Víte o tom, že se zaměstnanci z řad rodičů po rodičovské dovolené většinou nevracejí ke svému původnímu zaměstnavateli? Prý až 80 procent.  Jak jste to udělala vy? Vrátila se? Podělte se o váš příběh a důvody, proč jste to musela udělat právě tak, jak jste to udělala. Myslíte, že skutečně zaměstnavatelé neberou v úvahu změněné životní podmínky mladých nebo čerstvých rodičů?

Víte, jak postupovat v případě, že plánujete rodinu a máte zájem o flexibilní úvazek?

Ne, nevrátila jsem se a to jsem měla skvělé místo s vyšším postavením a dobrým platem a zaměstnancem jsem tam 12 byla let. Už samotný začátek hovoru, který zněl...kdo Ti bude hlídat děti? ... mě varoval, kdy hovor pokračoval ve stylu....máš děti, byla jsi na mateřské, zpátky Ti místo ve vedoucí funkci nedám, není volné (což byl nesmysl, vím že v té době byly na stejné pozici tři osoby, které tam neměly, co dělat - buď nedostatečné vzdělání, jedna v důchodu a třetí to měla jen na určito za mě), nezvládneš to (žádná snaha o to, že by mě někdo zpátky zaučil), půjdeš dělat to, co na začátku, příjdeš pochopitelně o příplatek za vedoucí pozici atd. atd. způsobil to, že jsem během tří týdnů zhubla asi pět kilo a podala sama výpověď. Odešla jsem ale se vztyčenou hlavou, toto ode mě nikdo nečekal.

Já také ne, začímala jsem znova a někde jinde.

Ne nevratila,protoze s malyma detma bych nemohla dojizdet.

Ne nevrátila.,jelikož jssme s příchodem miminka museli řešit bydlení a byli nuceni se odstěhovat o 100 km dále:(

Ale  v novém bydlišti jsem po 2 dětech a celkem 4 letech na MD vyhrála konkurs ve velké soukr.firmě na sekretářku gen.ředitele,heč!:supr:

Poprvné ne. Podruhé ano. Poprvé jsem se měla vrátit na místo sekretářky ředitele, které po dobu mé mateřské zrušili. Chtěli mě šoupnout do provzu v továrně, což jsem odmítla. Sice bylo v plánu potom dělat požárního technika a něco k tomu, jenže to mi ředitel neřekl, i když jsem to věděla "z druhé ruky" od té dotyčné těhotné kolegyně.
Podruhé jsem se vrátila a byla jsem tam ještě dalších cca 5 let než firma končila. Vzpomínám na ně jen v dobrém :)

Nevrátila, protože jsme se přestěhovali.
Ale vyhrála jsem konkurz a s prací nebyl problém. Dětem byly 3 a 6 let.

Na MD jsem byla 6 let (sice jsem po 1. dítěti, kdy byla MD jen 1 rok, šla pracovat jako uklízečka kvůli srdeční vadě dcerky - nemohla do jeslí ani školy, ale to nepočítám) a bylo to na konci roku 1991, takže 2 roky po revoluci.

nevrátila, neb proběhla sametová revoluce a mého zaměstnavatele zrušili.

Vrátila, zaměstnavatel mi vyšel skvěle vstříc, v desíti měsících dcery jsem ukončila rodičovskou dovolenou a nastoupila na 10 hod. týdně, teď pracuji na sedm denně.

ne a ano-přestěhovali jsem se,ale povedlo se mi nastoupit na brigádu-přerušit rodičák a místo už mi zůstalo,teď jsem v práci víceméně pořád-pracuji přibližně od roku prcka,a teď se za šest týdnů vracím nastálo,naštěstí je to zaměstnavatel,který funguje celostátně,takže i po případném dalším stěhování bych práci měla najít,ale i tak koketuju s myšlenkou vrácení k původní profesi

Po prvé jsem se vrátila na původní místo a dokonce postoupila záhy ještě výše, měla jsem paní na hlídání. Asi mě potkal v té práci "syndrom vyhoření" nebo tak něco... z nadšeného zaměstnance jsem se dostala psychicky někam úplně jinám: Jako vůl který musí táhnout za 2 jsem si připadala.
Raději jsem práci ukončila druhou mateřskou a po roce začala pracovat jako OSVČ, původně jsem měla v plánu pracovat jen 2-3 dny v týdnu, je toho nyní víc. Doufám velice, že se mi podaří vydělávat do roka tolik, abych se ani do původní práce vracet nemusela. Ne že bych měla předtím špatnou práci, ale hodně se to tam teď změnilo, lidi jsou víc ve stresu a na sebe protivný, samý přesčasy... tak si říkám, že to nemám zapotřebí. Asi to zní vůči státu vyčůraně, ale být OSVČ na mateřské mi přijde ideální, stát za mě platí sociální a zdravotní, beru rodičák, ideální stav a ještě dělám, co mě baví.