Ahoj, jsem rok rozvedená a mé dvě děti (9 a 11 let) jsou ve střídavé péči. U syna byla zjištěna porucha ADHD, tj. porucha pozornosti s hyperaktivitou, což má vliv jak na školu, tak i na chování. Synův neurolog, Ped.psych.poradna i synova třídní učitelka, která je současně i otcovou známou, tak všichni svorně tvrdí, že by měly být děti v mé péči, nejen proto, že současný stav znemožňuje efektivní léčbu synovy poruchy, ze které se mimo jiné může snadno vylíhnout i duševní porucha, či porucha osobnosti. Otec můj návrh na úravu výchovy bere jako pomstu a rezolutně takový krok odmítá. Byla jsem tuto věc několikrát řešit na OSPOD, ale marně, protože jsme se na střídavé péči dohodli, takže ta fundovaná paní za stolem jen krčila rameny. Silně podezřívám otce svých dětí, že je manipulátor, což je porucha osobnosti. Po přečtení mnoha článků a dizertačních prací na toto téma jsem si tím více než jistá. Jenže mám teď strach, protože jsem taky četla, že manipulátorství není tak snadné zjistit ani psychologem. V toho jsem ale doufala, že by byl mým pilířem u soudu. V psychologii se moc neorientuji a  ani netuším, jestli se u soudu vždy žádá o psych. vyšetření, nebo ne,či za jakých podmínek, taly jak je to časově náročné, či jestli to vůbec bude mít úspěch...... Neumím si představit, kdyby to nevyšlo a děti zůstaly dál ve střídavé péči, jak bych synovi mohla dát, co pro svou léčbu potřebuje, tj. klidné zacházení, citlivost při diskusích, vnímavost pro jeho potřeby a především lásku...... Chci je dostat z rukou manipulátora, který svým destruktivním jednáním ničí jejich budoucí existenci..... Bojím se toho neznáma, co kterého se ženu.

Manipulátory jsme v určitých situacích všichni. Když to není chorobné, je to OK.
Proč jsi souhlasila se střídavou péčí? Nebo jsi tenkrát ještě o nemoci svého syna nevěděla? Nevěděla jsi, že jejich otec je manipulátor? Možná teď už opravdu bycha honit, jestli jsi ty sama se střídavou péčí souhlasila.

Na co se vlastně ptáš?

majkafa napsal(a):

Manipulátory jsme v určitých situacích všichni. Když to není chorobné, je to OK.
Proč jsi souhlasila se střídavou péčí? Nebo jsi tenkrát ještě o nemoci svého syna nevěděla? Nevěděla jsi, že jejich otec je manipulátor? Možná teď už opravdu bycha honit, jestli jsi ty sama se střídavou péčí souhlasila.

Na co se vlastně ptáš?

O tom, že je ex- manipulátor jsem věděla/nevěděla. Neměla jsem dostatek informací. Věděla jsem, že si se mnou chce dělat, co se mu zlíbí a taky to roky dělal, jenže jsem věřila, že útěkem z toho kolotoče jeho chování přestane. Že je takový ne z vlastní vůle, že je to porucha osobnosti, jsem nevěděla. Tehdy jsem se zajímala o rozvod - neměla jsem právníka a všechno jsem si musela prostudovat a sepsat sama. Synovu poruchu jsem zjistila na začátku tohoto šk. roku, takže toto je novinka. Že jsme někdy manipulátory všichni, to vím, ale on se v tom evidentně vyžívá, na OSPOD lhal o věcech, ktré není těžké prokázat jako lživé, ani jeho příprava dětí do školy není bez stížností kantorů... Tím že by bylo pozdě bycha honit, mi naháníš hrůzu, protože si neumím představit, jak by co bylo dál. Se střídavou péčí jsem byla nucena souhlasit. S ex-nebylo možné se domluvit na ničem, trvalo to dlouho..... Na OSPOD mi doporučili, abych se střídavkou souhlasila, dohodou upravila majetkové poměry a urychleně se rozvedla, pak že můžu péči kdykoli změnit. Dnes mi ale na OSPOD říkají, že to není tak snadné, ale co to vlastně obnáší, nevím. Netuším, co se bude požadovat u soudu za důkazy, jestli bude stačit standardní psychologické vyšetření, nebo mám žádat nějaké více special. vyšetření pro prokázání jeho manipulátorství..... Na takové téma jsem prozatím nenašla žádné diskuse ani články, ani ... nic....

To, co popisuješ, není manipulátorství. Hani, neřeš tolik svého bývalého manžela, čím je nebo není. Věnuj se svým dětem a jestli máš pocit, že pro ně není střídavá péče dobrá, tak to nech vyřešit soud. Nejsi psycholog, nedělej amatérské závěry. Proč to děláš?
A proč jsi poslechla,co doporučili na OSPOD a neposlechla jsi sama sebe? Jen abys měla rozvod rychle za sebou?
Před soud předstupuj s tím, proč není pro tvého nemocného syna dobrá střídavka a proč je lepší, aby byl ve tvé péči a nechovej se jako třeba strany před volbami, když místo svého programu házejí špínu na ty ostatní?

majkafa napsal(a):

To, co popisuješ, není manipulátorství. Hani, neřeš tolik svého bývalého manžela, čím je nebo není. Věnuj se svým dětem a jestli máš pocit, že pro ně není střídavá péče dobrá, tak to nech vyřešit soud. Nejsi psycholog, nedělej amatérské závěry. Proč to děláš?
A proč jsi poslechla,co doporučili na OSPOD a neposlechla jsi sama sebe? Jen abys měla rozvod rychle za sebou?
Před soud předstupuj s tím, proč není pro tvého nemocného syna dobrá střídavka a proč je lepší, aby byl ve tvé péči a nechovej se jako třeba strany před volbami, když místo svého programu házejí špínu na ty ostatní?

Ano, souhlasím s tím, že házení špíny na protistranu neřeší vůbec nic a to nedělám a dělat nehodlám, zvlášť ne u soudu. Co se týče stavu ex - to osobně řeším, ale nikde se s tím nešířím. Tady můžu, protože když tady ze sebe udělám duchem slabého, tak mi to nevadí. Nejsem psycholog, ty ano? Pokud ano, nemůžeš se k jeho stavu vyjadřovat, když neznáš souvislosti. Z pár slov nemůžeš přeci poznat, jaký je a jaký není. Vím, že manipulátorství není tak snadno odhalitelné. Četla jsem o tom už hromady článků a studií a knih..... vím, že jsem tím nenasála všechnu moudrost světa a vím, že dokud to nebude černé na bílém, tak manipulátorem není.... Jen nechci, aby měl destruktivní vliv na mé děti. Je pravda, že mě to tolik nemusí tlačit, když dcera chce být u mě, synek se zdá váhá, ale já mám z jejich otce opravdu strach.  Takže.... co mně a mým dětem hrozí? Na co se mám připravit?

Já nevím, co tobě a tvým dětem hrozí. Na to je informací málo a myslím, že ti na tuto otázku nikdo neodpoví, že to ukáže čas, jestli vám něco hrozí.

Jen mě napadá, tvé děti už ve svém věku můžou i samy rozhodnout, jak často a u koho chtějí být. A můžou to říct i u soudu.

majkafa napsal(a):

Já nevím, co tobě a tvým dětem hrozí. Na to je informací málo a myslím, že ti na tuto otázku nikdo neodpoví, že to ukáže čas, jestli vám něco hrozí.

Jen mě napadá, tvé děti už ve svém věku můžou i samy rozhodnout, jak často a u koho chtějí být. A můžou to říct i u soudu.

Já vím, Maji, ale kde to zjistím.... mám z toho hrůzu. Vůbec ho nedokážu odhadnout. Když jsem ho vedle sebe viděla sedět na OSPOD a lhát tak neuvěřitelným způsobem o dětech a o mně, když říkal něco směrovaného ke mně, ani se na mě nepodíval, když jsem mluvila já, jen dělal posměšná gesta a řeč odváděl jinam, aby odvrátil pozornost soc. pracovnice, jen mě urážel a obvi'noval ze lží..... Je mi hnusně.... tato věc je tak nepříjemná a tak složitá, že než do toho někoho zasvětím, tak se ode mě odvrátí, že jsem snad křaplá na hlavě....  Cítím se bezradná.

Dcera si už řekla, ale když jsem její názor tlumočila na OSPOD, tak mi bylo řečeno, že lžu, že když ke mně posledně šla, tak plakala, že u mě nechce být.... je to slovo proti slovu. V synově případě je jeho přání méně hodnotné, protože skrze svou poruchu jaksi není schopen zralého a objektivního úsudku. Takže dokud nepodám návrh na soud a nezačne se to řešit, tak nikdo nic neudělá. Jak říkával můj otec - co si člověk neudělá sám, to nemá.....

Čti si pořádně vlákno koniklec. Vždyť se chováš stejně. Nasadila sis do hlavy brouky, co třeba vůbec neexistují. ;)
A dcera to může říct osobně a nebude nikdo nic překrucovat.
Jo, a proč teda návrh na soud nepodáš a zbytečně si vymýšlíš situace,které vůbec nastat nemusí?

majkafa napsal(a):

Já nevím, co tobě a tvým dětem hrozí. Na to je informací málo a myslím, že ti na tuto otázku nikdo neodpoví, že to ukáže čas, jestli vám něco hrozí.

Jen mě napadá, tvé děti už ve svém věku můžou i samy rozhodnout, jak často a u koho chtějí být. A můžou to říct i u soudu.

Jo. A pokud je otec opravdu manipulátor, tak to může dopadnout i tak, že děti řeknou: Chci být u táty.
:dumbom:
A pokud má víc peněz, může si děti kupovat a ani nemusí být manipulátor a může to dopadnout stejně.
:dumbom:

Vachu napsal(a):

majkafa napsal(a):

Já nevím, co tobě a tvým dětem hrozí. Na to je informací málo a myslím, že ti na tuto otázku nikdo neodpoví, že to ukáže čas, jestli vám něco hrozí.

Jen mě napadá, tvé děti už ve svém věku můžou i samy rozhodnout, jak často a u koho chtějí být. A můžou to říct i u soudu.

Jo. A pokud je otec opravdu manipulátor, tak to může dopadnout i tak, že děti řeknou: Chci být u táty.
:dumbom:
A pokud má víc peněz, může si děti kupovat a ani nemusí být manipulátor a může to dopadnout stejně.
:dumbom:

A co s tím uděláš? :D Půjdeš se rozkrájet? :)

Po svých zkušenostech bych si v klidu zažádala u soudu o změnu péče,doložila potřebné dokumenty a čekala...
Strach tě akorát ochromuje a obviňováním otce z manipulátorství nic nevyřešíš,soudy to nerady slyší,víceméně je to nezajímá neb je to rozvodový folklor.
Chtělí holá fakta..ne emoce..
Bohužel nepočítej s tím,že mu někdo přiklepne poruchu osobnosti,to si nikdo v rozvodovém konfliktu vás dvou  nelajsne...
Čímž nepopírám,že tvůj bm to tak má....s jedním takovým jsem žila...to co popisuješ jsem zažila,jen s tím,že jsem včas zareagovala na střídavku...
Dnes je to asi 8 let,bm se s dětmi prakticky nestýká,alimenty neplatí....jooo a to bylo tenkrát lásky k dětem a melodramatických srdceryvných výlevů o tom,jak jsem špatná matka a děti manipuluju a bla bla bla.....:reta:

Revliba napsal(a):

Po svých zkušenostech bych si v klidu zažádala u soudu o změnu péče,doložila potřebné dokumenty a čekala...
Strach tě akorát ochromuje a obviňováním otce z manipulátorství nic nevyřešíš,soudy to nerady slyší,víceméně je to nezajímá neb je to rozvodový folklor.
Chtělí holá fakta..ne emoce..
Bohužel nepočítej s tím,že mu někdo přiklepne poruchu osobnosti,to si nikdo v rozvodovém konfliktu vás dvou  nelajsne...
Čímž nepopírám,že tvůj bm to tak má....s jedním takovým jsem žila...to co popisuješ jsem zažila,jen s tím,že jsem včas zareagovala na střídavku...
Dnes je to asi 8 let,bm se s dětmi prakticky nestýká,alimenty neplatí....jooo a to bylo tenkrát lásky k dětem a melodramatických srdceryvných výlevů o tom,jak jsem špatná matka a děti manipuluju a bla bla bla.....:reta:

Konečně zralý a na zemi stojící názor. Návrh k soudu jsem již zaslala a čekám... jenže mám strach a potřebuju znát odpověď na otázky. Nepotřebuji se bít tím, že ex- je, či není manipulátor. To že si to myslím, je jen podtržení mých obav. Co když jím opravdu je a jeho vliv na mé děti bude mít fatální následky? Co když? Pak bych měla/neměla žádat o psych. vyšetření? Samozřejmě nejsem psycholog a stá tvrzení nemám o co opřít. Tady si ale myslím, že není potřeba někomu něco dokazovat, abych nebyla vláčená jako prašivá. Jsem vystresovaná možná kvůli bubákovi ve skříni, ale namísto posměšných rad ke krájení, bych od zdejších čekala zralejší a konstruktivnější rady. Takže díky za jedenu rozumnou reakci.

Když napíšeš na veřejné fórum, tak napiš rovnou, co přesně chceš slyšet. Jinak musíš počítat s tím, že halt neuslyšíš jenom to, co se tobě líbí a co ty si přeješ.
Btw nejsi manipulátorka i ty, když nařizuješ a hodnotíš, co přispěvatelé mají/nemají - píší/nepíší ve svých reakcích? ;):)

majkafa napsal(a):

Když napíšeš na veřejné fórum, tak napiš rovnou, co přesně chceš slyšet. Jinak musíš počítat s tím, že halt neuslyšíš jenom to, co se tobě líbí a co ty si přeješ.
Btw nejsi manipulátorka i ty, když nařizuješ a hodnotíš, co přispěvatelé mají/nemají - píší/nepíší ve svých reakcích? ;):)

S jakým problémem jsi sem přišla ty? Čekala jsi jistě nějakou radu a povzbuzení. Povzbudil tě někdo posměšnými poznámkami, typu že byses mohla jít rozkrájet? Mě to uráží a mám právo se proti tomu ohradit. Ty si piš na co chceš, co chceš, pokud sama usuzuješ, že je tohodno tvé velikosti.

mamkaHanka napsal(a):

S jakým problémem jsi sem přišla ty? Čekala jsi jistě nějakou radu a povzbuzení. Povzbudil tě někdo posměšnými poznámkami, typu že byses mohla jít rozkrájet? Mě to uráží a mám právo se proti tomu ohradit. Ty si piš na co chceš, co chceš, pokud sama usuzuješ, že je tohodno tvé velikosti.

Mou poznámku na příspěvek Vachu jsi nepochopila tak, jak jsem ji myslela. Možná sis ani nevšimla, že jsem odpovídala Vachu a vůbec nic jsem nepsala v tom příspěvku tobě. Možná by bylo zajímavé zamyslet se, co tě na tom tak nadzvedlo.

mamkaHanka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Po svých zkušenostech bych si v klidu zažádala u soudu o změnu péče,doložila potřebné dokumenty a čekala...
Strach tě akorát ochromuje a obviňováním otce z manipulátorství nic nevyřešíš,soudy to nerady slyší,víceméně je to nezajímá neb je to rozvodový folklor.
Chtělí holá fakta..ne emoce..
Bohužel nepočítej s tím,že mu někdo přiklepne poruchu osobnosti,to si nikdo v rozvodovém konfliktu vás dvou  nelajsne...
Čímž nepopírám,že tvůj bm to tak má....s jedním takovým jsem žila...to co popisuješ jsem zažila,jen s tím,že jsem včas zareagovala na střídavku...
Dnes je to asi 8 let,bm se s dětmi prakticky nestýká,alimenty neplatí....jooo a to bylo tenkrát lásky k dětem a melodramatických srdceryvných výlevů o tom,jak jsem špatná matka a děti manipuluju a bla bla bla.....:reta:

Konečně zralý a na zemi stojící názor. Návrh k soudu jsem již zaslala a čekám... jenže mám strach a potřebuju znát odpověď na otázky. Nepotřebuji se bít tím, že ex- je, či není manipulátor. To že si to myslím, je jen podtržení mých obav. Co když jím opravdu je a jeho vliv na mé děti bude mít fatální následky? Co když? Pak bych měla/neměla žádat o psych. vyšetření? Samozřejmě nejsem psycholog a stá tvrzení nemám o co opřít. Tady si ale myslím, že není potřeba někomu něco dokazovat, abych nebyla vláčená jako prašivá. Jsem vystresovaná možná kvůli bubákovi ve skříni, ale namísto posměšných rad ke krájení, bych od zdejších čekala zralejší a konstruktivnější rady. Takže díky za jedenu rozumnou reakci.

Ne neměla...je to k ničemu,tomu věř..i kdyby čirou náhodou někdo "odhalil" tebou zmiňovanou poruchu osobnosti,není moci,která by ho mohla odstřihnout (střídavka) od dětí....vždycky záleží na soudci a ti opravdu nemají rádi tyto boje...vždy argumentují potřebami dětí...nějaké ADHD,je příliš nezastaví,neboť houby vědí,co to v praxi obnáší....
Naopak bych velmi zvážila jak budu u soudu vypovídat..nejprve ocenit snahu otce a teprve poté vytáhnout esa v podobě opravdu nezpochybnitelných argumentů hovořících v neprospěch střídavky..tak máš spíše šanci,než s nějakou manipulací...
Jinak fatální následky je hodně expresivní termín....to už tedy skutečně budou mít neb jsou z rozpadlého manželství a děti obecně velmi těžce nesou,když se tatínek a maminka nemají rádi,to je jasné...
Víc fatálnější ty následky být nemohou...být tebou konám,nemluvím a buď to vyjde nebo ne...radím ti, v klidu vytrvej,tiše bojuj,shromažďuj argumenty,nepředjímej budoucnost,na strach se vykašli,ten ti nepřinese nic dobrého,jen do toho víc a víc budeš paradoxně zatahovat děti,o které se nejvíc bojíš....

mamkoHanko, takové potvrzení ti nikdo nedá. Jde o mlčenlivost a etiku. Jistotu nebudeš mít asi nikdy, ale přesto víš co ti dané soužití přináší, papír je podle mého názoru naprosto zbytečný....

majkafa napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

S jakým problémem jsi sem přišla ty? Čekala jsi jistě nějakou radu a povzbuzení. Povzbudil tě někdo posměšnými poznámkami, typu že byses mohla jít rozkrájet? Mě to uráží a mám právo se proti tomu ohradit. Ty si piš na co chceš, co chceš, pokud sama usuzuješ, že je tohodno tvé velikosti.

Mou poznámku na příspěvek Vachu jsi nepochopila tak, jak jsem ji myslela. Možná sis ani nevšimla, že jsem odpovídala Vachu a vůbec nic jsem nepsala v tom příspěvku tobě. Možná by bylo zajímavé zamyslet se, co tě na tom tak nadzvedlo.

Nějak se v tom vykroucení holka plácáš.... já se s tebou nechci přečůrávat. Prostě jsem řekla svůj názor a tobě se má sebeobrana nelíbí, to je celé.

Nemám zapotřebí se vykrucovat. Když si to pozorně přečteš, dojde ti.
Na tomto vlákně už nemám co pohledávat. Měj se. Přeji ti hodně štěstí.

PavlaH napsal(a):

mamkoHanko, takové potvrzení ti nikdo nedá. Jde o mlčenlivost a etiku. Jistotu nebudeš mít asi nikdy, ale přesto víš co ti dané soužití přináší, papír je podle mého názoru naprosto zbytečný....

Nejde o soužití, jsme rok rozvedení. Jde o jeho výchovný vliv na děti. Ale už to nechci řešit. Už jsem toho plná a nemám energii své soukromí někomu obnažovat. Díky za podporu.

mamkoHanko, shrnula bych to tak. Děti nejsou blbé a rozpory mezi mluvením a činy poznají docela brzy. Jde jen o to abys jim to i ty smyslplnou formou podala. Stačí jedna jediná věta. nemusíš dělat to, co je ti nepříjemné, co je ti proti vůli, ,co nechceš. ALe zapomeň na to pokud jde o čištění zubů a psaní úkolů. ;)

Mám dojem, že manipulace se nedá moc zastavit nebo zrušit. Zdá se mi, že někdy ten manipulující ani nevnímá, že manipuluje :(
Myslím, že PavlaH pode mnou to napsala dobře. Zkus dětem tak trochu naťuknout, že manipulace může existovat. Bez příkladů konkrétních osob. Nejsou zas až tak moc malé. Asi bude pro ně důležité, aby dokázali pochopit, že chování a činy jsou důležitější než slova.

Roxy napsal(a):

Mám dojem, že manipulace se nedá moc zastavit nebo zrušit. Zdá se mi, že někdy ten manipulující ani nevnímá, že manipuluje :(
Myslím, že PavlaH pode mnou to napsala dobře. Zkus dětem tak trochu naťuknout, že manipulace může existovat. Bez příkladů konkrétních osob. Nejsou zas až tak moc malé. Asi bude pro ně důležité, aby dokázali pochopit, že chování a činy jsou důležitější než slova.

Pokud je někdo manipulátor, je to porucha osobnosti. Pokud si člověk uvědomuje, že je manipulátor, pak jde o pervezního jedince. Není možné to léčit, ani nijak odbourat.

Děti jsou sice vnímavé a vycítí i beze slov, ale co se týče mého syna, který trpí poruchou, jistě nebude chápat, co mu to vlastně povídám a nebude ho to zajímat, potažmo mě nebude vnímat. V jeho případě bych se spíš zaměřila na komunikaci ohledně konkrétních situací, které ho potkávají. Jedině tak mu můžu dát najevo, co je a co není normální chování. Synova porucha se musí léčit nootropiky, ale pilířem a základem úspěšné léčby je přiměřená výchova, což při střídavé péči není možná, takže střídavá péče prakticky znemožňuje léčbu synovy poruchy. Co se týče dcery, ta si už řekla, že chce být jen u mě.

Přiznám se, že jsem podrážděná kvůli schůzce, kterou jsem s otcem absolvovala před více než týdnem. Vím, že cokoli tam řekl, bylo jen proto, aby mě očernil a že jsou důležitější fakta. Jenže proč tedy sociální pracovnice nereagovala na ta fakta, na která jsem upozornila? Proč ji nezajímá, že si učitelé stěžují na otcovu přípravu dětí, proč ji nezajímá, že nejsme ve výchově jednotní a není možné se spolu dohodnout a normálně spolu komunikovat, proč není vůbec možné, abychom spolu bez komediálních výtupů z jeho strany, si mohli říct, co se v životě dětí děje a upravit tak přístup k nim..... On totiž není vůbec schopný přijmout, že mají děti jiný názor, než on. Nerespektuje je. Nedokáže ani připustit, že má syn závažný problém a nepřizpůsobuje svůj přístup k němu. Všechno, co se dětí týče, zabezpečuje jeho matka, která je s ním ve společné domácnosti. On jen večer příjde domů a sedne k počítači nebo k televizi. Vůbec si s dětma nepovídá a neusměrňuje je, jak by bylo třeba.....

Vím, že bych měla být klidná, že možná celou situaci dramatizuju, ale prostě se jeho manipulací bojím. Viděla jsem jak v manželské poradně při rozvodu, tak i teď na OSPOD, že všichni jednají podle něj, nikoli podle toho, co je pro děti třeba. Logicky si říkám, že přeci není možné, aby to u soudu neprošlo, když se doloží důkazy ze škol a od lékařů. Jenže po zkušenostech, že mu jeho lži úřdy i poradny baští, tak jsem opravdu skeptická. Prostě se bojím.

Hanko, v tomhle nemám zkušenosti, mé děti byly dospělé, když jsme se rozváděli.
Ale napadlo mě, nelze požádat o přidělení jiné sociální  pracovnice, která vás bude mít na starosti? Třeba z důvodu, že máš pocit, že nepracuje dostatečně pro zájem vašich dětí, synovy nemoci,.. nebo nějaké další důvody?

majkafa napsal(a):

Hanko, v tomhle nemám zkušenosti, mé děti byly dospělé, když jsme se rozváděli.
Ale napadlo mě, nelze požádat o přidělení jiné sociální  pracovnice, která vás bude mít na starosti? Třeba z důvodu, že máš pocit, že nepracuje dostatečně pro zájem vašich dětí, synovy nemoci,.. nebo nějaké další důvody?

Už jsem na to myslela, Maji, ale obávám se, že když do toho začnu "rýpat", jen se to otočí proti mně. Už se ohlížím po právníkovi, snad to nějak půjde. No musí, jinak fakt nevím.....

Na tom celém mě štve, že si opravdu připadám jako vadná, když nikdo nevidí, jaký je a co od něj hrozí. O to větší strach z toho mám. Jsem fakt už zoufalá..... uvidím, co mi k tomu řekne právník. Na rady tady všech nebudu poukazovat na jeho manipulativní chování, předložím skutečně jen holá fakta a pokud mu to budou všichní žrát, jako to bylo doposud, pak vytáhnu i podezření z poruchy osobnosti a budu žádat důkaz v podobě psych. vyšetření. Jenže jaká bude úspěšnost.... já nevím. V několika článcích jsem četla, že i když je člověk s manipulativními sklony, i psycholog to nemusí poznat. Pak stojím před otázkou, kdybych žádala o to vyšetření, jestli se nakonec i psychologové "nedělí" podle své specializace, jako třeba právníci. V takovém případě by byl na místě nějaký opravdu fundovaný psycholog, který by to dokázal rozpoznat.  Už jsem opravdu unavená ... ne strhaná. Cítím se fajn, dokud si nedokážu opět otevírat tyto "rány" a nezačnu si uvědomovat, co dělal za ty roky mně, přičemž jsem to nevnímala a podřizovala se mu.... mám vztek, že je ta situace tak zapeklitá.... a možná i proto jsem tak podrážděná :-(

MamkoHanko,
ufff.
Ono to celé může být i jinak...

Problémy (ADHD) tvého syna můžou být způsobeny rozvodem a také tím, že někdo z vás (nebo) oba si jej snažíte přitáhnout na svou stranu a případně druhého v jeho očích očernit a zapudit. Dítě ale má rádo oba rodiče a to mu způsobuje docela konflikt - maminku (tatínka) mám rád a je hodný(á), ale ten druhý, kterého mám taky rád, zase říká, naznačuje, že není hodný. V hlavě mu pak rezonuje jeden velký zmatek. Zdá se, že tím, kdo zapuzuje jsi bohužel ty.. Chceš docílit toho, abys jej měla ve své výhradní péči. Ale proč? Jak by se líbilo tobě, kdyby chtěl exmanžel děti do své výlučné péče? Asi moc ne, že? Možná teda trochu mainupuleš ty.
A možná jsi se taky nezachovala vždycky správně vůči otci svých dětí (to víš ty)... A pak nastupuje projekce a své chyby (manipulátorství) vidíš na něm, protože na sobě je vidět je to obtížné...

Polož si otázku - proč máš potřebu zbavit své dítě otce? Nechceš se mu náhodou mstít a neukrýváš to za synovo blaho? Přece otec tvého dítěte není vyslovený magor (pefodil) nebo něco poodobně extrémního? Pravděpodobně je to chlápek, který má pár předností i pár nedostatků... Kvůli přednostem jsi si ho vzala a měla s ním dítě, kvůli nedostatkům jste šli od sebe..
Zkus si taky představit, co bys cítila, kdy jsi dosáhla svého a docílila péči výlučnou? Pocit vítězství? Jak dlouho by ten pocit trval? Neřekla by sis třeba po čase, že je možná škoda, že syn přišel o otce?

Pochopitelně, může být on opravdu manipulátor.. Ale tím, že s ním budeš bojovat a přetahovat se tak jen jeho potřebu budeš sytit...

Znáš pohádku/pověst o křídovém kruhu, ve kterém se dvě ženy přetahují o dítě a jak to soudce rozsoudil?

majkafa napsal(a):

Hanko, v tomhle nemám zkušenosti, mé děti byly dospělé, když jsme se rozváděli.
Ale napadlo mě, nelze požádat o přidělení jiné sociální  pracovnice, která vás bude mít na starosti? Třeba z důvodu, že máš pocit, že nepracuje dostatečně pro zájem vašich dětí, synovy nemoci,.. nebo nějaké další důvody?

Zbytečné...ony jsou vyškolené k tomu,aby tzv. nenadržovaly žádnému z rodičů...opět tzv. mají hájit zájem dítěte a záleží velmi na tom,jestli se chovají alespoň lidsky...
Já jich měla několik...všechny až na jednu vyjímku to byly studený gestapačky bez srdce...ačkoli viděly na vlastní oči fakta...
Jen ta jedna mi po xté návštěvě bytu na popud mého psychopatického bm...na mou otázku,co mám proboha dělat,abych to zastavila,řekla tiše,skoro do ucha....s tímhle jsem se ještě nesetkala,já nevím,musíte vydržet.....
Dospěla jsem s hrůzou k poznání,že oni se ho bojí,protože byl schopen ničit i pracovní pozice jim,neustálými stížnostmi...:usch:

ready napsal(a):

MamkoHanko,
ufff.
Ono to celé může být i jinak...

Problémy (ADHD) tvého syna můžou být způsobeny rozvodem a také tím, že někdo z vás (nebo) oba si jej snažíte přitáhnout na svou stranu a případně druhého v jeho očích očernit a zapudit. Dítě ale má rádo oba rodiče a to mu způsobuje docela konflikt - maminku (tatínka) mám rád a je hodný(á), ale ten druhý, kterého mám taky rád, zase říká, naznačuje, že není hodný. V hlavě mu pak rezonuje jeden velký zmatek. Zdá se, že tím, kdo zapuzuje jsi bohužel ty.. Chceš docílit toho, abys jej měla ve své výhradní péči. Ale proč? Jak by se líbilo tobě, kdyby chtěl exmanžel děti do své výlučné péče? Asi moc ne, že? Možná teda trochu mainupuleš ty.
A možná jsi se taky nezachovala vždycky správně vůči otci svých dětí (to víš ty)... A pak nastupuje projekce a své chyby (manipulátorství) vidíš na něm, protože na sobě je vidět je to obtížné...

Polož si otázku - proč máš potřebu zbavit své dítě otce? Nechceš se mu náhodou mstít a neukrýváš to za synovo blaho? Přece otec tvého dítěte není vyslovený magor (pefodil) nebo něco poodobně extrémního? Pravděpodobně je to chlápek, který má pár předností i pár nedostatků... Kvůli přednostem jsi si ho vzala a měla s ním dítě, kvůli nedostatkům jste šli od sebe..
Zkus si taky představit, co bys cítila, kdy jsi dosáhla svého a docílila péči výlučnou? Pocit vítězství? Jak dlouho by ten pocit trval? Neřekla by sis třeba po čase, že je možná škoda, že syn přišel o otce?

Pochopitelně, může být on opravdu manipulátor.. Ale tím, že s ním budeš bojovat a přetahovat se tak jen jeho potřebu budeš sytit...

Znáš pohádku/pověst o křídovém kruhu, ve kterém se dvě ženy přetahují o dítě a jak to soudce rozsoudil?

ADHD je porucha, která nevznika během života, nemá na ni žýdný vliv nějaký podnět, např. rozvod, ale jde o dědičnou záležitost a poruchu při vývoji plodu!

Kde je z toho, co tady píšu, znát, že bych děti chtěla od otce izolovat? Ano, otec se dětem nevěnuje, ano, stěžují si na něj pedagogové, ano, nebere ohledy na synovo "postižení" a ano, nesnáším ho, ale to neznamená, že dětem bráním, aby ho vídaly, či aby ho měly rády. Máš černé brýle a skrze ně se na tuto věc díváš a podle toho to taky hodnotíš....

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Hanko, v tomhle nemám zkušenosti, mé děti byly dospělé, když jsme se rozváděli.
Ale napadlo mě, nelze požádat o přidělení jiné sociální  pracovnice, která vás bude mít na starosti? Třeba z důvodu, že máš pocit, že nepracuje dostatečně pro zájem vašich dětí, synovy nemoci,.. nebo nějaké další důvody?

Zbytečné...ony jsou vyškolené k tomu,aby tzv. nenadržovaly žádnému z rodičů...opět tzv. mají hájit zájem dítěte a záleží velmi na tom,jestli se chovají alespoň lidsky...
Já jich měla několik...všechny až na jednu vyjímku to byly studený gestapačky bez srdce...ačkoli viděly na vlastní oči fakta...
Jen ta jedna mi po xté návštěvě bytu na popud mého psychopatického bm...na mou otázku,co mám proboha dělat,abych to zastavila,řekla tiše,skoro do ucha....s tímhle jsem se ještě nesetkala,já nevím,musíte vydržet.....
Dospěla jsem s hrůzou k poznání,že oni se ho bojí,protože byl schopen ničit i pracovní pozice jim,neustálými stížnostmi...:usch:

Fuj a hnus! Právě se mi dostalo vyjádření paní, která pracovala roky na kojeneckém ústavu a s těmito pracovnicemi pracovala denně. Dokud OSPOD byl při soudu, tyto pracovnice denně chodily k soudu a řešily nesčetné množství dětí. Dnes má Ospod každé větší město a každápracovnice má jen pár dětí a nemají takové zkušenosti, jako ty "dávné" pracovnice. Takže působí, jakoby s dětma v život nepracovaly, jakoby vlastní děti neměly.... Samozřejmě nemůžou nadržovat jednomu, či druhému, ale když jí člověk řekne, že dcera si řekla, kde chce být, tak více slyší to, když tatínek lživě popíše, jak dcera pláče, když ke mně má jít, protože u mě být nechce. Proč si tato pracovnice dítě nevyslechne, aby tak měla sama důkaz? Protože na to nemá pravomoce! Ona nemůže nic! Proto na mě hleděla a krčila rameny a házela rozhodnutí na mě..... O tom to je. Dneska ti řeknou dělej co máš dělat, ale ty nemůžeš, protožte nesmíš. Jak se potom může cokoli řešit, když máte ruce svázané? Je to opravdu zhroucený system. Jedno požírá druhé a nakonec to bude všechno na....

mamkaHanka napsal(a):

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Hanko, v tomhle nemám zkušenosti, mé děti byly dospělé, když jsme se rozváděli.
Ale napadlo mě, nelze požádat o přidělení jiné sociální  pracovnice, která vás bude mít na starosti? Třeba z důvodu, že máš pocit, že nepracuje dostatečně pro zájem vašich dětí, synovy nemoci,.. nebo nějaké další důvody?

Zbytečné...ony jsou vyškolené k tomu,aby tzv. nenadržovaly žádnému z rodičů...opět tzv. mají hájit zájem dítěte a záleží velmi na tom,jestli se chovají alespoň lidsky...
Já jich měla několik...všechny až na jednu vyjímku to byly studený gestapačky bez srdce...ačkoli viděly na vlastní oči fakta...
Jen ta jedna mi po xté návštěvě bytu na popud mého psychopatického bm...na mou otázku,co mám proboha dělat,abych to zastavila,řekla tiše,skoro do ucha....s tímhle jsem se ještě nesetkala,já nevím,musíte vydržet.....
Dospěla jsem s hrůzou k poznání,že oni se ho bojí,protože byl schopen ničit i pracovní pozice jim,neustálými stížnostmi...:usch:

Fuj a hnus! Právě se mi dostalo vyjádření paní, která pracovala roky na kojeneckém ústavu a s těmito pracovnicemi pracovala denně. Dokud OSPOD byl při soudu, tyto pracovnice denně chodily k soudu a řešily nesčetné množství dětí. Dnes má Ospod každé větší město a každápracovnice má jen pár dětí a nemají takové zkušenosti, jako ty "dávné" pracovnice. Takže působí, jakoby s dětma v život nepracovaly, jakoby vlastní děti neměly.... Samozřejmě nemůžou nadržovat jednomu, či druhému, ale když jí člověk řekne, že dcera si řekla, kde chce být, tak více slyší to, když tatínek lživě popíše, jak dcera pláče, když ke mně má jít, protože u mě být nechce. Proč si tato pracovnice dítě nevyslechne, aby tak měla sama důkaz? Protože na to nemá pravomoce! Ona nemůže nic! Proto na mě hleděla a krčila rameny a házela rozhodnutí na mě..... O tom to je. Dneska ti řeknou dělej co máš dělat, ale ty nemůžeš, protožte nesmíš. Jak se potom může cokoli řešit, když máte ruce svázané? Je to opravdu zhroucený system. Jedno požírá druhé a nakonec to bude všechno na....

Pozor...ona si ho poslechnout může,může přijít za tebou do bytu,po předchozí domluvě za ním do školy,pozvat si vás na úřad a s dítětem mluvit o samotě bez tvé přítomnost...u nás to tak probíhalo běžně...

Revliba napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Zbytečné...ony jsou vyškolené k tomu,aby tzv. nenadržovaly žádnému z rodičů...opět tzv. mají hájit zájem dítěte a záleží velmi na tom,jestli se chovají alespoň lidsky...
Já jich měla několik...všechny až na jednu vyjímku to byly studený gestapačky bez srdce...ačkoli viděly na vlastní oči fakta...
Jen ta jedna mi po xté návštěvě bytu na popud mého psychopatického bm...na mou otázku,co mám proboha dělat,abych to zastavila,řekla tiše,skoro do ucha....s tímhle jsem se ještě nesetkala,já nevím,musíte vydržet.....
Dospěla jsem s hrůzou k poznání,že oni se ho bojí,protože byl schopen ničit i pracovní pozice jim,neustálými stížnostmi...:usch:

Fuj a hnus! Právě se mi dostalo vyjádření paní, která pracovala roky na kojeneckém ústavu a s těmito pracovnicemi pracovala denně. Dokud OSPOD byl při soudu, tyto pracovnice denně chodily k soudu a řešily nesčetné množství dětí. Dnes má Ospod každé větší město a každápracovnice má jen pár dětí a nemají takové zkušenosti, jako ty "dávné" pracovnice. Takže působí, jakoby s dětma v život nepracovaly, jakoby vlastní děti neměly.... Samozřejmě nemůžou nadržovat jednomu, či druhému, ale když jí člověk řekne, že dcera si řekla, kde chce být, tak více slyší to, když tatínek lživě popíše, jak dcera pláče, když ke mně má jít, protože u mě být nechce. Proč si tato pracovnice dítě nevyslechne, aby tak měla sama důkaz? Protože na to nemá pravomoce! Ona nemůže nic! Proto na mě hleděla a krčila rameny a házela rozhodnutí na mě..... O tom to je. Dneska ti řeknou dělej co máš dělat, ale ty nemůžeš, protožte nesmíš. Jak se potom může cokoli řešit, když máte ruce svázané? Je to opravdu zhroucený system. Jedno požírá druhé a nakonec to bude všechno na....

Pozor...ona si ho poslechnout může,může přijít za tebou do bytu,po předchozí domluvě za ním do školy,pozvat si vás na úřad a s dítětem mluvit o samotě bez tvé přítomnost...u nás to tak probíhalo běžně...

Hm, tak to je pro mě novinka. Proč si tedy paní neověří, co vlasntě dcera chce? Proč když řeknu, že se dle slov dcery děti otce bojí, tak se proti tomu nic neděje? Proč si nevyžádají zprávu od školy, jakým způsobem děti prospívají a jak se rodičové podílí na přípravě, či jak se školou spolupracují? To by se teprve něco dozvěděli, jak tatínek napadl ředitelku hudební školy, kam děti chodí, pak by si přečetli, jaký názor na něj má tatínkova kamarádka a třídní učitelka našeho syna....ale proč to tedy neudělají, když tedy nemají svázané ruce? Proč jen přihlížejí? Nehcde se jim špinit si ruce. My se nějak porveme a jestli u toho budou děti, pak nám řeknou tytyty, to nesmíte a zase se nic nestane. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala.... takže jsem asi padlá na hlavu, nebo něco není v pořádku.... začínám být zase naštvaná .... chjo :´o(

MamkoHanko - jak můžeš vědět, že syn sleduje u svého otce pravidelně po*no? Ty si tam s nima u toho po*na seděla?
A tohle si napsala - pěknou blbost:
ADHD je porucha, která nevznika během života, nemá na ni žýdný vliv nějaký podnět, např. rozvod, ale jde o dědičnou záležitost a poruchu při vývoji plodu!
Ano souhlasím, že je dědičná, ale není to poruchou při vývoji plodu (kde si na to přišla?)
ADHD která prostě vznikne během růstu,kdy některé buňky v mozku se vyvíjej rychleji a některé pomaleji a nejsou v rovnováze (tj např. pravá a levá hemosféra atd). MLuvím hodně laicky, ale prosím najdi si články o ADHD. Většinou na konci vývoje (dospělý) už je "normální" ve vývinu a ADHD se zastaví a člověk dospělý normálně žije plnohodnotným životem.
SOuhlasím s Readym. Neměla by si upírat styk s otcem.
I když vy dva si spolu nerozumíte, nemusí manipulovat s vašim dítětem. Pokavad se mu věnuje při střídavce tak jak má, řekla bych že není důvod něco měnit.
Dle mého, jestliže kluk nechce, mohlo by to pro něj znamenat zhoršení.

Děti jsou sice vnímavé a vycítí i beze slov, ale co se týče mého syna, který trpí poruchou, jistě nebude chápat, co mu to vlastně povídám a nebude ho to zajímat, potažmo mě nebude vnímat. V jeho případě bych se spíš zaměřila na komunikaci ohledně konkrétních situací, které ho potkávají. Jedině tak mu můžu dát najevo, co je a co není normální chování. Synova porucha se musí léčit nootropiky, ale pilířem a základem úspěšné léčby je přiměřená výchova, což při střídavé péči není možná, takže střídavá péče prakticky znemožňuje léčbu synovy poruchy. Co se týče dcery, ta si už řekla, že chce být jen u mě.
Kdo Ti tohle řekl?
S tímto nesouhlasím.
Děti s ADHD jsou vnímavější než děti bez ADHD daleko víc a vycítí víc. Ano, nebude chápat, co mu povídat, co mu vlastně chceš říkat? že jeho otec je manipulátor? On je to jeho otec a má ho rád.
Mamko - co dělá otec špatného se svým synem?
A přiměřená výchova může být i střídavka, ale hlavně se musíte doplnovat a sjednotit vy dva. Neznamená, že když jste se rozvedli, že to budou odnášet děti, díky tomu, že vy dva se neumíte domluvit.
A ještě jedno - Léčba synovy poruchy - žádná léčba neexistuje, těmi léky se tlumí ta hyperaktivita a porucha soustředění, ale to není léčba.

dusička napsal(a):

MamkoHanko - jak můžeš vědět, že syn sleduje u svého otce pravidelně po*no? Ty si tam s nima u toho po*na seděla?
A tohle si napsala - pěknou blbost:
ADHD je porucha, která nevznika během života, nemá na ni žýdný vliv nějaký podnět, např. rozvod, ale jde o dědičnou záležitost a poruchu při vývoji plodu!
Ano souhlasím, že je dědičná, ale není to poruchou při vývoji plodu (kde si na to přišla?)
ADHD která prostě vznikne během růstu,kdy některé buňky v mozku se vyvíjej rychleji a některé pomaleji a nejsou v rovnováze (tj např. pravá a levá hemosféra atd). MLuvím hodně laicky, ale prosím najdi si články o ADHD. Většinou na konci vývoje (dospělý) už je "normální" ve vývinu a ADHD se zastaví a člověk dospělý normálně žije plnohodnotným životem.
SOuhlasím s Readym. Neměla by si upírat styk s otcem.
I když vy dva si spolu nerozumíte, nemusí manipulovat s vašim dítětem. Pokavad se mu věnuje při střídavce tak jak má, řekla bych že není důvod něco měnit.
Dle mého, jestliže kluk nechce, mohlo by to pro něj znamenat zhoršení.

Tak si články o ADHD přečti taky, možná zjistíš, co jsem zjistila já. ADHD nevyprchá, jako sodovka, je to celoživotní záležitost a pokud se medikací a vhodnou výchovou neobrousí hrany, pak to má fatální následky na život člověka touto poruchou postiženého. Syn chce taky být u mě, ale nikde tím nemávám, protože jeho mozek neumí zpracovat souvislosti a jeho názory se mění, podle momentálního zážitku. Že u otce sleduje po*no vím od dcery a od syna samotného.

K otázkám typu Proč chci upírat dětem styk s otcem, se už ani nebudu vyjadřovat. Omlouvám se. Dle vlastního pocitu si odpovězte sami, pokud se mnou nesouhlasíte, máte právo, já mám taky právo s vámi nesouhlasit. Nikomu nic nenutím, jen hledám odpovědi na své otázky.

dusička napsal(a):

Děti jsou sice vnímavé a vycítí i beze slov, ale co se týče mého syna, který trpí poruchou, jistě nebude chápat, co mu to vlastně povídám a nebude ho to zajímat, potažmo mě nebude vnímat. V jeho případě bych se spíš zaměřila na komunikaci ohledně konkrétních situací, které ho potkávají. Jedině tak mu můžu dát najevo, co je a co není normální chování. Synova porucha se musí léčit nootropiky, ale pilířem a základem úspěšné léčby je přiměřená výchova, což při střídavé péči není možná, takže střídavá péče prakticky znemožňuje léčbu synovy poruchy. Co se týče dcery, ta si už řekla, že chce být jen u mě.
Kdo Ti tohle řekl?
S tímto nesouhlasím.
Děti s ADHD jsou vnímavější než děti bez ADHD daleko víc a vycítí víc. Ano, nebude chápat, co mu povídat, co mu vlastně chceš říkat? že jeho otec je manipulátor? On je to jeho otec a má ho rád.
Mamko - co dělá otec špatného se svým synem?
A přiměřená výchova může být i střídavka, ale hlavně se musíte doplnovat a sjednotit vy dva. Neznamená, že když jste se rozvedli, že to budou odnášet děti, díky tomu, že vy dva se neumíte domluvit.
A ještě jedno - Léčba synovy poruchy - žádná léčba neexistuje, těmi léky se tlumí ta hyperaktivita a porucha soustředění, ale to není léčba.

Možná by bylo vhodné si přecít všechno, co jsem doposud psala. Další věcí je, že nemám potřebu se hájit. Pokud mé informace jsou chybné, pak asi na internetu i u lékařů mají špatné informace. Můžu se mýlit přestně tak, jak se můžeš mýlit ty. Já  nejsem studnice všeho vědění, ty ano? Pokud ano, pak svých vědomostí užívej ku pomoci, nikoli pro ničení. "Nauč se pozorně poslouchat, co říká druhý, a ze všech sil se snaž vcítit se v myšlení mluvícího."

Napsala jsem něco na co máš jiný názor, pro to od Tebe ta agresivita?
Proč neodpovíš na otázku,která je dle mého klíčová a to proč chceš zabránit styku dítěte s otcem?
Tvůj syn i když má ADHD moc dobře ví a cítí, kdo ho má rád. Nedělej z něho dítě, který nemá své city a pocity a který nerozpozná.
On Tě prostě má rád stejně jako svého otce. To tě štve? Ale vždyt je to normální.
Nebo Ty máš raději svou matku než svého otce.
Děti přece nezajímá, co si vyříkávaj mezi sebou dospělý. To on nežije.
Mám dítě s ADHD, ale odmítla jsem aby do sebe cpal prášky. řešili jsme to doma láskou a povídáním. Je mu 15 a známky ADHD vymizely.

dusička napsal(a):

Napsala jsem něco na co máš jiný názor, pro to od Tebe ta agresivita?
Proč neodpovíš na otázku,která je dle mého klíčová a to proč chceš zabránit styku dítěte s otcem?
Tvůj syn i když má ADHD moc dobře ví a cítí, kdo ho má rád. Nedělej z něho dítě, který nemá své city a pocity a který nerozpozná.
On Tě prostě má rád stejně jako svého otce. To tě štve? Ale vždyt je to normální.
Nebo Ty máš raději svou matku než svého otce.
Děti přece nezajímá, co si vyříkávaj mezi sebou dospělý. To on nežije.
Mám dítě s ADHD, ale odmítla jsem aby do sebe cpal prášky. řešili jsme to doma láskou a povídáním. Je mu 15 a známky ADHD vymizely.

Čti níže...  pokud je to stou tvou pozorností a vnímavostí, jak uvádíš. Nemám jiný názor, jen nevíš vše, protože znáš jen část toho, co jsem napsala. Jinak bych nebyla dotazována opakovaně na stejné otázky.....

Proč neodpovíš?
Reaguju pouze na to, co napíšeš.Proč píšeš jen část?

mamkoHanko, bohužel si myslím, že změnit střídavou péči na péči výlučně mateřskou bude pro Tebe velmi obtížné, ne-li nemožné. Jednou jsi střídavou péči odsouhlasila, tudíž všichni měli za to, že souhlasem se střídavou péčí se s daným stavem věcí také smíříš. Už tenkrát, když jsi na to přistupovala, sis měla vzít kvalitního právníka a veškeré kroky konzultovat s ním, nikoliv s OSPODem.

Právník by Ti býval řekl, že získat dítě do výlučné péče poté, co jsi souhlasila buď s péčí střídavou, nebo otcovskou není pro matku vůbec žádná legrace a důkazní břemeno v případném dalším sporu nese matka: ona musí hodnověrně prokázat důvody, proč je střídavá nebo otcovská péče pro dítě nevhodná a musí být schopna prokázat, že dítěti bude u matky lépe, nežli u otce. Nevím, co Tě vedlo k tomu, že jsi na OSPODu odsouhlasila úplně všechno, s čím tam na Tebe vyrukovali: střídavá péče, dohoda o dělení majetku atd. :co: ale zdá se mi, že to od Tebe byla těžká chyba.

MMCH nedovedu si představit, že by mi OSPOD - čili orgán péče o děti!!! - doporučoval, abych ohledně dělení SJM s manželem uzavírala nějaké dohody, protože do dělení majetku mezi manželi mu vůbec nic není, ten se má starat pouze o blaho nezletilých dětí a už v té chvíli, kdy by úřednice něco takového přede mnou vypustila z úst by mi bylo jasné, že tady něco pěkně zavání a nepřistoupila bych jí absolutně na nic :dumbom:

dusička napsal(a):

Proč neodpovíš?
Reaguju pouze na to, co napíšeš.Proč píšeš jen část?

Protože je celek strašně obsáhlý... navíc cokoli napíšu, chytneš mě za slovíčko a reaguješ na to, dle mého, urážlivě....

Chci, aby děti žily v klidu, u něj v klidu nejsou. Samy si oba stěžují, že křičívá na babičku i na svou přítelkyni i na ně samotné. Že ustavičně lže a mění názory, že jen slibuje a nedodrží svá slova..... Pokud není manipulátor, vlastně na tom nezáleží, ale na čem záleží je, že to dětem vadí. Dcera u něj nechce být, sama si o to řekla a řekla to už i jemu, když na ni tlačil. Syn mě o to prosí od cca listopadu každou neděli, abych taťkovi zavolala, že tam nepůjde. Já jsem o něm s dětma nikdy nemluvila ve zlém. Častokrát jsem se ho naopak zastávala, přestože jsem věděla, že na mě naopak on háže špínu. Na to jsem jim ale vždycky říkala, že i já bych o něm mohla mluvit škaredě, i o komkoli jiném, ale není to hezké, že když on se mnou mánějaký problém, přeci si o tom můžeme popovídat sami dva. Synovi se u něj líbí, že taťka chodí pozdě z práce a on má celé odpoledne, aby mohl hrát hry na počítači. Dcera z pozitivních věcí říká jen, že ho má ráda. Z těch negativních je toho zase mraky, ale fakta jsou, že dcera u něch bydlet nechce a chce ho vídat, když bude chtít ona. Syn to hodnotí asi napůl, podle toho, jak se vyjádřil. Co je ale další věc, tak učitelé mají s otcovou přípravou opravdu velký problém a třídní učitelka, se kterou synovy problémy probírám, sama navrhuje, aby byl syn u mě, protože si všímá, jakým způsobem otec působí na syna. V ped. psych. poradně paní psycholožka otevřeně řekla, že syn potřebuje klidný a pozitivní přístup... atd. vše co motivuje pozitivně, ale u otce toto mít nemůže, protože "Otec sice jeví zájem, ale realita je někde jinde". Otcův vztah k dětem se projevuje jako mejetnický, potřebuje je mít u sebe, ale když s nimi je, ignoruje je a věnuje se své zábavě a dětem se nevěnuje. Co se týče domluvy s ním, tak ta není možná už jen proto, že jakákoli domluva je pro něj znamená, že já musím ustoupit, jinak začne i na ulici nekontrolovatelně řvát a dělá divadlo pro okolí. Pokud spolu nekomunikujeme přes internet, neustále své názhory mění, kličkuje a lže. Co řekne jeden den, tak evidentně později usoudí, že to neměl říkat, tak následujícího dne je schopen to popřít, že jsem po pochopila jinak. Toto předvedl i na OSPOD i v manželské poradně při rozvodu....... Nechce se mi pokračovat. Je mi jasné, že kdo chce stát v opozici, tak tam bude stát, ať napíšu cokoli. Já si tady potřebuju uspořádat myšlenky a slyšet odpovědi na mé otázky. Nepotřebuju slyšet že ADHD se nedá léčit, když se všude uvádí že ADHD léčí. Pokud u tvého syna příznaky odezněly, pak se "vyléčil". Označuj to jak chceš. V metodických pokynech od lékaře jasně stojí že jde o LÉČBU, ať jde o potlačování příznaků.

Vím, že co jsem tady ted napsla bude pro mnohé nedostačuící. Chápu to. Je to nedostačující. Jak tady můžu popsat, jaké jsou mé děti, jak spolu komunikujeme, jaký mají třeba názor na otce, jaký na mě... stejně mi na to řeknete, že mně řeknou něco jiného, než řeknou jemu....  Děti mám ráda a jde mi o to, aby byly v pohodě a místo toho, aby mi někdo poradil, tak se pořád všichni ptají, proč chci děti separovat od otce. Budu je separovat, pokud si to budou přát.... nebud je nutit a nebudu jim ani bránit. Jaký budou mít vztah ke svému otci je jen na nich. S čím ale nesouhlasím je v průběhu týdne, kdy děti potřebují spolupráci, které se jim u otce nedostává a je to znát i ve škole i v popisech pobytu u otce.
... je toho víc, ale nemůžu tady sedět pořád....

Kiara napsal(a):

mamkoHanko, bohužel si myslím, že změnit střídavou péči na péči výlučně mateřskou bude pro Tebe velmi obtížné, ne-li nemožné. Jednou jsi střídavou péči odsouhlasila, tudíž všichni měli za to, že souhlasem se střídavou péčí se s daným stavem věcí také smíříš. Už tenkrát, když jsi na to přistupovala, sis měla vzít kvalitního právníka a veškeré kroky konzultovat s ním, nikoliv s OSPODem.

Právník by Ti býval řekl, že získat dítě do výlučné péče poté, co jsi souhlasila buď s péčí střídavou, nebo otcovskou není pro matku vůbec žádná legrace a důkazní břemeno v případném dalším sporu nese matka: ona musí hodnověrně prokázat důvody, proč je střídavá nebo otcovská péče pro dítě nevhodná a musí být schopna prokázat, že dítěti bude u matky lépe, nežli u otce. Nevím, co Tě vedlo k tomu, že jsi na OSPODu odsouhlasila úplně všechno, s čím tam na Tebe vyrukovali: střídavá péče, dohoda o dělení majetku atd. :co: ale zdá se mi, že to od Tebe byla těžká chyba.

MMCH nedovedu si představit, že by mi OSPOD - čili orgán péče o děti!!! - doporučoval, abych ohledně dělení SJM s manželem uzavírala nějaké dohody, protože do dělení majetku mezi manželi mu vůbec nic není, ten se má starat pouze o blaho nezletilých dětí a už v té chvíli, kdy by úřednice něco takového přede mnou vypustila z úst by mi bylo jasné, že tady něco pěkně zavání a nepřistoupila bych jí absolutně na nic :dumbom:

Ano, sdílím tento názor. :dumbom: bohužel to budu muset dokázat. Ale přestože si můžu myslet, že to bude snadné, tak se můžu mýlit i po poradě s odborníkem, jak se tomu už ostatně stalo.

TADY nezbude nic jiného, než aby sis vzala na poradu právníka. Působíš velmi emotivně, naléhavě a hlavně necháváš průchod negativním emocím, pokud s tebou někdo nesouhlasí. Myslím, že tohle je pravý důvod, proč to u pracovnic prohráváš. Moc tlačíš na pilu... Navrhla bych ti právníka, který by tě zastupoval a trénovat před zrcadlem kamenný obličej. D8le bych ti poradila psychologickou konzultaci, kde se zbavíš svých největších strachů a pocitu ohrožení. Tyto dvě emoce totiž velmi ovlivňují tvé vyjadřování, takže nevypadá nestranně a ve prospěch dětí. Vem to jako divadlo, které se musíš naučit a zpracovat proto, aby se VAŠE děti měly dobře.

Hodně chápu tvoji potřebu zajistit děti. bylo by vhodné vyjadřovat svůj smířlivý postup ohledně víkendů a styku otce s dětmi, že je v tom podporuješ, ale s ohledem na vývoj situace u tvého syna bys pro něj potřebovala stabilnější prostředí.

V9š, ona někdy FORMA vítězí nad obsahem. NĚKDO SE DOTKNE TVÉ BOLÍSTKY A TY LÍTÁŠ JAK ČERTÍK Z KRABIČKY.  Zamysli se nad tím a promysli se, jestli by ses opravdu chvilku neměla věnovat rozřešení svých emocí. :hjarta:

To tedajen ziram, tak maminka manejake problemy zrejme a tatinek se one nestara a dava je do pece vlastni matce a poustijim po*no. To je mimochodem trestne a socialni pracovnice na to nic nerekne. No tebuch. :o

Ano, mamkoHanko, já se rovněž přikláním k názoru PavlyH :jojo: Má pravdu - jak s tím právníkem, tak i ve svém hodnocení Tebe a Tvých příspěvků :jojo:

Neuraž se, mamkoHanko, ale Ty skutečně na některé příspěvky reaguješ drobátko nepřiměřeně: vyskakuješ jako čertík ze škatulky, odsekáváš, dáváš průchod emocím, rozčiluješ se. Stokrát můžeš mít pravdu, ale svým vystupováním tady v některých okamžicích působíš nevyrovnaně a nedůvěryhodně :jojo: Pokus se zklidnit své emoce a reagovat s chladnou hlavou a k věci ... :)

sahleb napsal(a):

To tedajen ziram, tak maminka manejake problemy zrejme a tatinek se one nestara a dava je do pece vlastni matce a poustijim po*no. To je mimochodem trestne a socialni pracovnice na to nic nerekne. No tebuch. :o

sahleb, to je těžká věc :butter: na to, že tatínek dětem pouští po.r.no, musejí být hodnověrní svědci a svědectví nezletilého dítěte je pro nějaký postih bohužel nedostačující :/ Tatínek klidně může tvrdit, že matka si incident s po.r.nem vymyslela, aby se jí podařilo získat děti do své výhradní péče a děti navedla, aby křivě svědčily :grater:

PavlaH napsal(a):

TADY nezbude nic jiného, než aby sis vzala na poradu právníka. Působíš velmi emotivně, naléhavě a hlavně necháváš průchod negativním emocím, pokud s tebou někdo nesouhlasí. Myslím, že tohle je pravý důvod, proč to u pracovnic prohráváš. Moc tlačíš na pilu... Navrhla bych ti právníka, který by tě zastupoval a trénovat před zrcadlem kamenný obličej. D8le bych ti poradila psychologickou konzultaci, kde se zbavíš svých největších strachů a pocitu ohrožení. Tyto dvě emoce totiž velmi ovlivňují tvé vyjadřování, takže nevypadá nestranně a ve prospěch dětí. Vem to jako divadlo, které se musíš naučit a zpracovat proto, aby se VAŠE děti měly dobře.

Hodně chápu tvoji potřebu zajistit děti. bylo by vhodné vyjadřovat svůj smířlivý postup ohledně víkendů a styku otce s dětmi, že je v tom podporuješ, ale s ohledem na vývoj situace u tvého syna bys pro něj potřebovala stabilnější prostředí.

V9š, ona někdy FORMA vítězí nad obsahem. NĚKDO SE DOTKNE TVÉ BOLÍSTKY A TY LÍTÁŠ JAK ČERTÍK Z KRABIČKY.  Zamysli se nad tím a promysli se, jestli by ses opravdu chvilku neměla věnovat rozřešení svých emocí. :hjarta:

Ano, s tímto plně souhlasím. Vím, že jsem pasivně agresivní. Tady si to můžu dovolit. Nikdo mě nezná a nehamuju se. Ve skutečnosti když mě někdo naštve, jsem zticha a raději mlčím a nevyjadřuju se. Nereaguju a myslím si své. Dávám to za vinu i tomu, že jsem jedenáct let žila v něčem, co nikdo nedokáže pochopit, naopak mě za to uráží, když se to pokouším říct, aniž by mě kdokoli shazoval. Naučila jsem se bránit se všemu, co mi vadí a vím, že to někdy můtu i přehnat. Ale jak říkám, v realu bych k takovým projevům měla strach.

mamkaHanka napsal(a):

PavlaH napsal(a):

TADY nezbude nic jiného, než aby sis vzala na poradu právníka. Působíš velmi emotivně, naléhavě a hlavně necháváš průchod negativním emocím, pokud s tebou někdo nesouhlasí. Myslím, že tohle je pravý důvod, proč to u pracovnic prohráváš. Moc tlačíš na pilu... Navrhla bych ti právníka, který by tě zastupoval a trénovat před zrcadlem kamenný obličej. D8le bych ti poradila psychologickou konzultaci, kde se zbavíš svých největších strachů a pocitu ohrožení. Tyto dvě emoce totiž velmi ovlivňují tvé vyjadřování, takže nevypadá nestranně a ve prospěch dětí. Vem to jako divadlo, které se musíš naučit a zpracovat proto, aby se VAŠE děti měly dobře.

Hodně chápu tvoji potřebu zajistit děti. bylo by vhodné vyjadřovat svůj smířlivý postup ohledně víkendů a styku otce s dětmi, že je v tom podporuješ, ale s ohledem na vývoj situace u tvého syna bys pro něj potřebovala stabilnější prostředí.

V9š, ona někdy FORMA vítězí nad obsahem. NĚKDO SE DOTKNE TVÉ BOLÍSTKY A TY LÍTÁŠ JAK ČERTÍK Z KRABIČKY.  Zamysli se nad tím a promysli se, jestli by ses opravdu chvilku neměla věnovat rozřešení svých emocí. :hjarta:

Ano, s tímto plně souhlasím. Vím, že jsem pasivně agresivní. Tady si to můžu dovolit. Nikdo mě nezná a nehamuju se. Ve skutečnosti když mě někdo naštve, jsem zticha a raději mlčím a nevyjadřuju se. Nereaguju a myslím si své. Dávám to za vinu i tomu, že jsem jedenáct let žila v něčem, co nikdo nedokáže pochopit, naopak mě za to uráží, když se to pokouším říct, aniž by mě kdokoli shazoval. Naučila jsem se bránit se všemu, co mi vadí a vím, že to někdy můtu i přehnat. Ale jak říkám, v realu bych k takovým projevům měla strach.

takže ušlápnutá hysterka :kapitulation:

Kiara napsal(a):

sahleb napsal(a):

To tedajen ziram, tak maminka manejake problemy zrejme a tatinek se one nestara a dava je do pece vlastni matce a poustijim po*no. To je mimochodem trestne a socialni pracovnice na to nic nerekne. No tebuch. :o

sahleb, to je těžká věc :butter: na to, že tatínek dětem pouští po.r.no, musejí být hodnověrní svědci a svědectví nezletilého dítěte je pro nějaký postih bohužel nedostačující :/ Tatínek klidně může tvrdit, že matka si incident s po.r.nem vymyslela, aby se jí podařilo získat děti do své výhradní péče a děti navedla, aby křivě svědčily :grater:

K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači, kdy si u mě hrál vědomostní hru a po nahlédnutí se snažil rychle překliknout na jiné okno, tak jsem se nenápadně mrkla (se záminkou zjištění počasí), na co se to vlastně díval. Nekomentovala jsem to, ale až byl k tomu vhodný okamžik, když jsme byli sami, tak jsem se ho snažila pozitivně usměrnit. Řekla jsem, že je to super, že je zvídavý a že když ho něco zajímá, že je bezva, že si to umí na internetu najít, ať se to týká dinosaurů, tak i letadel, ale i toho, na co se díval odpoledne, ale to není pro něj vhodné, je to škaredé a není to ani pravdivé. Jestli o tom chce něco vědět, tak mám hezkou knížku, co dostala jeho sestra k narozeninám, kde je to pro jejich věk hezky popsané, že si o tom můžeme popovídat, ale to co se díval, je prostě fuj. On se nejdřív trochu styděl, ale když viděl, že se nezlobím, naopak jeho zvídavost hodnotím kladně, tak se rozpovídal a byl ochotný si o tom povídat. Slíbil, že už se na to dívat nebude a já mu řekla, že by to bylo dobře a že mu věřím, protože se mu to určitě nemohlo líbit, takové hlouposti. On to slíbil a přestože se na to ještě jednou díval, jak jsem v historii zjistila, už jsem to nekomentovala dál, protože už se to víckrát nestalo. Už to viděl a přestalo ho to asi zajímat. Podobně jako ho děsil strach ze smrti. Už to v sobě jakoby zpracoval a už to dál neřeší a zajímá se zase o něco jiného......

aprill napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

PavlaH napsal(a):

TADY nezbude nic jiného, než aby sis vzala na poradu právníka. Působíš velmi emotivně, naléhavě a hlavně necháváš průchod negativním emocím, pokud s tebou někdo nesouhlasí. Myslím, že tohle je pravý důvod, proč to u pracovnic prohráváš. Moc tlačíš na pilu... Navrhla bych ti právníka, který by tě zastupoval a trénovat před zrcadlem kamenný obličej. D8le bych ti poradila psychologickou konzultaci, kde se zbavíš svých největších strachů a pocitu ohrožení. Tyto dvě emoce totiž velmi ovlivňují tvé vyjadřování, takže nevypadá nestranně a ve prospěch dětí. Vem to jako divadlo, které se musíš naučit a zpracovat proto, aby se VAŠE děti měly dobře.

Hodně chápu tvoji potřebu zajistit děti. bylo by vhodné vyjadřovat svůj smířlivý postup ohledně víkendů a styku otce s dětmi, že je v tom podporuješ, ale s ohledem na vývoj situace u tvého syna bys pro něj potřebovala stabilnější prostředí.

V9š, ona někdy FORMA vítězí nad obsahem. NĚKDO SE DOTKNE TVÉ BOLÍSTKY A TY LÍTÁŠ JAK ČERTÍK Z KRABIČKY.  Zamysli se nad tím a promysli se, jestli by ses opravdu chvilku neměla věnovat rozřešení svých emocí. :hjarta:

Ano, s tímto plně souhlasím. Vím, že jsem pasivně agresivní. Tady si to můžu dovolit. Nikdo mě nezná a nehamuju se. Ve skutečnosti když mě někdo naštve, jsem zticha a raději mlčím a nevyjadřuju se. Nereaguju a myslím si své. Dávám to za vinu i tomu, že jsem jedenáct let žila v něčem, co nikdo nedokáže pochopit, naopak mě za to uráží, když se to pokouším říct, aniž by mě kdokoli shazoval. Naučila jsem se bránit se všemu, co mi vadí a vím, že to někdy můtu i přehnat. Ale jak říkám, v realu bych k takovým projevům měla strach.

takže ušlápnutá hysterka :kapitulation:

Ano, to je úhel pohledu. Dá se to taky nazvat jinak....  všechno má svůj důvod...

PavlaH napsal(a):

TADY nezbude nic jiného, než aby sis vzala na poradu právníka. Působíš velmi emotivně, naléhavě a hlavně necháváš průchod negativním emocím, pokud s tebou někdo nesouhlasí. Myslím, že tohle je pravý důvod, proč to u pracovnic prohráváš. Moc tlačíš na pilu... Navrhla bych ti právníka, který by tě zastupoval a trénovat před zrcadlem kamenný obličej. D8le bych ti poradila psychologickou konzultaci, kde se zbavíš svých největších strachů a pocitu ohrožení. Tyto dvě emoce totiž velmi ovlivňují tvé vyjadřování, takže nevypadá nestranně a ve prospěch dětí. Vem to jako divadlo, které se musíš naučit a zpracovat proto, aby se VAŠE děti měly dobře.

Hodně chápu tvoji potřebu zajistit děti. bylo by vhodné vyjadřovat svůj smířlivý postup ohledně víkendů a styku otce s dětmi, že je v tom podporuješ, ale s ohledem na vývoj situace u tvého syna bys pro něj potřebovala stabilnější prostředí.

V9š, ona někdy FORMA vítězí nad obsahem. NĚKDO SE DOTKNE TVÉ BOLÍSTKY A TY LÍTÁŠ JAK ČERTÍK Z KRABIČKY.  Zamysli se nad tím a promysli se, jestli by ses opravdu chvilku neměla věnovat rozřešení svých emocí. :hjarta:

Před pracovnicí OSPOD jsem tatínkovi navrhla, že může mít děti dva víkendy ze tří, ale přes týden je chci mít u sebe, aby měl především syn jedno zázemí a měl jeden režim a jedny návyky při přípravě do školy. On to odmítl s tím, že si to vymýšlím a jak jsem dosáhla rozvodu, tak dosáhnu i tohoto a nebude mě zajímat, že ho děti potřebují. On se nechce dohodnout. On chce, aby bylo po jeho, ať se to týká financí, tak i moci. Psycholožka mi na to řekla, že když jsem se s ním rozváděla a rozvedla, byl klidný, protože si byl jistý, že budu sama a že budu litovat, že jsem ten vztah ukončila. A když byl agresivní, tak ho štvalo, že už mě nemůže dirigovat a já si se svým životem můžu dělat co chci. O to víc ho to štvalo, když jsem si našla přítele, kterého děti mají moc rády a evidentně u něj o něm mluví, protože fakt, že mám vztah, poslal na OSPOD proti mně. Ale to je vlastně jedno...

mamkaHanka napsal(a):

PavlaH napsal(a):

TADY nezbude nic jiného, než aby sis vzala na poradu právníka. Působíš velmi emotivně, naléhavě a hlavně necháváš průchod negativním emocím, pokud s tebou někdo nesouhlasí. Myslím, že tohle je pravý důvod, proč to u pracovnic prohráváš. Moc tlačíš na pilu... Navrhla bych ti právníka, který by tě zastupoval a trénovat před zrcadlem kamenný obličej. D8le bych ti poradila psychologickou konzultaci, kde se zbavíš svých největších strachů a pocitu ohrožení. Tyto dvě emoce totiž velmi ovlivňují tvé vyjadřování, takže nevypadá nestranně a ve prospěch dětí. Vem to jako divadlo, které se musíš naučit a zpracovat proto, aby se VAŠE děti měly dobře.

Hodně chápu tvoji potřebu zajistit děti. bylo by vhodné vyjadřovat svůj smířlivý postup ohledně víkendů a styku otce s dětmi, že je v tom podporuješ, ale s ohledem na vývoj situace u tvého syna bys pro něj potřebovala stabilnější prostředí.

V9š, ona někdy FORMA vítězí nad obsahem. NĚKDO SE DOTKNE TVÉ BOLÍSTKY A TY LÍTÁŠ JAK ČERTÍK Z KRABIČKY.  Zamysli se nad tím a promysli se, jestli by ses opravdu chvilku neměla věnovat rozřešení svých emocí. :hjarta:

Ano, s tímto plně souhlasím. Vím, že jsem pasivně agresivní. Tady si to můžu dovolit. Nikdo mě nezná a nehamuju se. Ve skutečnosti když mě někdo naštve, jsem zticha a raději mlčím a nevyjadřuju se. Nereaguju a myslím si své. Dávám to za vinu i tomu, že jsem jedenáct let žila v něčem, co nikdo nedokáže pochopit, naopak mě za to uráží, když se to pokouším říct, aniž by mě kdokoli shazoval. Naučila jsem se bránit se všemu, co mi vadí a vím, že to někdy můtu i přehnat. Ale jak říkám, v realu bych k takovým projevům měla strach.

Hanko,já ti věřím a rozumím tvému boji s větrnými mlýny....i tvým nezvládnutým emocím a zoufalství....zkus pracovat na sobě a svém kamenném obličeji v jednání s institucemi...nauč se agresi (na kterou máš přirozeně právo) zvládnout stranou..tluč o samotě do polštáře,kopej o samotě do předmětů...neukazuj to světu...a obzvlášť osobám,které mohou rozhodovat o tom,ne čem ti záleží...
Dávám palec nahoru Kiaře a PavleH....V tuto chvíli,rozjitřených emocí ignoruj aprill..je věcná a umí poradit,ale někdy,v bolestných okamžicích, je její "objektivita" zdrcující,tak jak to ty baby na OSPODu mají......:reta:

Není to jedno, to vše hovoří vlastně pro tebe. Děti jsou jediná věc přes kterou tě ted může "ovládat" a mít nad tebou kontrolu. Být tebou si opravdu zpracuju svoje strachy. Nebudeš už v životě tak překvapená a zaskočená, až něco úžasného vymyslí.

Taky jsem si dřív myslela, že moje emoce na mě nikdo nepozná. Opak byl pravdou. Jsme jako lidé zvyklí číst "na první pohled". To vyzařování, řeč těla udělá opravdu hodně.

mamkaHanka napsal(a):

K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači, kdy si u mě hrál vědomostní hru a po nahlédnutí se snažil rychle překliknout na jiné okno, tak jsem se nenápadně mrkla (se záminkou zjištění počasí), na co se to vlastně díval. Nekomentovala jsem to, ale až byl k tomu vhodný okamžik, když jsme byli sami, tak jsem se ho snažila pozitivně usměrnit. Řekla jsem, že je to super, že je zvídavý a že když ho něco zajímá, že je bezva, že si to umí na internetu najít, ať se to týká dinosaurů, tak i letadel, ale i toho, na co se díval odpoledne, ale to není pro něj vhodné, je to škaredé a není to ani pravdivé. Jestli o tom chce něco vědět, tak mám hezkou knížku, co dostala jeho sestra k narozeninám, kde je to pro jejich věk hezky popsané, že si o tom můžeme popovídat, ale to co se díval, je prostě fuj. On se nejdřív trochu styděl, ale když viděl, že se nezlobím, naopak jeho zvídavost hodnotím kladně, tak se rozpovídal a byl ochotný si o tom povídat. Slíbil, že už se na to dívat nebude a já mu řekla, že by to bylo dobře a že mu věřím, protože se mu to určitě nemohlo líbit, takové hlouposti. On to slíbil a přestože se na to ještě jednou díval, jak jsem v historii zjistila, už jsem to nekomentovala dál, protože už se to víckrát nestalo. Už to viděl a přestalo ho to asi zajímat. Podobně jako ho děsil strach ze smrti. Už to v sobě jakoby zpracoval a už to dál neřeší a zajímá se zase o něco jiného......

mamkoHanko, z toho si nic nedělej :D Když byl můj synek o něco málo starší, než ten Tvůj, taky jsme museli řešit něco podobného a vyřešili jsme to tak, že jsme na tehdejších Windovsech nastavili rodičovský zámek. Holt chlapečkové jsou kolikrát velmi zvídaví :P

. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala
K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači

Aha - takže to není tak jednoznačné , jak jsi ze začátku tvrdila , že??? Dělá to doma i u otcer, ale ty to použiješ proti otcvi. Možná že i ostatní info není tak černobílé, jak se snažíš tvrdit.

Kiara napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači, kdy si u mě hrál vědomostní hru a po nahlédnutí se snažil rychle překliknout na jiné okno, tak jsem se nenápadně mrkla (se záminkou zjištění počasí), na co se to vlastně díval. Nekomentovala jsem to, ale až byl k tomu vhodný okamžik, když jsme byli sami, tak jsem se ho snažila pozitivně usměrnit. Řekla jsem, že je to super, že je zvídavý a že když ho něco zajímá, že je bezva, že si to umí na internetu najít, ať se to týká dinosaurů, tak i letadel, ale i toho, na co se díval odpoledne, ale to není pro něj vhodné, je to škaredé a není to ani pravdivé. Jestli o tom chce něco vědět, tak mám hezkou knížku, co dostala jeho sestra k narozeninám, kde je to pro jejich věk hezky popsané, že si o tom můžeme popovídat, ale to co se díval, je prostě fuj. On se nejdřív trochu styděl, ale když viděl, že se nezlobím, naopak jeho zvídavost hodnotím kladně, tak se rozpovídal a byl ochotný si o tom povídat. Slíbil, že už se na to dívat nebude a já mu řekla, že by to bylo dobře a že mu věřím, protože se mu to určitě nemohlo líbit, takové hlouposti. On to slíbil a přestože se na to ještě jednou díval, jak jsem v historii zjistila, už jsem to nekomentovala dál, protože už se to víckrát nestalo. Už to viděl a přestalo ho to asi zajímat. Podobně jako ho děsil strach ze smrti. Už to v sobě jakoby zpracoval a už to dál neřeší a zajímá se zase o něco jiného......

mamkoHanko, z toho si nic nedělej :D Když byl můj synek o něco málo starší, než ten Tvůj, taky jsme museli řešit něco podobného a vyřešili jsme to tak, že jsme na tehdejších Windovsech nastavili rodičovský zámek. Holt chlapečkové jsou kolikrát velmi zvídaví :P

Já jsem ve vztahu k dětem klidná. Ať se to týká čehokoli, vím že děti příjdou a ptají se, protože chtějí znát odpovědi. Zajímá je, proč jaká situace vznikla, proč kdo zareagoval tak, či onak a zajímá  je, jaká by ta situace byla, kdby někdo zareagoval jinak, co by následovalo atd. Toto je strašně baví.... především dceru. Syn hlavně má problém s impulzitou svého chvání a s nepochopením situace. Když si z něj někdo dělá srandu a ponižuje ho, tak je to super zábava, ale když ho někdo hodnotí kladně, dokáže se urazit. Prostě tomu neporozumí a potřebuje vysvětlení.

agewa napsal(a):

. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala
K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači

Aha - takže to není tak jednoznačné , jak jsi ze začátku tvrdila , že??? Dělá to doma i u otcer, ale ty to použiješ proti otcvi. Možná že i ostatní info není tak černobílé, jak se snažíš tvrdit.

Já jsem to proti otci nepoužívala. Jen jsem mluvila o věcech, co se dějí a je třeba je řešit, ale otec tvrdí, že se nestaly. Popírá je, jako synovu poruchu. To je rozdíl. I na OSPOD jsem řekla, že na mém počítači jsem to zjistila z historie, jakým způsobem se tam dostal.

mamkaHanka napsal(a):

Kiara napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači, kdy si u mě hrál vědomostní hru a po nahlédnutí se snažil rychle překliknout na jiné okno, tak jsem se nenápadně mrkla (se záminkou zjištění počasí), na co se to vlastně díval. Nekomentovala jsem to, ale až byl k tomu vhodný okamžik, když jsme byli sami, tak jsem se ho snažila pozitivně usměrnit. Řekla jsem, že je to super, že je zvídavý a že když ho něco zajímá, že je bezva, že si to umí na internetu najít, ať se to týká dinosaurů, tak i letadel, ale i toho, na co se díval odpoledne, ale to není pro něj vhodné, je to škaredé a není to ani pravdivé. Jestli o tom chce něco vědět, tak mám hezkou knížku, co dostala jeho sestra k narozeninám, kde je to pro jejich věk hezky popsané, že si o tom můžeme popovídat, ale to co se díval, je prostě fuj. On se nejdřív trochu styděl, ale když viděl, že se nezlobím, naopak jeho zvídavost hodnotím kladně, tak se rozpovídal a byl ochotný si o tom povídat. Slíbil, že už se na to dívat nebude a já mu řekla, že by to bylo dobře a že mu věřím, protože se mu to určitě nemohlo líbit, takové hlouposti. On to slíbil a přestože se na to ještě jednou díval, jak jsem v historii zjistila, už jsem to nekomentovala dál, protože už se to víckrát nestalo. Už to viděl a přestalo ho to asi zajímat. Podobně jako ho děsil strach ze smrti. Už to v sobě jakoby zpracoval a už to dál neřeší a zajímá se zase o něco jiného......

mamkoHanko, z toho si nic nedělej :D Když byl můj synek o něco málo starší, než ten Tvůj, taky jsme museli řešit něco podobného a vyřešili jsme to tak, že jsme na tehdejších Windovsech nastavili rodičovský zámek. Holt chlapečkové jsou kolikrát velmi zvídaví :P

Já jsem ve vztahu k dětem klidná. Ať se to týká čehokoli, vím že děti příjdou a ptají se, protože chtějí znát odpovědi. Zajímá je, proč jaká situace vznikla, proč kdo zareagoval tak, či onak a zajímá  je, jaká by ta situace byla, kdby někdo zareagoval jinak, co by následovalo atd. Toto je strašně baví.... především dceru. Syn hlavně má problém s impulzitou svého chvání a s nepochopením situace. Když si z něj někdo dělá srandu a ponižuje ho, tak je to super zábava, ale když ho někdo hodnotí kladně, dokáže se urazit. Prostě tomu neporozumí a potřebuje vysvětlení.

asi vím po kom ji podědil

agewa napsal(a):

. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala
K tomuto jen dodám - otec ani nikdo další synovi porono nepouští. Má nekontrolovaný přístup na internet a je zvědavý, takže si to prostě vyhledá. Vím to od dcery, a vím to i z hystorie na mém počítači

Aha - takže to není tak jednoznačné , jak jsi ze začátku tvrdila , že??? Dělá to doma i u otcer, ale ty to použiješ proti otcvi. Možná že i ostatní info není tak černobílé, jak se snažíš tvrdit.

Vlastně je fajn, že jste mě někteří předem odsoudili a snažíte se mě dostat na má vlastní tvrzení, přestože myšlená jinak. Je to pro mě příprava k soudu. Takže... do mě :) Já vím, co chci a proč to chci. Sice k otci cítím averzi a k sociání pracovnici vztek, že ji tatínek uondal lživýma výrokama, než aby se zajímala o fakta, ale toto je skuteně podnětné a posouvá mě to dál.

Vnímám, jak na vás působím a mám tak možnost se sebou něco udělat, nejen kvůli soudu. Sice znám své reakce a vím, kdy tak reaguju a jak od svých projevů utéct, ale když utéct nemůžu, je zajímavé slyšet kritické názory sdělené bez skrupulí, či dokonce s averzí. Je to opravdu pro mě velké +

mamkaHanka napsal(a):

Revliba napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Fuj a hnus! Právě se mi dostalo vyjádření paní, která pracovala roky na kojeneckém ústavu a s těmito pracovnicemi pracovala denně. Dokud OSPOD byl při soudu, tyto pracovnice denně chodily k soudu a řešily nesčetné množství dětí. Dnes má Ospod každé větší město a každápracovnice má jen pár dětí a nemají takové zkušenosti, jako ty "dávné" pracovnice. Takže působí, jakoby s dětma v život nepracovaly, jakoby vlastní děti neměly.... Samozřejmě nemůžou nadržovat jednomu, či druhému, ale když jí člověk řekne, že dcera si řekla, kde chce být, tak více slyší to, když tatínek lživě popíše, jak dcera pláče, když ke mně má jít, protože u mě být nechce. Proč si tato pracovnice dítě nevyslechne, aby tak měla sama důkaz? Protože na to nemá pravomoce! Ona nemůže nic! Proto na mě hleděla a krčila rameny a házela rozhodnutí na mě..... O tom to je. Dneska ti řeknou dělej co máš dělat, ale ty nemůžeš, protožte nesmíš. Jak se potom může cokoli řešit, když máte ruce svázané? Je to opravdu zhroucený system. Jedno požírá druhé a nakonec to bude všechno na....

Pozor...ona si ho poslechnout může,může přijít za tebou do bytu,po předchozí domluvě za ním do školy,pozvat si vás na úřad a s dítětem mluvit o samotě bez tvé přítomnost...u nás to tak probíhalo běžně...

Hm, tak to je pro mě novinka. Proč si tedy paní neověří, co vlasntě dcera chce? Proč když řeknu, že se dle slov dcery děti otce bojí, tak se proti tomu nic neděje? Proč si nevyžádají zprávu od školy, jakým způsobem děti prospívají a jak se rodičové podílí na přípravě, či jak se školou spolupracují? To by se teprve něco dozvěděli, jak tatínek napadl ředitelku hudební školy, kam děti chodí, pak by si přečetli, jaký názor na něj má tatínkova kamarádka a třídní učitelka našeho syna....ale proč to tedy neudělají, když tedy nemají svázané ruce? Proč jen přihlížejí? Nehcde se jim špinit si ruce. My se nějak porveme a jestli u toho budou děti, pak nám řeknou tytyty, to nesmíte a zase se nic nestane. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala.... takže jsem asi padlá na hlavu, nebo něco není v pořádku.... začínám být zase naštvaná .... chjo :´o(

Mamko - tady si to napsala, nenapsala si nic o tom, že kluk sleduje po*no i u Tebe doma.

Jak dlouho jste po rozvodu?
Jak dlouho máte střídavku?

aprill napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Kiara napsal(a):

mamkoHanko, z toho si nic nedělej :D Když byl můj synek o něco málo starší, než ten Tvůj, taky jsme museli řešit něco podobného a vyřešili jsme to tak, že jsme na tehdejších Windovsech nastavili rodičovský zámek. Holt chlapečkové jsou kolikrát velmi zvídaví :P

Já jsem ve vztahu k dětem klidná. Ať se to týká čehokoli, vím že děti příjdou a ptají se, protože chtějí znát odpovědi. Zajímá je, proč jaká situace vznikla, proč kdo zareagoval tak, či onak a zajímá  je, jaká by ta situace byla, kdby někdo zareagoval jinak, co by následovalo atd. Toto je strašně baví.... především dceru. Syn hlavně má problém s impulzitou svého chvání a s nepochopením situace. Když si z něj někdo dělá srandu a ponižuje ho, tak je to super zábava, ale když ho někdo hodnotí kladně, dokáže se urazit. Prostě tomu neporozumí a potřebuje vysvětlení.

asi vím po kom ji podědil

Ano, má to po mně stejně jako to má po svém otci. Nikdo to neurčil a nikdo se po tom nepídí. Je to důležité pro tebe?

dusička napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Pozor...ona si ho poslechnout může,může přijít za tebou do bytu,po předchozí domluvě za ním do školy,pozvat si vás na úřad a s dítětem mluvit o samotě bez tvé přítomnost...u nás to tak probíhalo běžně...

Hm, tak to je pro mě novinka. Proč si tedy paní neověří, co vlasntě dcera chce? Proč když řeknu, že se dle slov dcery děti otce bojí, tak se proti tomu nic neděje? Proč si nevyžádají zprávu od školy, jakým způsobem děti prospívají a jak se rodičové podílí na přípravě, či jak se školou spolupracují? To by se teprve něco dozvěděli, jak tatínek napadl ředitelku hudební školy, kam děti chodí, pak by si přečetli, jaký názor na něj má tatínkova kamarádka a třídní učitelka našeho syna....ale proč to tedy neudělají, když tedy nemají svázané ruce? Proč jen přihlížejí? Nehcde se jim špinit si ruce. My se nějak porveme a jestli u toho budou děti, pak nám řeknou tytyty, to nesmíte a zase se nic nestane. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala.... takže jsem asi padlá na hlavu, nebo něco není v pořádku.... začínám být zase naštvaná .... chjo :´o(

Mamko - tady si to napsala, nenapsala si nic o tom, že kluk sleduje po*no i u Tebe doma.

Je tady mraky věcí, které jsem tady nenapsala. To bych tady byla ještě dlouho, než bych to vypsala a .... upřímně, odradil by vás tak obrovský obsah. Pokud je něco nejasné, ptejte se.

Nemůžeš si ze školy, od psycholožky vyžádat nějaké papíry, kde se píše, jak otec plní povinnosti vůči dětem? To znamená příprava do školy a tak?

dusička napsal(a):

Jak dlouho jste po rozvodu?
Jak dlouho máte střídavku?

Střídavka "funguje" od února loňského roku. Rozvedení jsme od května loňského roku.

dusička napsal(a):

Nemůžeš si ze školy, od psycholožky vyžádat nějaké papíry, kde se píše, jak otec plní povinnosti vůči dětem? To znamená příprava do školy a tak?

Písemně nemám nic, ale ústně mě všichni podpořili a čekají na výzvu soudu, či OSPOD a zprávu zašlou. Jestli ji dají i mně do ruky, to netuším.

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Hm, tak to je pro mě novinka. Proč si tedy paní neověří, co vlasntě dcera chce? Proč když řeknu, že se dle slov dcery děti otce bojí, tak se proti tomu nic neděje? Proč si nevyžádají zprávu od školy, jakým způsobem děti prospívají a jak se rodičové podílí na přípravě, či jak se školou spolupracují? To by se teprve něco dozvěděli, jak tatínek napadl ředitelku hudební školy, kam děti chodí, pak by si přečetli, jaký názor na něj má tatínkova kamarádka a třídní učitelka našeho syna....ale proč to tedy neudělají, když tedy nemají svázané ruce? Proč jen přihlížejí? Nehcde se jim špinit si ruce. My se nějak porveme a jestli u toho budou děti, pak nám řeknou tytyty, to nesmíte a zase se nic nestane. Když jsem řekla, že u tatínka syn (9 let) sleduje pravidelně po*no, tak jen vykulila oči, ale nijak se o to nezajímala.... takže jsem asi padlá na hlavu, nebo něco není v pořádku.... začínám být zase naštvaná .... chjo :´o(

Mamko - tady si to napsala, nenapsala si nic o tom, že kluk sleduje po*no i u Tebe doma.

Je tady mraky věcí, které jsem tady nenapsala. To bych tady byla ještě dlouho, než bych to vypsala a .... upřímně, odradil by vás tak obrovský obsah. Pokud je něco nejasné, ptejte se.

Já jen, že mluvíš a píšeš pro mě nevěrohodně.
Očernila si otce svých dětí - jak jim pouští po*no, jak si to vůbec může dovolit? V dalším příspěvku už si to napsala jinak.
Už jsem Ti to psala, pokavad budeš řešit ve vzteku a emocích, spíš TI to bude přitěžovat a synovi tímto moc nepomůžeš. On z Tebe vycítí nervozitu a má přece být vychovávaný v klidu a láskyplném prostředí.

dusička napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

Mamko - tady si to napsala, nenapsala si nic o tom, že kluk sleduje po*no i u Tebe doma.

Je tady mraky věcí, které jsem tady nenapsala. To bych tady byla ještě dlouho, než bych to vypsala a .... upřímně, odradil by vás tak obrovský obsah. Pokud je něco nejasné, ptejte se.

Já jen, že mluvíš a píšeš pro mě nevěrohodně.
Očernila si otce svých dětí - jak jim pouští po*no, jak si to vůbec může dovolit? V dalším příspěvku už si to napsala jinak.
Už jsem Ti to psala, pokavad budeš řešit ve vzteku a emocích, spíš TI to bude přitěžovat a synovi tímto moc nepomůžeš. On z Tebe vycítí nervozitu a má přece být vychovávaný v klidu a láskyplném prostředí.

Ano, to je pravda, že tak působím. Syn ze mě ale nervozitu neucítí, protože se známe. Já jsem nervozní jen z těch, které neznám a netuším, co od nich čekat..... jako třeba z vás. Je ale pravda, že u soudu nebudou známí a pokud budu působit i na ně, jak působím na vás tady, tak je to tragedie.

dusička napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

Mamko - tady si to napsala, nenapsala si nic o tom, že kluk sleduje po*no i u Tebe doma.

Je tady mraky věcí, které jsem tady nenapsala. To bych tady byla ještě dlouho, než bych to vypsala a .... upřímně, odradil by vás tak obrovský obsah. Pokud je něco nejasné, ptejte se.

Já jen, že mluvíš a píšeš pro mě nevěrohodně.
Očernila si otce svých dětí - jak jim pouští po*no, jak si to vůbec může dovolit? V dalším příspěvku už si to napsala jinak.
Už jsem Ti to psala, pokavad budeš řešit ve vzteku a emocích, spíš TI to bude přitěžovat a synovi tímto moc nepomůžeš. On z Tebe vycítí nervozitu a má přece být vychovávaný v klidu a láskyplném prostředí.

nápodobně, mankahanka je zaujatá a přibarvuje věci tak,aby otec vyšel jako lajdák a ona ztělesněná dobrota.
za co mu mstíš? co udělal, co se ti nelíbí? odnesou to jenom děti:/

Mambo - jen rozebírám Tvou situaci.
Přeci si svého muže měla ráda, něčím Tě přitahoval,když sis ho vzala, měla s ním děti.
Trvat na tom,že potřebuješ dítě do své péče,protože má ADHD. Neočernovat otce, jak co dělá blbě, že je manitulátor a pod.

aprill napsal(a):

dusička napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Je tady mraky věcí, které jsem tady nenapsala. To bych tady byla ještě dlouho, než bych to vypsala a .... upřímně, odradil by vás tak obrovský obsah. Pokud je něco nejasné, ptejte se.

Já jen, že mluvíš a píšeš pro mě nevěrohodně.
Očernila si otce svých dětí - jak jim pouští po*no, jak si to vůbec může dovolit? V dalším příspěvku už si to napsala jinak.
Už jsem Ti to psala, pokavad budeš řešit ve vzteku a emocích, spíš TI to bude přitěžovat a synovi tímto moc nepomůžeš. On z Tebe vycítí nervozitu a má přece být vychovávaný v klidu a láskyplném prostředí.

nápodobně, mankahanka je zaujatá a přibarvuje věci tak,aby otec vyšel jako lajdák a ona ztělesněná dobrota.
za co mu mstíš? co udělal, co se ti nelíbí? odnesou to jenom děti:/

Odnesly by to děti, pokud bych je chtěla izolovat proti jejich vůli, ale takový můj záměr není. Co se mi nelíbí je věc nepodstatná.

Mamko - co otec dělá špatnýho, že s ním nechce být syn a dcera?

dusička napsal(a):

Mambo - jen rozebírám Tvou situaci.
Přeci si svého muže měla ráda, něčím Tě přitahoval,když sis ho vzala, měla s ním děti.
Trvat na tom,že potřebuješ dítě do své péče,protože má ADHD. Neočernovat otce, jak co dělá blbě, že je manitulátor a pod.

Vidím, že je v tom opravdu mraky nejasností a že jsem to zjevně popsala špatně, ať v důsledku vůle sdělit pocit ze sociální pracovnice, což pak bylo vytrženo z kontextu.... tak pod vlivem emocí, či čeho dalšího. Stojím před rozhodnutím tuto diskusi buď úplně opustit, nebo to napsat celé znovu a čistě fakta, která jdou nějak doložit, či vyvrátit.....

Mamko - já ne že bych Ti nevěřila, a nejsem ani proti TObě, jen rozebírám Tvou situaci a snažím se nestranně psát, třeba nás něco tukne, co by mohlo pomoc tvým dětem. :par:

dusička napsal(a):

Mamko - já ne že bych Ti nevěřila, a nejsem ani proti TObě, jen rozebírám Tvou situaci a snažím se nestranně psát, třeba nás něco tukne, co by mohlo pomoc tvým dětem. :par:

Omlouvám se, ale musím odbíhat. Prosím o chvilku strpení, píšu :)

mamkaHanka napsal(a):

Vidím, že je v tom opravdu mraky nejasností a že jsem to zjevně popsala špatně, ať v důsledku vůle sdělit pocit ze sociální pracovnice, což pak bylo vytrženo z kontextu.... tak pod vlivem emocí, či čeho dalšího. Stojím před rozhodnutím tuto diskusi buď úplně opustit, nebo to napsat celé znovu a čistě fakta, která jdou nějak doložit, či vyvrátit.....

Ani jedno Mamkohanko není dobře. Ber to jen a pouze jako zkušenost. Jako  možnost nanečisto si vyzkoušet reakce lidí, kteří tě neznají.

Víš, jak jsi správně napsala, i vaše děti jsou po otci i jsou po tobě. Je jedno, nemusíš nálepkovat, co konkrétně kdo po kom má. Pokud má otec děti rád, nevidím důvod, jak ho ze styku omezit. Víš, já tady vidím tvůj posun v myšlení a to je super. Kdybys takto pokračovala, dost věcí si budeš moci v hlavě porovnat. I tu svoji agresivitu, za kterou pravděpodobně skrýváš bezmoc. Nevidíš řešení své situace a to je škoda. Příklad otce tak jak funguje i ve srovnání s tvým přítelem je neuvěřitelný vklad, který dětem můžeš poskytnut. Tvým kolem by teď mělo být jediné, zvládnout své emoce, obavy strachy tak, aby nekončily útokem. I mlčení je agrese a útok.

O tom že metou je upravení poměrůrpro syna tak, aby byl schopen se lépe naučit žít se svojí poruchou, o tom nepochybuju.

dusička napsal(a):

Mamko - co otec dělá špatnýho, že s ním nechce být syn a dcera?

Fakta:
Dcera s otcem nechce být, dle jejích slov, protože neustále lže, mění názory, nedodrží slovo, nevěnuje se jim, jen slibuje, přikazuje, nebo zakazuje, bez ohledu na to, co chcou oni. Otec jí zakázal mi cokoli svěřovat, co se u něj stane, dcera řekla, že taťka nedovolí, aby byl u mě, protože na ně nebude chtít posílat peníze, taky řekla, že cokoli dělá, tak dělá jen proto, aby ze mě dostal peníze, ale když má  něco koupit, tak je všechno drahé. To jsou dceřiny důvody, jak mi je postupně řekla.

Syn, bez udání negativních dojmů, žádal asi v říjnu/listopadu, jestli by šlo něco udělat, aby  nemuseli chodit k taťkovi. Toto jeho přání trvalo až do doby, než to sám oznámil otci, který mu, dle synových slov, řekl, že by se mu stýskalo a že by se už nemohli vidět, tak syn změnil názor.  Od té doby má syn u tatínka všechno, co chce, než se taťka vrátí z práce, tak může být na počítači a nemusí plnit úkoly typu vynášení odpadků, zametení předsíně, nakrmení kočky...

Se synovou třídní učitelkou aktivně řeším jeho problém od září-listopadu, kdy jsem  na jeho poruchu byla upozorněna v ped.psych.poradně, kam jsem šla kvůli stále se zvyšující agresivitě. Tam mi řekli, že rozvod na něj vliv měl, ale standardně, že je to vinou ADHD a je třeba tomu uzpůsobit i přípravu ve škole, tak i výchovu. Tam jsem i řešila přístup otce a jeho chování, i oni měli ve spise poznámky k jeho osobě, ještě z doby kdy se řešila šk. zralost (kde se synem byl otec a otci již tehdy bylo sděleno, že syn ADHD má) a tam mi paní psycholožka řekla, že tam má poznámku, kterou by mi sice říkat neměla, ale stálo tam "Otec sice jeví zájem, ale realita je někde jinde".  Po zjištění synovy poruchy jsem s ním absolvovala vyšetření u neurologa i psychožky, která mu předepsala léky.  Otci jsem tlumočila, co mi v poradně řekli, ale on má slova odmítal (mám to v mejlech) na to jsem mu doporučila,což doporučila i paní psycholožka v poradně, aby si tam zašel a prodiskutoval to s ní on sám - nešel tam.

Zpět k paní učitelce.... s paní učitelkou jsem o všem postupně mluvila, předávala jsem jí i výsledky z vyšetření s doporučeními lékařů, diskutovaly jsme o tom, co na něj jak působí, jak se chová, atd. Mluvil s ní i tatínek, a to hned po té, co mu syn sdělil své přání, že by chtěl být jen u mě a k němu chodit na návštěvy. Zajímal se, jak mu to ve škole jde atd. Paní učitelka mu tam ale řekla, že je to špatné, že sice zohlednňuje jeho handycap, ale nemůže to dělat vždy a že si toho i všímají ostatní děti, kterým to nejde vysvětlovat, aby syna nepoškodila a oni se mu nestranili apod. Řekla mu svůj názor, že by děti podle ní měly být u mě, protože to vidí, že má se školou opravdu potíže, ale to je jen ve druhé třídě. Příští šk. rok bude daleko náročnější, že by to zvládal s velkýma obtížema, tak si myslí, že by bylo rozumnější, aby ta péče byla upravena. To on rezolutně odmítl s tím, že by o děti přišel a nedal si to vymluvit. (chápu) Následně si zavolala učitelka i mě, s tím, že mu řekla, co jsem napsala výše a že mu navrhla, když tedy chceme tu střídavou péči udržet, abychom se alespoň dohodli, aby měl i u něj i u mě stejný režim, tj. jak časově, tak i obsahově. Já jsem jí na to rovnou řekla, že se tam o děti stará především babička, matka otce, a že není možné časově skloubit její, můj i jeho život, protože každý to máme jinak kvůli zaměstnání. Souhlasila, ale neviděla jiné východisko. Já jsem jí ale řekla, že s tou péčí nesouhlasím, že si na to děti stěžují, tak mi k tomu řekla, že to na synovi vidí, že se i nemusí ptát, kdy je u mě, či u otce, ale i tak se ptá, že i podle toho, co jsem jí popisovala já i tatínek, tak vidí, že to nefunguje a syn je zbytečně zatěžovaný...... zbytek jistě dopíšu později...

Dalším problémem je komunikace a tady budu muset psát i své názory. Nejsme schopní se na ničem dohodnout. Vždycky je to akutní řešení, kdy já musím nutně ustoupit, nebo věci zajistit, nebo děti přesvědčit, protože tatínek zmezkovatí a není ochotný dovolit, či ustoupit. Naše ústní diskuse nevedou k ničemu. Je to jen velké hřiště, kde on může pobíhat, jak se mu právě hodí, tj. když něco řekne, rázem to popře, že to myslel jinak, že jsem to nepochopila, že to vůbec neřekl, nebo si i vymyslí, že jsem naopak řekla něco já. Nejde to dokázat,není to napsané, takže může kličkovat a lhát., Když nejsem ochotná se mu podřídit v názorech, či ustoupit jeho často nereálným představám, tak diskuse jsou plné křiku a  jeho agresivního a hlučného chování i před dětma. Já v takových situacích "utíkám", nejen kvůli dětem.  Naše mejlová komunikace je mírnější, tam cítím, že se krotí, protože je to písemně a asi cítí, že bych to mohla proti němu použít, ale přesto i tam má nápady a návrhy, které jsou pro děti více zatěžující, nebo nerealizovatelné a když nejsem ochotná mu kývnout, tak si to vytiskl a dal to do spisu na OSPOD. Jestli tam dal ale kompletní korespondenci, to už bohužel nevím.

.... a už ani nevím, co jsem napsala a co ještě ne.....

PavlaH napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Vidím, že je v tom opravdu mraky nejasností a že jsem to zjevně popsala špatně, ať v důsledku vůle sdělit pocit ze sociální pracovnice, což pak bylo vytrženo z kontextu.... tak pod vlivem emocí, či čeho dalšího. Stojím před rozhodnutím tuto diskusi buď úplně opustit, nebo to napsat celé znovu a čistě fakta, která jdou nějak doložit, či vyvrátit.....

Ani jedno Mamkohanko není dobře. Ber to jen a pouze jako zkušenost. Jako  možnost nanečisto si vyzkoušet reakce lidí, kteří tě neznají.

Víš, jak jsi správně napsala, i vaše děti jsou po otci i jsou po tobě. Je jedno, nemusíš nálepkovat, co konkrétně kdo po kom má. Pokud má otec děti rád, nevidím důvod, jak ho ze styku omezit. Víš, já tady vidím tvůj posun v myšlení a to je super. Kdybys takto pokračovala, dost věcí si budeš moci v hlavě porovnat. I tu svoji agresivitu, za kterou pravděpodobně skrýváš bezmoc. Nevidíš řešení své situace a to je škoda. Příklad otce tak jak funguje i ve srovnání s tvým přítelem je neuvěřitelný vklad, který dětem můžeš poskytnut. Tvým kolem by teď mělo být jediné, zvládnout své emoce, obavy strachy tak, aby nekončily útokem. I mlčení je agrese a útok.

O tom že metou je upravení poměrůrpro syna tak, aby byl schopen se lépe naučit žít se svojí poruchou, o tom nepochybuju.

Já vnímám, že když nejsem naštvaná, tak ze mě leze něco kloudného, ale tak, jak to píšeš i ty, jsem opravdu zoufalá a když cítím, že mě ze všech stran shazují a zpochybňují, cítím se opravdu jako raněné zvíře, které se brání ...  a přestože nemám důvod, tak útočím.

PavlaH napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Vidím, že je v tom opravdu mraky nejasností a že jsem to zjevně popsala špatně, ať v důsledku vůle sdělit pocit ze sociální pracovnice, což pak bylo vytrženo z kontextu.... tak pod vlivem emocí, či čeho dalšího. Stojím před rozhodnutím tuto diskusi buď úplně opustit, nebo to napsat celé znovu a čistě fakta, která jdou nějak doložit, či vyvrátit.....

Ani jedno Mamkohanko není dobře. Ber to jen a pouze jako zkušenost. Jako  možnost nanečisto si vyzkoušet reakce lidí, kteří tě neznají.

Víš, jak jsi správně napsala, i vaše děti jsou po otci i jsou po tobě. Je jedno, nemusíš nálepkovat, co konkrétně kdo po kom má. Pokud má otec děti rád, nevidím důvod, jak ho ze styku omezit. Víš, já tady vidím tvůj posun v myšlení a to je super. Kdybys takto pokračovala, dost věcí si budeš moci v hlavě porovnat. I tu svoji agresivitu, za kterou pravděpodobně skrýváš bezmoc. Nevidíš řešení své situace a to je škoda. Příklad otce tak jak funguje i ve srovnání s tvým přítelem je neuvěřitelný vklad, který dětem můžeš poskytnut. Tvým kolem by teď mělo být jediné, zvládnout své emoce, obavy strachy tak, aby nekončily útokem. I mlčení je agrese a útok.

O tom že metou je upravení poměrůrpro syna tak, aby byl schopen se lépe naučit žít se svojí poruchou, o tom nepochybuju.

Tady, když píšeš o srovnání mezi otcem a přítelem.... to je až děsivé, co se od dcery dozvídám. Vím, že to může být zkresleno i tím, že je holka a přítele matky vnímá více pozitivně, než třeba syn, ale řekla mi např. Proč sis vzala taťku a ne K... S K... je všechno tak, jak má. K... se k nám chová jako k vlastním. Taťka mně nechtěl koupit kolo a K... mně ho koupil a to nejsme jeho, proč ho nechtěl koupit taťka?

Působí to děsivě...

J8 bych prostě podala žádost k soudu a snažila se argumentovat tím, že syn potřebuje klid, protože má závažnou poruchu. Opakovala bych to pořád dokola, ty změny prostředí při střídavce mu neprospívají .
Snažila bych se tam i nahnat pár svědků, třeba třídní učitelku, psycholožku, nebo od nich doložila na papíře, jak to vidí .
I když tam bude protivná sociálka, tak ty budeš mít pár jiných názorů v kapse .
Když budeš moc pomlouvat tatínka a osočovat ho, spíš tím odvedeš pozornost od hlavního problému.
Pořád bych trvala na tom, že kluk potřebuje klid aby se mohl dobře vyvíjet a vůbec bych s nima o tom nediskutovala .
Nějaký vášnivý hádky a přesvědčování ti určitě ublíží .

Já bych i věřila tomu, že se sociálka nechá podplatit, bratrovi řekla paní na soc , že nemá děti nevštěvovat , když to stejně nemá cenu ! Přitom švagrová kluky vedla úplně patologicky, udělala z nich dva pomatený mamánky, který nesměli ani na školu v přírodě ,aby je tam neofoukl větříček .

novavila napsal(a):

J8 bych prostě podala žádost k soudu a snažila se argumentovat tím, že syn potřebuje klid, protože má závažnou poruchu. Opakovala bych to pořád dokola, ty změny prostředí při střídavce mu neprospívají .
Snažila bych se tam i nahnat pár svědků, třeba třídní učitelku, psycholožku, nebo od nich doložila na papíře, jak to vidí .
I když tam bude protivná sociálka, tak ty budeš mít pár jiných názorů v kapse .
Když budeš moc pomlouvat tatínka a osočovat ho, spíš tím odvedeš pozornost od hlavního problému.
Pořád bych trvala na tom, že kluk potřebuje klid aby se mohl dobře vyvíjet a vůbec bych s nima o tom nediskutovala .
Nějaký vášnivý hádky a přesvědčování ti určitě ublíží .

Já bych i věřila tomu, že se sociálka nechá podplatit, bratrovi řekla paní na soc , že nemá děti nevštěvovat , když to stejně nemá cenu ! Přitom švagrová kluky vedla úplně patologicky, udělala z nich dva pomatený mamánky, který nesměli ani na školu v přírodě ,aby je tam neofoukl větříček .

To co popisuješ je snad už extrem všech extremů.... myslíš, že došlo k podplácení? To snad ne...

Já jsem žádost podala a i na schůzce na OSPOD, kde jsme se s otcem dětí měli dohodnout na úpravě péče na zkoušku, tak jsem předložila jen fakta, co jsem popsala níž. Už z rozvodových peripetií vím, že by neprospělo se před soudem dohadovat, takže by mě nenapadlo se dohadovat na sociálce, tak jsem polovinu jeho výroků nechala být a jen mávla rukou, protože konkrétně tam nemělo význam se hájit a už jen ta obhajoba by byla zbytečná, když nepředložil žádná fakta on. Jak sama píšeš, došlo k odvedení pozornosti od hlavního problému a já jsem to tak nechala. Otec se mě snažil pošpinit lživými a překroucenými informacemi a myslím, že pracovnice sociálky byla "zahlcená" informacema, takže je to vlastně totéž, co jsi popsala ty.  Stejně by to k soudu šlo, takže se už budou řešit jen ta fakta, která můžu jak já, tak i on doložit.

Hele já věřím tomu, že se ta sociálka nechá podplatit . Myslím, že stačí jí zanýst občas dáreček a že straní otci, protože to, co tu popisuješ , že ty věci neřeší a nezajímají ji, to je skutečně divný .

Moje švagrová udělala s dětí dva úplný pomatený blbečky , každej tejden ministrovali v kostelíčku ,ale u soudu lhala , bůh nebůh :):) Od maminky se nehli na krok.
Přitom každej odborník ví, že kluci bez táty je hodně riziková situace , všechno jim brácha na sociálce vysvětloval , i to jak se chovají divně a bylo to marný , neviděli se mnoho let .
Pak je začala za bráchou posílat , aby z něj tahali peníze , výborná výchova :).
Pokaždý , když přišli, řekli si o prachy , viděli se pravidelně jen půl hodiny :)

Ty pořád řešíš úplně nepodstatný věci, řeš toho kluka, na otce se vykašli, nějaký dokazování ti jen přitíží, tlak vyvolá protitlak . Když člověk moc tlačí a přesvědčuje , vyvolá tím NEDŮVĚRU .

Musíš být pokornější , brát to jak to jde, ty moc bojuješ a plápoláš a tím můžeš vyvolat odpor.

Mamko - PavlaH a Novavilo Ti píšou dobře. Trvej na jednom - že syn potřebuje zázemí, pevnej režim, tudíž když má ADHD střídavka není to pravé pro něho. Nemluv o otci, jak s klukem nic nedělá atd atd (Ty emoce) a drž se jednoho - kvůli zdravotnímu stavu chceš kluka u sebe, kvůli ničemu jinému.

dusička napsal(a):

Mamko - PavlaH a Novavilo Ti píšou dobře. Trvej na jednom - že syn potřebuje zázemí, pevnej režim, tudíž když má ADHD střídavka není to pravé pro něho. Nemluv o otci, jak s klukem nic nedělá atd atd (Ty emoce) a drž se jednoho - kvůli zdravotnímu stavu chceš kluka u sebe, kvůli ničemu jinému.

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

Vím, že synovi vyhovuje, když se s ním nic nedělá, když si může lelkovat a zahálet, či lítat za domem, nebo sledovat hlouposti v televizi, nebo na internetu, aniž by mu do toho někdo zasahoval. Kdo by si nechtěl bezstarostně užívat v blahobytu. Jenže to, že mu to škodí, tvrídím já a tatínek tvrdí, že si to vymýšlím, jen abych mu děti vzala. přestože jsem mu navrhovala bohatý styk s dětma.

Nemyslím si, že  na otce synova třídní napíše něco, co by mohlo utvrdit v tom, že je skutečně třeba, aby syn byl u mě. Paní ředitelka hudebky ano. Tu verbálně napadl a ona i ostatní učitelé se mu klidí z cesty, když má do školy přijít. Psycholožka syna nemá v péči tak dlouho, takže může napsat jen to, co řekla mně, že těmto dětem střídavka neprospívá, protože.... Ale to jde zase zpochybnit tím, že zrovna pro našeho syna je střídavka vhodná.

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

Každé dítě je individi, já to psala podle svého syna,že nemá rád změnu.Tak aby mu to ještě nepřitížilo. To jsou jen mé reakce na Tvé psaní, neradím nic, Nevím, tohle já nedokážu posoudit,jestli je to lepší nebo ne.

dusička napsal(a):

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

Každé dítě je individi, já to psala podle svého syna,že nemá rád změnu.Tak aby mu to ještě nepřitížilo. To jsou jen mé reakce na Tvé psaní, neradím nic, Nevím, tohle já nedokážu posoudit,jestli je to lepší nebo ne.

Ano, já vím. To bys musela dobře znám mě, i otce i syna.... jen se na to snažím dívat jako nezaujatá a přemýšlím, jak by mohla "protistrana" argumentovat.
Myslím, že se psychologickému vyšetření nás všech nevyhneme. To ale bude trvat jistě dlouho. Netušíš, jak je to časově náročné?

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

.

Ano, já vím. To bys musela dobře znám mě, i otce i syna.... jen se na to snažím dívat jako nezaujatá a přemýšlím, jak by mohla "protistrana" argumentovat.
Myslím, že se psychologickému vyšetření nás všech nevyhneme. To ale bude trvat jistě dlouho. Netušíš, jak je to časově náročné?

Proč vymýšlíš takový blbosti jak bude protistrana reagovat ? Proč to řešíš ?

Já jsem nečetla celý vlákno, tak nevím co ti holky psaly ,ale ty se skutečně projevuješ jako šílenec , jsi hrozně nervozní a reaguješ do minuty , přesvědčuješ , plápoláš.

Tohle předvádíš i na sociálce a všude, ne že neé a uvědom si, že ta sociálka  má s lidma zkušenosti a pokud se tam projevuješ takhle, je logický, že nechce dítě svěřit výhradně do rukou "šílence " a bude trvat na střídavce .
Tohle samozřejmě odhalí i psycholog, až bude dělat posudek .
Musíš začít pracovat na sobě v první řadě, zklidnit se a přestat řešit píč*oviny .

Na syna tohle jednoznačně působí , sám je hyperaktivní a ještě ho rozhazuje nervní maminka, děti tohle cítí.
Tím že odejdeš z vlákna se nic nevyřeší, budeš šílet jinda , před sebou neutečeš.

novavila napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

.

Ano, já vím. To bys musela dobře znám mě, i otce i syna.... jen se na to snažím dívat jako nezaujatá a přemýšlím, jak by mohla "protistrana" argumentovat.
Myslím, že se psychologickému vyšetření nás všech nevyhneme. To ale bude trvat jistě dlouho. Netušíš, jak je to časově náročné?

Proč vymýšlíš takový blbosti jak bude protistrana reagovat ? Proč to řešíš ?

Já jsem nečetla celý vlákno, tak nevím co ti holky psaly ,ale ty se skutečně projevuješ jako šílenec , jsi hrozně nervozní a reaguješ do minuty , přesvědčuješ , plápoláš.

Tohle předvádíš i na sociálce a všude, ne že neé a uvědom si, že ta sociálka  má s lidma zkušenosti a pokud se tam projevuješ takhle, je logický, že nechce dítě svěřit výhradně do rukou "šílence " a bude trvat na střídavce .
Tohle samozřejmě odhalí i psycholog, až bude dělat posudek .
Musíš začít pracovat na sobě v první řadě, zklidnit se a přestat řešit píč*oviny .

Na syna tohle jednoznačně působí , sám je hyperaktivní a ještě ho rozhazuje nervní maminka, děti tohle cítí.
Tím že odejdeš z vlákna se nic nevyřeší, budeš šílet jinda , před sebou neutečeš.

Ale toto všechno, co píšeš, já vím. A právě proto, že se na věci snažím dívat z vícero stran a vícero pohledů se právě se sebou učím něco dělat. Jestli jsem šílená, nebo ne... no je to možné. Ale jak píšeš sama, to odhalí případné psychologické testy. Z vlákna neutíkám. Mně jde o to, někam se dostat.

novavila napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

.

Ano, já vím. To bys musela dobře znám mě, i otce i syna.... jen se na to snažím dívat jako nezaujatá a přemýšlím, jak by mohla "protistrana" argumentovat.
Myslím, že se psychologickému vyšetření nás všech nevyhneme. To ale bude trvat jistě dlouho. Netušíš, jak je to časově náročné?

Proč vymýšlíš takový blbosti jak bude protistrana reagovat ? Proč to řešíš ?

Já jsem nečetla celý vlákno, tak nevím co ti holky psaly ,ale ty se skutečně projevuješ jako šílenec , jsi hrozně nervozní a reaguješ do minuty , přesvědčuješ , plápoláš.

Tohle předvádíš i na sociálce a všude, ne že neé a uvědom si, že ta sociálka  má s lidma zkušenosti a pokud se tam projevuješ takhle, je logický, že nechce dítě svěřit výhradně do rukou "šílence " a bude trvat na střídavce .
Tohle samozřejmě odhalí i psycholog, až bude dělat posudek .
Musíš začít pracovat na sobě v první řadě, zklidnit se a přestat řešit píč*oviny .

Na syna tohle jednoznačně působí , sám je hyperaktivní a ještě ho rozhazuje nervní maminka, děti tohle cítí.
Tím že odejdeš z vlákna se nic nevyřeší, budeš šílet jinda , před sebou neutečeš.

Ještě chci reagovat na jednu tvou věc, co tady píšeš - mým cílem není někoho přesvědčit. Jen se snažím popsat, jak se věci mají. No popisuju to špatně a chaoticky, působím jako šílenec, což je smutné.  Ale mým cílem je uspořádat si myšlenky, získat odpovědi a dozvědět se nové věci.

mamkaHanka napsal(a):

novavila napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

Ano, já vím. To bys musela dobře znám mě, i otce i syna.... jen se na to snažím dívat jako nezaujatá a přemýšlím, jak by mohla "protistrana" argumentovat.
Myslím, že se psychologickému vyšetření nás všech nevyhneme. To ale bude trvat jistě dlouho. Netušíš, jak je to časově náročné?

Tím že odejdeš z vlákna se nic nevyřeší, budeš šílet jinda , před sebou neutečeš.

Ale toto všechno, co píšeš, já vím. A právě proto, že se na věci snažím dívat z vícero stran a vícero pohledů se právě se sebou učím něco dělat. Jestli jsem šílená, nebo ne... no je to možné. Ale jak píšeš sama, to odhalí případné psychologické testy. Z vlákna neutíkám. Mně jde o to, někam se dostat.

To odhalila bohužel už ta sociálka a proto se s tebou nechce bavit o ničem, i když nmáš pravdu .
Všechno jsi to zabila tím svým šíleným projevem a nikdo tě už nebude poslouchat .
Takže jsi tím vlastně synovi ublížila, protože takové dítě podle mně skutečně potřebuje jen jeden domov .
Potřebuješ psychologa a makat na sobě , ne řešit co použije protistrana a jak lže .

novavila napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

novavila napsal(a):

Tím že odejdeš z vlákna se nic nevyřeší, budeš šílet jinda , před sebou neutečeš.

Ale toto všechno, co píšeš, já vím. A právě proto, že se na věci snažím dívat z vícero stran a vícero pohledů se právě se sebou učím něco dělat. Jestli jsem šílená, nebo ne... no je to možné. Ale jak píšeš sama, to odhalí případné psychologické testy. Z vlákna neutíkám. Mně jde o to, někam se dostat.

To odhalila bohužel už ta sociálka a proto se s tebou nechce bavit o ničem, i když nmáš pravdu .
Všechno jsi to zabila tím svým šíleným projevem a nikdo tě už nebude poslouchat .
Takže jsi tím vlastně synovi ublížila, protože takové dítě podle mně skutečně potřebuje jen jeden domov .
Potřebuješ psychologa a makat na sobě , ne řešit co použije protistrana a jak lže .

Díky

JJ a urychleně. Když zklidníš sebe a získáš svoji jistotu, když se ti podaří podívat s ena svoje strachy, přestaneš útočit, ukazovat na otce a podpoříš to, co je důležité.

Ofotila bych si žákajdu a přiložila případné poznámky, kdyby se kryly s dobou, kdy je u otce, další fakt na podepření. (pokud tam něco je).

Jednala bych s učitelkou a nechala si pořídit a potvrdit písemný záznam ve kterém budou potvrzeny věci kolem syna, třeba i s dodatkem, že otec se nedostavil.

Tyto drobné detaily by ti mohly pomoci.

Největší kus práce ale musí odvést ty sama a doladit svoje strachy a emoce. Už jsi se objednala? Poradna pro mezilidské vztahy je na kartičku pojištovny a je v každém okresním městě.

novavila napsal(a):

mamkaHanka napsal(a):

dusička napsal(a):

S tím souhlasím, jenže.... Dřív jsi psala, že střídavka zrovna může být pro něj to nej, teď je podle tebe nej, kdyby byl u mě. Já opravdu nechci jít hlavou proti zdi.

.

Ano, já vím. To bys musela dobře znám mě, i otce i syna.... jen se na to snažím dívat jako nezaujatá a přemýšlím, jak by mohla "protistrana" argumentovat.
Myslím, že se psychologickému vyšetření nás všech nevyhneme. To ale bude trvat jistě dlouho. Netušíš, jak je to časově náročné?

Proč vymýšlíš takový blbosti jak bude protistrana reagovat ? Proč to řešíš ?

Já jsem nečetla celý vlákno, tak nevím co ti holky psaly ,ale ty se skutečně projevuješ jako šílenec , jsi hrozně nervozní a reaguješ do minuty , přesvědčuješ , plápoláš.

Tohle předvádíš i na sociálce a všude, ne že neé a uvědom si, že ta sociálka  má s lidma zkušenosti a pokud se tam projevuješ takhle, je logický, že nechce dítě svěřit výhradně do rukou "šílence " a bude trvat na střídavce .
Tohle samozřejmě odhalí i psycholog, až bude dělat posudek .
Musíš začít pracovat na sobě v první řadě, zklidnit se a přestat řešit píč*oviny .

Na syna tohle jednoznačně působí , sám je hyperaktivní a ještě ho rozhazuje nervní maminka, děti tohle cítí.
Tím že odejdeš z vlákna se nic nevyřeší, budeš šílet jinda , před sebou neutečeš.

dovedu si představit, že pracovnice má osypky, když mamkahanka vejde do dveří :kapitulation:. a trošku mlží :dumbom: