Dobrý den , potřebovala bych poradit, jsem s manželem 19 let, když jsme se poznali měli jsme za sebou oba jedno manželství, on jednoho syna  a já dvě dcery. Dneska už jsme bez dětí. Žili jsme si pěkně sami na okraji Prahy, dovolené, výlety, návštěvy dětí-vnoučat atd. S manželem jsme neměli absolutně žádné problémy, až na nějaké výchovné střety, on sportuje, jezdila jsem s ním na nohejbal kterému se věnuje a byli jsme i pro naše známé téměř ideální pár. Snili jsme spolu nahlas, plánovali důchod, milovali se téměř jako zamlada, chodili za ruce, líbali se kdekoliv no krása ve všech směrech. Manžel pracuje u státní složky zabezpečující obranu státu, jeho práce jenáročná a hlavně tajná. Od listopadu 2011 začal mít nějaké výjezdy atd.. jako po celá léta- tzv. nárazovky. Jelikož se to ale táhlo již delší dobu než jsem zvyklá začala jsem se ptát. Manžela to rozhodilo vyhýbavě mi řekl, že mi pravou příčinu říct nemůže- což jsem brala. Začal ale stále více mluvit o mladé kolegyni a o tom jak si ho všichni v práci váží. Jak s ní špičkuje a jak by si jinde žil... Samozřejmě jsem zavětřila a chtěla ho občas zkontrolovat, což se mi nemohlo podařit. Byl najednou rád tajemný a měla jsem v podstatě pocit, že rozjel takovou hru. V lednu se ale urazil pro maličkost a vyhýbal se mi. Začal ,, jako,, že odchází, že má přítelkyni a že je těhotná. Nevěřila jsem tomu ani za mák a tak jsem si začali dělit majetek, podotýkám v úplném klidu. Jedna verze- přítelkyně s dítětem a jeho je na cestě. Druhá varianta, že už jsou dítěti 3 roky a že je ho tam potřeba. potřetí to celé odvolal, že jsem se jen pořád ,, blbě,, vyptávala tak mi to řekl naschvál. Byla jsem v šoku jak krutě si zahrává s naším manželstvím a mými city.Bolelo mě to hodně ale nějak jsem to vzala racionálně- stát se to přece v životě muže může - nejsem naivka. Chtěla jsem mu maximálně vyjít vstříc. Asi po 3 měsích jsem k dceři jela hlídat vnučku a potřebovala jsem s ním cosi doladit a nemohla jsem se mu dovolat. Jelikož měl opět něco pracovního mimo domov chtěla jsem si upřesnit a jen jsem se ho zeptala co se dělo, že mi nebral telefon a jestli byl doma. Opět mi odpověděl , že má srdce jinde a hlava mu velí být se mnou. Zhroutila jsem se - zvracela- brečela a řekla jsem mu jak moc ho miluju za celá ta léta, že není možné aby ke mě vzhlížel, vodil mě Prahou, bral mě na Petřín a to všechno dobrovolně a přitom měl někde něco rozjetého, že znám jeho vrásky, tělo, vůni a že si neumím představit být bez něj, bylo to kruté a bolestivé. Najednou přiznal, že i on mě má rád a že mě miluje. Víkendy tráví však stále mimo- prý pracovně a já jsem najednou na rozcestí, nechci mu dávat ultimáta, chci aby se rozhodl sám, myslím si , že jsem ho tím podezíráním jen ranila a on mi to takhle krutě vrátil. Nevím jak se v tom zorientovat- jak zapomenout na tohle ublížení. On mi vlastně vnucoval to, co jinde chlapi zatloukají a já mu to vyvracela. Připadám si jako ve špatném snu, hodně mi ublížil. Přitom všem mi vyčítal, že jsem s ním nešla před třemi lety na nohejbalový turnaj, chce mě brát všude sebou a pozoruje mě jakkoli se zatvářím, je hrozně pozorný celá léta a já ho za to všechno měla důvod milovat- te\´d se ptám jestli to ještě dokážu

To je veliký omyl, že Vám on ublížil. To si děláte jen Vy sama, jen to nevidíte. Druhý není sluha a ani otrok a nebude se chovat podle Vaších představ. Jinými slovy proucha je na Vašem přijímači a Vy se musíte rozhodnout, co uděláte, a pak v druhém kroku za to ponesete plnou osobní odpovědnost.

Johano, já ti to sdovo přeložím, abys hnedle neprchla.....dělá si ten tvůj, co se mu zamane?
Dělej si taky, co se ti zamane.
Tedy, svým způsobem má Tenzan i pravdu, jen on nějak nepočítá s citama. Napřed se musí člověk vypořádat s nima a to je těžší...... :rolleyes:
Samozřejmě, že porucha není JEN na tvém přijímači/vysílači, porucha je oboustranná. Jde o to, abys z toho vyšla s co nejmenšími šrámy na duši.

Joohanna napsal(a):

se ptám jestli to ještě dokážu

Obavam se, ze uz nedokazes :(

Milá Joohanno, již nejsi tak úplný zajíček dle délky tvého partnerství...
Takže bys mohla bez zhroucení přijmout skutečnost, že není tragédie, když se o tebe tvůj životní partner přestane zajímat.
Tragédie by byla, kdyby umíral na závažnou nemoc nebo se ti zabil pri autonehodě.
Podívej - když tě nechce, tak si tě nezaslouží.
Pokud si s tebou jen hraje - tak si tě taky nezaslouží.
Jsi to ty, kdo se dobrovolně příhlásil ke svému neštěstí.
A jenom ty se můžeš znovu udělat šťastnou.

Jessika napsal(a):

Milá Joohanno, již nejsi tak úplný zajíček dle délky tvého partnerství...
Takže bys mohla bez zhroucení přijmout skutečnost, že není tragédie, když se o tebe tvůj životní partner přestane zajímat.
Tragédie by byla, kdyby umíral na závažnou nemoc nebo se ti zabil pri autonehodě.
Podívej - když tě nechce, tak si tě nezaslouží.
Pokud si s tebou jen hraje - tak si tě taky nezaslouží.
Jsi to ty, kdo se dobrovolně příhlásil ke svému neštěstí.
A jenom ty se můžeš znovu udělat šťastnou.

s tím tedy nesouhlasím..právě, proto, že to manželství vydrželo tak dlouho a partnery dělí více společného, má Johana nárok se v počátku hroutit..tím spíš, pokud svého může stále miluje..
až to po čase přebolí, oklepe se, znovu vstane a pak půjde životem s novou zkušeností.. buď sama, nebo s manželem

Jessika napsal(a):

Milá Joohanno, již nejsi tak úplný zajíček dle délky tvého partnerství...
Takže bys mohla bez zhroucení přijmout skutečnost, že není tragédie, když se o tebe tvůj životní partner přestane zajímat.
Tragédie by byla, kdyby umíral na závažnou nemoc nebo se ti zabil pri autonehodě.
Podívej - když tě nechce, tak si tě nezaslouží.
Pokud si s tebou jen hraje - tak si tě taky nezaslouží.
Jsi to ty, kdo se dobrovolně příhlásil ke svému neštěstí.
A jenom ty se můžeš znovu udělat šťastnou.

Jessiko, ale Johana nepsala, že by se o ni její životní partner přestal zajímat ;)

Ona psala, že jejich manželství stále funguje, pouze manžel tráví více času mimo domov a vede divné řeči o údajné přítelkyni, která buď čeká, nebo už přivedla na svět jejich společné dítě. Nezlob se na mě, ale za takovéto situace by zachovala chladnou hlavu - a nehroutila se - pouze taková manželka, které je její manžel již dokonale fuk.

Johano, já bych si na Tvém místě ověřila, jak to s manželem, jeho údajnou přítelkyní a jejich údajným dítětem skutečně je. Kdyby přítelkyně s dítětem skutečně existovali, teprve potom bych se rozhodla, co budu dělat dál: zda zaujmu velkorysé stanovisko a s manželem i přesto zůstanu, nebo zda pečlivě zvážím pro a proti a zvolím rozchod nebo rozvod. Ale protože žádný soudný manžel před svojí manželkou o takových věcech nežertuje, přikláněla bych se spíše k názoru, že přítelkyně s dítětem velmi pravděpodobně existují :/

laminanonte napsal(a):

Jessika napsal(a):

Milá Joohanno, již nejsi tak úplný zajíček dle délky tvého partnerství...
Takže bys mohla bez zhroucení přijmout skutečnost, že není tragédie, když se o tebe tvůj životní partner přestane zajímat.
Tragédie by byla, kdyby umíral na závažnou nemoc nebo se ti zabil pri autonehodě.
Podívej - když tě nechce, tak si tě nezaslouží.
Pokud si s tebou jen hraje - tak si tě taky nezaslouží.
Jsi to ty, kdo se dobrovolně příhlásil ke svému neštěstí.
A jenom ty se můžeš znovu udělat šťastnou.

s tím tedy nesouhlasím..právě, proto, že to manželství vydrželo tak dlouho a partnery dělí více společného, má Johana nárok se v počátku hroutit..tím spíš, pokud svého může stále miluje..
až to po čase přebolí, oklepe se, znovu vstane a pak půjde životem s novou zkušeností.. buď sama, nebo s manželem

Tak tak,s člověkem to otřese právě po takovém dlouhém "klídku". Podle mně ten šrám už zůstane,ale nemusí se stát úplnou překážkou k překonání toho,co se stalo.

Myslím si, že tam jiná žena je, ať už s jeho dítětem, nebo bez

Tyhle lži jsou strašné. Já jsem si při takových lžích mého BM začala připadat, že jsem blázen. Bylo to strašlivě, že jsem věděla a on mě přesvědčoval, že to tak není. A nejen mě, ale i své rodiče a příbuzné, jak následně po nějaké době vyšlo najevo.

Takové lži mohou psychicky labilnějšího člověka položit.

Ano, lži, polopravdy a nejistota dokážou spolehlivě rozleptat dosud zdravou psychiku většiny lidí :jojo:

smazáno, uživatelka zabanována

Svět není sestaven z atomů, ale z příběhů :)

Mně jen překvapuje, že ho baví, tě trápit. Jednou dítě má, pak se teprve narodí, vypráví ti o kolegyni, jak by se mu žilo jinde...
Tohle jeho chování by mi vadilo nejvíc.

Johana má jistě právo na to, aby se zhroutila.
Má všek taky právo a vlastně povinnost (vůči sobě) , po několika měsících (viz  ""...Od listopadu 2011 začal mít nějaké výjezdy..." a "...V lednu se ale urazil pro maličkost a vyhýbal se mi..." ) se dát dohromady a uvědomit si, že lidé se mění. A pokud se změnil jeji druh směrem "od ní" , nedá se to zvrátit - minimálně ne od ní. POkud bude přítel chtít a pokdu bude chtít Johana, dá se to ustát.
Jde jen o to, aby nastala kompatibilní situace, kdy budou chtít oba.
Upřímně - kdyby se mnou někdo hrál takovou hru, tak bych se zaradovala, že mi to dal včas najevo...

Jessiko, to není její přítel, ale dlouholetý manžel.

majkafa napsal(a):

Jessiko, to není její přítel, ale dlouholetý manžel.

V tom je nějaký rozdíl?

Jessika napsal(a):

majkafa napsal(a):

Jessiko, to není její přítel, ale dlouholetý manžel.

V tom je nějaký rozdíl?

Nějaký určitě. Rozchod je přece jenom trošku složitější, mimo jiné. A že jí dal vědět včas, to jsem nepochopila. Jak včas po 19 letech manželství? Nechápu tvé psaní, nic ve zlém.

Jessika napsal(a):

Johana má jistě právo na to, aby se zhroutila.
Má všek taky právo a vlastně povinnost (vůči sobě) , po několika měsících (viz  ""...Od listopadu 2011 začal mít nějaké výjezdy..." a "...V lednu se ale urazil pro maličkost a vyhýbal se mi..." ) se dát dohromady a uvědomit si, že lidé se mění. A pokud se změnil jeji druh směrem "od ní" , nedá se to zvrátit - minimálně ne od ní. POkud bude přítel chtít a pokdu bude chtít Johana, dá se to ustát.
Jde jen o to, aby nastala kompatibilní situace, kdy budou chtít oba.
Upřímně - kdyby se mnou někdo hrál takovou hru, tak bych se zaradovala, že mi to dal včas najevo...

Hm, Jessiko ... za tři měsíce se nedá dohromady nikdo, obzvlášť, když se manžel střídavě přiznává a vzápětí svoje přiznání popírá, takže problém - jakoby - zatím neexistuje. A aby se Johana mohla "dát dohromady", měla by vědět, na čem skutečně je, přestože by pravda nemusela být dvakrát příjemná :jojo:

MMCH kdyby se mnou někdo hrál takovou hru, tak bych se vůbec neradovala, protože by mi vadilo, že ze mě ten druhý dělá blbce a zásadní věci mi nedovede říct na rovinu a věcně. A za druhé manžel Johaně nedal najevo nic, a už vůbec ne včas, protože sdělit manželce dost zneklidňující fakta a vzápětí vše odvolat je jednání - alespoň pro mě - dost nesrozumitelné :dumbom:

Kiara napsal(a):

Hm, Jessiko ... za tři měsíce se nedá dohromady nikdo

Hmm, odvážné tvrzení. Spíš napiš, že jsi nikoho takovýho nepotkala.
Já se jen snažím naznačit Johaně, že je to jen v jejích rukou.
Buď situaci přijme jako oběť nebo se jí bude snažit řešit.
Je to její volba.

Nechápu proč to dělá? Proč ti říká takové věci? Z jeho chování bych asi byla dost zmatená. Těžko říct, která verze by byla horší, jestli to, že tu milenku i třeba s dítětem opravdu má nebo to, že tě takhle hnusně popichuje,vymýšlí si to, protože ví, že jsi žárlivá a vadí ti víkendy bez něj, a dělá si z tebe dobrý den. Chtělo by to nenápadně zjistit pravdu, ale každopádně bych se vážně zamýšlela nad perspektivou vztahu s takovým chlapem, i když jste spolu dlouho a rozumíte si. To, co dělá, fakt není normální. :rolleyes:

Kiara napsal(a):

Jessika napsal(a):

Johana má jistě právo na to, aby se zhroutila.
Má všek taky právo a vlastně povinnost (vůči sobě) , po několika měsících (viz  ""...Od listopadu 2011 začal mít nějaké výjezdy..." a "...V lednu se ale urazil pro maličkost a vyhýbal se mi..." ) se dát dohromady a uvědomit si, že lidé se mění. A pokud se změnil jeji druh směrem "od ní" , nedá se to zvrátit - minimálně ne od ní. POkud bude přítel chtít a pokdu bude chtít Johana, dá se to ustát.
Jde jen o to, aby nastala kompatibilní situace, kdy budou chtít oba.
Upřímně - kdyby se mnou někdo hrál takovou hru, tak bych se zaradovala, že mi to dal včas najevo...

Hm, Jessiko ... za tři měsíce se nedá dohromady nikdo, obzvlášť, když se manžel střídavě přiznává a vzápětí svoje přiznání popírá, takže problém - jakoby - zatím neexistuje. A aby se Johana mohla "dát dohromady", měla by vědět, na čem skutečně je, přestože by pravda nemusela být dvakrát příjemná :jojo:

MMCH kdyby se mnou někdo hrál takovou hru, tak bych se vůbec neradovala, protože by mi vadilo, že ze mě ten druhý dělá blbce a zásadní věci mi nedovede říct na rovinu a věcně. A za druhé manžel Johaně nedal najevo nic, a už vůbec ne včas, protože sdělit manželce dost zneklidňující fakta a vzápětí vše odvolat je jednání - alespoň pro mě - dost nesrozumitelné :dumbom:

od listopadu do května to nejsou 3 !! měsíce.

Jessika napsal(a):

Milá Joohanno, již nejsi tak úplný zajíček dle délky tvého partnerství...
Takže bys mohla bez zhroucení přijmout skutečnost, že není tragédie, když se o tebe tvůj životní partner přestane zajímat.
Tragédie by byla, kdyby umíral na závažnou nemoc nebo se ti zabil pri autonehodě.
Podívej - když tě nechce, tak si tě nezaslouží.
Pokud si s tebou jen hraje - tak si tě taky nezaslouží.
Jsi to ty, kdo se dobrovolně příhlásil ke svému neštěstí.
A jenom ty se můžeš znovu udělat šťastnou.

Právě proto,že jde o dlouhodobý pěkný vztah je to velký šok a o to větší tragédie,která se klidně vyrovná té vážné nemoci či autonehodě - zrovna tak tady přichází o partnera a je to o to horší,že vážnou nemoc či smrtelné zranění si nikdo úmyslně nepřivodí,krom bláznů teda. A tady ji hodně úmyslně duševně deptá.
osobně si toto neumím ve svém manželství představit,kdyby se takhle začal manžel chovat po 25 letech soužití.

agewa napsal(a):

od listopadu do května to nejsou 3 !! měsíce.

To nejsou - a Johana na druhou stranu neví, co se děje, jak přesně se zařídit.....takže když připočteš tu nejistotu, jako by to ANI nebyly.....

Kiara napsal(a):

Ale protože žádný soudný manžel před svojí manželkou o takových věcech nežertuje, přikláněla bych se spíše k názoru, že přítelkyně s dítětem velmi pravděpodobně existují :/

Asi nežertuje, máš pravdu. Ale její manžel má neobvyklé zaměstnání, které si, myslím si, přitahuje určité typy (stejně jako chirurgie, účetnictví a všechno ostatní) a na tyhle typy dál působí. Nakonec i zakladatelka své vlákno nazvala tak, že jsem z názvu takový příběh nečekala ..... Buď jak buď, nemá to lehké. Ani věcně, s tím případným ověřováním ........:(

Černá Perla napsal(a):

Nechápu proč to dělá? Proč ti říká takové věci? Z jeho chování bych asi byla dost zmatená. Těžko říct, která verze by byla horší, jestli to, že tu milenku i třeba s dítětem opravdu má nebo to, že tě takhle hnusně popichuje,vymýšlí si to, protože ví, že jsi žárlivá a vadí ti víkendy bez něj, a dělá si z tebe dobrý den. Chtělo by to nenápadně zjistit pravdu, ale každopádně bych se vážně zamýšlela nad perspektivou vztahu s takovým chlapem, i když jste spolu dlouho a rozumíte si. To, co dělá, fakt není normální. :rolleyes:

Důvod také z popsaného příběhu nevyčtu, ale taky s nimi nežiju..Co mně napadlo tak bokem,je věk,nějaká ta druhá míza,nevím,kolik dotyčnému je, znám pár mužů,včetně mého otce,kteří se před šedesátkou začli chovat jak vyměnění,a to jsem použila jemný výraz..

Děkuji Vám všem za názory, prosím možná jsem psala nesrozumitelně, ale manžel mě pokud je doma normálně obletuje stále stejně, skládá na mě básničky,včera se vrátil ze zahraničí a přivezl dárky jen mě!!! sobě nic, jen najednou z něj vypadne věta, jak se podělíme o majetek, když potřebuje peníze pro novou rodinu(čtyřčlenou)- pak zase že dítě ,, nějaké,, ženy ho okouzlilo je mu rok a maminka ho zase tak nebere.... potom zase mi přísahá, že v tom vůbec není sex a nikdy nebyl!!!! Dítě není jeho a tak pořád dokola. Víte ono prý už to zaměstnání co dělá je vhodné pro lidi max. tak na 10 let aby jim ,, nejeblo,, jak se říká, on táhne 22 let tam a vypadá to, že bude i nadále. Bere prášky na tlak, na lupenku - to vše je následek věčného stresu ve kterém pracuje. Děláme stále vše společně, plánujeme co vylepšíme v domě-společně- sázíme na zahrádce - společně, chodíme na návštěvy-společně. Ale najednou vyjde z koupelny s maskou na obličeji a ptá se jestli po ní určitě omládne....chodíme spolu na pivo - normálně. Dáme si pusu na dobrou noc a najednou řekne, že se těší na nový život. Přitom má v povaze- že by neuměl žít dva paraelní vztahy a pokud by si to rozjel jinde- na 100% věřím tomu, že by si sám sbalil kufry a byl by v tahu, ale píšu spíš proto, protože jsme žili v  p o h o d ě bez stresu a nerváků- ba naopak dost lidí nás bralo jako že k sobě fakt patříme a já to tak opravdu cítila, uvědomovala jsem si jaké štěstí máme. Už jsem se chtěla nakontaktovat na nějakého psychologa nebo psychiatra- jestli takhle nemůže začínat nějaká duševní nemoc.Víte já píšu jak to je- přesně ode zdi ke zdi. Jsem jako na houpačce. Ráno před prací  kolikrát stihneme na pumpě  kávu.... řekne mi , že mi  dneska Ti to sekne... volá, že mě naoko miluje  a že to chci určitě slyšet- a já se ptám jak to vypadá bez oka a on to jen zopakuje,, miluju tě pampeliško,, papa. O těch víkendech co teď není doma- prý najednou pracovních tak  mi volá jako volal vždycky, zajímá se o to co dělám, , v tom je ta hrůza, já bych pochopila, že pěkný chlap (a to pořád je) může mít úlet, vztah kde to jiskří, chápu snad i to dítě , že by si udělal, prostě muži takoví jsou nejsem hňupka, ale mě spíš zaráží proč mě zraňuje takhle krutě, že  to řekne - pak to odvolá a v zásadě všechno zase změní.
Mimo jiné hlásá, že děti má rád pouze za naším plotem, není moc trpělivý a děti musí poslouchat.Díky J

To je na psychiatra.
Ty mu dovolíš, aby ti říkal takové věci? :co:

Taky si myslim, ze by mel zajit k psychiatrovi.... neni to nejaka schizofrenie?

majkafa napsal(a):

To je na psychiatra.
Ty mu dovolíš, aby ti říkal takové věci? :co:

Vždyť je svoboda slova. Anebo ne? Že bych si připravil pár žalob:) No ona už místy totiž ani není.

Ona má problém, ten pán asi taky, ale to je vedlejší, ale on sem nepíše. Chová-li se někdo tak, že se mi to nelíbí, ale zároveň přo tom nepoužívá násilí nebo vyhrožování násilím, tak je to moje věc a já se s tím musím vyrovnat. Toho druhého můžu požádat ať to nedělá nebo ať s sebou něco udělá, ale to je tak všechno. Dál jsem na tahu já. A pokud je ten pán skutečně na hlavu, tak nejlepší cesta, jak mu pomoci jistě nebude: ...jak může být ke mně tak krutý?

Johanko, jestli tedy schizofrenie, to bych si nelajsla diagnostikovat, ale fakt je, že to vypadá podivně. Předpokládám, že on ten dvojí život víceméně vedl běžně, vzhledem k povolání, ale jestlipak je schopnej ještě rozlišovat? :co:
Asi by to chtělo nějakýho odborníka, bez legrace.

No možná by to mohla být nějaká profesionální deformace,jak píšeš o té jeho práci. I tak by to znamenalo využít odbornou pomoc,stejně jako v případě,že by to byl projev psychické nemoci. Ale  jde i o tvoje zdraví,jestli to tak půjde dál, možná budeš v odborném léčení dřív než on.

Milá Johano, na mně to působí, že tvůj muž je zcela standardní typ chlapa, který rozšiřuje svůj harém. Zatímco spousta mužů to dělá  potajmu - žijí dvojí život, jeden s manželkou, kterou nemůže opustit "kvůli dětem", druhý s milenkou, která přistoupí na roli druhé manželky (čeká...), tak ten "tvůj" si to zveřejnil, baví se tím, že jeho první manželka na něm stále visí a bůhví, co nakecává té druhé....
Profesionální deformace - to jistě, pokud mužství považujete za profesi...

Možná by pomohlo si zapsat to, co vám váš manžel povídá, a pak to spolu porovnat za pár týdnů nebo měsíců, zda to dává vůbec smysl a nějakou konzistenci. Já si vedu třeba na různých fórech složky na nejvíce diskutující lidi, kde is kopíruji jejich názory a postoje a příhody, a pak jsem někdxy často překvapen velkou nekonzistencí. A pak vím, že něco někde není v pořádku. Vedle toho sleduji i jakou změnou ti diskutující prošli. Myslím, že se tak může odhalit i nemoc.

K Jessice: ale těm ženám nic jiného ani nezbývá, protože mužu, kteří žijí sami je aktuálně více než žen, tudíž je logické, že řada žen sdílí spolu jednoho muže. Je to běžná věc, alternativa je být sama, na což mnohé nemáte povahu.

Joohanna napsal(a):

Děkuji Vám všem za názory, prosím možná jsem psala nesrozumitelně, ale manžel mě pokud je doma normálně obletuje stále stejně, skládá na mě básničky,včera se vrátil ze zahraničí a přivezl dárky jen mě!!! sobě nic, jen najednou z něj vypadne věta, jak se podělíme o majetek, když potřebuje peníze pro novou rodinu(čtyřčlenou)- pak zase že dítě ,, nějaké,, ženy ho okouzlilo je mu rok a maminka ho zase tak nebere.... potom zase mi přísahá, že v tom vůbec není sex a nikdy nebyl!!!! Dítě není jeho a tak pořád dokola. Víte ono prý už to zaměstnání co dělá je vhodné pro lidi max. tak na 10 let aby jim ,, nejeblo,, jak se říká, on táhne 22 let tam a vypadá to, že bude i nadále. Bere prášky na tlak, na lupenku - to vše je následek věčného stresu ve kterém pracuje. Děláme stále vše společně, plánujeme co vylepšíme v domě-společně- sázíme na zahrádce - společně, chodíme na návštěvy-společně. Ale najednou vyjde z koupelny s maskou na obličeji a ptá se jestli po ní určitě omládne....chodíme spolu na pivo - normálně. Dáme si pusu na dobrou noc a najednou řekne, že se těší na nový život. Přitom má v povaze- že by neuměl žít dva paraelní vztahy a pokud by si to rozjel jinde- na 100% věřím tomu, že by si sám sbalil kufry a byl by v tahu, ale píšu spíš proto, protože jsme žili v  p o h o d ě bez stresu a nerváků- ba naopak dost lidí nás bralo jako že k sobě fakt patříme a já to tak opravdu cítila, uvědomovala jsem si jaké štěstí máme. Už jsem se chtěla nakontaktovat na nějakého psychologa nebo psychiatra- jestli takhle nemůže začínat nějaká duševní nemoc.Víte já píšu jak to je- přesně ode zdi ke zdi. Jsem jako na houpačce. Ráno před prací  kolikrát stihneme na pumpě  kávu.... řekne mi , že mi  dneska Ti to sekne... volá, že mě naoko miluje  a že to chci určitě slyšet- a já se ptám jak to vypadá bez oka a on to jen zopakuje,, miluju tě pampeliško,, papa. O těch víkendech co teď není doma- prý najednou pracovních tak  mi volá jako volal vždycky, zajímá se o to co dělám, , v tom je ta hrůza, já bych pochopila, že pěkný chlap (a to pořád je) může mít úlet, vztah kde to jiskří, chápu snad i to dítě , že by si udělal, prostě muži takoví jsou nejsem hňupka, ale mě spíš zaráží proč mě zraňuje takhle krutě, že  to řekne - pak to odvolá a v zásadě všechno zase změní.
Mimo jiné hlásá, že děti má rád pouze za naším plotem, není moc trpělivý a děti musí poslouchat.Díky J

Miluji tě pampeliško a pak hned těším se na nový život...? nezlobte se na mě, ale to je jednání psychopata. nejspíš ho nějaká jiná pampeliška nechce nebo nemůže mít doma tak deptá vás. Je to fakt krutá hra. Raděj buďte krok napřed chystejte si všechny doklady a ulejvejte si co nevíc peněz...od blázna nevíte co čekat. Zítra se může nová pampeliška naštěhovat rovnou k vám....a ještě jedna věc, až vám příště o víkendu, který bude travít s pampeliškou a pampeliščaty, bude volat, neberte ten telefon, klidně ho celý víkend nechte hluchý, panáček je totiž v pohodě, protože nanynka sedí v koutě a na zavolání udělá pukrle...měla byste minimálně přestat panáčkovat. Situace není tak růžová jak se zdá když pan přijede na pár dní na váš  dvoreček...asi byste zírala co "váš" muž vykládá v té druhé rodině.... :dumbom:.

Jessika napsal(a):

Milá Johano, na mně to působí, že tvůj muž je zcela standardní typ chlapa, který rozšiřuje svůj harém. Zatímco spousta mužů to dělá  potajmu - žijí dvojí život, jeden s manželkou, kterou nemůže opustit "kvůli dětem", druhý s milenkou, která přistoupí na roli druhé manželky (čeká...), tak ten "tvůj" si to zveřejnil, baví se tím, že jeho první manželka na něm stále visí a bůhví, co nakecává té druhé....
Profesionální deformace - to jistě, pokud mužství považujete za profesi...

...jj mám známou už jsem tu o ní několikrát psala, má deset let ženatého přítele, obě ženy o sobě vědí, žíjí život vystresovaných chudinek, které bez antidepresiv nemou nic a obě stále čekají až on si vybere,ale on už si vybral. Hází zrní oběma slépkám a dobře se baví. Ony jsou obě moc hezké ženské, kdysi i veselé, ted je každá uzlíček nervů....ale nevzdávaj to. Už do nich ani nehučíme, ony to tak asi chtěj.

Není to paní Rathová? :gloria::cool:

Tenzan napsal(a):

Možná by pomohlo si zapsat to, co vám váš manžel povídá, a pak to spolu porovnat za pár týdnů nebo měsíců, zda to dává vůbec smysl a nějakou konzistenci. Já si vedu třeba na různých fórech složky na nejvíce diskutující lidi, kde is kopíruji jejich názory a postoje a příhody, a pak jsem někdxy často překvapen velkou nekonzistencí. A pak vím, že něco někde není v pořádku. Vedle toho sleduji i jakou změnou ti diskutující prošli. Myslím, že se tak může odhalit i nemoc.

K Jessice: ale těm ženám nic jiného ani nezbývá, protože mužu, kteří žijí sami je aktuálně více než žen, tudíž je logické, že řada žen sdílí spolu jednoho muže. Je to běžná věc, alternativa je být sama, na což mnohé nemáte povahu.

Ty woe. Tohle ti už nevěřím. A jestli je to pravda, tak bys měl odhalit v první řadě svou nemoc.

xxxx, co se ti přihodilo, že Johaně vykáš? :co:

Asi se nakazily, Majko :lol: Mamba mi začla mírnyxtýrnyx vedle taky vykat.

lupina montana napsal(a):

Asi se nakazily, Majko :lol: Mamba mi začla mírnyxtýrnyx vedle taky vykat.

fíha :D zeby Lenin? :) Nebo Zephyr? :D

Děkuji za názory, potkali jsem jednu paní- jeho téměř pracovnici, viděla jsem jí poprvé v životě a tak se dali s manželem do řeči najednou z té milé dámy vypadlo, jaký je manžel vtipný a žoviální, jak krásně o mě stále mluví jak si žijeme a jak každé druhé slovo končí moje manželka to zná apod. On zůstal jako opařený, zrudnul, zfialověl a nevěděl co dělat. Vychutnala jsem si tu chvíli fakt dobře, ale to potom zase popírá co na mě doma zkouší. No uvidím s čím zase přijde, možná přitvrdí, když byl odhalen.... ale stejně ho nechápu a trápím se, i když nakonec nevím, jestli pokud je to ,, jen,, jeho hra by nezasloužil, abych odstřihla já jeho. Po tolika letech je to těžké- nikoliv neproveditelné, nejsem sedící truchlící, umím již víkendy využít pro sebe docela dobře a pokud to bude nutné asi to přežiju. Jen nevím proč, když se ho ptám nic prý proti mě nemá.... v září 2011 mi přivezl dárkovou čokoládu s nadpisem : Jsi to nejlepší co mě v životě potkalo. Děkuji za podporu všem!!!

Joohanna napsal(a):

pokud je to ,, jen,, jeho hra by nezasloužil, abych odstřihla já jeho

jasně to by chudáček nezasloužil, jen ať si pěkně hraje jak dlouho potřebuje, kdo si hraje nezlobí :rolleyes:

Jen jestli to zrovna nebyla ona dotyčná :D Když to tak hezky zahrála. :D

Buďto ona dotyčná nebo další kandidátka ;)

Já nevím... celý to na mě dělá dojem, že buď zkouší, co všechno si může dovolit (a ony dámy a děti jsou k tomu jen prostředkem) - nebo je skutečně nějakým způsobem nemocný.

Joohanno, na jiném vlákně - od tes -  jsi dnes napsala úplně něco jiného  o vašem vztahu, než píšeš tady. Tady vykresluješ, jak je tvůj manžel k tobě úžasný a tam je to pravý opak. Jak to teda doopravdy je? Mně nemusíš odpovídat. Odpověz sobě, ale nelži si.

Joohanna napsal(a):

v září 2011 mi přivezl dárkovou čokoládu s nadpisem : Jsi to nejlepší co mě v životě potkalo....

Je konec května 2012 ;)

Řekla bych mu:"Miláčku,už delší dobu naznačuješ,že máš někde někoho....že potřebuješ peníze pro novou rodinu a pod. Samozřejmě mně to zraňuje a tak nad tím přemýšlím,...a přišla jsem na to,že si musím pospíšit a najít si také někde někoho,aby jsme si mněli o čem spolu povídat..."

Britana napsal(a):

Řekla bych mu:"Miláčku,už delší dobu naznačuješ,že máš někde někoho....že potřebuješ peníze pro novou rodinu a pod. Samozřejmě mně to zraňuje a tak nad tím přemýšlím,...a přišla jsem na to,že si musím pospíšit a najít si také někde někoho,aby jsme si mněli o čem spolu povídat..."

Hm, Britano ... velmi dětinské.

Takovými věcmi se nevyhrožuje ani nestraší, i kdyby si partner stokrát "začal první". Obzvlášť, když se totiž manželka chovala celou dobu tak, že si jí je manžel stoprocentně jist ... Nad takovými planými řečmi se většina manželů akorát tak shovívavě ušklíbne :)

Ehmm...jasně že se nevyhrožuje ani nestraší...je to přímo od něj hnusné,že takové věci vůbec vypustí z huby...a má Joohanna zapotřebí takové řeči od něj poslouchat?Po takových letech spolu.Ja si myslím,že je to takový sobeček,plný komplexů a už neví jak by si vynutil pozornost.Že jí má jistou?Tak ať vnese do jeho sebevědomí trochu rozruchu. Hra je hra.

Čau,
může to být skutečně začínající duševní nemoc.  Jestli pracoval na něčem "tajným", tak je to ideálka pro její rozvoj. Tady je jediná rada, ber ho jako nemocného, připrav se, že ho k lékaři nikam nedostaneš a ještě se urazí,
Nebo to může být "jen" porucha osobnosti. On vidí, že si s tebou může mávat, užívá si výsluní dvou žen. Prostě mu řekni, ať si všechny své řeči nechá pro sebe. Připrav se pro jistotu na možnou novou situaci. Pokud ho nemiluješ, tím líp pro tebe.

No má chlapec problém přijmout svůj věk a své stárnutí. Jeden den říká jak je mu krásně bez závazků a bez dětí, další den jak si děti musí pořídit, dneska začal šílet, že ten čas zastaví, že už moc času nemá, že ho mladá žena nabije energií a s dítětem omládne- přesto nechce přijít o svůj klid, nebojte se taky jsem přitvrdila, chci aby se ke - která je v tom nevině, choval slušně. Nakonec si to chlapec jeden bude muset vyzkoušet jinde doopravdy, aby ač pozdě pochopil jaký je vůl. A tu mladou už lituji teď, on má taky své, rovná v lednici věci podle data spotřeby a není 2x přijemný když je něco na hranici zár. doby, nemá rád když se věci zničí- což s malými dětmi je hned...já to za ty roky rozdejchala, ale nevím dnešní mladé ženy.Naše děti jedly všechno protože musely.. atd, mám to za sebou a pokud to nějakou čeká asi tomu nezabráním. Ale připadá mi strašně nevyrovnaný, říká, že nesmí být starý, že to nesnese.......psycholožka se kterou se ,,už,, radím tvrdí, že by potřeboval psychiatra, ale ON přece nikam nepůjde a hlavně přišel by tím pádem o práci.

Jestli nepanikaří právě ze ztrachu ztráty práce? Tam přece musí neustále podávat vysokou výkonnost, žádný únavy a tak - a třeba cítí, že mu ubývají síly.
Co kdybys mu zkusila nějak nenápadně předvést, že malé děti ho OPRAVDU silama nenabijou, spíš naopak. :lol:
Ale to jsme  prošvihli - Dětský den je zrovna dneska :cool:

Joohanno, mě by docela zajímal ten rozpor, co píšeš tady a na vlákně tes ..

Po delší odmlce jsem opět tady co se u mě odehrálo, po mé pracovní cestě jsem doma našla dětskou panenku a pitíčko, v popelnici plíny a hamánka, nic jsem neřekla, k ničemu se neměl tak jsem mu řekla, že je srab a že podám žádost o rozvod já. To jsem taky udělala , máme už podepsané všechny papíry i maj. vypořádání a v podstatě čekáme na soudní rozhodnutí ve zkráceném řízení- podařilo se mi nakontaktovat jeho kolegu z práce a ten mi odpřísáhnul , že nikdy žádné ženské na pracovních cestách neměl, že jen kecá, což mu věřím- on ho totiž moc nemusel a kdyby chtěl mohl mu něco přihodit jak se říká. Mi dva jsme spolu byli na večeři, kupuje mi vitamíny a dneska z něj vypadlo, že by to moh stáhnout- chudák neví, že to mohu udělat jen já, začíná ztrácet půdu pod nohama, začíná tušit, že jeho srandičky přehnal a že jde do tuhého, že jí pustí k vodě, když budu chtít. Řekla jsem mu ať dělá co myslí, že mi jen bude ještě nějakou dobu trvat, než to pochopím. Označil naši lásku, za lásku století a stále mumlá, že není možné, že mi DVA bychom tahhle dopdli. Uvidím, nic nestahuji, pokud bude u mě bydlet i po rozvodu možná mu dám šanci...... ale to moc předjímám, hodně mi ublížil, cíleně za tímto účelem lhal a moc to bolí.

moje psycholožka řekla, že pravděpodobně dotyčná vůbec neví, že by se k ní měl panáček stěhovat, že mu teprve dochází co se děje.....on to jako srab zase háže na ní, jakože ona mu řekla Péťo takhle to dál nejde jak ti bude moje dítě říkat, když ty jsi ženatý..... tak jsem mu řekla, že tahle jediná věta rozbila 20 leté manželství, kde jsme jeden pro druhého fungovali téměř nadstandartně. Musí pochopit co způsobil, jestli na to má- pokud né má smůlu- i takhle končí lásky století-bohužel. Průser je v tom, že ho mám stále ráda, že je mi to líto, že spolu nepodnikáme tolik věcí na které jsem byla zvyklá dělat pouze s ním, ale blahodárný čas mi pomůže - díky i Vám všem pisálkům

Joohanna napsal(a):

Po delší odmlce jsem opět tady co se u mě odehrálo, po mé pracovní cestě jsem doma našla dětskou panenku a pitíčko, v popelnici plíny a hamánka, nic jsem neřekla, k ničemu se neměl tak jsem mu řekla, že je srab a že podám žádost o rozvod já. To jsem taky udělala , máme už podepsané všechny papíry i maj. vypořádání a v podstatě čekáme na soudní rozhodnutí ve zkráceném řízení- podařilo se mi nakontaktovat jeho kolegu z práce a ten mi odpřísáhnul , že nikdy žádné ženské na pracovních cestách neměl, že jen kecá, což mu věřím- on ho totiž moc nemusel a kdyby chtěl mohl mu něco přihodit jak se říká. Mi dva jsme spolu byli na večeři, kupuje mi vitamíny a dneska z něj vypadlo, že by to moh stáhnout- chudák neví, že to mohu udělat jen já, začíná ztrácet půdu pod nohama, začíná tušit, že jeho srandičky přehnal a že jde do tuhého, že jí pustí k vodě, když budu chtít. Řekla jsem mu ať dělá co myslí, že mi jen bude ještě nějakou dobu trvat, než to pochopím. Označil naši lásku, za lásku století a stále mumlá, že není možné, že mi DVA bychom tahhle dopdli. Uvidím, nic nestahuji, pokud bude u mě bydlet i po rozvodu možná mu dám šanci...... ale to moc předjímám, hodně mi ublížil, cíleně za tímto účelem lhal a moc to bolí.

Ty ho chceš u sebe nechat po rozvodu bydlet a dávat mu šance? Tak to se s ním asi nemá smysl rozvádět....
Jinak tvůj manžel je dost hustej, když sotva odjedeš z domu, si je tam nastěhuje a ještě je tak blbej, že ani "neuklidí".

Provázky

Na stole stála orosená sklenice vody. Na židli vedle stolu seděl Člověk se skloněnou hlavou. Musel mít hlavu skloněnou – hrál si kolíbku z provázků – všichni ji známe. U kolíbky z provázků je třeba být pozorný a prsty držet v přesné poloze, aby se provázky nevyvlékly. To by se celá kolíbka rozpadla.

"Mám žízeň," řekl Člověk." Takovou žízeň, Bože."

"Tak se napij," řekl Bůh. "Tady máš vodu."

"Kde?" řekl Člověk. "Pochop, nemůžu se dívat – musím dávat pozor tady na ty provázky …"

"Aha," řekl Bůh.

"Chápu." – Bůh pochopí všechno. – "Na stole. Na stole máš vodu," řekl.

"Na stole? – A kde je stůl? Pochop – nemůžu se dívat – musím tadyhle ty … provázky …"

"Aha, to jo, to jo," řekl Bůh. "Stůl je vedle tebe."

"Tolik bych se napil. Tak rád," řekl Člověk.

"No jo," řekl Bůh. Nějak ho nenapadalo, co říci. Ale chápal. To uměl.
"Já vím," řekl Člověk. "Je tu sklenice vody, na stole, a stůl je vedle mě. Tak rád bych se napil. No jo – ale … chápej – já musím držet ty provázky …"

Bůh si odkašlal. "A kdybys … ty provázky … tak jako …"

A Člověk se pobouřeně otočil a rozpřáhl ruce: "Zbláznil ses, Bože?! Kdo bych byl – bez těch provázků?! – Můžeš ty vůbec pochopit, co mi to dalo práce?!"

"Můžu," chtěl říct Bůh. Ale nestihl.

" – Ježišikriste – vidíš?!", vykřikl totiž Člověk zděšeně. "Vidíš, cos proved?! Teď se mi ty provázky tadyhle úplně … Teď abych to celé … Bože, co jsem ti udělal, že mi tak ubližuješ …?!"

A Bůh si nejistě odkašlal: "No jo … Ale teď by sis konečně mohl vzít tu sklenici, ne? Máš úplně volné ruce …Bez těch provázků …"

Ale Člověk neposlouchal. Skláněl se nad změtí provázků a snažil se ji rozmotat. "Já z těch problémů snad nikdy nevyjdu. Bůh ke mně není spravedlivý. Nikdy nebyl. Všecko mi bral. Vždycky mi všechno jen bral. Vždycky jsem měl smůlu," mumlal si. "A žízeň … Takovou žízeň, Bože …"

Zdroj: http://www.moje-psycholozka.cz/sluzby/s … ycvik.html

Joohanna napsal(a):

Uvidím, nic nestahuji, pokud bude u mě bydlet i po rozvodu možná mu dám šanci...... ale to moc předjímám, hodně mi ublížil, cíleně za tímto účelem lhal a moc to bolí.

Johano, tohle snad nemyslíš vážně :co:?!? Tak Ty se chceš rozvádět, máte podané papíry, pořešené majetkové záležitosti a Ty uvažuješ o variantě, že by u Tebe manžel bydlel i po rozvodu?!?

Na to, abyste spolu bydleli i po rozvodu se přece nemusíš rozvádět a můžeš rovnou nechat situaci takovou, jaká je :/ Pokud rozvod myslíš opravdu vážně, už v téhle chvíli byste měli mít pořešeno, kdo ve společném obydlí zůstane a kdo se bude stěhovat.

Na mě to působí, že se jedná z Tvé strany ohledně rozvodu o jakýsi "tah", od kterého si slibuješ, že manželovi se "rozsvítí v hlavě", "dostane rozum" a paralelní vztah ukončí. Nezlob se na mě, ale v situaci, kdy Ty vytáhneš paty ze společného obydlí a on si k vám domů okamžitě nasáčkuje milenku i s levobočkem bych už si neslibovala vůbec nic, žádost o rozvod bych podala okamžitě a s manželem bych začala věcně řešit společné rozestěhování. A na svoji povahu bych manželovi naznačila, že s odstěhováním ze společné domácnosti by nemusel čekat až do rozvodu ;)

Kiara napsal(a):

Joohanna napsal(a):

Uvidím, nic nestahuji, pokud bude u mě bydlet i po rozvodu možná mu dám šanci...... ale to moc předjímám, hodně mi ublížil, cíleně za tímto účelem lhal a moc to bolí.

Johano, tohle snad nemyslíš vážně :co:?!? Tak Ty se chceš rozvádět, máte podané papíry, pořešené majetkové záležitosti a Ty uvažuješ o variantě, že by u Tebe manžel bydlel i po rozvodu?!?

Na to, abyste spolu bydleli i po rozvodu se přece nemusíš rozvádět a můžeš rovnou nechat situaci takovou, jaká je :/ Pokud rozvod myslíš opravdu vážně, už v téhle chvíli byste měli mít pořešeno, kdo ve společném obydlí zůstane a kdo se bude stěhovat.

Na mě to působí, že se jedná z Tvé strany ohledně rozvodu o jakýsi "tah", od kterého si slibuješ, že manželovi se "rozsvítí v hlavě", "dostane rozum" a paralelní vztah ukončí. Nezlob se na mě, ale v situaci, kdy Ty vytáhneš paty ze společného obydlí a on si k vám domů okamžitě nasáčkuje milenku i s levobočkem bych už si neslibovala vůbec nic, žádost o rozvod bych podala okamžitě a s manželem bych začala věcně řešit společné rozestěhování. A na svoji povahu bych manželovi naznačila, že s odstěhováním ze společné domácnosti by nemusel čekat až do rozvodu ;)

Jako možná by to mohlo dopadnout i tak, že budete všichni na jedný hromadě v baráku..Ty, milenka, dítě a on :usch:

Ty uvažuješ o variantě, že by u Tebe manžel bydlel i po rozvodu?!?
No samozřejmě, když jí "psycholožka řekla, že pravděpodobně dotyčná vůbec neví, že by se k ní měl panáček stěhovat".
Kam by tak chudák šel?
Jen aby nakonec nešla Joohanna... mladá už si začla značkovat teritorium...

helena napsal(a):

Ty uvažuješ o variantě, že by u Tebe manžel bydlel i po rozvodu?!?
No samozřejmě, když jí "psycholožka řekla, že pravděpodobně dotyčná vůbec neví, že by se k ní měl panáček stěhovat".
Kam by tak chudák šel? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Jen aby nakonec nešla Joohanna... mladá už si začla značkovat teritorium...

Hm. Možná, že dotyčnou vůbec nenapadlo, že by se k ní měl panáček stěhovat proto, že počítá s variantou, že se přistěhuje naopak ona k němu :P a možná počítá s tím, že stačí párkrát vyzuřit manželku k nepříčetnosti "zapomenutými" dětskými hračkami v domě během její nepřítomnosti a věci se dají samy do pohybu ;)

A já bych se na Joohannině místě opravdu obávala toho, že pokud se někdo z baráku postěhuje, bude to velmi pravděpodobně ona. Ve společné domácnosti jako vdaná manželovu milenku i s dítětem opravdu trpět nemusí, ale těsně po rozvodu si manžel do "své" poloviny domu může skutečně vodit na návštěvy - a posléze i přistěhovat - koho chce :kapitulation: