romanapreslova — 6. 3. 2012 18:24

Dobrý den,prosím Vás prosím o radu.Táhne se to už hodně dlouho s mojí mámou.Ještě když jsem bydlela s našima přišlo mi,že vždy byla na 1místě sestra já nikdy.Když něco bylo špatně mohla jsem za to vždy já-napíšu krátce příklady.Bydleli jsme se sestrou spolu každá měla kluka,kteří za námi docházeli-dostala jsem vynadáno já,že si tam tahám kluka,první kluk se kterým jsem chodila se jí nelíbyl,protože byl silnější,nebyla mi na svatbě protože můj muž byl rozvedený se 2dětmi(tenkrát jsme se půl roku nebavili),nezavolá mi,nezajede za námi atd.Vždy za nima jezdíme mi,když tam nezajedu vůbec se neozve(nemají auto ,ale můžou busem cca 10minut jízdy).A to nejhorší na tom je ,že já tam jezdím jen z povinnosti odsedím si tam 2-3hodky a když jedu dom tak si říkám,že ted tam další 3týdny nemusím.Sestře zavolá a to jí to stojí majlant do Ŕecka,když segra rodila dokonce za ní letěla,aby jí pomohla.Ode mě je 5km a nepomohla mi nikdy,když jsem byla ve špitále,nebo z jedním z mých dětí ve špitále.To se nikdo nezeptal jestli nechci pomoc atd.Navíc děti synovi bude 7let a za tu dobu co je naživu tam spal 1 holka 3roky nikdy(ani tam nebyly jako sami třeba přes den).Mě to nepřipadá normální a štve mě to a ani si nemáme pomalu co říct.Jak to vidíte prosím.Jinak se setrou si rozumíme,nebo vždycky jsme si rozuměli,ted se moc nevídáme.

PavlaH — 6. 3. 2012 21:38

HOlka, co radit - matka je dospělá svéprávná a rozhodla se to tak mít. Tak to tak má, v konečném pohledu, ona se připravuje o vnoučata. Pokud je sestra v zahraničí, asi je také často neuvidí. Já být tebou kouknu po nějaké teě, příbuzné známé a  nebo kámošce, která ti v krizi pomůže.  Od mámy se toho nedočkáš.

Ještě jedna věc by mě zajímala. Jak se chová táta? Ve tvém příběhu se nevyskytuje...

eremuruss — 7. 3. 2012 8:13

Romano psala si,ze tam jezdis jen z povinnosti,ze si potom rada,ze tam nemusis.Tva mama nama zajem o tebe tak ja bych tam nejezdila vubec.Mamu nepredelas,ale pokud tam nebudes jezdit,mozna si spoustu veci uvedomi...

agewa — 7. 3. 2012 9:11

přesně tak. pokud to děláš jen z povinnosti ....vykašli se na to. Stejně máš z toho  jen špatný pocit a výsledek žádný.
A chování tvé matky? bohužel se stím musíš smířit. není jiná cesta. já taky dlouho bojovala s podobným problémem . nějakou dobu jsem byla v poho  a pak mě něčím " ranila". záměrně píšu v uvozovkách, protože až po desítkách let jsem pochopila, že si to dělám já. Ona to má takhle nastavený a "jinou pravdu" neuznává / nevidí ( i když jí i jiní tvrdili , že dělá velké rozdíly). a zranuje mě JEN moje očekávání, JEN můj názor, že by to mělo být jinak.

helena — 7. 3. 2012 9:30

prosím o radu...
A jakoupak radu bys chtěla?
Vzhledem k tomu, že "Táhne se to už hodně dlouho", tak je jasný, že maminku nepředěláš ani nezlomíš... a jestli říkáš "já tam jezdím jen z povinnosti... štve mě to a ani si nemáme pomalu co říct", tak ti můžu poradit, aby sis nedělala násilí ani jednou za ty tři tejdny.
Ale na druhou stranu - kdyby máma potřebovala nějakou pomoc, holt to bude na tobě. S tím bys měla počítat i za situace, že o tebe a děti nemá extra zájem.

Dita.L — 7. 3. 2012 10:37

Ja te muzu jenom utesit. Nejsi jedina, respektive tvoje matka neni jedina, kdo ma hodnoty ponekud "divne" nastavene. Ja to mam to same. Moje matka me prodala byt, ktery jsem si pred lety koupila za poestatne vyssi cenu, penize si nechala a me proste rekla Udelala jsem, jak jsem uznala za vhodne a tobe do toho nic neni. Pravda, byt jsem ji dala darem, nechala jsem se k tomu dotlacit placem s tim, ze proda svuj, ze je mensi, ve spatne lokalite a vic zniceny...... Jednou jsem ji od te doby volala, telefon zvedla se slovy "Co chces". Co poradit? Nevim. Ja jsem se svoji matkou prerusila veskery kontakt. Uz rok jsme spolu nemluvily. Uprimne.... boli me to, vim, ze jednou az nebude budu svojeho rozhodnuti s ni nemluvit drsne litovat ale zatim si rikam, ze nuceny vztah a predstirana laska jenom proto, ze je to ma mama me nic uspokojiveho neda. Neudelam ten krok k usmireni, jak si ona mysli, ze jsem mladsi, musim ji byt vdecna za to, ze mi dala zivot :rolleyes: a tudis jsem to ja, kdo musi prosit a dolizat.
Rada zadna neni, tak snad jenom, diky za to vlakno, kde si clovek muze postezovat na svoji matku a vylit si srdicko.

Jaku — 7. 3. 2012 13:06

Hodně sourozenců to má tak,že jeden jevýrazněji oblíbenější než druhý;já jsem jedináček,ale u manžela je to výrazně jeho sestra,která i s rodinou bydlí v RD se svými rodiči,ti ji ten rd celý dali,že syn nedostane nic,tím se vůbec netrápí.Přenesli jsme se přesto tenkrát jen proto,že jsme nechtěli,aby naše děti přišli o prarodiče-o občasné návštěvy u nich.Dnes jsem tomu ráda,že s nima nebydlíme a jsme pěkně sami ve svém a co si uděláme a hlavně jak,tak to máme,co neuděláme,to neni,ale nemusíme poslouchat blbé kecy.
Jako matka tohle nechápu,takhle dělat rozdíly mezi dětmi,pokud teda některé z nich se výrazně hnusně nechová.
Se svojí matkou jsem přerušila veškerý kontakt na 2 roky ato proto,jak hnusně se ke mně chovala,ona jakoby královna a já zemová hadra.Několik let atmosféra jen houstla, z návštěvy u ní jsme se všichni 4 vraceli duševně vydeptáni (tak 2x do roka),manžel mi pokaždé řikal,ať ji nic neřikám,at je klid;byl to ale klid před bouří;když mě pak jednou osočila v telefonu,řekla jsem jí,že za dané situace a jejího chování ke mně at nejezdí k nám vůbec - měla to být oslava narozenin.
Po 2 letech se ozvala sama,udělaly jsme za minulostí tlustou čáru a klape to už 3-4 roky jako nikdy-obě nás to asi posunulo někam dál.Stále se ale vídáme jen tak 6x do roka,bydlíme od sebe 90 km a jde to.

romanapreslova — 7. 3. 2012 16:52

Moc děkuji za zprávy.Nejhorší na tom je,že ona si to asi vůbec neuvědomuje.Děti na ně ani vlastně moc nejsou zvyklý.Když tam jsme tak malej se po hodině ptá jestli už pojedeme dom.Ono sestra ta se sní nikdy nějak nepárala,já jsme se jí vždycky snažila ve všem vyhovět,pomoct jí a asi to bylo špatně.Jak se tady Pavla ptá na tátu to je taky nic moc.Tam zase byly jiné problémy mám to i v jiném blogu tady.Otec prohrál 2mil v bednách,naši se rozvedli i když stále spolu žijí a ted kuli tomu prodávají barák.Když to bylo v tom období,kdy se to máma vše dozvídala a hádali se kuli tomu tam to mi volala skoro pořád.Kdy a kde zase našla,že má další půjčku atd.Tenkrát sem mu pořádně vynadala,chtěla mámě nějak pomoci.Táta ,když tam přijedeme prohodí pár slov a tím to hasne.Další věc je ,že až prodají barák tak máma nebude mít samozřejmě kam jít a to byla další strana věci.Místo aby přišla a zeptala se jestli může být u nás(pak chce odletět za ségrou) tak řekla,že půjde do hotelu(to řekla samozřejmě jen tak nikdy by tam nešla) a já jak blbec jí samozřejmě zase lezla do zadku a několikrát jí říkala že půjde k nám na co by šla do hotelu(na to ona čekala).Myslela jsem to dobře(neumim sit o ale představit).Navíc manžel si bere holky(no ted už jen jednu ta druhá je skoro dospělá a má jiný starosti) a to si nedovedu představit,protože manželovo děti u nich nikdy nebyli,protože naši si to respektive máma nepřála a i jak nešla na tu svatbu tak jsem se dozvěděla jak děti tituluje-že jsou to parchanti atd.-tak to byl taky jeden z důvodů co se týká svatby(tenkrát jsem jí dala díl).Ted jsem tam nebyla už měsíc a vůbec se mi tam nechce.Naposled když jsme tam byli tak měla zase divný řeči-bavili jsme se,kdy přijede ségra a máma na to jako proč by sem letěla,když oni prodají barák(ségra vždycky byla u nich) atd-jako,kdyby sem lítala jen kuli ní.No neměla jsem opět slov.Ted ,když tam nepojedu tak jí akorát bude divný,že jsem se tam neukázala ,ale asi jí to nedojde.Vůbec nevím co mám dělat.Jednou si vzala malýho to byla asi tenkrát ale ještě unešená hned po porodu to mu bylo půl roku,tak si ho vzala na silvestra a tot vše)šlo o jednu noc).Pak jsem byla objednaná k holiči(dostanu se tak jednou do roka) a bouchlo mi hlídání u kamarádky a tak jsem jela za mámou čekala na ní u práce a poprosila jí,že bych potřebovala pohlídat(bylo to sice na honem,ale ona stejně nic na práci nemá).Začala dělat ksichty a že chtěla jít něco nakoupit.Tenkrát mě to vytočili,že jsem jí řekla,že teda nic a ona teda nakonec pohlídala(šlo o 3hod).a do třetice to tady byla ségra a chtěli jsme jet na hory máma to věděla dopředu,že chci pohlídat a den před tím mi volala,že je nastydlá a že jí bolí v krku-jenže mi už jsme měli objednaný zamluvený lyže,tak teda hlídala(šlo o čas od rána do večera).Od tý doby jí o hlídání nikdy neříkám radši jsme doma.Nevim jestli jí to příjde normální,že u ní nejsou vnoučata.mi jako vnoučata a to jsme byli z jedný strany 4 a z druhý taky 4 byli hlídaný babičkama imrvere a to pomalu celý prázdiny a i mimo nich.

PavlaH — 7. 3. 2012 17:46

Zajímavé je, že v průseru se obrátí na tu spolehlivou dceru. Má to tak jak to má, zkus spíš popátrat v sobě co cítíš, co je ti vlastně líto. Tátu máš v hlavě srovnaného, tedd jen vyrovnat se se svojí matkou Obecně vztahy matka- dcera, jsou jedny z nejsložitějších. Pro útěchu, rozhlédni se kolem sebe a je spousta lidí, kteří zažívají velmi podobný příběh. Nejsi jediná a ty se kvůli tomu určitě blbě cítit nemusíš. Pokud tě to trápí a nevíš si rady sama, zajdi do poradny pro mezilidské vztahy. Třeba ti to zkusí rozebrat a ukázat i z jiných pohledů. Podle mě ty potřebuješ pouze pochopit, proč to tak je...

romanapreslova — 7. 3. 2012 17:57

Proč to tak je?Protože jsem vůl,kterej nechce dělat zle a nechce mít výčitky i když neví proč.

PavlaH — 7. 3. 2012 18:19

Ale kdepák :D Kdybys byla vůl, nepřemýšlela bys o tom, velmi pravděpodobně jsi velmi přemýšlivé děvče (ať už máš let kolik chceš), a jsi velmi citlivá. Proto vnímáš tu nerovnováhu ve vztazích. Já být tebou se ještě podívám po linii matky,  ak to měla ona se svou matkou, tvojí bbabičkou, jaké vzory chování se v rodině objevovaly.

romanapreslova — 7. 3. 2012 18:33

Na to si právě moc nepamatuju babi umřela brzo mě bylo asi 9let.Pamatuji si,že jsem k ní ráda jezdila a hlídala nás.Vždycky napekla buchty,chodili jsme do obchodu s kárkou atd.Nevím ale jaký vztah měli s mámou,ale jezdili jsem tam docela často tak asi dobrý.

Dita.L — 7. 3. 2012 21:18

Ja si myslim, ze tusim, proc to resis. Treba jenom podvedomne, jinak nevis, ale vsichni jsme nastaveni tak, ze milujeme sebe tak, jak milovala matka nas samotne, nebo tak, jak bychom chteli, aby nas milovala. Nemas treba ty sama problemy ve vztazich z tohohle hlediska k sobe nebo k rodine, k druhym?
Cim vic te ctu, tim vic mi tvoje matka pripomina tu moji. Nedavno jsem premyslela, kdy jsem jako mala nebo pubos zazila opravdovou chvilku stesti a komplicity s moji mamou a musela jsem konstatovat, ze si bohuzel na zadnou nepamatuju. Zato jeji hlas, rozkazy a nervozitu si pamatuju naprosto presne. Jak rikame, je to osoba neustale pri.nasrana. Nenavidi cely svet a nema jedinou kamaradku, lidi ji nemaji radi. Po rozvodu me po 12 let stvala proti tatovi, predhazovala mi, kolik a kde mel milenky, jak ji strasne ublizoval a kdyz jsem se s nim nepohodla, hned si prisolila. Pak si nasla pritele a uz se k nam moc nehlasila. Kdyz jsem chtela pohlidat tak zrovna neco mela, kdyz jsme k ni pak prijeli z ciziny, tak mi porad predhazovala jak se musime uskrovnit, kdyz jsme 7 lidi v 1+1 a pred dvema lety, kdy jsem ji rekla ze na cervenec prijedeme ale ze nevim ktery tyden, tak pro jistotu hned dopredu hlasila, ze cely cervenec nebude doma. Kdyz jsem ji pak volala (asi zapomnela, nebo si hned neuvedomila co mi rekla ) v puli cervence, tak se ptam Co delas a ona mi rika Nic, sklidila jsem ze stolu a ted meju nadobi. Samozrejme doma byla.
Co je na tom vsem uzasne a naplnuje me pocitem stesti je, ze jsem se diky tomu roku, co s ni nemluvim rychle sblizila s tatou. Zjistila jsem, ze je to clovek, ktereho si vazim (vic jak 20 let jsme byli na noze a vyhybali jsme se kontaktu vzajemne ), zjistuju, ze matka mela taky milence, ze nikdy poradne nepracovala, o domacnost se nestarala a uvedomuju si, ze kdyby si vazila toho co tata do vztahu dal, tak by se byvali nikdy nerozvedli. Diky tatovi poznavam, ze moje matka se chova stejne jako se chovala jeji matka a ja jsem kompletne prehodnotila vztah nejen ke druhym ale i sama k sobe. Dnes uz vim i vedome ze nechci byt jako moje matka, pritom jeste pred dvema roky byla pro me buh i pres to, jak se chovala.

Jaku — 8. 3. 2012 0:54

Romano,tak jsem nějak na rozpacích trochu z toho co píšeš.Nechápu, proč nevezmete děti sebou na hory jsou už dost velké a takových rodin jako je ta vaše je tam víc-naopak znám lidi,kteří jeli sjezdovat,i když měli mimčo v kočárku-ten měli zaparkovaný pod sjezdovku;občas vidím na horách maminu,co mezi lyžováním kojí,dítko pak strčí zpět do fusaku na saních,atd.,atd.Takže být tvoji matkou ti řeknu tady toto a už jenom kvůli těm dětem,aby se dostaly s vámi na čerstvý vzduch a abyste tam trávili své volno jako rodina,bych ti je v tomto případě odmítla pohlídat.I my jsme brali a učili sami děti už od 4 let lyžovat pravidelně až téměř doteď každý rok.

A taky se ti divím,v době mobilů,jak vnucuješ své dítko zcela neplánovaně své matce a to na celé 3 hodiny,kdyby to bylo na hodinu či půl.Kadeřník není nic co by hořelo ted a hned,lze to naplánovat dopředu přeci;a manžel nic?

Přijde mi,že chceš za každou cenu takto svou matku do něčeho vmanévrovat a já se jí nedivím,že když sebou manévrovat prostě nechce dát,že klade odpor.Já bych asi udělala to samo;možná je to u mě dáno i tím,že jsme jako mladí zajíci s manžou a 2 malými dětmi byli odkázáni a museli se spoléhat pouze sami na sebe,babičky každá 80 km daleko.
Tak už jí nech volně dýchat,má právo na to dělat si konečně co chce a vaše rodinka si zase taky bude žít zcela po svém-bud ráda,že ti nikdo neorganizuje život.

Jaku — 8. 3. 2012 1:04

Dita.L napsal(a):

Ja si myslim, ze tusim, proc to resis. Treba jenom podvedomne, jinak nevis, ale vsichni jsme nastaveni tak, ze milujeme sebe tak, jak milovala matka nas samotne, nebo tak, jak bychom chteli, aby nas milovala. Nemas treba ty sama problemy ve vztazich z tohohle hlediska k sobe nebo k rodine, k druhym?
Cim vic te ctu, tim vic mi tvoje matka pripomina tu moji. Nedavno jsem premyslela, kdy jsem jako mala nebo pubos zazila opravdovou chvilku stesti a komplicity s moji mamou a musela jsem konstatovat, ze si bohuzel na zadnou nepamatuju. Zato jeji hlas, rozkazy a nervozitu si pamatuju naprosto presne. Jak rikame, je to osoba neustale pri.nasrana. Nenavidi cely svet a nema jedinou kamaradku, lidi ji nemaji radi. Po rozvodu me po 12 let stvala proti tatovi, predhazovala mi, kolik a kde mel milenky, jak ji strasne ublizoval a kdyz jsem se s nim nepohodla, hned si prisolila. Pak si nasla pritele a uz se k nam moc nehlasila. Kdyz jsem chtela pohlidat tak zrovna neco mela, kdyz jsme k ni pak prijeli z ciziny, tak mi porad predhazovala jak se musime uskrovnit, kdyz jsme 7 lidi v 1+1 a pred dvema lety, kdy jsem ji rekla ze na cervenec prijedeme ale ze nevim ktery tyden, tak pro jistotu hned dopredu hlasila, ze cely cervenec nebude doma. Kdyz jsem ji pak volala (asi zapomnela, nebo si hned neuvedomila co mi rekla ) v puli cervence, tak se ptam Co delas a ona mi rika Nic, sklidila jsem ze stolu a ted meju nadobi. Samozrejme doma byla.
Co je na tom vsem uzasne a naplnuje me pocitem stesti je, ze jsem se diky tomu roku, co s ni nemluvim rychle sblizila s tatou. Zjistila jsem, ze je to clovek, ktereho si vazim (vic jak 20 let jsme byli na noze a vyhybali jsme se kontaktu vzajemne ), zjistuju, ze matka mela taky milence, ze nikdy poradne nepracovala, o domacnost se nestarala a uvedomuju si, ze kdyby si vazila toho co tata do vztahu dal, tak by se byvali nikdy nerozvedli. Diky tatovi poznavam, ze moje matka se chova stejne jako se chovala jeji matka a ja jsem kompletne prehodnotila vztah nejen ke druhym ale i sama k sobe. Dnes uz vim i vedome ze nechci byt jako moje matka, pritom jeste pred dvema roky byla pro me buh i pres to, jak se chovala.

Dito,když jste přijeli do čech za mamkou,tak vás bylo 7 lidí v 1+1 celý měsíc,pochopila jsem to dobře?
Jestli jo,tak to bych se z toho asi taky osypala.A tady chápu mojí máti,že nás vlastně ani k sobě domů nezve,byť bydlí sama v 3+1-je zvyklá na svůj klid,pořádek a tak a když k ní najdnou vpadnou 4 lidi,byt jen na jednu odpolední návštěvu spojenou s obědem 2x za rok,kdy už ani neni zvyklá vařit pro tolik lidí,tak je pro ni úlevou,až je po všem a jezdí radši k nám.
Já si z toho všeho vyberu to plusový - že je fajn,když je samostatná a že si zvykla,ba je ráda sama doma,že s tímhle nemá problém;některé starší ženské jsou v tomto směru dost ufnukané a vyžadují pozornost a přítomnost svých dětí permanentně a to bych teda nechtěla zažít.

majkafa — 8. 3. 2012 7:56

7 lidí v 1+1, to by se mi taky nelíbilo a ani bych takhle na návštěvu nejela, zajistila bych mé rodině bydlení v hotelu nebo na ubytovně a necpala se mamince do tak malého bytu a ještě si pak  na to stěžovat. To je neohleduplnost až nesoudnost.

majkafa — 8. 3. 2012 8:01

romano, nech svou mámu žít, jak ona chce a nepředělávej ji. Vždyť se chováš stejně jako ona.

helena — 8. 3. 2012 8:14

já jsme se jí vždycky snažila ve všem vyhovět,pomoct jí a asi to bylo špatně
Víš, děvče, jestli je maminka zvyklá, že uděláš, zařídíš, pomůžeš, vyhovíš... tak se nediv, že toho využívá, zvlášť když má druhou dceru za horama. Jasně, že pomáhat se má... ale jen v těch věcech, které (nejen) rodiče nezvládnou sami. Asi takhle - když bude máma nemožná, umeju jí okna, dovezu nákup... ale má-li jinou možnost bydlení, třeba i ten hotel, nenacpu si ji do bytu a nebudu komplikovat život zbytku rodiny. Notabene tehdy, kdy vzájemné vztahy nejsou extra ukázkový.
Nevim jestli jí to příjde normální,že u ní nejsou vnoučata.
Já zas nevím, proč by vnoučata měla být "hlídaný babičkama imrvere a to pomalu celý prázdiny a i mimo nich". To totiž není povinnost, kterou by děti mohly vyžadovat, ale jen a jen dobrá vůle prarodičů.

Sakura — 8. 3. 2012 8:20

Taky se s otcem 8 let nevídám (on to tak chtěl a jeho nová žena). Mrzí mě to, protože maminku už nemám, je to můj jediný rodič. Já bych zájem měla, ale z jeho strany není. Mrzí mě to, ale snažím se tím netrápit a soustředit se na svoji novou rodinu. Děti mají dědu a babi od manžela, takže úplně ochuzené nejsou. Naopak, on je ochuzený o vnoučátka. A o jednu dospělou dceru (i když má dvě malé děti). To nezměním. A ty asi taky ne. Zájem si nevydupeš.

Sakura — 8. 3. 2012 8:25

Povinnost hlídat samozřejmě nemají, nicméně nezájem o vnoučky je docela zvláštní.

Sakura — 8. 3. 2012 8:27

Nicméně, pokud vztah s dcerou není úplně korektní, dá se to pochopit, že zájem o vnoučky moc nemají. Můj otec a já se nevídáme, tudíž chápu, že nemá zájem ani o své vnoučky, i když minimálně o synovi ví. Posílala jsem u fotky, ale bez reakce.

Dita.L — 8. 3. 2012 9:55

Ja to 1+1 trochu rozeberu. Ten muj byt co  matka prodala jsem mela cca 10 minut od ni autem. Byl to velky 2+1. Sice v nem nebyl zadny nabytek ale voda, elektrina a plyn ano. Vzdycky jsem chtela prespavat ve svem byte na nafukovackach s tim, ze Krystofa dam do cestovni postylky (tenkrat nas jeste bylo 5, Alexii jsme jeste nemeli ) a rano k ni zase dojedeme. Vzdycky brecela, ze prijedeme jenom na par dni, ze nas rok nevidela a urazila se, ze chceme jit spat jinam, takze jsme nakonec vzdycky zustali. Vecer byla rada, kdyz jsme zbyli v kuchyni jen my dve, ostatni uz spaly vedle, ze si muzeme povidat, ale vetsinou jen brojila proti tatovi, stezovala si na zivot, fnukala a o nas se vicemene ani moc nezajimala. Rano prisel jeji pritel, jemu podstrojovala a na nase deti kricela jenom nelitej, nedupej, nekric (taky jsem bydlela leta v panelaku a rikam, ze deti absolutne nedelali takovy bordel, ze by obtezovaly sousedy ). Navic jsme jezdili hodne na vylety a HLAVNE jsme vzdycky jezdili na 3 tydny ale ne jenom k ni. Vzdycky to bylo tak, ze jsme zustali 4 dny, pak jsme jeli na 14 dni pres celou republiku do Ovy a na zpatecni ceste jsme zase zustali u matky tech 4 - 5 dni takze o hororu v 1+1 se ani mluvit neda.
Navic vzdycky, kdyz jsme jeli k tatinkovi, tak byla scena o tom, ze nam ublioval, ze se s ni rozvedl a ja ze k nemu jeste jezdim, ze jsem zla a ze ji ublizuju. Kdyz jsme se vratili, tak byla dalsi scena o tom, ze jestli jsme ji dobre za ty  2 - 3 hodiny pomluvili, ze jsme mohli u tatinka zustat, kdyz je nam u nej tak dobre atd. A kdyz jsem ji to nerekla, tak zacla scenu slovy Tys byla zase u tvojeho slavneho tatinka, vid?" Tak asi tak.

majkafa — 8. 3. 2012 9:59

Dito, tak to už je pochopitelné jinak.

romanapreslova — 8. 3. 2012 14:36

Milá Jacu s dětmi jsme na horách byli a pak jsme prostě chtěli sami.manžel chodí do práce a je v ní od rána do večera-platíme ne malou hypotéku a bohužel tam být musí.A chtěla jsem celkem pohlídat 3x za pomalu 7let a to je moc?A jak jsme psala ke kadeřnici se do stanu sotva 1 za rokn a naplánované jsem to měla ,ale vybouchlo mi hlídání jinde a pak už bych se nedostala.A tenkrát jsem měli jen malýho a bylo mu půl roku  a na horách jak už jsem psala byl s námi i s manželovo holkama,ale to jsem já nelyžovala a byla s malym.Pak jsme chtěli jet bez dětí,abych si taky zalyžovala tak nevím co je na tom.

romanapreslova — 8. 3. 2012 14:41

Heleno já jsem tam nepsala,že chci pohlídat celé prázdniny,ale ,že mi jsme jako malý byli hlídaný celý prázdniny.A nikdo nic takovýho nechce!A občas pohlídat vnoučata je snad normální.S manželem už jsme nikde nebyli cca 5let a já jsem s dětmi každý den už 7 let od rána do večera,tak se na mě nezlob ale třeba byt jeden víkend volný bych už opravdu třeba potřebovala,ale ne za cenu,že budu někomu ty děti vnucovat a to taky nedělám.Jak už jsem psala,potřebovala jsem pohlídat cca 3krát za 7let.Každý má jiný názor!

romanapreslova — 8. 3. 2012 14:46

A Majkafo nevím kde jsi si tady přečetla,že někoho předělávám.To co jsem tady popsala cítím já a nikdy jsem o tom mámě neřekla.Má máma si tak žije a já jí nepředělávám a ani nechci a ani nebudu.Jen je mi to všechno líto a i vůči dětem,když tady děti z vesnice pomalu všechny jezdí na prázdniny k babičce a naše nic.

Jaku — 8. 3. 2012 14:55

romanapreslova napsal(a):

Milá Jacu s dětmi jsme na horách byli a pak jsme prostě chtěli sami.manžel chodí do práce a je v ní od rána do večera-platíme ne malou hypotéku a bohužel tam být musí.A chtěla jsem celkem pohlídat 3x za pomalu 7let a to je moc?A jak jsme psala ke kadeřnici se do stanu sotva 1 za rokn a naplánované jsem to měla ,ale vybouchlo mi hlídání jinde a pak už bych se nedostala.A tenkrát jsem měli jen malýho a bylo mu půl roku  a na horách jak už jsem psala byl s námi i s manželovo holkama,ale to jsem já nelyžovala a byla s malym.Pak jsme chtěli jet bez dětí,abych si taky zalyžovala tak nevím co je na tom.

No hlavně to,že v první řadě si vy musíte zorganizovat dění v rámci vaší rodiny;tvoje mamka,když bude chtít,tak pohlídá,když ne,tak je to zas její rozhodnutí,tak   n e v í m   c o    j e   n a   t o m !

A lyžovat na střídačku,to není žádný problém-když se něco řešit chce,řešení se vždy najde.

Holič - tvůj muž je v práci 6 dní v týdnu?Kadeřnice běžně fungují i v sobotu.

Některé maminy musí mít fakt hodně trpělivost se svýma dcerama.:jojo:

Jaku — 8. 3. 2012 15:01

romanapreslova napsal(a):

Heleno já jsem tam nepsala,že chci pohlídat celé prázdniny,ale ,že mi jsme jako malý byli hlídaný celý prázdniny.A nikdo nic takovýho nechce!A občas pohlídat vnoučata je snad normální.S manželem už jsme nikde nebyli cca 5let a já jsem s dětmi každý den už 7 let od rána do večera,tak se na mě nezlob ale třeba byt jeden víkend volný bych už opravdu třeba potřebovala,ale ne za cenu,že budu někomu ty děti vnucovat a to taky nedělám.Jak už jsem psala,potřebovala jsem pohlídat cca 3krát za 7let.Každý má jiný názor!

A manžel nemá rodiče ochotné hlídat?
A že ostatní děti jezdí k babičkám?To mi trochu připomíná,jak děti říkali,že všichni už to či ono  mají nebo že nemusí chodit brzy domů a oni jen jsou takoví chudáčci.Buď v klidu,v každé rodině je nějaký ten kostlivec ve skříni.

romanapreslova — 8. 3. 2012 15:30

Jaku nevím o co ti tady jde.Ano mi jsme si něco naplánovali a co-tady šlo o to,že máma mi řekla,že pohlídá a den před tím volala,že ne o to tady jde.Přitom ,když jsme jí syna přivezli tak jsem neviděla,že by jí něco bylo a lyžovat na střídačku jsme nechtěli pochopíš to?Chtěli jsme prostě někam sami vypadnout,ale někteří holt jako ty tuto potřebu nemají.Někteří sedí doma na zadku,když přijdou z práce,nemají kamarádky ani zábavu a ani nic a jsou spokojení.A neznám tady u nás kadeřnici,která dělá o víkendu a manžel dělá většinou 6dní v týdnu a jinou babičku nemáme.Manželovo mamka je v Itálii.A jak píšeš máma bud pohlídá nebo ne-to je jasný že jo a o to tady právě jde.Většinou se babičky na svá vnoučata těší a rádi si je berou sami od sebe-o to tady jde.A NEŘÍKÁM,ŽE SI JE MUSÍ BRÁT,NEBO,ŽE JE NĚKOMU NUTÍM-PROSTĚ MĚ JEN MRZÍ,ŽE TO TAK U NÁS NENÍ.Ty to tady pořád hrotíš jako kdych ty děti chtěla za každou cenu nechat hlídat.A tobě přijde normální,že syn ted 7let spal u baby 1v životě a dcera 3roky ani jednou?A s tím,že děti jezdí k babičce jak píšeš,že někdo něco-to už mi připadá dokonce jako provokace.Když jde kluk pro kamaráda a jeho mamka mu řekne Martin je u babičky,pak jde pro Elišku a mamka řekne je u babičky,tak je ti to docela líto!No nic už se s tebou tady nebudu dohadovat mě to prostě jen mrzí a když to nedokážeš pochopit brát ti to nebudu.

PavlaH — 8. 3. 2012 17:21

romano, co je za tím, že tě to mrzí? Já ti to povím, ano? Je to opravdu jen lítost a představa, že to mohlo být jinak. Ale tvoje máma skutečně nechce.  Ve tvém případě je řešení opravdu jediné. Přijmout to jako fakt, že ty to máš jinak. A nenechat v sobě hlodat závist, představy a lítost. Mohlo by ti to otrávit život.

A ještě jednu věc ti poradím, pro matku udělej pouze to, co ty chceš. Jen tak. Ne proto, že se to čeká, že jsi jediná a podobné výmluvy. Jen kvůli sobě jí pomáhej, jen proto, že ty to tak chceš. Nic jiného ti totiž nepomůže.

Jestli je jako jedna z matek, co znám, může svému okolí dokonce líčit, jak je starostlivá, jak na vás myslí a celou situaci si ještě pokřivit a zkreslit tak, aby jí vyhovovala. Jen proto, že je to tak pro ni dobré a pohodlné.

majkafa — 8. 3. 2012 18:15

romanapreslova napsal(a):

Jaku nevím o co ti tady jde.Ano mi jsme si něco naplánovali a co-tady šlo o to,že máma mi řekla,že pohlídá a den před tím volala,že ne o to tady jde.Přitom ,když jsme jí syna přivezli tak jsem neviděla,že by jí něco bylo a lyžovat na střídačku jsme nechtěli pochopíš to?Chtěli jsme prostě někam sami vypadnout,ale někteří holt jako ty tuto potřebu nemají.Někteří sedí doma na zadku,když přijdou z práce,nemají kamarádky ani zábavu a ani nic a jsou spokojení.A neznám tady u nás kadeřnici,která dělá o víkendu a manžel dělá většinou 6dní v týdnu a jinou babičku nemáme.Manželovo mamka je v Itálii.A jak píšeš máma bud pohlídá nebo ne-to je jasný že jo a o to tady právě jde.Většinou se babičky na svá vnoučata těší a rádi si je berou sami od sebe-o to tady jde.A NEŘÍKÁM,ŽE SI JE MUSÍ BRÁT,NEBO,ŽE JE NĚKOMU NUTÍM-PROSTĚ MĚ JEN MRZÍ,ŽE TO TAK U NÁS NENÍ.Ty to tady pořád hrotíš jako kdych ty děti chtěla za každou cenu nechat hlídat.A tobě přijde normální,že syn ted 7let spal u baby 1v životě a dcera 3roky ani jednou?A s tím,že děti jezdí k babičce jak píšeš,že někdo něco-to už mi připadá dokonce jako provokace.Když jde kluk pro kamaráda a jeho mamka mu řekne Martin je u babičky,pak jde pro Elišku a mamka řekne je u babičky,tak je ti to docela líto!No nic už se s tebou tady nebudu dohadovat mě to prostě jen mrzí a když to nedokážeš pochopit brát ti to nebudu.

No tak tě to halt mrzí. No a co? :co: Co řešíš? Babičku nepředěláš, tebe to mrzí a to je tak všechno, co s tím můžeš dělat.
Nebo jí to míníš nařídit soudně? Nebo ji zastřelit? Nebo co? :) To je jenom její věc, jak se chová.
Nebo to můžeš vzít jako fakt, brát svou maminku takovou, jaká  je a neznepříjemňovat zbytečně život sama sobě a nedejbože i svým dětem očkováním, že babička MUSÍ hlídat a aby jim to bylo líto a blábláblá. Pro ně uděláš nejvíc tím, když zaujmeš postoj, že babička taková prostě je.

Jaku — 8. 3. 2012 18:55

romanapreslova napsal(a):

Jaku nevím o co ti tady jde.Ano mi jsme si něco naplánovali a co-tady šlo o to,že máma mi řekla,že pohlídá a den před tím volala,že ne o to tady jde.Přitom ,když jsme jí syna přivezli tak jsem neviděla,že by jí něco bylo a lyžovat na střídačku jsme nechtěli pochopíš to?Chtěli jsme prostě někam sami vypadnout,ale někteří holt jako ty tuto potřebu nemají.Někteří sedí doma na zadku,když přijdou z práce,nemají kamarádky ani zábavu a ani nic a jsou spokojení.A neznám tady u nás kadeřnici,která dělá o víkendu a manžel dělá většinou 6dní v týdnu a jinou babičku nemáme.Manželovo mamka je v Itálii.A jak píšeš máma bud pohlídá nebo ne-to je jasný že jo a o to tady právě jde.Většinou se babičky na svá vnoučata těší a rádi si je berou sami od sebe-o to tady jde.A NEŘÍKÁM,ŽE SI JE MUSÍ BRÁT,NEBO,ŽE JE NĚKOMU NUTÍM-PROSTĚ MĚ JEN MRZÍ,ŽE TO TAK U NÁS NENÍ.Ty to tady pořád hrotíš jako kdych ty děti chtěla za každou cenu nechat hlídat.A tobě přijde normální,že syn ted 7let spal u baby 1v životě a dcera 3roky ani jednou?A s tím,že děti jezdí k babičce jak píšeš,že někdo něco-to už mi připadá dokonce jako provokace.Když jde kluk pro kamaráda a jeho mamka mu řekne Martin je u babičky,pak jde pro Elišku a mamka řekne je u babičky,tak je ti to docela líto!No nic už se s tebou tady nebudu dohadovat mě to prostě jen mrzí a když to nedokážeš pochopit brát ti to nebudu.

Romano,já vím,chce to en nadhled,který mládí nemá,já jsem si dřív taky myslývala,že některé věci mpřeci musí být tak a tak,ale časem a ted,třeba s odstupem 10 let,se na to budeš dívat úplně jinak.

A teď mi to dochází,proboha jaké střídání se na lyžích,vždyt už máte děti dost velké nato,aby lyžovaly s vámi.
Mě nemusíš psát nic o sezení na zadku,to nikdy nebyla naše parketa,byli jsme a jsme i nyní aktivní co se sportu týká ažaž a při těchto aktivitách jsme děti neodkládaly nikdy;a když jsme za mlada pařily,tak u někoho v bytě nebo nejčastěji u nás,a děti (a nejen naše)spaly v jiném pokoji a bylo to.

helena — 9. 3. 2012 6:47

s dětmi jsme na horách byli a pak jsme prostě chtěli sami... bez dětí,abych si taky zalyžovala tak nevím co je na tom... já jsem s dětmi každý den už 7 let od rána do večera... děti z vesnice pomalu všechny jezdí na prázdniny k babičce a naše nic... mě to prostě jen mrzí
Milá Romano, já dovedu pochopit, že tě to mrzí, že byste chtěli s manželem aspoň někdy zas "jako zamlada" a že mít haranty na krku 24 hodin denně 365 dní do roka (letos dokonce 366 http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png) je na palici...
Ale to všechno neznamená, že maminku změníš. Dokonce ani poštěkávání a pochybnosti o tom, zda víme, co je normální, ti nepomůže http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png. Víš, ono se říká "kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody" - a tak se mi zdá,  že pro tebe je přijatelnějším "důvodem" neochotná máma, než pátrání po možnostech, jak dětičky tu a tam někam "odložit" i bez její pomoci. A aby sis nemyslela, že jen tak blábolím - moje máti bydlela 10 minut busem a babička-tchýně skoro 400 km - a máma hlídala 2x, slovy dvakrát, za celý život. Druhá babi by se starala ráda, taky to ze začátku dělala, ale komplikovala to vzdálenost, její zdravotní stav a brzký odchod. No tak jsem si to holt musela zařídit tak, abych buď mohla brát děti s sebou (od ouřadů po doktory), nebo se třeba dohodnout s kámoškou na recipročním hlídání... aspoň do doby, než je bylo možný nechat samotný nebo poslat na třeba tábor (začínali jsme příměstskejma, aby byly večer doma).
Ale z pohledu čtyřnásobný babičky ti můžu říct, že kdyby mi děti tvrdily, že "občas pohlídat vnoučata je snad normální", tak bych je rychle ujistila, že o tom, co je normální, si rozhoduju já sama http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png Babičkuju ráda... ale děsně nerada mám, když mi někdo vykládá, co bych správně dělat měla a neměla.

romanapreslova — 9. 3. 2012 14:52

Majkafo své děti určitě neočkuji a nikdy jsem jim nic podobného ani neříkala a ani sto s nimi neprobírám,prostě tam jednou za 14dní nebo měsíc jedeme a tím to hasne a ZNOVU tady opakuji pro ty co neumí asi číst,že nikomu nic nenařizuji a nevnucuji.Píšu tady pouze svoje pocity.A jak tady píšeš ,že mě to mrzí -NO A CO?To jsem sem potom nemusela psát a vylívat si srdce-dík za pochopení!Tvoje názory mě jak si nezajímají-promin máš divné odpovědi.Od toho tady ten babinet snad je ne?A ještě jednou s těma lyžema-píši znovu v té době co jsem tady řešila bylo malému půl roku a malá ještě nebyla.

romanapreslova — 9. 3. 2012 14:59

Heleno znovu opakuji já nikomu nic neříkám a nenařizuju a ani nevyčítám.Když máma hlídala tenkrát cca 6,5roku zpátky tak na silvestra to jsme se dohodli spolu,pak na lyže to jsem se normálně zeptala a na toho holiče jsem jí taky požádala.Tot vše,ale v životě jsem jí nikdy nic nevyčetla a ni neříkala co má a co nemá,nebo že by měla hlídat.Ale jak znova píšu-mrzí mě ,že moje děti nemají babičku a dědu jako jsme měli mi se ségrou,když jsme byli malý.

PPavlaa — 10. 3. 2012 12:33

romanapreslova napsal(a):

Jaku nevím o co ti tady jde.Ano mi jsme si něco naplánovali a co-tady šlo o to,že máma mi řekla,že pohlídá a den před tím volala,že ne o to tady jde.Přitom ,když jsme jí syna přivezli tak jsem neviděla,že by jí něco bylo a lyžovat na střídačku jsme nechtěli pochopíš to?Chtěli jsme prostě někam sami vypadnout,ale někteří holt jako ty tuto potřebu nemají.Někteří sedí doma na zadku,když přijdou z práce,nemají kamarádky ani zábavu a ani nic a jsou spokojení.A neznám tady u nás kadeřnici,která dělá o víkendu a manžel dělá většinou 6dní v týdnu a jinou babičku nemáme.Manželovo mamka je v Itálii.A jak píšeš máma bud pohlídá nebo ne-to je jasný že jo a o to tady právě jde.Většinou se babičky na svá vnoučata těší a rádi si je berou sami od sebe-o to tady jde.A NEŘÍKÁM,ŽE SI JE MUSÍ BRÁT,NEBO,ŽE JE NĚKOMU NUTÍM-PROSTĚ MĚ JEN MRZÍ,ŽE TO TAK U NÁS NENÍ.Ty to tady pořád hrotíš jako kdych ty děti chtěla za každou cenu nechat hlídat.A tobě přijde normální,že syn ted 7let spal u baby 1v životě a dcera 3roky ani jednou?A s tím,že děti jezdí k babičce jak píšeš,že někdo něco-to už mi připadá dokonce jako provokace.Když jde kluk pro kamaráda a jeho mamka mu řekne Martin je u babičky,pak jde pro Elišku a mamka řekne je u babičky,tak je ti to docela líto!No nic už se s tebou tady nebudu dohadovat mě to prostě jen mrzí a když to nedokážeš pochopit brát ti to nebudu.

romano, já znám spoustu babiček, které prostě nehlídají. nebo jen fakt výjmečně. a to vůbec nemají se svými dětmi špatné vztahy. jen prostě chodí do práce, mají taky svoje zájmy, život. neznamená to, že nemají vnoučata rády.

dusička — 10. 3. 2012 13:24

Já bych to možná viděla Romano na to, že tvoje máma je unavená životem. Má starosti sama se sebou. Nemá energii na hlídání vnoučat. Jak si psala o tátovi, vydala v jejich vztahu prostě co se dalo, a ted je unavená.
Jak probíhá Tvoje návštěva u ní doma?
To že Ti nepohlídá, neznamená, že Tě nemá ráda.

dusička — 10. 3. 2012 13:26

A to nejhorší na tom je ,že já tam jezdím jen z povinnosti odsedím si tam 2-3hodky a když jedu dom tak si říkám,že ted tam další 3týdny nemusím
Jo, tak jsem to našla.
co k ní přijet, jít někam na procházku, udělat si s ní a s dětma výlet, prostě nejenom si to odsedět. Povídat, zasmát se, a tak. Aby Tě to bavilo, a necítila si tu povinnost tam jezdit. Prostě udělat pohodu i u mamku. Nevím, jestli chápeš, jak to myslím.

helena — 10. 3. 2012 14:37

já nikomu nic neříkám a nenařizuju a ani nevyčítám
Vždyť jo... teda mamince neříkáš... Ale tady se necháváš slyšet, že, opakuju - "občas pohlídat vnoučata je snad normální" - a já se ti pokouším vysvětlit, že to až tak "normální" nemusí být vždycky. Ani za jinak dobrých rodinných vztahů.
Mám pocit, že ty, jak píšeš, ses "jí vždycky snažila ve všem vyhovět,pomoct jí" a tak dál... a zdá se ti (i když to možná nepřiznáš), že by měla následovat jakási reciprocita, protože je taky "normální" pomoc oplácet. Jak vidíš, není... a svět doopravdy není spravedlivej. Co naděláš...

novavila — 10. 3. 2012 23:50

Romano, já si myslím, že matka si to skutečně neuvědomuje vůbec .
Prostě má ke každé dceři jiný vztah a nikdy by to nepřiznala . U tebe se o lásku snažit nemusela, vždycky jí MĚLA , tak u druhé dcery se snažila víc .

U nás to bylo stejný a já se kvůli tomu leta rozčliovala a rozcházela, než jsem pochopila, že ona si to neuvědomuje a vůbec to nedělá naschvál .
Mně třeba úplně fascinuje, jak mi  máma pokaždý vypráví, že jedna příbuzná z JČ má svoji 90 letou matku u sebe a stará se pečlivě o ni a  tím  mi nenápadně naznačuje , že já budu na řadě , až bude potřebovat péči .
A víte proč? Protože sestra přece pracuje a nesmí přijít o práci , proboha!!! :(.....zatímco já jsem v ID .

Naprosto přitom ignoruje, že jsme se celej život hádaly a nesnášely :):)

Prostě Marta je tady na práci a Máří Magdalena na lásku a požitky .........ROLE  jsou rozdělený  NAVŽDYCKY .
Tak  to ber pokorně a nebraň se.

eterickabytost — 8. 5. 2012 19:17

Ahoj holky, jsem tu dnes poprvé a chtěla bych se svěřit, slyšet váš upřímný názor, poradit.......žiju s partnerem, máme nádhernou, zdravou tříletou dcerušku, ještě jsem na rodičovský, finančně jsme na tom velice bídně, přežíváme, ale pro malou to za to stojí. Problém je moje rodina, hlavně máma. Chovají se ke mně pohrdavě, ponižují mě, máma mě v sedumnácti vyhodila z domova a od tý doby je náš vztah velice komplikovaný a jako na houpačce. Vždycky jsem ji velice milovala, ale čím jsem starší, tím víc mám pocit, když si přehraju celé své dětství a minulost, že jsem pro ni vždycky byla velké břemeno nad její síly. ne, že by mě neměla jako dítě ráda, ale teď, když je mi třicet, si uvědomuju, že mě nezvládala a byla jsem jí naobtíž. Bavily jsme se ještě donedávna, ale pár týdnů už s rodinou nekomunikuju. Jen mě peskovali a kritizovaly jako malou holku, byla jsem z toho tak zničená, že mě nedokážou v ničem podpořit, povzbudit, že s nima radši nemluvím. Na jednu stranu je mi líp, nadruhou je mi šíleně smutno a jsem zklamaná, bolí to. V noci se mi o rodině pravidelně zdá, a to takový dramata, že jsem ráno jako zpráskanej pes, někdy se i budím, protože vykřiknu. Zdá se mi, jak mi pořád nadávají a kritizují, nejčastější věta mi zní v uších:"Za všechno si můžeš sama!", slyším, jak se mi máma přiznává, že mě nemá ráda, a že jsem jí vždycky byla na obtíž. A babička mi nedávno řekla, ale v reálu, ne ve snu, že mě nikdo nemá rád. Je mi z toho všeho tak bídně, že mám hluboké deprese a funkční mě udržuje jen moje holčička, pro kterou žiju...ale je to vyčerpávající.

lupina montana — 8. 5. 2012 19:36

Bytosti, kdekdo máme nenaplněný a dramatický vztahy s vlastní rodinou. Bodejť ne - nikdo nám není blíž a stejně tak, jako může být rodina zdrojem radosti a bezpečí, totéž může být obráceně, protože každá věc má dvě strany :)
Být tebou, vyšla bych z té neustále omílané věty "Za všechno si můžeš sama":
Ono je to totiž pravda, jen se to pro začátek musí trošku modifikovat na "Všechno  můžeš sama" :)
Čímž myslím, že můžeš být režisérkou vlastního života a můžeš (neboli je v tvé moci) zařídit, aby to byla komedie, nebo tragédie, umělecké dílo, nebo nesrozumitelný blábol....cokoliv.
Jen si zkus představit že to, co se odehrává ve tvé hlavě, je prostě filmový materiál - a s tím pracovat. (Jsou na to dokonce i vyloženě filmařské techniky).
To jen pro začátek :storstark:

PPavlaa — 8. 5. 2012 19:53

mně moje máma taky nikdy v ničem nepodpořila ani nepovzbudila, za to když něco udělám blbě, omlacuje mi to o hlavu, i kdyby to byla záležitost stará 20 let. mám se z toho hroutit ? prostě od ní to povzbuzení nečekám a výčitky se snažím pouštět jedním uchem tam a druhým ven.

mikuelini — 28. 1. 2013 12:19

Taky mam nevyrovnany vztah s matkou ,podobny jako Romana . Se synem mi taky nikdy nepomohla.Clovek to ani neocekava ,ale potom se ptam jak si chteji takove zeny vytvorit vztah s vnoucaty?Nevim co se v takovych zenach odehrava ,mozna si to ani neuvedomuji .Ja jezdim k mame 1 krat za rok .Neni nic nachystano ,spime v mistnosti ,vsude je nakakano od kocek ...no proste des.Taky mne to mrzi ,vzdycky uklidim a navarim  a matka je jenom cela zabrucena a clovek ma pocit ,ze tam otravuje .Pritom je tam mista dost ,je to RD s velkou zahradou.Nektere maminky davaji svou lasku najevo peci a varenim,neumeji to jinak...Ale ta nase ani laskavym chovanim  a o nejake peci se neda taky vubec mluvit.Zacarovana situace a nezbyva mi nic jineho nez se s tim vyrovnat,ale je to tezke...