Zkusím napsat svůj příběh, i když tuším, že mě asi odsoudit jako ostatní...

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo. I když mě táta sám do práce vozil (špatná doprava) a vyčítalo se mi, že to žere benzín, tak jako kdyby to někdo vymazal z jejich vzpomínek.

Pak příjde na to, když někomu vyprávím o své životní situaci, že jsem líná, že se jen vymlouvám, že mi to nevyhovuje nechat se živit a tak dále...

Jenže, nikdo z nich nechce pochopit, že nemám vlastní finance. Nikdo mi nevěří, že nemám na kontě tisíce ze kterých bys si mohla dovolit vlastní bydlení. A pocházím z místa, kde na nás fakt už od brány nemávaj a nevolaj: "Halo nechcete práci?" Takže sehnat tu práci je docela těžké.
Navíc já si ani nevěřím, že něco dokáži...

Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce, tak první co následovalo nebo spíše pokaždé následovalo bylo: "Ty ani náhodou." "Zapomeň na to, na to ty nemáš." a podobné řeči, byť se jednalo o práce jako uklízečka, prodavačka apod. Moji rodiče měli tak velkou víru v mé schopnosti, že mě chtěli dát na pomocnou šičku, ale nedali. Důvodem bylo, že dotyčná škola nebyla v místě bydliště a já bych musela dojíždět. Což se jim nechtělo. Také jsem je musela rok přesvědčovat, že zvládnu někam dojet autobusem, když přišlo na hledaní práce.

Říká se, že jsou to jen výmluvy, že kdo chce, vždycky si najde...
Nemám přátelé, jsem hodně osamělá a ani svojí rodinu nemůžu žádat o pomoc. Do mám strach z lidí, necítim se s nima vůbec dobře a neumím ani s nima navazovat vztahy.

Opravdu nevím, jak si to ti lidé představují, že si jen tak sbalím kufry, ale co dál? Jsem vychována k tomu, si vše předem promyslet a nevrhat se bezhlavě někam bez promyšlení. Takže se ptám na odpověď, proč si teda nesbalím kufry a nevypadnu, když mi to doma tak vadí. Co bude dál? Proč si každej myslí, že je vše tak snadné a růžové. Nejsem výdělečně činná, takže odchod by pro mě znamenal žít na ulici. Což si asi většina lidí neuvědomuje nebo věří té pohádce, jak když odejdu najdu přátelé, byt, práci, muže atd. Jenže realita je jinde a najít si něco může trvat měsíce, do do té doby. Ti, co to říkaj mě u sebe bydlet nenachaj a jejim celkem jedno, jestli skončím na ulici nebo ne...

No na závěr jsem se dostala do depresích a pocitu, že vážně nechci na tomto světě žít...

Nejsi sama, kdo má takový start. Mám podobnou matku. Od rodičů jsem žádné sebevědomí nezískala,pomohli mi kamarádky, přítel, psycholožka a víra (v Boha, jsem věřící). Takže to nevzdávej. Vzhledem k tomu, že píšeš, že nikoho nemáš, tak bych volila psychologickou poradnu. Neposlouchej řeči typu "to nezvládneš, jsi k ničemu,atd." Je to jed.

https://pavel.signaly.cz/0806/bajka-o-zabi-soutezi

Z tvého psaní mám velmi rozpačité pocity a to:

1. tví rodiče tě milují tzv.opičí láskou,která v tobě ubíjí tvou vl.osobnost - platí ti rekval.kurzy,které jsou pro tebe evidentně nepoužitelné;vozili tě do práce,aniž si jim platila projetý benzín,i když sis jinak vydělávala;stále tě živí a nechávají v klidu doma,snad na semeno nebo co:D, a aby si tě doma udrželi,ujištují tě,jak jsi neschopná.Takto to na mě působí.Seš pro ně opravdu to děcko,kterému občas dáme na zadek a já se jim ani nedivím.

2.Vzala bych tě za ucho a dovedla do nejbližšího supermarketu a makej.A tato "léčba" dělá zázraky,to mi věř!

Jaku napsal(a):

Z tvého psaní mám velmi rozpačité pocity a to:

1. tví rodiče tě milují tzv.opičí láskou,která v tobě ubíjí tvou vl.osobnost - platí ti rekval.kurzy,které jsou pro tebe evidentně nepoužitelné;vozili tě do práce,aniž si jim platila projetý benzín,i když sis jinak vydělávala;stále tě živí a nechávají v klidu doma,snad na semeno nebo co:D, a aby si tě doma udrželi,ujištují tě,jak jsi neschopná.Takto to na mě působí.Seš pro ně opravdu to děcko,kterému občas dáme na zadek a já se jim ani nedivím.

2.Vzala bych tě za ucho a dovedla do nejbližšího supermarketu a makej.A tato "léčba" dělá zázraky,to mi věř!

Ono taky v ne kazdem supermarketu misto je.U nas jsou dva a ani v jednom misto nenajdes.U nas o tu praci taky nezavadis.Sousedky dcera prave dodelala skolu socialne spravni s maturitou nesezene ani misto prodavacky na par hodin.Pred 4 lety jsem i ja schanela misto prodavacky projeli jsme okolni velka mesta a vsude meli plno.Jen jsem vyplnovala dotazniky na ktere se me stejne nikdo neozval. :mad:

Ak aspoň trochu ovládaš reč, skús ísť robiť do zahraničia. Niečo si zarobíš, posilníš si sebavedomie a možno si tam nájdeš aspoň na čas slušnú existenciu. Alebo sa vrátiš a bude sa ti lepšie hľadať podnájom, ale aj zamestnanie. Mala by si, podľa mňa, urobiť nejaký razantnejší krok, takto sa doma točíš v začarovanom kruhu. Nájdi si spoľahlivú agentúru a skús si nájsť zamestnanie v zahraničí. Alebo si pozrie na nete rovno ponuky zamestnania. Si mladá, flexibilná, ideálna príležitosť otrkať sa vonku.

Selima napsal(a):

Ak aspoň trochu ovládaš reč, skús ísť robiť do zahraničia. Niečo si zarobíš, posilníš si sebavedomie a možno si tam nájdeš aspoň na čas slušnú existenciu. Alebo sa vrátiš a bude sa ti lepšie hľadať podnájom, ale aj zamestnanie. Mala by si, podľa mňa, urobiť nejaký razantnejší krok, takto sa doma točíš v začarovanom kruhu. Nájdi si spoľahlivú agentúru a skús si nájsť zamestnanie v zahraničí. Alebo si pozrie na nete rovno ponuky zamestnania. Si mladá, flexibilná, ideálna príležitosť otrkať sa vonku.

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

Adrifinel ses ve veku mych deti a abych pravdu rekla taky by me hodne stvalo,kdyby se moje deti valeli doma a ja je musela zivit.Nevim jake mas vzdelani,ale zkus se zeptat nekde ve fabrice tam spis by si neco sehnala.Tam by te mohli vzit z jakymkoliv vzdelanim.My zijeme take ve meste s velkou nezamestnanosti a vsichni praci zatim mame.Chce to sledovat internet a chodit a chodit a otavovat.Doma nic nenajdes.A pokud chces pryc od rodiny tak treba na Sumave nabizi praci pokojske i z ubytovanim.Ale nevim odkud ses.

vzchop se a něco se sebou dělej..........a uvidíš, že život není na houby

Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce.
Asi máš částečně pravdu v tom, že to na tobě zanechalo stopy - ale na druhou stranu, nemůžeš si říkat "podepsali se na mně a proto můžou za to, jak to teď je"... a sice si stěžovat, ale nic nedělat.
Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě
Ono to pravděpodobně bude oboustranné - kdyby ses chovala a hlavně cítila(!) jako dospělá, tak by sis podobné jednání nenechala líbit. Jenomže dokud jsi doma a víceméně závislá na rodičích, tak pořád budeš to "praktického života neschopné dítě", což vám všem z nějakých důvodů vyhovuje.
S tím souvisí i to "mě táta sám do práce vozil... a vyčítalo se mi, že to žere benzín" - myslím, že vůbec nešlo o ty prachy za tankování, ale o to, že ses "utrhla ze řetězu". Což je těžko vyčítat (protože pracovat a vydělávat bys přece měla - "co by tomu řekli lidi?"), tak se to holt napasuje na benzín.
Stejně jako "oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy" - ale při tom se nijak nehrnou tě z domu pustit a ty se do toho nijak zvlášť nehrneš. Ostatně proč sis dělala rekvalifikační kurz, když ho nevyužíváš?
nemám vlastní finance. Nikdo mi nevěří, že nemám na kontě tisíce ze kterých bys si mohla dovolit vlastní bydlení
Kdo je ve třiadvaceti má?
Ale existujou i jiný možnosti... podnájem, ubytovna - samozřejmě tam, kde je i nějaká ta práce (třeba některé hotely mají pokojíky pro personál). Ale to by ses holt zas musela odstěhovat.
Jsem vychována k tomu, si vše předem promyslet a nevrhat se bezhlavě někam bez promyšlení.
Rozmejšlíš se už tři roky... to je myslím dost na to, aby ses někam nevrhla.
Na mě to celý dělá dojem, že tobě se nelíbí bejt "dítě"... ale na druhou stranu se ti nechce opustit "jistotu", kterou doma máš... a je docela možný, že tvoje rodiče už taky nebaví mít doma nezaměstnanou dceru. To může bejt jeden z důvodů,proč se k tobě chovají jako k děcku - dospělej člověk se většinou umí a chce postarat sám o sebe.

Adrifinel,
odejít od rodičů, to je to nejjednodušší, co bys mohla udělat... Protože to ONI by pak mohli za to, že jsi skončila na ulici, že?
Naučit se s nimi ale žít, vycházet, uvědomit si, že v něčem mají pravdu, ale v něčem se i mýlí, překonat jejich i svoje předsudky, přestat je soudit a začít je mít ráda, to bude ale docela fuška, že?

Pro začátek: nic jim nedlužíš a vděčná jim můžeš být toliko za život, za nic jiného. Všechno ostatní, co ti dali a dávají i oni sami dostali zase od svých rodičů. A pokud dávají něco navíc, je to jejich volba, jejich svobodné rozhodnutí. Uvědom si to a přestaň hledat chyby na nich, začni je hledat sama na sobě - co ty děláš blbě, protože - překvapivě - stejně jako oni.

KAŽDÝ rodič se "podepíše" na svém dítěti, protože mu může předat jen to, co sám dostal.
I ty se jednou "podepíšeš".
Jenže KAŽDÝ rodič je za své dítě plně zodpovědný maximálně do jeho plnoletosti. A to už ty jsi, že?
Je tedy plně a JEN ve TVÉ kompetenci to, co rodiče "zkazili", změnit, napravit.
Máš tu MOC, jen bych řekla, že nemáš tu SÍLU.
Je ale jen na tobě, zda ji konečně začneš čerpat.
Třebas právě u toho psychologa, jak ti doporučuje Ziki.
A nebo někde jinde, to už je na tobě, je to všechno ve TVÝCH rukou, teď už nikoliv rodiče, ale ty sama tvoříš svůj život.

Tak přestaň skuhrat a začni něco dělat. A začni u SEBE. Stěžováním si na to, jak děsný máš rodiče, nic nevyřešíš.

A všechno ostatní jsou jen dětské výmluvy.
Takže co? Jsi stále ještě dítě a nebo už dospělá žena?
Hm?
Drž se.

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ak aspoň trochu ovládaš reč, skús ísť robiť do zahraničia. Niečo si zarobíš, posilníš si sebavedomie a možno si tam nájdeš aspoň na čas slušnú existenciu. Alebo sa vrátiš a bude sa ti lepšie hľadať podnájom, ale aj zamestnanie. Mala by si, podľa mňa, urobiť nejaký razantnejší krok, takto sa doma točíš v začarovanom kruhu. Nájdi si spoľahlivú agentúru a skús si nájsť zamestnanie v zahraničí. Alebo si pozrie na nete rovno ponuky zamestnania. Si mladá, flexibilná, ideálna príležitosť otrkať sa vonku.

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

není pravda.

pokud jsi mladá, bez závazků a (zřejmě ) bez vztahu, začni si hledat místo s ubytováním. Jsou takové, jen možná nejsou v tvém okolí. Nic tě doma nedrží, tak začni "být dospělá" a převezmi odpovědnost za svůj život.
MMch. mému synovi je 21, od 16 chodil na brigády (jezdil do 10km vzdáleného města) při škole a ted je skorem druhý rok v Anglii.
Dcera něco podobného. Kdyby se mi doma tři roky váleli, asi bych je hodně rychle hnala.
Jinak nějak tam nevidím, co děláš pro rodiče ty, zda se doma podílíš na domácích pracech. zda máš nějaké "své povinnosti".

Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce, tak první co následovalo nebo spíše pokaždé následovalo bylo: "Ty ani náhodou." "Zapomeň na to, na to ty nemáš." a podobné řeči, byť se jednalo o práce jako uklízečka, prodavačka apod.
Tak to s nimi nerozebírej, na jaký jdeš pohovor. Nejsi povinna se jim se vším zpovídat. Zvlášť když znáš jejich reakce.

Adrifinel, máš nebo měla jsi nějaké sny? Myslim co bys jako jednou chtěla dělat, jak bys jednou chtěla žít. Nebo jen tak přežíváš a čekáš ještli ti to štěstí spadne z nebe?

Přestaň se litovat a začni něco dělat - litovat můžeš jen toho co jsi ještě neudělala

Adrifinel, a co se přihlásit na úřad práce (pokud tam tedy nejsi). Mmch, nevím, jestli to ještě funguje, ale měli tam taky nějaké pracovní poradenství. Jak psala Selima, je potřeba udělat nějaký krok ven z kruhu. Aspoň jeden a pak můžou přijít další.

agewa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ak aspoň trochu ovládaš reč, skús ísť robiť do zahraničia. Niečo si zarobíš, posilníš si sebavedomie a možno si tam nájdeš aspoň na čas slušnú existenciu. Alebo sa vrátiš a bude sa ti lepšie hľadať podnájom, ale aj zamestnanie. Mala by si, podľa mňa, urobiť nejaký razantnejší krok, takto sa doma točíš v začarovanom kruhu. Nájdi si spoľahlivú agentúru a skús si nájsť zamestnanie v zahraničí. Alebo si pozrie na nete rovno ponuky zamestnania. Si mladá, flexibilná, ideálna príležitosť otrkať sa vonku.

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

není pravda.

Jakto neni pravda,kde vezme penize na dopravu do zahranici,ubytovani jidlo....nikdo ji zadarmo nic neda.

eremuruss napsal(a):

agewa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

není pravda.

Jakto neni pravda,kde vezme penize na dopravu do zahranici,ubytovani jidlo....nikdo ji zadarmo nic neda.

záleží na tom co by va zahraničí dělala

Adrifinel napsal(a):

Zkusím napsat svůj příběh, i když tuším, že mě asi odsoudit jako ostatní...

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo. I když mě táta sám do práce vozil (špatná doprava) a vyčítalo se mi, že to žere benzín, tak jako kdyby to někdo vymazal z jejich vzpomínek.

Pak příjde na to, když někomu vyprávím o své životní situaci, že jsem líná, že se jen vymlouvám, že mi to nevyhovuje nechat se živit a tak dále...

Jenže, nikdo z nich nechce pochopit, že nemám vlastní finance. Nikdo mi nevěří, že nemám na kontě tisíce ze kterých bys si mohla dovolit vlastní bydlení. A pocházím z místa, kde na nás fakt už od brány nemávaj a nevolaj: "Halo nechcete práci?" Takže sehnat tu práci je docela těžké.
Navíc já si ani nevěřím, že něco dokáži...

Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce, tak první co následovalo nebo spíše pokaždé následovalo bylo: "Ty ani náhodou." "Zapomeň na to, na to ty nemáš." a podobné řeči, byť se jednalo o práce jako uklízečka, prodavačka apod. Moji rodiče měli tak velkou víru v mé schopnosti, že mě chtěli dát na pomocnou šičku, ale nedali. Důvodem bylo, že dotyčná škola nebyla v místě bydliště a já bych musela dojíždět. Což se jim nechtělo. Také jsem je musela rok přesvědčovat, že zvládnu někam dojet autobusem, když přišlo na hledaní práce.

Říká se, že jsou to jen výmluvy, že kdo chce, vždycky si najde...
Nemám přátelé, jsem hodně osamělá a ani svojí rodinu nemůžu žádat o pomoc. Do mám strach z lidí, necítim se s nima vůbec dobře a neumím ani s nima navazovat vztahy.

Opravdu nevím, jak si to ti lidé představují, že si jen tak sbalím kufry, ale co dál? Jsem vychována k tomu, si vše předem promyslet a nevrhat se bezhlavě někam bez promyšlení. Takže se ptám na odpověď, proč si teda nesbalím kufry a nevypadnu, když mi to doma tak vadí. Co bude dál? Proč si každej myslí, že je vše tak snadné a růžové. Nejsem výdělečně činná, takže odchod by pro mě znamenal žít na ulici. Což si asi většina lidí neuvědomuje nebo věří té pohádce, jak když odejdu najdu přátelé, byt, práci, muže atd. Jenže realita je jinde a najít si něco může trvat měsíce, do do té doby. Ti, co to říkaj mě u sebe bydlet nenachaj a jejim celkem jedno, jestli skončím na ulici nebo ne...

No na závěr jsem se dostala do depresích a pocitu, že vážně nechci na tomto světě žít...

Milá Adrifinel,

pokud jsi po fyzické stránce v pořádku, tak začni pokud možno co nejdříve pracovat. Kdekoliv.
Pokud jsi z těch 3 let strávila rok na kurzech (což je super) a pár měsíců v práci (taky úspěch), tak jsi měla k dobru více jak rok na to, abys sehnala práci. Jsi mladá, bez závazků, můžeš jít  kamkoliv.
Zcela upřímně říkám, že moji rodiče by mě doma 3 roky nenechali. Někdo tu zmínil opičí lásku, možná to tak je...nevím.

Nicméně, tu práci bych brala jako základ všeho. Určitě zvládneš, si nějakou najít. A když ti to bude trvat dalších x měsíců? Nevadí, ale aspoň se začneš snažit.
Možná taky zkus začít pracovat na tom strachu z lidí (psycholog - někteří jsou zdarma), protože v práci nějaké lidi budeš potkávat.

Držím palce!

Já teda nevím přesně - ale ÚP snad neposkytuje rekvalifikaci, pokud dotyčnýmu ani potom nemůže zajistit místo, případně pokud ho někde nemá dohodnutý sám. Leda by si kurz zaplatil... ale to mi přijde lehce nesmyslný, hradit něco, pro co nemám využití.

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ak aspoň trochu ovládaš reč, skús ísť robiť do zahraničia. Niečo si zarobíš, posilníš si sebavedomie a možno si tam nájdeš aspoň na čas slušnú existenciu. Alebo sa vrátiš a bude sa ti lepšie hľadať podnájom, ale aj zamestnanie. Mala by si, podľa mňa, urobiť nejaký razantnejší krok, takto sa doma točíš v začarovanom kruhu. Nájdi si spoľahlivú agentúru a skús si nájsť zamestnanie v zahraničí. Alebo si pozrie na nete rovno ponuky zamestnania. Si mladá, flexibilná, ideálna príležitosť otrkať sa vonku.

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

Ako na čo a ako pri čom... Do Rakúska si môže nájsť prácu aj sama, bez počiatočného vkladu. Vzdialenejšie krajiny sú problematickejšie, ale nie nemožné. Ja si myslím, že keby si aj v tejto situácii nejaké prachy požičala, furt by to bolo lepšie ako sedieť na zadku a čakať na zázrak... Nevlastný syn si požičal, lebo tiež nemal ani floka, po anglicky vedel len biedne, ako samouk, ale pozbieral guráž a vydal sa OSOBNE do UK hľadať prácu. Agentúra mu nič nenašla, tak c hodil osobne a keď mu už dochádzali prachy, tak si našiel náročnú, ale lukratívnu prácu. Hlavné je nabrať guráž a nenechať sa odradiť, nefňukať, proste zaťať sa a ísť si za svojím.

eremuruss napsal(a):

agewa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

není pravda.

Jakto neni pravda,kde vezme penize na dopravu do zahranici,ubytovani jidlo....nikdo ji zadarmo nic neda.

Erem,dcera ted odjela na 3 měsíce pracovat jako animátorka do hotelu v Bulharsku.Samozřejmě jí cestovka zaplatila letenku,ubytování a stravu.K tomu dostane ne velký,ale přesto plat...

Revliba napsal(a):

eremuruss napsal(a):

agewa napsal(a):

není pravda.

Jakto neni pravda,kde vezme penize na dopravu do zahranici,ubytovani jidlo....nikdo ji zadarmo nic neda.

Erem,dcera ted odjela na 3 měsíce pracovat jako animátorka do hotelu v Bulharsku.Samozřejmě jí cestovka zaplatila letenku,ubytování a stravu.K tomu dostane ne velký,ale přesto plat...

Tak to jsem nevedela,ze to takhle jde.

Všeličo ide, len holt človek nesmie byť lenivý a zistiť si to...

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Revliba napsal(a):

eremuruss napsal(a):

agewa napsal(a):

není pravda.

Jakto neni pravda,kde vezme penize na dopravu do zahranici,ubytovani jidlo....nikdo ji zadarmo nic neda.

Erem,dcera ted odjela na 3 měsíce pracovat jako animátorka do hotelu v Bulharsku.Samozřejmě jí cestovka zaplatila letenku,ubytování a stravu.K tomu dostane ne velký,ale přesto plat...

syn si platil jen cestu. sám si přez net našel práci v hotýlku, ubytování a jídlo v ceně.

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

a hlavně depky má dneska každej druhej, psychologové přetížení ... kdyby se na to vymlouval každej, tak ...

Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí
To jsi usoudila z jednoho příspěvku? Nebo z toho, že se slečna v poslední větě zmínila?
Na mě to spíš dělá dojem, že se jí nasbíral trs nepříznivejch okolností, který neumí nebo nechce řešit. Ono je (pro někoho) jednodušší stěžovat si a fňukat (což NENÍ deprese), jak mě nemají rádi, jak jsem bez koruny a jak u nás není práce... než s tím něco - cokoli - začít dělat.
Já chápu, že může nastat okamžik, kdy i to fňukání svým způsobem pomůže - třeba vyvětrat dušičku - ale tohle mi spíš přijde jako (nezdravá) závislost dítě/rodič(e) a opačně... "Ty jsi nemožná, tak seď doma." a "Maminka má pravdu, radši se nebudu snažit."

Je tu spousta návodů, jak začít, vyber si jeden z nich. V hlavním městě Praze lze najít práci i ubytovnu. No není to nic moc. Něco umíš, hledej. V prvé řadě si rozmysli, jestli chceš odejít  anebo zůstat s rodiči. Od tohoto problému a jeho vyřešení se můžeš odrazit.  Udělej něco.... zvedni telefon, piš na net promýšlej další krok.

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Deprese za tím taky můžou být, to odsud nezjistíme,i kdyby ne, pořád je tu ta rozhašená psychika a to dělá své, s těmi radami teda souhlasím s Majkafou. Je sice hezké,jak tu někteří píší o svých dětech, které odjeli do zahraničí a zvládli tohle a tohle..to je zase to srovnávání, který člověku nepomůže. Vy jste, řekla bych, normální rodiče, to je jedna věc a další věc je psychika a nátura jednotlivce. Vím z vlastní zkušenosti. Já jsem stav v naší rodině snášela a řešila jinak než moje sestra, která je jinačí.

helena napsal(a):

Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí
To jsi usoudila z jednoho příspěvku? Nebo z toho, že se slečna v poslední větě zmínila? http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Na mě to spíš dělá dojem, že se jí nasbíral trs nepříznivejch okolností, který neumí nebo nechce řešit. Ono je (pro někoho) jednodušší stěžovat si a fňukat (což NENÍ deprese), jak mě nemají rádi, jak jsem bez koruny a jak u nás není práce... než s tím něco - cokoli - začít dělat.
Já chápu, že může nastat okamžik, kdy i to fňukání svým způsobem pomůže - třeba vyvětrat dušičku - ale tohle mi spíš přijde jako (nezdravá) závislost dítě/rodič(e) a opačně... "Ty jsi nemožná, tak seď doma." a "Maminka má pravdu, radši se nebudu snažit."

Já nevím, jestli psala, že už práci nehledá. Ale s nízkým sebevědomím, a ještě se strachem z lidí, si prostě nevěří.

PavlaH napsal(a):

Je tu spousta návodů, jak začít, vyber si jeden z nich. V hlavním městě Praze lze najít práci i ubytovnu. No není to nic moc. Něco umíš, hledej. V prvé řadě si rozmysli, jestli chceš odejít  anebo zůstat s rodiči. Od tohoto problému a jeho vyřešení se můžeš odrazit.  Udělej něco.... zvedni telefon, piš na net promýšlej další krok.

Jojo. Já bych teda rozhodně hledala toho psychologa na jejím místě.

znova jsem si přečetla uvodní článek.
Kromě toho, jak jsou rodiče hrozný a jak za vše můžou jsem nenašla jednu větu, co s tím dotyčná dělá. Má sice spoustu důvodů , proč to nejde ( nemá peníze, nemůže se odstěhovat, má nízké sebevědomí....). Přijde mi, že to , co jí tu radíme, už dávno ví a že to už dost často slyšela.
CO vlastně po nás chce?

Ziki napsal(a):

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Deprese za tím taky můžou být, to odsud nezjistíme,i kdyby ne, pořád je tu ta rozhašená psychika a to dělá své, s těmi radami teda souhlasím s Majkafou. Je sice hezké,jak tu někteří píší o svých dětech, které odjeli do zahraničí a zvládli tohle a tohle..to je zase to srovnávání, který člověku nepomůže. Vy jste, řekla bych, normální rodiče, to je jedna věc a další věc je psychika a nátura jednotlivce. Vím z vlastní zkušenosti. Já jsem stav v naší rodině snášela a řešila jinak než moje sestra, která je jinačí.

Ja nie som normálny rodič a môj nevlastný syn NEBOL v normálnej - bol v hodne ťažkej situácii, asi ťažšej ako Aldrifinel, hoci ťažko povedať. Ale on je proste taká povaha, že sa zaťal, povedal si, že bude bojovať, a zatiaľ (ťu-ťuk! muj to vychádza. Ak ide u A. naozaj o depresiu, tak asi nebude mať odhodlanie a sily odtrhnúť sa od rodičov a vypadnúť z domova, ale zasa: sedieť na nete a fňukať ju nevylieči. Treba v tom prípade zájsť za odborníkmi, nechať sa vyšetriť, poradiť si, prípadne sa nechať vypísať, začať jesť prášky, absolvovať terapiu... SAMO sa nevyrieši nič, ani depresia. ;)

agewa napsal(a):

znova jsem si přečetla uvodní článek.
Kromě toho, jak jsou rodiče hrozný a jak za vše můžou jsem nenašla jednu větu, co s tím dotyčná dělá. Má sice spoustu důvodů , proč to nejde ( nemá peníze, nemůže se odstěhovat, má nízké sebevědomí....). Přijde mi, že to , co jí tu radíme, už dávno ví a že to už dost často slyšela.
CO vlastně po nás chce?

Možno len vyžalovať sa.. ak ťa to dráždi, tak preskoč. ;)

PetrHl napsal(a):

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

a hlavně depky má dneska každej druhej, psychologové přetížení ... kdyby se na to vymlouval každej, tak ...

Ty si asi ešte nezažil depresiu, že? :D Nie že by som ti ju želala, ale to by si inak čvirikal... Šéfkin otec vyskočil z okna... zdravý chlap, 9 rokov nezamestnaný... Možno keby na teba prišiel mráz, tiež by si zmenil rétoriku a mieru empatie. ;) :jojo:

Selima napsal(a):

agewa napsal(a):

znova jsem si přečetla uvodní článek.
Kromě toho, jak jsou rodiče hrozný a jak za vše můžou jsem nenašla jednu větu, co s tím dotyčná dělá. Má sice spoustu důvodů , proč to nejde ( nemá peníze, nemůže se odstěhovat, má nízké sebevědomí....). Přijde mi, že to , co jí tu radíme, už dávno ví a že to už dost často slyšela.
CO vlastně po nás chce?

Možno len vyžalovať sa.. ak ťa to dráždi, tak preskoč. ;)

mě to nedráždí, já se normálně ptám. už jen protože od té doby se již neozvala.

Selima napsal(a):

PetrHl napsal(a):

Revliba napsal(a):

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

a hlavně depky má dneska každej druhej, psychologové přetížení ... kdyby se na to vymlouval každej, tak ...

Ty si asi ešte nezažil depresiu, že? :D Nie že by som ti ju želala, ale to by si inak čvirikal... Šéfkin otec vyskočil z okna... zdravý chlap, 9 rokov nezamestnaný... Možno keby na teba prišiel mráz, tiež by si zmenil rétoriku a mieru empatie. ;) :jojo:

Přesně Selimo to jsem taky chtěla napsat. Kdo nezažil, nepochopí.

Já nevím, jestli psala, že už práci nehledá.
Nezdá se - píše akorát "jsem bez práce a žiji u rodičů... já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy... Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce..."
Ale taky "Opravdu nevím, jak si to ti lidé představují, že si jen tak sbalím kufry, ale co dál?"
Tak to asi s tím hledáním nebude tak horký.
Rozumím tomu, že řeči o neschopnosti plus ne zrovna otevřenej vztah k lidem dělá svoje... ale nikdo (snad trošku s výjimkou toho psychologa) jí prostě nepomůže... to musí ona sama... nakonec i k tomu odborníkovi musí dojít zas jen ona. Nemůže čekat, že jí nabídku na práci se slušným platem a bydlením někdo donese až domů (a ještě to vysvětlí rodičům).
Jenže s přístupem "věří té pohádce, jak když odejdu najdu přátelé, byt, práci, muže atd. Jenže realita je jinde a najít si něco může trvat měsíce" se jí bude hledat fakt blbě.

PetrHl napsal(a):

a hlavně depky má dneska každej druhej, psychologové přetížení ... kdyby se na to vymlouval každej, tak ...

Nepíšu o depkách, které má dneska každej druhej.
Píšu o diagnóze deprese.

Diagnostikovat deprese na dálku se nedá. Když si vzpomenu, jak mi bylo ještě letos na jaře hrozně, že jsem si sama myslela, že mám depresi-nemoc. Pocit "života na houby" moc dobře znám, myslela jsem i na smrt. Bylo to děsný. No a momentem, co jsem odevzdala diplomku a našla si práci to ze mě spadlo, dluh vůči rodičům zmizel a s ním celé to břemeno závislosti na nich. Od té doby můžu říct, že jestli někdo opravdu netrpí depresí, tak jsem to já. Takže bych autorce vlákna z celého srdce doporučila řešit příčinu - tj. to, že je závislá na rodičích a nemá práci. Protože to je to, co ji asi žere nejvíc. Světe div se, oni se ty zázraky někdy dějí, když se člověk odhodlá a zkusí se pro změnu nebát a neváhat.

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Prosím vás, můžete mi vysvětlit proč dříve nebylo o depresích a antidepresivech vůbec slyšet a teď je jich plno?

Já vím, že zpochybňovat "depresi" je v dnešní době něco jako svatokrádeš, ale dříve, když měla chalupnice depresi, tak vzala motyčku a šla okopávat brambory, začala jí krev víc kolovat, nedýchala se čerstvého vzduchu, unavila se, vyspala se potom - a ráno bylo po depresi.

:albert:  :dumbom:  teď to dostanu, už se bojím, ještě, že na mě přes obrazovku nikdo nemůže :D  :D

Vějířovka napsal(a):

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Prosím vás, můžete mi vysvětlit proč dříve nebylo o depresích a antidepresivech vůbec slyšet a teď je jich plno?

Já vím, že zpochybňovat "depresi" je v dnešní době něco jako svatokrádeš, ale dříve, když měla chalupnice depresi, tak vzala motyčku a šla okopávat brambory, začala jí krev víc kolovat, nedýchala se čerstvého vzduchu, unavila se, vyspala se potom - a ráno bylo po depresi.

:albert:  :dumbom:  teď to dostanu, už se bojím, ještě, že na mě přes obrazovku nikdo nemůže :D  :D

A tak já myslím,že nedostaneš...to,co popisuješ je selskej rozum a ono to opravdu často takhle funguje...
Nicméně pokud s depresí nemáš zkušenosti,opravdu nemůžeš soudit.Já jí jen ochutnala nebyla endogenní,ale reaktivní...
Velmi dobře si pamatuji jaká to byla hrůza a jak jsem si říkala,panebože pokud je někdo skutečně nemocný a celoživotně,musí to být k nepřežití..:(
Co se týče autorky vlákna,působí to na mně spíše jako nezralost a sebelitování,ne deprese..
Ovšem pokud nehne zadkem,není vyloučeno,že se k ní úspěšně dohrabe...
Jinak Vějířovko,"dřív" nebylo spoustu věcí a stavů a situací,které dneska zkrátka jsou...

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

Revliba napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Prosím vás, můžete mi vysvětlit proč dříve nebylo o depresích a antidepresivech vůbec slyšet a teď je jich plno?

Já vím, že zpochybňovat "depresi" je v dnešní době něco jako svatokrádeš, ale dříve, když měla chalupnice depresi, tak vzala motyčku a šla okopávat brambory, začala jí krev víc kolovat, nedýchala se čerstvého vzduchu, unavila se, vyspala se potom - a ráno bylo po depresi.

:albert:  :dumbom:  teď to dostanu, už se bojím, ještě, že na mě přes obrazovku nikdo nemůže :D  :D

A tak já myslím,že nedostaneš...to,co popisuješ je selskej rozum a ono to opravdu často takhle funguje...
Nicméně pokud s depresí nemáš zkušenosti,opravdu nemůžeš soudit.Já jí jen ochutnala nebyla endogenní,ale reaktivní...
Velmi dobře si pamatuji jaká to byla hrůza a jak jsem si říkala,panebože pokud je někdo skutečně nemocný a celoživotně,musí to být k nepřežití..:(
Co se týče autorky vlákna,působí to na mně spíše jako nezralost a sebelitování,ne deprese..
Ovšem pokud nehne zadkem,není vyloučeno,že se k ní úspěšně dohrabe...
Jinak Vějířovko,"dřív" nebylo spoustu věcí a stavů a situací,které dneska zkrátka jsou...

Děkuji Revlibo, že ke mně mluvíš přátelsky, očekávala jsem jiné reakce.
To, jak říkáš, že teď je a dříve nebylo - není to třeba tím, že se někdy zanedbává  zdravý pohyb nebo, že se žije v neustálém stresu. Dříve se žilo pomaleji a přirozeně se střídala práce a odpočinek. Možná, že nebyli lidi tak přehnaně ambiciozní ?

Vejířovko,ano,dřív se žilo jinak....
každá další generace si myslí,že lépe...nebylo toto a támhleto a proto je to teď horší..
Není...,jen jinak modifikovené....
Pohyb je utlumen a technika posílená...naše děti umí od 3 let zacházet s počítačem...my dělali výmyky na klepadle u baráku,oni řeší na zadku složitosti na pc,ke kterým já vzhlížím s úctou...
My jsme měli nervy z toho,abychom něco nevhodného neřekli nahlas,oni zase z toho,aby byli in...
My jsme o nějakých psychických problémech nemohli mluvit,oni se utíkají do všemožných somatizací...je to stále stejné...

Selima napsal(a):

PetrHl napsal(a):

Revliba napsal(a):

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

a hlavně depky má dneska každej druhej, psychologové přetížení ... kdyby se na to vymlouval každej, tak ...

Ty si asi ešte nezažil depresiu, že? :D Nie že by som ti ju želala, ale to by si inak čvirikal... Šéfkin otec vyskočil z okna... zdravý chlap, 9 rokov nezamestnaný... Možno keby na teba prišiel mráz, tiež by si zmenil rétoriku a mieru empatie. ;) :jojo:

Selimo, to se hodně pleteš ;):/

Adrifinel napsal(a):

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

Přestaň řešit dokola rodiče,pokud ti vadí,což je v tomto věku logické,zvedni zadek a pusť se do svého života sama,naprosto se s nimi nemusíš radit....návodů tady jsi dostala dost

Revliba napsal(a):

Vejířovko,ano,dřív se žilo jinak....
každá další generace si myslí,že lépe...nebylo toto a támhleto a proto je to teď horší..
Není...,jen jinak modifikovené....
Pohyb je utlumen a technika posílená...naše děti umí od 3 let zacházet s počítačem...my dělali výmyky na klepadle u baráku,oni řeší na zadku složitosti na pc,ke kterým já vzhlížím s úctou...
My jsme měli nervy z toho,abychom něco nevhodného neřekli nahlas,oni zase z toho,aby byli in...
My jsme o nějakých psychických problémech nemohli mluvit,oni se utíkají do všemožných somatizací...je to stále stejné...

Jasně, ale když se ty dnešní problémy řeší různými chemikáliemi - vlastně drogami, antodepresivy, tak je to myslím cesta do pekel.
Když třeba tady čtu, jak po nasazených antidepresivech se dotyčné třeba začaly třást ruce, nemohla spát, pak dostala další antidepresiva, po těch bylo zase něco jiného atd, a ještě k tomu se tady psalo, že už se musí užívat antidepresiva do konce života, tak to už se mi zdá fakt moc.

Vějířovka napsal(a):

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Myslím si, že všechny rady tady napsané, jsou dobré pro zdravého člověka, který netrpí depresí.
Také si myslím, že Aldrifinel  nějakou formou deprese trpí a to je  jiná situace.
Lidé, co si prošli nebo procházejí diagnózou deprese, vědí, že pak už takové rady člověk není schopen uvést do života.

Také to může být prachobyčejná lenost,ale přes jeden popis bych těžko diagnostikovala Majkafo ;)

Prosím vás, můžete mi vysvětlit proč dříve nebylo o depresích a antidepresivech vůbec slyšet a teď je jich plno?

Já vím, že zpochybňovat "depresi" je v dnešní době něco jako svatokrádeš, ale dříve, když měla chalupnice depresi, tak vzala motyčku a šla okopávat brambory, začala jí krev víc kolovat, nedýchala se čerstvého vzduchu, unavila se, vyspala se potom - a ráno bylo po depresi.

:albert:  :dumbom:  teď to dostanu, už se bojím, ještě, že na mě přes obrazovku nikdo nemůže :D  :D

Bolo aj veľa samovrahov, nehovoriac o iných veciach, ktoré môžu mať korene v depresii - ale vzhľadom na to, že samovražda bola smrteľný hriech a samovrahov nemohli ani pochovať na vysvätenom cintoríne, tak sa to často asi tutlalo, maskovalo ako nehoda, apod. Nemyslím, že by depresia bola moderný vynález - trpelo na ňu odjakživa podľa mňa veľa ľudí, ale vie sa to len o tých pár známych... to je celé.

Keď sa človek len započúva do niektorých libriet ľudových piesní, napr. o vodenke, čo vzala dievčinu, apod. - tak je to podľa mňa jasné. Niektoré chalupnice vzali motyku, niektoré sa vydali do zahraničia za prácou a šťastím a iné proste skočili do vody...

Adrifinel napsal(a):

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

držim palce aby práce vyšla. Jestli můžu doporučit, neřeš jestli jsou rodiče takoví či makoví, každý má nějaké rodiče a zdaleka ne vždy je to z našeho pohledu ideální, ale rodiče tě určitě vychovali nejlépe jak dovedli a jistě udělali pro tebe maximum - buď jim za to vděčná.
Místo toho si nalož co nejvíc práce a snaž se ji udělat co nejlépe, tak jako to nikdo jiný neodkáže

Revliba napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

Přestaň řešit dokola rodiče,pokud ti vadí,což je v tomto věku logické,zvedni zadek a pusť se do svého života sama,naprosto se s nimi nemusíš radit....návodů tady jsi dostala dost

Souhlasím! Přestaň stále řešit a rozebírat rodiče a začni něco dělat se sebou! Vem odpovědnost za svůj život do svých rukou a začni ho žít, zkus začít něco dělat, alespoň zkoušet, nemusí vše vyjít hned, hlavní je začít a né jen vyjmenovávat důvody proč to nejde a jak to máš těžký! Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Držím palce!

Ad: čo bolo a nebolo... keďže mnoho mužov kedysi umieralo vo vojnách, pri ťažkej práci v lese apod. a ženy pri pôrodoch - priemerný vek bol ešte dosť nedávno 40-50 rokov, tak sa mnohí proste tej depresie ani nedožili :D . Ale nemyslím, že by neexistovala - aj keď uznávam, že možno na ňu častejšie trpeli umelci a mestskí "fičúri" ako dedinčania, ktorí sa ťažko pretĺkali životom.  (O zdegenerovaných panovníckych a kniežacích rodoch ani nehovorím...)

Vějířovka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Vejířovko,ano,dřív se žilo jinak....
každá další generace si myslí,že lépe...nebylo toto a támhleto a proto je to teď horší..
Není...,jen jinak modifikovené....
Pohyb je utlumen a technika posílená...naše děti umí od 3 let zacházet s počítačem...my dělali výmyky na klepadle u baráku,oni řeší na zadku složitosti na pc,ke kterým já vzhlížím s úctou...
My jsme měli nervy z toho,abychom něco nevhodného neřekli nahlas,oni zase z toho,aby byli in...
My jsme o nějakých psychických problémech nemohli mluvit,oni se utíkají do všemožných somatizací...je to stále stejné...

Jasně, ale když se ty dnešní problémy řeší různými chemikáliemi - vlastně drogami, antodepresivy, tak je to myslím cesta do pekel.
Když třeba tady čtu, jak po nasazených antidepresivech se dotyčné třeba začaly třást ruce, nemohla spát, pak dostala další antidepresiva, po těch bylo zase něco jiného atd, a ještě k tomu se tady psalo, že už se musí užívat antidepresiva do konce života, tak to už se mi zdá fakt moc.

Ano,doba je zrychlená,všechno se řeší tatatata...sami lidé chtějí vyřešit problém okamžitě...bolí mě duše,nechám si napsat pilulku,hlavně at to rychle zabere...i na lékaře je velký tlak,nedostávají moc prostoru,lidé obecně chtějí všechno rychle,hned...ztrácíme trpělivost..
Dlouhodobě je potlačená rehabilitace...postupná,klidná...pokorná..nechce se nám na sobě pracovat,chceme pilulky

Revliba napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

Přestaň řešit dokola rodiče,pokud ti vadí,což je v tomto věku logické,zvedni zadek a pusť se do svého života sama,naprosto se s nimi nemusíš radit....návodů tady jsi dostala dost

napsala dva příspěvky na 3 stranách a je z toho DOKOLA :lol: omlouvám se, to neber jako rejpání, ale tohle mě fakt rozesmálo :D

Adrifinel, s rodičmi už fakt nič nenarešiš, v tomto živote iných mať nebudeš... a že by sa výrazne zmenili je nepravdepodobné. Skús urobiť čo najviac pre to, aby si mala vlastný život, odpútala sa a váš vzťah sa dostal na kvalitatívne inú úroveň - vzťahu dvoch dospelých. keď sa to zadarí (čo ale nejde vždy), je to krása.

PPavlaa napsal(a):

Revliba napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

Přestaň řešit dokola rodiče,pokud ti vadí,což je v tomto věku logické,zvedni zadek a pusť se do svého života sama,naprosto se s nimi nemusíš radit....návodů tady jsi dostala dost

napsala dva příspěvky na 3 stranách a je z toho DOKOLA :lol: omlouvám se, to neber jako rejpání, ale tohle mě fakt rozesmálo :D

Jo jo,někdy se dá zahořklost a dokolakolismus vyčíst i z dvou příspěvků

Revliba napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Revliba napsal(a):

Přestaň řešit dokola rodiče,pokud ti vadí,což je v tomto věku logické,zvedni zadek a pusť se do svého života sama,naprosto se s nimi nemusíš radit....návodů tady jsi dostala dost

napsala dva příspěvky na 3 stranách a je z toho DOKOLA :lol: omlouvám se, to neber jako rejpání, ale tohle mě fakt rozesmálo :D

Jo jo,někdy se dá zahořklost a dokolakolismus vyčíst i z dvou příspěvků

já nevím, na mě to takhle nepůsobí. přijde mi že si chce třeba postěžovat, možná nemá jinak komu.

Vějířovka napsal(a):

....ale dříve, když měla chalupnice depresi, tak vzala motyčku a šla okopávat brambory, začala jí krev víc kolovat, nedýchala se čerstvého vzduchu, unavila se, vyspala se potom - a ráno bylo po depresi.

Bohužel se dost mýlíš.
Psychiatři, psychologové, psychoterapeuti, ale například i fyzioterapeuti by ti mohli dlouze vyprávět o tom, jak se takhle "vydýchané" deprese v rodě předávají z jednoho člena rodu na druhého po celé generace, až si už vlastně nikdo nepamatuje, jak to vzniklo a všichni se strašně diví, KDE jen to ta naše Mařka nebo ten náš Pepa vzal, že je tak "nemocnej"....

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

a léčíš se?
takhle si ověřuješ, to co ti (zřejmě) bylo již několikrát i jinde řečeno? Podle tvého příspěvku se dá usoudit, že za ty roky jsi to již slyšela vícekrát a z mnoha stran. jenže ......jaksi není vůle...., že?

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

možná by jsi mohla napsat - jaké máš vzdělání? jaké rek. kurzy ti úřad práce nabídl? proč jsi skončila v posledním zaměstnání?

Pandorraa napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

....ale dříve, když měla chalupnice depresi, tak vzala motyčku a šla okopávat brambory, začala jí krev víc kolovat, nedýchala se čerstvého vzduchu, unavila se, vyspala se potom - a ráno bylo po depresi.

Bohužel se dost mýlíš.
Psychiatři, psychologové, psychoterapeuti, ale například i fyzioterapeuti by ti mohli dlouze vyprávět o tom, jak se takhle "vydýchané" deprese v rodě předávají z jednoho člena rodu na druhého po celé generace, až si už vlastně nikdo nepamatuje, jak to vzniklo a všichni se strašně diví, KDE jen to ta naše Mařka nebo ten náš Pepa vzal, že je tak "nemocnej"....

Přesně tak. Deprese byly a stejně kruté jak dnes. Jenže se z různých důvodů "nehodilo je vytahovat ven". Jakákoli psychická odchylka se stávala ( a mnohdy ještě stává)  terčem, návštěva odborníka byla stigmatizací na celý život..Není divu, že to lidi, či jejich rodiny tutlali co to šlo..

agewa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

a léčíš se?
takhle si ověřuješ, to co ti (zřejmě) bylo již několikrát i jinde řečeno? Podle tvého příspěvku se dá usoudit, že za ty roky jsi to již slyšela vícekrát a z mnoha stran. jenže ......jaksi není vůle...., že?

Vůli si těžko vydupeš..Buď ji máš nebo ne, ale těžko si jí poručíš. Motivaci snad ano.

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

Víš Adrifinel,pokud takovouto důležitou informaci nezveřejníš hned zpočátku,nemůžeš se divit,že posloucháš něco po tisící...
Pak je všechno pro tebe kolektivní papouškování...
Držím ti palce,je jasné,že depresi nemáš,jen je těžké některé sociální vazby chápat...zkus Aplu,mohli by ti pomoci

Revliba napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

Víš Adrifinel,pokud takovouto důležitou informaci nezveřejníš hned zpočátku,nemůžeš se divit,že posloucháš něco po tisící...
Pak je všechno pro tebe kolektivní papouškování...
Držím ti palce,je jasné,že depresi nemáš,jen je těžké některé sociální vazby chápat...zkus Aplu,mohli by ti pomoci

No já mám zkušenost, že to lidi nepovažují za jaksi důležitou informaci... vlastně spousta lidí nebere můj autismus potaz, myslí si, že je to jen další výmluva proč to nejde... Nicméně můj pohled na svět je jaksi jinej než u běžného průměrného člověka... přesto se s tím snažím žít jako normální člověk, i když jsem nucena někdy si vyslechnout něco o mentální retardaci.
Na tom pohovoru mě budou posuzovat, jestli jim příjdu manuálně zručná, trochu se toho bojím, protože mi v minulé práci lidi říkali, že vypadá, jako někdo kdo neumí do pěti počítat :(

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

možná by jsi mohla napsat - jaké máš vzdělání? jaké rek. kurzy ti úřad práce nabídl? proč jsi skončila v posledním zaměstnání?

Mám střední s maturitou, kurzy jsem dělala vesměs na počítač, na grafičku. Zase to bylo angažma rodičů, kurzy jsem si sice zařídila sama, oni vybírali na co půjdu. No jedinej přínost bylo to, že mám ECDL a přišla na chuť photoshopu, jinak mě tam moc nenaučili. Dokonce jsem ohledně toho, co se tam vyučovalo, jsem věděla více než náš lektor....

Z důvodu nemoci, pak už mě nechtěli...

Adrifinel - můžeš mi prosím napsat, třeba i do SZ název těch kurzů? Nechce se mi věřit, že ti pracák zaplatí víc jak jeden kurz.

Revliba napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

[b]Víš Adrifinel,pokud takovouto důležitou informaci nezveřejníš hned zpočátku,nemůžeš se divit,že posloucháš něco po tisící...[/b]Pak je všechno pro tebe kolektivní papouškování...
Držím ti palce,je jasné,že depresi nemáš,jen je těžké některé sociální vazby chápat...zkus Aplu,mohli by ti pomoci

Adrif.....musíš začít u své nemoci....

Adrifinel napsal(a):

Rekvalifikační kurzy mi neplatili. Já je měla zadarmo od pracáku.

Oni jsou rodiče ten typ lidí, co odmítá si nechat za něco platit a člověk jim ty peníze musí vecpat, jsou schopni mu je ihned vrátit a ještě se s ním pohádat, i když si stěžují...

Jedná paní mi říkala, že moji rodiče jsou takový  patalogištější, že jim to vyhovuje mít doma fackovacího panáka...

Já jsem dělala, ve fabrice. Asi půl roku jsem pracovala jako manuální dělnice. A půjdu dělat zas, jestli mi to výjde, měla bych nastoupit do jednoho podniku na dělání kabelů, zítra jedu na informační schůzku...

Moje máma není o nic dospělejší než já. Všechno u nás dělá táta...

Na pracáku jsem a krom toho kurzu mě vůbec nepomohli...

Dneska jsem mámě pomáhala balit v práci... to občas dělám, když je zakázka.

Tak na delani kabelu jsem se pred 2 lety taky byla poptat a hlavne podivat,byla to prace hodne na oci,kdy na kazdem tom kabilku byl miniaturni napis a ten urcoval kam ktery kabilek patril nez se utvoril cely kabel.Praci jsem,ale nedostala,protoze chteli jen brigadnici a ja potrebovala praci na stalo.Navic byla jen za minimalku a ja byxch jeste j tomu projela plno penez.

Erem - ale mladý holce by i za minimálku práce stačila. Než být doma. Bude mít větší přehled, dostane se mezi lidi, může zkoušet jít dál.

Selima napsal(a):

Ad: čo bolo a nebolo... keďže mnoho mužov kedysi umieralo vo vojnách, pri ťažkej práci v lese apod. a ženy pri pôrodoch - priemerný vek bol ešte dosť nedávno 40-50 rokov, tak sa mnohí proste tej depresie ani nedožili :D . Ale nemyslím, že by neexistovala - aj keď uznávam, že možno na ňu častejšie trpeli umelci a mestskí "fičúri" ako dedinčania, ktorí sa ťažko pretĺkali životom.  (O zdegenerovaných panovníckych a kniežacích rodoch ani nehovorím...)

Myslim si,ze drive museli byt lide v depresich vice nez dnes.Uz jenom za valky kdy prisly s rodiny o sve blizke,kdy matky umiraly pri porodech,kdyz jim umiraly deti.To musela byt fakt hruza a nikdo zadnou depresy nemel,zivot sel dal museli se s tim vyrovnat sami.

tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat... Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno
Nojo, děvče... když tady necháš na dvou stránkách probíhat "kolektivní papouškování" a pak jen tak mimochodem prohodíš "trpím aspergovým syndromem", tak se nemůžeš divit tomu, že lidi píšou, co píšou. To je jako by sis stěžovala, že tloustneš a "ps." se zmínila, že jsi v pátém měsíci

nikdo zadnou depresy nemel
Ale měl, erem... jen se tomu říkávalo jinak.
Jenže je taky pravda, že některý zlý události se dřív braly trochu jinak - třeba "Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal" - lidi byli svým způsobem smířenější. Když to řeknu drsně, tak dneska je smrt děcka tragédie, kdežto před pár desetiletími, když z deseti přežily dvě-tři, byla to téměř běžná součást života.

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad: čo bolo a nebolo... keďže mnoho mužov kedysi umieralo vo vojnách, pri ťažkej práci v lese apod. a ženy pri pôrodoch - priemerný vek bol ešte dosť nedávno 40-50 rokov, tak sa mnohí proste tej depresie ani nedožili :D . Ale nemyslím, že by neexistovala - aj keď uznávam, že možno na ňu častejšie trpeli umelci a mestskí "fičúri" ako dedinčania, ktorí sa ťažko pretĺkali životom.  (O zdegenerovaných panovníckych a kniežacích rodoch ani nehovorím...)

Myslim si,ze drive museli byt lide v depresich vice nez dnes.Uz jenom za valky kdy prisly s rodiny o sve blizke,kdy matky umiraly pri porodech,kdyz jim umiraly deti.To musela byt fakt hruza a nikdo zadnou depresy nemel,zivot sel dal museli se s tim vyrovnat sami.

Erem - jen se tomu dřív neříkalo deprese.

dusička napsal(a):

Adrifinel - můžeš mi prosím napsat, třeba i do SZ název těch kurzů? Nechce se mi věřit, že ti pracák zaplatí víc jak jeden kurz.

To se prave taky divim.Kdyz jsem byla na pracaku pred par lety a chtela si udelat rekvalifikacni kurz pedikerky,tak me rekl,ze si nejdrive musim najit zamestnabvatele ktery me bude potrebovat.Jinak,ze to nejde.

dusička napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad: čo bolo a nebolo... keďže mnoho mužov kedysi umieralo vo vojnách, pri ťažkej práci v lese apod. a ženy pri pôrodoch - priemerný vek bol ešte dosť nedávno 40-50 rokov, tak sa mnohí proste tej depresie ani nedožili :D . Ale nemyslím, že by neexistovala - aj keď uznávam, že možno na ňu častejšie trpeli umelci a mestskí "fičúri" ako dedinčania, ktorí sa ťažko pretĺkali životom.  (O zdegenerovaných panovníckych a kniežacích rodoch ani nehovorím...)

Myslim si,ze drive museli byt lide v depresich vice nez dnes.Uz jenom za valky kdy prisly s rodiny o sve blizke,kdy matky umiraly pri porodech,kdyz jim umiraly deti.To musela byt fakt hruza a nikdo zadnou depresy nemel,zivot sel dal museli se s tim vyrovnat sami.

Erem - jen se tomu dřív neříkalo deprese.

A jak se tomu rikalo?Ze se proste zblaznili.Ale oni se s tim museli vyrovnat sami a zit dal.

Ale oni se s tim museli vyrovnat sami a zit dal.
Dneska se s tím musejí vyrovnat taky... akorát že mají nějaký ty farmaka na podšprajcování - ale kdysi se používaly třeba bylinky.
Ostatně skoro každá ves měla nejmíň jednoho "obecního blázna", "Viktorku" a podobně...

A jak se tomu rikalo?Ze se proste zblaznili.Ale oni se s tim museli vyrovnat sami a zit dal.
A v dnešní době Ti někdo pomůže? Nebo se musíš vyrovnat s "tím" také sama.
Zázračná pilulka neexistuje ani v dnešní době.
Dřív si říkali, musím to vydržet, to nějak přežiju a tiše sami v sobě trpěi a nedávali to najevo. V dnešní době chtěj lidi žít, radovat se, dostávaj trápení ze sebe ven. Chtějí pomoc, nechtěj se smířit s tím,že by trpěli do konce života.

Adrifinel napsal(a):

No já mám zkušenost, že to lidi nepovažují za jaksi důležitou informaci... vlastně spousta lidí nebere můj autismus potaz, myslí si, že je to jen další výmluva proč to nejde... Nicméně můj pohled na svět je jaksi jinej než u běžného průměrného člověka... přesto se s tím snažím žít jako normální člověk, i když jsem nucena někdy si vyslechnout něco o mentální retardaci.
Na tom pohovoru mě budou posuzovat, jestli jim příjdu manuálně zručná, trochu se toho bojím, protože mi v minulé práci lidi říkali, že vypadá, jako někdo kdo neumí do pěti počítat :(

Tvoje zkušenost je nejspíš dost nepříjemná, proto ji raději moc nepoužíváš.
Pro mne konkretně to ale JE poměrně důležitá informace.

Já mám zase tu zkušenost, že lidé, kterým příroda na jedné straně "ubrala" (podarovala je něčím pro ně ne právě příjemným), na druhé straně jim zase "přidala" a oni mají vlastnost nebo schopnost, která nám ostatním chybí. Celek tak pak tvoří jednu velkou vyjimečnost, se kterou není právě lehké v naší stále ještě v mnoha směrech dost netolerantní společnosti žít....
Jenže i v netolerantní společnosti jsou tolerantní lidé.
A začít bys opravdu měla u sebe.
Jak to je, tak to prostě je.

Zkus nedívat se stále jen na to nepříjemné, co tě odlišuje (vypadá jako někdo, kdo neumí do pěti počítat) a najdi si to, co jsi dostala "navíc", najdi svou vyjimečnou schopnost, nepochybuji, že nějakou  máš.
Zatím jsem se v tomto případě nesetkala s nikým, kdo by ji skutečně neměl.
Pokud je to manuální zručnost, tak ji rozvíjej.
Soustřeď se prostě na sebe, nikoliv na rodiče. Ty nepředěláš, sebe můžeš :jojo:

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad: čo bolo a nebolo... keďže mnoho mužov kedysi umieralo vo vojnách, pri ťažkej práci v lese apod. a ženy pri pôrodoch - priemerný vek bol ešte dosť nedávno 40-50 rokov, tak sa mnohí proste tej depresie ani nedožili :D . Ale nemyslím, že by neexistovala - aj keď uznávam, že možno na ňu častejšie trpeli umelci a mestskí "fičúri" ako dedinčania, ktorí sa ťažko pretĺkali životom.  (O zdegenerovaných panovníckych a kniežacích rodoch ani nehovorím...)

Myslim si,ze drive museli byt lide v depresich vice nez dnes.Uz jenom za valky kdy prisly s rodiny o sve blizke,kdy matky umiraly pri porodech,kdyz jim umiraly deti.To musela byt fakt hruza a nikdo zadnou depresy nemel,zivot sel dal museli se s tim vyrovnat sami.

Nu..a jak se s tím vyrovnali, podle toho dnes vypadají jejich potomci.
A o tom, že NIKOD z nich žádnou depresi neměl, ty nemůžeš, erem, nic vědět, protože jsi v jejich botách nechodila, do hlavy jim neviděla...
Nezevšeobecňuj a neidealizuj si minulost.
Naši předkové se prostě se svou bolestí vyrovnávali jinak než my, nikoliv lépe, nikoliv hůře, prostě jen jinak. A stejně jako my dnes, i oni dost z toho, co sami prožili, prostě jen poslali po rodové linii "dál".
My to dnes máme v genech, ve svých vzorcích chování...

Ani ten autismus nevzniká jen tak mírnix týrnyx z ničeho.

agewa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Taky doufám, že práci dostanu. Říkali mi, že když se jim od pohledu budu zdát být manuálně zručná, což doufám, tak bych nastupovala už ve čtvrtek...

btw. i když člověk napíše, že má... tak hned někdo do něj, aby nebyl línej a začal něco se svým životem něco dělat. Kdybych tohle kolektivní papouškování nečetla už nejméně po tisící, asi by mě to nechávalo chladnou. Takhle si jen ověřuji, to cov vím dávno. Většiná lidí zřejmě neexistuje bez společného vědomí...

ps. nezmínila jsem se, že trpím aspergovým syndromem...

a léčíš se?
takhle si ověřuješ, to co ti (zřejmě) bylo již několikrát i jinde řečeno? Podle tvého příspěvku se dá usoudit, že za ty roky jsi to již slyšela vícekrát a z mnoha stran. jenže ......jaksi není vůle...., že?

Mnoo..já a Majkafa jsme do toho hned takhle nešili..  Tak aspoň někdo :gloria:

Pandorraa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Selima napsal(a):

Ad: čo bolo a nebolo... keďže mnoho mužov kedysi umieralo vo vojnách, pri ťažkej práci v lese apod. a ženy pri pôrodoch - priemerný vek bol ešte dosť nedávno 40-50 rokov, tak sa mnohí proste tej depresie ani nedožili :D . Ale nemyslím, že by neexistovala - aj keď uznávam, že možno na ňu častejšie trpeli umelci a mestskí "fičúri" ako dedinčania, ktorí sa ťažko pretĺkali životom.  (O zdegenerovaných panovníckych a kniežacích rodoch ani nehovorím...)

Myslim si,ze drive museli byt lide v depresich vice nez dnes.Uz jenom za valky kdy prisly s rodiny o sve blizke,kdy matky umiraly pri porodech,kdyz jim umiraly deti.To musela byt fakt hruza a nikdo zadnou depresy nemel,zivot sel dal museli se s tim vyrovnat sami.

Nu..a jak se s tím vyrovnali, podle toho dnes vypadají jejich potomci.
A o tom, že NIKOD z nich žádnou depresi neměl, ty nemůžeš, erem, nic vědět, protože jsi v jejich botách nechodila, do hlavy jim neviděla...
Nezevšeobecňuj a neidealizuj si minulost.
Naši předkové se prostě se svou bolestí vyrovnávali jinak než my, nikoliv lépe, nikoliv hůře, prostě jen jinak. A stejně jako my dnes, i oni dost z toho, co sami prožili, prostě jen poslali po rodové linii "dál".
My to dnes máme v genech, ve svých vzorcích chování...

Ani ten autismus nevzniká jen tak mírnix týrnyx z ničeho.

Řekla bych, že teď se o tom spíš víc ví a mluví, jinak je to stejné. Dřív možná zkusili kořenářku, ale asi o tom s nikým moc nemluvili. Myslím, že v tom hrálo roli také vedení k víře, náboženství bylo součástí života ve společnosti, chtěj nechtěj..

Adrifinel napsal(a):

Zkusím napsat svůj příběh, i když tuším, že mě asi odsoudit jako ostatní...

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo. I když mě táta sám do práce vozil (špatná doprava) a vyčítalo se mi, že to žere benzín, tak jako kdyby to někdo vymazal z jejich vzpomínek.

Pak příjde na to, když někomu vyprávím o své životní situaci, že jsem líná, že se jen vymlouvám, že mi to nevyhovuje nechat se živit a tak dále...

Jenže, nikdo z nich nechce pochopit, že nemám vlastní finance. Nikdo mi nevěří, že nemám na kontě tisíce ze kterých bys si mohla dovolit vlastní bydlení. A pocházím z místa, kde na nás fakt už od brány nemávaj a nevolaj: "Halo nechcete práci?" Takže sehnat tu práci je docela těžké.
Navíc já si ani nevěřím, že něco dokáži...

Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce, tak první co následovalo nebo spíše pokaždé následovalo bylo: "Ty ani náhodou." "Zapomeň na to, na to ty nemáš." a podobné řeči, byť se jednalo o práce jako uklízečka, prodavačka apod. Moji rodiče měli tak velkou víru v mé schopnosti, že mě chtěli dát na pomocnou šičku, ale nedali. Důvodem bylo, že dotyčná škola nebyla v místě bydliště a já bych musela dojíždět. Což se jim nechtělo. Také jsem je musela rok přesvědčovat, že zvládnu někam dojet autobusem, když přišlo na hledaní práce.

Říká se, že jsou to jen výmluvy, že kdo chce, vždycky si najde...
Nemám přátelé, jsem hodně osamělá a ani svojí rodinu nemůžu žádat o pomoc. Do mám strach z lidí, necítim se s nima vůbec dobře a neumím ani s nima navazovat vztahy.

Opravdu nevím, jak si to ti lidé představují, že si jen tak sbalím kufry, ale co dál? Jsem vychována k tomu, si vše předem promyslet a nevrhat se bezhlavě někam bez promyšlení. Takže se ptám na odpověď, proč si teda nesbalím kufry a nevypadnu, když mi to doma tak vadí. Co bude dál? Proč si každej myslí, že je vše tak snadné a růžové. Nejsem výdělečně činná, takže odchod by pro mě znamenal žít na ulici. Což si asi většina lidí neuvědomuje nebo věří té pohádce, jak když odejdu najdu přátelé, byt, práci, muže atd. Jenže realita je jinde a najít si něco může trvat měsíce, do do té doby. Ti, co to říkaj mě u sebe bydlet nenachaj a jejim celkem jedno, jestli skončím na ulici nebo ne...

No na závěr jsem se dostala do depresích a pocitu, že vážně nechci na tomto světě žít...

Nepodpora v rodině a nepochopení alespoň základních věcí Ti samozřejmě posouvá startovní čáru dozadu :-( Na druhé straně máš ještě nadhled a logické uvažování a jsi realistkou, nehodláš naletět a bezhlavě se někam vrhat. Práce na sebevědomí (zničeném kýmkoliv) a hledání místa na slunci zabere člověku děsně moc času a sil. Nedivím se pak depresím apod., člověk není stroj a když není pevná půda pod nohama, těžko se cokoliv buduje.
Asi bych se připravila (uváženě) na radikální řez - našla si práci v jiném městě, nevím, za co bych zaplatila ubytování a rohlíky, ale po první výplatě bych se dala na spolubydlení a pomalu bych se zkusila v novém městě chytnout a najít si přátele. Přátele a radost Tě promění.
Samozřejmě mnoho lidí na to nevypadá, ale mají půjčky a i dva týdny před výplatou už nemají na jídlo a to chodí do práce!!! Takže potencionálním bezdomovcem se může stát kdokoliv - stačí, když propouštějí z práce, ruší se místa...člověk nemusí udělat žádnou chybu a okusí dno.
Pak od těch bezdomovců, kteří se často dávají na "chlast"  a nemají se kde umýt atd., dělí lidi jen tenká linie toho, že se vyspali v ložnici a okoupali v koupelně za téměř všechny prostředky.
Držím Ti pěsti, aby se Ti to k dobrému změnilo :-)

dusička napsal(a):

Adrifinel - můžeš mi prosím napsat, třeba i do SZ název těch kurzů? Nechce se mi věřit, že ti pracák zaplatí víc jak jeden kurz.

Teď už nezaplatí. Já chytla poslední rok toho projektu Aktivně do práce. Z toho jsem měla měsíc takové to kecání, pak ty zkoušky z pc, pak grafiku a ještě jako doplněk tvorba webových stránek.

Tak od čtvrtka nastupuji do práce, do které budu jezdit vlakem a autobusem.

Zarazilo mi, když mi máma naznačila, že až se tam zapracuji a firma se přestěhuje k nám do města, že bych to mohla dělat. Jí vadí, že jsem doma, ale z toho co řekla, to spíše vyznělo jako, že mě právě chce mít doma....

Adrifinel napsal(a):

Zarazilo mi, když mi máma naznačila, že až se tam zapracuji a firma se přestěhuje k nám do města, že bych to mohla dělat. Jí vadí, že jsem doma, ale z toho co řekla, to spíše vyznělo jako, že mě právě chce mít doma....

Si myslím, že tvá máma má strach z toho, že odejdeš, ale zároveň ví, že by ses osamostatnit měla. Tak si s tím sama v sobě bojuje a navenek se to projevuje možná trochu zmateně. Já si to teď uvědomuji na své 20-leté dceři ... na jednu stranu mám strach, aby se jí něco zlého nestalo, když odjíždí sama někam mimo domov na brigádu, na druhé straně nesnáším, když hnípe doma a nic nedělá ... Bydlení s rodiči v dospělosti není vůbec jednoduché :) ...

Přeji mnoho štěstí v nové práci. Věřím, že ti částečně pomůže i k vyřešení vztahů doma. :)

Ziki napsal(a):

Řekla bych, že teď se o tom spíš víc ví a mluví, jinak je to stejné. Dřív možná zkusili kořenářku, ale asi o tom s nikým moc nemluvili. Myslím, že v tom hrálo roli také vedení k víře, náboženství bylo součástí života ve společnosti, chtěj nechtěj..

V dřívějších dobách mnohde funkci psychologa zastal kněz. A ne vždy špatně.
V určité době společnost od sebe oddělila fyzické tělo a duši.
Duševní trable nebo nemoci byly, a mnohde ještě stále jsou, považovány za slabost.

K člověku není přistupováno celistvě a to je stále ještě problém...

ještě jsi mi neodpověděla, zda se léčíš ?

agewa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

není pravda.

Mno na cestu a na ubytovani pro zacatek  popripade na pojisteni a jidlo a dopravu na miste urcite potrebuje. Celkem to muze delat dost.

agewa napsal(a):

ještě jsi mi neodpověděla, zda se léčíš ?

Asperger se léčit nedá, patří to mezi vrozené "vlastnosti"...

sahleb napsal(a):

agewa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ale na to,aby pracovala v zahranici potrebuje do zacatku penize a ty ona bohuzel nema.

není pravda.

Mno na cestu a na ubytovani pro zacatek  popripade na pojisteni a jidlo a dopravu na miste urcite potrebuje. Celkem to muze delat dost.

podívej. nevím, jaké máš TY zkušenosti. JÁ mluvím ze své, protože můj syn takhle odjel . Jel do Anglie autobusem STUDENT AGENCI, což ho vyšlo do 1000kč. Ubytování a stravu zajištěnou měl a pojištění platil až z platu.

Adrifinel napsal(a):

agewa napsal(a):

ještě jsi mi neodpověděla, zda se léčíš ?

Asperger se léčit nedá, patří to mezi vrozené "vlastnosti"...

hm, radši se tu bude litovat . Alespon máš výmluvu, proč to nejde, vid?

Adrifinel napsal(a):

Mám střední s maturitou, kurzy jsem dělala vesměs na počítač, na grafičku. Zase to bylo angažma rodičů, kurzy jsem si sice zařídila sama, oni vybírali na co půjdu. No jedinej přínost bylo to, že mám ECDL a přišla na chuť photoshopu, jinak mě tam moc nenaučili. Dokonce jsem ohledně toho, co se tam vyučovalo, jsem věděla více než náš lektor....

Z důvodu nemoci, pak už mě nechtěli...

Takze ty toho vis obcas vic nez lektor a preci ti v pameti zustane, ze jsi na obe ruce leva.  To je prace tvych rodicu. Uvedom si to. Bohuzel je to tak. Z toho se musis dostat. ECDL nema kazdy a ni ten photoshop neumi kazdy. S tim by se mohlo neco delat.

A na tu graficku se uz nepripravujes? neni to skoda? Nebavilo by te to? Tady se da docela dobre vydelat.

Jinak me zarazi, ze te nevzali do prace(?) kvuli aspergovu syndromu. Nebo te nenechali dokonce dodelat kurz? To je spatny, moc spatny. Proste nikomu nic nerikej.

Ja ti drzim palce.

agewa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

agewa napsal(a):

ještě jsi mi neodpověděla, zda se léčíš ?

Asperger se léčit nedá, patří to mezi vrozené "vlastnosti"...

hm, radši se tu bude litovat . Alespon máš výmluvu, proč to nejde, vid?

To je teda hodne hodne podivna odpoved.

agewa napsal(a):

sahleb napsal(a):

agewa napsal(a):

není pravda.

Mno na cestu a na ubytovani pro zacatek  popripade na pojisteni a jidlo a dopravu na miste urcite potrebuje. Celkem to muze delat dost.

podívej. nevím, jaké máš TY zkušenosti. JÁ mluvím ze své, protože můj syn takhle odjel . Jel do Anglie autobusem STUDENT AGENCI, což ho vyšlo do 1000kč. Ubytování a stravu zajištěnou měl a pojištění platil až z platu.

No prave vsichni nemaji automaticky zajistenou stravu a ubytovani.  Ani to pojisteni jim jako pak nekdy  neodchazi z platu. Prave za to se musi platit.

Ja takove zlusenosti nemam. Ale vim o jedne slovenske rodine. Musi mit na najem (tzn. 4 najmy dopredu) dopravu, jidlo predem.

sahleb napsal(a):

agewa napsal(a):

sahleb napsal(a):

Mno na cestu a na ubytovani pro zacatek  popripade na pojisteni a jidlo a dopravu na miste urcite potrebuje. Celkem to muze delat dost.

podívej. nevím, jaké máš TY zkušenosti. JÁ mluvím ze své, protože můj syn takhle odjel . Jel do Anglie autobusem STUDENT AGENCI, což ho vyšlo do 1000kč. Ubytování a stravu zajištěnou měl a pojištění platil až z platu.

No prave vsichni nemaji automaticky zajistenou stravu a ubytovani.  Ani to pojisteni jim jako pak nekdy  neodchazi z platu. Prave za to se musi platit.

Ja takove zlusenosti nemam. Ale vim o jedne slovenske rodine. Musi mit na najem (tzn. 4 najmy dopredu) dopravu, jidlo predem.

hm. a kdo myslíš, že mu to asi zajistil? Samo z "nebe " to nepřišlo. Hledal měkolik týdnů na netu, psal a scháněl.
kromě toho je dost velký rozdíl, jestli jde o rodinu nebo svobodného mladého člověka.

sahleb napsal(a):

agewa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Asperger se léčit nedá, patří to mezi vrozené "vlastnosti"...

hm, radši se tu bude litovat . Alespon máš výmluvu, proč to nejde, vid?

To je teda hodne hodne podivna odpoved.

Mnohé z těchto nedostatků může být sanace se specifickými druhy terapie zaměřené na výuku sociálních dovedností a pragmatický. Úzkost vedoucí k významnému tuhost může být také léčeny. Ačkoli to je těžší, dospělých s Asperger může mít vztah, rodiny, šťastný a produktivní život.
Komplikace onemocnění spočívají zejména v problematice společenského uplatnění (získání a setrvání v určitém povolání) a sociálního života (vycházení s rodinou, nalezení partnera), nicméně základní dovednosti zvládání normálního života je možno naučit speciální pedagogickou výchovou postiženého jedince během dětství.

Ostatní jako je problematika úzkosti, deprese, výbušnosti, agresivity a problémy se spánkem je možné léčit farmakologicky (léky).

agewa napsal(a):

hm. a kdo myslíš, že mu to asi zajistil? Samo z "nebe " to nepřišlo. Hledal měkolik týdnů na netu, psal a scháněl.
kromě toho je dost velký rozdíl, jestli jde o rodinu nebo svobodného mladého člověka.

Prosim te agewo, ja netvrdim, ze mu to spadlo z nebe, ja jsem psala, ze to tak neni automaticky,, ze ma kazdy placenou stravu a ubytovani. AUtomaticky znamenalo, ze ji ma tvuj syn jako ve smlouve. Automaticky. U jinym automaticky placena strava ani ubytovani neni. Proc by to melo byt jine u rodiny? Ti si musi prave nejsdriv sehnat byt, platit 4 najmy dopredu, jidlo taky..............nabytek...................

agewa napsal(a):

Mnohé z těchto nedostatků může být sanace se specifickými druhy terapie zaměřené na výuku sociálních dovedností a pragmatický.[b](?) Úzkost vedoucí k významnému tuhost (?) může být také léčeny. [/b]Ačkoli to je těžší, dospělých s Asperger může mít vztah, rodiny, šťastný a produktivní život.

Komplikace onemocnění spočívají zejména v problematice společenského uplatnění (získání a setrvání v určitém povolání) a sociálního života (vycházení s rodinou, nalezení partnera), nicméně základní dovednosti zvládání normálního života je možno naučit speciální pedagogickou výchovou postiženého jedince během dětství.

Ostatní jako je problematika úzkosti, deprese, výbušnosti, agresivity a problémy se spánkem je možné léčit farmakologicky (léky).

To tady asi prave pise:

Komplikace onemocnění spočívají zejména v problematice společenského uplatnění (získání a setrvání v určitém povolání) a sociálního života (vycházení s rodinou, nalezení partnera)

No a vylecit se to neda, tohle je navod na dovednosti pro lidi s nevylecitelnou chorobou. Ona se na nic nevymlouva.

Aspergik? Dost důležité info...¨

agewo, tahle diagnoza je v Čechách celkem mladá, cca deset let se jí věnuje i školství, opravdu se jen zmírňují důsledky, léčením se to nazvat nedá.

Adrifinel, dobře, radikální řez a odchod nepřichází v úvahu, rodičům ne zcela rozumíš, protože ti dávají protichůdné informace. Jsi ovšem dospělá. Být tebou odrazím se od nějaké představy, jak bys to v budoucnu chtěla a pak bych hledala cesty, kterými toho budeš moci dosáhnout. Bud tyhle úvahy zvládneš sama a nebo bude dobré si k tomu vyhledat pomoc psychologa. Myslím, že by s tebou mohl pracovat.

http://ona.idnes.cz/aspergeruv-syndrom- … zdravi_pet  ještě takový mírně informativní článek

sahleb napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Mám střední s maturitou, kurzy jsem dělala vesměs na počítač, na grafičku. Zase to bylo angažma rodičů, kurzy jsem si sice zařídila sama, oni vybírali na co půjdu. No jedinej přínost bylo to, že mám ECDL a přišla na chuť photoshopu, jinak mě tam moc nenaučili. Dokonce jsem ohledně toho, co se tam vyučovalo, jsem věděla více než náš lektor....

Z důvodu nemoci, pak už mě nechtěli...

Takze ty toho vis obcas vic nez lektor a preci ti v pameti zustane, ze jsi na obe ruce leva.  To je prace tvych rodicu. Uvedom si to. Bohuzel je to tak. Z toho se musis dostat. ECDL nema kazdy a ni ten photoshop neumi kazdy. S tim by se mohlo neco delat.

A na tu graficku se uz nepripravujes? neni to skoda? Nebavilo by te to? Tady se da docela dobre vydelat.

Jinak me zarazi, ze te nevzali do prace(?) kvuli aspergovu syndromu. Nebo te nenechali dokonce dodelat kurz? To je spatny, moc spatny. Proste nikomu nic nerikej.

Ja ti drzim palce.

Co se týče grafiky, tak firmy požadují školy a praxy, nikdo jen tak nevezme holku, co si nakreslí nějaké obrázky...

Tak do práce mě vzali, ale asperger mi jaksi komplikuje vztahy s pracovníky. Nedokážu se s timi lidmi bavit normálně ani tak jednak. Většina prací v okolí je na dojíždění a nejlépe autem. Pracovala jsem s holkou, která byla mladší než já, ale kmenová a ta mi řekla, že mi to asi vyhovuje se nezeptat někoho z práce, jestli by mě někdo nevzal autem. Mrzelo mě to. Pro mě bylo odjakživa vždycky problém věci, které řadím do kategorie: Podlézání a vnucování. Samotná myšlenka, že půjdu a budu se lidí doprošovat mi není moc pochuti. Tohle jiným lidem nedělá problém. Samozřejmě pak vypadám před nima jako neschopna...

Jo, radči nic neříkat, takové věci je lepší držet pod pokličkou, pokud se chce člověk nějak zařadit do společnosti...

Nemusí být příznak aspergerův, že si neřekneš, jestli tě někdo nevezme.
Přeci jenom si v novém prostředí, nové lidi.
Mně by to bylo taky trapný ptát se, jestli mě někdo nevezme, když jezdí autobus. Přijde mi to divný. Počkej až se rozkoukáš. A do práce se chodí pracovat a ne bavit.
Držíš palce

Hm, tak jsem si přečetla odkaz od Pavly.
Jestli já taky nejsem Asperg. :tesi: Něco sedí, něco ne.

sahleb napsal(a):

agewa napsal(a):

Mnohé z těchto nedostatků může být sanace se specifickými druhy terapie zaměřené na výuku sociálních dovedností a pragmatický.[b](?) Úzkost vedoucí k významnému tuhost (?) může být také léčeny. [/b]Ačkoli to je těžší, dospělých s Asperger může mít vztah, rodiny, šťastný a produktivní život.

Komplikace onemocnění spočívají zejména v problematice společenského uplatnění (získání a setrvání v určitém povolání) a sociálního života (vycházení s rodinou, nalezení partnera), nicméně základní dovednosti zvládání normálního života je možno naučit speciální pedagogickou výchovou postiženého jedince během dětství.

Ostatní jako je problematika úzkosti, deprese, výbušnosti, agresivity a problémy se spánkem je možné léčit farmakologicky (léky).

To tady asi prave pise:

Komplikace onemocnění spočívají zejména v problematice společenského uplatnění (získání a setrvání v určitém povolání) a sociálního života (vycházení s rodinou, nalezení partnera)

No a vylecit se to neda, tohle je navod na dovednosti pro lidi s nevylecitelnou chorobou. Ona se na nic nevymlouva.

Jo nedá... Asperger je o myšlení, o tom jak se díváme na svět, jak ho analyzujem...
Když to tak řeknu, kterého běžného člověka (pominu-li povolání) zajímaj barvy vodičů na drátech a proč je tenhle drát modrý a tenhle zelený? Kolik lidí půjde hledat ať na netu nebo v knihovně důvod barevného značení a číst o eletrotechnických normách? Běžnému člověku je to u zadnice.

Každý člověk je svým způsobem ujetý na něčem jiném.
Tak když tě zajímaj dráty, tak tě zajímaj dráty? No a co? Vždyt to může být druhému jedno. Když Tě to uspokojí,že se dozvíš, na co je modrý, a baví Tě to zjištovat, tak není co řešit.

Co máš za střední?

dusička napsal(a):

Nemusí být příznak aspergerův, že si neřekneš, jestli tě někdo nevezme.
Přeci jenom si v novém prostředí, nové lidi.
Mně by to bylo taky trapný ptát se, jestli mě někdo nevezme, když jezdí autobus. Přijde mi to divný. Počkej až se rozkoukáš. A do práce se chodí pracovat a ne bavit.
Držíš palce

Může a nemusí, samozřejmě, že na tomhle se asperger nestaví ;)
Vidíš tobě třeba je, ale lidi v mém v okolí to považují za samozřejmost, dokonce si každej myslí, že znám x lidí, kteří maj auto a vzali by mě do práce...

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Nemusí být příznak aspergerův, že si neřekneš, jestli tě někdo nevezme.
Přeci jenom si v novém prostředí, nové lidi.
Mně by to bylo taky trapný ptát se, jestli mě někdo nevezme, když jezdí autobus. Přijde mi to divný. Počkej až se rozkoukáš. A do práce se chodí pracovat a ne bavit.
Držíš palce

Může a nemusí, samozřejmě, že na tomhle se asperger nestaví ;)
Vidíš tobě třeba je, ale lidi v mém v okolí to považují za samozřejmost, dokonce si každej myslí, že znám x lidí, kteří maj auto a vzali by mě do práce...

A proč Tě zajímá co říkaj ostatní? Vždyt Ti to může být jedno.
Prostě jde taky o to, že ted třeba jezdím autem a po ránu si vychutnávám samotu s radiem a docela by mě obtěžovalo,kdyby se mnou někdo jezdil pravidelně a chtěl si se mnou povídat. Taky odvážím holku do školky, takže každý den jezdím cca pár minut jinak.

dusička napsal(a):

Každý člověk je svým způsobem ujetý na něčem jiném.
Tak když tě zajímaj dráty, tak tě zajímaj dráty? No a co? Vždyt to může být druhému jedno. Když Tě to uspokojí,že se dozvíš, na co je modrý, a baví Tě to zjištovat, tak není co řešit.

Zajímaj mě dráty, zajímá mě cokoliv, co zaujme mou pozornost a musím o tom zjišťovat nejlépe hloubky informace. I když to zní krásně, tak se to, ale neslučuje s představou s okolí. Je pak takové "depresivní" nemoci si o tom s někým popovídat, sdělovat si zkušenosti, získávat nové informace, protože co jsem zjistila, tak to lidi prostě nezajímá, buď z nedostatku inteligence nebo z čirého nezájmu. Dokážu se ptát jako mále dítě na otázky, které podněcují mou zvědavost.... Čím více a nejlépe odoborních informací seženu, tím jsem šťastnější... Šoupněte mě do jedné místnosti z bandou vědců z různých oborů a já budu šťastná.

Hele, a co takhle ty dráty vyfotit a udělat z nich malé "umělecké dílo". Třeba i upravené v photoshopu . Nebo cokoliv fotit, co tě zajímá. Udělat si svoje stránky - blogovat , a kdo bude chtít, může Ti napsat komentík. Třeba tak najdeš pár lidiček, s kterýma si sedneš.

dusička napsal(a):

Hm, tak jsem si přečetla odkaz od Pavly.
Jestli já taky nejsem Asperg. :tesi: Něco sedí, něco ne.

To bude nějaká nová móda, ne? :lol: Teď se rojej jako žížaly po dešti - neboli "není zdravých, jen částečně aspergů".

To bude nějaká nová móda, ne?
Ani ne... to bude jako když na sobě medik postupně pozoruje příznaky všeho, o čem se zrovna učí, snad s výjimkou gravidity. I když slabší povahy...

dusička napsal(a):

Hele, a co takhle ty dráty vyfotit a udělat z nich malé "umělecké dílo". Třeba i upravené v photoshopu . Nebo cokoliv fotit, co tě zajímá. Udělat si svoje stránky - blogovat , a kdo bude chtít, může Ti napsat komentík. Třeba tak najdeš pár lidiček, s kterýma si sedneš.

Blogy nemám ráda, připadaj mi tupé  a symbol malých holčiček. Vyjímku tvoří zájmové o zvířatech, ale prosté blogy...

Svoje stránky mám dávno na téma, co mě zajímá. A upřímně, co jsem zjistila, tak mi komentář mi jen tak lidi neposílaj, nebo-li napíše-li někdo jinej má tam x komentů, napíšu já mám tam tak jeden a to uprošuji ještě někoho, aby mi tam zanechal.

Nicmémě mám stránky nebo můj hlavní koníček se týká něčeho, co tu není až tak znamo, hlavně kvůli přesudkům. Jsme země plná přesudky, spíše najdu a chodím si pokecat na mezinárodní fora. Navíc, úroveň znalostí českých lidí je žalostná. Vlastně znám krom sebe jen tak nějak dva lidi, jejich znalosti se daj srovnávat s tím, co třeba vědí španělští fanoušci.

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Hele, a co takhle ty dráty vyfotit a udělat z nich malé "umělecké dílo". Třeba i upravené v photoshopu . Nebo cokoliv fotit, co tě zajímá. Udělat si svoje stránky - blogovat , a kdo bude chtít, může Ti napsat komentík. Třeba tak najdeš pár lidiček, s kterýma si sedneš.

Blogy nemám ráda, připadaj mi tupé  a symbol malých holčiček. Vyjímku tvoří zájmové o zvířatech, ale prosté blogy...

Svoje stránky mám dávno na téma, co mě zajímá. A upřímně, co jsem zjistila, tak mi komentář mi jen tak lidi neposílaj, nebo-li napíše-li někdo jinej má tam x komentů, napíšu já mám tam tak jeden a to uprošuji ještě někoho, aby mi tam zanechal.

Nicmémě mám stránky nebo můj hlavní koníček se týká něčeho, co tu není až tak znamo, hlavně kvůli přesudkům. Jsme země plná přesudky, spíše najdu a chodím si pokecat na mezinárodní fora. Navíc, úroveň znalostí českých lidí je žalostná. Vlastně znám krom sebe jen tak nějak dva lidi, jejich znalosti se daj srovnávat s tím, co třeba vědí španělští fanoušci.

Adrifinel,tak myslím,že je skvělý,že si máš co říci někde na mezinárodních forech s lidmi..Značí to,že jazyk ovládáš,to ti velmi rozšiřuje obzory pro možnosti další práce...
Jak jsi psala ohledně tvé případné spokojenosti mezi vědci,kteří jsou někde zavření zkoumají...proč ne?Jen je potřeba se k někomu takovému přidat,abys měla radost ze života a zdá se ,že na tom mezinárodním poli by se to formou "přes internet" dalo uskutečnit,co říkáš?
Už jsem ti doporučovala Aplu,jsi s nimi v kontaktu?Možná by mohli nějak pomoci,mají zkušenosti a kontakty..

Revliba napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Hele, a co takhle ty dráty vyfotit a udělat z nich malé "umělecké dílo". Třeba i upravené v photoshopu . Nebo cokoliv fotit, co tě zajímá. Udělat si svoje stránky - blogovat , a kdo bude chtít, může Ti napsat komentík. Třeba tak najdeš pár lidiček, s kterýma si sedneš.

Blogy nemám ráda, připadaj mi tupé  a symbol malých holčiček. Vyjímku tvoří zájmové o zvířatech, ale prosté blogy...

Svoje stránky mám dávno na téma, co mě zajímá. A upřímně, co jsem zjistila, tak mi komentář mi jen tak lidi neposílaj, nebo-li napíše-li někdo jinej má tam x komentů, napíšu já mám tam tak jeden a to uprošuji ještě někoho, aby mi tam zanechal.

Nicmémě mám stránky nebo můj hlavní koníček se týká něčeho, co tu není až tak znamo, hlavně kvůli přesudkům. Jsme země plná přesudky, spíše najdu a chodím si pokecat na mezinárodní fora. Navíc, úroveň znalostí českých lidí je žalostná. Vlastně znám krom sebe jen tak nějak dva lidi, jejich znalosti se daj srovnávat s tím, co třeba vědí španělští fanoušci.

Adrifinel,tak myslím,že je skvělý,že si máš co říci někde na mezinárodních forech s lidmi..Značí to,že jazyk ovládáš,to ti velmi rozšiřuje obzory pro možnosti další práce...
Jak jsi psala ohledně tvé případné spokojenosti mezi vědci,kteří jsou někde zavření zkoumají...proč ne?Jen je potřeba se k někomu takovému přidat,abys měla radost ze života a zdá se ,že na tom mezinárodním poli by se to formou "přes internet" dalo uskutečnit,co říkáš?
Už jsem ti doporučovala Aplu,jsi s nimi v kontaktu?Možná by mohli nějak pomoci,mají zkušenosti a kontakty..

No ovládám jazyk ne tak docela, v reálu se moc nedomluvím na netu, mi  to nedělá problém neboť ho umím správně využít na tu komunikaci. Hodně lidí mluví anglicky, ale třeba země, kde se mluví španělsky nebo portulagci zásadně odmítej mluvit jinak než po svém...
Zatím jsem se k tomu, ještě neodvážila...

No ovládám jazyk ne tak docela, v reálu se moc nedomluvím na netu, mi  to nedělá problém neboť ho umím správně využít na tu komunikaci. Hodně lidí mluví anglicky, ale třeba země, kde se mluví španělsky nebo portulagci zásadně odmítej mluvit jinak než po svém...
Zatím jsem se k tomu, ještě neodvážila...

Zkus to...,přes internet se nemůžeš ztrapnit,nejsi vidět ;)
Jinak na tu Aplu neodpovídáš,nicméně myslím,že by mohli pomoci,dělají i nácvik komunikačních technik pro dospělé..
Aspergrů je v naší společnosti mraky,jen nejsou třeba diagnostikovaní,jsou to takoví trochu podivíni,jak je ostatní vnímají...většinou mají nějakou nadprůměrnou schopnost,které je možné využít pokud najdou spřízněné nadšence...
Je těžké přijmout svou jinakost,ale sama v ní rozhodně nejsi,neboj..:)

Adrifinel, pochopila jsem z tvého úvodního příspěvku, že máš alespoň dva starší sourozence. Co dělají, kde žijí? Asi by pro tebe bylo s výhodou mít sociálně-kontaktní polštář blízkých, ale na rodiče si stěžuješ, zřejmě tě srážejí. Nemohla bys odejít k některému sourozenci?
Jinak se mi z tvého psaní zdá, že ke svému okolí přistupuješ poměrně pohrdavě. Zbytečně si tím děláš překážky. Samozřejmě, že to jsou (a tady taky jsme) samí bambulové, ale buď trochu shovívavá ;)

Bramborka napsal(a):

Adrifinel, pochopila jsem z tvého úvodního příspěvku, že máš alespoň dva starší sourozence. Co dělají, kde žijí? Asi by pro tebe bylo s výhodou mít sociálně-kontaktní polštář blízkých, ale na rodiče si stěžuješ, zřejmě tě srážejí. Nemohla bys odejít k některému sourozenci?
Jinak se mi z tvého psaní zdá, že ke svému okolí přistupuješ poměrně pohrdavě. Zbytečně si tím děláš překážky. Samozřejmě, že to jsou (a tady taky jsme) samí bambulové, ale buď trochu shovívavá ;)

Nevím, proč si každej myslí, že mě sestry vezmou k sobě. Nevím, proč každej očekává, že se můžu nastěhovat sestře do bytu se dvěma malými děti jako kdyby se nechumelilo... což je jedna. A ta druhá, no před cca dvěma lety se mi narodila od ní neteř. Naše vztahy jsou takové, že jsem neteř za ty dva roky viděla snad jen na fotce a slyšela o ní z doslechu. Celkově vztahy v naší rodině jsou na dvě věci. Já jsem se třeba až teprve nedávno dozvěděla, že mám z máminy strany ještě dva strejdy a bratrance. U nás se to navíc rozděluje na jakési uzavřené skupiny. No, pokud dostanem na Vánoce od nějakého člena rodiny smsku s přání, tak je co říct.

Revliba napsal(a):

No ovládám jazyk ne tak docela, v reálu se moc nedomluvím na netu, mi  to nedělá problém neboť ho umím správně využít na tu komunikaci. Hodně lidí mluví anglicky, ale třeba země, kde se mluví španělsky nebo portulagci zásadně odmítej mluvit jinak než po svém...
Zatím jsem se k tomu, ještě neodvážila...

Zkus to...,přes internet se nemůžeš ztrapnit,nejsi vidět ;)
Jinak na tu Aplu neodpovídáš,nicméně myslím,že by mohli pomoci,dělají i nácvik komunikačních technik pro dospělé..
Aspergrů je v naší společnosti mraky,jen nejsou třeba diagnostikovaní,jsou to takoví trochu podivíni,jak je ostatní vnímají...většinou mají nějakou nadprůměrnou schopnost,které je možné využít pokud najdou spřízněné nadšence...
Je těžké přijmout svou jinakost,ale sama v ní rozhodně nejsi,neboj..:)

Ta poslední věta byla na applu. Slyšela jsem, že musíš čekat půl roku i a vyšetření tě stojí několik tísíc...
Četla jsi diskuzi k tomu postovanému článku? Já jo, a musím říct, že někteří lidé zastávaj názor: To je něco, co vysžene výprask...

Adrifinel napsal(a):

Revliba napsal(a):

No ovládám jazyk ne tak docela, v reálu se moc nedomluvím na netu, mi  to nedělá problém neboť ho umím správně využít na tu komunikaci. Hodně lidí mluví anglicky, ale třeba země, kde se mluví španělsky nebo portulagci zásadně odmítej mluvit jinak než po svém...
Zatím jsem se k tomu, ještě neodvážila...

Zkus to...,přes internet se nemůžeš ztrapnit,nejsi vidět ;)
Jinak na tu Aplu neodpovídáš,nicméně myslím,že by mohli pomoci,dělají i nácvik komunikačních technik pro dospělé..
Aspergrů je v naší společnosti mraky,jen nejsou třeba diagnostikovaní,jsou to takoví trochu podivíni,jak je ostatní vnímají...většinou mají nějakou nadprůměrnou schopnost,které je možné využít pokud najdou spřízněné nadšence...
Je těžké přijmout svou jinakost,ale sama v ní rozhodně nejsi,neboj..:)

Ta poslední věta byla na applu. Slyšela jsem, že musíš čekat půl roku i a vyšetření tě stojí několik tísíc...
Četla jsi diskuzi k tomu postovanému článku? Já jo, a musím říct, že někteří lidé zastávaj názor: To je něco, co vysžene výprask...

Diskuze pod podobnými články zásadně nečíst. Vlastní zkušenost ... též mě jedna podobná nedávno rozsekala ... :)
Neuvažovala jsi o studiu?

Adrifinel napsal(a):

Jo nedá... Asperger je o myšlení, o tom jak se díváme na svět, jak ho analyzujem...
Když to tak řeknu, kterého běžného člověka (pominu-li povolání) zajímaj barvy vodičů na drátech a proč je tenhle drát modrý a tenhle zelený? Kolik lidí půjde hledat ať na netu nebo v knihovně důvod barevného značení a číst o eletrotechnických normách? Běžnému člověku je to u zadnice.

Ja si vubec nemyslim, ze se vymlouvas, ono se to keca od pocitace.....ze...

Jinak pozor! O dratkach si zrovna ctu i ja, spise na tom internetu.

Delam takovou zkousku, beru to hakem, je to sice pri zamestnani naplanovano na jeden rok, ale ja mam uz behem  deset dni 80% hotovo.  No a dratky tam taky jsou.

Jinak blahoprani k praci, me je taky silene protivny, si nekomu rikat o dovoz. Ja jsem mela jednu kamaradku, ktera se vracela z dovoleny a proste mi z letiste zavolala, zda bych ji neodvezla. Tak jem jirekla, ze pujde po schodech  dolu  a tam je verejna doprava, ktera ji doveze asi 250 m ored jeji byt.  Byla nastvana.

Moje drahe srdce chodi pesky z treninku vecer v 10 presto, ze maji uplne vsichni auto a mohli by ho hodit domu.

Adrifinel napsal(a):

Zajímaj mě dráty, zajímá mě cokoliv, co zaujme mou pozornost a musím o tom zjišťovat nejlépe hloubky informace. I když to zní krásně, tak se to, ale neslučuje s představou s okolí. Je pak takové "depresivní" nemoci si o tom s někým popovídat, sdělovat si zkušenosti, získávat nové informace, protože co jsem zjistila, tak to lidi prostě nezajímá, buď z nedostatku inteligence nebo z čirého nezájmu. Dokážu se ptát jako mále dítě na otázky, které podněcují mou zvědavost.... Čím více a nejlépe odoborních informací seženu, tím jsem šťastnější... Šoupněte mě do jedné místnosti z bandou vědců z různých oborů a já budu šťastná.

Vynikajici !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!:hjarta::storstark::storstark:

helena napsal(a):

To bude nějaká nová móda, ne?
Ani ne... to bude jako když na sobě medik postupně pozoruje příznaky všeho, o čem se zrovna učí, snad s výjimkou gravidity. I když slabší povahy... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Ja som nemala zápal prostaty a laktačnú psychózu...schizofréniou som si nebola istá, inak všetko :D :kapitulation: ...

Tak ja sa nehlásim k Aspergerom :D , ale zamlada som bývala dobré UFO, cítila som sa ako Marťan alebo nejaký iný mimozemšťan... Mala som len jednu kamarátku podobne zameranú, inak boli rovesníci inak orientovaní (myslím názorovo a koníčkami, nie sexuálne :P ). Dnes sa to nejako zrovnalo - jednak mám väčšiu sieť kontaktov a vyberám si, druhak som sa naučila vyjsť na polcestu k ľuďom bez toho, aby som stratila samu seba.
Inak, práca je tiež slušná príležitosť rozšíriť si okruh známych a potenciálnych debatných partnerov... Ozaj, nemôžeš koníčka nejako zužitkovať pracovne? Ver mi, že mať prácu v podstate ako koníčka je úžasné. ;)

Nevím, proč si každej myslí... Nevím, proč každej očekává...
Adrifinel, chápu, že postrádáš některý sociální dovednosti... ale měla by ses zkusit naučit - naučit stejně, jako třeba násobilku - apriori nepodezírat "každýho", že si něco "myslí" nebo "očekává" - obzvlášť, když je ti položena otázka od někoho, kdo nezná a nemůže znát tvoji situaci vzhledem k nedostatku informací. Pokud je neuvedeš, nemůžeš se divit, že se lidi ptají tak, jak se ptají a ještě se cítit dotčeně.
Na dotaz ohledně sourozenců by stačila odpověď "nejde to", případně "nejde to, protože..." - ne začít výše uvedenými slovy.

Mám takový pocit, že jsi  " apriori" již dopředu naštvaná a naježená. podle toho, co tu píšeš, většina našich rad už zazněla někde ve tvém okolí . tak jsi už dopředu naježená, že ti to každý a zřejmě pořád říká. tím pádem se ani nesnažíš byt třeba malinko zamyslet, jestli by to třeba nějak nešlo. zvlášt když všichni kol kolem mají nedostatek inteligence a jsou plni přerdsudků.

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

Agewo, perfektně napsáno :supr:

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

pod to se taky podepíšu :supr:

Adrifinel napsal(a):

Nevím, proč si každej myslí, že mě sestry vezmou k sobě. Nevím, proč každej očekává, že se můžu nastěhovat sestře do bytu se dvěma malými děti jako kdyby se nechumelilo... což je jedna. A ta druhá, no před cca dvěma lety se mi narodila od ní neteř. Naše vztahy jsou takové, že jsem neteř za ty dva roky viděla snad jen na fotce a slyšela o ní z doslechu. Celkově vztahy v naší rodině jsou na dvě věci. Já jsem se třeba až teprve nedávno dozvěděla, že mám z máminy strany ještě dva strejdy a bratrance. U nás se to navíc rozděluje na jakési uzavřené skupiny. No, pokud dostanem na Vánoce od nějakého člena rodiny smsku s přání, tak je co říct.

Hm..a kolik sms rozesíláš ty? Jak ty se snažíš změnit vztahy v rodině? Co pro to děláš ty? Jak ty se chováš ke svýnm sourozencům a příbuzným?

Ani tvá diagnoza tě nijak nevylučuje z toho, že i ty svým dílem přispíváš k celkové atmosfěře ve vaší rodině. I ty, pokud se ti to nelíbí, můžeš přispět k tomu, aby se to změnilo. Nemusíš to všechno zachraňovat, ale taky to nemusíš zhoršovat. Je na tobě, co si vybereš a tvoje diagnoza tě v tom nemůže nijak omezit.

Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní... Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi...
A čemu se divíš?
Vždyť ta hladová smečka - od farmaceutů po psychology - taky chce bejt živa
Pozor - já proti nim nic nemám... ale holt když se některej druh přemnoží, tak jde po těch "slabších" ve svým okolí - některý zdusí, jiný sežere a další ho holt poslouchají... některý i dobrovolně, jak jsou zblbnutý
Před pár lety byl například vůbec problém "vecpat se" k dětskýmu psychologovi... natož aby si člověk mohl vybírat... a na "plný zuby" obvodní údržbář napsal jedny tabletky pro každýho a nanejvejš laskavě doporučil "musíte se šetřit..."

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

Diagnóza môže vysvetliť, že nejde o zlú vôľu človeka (čo podľa mňa fakt nejde), ale o nejakú danosť- s ktorou sa niekedy dá niečo robiť  a niekedy nedá. Máme dyslektičku v rodine a JE to nepopierateľný hendikep. Ďalej som vychovávala hyperaktívne dieťa - a aj to JE objektívny hendikep. Som rada, že primár detskej psychiatrie v najväčšej fakultnej detskej nemocnici je sám hyperaktívny a má pochopenie pre tento stav/syndróm. Slovo syndróm naznačuje, že to nie je smrteľná choroba, ale niečo, čo má istá skupina ľudí spoločné a čo ich odlišuje od ostatných. A myslím, že slovo syndróm pomáha práve pri takých neempatických ľuďoch, ktorí nechápu nič, čo nezažili sami alebo ich najbližší príbuzní...

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

A co vidis za diskalkulii?

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

A co vidis za diskalkulii?

že se jim rodiče nevěnují tak jak by měli?
jen málo dětí je skutečně "nemocných" většina jsou jen prostě "zanedbané"

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

A co vidis za diskalkulii?

že se jim rodiče nevěnují tak jak by měli?
jen málo dětí je skutečně "nemocných" většina jsou jen prostě "zanedbané"

Je videt,ze vis prd v tomto smeru.Moje dcera je diskalkulik a tato porucha uz u ni byla objevena ,uz v zari v prvni tride.Pritom ve skolce byla velmi nadane dite,basnicky umela za chvilku,malovat umela.Dnes maluje,ze obraz vypada jako fotka.
Jen ta matematika....moje mama mluvila presne tak jako ty a nedokazala pochopit,ze nekdo se nemuze naucit pocitat tim spis,ze moje mama byla ve skole dobra.Teda,alespon do 6 tridy mela na vysvedceni same jednicky ktere jsem videla.Jednou sla se mnou do pedagogickopsychologicke poradny,chytala se tam za hlavu,ze dcera neco nespocetla,pri slove "to je hrozny" ji pedagozka odkazala za dvere,ze hrozny by bylo,kdyby nemela ruce a nohy.
Mohu potvrdit,ze i ja mam stejnou poruchu jako ma dcera a rozhodne to neni tim,ze by se me nasi nevenovali.Uuceni jsem travila denne hodiny a prd platny...proste to neslo a moje mama jednickarka to nedokazala pochopit jak je to mozne....

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

A co vidis za diskalkulii?

že se jim rodiče nevěnují tak jak by měli?
jen málo dětí je skutečně "nemocných" většina jsou jen prostě "zanedbané"

Je videt,ze vis prd v tomto smeru.Moje dcera je diskalkulik a tato porucha uz u ni byla objevena ,uz v zari v prvni tride.Pritom ve skolce byla velmi nadane dite,basnicky umela za chvilku,malovat umela.Dnes maluje,ze obraz vypada jako fotka.
Jen ta matematika....moje mama mluvila presne tak jako ty a nedokazala pochopit,ze nekdo se nemuze naucit pocitat tim spis,ze moje mama byla ve skole dobra.Teda,alespon do 6 tridy mela na vysvedceni same jednicky ktere jsem videla.Jednou sla se mnou do pedagogickopsychologicke poradny,chytala se tam za hlavu,ze dcera neco nespocetla,pri slove "to je hrozny" ji pedagozka odkazala za dvere,ze hrozny by bylo,kdyby nemela ruce a nohy.
Mohu potvrdit,ze i ja mam stejnou poruchu jako ma dcera a rozhodne to neni tim,ze by se me nasi nevenovali.Uuceni jsem travila denne hodiny a prd platny...proste to neslo a moje mama jednickarka to nedokazala pochopit jak je to mozne....

píšu snad jasně, že jen málo dětí je skutečně " nemocných" , přečti si to znovu!!!!

aprill napsal(a):

eremuruss napsal(a):

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

A co vidis za diskalkulii?

že se jim rodiče nevěnují tak jak by měli?
jen málo dětí je skutečně "nemocných" většina jsou jen prostě "zanedbané"

Hodně odvážné tvrzení!

Sama žádnou dysporuchu (předpona je dys, nikoli dis) nemám a neměla jsem (často se dá porucha výrazně eliminovat, existují "vyrovnávací" třídy atd.), ale s pár těžšími případy jsem se setkala a to, co jsi napsala, Aprill, to bych se neodvážila někde publikovat.
Nemyslím si, že by učitel měl žáky s dysporuchami protěžovat a dávat jim automaticky lepší známky (s tímto jsem se setkala), ale nazývat je blbci, tupci a podobnými přízvisky není v pořádku. Mně se moc líbil přístup naší němčinářky na SŠ, výborná mladší učitelka. Bylo nás ve skupině 12 a vždycky ze všeho všechny prozkoušela. Jeden spolužák se opravdu snažil, učil se slovíčka, ale neměl na to "buňky". Při jednom zkoušení mu tato učitelka řekla, že ví, že se to učil, ale že mu lepší známku jak trojku dát nemůže. Přesně tak to má být. Neprotěžovat na úkor ostatních, zároveň neurážet.

Jinak s tebou, Aprill, souhlasím v tom, že dnešní děti málo píší, malují, čtou atd. I vědomostmi moc neoplývají. Moc nesouhlasím s tím, že spousta faktů netřeba znát, když se dá za pár vteřin najít na netu, člověk by měl mít jistý základ, na kterém se dá pak stavět.

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Mám na to trochu jiný názor.
Za hyperaktivitou se neschovává nevychovanost. Mám mladšího kluka s ADHD - tedy byl diagnostikován cca 8 letech. Doma v pohodě, milý, poslouchal, nebyli s ním problémy, jen ve škole. Nebyla to nevychovanost, ale to, že koukal z okna, když měl psát diktát, neposlouchal, dělal to co zaujalo jeho. Ted je mu 16 a vyrost z toho. Prášky jsem odmítla i když mu byly předepsány.
Psaní mu ve škole šlo, maluje krásně, umí zpívat, nejlíp plaval a nejdýl z dělí vydržel pod vodou. Nešla mu matematiku - násobilku se naučil nazpamět někdy v sedmičce, v devítce měl z matiky dvojku.

Neřekla bych zanedbaný. To nemůžeš házet April do jednoho pytle. Je nevychovanost a nevychovanost.
Dřív třeba děti šoupli do zvláštní školy, přitom by jen stačilo,kdyby měly svou asistentku, která by je motivovala a měla k nim osobní přístup, když nezvládaj tempo ve škole - např. disgrafik, dyslektik. Ty děti do pomocný nepatřej, nemaj nízkou inteligenci. Jen se nerovnoměrně vyvíjej

dusička napsal(a):

Neřekla bych zanedbaný. To nemůžeš házet April do jednoho pytle. Je nevychovanost a nevychovanost.
Dřív třeba děti šoupl do zvláštní školy, přitom by jen stačilo,kdyby měli svou asistentku, která by je motivovala a měla k nim osobní přístup, když nezvládaj tempo ve škole - např. disgrafik, dyslektik. Ty děti do pomocný nepatřej, nemaj nízkou inteligenci. Jen se nerovnoměrně vyvíjej

to zanedbané bylo v " "

April - možná si lidi hyperaktivitu překládaj a přiřazujou ke slovu "rozmazlenost". Hyperaktivita není když je dítě přidrzlý, odmlouvá, neomalený, chce si všechno vyřvat, rodiče dovolí.
Hyperaktivita je když dítě nevydrží u jednoho úkolu a odbíhá - např.

dusička napsal(a):

Neřekla bych zanedbaný. To nemůžeš házet April do jednoho pytle. Je nevychovanost a nevychovanost.
Dřív třeba děti šoupli do zvláštní školy, přitom by jen stačilo,kdyby měly svou asistentku, která by je motivovala a měla k nim osobní přístup, když nezvládaj tempo ve škole - např. disgrafik, dyslektik. Ty děti do pomocný nepatřej, nemaj nízkou inteligenci. Jen se nerovnoměrně vyvíjej

Presne tak drive se s nima nemazlili a udelali s deti totalni blbce.Ja mela obrovsky problemy s matematikou,kolik posmechu jsem si ve skole vyslechla.Pritom si spoctu vse co potrebuju.Dcera zadny posmech ve skole nezazila dokonce od 2 tridy vsechno pocitala na kalkulacce nikdo s deti se pry nad tim nepozastavoval a byla jedina ze tridy.

Vilemína napsal(a):

Jinak s tebou, Aprill, souhlasím v tom, že dnešní děti málo píší, malují, čtou atd. I vědomostmi moc neoplývají. Moc nesouhlasím s tím, že spousta faktů netřeba znát, když se dá za pár vteřin najít na netu, člověk by měl mít jistý základ, na kterém se dá pak stavět.

Není pravdou.
Děti jsou dneska přetěžované. Ze světa se k nim valí hodně moc informací a oni to chtěj všechno stihnout, všechno znát, všechno umět.
Já třeba nebyla vědomostně na vyšší úrovni než jsou mí děti. Naopak si myslím, že ted ve škole maj lepší přístup. Můžou si v zeměpisu pouštět dokumentaci, v angličtině filmy v původním znění. Dnešní děti jsou vyspělejší.

JO, kdybychom nepojmenovávali ony odchylky od průměru, neuměli bychom s nimi zacházet. Proto dřív bývali chytří řemeslníci, kteří vedli dílny, protože na studia neměli. Jenže dnešní společnost, ta technická nepotřebuje tolik řemesla jako přemýšlivé lidi. Což je supr pro tyto děti, že se jimi někdo zabývá. Zároveň jejich množství ve společnosti se zvyšuje díky vysoké úrovni zdravotnictví. A v neposlední řadě - vyspělost společnosti se také posuzuje podle toho, jak se jí daří podobné odchylky začlenit do společnosti. Celému lidskému rodu se totiž vyplácí altruismus.

Adrfinel, podle tvých poznámek usuzuju, že by pro tebe možná bylo vhodné (přes všechny překážky) dokončit vysokoškolské studium a uplatnit se někde mezi vědci. Ať už je podpora tvé rodiny jakákoli, pro sebe to udělat musíš....

Proto dřív bývali chytří řemeslníci, kteří vedli dílny, protože na studia neměli. Jenže dnešní společnost, ta technická nepotřebuje tolik řemesla jako přemýšlivé lidi
Pavli - ted Ti nerozumím.
řemesla je přeci potřeba vždycky i v dnešní době.

Právě že ne tolik, jako když se vše dělalo ručně, dusi. V současné době je v mém okolí poptávka po středoškolácích s technickým zázemím.  Kolik teď existuje ševcovských, oděvních, truhlářských dílen? Mnohem méně než dříve.  Nyní je doba mnohem rychlejší a spotřeba určuje tempo. Nejde o to vytvořit věci dlouhého trvání. Děti jsou tedy sice méně zručné, za to se rychleji orientují v informacích, umí je lépe třídit a zařazovat do souvislostí. Moc po sobě nekontrolují, ale ne že by neznali. Spíš se zdokonalují v třídění informací.  SPolečnost na ně takové nároky totiž klade. Není tolik třeba memorovat, spíš logicky přemýšlet.

Tady vidím šanci pro Adrifinel. Její úzká specifikace a problém v komunikaci lze opomenout. TO jen abych nebyla úplně off.topic.

A co zedníci, zámečníci, klempíři,pokrývači - např? černé řemeslo? Toho je v dnešní době nedostatek.
Naopak mi přijde těch středoškoláků až dost. (nemyslím ted s technickým zaměřením)

dusička napsal(a):

Neřekla bych zanedbaný. To nemůžeš házet April do jednoho pytle. Je nevychovanost a nevychovanost.
Dřív třeba děti šoupli do zvláštní školy, přitom by jen stačilo,kdyby měly svou asistentku, která by je motivovala a měla k nim osobní přístup, když nezvládaj tempo ve škole - např. disgrafik, dyslektik. Ty děti do pomocný nepatřej, nemaj nízkou inteligenci. Jen se nerovnoměrně vyvíjej

Ve zvláštní (dříve pomocné) škole je ve třídě méně žáku a výuka probíhá pomaleji. Protože je tam méně žáku, tak se jim může učitel víc a individuálně věnovat. 
Nevím, proč se tomu lidi brání.
Učitelé na zvláštní škole mohou mít k dětem osobní přístup. Vyučování probíhá pomalejším tempem.
Pokud dítěti, které má potíže s počty, šoupnou kalkulačku, tak se nenaučí vůbec počítat - to je to nejpohodlnější řešení.

Vějířovko, náš systém školství nebyl tak strašný, jak se prezentuje. Do zvláštních škol spadly i děti, které by byly jinak neúspěšné. Tam se mohly zbavit pocitu neúspěchu a byly i v pohodě. Proto tam romské etnikum tak rádo dávalo děti, protože tam měly šanci uspět a vyučit se. Jenže všechno se jaksi kvůli diskriminaci sype a to zvláštních mohou jen děti s mentálním postižením, což dřív přebíraly školy speciální....

Vějířovko - já nic nemám proti zvláštním školám.
Ano, probíhá tam individuální výuka.
Jenže - když nahlídneš do třídy. Je tam převážná část romských dětí. A ty bych řekla, nemaj diagnostiku typu dysgrafik, dyslektik a další. Jsou tam proto, že jsou "zanedbané"
Kdežto dítě, které mu nejde třeba matematika, ale jde mu čeština (nebo obráceně, cokoliv) se tam cítí odstrčené.
To dítko je inteligentní, potřebuje kolektiv dětí jako je on. I když třeba ty děti nejsou odlišné jako on.
Hm, jak píše Pavla, zazdila to diskriminace.

Zvláštní školy už neexistují.

PavlaH napsal(a):

Vějířovko, náš systém školství nebyl tak strašný, jak se prezentuje. Do zvláštních škol spadly i děti, které by byly jinak neúspěšné. Tam se mohly zbavit pocitu neúspěchu a byly i v pohodě. Proto tam romské etnikum tak rádo dávalo děti, protože tam měly šanci uspět a vyučit se. Jenže všechno se jaksi kvůli diskriminaci sype a to zvláštních mohou jen děti s mentálním postižením, což dřív přebíraly školy speciální....

Je to asi v tom, jak se teď vede školství. Já znám velmi šikovné děti ze zvláštních škol - prostě potřebovaly na začátku pomalejší tempo, ale jak říkal Komenský "... někomu to zprvu těžko vše přichází, ale vpravě se, všudy proniká, nechávajíc za sebou i vtipné, a dokazujíc, že píle a trpělivost vše překoná ..." (není to tedy přesně, je to taková parafráze).

majkafa napsal(a):

Zvláštní školy už neexistují.

jmenujou se teď speciální

majkafa napsal(a):

Zvláštní školy už neexistují.

to víš, já jsem takový předpotopní brontosaurus, musíte mě omluvit :storstark:

Jmenují se základní školy praktické.

majkafa napsal(a):

Jmenují se základní školy praktické.

U nás v DC to jsou speciální základní školy.
Ale čert vem název, je to jen přejmenování, pracují přeci stejně jako dřív. Je to jedno, jestli se jmenují zvláštní, speciální nebo praktické. Hlavně aby pomohli dětem,který to potřebujou.

dusička napsal(a):

Vějířovko - já nic nemám proti zvláštním školám.
Ano, probíhá tam individuální výuka.
Jenže - když nahlídneš do třídy. Je tam převážná část romských dětí. A ty bych řekla, nemaj diagnostiku typu dysgrafik, dyslektik a další. Jsou tam proto, že jsou "zanedbané"
Kdežto dítě, které mu nejde třeba matematika, ale jde mu čeština (nebo obráceně, cokoliv) se tam cítí odstrčené.
To dítko je inteligentní, potřebuje kolektiv dětí jako je on. I když třeba ty děti nejsou odlišné jako on.
Hm, jak píše Pavla, zazdila to diskriminace.

Mně připadá, že to těm rómskejm dětem nijak neuškodí, neumí  třeba ani pořádně česky, nikdo se s nimi doma neučí - nezdá se mi, že by se jim tím ubližovalo, jak pořád tvrdí media.

A máš pravdu, že v takové třídě by se asi děti, které jsou ze začátku vývoje pomalejší, prostě ty "dys" necítili dobře. Měly by být speciální školy, s malým počtem žáků, pro tyto děti, aby jim pomohly v tom startu do života.

Nechtěla jsem,aby vyznělo,že mám něco proti romským dětem. Ty za to nemůžou že jsou zanedbané a je dobře, že chodí alespoň do těchto škol, kde se naučej aspoň ty základy. Já psala o dětech, co jsou pomalejší.

dusička napsal(a):

Nechtěla jsem,aby vyznělo,že mám něco proti romským dětem. Ty za to nemůžou že jsou zanedbané a je dobře, že chodí alespoň do těchto škol, kde se naučej aspoň ty základy. Já psala o dětech, co jsou pomalejší.

Tak to rozhodně nevyznělo, neboj se.  :kapitulation:

Ještě existují i speciální školy či třídy dyslektické a to je případ od případu. Tam je právě garantována speciální péče a nižší počet žáků. DOst se však zkrouhly finance a metodika EU naši strukturu vzdělávání dost podstatně narušila....

PavlaH napsal(a):

Ještě existují i speciální školy či třídy dyslektické a to je případ od případu. Tam je právě garantována speciální péče a nižší počet žáků. DOst se však zkrouhly finance a metodika EU naši strukturu vzdělávání dost podstatně narušila....

To se mi líbí, že takové školy existujou. Takže tam, kde by finance byly potřeba - na start pro děti,který se "vyloupnou" ze skořápky a jsou jedinečný a potřebujou indi vindi péči, na to není. Smutný. :tesi:

dusička napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Jinak s tebou, Aprill, souhlasím v tom, že dnešní děti málo píší, malují, čtou atd. I vědomostmi moc neoplývají. Moc nesouhlasím s tím, že spousta faktů netřeba znát, když se dá za pár vteřin najít na netu, člověk by měl mít jistý základ, na kterém se dá pak stavět.

Není pravdou.
Děti jsou dneska přetěžované. Ze světa se k nim valí hodně moc informací a oni to chtěj všechno stihnout, všechno znát, všechno umět.
Já třeba nebyla vědomostně na vyšší úrovni než jsou mí děti. Naopak si myslím, že ted ve škole maj lepší přístup. Můžou si v zeměpisu pouštět dokumentaci, v angličtině filmy v původním znění. Dnešní děti jsou vyspělejší.

Duši, tady se kdyžtak podívej http://wiki.knihovna.cz/index.php?title … C3%AD_PISA , to jsou fakta, nikoli domněnky. Jsou to výsledky PISA (mezinárodní průzkum znalosti studentů). ČR se zhoršuje.

V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí. Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

Také v přírodovědné kategorii si žáci velmi pohoršili a putují z nadprůměru do průměru (viz obrázek vpravo). I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi.Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.

Zdroj: wiki.knihovna.cz (výše uvedený odkaz)

Jinak přeju zakladatelce vlákna mnoho úspěchů v životě. Sama se potýkám v určité míře s podobnými problémy. Aspergerův syndrom nemám, ač si to tady někteří myslí.

PavlaH napsal(a):

Vějířovko, náš systém školství nebyl tak strašný, jak se prezentuje. Do zvláštních škol spadly i děti, které by byly jinak neúspěšné. Tam se mohly zbavit pocitu neúspěchu a byly i v pohodě. Proto tam romské etnikum tak rádo dávalo děti, protože tam měly šanci uspět a vyučit se. Jenže všechno se jaksi kvůli diskriminaci sype a to zvláštních mohou jen děti s mentálním postižením, což dřív přebíraly školy speciální....

Nikdo si nemohl davat dite jen tak do zvlastni skoly.

Dusi, děti nejsou přetěžované a rozhodně nemají větší obecný přehled. Spíš naopak. Umí sice odmala obsluhovat PC, ale neví kdey byla založena karlova univerzita. Úroveň vzdělání klesá

holcina napsal(a):

Dusi, děti nejsou přetěžované a rozhodně nemají větší obecný přehled. Spíš naopak. Umí sice odmala obsluhovat PC, ale neví kdey byla založena karlova univerzita. Úroveň vzdělání klesá

Nevím, beru to podle svých dětí.
Je ale pravdou, že málo čtou. :tesi:
Já to spíš myslela tak, že není důležité si všechno pamatovat. Ale důležité je vědět, kde informace najít. A to oni dokážou.

Jmenují se základní školy praktické.
Abych to "puntičkářsky" ;) upřesnila - existují základní školy praktické i speciální (http://www.zspasluziny.estranky.cz/clan … skoly.html):
"Do základní  školy praktické jsou vřazováni žáci, kteří nejsou schopni zvládnout požadavky klasické základní školy, a to žáci z různým stupněm mentálního postižení, s kombinovaným postižením (nejčastěji mentálním a tělesným či řečovým), děti s autismem, epilepsií, poruchami chování, zdravotním oslabením a děti, které jsou v péči psychiatra. Do základní školy speciální  jsou vřazování žáci, kteří nezvládají učivo základní praktické školy. Ve škole rovněž vzděláváme i žáky bez mentálního postižení podle RVP ZV (poruchy učení, chování, vady řeči apod.)" :vissla:

Nikdo si nemohl davat dite jen tak do zvlastni skoly.
Když to rodičům - zvláště slabším či výše zmíněného etnika - zástupce běžný ZŠ podal tak, že tu zvláštní mají jejich děti šanci dokončit = mít alespoň ukončený základní vzdělání a možnost nějakýho vyučení, většinou s tím souhlasili.
Navíc, když viděli ve svém okolí, že je to pro ty děcka přece jen jednodušší, žádávali i sami.
To, že dneska (někteří) vřískají, že jim "nebylo umožněno", je něco jinýho.

Umí sice odmala obsluhovat PC, ale neví kdey byla založena karlova univerzita
Já vždycky říkala, že není důležitý všechno vědět, ale vědět kde to najdu :lol: - jenže tenkrát to ještě i pro moje děti znamenalo umět pracovat se slovníkem, encyklopedií atd. - ne kliknout... a občas se dozvědět naprostej nesmysl, protože na netu, na rozdíl od literatury, se může prezentovat každej, bez ohledu na znalosti a erudici.
Ještě bych to brala například u těch dat - každej si letopočty nepamatuje - ale horší je, že jim chybějí souvislosti. Když to přeženu - najdou si, kdy byla založena UK, jenže už mají problém s tím, kdo ji založil, jakou měla počáteční strukturu... Totéž s beletrií - ony přečtou povinnou četbu, ale nepochopí ji (nebo aspoň ne úplně), protože neznají například historické nebo biblické osobnosti či události... a odkazy na ně jsou zmatení.

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

A prečo im nejde čítanie? Tiež kvôli PC? Vy ste teda ale rýchle so všetkým hotové... Našťastie viem, že nemáte malé deti... A teda za tú hovadinu s hyperaktivitou Ti želám hyperaktívne vnúča, ale tak, aby s ním boli echt problémy... Potom možno pochopíš, čo sa dá výchovou ovplyvniť a čo nie... Keď si pomyslím, že pracuješ s ľuďmi, Aprill, som rada, že v inej republike... Fakt mám z tvojho pochopenia a profesionálnych poznaktov husiu kožu...
Mmch, na PC chodia dnes asi skoro všetky väčšie deti, ale dysgrafik či dyslektik sa dá ľahko medzi nimi rozoznať - takže čím to asi bude?

dusička napsal(a):

Vějířovko - já nic nemám proti zvláštním školám.
Ano, probíhá tam individuální výuka.
Jenže - když nahlídneš do třídy. Je tam převážná část romských dětí. A ty bych řekla, nemaj diagnostiku typu dysgrafik, dyslektik a další. Jsou tam proto, že jsou "zanedbané"
Kdežto dítě, které mu nejde třeba matematika, ale jde mu čeština (nebo obráceně, cokoliv) se tam cítí odstrčené.
To dítko je inteligentní, potřebuje kolektiv dětí jako je on. I když třeba ty děti nejsou odlišné jako on.
Hm, jak píše Pavla, zazdila to diskriminace.

U nás to riešia integrované triedy, ale je ich málo... Do jednej chodí môj nevlastný vnuk, ktorý je nadpriemerný na matemaitku, ale má logopedické problémy (on je bohužiaľ naozaj "zanedbaný" a to vlasntou matkou, u ktorej strávil len asi 2-3 roky, ale podpísalo sa to na ňom...). Je ich tam menej, učiteľka absolvovala špeciálnu pedagogiku a zvláda tak deti s individuálnymi nárokmi a dispozíciami, ako aj tie obyčajné, ktoré sa učia takto empatii a trpezlivosti, nadhľadu. Ideálne by podľa mňa mohla byť každá trieda takáto, prípadne by sa triedy delili na "talentovaných matematikov", "talentovaných jazykárov" a "manuálne a inak tvorivo zručných". Ale to je bohužiaľ utópia, osnovy sú žalostne unifikované a ráta sa s tým, že všetky deti sú ROVNAKO talentované či netalentované, proste ROVNAKÉ a to vo všetkom... :dumbom: :grater: :kapitulation:

holcina napsal(a):

Dusi, děti nejsou přetěžované a rozhodně nemají větší obecný přehled. Spíš naopak. Umí sice odmala obsluhovat PC, ale neví kdey byla založena karlova univerzita. Úroveň vzdělání klesá

Moja skúsenosť je, že prehľad by ešte ušiel, ale bohužiaľ nevedia veľmi pracovať kriticky s informáciami (ani na infernete nevedia veľmi rozlišovať napríklad podľa vierohodnosti stránok apod.) a už vôbec sa nevedia vyjadrovať, o vyjadrení názoru ani nehovorím. Oni často ešte pred maturitou ani netušia, že nejaký názor majú, nieto aby ho vyjadrili či obhájili... :kapitulation: V tomto ich škola nejako netrénuje a je to chyba, o ktorej som myslela, že zanikla so zánikom socializmu. :/

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

Ono těch diagnóz přibývá úměrně ke snižování úmrtnosti novorozenců. Pokud dnes lékaři umí vypiplat předčasně narozené děti už od 23. týdne těhotenství, pokud dokáží přivést k životu i děti, jimž během porodu selhaly životní fce vč. dýchání, tak se to holt častěji projevuje určitými nervovými a jinými poruchami u těchto dětí.

A jsme zase zpátky o smysluplnosti pokročilé medicíny :rock:

Tak pokud za dar života "platí" ty děti jen hyperaktivitou nebo nějakou dys-poruchou, tak je to v pohodě, protože ledacos se srovná v pubertě a i pokud ne, tak se s tím dá žít ... Horší je to v případě těžšího postižení ... jenže co my víme, jestli i takový život nestojí za to, aby byl žit ... Kdyby to tak nemělo být, nikdy bychom neměli tu moc to udělat.

Otázka je, na kolik tento život má být žit a co si mají lidé kolem odnést a na kolik je to boj s přírodou a proti ní. Já za sebe uvedu příklad, jak to vnímám já:

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě, není nutné ho po porodu nijak zachraňovat, operovat aby žilo - má svůj smysl

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě - moudrá příroda ho obdaří natolik vážnými vadami (srdeční, plicní atd.), že by dítě po porodu do pár hodin zemřelo. Nastoupí lékařský tým, operují srdce, napojí na plicní ventilaci atd. - podle mého cítění boj proti přírodě, ovlivňujeme původní záměr, se kterou sem dušička přišla. To samé platí i o záchraně plodů v ranných fázích.

Vím, že mě lidi za tohle ukamenují, ale to mě už dávno netrápí... :)

Řekla bych, že "matička příroda" ví, co dělá, když dovolí, aby byli někteří přespočetní nebo životaneschopní potomci matkami opuštěni či přímo sežráni.
A ještě jedna kacířská myšlenka k tomuhle - "že by dítě po porodu do pár hodin zemřelo. Nastoupí lékařský tým, operují srdce, napojí na plicní ventilaci atd." - dovolím si tvrdit, že některé(!) maminky v sobě neseberou tu sílu, aby takové dítě nechali v péči příslušné instituce. Vezmou si ho domů, tam si zařídí polosoukromej špitál, mají to na čtyřiadvacetihodinovej úvazek, protože takový dítě těžko nechat někomu pohlídat, občas je opustí manžel... ale ony se starají, "donuceny" k něčemu, co vlastně nechtěly... ale co by tomu řekl manžel/maminka, lidi...

Je to hodně moc složité a víc než jen k zamyšlení, když vypiplaj miminko třeba ve 24 týdnu,kdy se narodilo. Hranice se stále posunuje dopředu, řekla bych, že to není moc ok.
Ale zase když si řeknu,že některá mamina nemůže donosit dítě do konce a touží po dítku, pro ní je moderní medicína výzva.
A jen tak mmch.
Mám tři děti.
Starší kluk a holka se narodili nedonošený. (36 a 34týden). Nemají žádnou diagnostiku ADHD a podobný, jen byli odmala hodně moc uplakaný a chtěli chovat, vyžadovali stálou přítomnou mámy. (kojení každých půl hodiny) atd.
Mladší kluk - toho jsem 10 dnů přenášela, byl pohodový mimino, a přesto měl problémy - ne s hyperaktivitou, ale s hypoaktivitou. Ted se srovnal, vyrostl z toho.

Lvice napsal(a):

Otázka je, na kolik tento život má být žit a co si mají lidé kolem odnést a na kolik je to boj s přírodou a proti ní. Já za sebe uvedu příklad, jak to vnímám já:

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě, není nutné ho po porodu nijak zachraňovat, operovat aby žilo - má svůj smysl

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě - moudrá příroda ho obdaří natolik vážnými vadami (srdeční, plicní atd.), že by dítě po porodu do pár hodin zemřelo. Nastoupí lékařský tým, operují srdce, napojí na plicní ventilaci atd. - podle mého cítění boj proti přírodě, ovlivňujeme původní záměr, se kterou sem dušička přišla. To samé platí i o záchraně plodů v ranných fázích.

Vím, že mě lidi za tohle ukamenují, ale to mě už dávno netrápí... :)

Myslím si totéž co ty, ale těžko říct, co bych dělala na místě té druhé maminky. nejspíš bych taky chtěla "zachraňovat". Totéž platí např. při těžkých úrazech dětí - udělala bych nejspíš všechno, aby mi je zachránili. Ale to je zbytečné rozebírat, pokud v takové situaci nejsme...díkybohu

Lvice napsal(a):

Otázka je, na kolik tento život má být žit a co si mají lidé kolem odnést a na kolik je to boj s přírodou a proti ní. Já za sebe uvedu příklad, jak to vnímám já:

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě, není nutné ho po porodu nijak zachraňovat, operovat aby žilo - má svůj smysl

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě - moudrá příroda ho obdaří natolik vážnými vadami (srdeční, plicní atd.), že by dítě po porodu do pár hodin zemřelo. Nastoupí lékařský tým, operují srdce, napojí na plicní ventilaci atd. - podle mého cítění boj proti přírodě, ovlivňujeme původní záměr, se kterou sem dušička přišla. To samé platí i o záchraně plodů v ranných fázích.

Vím, že mě lidi za tohle ukamenují, ale to mě už dávno netrápí... :)

Lvice, já myslím, že ty té moudré přírodě až tak nevěříš. Protože kdybys byla sto se na ni opravdu spolehnout, věděla bys, že proti "moudré přírodě", ať si tomu kdo chce jak chce říká, nikdo nic nenadělá, i kdyby čert na bábě jezdil. A nakonec o zaprodaných duších slýcháme už spoustu životů.
Myslím, že tu nejsme od toho, abychom to pískali.

Bramborko, přiznám se, že ti moc nerozumím, co máš na mysli "zaprodané duše"? A taky se přiznám moc nerozumím tvému příspěvku..... S tou poslední větou souhlasím.

Holči, na místě té druhé maminky.... Za sebe.... s manželem jsme se dohodli, kdyby něco takového nastolo, že ho necháme odejít a při tom ho/ji budeme držet za ruku..... A věř, že bych proplakala moře slz a moc by mě to bolelo.

Což mít empatii k autorce tohoto vlákna a jejímu tématu?........

Lvice napsal(a):

Bramborko, přiznám se, že ti moc nerozumím, co máš na mysli "zaprodané duše"? A taky se přiznám moc nerozumím tvému příspěvku..... S tou poslední větou souhlasím.

Faust a jemu podobní.
Jinak mi příjde, že můj příspěvek je na mne neobvykle srozumitelný. ;)

Nějak nechápu tvoji poznámku, že přírodě moc nevěřím. Nevím z čeho tak usuzuješ. To mi uniká. :) Díky za vysvětlení :D. Já si myslím, že toho dokážeme proti ní udělat hodně. Příroda je hodně tolerantní, ale vocaď pocaď :D.

Myslím si, že zrovna na tomto vlákně zrovna toto téma vhodné není.

Naopak krásně to koresponduje s Životem na houby :P

Lvice napsal(a):

Otázka je, na kolik tento život má být žit a co si mají lidé kolem odnést a na kolik je to boj s přírodou a proti ní. Já za sebe uvedu příklad, jak to vnímám já:

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě, není nutné ho po porodu nijak zachraňovat, operovat aby žilo - má svůj smysl

- zdravé mladé mamince se narodí postižené dítě - moudrá příroda ho obdaří natolik vážnými vadami (srdeční, plicní atd.), že by dítě po porodu do pár hodin zemřelo. Nastoupí lékařský tým, operují srdce, napojí na plicní ventilaci atd. - podle mého cítění boj proti přírodě, ovlivňujeme původní záměr, se kterou sem dušička přišla. To samé platí i o záchraně plodů v ranných fázích.

Vím, že mě lidi za tohle ukamenují, ale to mě už dávno netrápí... :)

To musí rozhodnúť každý sám za seba, prípadne za dieťa rodičia... aby sme neskončili ako Sparťania a nezhadzovali zo skaly "nepodarky".... Nemyslím, že by ktokoľvek iný, vrátane doktorov či politikov (o internetových diskutéroch ani nehovoriac) , mal niesť zodpovednosť.

Lvice napsal(a):

Nějak nechápu tvoji poznámku, že přírodě moc nevěřím. Nevím z čeho tak usuzuješ. To mi uniká. :) Díky za vysvětlení :D. Já si myslím, že toho dokážeme proti ní udělat hodně. Příroda je hodně tolerantní, ale vocaď pocaď :D.

Že keď sa príroda rozhodne, tak nič nezmôžu ani doktori, ani modlitby, ani umelé oplodnenie 300 000 krát opakované...

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

A prečo im nejde čítanie? Tiež kvôli PC? Vy ste teda ale rýchle so všetkým hotové... Našťastie viem, že nemáte malé deti... A teda za tú hovadinu s hyperaktivitou Ti želám hyperaktívne vnúča, ale tak, aby s ním boli echt problémy... Potom možno pochopíš, čo sa dá výchovou ovplyvniť a čo nie... Keď si pomyslím, že pracuješ s ľuďmi, Aprill, som rada, že v inej republike... Fakt mám z tvojho pochopenia a profesionálnych poznaktov husiu kožu...
Mmch, na PC chodia dnes asi skoro všetky väčšie deti, ale dysgrafik či dyslektik sa dá ľahko medzi nimi rozoznať - takže čím to asi bude?

selimo, přej a bude ti přáno, bacha na věc :vissla:

Ja už som si toto práve odžila, zažila... a v obmene zažívam aj s nevlastným vnukom. Preto sa vyhýbam odsudkom a paušalizáciam. ;)

Selima napsal(a):

Ja už som si toto práve odžila, zažila... a v obmene zažívam aj s nevlastným vnukom. Preto sa vyhýbam odsudkom a paušalizáciam. ;)

zkus si znova přečíst co jsem napsala . nepsala jsem , že hyperaktivita a jiné poruchy neexistují, jen že je snažší svést nevychovanost dítěte na nějakou poruchu

Za posledních několik desítek let se "objevilo" tolik nových nemocí jako nikdy předtím.
Ty uvozovky jsou tam úmyslně+, protože to co je dnes kolikrát uváděno jako nemoc nebo syndrom, to už zůstává rozum stát. Ale proč ne že? Na kdejaký výzkum kdejaké ptákoviny lze dnes získat štědré granty.
Jinak myslim si, že je normální když je nějaké dítě živější, nějaké naopak zase klidné až moc. A hyperaktivita je podle mne neposlušnost/nevychovanost, stejně tak jako smutné náladě se hned říká deprese. Lidi jsou moc rozmazlení. Generace které vyrůstaly za válek tak zdaleka nemají takové problémy jako ty generace po nich

A ja ti hovorím, že to tak nie je, alebo nemusí byť - a ak ťa nepresvedčí nič iné ako osobná skúsenosť, že pri istých fyzických a psychických danostiach (komplikované tehotenstvo, nedonosenosť, ťažký pôrod, rané problémy a komplikácie v detstve apod.) sa rodičia a vychovávatelia môžu aj pos.ať, ale nič s tým neurobia - tak holt nech príde na tú osobnú skúsenosť.

Mmch, s nevlastným hyperaktívnym synom sme behali po detských psychológoch a psychiatroch, chodil do vyrovnávacej triedy a niektoré prípady, čo sme tam videli a zažili, by som nepriala ani najväčšiemu hajzlovi - a málokedy s tým rodičia zvládali niečo urobiť. :/ A rozhodne sa to nedalo vysvetľovať NEVYCHOVANOSŤOU :rolleyes: ...

PetrHl napsal(a):

Za posledních několik desítek let se "objevilo" tolik nových nemocí jako nikdy předtím.
Ty uvozovky jsou tam úmyslně+, protože to co je dnes kolikrát uváděno jako nemoc nebo syndrom, to už zůstává rozum stát. Ale proč ne že? Na kdejaký výzkum kdejaké ptákoviny lze dnes získat štědré granty.
Jinak myslim si, že je normální když je nějaké dítě živější, nějaké naopak zase klidné až moc. A hyperaktivita je podle mne neposlušnost/nevychovanost, stejně tak jako smutné náladě se hned říká deprese. Lidi jsou moc rozmazlení. Generace které vyrůstaly za válek tak zdaleka nemají takové problémy jako ty generace po nich

Ďalší detský psychológ amatér... No, ešte ja tebe sa môže prihodiť naozaj hyperaktívne dieťa alebo vnúča :P - a POTOM sa porozprávame. :jojo: Si si hovadsky istý, že TEBA a TVOJEJ RODINY sa to nijakovsky nemôže týkať - ale to si spočiatku mysleli všetci...
Nové nie je na tomto svete nič, akurát sa objavuje už existujúce a pomenúva sa to. A niekedy si len myslíme, že objavujeme nové :D - Egypťania robili lobotómiu, operovali rakovinu, používali antikoncepčné čípky... a my objavujeme s veľkým krikom Afriku.
Ono, ide hlavne o to, ako pomôcť tým "syndromatickým" alebo "chroým" ľuďom zaradiť sa medzi nás a nevyčleňovať ich na okraj ako nejakú exotiku. Ale keď to tu tak čítam, tak nevidím českú spoločnosť nejako ružovo. :D Asi by všetci "postihnutí" mali hlavne držať huby, nijako sa neprejavovať, trčať doma, učiť sa doma a dochádzať niekam na skúšky - a hlavne neobťažovať ostatných svojou prítomnosťou... :jojo: tristné.

PetrHl napsal(a):

Za posledních několik desítek let se "objevilo" tolik nových nemocí jako nikdy předtím.
Ty uvozovky jsou tam úmyslně+, protože to co je dnes kolikrát uváděno jako nemoc nebo syndrom, to už zůstává rozum stát. Ale proč ne že? Na kdejaký výzkum kdejaké ptákoviny lze dnes získat štědré granty.
Jinak myslim si, že je normální když je nějaké dítě živější, nějaké naopak zase klidné až moc. A hyperaktivita je podle mne neposlušnost/nevychovanost, stejně tak jako smutné náladě se hned říká deprese. Lidi jsou moc rozmazlení. Generace které vyrůstaly za válek tak zdaleka nemají takové problémy jako ty generace po nich

Nie, to určite nie. jednak sú menej početné (akosi zdecimované práve tou vojnou, deportované, umierajúce na avitaminózu, hlad a povojnové epidémie) a druhak, keďže prežili len tí najsilnejší, tak už sú väčšinou dosť odolní. Na druhej strane: oslavovať vojnu ako selektívne sito oddeľujúce zrno od pliev by som si netrúfala.
A hovoriť smutnej nálade depresia  to môže len d.e.b.i.l. Ale opäť: asi si nezažil depresiu, keď popieraš jej existenciu. Ale to je normálka - sýty hladnému neverí... A veľká časť depresií - a aj samovrážd - súvisí s moderným tempom práce a života, s enormným tlakom, apod. Ale zasa - neidealizujme si staré časy... Boli vraždy aj samovraždy, zločiny, každá dedina mala svojho blázna, smútok sa volal melanchólia a bol dosť rozšírený, "vyhorení" muži trebárs odchádzali za prácou na opačný koniec Európy alebo do Ameriky, aj ženy občas opúšťali rodiny... alebo umierali pri pôrode. Ľudové rozprávky sú plné násilia, krvi, smútku, depresívnych vecí...

PetrHl napsal(a):

Za posledních několik desítek let se "objevilo" tolik nových nemocí jako nikdy předtím.
Ty uvozovky jsou tam úmyslně+, protože to co je dnes kolikrát uváděno jako nemoc nebo syndrom, to už zůstává rozum stát. Ale proč ne že? Na kdejaký výzkum kdejaké ptákoviny lze dnes získat štědré granty.
Jinak myslim si, že je normální když je nějaké dítě živější, nějaké naopak zase klidné až moc. A hyperaktivita je podle mne neposlušnost/nevychovanost, stejně tak jako smutné náladě se hned říká deprese. Lidi jsou moc rozmazlení. Generace které vyrůstaly za válek tak zdaleka nemají takové problémy jako ty generace po nich

Pravil důchodce, účastník války, lékař, psycholog, rodič zdravých dětí :rolleyes:
Pokud se člověk s něčím potýká a ví s čím, je to daleko lepší, než když neví, co se mu děje.

http://nitka.blog.idnes.cz/c/244055/Ces … plati.html

PetrHl napsal(a):

Za posledních několik desítek let se "objevilo" tolik nových nemocí jako nikdy předtím.
Ty uvozovky jsou tam úmyslně+, protože to co je dnes kolikrát uváděno jako nemoc nebo syndrom, to už zůstává rozum stát. Ale proč ne že? Na kdejaký výzkum kdejaké ptákoviny lze dnes získat štědré granty.
Jinak myslim si, že je normální když je nějaké dítě živější, nějaké naopak zase klidné až moc. A hyperaktivita je podle mne neposlušnost/nevychovanost, stejně tak jako smutné náladě se hned říká deprese. Lidi jsou moc rozmazlení. Generace které vyrůstaly za válek tak zdaleka nemají takové problémy jako ty generace po nich

Ty si nečetl moje příspěvky? Ty si nezažil hyperaktivní dítě, že ne? Tady nejde o nevychovanost. Bože, to je marný :tesi:

Míša Kulička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Revliba napsal(a):

No ovládám jazyk ne tak docela, v reálu se moc nedomluvím na netu, mi  to nedělá problém neboť ho umím správně využít na tu komunikaci. Hodně lidí mluví anglicky, ale třeba země, kde se mluví španělsky nebo portulagci zásadně odmítej mluvit jinak než po svém...
Zatím jsem se k tomu, ještě neodvážila...

Zkus to...,přes internet se nemůžeš ztrapnit,nejsi vidět ;)
Jinak na tu Aplu neodpovídáš,nicméně myslím,že by mohli pomoci,dělají i nácvik komunikačních technik pro dospělé..
Aspergrů je v naší společnosti mraky,jen nejsou třeba diagnostikovaní,jsou to takoví trochu podivíni,jak je ostatní vnímají...většinou mají nějakou nadprůměrnou schopnost,které je možné využít pokud najdou spřízněné nadšence...
Je těžké přijmout svou jinakost,ale sama v ní rozhodně nejsi,neboj..:)

Ta poslední věta byla na applu. Slyšela jsem, že musíš čekat půl roku i a vyšetření tě stojí několik tísíc...
Četla jsi diskuzi k tomu postovanému článku? Já jo, a musím říct, že někteří lidé zastávaj názor: To je něco, co vysžene výprask...

Diskuze pod podobnými články zásadně nečíst. Vlastní zkušenost ... též mě jedna podobná nedávno rozsekala ... :)
Neuvažovala jsi o studiu?

No, když jsem měla jít dál studovat, tak mi rodiče řekli, že jsem na to příliš sprominutím blbá (sami nejmaj vysoké školy a máma jen základku), a tak jsem nešla...

Pandorraa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Nevím, proč si každej myslí, že mě sestry vezmou k sobě. Nevím, proč každej očekává, že se můžu nastěhovat sestře do bytu se dvěma malými děti jako kdyby se nechumelilo... což je jedna. A ta druhá, no před cca dvěma lety se mi narodila od ní neteř. Naše vztahy jsou takové, že jsem neteř za ty dva roky viděla snad jen na fotce a slyšela o ní z doslechu. Celkově vztahy v naší rodině jsou na dvě věci. Já jsem se třeba až teprve nedávno dozvěděla, že mám z máminy strany ještě dva strejdy a bratrance. U nás se to navíc rozděluje na jakési uzavřené skupiny. No, pokud dostanem na Vánoce od nějakého člena rodiny smsku s přání, tak je co říct.

Hm..a kolik sms rozesíláš ty? Jak ty se snažíš změnit vztahy v rodině? Co pro to děláš ty? Jak ty se chováš ke svýnm sourozencům a příbuzným?

Ani tvá diagnoza tě nijak nevylučuje z toho, že i ty svým dílem přispíváš k celkové atmosfěře ve vaší rodině. I ty, pokud se ti to nelíbí, můžeš přispět k tomu, aby se to změnilo. Nemusíš to všechno zachraňovat, ale taky to nemusíš zhoršovat. Je na tobě, co si vybereš a tvoje diagnoza tě v tom nemůže nijak omezit.

Nic ve zlým, ale lézt do zadnice svojí sestře, která mnou pohrdá a která vůbec námi pohrdá od té doby, co si vzala pana podnikatele a žije jaksi na úrovni...
Moje rodina funguje tak, že se o sebe nestaráme a nikomu se nevnucujem.

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

hodně nešikovné přirovnání

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

hodně nešikovné přirovnání

Jak se to veme, ale já třeba vidím na hraní her, jak generace zdegenerovala. Kdysi jsem hrála hodně aktivně WoW (hraji pořád, ale už ne tak aktivně). Za mě, byla pomalu ostuda se zeptat, jak udělat danej Q. Dneska je běžné vidět chat ve hře zaspamovaní prosbama o pomoc s Q, přitom se 90% tazatelů ani neobtěžuje zadat stránku, o které snad každej hráč ví, že tam najde ač v angličtině kompletní popis a přehled...

To mi nepříjde jako "umět více ovládat pc než", protože by pak podle (mě) museli umět ty Q jako když bičem mrská, ale neuměj. My, když jsme hráli, tak jsem znali celej herní příběh, když jsme prošli lokací, tak jsme věděli, že je to ta lokace, kde se stalo tohle a tohle, četli jsme knížky od pana Knaaka. Zeptáte-li se někoho pod dvacet, tak neví nic. Neví příběh, neví souvislosti, kdo je kdo.

Adrifinel poslala jsem ti soukromou zpravu. Kdyz se prihlasis, tak je to nahore v modrym menu. Ale urcite to vis.

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

Se nevytahuj, přijde mi že lidmi pohrdáš, protože Ty všechno umíš nejlíp

dusička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

Se nevytahuj, přijde mi že lidmi pohrdáš, protože Ty všechno umíš nejlíp

Takže podle tebe je vytáhování, když říkám, že 90%  dneších hráčů si se hrou neumí ani poradit navzdory tomu, jak je prezentováno, že uměj dobře s pc?  A to jen hra. V čem tedy uměj lépeji s pc? Jak se projevuje ta větší počítačová gramotnost?

Aldrifinel, právě že je to JENOM hra. Ta není pro život důležitá.
Taky vnímám, že lidmi pohrdáš. Ale neumím odhadnout, jestli je to následkem tvé nemoci.
Btw vůbec netuším, co je to nějaké Q. A přitom si v životě i v práci, která je ve většině prací na PC, vedu docela dobře, bych řekla...
Co tvá práce, už jsi nějakou našla a pracuješ?
Není důležité umět, ale hlavně to využít a uplatnit v praxi, co umím. Abych nevisela nikomu na krku.

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

Se nevytahuj, přijde mi že lidmi pohrdáš, protože Ty všechno umíš nejlíp

Takže podle tebe je vytáhování, když říkám, že 90%  dneších hráčů si se hrou neumí ani poradit navzdory tomu, jak je prezentováno, že uměj dobře s pc?  A to jen hra. V čem tedy uměj lépeji s pc? Jak se projevuje ta větší počítačová gramotnost?

myslíš, že hraní her je důležité a že na tom, jak kdo umí hrát hry stojí svět?

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

Se nevytahuj, přijde mi že lidmi pohrdáš, protože Ty všechno umíš nejlíp

Takže podle tebe je vytáhování, když říkám, že 90%  dneších hráčů si se hrou neumí ani poradit navzdory tomu, jak je prezentováno, že uměj dobře s pc?  A to jen hra. V čem tedy uměj lépeji s pc? Jak se projevuje ta větší počítačová gramotnost?

Jo, a řekni mi, co je tak důležité na hře?
Kolik mladších lidí než Ty má práci hm? Není to důležitější?

Selima napsal(a):

Diagnóza môže vysvetliť, že nejde o zlú vôľu človeka (čo podľa mňa fakt nejde), ale o nejakú danosť- s ktorou sa niekedy dá niečo robiť  a niekedy nedá. Máme dyslektičku v rodine a JE to nepopierateľný hendikep. Ďalej som vychovávala hyperaktívne dieťa - a aj to JE objektívny hendikep. Som rada, že primár detskej psychiatrie v najväčšej fakultnej detskej nemocnici je sám hyperaktívny a má pochopenie pre tento stav/syndróm. Slovo syndróm naznačuje, že to nie je smrteľná choroba, ale niečo, čo má istá skupina ľudí spoločné a čo ich odlišuje od ostatných. A myslím, že slovo syndróm pomáha práve pri takých neempatických ľuďoch, ktorí nechápu nič, čo nezažili sami alebo ich najbližší príbuzní...

:supr::storstark:
právě kvůli tomuto

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

je mi milejší diagnóza...............jak napsala Seli, nahrazuje často nedostatek empatie :lol:

Adrifinel napsal(a):

Nic ve zlým, ale lézt do zadnice svojí sestře, která mnou pohrdá a která vůbec námi pohrdá od té doby, co si vzala pana podnikatele a žije jaksi na úrovni...
Moje rodina funguje tak, že se o sebe nestaráme a nikomu se nevnucujem.

No, Pan určitě neměla na mysli, abys lítala od manťáku k manťáku.....

dusička napsal(a):

PetrHl napsal(a):

Za posledních několik desítek let se "objevilo" tolik nových nemocí jako nikdy předtím.
Ty uvozovky jsou tam úmyslně+, protože to co je dnes kolikrát uváděno jako nemoc nebo syndrom, to už zůstává rozum stát. Ale proč ne že? Na kdejaký výzkum kdejaké ptákoviny lze dnes získat štědré granty.
Jinak myslim si, že je normální když je nějaké dítě živější, nějaké naopak zase klidné až moc. A hyperaktivita je podle mne neposlušnost/nevychovanost, stejně tak jako smutné náladě se hned říká deprese. Lidi jsou moc rozmazlení. Generace které vyrůstaly za válek tak zdaleka nemají takové problémy jako ty generace po nich

Ty si nečetl moje příspěvky? Ty si nezažil hyperaktivní dítě, že ne? Tady nejde o nevychovanost. Bože, to je marný :tesi:

Je... Keby hlúposť nadnášala, to by bolo havárií (nielen) na českej oblohe... :D

Adrifinel napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Ta poslední věta byla na applu. Slyšela jsem, že musíš čekat půl roku i a vyšetření tě stojí několik tísíc...
Četla jsi diskuzi k tomu postovanému článku? Já jo, a musím říct, že někteří lidé zastávaj názor: To je něco, co vysžene výprask...

Diskuze pod podobnými články zásadně nečíst. Vlastní zkušenost ... též mě jedna podobná nedávno rozsekala ... :)
Neuvažovala jsi o studiu?

No, když jsem měla jít dál studovat, tak mi rodiče řekli, že jsem na to příliš sprominutím blbá (sami nejmaj vysoké školy a máma jen základku), a tak jsem nešla...

A čo takto prestať sa skrývať za ich názory a dať sama na seba? Najvyšší čas, nie? ;) Zasa - o tom, prečo tvoji rodičia majú také vzdelanie, aké majú, nevieme nič - a možno ani ty. Vzdelanie samo osebe nemusí svedčať ani o inteligencii, múdrosti, znalostiach alebo o čomkoľvek inom. Mnohí ľudia neštudovali, lebo nemali podmienky, a naopak, sú odbory, ktoré vyštuduje hádam každý, koho neprejde električka - a vždy také boli..

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

a co se týká tvé diagnozy.
připadá mi, že za posledních deset let vznikl trend, každou odchylku od chování nacpat pod nějakou diagnozu.Někdy je to dobře, ale dost často mám dojem, že jde spíše o to, najít důvod, proč se nesnažit na sobě pracovat a zmírnit či se naučit se svým "hendikepem " žít.Vždyt přece mám TU diagnozu.
Dnešní děti nejsou živé a zlobivé....ale hyperaktivní.Nejde jim psaní, oni mají disgrafiii, disleksii....
Dospělý toho nemá "jen" plné zuby, ale je v depresi. ...atd.

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

Každej mluví o tom, jak malé děti uměj s pc a upřímně ještě jsem nepotkala člověka mladšího než já s vyjímkou grafiky a programování, který by s pc uměl více než já. Dám příklad s kámoškou (mladší než já) jsme hrály nejmenovanou hru, ačkoliv to hrála častěji než já, tak nezná ani základy dané hry. To mi nepříjde jako, že děti uměj ovládat pc...

Prečo sa potrebuješ furt porovnávať, furt dokazovať, aká si úúúúžasná? Odkiaľ sa to v tebe berie?

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Diagnóza môže vysvetliť, že nejde o zlú vôľu človeka (čo podľa mňa fakt nejde), ale o nejakú danosť- s ktorou sa niekedy dá niečo robiť  a niekedy nedá. Máme dyslektičku v rodine a JE to nepopierateľný hendikep. Ďalej som vychovávala hyperaktívne dieťa - a aj to JE objektívny hendikep. Som rada, že primár detskej psychiatrie v najväčšej fakultnej detskej nemocnici je sám hyperaktívny a má pochopenie pre tento stav/syndróm. Slovo syndróm naznačuje, že to nie je smrteľná choroba, ale niečo, čo má istá skupina ľudí spoločné a čo ich odlišuje od ostatných. A myslím, že slovo syndróm pomáha práve pri takých neempatických ľuďoch, ktorí nechápu nič, čo nezažili sami alebo ich najbližší príbuzní...

:supr::storstark:
právě kvůli tomuto

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

je mi milejší diagnóza...............jak napsala Seli, nahrazuje často nedostatek empatie :lol:

jasně, je lepší to svést své selhání ve výchově na něco jiného :lol:

Adrifinel napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Ta poslední věta byla na applu. Slyšela jsem, že musíš čekat půl roku i a vyšetření tě stojí několik tísíc...
Četla jsi diskuzi k tomu postovanému článku? Já jo, a musím říct, že někteří lidé zastávaj názor: To je něco, co vysžene výprask...

Diskuze pod podobnými články zásadně nečíst. Vlastní zkušenost ... též mě jedna podobná nedávno rozsekala ... :)
Neuvažovala jsi o studiu?

No, když jsem měla jít dál studovat, tak mi rodiče řekli, že jsem na to příliš sprominutím blbá (sami nejmaj vysoké školy a máma jen základku), a tak jsem nešla...

A proč je teda pořád posloucháš? Nemáš vlastní rozum? Jediné co umíš, tak neustále vše svádět na rodiče.

dusička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Se nevytahuj, přijde mi že lidmi pohrdáš, protože Ty všechno umíš nejlíp

Takže podle tebe je vytáhování, když říkám, že 90%  dneších hráčů si se hrou neumí ani poradit navzdory tomu, jak je prezentováno, že uměj dobře s pc?  A to jen hra. V čem tedy uměj lépeji s pc? Jak se projevuje ta větší počítačová gramotnost?

Jo, a řekni mi, co je tak důležité na hře?
Kolik mladších lidí než Ty má práci hm? Není to důležitější?

Moc hezky řečeno Dušičko :supr:

Adrifinel napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Diskuze pod podobnými články zásadně nečíst. Vlastní zkušenost ... též mě jedna podobná nedávno rozsekala ... :)
Neuvažovala jsi o studiu?

No, když jsem měla jít dál studovat, tak mi rodiče řekli, že jsem na to příliš sprominutím blbá (sami nejmaj vysoké školy a máma jen základku), a tak jsem nešla...

Holka zlatá, ve dvaceti už snad člověk o sobě začíná rozhodovat sám a názor rodičů pro něj není směrodatný ... Podle toho, co píšeš, by ti seděla informatika nebo nějaký elektro-obor. Práci už máš, takže bych na tvém místě pohledala možnosti dálkového studia, abych nemusela být závislá na rodičích a při nejbližší příležitosti  (únor 2013) bych si podala přihlásku ... tento rok bych využila k intenzivní přípravě na přijímačky, to je tak akorát a kurzů je dost. Protože když něco chceš, tak o tom nestačí jen snít, ale člověk musí pohnout i zadkem ... a takto máš šanci dostat se mezi lidi se stejnými zájmy a na daleko vyšší úrovni ve srovnání s těmi omezenci, které běžně potkáváš na netu :)

aprill napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Selima napsal(a):

Diagnóza môže vysvetliť, že nejde o zlú vôľu človeka (čo podľa mňa fakt nejde), ale o nejakú danosť- s ktorou sa niekedy dá niečo robiť  a niekedy nedá. Máme dyslektičku v rodine a JE to nepopierateľný hendikep. Ďalej som vychovávala hyperaktívne dieťa - a aj to JE objektívny hendikep. Som rada, že primár detskej psychiatrie v najväčšej fakultnej detskej nemocnici je sám hyperaktívny a má pochopenie pre tento stav/syndróm. Slovo syndróm naznačuje, že to nie je smrteľná choroba, ale niečo, čo má istá skupina ľudí spoločné a čo ich odlišuje od ostatných. A myslím, že slovo syndróm pomáha práve pri takých neempatických ľuďoch, ktorí nechápu nič, čo nezažili sami alebo ich najbližší príbuzní...

:supr::storstark:
právě kvůli tomuto

aprill napsal(a):

za hyperaktivu se schovává nevychovanost :kapitulation:
a proč jim nejde psaní? protože dnešní děti nemalují. za to už malé děti docela slušně ovládají PC . nějak to obyčejné a jim prospěšné jde stranou ......

je mi milejší diagnóza...............jak napsala Seli, nahrazuje často nedostatek empatie :lol:

jasně, je lepší to svést své selhání ve výchově na něco jiného :lol:

aprill, nemáš pravdu :( Vychovávat můžeš jako Jan Ámos Komenský a Makarenko v jednom, pokud se Ti "podaří" přivést na svět dítě s nějakým handicapem ve formě třeba poruchy chování (navíc geneticky podmíněným), můžeš se snažit, jak chceš a veškeré výchovné snažení přijde vniveč :( Zrovna teď to zažívám ve vlastní rodině :(

Myslím, že to aprill myslela jinak. Znám taky pár maminek, které říkají, ýe je jejich dítě hyperaktivní, ale ví to "jen" od dětské doktorky, která nemá šanci to poznat. A znám i pár maminek, které mají diagnosu od psychologů, většinou několika, to je to o čem mluví Selima.

Syn byl vždycky velmi živé a nezvladatelné dítě, takže jsme na radu doktorky taky navštívili psychologa. Ten nám po různých jeho zkoumáních řekl, že psychologa budeme potřebovat spíš my než syn. Byl prostě "jiný" než většina dětí. Tak jsme k němu začali přistupovat jinak, řekla jsme ve škole co po nich chci a došli jsme v psychickém zdraví až do dospělosti:-)) taky ho ve školce omlouvali " on je hyperaktivní, on je vpodstatě nemocný" a tak to dělá i spousta maminek

Míša Kulička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Diskuze pod podobnými články zásadně nečíst. Vlastní zkušenost ... též mě jedna podobná nedávno rozsekala ... :)
Neuvažovala jsi o studiu?

No, když jsem měla jít dál studovat, tak mi rodiče řekli, že jsem na to příliš sprominutím blbá (sami nejmaj vysoké školy a máma jen základku), a tak jsem nešla...

Holka zlatá, ve dvaceti už snad člověk o sobě začíná rozhodovat sám a názor rodičů pro něj není směrodatný ... Podle toho, co píšeš, by ti seděla informatika nebo nějaký elektro-obor. Práci už máš, takže bych na tvém místě pohledala možnosti dálkového studia, abych nemusela být závislá na rodičích a při nejbližší příležitosti  (únor 2013) bych si podala přihlásku ... tento rok bych využila k intenzivní přípravě na přijímačky, to je tak akorát a kurzů je dost. Protože když něco chceš, tak o tom nestačí jen snít, ale člověk musí pohnout i zadkem ... a takto máš šanci dostat se mezi lidi se stejnými zájmy a na daleko vyšší úrovni ve srovnání s těmi omezenci, které běžně potkáváš na netu :)

Míšo Kuličko, jenomže i studium informatiky nebo nějakého elektro-oboru něco stojí :/ a Adrifinel píše, že je bez peněz. Nevěřím tomu, že by v současném zaměstnání dosáhla takových výdělkových možností, aby přispívala rodičům na bydlení, na patřičné úrovni se uživila a ještě si odkládala pravidelný měsíční příspěvek na vlastní studia :/

Navíc je dálkové studium značná řehole, vyžadující značnou dávku ukázněnosti, cílevědomosti a ochotu jít si pevně za svým cílem. Adrifinel psala, že má Aspergerův syndrom, čímž je dosti limitována. Já neříkám, že člověk s Aspergerem na dálkové studium automaticky nemá, ale takhle limitovaný člověk musí překračovat daleko větší překážky, nežli člověk zdravý a musí mít za sebou pevnou podporu rodiny, která mu vytvoří odpovídající zázemí, což u Adrifinel není.

Těžko se nějakého kloudného výsledku dobere člověk s psychickým handicapem, kterému rodina odmala vtlouká do hlavy, že je blbej a sotva přijde s nějakým vlastním námětem, je odmrštěn se slovy, že na to stejně nemá :/

holcina napsal(a):

Myslím, že to aprill myslela jinak. Znám taky pár maminek, které říkají, ýe je jejich dítě hyperaktivní, ale ví to "jen" od dětské doktorky, která nemá šanci to poznat. A znám i pár maminek, které mají diagnosu od psychologů, většinou několika, to je to o čem mluví Selima.

myslím, že ty jediná jsi to pochopila ;)

Ono to těžko pochopí ten, kdo to nezažil. Syn měl spoooustu příznaků hyperaktivity, do tří let spal 4 hodiny v noci, nemluvil (po všech možných vyšetřeních byl závěr psychologa ten, že nemá žádnou vadu, jen s námi mluvit nechce), byl k neutahání, dělal si jen to co chtěl, poslechnout? jen když se mu chtělo. Nemít babičky s kterýma jsme se střídali tak asi zešílím:-))) ale nikdy jsem se nevymlouvala na nějakou diagnozu, narozdíl od jiných, které jsem potkala

Kiara napsal(a):

Míšo Kuličko, jenomže i studium informatiky nebo nějakého elektro-oboru něco stojí :/ a Adrifinel píše, že je bez peněz. Nevěřím tomu, že by v současném zaměstnání dosáhla takových výdělkových možností, aby přispívala rodičům na bydlení, na patřičné úrovni se uživila a ještě si odkládala pravidelný měsíční příspěvek na vlastní studia :/

Navíc je dálkové studium značná řehole, vyžadující značnou dávku ukázněnosti, cílevědomosti a ochotu jít si pevně za svým cílem. Adrifinel psala, že má Aspergerův syndrom, čímž je dosti limitována. Já neříkám, že člověk s Aspergerem na dálkové studium automaticky nemá, ale takhle limitovaný člověk musí překračovat daleko větší překážky, nežli člověk zdravý a musí mít za sebou pevnou podporu rodiny, která mu vytvoří odpovídající zázemí, což u Adrifinel není.

Těžko se nějakého kloudného výsledku dobere člověk s psychickým handicapem, kterému rodina odmala vtlouká do hlavy, že je blbej a sotva přijde s nějakým vlastním námětem, je odmrštěn se slovy, že na to stejně nemá :/

Kiar, to jsou kecy. Informatika se dá dnes studovat v každém krajském městě a docházet do školy 1x za 14 dní v pátek a sobotu ještě nikoho nezrujnovalo ani nezabilo ... a když jsem to zvládla já, jako samoživitelka s malým dítětem bydlící na privátě, proč by to nezvládla holčina bydlející u rodičů a s vlastními příjmy ...

Pokud chceš skutečně něčeho dosáhnout, tak hledáš způsoby. Pokud ne, tak se vymlouváš na prachy a čas a kdesi cosi ... jenže o tom to ve velké většině opravdu není.

holcina napsal(a):

Ono to těžko pochopí ten, kdo to nezažil. Syn měl spoooustu příznaků hyperaktivity, do tří let spal 4 hodiny v noci, nemluvil (po všech možných vyšetřeních byl závěr psychologa ten, že nemá žádnou vadu, jen s námi mluvit nechce), byl k neutahání, dělal si jen to co chtěl, poslechnout? jen když se mu chtělo. Nemít babičky s kterýma jsme se střídali tak asi zešílím:-))) ale nikdy jsem se nevymlouvala na nějakou diagnozu, narozdíl od jiných, které jsem potkala

nás poslala v první třídě k psycholožce učitelka, s podezřením na hyperaktivitu. taky měl od malička strašně malou potřebu spánku (to až do doby, než začal jít do puberty, pak to všechno dospal), ale s mluvením problém neměl, nebyl problém, že by neposlechl nebo si dělal co chtěl. jen byl k neutahání a měl moc energie. psycholožka říkala, že není hyperaktivní, že je jen víc živej.

Míša Kulička napsal(a):

Kiara napsal(a):

Míšo Kuličko, jenomže i studium informatiky nebo nějakého elektro-oboru něco stojí :/ a Adrifinel píše, že je bez peněz. Nevěřím tomu, že by v současném zaměstnání dosáhla takových výdělkových možností, aby přispívala rodičům na bydlení, na patřičné úrovni se uživila a ještě si odkládala pravidelný měsíční příspěvek na vlastní studia :/

Navíc je dálkové studium značná řehole, vyžadující značnou dávku ukázněnosti, cílevědomosti a ochotu jít si pevně za svým cílem. Adrifinel psala, že má Aspergerův syndrom, čímž je dosti limitována. Já neříkám, že člověk s Aspergerem na dálkové studium automaticky nemá, ale takhle limitovaný člověk musí překračovat daleko větší překážky, nežli člověk zdravý a musí mít za sebou pevnou podporu rodiny, která mu vytvoří odpovídající zázemí, což u Adrifinel není.

Těžko se nějakého kloudného výsledku dobere člověk s psychickým handicapem, kterému rodina odmala vtlouká do hlavy, že je blbej a sotva přijde s nějakým vlastním námětem, je odmrštěn se slovy, že na to stejně nemá :/

Kiar, to jsou kecy. Informatika se dá dnes studovat v každém krajském městě a docházet do školy 1x za 14 dní v pátek a sobotu ještě nikoho nezrujnovalo ani nezabilo ... a když jsem to zvládla já, jako samoživitelka s malým dítětem bydlící na privátě, proč by to nezvládla holčina bydlející u rodičů a s vlastními příjmy ...

Pokud chceš skutečně něčeho dosáhnout, tak hledáš způsoby. Pokud ne, tak se vymlouváš na prachy a čas a kdesi cosi ... jenže o tom to ve velké většině opravdu není.

když je bez práce, tak by to třeba šlo.
otázka je, jestli ji až tu práci mít bude, umožní zaměstnavatel, aby si co 14 dní jela v pátek do školy.
co vidím, tak s tím bývá v posledních letech problém.

Míša Kulička napsal(a):

Kiar, to jsou kecy. Informatika se dá dnes studovat v každém krajském městě a docházet do školy 1x za 14 dní v pátek a sobotu ještě nikoho nezrujnovalo ani nezabilo ... a když jsem to zvládla já, jako samoživitelka s malým dítětem bydlící na privátě, proč by to nezvládla holčina bydlející u rodičů a s vlastními příjmy ...

Pokud chceš skutečně něčeho dosáhnout, tak hledáš způsoby. Pokud ne, tak se vymlouváš na prachy a čas a kdesi cosi ... jenže o tom to ve velké většině opravdu není.

Míšo, Ty sis ale neuvědomila, že doporučení, která platí pro člověka zdravého, jsou jaksi málo platné člověku s Aspergerem. Nemůžeš poměřovat lidi podle toho: "Když jsem to zvládla já ... " protože Ty jsi - na rozdíl od Adri - zdravá osoba bez jakéhokoliv handicapu. Malé dítě a status samoživitelky není pro dálkové studium žádnou překážkou, diagnostikovaný Asperger bohužel ano :/

To je totéž, jako bys radila člověku po obrně, aby šel směle do toho a nebál se udělat si pěšky pořádnej vejšlap na Sněžku, protože když jsem to zvládla já, musí to ostatní zvládnout taky :D

Kiara napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Kiar, to jsou kecy. Informatika se dá dnes studovat v každém krajském městě a docházet do školy 1x za 14 dní v pátek a sobotu ještě nikoho nezrujnovalo ani nezabilo ... a když jsem to zvládla já, jako samoživitelka s malým dítětem bydlící na privátě, proč by to nezvládla holčina bydlející u rodičů a s vlastními příjmy ...

Pokud chceš skutečně něčeho dosáhnout, tak hledáš způsoby. Pokud ne, tak se vymlouváš na prachy a čas a kdesi cosi ... jenže o tom to ve velké většině opravdu není.

Míšo, Ty sis ale neuvědomila, že doporučení, která platí pro člověka zdravého, jsou jaksi málo platné člověku s Aspergerem. Nemůžeš poměřovat lidi podle toho: "Když jsem to zvládla já ... " protože Ty jsi - na rozdíl od Adri - zdravá osoba bez jakéhokoliv handicapu. Malé dítě a status samoživitelky není pro dálkové studium žádnou překážkou, diagnostikovaný Asperger bohužel ano :/

To je totéž, jako bys radila člověku po obrně, aby šel směle do toho a nebál se udělat si pěšky pořádnej vejšlap na Sněžku, protože když jsem to zvládla já, musí to ostatní zvládnout taky :D

Víš, Kiar, já myslím, že toto není zrovna diagnóza, která by omezovala vzdělávání ... a podle toho, jak se tu A. popsala, bych řekla, že by naopak byla škoda, kdyby svých schopností nevyužila třeba ke studiu a následně i tomu odpovídající práci.

Nehledě na to, že různého odrazování si zřejmě užívá dost doma, takže nevidím důvod, proč dělat to samé i tu ... a proč ji tady naopak nepovzbudit k tomu, aby se sebou a svými schopnostmi, které opravdu mohou být jedinečné, začala konečně něco dělat.

Míšo Kuličko, já tady - chraň Bůh - nikoho od záměru studovat neodrazuji, já jenom vysvětluji, proč to má takový člověk složitější, než ostatní studenti, obvlášť s nedostatečným rodinným zázemím.

Asperger nemá žádný vliv na inteligenci, naopak někteří jedinci bývají nadprůměrně inteligentní; hlavním problémem je tady sociální bariéra, která stojí mezi Aspergerikem a ostatní společností :jojo: A v té bariéře je holt zakopáno to jádro pudla, které zdravý člověk - bez zkušeností s handicapovanými lidmi - holt velmi těžko dokáže uchopit.

Já tady přece netvrdím, že Adri na žádné studium nemá, já tady celou dobu tvrdím, že na rozdíl od jiných studentů má Adri vzhledem ke své diagnóze ztížené podmínky ke studiu, mezi čímž je dosti podstatný rozdíl. Míšo, nemůžeš poměřovat zdravé lidi a lidi s jakýmkoliv handicapem, protože na jiné startovací čáře stojí zdraví a na jiné startovací čáře stojí handicapovaní, nemůžeš to brát tak, že co jsem zvládla já sama levou nohou, to automaticky MUSÍ zvládnout i handicapovaný. Nemusí, Míšo, protože má bohužel handicap, který ho v mnoha směrech dost podstatně limituje ... :jojo:

Adrifinel napsal(a):

Nic ve zlým, ale lézt do zadnice svojí sestře, která mnou pohrdá a která vůbec námi pohrdá od té doby, co si vzala pana podnikatele a žije jaksi na úrovni...
Moje rodina funguje tak, že se o sebe nestaráme a nikomu se nevnucujem.

Tak proč si na vztahy ve vaší rodině ale stěžuješ, když už přesně víš, jak to každý má, jak žije a jak mu to vyhovuje, hm?

Znám děvče, které má podobnou diagnozu jako ty. Tak upřimně se snaží změnit to, co změnit dokáže, se jí daří měnit i vztahy v rodině. Je moc šikovná a já si ji moc vážím. Na začátku si taky jen stěžovala...

Ty máš řekla bych hodně vysoké IQ. Ale na EQ bys potřebovala zapracovat. Zkus to, nevidím důvod, proč bys vztahy, které se ti nelíbí, nemohla změnit a nebo je alespoň nemohla přestat soudit.
Bude se ti pak lépe žít a budeš i úspěšnější, protože spokojenější.

aprill napsal(a):

jasně, je lepší to svést své selhání ve výchově na něco jiného :lol:

Nesuď podle sebe, špatně budeš soudit.
Připomínáš mi sousedku, která mi trošku závistivě povídala "pani, vy máte ale štěstí, že máte takový hodný děti" Já málem vomdlela a povídám jí "jaký štěstí, pani Blažková? Víte, co je za tím práce??" "Ále, jen se nedělejte" na to mně ona "někomu pámbu nadělí ani neví proč".

Lupi, dobrý:-))) sousedky někdy stojí za to:-)
Někdy se maminky vymlouvají, tos nikdy nezažila? A ne za vším je spousta práce, mám dvě děti, vyrůstaly ve stejných podmínkách, se stejnými rodiči a tak odlišný sourozence jsem snad ještě neviděla:-)

aprill napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že to aprill myslela jinak. Znám taky pár maminek, které říkají, ýe je jejich dítě hyperaktivní, ale ví to "jen" od dětské doktorky, která nemá šanci to poznat. A znám i pár maminek, které mají diagnosu od psychologů, většinou několika, to je to o čem mluví Selima.

myslím, že ty jediná jsi to pochopila ;)

V tom případě  ses nesrozumitelně vyjádřila  :) dvojnásob nesrozumitelně proto, že případy, které se tu probíraly, do té tvé podkategorie "svedu to na diagnózu" očividně nespadaly.

lupina montana napsal(a):

aprill napsal(a):

jasně, je lepší to svést své selhání ve výchově na něco jiného :lol:

Nesuď podle sebe, špatně budeš soudit.
Připomínáš mi sousedku, která mi trošku závistivě povídala "pani, vy máte ale štěstí, že máte takový hodný děti" Já málem vomdlela a povídám jí "jaký štěstí, pani Blažková? Víte, co je za tím práce??" "Ále, jen se nedělejte" na to mně ona "někomu pámbu nadělí ani neví proč".

milá zlatá, znám to , taky se mě kamarádky ptaly, jak se mi to povedlo , že ty děcka jsou takové jaké jsou :vissla:

holcina napsal(a):

Lupi, dobrý:-))) sousedky někdy stojí za to:-)
Někdy se maminky vymlouvají, tos nikdy nezažila? A ne za vším je spousta práce, mám dvě děti, vyrůstaly ve stejných podmínkách, se stejnými rodiči a tak odlišný sourozence jsem snad ještě neviděla:-)

přesně to stejné mám doma, u toho prvního to šlo samo a ten druhý úplný opak , uf to byla práce

holcina napsal(a):

Lupi, dobrý:-))) sousedky někdy stojí za to:-)
Někdy se maminky vymlouvají, tos nikdy nezažila?

Nějak ne, Holči. Všecho kolem mně (včetně mně) bylo spíše v duchu "už fakt nevím, nemá to dítě spíš nějakou diagnózu?"
Resp. jeden případ, kdy si myslím, že by bývalo stačilo nastavit tvrdší hranice, a ne že Aspergen - ale ten znám velmi podrobně a zblízka a vím, že ta máma na to prostě neměla sílu, ani kapinku energie navíc.  Doknce bych řekla, že v jejím případě byla ta diagnóza velká pomoc.....
Koukni, vnučénka měla ještě donedávna naprosto neskutečný záchvaty vzteku. Vyposlechla jsem, že mamku "obdivujou", že by dítě už dávno přizabili.....  Tak jsem vyprávěla, že mamka na tom byla velmi podobně, a že žádný přizabíjení nevedlo k cíli....ovšem, taky je pravda, že mým cílem nebylo, prezentovat se na veřejnosti, co vzorná matka, ale pokud možno svoje děti co nejméně zdeformovat :)
Neumíš si představit, co jsem druhdy vyslechla - a přesto jsem o pár let později mohla slyšet i dotyčnou Blažkovou :)
A vnučénka, která je teď občas považována "ulicí" za nezvladatelnou, bude skvělá ženská, jako její mamka :)
Takže já jsem na tyhle soudy od hospodskýho stolu jednak velmi opatrná a druhak dost alergická....

lupina montana napsal(a):

holcina napsal(a):

Lupi, dobrý:-))) sousedky někdy stojí za to:-)
Někdy se maminky vymlouvají, tos nikdy nezažila?

Nějak ne, Holči. Všecho kolem mně (včetně mně) bylo spíše v duchu "už fakt nevím, nemá to dítě spíš nějakou diagnózu?"
Resp. jeden případ, kdy si myslím, že by bývalo stačilo nastavit tvrdší hranice, a ne že Aspergen - ale ten znám velmi podrobně a zblízka a vím, že ta máma na to prostě neměla sílu, ani kapinku energie navíc.  Doknce bych řekla, že v jejím případě byla ta diagnóza velká pomoc.....
Koukni, vnučénka měla ještě donedávna naprosto neskutečný záchvaty vzteku. Vyposlechla jsem, že mamku "obdivujou", že by dítě už dávno přizabili.....  Tak jsem vyprávěla, že mamka na tom byla velmi podobně, a že žádný přizabíjení nevedlo k cíli....ovšem, taky je pravda, že mým cílem nebylo, prezentovat se na veřejnosti, co vzorná matka, ale pokud možno svoje děti co nejméně zdeformovat :)
Neumíš si představit, co jsem druhdy vyslechla - a přesto jsem o pár let později mohla slyšet i dotyčnou Blažkovou :)
A vnučénka, která je teď občas považována "ulicí" za nezvladatelnou, bude skvělá ženská, jako její mamka :)
Takže já jsem na tyhle soudy od hospodskýho stolu jednak velmi opatrná a druhak dost alergická....

tohle ale přece nemůžeš vědět.
klepeš aspoň do stolu ?

No, vědět ne, ale tušit jo :) No jasně, že klepu!

lupina montana napsal(a):

holcina napsal(a):

Lupi, dobrý:-))) sousedky někdy stojí za to:-)
Někdy se maminky vymlouvají, tos nikdy nezažila?

Nějak ne, Holči. Všecho kolem mně (včetně mně) bylo spíše v duchu "už fakt nevím, nemá to dítě spíš nějakou diagnózu?"
Resp. jeden případ, kdy si myslím, že by bývalo stačilo nastavit tvrdší hranice, a ne že Aspergen - ale ten znám velmi podrobně a zblízka a vím, že ta máma na to prostě neměla sílu, ani kapinku energie navíc.  Doknce bych řekla, že v jejím případě byla ta diagnóza velká pomoc.....
Koukni, vnučénka měla ještě donedávna naprosto neskutečný záchvaty vzteku. Vyposlechla jsem, že mamku "obdivujou", že by dítě už dávno přizabili.....  Tak jsem vyprávěla, že mamka na tom byla velmi podobně, a že žádný přizabíjení nevedlo k cíli....ovšem, taky je pravda, že mým cílem nebylo, prezentovat se na veřejnosti, co vzorná matka, ale pokud možno svoje děti co nejméně zdeformovat :)
Neumíš si představit, co jsem druhdy vyslechla - a přesto jsem o pár let později mohla slyšet i dotyčnou Blažkovou :)
A vnučénka, která je teď občas považována "ulicí" za nezvladatelnou, bude skvělá ženská, jako její mamka :)
Takže já jsem na tyhle soudy od hospodskýho stolu jednak velmi opatrná a druhak dost alergická....

Rozumím. Co já se naposlouchala stížností na syna ve školce. Už jsem si říkala, že ho tm nebudu dávat. Pak jsem si to nějak ujasnila, smířila se, začala řešit všechno jinak a ejhle, ono to bylo lepší. Takže kolikrát stačí změnit nastavení matky. Byla jsem mladý trdlo, ale dělala jsem to nejlepší co jsem uměla. Že jsem to uměla blbě už je další kapitola. Je jsaný, že u některých dětí je "diagnoza" pomocí, ale neměla by být omluvenkou pro všechny živější či drzejší

holcina napsal(a):

Je jsaný, že u některých dětí je "diagnoza" pomocí, ale neměla by být omluvenkou pro všechny živější či drzejší

To rozhodně. Tady k tomu taky došlo po třinácti letech neskutečných nervů, milionech psychologů a podobně.....myslím, že mamka prostě tak či onak potřebovala ujištění, že není neschopná blbka, to je celý :) Pravda je, že tím pádem ke klukovi i změnili přístup a celý se to nějak zmírnilo - takže vlastně nějaký výsledky to mělo tak či tak.

Kiara napsal(a):

Míšo Kuličko, já tady - chraň Bůh - nikoho od záměru studovat neodrazuji, já jenom vysvětluji, proč to má takový člověk složitější, než ostatní studenti, obvlášť s nedostatečným rodinným zázemím.

Asperger nemá žádný vliv na inteligenci, naopak někteří jedinci bývají nadprůměrně inteligentní; hlavním problémem je tady sociální bariéra, která stojí mezi Aspergerikem a ostatní společností :jojo: A v té bariéře je holt zakopáno to jádro pudla, které zdravý člověk - bez zkušeností s handicapovanými lidmi - holt velmi těžko dokáže uchopit.

Já tady přece netvrdím, že Adri na žádné studium nemá, já tady celou dobu tvrdím, že na rozdíl od jiných studentů má Adri vzhledem ke své diagnóze ztížené podmínky ke studiu, mezi čímž je dosti podstatný rozdíl. Míšo, nemůžeš poměřovat zdravé lidi a lidi s jakýmkoliv handicapem, protože na jiné startovací čáře stojí zdraví a na jiné startovací čáře stojí handicapovaní, nemůžeš to brát tak, že co jsem zvládla já sama levou nohou, to automaticky MUSÍ zvládnout i handicapovaný. Nemusí, Míšo, protože má bohužel handicap, který ho v mnoha směrech dost podstatně limituje ... :jojo:

No vidíš, a já zas naopak to studium nikomu nenutím, jen je nabízím jako možnost a to s plným vědomím její diagnózy, protože už jsem potkala pár lidí, kteří s podobným "postižením" vystudovali a dnes pracují ve výzkumu. Jestli by to šlo nebo nešlo v jejím případě, to si musí holka rozebrat sama, možná se o tom poradit se svým lékařem ... ale začít tady okamžitě vyjmenovávat důvody, proč to nejde, to mi opravdu připadá kontraproduktivní. Toho má děvče asi opravdu dost doma.

holcina napsal(a):

Ono to těžko pochopí ten, kdo to nezažil. Syn měl spoooustu příznaků hyperaktivity, do tří let spal 4 hodiny v noci, nemluvil (po všech možných vyšetřeních byl závěr psychologa ten, že nemá žádnou vadu, jen s námi mluvit nechce), byl k neutahání, dělal si jen to co chtěl, poslechnout? jen když se mu chtělo. Nemít babičky s kterýma jsme se střídali tak asi zešílím:-))) ale nikdy jsem se nevymlouvala na nějakou diagnozu, narozdíl od jiných, které jsem potkala

Holči - ano, takový byl nejstarší syn - k neutahání. Nikde jsem neříkala, že by byl hyperaktivní ,nebo se jinak vymlouvala. Holka to samý, plakala, spala málo, ale žádná diagnoza.
Mladší syn pohodový miminko. "Jen " ve škole měl problémy. Byla mu diagnostikovana hypoaktivita. Ale ve škole na to stejně nebrali zřetel. Např. při diktátu si představoval, že je pes. Když seděl v poslední lavici pozoroval mouchy, v první lavici už mouchy nelítali. :dumbom: Ted mu je 16 a je "normální"

majkafa napsal(a):

Aldrifinel, právě že je to JENOM hra. Ta není pro život důležitá.
Taky vnímám, že lidmi pohrdáš. Ale neumím odhadnout, jestli je to následkem tvé nemoci.
Btw vůbec netuším, co je to nějaké Q. A přitom si v životě i v práci, která je ve většině prací na PC, vedu docela dobře, bych řekla...
Co tvá práce, už jsi nějakou našla a pracuješ?
Není důležité umět, ale hlavně to využít a uplatnit v praxi, co umím. Abych nevisela nikomu na krku.

Myslím, že jsem to už psala... nastupuji do práce tohle úterý. Mám to jako hlavní poměr...

Hra nebo ne hra, pro mě je důležité mít znalosti, něco vědět o čem koliv... takže když hraji hru je pro mě důležité něco o ní vědět, když se dívám na seriál, je důležité o tom něco vědět... a dosadit si člověk může, co chce... vždy bude pro mě důležité mít o tom nějaké znalosti...

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Se nevytahuj, přijde mi že lidmi pohrdáš, protože Ty všechno umíš nejlíp

Takže podle tebe je vytáhování, když říkám, že 90%  dneších hráčů si se hrou neumí ani poradit navzdory tomu, jak je prezentováno, že uměj dobře s pc?  A to jen hra. V čem tedy uměj lépeji s pc? Jak se projevuje ta větší počítačová gramotnost?

myslíš, že hraní her je důležité a že na tom, jak kdo umí hrát hry stojí svět?

Ano je, ale ne proto, aby na tom stál svět, ale proto, že je důležité mít znalosti. Pro mě je to i jakési poděkování tvůrcům, i když jejich díla stahujem nelegálně...

Kiara napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

No, když jsem měla jít dál studovat, tak mi rodiče řekli, že jsem na to příliš sprominutím blbá (sami nejmaj vysoké školy a máma jen základku), a tak jsem nešla...

Holka zlatá, ve dvaceti už snad člověk o sobě začíná rozhodovat sám a názor rodičů pro něj není směrodatný ... Podle toho, co píšeš, by ti seděla informatika nebo nějaký elektro-obor. Práci už máš, takže bych na tvém místě pohledala možnosti dálkového studia, abych nemusela být závislá na rodičích a při nejbližší příležitosti  (únor 2013) bych si podala přihlásku ... tento rok bych využila k intenzivní přípravě na přijímačky, to je tak akorát a kurzů je dost. Protože když něco chceš, tak o tom nestačí jen snít, ale člověk musí pohnout i zadkem ... a takto máš šanci dostat se mezi lidi se stejnými zájmy a na daleko vyšší úrovni ve srovnání s těmi omezenci, které běžně potkáváš na netu :)

Míšo Kuličko, jenomže i studium informatiky nebo nějakého elektro-oboru něco stojí :/ a Adrifinel píše, že je bez peněz. Nevěřím tomu, že by v současném zaměstnání dosáhla takových výdělkových možností, aby přispívala rodičům na bydlení, na patřičné úrovni se uživila a ještě si odkládala pravidelný měsíční příspěvek na vlastní studia :/

Navíc je dálkové studium značná řehole, vyžadující značnou dávku ukázněnosti, cílevědomosti a ochotu jít si pevně za svým cílem. Adrifinel psala, že má Aspergerův syndrom, čímž je dosti limitována. Já neříkám, že člověk s Aspergerem na dálkové studium automaticky nemá, ale takhle limitovaný člověk musí překračovat daleko větší překážky, nežli člověk zdravý a musí mít za sebou pevnou podporu rodiny, která mu vytvoří odpovídající zázemí, což u Adrifinel není.

Těžko se nějakého kloudného výsledku dobere člověk s psychickým handicapem, kterému rodina odmala vtlouká do hlavy, že je blbej a sotva přijde s nějakým vlastním námětem, je odmrštěn se slovy, že na to stejně nemá :/

No já si ani jaksi nedokážu představit jak by to dala dohromady s prací. Mám ji v místě, kde doprava není zrovna nejrůžovější a na směny. A první dva měsíce půjdou na to, aby si člověk zařídil to nejnutnější...

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Takže podle tebe je vytáhování, když říkám, že 90%  dneších hráčů si se hrou neumí ani poradit navzdory tomu, jak je prezentováno, že uměj dobře s pc?  A to jen hra. V čem tedy uměj lépeji s pc? Jak se projevuje ta větší počítačová gramotnost?

myslíš, že hraní her je důležité a že na tom, jak kdo umí hrát hry stojí svět?

Ano je, ale ne proto, aby na tom stál svět, ale proto, že je důležité mít znalosti. Pro mě je to i jakési poděkování tvůrcům, i když jejich díla stahujem nelegálně...

Adri, vždyť je to jenom hra. Je sice fajn, že se ve WoW orientuješ, že to máš zmáknutý a v malíčku, ale perfektní znalosti PC her jsou pro život sakra málo :pussa: Virtualita je virtualita a reálný život je reálný život, ve kterém se musíš postarat sama vlastními silami o svoje blaho, tak to zkrátka je a v reálném životě JENOM s perfektními znalostmi PC her zkrátka neobstojíš.

To, že máš zmáknutou od A až do Z WoW je sice hezký, ale samotná znalost této hry Tě ani nezasytí, ani neobleče, případně se Ti ani nepostará o samostatné bydlení, po kterém tak toužíš :jojo:

Pandorraa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Nic ve zlým, ale lézt do zadnice svojí sestře, která mnou pohrdá a která vůbec námi pohrdá od té doby, co si vzala pana podnikatele a žije jaksi na úrovni...
Moje rodina funguje tak, že se o sebe nestaráme a nikomu se nevnucujem.

Tak proč si na vztahy ve vaší rodině ale stěžuješ, když už přesně víš, jak to každý má, jak žije a jak mu to vyhovuje, hm?

Znám děvče, které má podobnou diagnozu jako ty. Tak upřimně se snaží změnit to, co změnit dokáže, se jí daří měnit i vztahy v rodině. Je moc šikovná a já si ji moc vážím. Na začátku si taky jen stěžovala...

Ty máš řekla bych hodně vysoké IQ. Ale na EQ bys potřebovala zapracovat. Zkus to, nevidím důvod, proč bys vztahy, které se ti nelíbí, nemohla změnit a nebo je alespoň nemohla přestat soudit.
Bude se ti pak lépe žít a budeš i úspěšnější, protože spokojenější.

No nízké EQ je problém většiny aspergerů.
Nedávno, když jsem dávala předčíst jedné znamé z netu svou románovou povídku, tak jsem se až divila, že v některých větách viděla emaptii, kterou jsem ač sama autorka vůbec neviděla...

Adrifinel,
reaguji na Tvůj první příspěvek, abych zůstala u jádru pudla.
To, že Tě rodiče nezařadili mezi svoje favority a místo podpory Tě degradují na neschopnou, Ti sice situaci ztěžuje, ale neomlouvá Tě to. I přes to se snaž najít práci a trochu se posunout kupředu v tom, aby sis věřila. Ty nejsi blbá a neschopná, Tebe tak vidí Tví rodiče. Ve Tvých letech má málokdo na kontě majlant a nemnoho Tvých vrstevníků má dobrou práci. Nestagnuj na místě, přebírej odpovědnost za svůj život. Je velice snadné si začít říkat, že jsi taková, jaká jsi, měnit se nebudeš a vycházet z toho, že to je chyba Tvých rodičů. Až Ti bude třicet, bude to  k pousmání a až Ti bude čtyřicet, to už si na to tak zvykneš, že s tím fakt nic dělat nebudeš. Znám vyslovené outsidery, které bys odepsala už na základce či učňáku. Problémy v rodině, s prospěchem, s chováním....a dovedli se vypracovat. Když pak vidím, jak syn známých, který nezvládal už ve školce, si vydělal na svou VŠ a cestuje po světě a pracuje v zahraničí, to si pak říkám, že je to úžasné, co člověk dokáže. Nebo známou, která byla jako dítě preferovaná /ono to taky není dobré, víš, pak člověk spoléhá na druhé a nemusí se snažit/ a po rozvodu vybudovala vlastními silami z ruiny super bydlení, tak z toho mám taky radost....Ty to taky dokážeš. Pokud budeš trpělivá, pokud se budeš snažit, pokud budeš sama chtít. Držím Ti palce!

kalupinka napsal(a):

Adrifinel,
reaguji na Tvůj první příspěvek, abych zůstala u jádru pudla.
To, že Tě rodiče nezařadili mezi svoje favority a místo podpory Tě degradují na neschopnou, Ti sice situaci ztěžuje, ale neomlouvá Tě to. I přes to se snaž najít práci a trochu se posunout kupředu v tom, aby sis věřila. Ty nejsi blbá a neschopná, Tebe tak vidí Tví rodiče. Ve Tvých letech má málokdo na kontě majlant a nemnoho Tvých vrstevníků má dobrou práci. Nestagnuj na místě, přebírej odpovědnost za svůj život. Je velice snadné si začít říkat, že jsi taková, jaká jsi, měnit se nebudeš a vycházet z toho, že to je chyba Tvých rodičů. Až Ti bude třicet, bude to  k pousmání a až Ti bude čtyřicet, to už si na to tak zvykneš, že s tím fakt nic dělat nebudeš. Znám vyslovené outsidery, které bys odepsala už na základce či učňáku. Problémy v rodině, s prospěchem, s chováním....a dovedli se vypracovat. Když pak vidím, jak syn známých, který nezvládal už ve školce, si vydělal na svou VŠ a cestuje po světě a pracuje v zahraničí, to si pak říkám, že je to úžasné, co člověk dokáže. Nebo známou, která byla jako dítě preferovaná /ono to taky není dobré, víš, pak člověk spoléhá na druhé a nemusí se snažit/ a po rozvodu vybudovala vlastními silami z ruiny super bydlení, tak z toho mám taky radost....Ty to taky dokážeš. Pokud budeš trpělivá, pokud se budeš snažit, pokud budeš sama chtít. Držím Ti palce!

jestli adrifinel všechen svůj čas věnuje PC hrám, tak se moc rodičům nedivím. není příjemné mít na krku dospělé děcko, které místo intenzivního hledání práce sedí a hraje hry. teď se ji sice podařilo nastoupit do práce, tak snad bude mít štěstí a v práci zůstane

aprill napsal(a):

kalupinka napsal(a):

Adrifinel,
reaguji na Tvůj první příspěvek, abych zůstala u jádru pudla.
To, že Tě rodiče nezařadili mezi svoje favority a místo podpory Tě degradují na neschopnou, Ti sice situaci ztěžuje, ale neomlouvá Tě to. I přes to se snaž najít práci a trochu se posunout kupředu v tom, aby sis věřila. Ty nejsi blbá a neschopná, Tebe tak vidí Tví rodiče. Ve Tvých letech má málokdo na kontě majlant a nemnoho Tvých vrstevníků má dobrou práci. Nestagnuj na místě, přebírej odpovědnost za svůj život. Je velice snadné si začít říkat, že jsi taková, jaká jsi, měnit se nebudeš a vycházet z toho, že to je chyba Tvých rodičů. Až Ti bude třicet, bude to  k pousmání a až Ti bude čtyřicet, to už si na to tak zvykneš, že s tím fakt nic dělat nebudeš. Znám vyslovené outsidery, které bys odepsala už na základce či učňáku. Problémy v rodině, s prospěchem, s chováním....a dovedli se vypracovat. Když pak vidím, jak syn známých, který nezvládal už ve školce, si vydělal na svou VŠ a cestuje po světě a pracuje v zahraničí, to si pak říkám, že je to úžasné, co člověk dokáže. Nebo známou, která byla jako dítě preferovaná /ono to taky není dobré, víš, pak člověk spoléhá na druhé a nemusí se snažit/ a po rozvodu vybudovala vlastními silami z ruiny super bydlení, tak z toho mám taky radost....Ty to taky dokážeš. Pokud budeš trpělivá, pokud se budeš snažit, pokud budeš sama chtít. Držím Ti palce!

jestli adrifinel všechen svůj čas věnuje PC hrám, tak se moc rodičům nedivím. není příjemné mít na krku dospělé děcko, které místo intenzivního hledání práce sedí a hraje hry. teď se ji sice podařilo nastoupit do práce, tak snad bude mít štěstí a v práci zůstane

Kde bereš ty a vůbec ostatní tu jistotu, že sedím a jen hraji hry? Ty se mnou bydlíš? Myslíš si snad, že se hraní her a hledání práce nedaj sloučit? Řekni mi byť jedinej logickej důvod, proč bych nemohla mít dobrou znalost her a  přitom hledat práci...

kalupinka napsal(a):

Adrifinel,
reaguji na Tvůj první příspěvek, abych zůstala u jádru pudla.
To, že Tě rodiče nezařadili mezi svoje favority a místo podpory Tě degradují na neschopnou, Ti sice situaci ztěžuje, ale neomlouvá Tě to. I přes to se snaž najít práci a trochu se posunout kupředu v tom, aby sis věřila. Ty nejsi blbá a neschopná, Tebe tak vidí Tví rodiče. Ve Tvých letech má málokdo na kontě majlant a nemnoho Tvých vrstevníků má dobrou práci. Nestagnuj na místě, přebírej odpovědnost za svůj život. Je velice snadné si začít říkat, že jsi taková, jaká jsi, měnit se nebudeš a vycházet z toho, že to je chyba Tvých rodičů. Až Ti bude třicet, bude to  k pousmání a až Ti bude čtyřicet, to už si na to tak zvykneš, že s tím fakt nic dělat nebudeš. Znám vyslovené outsidery, které bys odepsala už na základce či učňáku. Problémy v rodině, s prospěchem, s chováním....a dovedli se vypracovat. Když pak vidím, jak syn známých, který nezvládal už ve školce, si vydělal na svou VŠ a cestuje po světě a pracuje v zahraničí, to si pak říkám, že je to úžasné, co člověk dokáže. Nebo známou, která byla jako dítě preferovaná /ono to taky není dobré, víš, pak člověk spoléhá na druhé a nemusí se snažit/ a po rozvodu vybudovala vlastními silami z ruiny super bydlení, tak z toho mám taky radost....Ty to taky dokážeš. Pokud budeš trpělivá, pokud se budeš snažit, pokud budeš sama chtít. Držím Ti palce!

Sice nevím, jestli jsi četla i ostatní, krom prvního příspěvku, ale proč mi každej cpe ať si najdu práci, když už ji mám. To chce fotky, oskenovanou pracovní smlouvu či co, abyste pochopili...
Jestli to ještě někdo řekne, ať si hledám práci, tak to bude něco, co mě bude štvát....

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

kalupinka napsal(a):

Adrifinel,
reaguji na Tvůj první příspěvek, abych zůstala u jádru pudla.
To, že Tě rodiče nezařadili mezi svoje favority a místo podpory Tě degradují na neschopnou, Ti sice situaci ztěžuje, ale neomlouvá Tě to. I přes to se snaž najít práci a trochu se posunout kupředu v tom, aby sis věřila. Ty nejsi blbá a neschopná, Tebe tak vidí Tví rodiče. Ve Tvých letech má málokdo na kontě majlant a nemnoho Tvých vrstevníků má dobrou práci. Nestagnuj na místě, přebírej odpovědnost za svůj život. Je velice snadné si začít říkat, že jsi taková, jaká jsi, měnit se nebudeš a vycházet z toho, že to je chyba Tvých rodičů. Až Ti bude třicet, bude to  k pousmání a až Ti bude čtyřicet, to už si na to tak zvykneš, že s tím fakt nic dělat nebudeš. Znám vyslovené outsidery, které bys odepsala už na základce či učňáku. Problémy v rodině, s prospěchem, s chováním....a dovedli se vypracovat. Když pak vidím, jak syn známých, který nezvládal už ve školce, si vydělal na svou VŠ a cestuje po světě a pracuje v zahraničí, to si pak říkám, že je to úžasné, co člověk dokáže. Nebo známou, která byla jako dítě preferovaná /ono to taky není dobré, víš, pak člověk spoléhá na druhé a nemusí se snažit/ a po rozvodu vybudovala vlastními silami z ruiny super bydlení, tak z toho mám taky radost....Ty to taky dokážeš. Pokud budeš trpělivá, pokud se budeš snažit, pokud budeš sama chtít. Držím Ti palce!

jestli adrifinel všechen svůj čas věnuje PC hrám, tak se moc rodičům nedivím. není příjemné mít na krku dospělé děcko, které místo intenzivního hledání práce sedí a hraje hry. teď se ji sice podařilo nastoupit do práce, tak snad bude mít štěstí a v práci zůstane

Kde bereš ty a vůbec ostatní tu jistotu, že sedím a jen hraji hry? Ty se mnou bydlíš? Myslíš si snad, že se hraní her a hledání práce nedaj sloučit? Řekni mi byť jedinej logickej důvod, proč bych nemohla mít dobrou znalost her a  přitom hledat práci...

a co děláš ještě jiného?
to víš, že se dá skloubit hraní her a hledání práce, o tom se nedá pochybovat, ale .....
jen to hraní her je dost velký žrout času a je to mrhání časem......

aprill napsal(a):

jen to hraní her je dost velký žrout času a je to mrhání časem......

To může říct skoro každej skoro o všem, aprill. Viděla jsem zcela náhodně nějaký dokument o hraní PC her a zrovna tohle tam jeden vykládal, jak z něj šíleli, co že z něj bude a podobně a dneska ho to slušně živí.
Adri, mně spíš připadá, že tak či onak tě chtějí rodiče udržet doma. Můžou mít různé důvody a můžou jich mít plnou nůši, ale každopádně pro tebe to dobré není - myslím, že bys měla šupito presto hledat vlastní bydlení, nebo to bude jen horší a horší.

Znovu jsem si přečetla tvůj úvodní příspěvek a jak to tedy je? Jsi výdělečně činná, nebo ne?
Mmch, pokud někam vstoupíš s větou "stejně vím, že mě odsoudíte" tak ti holt udělají ostatní radost, a "odsoudí" tě - tak to funguje :)

Adrifinel napsal(a):

No nízké EQ je problém většiny aspergerů.
Nedávno, když jsem dávala předčíst jedné znamé z netu svou románovou povídku, tak jsem se až divila, že v některých větách viděla emaptii, kterou jsem ač sama autorka vůbec neviděla...

No tak jupííí :D
Máš ji, jen o ni nevíš a neumíš ji používat.
S tím už se dá pracovat :jojo:

lupina montana napsal(a):

aprill napsal(a):

jen to hraní her je dost velký žrout času a je to mrhání časem......

To může říct skoro každej skoro o všem, aprill. Viděla jsem zcela náhodně nějaký dokument o hraní PC her a zrovna tohle tam jeden vykládal, jak z něj šíleli, co že z něj bude a podobně a dneska ho to slušně živí.
Adri, mně spíš připadá, že tak či onak tě chtějí rodiče udržet doma. Můžou mít různé důvody a můžou jich mít plnou nůši, ale každopádně pro tebe to dobré není - myslím, že bys měla šupito presto hledat vlastní bydlení, nebo to bude jen horší a horší.

no to máš sice pravdu, ale kdyby moje dítě vysedávalo jen u her na pc, řvala bych, až by se hory zelenaly. byly doby, kdy by toho snad byl i schopnej, ale měl smůlu na matku, co nemá pochopení ;)

PPavlaa napsal(a):

no to máš sice pravdu, ale kdyby moje dítě vysedávalo jen u her na pc, řvala bych, až by se hory zelenaly. byly doby, kdy by toho snad byl i schopnej, ale měl smůlu na matku, co nemá pochopení ;)

Nekřič hop, ještě jsi nepřeskočila. Ještě mu není ani 18. :)

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

no to máš sice pravdu, ale kdyby moje dítě vysedávalo jen u her na pc, řvala bych, až by se hory zelenaly. byly doby, kdy by toho snad byl i schopnej, ale měl smůlu na matku, co nemá pochopení ;)

Nekřič hop, ještě jsi nepřeskočila. Ještě mu není ani 18. :)

majkafo, takové nápady měl nějáký ten rok zpátky. to měl díky tomu skutečně určenej čas, kdy mohl být na pc, víc ani ťuk. dneska kolikrát pc vůbec nezapne, nebo jen prolítne fb, maila, za pár minut je fuč. a ne proto, že bych ho honila, prostě si jde radši na fotbal, za klukama, holkama ;) atd.


ale opravdu jsi neuvěřitelná :D

aprill napsal(a):

a co děláš ještě jiného?
to víš, že se dá skloubit hraní her a hledání práce, o tom se nedá pochybovat, ale .....
jen to hraní her je dost velký žrout času a je to mrhání časem......

Ja teda nevim, ale kecani na netu a psani prispevku teda taky neni nic moc.  Ty sama mas pres 10 000 prispevku, co se furt navazis, ze nekdo hraje hru? Na tohle uz musi mit clovek talent a musi se dozozumet anglicky.....napriklad.

Na  kecani na netu a opovrhovani nekym teda nevyzaduje absolutnr nic.

sahleb napsal(a):

aprill napsal(a):

a co děláš ještě jiného?
to víš, že se dá skloubit hraní her a hledání práce, o tom se nedá pochybovat, ale .....
jen to hraní her je dost velký žrout času a je to mrhání časem......

Ja teda nevim, ale kecani na netu a psani prispevku teda taky neni nic moc.  Ty sama mas pres 10 000 prispevku, co se furt navazis, ze nekdo hraje hru? Na tohle uz musi mit clovek talent a musi se dozozumet anglicky.....napriklad.

Na  kecani na netu a opovrhovani nekym teda nevyzaduje absolutnr nic.

Jenže takový zásadní rozdíl je, že se April živí sama a živí své děti, neparazituje na svých rodičích - pak si samozřejmě se svým volným časem může dělat co chce, třeba ho prokecat na netu.

http://login.www.omlazeni.cz/jak-se-vym … 716-1.html
koukám, že své problémy řešíš už hodně dlouho a stále jsi nic nevyřešila :kapitulation:

Adrifinel,
a kdo to všechno, co jsi nám teď psala, může změnit? ;)
Pokud jsi odpověděla JÁ, pak to UDĚLEJ.
Kdo chce, hledá cestu, kdo nechce, hledá výmluvy....

aprill napsal(a):

http://login.www.omlazeni.cz/jak-se-vymanit-40-48716-1.html
koukám, že své problémy řešíš už hodně dlouho a stále jsi nic nevyřešila :kapitulation:

Proc sem vkladas diskuzi z omlazeni?Proc ji schazujes?Je to hnusne ....:(

Adrfinel - seš holka v klučičím těle?

PPavlaa napsal(a):

no to máš sice pravdu, ale kdyby moje dítě vysedávalo jen u her na pc, řvala bych, až by se hory zelenaly. byly doby, kdy by toho snad byl i schopnej, ale měl smůlu na matku, co nemá pochopení ;)

Tak ja kluka klidne nechala, at si ty hry hraje, samotneho ho to prestalo bavit. Je z nej normalni sporadanej kluk, chodi do prace, ma holku a brzy se bude stehovat do sveho.
Cim vic se zakazuje, tim vic to ty deti laka....

venuše napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

no to máš sice pravdu, ale kdyby moje dítě vysedávalo jen u her na pc, řvala bych, až by se hory zelenaly. byly doby, kdy by toho snad byl i schopnej, ale měl smůlu na matku, co nemá pochopení ;)

Tak ja kluka klidne nechala, at si ty hry hraje, samotneho ho to prestalo bavit. Je z nej normalni sporadanej kluk, chodi do prace, ma holku a brzy se bude stehovat do sveho.
Cim vic se zakazuje, tim vic to ty deti laka....

No ja bych mohla vypravet o zavislosti na pocitacovych hrach konkretne na hre Metin.Kluk u toho dokazal sedet i 16 hodin denne......

dusička napsal(a):

Adrfinel - seš holka v klučičím těle?

Proc v klucicim tele?

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Adrfinel - seš holka v klučičím těle?

Proc v klucicim tele?

Tak se omlouvám, narazila jsem na blog Annie - to je kluk uvězněný v holčičiím těle a Adrifel s ní dělal rozhovor přes net. A byl supr :supr:
Adrifel - nechceš se dát na psaní? Moderování a něco podobnýho? Seš v tom dobrá

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

jestli adrifinel všechen svůj čas věnuje PC hrám, tak se moc rodičům nedivím. není příjemné mít na krku dospělé děcko, které místo intenzivního hledání práce sedí a hraje hry. teď se ji sice podařilo nastoupit do práce, tak snad bude mít štěstí a v práci zůstane

Kde bereš ty a vůbec ostatní tu jistotu, že sedím a jen hraji hry? Ty se mnou bydlíš? Myslíš si snad, že se hraní her a hledání práce nedaj sloučit? Řekni mi byť jedinej logickej důvod, proč bych nemohla mít dobrou znalost her a  přitom hledat práci...

a co děláš ještě jiného?
to víš, že se dá skloubit hraní her a hledání práce, o tom se nedá pochybovat, ale .....
jen to hraní her je dost velký žrout času a je to mrhání časem......

To je věc názoru...
Já jsem ráda, za každej novej poznatek, byť přichází z něčeho pro jiného nemající cenu...
Navíc, ty mi připadáš jako někdo, pro koho snad krom starání se o děti a práce, není mrhání časem.
Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Každej jen kecá o tom, jak mám žít podle sebe, ale když příjde na lámání chleba, tak tu musím číst kecy o tom, jak jsem špatná, když podle sebe žiju...

A propos, mám někoho, kdo se blíží definici přítel. Dali jsem se skrze hru dohromady. Ačkoliv bydlí na druhé straně čr, píšem si spolu už roky. Druhá kámoška, mi zase nadšeně píše a posílá fotky z Itálie, kde objevila "poklad", ohledně našeho společného koníčku. Jenže tohle není naší milostpaní dost dobré. Tak mě napadá, když se na to tak dívám, že nejsem jediná, kdo tu splňuje difinici povýšení...

dusička napsal(a):

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Adrfinel - seš holka v klučičím těle?

Proc v klucicim tele?

Tak se omlouvám, narazila jsem na blog Annie - to je kluk uvězněný v holčičiím těle a Adrifel s ní dělal rozhovor přes net. A byl supr :supr:
Adrifel - nechceš se dát na psaní? Moderování a něco podobnýho? Seš v tom dobrá

To je kámoška. A bylo to spíše opačně. Holka v těle kluka. Už prodělala celkovou proměnu, dokonce byla už i  na operaci, kde ji vytvořili i umělou víte co...
Stekali jsme se spolu, ještě v době kdy byla on. V reálu jsem se s ní viděla, když postupovala hormonální léčbu.
No dokonce má i přítele, kterému ani nevadí, čím byla...

No jsem členkou klubu amaterských spisovatelů, nicméně řekla bych, že píšu stylem, které asi moc lidí nezaujme nebo lidi asi očekávaj něco jiného...

lupina montana napsal(a):

Znovu jsem si přečetla tvůj úvodní příspěvek a jak to tedy je? Jsi výdělečně činná, nebo ne?
Mmch, pokud někam vstoupíš s větou "stejně vím, že mě odsoudíte" tak ti holt udělají ostatní radost, a "odsoudí" tě - tak to funguje :)

Když jsem ho psala, tak jsem nebyla. Práci jsem dostala až pak. Dneska jsme se s tátou byli podívat, kde to vlastně je, aby to člověk nemusel někde honit. Ono hoň něco v zapadákově v pět hodin ráno...
Koukala jsem, že všude osázovali slunečněnice...

Pro mě, je i hraní her, hned po dívání se na seriály, nesleduji však západní, ale východní, které jsou orientované na hloubku, jedinej způsob jak vytvořit si s někým kontakt. Jako malá jsem byla od základy silně šikanovaná, což řekneme, zrovna dvakrát nepřispělo...
Pak jsem zjistila, že se vlastně neumím bavit s okolním světem. Zajmy těch lidí, mi příjdou jako povrchní, jako něco mimo svět....

Adrifinel napsal(a):

Já jsem ráda, za každej novej poznatek, byť přichází z něčeho pro jiného nemající cenu...
Navíc, ty mi připadáš jako někdo, pro koho snad krom starání se o děti a práce, není mrhání časem.
Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Každej jen kecá o tom, jak mám žít podle sebe, ale když příjde na lámání chleba, tak tu musím číst kecy o tom, jak jsem špatná, když podle sebe žiju...

A propos, mám někoho, kdo se blíží definici přítel. Dali jsem se skrze hru dohromady. Ačkoliv bydlí na druhé straně čr, píšem si spolu už roky. Druhá kámoška, mi zase nadšeně píše a posílá fotky z Itálie, kde objevila "poklad", ohledně našeho společného koníčku. Jenže tohle není naší milostpaní dost dobré. Tak mě napadá, když se na to tak dívám, že nejsem jediná, kdo tu splňuje difinici povýšení...

Podle sebe ano. Ale samozřejmě za své.

Adrifinel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Znovu jsem si přečetla tvůj úvodní příspěvek a jak to tedy je? Jsi výdělečně činná, nebo ne?
Mmch, pokud někam vstoupíš s větou "stejně vím, že mě odsoudíte" tak ti holt udělají ostatní radost, a "odsoudí" tě - tak to funguje :)

Když jsem ho psala, tak jsem nebyla. Práci jsem dostala až pak. Dneska jsme se s tátou byli podívat, kde to vlastně je, aby to člověk nemusel někde honit. Ono hoň něco v zapadákově v pět hodin ráno...
Koukala jsem, že všude osázovali slunečněnice...

V tom případě, jen co se trochu etabluješ a začneš mít nějaký vlastní peníze, doopravdy sháněj bydlení jinde. To, co máte mezi sebou v rodině, není nic zdravýho a ujišťuju tě, že i když vztahy mezi mnou a mými dcerami jsou nepoměrně zdravější, stejně jsem byla moc ráda, že v tvém věku odešly z domova. Tedy, abych byla úplně upřímná samozřejmě jsem ráda NEBYLA a nesla jsem jejich odchod dost těžce - ale mám je natolik ráda, že jsem byla ráda za ně, chápeš?
Tvoji rodiče se možná děsí toho, až zůstanou docela sami, jen se sebou navzájem (je to záhul, věř mi a velká změna) a zřejmě nemají tolik sebereflexe, aby tě vyšoupli, tak to musíš udělat holt sama. Ve vlastním zájmu - nebo zakukáš, bez legrace.
Řekni - dovedeš si aspoň v myšlenkách namalovat a představit, že bys žila sama a jaký by to mělo důsledky?

lupina montana napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Znovu jsem si přečetla tvůj úvodní příspěvek a jak to tedy je? Jsi výdělečně činná, nebo ne?
Mmch, pokud někam vstoupíš s větou "stejně vím, že mě odsoudíte" tak ti holt udělají ostatní radost, a "odsoudí" tě - tak to funguje :)

Když jsem ho psala, tak jsem nebyla. Práci jsem dostala až pak. Dneska jsme se s tátou byli podívat, kde to vlastně je, aby to člověk nemusel někde honit. Ono hoň něco v zapadákově v pět hodin ráno...
Koukala jsem, že všude osázovali slunečněnice...

V tom případě, jen co se trochu etabluješ a začneš mít nějaký vlastní peníze, doopravdy sháněj bydlení jinde. To, co máte mezi sebou v rodině, není nic zdravýho a ujišťuju tě, že i když vztahy mezi mnou a mými dcerami jsou nepoměrně zdravější, stejně jsem byla moc ráda, že v tvém věku odešly z domova. Tedy, abych byla úplně upřímná samozřejmě jsem ráda NEBYLA a nesla jsem jejich odchod dost těžce - ale mám je natolik ráda, že jsem byla ráda za ně, chápeš?
Tvoji rodiče se možná děsí toho, až zůstanou docela sami, jen se sebou navzájem (je to záhul, věř mi a velká změna) a zřejmě nemají tolik sebereflexe, aby tě vyšoupli, tak to musíš udělat holt sama. Ve vlastním zájmu - nebo zakukáš, bez legrace.
Řekni - dovedeš si aspoň v myšlenkách namalovat a představit, že bys žila sama a jaký by to mělo důsledky?

No, oni se rodiče ani mezi sebou nechovaj dobře. Máma dokáže dost žárlit a hysterčit a táta je takovej ten povýšene typ. Oslovení bábo, dědku. Nebo říci o mámě, že je blbá, není u nás ničím neobvyklím.

Víš já jsem furt sama. I když žiji s rodiči, tak je jaksi nevnímám, žiji v jiném světě a jen koestituji ve dle nich. Takže se dovedu představit. Nic by se pro mě v základu nezměnilo. Jen místo by bylo jiné, ale, princip stejnej. Podstatě můžu vyměnit aniž by došlo ke změně...

majkafa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Já jsem ráda, za každej novej poznatek, byť přichází z něčeho pro jiného nemající cenu...
Navíc, ty mi připadáš jako někdo, pro koho snad krom starání se o děti a práce, není mrhání časem.
Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Každej jen kecá o tom, jak mám žít podle sebe, ale když příjde na lámání chleba, tak tu musím číst kecy o tom, jak jsem špatná, když podle sebe žiju...

A propos, mám někoho, kdo se blíží definici přítel. Dali jsem se skrze hru dohromady. Ačkoliv bydlí na druhé straně čr, píšem si spolu už roky. Druhá kámoška, mi zase nadšeně píše a posílá fotky z Itálie, kde objevila "poklad", ohledně našeho společného koníčku. Jenže tohle není naší milostpaní dost dobré. Tak mě napadá, když se na to tak dívám, že nejsem jediná, kdo tu splňuje difinici povýšení...

Podle sebe ano. Ale samozřejmě za své.

No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní? Je jedno, co udělaj, je jedno co konaj, vždycky jsou viděni v očích společnosti jako bozi. Pak tedy, až budu mít potomka, budu pro něj bohem, až si příjde postěžovat další generaci internetových for, že se k němu nechovám dobře, bude ho společnost odsuzovat, že je línej a nechává se živit chudákem mnou matkou...

Z tohoto lze usuzovat, že je společnost rozštěpená na dva extrémy. Na svět, kde vládnou děti a na svět, kde rodiče.

Adrifinel napsal(a):

majkafa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Já jsem ráda, za každej novej poznatek, byť přichází z něčeho pro jiného nemající cenu...
Navíc, ty mi připadáš jako někdo, pro koho snad krom starání se o děti a práce, není mrhání časem.
Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Každej jen kecá o tom, jak mám žít podle sebe, ale když příjde na lámání chleba, tak tu musím číst kecy o tom, jak jsem špatná, když podle sebe žiju...

A propos, mám někoho, kdo se blíží definici přítel. Dali jsem se skrze hru dohromady. Ačkoliv bydlí na druhé straně čr, píšem si spolu už roky. Druhá kámoška, mi zase nadšeně píše a posílá fotky z Itálie, kde objevila "poklad", ohledně našeho společného koníčku. Jenže tohle není naší milostpaní dost dobré. Tak mě napadá, když se na to tak dívám, že nejsem jediná, kdo tu splňuje difinici povýšení...

Podle sebe ano. Ale samozřejmě za své.

No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní? Je jedno, co udělaj, je jedno co konaj, vždycky jsou viděni v očích společnosti jako bozi. Pak tedy, až budu mít potomka, budu pro něj bohem, až si příjde postěžovat další generaci internetových for, že se k němu nechovám dobře, bude ho společnost odsuzovat, že je línej a nechává se živit chudákem mnou matkou...

Z tohoto lze usuzovat, že je společnost rozštěpená na dva extrémy. Na svět, kde vládnou děti a na svět, kde rodiče.

Takže když máš, tak si záliby financuješ ze svého. ale jinak se necháš živit rodiči - není ti to trapné, v tvém věku?
Doufám, že ty už se nepovažuješ za dítě.

Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Ale samozřejmě... to je tvoje výsostné právo. Jen bych si dovolila otázku - "promrháváš" svůj čas i takovými "zbytečnostmi", jako jsou třeba domácí práce? Nemyslím tím vyprat si svoje kalhotky, ustlat vlastní postel a vyluxovat místnost, v které žiješ - ale nějakou pomoc rodičům, nákup, nedělní oběd...
No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
A když nemáš? Zřekneš se zálib do doby, než zase máš nebo na ně ušetříš jinde? A co ještě financuješ, kromě zálib?
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní?
Zase "KAŽDEJ a VŽDYCKY"?
Možná ti jenom nedochází, že rodiče většinou nemají na výběr... pokud se dítě nerozhodne odejít samo, je dost těžký ho "vyhodit", pokud je například na podpoře, těžko ho nechají hlady, potmě a ve špíně - to není jen, že ho "živí"... to je taky o placení složenek za elektriku, teplo, vodu... což jsou peníze, za který by si mohli například pořídit nějakou radost pro sebe.

helena napsal(a):

Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Ale samozřejmě... to je tvoje výsostné právo. Jen bych si dovolila otázku - "promrháváš" svůj čas i takovými "zbytečnostmi", jako jsou třeba domácí práce? Nemyslím tím vyprat si svoje kalhotky, ustlat vlastní postel a vyluxovat místnost, v které žiješ - ale nějakou pomoc rodičům, nákup, nedělní oběd...
No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
A když nemáš? Zřekneš se zálib do doby, než zase máš nebo na ně ušetříš jinde? A co ještě financuješ, kromě zálib?
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní?
Zase "KAŽDEJ a VŽDYCKY"?
Možná ti jenom nedochází, že rodiče většinou nemají na výběr... pokud se dítě nerozhodne odejít samo, je dost těžký ho "vyhodit", pokud je například na podpoře, těžko ho nechají hlady, potmě a ve špíně - to není jen, že ho "živí"... to je taky o placení složenek za elektriku, teplo, vodu... což jsou peníze, za který by si mohli například pořídit nějakou radost pro sebe.

No, tady je ale pořád ten zvláštní přístup jejích rodičů, který v tom všem hraje svou roli, a měli by přijmout svůj díl odpovědnosti. Ať už je to opičí láska, nebo ne..dělá to na mně dojem, že ani rodiče Adrifinel nevědí, co od ní vlastně chtějí,či očekávají - aspoň podle toho co píše. Znovu opakuju, lepší by asi byl psycholog, když sama se v tom dlouhodobě topí.

Ziki, co přesně máš na mysli větou - rodiče by měli přijmout svůj díl odpovědnosti?
Prosím tě, bez ironie, jak přesně by měli ten díl přijmout a co přesně by měli dělat?
Ptám se proto, že nemám nejmenší přestavu o tom, co BY MĚLI ti rodiče udělat.
A když to neudělají, tak co? K čemu je takové konstatování Adrifinel dobře, že BY MĚLI?

majkafa napsal(a):

Ziki, co přesně máš na mysli větou - rodiče by měli přijmout svůj díl odpovědnosti?
Prosím tě, bez ironie, jak přesně by měli ten díl přijmout a co přesně by měli dělat?
Ptám se proto, že nemám nejmenší přestavu o tom, co BY MĚLI ti rodiče udělat.
A když to neudělají, tak co? K čemu je takové konstatování Adrifinel dobře, že BY MĚLI?

Měla jsem tím na mysli, že pokud se od mala k dítěti nějak chovají, něco mu vtloukají do hlavy a jdou mu určitým "příkladem", tak by se neměli divit, jak se potomek chová a vyčítat mu to. A jestliže vědí, že má psychické problémy (např. ten asperger) chodit s ní do nějaké poradny. Když hledala práci, tak jí nesrážet ale podpořit, mohli ji také podpořit, aby zkusila vysokou školu. A mluvím z vlastní zkušenosti. Mně tohle psycholožka řekla, a dneska to opravdu vidím.

Ziki, souhlas. Ale měli neměli, co s tím má dělat Adrifinel?
Ona k tomu, co píšeš, rodiče nijak nepřinutí. To je jen takové teoretické povídání.
Sem nepíší o radu rodiče Adrifinel, ale ona sama.
Ptala jsem se tě, co si Adrifinel s takovou informací, že by měli - neměli její rodiče, má počít?

ten zvláštní přístup jejích rodičů, který v tom všem hraje svou roli, a měli by přijmout svůj díl odpovědnosti
Ziki, já už jsem na začátku vákna psala - "Ono to pravděpodobně bude oboustranné - kdyby ses chovala a hlavně cítila(!) jako dospělá, tak by sis podobné jednání nenechala líbit. Jenomže dokud jsi doma a víceméně závislá na rodičích, tak pořád budeš to "praktického života neschopné dítě", což vám všem z nějakých důvodů vyhovuje."
Bohužel nikdo z nás ty důvody nezná, ale jak se dá vyčíst, rodina nijak extra nefunguje, rodinné vztahy na píp... jenže Adrifinel je dospělá, byť poněkud "jiná" a v tom případě by jí mohlo/mělo být fuk "co od ní vlastně chtějí,či očekávají"... ovšem za podmínky, že se jako děcko buď nebude chovat sama, nebo se do tý role nenechá tlačit.

Majkafo, byla to spíš reakce na Helenu a Vějířovku. A co je z toho pro Adrifinel? Psala, že si "každej vždycky myslí"..tak tímto vyjadřuju, že úplně každý ne.

helena napsal(a):

ten zvláštní přístup jejích rodičů, který v tom všem hraje svou roli, a měli by přijmout svůj díl odpovědnosti
Ziki, já už jsem na začátku vákna psala - "Ono to pravděpodobně bude oboustranné - kdyby ses chovala a hlavně cítila(!) jako dospělá, tak by sis podobné jednání nenechala líbit. Jenomže dokud jsi doma a víceméně závislá na rodičích, tak pořád budeš to "praktického života neschopné dítě", což vám všem z nějakých důvodů vyhovuje."
Bohužel nikdo z nás ty důvody nezná, ale jak se dá vyčíst, rodina nijak extra nefunguje, rodinné vztahy na píp... jenže Adrifinel je dospělá, byť poněkud "jiná" a v tom případě by jí mohlo/mělo být fuk "co od ní vlastně chtějí,či očekávají"... ovšem za podmínky, že se jako děcko buď nebude chovat sama, nebo se do tý role nenechá tlačit.

Heleno, chápu, že zapracovat na tom musí i Adrifinel. Ale taky vím, že to není ani lehké ani rychlé. Poručit si: cítím se dospělá a basta a už se nenechám nikam tlačit..k tomu musí dozrát. A pokud ještě k tomu má nějaký psychický handicap..

Ziki, já vím, že "poručit si" nejde jen tak samo od sebe. Jenže na "odpovědnost rodičů" už je dost pozdě... oni se už moc měnit nebudou/nemůžou/nechtějí - na rozdíl od dcery, která tu možnost pořád ještě má.

Ziki napsal(a):

helena napsal(a):

Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Ale samozřejmě... to je tvoje výsostné právo. Jen bych si dovolila otázku - "promrháváš" svůj čas i takovými "zbytečnostmi", jako jsou třeba domácí práce? Nemyslím tím vyprat si svoje kalhotky, ustlat vlastní postel a vyluxovat místnost, v které žiješ - ale nějakou pomoc rodičům, nákup, nedělní oběd...
No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
A když nemáš? Zřekneš se zálib do doby, než zase máš nebo na ně ušetříš jinde? A co ještě financuješ, kromě zálib?
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní?
Zase "KAŽDEJ a VŽDYCKY"?
Možná ti jenom nedochází, že rodiče většinou nemají na výběr... pokud se dítě nerozhodne odejít samo, je dost těžký ho "vyhodit", pokud je například na podpoře, těžko ho nechají hlady, potmě a ve špíně - to není jen, že ho "živí"... to je taky o placení složenek za elektriku, teplo, vodu... což jsou peníze, za který by si mohli například pořídit nějakou radost pro sebe.

No, tady je ale pořád ten zvláštní přístup jejích rodičů, který v tom všem hraje svou roli, a měli by přijmout svůj díl odpovědnosti. Ať už je to opičí láska, nebo ne..dělá to na mně dojem, že ani rodiče Adrifinel nevědí, co od ní vlastně chtějí,či očekávají - aspoň podle toho co píše. Znovu opakuju, lepší by asi byl psycholog, když sama se v tom dlouhodobě topí.

U dospělého, svéprávného jedince končí odpovědnost rodičů v den jeho plnoletosti, a to už je u zakladatelky vlákna před pěti lety.

Psycholog nemá k dispozici pilulky proti lenosti, tak ten by jí určitě nepomohl.

Vějířovka napsal(a):

Ziki napsal(a):

helena napsal(a):

Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Ale samozřejmě... to je tvoje výsostné právo. Jen bych si dovolila otázku - "promrháváš" svůj čas i takovými "zbytečnostmi", jako jsou třeba domácí práce? Nemyslím tím vyprat si svoje kalhotky, ustlat vlastní postel a vyluxovat místnost, v které žiješ - ale nějakou pomoc rodičům, nákup, nedělní oběd...
No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
A když nemáš? Zřekneš se zálib do doby, než zase máš nebo na ně ušetříš jinde? A co ještě financuješ, kromě zálib?
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní?
Zase "KAŽDEJ a VŽDYCKY"?
Možná ti jenom nedochází, že rodiče většinou nemají na výběr... pokud se dítě nerozhodne odejít samo, je dost těžký ho "vyhodit", pokud je například na podpoře, těžko ho nechají hlady, potmě a ve špíně - to není jen, že ho "živí"... to je taky o placení složenek za elektriku, teplo, vodu... což jsou peníze, za který by si mohli například pořídit nějakou radost pro sebe.

No, tady je ale pořád ten zvláštní přístup jejích rodičů, který v tom všem hraje svou roli, a měli by přijmout svůj díl odpovědnosti. Ať už je to opičí láska, nebo ne..dělá to na mně dojem, že ani rodiče Adrifinel nevědí, co od ní vlastně chtějí,či očekávají - aspoň podle toho co píše. Znovu opakuju, lepší by asi byl psycholog, když sama se v tom dlouhodobě topí.

U dospělého, svéprávného jedince končí odpovědnost rodičů v den jeho plnoletosti, a to už je u zakladatelky vlákna před pěti lety.

Psycholog nemá k dispozici pilulky proti lenosti, tak ten by jí určitě nepomohl.

Moje sestra, žila s námi a s rodiči do nějakých 25, odstěhovala se až když čekala neteř...
A to byla více a dříve výdělečněčinná než já...

helena napsal(a):

Já jsem ta kdo rozhoduje o svém čase, tak proč bych si ho nemohla pomrhat podle sebe...
Ale samozřejmě... to je tvoje výsostné právo. Jen bych si dovolila otázku - "promrháváš" svůj čas i takovými "zbytečnostmi", jako jsou třeba domácí práce? Nemyslím tím vyprat si svoje kalhotky, ustlat vlastní postel a vyluxovat místnost, v které žiješ - ale nějakou pomoc rodičům, nákup, nedělní oběd...
No přinejmenším si svoje záliby finacuji, když mám, ze svého.
A když nemáš? Zřekneš se zálib do doby, než zase máš nebo na ně ušetříš jinde? A co ještě financuješ, kromě zálib?
Navíc, proč si každej myslí, že žití s rodiči automaticky znamená, že jej živí a jsou to chudáčkové, co se obětovávají. Proč jsou vždycky rodiče ti dobří a ti ostatní špatní?
Zase "KAŽDEJ a VŽDYCKY"?
Možná ti jenom nedochází, že rodiče většinou nemají na výběr... pokud se dítě nerozhodne odejít samo, je dost těžký ho "vyhodit", pokud je například na podpoře, těžko ho nechají hlady, potmě a ve špíně - to není jen, že ho "živí"... to je taky o placení složenek za elektriku, teplo, vodu... což jsou peníze, za který by si mohli například pořídit nějakou radost pro sebe.

Počkám až na ně budu mít. Třeba jídlo. Máma zásadně nevaří. Táta se koukne vždycky do lednice a řekne: bába zase nevařila.
Máme pak zase nadává, že si táta zvyknul chtít nějaké jídlo a nestačí mu chleba s něčím...

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Adrifinel napsal(a):

Víš já jsem furt sama. I když žiji s rodiči, tak je jaksi nevnímám, žiji v jiném světě a jen koestituji ve dle nich. Takže se dovedu představit. Nic by se pro mě v základu nezměnilo. Jen místo by bylo jiné, ale, princip stejnej. Podstatě můžu vyměnit aniž by došlo ke změně...

Adrifinel, asi by bylo z mnoha důvodů fajn, kdybys zvedla kotvy, jak psala Lupina. Jen předtím zkus ty rodiče vnímat - protože když je nevnímáš v koexistenci se sebou, těžko si můžeš představit nekoexistenci. Prostě si všímej, co dělají, abys věděla, co dělat nebudou. Nebudou rýt, ale ani platit inkaso (pokud nepůjde jen o "prodlouženou pupeční šňůru") a podobně.
Nevím, jak moc tě baví manuální práce, to uvidíš. Třeba tě bavit bude. Nebo tě bavit nebude, ale nebude ti vadit, a pravděpodobnou monotónnost si budeš kompenzovat, takže taky fajn.
Myslím, že je pro tebe poměrně obtížné si slušnou a pro sebe vhodnou práci najít. Přišlo mi, že by se ti širší spektrum nabízelo s absolutoriem vhodné vysoké školy. Ani tady ti rodiče asi nepomohou, alespoň zpočátku ne.

dusička napsal(a):

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Vějířovka napsal(a):

dusička napsal(a):

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

A navíc, když je celý den doma a rodiče jsou pracující.

Vějířovka napsal(a):

dusička napsal(a):

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já....

Sry, ale někdy mi to tu příjde jako u blbej na půdě. Já napíšu, že máma nevaří, že to obstarávám já a hned se tu do mně někdo obouvá, že bych měla vařit já, když jsem teda zadarmo doma. Jakou to má logiku mi cpát něco, abych dělala, když to dělám...

Adrifinel napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

dusička napsal(a):

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já....

Sry, ale někdy mi to tu příjde jako u blbej na půdě. Já napíšu, že máma nevaří, že to obstarávám já a hned se tu do mně někdo obouvá, že bych měla vařit já, když jsem teda zadarmo doma. Jakou to má logiku mi cpát něco, abych dělala, když to dělám...

Počkám až na ně budu mít. Třeba jídlo. Máma zásadně nevaří. Táta se koukne vždycky do lednice a řekne: bába zase nevařila.
Máme pak zase nadává, že si táta zvyknul chtít nějaké jídlo a nestačí mu chleba s něčím...
Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Adrifinel napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

dusička napsal(a):

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já....Sry, ale někdy mi to tu příjde jako u blbej na půdě. Já napíšu, že máma nevaří, že to obstarávám já a hned se tu do mně někdo obouvá, že bych měla vařit já, když jsem teda zadarmo doma. Jakou to má logiku mi cpát něco, abych dělala, když to dělám...

Tak jsem se ráčila podívat, a o tom, že bys doma vařila, jsi tady nenapsala ani čárku.
Taky by byla divná reakce tvého otce, kdyby bylo doma navařeno, a on by řekl "bába zase neuvařila", že? Nebo od tebe si uvařené jídlo nevezme :lol: :lol:

Adrifinel napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

dusička napsal(a):

A proč si táta neuvaří?
Proč by měla máma vařit? To je jako její náká povinnost nebo co? :co:

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já....

Sry, ale někdy mi to tu příjde jako u blbej na půdě. Já napíšu, že máma nevaří, že to obstarávám já a hned se tu do mně někdo obouvá, že bych měla vařit já, když jsem teda zadarmo doma. Jakou to má logiku mi cpát něco, abych dělala, když to dělám...

Kde žes to psala? třeba mi to uniklo

dusička napsal(a):

Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Asi to špatně čteš Sahleb, musím se přidat k Dušičce a Holčině, že nic o tom, že by doma vařila, nepíše, navíc je jednoznačný rozpor v reakci otce, na to, že není uvařeno a v tvrzení A., že vaří.

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

To jsi ale poněkud mimo, protože o zamněstnání se tady teď nebavíme, ale o jejím tvrzení, že doma vaří.

dusička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já....

Sry, ale někdy mi to tu příjde jako u blbej na půdě. Já napíšu, že máma nevaří, že to obstarávám já a hned se tu do mně někdo obouvá, že bych měla vařit já, když jsem teda zadarmo doma. Jakou to má logiku mi cpát něco, abych dělala, když to dělám...

Počkám až na ně budu mít. Třeba jídlo. Máma zásadně nevaří. Táta se koukne vždycky do lednice a řekne: bába zase nevařila.
Máme pak zase nadává, že si táta zvyknul chtít nějaké jídlo a nestačí mu chleba s něčím...
Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Tak pokud jsem rozumněla trochu mezilidské komunikaci, nyní shledávám, že nerozumím vůbec.
Nejdříve je mi cpáno, abys se starala, co se děje v rodině a příspívala tak ke zlepšení vztahů, následovně mi je zase vyčteno, že se se starám a že se mám starat o sebe...

Jaksi tu lidem začínám rozumět, co po mě teda vlastně chtěj, když je podle nich vše špatně, míň než návodu na jednu karetní hru v japonštině.

Vějířovka napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo.

Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já....Sry, ale někdy mi to tu příjde jako u blbej na půdě. Já napíšu, že máma nevaří, že to obstarávám já a hned se tu do mně někdo obouvá, že bych měla vařit já, když jsem teda zadarmo doma. Jakou to má logiku mi cpát něco, abych dělala, když to dělám...

Tak jsem se ráčila podívat, a o tom, že bys doma vařila, jsi tady nenapsala ani čárku.
Taky by byla divná reakce tvého otce, kdyby bylo doma navařeno, a on by řekl "bába zase neuvařila", že? Nebo od tebe si uvařené jídlo nevezme :lol: :lol:

ehm, Počkám až na ně budu mít. Třeba jídlo. Máma zásadně nevaří. Helena se ptala, co dělám či co financuji. Řekla jsem jídlo a že máme nevaří. -> Nevím jak ostatním, ale mě z toho vyplívá, že se starám o chod domácnosti po stránce vaření.

A vezme, mámu mu totiž neudělá cibulačku ;)

Vějířovka napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak proč píšeš tohle? PRoč se staráš co dělá máma a táta? PRoč se nestaráš o sebe?

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Asi to špatně čteš Sahleb, musím se přidat k Dušičce a Holčině, že nic o tom, že by doma vařila, nepíše, navíc je jednoznačný rozpor v reakci otce, na to, že není uvařeno a v tvrzení A., že vaří.

Není rozpor. Já neřekla, že doma vařím každej den. Ostatně není to u nás ani zvykem a ani se to nestačí sníst. Obvykle jíme třeba omáčky tři dny. Takže pokud neuvařím já, neuvaří nikdo...

Prosím Tě, a ještě mi napiš, jak se staráš o chod domácnosti po stránce vaření?
Proč tedy ty cibulačku neuvaříš?
Máma chodí do práce, ty ses válela doma.
A co vlastně jíš? Když nemáš příjem,když nechodíš do práce?
Už si do té práce nastoupila?

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Dík, musela bych se opakovat.

Zase je mi něco vyčítáno, že jen hraji a mastím hry. Zdejší dámy, asi nezkoušely žít přinejmenším jako mladej člověk bezprespektivy. Jediné co uměj, je blbě kecat držkou. Já práci mám a zase někdo píše, že si mám hledat práci. To je tu někdo tak blbej nebo to jen dělá...
Sry, ale s vámi to nejde už jinak, když tu člověka napadáte za to, že hraje hry a přitom má práci a vy z něj děláte zase povaleče, co nedělá... To si jeden připadá jako u tatarů.
Navíc koukámm, že to tu někdo nemůže přenést přes srdce, fajn, řekněte jakou hru, chcete naučit a já vás to naučím.

Jinak se ostatním omlouvám, ale jaksi mě začíná vůči některým tu opouštět trpělivost...

Adrifinel napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Dík, musela bych se opakovat.

Zase je mi něco vyčítáno, že jen hraji a mastím hry. Zdejší dámy, asi nezkoušely žít přinejmenším jako mladej člověk bezprespektivy. Jediné co uměj, je blbě kecat držkou. Já práci mám a zase někdo píše, že si mám hledat práci. To je tu někdo tak blbej nebo to jen dělá...
Sry, ale s vámi to nejde už jinak, když tu člověka napadáte za to, že hraje hry a přitom má práci a vy z něj děláte zase povaleče, co nedělá... To si jeden připadá jako u tatarů.
Navíc koukámm, že to tu někdo nemůže přenést přes srdce, fajn, řekněte jakou hru, chcete naučit a já vás to naučím.

Jinak se ostatním omlouvám, ale jaksi mě začíná vůči některým tu opouštět trpělivost...

práci máš pár dnů, předtím jsi byla doma. děkuji, nemám zájem se naučit hrát hry

dusička napsal(a):

Prosím Tě, a ještě mi napiš, jak se staráš o chod domácnosti po stránce vaření?
Proč tedy ty cibulačku neuvaříš?
Máma chodí do práce, ty ses válela doma.
A co vlastně jíš? Když nemáš příjem,když nechodíš do práce?
Už si do té práce nastoupila?

Tak fajn, rozbor textu pro blbce:

Proč tedy ty cibulačku neuvaříš?
A vezme, máma mu totiž neudělá cibulačku

To  znamená, že tu cibulačku vařím já. Máma ji ani neumí. Takže cpát mi, proč ji neuvařím já, je dost mimo logiku, když tvrdím, že ji vařím.

Jím to co se koupí nebo co vytáhnu z mrazáků, když se nadělaly zásoby, což znamená, že jde třeba o několik let staré jídlo. Upozorňuji, že 90% stravování v rodině je založeno na chleba s něčím. Já si kupuji, když jdu na nákupu za zbylé peníze polívky nebo suroviny na vaření. U nás dokážem i s málem vystačit dlouho.

Ano.

A taková důležitá poznámka, máma nedělala dva roky. Seděla doma. Kdyby ji ta práce jak se říká nespadla do písmena do klína, tak tam sedí dodnes.

Ptala jsem se, ale neopověděla si. Kdy si nastoupila do zaměstnání? Děláš na směny? Nebo jenom na ranní? Jak jezdíš? Autobusem?
Já myslím,že práci možná máš slíbenou,ale že si ještě nenastoupila, jinak by si psala o tom, jak se tváří rodiče, když pracuješ, jaký tam jsou spolupracovníci, a tak.
A mmch, o tom, že hraješ, nic nepíšu.
Co umíš za omáčku? :lol:

Adrifinel napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Dík, musela bych se opakovat.

Zase je mi něco vyčítáno, že jen hraji a mastím hry. Zdejší dámy, asi nezkoušely žít přinejmenším jako mladej člověk bezprespektivy. Jediné co uměj, je blbě kecat držkou. Já práci mám a zase někdo píše, že si mám hledat práci. To je tu někdo tak blbej nebo to jen dělá...
Sry, ale s vámi to nejde už jinak, když tu člověka napadáte za to, že hraje hry a přitom má práci a vy z něj děláte zase povaleče, co nedělá... To si jeden připadá jako u tatarů.
Navíc koukámm, že to tu někdo nemůže přenést přes srdce, fajn, řekněte jakou hru, chcete naučit a já vás to naučím.

Jinak se ostatním omlouvám, ale jaksi mě začíná vůči některým tu opouštět trpělivost...

jo, děvče tvůj přístup k lidem seč začíná hezky projevovat. Zřejmě ti v žaludku neleží jen tvý rodiče, ale lidi celkově.
Máš pravdu - s takovým přístupem to musíš mít v životě hodně těžké.
A nemyslím, že za to může tvoje diagnoza.

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

sahleb napsal(a):

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Dík, musela bych se opakovat.

Zase je mi něco vyčítáno, že jen hraji a mastím hry. Zdejší dámy, asi nezkoušely žít přinejmenším jako mladej člověk bezprespektivy. Jediné co uměj, je blbě kecat držkou. Já práci mám a zase někdo píše, že si mám hledat práci. To je tu někdo tak blbej nebo to jen dělá...
Sry, ale s vámi to nejde už jinak, když tu člověka napadáte za to, že hraje hry a přitom má práci a vy z něj děláte zase povaleče, co nedělá... To si jeden připadá jako u tatarů.
Navíc koukámm, že to tu někdo nemůže přenést přes srdce, fajn, řekněte jakou hru, chcete naučit a já vás to naučím.

Jinak se ostatním omlouvám, ale jaksi mě začíná vůči některým tu opouštět trpělivost...

práci máš pár dnů, předtím jsi byla doma. děkuji, nemám zájem se naučit hrát hry

Ne celou dobu, pokud si dobře pamatuješ, psala jsem, že jsem předtím pracovala.

Adrifinel napsal(a):

dusička napsal(a):

Prosím Tě, a ještě mi napiš, jak se staráš o chod domácnosti po stránce vaření?
Proč tedy ty cibulačku neuvaříš?
Máma chodí do práce, ty ses válela doma.
A co vlastně jíš? Když nemáš příjem,když nechodíš do práce?
Už si do té práce nastoupila?

Tak fajn, rozbor textu pro blbce:

Proč tedy ty cibulačku neuvaříš?
A vezme, máma mu totiž neudělá cibulačku

To  znamená, že tu cibulačku vařím já. Máma ji ani neumí. Takže cpát mi, proč ji neuvařím já, je dost mimo logiku, když tvrdím, že ji vařím.

Jím to co se koupí nebo co vytáhnu z mrazáků, když se nadělaly zásoby, což znamená, že jde třeba o několik let staré jídlo. Upozorňuji, že 90% stravování v rodině je založeno na chleba s něčím. Já si kupuji, když jdu na nákupu za zbylé peníze polívky nebo suroviny na vaření. U nás dokážem i s málem vystačit dlouho.

Ano.

A taková důležitá poznámka, máma nedělala dva roky. Seděla doma. Kdyby ji ta práce jak se říká nespadla do písmena do klína, tak tam sedí dodnes.

Za celý život máma seděla doma dva roky a nemohla sehnat práci. Ok, KOlik je tvojí mámě? 40cet? Takže zhruba z dvaceti roků práce byla dva roky na pracáku?
Tobě je 23 a seš doma víc jak 4 roky?
Z čeho se kupuje jídlo? Co to jsou zbylé peníze? To co Ti daj rodiče na nákup, takže za zbylé peníze si koupíš suroviny na vaření - dostáváš od rodičů ve 23 letech kapesné? :dudlik:

agewa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

sahleb napsal(a):

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Dík, musela bych se opakovat.

Zase je mi něco vyčítáno, že jen hraji a mastím hry. Zdejší dámy, asi nezkoušely žít přinejmenším jako mladej člověk bezprespektivy. Jediné co uměj, je blbě kecat držkou. Já práci mám a zase někdo píše, že si mám hledat práci. To je tu někdo tak blbej nebo to jen dělá...
Sry, ale s vámi to nejde už jinak, když tu člověka napadáte za to, že hraje hry a přitom má práci a vy z něj děláte zase povaleče, co nedělá... To si jeden připadá jako u tatarů.
Navíc koukámm, že to tu někdo nemůže přenést přes srdce, fajn, řekněte jakou hru, chcete naučit a já vás to naučím.

Jinak se ostatním omlouvám, ale jaksi mě začíná vůči některým tu opouštět trpělivost...

jo, děvče tvůj přístup k lidem seč začíná hezky projevovat. Zřejmě ti v žaludku neleží jen tvý rodiče, ale lidi celkově.
Máš pravdu - s takovým přístupem to musíš mít v životě hodně těžké.
A nemyslím, že za to může tvoje diagnoza.

Nejsem si jistá, ale zkus si to tu pročíst, možná, že pochopíš, co mě tu vytáčí...
Já prostě nemám ráda, když řeknu, že ten míč je zelenej a někdo mi cpe, že je bílej... (metafora).
A máš pravdu, nemám lidi moc ráda. Není mi s nima ani dobře.

Adrifinel napsal(a):

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Dík, musela bych se opakovat.

Zase je mi něco vyčítáno, že jen hraji a mastím hry. Zdejší dámy, asi nezkoušely žít přinejmenším jako mladej člověk bezprespektivy. Jediné co uměj, je blbě kecat držkou. Já práci mám a zase někdo píše, že si mám hledat práci. To je tu někdo tak blbej nebo to jen dělá...
Sry, ale s vámi to nejde už jinak, když tu člověka napadáte za to, že hraje hry a přitom má práci a vy z něj děláte zase povaleče, co nedělá... To si jeden připadá jako u tatarů.
Navíc koukámm, že to tu někdo nemůže přenést přes srdce, fajn, řekněte jakou hru, chcete naučit a já vás to naučím.

Jinak se ostatním omlouvám, ale jaksi mě začíná vůči některým tu opouštět trpělivost...

práci máš pár dnů, předtím jsi byla doma. děkuji, nemám zájem se naučit hrát hry

Ne celou dobu, pokud si dobře pamatuješ, psala jsem, že jsem předtím pracovala.

Psala si,že si pracovala půl roku. To není nic extra, spíš hluboký podprůměr.
Že se nestydíš, se přiživovat na rodičích. Mladá holka, plná síly a nechá se živit od rodičů. A ještě má kecy, že máma neumí vařit.

Adrifinel napsal(a):

Zkusím napsat svůj příběh, i když tuším, že mě asi odsoudit jako ostatní...

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo. I když mě táta sám do práce vozil (špatná doprava) a vyčítalo se mi, že to žere benzín, tak jako kdyby to někdo vymazal z jejich vzpomínek.

Pak příjde na to, když někomu vyprávím o své životní situaci, že jsem líná, že se jen vymlouvám, že mi to nevyhovuje nechat se živit a tak dále...

Jenže, nikdo z nich nechce pochopit, že nemám vlastní finance. Nikdo mi nevěří, že nemám na kontě tisíce ze kterých bys si mohla dovolit vlastní bydlení. A pocházím z místa, kde na nás fakt už od brány nemávaj a nevolaj: "Halo nechcete práci?" Takže sehnat tu práci je docela těžké.
Navíc já si ani nevěřím, že něco dokáži...

Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce, tak první co následovalo nebo spíše pokaždé následovalo bylo: "Ty ani náhodou." "Zapomeň na to, na to ty nemáš." a podobné řeči, byť se jednalo o práce jako uklízečka, prodavačka apod. Moji rodiče měli tak velkou víru v mé schopnosti, že mě chtěli dát na pomocnou šičku, ale nedali. Důvodem bylo, že dotyčná škola nebyla v místě bydliště a já bych musela dojíždět. Což se jim nechtělo. Také jsem je musela rok přesvědčovat, že zvládnu někam dojet autobusem, když přišlo na hledaní práce.

Říká se, že jsou to jen výmluvy, že kdo chce, vždycky si najde...
Nemám přátelé, jsem hodně osamělá a ani svojí rodinu nemůžu žádat o pomoc. Do mám strach z lidí, necítim se s nima vůbec dobře a neumím ani s nima navazovat vztahy.

Opravdu nevím, jak si to ti lidé představují, že si jen tak sbalím kufry, ale co dál? Jsem vychována k tomu, si vše předem promyslet a nevrhat se bezhlavě někam bez promyšlení. Takže se ptám na odpověď, proč si teda nesbalím kufry a nevypadnu, když mi to doma tak vadí. Co bude dál? Proč si každej myslí, že je vše tak snadné a růžové. Nejsem výdělečně činná, takže odchod by pro mě znamenal žít na ulici. Což si asi většina lidí neuvědomuje nebo věří té pohádce, jak když odejdu najdu přátelé, byt, práci, muže atd. Jenže realita je jinde a najít si něco může trvat měsíce, do do té doby. Ti, co to říkaj mě u sebe bydlet nenachaj a jejim celkem jedno, jestli skončím na ulici nebo ne...

No na závěr jsem se dostala do depresích a pocitu, že vážně nechci na tomto světě žít...

tady píšeš něco jiného. jestli ty tak trošku nemám problém s pravdomluvností

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo.


Kdy že jsi to pracovala? Buď zodpovědná aspoň za to co napíšeš, ber to jako začátek

dusička napsal(a):

Ptala jsem se, ale neopověděla si. Kdy si nastoupila do zaměstnání? Děláš na směny? Nebo jenom na ranní? Jak jezdíš? Autobusem?
Já myslím,že práci možná máš slíbenou,ale že si ještě nenastoupila, jinak by si psala o tom, jak se tváří rodiče, když pracuješ, jaký tam jsou spolupracovníci, a tak.
A mmch, o tom, že hraješ, nic nepíšu.
Co umíš za omáčku? :lol:

Zítra nastupuji. Nevím, jaká je tvoje definice slíbené práce... Já už mám udělanou lékařkou prohlídku, kterou mi pak firma proplatí a i pracovní smlouvu. To do mojí definice slíbenosti nespadná...
A  na směny. Doprava? Autobus a pacifik. Pak až se rozkoukám, tak budu muset sehnat někdo, kdo by mě tam vzal autem, prý tam hodně lidí jezdí.
A víš, že ani nepsala? Rodiče o tom ví a je jim to víceméně jedno, akorát vědí, že nemůžou očekávat, že budu neustále doma, jak byli zase zvyklí. A spolupracovníci, o těch ani nevím, co bych měla napsat nebo mě prostě nezajímaj na takový úrovni, abych o nich nadšeně vyprávěla.... Já se vlastně ani o tomhle bavit neumím.

Tak nějak všechny. Osobně mám ráda třeba okurkovou.

holcina napsal(a):

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo.


Kdy že jsi to pracovala? Buď zodpovědná aspoň za to co napíšeš, ber to jako začátek

Já ti nevím, ale i si to sama ztučnila, že jsem pracovala. Navíc jsem to psala v průběhu diskuze...

Takže polopatě: Pracovala jsem do ledna tohoto roku, práci jsem měla minulej půlrok. Pak jsem ji ztratila až do tohoto měsíce, žádnou neměla. Stačí to takhle na pochopení?

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

Proc se nestara sama o sebe?

Protoze tady Vejirovka napsala "Nebo by mohla vařit dcera, aby nějak kompenzovala to, že bydlí a živí se zadarmo."
a Adrifinel odpovedela na tuto konkretni vetu toto:

"Ehm, kdyby ses ráčila podívat, tak jsem psala, že vařím já...."

Takze takhle. To byla odpoved na takovou poznamku o jeji "lenosti".

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Až zítra nastoupí Sahleb
a s takovým přístupem, jaký tady vidím, řekla bych,že vydrží v práci tak dva dny. A pak se raději zase nechá živit od rodičů.
Pohrdat s lidmi,s kterýma pracuju, :dumbom:

Adrifinel napsal(a):

holcina napsal(a):

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo.


Kdy že jsi to pracovala? Buď zodpovědná aspoň za to co napíšeš, ber to jako začátek

Já ti nevím, ale i si to sama ztučnila, že jsem pracovala. Navíc jsem to psala v průběhu diskuze...

Takže polopatě: Pracovala jsem do ledna tohoto roku, práci jsem měla minulej půlrok. Pak jsem ji ztratila až do tohoto měsíce, žádnou neměla. Stačí to takhle na pochopení?

Po škole doted si pracovala jen půl roku? :co:
Co to znamená, že si ji ztratila?

aprill napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Zkusím napsat svůj příběh, i když tuším, že mě asi odsoudit jako ostatní...

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo. I když mě táta sám do práce vozil (špatná doprava) a vyčítalo se mi, že to žere benzín, tak jako kdyby to někdo vymazal z jejich vzpomínek.

Pak příjde na to, když někomu vyprávím o své životní situaci, že jsem líná, že se jen vymlouvám, že mi to nevyhovuje nechat se živit a tak dále...

Jenže, nikdo z nich nechce pochopit, že nemám vlastní finance. Nikdo mi nevěří, že nemám na kontě tisíce ze kterých bys si mohla dovolit vlastní bydlení. A pocházím z místa, kde na nás fakt už od brány nemávaj a nevolaj: "Halo nechcete práci?" Takže sehnat tu práci je docela těžké.
Navíc já si ani nevěřím, že něco dokáži...

Dříve, když jsem doma přišla s nějakou nabídkou práce, tak první co následovalo nebo spíše pokaždé následovalo bylo: "Ty ani náhodou." "Zapomeň na to, na to ty nemáš." a podobné řeči, byť se jednalo o práce jako uklízečka, prodavačka apod. Moji rodiče měli tak velkou víru v mé schopnosti, že mě chtěli dát na pomocnou šičku, ale nedali. Důvodem bylo, že dotyčná škola nebyla v místě bydliště a já bych musela dojíždět. Což se jim nechtělo. Také jsem je musela rok přesvědčovat, že zvládnu někam dojet autobusem, když přišlo na hledaní práce.

Říká se, že jsou to jen výmluvy, že kdo chce, vždycky si najde...
Nemám přátelé, jsem hodně osamělá a ani svojí rodinu nemůžu žádat o pomoc. Do mám strach z lidí, necítim se s nima vůbec dobře a neumím ani s nima navazovat vztahy.

Opravdu nevím, jak si to ti lidé představují, že si jen tak sbalím kufry, ale co dál? Jsem vychována k tomu, si vše předem promyslet a nevrhat se bezhlavě někam bez promyšlení. Takže se ptám na odpověď, proč si teda nesbalím kufry a nevypadnu, když mi to doma tak vadí. Co bude dál? Proč si každej myslí, že je vše tak snadné a růžové. Nejsem výdělečně činná, takže odchod by pro mě znamenal žít na ulici. Což si asi většina lidí neuvědomuje nebo věří té pohádce, jak když odejdu najdu přátelé, byt, práci, muže atd. Jenže realita je jinde a najít si něco může trvat měsíce, do do té doby. Ti, co to říkaj mě u sebe bydlet nenachaj a jejim celkem jedno, jestli skončím na ulici nebo ne...

No na závěr jsem se dostala do depresích a pocitu, že vážně nechci na tomto světě žít...

tady píšeš něco jiného. jestli ty tak trošku nemám problém s pravdomluvností

Já zase s pochopením textu. Není v tom rozpor. Psala jsem, že jsem byla bez práce a pak, že jsem pracovala. To znamená, že v době, kdy jsem to psala, jsem byla opravdu bez práce, ale že jsem ji předtím měla, ale ztratila. Nyní ji opět mám. Asi jsem to měla napsat opačně. Koukám, že tu dělá jaksi problém pochopit to v tomhler pořadí.

Adrifinel, tak přeji hodně štěstí v práci a třeba to nebude zas půl roku za poslední tři. Držím palce

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Až zítra nastoupí Sahleb
a s takovým přístupem, jaký tady vidím, řekla bych,že vydrží v práci tak dva dny. A pak se raději zase nechá živit od rodičů.
Pohrdat s lidmi,s kterýma pracuju, :dumbom:

duši, chápeš, že chodit do práce znamená, mít méně času na hraní her?
no, já ji dávám delší dobu, možná tak měsíc, pak to vidím na nemocenskou, protože práce bude velmi namáhavá (asi ji chytne páteř :vissla:)

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

dusička napsal(a):

Tak jsem pročítala vlákno a nikde A. nepíše, že by vařila.
A Sahleb - to není lenost se 4 roky od školy válet doma a nechat se živit od rodičů? Vždyt je A.23 let. Už to není malej harant. Ale chová se tak. :tesi: KLidně si sedí a mastí hry.Vždyt je mladá,svobodná,bezdětná, určitě kdyby hledala, alespon nějakou brigádu najde.

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Až zítra nastoupí Sahleb
a s takovým přístupem, jaký tady vidím, řekla bych,že vydrží v práci tak dva dny. A pak se raději zase nechá živit od rodičů.
Pohrdat s lidmi,s kterýma pracuju, :dumbom:

To by bylo možné, za přepokladu, že bych si to mohla dovolit, ale to já nemůžu.
Navíc minulé jsem vydržela déle než dva dny.
Ženské přestaňte ze mně, dělat něco co nejsem...

dusička napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

holcina napsal(a):

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo.


Kdy že jsi to pracovala? Buď zodpovědná aspoň za to co napíšeš, ber to jako začátek

Já ti nevím, ale i si to sama ztučnila, že jsem pracovala. Navíc jsem to psala v průběhu diskuze...

Takže polopatě: Pracovala jsem do ledna tohoto roku, práci jsem měla minulej půlrok. Pak jsem ji ztratila až do tohoto měsíce, žádnou neměla. Stačí to takhle na pochopení?

Po škole doted si pracovala jen půl roku? :co:
Co to znamená, že si ji ztratila?

Ano, měla jsem pauzu, pak kurzy, pak práci.
Co znamená, že ztratila? No, to znamená, že něco máš a už to nemáš. Takže měla jsem práci a ztratila jsem ji. Kdybych ji neztratila, tak bych ji měla dotedka. I když jsem radči, že nastupuji do nové práce. Která mi bude více vyhovovat než ta předchozí.
Taky jsem tu psala, že chodím s mámou balit, což ber jako občasnou brigádu. Jestli mi to bude vycházet, tak půjdu zase.

holcina napsal(a):

Adrifinel, tak přeji hodně štěstí v práci a třeba to nebude zas půl roku za poslední tři. Držím palce

Tak já taky držím palce a hodně štěstí v práci.

aprill napsal(a):

dusička napsal(a):

sahleb napsal(a):

EHmmmmm, do zamestnani jiz nastoupila......

Až zítra nastoupí Sahleb
a s takovým přístupem, jaký tady vidím, řekla bych,že vydrží v práci tak dva dny. A pak se raději zase nechá živit od rodičů.
Pohrdat s lidmi,s kterýma pracuju, :dumbom:

duši, chápeš, že chodit do práce znamená, mít méně času na hraní her?
no, já ji dávám delší dobu, možná tak měsíc, pak to vidím na nemocenskou, protože práce bude velmi namáhavá (asi ji chytne páteř :vissla:)

Vzhledem k tomu, že se jedná o zastrkávání drátku v sedě...
A páteř mě bolí pořád, už od mala. S tím já nemarodím.

Jen tak pro zajímavost, na hraní her vám stačí řekneme dvě hodiny denně. Já za ty dvě hodiny, stihnu projít jeden dung s jednou postavou, vyexpit další dvě. Zdá se mi, že tu jaksi žijete v domnění, že na hraní potřebuje člověk celý den. Možná tak vaše děti. Pokud, ale hrajete pár let, tak zjistíte, že vlastně tolik časů nepotřebujete, že to zvládnete v kratším časovém rozmezí. Obzvláště, když to děláte, už po několikáté. Při čekání na doplnění stavu, stihnu ještě shlédnout díl seriálu, přečíst si něco na netu atd.

Drzim palce na zitrek.

Adrifinel napsal(a):

Víš já jsem furt sama. I když žiji s rodiči, tak je jaksi nevnímám, žiji v jiném světě a jen koestituji ve dle nich. Takže se dovedu představit. Nic by se pro mě v základu nezměnilo. Jen místo by bylo jiné, ale, princip stejnej. Podstatě můžu vyměnit aniž by došlo ke změně...

Změní se mnoho, ale to uvidíš, až si budeš bydlet ve svém.
Změní se kromě jiného to, že nebudeš vnímat a slyšet jejich dohadování, změní se to, že nebudeš moci spoléhat, že přinejhorším něco zacálujou a změní se taky to, že nebudeš nikomu zodpovědná za to, co a kdy děláš, než sama sobě. To jsou velký změny a myslím, že by ses na ně mohla začít pomalu a opatrně těšit :)
Když pominu, že každá interakce, každá rodina má vlastní atmosféru a energii - což je v praxi vlastně to nejdůležitější. A to se změní rozhodně.

lupina montana napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Víš já jsem furt sama. I když žiji s rodiči, tak je jaksi nevnímám, žiji v jiném světě a jen koestituji ve dle nich. Takže se dovedu představit. Nic by se pro mě v základu nezměnilo. Jen místo by bylo jiné, ale, princip stejnej. Podstatě můžu vyměnit aniž by došlo ke změně...

Změní se mnoho, ale to uvidíš, až si budeš bydlet ve svém.
Změní se kromě jiného to, že nebudeš vnímat a slyšet jejich dohadování, změní se to, že nebudeš moci spoléhat, že přinejhorším něco zacálujou a změní se taky to, že nebudeš nikomu zodpovědná za to, co a kdy děláš, než sama sobě. To jsou velký změny a myslím, že by ses na ně mohla začít pomalu a opatrně těšit :)
Když pominu, že každá interakce, každá rodina má vlastní atmosféru a energii - což je v praxi vlastně to nejdůležitější. A to se změní rozhodně.

S těšením to bude horší, jaksi se z takových věcí neumím radovat. Mě totiž v životě nedělá radost dlouhodobě tak nějak nic :)

Adrifinel napsal(a):

holcina napsal(a):

Je mi 23, jsem bez práce a žiji u rodičů. Doma zažívám peklo. S mámou se hodně hádám, ona je ten člověk, kterého máte silnou chuť zabít, jen co promluví. Hodně lidí mi říká věci jako, je to tvoje matka a živí tě, ale víte já opravdu nedokážu brát ženu, která mě měla jen proto, že její sestra měla tři děti, tak ona musela mít třetí, aby se necejtila méněceně.

Celkově pocházím ze špatných rodiných poměrů. Rodiče se na mě dost podepsali. Neustále mi říkali, jak jsem blbá a neschopná. Výsledekem toho, je že jsem furt doma a bez práce. Tady ovšem je kámen úrazu. Jak jsem doma a máma starne, tak se vše zhoršuje. Ona je a vždycky byla ten člověk, co každému vše závidí, byť by se jednalo o její děti. Pokud si sestra pořídí nové auto, ona ho bude chtít taky a bude si to vynucovat hysterickými scény.

Moje máma se ke mně ani nechová jako k dospělému člověku. V mém věku na mě kříčí jako na malé dítě a říká, že mi dá na zadek. A Ani se nechová jako matka, za každým jejím činem je cítit, že to nedělá z toho důvodu jako to matky dělávaj, ale aby vypadala dobře před okolím. Vlastně obou mojim rodičům záleželo na to, jak vypadaj před ostatníma.

No, oni tvrděj, že se tři roky flákám doma a já jsem přitom i když krátce pracovala a předtím jsem měla rok rekvalifikační kurzy. Oni však dělaj, jako kdyby se to nestalo.


Kdy že jsi to pracovala? Buď zodpovědná aspoň za to co napíšeš, ber to jako začátek

Já ti nevím, ale i si to sama ztučnila, že jsem pracovala. Navíc jsem to psala v průběhu diskuze...

Takže polopatě: Pracovala jsem do ledna tohoto roku, práci jsem měla minulej půlrok. Pak jsem ji ztratila až do tohoto měsíce, žádnou neměla. Stačí to takhle na pochopení?

A prispivala si rodicum na domacnost?

Adrifinel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Víš já jsem furt sama. I když žiji s rodiči, tak je jaksi nevnímám, žiji v jiném světě a jen koestituji ve dle nich. Takže se dovedu představit. Nic by se pro mě v základu nezměnilo. Jen místo by bylo jiné, ale, princip stejnej. Podstatě můžu vyměnit aniž by došlo ke změně...

Změní se mnoho, ale to uvidíš, až si budeš bydlet ve svém.
Změní se kromě jiného to, že nebudeš vnímat a slyšet jejich dohadování, změní se to, že nebudeš moci spoléhat, že přinejhorším něco zacálujou a změní se taky to, že nebudeš nikomu zodpovědná za to, co a kdy děláš, než sama sobě. To jsou velký změny a myslím, že by ses na ně mohla začít pomalu a opatrně těšit :)
Když pominu, že každá interakce, každá rodina má vlastní atmosféru a energii - což je v praxi vlastně to nejdůležitější. A to se změní rozhodně.

S těšením to bude horší, jaksi se z takových věcí neumím radovat. Mě totiž v životě nedělá radost dlouhodobě tak nějak nic :)

Na to,ze rano vstavas do prace a jeste ses na netu takhle dlouho ses fakt dobra.....

ehm, Počkám až na ně budu mít. Třeba jídlo. Máma zásadně nevaří. Helena se ptala, co dělám či co financuji. Řekla jsem jídlo a že máme nevaří. -> Nevím jak ostatním, ale mě z toho vyplívá, že se starám o chod domácnosti po stránce vaření... Jím to co se koupí nebo co vytáhnu z mrazáků... Já si kupuji, když jdu na nákupu za zbylé peníze polívky nebo suroviny na vaření.
Tak jo... vaříš a financuješ jídlo, říkáš. V tom případě mi řekni, kdo je to "se"? Myslím tím "co se koupí... když se nadělaly zásoby" a co znamená "zbylé peníze"?
Nějak nerozumím tomu, jestli kompletně "živíš" sebe a rodiče z podpory, nebo oni taky něco k jídlu nakupují (nakoupili do mrazáku) či ti (při)dávají na nákup peníze.

helena napsal(a):

ehm, Počkám až na ně budu mít. Třeba jídlo. Máma zásadně nevaří. Helena se ptala, co dělám či co financuji. Řekla jsem jídlo a že máme nevaří. -> Nevím jak ostatním, ale mě z toho vyplívá, že se starám o chod domácnosti po stránce vaření... Jím to co se koupí nebo co vytáhnu z mrazáků... Já si kupuji, když jdu na nákupu za zbylé peníze polívky nebo suroviny na vaření.
Tak jo... vaříš a financuješ jídlo, říkáš. V tom případě mi řekni, kdo je to "se"? Myslím tím "co se koupí... když se nadělaly zásoby" a co znamená "zbylé peníze"?
Nějak nerozumím tomu, jestli kompletně "živíš" sebe a rodiče z podpory, nebo oni taky něco k jídlu nakupují (nakoupili do mrazáku) či ti (při)dávají na nákup peníze.

Z jaky podpory,kdyz jeste nema odpracovany rok??

Adrifinel napsal(a):

S těšením to bude horší, jaksi se z takových věcí neumím radovat. Mě totiž v životě nedělá radost dlouhodobě tak nějak nic :)

V tom případě mazej k psychoňovi, tohle se samo nezlepší. :kapitulation:
Tím nic myslíš i hraní?

lupina montana napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

S těšením to bude horší, jaksi se z takových věcí neumím radovat. Mě totiž v životě nedělá radost dlouhodobě tak nějak nic :)

V tom případě mazej k psychoňovi, tohle se samo nezlepší. :kapitulation:
Tím nic myslíš i hraní?

Ano, si fakt tu někdo myslíš, že mě to baví? Že mi to dělá radost? Snad jen chvílkovou.
Ještě mě baví kreslit, do té doby než někdo začne mi vyčítat chyby na kresbě...
Mě všechno dělá jen momentální radost a krátkotrvající radost. Spíše jsem více nasraná...

Adrifinel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

S těšením to bude horší, jaksi se z takových věcí neumím radovat. Mě totiž v životě nedělá radost dlouhodobě tak nějak nic :)

V tom případě mazej k psychoňovi, tohle se samo nezlepší. :kapitulation:
Tím nic myslíš i hraní?

Ano, si fakt tu někdo myslíš, že mě to baví? Že mi to dělá radost? Snad jen chvílkovou.
Ještě mě baví kreslit, do té doby než někdo začne mi vyčítat chyby na kresbě...
Mě všechno dělá jen momentální radost a krátkotrvající radost. Spíše jsem více nasraná...

Tak to může souviset s tím aspergrem. A to jsme opět u psychologa, s tímhle ti tu asi nikdo pomoct nemůže. Psala jsi, že máš velké záliby (nebo zálibu), které sdíliš s lidmi na fórech. Nepíšeš o co konkrétně jde,ale pokud tomu věnuješ čas a úsilí,tak ti to snad aspoň nějakou radost přináší. Lepší než vůbec žádná, takže jestli třeba na kresbách někdo hledá mouchy, nenech se otrávit, dokonalý není ani kritik. Ostatně tvorba bývá také součástí terapie. Nejlepší by bylo, kdyby se koníček stal inspirací pro zaměstnání.

Ziki napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

lupina montana napsal(a):

V tom případě mazej k psychoňovi, tohle se samo nezlepší. :kapitulation:
Tím nic myslíš i hraní?

Ano, si fakt tu někdo myslíš, že mě to baví? Že mi to dělá radost? Snad jen chvílkovou.
Ještě mě baví kreslit, do té doby než někdo začne mi vyčítat chyby na kresbě...
Mě všechno dělá jen momentální radost a krátkotrvající radost. Spíše jsem více nasraná...

Tak to může souviset s tím aspergrem. A to jsme opět u psychologa, s tímhle ti tu asi nikdo pomoct nemůže. Psala jsi, že máš velké záliby (nebo zálibu), které sdíliš s lidmi na fórech. Nepíšeš o co konkrétně jde,ale pokud tomu věnuješ čas a úsilí,tak ti to snad aspoň nějakou radost přináší. Lepší než vůbec žádná, takže jestli třeba na kresbách někdo hledá mouchy, nenech se otrávit, dokonalý není ani kritik. Ostatně tvorba bývá také součástí terapie. Nejlepší by bylo, kdyby se koníček stal inspirací pro zaměstnání.

Nebo taky jen a jen s "nastavením" A. Bez jakékoliv diagnozy- když vidím/čtu, jak tady vyjíždí na zdejší pisatelky, jak je agresivní a neomalená  - není divu, že má problémy se vztahy.

Adri, jak bylo v práci?

agewa napsal(a):

Ziki napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Ano, si fakt tu někdo myslíš, že mě to baví? Že mi to dělá radost? Snad jen chvílkovou.
Ještě mě baví kreslit, do té doby než někdo začne mi vyčítat chyby na kresbě...
Mě všechno dělá jen momentální radost a krátkotrvající radost. Spíše jsem více nasraná...

Tak to může souviset s tím aspergrem. A to jsme opět u psychologa, s tímhle ti tu asi nikdo pomoct nemůže. Psala jsi, že máš velké záliby (nebo zálibu), které sdíliš s lidmi na fórech. Nepíšeš o co konkrétně jde,ale pokud tomu věnuješ čas a úsilí,tak ti to snad aspoň nějakou radost přináší. Lepší než vůbec žádná, takže jestli třeba na kresbách někdo hledá mouchy, nenech se otrávit, dokonalý není ani kritik. Ostatně tvorba bývá také součástí terapie. Nejlepší by bylo, kdyby se koníček stal inspirací pro zaměstnání.

Nebo taky jen a jen s "nastavením" A. Bez jakékoliv diagnozy- když vidím/čtu, jak tady vyjíždí na zdejší pisatelky, jak je agresivní a neomalená  - není divu, že má problémy se vztahy.

I tak, ano, může a nemusí. To byla reakce na to prožívání radosti, na těšení se na něco. Je fakt, že spousta psychických poruch se váže i s emocemi - třeba neschopnost prožívat radost.

Jo, Adrifinel, držím palce, aby ti práce vydržela, a pomohla ti.

aprill napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že to aprill myslela jinak. Znám taky pár maminek, které říkají, ýe je jejich dítě hyperaktivní, ale ví to "jen" od dětské doktorky, která nemá šanci to poznat. A znám i pár maminek, které mají diagnosu od psychologů, většinou několika, to je to o čem mluví Selima.

myslím, že ty jediná jsi to pochopila ;)

Ale ja som nepochopila, prečo to píšete na vlákne Adrifinel, ktorá má zrejme jasne diagnostikovanú ľahšiu formu autizmu, asi nie od očného lekára :D a zrejme tiež už celkom nepatrí k hyperaktívnym deťom... takže mierne :offtopic: , len aby si trošku šlo do niekoho rýpnuť.

holcina napsal(a):

Adri, jak bylo v práci?

V práci tak nějak normalně. Jsem tam v kolektivu  spíše střední generace...

Dobrou náladu, ale nemám, neboť už začínám bejt zoufalá z toho, jak každej tvrdí, že se flákám doma tři roky, i když jsem pracovala, měla kurzy a znovu pracuji. A pokud se vás přítel někoho, kdo tvrdí, že proč si nenajdete práci, zeptá jestli jste dostali práci manuální nebo kancu, nevíte jestli to někdo jen dělá nebo myslí vážně.
Já tak nesnáším nelogické věci a lidi jsou hodně nelogiští. :/

agewa napsal(a):

Ziki napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Ano, si fakt tu někdo myslíš, že mě to baví? Že mi to dělá radost? Snad jen chvílkovou.
Ještě mě baví kreslit, do té doby než někdo začne mi vyčítat chyby na kresbě...
Mě všechno dělá jen momentální radost a krátkotrvající radost. Spíše jsem více nasraná...

Tak to může souviset s tím aspergrem. A to jsme opět u psychologa, s tímhle ti tu asi nikdo pomoct nemůže. Psala jsi, že máš velké záliby (nebo zálibu), které sdíliš s lidmi na fórech. Nepíšeš o co konkrétně jde,ale pokud tomu věnuješ čas a úsilí,tak ti to snad aspoň nějakou radost přináší. Lepší než vůbec žádná, takže jestli třeba na kresbách někdo hledá mouchy, nenech se otrávit, dokonalý není ani kritik. Ostatně tvorba bývá také součástí terapie. Nejlepší by bylo, kdyby se koníček stal inspirací pro zaměstnání.

Nebo taky jen a jen s "nastavením" A. Bez jakékoliv diagnozy- když vidím/čtu, jak tady vyjíždí na zdejší pisatelky, jak je agresivní a neomalená  - není divu, že má problémy se vztahy.

:D Čítala si si niečo o Aspergerovi? ;)

Inak, soory ale niekoľkokrát som sa tu musela zamyslieť, kto má vlastne Aspergera, neodstatok empatie a psychické problémy... :P
Adri, držím päste, aby sa ti v práci podľa možností páčilo... a asi by som na tovjom mieste skúsila nájsť nejaký chat alebo webovku ľudí s týmto syndrómom - možno by si našla pochopenie tam. A možno nie, ktovie.

Tak jsem si projel nektera nova temata a nestacim se divit ! Vsechna do jednoho negativni. Na Babi uz moc nelezu, jeden ucet uz mam pul roku zruseny a ted asyk prijde rada na Morphea, negativni emoce nejsou muj salek caje a nic jineho, krome drbu a urazek tady nectu.
Skoda.

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že to aprill myslela jinak. Znám taky pár maminek, které říkají, ýe je jejich dítě hyperaktivní, ale ví to "jen" od dětské doktorky, která nemá šanci to poznat. A znám i pár maminek, které mají diagnosu od psychologů, většinou několika, to je to o čem mluví Selima.

myslím, že ty jediná jsi to pochopila ;)

Ale ja som nepochopila, prečo to píšete na vlákne Adrifinel, ktorá má zrejme jasne diagnostikovanú ľahšiu formu autizmu, asi nie od očného lekára :D a zrejme tiež už celkom nepatrí k hyperaktívnym deťom... takže mierne :offtopic: , len aby si trošku šlo do niekoho rýpnuť.

abych řekla pravu - to nevíme. Ani KDY , ani KDO jí diagnostikoval. A ani zda s diagnozou již někdo pracoval.

agewa napsal(a):

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

myslím, že ty jediná jsi to pochopila ;)

Ale ja som nepochopila, prečo to píšete na vlákne Adrifinel, ktorá má zrejme jasne diagnostikovanú ľahšiu formu autizmu, asi nie od očného lekára :D a zrejme tiež už celkom nepatrí k hyperaktívnym deťom... takže mierne :offtopic: , len aby si trošku šlo do niekoho rýpnuť.

abych řekla pravu - to nevíme. Ani KDY , ani KDO jí diagnostikoval. A ani zda s diagnozou již někdo pracoval.

agewo - to sice nevíme, ale v zásadě je to snad jedno, ne?!?

Pomohlo by někomu nebo něčemu, kdybychom věděli, že diagnozu zakladatelky vlákna stanovil v roce X odborník MUDr. XY a zakladatelka vlákna pravidelně dochází na kontroly do některé ambulance, zaměřené na Aspergeriky?!?

Adrifinel sem napsala, že je Aspergerik, tečka. Není důvod se v jejím sdělení dopodrobna pitvat a chtít vědět, jak na to proboha přišla :rolleyes:, kdo ji diagnostikoval a kde se léčí. Když sem někdo napíše, že má cukrovku, taky po něm nikdo nechce vědět, jak na to přišel, který lékař mu cukrovku zjistil, zda si píchá inzulin nebo je na dietě a jestli pravidelně dochází na kontroly do diabetické poradny :dumbom:

nemyslím.
Pokud tu A. rozebírá svůj vztah k lidem a životu a svůj zpusob prožívání emocí. a při tom jako "omluvu " použila tuto diagnozu, je docela důležité vědět, kdy jí někdo diagnostikoval a zda s ní nekdo v tomto směru pracuje.
kdyby byla cukrovkář a na zdravotních stránkách se ptala, že má problémy třeba s přijmem potravy, taky by se ostatní ptaly, jestli se na cukrovku léčí a jak dlouho. byla by to podstatná informace.

Kiara napsal(a):

agewa napsal(a):

Selima napsal(a):

Ale ja som nepochopila, prečo to píšete na vlákne Adrifinel, ktorá má zrejme jasne diagnostikovanú ľahšiu formu autizmu, asi nie od očného lekára :D a zrejme tiež už celkom nepatrí k hyperaktívnym deťom... takže mierne :offtopic: , len aby si trošku šlo do niekoho rýpnuť.

abych řekla pravu - to nevíme. Ani KDY , ani KDO jí diagnostikoval. A ani zda s diagnozou již někdo pracoval.

agewo - to sice nevíme, ale v zásadě je to snad jedno, ne?!?

Pomohlo by někomu nebo něčemu, kdybychom věděli, že diagnozu zakladatelky vlákna stanovil v roce X odborník MUDr. XY a zakladatelka vlákna pravidelně dochází na kontroly do některé ambulance, zaměřené na Aspergeriky?!?

Adrifinel sem napsala, že je Aspergerik, tečka. Není důvod se v jejím sdělení dopodrobna pitvat a chtít vědět, jak na to proboha přišla :rolleyes:, kdo ji diagnostikoval a kde se léčí. Když sem někdo napíše, že má cukrovku, taky po něm nikdo nechce vědět, jak na to přišel, který lékař mu cukrovku zjistil, zda si píchá inzulin nebo je na dietě a jestli pravidelně dochází na kontroly do diabetické poradny :dumbom:

myslím, že někdo se v tom nepitvá. a mě třeba docela zajímá , jak k tomu přišla - zda jí tato diagnoza "napadla" při serfování netem a zjištování různých informací, nebo jí diagnostikoval odborný lékař v dětství, nebo jí tuto dignozu (třeba jako jednu z možných) řekl jiný lékař třeba až v dospělosti.
Myslím, že by se od toho i odvíjely naše rady k ní.

agewa napsal(a):

nemyslím.
Pokud tu A. rozebírá svůj vztah k lidem a životu a svůj zpusob prožívání emocí. a při tom jako "omluvu " použila tuto diagnozu, je docela důležité vědět, kdy jí někdo diagnostikoval a zda s ní nekdo v tomto směru pracuje.
kdyby byla cukrovkář a na zdravotních stránkách se ptala, že má problémy třeba s přijmem potravy, taky by se ostatní ptaly, jestli se na cukrovku léčí a jak dlouho. byla by to podstatná informace.

agewo, to, co sem Adrifinel napsala je typické vnímání člověka s Aspergerovým syndromem. Mně to naprosto stačí k tomu, abych si utvořila názor, že Adrifinel si ani nevymýšlí, ani nepřehání, ani nelže.

Téměř dva roky jsem pracovala v pomáhající profesi a klienty s Aspergerovým syndromem jsem ve své praxi zažila, takže já osobně nepotřebuji od Adrifinel předkládat žádné důkazy, já jí skutečně věřím :)

Adrifinel, kromě nelogických příspěvků s nepochopením, se tu objevily i nějaké rady, přemýšlíš o nějakých změnách? Pořád mi vrtá hlavou - že bys naspořila, dodělala studia IT a našla práci v oboru i s ubytováním  mimo své město. Mohlo by ti to hodně pomoci. Tobě, jako osobě. I ten negativismus by mohl vymizet.

Kiara napsal(a):

agewa napsal(a):

Selima napsal(a):

Ale ja som nepochopila, prečo to píšete na vlákne Adrifinel, ktorá má zrejme jasne diagnostikovanú ľahšiu formu autizmu, asi nie od očného lekára :D a zrejme tiež už celkom nepatrí k hyperaktívnym deťom... takže mierne :offtopic: , len aby si trošku šlo do niekoho rýpnuť.

abych řekla pravu - to nevíme. Ani KDY , ani KDO jí diagnostikoval. A ani zda s diagnozou již někdo pracoval.

agewo - to sice nevíme, ale v zásadě je to snad jedno, ne?!?

Pomohlo by někomu nebo něčemu, kdybychom věděli, že diagnozu zakladatelky vlákna stanovil v roce X odborník MUDr. XY a zakladatelka vlákna pravidelně dochází na kontroly do některé ambulance, zaměřené na Aspergeriky?!?

Adrifinel sem napsala, že je Aspergerik, tečka. Není důvod se v jejím sdělení dopodrobna pitvat a chtít vědět, jak na to proboha přišla :rolleyes:, kdo ji diagnostikoval a kde se léčí. Když sem někdo napíše, že má cukrovku, taky po něm nikdo nechce vědět, jak na to přišel, který lékař mu cukrovku zjistil, zda si píchá inzulin nebo je na dietě a jestli pravidelně dochází na kontroly do diabetické poradny :dumbom:

kiaro, proč vyčítáš agewě to, co ty děláváš na fórech pravidelně ? vždyť ty jsi zrovna z těch, co řeší věci, na který se nikdo neptal. zrovna dneska na právním jsi taky pěkně jela ..
jinak cukrovkáři - si myslím, dochází do diabetologické poradny. ne diabetické - diabetickou můžeš mít nohu, dietu atd.

PPavlaa napsal(a):

kiaro, proč vyčítáš agewě to, co ty děláváš na fórech pravidelně ? vždyť ty jsi zrovna z těch, co řeší věci, na který se nikdo neptal. zrovna dneska na právním jsi taky pěkně jela ..
jinak cukrovkáři - si myslím, dochází do diabetologické poradny. ne diabetické - diabetickou můžeš mít nohu, dietu atd.

Já byla dneska na právním :co::o:co:?!?

dobře, bylas tam včera, špatně jsem se podívala. já to četla až dneska, je to moje chyba.
je to taková tragédie ?!? ?!? ?!? ;)

Pavlo, na právním jsem včera měla pouze 1 - slovy jeden - příspěvek. Hele, že Tobě přes víkend někdo zvednul mandle, že jsi sem vletěla a rubeš to tady zase hlava-nehlava :D ?!?

Kiara napsal(a):

Pavlo, na právním jsem včera měla pouze 1 - slovy jeden - příspěvek. Hele, že Tobě přes víkend někdo zvednul mandle, že jsi sem vletěla a rubeš to tady zase hlava-nehlava :D ?!?

ale to je jedno, kolik jsi jich tam měla. to není o počtu příspěvků, ale o obsahu. vypotilas tam zase článek na půlku stránky, kde ses opakovaně podivovala nad věcma, do kterých ti je s prominutím ho :-) a na který se vůbec nikdo neptal.
ale to ty děláš běžně, takže níc nového pod sluncem. jen se pak divím já, že tu za to samé, co ty děláváš, káráš agewu. to je všechno.
jinak víkend jsem měla docela prima, děkuju za optání. až to budu tady chtít rubat, tak to stopro poznáš. pokud ti slouží paměť, tak to já když na to přijde, umím být úplně jinak kurevsky nepříjemná.
to ty jsi v poslední době divná ne ? a nejsou to týdny, ale měsíce.

agewa napsal(a):

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

myslím, že ty jediná jsi to pochopila ;)

Ale ja som nepochopila, prečo to píšete na vlákne Adrifinel, ktorá má zrejme jasne diagnostikovanú ľahšiu formu autizmu, asi nie od očného lekára :D a zrejme tiež už celkom nepatrí k hyperaktívnym deťom... takže mierne :offtopic: , len aby si trošku šlo do niekoho rýpnuť.

abych řekla pravu - to nevíme. Ani KDY , ani KDO jí diagnostikoval. A ani zda s diagnozou již někdo pracoval.

A ani nevieme, čo TY si vôbec žena - možno si len ďalší rýpavý nick Morphea. :dumbom: :cool: kto dá za Agewu ruku do ohňa? Videl ju niekto naživo? Videl niekto jej pohlavie...? Skontroloval ho niekto spoľahlivý....?

PavlaH napsal(a):

Adrifinel, kromě nelogických příspěvků s nepochopením, se tu objevily i nějaké rady, přemýšlíš o nějakých změnách? Pořád mi vrtá hlavou - že bys naspořila, dodělala studia IT a našla práci v oboru i s ubytováním  mimo své město. Mohlo by ti to hodně pomoci. Tobě, jako osobě. I ten negativismus by mohl vymizet.

Dříve jsem  se hodně zlobila, když mi někdo říkal ať se si najdu práci a odstěhuji. Tak mě napadá, to bude asi nějaký  kolektivní jev mimo vnímání neboť nemůžu najít žádnou logickou spojitost mezi tím, proč když jsem tu už nejméně 10x napsala, že mám práci, proč mi další člověk píše ať si ji najdu.

Nicméně zpátky na stromy. Dříve jsem to brala jako, že to po mě chtějí hned, vlastně ani nevím, jestli vůbec když to lidi říkaj, myslí v horizontu několik let nebo fakt předpokládaj, že je každej tak energetickej a sbalí se a vypadne bez toho, aby měl nějakou jistotu do budoucnosti.

Kiara napsal(a):

agewa napsal(a):

nemyslím.
Pokud tu A. rozebírá svůj vztah k lidem a životu a svůj zpusob prožívání emocí. a při tom jako "omluvu " použila tuto diagnozu, je docela důležité vědět, kdy jí někdo diagnostikoval a zda s ní nekdo v tomto směru pracuje.
kdyby byla cukrovkář a na zdravotních stránkách se ptala, že má problémy třeba s přijmem potravy, taky by se ostatní ptaly, jestli se na cukrovku léčí a jak dlouho. byla by to podstatná informace.

agewo, to, co sem Adrifinel napsala je typické vnímání člověka s Aspergerovým syndromem. Mně to naprosto stačí k tomu, abych si utvořila názor, že Adrifinel si ani nevymýšlí, ani nepřehání, ani nelže.

Téměř dva roky jsem pracovala v pomáhající profesi a klienty s Aspergerovým syndromem jsem ve své praxi zažila, takže já osobně nepotřebuji od Adrifinel předkládat žádné důkazy, já jí skutečně věřím :)

Dík. Nevím, jestli ses s tím setkala, ale obvykle lidi nám naší diagnozu nevěří. Řekneš-li, že máš nemocné ledviny, tak ti to každej věří a chápou tě. Pokud jim však řekneš, že jsi autistka, sociální fobik nebo něco jiného, co je spíše ze soudku duševno, tak ti to věčí jen ti, kdo to zažili. :(

Adrifinel,

s podstatě ty ji osamocená a tak svoje osamostatnění nevnímáš úplně stejně jako většinová společnost. Já sama mám prožitek obrovského posunu ve vztahu k sobě i k rodičům a zmírnění svých osobních problémů právě v souvislosti s odchodem do vlastního bytu. Tedy vlastního - do prvního pronájmu. Našla jsem klid, nadhled a odstup.

ano...to je ono Pavlo....dobrý počin....gratuluju

Adrifinel napsal(a):

Kiara napsal(a):

agewa napsal(a):

nemyslím.
Pokud tu A. rozebírá svůj vztah k lidem a životu a svůj zpusob prožívání emocí. a při tom jako "omluvu " použila tuto diagnozu, je docela důležité vědět, kdy jí někdo diagnostikoval a zda s ní nekdo v tomto směru pracuje.
kdyby byla cukrovkář a na zdravotních stránkách se ptala, že má problémy třeba s přijmem potravy, taky by se ostatní ptaly, jestli se na cukrovku léčí a jak dlouho. byla by to podstatná informace.

agewo, to, co sem Adrifinel napsala je typické vnímání člověka s Aspergerovým syndromem. Mně to naprosto stačí k tomu, abych si utvořila názor, že Adrifinel si ani nevymýšlí, ani nepřehání, ani nelže.

Téměř dva roky jsem pracovala v pomáhající profesi a klienty s Aspergerovým syndromem jsem ve své praxi zažila, takže já osobně nepotřebuji od Adrifinel předkládat žádné důkazy, já jí skutečně věřím :)

Dík. Nevím, jestli ses s tím setkala, ale obvykle lidi nám naší diagnozu nevěří. Řekneš-li, že máš nemocné ledviny, tak ti to každej věří a chápou tě. Pokud jim však řekneš, že jsi autistka, sociální fobik nebo něco jiného, co je spíše ze soudku duševno, tak ti to věčí jen ti, kdo to zažili. :(

já neříkám, že ti nevěřím, říkam, že dvakrát jsem se ptala KDO a KDY tě diagnostikoval. Dle mého je to dost podstatná informace. vždy si otázku přešla, takže mě napadí ještě jedna - PROĆ nechceš odpovědět.?

agewa napsal(a):

já neříkám, že ti nevěřím, říkam, že dvakrát jsem se ptala KDO a KDY tě diagnostikoval. Dle mého je to dost podstatná informace. vždy si otázku přešla, takže mě napadí ještě jedna - PROĆ nechceš odpovědět.?

To jsme tady na vyslechu u policie? Neni to trochu nevkusne, se zarputile dozadovat soukromych informaci o zdravotnim stavu?
Co s nimi bdes delat? Nic. Tak se neptej. Chovas se jako nejaka komise, ktera ma povolitnebo propalatit  zdravotni pojisteni nebo co...

sahleb napsal(a):

agewa napsal(a):

já neříkám, že ti nevěřím, říkam, že dvakrát jsem se ptala KDO a KDY tě diagnostikoval. Dle mého je to dost podstatná informace. vždy si otázku přešla, takže mě napadí ještě jedna - PROĆ nechceš odpovědět.?

To jsme tady na vyslechu u policie? Neni to trochu nevkusne, se zarputile dozadovat soukromych informaci o zdravotnim stavu?
Co s nimi bdes delat? Nic. Tak se neptej. Chovas se jako nejaka komise, ktera ma povolitnebo propalatit  zdravotni pojisteni nebo co...

Souhlasím se Sahleb, je to věc Adrifinel co nám sdělí. Myslím, že chápu na co Agewa naráží. Adrifinel často argumentuje, že má problémy kvůli aspergeru,a na radu se ptá okolí, které jí píše stále to samé, takže jí to rozčiluje,a ne odborníků, ten kdo jí diagnostikoval, jí měl poradit, jak dál.

Ale s každodennými starosťami jej možno odborníci až tak nepomôžu, to skôr niekto s podobnými skúsenosťami. Adrifinel, ja by som skúsila na tvojom mieste nájsť nejaké fórum ľudí s podobnými problémami a podebatovať tam. Tu  sa asi do teba vie vžiť málokto a odpovede podľa toho vyzerajú...

Adrifinel napsal(a):

Dík. Nevím, jestli ses s tím setkala, ale obvykle lidi nám naší diagnozu nevěří. Řekneš-li, že máš nemocné ledviny, tak ti to každej věří a chápou tě. Pokud jim však řekneš, že jsi autistka, sociální fobik nebo něco jiného, co je spíše ze soudku duševno, tak ti to věčí jen ti, kdo to zažili. :(

Co ty vlastně očekáváš od toho, že ti lidé UVĚŘÍ tvoji diagnozu? Co se tím pro tebe změní?
Co to pro tebe znamená, že tě lidé budou chápat jako třeba toho, kdo má nemocné ledviny?

Běžně se setkávám s lidmi, kteří mají nějaké problémy ze "soudku duševno" a pro většinu z nich je prvním krokem k "uzdravení" to, když pochopí, že je to stejně především jejich problém - se svou diagnopzou se musejí naučit žít především oni sami.
Nu stejně jako ten, kdo má nemocné ty ledviny....
Komu tohle není jasné a stále čeká pomoc jen od okolí, ten se uzdravuje velmi těžko a to jak fyzicky, tak psychicky.

Pochopení ostatních je sice fajn, ale problém samotný to nijak neřeší. Může tě podpořit, ale když se to přežene, může ti i uškodit.
Stejně je to hlavně na tobě, jak se svou diagnozou budeš žít. Takže nejdůležitější je, abys jí uvěřila ty sama a zařídila se podle toho. Pochopila sama sebe :jojo:

Pandorraa napsal(a):

Adrifinel napsal(a):

Dík. Nevím, jestli ses s tím setkala, ale obvykle lidi nám naší diagnozu nevěří. Řekneš-li, že máš nemocné ledviny, tak ti to každej věří a chápou tě. Pokud jim však řekneš, že jsi autistka, sociální fobik nebo něco jiného, co je spíše ze soudku duševno, tak ti to věčí jen ti, kdo to zažili. :(

Co ty vlastně očekáváš od toho, že ti lidé UVĚŘÍ tvoji diagnozu? Co se tím pro tebe změní?
Co to pro tebe znamená, že tě lidé budou chápat jako třeba toho, kdo má nemocné ledviny?

Běžně se setkávám s lidmi, kteří mají nějaké problémy ze "soudku duševno" a pro většinu z nich je prvním krokem k "uzdravení" to, když pochopí, že je to stejně především jejich problém - se svou diagnopzou se musejí naučit žít především oni sami.
Nu stejně jako ten, kdo má nemocné ty ledviny....
Komu tohle není jasné a stále čeká pomoc jen od okolí, ten se uzdravuje velmi těžko a to jak fyzicky, tak psychicky.

Pochopení ostatních je sice fajn, ale problém samotný to nijak neřeší. Může tě podpořit, ale když se to přežene, může ti i uškodit.
Stejně je to hlavně na tobě, jak se svou diagnozou budeš žít. Takže nejdůležitější je, abys jí uvěřila ty sama a zařídila se podle toho. Pochopila sama sebe :jojo:

Adrifinel má uvěřit své diagnoze? Tomu nerozumím.....
A jak konkrétně by se měla zařídit a v čem?

Uvěřit chápu a vnímám jako přijmout....přijmout ji jako součást sebe,svou vyjímečnost..
A podle toho se tedy poté zařídí...přestane se posuzovat podle názorů jiných lidí a může se stát svébytnou,nepotřebující hodnocení druhých...
Jakékoli přijetí přináší úlevu a osvobození..

Já to chápu. Můj ex přes své VŠ vzdělání, nepopiratelně vysokou inteligenci a několik doktorů v rodině mi neuvěřil, že moje deprese a z ní plynoucí projevy je opravdu nemoc. Celou dobu byl, je a bude přesvědčen, že deprese je jen soubor špatných vlastností plus slabá vůle je potlačit. Myslím, že Adrifinel to myslela právě takto.

Ivana napsal(a):

Já to chápu. Můj ex přes své VŠ vzdělání, nepopiratelně vysokou inteligenci a několik doktorů v rodině mi neuvěřil, že moje deprese a z ní plynoucí projevy je opravdu nemoc. Celou dobu byl, je a bude přesvědčen, že deprese je jen soubor špatných vlastností plus slabá vůle je potlačit. Myslím, že Adrifinel to myslela právě takto.

Souhlas.

Mam zkusenosti s necim jinym a to s vaznou alergii u ditete. Presto, ze to je viditelne, setkala jsem se s nazorem, ze proste neco takoveho neexistuje.  Zrejme se chci delat zajimavou. Ta alergie ale byla vylecitelna na rozdil od tohoto zde diskutovaneho problemu.

I s tou depresi jsem nepochodila, proste jsem lina a prastena. A neschopna.

Delahey napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

.......... je prvním krokem k "uzdravení" to, když pochopí, že je to stejně především jejich problém - se svou diagnopzou se musejí naučit žít především oni sami.

Komu tohle není jasné a stále čeká pomoc jen od okolí, ten se uzdravuje velmi těžko a to jak fyzicky, tak psychicky.

Stejně je to hlavně na tobě, jak se svou diagnozou budeš žít. Takže nejdůležitější je, abys jí uvěřila ty sama a zařídila se podle toho. Pochopila sama sebe :jojo:

Adrifinel má uvěřit své diagnoze? Tomu nerozumím.....
A jak konkrétně by se měla zařídit a v čem?

Tomu jsem se taky musela zasmat. To je hodne mimo, asi nejaky jiny "level".
:lol:
ZVASTY to jsou.

sahleb napsal(a):

Delahey napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

.......... je prvním krokem k "uzdravení" to, když pochopí, že je to stejně především jejich problém - se svou diagnopzou se musejí naučit žít především oni sami.

Komu tohle není jasné a stále čeká pomoc jen od okolí, ten se uzdravuje velmi těžko a to jak fyzicky, tak psychicky.

Stejně je to hlavně na tobě, jak se svou diagnozou budeš žít. Takže nejdůležitější je, abys jí uvěřila ty sama a zařídila se podle toho. Pochopila sama sebe :jojo:

Adrifinel má uvěřit své diagnoze? Tomu nerozumím.....
A jak konkrétně by se měla zařídit a v čem?

Tomu jsem se taky musela zasmat. To je hodne mimo, asi nejaky jiny "level".
:lol:
ZVASTY to jsou.

Žvásty to určitě nejsou...jen je třeba se nad tím v klidu zamyslet...

Určitě to nejsou žvásty. Já jsem si podobným kolečkem taky musela projít, abych pochopila sebe, pochopila, že nikdo jiný kromě mě mi nepomůže a pochopila nakonec, že některé své vlastnosti nezměním i kdybych se na hlavu postavila, ale když si to otočím a těch některých vlastností využiju k tomu, abych se měla lépe, že i fungovat to bude.... Takhle to už jde pobrat?

PavlaH napsal(a):

Určitě to nejsou žvásty. Já jsem si podobným kolečkem taky musela projít, abych pochopila sebe, pochopila, že nikdo jiný kromě mě mi nepomůže a pochopila nakonec, že některé své vlastnosti nezměním i kdybych se na hlavu postavila, ale když si to otočím a těch některých vlastností využiju k tomu, abych se měla lépe, že i fungovat to bude.... Takhle to už jde pobrat?

Me pripada rikat nekomu, ze ma pochopit sam sebe a verit sve diagnoze proste hodne mimo. Zvlast, kdyz o tom druhem nic nevim, vim akorat, ze nema penez nazbyt a hleda a nalezl praci.

sahleb napsal(a):

PavlaH napsal(a):

Určitě to nejsou žvásty. Já jsem si podobným kolečkem taky musela projít, abych pochopila sebe, pochopila, že nikdo jiný kromě mě mi nepomůže a pochopila nakonec, že některé své vlastnosti nezměním i kdybych se na hlavu postavila, ale když si to otočím a těch některých vlastností využiju k tomu, abych se měla lépe, že i fungovat to bude.... Takhle to už jde pobrat?

Me pripada rikat nekomu, ze ma pochopit sam sebe a verit sve diagnoze proste hodne mimo. Zvlast, kdyz o tom druhem nic nevim, vim akorat, ze nema penez nazbyt a hleda a nalezl praci.

A nevkládáš náhodou Pandoře pod prsty slova, která nikdy neřekla? Někdy není od věci zamyslet se nad tím, co a proč ten druhý píše ... namísto snahy oponovat za každou cenu.

Takže za sebe - já to chápu tak, že mám-li nějaký nevyléčitelný zdravotní problém, měla bych se naučit ho přijmout a měla bych se snažit najít své silné i slabé stránky plynoucí z tohoto mého stavu, abych těch silných mohla využít ve svůj prospěch, a abych se s těmi slabými naučila žít tak, aby mě co nejméně omezovaly ...
A to celé je jen na mě, protože to za mě nikdo jiný neudělá. :)