Některým rodičům vyhovuje, když se svým dítkem mohou sdílet manželskou postel. Někteří dávají děti spát do vlastní postýlky už od narození a jiní dokonce preferují spaní dětí ve svém vlastním pokojíčku už od miminkovského věku. Jak je to u Vás? Od jakého věku je podle Vás vhodné, aby děti spaly samy ve své vlastní postýlce? Co se Vám osvědčilo a neosvědčilo? Odpovězte i v naší anketě.

Já si myslím že by miminko mělo spát ve své dětské postýlce, která je zabezpečená aby nikam nemohlo spadnout. Rodiče by ho mohli klidně zalehnout nebo udusit. Toto jako správné nevidím

Moje vsechny deti spali prvnich par tydnu ci mesicu v kolebce, krasne stare, z predchazejicich generaci... Pak v postylce...

Vyhovovalo mi to, jak jsme to měli my na začátku. Postýlku jsem měla vedle postele. K sobě jsem Danielku brala na noční kojení. Ale po jídle (nebo když jsem se probudila :vissla:) jsem ji vracela zpět do postýlky. Přišlo mi to ideální.
Poslední dobou už byla ale situace neúnosná -ona si jídlo vyžadovala častěji a častěji a já byla příliš unavená na to, abych ji vracela zpět, takže jsme noci trávily spolu celé. Navíc hrozně "cestovala" takže já jsem se vůbec nevyspala. Tak jsem řekla dost a ze dne na den jsme zrušili i noční jídlo i spaní u rodičů. Je to sice jen pět dní, ale já jsem nadmíru spokojená a sypu si popel na hlavu, že jsem to neudělala dřív.
Postýlku mám dál vedle své postele. A bude tu do doby než budeme mít dětský pokoj. Počítám, že na ten dojde buď s dalším potomkem a nebo cca po druhém roce. Uvidíme, v tomhle jsem teoretik ;)

aaaaaaaa Holci, Dani je dalsi kandidatka na tricko s napisem Antikocepcni hlidka :reta: :lol: :lol: :lol:

My jsme obe deti mely v kosiku v nasi loznici od narozeni cca do 3 mesicu. V noci jsem je brala na kojeni do velke postele ale po odrihnuti jsem je vracela zpet do postylky. Kdyz zacaly spat celou noc, cca v tech 3 mesicich, prestehovaly jsme je kazdeho do vlastniho pokoje do klasicke postylky a od mala si zvykly usinat a spat samostatne. S dalsim bych o nedelala jinak.
My jako rodice mame soukromi v loznici a deti vlastne take ve vlastnim pokoji. Tim to beru tak, ze je vychovavam i k vlastni intimite a chapani osobniho prostoru, brani ohledu na jine atd.
Oba prcky hlidaji "chuvicky"

Dita.L napsal(a):

aaaaaaaa Holci, Dani je dalsi kandidatka na tricko s napisem Antikocepcni hlidka :reta: :lol: :lol: :lol:

No dokud byla v posteli tak 100% :jojo: :lol:

Je fakt, že mít pokojíček, kam bych ji mohla odlifrovat, tak už tam asi je. :rock: Nebo se tam v brzké době chystá :vissla:

Zorro, nejsem naprosto zastáncem dávat dítko od narození do extra pokojíčku. První byl ve svojí postýlce od narození a k sobě do postele jsem si ho brala jen v případě nemoci, protože ho to neskutečně uklidňovalo,když mi mohl ležet na břiše. Druhý byl se mnou v posteli víc,protože měl problémy s rýmou od narození a byl schopný pořádně spát jen na bříšku,takže jsem ho měla u sebe, ale také ne celou noc,abych měla jistotu,že dýchá,ale v půl roce jsem ho opět vrátila do postýlky a krásně si ihned zvykl. Někde jsem četla a osvědčilo se mi,že aby se oba dobře vyspinkali,tak by dítko mělo mít svoji postýlku, svoje útočiště a místo,kde se cítí dobře a je jen jejich a proč mít postýlku v ložnici? Jednak ihned,jakmile zabrečí,tak jsem tam a mohu jej utišit a druhak je údajně prokázané,že dítě ví,že tam je rodič, cítí ho a jsou klidnější a i lépe spinkají. I kdybych měla třetí,tak to neudělám jinak. Starší syn u nás spal v ložnici do dva a půl roku,potom šel s manželem do dětského pokojíčku,protože jsem čekala druhé mimčo a hlavně, udělali jsme mu ho nově, dali tam hračky a krásnou novou postel a on si jednoho dne sám řekl,že tam chce spinkat nejen po obědě,ale i v noci a tak to bylo nenásilné a bez jakýchkoliv problémů. Je pravdou,že máme mezonet a nechat ho tam celou noc samotného jsme nechtěli,takže tam s ním bohužel dodnes spí manžel a já jsem dole s prťouskem v ložnici,ale je schopný tam spát celou noc i sám, dlouho nechtěl a byl schopný manžela v noci i kontrolovat,ale dnes když tam muž nebude,tak bude spát krásně sám bez problémů. Tak to je naše zkušenost. :)

Tak u nás to funguje tak, že má prcek vlastní pokojíček s postýlkou, je na monitoru a chůvičce a když zabrečí, tak jsem tam za 2 vteřiny (máme to přes úzkou chodbičku). A je vidět, že mu tam nic nechybí. Před necelým měsícem jsme byli v Praze a první noc spal s náma v ložnici, nevyspal se ani on ani my, my budili jeho a on následně svým pofňukáváním nás. Takže další noc šupajdil do obýváku a byl klid. :hjarta:

Zastávám názor jako Dita, dítě má mít svůj soukromý prostor, svoje útočiště a rodiče také. Tak jako budu chtít po Kryštofovi, až bude mít rozum, aby klepal na dveře ložnice, pokud bude zavřeno, tak to samé budu dělat já u jeho pokojíčku.

Chápu, že někomu vyhovuje spaní ve společné ložnici nebo posteli. Ale také si myslím, že pokud mimino odmalička zjistí, že v pokojíčku je dobře a naučí se usínat samo, tak je pak spokojenější a nehrozí nějaké násilné přesouvání v x letech.

Jani, já to chápu,ale pokud je byt na houby řešený a dělilo by nás naprosto strmé schodiště,tak to prostě není možné. Jsem přesvědčená,že jakmile se dítě od malička na něco naučí,tak to tak všem vyhovuje. Takže pokud jsou pokoje ihned vedle sebe a kolikrát stačí jen otevřené dveře a rodiče to tak cítí,tak to neodsuzuji.
Jinak jsem nenapsala,že my máme ložnici rozdělenou s před pokojíčkem zdí,takže dítko má celkem hodně soukromí. :)

U nás starší spal v postýlce od narození, měl postýlku vedlé mé postele. Pokojíček  měl už ve dvou letech ale v noci stále cestoval k nám do postele.
Vikuška spinkala přes den v koši na mimi a v noci se mnou v posteli kvůli kojení :-) ve 4měsících šla do pokojíčku k bráchovi do své postýlky :-)
Chůvička je zapnutá nonstop a tak máme my i dětičky své soukromí a útočiště.

Pro prvního syna jsme postýlku zbytečně pořizovali. Sám začal spávat ve své posteli až téměř ve 4 letech. Stejně tak nechtěl ležet ani v kočárku (nosila jsem ho často v šátku).  Minulý týden měl 5 roků a nyní si velmi užívá, že má svůj pokoj. Druhý syn (2 měsíce) spává v postýlce celkem bez problémů. Některé dítě prostě potřebuje být s maminkou téměř nepřetržitě a jinému spaní bez maminky nevadí.

U nás to bylo tak,že jsme měli postýlku vedle sebe v ložnici a děti usínaly večer v postýlce a pak jsem si je brala na noční kojení do postele a podle únavy,někdy jsem musela vstát a pochovat po kojení a pak jsem dávala děti do postýlky,někdy jsme usnuly spolu po kojení prostě podle situace, přes den mi malá docela pěkně usínala v postýlce,ale Matyáš to bylo horší přes den jsme museli hodně chovat a pak pokládat do postýlky,ale nejlépe se vyspal v kočárku,ale nesměla jsem moc zastavovat a s nikým se vybavovat to,malá lépe spala i když kolem ní byl trochu ruch,bratříček si hrál....

Spí se mnou v posteli.

eva4444 napsal(a):

Spí se mnou v posteli.

Taktéž...spíme v posteli všichni tři..

TAky jsme spali všichni tři v posteli. Sama by v postýlce nebyla i kdybych se stavěla na hlavu :D
Přesun do pokojíčku v necelých čtyřech letech (do té doby nebylo kam) a úplně v pohodě. Spinká celou noc a netrajdá k nám do ložnice :supr:
No a teď uvidím. Ale jedno vím určitě, nebudu to lámat přes koleno :vissla:
Těch pár let s miminkem v posteli opět zvládneme.
Já myslím, že když jsou rodiče šikovní, tak dítko vůbec nemusí být antikoncepcí. Samozřejmě pokud nemají 2+1 a méně :gloria:

Syna jsem prvně po produ dávala do postýlky, ale nechtěl tam být a a když jsem ho v noci kojila, tak jsem si ho postupem času začala brát do postele, abych nemusela u toho sedět, protože v leže je to pohodlné pro matku i dítě a vždycky jsme u toho oba usnuli. Pak jsem se vždycky jen probudila, otočila se na druhý boka otočila mimino na druhé prso a vesele jsme kojili a spali až do rána. Zjistila jsem, že se tak víc vyspím a není to pro mě tak vyčerpávající. Jenže když bylo synkovi 8. měsíců, už to nebylo tak příjemné, v posteli bylo míň místa a já spala čím dál tím hůř a vstávala jsem rozlámaná. Tak jsem ho šoupla zpět do jeho postýlky a odbourala okamžitě noční kojení a vždy když se probudil, jsem ho položila zpátky do postýlky a on zase za chvilku hned usnul a od té doby spí celou noc ve své posteli. Jen někdy přijde k ránu na chvilku k mamince, ale to mi nevadí, když je to jen chvilka.

Dita.L napsal(a):

aaaaaaaa Holci, Dani je dalsi kandidatka na tricko s napisem Antikocepcni hlidka :reta: :lol: :lol: :lol:

My jsme obe deti mely v kosiku v nasi loznici od narozeni cca do 3 mesicu. V noci jsem je brala na kojeni do velke postele ale po odrihnuti jsem je vracela zpet do postylky. Kdyz zacaly spat celou noc, cca v tech 3 mesicich, prestehovaly jsme je kazdeho do vlastniho pokoje do klasicke postylky a od mala si zvykly usinat a spat samostatne. S dalsim bych o nedelala jinak.
My jako rodice mame soukromi v loznici a deti vlastne take ve vlastnim pokoji. Tim to beru tak, ze je vychovavam i k vlastni intimite a chapani osobniho prostoru, brani ohledu na jine atd.
Oba prcky hlidaji "chuvicky"

Máme to stejné, jen s tím rozdílem, že Kristinka putovala do svého pokojíku cca v 2, 5 letech, kdy jsme dodělali jeji pokojík, do té doby neměla kam jít, nemám ráda děti v naší posteli, jsem už tak z toho všeho vstávání tak unavená, že by mě jejich roztahování se u nás rušilo :dumbom:, takže i teď, když náhodou Kika v noci dojde, jakmile usne, přenáším jí do vlastní postele. Stejně tak to dělám s Davídkem, od narození má svojí postýlku. Teď se mu bude dělat místečko v pokojíku u Kristinky a my budeme mít s manželem zase samostatnou ložnici.

u nas mala taky spinka ve sve postylce od narozeni,k sobe si ji beru akorat kdyz je nemocna. a ted od dvou let spi i ve svem pokojicku :)

Tak u nás spí malý od narození ve své vlastní postýlce, spolu s námi v ložnici.
Na vlastní pokojíček zatím ani není místo, ale přiznám se, že mi to vůbec nevadí, jsem ráda, že ho mám u sebe :hjarta:

Bratranec spal s rodiči snad do 8 let :-). Takže rozhodně nepodceňovat situaci.

Tutule napsal(a):

Dita.L napsal(a):

aaaaaaaa Holci, Dani je dalsi kandidatka na tricko s napisem Antikocepcni hlidka :reta: :lol: :lol: :lol:

My jsme obe deti mely v kosiku v nasi loznici od narozeni cca do 3 mesicu. V noci jsem je brala na kojeni do velke postele ale po odrihnuti jsem je vracela zpet do postylky. Kdyz zacaly spat celou noc, cca v tech 3 mesicich, prestehovaly jsme je kazdeho do vlastniho pokoje do klasicke postylky a od mala si zvykly usinat a spat samostatne. S dalsim bych o nedelala jinak.
My jako rodice mame soukromi v loznici a deti vlastne take ve vlastnim pokoji. Tim to beru tak, ze je vychovavam i k vlastni intimite a chapani osobniho prostoru, brani ohledu na jine atd.
Oba prcky hlidaji "chuvicky"

Máme to stejné, jen s tím rozdílem, že Kristinka putovala do svého pokojíku cca v 2, 5 letech, kdy jsme dodělali jeji pokojík, do té doby neměla kam jít, nemám ráda děti v naší posteli, jsem už tak z toho všeho vstávání tak unavená, že by mě jejich roztahování se u nás rušilo :dumbom:, takže i teď, když náhodou Kika v noci dojde, jakmile usne, přenáším jí do vlastní postele. Stejně tak to dělám s Davídkem, od narození má svojí postýlku. Teď se mu bude dělat místečko v pokojíku u Kristinky a my budeme mít s manželem zase samostatnou ložnici.

No ja jsem to videla u kamaradky. Jeji dcera v noci chodila do loznice a dvakrat se ji povedlo, ze prisla dokonce "v tom nejlepsim" Tohle bych fakt nechtela

Tys taky rikala, ze budete de'lat Dadovi pokojik vid? Vidim rozdil u nas, kdyz dam po O pidata dohromady, tak delaji bordel a ani jeden nespi. Kdyz jsou kazdej ve svym, tak je klid

Františka Škutová napsal(a):

Bratranec spal s rodiči snad do 8 let :-). Takže rozhodně nepodceňovat situaci.

:lol::lol::lol::lol: Taky antikocepcni hlidka. Ma sourozence? :vissla: :lol::lol::lol::lol:

Dita.L napsal(a):

Tutule napsal(a):

Dita.L napsal(a):

aaaaaaaa Holci, Dani je dalsi kandidatka na tricko s napisem Antikocepcni hlidka :reta: :lol: :lol: :lol:

My jsme obe deti mely v kosiku v nasi loznici od narozeni cca do 3 mesicu. V noci jsem je brala na kojeni do velke postele ale po odrihnuti jsem je vracela zpet do postylky. Kdyz zacaly spat celou noc, cca v tech 3 mesicich, prestehovaly jsme je kazdeho do vlastniho pokoje do klasicke postylky a od mala si zvykly usinat a spat samostatne. S dalsim bych o nedelala jinak.
My jako rodice mame soukromi v loznici a deti vlastne take ve vlastnim pokoji. Tim to beru tak, ze je vychovavam i k vlastni intimite a chapani osobniho prostoru, brani ohledu na jine atd.
Oba prcky hlidaji "chuvicky"

Máme to stejné, jen s tím rozdílem, že Kristinka putovala do svého pokojíku cca v 2, 5 letech, kdy jsme dodělali jeji pokojík, do té doby neměla kam jít, nemám ráda děti v naší posteli, jsem už tak z toho všeho vstávání tak unavená, že by mě jejich roztahování se u nás rušilo :dumbom:, takže i teď, když náhodou Kika v noci dojde, jakmile usne, přenáším jí do vlastní postele. Stejně tak to dělám s Davídkem, od narození má svojí postýlku. Teď se mu bude dělat místečko v pokojíku u Kristinky a my budeme mít s manželem zase samostatnou ložnici.

No ja jsem to videla u kamaradky. Jeji dcera v noci chodila do loznice a dvakrat se ji povedlo, ze prisla dokonce "v tom nejlepsim" Tohle bych fakt nechtela

Tys taky rikala, ze budete de'lat Dadovi pokojik vid? Vidim rozdil u nas, kdyz dam po O pidata dohromady, tak delaji bordel a ani jeden nespi. Kdyz jsou kazdej ve svym, tak je klid

No budeme, ale ne tady dole, až budeme nahoře a to bude Davídek už minimálně chodit do školky...dřív to určitě nezvládneme...teď se budou muset naučit být spolu...doposud je to ale jak říkáš...když chce jít Kika s Davídkem po o spát do mojí postele, tak dělají takový bugr, že nespí ani jeden...ale jak jdou večer a nevidí na sebe, tak je klid, jsou sice jen přes tenkou zeď bez dveří, ale stačí to a do 8h spí oba dva.

no já nvím,jestli v postýlce jo nebo ne  ono každý dítě je jiný a v našem případě jsme prostě spojily v naší ložnici její postel s naší a je vymalováno :vissla: prckovi jsou už dva ale nemáme srdce jí strčit do postele a říct spinkej čau a tak si vždycky povídáme a držíme se za ručičky a nevím jak malá ,ale ikdyž bych občas radši šla čučet na telku nebo něco dělala,tak je to hrozně fajn se prostě přitulit :par: .Je fakt že v noci si malá přelejzá kde chce spát a většinou se probudím v její posteli já,ale vždycky je tam se mnou (protože tatínek už je v práci :-D ) a vždycky je to krásný probuzení když slyším : maminko vstávej ci papat neci hajat :) někdy když je brzo tak bych jí :dumbom: ale ona by si pro mě stejně došla,to je nevýhoda dětí co si umí otevřít dveře :D  Dobrou noc :sova:

No u nás to jinak než aby malý spal s náma v ložnici ani nejde. Byt nafukovací není. Ale do postele si ho nedáváme, jen třeba ráno o víkendu na takové to mazlení i s tátou.

Já jsem zastánce spaní ve vlastní postýlce. Syna jsem to naučila vlastně od miminka, ve čtyřech měsících už spal ve svém pokojíku, měla jsem otevřené dveře k sobě. On se naučil mít rád svůj prostor a klid. Máme dvoupokoják, rádi koukáme večer na telku a syn u toho neusne. Navíc i já mám ráda večer po "šichtě" s děckama svůj klid. Večer čteme pohádky ke spaní, pac a pusu a hotovo :D Ráno si k nám může přijít lehnout. S malou to budu dělat stejně. Už brzy ji dám taky do pokojíku i na noc.

Já preferuji postýlku, i když ne vždy se to dá dodržet. Dokud jsem kojila, měla jsem postýlku v ložnici, poté se přestěhovali do svojí postele a pokojíčku. Občas v noci přijdou za námi - hlavně když jsou nemocní - to je pak necháme spát u nás, ale jinak spí ve své posteli. Takže vlastní postýlka, ale ne za každou cenu, každé dítě je přece jen jiné a potřebuje něco jiného a třeba i delší dobu na přizpůsobení se - spát samo. :) PS: občas u nás usnuli i při kojení, když jsem byla unavená a brala si je na kojení do postele a usnula při tom dřív než oni ;)

LuckaN napsal(a):

Já preferuji postýlku, i když ne vždy se to dá dodržet. Dokud jsem kojila, měla jsem postýlku v ložnici, poté se přestěhovali do svojí postele a pokojíčku. Občas v noci přijdou za námi - hlavně když jsou nemocní - to je pak necháme spát u nás, ale jinak spí ve své posteli. Takže vlastní postýlka, ale ne za každou cenu, každé dítě je přece jen jiné a potřebuje něco jiného a třeba i delší dobu na přizpůsobení se - spát samo. :) PS: občas u nás usnuli i při kojení, když jsem byla unavená a brala si je na kojení do postele a usnula při tom dřív než oni ;)

Jsem natom stejně NEPOVOLENA REKLAMA

Pokud sháníte dětský nábytek, zde je zajímavý tip kde mají hezké věci nepovolená reklama