozdravím a jdu, i kdybych se měla vymluvit, že spěchám. Píšu tu o známých,který mám svým způsobem ráda, s kterýma si dobře pokecám, pobavím. Prostě ale ten divný pocit před.
Jak myslíš, že lidi nechtěně zasklíš?

Ja napríklad idem zamyslená po meste a nevnímam ani známy xicht,,, Alebo mi jedna mladá známa povedala, že čo proti nej mám - minule sme spolu cestovali v trolejbuse, ona sa snažila upútať moju pozornosť, pozdraviť ma, a ja nič... No, šla som unavená z práce a fakt som nevidela, nepočula...

To já mám celý život , lidi si o  mně často myslí, že jsem namyšlená , že je ani nepozdravím .....  přitom , já jsem úplně někde mimo realitu .... takže si jich vůbec nevšimnu

Tak nedá se říct, já žiju v reálu tady a ted. Mám relax pletení, u kterého nechám volně plynout myšlenky . Své sny žiju před usnutím. Jinak si myslím,že život mě naučil být ve střehu (barák plný dětí)
Hezky jsem si pobrečela - takový spojení nepoužívám - spíš řeknu, ten film byl brnkačka na nervy, až jsem z toho brečela dojetím.Nemám vyhraněný filmy. Co Teda nemusím je sci-fi. Jo a musí se mi ve filmu líbit hlavní hrdina

aprill napsal(a):

Vilemína napsal(a):

S cizími lidmi se taky neumím bavit. Ještě jakž takž to jde s jedním, ale pokud je skupina lidí, tak to nemám šanci. Úplně nejhorší je, když si toho ostatní všimnou a aktivně to chtějí řešit, začnou se ptát, proč se s nima nebavím, proč jsem taková zaražená atd., to se ještě více uzavřu a cítím se hrozně, protože vím, že ostatní očekávají z mé strany, že s nimi budu více komunikovat.

Jak už tu někdo psal, nesrovnávat se s ostatníma je pro mě hrozně těžké.

Zajímalo by mě, zda chodíte na třídní srazy. Já ne, mnohé spolužáky jsem neviděla od vyjití ZŠ/maturity. Minulý rok jsem moc chtěla jít na sraz ze SŠ, ale nešlo to, nezvládla jsem to, tak jsem se bála.

chodím pravidelně

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

Vilemína napsal(a):

S cizími lidmi se taky neumím bavit. Ještě jakž takž to jde s jedním, ale pokud je skupina lidí, tak to nemám šanci. Úplně nejhorší je, když si toho ostatní všimnou a aktivně to chtějí řešit, začnou se ptát, proč se s nima nebavím, proč jsem taková zaražená atd., to se ještě více uzavřu a cítím se hrozně, protože vím, že ostatní očekávají z mé strany, že s nimi budu více komunikovat.

Jak už tu někdo psal, nesrovnávat se s ostatníma je pro mě hrozně těžké.

Zajímalo by mě, zda chodíte na třídní srazy. Já ne, mnohé spolužáky jsem neviděla od vyjití ZŠ/maturity. Minulý rok jsem moc chtěla jít na sraz ze SŠ, ale nešlo to, nezvládla jsem to, tak jsem se bála.

chodím pravidelně

Take chodim pravidelne,ale nudim se tam.Jdu tam jen kvuli sve kamaradce,aby nesla sama

vážně ? Mně tohle moc baví .

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Take chodim pravidelne,ale nudim se tam.Jdu tam jen kvuli sve kamaradce,aby nesla sama

proč  se nudíš?

Neumim se bavit.Takze se tam utvori hloucky a ja sedim stranou nebo se bavim s kamaradkou,kdyz se zrovna ona nebavi s nima.
Pripadam si min nez jsou oni.

Já se taky moc neumím bavit , ale s lidma , které jsem neviděla spoustu let nuda teda nehrozila. Mně se tohle stávalo s bm , že jsme někam šli, on se ohromně bavil a já čuměla jak sůva .... neumím se moc seznamovat s lidma , který neznám . Ale ted se to podstatně zlepšuje .

dusička napsal(a):

No já se třeba často setkávám s tím,že mi někdo řekne, že se mračím. Přitom nejsem naštvaná nic, jen prostě jsem zamyšlená

:) mně neustále

dusička napsal(a):

Tak já chodím jenom na srazy se základkou, tak nějak mi přirostli spolužáci k srdci, vždycky vzpomínáme na dětství. S kámoškama probíráme děti, není to o vychloubání. Je to s nima fajn. Ale je blbý že nás je vždycky hodně, děláme dohromady A+B protože nás v dětství rozdělili na tři třídy, pak dali zase do dvou,ale uplně jinak. Tak tam jsou cca 10 spolužáků,který ráda vidím.
Ze střední nechodím vůbec, nebaví mě to s nima, jsem někde jinde , nevím.

Máš to úplně stejně jako já s těma třídama, nás se na tom srazu sešlo přes 30..... byla to paráda.... já tyhle akce zase miluju .

Vilemína napsal(a):

Selima napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Vilemína mi občas připadá, jako by si něco "šlehla do žíly" :D
Podobně jako Ivana... mají svůj snový svět, na hony (bohužel) vzdálený od reality...

Nie nutne, je to proste istý typ človeka, flegmo-melancholik. To pyknici a sangvinici nechápu. ;)

Tak tak. Problém je v tom, že "poměr introvertů a extrovertů ve společnosti je zhruba 1:3." (Carl Gustav Jung, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament). Extrovert nemůže, ani kdyby moc chtěl, pochopit silného introverta. Současná společnost preferuje extroverty. Ve svém životě jsem se mnohokrát setkala s názorem, že melancholik je vlastně ten nejhorší typ osobnosti. To je sice hezké, já třeba se s tímto názorem neztotožňuju (každý typ má své klady a zápory, žádný není nejlepší a ani nejhorší), ale mnoho extrovertů si neuvědomuje, že se s tím nic nedá dělat. Vlasy si můžu obarvit, můžu zhubnout, nechat si dát silikony a mít větší prsa, dát si barevné kontaktní čočky, abych změnila barvu očí..., ale typ osobnosti nezměním, stejně jako nelze extra ovlivnit svoji výšku. Melancholika bych přirovnala k 150 cm chlapovi. Obojí dnes není žádané, ale prakticky s tím moc udělat nejde. Chlap se vzrůstem 150 cm možná má šanci díky hormonům vyrůst o deset cm, ale nikdy nebude považován za vysokého chlapa. To samé melancholik, může potlačit své chmurné nálady, snažit se myslet pozitivně, snažit se chodit více mezi lidi, ale těžko z něho někdo/něco udělá sangvika libujícího si ve večírcích, sršícího optimismem a lehko navazujícho vztahy.

Tak já taky podléhám snění ... ale ve večírcích si libuju a vztahy ted navazuju celkem snadno .... to jsem asi nějaký divný mix. Dřive jsem si o sobě myslela , že jsem citově chladná a silný introvert, ale asi to tak nebude .

Mikeš napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění...

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

(

Mikeš napsal(a):

Ivana napsal(a):

A Mikeši, ty to tak nemáš? Ty se nevžíváš do hrdinů filmů, které vidíš a knih, které čteš? Nemyslím jen smutných a trpících, ale všech. Já se opravdu nemůžu dívat na film nebo číst knihu, kde se nemůžu aspoň trošku ztotožnit s hlavním hrdinou, nebaví mě to. Myslela jsem, že to tak mají všichni :co:

Tak pozor - já tohle mám taky tak, pokud jde o ten pocit "sžití se" s hlavní (nebo i jinou) postavou knihy či filmu... je ale fakt, že od svých 15 let jsem velkým fanouškem žánru sci-fi, a ve svých předsavách či snech pak řeším cesty vesmírem, přemýšlím nad tím, jestli to hrdinové mohli udělat jinak (jak lépe přistát, jak to lépe prozkoumat, apod.) , a nikoli to, jestli "ji Chosé miluje, nebo ne" :D
....ale chápu, že ženy to mají jinak... "Já jsem si tak hezky pobrečela", řekne mi vždycky moje žena po shlédnutí nějakého romantického filmu...
...ale nejsem si jistej tím, že "film k pobrečení" je zrovna vhodný pro ženy typu Ivana nebo Vilemína, které jsou - podle mého - typy, které si rády pobrečí i bez filmu...

souhlasím.

Grainne napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Tak podle toho schizoid nejsem, sedí tam na mě maximálně to denní snění. Nemyslím si, že bych byla citově chladná, kdepak, mám to spíš naopak, myslím, že se dokážu docela dobře vcítit do druhého člověka, nejsem přehnaně kritická, vlastně nikoho moc nekritizuji, abych se někoho nedotkla, nechci nikomu ublížit. Je fakt, že se neumím bavit s lidmi a pokud ten druhý není povídavý typ, tak nastává trapné ticho.

Snění je hezký, člověk  by měl umět snít, mít nějaký sny, ale všechno má svý meze. Žít se ve snu nedá, život je realita a z toho by měl člověk vycházet. I já umím snít, ale žiju svůj reálnej život. Myslím, že člověk se uchyluje do snového života proto, že si neumí prožít ten reálnej život. Měla jsem období, kdy jsme žila takovej ten druhej život " ve snu", al to bylo v období, kdy můj reálnej život byl na draka. Bylo na mě, jak s tím naložím. Nechtěla jsem žít hezkej život ve snu, ale v reále. A k hezkýmu životu patří i starosti, třeba. Mám teď hezkej život, i když mám vcelku nepříjemný starosti.

Tak to mám já , žiju jen sny a fantazií

tak ono to nemusí být an škodu, pokud ti pak díky tomu tvůj vlastní život neutíká mezi prsty.

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Snění je hezký, člověk  by měl umět snít, mít nějaký sny, ale všechno má svý meze. Žít se ve snu nedá, život je realita a z toho by měl člověk vycházet. I já umím snít, ale žiju svůj reálnej život. Myslím, že člověk se uchyluje do snového života proto, že si neumí prožít ten reálnej život. Měla jsem období, kdy jsme žila takovej ten druhej život " ve snu", al to bylo v období, kdy můj reálnej život byl na draka. Bylo na mě, jak s tím naložím. Nechtěla jsem žít hezkej život ve snu, ale v reále. A k hezkýmu životu patří i starosti, třeba. Mám teď hezkej život, i když mám vcelku nepříjemný starosti.

Tak to mám já , žiju jen sny a fantazií

tak ono to nemusí být an škodu, pokud ti pak díky tomu tvůj vlastní život neutíká mezi prsty.

to asi nezjistím .... ale jako modroočka to rozhodně nemám .... v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Grainne napsal(a):

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Pavli - já lidi,který moc nemusím, tak s těma se prostě nebavím. Pozdravím a jdu, i kdybych se měla vymluvit, že spěchám. Píšu tu o známých,který mám svým způsobem ráda, s kterýma si dobře pokecám, pobavím. Prostě ale ten divný pocit před.
Jak myslíš, že lidi nechtěně zasklíš?

Ja napríklad idem zamyslená po meste a nevnímam ani známy xicht,,, Alebo mi jedna mladá známa povedala, že čo proti nej mám - minule sme spolu cestovali v trolejbuse, ona sa snažila upútať moju pozornosť, pozdraviť ma, a ja nič... No, šla som unavená z práce a fakt som nevidela, nepočula...

To já mám celý život , lidi si o  mně často myslí, že jsem namyšlená , že je ani nepozdravím .....  přitom , já jsem úplně někde mimo realitu .... takže si jich vůbec nevšimnu

u mě to někdy je i tak, že se na dotyčného dívám. prý se na něj i usměju, ale prostě jak jsem zabraná do hovoru, ve vteřině na toho člověka zapomenu a když se míjíme, nepozdravím a dál se bavím. aniž bych si v tu chvíli uvědomila, že jsme se minuli.  zpětně si to samozřejmě vybavím. ale v té chvíli ho prostě nechtěně zasklím. pak to vypadá, že jsem nepozdravila schválně nebo tak, což je samozřejmě blbost.

dusička napsal(a):

Tak nedá se říct, já žiju v reálu tady a ted. Mám relax pletení, u kterého nechám volně plynout myšlenky . Své sny žiju před usnutím. Jinak si myslím,že život mě naučil být ve střehu (barák plný dětí)
Hezky jsem si pobrečela - takový spojení nepoužívám - spíš řeknu, ten film byl brnkačka na nervy, až jsem z toho brečela dojetím.Nemám vyhraněný filmy. Co Teda nemusím je sci-fi. Jo a musí se mi ve filmu líbit hlavní hrdina

tak to úplně chápu, taky ráda koukám na hazký chlapy :-)

Grainne napsal(a):

v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Chyba v přístupu, Grainne. Připomínáš mi lovce, který semtam zahlídne mezi stromy paroží, případně uši a sklesle říká "jojo, byl tam jelen/zajíc, já ho zahlídla - asi jen proto, abych viděla, jak může vypadat" :cool:

Grainne napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Selima napsal(a):

Nie nutne, je to proste istý typ človeka, flegmo-melancholik. To pyknici a sangvinici nechápu. ;)

Tak tak. Problém je v tom, že "poměr introvertů a extrovertů ve společnosti je zhruba 1:3." (Carl Gustav Jung, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament). Extrovert nemůže, ani kdyby moc chtěl, pochopit silného introverta. Současná společnost preferuje extroverty. Ve svém životě jsem se mnohokrát setkala s názorem, že melancholik je vlastně ten nejhorší typ osobnosti. To je sice hezké, já třeba se s tímto názorem neztotožňuju (každý typ má své klady a zápory, žádný není nejlepší a ani nejhorší), ale mnoho extrovertů si neuvědomuje, že se s tím nic nedá dělat. Vlasy si můžu obarvit, můžu zhubnout, nechat si dát silikony a mít větší prsa, dát si barevné kontaktní čočky, abych změnila barvu očí..., ale typ osobnosti nezměním, stejně jako nelze extra ovlivnit svoji výšku. Melancholika bych přirovnala k 150 cm chlapovi. Obojí dnes není žádané, ale prakticky s tím moc udělat nejde. Chlap se vzrůstem 150 cm možná má šanci díky hormonům vyrůst o deset cm, ale nikdy nebude považován za vysokého chlapa. To samé melancholik, může potlačit své chmurné nálady, snažit se myslet pozitivně, snažit se chodit více mezi lidi, ale těžko z něho někdo/něco udělá sangvika libujícího si ve večírcích, sršícího optimismem a lehko navazujícho vztahy.

Tak já taky podléhám snění ... ale ve večírcích si libuju a vztahy ted navazuju celkem snadno .... to jsem asi nějaký divný mix. Dřive jsem si o sobě myslela , že jsem citově chladná a silný introvert, ale asi to tak nebude .

nevidím na tom nic divnýho. to má spousta lidí.

Jen tak na okraj - zajícde, ani jelena vůbec nemusíš vidět - dají se vystopovat, stejně, jako štěstí. Úplně stejně.

Grainne napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Nevím, jestli jsi to byl ty, Mikeši, ale někdo mi tu před více jak čtyřma rokama napsal, že až budu chodit do práce, tak těžko budu mít čas na denní snění...

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

tak to opravdu je .... já když trpím ;) tak si k tomu pustím ještě nějaký film , nejlépe nějakou romantiku se štastným koncem :(

tak to mám opačně. i když teda mě se slovo trpím příčí, prostě když je mi mizerně, ale to si raději buď čtu, nebo se mrknu an nějákou komedii. romantický filmy se mi líbí jen některý a na to musím mít dobrou náladu, ne jak říkáš trpět :D:D

lupina montana napsal(a):

Grainne napsal(a):

v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Chyba v přístupu, Grainne. Připomínáš mi lovce, který semtam zahlídne mezi stromy paroží, případně uši a sklesle říká "jojo, byl tam jelen/zajíc, já ho zahlídla - asi jen proto, abych viděla, jak může vypadat" :cool:

to je asi docela správně  ... tak nějak to bude

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Tak to mám já , žiju jen sny a fantazií

tak ono to nemusí být an škodu, pokud ti pak díky tomu tvůj vlastní život neutíká mezi prsty.

to asi nezjistím .... ale jako modroočka to rozhodně nemám .... v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

ale jdi, každej má v něčem, na něco štěstí. a v něčem se mu zase nedaří. tak už to prostě chodí.

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Mikeš napsal(a):

To jsem nebyl já :)
Nejsem žádnej študovanej psycholog, jen mi prostě přijde, že Ty i Ivana jste takové typy, které sem napíšou příspěvek ve stylu: "O víkendu jsem viděla krásnej smutnej film. Hlavní hrdinka v něm tak hezky trpěla..." (a já se s ní ztotožnila, protože já trpím taky) ...

tak to opravdu je .... já když trpím ;) tak si k tomu pustím ještě nějaký film , nejlépe nějakou romantiku se štastným koncem :(

tak to mám opačně. i když teda mě se slovo trpím příčí, prostě když je mi mizerně, ale to si raději buď čtu, nebo se mrknu an nějákou komedii. romantický filmy se mi líbí jen některý a na to musím mít dobrou náladu, ne jak říkáš trpět :D:D

já když mám ty svoje vztahový problémy , tak to ještě podpořím nějakou super filmovou láskou :)

lupina montana napsal(a):

Grainne napsal(a):

v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Chyba v přístupu, Grainne. Připomínáš mi lovce, který semtam zahlídne mezi stromy paroží, případně uši a sklesle říká "jojo, byl tam jelen/zajíc, já ho zahlídla - asi jen proto, abych viděla, jak může vypadat" :cool:

nazdárek lupi :-)

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

tak to opravdu je .... já když trpím ;) tak si k tomu pustím ještě nějaký film , nejlépe nějakou romantiku se štastným koncem :(

tak to mám opačně. i když teda mě se slovo trpím příčí, prostě když je mi mizerně, ale to si raději buď čtu, nebo se mrknu an nějákou komedii. romantický filmy se mi líbí jen některý a na to musím mít dobrou náladu, ne jak říkáš trpět :D:D

já když mám ty svoje vztahový problémy , tak to ještě podpořím nějakou super filmovou láskou :)

no jo a pak an takovou čekáš a ona nepřichází, že jo :-)

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

tak to mám opačně. i když teda mě se slovo trpím příčí, prostě když je mi mizerně, ale to si raději buď čtu, nebo se mrknu an nějákou komedii. romantický filmy se mi líbí jen některý a na to musím mít dobrou náladu, ne jak říkáš trpět :D:D

já když mám ty svoje vztahový problémy , tak to ještě podpořím nějakou super filmovou láskou :)

no jo a pak an takovou čekáš a ona nepřichází, že jo :-)

no právě :D

grainne, tohle nech 16tkám. to bys taky mohla celej život fakt jen snít a nic víc.

Grainne, to je fakt jako pouštět si přírodovědnej dokument o jelenech s kručícím žaludkem - a doufat, že jednoho dne jelen rozrazí okno a lehne ti na talíř, rozporcuje se a doozdobí petrželkou :dumbom:
Nerozrazí a tobě hrozí hladomor.

Nazdárek, Pavli :storstark:

PPavlaa napsal(a):

grainne, tohle nech 16tkám. to bys taky mohla celej život fakt jen snít a nic víc.

lupina montana napsal(a):

Grainne, to je fakt jako pouštět si přírodovědnej dokument o jelenech s kručícím žaludkem - a doufat, že jednoho dne jelen rozrazí okno a lehne ti na talíř, rozporcuje se a doozdobí petrželkou :dumbom:
Nerozrazí a tobě hrozí hladomor.

Nazdárek, Pavli :storstark:

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

grainne, tohle nech 16tkám. to bys taky mohla celej život fakt jen snít a nic víc.

asi máš pravdu , v mém věku už na city nemám nárok , to je jen pro mladé ..... ale zase na nic jiného chlapa nepotřebuju , vztah z rozumu opravdu ne ... možná někdy ve stáří , jak jsem psala včera

ježíš grainne, co blbneš prosím tě, proč bys neměla mít v tvým věku nárok na city ? v každým věku máš nárok na lásku :)
akorát je třeba to brát trochu reálně, ne odkojená těmi romantickými krvavinami pak čekat na prince na bílým koni, když jsou kolem třeba prima chlapi, který ty nehcceš vidět, protože pořád čekáš na někoho, kdo bude jako ten hrdina v tom pitomým filmu :-)

Grainne napsal(a):

je to tak... souhlas .... nic nedorazí

No, tak pokud hodláš umřít hlady a steskem, nikdo ti nemůže bránit :storstark:
Co se týče výuky o lásce, mrkni na starý Berfgmannův film Fanny a Alexandr ;)

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

grainne, tohle nech 16tkám. to bys taky mohla celej život fakt jen snít a nic víc.

asi máš pravdu , v mém věku už na city nemám nárok , to je jen pro mladé ..... ale zase na nic jiného chlapa nepotřebuju , vztah z rozumu opravdu ne ... možná někdy ve stáří , jak jsem psala včera

ježíš grainne, co blbneš prosím tě, proč bys neměla mít v tvým věku nárok na city ? v každým věku máš nárok na lásku :)
akorát je třeba to brát trochu reálně, ne odkojená těmi romantickými krvavinami pak čekat na prince na bílým koni, když jsou kolem třeba prima chlapi, který ty nehcceš vidět, protože pořád čekáš na někoho, kdo bude jako ten hrdina v tom pitomým filmu :-)

lupina montana napsal(a):

Grainne napsal(a):

je to tak... souhlas .... nic nedorazí

No, tak pokud hodláš umřít hlady a steskem, nikdo ti nemůže bránit :storstark:
Co se týče výuky o lásce, mrkni na starý Berfgmannův film Fanny a Alexandr ;)

:jojo:

Grainne napsal(a):

ale, to nečekám samozřejmě , sice jsem blbá, ale rozdíl mezi filmem a realitou ještě opravdu poznám . V mém věku už se to, ale rovná zázraku , myslet si , že ještě narazím na něco takového .

Zazraky se deji, kdyz to nejmin cekas..... i ja jsem v 50ti nasla chlapa, ktery se mi libi, ktery vi, co chce, je spolehlivy, nezny a neni mu zatezke pro me udelat cokoliv. Pokud chlap nevi co chce, tak je tezke nejaky vztah budovat.
Musi chtit oba!!!

venuše napsal(a):

Grainne napsal(a):

ale, to nečekám samozřejmě , sice jsem blbá, ale rozdíl mezi filmem a realitou ještě opravdu poznám . V mém věku už se to, ale rovná zázraku , myslet si , že ještě narazím na něco takového .

Zazraky se deji, kdyz to nejmin cekas..... i ja jsem v 50ti nasla chlapa, ktery se mi libi, ktery vi, co chce, je spolehlivy, nezny a neni mu zatezke pro me udelat cokoliv. Pokud chlap nevi co chce, tak je tezke nejaky vztah budovat.
Musi chtit oba!!!

to je pravda !stát se může cokoli

venuše napsal(a):

Grainne napsal(a):

ale, to nečekám samozřejmě , sice jsem blbá, ale rozdíl mezi filmem a realitou ještě opravdu poznám . V mém věku už se to, ale rovná zázraku , myslet si , že ještě narazím na něco takového .

Zazraky se deji, kdyz to nejmin cekas..... i ja jsem v 50ti nasla chlapa, ktery se mi libi, ktery vi, co chce, je spolehlivy, nezny a neni mu zatezke pro me udelat cokoliv. Pokud chlap nevi co chce, tak je tezke nejaky vztah budovat.
Musi chtit oba!!!

Blahopřeji, venuše ... :) :supr: !!! Tebe si pamatuji, že jsi byla také jedna z těch, které už házely flintu do žita, co se mužů týče ;)

venuše napsal(a):

Grainne napsal(a):

ale, to nečekám samozřejmě , sice jsem blbá, ale rozdíl mezi filmem a realitou ještě opravdu poznám . V mém věku už se to, ale rovná zázraku , myslet si , že ještě narazím na něco takového .

Zazraky se deji, kdyz to nejmin cekas..... i ja jsem v 50ti nasla chlapa, ktery se mi libi, ktery vi, co chce, je spolehlivy, nezny a neni mu zatezke pro me udelat cokoliv. Pokud chlap nevi co chce, tak je tezke nejaky vztah budovat.
Musi chtit oba!!!

:supr:
jen mi potvrď moji domněnku: princ se objevil, až poté co jsi ho přestala zoufale hledat ;)

aprill napsal(a):

venuše napsal(a):

Grainne napsal(a):

ale, to nečekám samozřejmě , sice jsem blbá, ale rozdíl mezi filmem a realitou ještě opravdu poznám . V mém věku už se to, ale rovná zázraku , myslet si , že ještě narazím na něco takového .

Zazraky se deji, kdyz to nejmin cekas..... i ja jsem v 50ti nasla chlapa, ktery se mi libi, ktery vi, co chce, je spolehlivy, nezny a neni mu zatezke pro me udelat cokoliv. Pokud chlap nevi co chce, tak je tezke nejaky vztah budovat.
Musi chtit oba!!!

:supr:
jen mi potvrď moji domněnku: princ se objevil, až poté co jsi ho přestala zoufale hledat ;)

.

Kiara napsal(a):

venuše napsal(a):

Grainne napsal(a):

ale, to nečekám samozřejmě , sice jsem blbá, ale rozdíl mezi filmem a realitou ještě opravdu poznám . V mém věku už se to, ale rovná zázraku , myslet si , že ještě narazím na něco takového .

Zazraky se deji, kdyz to nejmin cekas..... i ja jsem v 50ti nasla chlapa, ktery se mi libi, ktery vi, co chce, je spolehlivy, nezny a neni mu zatezke pro me udelat cokoliv. Pokud chlap nevi co chce, tak je tezke nejaky vztah budovat.
Musi chtit oba!!!

Blahopřeji, venuše ... :) :supr: !!! Tebe si pamatuji, že jsi byla také jedna z těch, které už házely flintu do žita, co se mužů týče ;)

no já si spíš pamatuju, že venuše byla jedna z těch, které sice házely flintu do žita, ale občas se tu rozplývaly, že zorvna tohle je ten pravej a prima chlap a zařily štěstím. a to se pak střídalo s obdobím, kdy už nevěřila, že ještě něco dobrýho ve vztazích přijde.
proto bych spíš řekla - jen ať tahle idylka vydrží. bez ironie.

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

Zistila som, že v tomto sa na mne podpísala moja práca: Pracovne hovorím relatívne dosť často s ľuďmi, hlavne s cudzími - aj keď postupne už sa trochu poznáme a tak... ale furt je to na pracovnej úrovni. Hodne aj telefonujem, ale väčšina stretnutí je osobná. A v súkromí som teraz radšej sama, nanajvýš s jednou osobou. Vyhýbam sa davom, hlučným oslavám, véééľkým ksupinám ľudí. Pritom som vždy bývala spoločenský typ...

mám to tak nějak podobně nastavené.

Taky tak.

Grainne napsal(a):

v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Ale to je to ono, ne? Štěstí jsou právě ty prchavé okamžiky, aspoň tak to vnímám. Stav pernamentního štěstí snad neexistuje. Jednou nahoře, jednou dole, občas po rovině... A díky tomu právě můžeš ten pocit štěstí vnímat, i když je to třeba jen záblesk.

Judyna napsal(a):

Grainne napsal(a):

v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Ale to je to ono, ne? Štěstí jsou právě ty prchavé okamžiky, aspoň tak to vnímám. Stav pernamentního štěstí snad neexistuje. Jednou nahoře, jednou dole, občas po rovině... A díky tomu právě můžeš ten pocit štěstí vnímat, i když je to třeba jen záblesk.

Mikeš napsal(a):

Ivana napsal(a):

A Mikeši, ty to tak nemáš? Ty se nevžíváš do hrdinů filmů, které vidíš a knih, které čteš? Nemyslím jen smutných a trpících, ale všech. Já se opravdu nemůžu dívat na film nebo číst knihu, kde se nemůžu aspoň trošku ztotožnit s hlavním hrdinou, nebaví mě to. Myslela jsem, že to tak mají všichni :co:

Tak pozor - já tohle mám taky tak, pokud jde o ten pocit "sžití se" s hlavní (nebo i jinou) postavou knihy či filmu... je ale fakt, že od svých 15 let jsem velkým fanouškem žánru sci-fi, a ve svých předsavách či snech pak řeším cesty vesmírem, přemýšlím nad tím, jestli to hrdinové mohli udělat jinak (jak lépe přistát, jak to lépe prozkoumat, apod.) , a nikoli to, jestli "ji Chosé miluje, nebo ne" :D
....ale chápu, že ženy to mají jinak... "Já jsem si tak hezky pobrečela", řekne mi vždycky moje žena po shlédnutí nějakého romantického filmu...
...ale nejsem si jistej tím, že "film k pobrečení" je zrovna vhodný pro ženy typu Ivana nebo Vilemína, které jsou - podle mého - typy, které si rády pobrečí i bez filmu...

Já romantické filmy a červenou knihovnu nemusím, připadá mi to pitomé. Mám ráda filmy a knížky, kde vystupují normální lidé, normálního vzhledu, žádní nádherní, bohatí, mladí a sexy, s těmi nejsem schopna se sžít. Občas u filmu nebo knížky pláču, ale nevyhledávám je kvůli tomu, abych si "hezky pobrečela". Jenže řekni mi, kolik je opravdu dobrých komedií nebo veselých knížek (mám celkově radši knížky než filmy). Už strašně dlouho jsem neviděla ani nečetla nic, kdy bych se opravdu zasmála.
Myslím si, že nejsem člověk, který by nějak schválně trpěl a vyhledával to. Naopak se tomu snažím co nejvíc vyhnout, v literatuře, filmu i životě.

Grainne napsal(a):

Judyna napsal(a):

Grainne napsal(a):

v reále se mi štěstí vyhýbá anebo se mi ukáže jen na malou chvíli , asi abych věděla, jak to může vypadat , ale pro mne to není

Ale to je to ono, ne? Štěstí jsou právě ty prchavé okamžiky, aspoň tak to vnímám. Stav pernamentního štěstí snad neexistuje. Jednou nahoře, jednou dole, občas po rovině... A díky tomu právě můžeš ten pocit štěstí vnímat, i když je to třeba jen záblesk.

Tak takhle to nejsem schopná brát .... to jednou nahoře jednou dole mně totálně oddělává. Nechci zažít dva měsíce štěstí výměnou za rok frustrací ... to raději tu rovinku , bez velkých výkyvů ... snad rozumíš

Rozumím tomu, taky mám raděj rovinu, ale myslela jsem to tak, že právě díky tomu, že jsi občas dole, dokážeš naplno ocenit ty chvíle, kdy tomu tak není.

Judyna napsal(a):

Grainne napsal(a):

Judyna napsal(a):

Ale to je to ono, ne? Štěstí jsou právě ty prchavé okamžiky, aspoň tak to vnímám. Stav pernamentního štěstí snad neexistuje. Jednou nahoře, jednou dole, občas po rovině... A díky tomu právě můžeš ten pocit štěstí vnímat, i když je to třeba jen záblesk.

Tak takhle to nejsem schopná brát .... to jednou nahoře jednou dole mně totálně oddělává. Nechci zažít dva měsíce štěstí výměnou za rok frustrací ... to raději tu rovinku , bez velkých výkyvů ... snad rozumíš

Rozumím tomu, taky mám raděj rovinu, ale myslela jsem to tak, že právě díky tomu, že jsi občas dole, dokážeš naplno ocenit ty chvíle, kdy tomu tak není.

Grainne napsal(a):

Tak takhle to nejsem schopná brát .... to jednou nahoře jednou dole mně totálně oddělává. Nechci zažít dva měsíce štěstí výměnou za rok frustrací ... to raději tu rovinku , bez velkých výkyvů ... snad rozumíš

Nerozumím :D
Ale to je možná tím, že nejsem ženská... :D

aprill napsal(a):

jen mi potvrď moji domněnku: princ se objevil, až poté co jsi ho přestala zoufale hledat ;)

Uplne hledat jsem neprestala, to bych jinak asi nepotkala nikoho, protoze nikam nechodim, ale brala jsem to spise jako hru, mela jsem i milence, ktery mi jaksi dodal sebevedomi a najednou se objevil ON.
Na lasku a na vztah neni nikdy pozde, moje mamka nasla toho praveho taky az po padesatce.

Grainne napsal(a):

tou rovinou jsou pro mně fádní a všední dny , kdy se nic neděje , nijak mně to neuspokojuje , ale pořád lepší než ty propady .

Ale to je zase docela nuda, ne? Taky jsem mela obdobi, kdy jsem si libovala v tom klidu, ale stastna jsem tedy nebyla.
To se radsi budu chvili vznaset v oblacich s rizikem, ze jednou zase spadnu na zem. A kdo vi, treba na tom oblacku zustanu....

Mikeš napsal(a):

Grainne napsal(a):

Tak takhle to nejsem schopná brát .... to jednou nahoře jednou dole mně totálně oddělává. Nechci zažít dva měsíce štěstí výměnou za rok frustrací ... to raději tu rovinku , bez velkých výkyvů ... snad rozumíš

Nerozumím :D
Ale to je možná tím, že nejsem ženská... :D

čemu na tom nerozumíš ?  Víc jasně to napsat nedokážu

venuše napsal(a):

aprill napsal(a):

jen mi potvrď moji domněnku: princ se objevil, až poté co jsi ho přestala zoufale hledat ;)

Uplne hledat jsem neprestala, to bych jinak asi nepotkala nikoho, protoze nikam nechodim, ale brala jsem to spise jako hru, mela jsem i milence, ktery mi jaksi dodal sebevedomi a najednou se objevil ON.
Na lasku a na vztah neni nikdy pozde, moje mamka nasla toho praveho taky az po padesatce.

]

Grainne napsal(a):

čemu na tom nerozumíš ?  Víc jasně to napsat nedokážu

Jeden den štěstí taky není špatnej :D
A že mi to pak vrtalo dva měsíce v hlavě, to už je čistě jen můj problém... :D

Mikeš napsal(a):

Grainne napsal(a):

čemu na tom nerozumíš ?  Víc jasně to napsat nedokážu

Jeden den štěstí taky není špatnej :D
A že mi to pak vrtalo dva měsíce v hlavě, to už je čistě jen můj problém... :D

Nestojí to za to

Grainne napsal(a):

Já už chci zůstat na zemi , chvíle na obláčku opravdu nestojí za to .A myslím, že už bych si to ani nebyla schopna užít, protože bych pořád myslela na to , kdy přijde konec a tím bych to stejně zkazila .

No ale tak to je těžký, když hledáš štěstí výhradně v oblacích :rolleyes: A kdo ti jako nakukal, že bydlí jenom tam? :co: Ne že by tam snad nějaké nebylo, ale to je na zemi taky........
A prosímtě, kdo má věřit sestře, že "nic vážného nehledá" když se vdává???


Mikši: prostě radši bude chroupat klacky, než se pustit po stopě a ulovit toho zajíce :lol:


Ivano, podle mě "snažit se za každou cenu vyhnout" je podobné, jako si v tom libovat........jen z druhé strany.

lupina montana napsal(a):

Grainne napsal(a):

Já už chci zůstat na zemi , chvíle na obláčku opravdu nestojí za to .A myslím, že už bych si to ani nebyla schopna užít, protože bych pořád myslela na to , kdy přijde konec a tím bych to stejně zkazila .

No ale tak to je těžký, když hledáš štěstí výhradně v oblacích :rolleyes: A kdo ti jako nakukal, že bydlí jenom tam? :co: Ne že by tam snad nějaké nebylo, ale to je na zemi taky........
A prosímtě, kdo má věřit sestře, že "nic vážného nehledá" když se vdává???


Mikši: prostě radši bude chroupat klacky, než se pustit po stopě a ulovit toho zajíce :lol:


Ivano, podle mě "snažit se za každou cenu vyhnout" je podobné, jako si v tom libovat........jen z druhé strany.

No ale tak to je těžký, když hledáš štěstí výhradně v oblacích  A kdo ti jako nakukal, že bydlí jenom tam?  Ne že by tam snad nějaké nebylo, ale to je na zemi taky..

lupina montana napsal(a):

Mikši: prostě radši bude chroupat klacky, než se pustit po stopě a ulovit toho zajíce :lol:

Jj, takovej pach čerstvě ulovenýho ušáka je někdy víc, než 100x domácí svíčková... :D