Mohu-li se optat zde přítomných (i nepřítomných) duchniček :
Jak je to tedy s těmi přáními, co vysíláme …do vesmíru, k universu, k Bohu …prostě někam?  (ne tam :) )

Moc se mi líbí instituce vesmírných objednávek, jako ateista a spíše skeptik však nevyužívám duchovních oblastí tolik, kolik se nabízí. 
A vzhledem k mému založení - vše zmapovat, realisticky podložit, „být připraven“ – přemýšlím o dvou zádrhelech:
a)Jak si správně přát? Je to jako smlouva, kde musí být všechno definováno od a do z? Nebo stačí obecná definice?
b)Můžu si to dovolit? Co když se přání splní a já zjistím, že jsem to vlastně nechtěla - viz cintát v nadpisu?

Tajemství

a) lepší je přesné vyjasnění toho, co si přeji (výsledku ) ale nikoliv cesty, způsobu.
b) když zjistíš , že to není ONO - no tak si prostě přání opravíš ( mmch. i to je někdy důvod - proč se přání splní - abychom zjistili, že totot a totot nechci)

http://www.poradnaharmonie.cz/zajimavos … ravne-prat

agewa napsal(a):

a) lepší je přesné vyjasnění toho, co si přeji (výsledku ) ale nikoliv cesty, způsobu.
b) když zjistíš , že to není ONO - no tak si prostě přání opravíš ( mmch. i to je někdy důvod - proč se přání splní - abychom zjistili, že totot a totot nechci)

Tak to je fakt dorbý nápad. Prostě to opravím.
Holky, kdybych já nad všema blbostěma tak nepřemýšlela, já bych měla život :supr:   :)

Míša Kulička napsal(a):

Tajemství

Stáhla jsem. Na víkend se na to chystám.

O Tajemství tu již byla řeč a já bych byl této praktice spíše skeptický. Navíc ten film je točen pro americké publikum a je z toho dost cítít taková ta fantasknost a lehká manipulace. Když si jste tohodle vědomi a umíte to odfiltrovat, určitě se jedná o poměrně zajímavý film alespoň do té doby, než zjistíte, že je to vlastně zbytečné :) Osobně se mi mnohem víc líbí princip Hoponopono, který není apriori o přáních ;)

KALIK napsal(a):

O Tajemství tu již byla řeč a já bych byl této praktice spíše skeptický. Navíc ten film je točen pro americké publikum a je z toho dost cítít taková ta fantasknost a lehká manipulace. Když si jste tohodle vědomi a umíte to odfiltrovat, určitě se jedná o poměrně zajímavý film alespoň do té doby, než zjistíte, že je to vlastně zbytečné :) Osobně se mi mnohem víc líbí princip Hoponopono, který není apriori o přáních ;)

Nebuď tajemný a pověz víc o Hoponopono.
Dík, Jess.

Jess, nebylo by jednodušší použít uja googla? http://www.hooponopono.cz/

Míša Kulička napsal(a):

Jess, nebylo by jednodušší použít uja googla? http://www.hooponopono.cz/

Tam se dá pokecat o tom, jaké z toho má Kalik pocity?
Myslela jsem, že dá něco k dobru, když už mi tak předeslal to Tajemství...

Jessika napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Jess, nebylo by jednodušší použít uja googla? http://www.hooponopono.cz/

Tam se dá pokecat o tom, jaké z toho má Kalik pocity?
Myslela jsem, že dá něco k dobru, když už mi tak předeslal to Tajemství...

Soráč, já nepochopila, že ti jde přímo o Kalikovy pocity :gloria: ... :D

Mi tak napadlo.... dovedete si představit ten maglajs nahoře ze všech těch přání třebas jen v jednom okamžiku z celé planety? Natož za hodinu... den... No jo jenže tam čas vlastně nehraje roli..... Stejně je to zajímavá instituce :lol:

Hoponopono je ve zkratce způsob, jak být šťastný, jak léčit nejenom fyzické nemoci, ale zejména ty psychické, které jsou zdrojem těch fyzických a těch je dle mého většina. Hoponopono znamená přijmout zodpovědnost za vše, co mě v životě potká, znamená to uvědomovat si svůj podíl na stavu všeho na tomto světě, který vždycky je. Skrze toto pochopení pak tyto problémy v sobě léčit a tím uzdravit i okolí. Asi tak nějak bych to shrnul, tak, jak jsem to pochopil já.

Není to tedy o přáních, že chci auto, barák, dovolenou na Kanárech a tom být šťastný a spokojený i bez toho. Dá se říci, že je to taková životní cesta, filozofie, sebe-evoluce :)

pomněnka napsal(a):

Mi tak napadlo.... dovedete si představit ten maglajs nahoře ze všech těch přání třebas jen v jednom okamžiku z celé planety? Natož za hodinu... den... No jo jenže tam čas vlastně nehraje roli..... Stejně je to zajímavá instituce :lol:

Právě, představte si těch přání, co by musel vesmír uskutečnit a mnohdy protichůdná. Navíc mluvíme o přáních našeho pozemského vědomí, kdežto o přáních duše nevíme asi nic. Nevíme, proč jsme se na tuhle planetu přišli a co tu máme za úkol. Třeba právě to nevlastnění auta, baráku apod. je to, co jsme si sem přišli zažít. A teď si představ, že do toho pošleš vesmíru objednávku na auto :D

Takový základ Hooponopono je :
- lituji
- prosím odpusť mi
- děkuji ti
- miluji tě

KALIK napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Mi tak napadlo.... dovedete si představit ten maglajs nahoře ze všech těch přání třebas jen v jednom okamžiku z celé planety? Natož za hodinu... den... No jo jenže tam čas vlastně nehraje roli..... Stejně je to zajímavá instituce :lol:

Právě, představte si těch přání, co by musel vesmír uskutečnit a mnohdy protichůdná.
Navíc mluvíme o přáních našeho pozemského vědomí, kdežto o přáních duše nevíme asi nic. Nevíme, proč jsme se na tuhle planetu přišli a co tu máme za úkol. Třeba právě to nevlastnění auta, baráku apod. je to, co jsme si sem přišli zažít. A teď si představ, že do toho pošleš vesmíru objednávku na auto :D

Já auto mám ... ;)
Ale ta tvoje první věta mi teda práskla do očí.
Co když si budu přát něco, so druhému může uškodit? (teda aniž bych o tom věděla).
Pak si teda vlastně vůbec nemůžu nic přát :grater:

pomněnka napsal(a):

Takový základ Hooponopono je :
- lituji
- prosím odpusť mi
- děkuji ti
- miluji tě

Ano, četla jsem o tom, ale to musí mít nějakou širší základnu.
Prostě začínat každé ráno myšlenkou "lituji"... ee, to mi je proti srsti.

Jessika napsal(a):

KALIK napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Mi tak napadlo.... dovedete si představit ten maglajs nahoře ze všech těch přání třebas jen v jednom okamžiku z celé planety? Natož za hodinu... den... No jo jenže tam čas vlastně nehraje roli..... Stejně je to zajímavá instituce :lol:

Právě, představte si těch přání, co by musel vesmír uskutečnit a mnohdy protichůdná.
Navíc mluvíme o přáních našeho pozemského vědomí, kdežto o přáních duše nevíme asi nic. Nevíme, proč jsme se na tuhle planetu přišli a co tu máme za úkol. Třeba právě to nevlastnění auta, baráku apod. je to, co jsme si sem přišli zažít. A teď si představ, že do toho pošleš vesmíru objednávku na auto :D

Já auto mám ... ;)
Ale ta tvoje první věta mi teda práskla do očí.
Co když si budu přát něco, so druhému může uškodit? (teda aniž bych o tom věděla).
Pak si teda vlastně vůbec nemůžu nic přát :grater:

Auto byl jen příklad ;)
Ano, jeden si může třeba přát, aby sousedovi chcípla kočka a tady je to ještě jasné. Nebo si budeš přát auto a auto dostaneš, ale kradené a původní majitel si tě najde, policie si tě najde, ... :D Když si přát, tak je nutné to umět a většina lidí to asi neumí tak, aby to nepůsobilo takovéto problémy. A jak říkám, možná nemáme mít auto, protože jsme to tak před vtělením na planetu přáli. Z těchto důvodů jsem na přání velmi opatrný.

Jessika napsal(a):

Ano, četla jsem o tom, ale to musí mít nějakou širší základnu.
Prostě začínat každé ráno myšlenkou "lituji"... ee, to mi je proti srsti.

Sežeň si o tom někde knížku. Tu sice taky napsal amík a je potřeba lecos přetrpět, ale myslím, že to za to stojí. Ona ta metoda je původem havajská, ten amík to jen sepsal.

Ach ta naše přání! Jak poznáme, že si přejeme správně a kdy ne? :D

:rock:

No když se plněj, ne? A to se plněj vždycky a neúprosně :cool: Pomni Erika, Esme!

Jess, já to dělám, myslíc přitom na konkrétní lidi a situace. Ono to bude nejlíp fungovat patrně tak všeobecně, ale protože to pak má širokej záběr, člověk asi moc nepozná, jestli to zabralo přímo jemu - takže já raději konkrétně. Můžu tě ujistit, že když jsem honoponila na tchýni, tak jsem se napoprvně skoro vopupínkovla :cool::lol: Ale cvičení dělá mistra, že.....

Jessika napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Takový základ Hooponopono je :
- lituji
- prosím odpusť mi
- děkuji ti
- miluji tě

Ano, četla jsem o tom, ale to musí mít nějakou širší základnu.
Prostě začínat každé ráno myšlenkou "lituji"... ee, to mi je proti srsti.

Já znám "omlouvám se", což je takový mírnější - to by šlo? A myslím si, že člověk má začínat den poděkováním - a končit taky - ne omluvou.....na tu vidím mnoho mezičasů v průbehu dne :)

Mmch, podle mně je nejlepší a nejzákladnější mantra/přání stará dobrá Luiziččina "jsem spokojen/á sama se sebou / se svým životem" a buddhistická "ať jsou šťastny všechny bytosti".
To jsou takový nadmnožiny všech přání a manter, obsahující vpodstatě všechno potřebné....

KALIK napsal(a):

Právě, představte si těch přání, co by musel vesmír uskutečnit a mnohdy protichůdná.

No, však - koneckonců, je nekonečnej, ne? ;) Protichůdná se možná vyrušej . když jsou protichůdná úplně.

[:skurt:

Funguje - nefungujou ti jenom VĚDOMÁ přání - jestli jsem to dobře pochopila.
Buď moc tlačíš na pilu, nebo jdou podvědomá přání proti vědomým. Když si budeš dejme tomu přát muže, se kterým ti bude dobře (vědomě) a nevědomě budeš mít pocit, že si ho nevím - nezasloužíš, že takoví nejsou, atd. tak se splní to nevědomé, protože je pravděpodobně hlouběji zažrané, silnější.
Navíc člověk musí být tak jako vycentrovanej, víceméně v rovnováze, aby fungovala ta vědomá....

Funguje - nefungujou ti jenom VĚDOMÁ přání - jestli jsem to dobře pochopila.
Buď moc tlačíš na pilu, nebo jdou podvědomá přání proti vědomým. Když si budeš dejme tomu přát muže, se kterým ti bude dobře (vědomě) a nevědomě budeš mít pocit, že si ho nevím - nezasloužíš, že takoví nejsou, atd. tak se splní to nevědomé, protože je pravděpodobně hlouběji zažrané, silnější.
Navíc člověk musí být tak jako vycentrovanej, víceméně v rovnováze, aby fungovala ta vědomá....

Myslím,že jsi uhodila hřebíček na hlavičku....tak trochu vlastní zkušenost....:butter:

S čím konkrétně?
No, já právě mám tu zkušenost přesně takovou - když jsem dobře vycentrovaná a náramně spokojená se sebou, svým životem a podobně, funguje to jako na drátkách. A když si člověk tak jako hraje se životem - musí to být, jako by tančil.
Ovšem Indiánská funguje i bez toho - to je, že si něco představuješ vytrvale a dlouhodobě a co nejbarevnějc :) To má jen tu podmínku hry - na "jako když". Jako když jsi malá holka a maluješ si barevně, co bys chtěla a vysnila si...stejně se ale nesmí tlačit na pilu, to je spolehlivej zabiják.

S čím konkrétně?

S tím podvědomím,je opravdu silnější,aspoň u mne....

lupina montana napsal(a):

Funguje - nefungujou ti jenom VĚDOMÁ přání - jestli jsem to dobře pochopila.
Buď moc tlačíš na pilu, nebo jdou podvědomá přání proti vědomým. Když si budeš dejme tomu přát muže, se kterým ti bude dobře (vědomě) a nevědomě budeš mít pocit, že si ho nevím - nezasloužíš, že takoví nejsou, atd. tak se splní to nevědomé, protože je pravděpodobně hlouběji zažrané, silnější.
Navíc člověk musí být tak jako vycentrovanej, víceméně v rovnováze, aby fungovala ta vědomá....

když moc rtlačíš, dáváš vlastně najevo, že to NEMAS  - nedostatek. No a vesmír ti teda pošle vic toho nedostatku , protože do NEJ vkládás víc energie.

nejlépe funguje přání, kdy se soustředíš na to , PROC to chceš. protože pak se ti přáni vyplní - občas jinak než chceš ty a často jiným způsobem , než jaký si vymyslela ty.
Příklad .....chci , abych měla levnější dopravu. jezdím do práce daleko a denně autem, takže aby byl levnější benzín.
PROC to chci ? aby  byla doprava  pro mě levnější.
Takže přání bylo ....levnější cestování.
Výsledek ? mám auto na naftu s hodně nízkou spotřebou a jezdíme ve dvou.

A to je dobrý! :supr:
Že jinak, na to jsem zvyklá, ale jít až po samotný příčině mě nenapadlo a líbí se mi to. Protože se klidně může ukázat, že právě ta příčina je důležitější, než to přání :) Zrovna jsem si totiž takhle v hlavě něco přehrála.

lupina montana napsal(a):

A to je dobrý! :supr:
Že jinak, na to jsem zvyklá, ale jít až po samotný příčině mě nenapadlo a líbí se mi to. Protože se klidně může ukázat, že právě ta příčina je důležitější, než to přání :) Zrovna jsem si totiž takhle v hlavě něco přehrála.

ta příčina je DUVOD toho přání

Myslím, že Tajemství, nebo-li zákon přitažlivosti funguje bezezbytku. Jen je rozdíl mezi tím, co si myslíme , že si přejeme a co si přejeme "skutečně". Jinak řečeno, myslíme, že máme nějaké přání, ale "vibrace" máme úplně jiné. Jak se v tom pak ten chudák vesmír má vyznat :)

Já mám problém, že vlastně vůbec nevím, co si přeju. Vím, že si přeju, aby můj ex opustil svou nynější ženu a žil se mnou, jenže si to zároveň nepřeju, protože vím, že by jí to ublížilo a hlavně jejich malému synovi. Takže co si teda vlastně přeju?

Naše přání nesmí ovlivňovat jiné natož zcela konkrétní lidi. Pokud tomu tak je, to je velká vědomá chyba. To se nevrátí v dobrém.

Dle mého můžeš si přát - druhému člověku. Třeba přát si,aby byl mu vyšlo, co si přeje. Ale musí tomu člověk věřit, ne si přát a v duchu si říkat, ono to stejně nevyjde. Věřit naplno.

Určitě je nesprávné přát si pro jakéhokoliv člověka něco špatného. To vnímám jako černou magii. Měla bych z toho strach.
Osobně vím, že si správně přát neumím, proto jsem na přání velmi opatrná. Raději si nezahrávám s přáními, ze kterých je patrné ovlivnění životů jiných lidí.

Ivano, myslela jsem si z tvých psaní, že už jsi s tím vyrovnaná. To je mi moc líto, že se v tom takhle plácáš.

agewa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

A to je dobrý! :supr:
Že jinak, na to jsem zvyklá, ale jít až po samotný příčině mě nenapadlo a líbí se mi to. Protože se klidně může ukázat, že právě ta příčina je důležitější, než to přání :) Zrovna jsem si totiž takhle v hlavě něco přehrála.

ta příčina je DUVOD toho přání

Vždyť jo - mně to přijde totéž :)

Ivano, jak ti říkají holky - nikdy a za žádných okolností se nemá zasahovat do svobody jiného  tvora - a to nejen lidí, ale i zvířat třeba. Ono to stejně ani nemůže fungovat, protože se jejich vůle a víra zkříží s tvou....můžeš si třeba přát muže, se kterým ti bude dobře; to není nic určitého a někde takový jistě je, takže ti ho případně může universum přihrát. Zkus si to schválně rozklíčovat podle toho Agewina pídění po důvodu a příčině - uvidíš.
Skoro mě mrzí, že teď nemám prakticky žádnou potřebu si něco extra přát - chtěla bych to vyzkoušet taky :lol:
A přát někomu něco špatného je podle mě taky o hubu, protože všechno se vrací jako bumerang.

lupina montana napsal(a):

agewa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

A to je dobrý! :supr:
Že jinak, na to jsem zvyklá, ale jít až po samotný příčině mě nenapadlo a líbí se mi to. Protože se klidně může ukázat, že právě ta příčina je důležitější, než to přání :) Zrovna jsem si totiž takhle v hlavě něco přehrála.

ta příčina je DUVOD toho přání

Vždyť jo - mně to přijde totéž :)

Ivano, jak ti říkají holky - nikdy a za žádných okolností se nemá zasahovat do svobody jiného  tvora - a to nejen lidí, ale i zvířat třeba. Ono to stejně ani nemůže fungovat, protože se jejich vůle a víra zkříží s tvou....můžeš si třeba přát muže, se kterým ti bude dobře; to není nic určitého a někde takový jistě je, takže ti ho případně může universum přihrát. Zkus si to schválně rozklíčovat podle toho Agewina pídění po důvodu a příčině - uvidíš.
Skoro mě mrzí, že teď nemám prakticky žádnou potřebu si něco extra přát - chtěla bych to vyzkoušet taky :lol:
A přát někomu něco špatného je podle mě taky o hubu, protože všechno se vrací jako bumerang.

ono přát někomu konkretnímu  COKOLIV konkretni je špatně. Neviš , jestli to tvoje to nejlepši ( treba hodne penez) pro nej neni to nejhorši. Vis, co problemu by s těma milionama měl, a co lidi by se na něj nalepilo (napr.):)
a hlavně ON má svoji svobodnou vuli, tak za sve prani je zodpovedny on . Ty mas svoji svobodnou vuli , takze prani jen pro sebe.

agewa napsal(a):

ono přát někomu konkretnímu  COKOLIV konkretni je špatně.
a hlavně ON má svoji svobodnou vuli, tak za sve prani je zodpovedny on . Ty mas svoji svobodnou vuli , takze prani jen pro sebe.

Vžyť to tak přece říkám....
konkrétního máš úplnou pravdu, ovšem přát jinému dejme tomu hodně štěstí, nebo ať je spokojenej, to se může :)
Měla jsem na mysli, že špatného se nesmí přát ani nekonkrétně - když budeš přát, aby se sousedovi špatně vedlo, může se to ve své nekonkrétnosti i splnit - jenže se to stejně obrátí časem proti tobě. Vrátí se ti to.

Často se říká "ať se ti splní všechno co si přeješ". Ale prý je to už pradávné cikánské zaklínadlo:-) takže to nikomu nepřeju

holcina napsal(a):

Často se říká "ať se ti splní všechno co si přeješ". Ale prý je to už pradávné cikánské zaklínadlo:-) takže to nikomu nepřeju

fAKT? :mad::rolleyes: :co::co:
i když když se člověk nad tím zamyslí, je to prava. Tak já už si dám na to bacha,ať to nepřeju

to jsi asi poslední, kdo to nevěděl.

PPavlaa napsal(a):

to jsi asi poslední, kdo to nevěděl.

Proč myslíš?
Každý nemůže vědět všechno Pavli

Tak u nás v poslední době letí rčení: Já bych chtěla v Praze dům a hodinky s vodotryskem. Až se mi to splní, dám vám vědět, jo? ;)

přát jinému dejme tomu hodně štěstí, nebo ať je spokojenej, to se může
A co takovej ten typ, co je šťastnej jen když je nešťastnej? Co takovýmu přát?

Lvice napsal(a):

Tak u nás v poslední době letí rčení: Já bych chtěla v Praze dům a hodinky s vodotryskem. Až se mi to splní, dám vám vědět, jo? ;)

Hodinky s vodotrykem jsou splnitelné, někdy před patnácti lety jsem takové dostala. Byly oranžové s bílým ciferníkem, ručičky a číslice byly černé. Od spodní strany, z místa pod dvanáctkou se táhla průsvitná tenká hadička, která končila balónkem, ten se schoval do dlaně. Do balónku se nalila voda a když se zmáčkl, z drobných otvorů na ciferníku stříkal nádherný miniaturní vodotrysk. Jedinou nevýhodou bylo, že se voda v balónku musela často doplňovat. Vynalézavé hlavy v mé rodině záhy zjistily, že mnohem větší zábavu přináší alkoholický vodotrysk. Hodinky měly životnost asi půl roku, pak se rozpadly.

Dům v Praze nevím, takové přání jsem zatím nezkoušela :)

Hlavně ta přání by neměla nikomu druhému křížit jeho plány a být ze svobodné vůle každého.

pomněnka napsal(a):

Hlavně ta přání by neměla nikomu druhému křížit jeho plány a být ze svobodné vůle každého.

Mám tomu rozumět tak, že bych druhému měla přát jenom to, co si přeje on sám?

Sindy napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Hlavně ta přání by neměla nikomu druhému křížit jeho plány a být ze svobodné vůle každého.

Mám tomu rozumět tak, že bych druhému měla přát jenom to, co si přeje on sám?

Ne
Často se říká "ať se ti splní všechno co si přeješ". Ale prý je to už pradávné cikánské zaklínadlo:-) takže to nikomu nepřeju

dusička napsal(a):

Sindy napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Hlavně ta přání by neměla nikomu druhému křížit jeho plány a být ze svobodné vůle každého.

Mám tomu rozumět tak, že bych druhému měla přát jenom to, co si přeje on sám?

Ne
Často se říká "ať se ti splní všechno co si přeješ". Ale prý je to už pradávné cikánské zaklínadlo:-) takže to nikomu nepřeju

Nene, myslela jsem to trochu jinak. Když vím, co si ten druhý přeje a já mu přeju, aby se mu to splnilo, pak to vyjde?

Za svůj život jsem se setkala s dvěma případy zázračného přežití. První byl pán s nádorem v žaludku, kdy doktoři otevřeně prohlásili, že na tohle už  je medicína krátká a nedá se dělat nic jiného, než tišit bolest.  Z tak příšerného stavu  se pán dostal a byl tu do osmdesáti. Druhým případem byla mladá maminka od dvouletého dítěte, které našli rakovinu dělohy metastázovanou do střev a močového měchýře. Ta jak byla zdevastovaná po operacích a chemoterapiích, neměla sílu pohnout ani prstem a už jen pouhá změna teploty v místnosti pro ni znamenala ohrožení na životě, v podstatě se jen čekalo ... Pak najednou přišla změna k lepšímu a je až neuvěřitelné, jak se paní za pár měsíců zregenerovala. Má vývody na tělesné odpady, ale kdo to neví, ani by ho nenapadlo, že prošla takovou hrůzou.

Oba ti lidé měli jedno společné - pevně věřili, že se uzdraví a ani když jim bylo nejhůř, na vteřinu nezapochybovali. A lidi, co je znali, jim drželi palce, i když, pravda,  byly momenty, kdy se snad už ani nedalo mluvit o naději, ale o zbožném přání. Taky jsem jich vyslala nepočítaně.

Když tady čtu o přáních a jejich síle, zůstává mi nad tím rozum stát a nějak nejsem schopná si to v té hlavě srovnat. Proč vyslaná přání zrovna tady zafungovala a v jiných případech ne? Tolik mladých lidí z mého okolí odešlo po úrazech nebo nemoci, vždycky jsem na ně myslela a vždycky jsem jim přála, aby zůstali. Anebo se přání na smrt nevztahují a přežití těch dvou těžce nemocných byl opravdu jen zázrak?

helena napsal(a):

přát jinému dejme tomu hodně štěstí, nebo ať je spokojenej, to se může
A co takovej ten typ, co je šťastnej jen když je nešťastnej? Co takovýmu přát? http://www.gify.nou.cz/smajlici_soubory/x52.gif

Jo, to už je holt na něm :cool:
Lvice, neblbni - víš, co je v Praze hnusných domů a ruin?? A na blbých místech? Rychle upřesni přání! :co::lol:

Sindy napsal(a):

Nene, myslela jsem to trochu jinak. Když vím, co si ten druhý přeje a já mu přeju, aby se mu to splnilo, pak to vyjde?

Myslím, že tomu hodně pomůžeš - mám tu zkušenost, zejména, když je to skupina přejících, že to vychází daleko snáze.
Ty příběhy co píšeš, jsou úžasný...já si myslím, že spolupřející si přáli jako když modlitbou....vysvětlím to: spousta lidí někomu přeje uzdravení, ale přitom se vlastně víc bojí, tak tam asi ten strach převáží. Pokud jsou lidi víceméně smíření i s koncem, není v tom zoufalství, strach a smutek, pak si myslím, že ta přání mají obrovskou, neskutečnou sílu.
Kdysi se dělal jakýsi  pokus s modlitbami - první skupina se modlila za zdar konkrétních lidí v konkrétní věci, druhá se modlila za tu první skupinu, ale věděla, oč víceméně jde - jen už ne ty jednotlivý lidi a třetí skupina se modlila za zdar těch dvou. Už si bohužel nepamatuju, jak to měli rozložený, aby věděli výsldky (byl to seriozní vědeckej výzkum :lol: ) ale došli k náhledu, že největší sílu měla ta skupina třetí, ta, co si v zásadě intenzivně přála něco ve smyslu "ať jsou tyto bytosti šťastny".
Přisuzuju to tomu, že energie takového přání, nebo modlitby je jednak velmi silná a druhak jak je dostatečně nekonkrétní, tak se snese tam, kde je přitahována....
Mmch, theosofisti tuším začli razit názor, že energie strachu, bolesti, nenávisti a pod. jsou "těžké, hutné" a proto se špatně formují a tudíž i zmotňují - kdežto energie spokojenosti, štěstí a radosti, neřkuli lásky, jsou "lehké" takže se formují snadno.
Něco na tom bude, nejspíš...

lupina montana napsal(a):

... energie takového přání, nebo modlitby je jednak velmi silná a druhak jak je dostatečně nekonkrétní, tak se snese tam, kde je přitahována....

No jóóó vlastně ... zkraje mi vůbec nedošlo, že na to dá pohlížet jako na nasměrovanou energii. Neboli - přání je otcem myšlenky a myšlenka je zdrojem energie pro událost, v tomto případě splnění přání:). Tak už rozumím, že modlitba má nejlepší účinky. Ta myšlenka je koncentrovaná, intenzívní a přesně nasměrovaná, tím pádem i energie, která vyslanou myšlenku (motlitbu) provází, je nejsilnější.

Jen mi není úplně jasné, co máš na mysli tou nekonkrétností přání (resp. myšlenky anebo motlitby). Jde o zúžení přání do zcela obecné roviny? Pro příklad - když budu přát člověku po těžkém úrazu, co je na hranici mezi životem a smrtí, aby zas mohl vstát a chodit, je to konkrétní. Když mu však budu přát zcela obecně, aby prostě přežil (a jestli bude zase chodit, je v okamžiku vyslané myšenky podružné), jde o nekonkrétní přání. Pochopila jsem to dobře?

No to taky, ale myslela jsem spíše na nekonkrétní modlitby tybu "ať jsou všechny bytosti šťastné" (to je podle mně absolutní vrchol tahle mantra, protože obsahuje všechno) Dejme tomu modlitba za déšť? Nebo já nevím - za spokojenost lidí v Ćechách - třeba :) Krásná je taky křesťanská "odpusť jim bože, neboť oni nevědí, co činí"
Tu já používám, jen místo "bože" někdy říkám "Gaio" :) Nebo kdokoliv.
Myslím si, že je to koneckonců fuk - přát dobro a zdar je jedna z nejlepších modliteb a má obrovskou energii....řekla bych třeba, že formulka "na zdar Národního divadla", všobecně přijímaná, myšlená i vyslovovaná, udělala z toho projektu tak úspěšný projekt :)
Když zůstanu u těch nekonkrétních modliteb, tak jsou podle mně jako déšť, který se snáší takříkajíc bez výběru a nejvíc pijí ty nejsušší půdy - kdežto když zaléváš, je to taky dobrý, ale už určuješ komu kolik. Nicméně, není-li deště, musí stačit kytkám i zálivka :lol:

lupina montana napsal(a):

No to taky, ale myslela jsem spíše na nekonkrétní modlitby tybu "ať jsou všechny bytosti šťastné" (to je podle mně absolutní vrchol tahle mantra, protože obsahuje všechno) Dejme tomu modlitba za déšť? Nebo já nevím - za spokojenost lidí v Ćechách - třeba :) Krásná je taky křesťanská "odpusť jim bože, neboť oni nevědí, co činí"
Tu já používám, jen místo "bože" někdy říkám "Gaio" :) Nebo kdokoliv.
Myslím si, že je to koneckonců fuk - přát dobro a zdar je jedna z nejlepších modliteb a má obrovskou energii....řekla bych třeba, že formulka "na zdar Národního divadla", všobecně přijímaná, myšlená i vyslovovaná, udělala z toho projektu tak úspěšný projekt :)
Když zůstanu u těch nekonkrétních modliteb, tak jsou podle mně jako déšť, který se snáší takříkajíc bez výběru a nejvíc pijí ty nejsušší půdy - kdežto když zaléváš, je to taky dobrý, ale už určuješ komu kolik. Nicméně, není-li deště, musí stačit kytkám i zálivka :lol:

Ahaaa, tak TAKHLE tys to myslela ... Teď mám pocit, jako kdyby se mi v hlavě rozsvítila snad celá elektrárna :dumbom:

Tak už konečně chápu, v čem vězí například přání, úspěch, spokojenost, odpuštění, poděkování a další a další ... 

Díky, vlku, přesně TOHLE jsem potřebovala :jojo::pussa:

Tak to jsem moc ráda! :pussa: Miluju tyhle okamžiky, kdy dojde k pochopení - ať už u mně, nebo u jiných. Jak to tak pěkně zaklapne a spojí se. Myslím si, že pochopení přímo předchází uchopení - i když samozřejmě jsou věci, které bych byla radši, kdyby nikdo nechápal a neuchopoval :lol:

lupina montana napsal(a):

Tak to jsem moc ráda! :pussa: Miluju tyhle okamžiky, kdy dojde k pochopení - ať už u mně, nebo u jiných. Jak to tak pěkně zaklapne a spojí se. Myslím si, že pochopení přímo předchází uchopení - i když samozřejmě jsou věci, které bych byla radši, kdyby nikdo nechápal a neuchopoval :lol:

Netuším, o jaké věci jde a pro jistotu se ani neptám, abych nedejbože nechytla inspriraci a nepocítila nutnost pochopovat a uchopovat více, než mi třeba :).

V té souvislosti mě napadá, že je lepší pochopit a posléze uchopit (byť více než je třeba) než uchopovat bez předchozího pochopení :storstark::D

jj, tak nějak jsem to myslela s tím pochopováním a uchopováním. To ostatní - no, inspiraci můžeš chytnout všude kolem, to já tě  nenakazím :lol: Takovej pan doktor Rath, například - to je panečku pochopení a uchopení! Já myslím, že než se člověk dostane na křižovatku, odkud už není návratu, tak má spoustu příležitostí tak či tak a stejně se musí furt rozhodovat....co z pochopeného uchopit :cool:

lupina montana napsal(a):

jj, tak nějak jsem to myslela s tím pochopováním a uchopováním. To ostatní - no, inspiraci můžeš chytnout všude kolem, to já tě  nenakazím :lol: Takovej pan doktor Rath, například - to je panečku pochopení a uchopení! Já myslím, že než se člověk dostane na křižovatku, odkud už není návratu, tak má spoustu příležitostí tak či tak a stejně se musí furt rozhodovat....co z pochopeného uchopit :cool:

Hm :)

Tak takové pochopování a uchopování se mě přestalo týkat v šesti letech, když jsem na základě zasvěceného návodu od o tři roky starší kamarádky Vlasty ukradla v krámě lesněnky a doma jsem pak lhala, že jsem je dostala od dědy. Tak to bylo něco! Těch přednášek o zlodějích a polepšovnách a kruté ponížení, když jsem se do toho krámu musela jít přiznat, omluvit a zaplatit dvě koruny. Ten přísný pohled paní krámské, která - zatímco jsem pobrekávala, ať mi to odpustí, že už to nikdy neudělám - neřekla ani slovo, jen se tvářila velice vážně, pokyvovala hlavou a v závěru pronesla jednu jedinou větu, že kamarádky, co navádějí ke špatnostem, nejsou žádné kamarádky. Brrrr ... připadala jsem si jak ten nejhorší kriminálník, co by na něj ani pes nepliv´:D. Až snad po dvaceti letech  mi paní krámská svěřila, že dle scénáře, co si předem připravila s našima, mi též měla promluvit do duše, ale když viděla ten můj uslzený a zkroušený ksichtíček, rozhodla se mě netýrat a naopak bojovala s pokušením zabalit mi krabici dortů :D Takovou léčebnou metodu s doživotními účinky pan doktor určitě nezná :D

lupina montana napsal(a):

...Skoro mě mrzí, že teď nemám prakticky žádnou potřebu si něco extra přát - chtěla bych to vyzkoušet taky :lol:

V takovém případě ti zbývá jedno přání: udržet tento stav co nejdéle :)
Přeju ti to.

lupina montana napsal(a):

Sindy napsal(a):

Nene, myslela jsem to trochu jinak. Když vím, co si ten druhý přeje a já mu přeju, aby se mu to splnilo, pak to vyjde?

Myslím, že tomu hodně pomůžeš - mám tu zkušenost, zejména, když je to skupina přejících, že to vychází daleko snáze.
Ty příběhy co píšeš, jsou úžasný...já si myslím, že spolupřející si přáli jako když modlitbou....vysvětlím to: spousta lidí někomu přeje uzdravení, ale přitom se vlastně víc bojí, tak tam asi ten strach převáží. Pokud jsou lidi víceméně smíření i s koncem, není v tom zoufalství, strach a smutek, pak si myslím, že ta přání mají obrovskou, neskutečnou sílu.
Kdysi se dělal jakýsi  pokus s modlitbami - první skupina se modlila za zdar konkrétních lidí v konkrétní věci, druhá se modlila za tu první skupinu, ale věděla, oč víceméně jde - jen už ne ty jednotlivý lidi a třetí skupina se modlila za zdar těch dvou. Už si bohužel nepamatuju, jak to měli rozložený, aby věděli výsldky (byl to seriozní vědeckej výzkum :lol: ) ale došli k náhledu, že největší sílu měla ta skupina třetí, ta, co si v zásadě intenzivně přála něco ve smyslu "ať jsou tyto bytosti šťastny".
Přisuzuju to tomu, že energie takového přání, nebo modlitby je jednak velmi silná a druhak jak je dostatečně nekonkrétní, tak se snese tam, kde je přitahována....
Mmch, theosofisti tuším začli razit názor, že energie strachu, bolesti, nenávisti a pod. jsou "těžké, hutné" a proto se špatně formují a tudíž i zmotňují - kdežto energie spokojenosti, štěstí a radosti, neřkuli lásky, jsou "lehké" takže se formují snadno.
Něco na tom bude, nejspíš...

Nakonec, není to tak dlouho, co jsme tady jedné pisatelce přáli, aby se vyléčila ze smrtelné choroby.
Skupinově a dlouhodobě jsme jí to přáli. Pamatuju se, že jsem někdy usínala s myšlenkou na ni a fakt jsem jí přála uzdravení. A když se "uzdravila", byl to trochu šok, ale vlastně jsem necítila zradu.
Cítila jsem radost, že je zdravá.
Já vím, že je to něco jiného, ale je vidět, že "ti tam nahoře" plní přání nejrůzněšjím způsobem :)

Ježíš, nojo - to je pravda :lol::lol:
Ale znám i lepší příklady-  prostě držení palců má cosi do sebe. Představuju si, jak taková energie koluje a sílí a líbí se mi to :)

Přeju si vyhrát pár milionků... Potřebuju příjezdovou cestu, garáž, udělat zahradu a vůbec mi nebude vadit, když se mi to splní :gloria:

Tak šupšup, milionky, přestaňte blbě bloumat a hezky rovnou ke Lvici!
Vůbec bych chtěla milionkům vzkázat, ať se nehrabou někam, kde si jich nikdo nebude vážit :cool: že je spousta lidí, co by si jich považovali mnohem více a panečku, kolik by ještě nadělaly radosti! :lol:

co jsme tady jedné pisatelce přáli, aby se vyléčila... Skupinově a dlouhodobě...
Tak o takovýhle "masový" přání - nebo spíš vlnu energie - bych si pokorně dovolila poprosit.
Sestře minulej tejden diagnostikovali mozkovej nádor (naštěstí snad benigní). Po víkendu jde na operaci... a já se bojím, že na tohle bych sama nestačila...

Helčo, neboj, nejsi sama. Hlásím se na držení palců. Fakticky moc.Jess.

Taky budu držet :-)

Helo,dobře to dopadne...to je energie,co se tam hrne!!!

Vy jste tak úžasný... líp to neumím říct... všem děkuju - teda hlavně za ní, když nemůže sama.

Posílám též :hjarta: ...sice nevím kam, stačí říct komu a energie si to už najde? držím palce

Přidávám se... a držím palce!

Heli - taky posílám :par:

Ať chytne toho nejšikovnějšího operatéra, a je zdravá a čilá, Helčo :par::storstark:   
Holči, já myslím, že když řekneme "Helčina sestra" tak že si to najde cestu.

Já se taky připojuju se držením palců. Myslím na Vás obě, ať to dobře dopadne. :storstark:

Sindy napsal(a):

lupina montana napsal(a):

... energie takového přání, nebo modlitby je jednak velmi silná a druhak jak je dostatečně nekonkrétní, tak se snese tam, kde je přitahována....

No jóóó vlastně ... zkraje mi vůbec nedošlo, že na to dá pohlížet jako na nasměrovanou energii. Neboli - přání je otcem myšlenky a myšlenka je zdrojem energie pro událost, v tomto případě splnění přání:). Tak už rozumím, že modlitba má nejlepší účinky. Ta myšlenka je koncentrovaná, intenzívní a přesně nasměrovaná, tím pádem i energie, která vyslanou myšlenku (motlitbu) provází, je nejsilnější.

Jen mi není úplně jasné, co máš na mysli tou nekonkrétností přání (resp. myšlenky anebo motlitby). Jde o zúžení přání do zcela obecné roviny? Pro příklad - když budu přát člověku po těžkém úrazu, co je na hranici mezi životem a smrtí, aby zas mohl vstát a chodit, je to konkrétní. Když mu však budu přát zcela obecně, aby prostě přežil (a jestli bude zase chodit, je v okamžiku vyslané myšenky podružné), jde o nekonkrétní přání. Pochopila jsem to dobře?

Ja si občas zvyknem - trochu alibisticky - želať, nech veci dopadnú najlepšie, ako môžu. Alebo nech sa stane to, čo sa stať má... Koniec koncov, ako ja môžem vedieť, čo je dobre a čo nie? Pre mňa bol v tomto smere školou film Larsa von Triera "Prelomiť vlny", to je "vyšší dívčí" o konkrétnych alebo nekonkrétnych, a dokonca o sebeckých prianiach. Odporúčam.

Držím všetky zvierače. Mám v rodine pár žiarivých prípadov vyliečenia, aj z onkologickej choroby... Ide to. (A ani to ešte nemusí byť malígne.)

Helčo, taky se samozřejmě přidávám :pussa:

Tak jak to dopadlo?

Selimo, moc se mi líbí, cos napsala. Myslím to obecně, ne konkrétně k Heleně (také držím palce, aby se sestra uzdravila).
Je to pravda, kolikrát člověk přeje něco v dobré víře, ono to dopadne jinak a až čas ukáže, že to vlastně dopadlo tak, jak mělo.
Samozřejmě v případech nemoci nelze přát nic jiného než uzdravení.

Žíš Helčo, taky držím.... ;) :hjarta:

[:kapitulation:

potíž je  tom "konkrétního", Grainne. Svobodná bytost má svobodnou vůli, takže můžeš cokoli jen s jejím souhlasem....Kdyby sis přála NĚJAKÉHO muže, se kterým ti bude dobře, asi by se nějaký našel...

Helí, tak jak????

Lupina napsal(a):

Tak šupšup, milionky, přestaňte blbě bloumat a hezky rovnou ke Lvici!

Lupi díky :D. Ale znáš to, čistou cestou se milionků dočká málokdo....... A já si přeju, aby Helči sestra to zvládla na 1* a Helče tak měla o starost méně :hjarta:

[:kapitulation:

Jo, když chceš prostě jen toho jednoho, tak máš ale smůlu :rolleyes: On je totiž zcela práv rozhodovat sám za sebe. A nejen on - v zásadě každičká živá bytost.
Nebo tobě by se snad líbilo, kdyby se na tebe někdo umanul "chci ji a fertig"? :co:

Heleno, aspoň dodatečně se za tvojí sestru modlím :hjarta:.

Já jsem sice "oficiálně" nevěřící, ale v dělat nic. Nemodlím se často, ale někdy to přijde samo. Třeba někdy potkám sanitku a mám potřebu prosit za toho, koho veze, aby byl v pořádku. Nebo za někoho, koho minu na ulici.

Přání - taková vnitřní a opravdová - se mi plní, i když někdy jinak, než bych si byla představovala. Už to asi docela chňápu a jsem vděčná právě za to, co přijde "jinak". Ono kdyby nám vždycky přistálo před čumákem to, co chceme a jak to chceme, tak bysme z toho zblbli a v podstatě by nám to neprospělo. :)

Grainne, představ si, že nesmírně líbíš uslintanému tlouštíkovi ze sousedství, který je ti z duše protivný a on bude vysílat přání, že chce tebe a nikoho jiného.....

Lupinka má pravdu, stačí, když poprosíš, aby ti přihrál někoho. Hlavně je důležité, abys ty měla v hlavě srovnané, jaký by měl být. A bacha na to, mohlo by se ti to splnit! Takže když ten seznámek, jaký by měl tvůj vysněný idol být odflákneš, no tak potěš :gloria:.

No, právě proto jsem dospěla k názoru, že takového, aby s ním bylo po všech stránkách dobře - tam už máš zahrnutý všechno :)

lupina montana napsal(a):

No, právě proto jsem dospěla k názoru, že takového, aby s ním bylo po všech stránkách dobře - tam už máš zahrnutý všechno :)

A ještě bych upřesnila - aby jemu se mnou taky bylo po všech stránkách dobře.
Jinak může člověk dopadnout jako Albex :( , promiň, Albex...

Heleno, jak to vypadá se sestrou?

Lupi, pravda, jednoduché a výstižné. On si ten nejvyšší stejně dělá co chce a přihraje nám, to co potřebujeme, žejo :D.

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Grainne, promiň že to tak říkám, ale připomínáš mi mého 4letého syna, když si umane, že chce to a nic než to a jenom to....... Což přát si to můžeš, jenže ten nahoře ví, že potřebuješ někoho zřejmě zcela jiného a že ty chceš zrovna tohohle je mu fuk. Možná kdybys nebyla tak umanutá a nechala věcem volný průchod tak by ti přihrál někoho jiného, se kterým bys byla šťastná. Nojo, jenže když ty sis umanula že chceš jen toho jedinýho na světě, tak to je pak těžký...... ;)

Lvice napsal(a):

Lupina napsal(a):

Tak šupšup, milionky, přestaňte blbě bloumat a hezky rovnou ke Lvici!

Lupi díky :D. Ale znáš to, čistou cestou se milionků dočká málokdo....... A já si přeju, aby Helči sestra to zvládla na 1* a Helče tak měla o starost méně :hjarta:

no vidíš - a přesně s tímhle nastavením se ti přání opravdu splnit nemůže . Už dopředu ho limituješ .

Agewo, mé přání je čistě hypotetické stejně jako chci vypadat jako Simona Krainová. ;) A věř, že to, co si opravdu přeji tady zveřejňovat nehodlám ;)

Grainne napsal(a):

Mne se ted vlastne asi taky neco splnilo, ani jsem s tim pranim moc nenamahala a urcite by mne nepolozilo , kdyby to dopadlo jinak .

Jo. A přesně takhle to funguje - včetně toho nepoložení se. :)
Je to jednoduchý, akorát že těžký - umíš štrykovat? Jeslti jo, víš, že nejtěžší je trefit přesně utahování; aby to nebylo ani moc, ani málo. S těma přáníma je to némlich tak. Z toho důvodu tu všechny tvrdíme, že když člověk chce, aby se mu to něco plnilo, musí být VYCENTROVANEJ - t.j. ve středu, v rovnováze. Nesmí ho to nikam moc táhnout.
Když odhlédnu od toho nesmyslu "chtít" nějakou živou bytost, tak by se ti takto nepovedlo třeba ani auto - a že je to jen věc. Nebo dejme tomu speciální dřez do kuchyně, to je fuk. Prostě, kdybys zoufale chtěla speciální dřez, tak ho nedostaneš.....to "zoufale" totiž obsahuje podmyšlenku "bože! Co budu dělat, když ho mít nebudu??? Co si počnu? Tolik se bojím, že ho mít nebudu, že ho musím chtít hodně moc!"
No. A tohle podpřání je silnější, než to přání - to je to, co jsem ti říkala zkraje.
Takže ti osud splní to podpřání - budeš se bát a nebudeš mít dřez :cool::lol:

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Jo, když chceš prostě jen toho jednoho, tak máš ale smůlu :rolleyes: On je totiž zcela práv rozhodovat sám za sebe. A nejen on - v zásadě každičká živá bytost.
Nebo tobě by se snad líbilo, kdyby se na tebe někdo umanul "chci ji a fertig"? :co:

Takze je to prani k nicemu, kdyz se mi nesplni to co chci , to jsem potrebovala vedet .

Přesně tak. Konkrétně tohle přání je úplně k ničemu :) Člověk má být realista i ohledně přání - realista znamená, že víš, co realita dokáže. A dát ti něčí srdce a duši na stříbrným tácu naštěstí nedokáže nikdo a nic na světě.

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Graine, u konkretniho cloveka staci prani, aby se ve tve pritomnosti citil dobre ... a neresit, jaky k sobe mate mit vztah.  A kdyz se nad tim zamyslis, tak toto prani je ve tvych vlastnich silach ... a kdyz ho pojmes dostatecne nesobecky, tzn. nebude v nem jen ten prvoplanovy ucel, tak ti pak treba budou aj hvezdy nakloneny. :-)

[:kapitulation:

Míša Kulička napsal(a):

Graine, u konkretniho cloveka staci prani, aby se ve tve pritomnosti citil dobre ... a neresit, jaky k sobe mate mit vztah.  A kdyz se nad tim zamyslis, tak toto prani je ve tvych vlastnich silach ... a kdyz ho pojmes dostatecne nesobecky, tzn. nebude v nem jen ten prvoplanovy ucel, tak ti pak treba budou aj hvezdy nakloneny. :-)

tomu co pises moc nerozumim

Grainne napsal(a):

Asi ano , ale pak nejake prani si neco, postrada vyznamu. Clovek si preje , kdyz neco hodne chce, kdyz budu vycentrovana a v pohode, asi se myslenkou , ze by fungovala takova metoda nebudu vubec zabyvat .

To si ale vůbec nemyslím :) Vycentrovaná jsem nemyslela v nirváně..... :cool: Ale když jsi vycentrovaná, je to jako hra, jako tanec - a právě tehdy a jenom tehdy to zabírá.
Počínaje bydlením a konče třeba věšákem do koupelny.
Když něco hodně chceš, je za tím vždycky strach, že to nedostaneš - a universum bude slyšet na ten strach a ten ti splní natotata. Proto se nemá chtít "hodně" :)
Ale aby to nebylo tak jednoduchý, nesmíš chtít ani málo - no, jako to pletení :lol:
Jakási....bezelstná dychtivost, potřeba, ale ne křečovitá...blbě se to vysvětluje.
Hele, mně to třeba taky nefunguje zdaleka vždycky, prostě jako když jezdíš na kole - musíš mít ten správnej balanc, tu správnou rychlost a tak.

Grainne napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Graine, u konkretniho cloveka staci prani, aby se ve tve pritomnosti citil dobre ... a neresit, jaky k sobe mate mit vztah.  A kdyz se nad tim zamyslis, tak toto prani je ve tvych vlastnich silach ... a kdyz ho pojmes dostatecne nesobecky, tzn. nebude v nem jen ten prvoplanovy ucel, tak ti pak treba budou aj hvezdy nakloneny. :-)

tomu co pises moc nerozumim

Je to prosté milý Watsóne ... Nemůžeš si nikdy přát nic, co by jakkoliv omezovalo svobodnou vůli někoho jiného. Tobě by se to taky nelíbilo, viz příklad od lvice. Zkusila sis představit, co by se stalo, kdyby Vesmír každému přihrál jeho vysněného idola?

Takže ti prostě nezbývá, než přehodnotit svůj přístup ze "Chci ho" na "Chci, aby se se mnou cítil fajn" (což je přání, na které bohatě stačíš sama) ... protože člověk není ani věc, ani majetek, ani hračka na hraní, ale živá bytost s vlastní vůlí ... a z této své svobodné vůle většinou upřednostňuje společnost těch lidí, se kterými se cítí dobře ... a pozor, nikdy se necítí dobře s lidmi, kteří se k němu chovají jako k lovné zvěři ... v tom případku většinou poslechne svou první signální a prchá ...

Bývalého přítele už asi o svých kvalitách nepřesvědčíš, ale zkus si to vzít k srdci, až začneš budovat nový vztah.

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

no ja jsem zkousela , prat si i mene - treba, aby jen napsal nic vic , ale stejne nic. Nacetla jsem toho o tom spousty , ale asi to nejak neumim podat . No a kdyz budu v pohode , tak nemam pocit, ze bych si nejak zamerne chtela neco prat . S mene dulezitymi vecmi se nejak srovnam , bud to vyjde nebo ne . Ja myslim , ze toto se pouziva pro zalezitosti vetsiho vyznamu a tam ten strach, ze to nevyjde vzdycky trochu je, takze by ti podle tohoto vzorce vlastne nikdy nic nevyslo .

Aby napsal.....jéžíš, Grainne, to je ale furt to samý! Chápej - ty tlačíš někam nějakou bytost. Někam, kam asi sama nechce....takže to nemůže vyjít!
No a méně důležité....zdá se ti, že takové bydlení je třeba méně důležité? :co: A že takovejch příběhů znám, včetně toho mého!
I malé věci někdy pomůžou - já jsem si třeba přála jeden typ věšáku na prádlo do koupelny; prostě tam jiný nešel, nebo jsem nechtěla - a nebavilo mě, jak nám prádlo furt plácalo po hlavách. A na trhu tehdy nebyl takový, jaký bych potřebovala. Tak jsem si přála, až vypřála.
S věcmi to jde docela dobře, s událostmi taky - ale musíš si přát nějak tak, aby ses ty vešla do reality - ne naopak ;)
Jakože třeba hladkej průjezd Prahou, nebo klidnou jízdu po D1 :cool: skříň na míru a já nevím - zájezd do Austrálie....peníze na něco...toho je!
Nakonec i toho chlapa, jen prostě nesmí být konkrétní, nějaký, ten jeden. Když si budeš přát takového, aby ti s ním bylo dobře, možná ti z těch milionů univerzum jednoho přihraje :lol: a možná taky ne.
Protože živáčkové jsou kromě jiného tady od toho, aby se vzájemně od sebe něco přiučili.

[:kapitulation:

Míša Kulička napsal(a):

Grainne napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Graine, u konkretniho cloveka staci prani, aby se ve tve pritomnosti citil dobre ... a neresit, jaky k sobe mate mit vztah.  A kdyz se nad tim zamyslis, tak toto prani je ve tvych vlastnich silach ... a kdyz ho pojmes dostatecne nesobecky, tzn. nebude v nem jen ten prvoplanovy ucel, tak ti pak treba budou aj hvezdy nakloneny. :-)

tomu co pises moc nerozumim

Je to prosté milý Watsóne ... Nemůžeš si nikdy přát nic, co by jakkoliv omezovalo svobodnou vůli někoho jiného. Tobě by se to taky nelíbilo, viz příklad od lvice. Zkusila sis představit, co by se stalo, kdyby Vesmír každému přihrál jeho vysněného idola?

Takže ti prostě nezbývá, než přehodnotit svůj přístup ze "Chci ho" na "Chci, aby se se mnou cítil fajn" (což je přání, na které bohatě stačíš sama) ... protože člověk není ani věc, ani majetek, ani hračka na hraní, ale živá bytost s vlastní vůlí ... a z této své svobodné vůle většinou upřednostňuje společnost těch lidí, se kterými se cítí dobře ... a pozor, nikdy se necítí dobře s lidmi, kteří se k němu chovají jako k lovné zvěři ... v tom případku většinou poslechne svou první signální a prchá ...

Bývalého přítele už asi o svých kvalitách nepřesvědčíš, ale zkus si to vzít k srdci, až začneš budovat nový vztah.

jenže tohle je manipulace a opět zasahuješ do jeho svobodné vůle.
Ovšem pokud si budeš přát , aby se našel NEKDO, ským bude fajn tobě i jemu - pak je to jiná.

No, já bych to nepřeháněla na žádnou stranu - ani s to ne-manipulací....to aby ses nesoustředila v životě pomalu na nic jinýho, než abys nemanipulovala. :rolleyes: Taky snad "objekt" má vlastní svobodnou vůli, ne? Třeba se nechce cítit fajn s nikým a mám to!

lupina montana napsal(a):

No, já bych to nepřeháněla na žádnou stranu - ani s to ne-manipulací....to aby ses nesoustředila v životě pomalu na nic jinýho, než abys nemanipulovala. :rolleyes: Taky snad "objekt" má vlastní svobodnou vůli, ne? Třeba se nechce cítit fajn s nikým a mám to!

ale my tu nemluvíme o soustředovaní se , ale o PLNENI přáni. O tom, jak si prat a proc to nekdy nevyjde.

Grainne napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Je to prosté milý Watsóne ... Nemůžeš si nikdy přát nic, co by jakkoliv omezovalo svobodnou vůli někoho jiného. Tobě by se to taky nelíbilo, viz příklad od lvice. Zkusila sis představit, co by se stalo, kdyby Vesmír každému přihrál jeho vysněného idola?

Takže ti prostě nezbývá, než přehodnotit svůj přístup ze "Chci ho" na "Chci, aby se se mnou cítil fajn" (což je přání, na které bohatě stačíš sama) ... protože člověk není ani věc, ani majetek, ani hračka na hraní, ale živá bytost s vlastní vůlí ... a z této své svobodné vůle většinou upřednostňuje společnost těch lidí, se kterými se cítí dobře ... a pozor, nikdy se necítí dobře s lidmi, kteří se k němu chovají jako k lovné zvěři ... v tom případku většinou poslechne svou první signální a prchá ...

Bývalého přítele už asi o svých kvalitách nepřesvědčíš, ale zkus si to vzít k srdci, až začneš budovat nový vztah.

Mas z neceho pocit , ze jsem se k nemu chovala jako k lovne zveri ? Naopak on tlacil na mne , az mne skoro presvedcil . A  pak se stala jedna blba chyba a on to nezvladl - jeho slova .

Pak je tu jeste jeden a neco na zpusob co pises si preju vzdycky , kdyz se vidime , ze se nas vztah treba trochu posune , ale zase na tom nejak extremne nevisim , ale stejne nic .

O lovné zvěři jsem psala, protože jsem se snažila vysvětlit tu prvoplánovost.
Ok, tak jinak - Měla bys chtít, aby se s tebou cítil dobře kvůli němu ... ne kvůli sobě a nějakým svým záměrům s ním, ale jen kvůli jemu ... a nic neočekávat.

agewa napsal(a):

jenže tohle je manipulace a opět zasahuješ do jeho svobodné vůle.
Ovšem pokud si budeš přát , aby se našel NEKDO, ským bude fajn tobě i jemu - pak je to jiná.

V tom případě je manipulace i to, že se učešeš, namaluješ a navoníš ... taky tím ovlivňuješ své okolí a něco vysíláš, ne?
Myslím, že chovat se tak, aby se s tebou objekt tvého zájmu cítil příjemně, je totéž, jako chtít se líbit ... Pouze vytváříš podmínky, ostatní je na vůli dotyčného.
Tak to totiž funguje - Ten-Ta-To nahoře vytvoří podmínky a ponechává na nás, jestli a jak je využijem.

agewa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

No, já bych to nepřeháněla na žádnou stranu - ani s to ne-manipulací....to aby ses nesoustředila v životě pomalu na nic jinýho, než abys nemanipulovala. :rolleyes: Taky snad "objekt" má vlastní svobodnou vůli, ne? Třeba se nechce cítit fajn s nikým a mám to!

ale my tu nemluvíme o soustředovaní se , ale o PLNENI přáni. O tom, jak si prat a proc to nekdy nevyjde.

No jasně - a snad jsme se shodly, že pokud se jedná o jakoukoli konkrétní živou bytost (a o člověka zvláště) tak je ti vlastní přání celkem k prdu, a může vyjít jen potud, pokud chce i druhá strana....což se týká i manipulace. Proto říkám, že bych se jí kolem otázky přání nijak zvláště nezabývala. Nehledě k tomu, že když půjdeme do hloubky, tak vlastně nelze úplně nemanipulovat - protože to pak zase manipulujeme dost nehezky sami se sebou :lol:

[:kapitulation:

[b]O lovné zvěři jsem psala, protože jsem se snažila vysvětlit tu prvoplánovost.
O:kapitulation:

[b]:kapitulation:

:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Touha nebo naděje, že se myšlenka uskuteční – ale bez emoce, jež by je uvedla v život – je pouhé přání – zobrazuje prostě to, co je možné. Pokud není přání podloženo emocí, jež je potřebná k tomu, aby se uskutečnilo, pak má toto přání otevřený konec. Může přetrvat sekundy, roky nebo celý život jako vize toho, co by mohlo být, zachycená v čase. Příklad: To, že někdo jen doufá v uzdravení, přeje si je nebo řekne, že léčba bude úspěšná, na skutečnou situaci nemá valný vliv. V takovém případě jsme ještě nedošli k přesvědčení – jistotě, jež vychází z toho, že přijmeme to, o čem si myslíme, že je pravda, spolu s tím, co tělesně cítíme jako pravdu – to mění přání v realitu.


Jak proboha muzu dojit k tomu presvedceni ?

slyšela jsi někdy o PLACEBU ?
Už samotná myšlenka, že lék ( léčba) pomáhá - dokáže ( někdy) nastartovat ozdravný proces.

Grainne napsal(a):

Ok, je mi to jasne - proste na vztahove a zivotne dulezite zalezitosti , na kterych nam hodne zalezi  nebo nedej boze na nich zavisi nas zivot to neplati . Vlastne jen na nejake blbosti typu parkovani , sehnani nejake veci apod . Takze je to nanic .

Mne je FAJN se spoustou lidi :)

Když si odmyslíme, že život je souhrn milionů blbostí, které ti ho můžou zpříjemnit, nebo znepříjemnit - tak ano.
A jak závisí život :co: copak tvůj život propána závisí na nějakým chlapovi??
Vztahové záležitosti jsou vztahové proto, že se  vztahujeme jeden k druhému.....jedna bytost k jiné. Nejsou to majetkové záležitosti.... :)
Nezlob se - ale za životně důležitou záležitost já považuju třeba, jestli je moc sucho....nebo jestli mám kde bydlet a jestli se mi tam líbí...
pokud nemáš lásku, přátele, kamarády, musíš to řešit úplně jinak, ne přáním - přání na tohle vážně nestačí.
Maximálně si můžeš přát dejme tomu dobrého společníka na cestu, na kterou jedeš sama, příjemné prodavače a já nevím co.
Ale přej si dejme tomu "zajímavého" společníka na cestu - a pic ho, můžeš ho mít, ale aby ses pak nedivila :lol:
Neboli, jak praví název vlákna.

Grainne napsal(a):

ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

Pořád ti říkám - přej si z celého srdce muže, se kterým ti bude po všech stránkách dobře....co ti v tomhle brání? Máš dojem, že takový neexistuje? Že s tebou nemůže být dobře? Nebo že nic není dobře?
Tohle si napřed rozlušti, jinak bude každej chlap ve tvojí blízkosti náhražka za to, co nemáš a chceš - a to se jim pochopitelně líbit nebude :)

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

O lovné zvěři jsem psala, protože jsem se snažila vysvětlit tu prvoplánovost.
Ok, tak jinak - Měla bys chtít, aby se s tebou cítil dobře kvůli němu ... ne kvůli sobě a nějakým svým záměrům s ním, ale jen kvůli jemu ... a nic neočekávat.



To bude ten zasadni problem , ja od toho neco ocekavam . Jestli je nekomu se mnou dobre a nic se nadale nedeje , tak to asi neni to , co bych chtela . Vim , ze mam problem s ...tzv. tlacenim na pilu ... ale neumim si s tim poradit . Vzala jsem si k srdci , ze na nekoho tlacit nebo neco uspechavat je kontraproduktivni , ale ja neumim cekat , az se nekdo k necemu odhodla . Ted uz to resim tak/ co se tyka potencionalnich novych vztahu samozrejme , tamto uz je pase / , ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

očekávání ničí vztahy :kapitulation:

[:kapitulation:

Trochu do toho vstoupím s příkladem z jiného ranku. Včera jsem byla na pracovním pohovoru, už 2. kole, a v pondělí se dozvím výsledek. Moc jsem si přála, aby mě vzali, ale dneska jsem to přání malinko přeformulovala: aby to dopadlo dobře. Což může znamenat jak přijetí, tak odmítnutí. Akorát se to nedozvím hned v pondělí, jestli se mi to splnilo :).

Grainne napsal(a):

aprill napsal(a):

Grainne napsal(a):

O lovné zvěři jsem psala, protože jsem se snažila vysvětlit tu prvoplánovost.
Ok, tak jinak - Měla bys chtít, aby se s tebou cítil dobře kvůli němu ... ne kvůli sobě a nějakým svým záměrům s ním, ale jen kvůli jemu ... a nic neočekávat.



To bude ten zasadni problem , ja od toho neco ocekavam . Jestli je nekomu se mnou dobre a nic se nadale nedeje , tak to asi neni to , co bych chtela . Vim , ze mam problem s ...tzv. tlacenim na pilu ... ale neumim si s tim poradit . Vzala jsem si k srdci , ze na nekoho tlacit nebo neco uspechavat je kontraproduktivni , ale ja neumim cekat , az se nekdo k necemu odhodla . Ted uz to resim tak/ co se tyka potencionalnich novych vztahu samozrejme , tamto uz je pase / , ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

očekávání ničí vztahy :kapitulation:

ty vazne od vztahu nic neocekavas ? Je ti to uplne jedno ?

....a po okamžiku očekávání následuje moment zklamání :) (volně Cimrmani)

(Se omlouvám, v takovém vážném tématu, ale to se tak přímo nabízelo)

Grainne napsal(a):

aprill napsal(a):

Grainne napsal(a):

O lovné zvěři jsem psala, protože jsem se snažila vysvětlit tu prvoplánovost.
Ok, tak jinak - Měla bys chtít, aby se s tebou cítil dobře kvůli němu ... ne kvůli sobě a nějakým svým záměrům s ním, ale jen kvůli jemu ... a nic neočekávat.



To bude ten zasadni problem , ja od toho neco ocekavam . Jestli je nekomu se mnou dobre a nic se nadale nedeje , tak to asi neni to , co bych chtela . Vim , ze mam problem s ...tzv. tlacenim na pilu ... ale neumim si s tim poradit . Vzala jsem si k srdci , ze na nekoho tlacit nebo neco uspechavat je kontraproduktivni , ale ja neumim cekat , az se nekdo k necemu odhodla . Ted uz to resim tak/ co se tyka potencionalnich novych vztahu samozrejme , tamto uz je pase / , ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

očekávání ničí vztahy :kapitulation:

ty vazne od vztahu nic neocekavas ? Je ti to uplne jedno ?

ne, není mi to jedno, ale snažím se neočekávat........
občas to jde ztuha ;)

[:kapitulation:

Stane-li se předmětem očekávání subjektivně velice významná věc, kterou může být ostatně cokoliv, není vzácným úkazem, že logické myšlení ustoupí do pozadí a udělá místo méně zralému myšlení magickému – pohádkovému, které převládá u dětí do věku šesti let. Potom přicházejí věštci a jejich verdiktům uvěří ve vypjatých chvílích i lidé, jejichž IQ se ocitá vysoko nad průměrem    :(

Grainne napsal(a):

Stane-li se předmětem očekávání subjektivně velice významná věc, kterou může být ostatně cokoliv, není vzácným úkazem, že logické myšlení ustoupí do pozadí a udělá místo méně zralému myšlení magickému – pohádkovému, které převládá u dětí do věku šesti let. Potom přicházejí věštci a jejich verdiktům uvěří ve vypjatých chvílích i lidé, jejichž IQ se ocitá vysoko nad průměrem    :(

Tohle už jsem někde četla ... Promiň mi moji neomalenou otázku - je to z tvé hlavy nebo jsi to někde opsala?

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Sindy napsal(a):

Grainne napsal(a):

Stane-li se předmětem očekávání subjektivně velice významná věc, kterou může být ostatně cokoliv, není vzácným úkazem, že logické myšlení ustoupí do pozadí a udělá místo méně zralému myšlení magickému – pohádkovému, které převládá u dětí do věku šesti let. Potom přicházejí věštci a jejich verdiktům uvěří ve vypjatých chvílích i lidé, jejichž IQ se ocitá vysoko nad průměrem    :(

Tohle už jsem někde četla ... Promiň mi moji neomalenou otázku - je to z tvé hlavy nebo jsi to někde opsala?

Jasne, ze opsala :D  takovy vedator nejsem, koukam se po netu , jak je to s temi ocekavanimi :|

Aha :)

Jen si nemůžu vzpomenout, kdo je autorem. Cimický?

Sindy napsal(a):

Grainne napsal(a):

Sindy napsal(a):

Tohle už jsem někde četla ... Promiň mi moji neomalenou otázku - je to z tvé hlavy nebo jsi to někde opsala?

Jasne, ze opsala :D  takovy vedator nejsem, koukam se po netu , jak je to s temi ocekavanimi :|

Aha :)

Jen si nemůžu vzpomenout, kdo je autorem. Cimický?

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/r … emid=17067

Grainne napsal(a):

ano , presne tak to ted mam , zabave a rozptyleni se nebranim , snazim se pochopit ty vztahove hry , na rande chodim , ale jak pises , je to jen takova nahrazka , zabava pro volny cas .

To jsme si ale nerozuměly.
Hele, ty píšeš, že by "s ním mohl být život hezčí" - jo? Tak jednak - to je právě to očekávání, které působí následně zmatky a pak zklamání.
Zklamání není nic jiného, než blbej odhad, to je to....No. Takže ty dejme tomu ulovíš chlapa - vesmír ti ho dopřeje :cool: A nastane co? Ty od něj budeš OČEKÁVAT, že s ním bude život hezčí.....! Mankote, holka....kdybys aspoň měla nějaký konkrétnější přání! Třeba, aby byl prachatej, svalnatej, nebo tak něco!
Hezčí...a jak to jako uděláš? Vysolíš mu na pátým randeti, co potřebuješ k tomu, abys měla hezčí život a on ti to má splnit? Nebo nevysolíš a budeš OČEKÁVAT, že to to přečte z hlavy?
A co jeho "hezčí"? Co když se nebude chtít plnit jemu nebo tobě nějaký takový požadavky? A to si piš, že nebude!
A to jsou právě ta očekávání, a proto právě mají být minimální. Hranice - to je jiná....samozřejmě, nikdo nevydrží všechno, ani ty ne a to musí druhá strana vědět.
Vím dobře o čem mluvím - já to neuměla a teď je to velmi obtížný pro mně i manžela.
Očekávání....jojo, a černou mašli ve vlasech, žejo :lol:

Grainne napsal(a):

A je to pravda - je vzdy neco aspon trochu ocekavam - treba , kdyz si dam s nekym schuzku , tak aspon aby se mi libil , nevazla komunikace - pokud ok, tak jestli se jeste ozve - vecny kolotoc a zklamani za zklamanim .

No, tomu já bych řekla právě hranice - když se mi nebude líbit, když bude konverzace váznout, když nepřeskočí jiskra zájmu tak šlus - ale to přece neznamená, že to musíš očekávat předem, ne? :co:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Jestli ovšem tvoje očekávání není *to by bylo fajn, ale ono to stejně (zase) nevyjde*

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Grainne napsal(a):

ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

Pořád ti říkám - přej si z celého srdce muže, se kterým ti bude po všech stránkách dobře....co ti v tomhle brání? Máš dojem, že takový neexistuje? Že s tebou nemůže být dobře? Nebo že nic není dobře?
Tohle si napřed rozlušti, jinak bude každej chlap ve tvojí blízkosti náhražka za to, co nemáš a chceš - a to se jim pochopitelně líbit nebude :)

Tohle si napřed rozlušti, jinak bude každej chlap ve tvojí blízkosti náhražka za to, co nemáš a chceš - a to se jim pochopitelně líbit nebude

ano , presne tak to ted mam , zabave a rozptyleni se nebranim , snazim se pochopit ty vztahove hry , na rande chodim , ale jak pises , je to jen takova nahrazka , zabava pro volny cas .

možná to je důvod, proč nemůžeš najít někoho "vhodného ". Pokud už dopředu tam jdeš, že je dotyčný jen náhražka a zábava .....těžko on může ti ukázat, že zrovna s ním bys mohla mít skvělý vztah.

agewa napsal(a):

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Pořád ti říkám - přej si z celého srdce muže, se kterým ti bude po všech stránkách dobře....co ti v tomhle brání? Máš dojem, že takový neexistuje? Že s tebou nemůže být dobře? Nebo že nic není dobře?
Tohle si napřed rozlušti, jinak bude každej chlap ve tvojí blízkosti náhražka za to, co nemáš a chceš - a to se jim pochopitelně líbit nebude :)

Tohle si napřed rozlušti, jinak bude každej chlap ve tvojí blízkosti náhražka za to, co nemáš a chceš - a to se jim pochopitelně líbit nebude

ano , presne tak to ted mam , zabave a rozptyleni se nebranim , snazim se pochopit ty vztahove hry , na rande chodim , ale jak pises , je to jen takova nahrazka , zabava pro volny cas .

možná to je důvod, proč nemůžeš najít někoho "vhodného ". Pokud už dopředu tam jdeš, že je dotyčný jen náhražka a zábava .....těžko on může ti ukázat, že zrovna s ním bys mohla mít skvělý vztah.

A mnohdy ta náhražka bývá daleko sladčí než je originál. Ale když se na ní hledají jenom negativní vlastnosti, kterými se liší od originálu, ani se moc nedivím, že se její kvality nemohou v plné míře rozvinout.

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Grainne napsal(a):

A je to pravda - je vzdy neco aspon trochu ocekavam - treba , kdyz si dam s nekym schuzku , tak aspon aby se mi libil , nevazla komunikace - pokud ok, tak jestli se jeste ozve - vecny kolotoc a zklamani za zklamanim .

No, tomu já bych řekla právě hranice - když se mi nebude líbit, když bude konverzace váznout, když nepřeskočí jiskra zájmu tak šlus - ale to přece neznamená, že to musíš očekávat předem, ne? :co:

ted nerozumim ..... kdy jindy ?  Problem je spis to, ze uz jsem to zkusila tolikrat , ze uz neocekavam nic , protoze to stejne nikdy nevyjde .

Teď zase nerozumím já :co: Jak - kdy jindy? No jak tu píšeš, že si dáš "s někým schůzku", ne? Tak jsem myslela, že jsou to nějaký nový objevy.....tak o těch já mluvila.
Jenže ty jsi evidentně umanutá na ten tvůj "originál", Granine :rolleyes: jedno ti řeknu: já být v kůži takovýho originálu, asi bych taky prchala.....zjevně si nevíš rady sama se sebou a myslíš si, že originál by zařídil, aby bylo oukej? No, tak to teda nezařídil. Ani pámbu by ti tohle právě nezařídil.....dokavad se budeš cítit blbě sama se sebou, tak jak se s tebou má cítit dobře někdo jinej?
Jo, na chvíli i může být...ale takový si radši nepřej potkat.
A dokavad si budeš myslet (= přát) že to dopadne nejhůř - tak dopadne....Univerzum vážně dělá, co nám na očích vidí :)

Grainne napsal(a):

Ted uz to resim tak/ co se tyka potencionalnich novych vztahu samozrejme , tamto uz je pase / , ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

Uffff ... tak to je teda silný kafe :co: ! Takový názor docela dobře pasuje do oblasti - řekněme - profesionálních společnic, jejichž jediným zájmem je lapit platícího zákazníka a neztrácet čas s čumily.

Trochu pokory by to chtělo, princezno.

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

A s tema chlapama to mam proste jednoduche - chtela jsem toho jednoho / ted uz ne / a ostatni mne nijak nezajimaji
ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju
ted uz se navazovanim vztahu jen bavim . Rozhodne nechci , aby se neco podobneho opakovalo , na to uz si dam pozor
na rande chodim , ale jak pises , je to jen takova nahrazka , zabava pro volny cas .
Stačí , když se jen nepatrně zamyslíš nad tím , co tu píšeš .....a hned zjistíš, proč ti to nevychází.

grainne, zkus si přečíst knihu - objednávky z vesmíru nebo i reklamace do vesmíru (ty jsem ještě nečetla)

Grainne napsal(a):

očekávám před schůzkou .... že přijde někdo s kým to bude ok , ale nevychází to -  všichni jsou fajn , komunikace bývá v pořádku , ale ta jiskra nepřeskočí a nepřeskočí

Když nepřeskočí, tak nic nenaděláš :rolleyes: to se nedá, to se musí samo.
Já bych asi neočekávala, že to bude OK, jen bych byla zvědavá, co z toho vyleze :) Měla jsem to takhle s dětma; nikdy jsem neočekávala, že tohleto, nebo tamto, jen jsem fascinovaně zírala, co se z toho klube. Bylo to myslím daleko zajímavější, než kdyby člověk očekával, že dejme tomu bude nosit mašle, bude dobrá ve škole, pojede do Argentiny, nebo cokoliv - a pak houbeles :cool:
Dám ti příklad: kamarádka říkala, že jsou dnes skvělý možnosti cestování, že by bylo báječný, kdyby synek jel studovat do USA, nebo tak. Synek pravil, že je to dobrej nápad, že už si taky na to myslel, že by to viděl tak na dva - tři roky. Kamarádka se zježila a pravila "ják - dva-tři? Já jsem si představovala maximálně rok!". Načež jsme všichni přítomní včetně synka zařvali smíchy....chvilka nedorozumění, ale pak se vysvětlilo, čemu jsme se tak smáli. A ona uznala, že očekávala pěknou volovinu :lol:

Grainne napsal(a):

Sindy napsal(a):

Grainne napsal(a):

Ted uz to resim tak/ co se tyka potencionalnich novych vztahu samozrejme , tamto uz je pase / , ze jak dotycny nereaguje podle mych predstav , tak to rovnou ukoncuju . Uz tech zkusenosti mam celkem dost , abych mela predstavu , jak reaguje nekdo , kdo ma opravdu zajem .

Uffff ... tak to je teda silný kafe :co: ! Takový názor docela dobře pasuje do oblasti - řekněme - profesionálních společnic, jejichž jediným zájmem je lapit platícího zákazníka a neztrácet čas s čumily.

Trochu pokory by to chtělo, princezno.

a jak to myslíš s tou pokorou ?  To mně vážně zajímá

Netuším, jestli všecko, co tu píšeš, myslíš vážně anebo jestli si jenom myslíš, že to myslíš vážně.

V tvých příspěvcích je patrná sebestřednost (požaduješ lásku, ale sama ji nevyzařuješ, oplácíš jen pohrdáním), ultimativnost (když to nebude podle tvých představ, nebude to vůbec) a neúcta k lidem (muži jsou jen zábava pro volný čas, nezajímavé náhražky za nedostupný ideál). Jsou tam stopy pýchy a téměř až arogance, neochota si přiznat, že nemůžeš mít všecko, co si umaneš a že muži nebyli stvořeni k tomu, aby ti padali k nohám. To celé se dá vyjádřit jedním slovem - nepokora.

Není to o tom, že by ses měla ponižovat a kvůli vytoužené lásce se přízpůsobovat požadavkům toho druhého, ale o tom, aby sis přiznala, že nejsi středobod, kolem kterého se musí všecko točit a abys byla schopna pohlížet sama na sebe stejně kriticky, jako pohlížíš na ty druhé.

Při absenci pokory ani nemůžeš vědět, jak láska vypadá a nerozpoznáš příležitost ani kdyby tě píchala do oka.

Všem ještě jednou děkuju
Teď už   s n a d   můžu zaťukat, že přinejmenším zákrok proběhl dobře a rekonvalescence zatím taky. Ještě to bude běh na dlouhou štreku, ale první metry už má(me) za sebou... a určitě i kvůli vám
Tak snad...

Sakra, kdo změnil to přihlašování na Babinetu? Teď v tom mám bordel :D

Helčo, tak to je supr zpráva, myslela jsem na Vás a držela všechny palce co mám. :hjarta::hjarta::hjarta:

Graine, mám z Tvého čtení a svých zkušeností pocit, že nemáš zvládnutou kapitolku: Být spokojen v žitově sám se sebou. Jestliže OČEKÁVÁŠ, že tě partner udělá šťastnější, pak si vysloveně koleduješ o lekci: budu sama tak dlouho, než se naučím být šťastná sama se sebou a bez partnera..... Věř mi, že tohle už mám za sebou. A dokud tohle nezvládneš, můžeš vymetat randat kolik chceš, vysílat mraky přání, protože zřejmě tohle je to, co musíš pochopit a odžít si to. A čím rychleji to zvládneš, tím rychleji máš otevřenou cestu k partnerovi. A když se naučíš být samostatná holka, tak budeš šťastná s ním i bez něho..... ;)

helena napsal(a):

Všem ještě jednou děkuju http://fora.babinet.cz/img/smilies/hjarta.gif
Teď už   s n a d   můžu zaťukat, že přinejmenším zákrok proběhl dobře a rekonvalescence zatím taky. Ještě to bude běh na dlouhou štreku, ale první metry už má(me) za sebou... a určitě i kvůli vám http://fora.babinet.cz/img/smilies/pussa.gif
Tak snad...

Gratuluji tvé sestře i tobě.
Udělaly jsme mi , holky , při pondělku radost.
A neboj - to přání, ať to dobře dopadne, nemělo dobu splatnosti, to bylo napořád :)

Krásná zpráva :hjarta:  Blahopřeji!

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[


:kapitulation:

[:kapitulation:

Tak se mi konečně povidlo se přihlásit a mám radost s tebou Helí :pussa::storstark:

Heleno,

to je skvělá zpráva, držíme dál !! :hjarta:

Helčo,

ani nevíš jak jsem ráda, že to u vás dobře dopadlo. To moje rodina takové štěstí nemá. Je to čímdál častější nemoc, když se kolem podívám. Ale těší mě, že lidi co znám se z ní dostávají a mají se k světu. Jen nechápu, proč u nás to tak není. Asi je o především o samotném myšlení toho postiženého člověka. Mamka se jí roky předem bála a táta.... nevím asi chce jít za ní :(

helena napsal(a):

Všem ještě jednou děkuju http://fora.babinet.cz/img/smilies/hjarta.gif
Teď už   s n a d   můžu zaťukat, že přinejmenším zákrok proběhl dobře a rekonvalescence zatím taky. Ještě to bude běh na dlouhou štreku, ale první metry už má(me) za sebou... a určitě i kvůli vám http://fora.babinet.cz/img/smilies/pussa.gif
Tak snad...

držím palce dál

pomněnko, tohle (snad! doufám!) nebyla ta nemoc, co myslíš... alespoň podle prvních informací.
Ale asi bych souhlasila, že přinejmenším částečně záleží na "samotném myšlení toho postiženého člověka" - někdo bojuje i v relativně bezvýchodný situaci, jinej položí lžíci při prvním náznaku.
I když dovedu pochopit tvýho tatínka s tím, že "asi chce jít za ní". Moje máma (tehdy) ovdověla na začátku roku a po období smutku působila celkem vyrovnaně duševně i fyzicky (potvrzeno medicínsky - "subjektivně i objektivně bez obtíží, nález odpovídající věku") - a na Štědrej večer usnula a už se nevzbudila... Tak jsme si říkali, že holt chtěla bejt na Vánoce s tátou...

A pak se někdo bude smát termínu "moje polovička" :rolleyes:

Helen,

no to je dobře, že to nebyla ona. Ale když se to sečte a podtrhne, tak je jedno, která potfora zasáhne. Hlavní je opravdu to myšlení... aby vůbec neměla šanci se projevit.

Lupi,
je to tak.... stejně je člověk bez toho druhéno nic... no to je sice přehnané, ale má takový pocit. Odjakživa se snaží být s někým.... je to jeho přirozenost. Sbližování duší, vzájemnost, koexistence, souhra, soulad.... tohle vše je nám bych řekla ve své podstatě nejpřirozenější ať se tomu bráníme jak chceme a ať je v jakýchkoliv podobách, třebas i dominantních.

Tak ja si od vcerejska prala stravit dnesni den na plazi a nic nedelat ... Takze tu lezim na lehatku, koukam na rozbourene more, do ktereho se skrzeva vlny nesmi a sympaticky duhovy slunecnik mi slouzi jako prilezitostny destnik ... Super :-)

Aj tak závidím - ja ležím doma na gauči, pozerám, ako sa zaťahuje obloha, a nikam sa mi nechce... A budem musieť...

Seli nezáviď, už su též doma na gauči a zítra budu muset do práce ... a né, že by se mi teda chtělo :)

Jo nezáviď.... stačí si jen přát :lol: ;)

pomněnka napsal(a):

Jo nezáviď.... stačí si jen přát :lol: ;)

Tak to je hodně častý omyl.
Jen si přát nestačí, je taky potřeba pro naplnění svého přání poctivě pracovat :jojo:

Však proto ten :lol:  smajla  ;)

[:kapitulation:

Přání trochu jinak.

Inspiroval mě Bigben v jiné diskuzi.

Přej a bude ti přáno.

Dokážete  to opravdu, ale opravdu v praxi? Já se přiznám, že k některým lidem mám s tím trošku problém. Obzvlášť v emočních situacích. Kdo tohle zvládá, tak před ním smekám :godlike:

Přej a bude ti přáno. Dokážete  to opravdu, ale opravdu v praxi?
Myslím si, že to není jen o "čistém" přání, ale taky hodně o toleranci - když například budu schopna přijmout to, že ne všichni se chovají podle mých představ, mělo by to stačit k "ubránění se" negativním přáním.
Čímž nechci říct, že si musím nechat všechno líbit... ale pokud mě to "něco" omezuje, je lepší aspoň se pokusit o racionální jednání - a jestliže mi jen vadí, aniž by se mě jakkoli dotýkalo, pak by měl nastoupit způsob "dáma to přejde".

Pom, však nemusíš ausgerechnet v tý vypjatý situaci, ne? To bych teda nedokázala, se přiznám, ale když emoce opadnou, tak už to jde.

Grainne, držím ti palec!

Grainne napsal(a):

Lvice napsal(a):

Helčo, tak to je supr zpráva, myslela jsem na Vás a držela všechny palce co mám. :hjarta::hjarta::hjarta:

Graine, mám z Tvého čtení a svých zkušeností pocit, že nemáš zvládnutou kapitolku: Být spokojen v žitově sám se sebou. Jestliže OČEKÁVÁŠ, že tě partner udělá šťastnější, pak si vysloveně koleduješ o lekci: budu sama tak dlouho, než se naučím být šťastná sama se sebou a bez partnera..... Věř mi, že tohle už mám za sebou. A dokud tohle nezvládneš, můžeš vymetat randat kolik chceš, vysílat mraky přání, protože zřejmě tohle je to, co musíš pochopit a odžít si to. A čím rychleji to zvládneš, tím rychleji máš otevřenou cestu k partnerovi. A když se naučíš být samostatná holka, tak budeš šťastná s ním i bez něho..... ;)

Nic už nevysílám ani si nic nepřeji a potkalo mně něco docela zajímavého a nečekaného , ale neřeším to :)

Grainne - povídej , přeháněj, jsem zvědavá.

Ano Helčo je to i o té toleranci. Jenže tolerovat můžu i v emoční situaci toho největšího despotu co znám. Holt je takový a s tím já nic neudělám jediné co můžu je, že se mně osobně jeho chování nebude dotýkat. Ale nedokážu si představit, že mu budu zároveň z hloubi svého srdce přát to nejlepší. Jo po opadnutí emocí jo... jak píše Lupi s tím není problém, ale ... platí to? Je to pak z toho upřímného vnitřního přesvědčení? Nepopírám, že i to se počítá... je to uvědomění a to je dobrá cesta. Jenže.... ten červíček mi hlodá :)

Jo a nechat si všechno líbit je podle mě hloupost a né tolerance.
Myslíš "dáma to přejde" ... to jako něco o p.r.d.e.l.i :lol: :lol:

Ale nedokážu si představit, že mu budu zároveň z hloubi svého srdce přát to nejlepší.
To přece není nutný... stačí nepřát nic. "Ano, je takovej a makovej..." a tím skončit, nepokračovat "kéž by..."
Jo a nechat si všechno líbit je podle mě hloupost a né tolerance.
A já píšu něco jinýho?

[:kapitulation:

pomněnka napsal(a):

Jo po opadnutí emocí jo... jak píše Lupi s tím není problém, ale ... platí to? Je to pak z toho upřímného vnitřního přesvědčení? Nepopírám, že i to se počítá... je to uvědomění a to je dobrá cesta. Jenže.... ten červíček mi hlodá :)

:co:  Proč by to neplatilo, Pom? Minimálně to vyanuluje ty emoce, když nic jinýho.....

Grainne, držím ti palčáky - to je asi tím, jak jsi přestala tlačit na pilu :storstark:

helena napsal(a):

Ale nedokážu si představit, že mu budu zároveň z hloubi svého srdce přát to nejlepší.
To přece není nutný... stačí nepřát nic. "Ano, je takovej a makovej..." a tím skončit, nepokračovat "kéž by..."
Jo a nechat si všechno líbit je podle mě hloupost a né tolerance.
A já píšu něco jinýho?

přesně tak. NIKDE není řečeno - přej KAZDEMU a bude ti přáno.
Zřejmě je jisté , že jsem jenom lidi. Stačí přat těm mě sympatickým, pak těm , co jsou mi lhostejní a tu hranici posouvat.Tady se snaha velmi cení.

Já jsem sem chtěla jenom připsat:
pokud máte nějaké přání, na kterém nelpíte (je Vám jedno, když se nevyplní - ráda bych viděla fotky kamaráda), vyplní se.
pokud máte nějaké přání, na kterém lpíte (budete se cítit nepříjemně, když se nesplní - ráda bych vyhrála milión, abych se dostala z dluhů), s velkou pravděpodobností se nevyplní a nebo až za hodně dlouhou dobu
Čím více Vašich negativních myšlenek visí na tom splnění přání (když nevyhraju milion, nebudu moci splatit dluhy, budu muset nastoupit do práce, nebudu mít z čeho žít...), tím více se Vám splnění přání blokuje

Takže když máte přání, která Vás má vyvést z maléru, pravděpodobně v tom maléru zůstanete.
Pokud Vám má přání jen udělat radost v pěkném stavu, ve kterém jste, pravděpodobně Vám radost udělá :)

To je z mé zkušenosti, ale může to být i iluze ;)

přání, na kterém lpíte... s velkou pravděpodobností se nevyplní...
... aneb nic se nemá rvát násilím... "MUSÍM to dostat".
Jo, může se stát, že dostanu, ale nebejvá to k dobrýmu. Marně se neříká, že bohové trestají splněním přání.
Moje zkušenost zas je, že dostanu to, co je jaksi "uznáno za vhodné" - nebo jak to nazvat. Může mi hlavou proběhnout přání, který se nesplní... a zpětně vidím, že jsem ten výsledek vlastně nepotřebovala.

Helena napsal(a):

Jo, může se stát, že dostanu, ale nebejvá to k dobrýmu.

Ale jó, bejvá, třeba si přeji, abych chytla parkovací místo u baráku a nemusela jako idiot objíždět celý blok, abych chytila někde flíček. A ještě když je hnusně, leje třeba jako dneska a vyjde to, tak jsem šťastná jako blecha :D. Teda né že bych s deštníkem nemohla oběhnout celej blok, žejo, ale je to příjemný :gloria:.

Teda né že bych s deštníkem nemohla oběhnout celej blok, žejo, ale je to příjemný
No právě... přání volnýho flíčku není podle mě přání, na kterým visíš, který se MUSÍ splnit, páč se fakt nic nestane, když se proběhneš mezi kapkama.

Lvice napsal(a):

Helena napsal(a):

Jo, může se stát, že dostanu, ale nebejvá to k dobrýmu.

Ale jó, bejvá, třeba si přeji, abych chytla parkovací místo u baráku a nemusela jako idiot objíždět celý blok, abych chytila někde flíček. A ještě když je hnusně, leje třeba jako dneska a vyjde to, tak jsem šťastná jako blecha :D. Teda né že bych s deštníkem nemohla oběhnout celej blok, žejo, ale je to příjemný :gloria:.

přeji si běžně. nebo taky "objednávám " počasí na dovolenou.
kdysi jsme jeli na dovču do Francie. říkám objednala jsem , aby v Paříži bylo slunečno. Ale mami ( říká dcera) vždyt je pod mrakem a poprchává. Ovšem celých 10 dní, jak jsem do Paříže dojeli ( bydleli jsme mimo) - bylo krásně . Od té doby se ptá - už jsi objednávala? :D

Bodejť! Každá správná čarůda se s počasím domluví, přece :cool: Zrovna se mi vdávala dcera, objednala si moc hezky počasí (trvala na teplotě mezi 17 a 23, tak měla 23 :lol:) a zavzpomínali jmse si na slušnou řádku svateb, kdy to takhle bylo...dcera mojí blízký kamarádky se vdávala venku a přestalo jim pršet asi půl hoďky před obřadem; obřad skončil, skončilo focení - a začlo krápat.....

[:kapitulation:

agewa napsal(a):

Lvice napsal(a):

Helena napsal(a):

Jo, může se stát, že dostanu, ale nebejvá to k dobrýmu.

Ale jó, bejvá, třeba si přeji, abych chytla parkovací místo u baráku a nemusela jako idiot objíždět celý blok, abych chytila někde flíček. A ještě když je hnusně, leje třeba jako dneska a vyjde to, tak jsem šťastná jako blecha :D. Teda né že bych s deštníkem nemohla oběhnout celej blok, žejo, ale je to příjemný :gloria:.

přeji si běžně. nebo taky "objednávám " počasí na dovolenou.
kdysi jsme jeli na dovču do Francie. říkám objednala jsem , aby v Paříži bylo slunečno. Ale mami ( říká dcera) vždyt je pod mrakem a poprchává. Ovšem celých 10 dní, jak jsem do Paříže dojeli ( bydleli jsme mimo) - bylo krásně . Od té doby se ptá - už jsi objednávala? :D

právě jsem si vzpomněla , jak jsem objednávala počasí na prodloužený víkend v tatrách. zatáhlo se a při našem odjezdu :supr:

Každá správná čarůda se s počasím domluví, přece
Jéje...
Ale domlouvat se kvůli pár krokům s parapletem je zhejčkanost, řekla bych - a nic by se nemělo přehánět (viz "rybářova žena").

Helí no jasně, ale taková svatba třebas to je jiný kafe. Hlavně když se někdo bere pod širým nebem. Taky jsem na to měla zálusk, ale jelikož jsem si vědoma že příroda si dělá co chce, tak jsem raději neriskovala a zalezla na radnici :D. A co myslíš, bylo 30 a nádherně :vissla: :D (tři dny před tím v červnu bylo 9 stupňů ....). Tak jsem žebronila ať se oteplí a v šatech nezmrznu, tak se asi tomu nejvyššímu mě zželelo :lol:.

helena napsal(a):

Každá správná čarůda se s počasím domluví, přece
Jéje... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Ale domlouvat se kvůli pár krokům s parapletem je zhejčkanost, řekla bych - a nic by se nemělo přehánět (viz "rybářova žena").

No tak o tom žádná! Rešpekt musí bejt - jinak to ani nefunguje. Lvice jen trochu žertovala a koketovala, hádám :)
Jednou jsme zase jeli na jachtu a ti blbouni nevěděli nic lepšího, než při předávání lodi (který se nějak protáhlo) vyprávět hrdinský hrůzostrašný historky, jak se kdy ocitli v bouřích a vlnobitích. Nezanedbatelnou roli v tom hrály rozbitý a převrácený lodě, propadlý kauce a tak..... Tak mě vyděsili, že jsem ukecávala celej tejden vysoký síly o počasí - jenže asi tam byla nějaká bouře nachystaná, takže to dopadlo, jak muselo: dojížděli jsme na konečnou do maríny, kam těsně před námi dotáhli rozzflákanou jachtu - kolem dokola lítaly blesky a černalo se, a ta marína byla jako v oku bouře :lol: Jinak bylo celej tejden prakticky bezvětří :gloria:

Helí a to nevíš, že lvi jsou starý požitkáři a rozmazlenci :D? Ještě bych si urousala botky a navlhla by mi vlnka na účesku :gloria: :D.

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

:co:  Proč by to neplatilo, Pom? Minimálně to vyanuluje ty emoce, když nic jinýho.....

Grainne, držím ti palčáky - to je asi tím, jak jsi přestala tlačit na pilu :storstark:

Díky, zatím je to teméř neuvěřitelné , co se děje :) jen doufám, že to klapne i v té fyzické oblasti , která je pro nejzásadnější . Bude společný víkend , tak tam se to zřejmě pozná:rodna:

Tak po spolecnem vikendu se mi nejak neozval ....  ze by dalsi mizejici :tesi:

nevím jak jste byli domluveni, ale proč se neozveš ty?

Grainne, a o který víkend šlo? Před týdnem nebo před dvěma dny? Neozval se jak dlouho - týden nebo jen den?

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Jo po opadnutí emocí jo... jak píše Lupi s tím není problém, ale ... platí to? Je to pak z toho upřímného vnitřního přesvědčení? Nepopírám, že i to se počítá... je to uvědomění a to je dobrá cesta. Jenže.... ten červíček mi hlodá :)

:co:  Proč by to neplatilo, Pom? Minimálně to vyanuluje ty emoce, když nic jinýho.....

Grainne, držím ti palčáky - to je asi tím, jak jsi přestala tlačit na pilu :storstark:

Díky, zatím je to teméř neuvěřitelné , co se děje :) jen doufám, že to klapne i v té fyzické oblasti , která je pro nejzásadnější . Bude společný víkend , tak tam se to zřejmě pozná:rodna:

Lvice počítám že víkend 20-21. Tohle psala Graine šestnáctého

Grainne napsal(a):

Grainne napsal(a):

lupina montana napsal(a):

:co:  Proč by to neplatilo, Pom? Minimálně to vyanuluje ty emoce, když nic jinýho.....

Grainne, držím ti palčáky - to je asi tím, jak jsi přestala tlačit na pilu :storstark:

Díky, zatím je to teméř neuvěřitelné , co se děje :) jen doufám, že to klapne i v té fyzické oblasti , která je pro nejzásadnější . Bude společný víkend , tak tam se to zřejmě pozná:rodna:

Tak po spolecnem vikendu se mi nejak neozval ....  ze by dalsi mizejici :tesi:

grainne, víš, že bych se ani nedivila ? čtu tě tady už nějákou dobu a ty musíš mít vyraženo na čele, že chceš chlapa :rolleyes:

Já se Graině jen divím, že si o víkendu nic nevycítila? Nepřišlo Ti něco divný při loučení? Nebo tak? JEstli se neozve, kašli na něho.

nemyslím si, že musela něco vycítit. tohle tak vždycky nefunguje. spíš bych řekla, že moc tlačí na pilu. to, jak moc někoho chce, úplně visí ve vzduchu. odrazuje to.

PPavlaa napsal(a):

nemyslím si, že musela něco vycítit. tohle tak vždycky nefunguje. spíš bych řekla, že moc tlačí na pilu. to, jak moc někoho chce, úplně visí ve vzduchu. odrazuje to.

Já nevím Pavli, já jsem to tak nějak vždycky vycítila dopředu,že něco není v pořádku. že se něco děje.

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Když ptáčka lapají pěkně mu zpívají

já ti nevím, ale tady se moc nevyskytuješ a když už, řešíš buď chlapy, nebo sex :-)))

třeba ti to teď s tímhle klapne, přeju ti to ;-)

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Graine - taky Ti to moc přeju.
Hele a to byl ode mě jen žert.
Znám chlapi, Ty se ozvou,až když jsou v klídku. Seděj a pijou kafe. Ne jako my ženský, když píšem zprávu v buse. Třeba měl v pondělí fakt toho hodně. Vždyt to byl jeden den. Já ho neomlouvám to ne. Ale když Ti třeba neslíbil že hned v pondělí zavolá. :vissla:

[:kapitulation:

protoze cekam , ze se ozve on... a taky proto, ze to byl nas prvni spolecne straveny cas , z cehoz vyplyva , ze i urcite sblizeni a potom ja ocekavam reakci od nej .
Třebas měl on úplně stejný očekávání jako ty... nebo ti chtěl nechat "oddechovej čas". Klidně mohl čekat i to, že mu po prvním společným víkendu zavoláš jako první ty - jen proto, abys oznámila, že žádnej další nebude...

Grainne napsal(a):

aprill napsal(a):

Grainne napsal(a):

Tak po spolecnem vikendu se mi nejak neozval ....  ze by dalsi mizejici :tesi:

nevím jak jste byli domluveni, ale proč se neozveš ty?

protoze cekam , ze se ozve on :) a taky proto, ze to byl nas prvni spolecne straveny cas , z cehoz vyplyva , ze i urcite sblizeni a potom ja ocekavam reakci od nej .

a je to tady zase, očekávání ničí vztahy :kapitulation: . kdy si to uvědomíš?

Grainne, myslím, že jsi vztahový závislák. Zoufale lpíš na tom, aby ti to už konečně klaplo a mělas drahou polovičku vedle sebe. Říkám ti to proto, protože jsem si tím také prošla. Dokud se nepostavíš na vlastní nohy a nestaneš se sama sebou, která si taky sama se sebou vystačí, budeš zoufale lpět na vztahu a denně zírat na display mobilu, jestli už..... Závislost může vztah docela dobře udusit, dej si na to bacha. Přeji hodně štěstí !

[q.

[

prani na mne nefunguje , tudiz na to kaslu a zadny vztah nehledam
Jasně... a když se "tenhle zcistajasna zjevil", je to výsledek toho kašlání, co?
Ja mam problem s tou komunikaci , ztracim pak sebevedomi , protoze nevim , proc se neozyva , jestli jsem neco rekla nebo udelala spatne nebo jestli mne jen pouzil apod. To je to co mne vytaci , se vztahovyma zalezitostma to nema co do cineni
Ale to víš, že má... víc, než by sis myslela

[:kapitulation:

Mno, nějak si odporuješ, sleduj jo? Nechává to volně plynout, držím si odstup.......prostě mi vadí ty výpadky komunikace...... Vydržela jsem..... tohle není soutěž o pojídání knedlíků, myslím, že to tlačíš na vědomé rovině a uvnitř to v tobě bublá jako v kotlíku s gulášem. Kočíruješ to zvenku a ne zevnitř a vo tom to je ;)

[:kapitulation:

protoze cekam , ze se ozve on .....tudiz na to kaslu a zadny vztah nehledam .... Ja mam problem s tou komunikaci , ztracim pak sebevedomi , protoze nevim , proc se neozyva , jestli jsem neco rekla nebo udelala spatne nebo jestli mne jen pouzil apod...

No a jesliže na to kašleš a nehledáš vztah, tak proč čekáš že by se měl ozvat? A proč ztrácíš sebevědomí, když je ti to fuk? Už chápeš? Hraješ komedii sama se sebou, z téhle hry ale vítězně vyjít nemůžeš. Nezbývá být poctivá sama k sobě a to musí jít ze srdce, tudíž zevnitř.

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

prani na mne nefunguje , tudiz na to kaslu a zadny vztah nehledam
Jasně... a když se "tenhle zcistajasna zjevil", je to výsledek toho kašlání, co?


jestli si vzpominas , prala jsem si konkretniho partnera , zadneho jineho :) Bylo mi vysvetleno , ze tak to nefunguje , tak jsem se tim prestala zabyvat . A rozhodne jsem si ani kouskem mysli neprala nekoho jineho .


Ja mam problem s tou komunikaci , ztracim pak sebevedomi , protoze nevim , proc se neozyva , jestli jsem neco rekla nebo udelala spatne nebo jestli mne jen pouzil apod. To je to co mne vytaci , se vztahovyma zalezitostma to nema co do cineni
Ale to víš, že má... víc, než by sis myslela http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

A co ? Nerozumim . Ja se na tento vztah nijak nefixuju , nechavam to plynout , drzim si odstup a nejsem nijak vztahove aktivni . Nechci uz zazit to co predtim . Jen mi proste vadi ty vypadky komunikace . Ale vydrzela jsem, nekontaktovala , tak jsem snad na dobre ceste .

V pondeli se vubec neozval , na vysvetlenou predtim denne a to jsme se k tomu i skoro kazdy den videli , tak mne to trochu vyvedlo z miry
Ne to neslibil . Jen ja to cekala , obzvlast po tom co jsme to posunuli o neco dale
Ja se na tento vztah nijak nefixuju , nechavam to plynout , drzim si odstup- tak moc , že když se jeden den neozve, hned jsi mimo ?

přečti si co sama píšeš, já tam teda zoufalou snahu chlapa sehnat vidím.

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Lvice napsal(a):

protoze cekam , ze se ozve on .....tudiz na to kaslu a zadny vztah nehledam .... Ja mam problem s tou komunikaci , ztracim pak sebevedomi , protoze nevim , proc se neozyva , jestli jsem neco rekla nebo udelala spatne nebo jestli mne jen pouzil apod...

No a jesliže na to kašleš a nehledáš vztah, tak proč čekáš že by se měl ozvat? A proč ztrácíš sebevědomí, když je ti to fuk? Už chápeš? Hraješ komedii sama se sebou, z téhle hry ale vítězně vyjít nemůžeš. Nezbývá být poctivá sama k sobě a to musí jít ze srdce, tudíž zevnitř.

Nevím, co na to říct , asi to popisuju špatně . Jednoduše asi potřebuju vědět, že on o mně stojí, jestli to tak je i z mé strany je celkem vedlejší .

není

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Grainne, ty zevnitř tu zoufalou snahu najít muže vyzařuješ. To rozumem neovlivníš. To je cítit, to prostě okolí vnímá,  i kdybys to rozumově zakrývala ze všech sil.
Žena, která není zoufalá, nemá zapotřebí nic vydržet, držet si odstup, přemáhat se v čemkoliv. Prostě si jen tak žije a vše v pohodě plyne. A nijak, ani vnitřně ani navenek si nezoufá, když se jí muž neozve. Nehroutí se. Nemá pocit, že ji to, že se neozval, zase snížilo sebevědomí... prostě si hraje, baví se a nepřemýšlí a nerozebírá, jestli se ozve a proč se neozval... Vyrovnaná sebevědomá žena nepotřebuje vědět, jestli on o ni stojí. Pro takovou ženu je důležité, jestli o něj stojí ona. Řeší si to své a neřeší, co partner.
A toto, cos napsala - Pokusím se nenápadně zjistit , jestli mně považuje za nějakou zoufalku, je nesmysl. Tohle přesně dělají zoufalé ženy.
Žena sebevědomá nemá zapotřebí nic zjišťovat. Natož takovouhle blbost.
Sebevědomá žena nemá zapotřebí vědět, proč se muž neozývá. Prostě se neozývá a tečka. Nepřemýšlí, proč. Její mozek produkuje stovky odpovědí a ani jedna nemusí být pravdivá.

Přečti si 4 toltécké dohody. Třeba tu  - nevytvářet si domněnky.

Prostě neřeš, nerozebírej, nelpi. Jenom si tak hraj se životem a užívej to, co ti den přináší.

Grainne napsal(a):

aprill napsal(a):

Grainne napsal(a):

Nevím, co na to říct , asi to popisuju špatně . Jednoduše asi potřebuju vědět, že on o mně stojí, jestli to tak je i z mé strany je celkem vedlejší .

není

A proč není ? Můžete nějak trochu polopaticky ?

protože ty CHCEŠ, aby o tebe stál......

D

Grainne napsal(a):

Díky, vzdávám to

Co?

[:kapitulation:

[

potřebuju vědět, že on o mně stojí, jestli to tak je i z mé strany je celkem vedlejší
Když se chováš způsobem "drzim si odstup a nejsem nijak vztahove aktivni", nemůžeš od něj očekávat, že ti bude dávat najevo, jak o tebe stojí... svojí "neaktivitou" a odstupem ho v těch projevech brzdíš, ne-li rovnou zastavíš. Komu by se chtělo dokazovat, že "o mně stojí", pokud si ten druhej nenechá rušit svoje kruhy?
Jak už jsem psala iniciativa jde z jeho strany ne z mé , tak co je na tom zoufalého ?
Přesně tohle - ty se "zoufale" snažíš dokázat jemu i sobě, jak o nějaký vztah vlastně nestojíš, jak se do ničeho nehrneš a jak jsi nad věcí... a přitom tě rozhodí jeden den bez jeho telefonátu.
Jako bys odmítla něčí doprovod přes temnej noční les, protože ty se přece nebojíš, ty to zvládneš... a pak se najednou najdeš brečet za prvním pařezem.

Grainne, píšeš to dobře a myslím že rozumíš, ale zoufale se bráníš to přijmout. Vidím tě asi takto: chybí ti partnerský vztah, chybí ti s někým sdílet radost i smutek, s někým jet na výlet, s někým usínat. Přeješ si najít někoho, kdo vyplní tuhle prázdnou díru v tvém životě. Ale protože už ti partner zmizel mezi prsty a ty jsi opět zůstala sama a nešťastná, rozhodla ses, že si už nenecháš ubližovat. Takže vnitřně toužíš po partnerovi a partnerském životě ale zároveň se děsíš toho, že zas budeš opuštěna a navenek hraješ Xenu - nikoho nepotřebuju, vztah je mi fuk, sama jsem naprosto v pohodě. Prvním krokem je si přijmout fakt, ano, chci partnera. Druhý krok je odpustit všem těm mizejícím ex, a přijmout to. Dokud tohle neuděláš, budou ti další partneři mizet mezi prsty a tobě zbude jen žehlení probrečených kapesníků. Osvoboď se od své vize mizejících parnerů, která tě spoutává. Přijmi fakt, že toužíš po partnerovi a zapracuj na sobě - na svém sebevědomí, na své nezávislosti. Dokud to neuděláš, nepohneš se z místa.....

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Lvice napsal(a):

Grainne, píšeš to dobře a myslím že rozumíš, ale zoufale se bráníš to přijmout. Vidím tě asi takto: chybí ti partnerský vztah, chybí ti s někým sdílet radost i smutek, s někým jet na výlet, s někým usínat. Přeješ si najít někoho, kdo vyplní tuhle prázdnou díru v tvém životě. Ale protože už ti partner zmizel mezi prsty a ty jsi opět zůstala sama a nešťastná, rozhodla ses, že si už nenecháš ubližovat. Takže vnitřně toužíš po partnerovi a partnerském životě ale zároveň se děsíš toho, že zas budeš opuštěna a navenek hraješ Xenu - nikoho nepotřebuju, vztah je mi fuk, sama jsem naprosto v pohodě. Prvním krokem je si přijmout fakt, ano, chci partnera. Druhý krok je odpustit všem těm mizejícím ex, a přijmout to. Dokud tohle neuděláš, budou ti další partneři mizet mezi prsty a tobě zbude jen žehlení probrečených kapesníků. Osvoboď se od své vize mizejících parnerů, která tě spoutává. Přijmi fakt, že toužíš po partnerovi a zapracuj na sobě - na svém sebevědomí, na své nezávislosti. Dokud to neuděláš, nepohneš se z místa.....

se děsíš toho, že zas budeš opuštěna
tak to asi bude, v tom ostatním máš zřejmě pravdu, nechci si to připustit a hlavně už nechci zažívat to co minule. navenek to nedávám najevo, ale vnitřně se bráním tomu , aby z mé strany vznikly nějaké moc velké city a znova mně to nepoložilo . Už vím, že jeden den je to fajn, a druhý den může být konec . a hlavně já nejsem takový psycholog , abych na chlapech poznala co myslí vážně a co jen hrají, tak nechci naletět , zase nějakému takovému , co by se pro mně rozkrájel a při prvním problému mně odkopne jako prašivého psa .

tohle musíš v sobě porovnat.
Bud budeš všechny srovnávat s tím, co už se ti stalo. pak si myslím, se ti nepodaří najít nikoho dalšího. Při jeho prvním zaváhání či "nedostaku" ( viz. nezavolal CELY jeden den....) ho odkopneš, aby se ti nestalo to , co minule. Ty ho vlastně ani k sobě nepustíš , bráníš citům se projevit.
nebo prostě připustíš , že chlapy (stejně jako ženský) jsou různí, zpracuješ v sobě bolest, odpustíš bývalým a budeš prostě věřit, že ten další je lepší.
on ti totiž nikdo nikdy nedá záruku, že už se to nestane .

nechci si to připustit a hlavně už nechci zažívat to co minule... nechci naletět... vnitřně se bráním
Se budu opakovat - ale ono je tohle všechno poznat a když se jako bitej pes před rukou nataženou k pohlazení přikrčíš nebo do ní rovnou kousneš, pak se nemůžeš divit. To by v tom druhým muselo bejt sakra hodně zájmu nebo lásky, aby se to pokusil zlomit. Jenže většinou to párkrát zkusí a pak si začne hledat někoho řekněme přístupnějšího -a ty jsi znova ta "opuštěná"... aniž by sis byla ochotna přiznat, že na tom máš svůj velkej podíl... to si radši budeš lhát do kapsy, jak jsi opět "naletěla".

[
:kapitulation:

[q:kapitulation:

Grainne napsal(a):

helena napsal(a):

nechci si to připustit a hlavně už nechci zažívat to co minule... nechci naletět... vnitřně se bráním
Se budu opakovat - ale ono je tohle všechno poznat a když se jako bitej pes před rukou nataženou k pohlazení přikrčíš nebo do ní rovnou kousneš, pak se nemůžeš divit. To by v tom druhým muselo bejt sakra hodně zájmu nebo lásky, aby se to pokusil zlomit. Jenže většinou to párkrát zkusí a pak si začne hledat někoho řekněme přístupnějšího -a ty jsi znova ta "opuštěná"... aniž by sis byla ochotna přiznat, že na tom máš svůj velkej podíl... to si radši budeš lhát do kapsy, jak jsi opět "naletěla".

ale to já nedělám , já si ty chvilky , kdy je nám spolu fajn užívám :D Jen trochu odmítám jeho nabídky pomoci a náznaky  týkající se budoucnosti .

Grainne, VĚDOMĚ to neděláš. Ale to odmítání, nepřístupnost - to z tebe čiší. Rozumem se ti zdá, že to neděláš. Ale celou svou bytostí to na vědomí dáváš a ten druhý to vnímá, byť si to třeba rozumově ani neuvědomuje.

[:kapitulation:

já si užívám... Jen trochu odmítám jeho nabídky pomoci a náznaky  týkající se budoucnosti
Hlavně, že si užíváš... myslíš, že on si to užívá podobně, když v podstatě neví, na čem je?
Máš dojem, že přijatá pomoc je projevem slabosti a případný hovor o budoucnosti věští závazek do konce života?
aha, no tak s tím asi nic nenadělám
Jistě... nejjednodušší způsob, jak se něčemu vyhnout - a že ty se teda vyhejbáš virtuózně :vissla:

Grainne napsal(a):

aha, no tak s tím asi nic nenadělám

Uděláš, když budeš chtít. Nepůjde to hned a lehce, ale uděláš. Změníš sama sebe, své nastavení, najdeš své sebevědomí, které není závislé na existenci partnera, ale pouze na tobě. Otevřeš se vztahům a přestaneš se bát a pak se změní tvé vnitřní nastavení a budeš vyzařovat jinak, než vyzařuješ teď.

Grainne, jenže to, jestli partnerský vztah klapne neví nikdo, prostě je to sázka do loterie.

Jen trochu odmítám jeho nabídky pomoci a náznaky  týkající se budoucnosti.
A proč, když chceš partnerský vztah? Ona tam pořád bliká ta červená kontrolka - bacha nevázat se, zase zmizí a mě to zlomí srdce, co?

Grainne, až se změníš, až budeš zdravě sebevědomá žena, už ti ani případný rozchod srdce nezlomí.
Funguje to tak, že až budeš taková, přitáhneš si člověka, který k tobě patří. A nerozejdete se.
Teď si taky přitahuješ partnery, co k tobě v tuto chvíli patří. Aby tě naučili, abys prohlédla, abys změnila, co není OK. Ty to zatím nevidíš a tudíž to ani neměníš. Ale jednou to přijde. Když ne teď, tak v jiném životě.
Neboj se. Život je prima záležitost a ničí život nestojí a nepadá s existencí partnera. Jen si to uVĚDOMIt.

[:kapitulation:

[:kapitulation:

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Takže, když mám to nastavení špatné, tak to taky nebude ten pravý , chápu to dobře ?  ten přijde , až  když to nastavení změním .

Ano. V podstatě je to v každé chvíli "ten pravý", kterého v tu chvíli "potřebuješ".
Až se staneš Ženou, potkáš takového "pravého" Muže, se kterým ti bude hezky a jemu s tebou.
Teď potkáváš takové, se kterými ti dobře není.
Vyzkoušeno na vlastní kůži. :jojo:

[:kapitulation:

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

Takže, když mám to nastavení špatné, tak to taky nebude ten pravý , chápu to dobře ?  ten přijde , až  když to nastavení změním .

Ano. V podstatě je to v každé chvíli "ten pravý", kterého v tu chvíli "potřebuješ".
Až se staneš Ženou, potkáš takového "pravého" Muže, se kterým ti bude hezky a jemu s tebou.
Teď potkáváš takové, se kterými ti dobře není.
Vyzkoušeno na vlastní kůži. :jojo:

:D sem věděla, že mi tu něco delší dobu chybí

Grainne napsal(a):

agewa napsal(a):

Grainne napsal(a):

se děsíš toho, že zas budeš opuštěna
tak to asi bude, v tom ostatním máš zřejmě pravdu, nechci si to připustit a hlavně už nechci zažívat to co minule. navenek to nedávám najevo, ale vnitřně se bráním tomu , aby z mé strany vznikly nějaké moc velké city a znova mně to nepoložilo . Už vím, že jeden den je to fajn, a druhý den může být konec . a hlavně já nejsem takový psycholog , abych na chlapech poznala co myslí vážně a co jen hrají, tak nechci naletět , zase nějakému takovému , co by se pro mně rozkrájel a při prvním problému mně odkopne jako prašivého psa .

tohle musíš v sobě porovnat.
Bud budeš všechny srovnávat s tím, co už se ti stalo. pak si myslím, se ti nepodaří najít nikoho dalšího. Při jeho prvním zaváhání či "nedostaku" ( viz. nezavolal CELY jeden den....) ho odkopneš, aby se ti nestalo to , co minule. Ty ho vlastně ani k sobě nepustíš , bráníš citům se projevit.
nebo prostě připustíš , že chlapy (stejně jako ženský) jsou různí, zpracuješ v sobě bolest, odpustíš bývalým a budeš prostě věřit, že ten další je lepší.
on ti totiž nikdo nikdy nedá záruku, že už se to nestane .

budeš prostě věřit, že ten další je lepší.  no ano, bohužel zkušenost s těmi co jsou stejní jako přes kopírák jsem už udělala moc , takže myslet si o každém dalším , že je lepší než ti předchozí je opravdu těžké . A jít do toho naplno a prožívat pak tu bolest , co přijde , nevím , jestli to stojí za těch pár hezkých chvilek , nehledě na to , že stresu za poslední dva roky už  jsem měla tolik , že si nechci úplně zničit zdraví.

Tohle nechám být , jak se bude chovat on, tak se budu chovat já, a uvidí se .

Myslím, že stojí. Už jen protože víš, že když už jsi je zažila, určitě je můžeš zažít znovu. A lepší být chvíli štastná ve vztahu než být neštastná celý život bez něj ( když o něj stojíš).

Grainne napsal(a):

tak to mi pomohlo asi ze všeho nejvíc , aspon si to můžu nějak vysvětlit :D  Smůla je , že já se Ženou nikdy nestanu :( nemám na to nějak bunky

Když budeš chtít, tak ano. Máš na to. :jojo:
Pokud ne, (protože toť taky otázka, jaká je definice Ženy, že jo?) určitě máš na to, stát se takovou ženou, abys potkala partnera, se kterým ti bude krásně na světě.

A když ne pořád, tak souhlasím s tím, co píše agewa:  lepší být chvíli štastná ve vztahu než být neštastná celý život bez něj ( když o něj stojíš).

Je jen na tobě, co si zvolíš. A v tom je život krásný. Můžeš zvolit, co píše agewa, nebo se změnit a potkat muže, se kterým budeš šťastná dlouho a třeba až dokud jeden z vás neumře, nebo můžeš zůstat sama a trápit se, zůstat sama a bavit se... Jsou tisíce kombinací a je jen na nás, co se svým životem uděláme. :jojo:

nemám na to nějak bunky
Já zas nemám buňky na matematiku, což neznamená, že se nechám vodrbat kdejakou kasírkou a, že bych si případný vodrbání mohla "nějak vysvětlit" třeba tím nedostatkem počtářskýho talentu.

helena napsal(a):

nemám na to nějak bunky
Já zas nemám buňky na matematiku, což neznamená, že se nechám vodrbat kdejakou kasírkou a, že bych si případný vodrbání mohla "nějak vysvětlit" třeba tím nedostatkem počtářskýho talentu.

Díky:godlike:

helena napsal(a):

nemám na to nějak bunky
Já zas nemám buňky na matematiku, což neznamená, že se nechám vodrbat kdejakou kasírkou a, že bych si případný vodrbání mohla "nějak vysvětlit" třeba tím nedostatkem počtářskýho talentu.

ještě dobrá hláška .....já už jsem prostě taková :D

Grainne napsal(a):

Lvice napsal(a):

protoze cekam , ze se ozve on .....tudiz na to kaslu a zadny vztah nehledam .... Ja mam problem s tou komunikaci , ztracim pak sebevedomi , protoze nevim , proc se neozyva , jestli jsem neco rekla nebo udelala spatne nebo jestli mne jen pouzil apod...

No a jesliže na to kašleš a nehledáš vztah, tak proč čekáš že by se měl ozvat? A proč ztrácíš sebevědomí, když je ti to fuk? Už chápeš? Hraješ komedii sama se sebou, z téhle hry ale vítězně vyjít nemůžeš. Nezbývá být poctivá sama k sobě a to musí jít ze srdce, tudíž zevnitř.

Nevím, co na to říct , asi to popisuju špatně . Jednoduše asi potřebuju vědět, že on o mně stojí, jestli to tak je i z mé strany je celkem vedlejší .

Keby bolo, je ti fuck, či on o teba stojí... :lol: Tieto veletoče so sebou samotnou poznám, ale našťastie už len z minulosti... Grainne, fakt skús trochu viac rozšíriť sieť známych, kamarátov, koníčkov, záujmov... a sebazdokonaľovania. "Pro jedno kvítí slunce nesvítí"...

K téme "dej si pozor co si přeješ" - videla som pekný film na danú tému, škótsku animovanú rozprávku :-) Brave, alebo  Neskrotná.

A o čem to zhruba bylo?

pomněnka napsal(a):

A o čem to zhruba bylo?

Aha už jsem i to našla:
http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1- … it-skotsko

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Selima napsal(a):

Grainne napsal(a):

Nevím, co na to říct , asi to popisuju špatně . Jednoduše asi potřebuju vědět, že on o mně stojí, jestli to tak je i z mé strany je celkem vedlejší .

Keby bolo, je ti fuck, či on o teba stojí... :lol: Tieto veletoče so sebou samotnou poznám, ale našťastie už len z minulosti... Grainne, fakt skús trochu viac rozšíriť sieť známych, kamarátov, koníčkov, záujmov... a sebazdokonaľovania. "Pro jedno kvítí slunce nesvítí"...

tak to nejak opet nevyslo :rolleyes:

ps: konicku, znamych apod. mam dost , tam nevidim zadny problem

jednou to vyjde

grainne a co to prostě nechat celý plavat, nehledat a nechat to prostě celý být. mně přijde, že čím víc se snažíš, tím to stojí za větší ho :-). až to prostě přijde, tak to přijde, ne ?

[:kapitulation:

zdá se mi to, nebo ty tvý vztahy končí v době, kdy spolu skončíte v peřinách ?
odpovídat samozřejmě nemusíš, je mi jasný, že o tomhle se každej nechce bavit veřejně.

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

zdá se mi to, nebo ty tvý vztahy končí v době, kdy spolu skončíte v peřinách ?
odpovídat samozřejmě nemusíš, je mi jasný, že o tomhle se každej nechce bavit veřejně.

Vztahy byly pouze dva vaznejsi , postel probehla , ale pokud by to bylo z jejich strany jen kvuli tomu, coz bych i chapala , nechapu proc mne oba oblbovali spol. budoucnosti a vsim moznym . Tento dokonce neustale nabizel pomoc , smontoval v novem byte nabytek , a spoustu dalsiho . neni mi to jasne , ale tentokrat jsem nic neprovedla , tak nevim, kde se stala chyba .

protože chlapi prostě dokáží kolikrát naslibovat a nakecat neuvěřitelný bláboly, aby ženskou dostali, kam chtějí.
nebo to tak v té době cítili a pak se stalo něco, čím se všechno změnilo.

nedá se nic dělat no, nebuď smutná. jak psala aprill, ono to jednou vyjde ;)

[q:kapitulation:

pomněnka napsal(a):

A o čem to zhruba bylo?

Odbojná kráľovská dcérka bojovala s mamou a keď jej tá začala hľadať ženícha, celkom sa šprajcla a zašla za čarodejnicou, ktorú poprosila, aby sa mama zmenila... :P No a čarodejnica zakliala mamu na medveďa - naozaj dôkladná zmena. :cool:

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Vztahy byly pouze dva vaznejsi , postel probehla , ale pokud by to bylo z jejich strany jen kvuli tomu, coz bych i chapala , nechapu proc mne oba oblbovali spol. budoucnosti a vsim moznym . Tento dokonce neustale nabizel pomoc , smontoval v novem byte nabytek , a spoustu dalsiho . neni mi to jasne , ale tentokrat jsem nic neprovedla , tak nevim, kde se stala chyba .

protože chlapi prostě dokáží kolikrát naslibovat a nakecat neuvěřitelný bláboly, aby ženskou dostali, kam chtějí.
nebo to tak v té době cítili a pak se stalo něco, čím se všechno změnilo.

nedá se nic dělat no, nebuď smutná. jak psala aprill, ono to jednou vyjde ;)

no jo no, mam nejaky spatny odhad, ze to nejsem schopna poznat . Ted jsem zvedava , jestli alespon bude schopen se nejak vyjadrit , nebo bude delat mrtveho brouka , vzhledem k tomu , ze bydli v tesnem sousedstvi , tak by se k tomu  alespon mohl postavit celem .

Grainne, chlapi (ale nielen chlapi) podľa mňa v začiatkoch väčšinou nevedia, či vlastne chcú ten vzťah, resp. tú ženu- hlavne ak sa veľmi nepoznáte.. Trebárs došlo na niečo, čo nevedel a čo mu vadí (príkald. fajčenie, drzé decká, neposlušní psi, priveľká fixácia na kamošky... vymýšľam si), alebo si proste predstavoval formu vzťahu inú. Ja neviem a možno to tak celkom nevie ani on, ale skrátka to tak nejako cíti a vycúva. Nie je to príjemné, ale stáva sa to. Lepšie teraz ako po rokoch. A je aspoň šanca na niečo lepšie...

...........http://www.esoterika.cz/knihy/prani-aneb-zit-svuj-zivot-v-iluzi............

tak tohle to docela popírá , nebo tomu nerozumím ?????

[:kapitulation:

grainne a stojí to za to, když je to jak říkáš podivný ?

[:kapitulation:

grainne, tak vyhovovat to musí především tobě, když na to přijde, nám ostatním je do toho prd. jestli jsi to brala jako že rejpu, tak to tak nebylo myšleno.

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

grainne, tak vyhovovat to musí především tobě, když na to přijde, nám ostatním je do toho prd. jestli jsi to brala jako že rejpu, tak to tak nebylo myšleno.

vůbec ne , něco je ok a neco mi úplně nevyhovuje , nebo bych o tom měla jinou představu , nechci , ale dělat unáhlené závěry a hlavně jednat v návalu emocí , jak se mi to podařilo minule

vztah je založený na kompromisech ;)

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

aprill napsal(a):

Grainne napsal(a):

vůbec ne , něco je ok a neco mi úplně nevyhovuje , nebo bych o tom měla jinou představu , nechci , ale dělat unáhlené závěry a hlavně jednat v návalu emocí , jak se mi to podařilo minule

vztah je založený na kompromisech ;)

jj, je to na mně trochu málo akční , na to, že jsme na začátku , ale třeba se to ještě probere a nebo taky ne .

rozumím ti, taky mě nebaví pořád dělat vedoucího zájezdu :/

K tomuhle tématu mám jeden příběh:
mně se přání docela plní, tedy ta, na kterých mi nezáleží. A plní se mi tak, že stačí pomyslet a už to tady je. Stačí abych myslela na flašku piva, jdu po lese a během minuty ji najdu :)
No a tuhle jsem v televizi koukala na horor. V posteli jsem o tom přemýšlela a já dostala takový panický strach, že se mi ty příšery zhmotní stejně jako myšlenka na to pivo. Brrrrrr :lol:

No, ani se ti nedivím, Tuli. Vidělas Kouli?

Bacha na to Verneovky se taky staly skutečností....

Lupi,
to snad radši ani ne :lol: To by se ze mě z těch neprospaných nocí taky stala zombie :D

Jo, oni si to taky ale zakázali! Jako v tom filmu....pivo v lese bych si ovšem v žádném případě nezakazovala :o:lol:

Pom, Verneovky už dávno - četla jsem poměrně dost scifi, takže vím, že až na (druhdy hodně frekventovaný) stroj času, se splnilo prakticky už všecho.....a pak následovala vlna fantasy, mé dífky :cool:

Tak se mi splnilo přání - přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě! :grater:

Ivana napsal(a):

Tak se mi splnilo přání - přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě! :grater:

to je mi líto

mě taky ..

:( mrzí mě to Ivano

Ivana napsal(a):

Tak se mi splnilo přání - přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě! :grater:

Ivano, tak vidis, jak jsi sikovna. Jen jeste musis byt pri vysilani svych prani zodpovednejsi a konkretnejsi ;)  skoncovat se svym pesimismem, ktery se ti tak dokonale zhmotnuje a zacit se totez ucit s optimismem. Protoze jak videt, co si usmyslis, to dostavas....

přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě!
Sice je mi tě líto, ale na druhou stranu vidíš, že (a jak přesně!) to funguje...

Ivana napsal(a):

Tak se mi splnilo přání - přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě! :grater:

Ouu :( to je mi líto, ale určitě sis to musela dopředu říkat, že tě vyhodí, jinak by se to nesplnilo. Ono totiž jak tě tady všude čtu, tak ty tvoje písmenka jsou plné bolesti, ukřivděnosti, sebetyranie a podobných negativizmů.... dělej s tím něco.... vždyť na světě je tak krásně... bo tě to zničí..... kurňa nejsi jediná co prožila bolestivou životní situaci..... leda, že by sis v tom libovala....

No, bála jsem se, že mě vyhodí, schylovalo se k tomu od ledna letošního roku, kdy jsem měla velký konflikt s mojí šéfkou, psala jsem tu o tom a hodně lidí bylo na straně mojí šéfky. Holt chyby se dělat nesmí a kdo je dělá, ten nemá právo být někde zaměstnaný. Hrozně jsem se snažila dělat všechno poctivě a zodpovědně, ale stejně mi to občas ulítlo, prostě v sobě nemám to něco, co mají ostatní, tu preciznost, pečlivost, schopnost vidět všechno až za roh. Jak tomu nevěřím tak v tomhle jsem bohužel typický Blíženec. Celý rok jsem si zoufala, bála se chodit do práce, bylo mi špatně, brečela jsem úzkostí. No, přivolala jsem si to, jasně. Ale já bych tam stejně už dlouho nevydržela - zhroutila bych se. Co budu dělat teď, nevím. Samozřejmě, že si přeju, abych získala novou práci, v níž bych byla aspoň trošku dobrá, ale jaká to je? To nevím... A bojím se, že žádnou nenajdu a taky se bojím se bát, že si to opravdu přivolám.

Ivano - prostě to tak mělo být. Ty si to cítila celý rok, takže hledej v tom pozitiva ne negativa. Odpočneš si, načerpáš síly a určitě najdeš práci. Každý jednou najde. Drž se kočko. Víš co se říká, něco zlý je pro něco dobrý.

Ivana napsal(a):

Tak se mi splnilo přání - přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě! :grater:

Ano...dej si pozor, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit :rolleyes:

Já vám ale řeknu, jakej je Vesmír snaživej :cool: Na minulý čtvrtek vyhrožovali prudkým poklesem teplot, blizzardama a náledím a jánevím čím, žeano? No a já, než si v zimě zvyknu, tak se zpočátku vždycky těchhle srajd bojím. A zrovna ten čtvrtek jsem vyjížděla brzy ráno. Tak se pěkně bojím a bojím - a ráno nic, že.....žádný blizzadry, náledí - nic. Tedy, lilo, ale to mně normálně nevadí.Tak vyjedu. Kšandu, kterou jezdívávám, uspali sběrači cukrovky obrovským nakladačem - tak jsem musela couvat až ke skládce, abych se otočila. První vesnice - krok sun krok fronta....frézovali. Konečně dálnice.....jenže jak lilo a byl hustý provoz, prakticky celou cestu jsem jela ve vodní cloně. No, ve stodvaceti mi to až tak dobře nedělá.
Když mi to došlo, tak jsem se musela od sdrce zasmát. Čekala jsem potíže? Čekala :lol: Nebyly na skladě ty slibovaný, tak se mi dostalo hezky náhradních!

Ivana napsal(a):

Samozřejmě, že si přeju, abych získala novou práci, v níž bych byla aspoň trošku dobrá, ale jaká to je? To nevím... A bojím se, že žádnou nenajdu a taky se bojím se bát, že si to opravdu přivolám.

Na to je stará dobrá mantra:
"Mám příjenou, dobře placenou práci, která mě baví a je mi v ní dobře"
Můžeš tam přidat ještě třeba, že je za rohem, nebo cokoliv, co je důležité.

Celý rok jsem si zoufala, bála se chodit do práce, bylo mi špatně, brečela jsem úzkostí.
Měla jsi skoro celý rok na to, abys něco udělala... namísto toho ses tejrala a čekala, až SE "to nějak vyřeší"...
No - vyřešilo... přesně podle tvýho nastavení.

Holt chyby se dělat nesmí a kdo je dělá, ten nemá právo být někde zaměstnaný...
Jsem si pro osvěžení paměti našla tvůj lednový příspěvek… už tehdy jsi psala, že chybuješ, byť dle tvého mínění v maličkostech - " Každé podle mého soudu drobné pochybení (přehodila jsem 2 naprosto podobné smlouvy do dvou různých zastupitelstev, omylem jsem jí předložila k popisu dopis, který mi již vrátila, ačkoliv jsem nový měla udělaný, neodeslala jsem dopis datovou schránkou , protože jsem asi na něj zapomněla, převzala jsem v době šéfčiné nepřítomnosti balík spisů a nechala jí to v kanceláři v domnění, že je to tak OK, hned si toho všimne"
Troufla bych si říct, že pokud pro tebe byla docházka do zaměstnání tak extrémně stresující, jak píšeš, že těch „pochybení“ asi přibejvalo… šéfová se vztekala… a ty ses tak hezky točila v čertově kole, až se „to vyřešilo“ v podstatě jediným možným způsobem.
Možná by sis měla vzpomenout na to, cos psala na začátku roku - "Každopádně budu hledat něco jiného a jsem i smířená s tím, že mě vyhodí. Důvod si najde vždycky, to je jasné." - a současně se buď přestala vymlouvat, že " prostě v sobě nemám to něco, co mají ostatní, tu preciznost, pečlivost"… nebo se pokusila najít zaměstnání, kde se " drobné pochybení " bude tolerovat… i když to asi bude dost těžký.

No, Heleno, já se snažila si i něco hledat. Zúčastnila jsem se výběrového řízení na Ústavní soud, ale nedopadlo to. Blbé je, že většinu prací, které se nabízejí opravdu dělat nemůžu /obchodní zástupce, pracovník call centra, realitní makléř, finanční specialista, účetní, cokoliv v IT atd. atd. Po práci se dívám už od toho ledna a fakt mě nic neoslovilo. Teď tedy zkouším hledat i to, kde bych se mohla chytit alespoň střípečkem, ale moc jich tedy není.
A s těma chybama to mám odjakživa. Zoufale jsem se ten rok snažila je nedělat, všechno jsem si třikrát četla, na spoustu věcí si dávala majzla a stejně mi něco občas ulítli, něčeho jsem si nevšimla. Nechápu, proč to tak mám. Asi jsem opravdu neschopná. Ale to mám kvůli tomu skončit na ulici? Vím, že nejsem úplně blbá, ale prostě v praxi mi to moc nejde. Tak co mám se sebou dělat?

Ivana,mne to príde tak,že si sa snažila nerobit chyby,dávala si do toho vela energie,a ono just sa niečo vyskytlo.Proste si sa nato zamerala,a ono sa ti to zhmotnilo.Možno to bude vediet niekto lepšie vysvetlit.A hlavne sa preprogramuj z toho postoja:a s tema chybama to mám odjakživa.Chybovat je ludské,treba sa zamerat na kladné veci,a nie sa užierat v tom že som chybila.Potom si vesmír myslí,že sa ti to páči,tak ti dá nové šance na to aby si to zopakovala/chybovat/

Nevím, asi to sem úplně tématicky nepatří (nebo patří?), ale musím se podělit o perlu, kterou jsem našel v jednom článku, respektive článku ani ne, ale v diskuzi ke článku. Nicméně článek je i tak zajímavý a k porozumění komentáře řekl bych důležitý. Praštily mě do očí příspěvky uživatele CoC.

http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Ar … i-tah.aspx

Člověk si něco myslí, že něco ví, zná, a rozumí tomu, ale pak přijde jedna série komentářů u jinak z celkem bezvýznamného článku a do obrazu zapadne klíčová kamínek, který ukazuje další díl skládačky v hledání pravdy :) O dualitě jste asi všichni slyšeli, stejně tak já, dost jsem se jí zabýval, ale nepochopil jsem jí ve svých důsledcích, v její podstatě. Tlak na jednu stranu vyvolá protitlak. Každý se snažíme tlačit na jednu stranu, zpravidla stranu dobra, což zákonitě vyvolává protitlak na druhou stranu a posiluje tím zlo. Dobro a zlo jsou klasické příklady duality. Dobro a zlo jsou klasicky relativní a subjektivní významy a každý člověk je má svým prožitým kontextem zákonitě jiné. Ti, které nazýváme zlé, nejsou ve skutečnosti zlí a naopak. My se zpravidla  pokládáme za dobré (každý chce být dobrý) a děláme protitlak na ty zlé. Jenže ti zlí si jako my myslí, že jsou dobří! Ono to není nic jiného než přísloví, nesuď druhé, abys nebyl souzen. Myslel jsem si, že to všechno chápu a uplatňuju, ale až teď jsem si uvědomil, že tomu tak úplně není. Každý je přesvědčen o správnosti svého pohledu, ač to třeba neřekne nahlas a ani sám si to nepřipustí, ale je to tak. Co je správné pro jednoho, nemusí být správné pro druhého. Z těch komentářů CoC to krásně vyplývá (zloděj vs. policie). Myslel jsem si, že tohleto už dávno znám, ale mýlil jsem se, nedošlo to až tam, kam to mělo dojít.. Je to zvláštní.

Kaliku,
já mám k tomuhle jeden postřeh: každé "zlo" se dá zdůvodnit jako "dobro". Třeba vyvražďování židů se zdůvodnilo jako očišťování rasy, což své podstatě zní dobře, ne? ;)
A nebo zloděj, který bere úplatky, to svede, že chtěl pomoci rodině dostat se z finančních problémů.

Jo, to je náhodou dobrá úvaha.....když pominu, že absolutní dobro je ve své podstatě jen zlem těsně před zrozením.
Krásné úvahy na tohle téma vedli Bergier s Pauwelsem v blahé paměti Jitru kouzelníků. Přiznám se, že jsem nad těmi jejich vývody strávila hodně hodin :) než jsem pochopila, jak to mysleli - a musela souhlasit. Tedy s teorií něčeho jako absolutního zla.
Já jsem dospěla k náhledu, že zlo vnímá vždycky ten, jehož kruhy jsou narušovány - a to narušování, to je to zlo.
Je jiná otázka, že někdy jsou rušiči kruhů vedeni svým nosem tam, kam se valí podvědomí vývoje,čili v zásadě pášou dobro :lol: .... i tak jsou vnímáni jako zlí, samozřejmě.
Absolutní zlo, nebo to, co tak můžeme chápat, je něco, co jde proti VEŠKERÉMU proudu a toku....
Popravdě si taky myslím, že tahle filosofie je už passé, to byl jen zpřesňující dodatek - duální věk je u konce a máš pravdu, my se pěkně musíme naučit, že mince má mnoho stran. My si potřebujeme svoje kruhy nově vyznačit - a spoustu starých naopak zlikvidovat.

Ano, páchání dobra. Většina lidí si myslí, že to jejich dobro je to jediné správné a snaží se ho ostatním vnutit, včetně mě :) a má na to různé metody, jak toho dosáhnout, manipulací (větší či menší), lhaním, násilím fyzickým i psychickým. Tak nějak jsem si uvědomil, že v tom jedu taky. Lidé se snaží jeden druhé neustále znásilňovat, bojovat s nimi. Celý dosavadní systém stojí boji se vším, s lidmi, přírodou se sebou. Je to škoda, protože skrze boje nevidíme tu lásku, není na ní čas, není pro ní prostor. Pochopit a přestat bojovat, zastavit, uklidnit se, rozjímat. V podstatě to máme pořád na očích, čteme o tom, slyšíme to, vidíme, ale skutečně nevnímáme. Filtr to odfiltruje dřív, než se to k nám dostane. Dá se tedy definovat, co je dobré a co špatné? Je to potřeba definovat? Jak v tom nabrat správný kurz? Kam směřovat?

Kaliku,
já bych to řekla takhle: jsme svobodné lidské bytosti, ale naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Na dobré či špatné bych si nehrála :)

Jistě Tulipánko, já to pořekadlo znám, ale když ono je to nějak reálně neuchopitelné. Každý si ty meze svobody vytyčuje jinde a vytyčuje je jiným jinde. Jsme citliví na zasahování do našeho prostoru, ale už nejme citliví tolik na zasahování do prostoru jiných. Já používán slova dobrý a špatný relativně, můžeš to taky převést na pro mě dobrý nebo pro mě špatný. To není důležitý, je to jen příklad polarity, která se tu objektivně projevuje. Pokud pro jednoho bude ničení přírody dobré, pro druhého to může být špatné a to podle kontextu, nastavení etc. Jak se dohodneš na spolužití s tím druhým názorem, který je opačný k tobě? Co člověk, to originál. Je pak možný se vůbec domluvit?

Kaliku,
to máš pravdu, že v praxi to bývá reálně neuchopitelné. Protože my lidé si často nedokážeme nastavit své hranice a často ani nevíme, kde je máme. A když nám do nich někdo zasáhne, je nám to nepříjemné a co my uděláme, když se nás dotyčný zeptá, zda nám to nevadí? Ne, nevadí, to je v pořádku. A pak se vztekáme, že lidé překračují naše hranice.
Někdy je to jednoduché. Tady mám plot, sem mi nechoďte. Tady mám auto, do něj mi nechoďte. Tady mám dům, zazvoňte a když budu chtít, pustím Vás dovnitř. Ale co když mi někdo kouří u nosu, co když hraje celý den na klavír?
Já to beru tak, že se snažím, aby mé konání nezasahovalo do života ostatních. Ale pokud něco do života ostatních zasahuje, já o tom nevím a dotyčný mi to neřekne, tak to beru tak, že je to problém dotyčného. Zatím hold nejsme všichni jasnovidci :)

Ty si myslíš, že by tě nikdo neměl obtěžovat kouřením a ten druhý si myslí, že ho omezuješ ve svobodě a že kouření není horší než například tuny výfukových plynů na ulici a co s tím uděláš?. Radši bych snášel občané kouření pod nosem, než tisíce aut prohánějící se městem a vytvářející plynovou komoru. Hra na klavír je to samé, pro tebe je to špatné, pro toho, kdo cvičí na koncert je to potřebné, dobré a nutné a ti, co na koncert přijdou by to viděli stejně :)

že to jejich dobro je to jediné správné a snaží se ho ostatním vnutit...
... místo aby jim stačilo staré dobré "Primum non nocere", kterým se nakonec řídí (já vím - nebo by se řídit měli ;)) i ti, kteří mají "konání dobra" v popisu práce. Ti (většinou) svoji představu dobra pouze nabídnou, ale nenutí.

Tulipánka napsal(a):

Kaliku,
já bych to řekla takhle: jsme svobodné lidské bytosti, ale naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Na dobré či špatné bych si nehrála :)

Nutno k té svobodě dodat, že za každé své svobodné rozhodnutí je třeba nést i svou zodpovědnost.

KALIK napsal(a):

Jistě Tulipánko, já to pořekadlo znám, ale když ono je to nějak reálně neuchopitelné. Každý si ty meze svobody vytyčuje jinde a vytyčuje je jiným jinde. Jsme citliví na zasahování do našeho prostoru, ale už nejme citliví tolik na zasahování do prostoru jiných. Já používán slova dobrý a špatný relativně, můžeš to taky převést na pro mě dobrý nebo pro mě špatný. To není důležitý, je to jen příklad polarity, která se tu objektivně projevuje. Pokud pro jednoho bude ničení přírody dobré, pro druhého to může být špatné a to podle kontextu, nastavení etc. Jak se dohodneš na spolužití s tím druhým názorem, který je opačný k tobě? Co člověk, to originál. Je pak možný se vůbec domluvit?

Zřejmě je dobré si uvědomit právě tu rozdílnost v našem chování a myšlení a to, že každý má právo na "to svoje", Pokud tím ovšem neomezuje toho druhého. Chce to toleranci. To vidím jako velice důležité. Toleranci a dobrou vůli. Samozřejmě i když něco děláš v dobré víře, může to dopadnout blbě, ale jde o to jednat co nejlépe podle svého vědomí a svědomí. Záměrně neškodit.
To je můj pohled na věc.

Ivana napsal(a):

Tak se mi splnilo přání - přála jsem si, aby se to v práci nějak vyřešilo a ono se vyřešilo: vyhodili mě! :grater:

:pussa: Drž sa, verím, že sa niečo nájde... niečo lepšie.

Díky Seli. Snažím se myslet pozitivně.

Ivano, BI, a jak to děláš? Jak myslíš pozitivně?
Na tom totiž strašně záleží - co vlastně považuješ za pozitivní myšlení...

No, pokud mě přepadnou černé myšlenky ) a ty mě přepadají vždy, když se podívám na nabídky práce na internetu), tak si vzpomenu na Scarlet O´Harovou a říkám si: "Dneska na to nebudu myslet". No a taky se modlím tu modlitbičku, co mi tu poradila Lupiš (Ať mám příjemnou práci, kterou dělám dobře). A odpovídám na všechny nabídky, které se jen trošičku dotýkají jakékoli oblasti, co bych snad mohla dělat. A řekla jsem všem kamarádkám a známým, že hledám práci, jakoukoli, která by mě uživila a kterou bych zvládla. BI.

Ivana napsal(a):

No, pokud mě přepadnou černé myšlenky ) a ty mě přepadají vždy, když se podívám na nabídky práce na internetu), tak si vzpomenu na Scarlet O´Harovou a říkám si: "Dneska na to nebudu myslet". No a taky se modlím tu modlitbičku, co mi tu poradila Lupiš (Ať mám příjemnou práci, kterou dělám dobře). A odpovídám na všechny nabídky, které se jen trošičku dotýkají jakékoli oblasti, co bych snad mohla dělat. A řekla jsem všem kamarádkám a známým, že hledám práci, jakoukoli, která by mě uživila a kterou bych zvládla. BI.

To by šlo :supr:
Ovšem nejpozitivnější věc je, že se o tu "pozitivitu" snažíš.
Někdy mi připadá, že jsi na spoustu věcí sama a to není pro snadný život pozitivní.
Tak ať se ti daří a ať to vydržíš. Jess.

Tuhle mi volal kamarád: přišel jsem o práci, jsem z toho špatnej, nevím, co teď budu dělat...
Jupííí, já na to, konečně tě vyhodili, pokud si vzpomínám, už dlouho sis stěžoval, že tě práce nebaví a kolektiv tam je na nic. Jen jsi neměl odvahu odejít. Tak to rozhodli za tebe, to je super, ne? Konečně si můžeš najít práci, která tě bude bavit. Bomba, ne?
Na druhé straně bylo chvíli ticho a pak se ozvalo: já věděl, komu mám zavolat.
To je všechno.

Pak volal ještě jednou, potřeboval přeložit CV do angličtiny. Dnes je manažarem ve firmě, která jeho schopnosti plně využila a ocenila. Zatím si nestěžuje.

Podle mne spočívá pozitivní myšlení ve schopnosti i v tom nejhorším najít to dobré a od toho se odpíchnout.

Tak já si přeju zdraví a mír pro všechny lidi na téhle planetě, aby měli všichni co jíst a co pít a aby se taky materialistický tupci konečně probrali, a přestali si s*r*á*t do vlastního hnízda. To vše si přeji Velký Vesmíre a díky. ;)

lvice, jsi drsná. :co:
Myslím, že takhle VOS nefunguje. Ale možná ano a kdoví, možná ty budeš první, kdo se bude divit,  co si to skutečně přál.

Hodně lidí si myslí, že jsou duchovní a přitom jsou možná ve skutečnosti materialističtí tupci. Kdyby byli opravdu duchovní, nedávali by do přání nic o materialističtích tupcích, neboť by je tahle myšlenka ani nenapadla. ;):) Ale třeba si to uvědomuješ a přeješ i pro sebe a necháváš "třídění" na vyšší moci. :jojo:

Jak praví název vlákna. Dej(me) si pozor, co si přeješ(me), mohlo by se to vyplnit...

lvice, to je moc hezký přání.

Evo, co si kdo o mě myslí už dávno neřeším. A jak sis moje přání vyložila ty už vůbec ne. Nejvyššímu do toho nekafrám, však on si to přebere. Hezké vánoce!

Tady už se přeje?
Lvice -děkuju :pussa:

Člověk se obejde bez sprostých slov.

a sakra, je to tu zase. tady aby se člověk bál cokoliv napsat, aby některé dámy neomdlívaly nebo nezvracely nad těmi šílenými, sprostými slovy :cool:
nebo že by ve skutečnosti byly samy jako kanál, že je dráždí to, co jinej prostě přejde ?

lvice, hezké vánoce i tobě !

PPavlaa napsal(a):

a sakra, je to tu zase. tady aby se člověk bál cokoliv napsat, aby některé dámy neomdlívaly nebo nezvracely nad těmi šílenými, sprostými slovy :cool:
nebo že by ve skutečnosti byly samy jako kanál, že je dráždí to, co jinej prostě přejde ?

lvice, hezké vánoce i tobě !

No někdo je jako kanál, a nemusí mluvit sprostě. jak se říká, navrch huj,vespod fuj,

Ano, někteří se zatím chovají a mluví jako kanál.

Eva. napsal(a):

Ano, někteří se zatím chovají a mluví jako kanál.

Ne, někdo mluví jako kanál a není kanál. :D To není o slovech slušných nebo vulgárních

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ano, někteří se zatím chovají a mluví jako kanál.

Ne, někdo mluví jako kanál a není kanál. :D To není o slovech slušných nebo vulgárních

Někteří si myslí, že to není o vulgárních slovech. Ale je to I o nich. :jojo: I ta mnohé napovídají. Obzvláště v konkrétních situacích, kdy se použijí. :jojo: Vánoční přání je toho názorným příkladem.
Kdo zatím nechce vidět, nevidí.

Eva. napsal(a):

Ano, někteří se zatím chovají a mluví jako kanál.

no tak to nedělej, když tě to trápí, že ... ale my ti to nevyčítáme, my jsme u tebe zvyklí :vissla:

ach bože, opět paní dokonalá, naše paní učitelka ... mizím, na tohle už začínám mít alergii.

PPavlaa napsal(a):

ach bože, opět paní dokonalá, naše paní učitelka ... mizím, na tohle už začínám mít alergii.

Máš pravdu, hoňo foňo :D taktéž mizím

Nenávidím vulgární slova, nikdy je nepoužívám a když takhle někdo mluví nebo píše, je mi za něho trapně. A nejsem učitelka!

sprosta slova mi nevadi. ale proti agresivite a nadutosti nekterych lidi jsem "bezmocna". vzdy me to hrozne vyvede z miry .

Ivana napsal(a):

Nenávidím vulgární slova, nikdy je nepoužívám a když takhle někdo mluví nebo píše, je mi za něho trapně. A nejsem učitelka!

já si myslím, že ale tobě nemá být co za kohokoliv, z jakýhokoliv důvodu, trapně. není to tvá věc. to by se pak mohl někdo třeba cítit trapně za tebe, že jsi taková nebo maková. přijde mi nesmyslný.

Ivano - a co takhle dvojsmyslná slova o sexu. To Ti taky přijde trapný?  A tabu?

agewa napsal(a):

sprosta slova mi nevadi. ale proti agresivite a nadutosti nekterych lidi jsem "bezmocna". vzdy me to hrozne vyvede z miry .

Přesně.
Hele, já nemluvím sprostě, ale nemluvím zase nějak extra spisovně. Ale ulevím si sprostě,to zas jo.
Máme v okolí jednu cikánku, je taková "hloupější" ale ona je moc hodná, je to školníka manželka, puboši k ní chodí na návštěvu, je to mladá holčina, ta je sprostá.Ale ona to řekne prostě tak mile, uřímně, že to je uplně jiný.
Horší je když někdo tu agresivitu ze sebe prská, byŤ se snaží používat spisovný český jazyk
A když mluvím o té cikánečce, sem si říkala, že bych se od ní měla naučit, jak se chovat k mužovi. PRostě žádná přetvářka.NEvím,jak bych to vysvětlila

Ivana napsal(a):

Nenávidím vulgární slova, nikdy je nepoužívám a když takhle někdo mluví nebo píše, je mi za něho trapně. A nejsem učitelka!

Vulgarismy nepoužívám. Vadí mi to u jemných mladých blondýnek, které se oslovují tak, že to nepobírám. ale třeba z toho vyrostou.-) jinak je mi to jedno jak kdo mluví

holcina napsal(a):

Ivana napsal(a):

Nenávidím vulgární slova, nikdy je nepoužívám a když takhle někdo mluví nebo píše, je mi za něho trapně. A nejsem učitelka!

Vulgarismy nepoužívám. Vadí mi to u jemných mladých blondýnek, které se oslovují tak, že to nepobírám. ale třeba z toho vyrostou.-) jinak je mi to jedno jak kdo mluví

všechny z toho nevyrostou. taky slyším kolikrát ty mladý holky, řekla bych, že se kolikrát oslovují hůř, jak ti kluci. většina z toho asi vyroste, tak to člověk bere jinak, ale je fakt, že už jsem několikrát slyšela ženský kolem 50 co se bavily a běžně se co třetí slovo oslovovaly pi.čo, vole a tak. to lezly oči z důlků i mně. ale je to každýho věc. spíš mě to překvapilo vzhledem k věku, u těch pubošů to člověk bere jinak, ty to časem většinu přejde.

Já mluvím o sprostých slovech, ne o vulgárních.
Jo holky pubertačky kolikrát mezi s sebou mluví tak vulgárně :dumbom: nevím,jestli se před sebou předvádí,dělaj ze sebe frajerky.Ale věřím tomu,že z toho vyrostou. Musím tedy říct, že kluci nemluví ani sprostě (tedy nevím jak v partě) ale doma ne.

Většinou ty ženský jak píšeš Pavli jsou vulgární,který jsou mezi chlapama v hospodě, maj takovej hrubej hlas. Jenže kolikrát mi zůstává rozum stát i nad jednou paní,která hlídá vietnamský dítě. Chodí s holkou do školky. Ona není vulgární,ani sprostá, ale ječí na tu holku, je taková nepříjemná, odměřená, kdyby jednou,dvakrát,tak to člověk pochopí, taky vyjedu. Ale ona pořád. Furt dělej, je na ní agresivní i bez těch sprostých slov. :tesi:

dusi, doma asi žádný dítě nemluví sprostě, to by si nikdo z nich nelajsnul :D
jak mluví, když u toho nejsme a jsou mezi svejma, kdo ví.

dusička napsal(a):

Většinou ty ženský jak píšeš Pavli jsou vulgární,který jsou mezi chlapama v hospodě, maj takovej hrubej hlas. Jenže kolikrát mi zůstává rozum stát i nad jednou paní,která hlídá vietnamský dítě. Chodí s holkou do školky. Ona není vulgární,ani sprostá, ale ječí na tu holku, je taková nepříjemná, odměřená, kdyby jednou,dvakrát,tak to člověk pochopí, taky vyjedu. Ale ona pořád. Furt dělej, je na ní agresivní i bez těch sprostých slov. :tesi:

dusi, nevím, tohle mi nepřišlo jako právě ty hospodský typy. narazila jsem na ně v předešlý práci. ony normálně když něco potřebovaly, nebo přišly, že jsme něco prohodily, sprostě nemluvily, přišly mi normální, ale pak jsem se párkrát nachomejtla na cigáro, když byly venku kouřit i ony a tam mě to právě překvapilo, že takhle jely. neřekla bych to do nich.
se divím, že ta paní to dítě hlídá, když je taková milovnice dětí .. :rolleyes:

dusička napsal(a):

Já mluvím o sprostých slovech, ne o vulgárních.
Jo holky pubertačky kolikrát mezi s sebou mluví tak vulgárně :dumbom: nevím,jestli se před sebou předvádí,dělaj ze sebe frajerky.Ale věřím tomu,že z toho vyrostou. Musím tedy říct, že kluci nemluví ani sprostě (tedy nevím jak v partě) ale doma ne.

Jaký je v tom rozdíl?

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Ano, někteří se zatím chovají a mluví jako kanál.

Ne, někdo mluví jako kanál a není kanál. :D To není o slovech slušných nebo vulgárních

Někteří si myslí, že to není o vulgárních slovech. Ale je to I o nich. :jojo: I ta mnohé napovídají. Obzvláště v konkrétních situacích, kdy se použijí. :jojo: Vánoční přání je toho názorným příkladem.
Kdo zatím nechce vidět, nevidí.

Já jsem reagovala na tohle,proto píšu o té cikánečce a o té paní, co hlídá vietn. dítě.
Ta cikánečka i když je sprostá vyzařuje z ní láska, neublížila by, je milá, směje se, příjemná, příjemným hlasem mluví. Prostě z ní sálá to teplo.
Ta paná - studená, odtaživá, nepříjemná - a mluví spisovně.
Proto píšu, že to není o sprostých slovech.
Někdo si hraje na paní učitelku, opravuje tady na bbn lidi,kteří píšou srdcem, mluví spisovně a přitom to je studený odtaživý čumák.

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

Já mluvím o sprostých slovech, ne o vulgárních.
Jo holky pubertačky kolikrát mezi s sebou mluví tak vulgárně :dumbom: nevím,jestli se před sebou předvádí,dělaj ze sebe frajerky.Ale věřím tomu,že z toho vyrostou. Musím tedy říct, že kluci nemluví ani sprostě (tedy nevím jak v partě) ale doma ne.

Jaký je v tom rozdíl?

Možná si to určuje člověk sám, co je pro něj sprostý a co už vulgární.
Já třeba považuju za vulgaritu nadávku pi..... a ču......   To jsem prostě nevypustila z pusy, příčí se mi to.Ale nehraju si na putinku. To ne. :D

vidíš a pro mě je vulgarismus synonymem ke sprostému slovo, teda totéž

A proto Vám všem přeju lásku :pussa:

Eva. napsal(a):

Člověk se obejde bez sprostých slov.

neobejde. nevím jak ty, ale já mám ráda, když se věci nazývají pravými jmény.
a je zvláštní, že zrovna, ty která jsi 14 dní studovala psychologii nevíš, proč člověk používá slova s R uprostřed . je možné, že jsi zrovna v té době, kdy se o tom přednášelo  chyběla :kapitulation:

agewa napsal(a):

sprosta slova mi nevadi. ale proti agresivite a nadutosti nekterych lidi jsem "bezmocna". vzdy me to hrozne vyvede z miry .

:jojo:

Lvice napsal(a):

Tak já si přeju zdraví a mír pro všechny lidi na téhle planetě, aby měli všichni co jíst a co pít a aby se taky materialistický tupci konečně probrali, a přestali si s*r*á*t do vlastního hnízda. To vše si přeji Velký Vesmíre a díky. ;)

To se mi zdá trošku riskantní přání,Lvíče :gloria: já se omezím na budhistické "kéž jsou všechny bytosti šťastné", to jsem převracela ze všech stran a nenašla jsem chybu :)
Prosím, neřešte tu sprostá slova....slova jsou slova, sprostý jsou leda tak lidi :dudlik:

Přidávám se: kéž jsou všechny bytosti šťastné :)

lupina montana napsal(a):

Lvice napsal(a):

Tak já si přeju zdraví a mír pro všechny lidi na téhle planetě, aby měli všichni co jíst a co pít a aby se taky materialistický tupci konečně probrali, a přestali si s*r*á*t do vlastního hnízda. To vše si přeji Velký Vesmíre a díky. ;)

To se mi zdá trošku riskantní přání,Lvíče :gloria: já se omezím na budhistické "kéž jsou všechny bytosti šťastné", to jsem převracela ze všech stran a nenašla jsem chybu :)
Prosím, neřešte tu sprostá slova....slova jsou slova, sprostý jsou leda tak lidi :dudlik:

Lupi - děkuju, Ty si mojí myšlenku napsala jednou větou, já to tu obsáhle snaším zachytit.
Krásné přání, přidávám se -Kéž jsou všechny bytosti šťastné

dusička napsal(a):

Krásné přání, přidávám se -Kéž jsou všechny bytosti šťastné

I já?  ;)

Jessika napsal(a):

dusička napsal(a):

Krásné přání, přidávám se -Kéž jsou všechny bytosti šťastné

I já?  ;)

všechny bytosti, I Ty :)

Bezva, díky. Tak to se mi splnilo (ne teda stále šťastná, ale většinou aspoň spokojená).

stále šťastnej není snad nikdo. i to většinou spokojenej je přece paráda.

lupina montana napsal(a):

Lvice napsal(a):

Tak já si přeju zdraví a mír pro všechny lidi na téhle planetě, aby měli všichni co jíst a co pít a aby se taky materialistický tupci konečně probrali, a přestali si s*r*á*t do vlastního hnízda. To vše si přeji Velký Vesmíre a díky. ;)

To se mi zdá trošku riskantní přání,Lvíče :gloria: já se omezím na budhistické "kéž jsou všechny bytosti šťastné", to jsem převracela ze všech stran a nenašla jsem chybu :)
Prosím, neřešte tu sprostá slova....slova jsou slova, sprostý jsou leda tak lidi :dudlik:

Jj, to píšou i tom na jediném billboardu, který má u dálnice smysl ... :jojo:

Eva. napsal(a):

Ano, někteří se zatím chovají a mluví jako kanál.

Čistému je všetko čisté.

K šťastiu sa pripájam, a svetu by som zaželala rovnováhu a možno harmóniu...

aprill napsal(a):

Eva. napsal(a):

Člověk se obejde bez sprostých slov.

neobejde. nevím jak ty, ale já mám ráda, když se věci nazývají pravými jmény.
a je zvláštní, že zrovna, ty která jsi 14 dní studovala psychologii nevíš, proč člověk používá slova s R uprostřed . je možné, že jsi zrovna v té době, kdy se o tom přednášelo  chyběla :kapitulation:

pravdu dis. od te doby , co jezdim denne po dalnici ....:vissla:

Člověk se obejde bez sprostých slov.
Noo... když jsem si skřípla prsty do dveří, věru že jsem nešpitala "jejky jejky"
A upřímně řečeno, spíš spolknu, když mě někdo pošle slovy nehledanými do oněch temnejch míst, než aby mě zákeřně podrazil... ovšem za použití spisovného jazyka bez vulgarismů
Jinak mi to připomnělo našeho bývalého souseda - černouška (a kruciš - zase jsem nekorektní ) odskudsi z frankofonní oblasti, kterýmu se v průjezdě rozsypal nákup a on prohlásil "do prrr*dell*ééé" s tím krásným hrčivým rrr a přízvukem - to byla přímo radost poslouchat

Eva. napsal(a):

Člověk se obejde bez sprostých slov.

Tak to musím uvést na správnou míru, jak to vidím já.
Jsou situace a jsou obraty, kdy se vulgární slůvko hodí.
Už jak psala drahá Betty (McDonald) , jsou situace, kdy vám prostinké "ach ouvej" neuleví.

Ale za takové situace nepovažuji běžný (nevypjatý) hovor, jak osobní, tak virtuální.
Proto jsem si dovolila zeptat se PPavlii, zda se často dívá na TV (tam je to totiž taky dost běžné, což je tristní)

Mmch, já bych si přála, aby se lidi zase stali více individualitami - v tom dobrém smyslu.
Stáda se bojím ...

Víš Lupi,  risk patří k mému životu. Kdo neriskuje, nic neztratí, ale nic nezíská. Jsem idealista a předvoj. Bez revolucionářů není změny. A ti riskují svůj krk, aby mohlo dojít ke změně :). Lvi jsou buď vůdci nebo zlomené osoby s depresemi.

A víte vy co? Opravdu mi přijde zajímavé, co si kdo z toho přání pobral ;). A co koho oslovilo. Takže jsem ráda, že jsem to tu před vánoci trochu provětrala :lol: a přeji všem bytostem krásné vánoce, protože co přichází seshora je darda. A pro moralisty, kteří omdlévají a nesnášejí sprostá slova: Mravnost nade vše ! :D

Jessika napsal(a):

Tak to musím uvést na správnou míru, jak to vidím já.
Jsou situace a jsou obraty, kdy se vulgární slůvko hodí.Už jak psala drahá Betty (McDonald) , jsou situace, kdy vám prostinké "ach ouvej" neuleví.

Ale za takové situace nepovažuji běžný (nevypjatý) hovor, jak osobní, tak virtuální.Proto jsem si dovolila zeptat se PPavlii, zda se často dívá na TV (tam je to totiž taky dost běžné, což je tristní)

Mmch, já bych si přála, aby se lidi zase stali více individualitami - v tom dobrém smyslu.
Stáda se bojím ...

Ano.
Taky použiju sprosté slovo, když je to na místě. Když si třeba skřípnu prst do dveří, jak uváděla helena...
Ale běžný nevypjatý hovor, běžné přání (viz lvice) - tam není podle mého názoru použití vulgarit na místě.
Jedině, že by byla lvice ve chvíli, kdy to psala, naštvaná. Ale možná byla, kdoví. :)

Lvice, na lvy se nevymlouvej. Můj přítel je lev... a depresí opravdu netrpí... vůdce je... a bez vulgarit v běžném hovoru se obejde. Sprostá slova, používána člověkem jako denní chléb, ztrácí v situacích, kdy je na místě je použít, svůj význam a účinnost.  :)

Riskování a vůdcovství neznamená používání vulgarit.

http://www.novinky.cz/koktejl/288275-vu … davky.html

David dostal k narozeninám papouška. Dospělého, s příšerným chováním a ještě horším slovníkem. Každé druhé slovo bylo sprosté. Ta slova, která nebyla sprostá, byla alespoň urážlivá. David se snažil papoucha převychovat, neustále na něj vlídně hovořil, hrál mu jemnou hudbu, dělal všechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobrý příklad. Nic nepomáhalo.

Řval na papoucha a papouch na něj řval nazpátek. Třásl jim, ale to papoucha jen rozčílilo a byl ještě sprostší. Nakonec papoucha v největším zoufalství strčil do mrazáku. Nějakou chvíli se ozývalo kvičení, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho. David se vyděsil, že se papouchovi něco stalo a rychle otevřel dveře. Papouch pokorně vystoupil z mrazáku, vkráčel do Davidových nastavených rukou a řekl:

"Domnívám se, že jsem vás patrně urazil svým neomaleným jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosím o odpuštění." David užasl nad tou změnou ptákova chování a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu pták pokračoval: "A mohu se zeptat, co provedlo kuře?"

PPavlaa napsal(a):

stále šťastnej není snad nikdo. i to většinou spokojenej je přece paráda.

Tam není, že stále, Pavli ;) jen "kéž jsou". Ono to asi má být spíš spokojeny - možná je to ztraceno v překladu?
Ať jsou spokojeny všechny bytosti.......dobrý, dobrý a ještě jednou dobrý! :supr:

Míšo, to je krása! Kde se nachází tento zářný démant mezi bilbórdovejma plevama?

Majko, mrazák na tebe!!!!! :butter: Já tušila, že tohle nedáš :grater:

Lvice napsal(a):

Víš Lupi,  risk patří k mému životu. Kdo neriskuje, nic neztratí, ale nic nezíská. Jsem idealista a předvoj. Bez revolucionářů není změny. A ti riskují svůj krk, aby mohlo dojít ke změně :). Lvi jsou buď vůdci nebo zlomené osoby s depresemi.

Tak to podepisuju - a nikdo se nedá tak snadno zlomit, jako Lvi :pussa:
Nemyslela jsem taky riskantní pro tebe :cool:

lupina montana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

stále šťastnej není snad nikdo. i to většinou spokojenej je přece paráda.

Tam není, že stále, Pavli ;) jen "kéž jsou". Ono to asi má být spíš spokojeny - možná je to ztraceno v překladu?
Ať jsou spokojeny všechny bytosti.......dobrý, dobrý a ještě jednou dobrý! :supr:

Ne, lupiš: ŠŤASTNY.
Protože to vůbec neznamená, že co není teď, nemůže být později.
Vše se mění.
Neustále :)

dnes se mi splnilo jedno velke prani. dodelali jsme moji novou loznici, nova  kuchyn uz funguje tyden.takze dnes poprve - v nove posteli v nove loznici :-)

lupina montana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

stále šťastnej není snad nikdo. i to většinou spokojenej je přece paráda.

Tam není, že stále, Pavli ;) jen "kéž jsou". Ono to asi má být spíš spokojeny - možná je to ztraceno v překladu?
Ať jsou spokojeny všechny bytosti.......dobrý, dobrý a ještě jednou dobrý! :supr:

Míšo, to je krása! Kde se nachází tento zářný démant mezi bilbórdovejma plevama?

Majko, mrazák na tebe!!!!! :butter: Já tušila, že tohle nedáš :grater:

Lupi, já jsem reagovala na příspěvek přede mnou - 362.

Eva. napsal(a):

Člověk se obejde bez sprostých slov.

Někdy jedno sprosté slovo na svém místě nahradí sáhodlouhý projev, a navíc uleví :)

Majko, mrazák na tebe!!!!!
lupinko... to bylo míněno pro vodlehčení... né jako návod...
I když...

Někomu ani na Vánoce neovládne srdce to lepší, co v něm je.

Ale nevzdávaj to, Evi, raz to možno príde.... ;)

Mně se to už docela daří, to je v pohodě. Ale samozřejmě to může být ještě i lepší. Pracuji na tom.
Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Eva. napsal(a):

Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Aby jim srdce ovládlo to lepší, co v nich je? :) Myslíš, dokonce věříš, že třeba ti, kterým se "ještě nedaří", o to stojí, aby to jednou přišlo?
Já se teda snažím obrátit svou pozornost na a do sebe, jiným bych si do toho netroufla mluvit.

Jen dávejte pozor, aby v srdci to dobré převládalo samo, ne abyste utiskovali to špatné. Ono by se potom mohlo stát, že to špatné tím tlakem vybouchne a nebo se bude drát napovrch v oblastech života, které nemáte tak pod kontrolou.

Daphné napsal(a):

Eva. napsal(a):

Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Aby jim srdce ovládlo to lepší, co v nich je? :) Myslíš, dokonce věříš, že třeba ti, kterým se "ještě nedaří", o to stojí, aby to jednou přišlo?
Já se teda snažím obrátit svou pozornost na a do sebe, jiným bych si do toho netroufla mluvit.

:supr: nehledě k tomu, že co my víme, co je to vlastně to "lepší"..... :cool:

Daphné napsal(a):

Eva. napsal(a):

Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Aby jim srdce ovládlo to lepší, co v nich je? :) Myslíš, dokonce věříš, že třeba ti, kterým se "ještě nedaří", o to stojí, aby to jednou přišlo?
Já se teda snažím obrátit svou pozornost na a do sebe, jiným bych si do toho netroufla mluvit.

Samozřejmě, že je to na nich.
Ale já i přesto věřit můžu. To je zase moje. :jojo:
Přinejmenším aby nebyli jedovatí, co se týká mě. A o tom to celé bylo.
Ale možná je to ještě jinak, kdoví. :jojo:
Všechno je tak, jak má tady a teď být. :)

Tulipánka napsal(a):

Jen dávejte pozor, aby v srdci to dobré převládalo samo, ne abyste utiskovali to špatné. Ono by se potom mohlo stát, že to špatné tím tlakem vybouchne a nebo se bude drát napovrch v oblastech života, které nemáte tak pod kontrolou.

Tulip, já hlasuju za rovnováhu :) Myslím, že nic není "špatné", a ani jen "dobré" - všechny naše vlastnosti jsou nám k užitku a potřebné (třeba už jen k tomu, abychom se právě naučili mít je pod kontrolou). Taky by se nemělo zapomínat na rovnováhu rozum - cit (srdce) a hlavně - nezaměňovat srdce za sentiment a jiné zástupnosti.

lupina montana napsal(a):

Daphné napsal(a):

Eva. napsal(a):

Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Aby jim srdce ovládlo to lepší, co v nich je? :) Myslíš, dokonce věříš, že třeba ti, kterým se "ještě nedaří", o to stojí, aby to jednou přišlo?
Já se teda snažím obrátit svou pozornost na a do sebe, jiným bych si do toho netroufla mluvit.

:supr: nehledě k tomu, že co my víme, co je to vlastně to "lepší"..... :cool:

No právě :)

Eva. napsal(a):

Daphné napsal(a):

Eva. napsal(a):

Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Aby jim srdce ovládlo to lepší, co v nich je? :) Myslíš, dokonce věříš, že třeba ti, kterým se "ještě nedaří", o to stojí, aby to jednou přišlo?
Já se teda snažím obrátit svou pozornost na a do sebe, jiným bych si do toho netroufla mluvit.

Samozřejmě, že je to na nich.
Ale já i přesto věřit můžu. To je zase moje. :jojo:
Přinejmenším aby nebyli jedovatí, co se týká mě. A o tom to celé bylo.
Ale možná je to ještě jinak, kdoví. :jojo:
Všechno je tak, jak má tady a teď být. :)

Dokonalé zrcadlo.
Přeju štěstí :par:

Eva. napsal(a):

Daphné napsal(a):

Eva. napsal(a):

Věřím, že u těch, co se jim ještě nedaří, to taky jednou přijde.

Aby jim srdce ovládlo to lepší, co v nich je? :) Myslíš, dokonce věříš, že třeba ti, kterým se "ještě nedaří", o to stojí, aby to jednou přišlo?
Já se teda snažím obrátit svou pozornost na a do sebe, jiným bych si do toho netroufla mluvit.

Samozřejmě, že je to na nich.
Ale já i přesto věřit můžu. To je zase moje. :jojo:
Přinejmenším aby nebyli jedovatí, co se týká mě. A o tom to celé bylo.
Ale možná je to ještě jinak, kdoví. :jojo:
Všechno je tak, jak má tady a teď být. :)

Majko, jestli něco vnímáš jako jedovatosti, které se týkají tebe (směřují na tebe), tak je to přece taky tvoje. Přeju ti krásné, pohodové a spokojené svátky a klid v duši.

Psala jsem to úmyslně s tím, že jsem celkem přesně věděla, kdo a jak bude reagovat. Byla jen otázka času, kdy. :)
Obzvláště dusička nezklamala a reagovala přesně na to a přesně tak, jak jsem její reakci očekávala. :)

Eva. napsal(a):

Psala jsem to úmyslně s tím, že jsem celkem přesně věděla, kdo a jak bude reagovat. Byla jen otázka času, kdy. :)
Obzvláště dusička nezklamala a reagovala přesně na to a přesně tak, jak jsem její reakci očekávala. :)

Krásné vánoce,jinak nebudu komentovat. :jojo:

Eva. napsal(a):

Psala jsem to úmyslně s tím, že jsem celkem přesně věděla, kdo a jak bude reagovat. Byla jen otázka času, kdy. :)
Obzvláště dusička nezklamala a reagovala přesně na to a přesně tak, jak jsem její reakci očekávala. :)

ani ty jsi nezklamala. :kapitulation:

majkafo, nemůžeš toho nechat aspoň dneska :rolleyes:

všem krásné vánoce

Eva. napsal(a):

Psala jsem to úmyslně s tím, že jsem celkem přesně věděla, kdo a jak bude reagovat. Byla jen otázka času, kdy. :)
Obzvláště dusička nezklamala a reagovala přesně na to a přesně tak, jak jsem její reakci očekávala. :)

Keď si vedela, mohla si si to teda odpustiť, nie? Aby to dobré v srdci raz prevládlo... :D Ale to by zasa nebola taká sranda, uznávam... Inak, pekné sviatky všetkým ľuďom dobrej vôle.

jsem celkem přesně věděla, kdo a jak bude reagovat...
... quod erat demonstrandum

Jinak hezký vánoce všem, kteří je mají dneska (já si ještě musím počkat) - a /dejte/ pokoj lidem dobré vůle

Krásné vánoční svátky

Herli, zy žiješ v Melanézii, alebo prečo máš fázový posun na Vianoce...?

Nežiju, Sel... i když by to možná nebylo až tak špatný ... ale u nás budou Vánoce až na Štěpána - s dětma a mrňouskama.

Njn, zasa prečo by mal človek otrocky nasledovať zvyky? Môj bývalý odjakživa tvrdil, že on chce mať Vianoce v júni... :rodna:

:kapitulation:

Grainne napsal(a):

přání se možná plní o vánocích ..........:co:

něco sis přála  ?

[:kapitulation:

grainne, já ti sice přeju, ať se ti splní tvý přání a jsi šťastná, ale je fakt, že když tě tak vidím, celý to šílenství, tak fakt nechápu.

:kapitulation:

Grainne, chováš se jako malé dítě, které něco chce a chce a chce...

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne, chováš se jako malé dítě, které něco chce a chce a chce...

To nechápu .... jem jsem napsala , že se cosi začíná dít nic víc ..... nevím, co je zase špatně

Je to v pořádku ;) , majkafa neví co by napsala.......

aprill napsal(a):

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne, chováš se jako malé dítě, které něco chce a chce a chce...

To nechápu .... jem jsem napsala , že se cosi začíná dít nic víc ..... nevím, co je zase špatně

Je to v pořádku ;) , majkafa neví co by napsala.......

to si nemyslím. jen řekla svůj názor, já to vidím tak něják podobně. ale neznamená to, že se nemůžu plést já i ona.

Grainne, pořád tam vidím urputnost.
Uvidíš časem, jestli to zase nebylo předčasné nadšení.
Měla bys brát věci s nadhledem a ne je zase rychle křičet do světa, aniž bys měla delší zkušenost.
Klid. :par:

[:kapitulation:

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne, pořád tam vidím urputnost.
Uvidíš časem, jestli to zase nebylo předčasné nadšení.
Měla bys brát věci s nadhledem a ne je zase rychle křičet do světa, aniž bys měla delší zkušenost.
Klid. :par:

omlouvám se, potěšilo mně to , že se po x měsících zase ozval .... asi jsem to sem neměla psát .... nic nečekám, stejně nevím, jestli by se ještě dalo nějak navázat. Už s tím nebudu obtěžovat .

a proč bys nemohla?

Grainne, nemyslela jsem to tak,  že bys to SEM neměla psát.
Ale tak, aby sis to nezakřikla.
Mluvím z vlastních zkušeností, že když si něco v počátcích potichoučku hýčkám, tak to funguje. Existenci mého přítele jsem si hodně dlouho hýčkala sama pro sebe, než jsem o něm začala mluvit a psát.
To o čem mluvím hned, nemívá obvykle dlouhého trvání.
A taky mám zkušenosti, že když jsem něco chtěla urputně a nejlépe teď hned, prostě beran s ascendentem v beranu, nešlo to. Když nechávám věci plynout svým životem, funguje to náramně. :)
Ale možná ty to máš jinak. Držím palce.

grainne, souhlasím s majkafou, co napsala výš.
u mně to funguje úplně stejně.

PPavlaa napsal(a):

grainne, souhlasím s majkafou, co napsala výš.
u mně to funguje úplně stejně.

no, zrovna majkafa o svém milém psala imrvéfurt :kapitulation: . a grainne chápu, nemá to komu říct, tak to sem napsala.

jo aprill, v tomhle máš pravdu. ale souhlasím s tím, že když začne o něčem hezkým ve svým životě mluvit, zakřikne to. mám to stejně. já se to bojím říct i nahlas, když se něco začne obracet v dobrý, natož to křičet do světa - právě proto, že to pak zakřiknu.
chápu i grainne, že měla prostě radost, ale já jsem v tomhle prostě pověrčivá.
z grainne mám ale dost pocit, že je v nějáké křeči, nebo jak to říct. vůbec to tak být nemusí, přes ty písmenka vyzní spousta věcí jinak, ale když ji čtu, prostě z toho ten pocit mám.

mam tentyz pocit z G. jako Majkafa a PPavla. proste moc a moc chce a tak vidi ve vsem pokrok "jejim" smerem. moc se na to upina .

agewa napsal(a):

mam tentyz pocit z G. jako Majkafa a PPavla. proste moc a moc chce a tak vidi ve vsem pokrok "jejim" smerem. moc se na to upina .

když chce - špatně, nechce zase špatně........

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

mam tentyz pocit z G. jako Majkafa a PPavla. proste moc a moc chce a tak vidi ve vsem pokrok "jejim" smerem. moc se na to upina .

když chce - špatně, nechce zase špatně........

aprill, to bude tím, že ty taky ještě nevíš, o čem mluvíme. Nadhled, lehkost bytí a ne chce-nechce.

Btw trvalo dlouho, než jsem o svém příteli poprvé napsala nebo se někomu zmínila. Mluvila jsem o poprvé a ne o četnosti, když už vztah nebo cokoliv jiného existuje.

Eva. napsal(a):

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

mam tentyz pocit z G. jako Majkafa a PPavla. proste moc a moc chce a tak vidi ve vsem pokrok "jejim" smerem. moc se na to upina .

když chce - špatně, nechce zase špatně........

aprill, to bude tím, že ty taky ještě nevíš, o čem mluvíme. Nadhled, lehkost bytí a ne chce-nechce.

Btw trvalo dlouho, než jsem o svém příteli poprvé napsala nebo se někomu zmínila. Mluvila jsem o poprvé a ne o četnosti, když už vztah nebo cokoliv jiného existuje.

vím o čem se píše (nemá tlačit pilu)
grainne se zaradovala a hned dostala po prstech.
a o čem ,tady to vlákno vlastně je????????

já z toho nemám pocit, že by dostala po prstech.

[:kapitulation:

A co znamená - netlačit na pilu, to víš?

[q:kapitulation:

[q:kapitulation:

ted bych si nejvic prala - prezit bolest zubu, nez se dostanu k zubari. vypada to na podrazdeny trojklany nerv od nove plomby.

agewa napsal(a):

ted bych si nejvic prala - prezit bolest zubu, nez se dostanu k zubari. vypada to na podrazdeny trojklany nerv od nove plomby.

ajajajajaja, foukám :pussa:

agewa napsal(a):

ted bych si nejvic prala - prezit bolest zubu, nez se dostanu k zubari. vypada to na podrazdeny trojklany nerv od nove plomby.

Taky mě pobolívaly zuby. Včera jsem si vzpomněla, že mám doma Elmex gel - sice už prošlý, ale vypadá to, že docela zabírá. Dnes mám pokoj. Uvidím, co bude zítra.

Judyna napsal(a):

agewa napsal(a):

ted bych si nejvic prala - prezit bolest zubu, nez se dostanu k zubari. vypada to na podrazdeny trojklany nerv od nove plomby.

Taky mě pobolívaly zuby. Včera jsem si vzpomněla, že mám doma Elmex gel - sice už prošlý, ale vypadá to, že docela zabírá. Dnes mám pokoj. Uvidím, co bude zítra.

zitr uz jdu na pohotovost. byla jsem tam dvakrat . poprve me UZ nevzali, ze za hodinu konci a je tam jeste moc lidi a dnes meli zavreno uplne. tak do sebe cpu ibalginy a snazim se cistit problemy v praci, ktere to zrejme spustitli. moc mi to zatim nejde - v bolesti moc dobre nefunguju.

co že to mělo spustit ? problémy v práci ?

PPavlaa napsal(a):

co že to mělo spustit ? problémy v práci ?

ano

ok, tak to máš u sebe asi tak vypozorovaný.
v tom případě jsem ráda, že se moje problémy neprojevují skrze zuby.

agewa napsal(a):

Judyna napsal(a):

agewa napsal(a):

ted bych si nejvic prala - prezit bolest zubu, nez se dostanu k zubari. vypada to na podrazdeny trojklany nerv od nove plomby.

Taky mě pobolívaly zuby. Včera jsem si vzpomněla, že mám doma Elmex gel - sice už prošlý, ale vypadá to, že docela zabírá. Dnes mám pokoj. Uvidím, co bude zítra.

zitr uz jdu na pohotovost. byla jsem tam dvakrat . poprve me UZ nevzali, ze za hodinu konci a je tam jeste moc lidi a dnes meli zavreno uplne. tak do sebe cpu ibalginy a snazim se cistit problemy v praci, ktere to zrejme spustitli. moc mi to zatim nejde - v bolesti moc dobre nefunguju.

S velkými bolestmi zubů se moc fungovat nedá. Tak ať Ti to zítra dobře dopadne.

Začánám si přát, aby na mě Bůh nebo vesmír selala smrtelnou nemoc.Byt po mamince i nwjaké úspory by naše děti po mě zdědily, namusela jsem se řivit sucými rohlíky a vodou, apoň by mo mě něco hodnotného zbylo.Sice jsem se ještě nic nic chtěka oidávat di Říma a do Egypta, ale třeba v přístím životě.
Spočítala jsem si, že při podpoře v nezaměstanosti mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti,Nejsem tak statečnám abych za tohle mojla žít , začínám si shrAŇOVAT TABLRTKY NA SPANÍ

Ivana napsal(a):

Začánám si přát, aby na mě Bůh nebo vesmír selala smrtelnou nemoc.Byt po mamince i nwjaké úspory by naše děti po mě zdědily, namusela jsem se řivit sucými rohlíky a vodou, apoň by mo mě něco hodnotného zbylo.Sice jsem se ještě nic nic chtěka oidávat di Říma a do Egypta, ale třeba v přístím životě.
Spočítala jsem si, že při podpoře v nezaměstanosti mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti,Nejsem tak statečnám abych za tohle mojla žít , začínám si shrAŇOVAT TABLRTKY NA SPANÍ

No, potěš koště, to je přání!!!!!:kapitulation:

Ivana napsal(a):

Začánám si přát, aby na mě Bůh nebo vesmír selala smrtelnou nemoc.Byt po mamince i nwjaké úspory by naše děti po mě zdědily, namusela jsem se řivit sucými rohlíky a vodou, apoň by mo mě něco hodnotného zbylo.Sice jsem se ještě nic nic chtěka oidávat di Říma a do Egypta, ale třeba v přístím životě.
Spočítala jsem si, že při podpoře v nezaměstanosti mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti,Nejsem tak statečnám abych za tohle mojla žít , začínám si shrAŇOVAT TABLRTKY NA SPANÍ

Ivano, nejsi sama, kdo se dostal do tíživé životní situace.
Řešení,které jsi vymyslela je nejen hloupé, ale i nefunkční. Vzhledem k tomu, že realita, kterou žiješ, není jediná, nejspíš si těmi prášky moc nepomůžeš. Spíš naopak. Skončíš někde, kde jsi nechtěla a kde to bude ještě těžší...
Taky nežiješ ve vzduchoprázdnu, krom tohoto virtuálna máš kolem sebe i reálné lidi. Zkus překousnout svou pýchu, na chvíli odložit svou bolest a požádej o pomoc. Nepochybuji, že se ti jí dostane.

Mmch - podpora v nezaměstnanosti není jediná možnost, ještě existuje příspěvek na bydlení, na který, pokud tvé výdaje na bydlení a služby s ním spojené přesáhnou 30% tvých příjmů, hravě dosáhneš. Takže když se uklidníš a podíváš se na věc znovu, ono to nebude tak horké, že?
Dobrá, tedy fundovaná poradna pro ty, kteří potřebují finančně pomoci, je zde:
http://www.bety.cz/poradny/20/Socialni- … i-materska

Ivana napsal(a):

Začánám si přát, aby na mě Bůh nebo vesmír selala smrtelnou nemoc.Byt po mamince i nwjaké úspory by naše děti po mě zdědily, namusela jsem se řivit sucými rohlíky a vodou, apoň by mo mě něco hodnotného zbylo.Sice jsem se ještě nic nic chtěka oidávat di Říma a do Egypta, ale třeba v přístím životě.
Spočítala jsem si, že při podpoře v nezaměstanosti mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti,Nejsem tak statečnám abych za tohle mojla žít , začínám si shrAŇOVAT TABLRTKY NA SPANÍ

Ivanko, tak moc ti rozumím! Život ve svrabu vezme veškerou energii a chuť žít. Ale neblbni, nenech se tím zlomit a bojuj dál! Máš přece děti, to jim nemůžeš udělat. Zkus popřemýšlet o nějakém přivýdělku, stačí i pár kaček přilepšení měsíčně. Já nevím třeba, jestli háčkuješ, tak háčkovat čepičky a prodávat po netu - vidím toho spoustu třeba na mimibazaru, co se dá prodávat. Tak tohle jen příklad, samozřejmě to může být něco jiného, na co jsi šikovná. Jen to nevzdat!!!! Držím moc pěsti a přeju hodně sil!

Já se přiznám, že Ivaně moc nerozumím.... I když jsem se v životě dostala nejednou do situace, která vypadala, že nemá řešení, nikdy mne dýl než na pár vteřin nenapadlo, že ji vyřeším tak, že z ní uteču. Naopak, čím to bylo zoufalejší, tím víc to mobilizovalo moji bojovnici uvnitř. Prostě ono zlaté moudré heslo: jen se z toho neposr.t.
Dovedu ale pochopit a přijmout, že každý to nemá jako já.
Dovedu Ivanu pochopit.
Dovedu s ní soucítit a přijmout fakt, že pro ni víc stejně nemohu udělat.
Ona nakonec rozhodne, zda bude fňukat, litovat se a vzdá to a nebo jestli svou situaci příjme takovou, jaká je a pak konečně zabojuje o svůj vlastní život. O NAPLNĚNÝ vlastní život.

A pokud se rozhodne nefňukat a nelitovat se, ale požádat o účinnou pomoc, je tu mnoho těch, kteří ji rádi podrží.
A v jejím skutečném životě to jistě není jinak.

Ivano, držím place :)

začínám si shrAŇOVAT TABLRTKY NA SPANÍ
Tak to jo... to uděláš dětem určitě radost, že zdědí byt a úspory...

Možná bys měla ještě před tím zjistit, na co všechno můžeš ještě dosáhnout krom těch patnácti stovek... třeba se budeš divit a přehodnotíš svoje stanovisko z "já vám všem ukážu" na "mohla bych ještě zkusit tohle"... ostatně investovat energii do hledání způsobu, jak "přežít" mi přijde rozumnější, než jí plejtvat na vykřikování, jak mi všichni ublížili...

Ivano, opravdu si dej pozor na to co si přeješ. A vyhledej pomoc, nejlépe hned dnes. Vypadá to, že jsi přestala brát AD? Tvé psaní je hodně zmatené. Drž se a neboj si říct o pomoc. Pak uvidíš, že se to dá zvládnout i z podpory. Nedostala jsi odstupné? Ty schraňované prášky hoď do záchodu

Ivano, tak nějak průběžně sleduju a občas komentuji tvoje příspěvky. V podstatě už asi 5 let. Nikdy jsi mi přímo neodepsala, ale tentokráte bych opravdu ráda, kdybys mi odpověděla ne jednu otázku:
Zamyslela ses někdy nad tím, jak sebestředně uvažuješ o svém životě?
Jo a ještě jednu: Co takhle pomoci jiným?

Ivano, jako malá holka jsem vyslechla šokující rozhovor mezi sousedkou a naší mámou. Paní se svěřovala: chtěla si pustit plyn, ale nakonec se rychle oblékla a odešla z bytu ven. A odešla na druhý konec města k synovi, s kterým tehdy neměla srdečný vztah, a tam se rozplakala. Řekla mu prý během pláče, jaká deprese na ni padla, že si chtěla vzít život, ale na poslední chvilku si uvědomila, s jakou zátěží by se on a jeho rodina pak museli po celý život vyrovnávat.
Odvezl ji do Krizového centra a byla dokonce hospitalizovaná. Po terapii se jejich vzájemný vztah v rámci možností urovnal.

Sousedka od té doby často opakovala: když se někdo rozhodne udělat nějaký radikální krok, měl by brát taky v úvahu, jestli tím nepoškodí své nejbližší. Tohle byla moje brzda a jsem šťastná, že jsem se jí zachytila. Nemyslet jen na sebe.

Soucítím s Tebou, ale vnímej, co radí  Pandorraa a helena.

No, já jsem nikdy nebyla bojovnice. Vždycky jsem od každého problému radši utekla. Ale vždycky jsem měla někoho, kdo mě zachránil - rodiče, manžela, pak maminku. Teď jsem na to sama a nevím si rady. Mám sice děti, ty mi ale nepomůžou, koneckonců jsem je viděla naposledy 25.12.a syn mi ani neráčil odpovědět, jestli přijde na Nový rok na oběd. prostě na mě kašlou. Ale nemám jim to za zlé, jsou dospělí a mají svůj život. A pak mám tři kamarádky, ty mě ale taky živit nebudou. A když vidím ty inzeráty na práci - samí programátoři, obchodní zástupci, inženýři, účetní, asistentky s dokonalou znalostí cizích jazyků a do "mladého kolektivu", ani nemám na co odpovídat. A manuální činnosti nezvládám, jak tu někdo psal, háčkovat opravdu neumím. Trošku pletu, hladce, obrace, ale živit se tím tedy opravdu nemůžu. Na manuální činnosti jsem byla levá vždycky. Nějak opravdu přestávám vidět to světýlko na konci tunelu. Je ale i fakt, že já se ve skutečnosti i bojím, kdybych si nějakou práci i našla, že ji prostě nezvládnu. Bojím se všeho a nevidím východisko. Dosud jsem se jakž takž držela, ale te´d, co jsem byla týden sama doma, se začínám postupně totálně hroutit. Nevěřím na šťastnou náhodu, na to, že mi Bůh nebo Vesmír pomůže, nevěřím sama sobě. Bojím se ale i spáchat sebevraždu. Bojím se všeho. jsem totální zbabělec a je mi ze mě špatně.

Ivano - kolik Ti je? Co třeba pomáhat v nějakém centru? Udělat si na to kurz. Vždyt zabít se - to můžeš vždycky. Ty se těma myšlenkama přikrmuješ, to není vůbec pozitivní myšlení, jak si tu psala nedávno. No a ono se Ti to vrací. :tesi:
Každý máme nějaký starosti, nejsi jediná

Ivana napsal(a):

No, já jsem nikdy nebyla bojovnice. Vždycky jsem od každého problému radši utekla. Ale vždycky jsem měla někoho, kdo mě zachránil - rodiče, manžela, pak maminku. Teď jsem na to sama a nevím si rady. Mám sice děti, ty mi ale nepomůžou, koneckonců jsem je viděla naposledy 25.12.a syn mi ani neráčil odpovědět, jestli přijde na Nový rok na oběd. prostě na mě kašlou. Ale nemám jim to za zlé, jsou dospělí a mají svůj život. A pak mám tři kamarádky, ty mě ale taky živit nebudou. A když vidím ty inzeráty na práci - samí programátoři, obchodní zástupci, inženýři, účetní, asistentky s dokonalou znalostí cizích jazyků a do "mladého kolektivu", ani nemám na co odpovídat. A manuální činnosti nezvládám, jak tu někdo psal, háčkovat opravdu neumím. Trošku pletu, hladce, obrace, ale živit se tím tedy opravdu nemůžu. Na manuální činnosti jsem byla levá vždycky. Nějak opravdu přestávám vidět to světýlko na konci tunelu. Je ale i fakt, že já se ve skutečnosti i bojím, kdybych si nějakou práci i našla, že ji prostě nezvládnu. Bojím se všeho a nevidím východisko. Dosud jsem se jakž takž držela, ale te´d, co jsem byla týden sama doma, se začínám postupně totálně hroutit. Nevěřím na šťastnou náhodu, na to, že mi Bůh nebo Vesmír pomůže, nevěřím sama sobě. Bojím se ale i spáchat sebevraždu. Bojím se všeho. jsem totální zbabělec a je mi ze mě špatně.

Nelituj se. Vezmi si osvědčená AD - tu schválenou dávku, myslím.
Pokud se cítíš hodně špatně, nech se hospitalizovat.
A hlavně - nejsi jediná, končí rok a všichni bilancují (třeba i podvědomě).
Je to jako vždycky - jednou jsi nahoře a jednou dole a pokud to sama nezvládáš, vyhledej pomoc.
Hlavně si nepouštěj TV s veselejma ksichtama. Zavolej dětem a vynadej jim, že se neozvaly.
Vyjdi někam ven a pomluv někomu psa, to uvídíš jak tě srovná :)
Tvůj strach z ničeho se promění hned v něco konkrétního.
Nebo začni s novoročním úklidem už teď.
Prostě něco dělej, ale hlavně se neboj.

Jessiko - hezky napsaný :supr:

Vždycky jsem od každého problému radši utekla. Ale vždycky jsem měla někoho, kdo mě zachránil
Nejvyšší čas, aby ses začala učit "zachraňovat" sama... já vím, že je to těžký, když tě celej život někdo tahal z bryndy, ale holt jednou to přijít muselo. Někdo začne v patnácti, jinej v pětapadesáti... ale podstatný je začít - jinak shniješ schoulená v koutě.
koneckonců jsem je viděla naposledy 25.12.
No a? Já teda nevím, jak jinde, ale my se taky nevídáme každej tejden... někdy dokonce ani každej měsíc, páč máme všichni svý životy a občas je to logistickej vořech, skloubit všechno dohromady
já se ve skutečnosti i bojím, kdybych si nějakou práci i našla, že ji prostě nezvládnu
A proč hledáš v rubrikách "programátoři, obchodní zástupci, inženýři, účetní, asistentky s dokonalou znalostí cizích jazyků"? I kdybys byla sebelevější, nějakej úklid, mytí nádobí nebo prodávání zvládneš... a navíc budeš mezi lidma, což by bylo další plus k tomu, že bys prostě musela ráno vstát, oblíknout se a jít.
Bojím se všeho a nevidím východisko.
A o odborný pomoci jsi uvažovala? Nakonec v některejch krizovejch centrech ani nemusíš říkat, jak se jmenuješ... a fungujou i přes svátky.

Ivana napsal(a):

Začánám si přát, aby na mě Bůh nebo vesmír selala smrtelnou nemoc.Byt po mamince i nwjaké úspory by naše děti po mě zdědily, namusela jsem se řivit sucými rohlíky a vodou, apoň by mo mě něco hodnotného zbylo.Sice jsem se ještě nic nic chtěka oidávat di Říma a do Egypta, ale třeba v přístím životě.
Spočítala jsem si, že při podpoře v nezaměstanosti mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti,Nejsem tak statečnám abych za tohle mojla žít , začínám si shrAŇOVAT TABLRTKY NA SPANÍ

jen aby se ti tohle přání nesplnilo ve chvíli, kdy o to už nebudeš ani náhodou stát.

Ivana napsal(a):

No, já jsem nikdy nebyla bojovnice. Vždycky jsem od každého problému radši utekla. Ale vždycky jsem měla někoho, kdo mě zachránil - rodiče, manžela, pak maminku. Teď jsem na to sama a nevím si rady. Mám sice děti, ty mi ale nepomůžou, koneckonců jsem je viděla naposledy 25.12.a syn mi ani neráčil odpovědět, jestli přijde na Nový rok na oběd. prostě na mě kašlou. Ale nemám jim to za zlé, jsou dospělí a mají svůj život. A pak mám tři kamarádky, ty mě ale taky živit nebudou. A když vidím ty inzeráty na práci - samí programátoři, obchodní zástupci, inženýři, účetní, asistentky s dokonalou znalostí cizích jazyků a do "mladého kolektivu", ani nemám na co odpovídat. A manuální činnosti nezvládám, jak tu někdo psal, háčkovat opravdu neumím. Trošku pletu, hladce, obrace, ale živit se tím tedy opravdu nemůžu. Na manuální činnosti jsem byla levá vždycky. Nějak opravdu přestávám vidět to světýlko na konci tunelu. Je ale i fakt, že já se ve skutečnosti i bojím, kdybych si nějakou práci i našla, že ji prostě nezvládnu. Bojím se všeho a nevidím východisko. Dosud jsem se jakž takž držela, ale te´d, co jsem byla týden sama doma, se začínám postupně totálně hroutit. Nevěřím na šťastnou náhodu, na to, že mi Bůh nebo Vesmír pomůže, nevěřím sama sobě. Bojím se ale i spáchat sebevraždu. Bojím se všeho. jsem totální zbabělec a je mi ze mě špatně.

Ivano, napadlo mě, co si k sobě někoho nastěhovat do podnájmu? Třeba mas nějakou fajn znamou nebo kamarádku, která by to uvítala. Ušetřila bys půlku za nájem. Pak mě ještě napadlo - hlídání děti, venceni pejsku, případně doucovani?

sandro, na to teď nemá sílu, podle toho co píše. Okamžitě nějaký krizový centrum, léčebnu cokoliv. A až bude zas líp bude víc sil a třeba i nápady. Já měla v plánu, kdybych nesehnala práci, chodit uklízet do domácností, žehlit, je tady v okolí celkem poptávka

holcina napsal(a):

sandro, na to teď nemá sílu, podle toho co píše. Okamžitě nějaký krizový centrum, léčebnu cokoliv. A až bude zas líp bude víc sil a třeba i nápady. Já měla v plánu, kdybych nesehnala práci, chodit uklízet do domácností, žehlit, je tady v okolí celkem poptávka

Uff, žehlit na zakázku ? Tak tohle by spolehlivě odrovnalo mně :|

holcina napsal(a):

sandro, na to teď nemá sílu, podle toho co píše. Okamžitě nějaký krizový centrum, léčebnu cokoliv. A až bude zas líp bude víc sil a třeba i nápady. Já měla v plánu, kdybych nesehnala práci, chodit uklízet do domácností, žehlit, je tady v okolí celkem poptávka

Já jen nastínila, ze moznosti jsou. Nikde nepíšu, ze to ma udělat hned.

Jessika napsal(a):

holcina napsal(a):

sandro, na to teď nemá sílu, podle toho co píše. Okamžitě nějaký krizový centrum, léčebnu cokoliv. A až bude zas líp bude víc sil a třeba i nápady. Já měla v plánu, kdybych nesehnala práci, chodit uklízet do domácností, žehlit, je tady v okolí celkem poptávka

Uff, žehlit na zakázku ? Tak tohle by spolehlivě odrovnalo mně :|

mě by to za peníze nevadilo.-)

holcina napsal(a):

Jessika napsal(a):

holcina napsal(a):

sandro, na to teď nemá sílu, podle toho co píše. Okamžitě nějaký krizový centrum, léčebnu cokoliv. A až bude zas líp bude víc sil a třeba i nápady. Já měla v plánu, kdybych nesehnala práci, chodit uklízet do domácností, žehlit, je tady v okolí celkem poptávka

Uff, žehlit na zakázku ? Tak tohle by spolehlivě odrovnalo mně :|

mě by to za peníze nevadilo.-)

kde bydlíš? kolik bereš za košili? :)

Jessika napsal(a):

holcina napsal(a):

Jessika napsal(a):

Uff, žehlit na zakázku ? Tak tohle by spolehlivě odrovnalo mně :|

mě by to za peníze nevadilo.-)

kde bydlíš? kolik bereš za košili? :)

Jess, práci jsem sehnala, takže tenhle plán je odložen na horší doby:-)

Ivana napsal(a):

No, já jsem nikdy nebyla bojovnice. Vždycky jsem od každého problému radši utekla. Ale vždycky jsem měla někoho, kdo mě zachránil - rodiče, manžela, pak maminku. Teď jsem na to sama a nevím si rady. Mám sice děti, ty mi ale nepomůžou, koneckonců jsem je viděla naposledy 25.12.a syn mi ani neráčil odpovědět, jestli přijde na Nový rok na oběd. prostě na mě kašlou. Ale nemám jim to za zlé, jsou dospělí a mají svůj život. A pak mám tři kamarádky, ty mě ale taky živit nebudou. A když vidím ty inzeráty na práci - samí programátoři, obchodní zástupci, inženýři, účetní, asistentky s dokonalou znalostí cizích jazyků a do "mladého kolektivu", ani nemám na co odpovídat. A manuální činnosti nezvládám, jak tu někdo psal, háčkovat opravdu neumím. Trošku pletu, hladce, obrace, ale živit se tím tedy opravdu nemůžu. Na manuální činnosti jsem byla levá vždycky. Nějak opravdu přestávám vidět to světýlko na konci tunelu. Je ale i fakt, že já se ve skutečnosti i bojím, kdybych si nějakou práci i našla, že ji prostě nezvládnu. Bojím se všeho a nevidím východisko. Dosud jsem se jakž takž držela, ale te´d, co jsem byla týden sama doma, se začínám postupně totálně hroutit. Nevěřím na šťastnou náhodu, na to, že mi Bůh nebo Vesmír pomůže, nevěřím sama sobě. Bojím se ale i spáchat sebevraždu. Bojím se všeho. jsem totální zbabělec a je mi ze mě špatně.

Ivano, máš skajp?
Na svých stránkách - webovky jsou vedle obrázku - mám skajpovou adresu, jestli chceš, ozvi se, dáme řeč.
A neboj se, nebudu tě bít :) Padáš do těžké depky a potřebuješ nutně pomoc.
Vůbec nejlepší by bylo, kdybys zavolala na krizovou linku:
Praha - http://www.krizovaintervence.cz/dokumen … k-2012.pdf
Nebo tady nejen pražské linky, ale i v jednotlivých krajích - http://www.odchazim.cz/seznam-krizovych-linek

Nezůstávej s tím sama. Tohle je moc těžké ustát.
A ať se ti děje cokoliv, nezvládáš cokoliv, vůbec to neznamená, že jsi neschopná nebo špatná.
Každý z nás má nějaké "nedostatky" a na druhé straně zase kvality.
Ty se příliš zaměřuješ na ty svoje "nedostatky". O svých kvalitách toho moc nevíš....Je nejvyšší čas se s nimi seznámit, najít je.  Potřebuješ to zkrátka celé otočit :)
Zkus si pro začátek uvědomit, že něco jako NEDOSTATKY a nebo CHYBY prostě neexistuje.
Jsou jen ZKUŠENOSTI.
A těch máš habaděj. I když se ti zdá, že nejsou k ničemu, tak pokud je správně uchopíš, uvidíš, že se najde spousta lidí, kterým tvé zkušenosti pomohou.
Neboj se.
Nejsi sama a tvé děti tě jistě milují, jen si s tebou nejspíš nevědí rady, nevědí, jak ti pomoci.... jsi pro ně příliš smutná, negativní, beznadějná...... musejí být nešťastné, když to vnímají a nevědí, co s tím.
Takže se neboj.
Nemusíš být bojovnice, abys to zvládla.
Pořád jsi lidská bytost a máš svou hodnotu. Jen ji sama pro sebe nevidíš a potřebuješ najít.
To půjde :o)
Začni hledat pomoc, teď hned.
Drž se.

Ivano, kdybych byla blíž. Mám tě moc ráda, jsi skvělá baba.
Na tu zářijovou sobotu s tebou nikdy nezapomenu, patří mezi mé krásné vzpomínky.

Děti tě milují, jak už psala Pan. Jen nevědí, co mají dělat. Má dcerka tenkrát zůstávala na koleji i o prázdninách, nevěděla, co dělat, jak mi pomoct a byla z toho nešťastná. Nezazlívala jsem jí to. Syn byl z toho taky hodně špatnej. Neměl kam utéct. 
Dnes říká, že je rád, že jsem šťastná.
Tenkrát mi lidé kolem říkali mimo jiné i to, že jednou budu babičkou, abych vydržela, že to za to stojí. Absolutně jsem je nechápala, bylo mi to úplně ukradené. Dnes vím, že měli pravdu. Vnoučata stojí za to, abychom tady byli. Jsou to kouzelné dary.

Vydrž, Ivano. Nevzdávej to, prosím. Stojí to za to.

Jsou to kouzelné dary.
No tak někdy spíš zcela čarodějnický prezenti...
Ale těch tvých se to samozřejmě netýká...

pohotovost jsem prezila, mam antibiotika a ceka me hned v lednu delsi navsteva zubarky. Ale zub skoro neboli. Tak se prani vyplnilo :-),
akorat ze na bowli muzu jen smutne koukat a na vinko taky.

agewo, přála sis aby nebolel tak nevymýšlej další věci jako vínko :-)

holcina napsal(a):

agewo, přála sis aby nebolel tak nevymýšlej další věci jako vínko :-)

mas pravdu. tak to vino si budu prat ted.
no i kdyz momentalne si nejvic preju, aby nas pes va zdravi prezil delobuchy.
uz to tu silene lita, Tedy sedi na zachode a boji se vylest, ani prasek nezabral.

uz to tu silene lita
To mi povídej... tady nějaký píp snad vykradlo armádní sklady, co se tu děje. Nejradši bych taky zalezla.

helena napsal(a):

uz to tu silene lita
To mi povídej... tady nějaký píp snad vykradlo armádní sklady, co se tu děje. Nejradši bych taky zalezla.

my ji dostali jako rocni a ma dost spatne zkusenosti. je mi ji lito, jak tam chudinka sedi stulena u zachoda.

helena napsal(a):

uz to tu silene lita
To mi povídej... tady nějaký píp snad vykradlo armádní sklady, co se tu děje. Nejradši bych taky zalezla.

Já to nesnáším od Silvestra 2000, kdy jsem byli na Střeláku. Jooo....bylo to krásný...a parádní...a milion lodí pod mostem houkalo a rumcajdá a bumcajdá. Dokud jsem si nevšimla, jak sem a tam zběsile lítají ptáci, pološílení hrůzou :usch:
Od té doby si říkám, kurňa! :dumbom: Taková blbost je to! Jestli to stojí za pět minut toho jééé a jůůůů :grater:
Naše čubina z toho nemívala děsy, dokud jsme se neocitly letos na startu závodu a jí vystřelili podvakráte přímo u ucha - od té doby jo. Tak ji od rána dopuju koňskejma dávkama krizovek a ťukťuk, zatím dobrý i když to kolem vypadá na třetí světovou.
Tak tu přemejšlím, jestli tím nechtějí někteří lidi dávat najevo převahu...něco, jako řvoucí motorky, tlučení se v prsa a ták....

Pan, ty jsi poklad :pussa:

Tooolik penez vyhodenych do vzduchu...:dumbom:

Ahoj! Včera mě zachránila kamarádka, šly jsme spolu na dlouhou procházku do lesa, pak ještě na čaj a cukroví k ní domů, popovídaly jsme si a rozebraly moje možnosti. Doufám, že to ustojím a třeba se pánbůh smiluje a nějakou tu práci, kterou bych zvládla, mi sešle.
Dnes přijde na oběd dcera s pejskem, na obě se už moc těším. Je to lepší, možná to byla jen taková chvilková krize, jak jsem byla teď o svátcích dlouho sama a neměla si s kým promluvit.
Přeji všem šťastný nový rok a díky!!!

Tak to je moc dobře, Ivano...

Ivana napsal(a):

Ahoj! Včera mě zachránila kamarádka, šly jsme spolu na dlouhou procházku do lesa, pak ještě na čaj a cukroví k ní domů, popovídaly jsme si a rozebraly moje možnosti. Doufám, že to ustojím a třeba se pánbůh smiluje a nějakou tu práci, kterou bych zvládla, mi sešle.
Dnes přijde na oběd dcera s pejskem, na obě se už moc těším. Je to lepší, možná to byla jen taková chvilková krize, jak jsem byla teď o svátcích dlouho sama a neměla si s kým promluvit.
Přeji všem šťastný nový rok a díky!!!

:pussa:

Ivano, to je moc dobře :)
Nezapomínej, že kolem tebe je vždycky někdo, kdo tě vyslechne, poradí, pomůže...jen nesmíš se svými splíny a starostmi sedět sama doma, ale musíš ho aktivně HLEDAT.
A tak už vlastně zachráníš sama sebe právě TY :jojo:

Ivano, taky moc držím pěsti a jsem ráda, že už je líp. Taky mě napadlo - psala jsi, že máš nějaké úspory, tak je holt k té podpoře přidáš a bude to lepší.

na úspory bych rozhodně nesahala. to je až poslední možnost, když selže všechno ostatní.
jeden nikdy neví, co ho ještě v životě potká.

Vždycky je moudřejší sáhnout si na úspory než na život :jojo:

ale ona nemá jen dvě možnosti - život nebo úspory.
nedělala bych z toho všeho takový drama.

PPavlaa napsal(a):

ale ona nemá jen dvě možnosti - život nebo úspory.
nedělala bych z toho všeho takový drama.

To tu taky nikdo netvrdí. Dokonce jsem přesvědčená, že to tak nevidí ani Ivana. Takže to ani není žádné drama - žádné drama není sáhnout na úspory. Protože uděláš-li to promyšleně a investuješ do sebe, do svého vzdělání, psychické a fyzické pohody, peníze se nejen vrátí, ale i zmnoží. Jinak to totiž ani nejde - když se "netočí" nemohou se množit.

Pavlo, pokud by Ivaně zbylo z podpory na živobytí opravdu jen 1500, jak psala (snad se nepletu), pak je sáhnutí na úspory nezbytné a vlastně je velké štěstí že ty úspory má. Co kdyby je neměla a musela ještě živit děti? Takhle může chvilku přežít, než se něco najde.

PPavlaa napsal(a):

ale ona nemá jen dvě možnosti - život nebo úspory.
nedělala bych z toho všeho takový drama.

Pavlo, nedělala bys z toho drama? Kolikrát jsi ty zažila vyžít s částkou 1500 na měsíc? Umíš si to reálně představit, jaké to je? Ne, nejde o život, ale celkem dramatické to je.

Judyna napsal(a):

Pavlo, pokud by Ivaně zbylo z podpory na živobytí opravdu jen 1500, jak psala (snad se nepletu), pak je sáhnutí na úspory nezbytné a vlastně je velké štěstí že ty úspory má. Co kdyby je neměla a musela ještě živit děti? Takhle může chvilku přežít, než se něco najde.

jistě, když není zbytí, pak ano. ale ono to chce zkusit i jiný možnosti. nevím, jak je to s příplatky na bydlení a takový věci, ale - proč nezkusit, jestli na to nemá nárok. hledat třeba i přivýdělek, nemusí to být kdo ví co, ale v téhle situaci by byla každá kačka dobrá. i kdyby měla vzít přechodně hadr a jít uklízet. prostě cokoliv. ona se totiž ta práce, která by ji vyhovovala, taky nemusí najít hned. a peníze jsou kulatý, taky by se ji mohly všechny úspory rychle rozkutálet a pak by teprve čučela, až by byla bez práce, peněz, úspor.

Barborka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ale ona nemá jen dvě možnosti - život nebo úspory.
nedělala bych z toho všeho takový drama.

Pavlo, nedělala bys z toho drama? Kolikrát jsi ty zažila vyžít s částkou 1500 na měsíc? Umíš si to reálně představit, jaké to je? Ne, nejde o život, ale celkem dramatické to je.

tím dramatem myslím všechno, co se tady kolem ivany točí. nejen její situaci, kdy je bez práce a má málo peněz.
a představ si, že jo, něco podobného jsem zažila, ale já k tomu měla ještě děcko, narozdíl od ivany.

pak je sáhnutí na úspory nezbytné
Sáhnutí dejme tomu... ale asi by se měla snažit nevyškrábnout je do posledního penízku. Ono je fajn mít kam sahat, jenže i když je na tom člověk mizerně, nějakou malou jistotu by mít měl.
Ivana píše "mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti" - plus vidím v tom, že jí podpora alespoň zajistí střechu nad hlavou. Jo, je to strašně málo, ale třeba zrovna oblečení je pro ni momentálně relativně zbytná položka - předpokládám, že do teď  taky nechodila nahá. Na jídle se po určitou přechodnou dobu taky dá ušetřit, chce to jen trochu přemejšlet, co si uvařit... a tak podobně i s ostatním. A když se bude zajímat, o co by mohla "odrbat stát", může taky kápnout něco navíc bez toho, aby bylo nutný vybrat úplně všechno.

helena napsal(a):

pak je sáhnutí na úspory nezbytné
Sáhnutí dejme tomu... ale asi by se měla snažit nevyškrábnout je do posledního penízku. Ono je fajn mít kam sahat, jenže i když je na tom člověk mizerně, nějakou malou jistotu by mít měl.
Ivana píše "mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti" - plus vidím v tom, že jí podpora alespoň zajistí střechu nad hlavou. Jo, je to strašně málo, ale třeba zrovna oblečení je pro ni momentálně relativně zbytná položka - předpokládám, že do teď  taky nechodila nahá. Na jídle se po určitou přechodnou dobu taky dá ušetřit, chce to jen trochu přemejšlet, co si uvařit... a tak podobně i s ostatním. A když se bude zajímat, o co by mohla "odrbat stát", může taky kápnout něco navíc bez toho, aby bylo nutný vybrat úplně všechno.

mivala jsem i mene . pro mě a dvě děti

Njn, Agewa, ja som mala kedysi nástupný plat 1,600 Kčs... :D a nebol vôbec zlý... Čo bolo-bolo, terazky som major.

Selima napsal(a):

Njn, Agewa, ja som mala kedysi nástupný plat 1,600 Kčs... :D a nebol vôbec zlý... Čo bolo-bolo, terazky som major.

no u mě až tak dávná doba není

Judyna napsal(a):

Pavlo, pokud by Ivaně zbylo z podpory na živobytí opravdu jen 1500, jak psala (snad se nepletu), pak je sáhnutí na úspory nezbytné a vlastně je velké štěstí že ty úspory má. Co kdyby je neměla a musela ještě živit děti? Takhle může chvilku přežít, než se něco najde.

Ještě je tady odstupné, minimálně tříměsíční. A 3 měsíce je dost času, ty úspory bych nechala na pak.

No, odstupné jaksi není, když jsem odešla na dohodu. Kvůli tomu budu mít i menší podporu v nezaměstnanosti, ale co jsem měla dělat? Měla jsem čekat, až mě vyhodí pro hrubé porušení pracovní kázně a mít to pěkně černé na bílém, jak jsem k ničemu? To bych tu práci už na 100% nikdy nesehnala. A kromě toho jsem zbabělec, já se vysloveně fyzicky třásla a kdyby mi dali podepsat dlužní úpis, tak jsem to asi taky podepsala.
Úspory nějaké trošku mám, tak ze začátku přežiju, pak se uvidí.

a tobě reálně hrozilo, že tě vyhodí za hrubé porušení kázně, nebo na tebe udělali jen bububu a tys hned podepsla, co chtěli ...

Ivano, co bys prosimtě musela udělat aby to bylo hrubé porušení kázně? To jsi podepisovat neměla, ale teď už je to fuk. Tak budeš muset sáhnout na ty úspory dřív

Řekla bych, že bez odstupného teď odchází opravdu hodně zaměstnanců. Je to celkem běžná praxe ve firmách. Udělají na tebe bu, bu, bu, vyhodí tě na paragraf pro hrubé porušení kázně a teď se zaměstnanče s námi suď a dokaž, že jsme tě vyhodili neprávem. Sice by to zaměstnanec na 99% vyhrál, ale nevíš, kam až sahají konexe a peníze dané firmy. Takže to většinou každý podepíše. Respektive je to hra nervů, kdo couvne dřív. Když zaměstnanec bude hrát opravdu přesvědčivě, že do toho soudu půjde a že má dobrého obhájce, třeba to firma vzdá dřív....
Proti tomu je obrana nulová. Manželovi to udělala firma, kde předtím pracoval a firma, kde pracuje teď, to dělá také.

Ivano, pokud jako úřednice děláš hrubé chyby, které mohou fatálně poškodit jednotlivé strany, pak si myslím, že se k tobě zaměstnavatel zachoval ještě férově.
Chyby není dobré bagatelizovat, lepší je si je přiznat a najít si takovou práci, která tě nebude tak vyčerpávat. Tvoje psychika je křehká, stres v práci pro tebe není dobrý.
Pořád to není o tom, že jsi špatná, je to spíš o tom, že jsi byla na místě pro tebe nevhodném.

Zamysli se nad tím, co by tě bavilo a naplňovalo. A jdi si za tím.

Ivano, že ty si v duchu přeješ začít úplně od znova ;)

Nevím, jestli by to bylo nebo nebylo na hrubé porušení pracovní kazně, fakt nevím. Moje chyby většinou spočívaly v tom, že jsem třeba napsala v dopise špatné katastrální území, protože mi tam zbylo z minulého dopisu, a já si toho nevšimla, velmi často se šéfce nelíbila moje formulace v dopise nebo třeba v důvodové zprávě v materiálech do orgánů města, největší průser jsem měla, když jsem od nějaké firmy den před Vánoci převzala místo sekretářky pro šéfku jakýsi spis a nechala jí to na židli, místo, abych věděla, že má přístup do úřední pošty i z domu, a napsala jít o do mailu (nic jsem tím nezpůsobila, jen to, že ona 3 vánoční svátky nevěděla, že ten spis leží u ní v kanceláři). Nikomu jsem nikdy žádnou škodu nezpůsobila, ale tak 1x-2x měsíčně prostě byly tyto omyly, co píšu výše. Spousta z nich byla podle mě jen otázka jiného názoru mého a šéfky,ale podle ní to byly hrubé chyby.

pomněnka napsal(a):

Ivano, že ty si v duchu přeješ začít úplně od znova ;)

Ano, nejradši bych začala dělat někde úplně jinou práci, která by spočívala na úplně jiných principech, než dělat úředníka a právníka, ale kde ji vzít a nekrást?
Ráda bych začala někde jinde a jinak, toužím po tom dělat svou práci dobře, aby mě za ni chválili a ne mi ji vyčítali a neustále mě pronásledovali a nadávali mi.
Jenže je mi skara už 53 a to je dost pozdě na nové začátky v zaměstnání, když neumím nic pořádně.

Ivano a konkrétně by to mělo být co za práci? Jaká by tě bavila?

Bavilo by mě prodávat knížky, poslala jsem životopis do různých knihkupectví, ale neozvali se. Nebo v knihovně, jenže na to nemám odborné vzdělání.

Ty obchody si obejdi osobně, na zaslané životopisy málokde reagují. Ty knihovny jsou horší, leda v nějaké vesnici nebo malém městečku

Ivano, co kdybys zkusila taky obejít antikvariáty? Ono to nebude finančně zázračný, ale jako začátek by to šlo...
Nebo zkusit odborný pracoviště - knihkupectví, knihovny - kde bys mohla nabídnout to vzdělání, který máš.

Ivana napsal(a):

Nevím, jestli by to bylo nebo nebylo na hrubé porušení pracovní kazně, fakt nevím. Moje chyby většinou spočívaly v tom, že jsem třeba napsala v dopise špatné katastrální území, protože mi tam zbylo z minulého dopisu, a já si toho nevšimla, velmi často se šéfce nelíbila moje formulace v dopise nebo třeba v důvodové zprávě v materiálech do orgánů města, největší průser jsem měla, když jsem od nějaké firmy den před Vánoci převzala místo sekretářky pro šéfku jakýsi spis a nechala jí to na židli, místo, abych věděla, že má přístup do úřední pošty i z domu, a napsala jít o do mailu (nic jsem tím nezpůsobila, jen to, že ona 3 vánoční svátky nevěděla, že ten spis leží u ní v kanceláři). Nikomu jsem nikdy žádnou škodu nezpůsobila, ale tak 1x-2x měsíčně prostě byly tyto omyly, co píšu výše. Spousta z nich byla podle mě jen otázka jiného názoru mého a šéfky,ale podle ní to byly hrubé chyby.

Smutné je, že závažnost svých chyb nevidíš.
Spíš se je snažíš bagatelizovt a omluvit.
Když si úředník splete katastrální území může to pro zainteresovanou stranu znamenat jen tisícové, ale i statisícové či milionové škody.
Stejně tak, když spis zůstane někde ležet.
Je celkem jedno, jestli jsi způsobila nebo nezpůsobila škodu - děkuj bohu, že jsi měla takové štěstí -  podstatné je, že na tvou práci se šéfka nemohla spolehnout.
To není o jiném názoru nehledě na to, že za úřad nese zodpovědnost šéf, tedy jeho názor je rozhodující.
Tak to prostě je.

No, nevím. Neřeknu, když spletu k.ú. třeba ve smlouvě, ale v dopise? Když napíšu jiné k.ú., tak si ten co to dostane prostě řekne, ti blbci se spletli, ale že by z toho vznikla škoda? Já už dostala spoustu dopisů, kde byla taková chyba, a nic jsem z toho nedělala, ale někdo holt ze všeho udělá aféru. Ale je fakt, že mně to připadá jako nepodstatné a někomu třeba ne. To chápu. Ale jak se toho vyvarovat? Mně se to prostě stává, no. Potřebovala bych, aby to po mně někdo četl, třeba tak, jak jsme to jeden čas měly s kolegyní, s níž jsme dělaly stejnou práci a o všem jsme se radily a svoje elaboráty jsme si navzájem četly. i tak nám občas něco uniklo, např. mně adresa "Městský oud". Naštěstí jsem měla tehdy vedoucí, která tam normálně připsala s a ani se o tom nezmínila. Tahle by přiletěla jak fúrie, že si z ní dělám srandu a hodila by mi to na hlavu.
S tím převzatým spisem si prostě stejně myslím, že se nic závažného nestalo. Stejně by s tím o Vánocích nikdo nic nedělal, vždyť bylo volno. Hned 27.12. ráno to vedoucí měla na židli. Neprošvihla se žádná lhůta, nic. Myslím si, že jsem neudělala žádnou chybu a že ji jen naštvalo, že ona o tom nevěděla, když ona prostě musí vědět o všem.
Ano, udělala jsem pár chyb, které nebyly až takové lapálie, co tu píšu, ale sakra, co potom ti, kteří zapříčiní nějakou škodu? Ti by snad měli už jen dostat do ruky pistoli a diskrétní koutek někde v ústraní. Já jsem nikdy žádnou škodu nezpůsobila, ani jsem neprohrála žádný soud svojí vinou, ani mi nevrátili smlouvu z katastu, že mojí vinou nejde vložit, nic.
Ale jak jsem už někde psala, já jsem blíženec, tudíž asi příliš tolerantní. To se v dnešní době nenosí. Všichni musí být perfektní a kdo není, běda mu, nemá právo být někde zaměstnaný.
A pak mám myslet pozitivně a být optimistka!
Co se mno, chybující a omylnou tedy bude?

Mně se to prostě stává, no. Potřebovala bych, aby to po mně někdo četl
Ivanko, to není omluva... a už vůbec ne pro (předpokládám) relativně samostatnou pracovnici. To by sis musela najít flek, kde bysměla k ruce asistentku... jenže to už by zase psala ona
si prostě stejně myslím, že se nic závažného nestalo... ona prostě musí vědět o všem.
Ty pořád ne a ne pobrat, že pokud nadřízený vydá příkaz, máš ho splnit (pokud není v rozporu se zdravým rozumem, případně zákonem - i když tam to není až tak jistý ).
Co když na ten spis čekala... a přes svátky měla dost času přemejšlet, jestli přišel, nepřišel a co když nepřišel... Ty si nikdy doma nevzpomeneš na něco z práce? Asi ne, viď?
udělala jsem pár chyb, které nebyly až takové lapálie, co tu píšu, ale sakra, co potom ti, kteří zapříčiní nějakou škodu?
To je jak v první třídě... "házel jsem houbou, ale Pepíček rozbil okno"...
Obávám se, že ausgerechnet tebe bych za kolegyni nechtěla... natožpak za podřízenou. Nezlob se, ale ženská, na kterou v práci není spolehnutí a která svoje chyby omlouvá způsobem "myslím, že se nic závažného nestalo" a "jiní taky a hůř" - to fakt není žádný terno.

No tak jo! Dobrá, jsem zcela k ničemu, dělám chyby. Mám se jít zastřelit?

No tak Iva,neber si to tak s srdcu...chyby sa stali,všetci sme len ludia.Viem,že je to pre teba ťažké sa zmierit s danou situáciou,ale aspon sa o to pokús.Večným vracaním sa do minulosti nič nezmeníš.Jednoducho si v tej dobe bola v napatí,chcela si aby sa situácia v robote vyriešila,tak sa to vyriešilo týmto sposobom.Nechaj to už tak,lebo sa zahrabeš v sebelútosti,a to nie je dobré.Tiež som mala hektický rok,tiež som mala pocit,že sa všetci proti mne spikli..Aj som intenzívne rozmýšlala nad sebevraždou,ale som slaboch,a ani to nedokážem...a povedzme si pravdu,že pri mojej vyťaženosti to jednoducho nestíham.Tak som to odložila na neurčito,a riešim veci,čo mi prídu do cesty.

Ivano - musím TI říct, že si mě překvapila. Přišla si mi jako usedlá baba, ale s tím knihovnictvím a že scháníš a tak. A že chceš začít znovu - fakt dobrý. :supr: Držím pěstě
A víš, každý děláme chyby.

Inak ja milujem predajne s knihami,a obzvlášt milujem antikvariáty.Dovolím sa hrdo pochválit,že som vlastníčkou snád všetkých detektívok,myslím tých čo vychádzali v zelenom obale,/mám ich cca 70/také tvrdé,neviem ako sa volalo nakladatelstvo..zlyháva mi pamat.Neboli to STOPY.

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

pak je sáhnutí na úspory nezbytné
Sáhnutí dejme tomu... ale asi by se měla snažit nevyškrábnout je do posledního penízku. Ono je fajn mít kam sahat, jenže i když je na tom člověk mizerně, nějakou malou jistotu by mít měl.
Ivana píše "mi zbude 1500.- Kč na měsíc na léky, oblečemí, jídlo a všechny ty drobnosti" - plus vidím v tom, že jí podpora alespoň zajistí střechu nad hlavou. Jo, je to strašně málo, ale třeba zrovna oblečení je pro ni momentálně relativně zbytná položka - předpokládám, že do teď  taky nechodila nahá. Na jídle se po určitou přechodnou dobu taky dá ušetřit, chce to jen trochu přemejšlet, co si uvařit... a tak podobně i s ostatním. A když se bude zajímat, o co by mohla "odrbat stát", může taky kápnout něco navíc bez toho, aby bylo nutný vybrat úplně všechno.

mivala jsem i mene . pro mě a dvě děti

V kterem roce??Jinak z 1500 kc je to 50 kc denne a zit z 50 na den tri osoby nejde.

Adriana70 napsal(a):

No tak Iva,neber si to tak s srdcu...chyby sa stali,všetci sme len ludia.Viem,že je to pre teba ťažké sa zmierit s danou situáciou,ale aspon sa o to pokús.Večným vracaním sa do minulosti nič nezmeníš.Jednoducho si v tej dobe bola v napatí,chcela si aby sa situácia v robote vyriešila,tak sa to vyriešilo týmto sposobom.Nechaj to už tak,lebo sa zahrabeš v sebelútosti,a to nie je dobré.Tiež som mala hektický rok,tiež som mala pocit,že sa všetci proti mne spikli..Aj som intenzívne rozmýšlala nad sebevraždou,ale som slaboch,a ani to nedokážem...a povedzme si pravdu,že pri mojej vyťaženosti to jednoducho nestíham.Tak som to odložila na neurčito,a riešim veci,čo mi prídu do cesty.

adriano, já se z tebe picnu :D

Ivana napsal(a):

No tak jo! Dobrá, jsem zcela k ničemu, dělám chyby. Mám se jít zastřelit?

ne, jen buď ráda, že jsi nepracovala ve zdravotnictví ;)

holky, vy jste nikdy neudělaly chybu ? i stroj udělá občas nějákej zmetek.

Ivana napsal(a):

No, nevím. Neřeknu, když spletu k.ú. třeba ve smlouvě, ale v dopise? Když napíšu jiné k.ú., tak si ten co to dostane prostě řekne, ti blbci se spletli, ale že by z toho vznikla škoda? Já už dostala spoustu dopisů, kde byla taková chyba, a nic jsem z toho nedělala, ale někdo holt ze všeho udělá aféru.[b] Ale je fakt, že mně to připadá jako nepodstatné[/b] a někomu třeba ne. To chápu. Ale jak se toho vyvarovat? Mně se to prostě stává, no. Potřebovala bych, aby to po mně někdo četl, třeba tak, jak jsme to jeden čas měly s kolegyní, s níž jsme dělaly stejnou práci a o všem jsme se radily a svoje elaboráty jsme si navzájem četly. i tak nám občas něco uniklo, např. mně adresa "Městský oud". Naštěstí jsem měla tehdy vedoucí, která tam normálně připsala s a ani se o tom nezmínila. Tahle by přiletěla jak fúrie, že si z ní dělám srandu a hodila by mi to na hlavu.
S tím převzatým spisem si prostě stejně myslím, že se nic závažného nestalo. Stejně by s tím o Vánocích nikdo nic nedělal, vždyť bylo volno. Hned 27.12. ráno to vedoucí měla na židli. Neprošvihla se žádná lhůta, nic. Myslím si, že jsem neudělala žádnou chybu a že ji jen naštvalo, že ona o tom nevěděla, když ona prostě musí vědět o všem.
Ano, udělala jsem pár chyb, které nebyly až takové lapálie, co tu píšu, ale sakra, co potom ti, kteří zapříčiní nějakou škodu? Ti by snad měli už jen dostat do ruky pistoli a diskrétní koutek někde v ústraní. Já jsem nikdy žádnou škodu nezpůsobila, ani jsem neprohrála žádný soud svojí vinou, ani mi nevrátili smlouvu z katastu, že mojí vinou nejde vložit, nic.
Ale jak jsem už někde psala, já jsem blíženec, tudíž asi příliš tolerantní. To se v dnešní době nenosí. Všichni musí být perfektní a kdo není, běda mu, nemá právo být někde zaměstnaný.
A pak mám myslet pozitivně a být optimistka!
Co se mno, chybující a omylnou tedy bude?

no treba pro nekoho je podstatne, jestlisiostatni mysli, ze na tom jejich urade jsou blbci.

PPavlaa napsal(a):

holky, vy jste nikdy neudělaly chybu ? i stroj udělá občas nějákej zmetek.

jiste ze ano. a me osobne to dost pak stve a snazim se z toho poucit. rozhodne to nebagatelizuji, ze se vlastne nic nestalo

Já přece vím, že jsem ty chyby udělala! Jen si nemyslím, že byly natolik závažné, že by se to muselo řešit zrovna vyhazovem. Ale asi je to jen můj úhel pohledu, vidím, že i tady je spousta lidí, kteří je vidí jako závažné a v podstatě neodpustitelné. Nejsem ráda, že dělám chyby a chci se této své špatné vlastnosti zbavit, ale nevím jak. Snažím se ze všech sil, snažila jsem se celý rok, kdy jsem věděla, že mě šéfka sleduje a dává mi vše sežrat a bála jsem se o práci. Jenže stejně jsem se neuhlídala. Chtěla jsem vědět, zda někdy někdo z babinetek udělal nějaké chyby v práci, ale zdá se, že ne. Já jsem si vždy myslela, že jsme lidé chybující a omylní, ale zdá se, že ne.
No, hodně mě to tedy znejisťuje při hledání nové práce, protože se bojím, že znovu nějaké chyby a omyly budou. Já se mýlím celý život a chtěla jsem nějaké rady, jak se toho zbavit. Těch se mi ale nedostalo. Jen, že nesmím ty chyby dělat, to ale vím.
Ve středu mám jít na pohovor, ale teď jsem z toho dostala tak strašný strach, že nevím, jestli to dám. Co kdyby mě fakt náhodou chtěli vzít, ale já vím, že občas udělám chybu. Přijdu kvůli tomu znovu o práci? Bojím se...

agewa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

holky, vy jste nikdy neudělaly chybu ? i stroj udělá občas nějákej zmetek.

jiste ze ano. a me osobne to dost pak stve a snazim se z toho poucit. rozhodne to nebagatelizuji, ze se vlastne nic nestalo

přesně tak

agewa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

holky, vy jste nikdy neudělaly chybu ? i stroj udělá občas nějákej zmetek.

jiste ze ano. a me osobne to dost pak stve a snazim se z toho poucit. rozhodne to nebagatelizuji, ze se vlastne nic nestalo

hm, ale třeba by to jinej nadřízenej skutečně neviděl jako kdo ví jak závažnou chybu.

a tím, že ji to tu budete předhazovat, to ji opravdu pomůžete. není nad to, srazit jinýho dolů, jo to mu hned přidá na sebevědomí, až zase někam nastoupí. to už ty chyby bude dělat jen proto, že z toho všeho aby je nedělala, bude už dopředu ve stresu.

Absolútne súhlasím s Pavlou.

Adriano, díky moc. Už jsem si tě tu všimla dřív, asi to taky nemáš lehké. Držím palečky!!!

Áno,Ivka,tak so chcela aby sa niečo stalo,lebo daný stav bol premna neúnosný,až sa to tento rok poriešilo..myslím rok 2012.Siahla som si na dno,a stále sa hrabem hore,aj tento víkend som mala čo robit,aby som prežila bez ujmy na zdraví.Tiež ti držím palce,a ja viem,že je všetko na dobrej ceste.

No tak jo! Dobrá, jsem zcela k ničemu, dělám chyby. Mám se jít zastřelit?
Ivano, jestli jsi podobným způsobem reagovala i v práci, pak leccos chápu.

holky, vy jste nikdy neudělaly chybu ? i stroj udělá občas nějákej zmetek.
Ale jo... jenomže jsem k nim nepřistupovala způsobem "si nemyslím, že byly natolik závažné" - ale (byť děsně nerada) jsem sklopila uši, nechala se "seřvat" a dala si sakra pozor, abych si ji nezopakovala.
Navíc všechny ty Ivaniny "chyby", nebo aspoň ty, který přiznala, nejsou ani tak chyby jako poněkud laxní přístup k práci... "Když napíšu jiné k.ú., tak si ten co to dostane prostě řekne, ti blbci se spletli... S tím převzatým spisem si prostě stejně myslím, že se nic závažného nestalo" a PPavlaa má v podstatě pravdu, když říká třeba by to jinej nadřízenej skutečně neviděl jako kdo ví jak závažnou chybu. Jenomže když mám tu smůlu a můj nadřízenej to tak vidí, pak musím změnit šéfa, místo nebo sebe a nenechat to dojít až do těch hořkejch konců.

Neboli to STOPY.
Smaragd?

No neviem,behá mi po rozume zelená knižnica...ale to asi nieje ono.Nevadí.

Ivana napsal(a):

No tak jo! Dobrá, jsem zcela k ničemu, dělám chyby. Mám se jít zastřelit?

Tak to záleží jen na tobě.
Možná by jen stačilo,kdybys si uvědomila, že tvé: žádnou škodu jsem nezpůsobila, tak o co vám jde, je stejně nesmyslné jako když projedeš na červenou a budeš si to omlouvat: nikoho jsem nezabila, tak o co vám jde?

Chyby dělá každý.
To se prostě někdy stane, nobody is perfect. Jde jen o to, zda si je budeš pořád jen omlouvat a obhajovat se a nebo jestli za ně převezmeš odpovědnost a poučíš se z nich.
Omlouvat se a vysvětlovat přece nic nemusíš, když přijmeš, že chybuješ a tvé chyby mohou být pro někoho nebezpečné - ty sama říkáš, že by ti vyhovovala nějaká klidnější, méně stresující práce.
Ale žádná taková neexistuje, jestli do ní přeneseš své staré postoje a vzorce chování - já nic, já muzikant, za nic nemůžu, přece se nic nestalo.
Zatím....

PPavlaa napsal(a):

holky, vy jste nikdy neudělaly chybu ? i stroj udělá občas nějákej zmetek.

Pavlo, ano, já jsem v práci také udělala chybu, když jsem zákazníkovu špatně vrátila peníze, na konci směny ty peníze chyběly v kase a samozřejmě jsem tam musela tyto peníze vrátit ze svého :dumbom: Stane se Ti to jednou-dvakrát a potřetí už si dáš sakra velkej pozor, abys příště žádnou chybu neudělala ... :P

Protože jednou-dvakrát Ti to vedení toleruje, ale jakmile bych podobné chyby dělala opakovaně, získala bych punc pracovníka, na kterého není spolehnutí - a nikdo nechce mít ve firmě zaměstnance, na kterého se nemůže spolehnout, protože ten člověk udělá každou chvíli nějaký kopanec :jojo:

Ivana napsal(a):

Nejsem ráda, že dělám chyby a chci se této své špatné vlastnosti zbavit, ale nevím jak....

V první řadě změň tohle. KAŽDÝ dělá chyby. Akorát, že se je snaží neopakovat - a tím, že ví, že je dělá, automaticky se snaží o nápravu.
Dokavad si budeš myslet, že je nesmíš dělat, tak ti nezbyde, než je pak bagatelizovat - což je špatná varianta. Případně se tvářit, že je neděláš, což je ještě o malinko horší :)

Jenže já se poučím, začnu si dávat pozor na tohle a udělám chybu nebo něco přehlédnu jinde. Čím víc si dávám majzla, tím víc ty chyby dělám. Jsem z toho zoufalá a nevím si s tím rady. Já ty chyby (některé) bagatelizuju, protože se mi bagatelní zdají, ale zároveň chápu, že nikdo nechce chybujícího zaměstnance. Jenže jak toho mám sakra dosáhnout? Strašně se bojím, že i v nové práci budu ty chyby dělat. Že něco přehlédnu, že si něčeho nevšimnu, že si něco špatně vyložím. Celý život mám šíleně nízké sebevědomí a tohle mi ho posunuje hluboko pod bod mrazu.
Tvrdí se, že nejde o nic, když nejde o život, ale to neplatí v práci. Ach jo!

Strašně se bojím, že i v nové práci budu ty chyby dělat.
Primární problém nejsou tvoje chyby, ale tvůj strach. Jako když budeš umejvat šíleně drahej servis - čím víc se budeš bát, že něco rozbiješ, tím je to pravděpodobnější.
Jenže jak toho mám sakra dosáhnout?
A zkoušela jsi hledat nějakou pomoc, kurz, nabídku nebo se pořád jen ptáš "jak"?
nejde o nic, když nejde o život, ale to neplatí v práci
Ale taky platí... jenže ty pořád nějak nepobíráš, že přístup "Já ty chyby (některé) bagatelizuju, protože se mi bagatelní zdají" je totálně špatný. Ono fakt nezáleží na tom, jak se chyby jeví tobě, ale jak je posoudí tví nadřízení.

helena napsal(a):

Neboli to STOPY.
Smaragd?

Zelená knižnica. Tiež máme asi ksoro všetky. Ešte z tých čias.

Ivana napsal(a):

No tak jo! Dobrá, jsem zcela k ničemu, dělám chyby. Mám se jít zastřelit?

Nie, len sa viac sústrediť na prácu. A keď urobíš chybu (robíme ich všetci, ja najviac pod tlakom, keď som unavená), priznať si ju a ospravedlniť sa. Účinná ľútosť sa ráta aj pri zločinoch. ;)

Ivano,
víš co mně moc pomohlo, když jsem v práci dělala chyby? Být bdělá. Prostě ne dělat práci automaticky a myslet na něco jiného. Prostě být pořád teď a tady. A jak na to?
Počítala jsem každé ráno do práce od 1 do xxxx. Po čase se mi to fakt podařilo zústat celé to počítáná bdělá, což je asi 30 minut, aniž bych "odlítla" někam jinam. A v práci se výsledky o moc zlepšily, řekla bych, že pak už tam chyby z nedbalosti nebyly. Ale chce to vydržet :)

Selima napsal(a):

Ivana napsal(a):

No tak jo! Dobrá, jsem zcela k ničemu, dělám chyby. Mám se jít zastřelit?

Nie, len sa viac sústrediť na prácu.

Přesně.
Soustřeď se na svou práci a ne na svůj strach.
Na to, co DĚLÁŠ a ne na to, čeho SE BOJÍŠ.

Ivana napsal(a):

Chtěla jsem vědět, zda někdy někdo z babinetek udělal nějaké chyby v práci,

aby ne - a kolik!!! za ty roky! Jenom kdo nic nedělá, nic nepokazí. Ale podle tvojeho psaní to asi není o chybách, nevěřím že děláš chyby jen ty sama v té práci, je tam asi na různé lidi různý metr.

Ivana napsal(a):

Jenže je mi skara už 53 a to je dost pozdě na nové začátky v zaměstnání, když neumím nic pořádně.

není!!!! a něco umíš pořádně! Přijdi na to  co to je. Já vím, to se kecá a nejde to hned, ale já jsem taky v 50 začala dělat něco, o čem jsem neměla ani ponětí a jak mi to jde! Je mi 56 a předloni jsem začala chodit poprvé v životě do angličtiny. Klidně, klidně začni dělat něco nového.

Bety napsal(a):

Ivana napsal(a):

Chtěla jsem vědět, zda někdy někdo z babinetek udělal nějaké chyby v práci,

aby ne - a kolik!!! za ty roky! Jenom kdo nic nedělá, nic nepokazí. Ale podle tvojeho psaní to asi není o chybách, nevěřím že děláš chyby jen ty sama v té práci, je tam asi na různé lidi různý metr.

no nevím, který nadřízený by chtěl,aby z jeho oddělení odcházely dopisy s chybnými údaji :kapitulation:

je tam asi na různé lidi různý metr
Bety, já se budu opakovat... ale taky to může být tím, že se měří podle přístupu měřených - jak k práci, tak k chybám.

e mi skara už 53 a to je dost pozdě na nové začátky v zaměstnání
Prd a vořech... co kdyby sis zkusila pro změnu opakovat "je mi teprve třiapadesát... nejvyšší čas začít s něčím novým"?
když neumím nic pořádně
Buď kecáš... nebo je strašně smutný, že jsi se za nějakých třicet roků nedokázala nic naučit.

ivano, kolegyně byla dneska na výběrovce a představ si, že tam měli i test pečlivosti ;) .

aprill napsal(a):

ivano, kolegyně byla dneska na výběrovce a představ si, že tam měli i test pečlivosti ;) .

Já jdu zítra na jednu, jsem zvědavá, co po mně budou chtít. Jestli tu pečlivost, tak nevím tedy :o

Ivana napsal(a):

aprill napsal(a):

ivano, kolegyně byla dneska na výběrovce a představ si, že tam měli i test pečlivosti ;) .

Já jdu zítra na jednu, jsem zvědavá, co po mně budou chtít. Jestli tu pečlivost, tak nevím tedy :o

držím palečky a snaž se :pussa:

Ivana napsal(a):

aprill napsal(a):

ivano, kolegyně byla dneska na výběrovce a představ si, že tam měli i test pečlivosti ;) .

Já jdu zítra na jednu, jsem zvědavá, co po mně budou chtít. Jestli tu pečlivost, tak nevím tedy :o

o jaké místo se jedná, jestli to teda není tajné?

Ivano, taky držím palce :-)

Ivana napsal(a):

aprill napsal(a):

ivano, kolegyně byla dneska na výběrovce a představ si, že tam měli i test pečlivosti ;) .

Já jdu zítra na jednu, jsem zvědavá, co po mně budou chtít. Jestli tu pečlivost, tak nevím tedy :o

Testem pečlivosti bych taky neprošla. Jsem mistr improvizace a bohém... řídím se intuicí a ne striktními pravidly a postupy.
Hledám nové pohledy na věc a nové řešení.
Nemohla bych být dobrou úřednicí, ani kdyby na chleba nebylo. Taky mě to ani nenapadne zkoušet nebo si myslet, že jsem k ničemu.
O tom to je, tak se dopředu zase neboj.

Tak nic, sháněli jen prodejce hypotéčních úvěrů, na živnosťák a za provize. Podle inzerátu "převody nemovitostí" jsem se domnívala, že budu psát smlouvy. Jojo... ani na test pečlivost nedošlo, odešla jsem hned a se mnou několik dalších lidí.

Tak toto nie je novinka,človek ide na pohovor,a tam sa dozvie,že "manažérka upratovacieho servisu",je vlastne pozícia upratovačky.
Iva držím palce.

Naprosto souhlasím s názvem vlákna. Doporučuji zkouknout: https://www.youtube.com/watch?v=N4pnNT5KEyY

Přání se plní ..... beru zpět svou nedůvěru .... a vesmíru jsem se už omluvila

Grainne napsal(a):

Přání se plní ..... beru zpět svou nedůvěru .... a vesmíru jsem se už omluvila

:supr:

jen abys nebyla překvapená, co že sis to vlastně přála :vissla:

[q:kapitulation:

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jen abys nebyla překvapená, co že sis to vlastně přála :vissla:

Já to vím :)  Ale konečný výsledek se teprve ukáže :) Neuvěřitelné se, ale začíná stávat skutečností :)

Ty tu budeš tak dlouho jásat až to zakřikneš.........:o

algebrana napsal(a):

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jen abys nebyla překvapená, co že sis to vlastně přála :vissla:

Já to vím :)  Ale konečný výsledek se teprve ukáže :) Neuvěřitelné se, ale začíná stávat skutečností :)

Ty tu budeš tak dlouho jásat až to zakřikneš.........:o

už mizím , máš pravdu :)