Dobrý den, mám takový problém.. Nedávno se nám narodila dcera a díky švagrové nejezdíme za dědečkem. Moc bych si přála, aby dcera měla dědu, je to totiž jediný prarodič, kterého má, ale mám takové podezření, že jeho dcera (švagrová) prostě nechce, aby ji měl rád a manipuluje s tchánem tak, že mu organizuje čas, aby neměl příležitost k nám přijet.
Poraďte, jak bych mohla dědečka zmanipulovat já, aby k nám jezdil častěji a byla tak příležitost, aby jí více viděl a tím pádem aby si k sobě vytvářeli vztah?

IlonaN napsal(a):

Dobrý den, mám takový problém.. Nedávno se nám narodila dcera a díky švagrové nejezdíme za dědečkem. Moc bych si přála, aby dcera měla dědu, je to totiž jediný prarodič, kterého má, ale mám takové podezření, že jeho dcera (švagrová) prostě nechce, aby ji měl rád a manipuluje s tchánem tak, že mu organizuje čas, aby neměl příležitost k nám přijet.
Poraďte, jak bych mohla dědečka zmanipulovat já, aby k nám jezdil častěji a byla tak příležitost, aby jí více viděl a tím pádem aby si k sobě vytvářeli vztah?

Já nevím, ale dědeček je dospělý a je to jen na něm. Pokud by k vám chtěl přijet a vidět vás a vnučku, tak by to udělal. Nevím proč tam nejezdíte, jaký je důvod, ale jestli o něj tak moc stojíte, vidět ho, tak není jednodušší k němu jet? Místo vymýšlení, jak ho zmanipulovat? Ta věta "Poraďte, jak bych mohla dědečka zmanipulovat já..." - nezlobte se, ale to zní hrozně! Jaký vztah s dědečkem máte, že s ním chcete hrát tyto podivné hry?

Kdyby to šlo, tak bychom  k němu jeli.. ale švagrová řekla manželovi, že si nepřeje, aby k nim jezdil se zbytkem své rodiny..tj: já a dcera. Jsou s ní dlouhodobé problémy, které se vyhrotily tak, že se spolu také nebaví.

Proč nepřijede děda k vám?

IlonaN napsal(a):

Kdyby to šlo, tak bychom  k němu jeli.. ale švagrová řekla manželovi, že si nepřeje, aby k nim jezdil se zbytkem své rodiny..tj: já a dcera. Jsou s ní dlouhodobé problémy, které se vyhrotily tak, že se spolu také nebaví.

A děda bydlí u švagrové? V jejím bytě/domě?

Pozvali jste někdy dědu k vám?

Dobrý večer,
k vašim dotazům pro lepší přehled situace:
Dědeček vlastní  dům, kde jeho dcera bydlí se svým partnerem a nikdy jinde nebydlela. Tchýně již zemřela. Situace se zhoršovala po její smrti. Pár příkladů, které se přihodily:
Přítel švagrové mému muži řekl, že má vlastně dva domovy, což je prý velice zajímavé :-), švagrová manželovi řekla, že on už vlastně u nich je jenom návštěva, když už máme svůj dům, a podle se toho  má taky chovat, mě nepřímo říkala, že tam vlastně nemám jezdit, že tam o mě není zájem (věta typu na manžela: myslela jsem, že přijedeš sám.. Manžel na to měl samozřejmě jiný názor, vznikaly konflikty..)
Dědečka jsme samozřejmě zvaly a zveme, občas přijede, ale většinou už něco má.. jako kino nebo výlet se psem atd.. samozřejmě s dcerou a jejím přítelem společně.
Dědeček je dle mého hodný člověk a chce být asi nestranný (určitě ho netěší, že má rozhádané děti tak, že spolu nemluví)

Ilono, tak pokud je dům dědečka, tak není co řešit. Pokud vy stojíte o něj a on o vás, tak se švagrová může třeba stavět na hlavu, ale to je asi tak vše. Nepřestala bych tam jezdit na návštěvu. Pokud o dědu stojíte, jezděte za ním. V opačném případě se mu nedivte, že nebude jezdit on k vám. Proč by měl on kvůli vašim hádkám na to doplácet a jen on jezdit k vám, když vy k němu nechcete? Nevím, těžko soudit takto na dálku a když člověk nezná vše, ale nezveličujete ty hádky? To co popisujete, že vám švagr či švagrová řekli, tak mi nepřijde jako něco strašného. Nejste moc vztahovační a třeba si jejich slova vykládáte hůř než byla myšlena? Nevím - jak říkám těžko soudit na dálku, jen mě to napadlo.
Děda má samostatný byt v domku nebo alespoň svoje pokoje?

Ilono, jak píše lennna přede mnou, není co řešit. Jezdíte za dědou ne za švagrovou tak jí po tom může být ...... A co vám řekli, kdoví jak to mysleli a jak to vlastně bylo. Třeba se brácha nechová jak na návštěvě a švagrová něco řekla a už je problém. Jinak, vyřešit by si to měl manžel, měl by jasně říct, že prostě za dědou jezdit budete a hotovo. Nikdo vám to nemůže zakázat

Dědeček má své vlastní prostory, jezdili jsme tam i přes ty hádky, a i když ze začátku děda řekl své dceři, ať se uklidní, za nějakou dobu to začalo znova. Tak já nechci do budoucna vystavovat dceru tomu, že na ní bude zlá, proto se tomu chci vyhnout, to je také další důvod, proč preferuji aby dědeček jezdil častěji k nám.
Manželovi samozřejmě řekl, že pokud on je v domě, manžel tam má stále svůj domov. Ale jak bych případné narážky vysvětlovala dceři, to si opravdu nedovedu představit...
Nechápu tu zlobu vůči dítěti, které za nic nemůže, no, každý jsme jiný...
Nemyslím si, že bychom přeháněli, prostě vztahy se dostaly do takové fáze, že už jenom nějaká nepatrná zmínka o nějaké blbosti rozdmýchává ohínky...

Pokud má děda svoje prostory tak nevím proč bys měla dceru vystavovat nějakým hádkám. jedete za dědou, se švagrovou nemusíte vůbe přijít do kontaktu. I když je to škoda, rodina je rodina. A co je někam pozvat a zeptat se o co vlastně jde, oc jim vadí? A zkusit se domluvit? třeba už je to opravdu jen boj kdo z koho

holcina napsal(a):

Pokud má děda svoje prostory tak nevím proč bys měla dceru vystavovat nějakým hádkám. jedete za dědou, se švagrovou nemusíte vůbe přijít do kontaktu. I když je to škoda, rodina je rodina. A co je někam pozvat a zeptat se o co vlastně jde, oc jim vadí? A zkusit se domluvit? třeba už je to opravdu jen boj kdo z koho

Souhlasím.

Jenže já nevím, jestli o to děda vlastně stojí. Když mlčí, a nic k tomu už neřekne.. Tedy, vlastně už o tom vůbec raději nemluvíme. 
Opravdu mám pochybnosti, jestli do toho jít.. Je to dost nepříjemné, když vám někdo řekne, že kdyby nebylo manžela (bratra), tak máte holou pr... atd.. ale to sem vlastně nepatří...

Radíte tedy ignoraci švagrové a ježdění za dědou?

Nojo, děda mlčí, protože toho má nejspíš plný zuby. Dívat se na to jak se děti žerou:-(

IlonaN napsal(a):

Dědeček má své vlastní prostory, jezdili jsme tam i přes ty hádky, a i když ze začátku děda řekl své dceři, ať se uklidní, za nějakou dobu to začalo znova. Tak já nechci do budoucna vystavovat dceru tomu, že na ní bude zlá, proto se tomu chci vyhnout, to je také další důvod, proč preferuji aby dědeček jezdil častěji k nám.
Manželovi samozřejmě řekl, že pokud on je v domě, manžel tam má stále svůj domov. Ale jak bych případné narážky vysvětlovala dceři, to si opravdu nedovedu představit...
Nechápu tu zlobu vůči dítěti, které za nic nemůže, no, každý jsme jiný...
Nemyslím si, že bychom přeháněli, prostě vztahy se dostaly do takové fáze, že už jenom nějaká nepatrná zmínka o nějaké blbosti rozdmýchává ohínky...

vzhledem k tomu, že se dcera teprve narodila je zbytečné dopředu řešit, co dcera na narážky. ono tady ale podle mě nejde ani tak o dceru, to je spíš výmluva, jako o tebe. možná potřebuješ dělat uraženou, nevím. ale dceru a to, co ona na to vidím jen jako výmluvu,.

holcina napsal(a):

Nojo, děda mlčí, protože toho má nejspíš plný zuby. Dívat se na to jak se děti žerou:-(

jojo

Taky mi připadá, že ses urazila a hledáš co kdy kde švagrová. Nemáte si co vyčítat:-( Snažte se spíš to probrat a pobrat

IlonaN napsal(a):

Jenže já nevím, jestli o to děda vlastně stojí. Když mlčí, a nic k tomu už neřekne.. Tedy, vlastně už o tom vůbec raději nemluvíme. 
Opravdu mám pochybnosti, jestli do toho jít.. Je to dost nepříjemné, když vám někdo řekne, že kdyby nebylo manžela (bratra), tak máte holou pr... atd.. ale to sem vlastně nepatří...

Radíte tedy ignoraci švagrové a ježdění za dědou?

Ilono a to jste se neměly se švagrovou rády odjakživa? Nebo čím to vzniklo? To není jen tak přece.

holcina napsal(a):

Taky mi připadá, že ses urazila a hledáš co kdy kde švagrová. Nemáte si co vyčítat:-( Snažte se spíš to probrat a pobrat

Souhlasím. Také z toho mám ten pocit jako holky. Že ty ses nějak urazila a švagrová je teď ta nejhorší. Můžeme se mýlit, nevidíme do toho. Ale z tvého psaní mi to tak přijde.

My jsme se spolu normálně bavili, opravdu, sice jsme se nevyhledávali, ale bavili se.. K této změně došlo postupně, jak jsem psala, po smrti její matky..
Jako proč toto všechno vzniklo.. mezi nimi (sourozenci) a mezi námi.. já fakt nevím...

Ilono - a co takhle kdyby manžel jezdil sám s dcerou na návštěvu? Když Tebe tam nechtěj, jak si psala.
Můžeš být doma, odpočívat, a dědeček by vnučku viděl. :jojo:

Snese jenom bratra.. ne zbytek jeho rodiny :-) Byli jsme u děduli, když nebyli doma..   
Musím se přiznat, že tato možnost mne nenapadla.. to je také řešení, že?
Pošlu manžela s dcerou k dědovi a je to.. NO to je dobrý nápad :-)
Opravdu mi to nenapadlo...Díky

mě to teda jako dobrý nápad nepřipadá. máte malý dítě, to tam bude jezdit s mrnětem sám, nebo tam nepojedou, dokud nepovyroste ?
já si nemůžu pomoct, ale přijde mi to pořád z iloniny strany takový jako nafukování, nejdřív se vymlouvala na malou, co tomu všemu řekne. pak tam malou teda pustí a neřeší, co ona na ty vztahy a sama zůstane doma.
já z toho všeho mám divnej pocit. buď se mezi vámi stalo něco, o čem tu nechceš mluvit, nebo jen hledáš výmluvy, záminky, urážíš se a možná čekáš, že tím někoho vydusíš.
spíš bych se snažila ty vztahy urovnat, pořešit. když to nebude možné, jde se snad aspoň slušně domluvit. rádi se mít nemusíte. a k dědovi klidně můžete všichni, proč by ne. je to jeho dům.

a ilono, vejš jsi psala, že do budoucna nechceš vystavovat dceru tomu, aby na ni byla švagrová zlá a že snese pouze bratra, ne zbytek rodiny. najednou je to jinak, neprotiřečíš si ?

Mě to také nepřipadá jako moc dobrý nápad. Pokud by se jednalo o návštěvu švagrové, vy se nemusíte, tak ok, ať jede manžel na návštěvu sám. Ale pokud se jedná o návštěvu dědečka, tak proč bys tam neměla jezdit (pokud teda nemáte také špatný vztah, ale o tom nepíšeš, tak asi ne). Proč bys měla zůstat doma a dědu nenavštívit, proč byste za ním nemohli jet celá rodina? Jen kvůli švagrové?

Dobrý den,
domnívám se,  že kdyby tam manžel jezdil sám s dcerou, (a ta myšlenka vlastně vznikla včera tady na babinetu od dušičky)  tak by to třeba bylo lepší, pokud jsem já ten hodně rušivý element :-) a i když se s manželem rozhádali, myslím, že by návštěvy mohly proběhnout v klidu, ku spokojenosti všech.
S dědou špatný vztah nemáme, je to opravdu slušný člověk a hodný pán, ale někdy mne mrzí, že k tomu nic neřekne. Prostě se to všechno přejde a nemluví se o tom (jak mezi mnou tak i manželem).

Samozřejmě mě ta celá věc mrzí,říkám si, že přeci  nemůže být tak nenávistná vůči dítěti, které nic neudělalo.  Švagrová vlastní děti nemá a zatím ještě neplánuje, děti všeobecně nemusí. A na dceru se ani nepodívala, když jsme u nich byly na vánoce a v té době vlastně vznikl poslední konflikt, kdy řekla , že si myslela, že přijde sám, bez zbytku své rodiny. Když se jednalo jen o mě, tak jsem to tak nějak zkousla, jezdili jsme tam také, sice ne často, ale přeci,  tohle už mě opravdu naštvalo, a vlastně i manžela, proto jsme se rozhodli tam nejezdit. No, ale přeci kvůli tomu nebudu upírat dítěti dědu a naopak!!!

Ilono, možná má švagrová sama se sebou problém právě v tom, že děti nemá. Jo, neplánuje, to jsme říkaly mnohé. Ale možná jenom prostě nemůže a má problém s tím, že vy dítě máte... Za její nesnášenlivostí může být cokoliv.
Btw kolik je dědovi?
Může mu být klidně i 50, já jsem taky babička od 47 let.
Ty máš možná vztek zbytečně -viz počet tvých vykřičníků. Ale zkusilas ji třeba pochopit, proč je taková? Neobhajuji ji a já bych za mým tchánem jezdila, pokud by si to on přál a byl by to jeho dům, švagrová nešvagrová. Dejte i se svým manželem jasně najevo svůj postoj, že nebudete svou dcerku připravovat kvůli švagrové o dědu a trvejte na tom  a podle toho se chovejte. Však jí to dojde. A když ne, její smůla. Jo, a co její manžel - přítel? Ten ve tvém příběhu jako by nebyl... Jak se k situaci staví on?

Aha, už jsem si přečetla o příteli švagrové.
Btw i já si myslím, že jste návštěva. Já jsem u svých rodičů taky návštěva, mám svůj domov. To mi přijde normální.
Nemá švagrová problém s tím, že se tam tvůj manžel nechová jako na návštěvě? A jí to vadí? Pokud tam nebydlí, nemyslím, že by měl o čemkoliv rozhodovat, či řešit, jestli tatínek nehodlá darovat dům jemu i švagrové...

Jenže já nevím, jestli o to děda vlastně stojí. Když mlčí, a nic k tomu už neřekne... Švagrová vlastní děti nemá a zatím ještě neplánuje, děti všeobecně nemusí... proto jsme se rozhodli tam nejezdit. No, ale přeci kvůli tomu nebudu upírat dítěti dědu a naopak!!!
Dědovi se nediv... jednak s dcerou bydlí (a kdoví, co vyslechne od ní), druhak je mu asi líto, že si "vlastní krev" jde po krku a on se na to může jen dívat. Možná ho i napadají myšlenky o tom, že vlastně s maminkou ve výchově zklamali.
Švegruše zas může a) závidět, že ty máš dítě a ona ne (ty řeči jak je nemusí můžou bejt jen kouřová clona), b) mít obavy, že díky vašemu miminku by mohla "o něco přijít", tak se brání jak dovede a zkouší dědu "odstavit", i když ne zrovna košer způsobem. Ale to víš, když bude mít prostor, naklove mu do hlavy co bude potřebovat... bez vašich případnejch připomínek.
Ale ty by ses mezi ně plést neměla - to by si měl vy/řešit manžel. Ty bys to měla nejdřív probrat s ním - "to a to se mi nelíbí, tohle bych si přála..." - a s tátou a sestrou by měl promluvit on. Třeba i o tom, že malá by neměla přijít o dědu a naopak, protože to je a bude radost pro oba(!)... a fajn, pokud není možné jezdit k nim, tak se holt o dědečka "rozdělíte" a bude navštěvovat on vás. Akorát by bylo možná dobrý, aby si manžel nejdřív popovídal s tátou, jak ten si to představuje a co by  si přál on - a teprve pak pokračovat.
Jen musíš počítat i s tou horší možností - že se nebudou chtít nebo umět domluvit. i to se stává...

Švagrovou nepředěláš, k dědovi bych jezdila, ať se to švagrové líbí nebo ne. Bavit se s ní nemusíš. Stačí pozdravit. Přijeli jste za dědou, ne za ní. Je to sice náročné na nervy, ale neustupovala bych jí. Jestliže Tě ona nemusí, je to její problém.
S dědou bych se dostatečně dopředu domluvila, ať si na to a to datum neplánuje nic a přijede k nám - třeba při příležitosti narozeniny dcery atd.

IlonaN napsal(a):

Dobrý den,
domnívám se,  že kdyby tam manžel jezdil sám s dcerou, (a ta myšlenka vlastně vznikla včera tady na babinetu od dušičky)  tak by to třeba bylo lepší, pokud jsem já ten hodně rušivý element :-) a i když se s manželem rozhádali, myslím, že by návštěvy mohly proběhnout v klidu, ku spokojenosti všech.
S dědou špatný vztah nemáme, je to opravdu slušný člověk a hodný pán, ale někdy mne mrzí, že k tomu nic neřekne. Prostě se to všechno přejde a nemluví se o tom (jak mezi mnou tak i manželem).

Samozřejmě mě ta celá věc mrzí,říkám si, že přeci  nemůže být tak nenávistná vůči dítěti, které nic neudělalo.  Švagrová vlastní děti nemá a zatím ještě neplánuje, děti všeobecně nemusí. A na dceru se ani nepodívala, když jsme u nich byly na vánoce a v té době vlastně vznikl poslední konflikt, kdy řekla , že si myslela, že přijde sám, bez zbytku své rodiny. Když se jednalo jen o mě, tak jsem to tak nějak zkousla, jezdili jsme tam také, sice ne často, ale přeci,  tohle už mě opravdu naštvalo, a vlastně i manžela, proto jsme se rozhodli tam nejezdit. No, ale přeci kvůli tomu nebudu upírat dítěti dědu a naopak!!!

a není tohle hlavní důvod tvého vzteku?
ty pyšná maminka ( to ti nikdo nemůže upřít - většina z nás taková je) a ona si dovolila se nekouknout a nepochválit?

Ilona N:
Tady je běžné, že některé pisatelky vidí problém v tobě, ale z toho si nic nedělej.
Pravdu má Mjkafa a Helena, přesně vystihly podstatu problému.

U nás to bylo tak, že švagrová dělala DLOUHODOBĚ všechno pro to, aby sama získala v budoucnu celý dům pro sebe. Bydlela v něm s rodiči (každý měl samostatný byt) a denně svými řečmi ovlivňovala rodiče, podněcovala je k nenávisti ke mně a naší dceři. Došlo to tak daleko, že je přesvědčila, že jsem k...a a dcera není jejich syna. Prarodiče až do své smrti dceru nepřijali.

Důvod: Chtěla získat barák jen pro sebe a měla strach, že prarodiče budou milovat vnučku. Co kdyby jí něco náhodou dali,tím by přece ochudili jejího syna . V široké rodině byli jen samí chlapci, ti v dospělosti zase měli jen samé syny, jen my jsme měli holčičku, dokonce  výjimečně krásnou, roztomilou ,šikovnou a chytrou. To se prostě neodpouští.
Měla ještě další důvod k nenávisti. Manžel(její bratr) je velmi pracovitý a když byl svobodný, bydlel u rodičů. Staral se o zahradu, rodičům i její rodině pomáhal (mytí oken v celém domě, mytí nádobí, protože matka a sestra nestíhaly),  včetně hlídání jejího malého syna, kdykoliv potřebovala. Nešetřil ani financema. Když se oženil, tak se musel odstěhovat, mě v domě nechtěli. Tak jsme bydleli jinde a denní pomoc už nebyla možná. Hodně se snažila nás rozeštvat a vrátit zaběhnutý pořádek. Nepovedlo se. Manžel sice k rodičům jezdil, ale pokaždé když se vrátil, byl naštvaný a nemluvil. Naštěstí jsem si rychle uvědomila, že ho tam proti mně zpracovávají. Začala jsem tam tedy jezdit s ním a pořád jsem byla v jeho blízkosti a tím jem jim vzala možnost ho navádět. Také mi řekly (tchyně a švagrová), že mě tam nechtějí. Tak jsme tam oba přestali jezdit. Trvalo to  víc jak rok. Pak tchyně nevydržela, viděla, že by ztratila syna. Ne že by mě rády viděly, ale trpěly mě tam. Když švagrová přímo zaútočila, zeptala jsem se jí, proč se tak chová a trvala jsem na konkrétní odpovědi. Cokoliv mi řekla, vždy jsem se jí zeptala proč mi to říká, proč si to myslí, proč, proč... Koktala, neuměla odpovědět.To, že nás s manželem chce rozeštvat říct před ním nemohla a jiná odpověď nebyla. Končilo to tím, že od nás utekla a pak  vzteky mlátila dveřmi po celém domě. Já byla vždycky na  její útok připravená a dávala si velký pozor, abych byla milá a v pohodě. Šlo to, hlavně jí na nic neodpovídat a neobhajovat se, to pak přistoupíš na její hru. Celý tyjátr jsem brala jako svoji hru.

Milé babinetky, věřte tomu, že švagrová může být mnohem horší než tchyně, zvláště když se jí jedná o budoucí majetek.
Nejezdit za dědou není řešení. Naopak, jezdit za ním často SPOLEČNĚ a být připravená a hlavně všechno prodiskutovat s manželem.

Agewa:
Promiň, když se narodí dítě v rodině, je slušnost se na něj alespoň podívat, ať je dítě jakékoliv, i když se mi nelíbí. Už to samo o sobě o něčem vypovídá.

Na naši dceru se švagrová také ani nepodívala, když byla větší, nesměla jí říkat teto a musela jí vykat. Trvá to dodnes, chovají se k sobě jako cizí lidé. Pozdrav, nic víc.

Mambo, souhlasím s tebou. Tady hned všechny házejí vinu na Ilonu, aniž ji znají, zatímco mně tedy reakce švagrové nepřijdou moc normální. Ty komentáře, že čekali jen manžela, či že se na malou ani nepodívala. To se mezi slušnými lidmi nedělá. :(

V rodině jsou vztahy bohužel ne vždy přátelské, v naší rodině to taky nebylo růžové. Ale znám z vyprávění snachu kamarádky mojí tchýně, která svým chováním velice připomíná švagrovou od Ilony. Nebo švagrová od mojí tchýně se poškorpila se zbytkem rodiny už před lety a odmítala jezdit za babi a dědou na návštěvu. Pošle vždy jen manžela. Jejich syn viděl dědu až na smrtelné posteli, ale ona sama nepřijela. Je to smutné.

Ilono, teď k tobě. Zajímalo by mě, jestli té švagrové třeba nejde o ten barák? Chce, abyste s dědou neměli dobrý vztah a oni by si pak nárokovali barák pro sebe.

A jak se děda choval k vnučce o Vánocích?

Já sama za sebe bych se s dědou dohodla a jezdila za ním. Švagrové bych se  snažila vyhnout.

Nojo, žárlivost, závist a majetek udělají své, jak obecně mezi lidmi, tak v rodině.V rodině je to horší, protože si v ní "musejí" najít černou ovci, která se stane jejich obětí a na které si budou hojit svoje mindráky.

Bohužel musím také souhlasit s mambou, pokud jde o majetek, dokážou se někteří lidé chovat naprosto po*ně.

IlonoN, podle mě má švagrová strach, že by se děda mohl v malé začít vidět a co kdyby jí začal snášet modré z nebe... Také bych radila nepřestat tam jezdit a v případě toho, že na tebe začne mít narážky, velmi slušně bych se jí přede všemi zeptala, co proti mě má. Většinou to těmhle typům lidí vezme vítr z plachet, ale také pozor na možné výmysly.

Držim palce a pevné nervy :)

mamba napsal(a):

Agewa:
Promiň, když se narodí dítě v rodině, je slušnost se na něj alespoň podívat, ať je dítě jakékoliv, i když se mi nelíbí. Už to samo o sobě o něčem vypovídá.

Na naši dceru se švagrová také ani nepodívala, když byla větší, nesměla jí říkat teto a musela jí vykat. Trvá to dodnes, chovají se k sobě jako cizí lidé. Pozdrav, nic víc.

To je prostě strašné. To si nedovedu ani představit. Takhle bych opravdu nechtěla, aby vše dopadlo.
Jo, majetek tam hraje roli, ano. Jedná se o ten dům... My máme své, oni zatím ne. Dědeček je za vodou, ...
No a teď si představte, co si může vymyslet.. Třeba mi jde  o majetek a beru to přes dceru., že jo... :-) Ach jo..
Je pravda, že jsem při tom incidentu na vánoce řekla, že tohle nemá cenu..
Dědeček mne asi chápe, protože mě venku (ne před ní doma), šel nás vyprovodit ven, řekl, že ho to všechno mrzí.. a podal mne s pevným stiskem ruku, popřál krásné vánoce.
Zkusím s ním ještě promluvit, jestli chce, abychom jezdili my k němu, všichni dohromady nebo to necháme tak, jak je, že občas přijede on k nám.

Lenna:
Švagrové sice do rodiny bratra nic není, ale velký problém, řekla bych že  zásadní, je v tom, že může  pomalu a dlouhodobě negativně ovlivnit dědečka, zvláště když se k němu chová jako milující dcera a sestra. Platí, že opakovaná lež se stává pravdou!  Na to opravdu pozor. Znám případ, kdy "milující sestra" rozvrátila manželství. Nakonec, kdybych situaci nepodchytila včas, kdo ví, jak by to dopadlo u nás.

Ilono, dobré vztahy chtít můžeš, ale musí to chtít i druhá strana, jinak to nejde a když není dobrá vůle oboustranná, nic s tím neuděláš.

U nás to tak strašné není, prostě se chováme k sobě jako cizí a nic neřešíme. Na druhou stranu je lepší  znát "nepřítele" a mít jasně vyložené karty, než si naivně myslet, že je vše OK a nevědět, že za zády kuje pikle.

mamba napsal(a):

Lenna:
Švagrové sice do rodiny bratra nic není, ale velký problém, řekla bych že  zásadní, je v tom, že může  pomalu a dlouhodobě negativně ovlivnit dědečka, zvláště když se k němu chová jako milující dcera a sestra. Platí, že opakovaná lež se stává pravdou!  Na to opravdu pozor. Znám případ, kdy "milující sestra" rozvrátila manželství. Nakonec, kdybych situaci nepodchytila včas, kdo ví, jak by to dopadlo u nás.

No, tak tomu bych i věřila. Protože můj manžel do té doby, než se narodila dcera, nechtěl uvěřit,  že by mohla být taková.. zlá.., asi se mu otevřely oči, když viděl, že ta její nenávist je zaměřená už i na dceru. Je krásná, opravdu, má velké oči, podobná je spíše manželovi a má i něco z dědečka a babičky.

A je pravdou, že mu napsala, že já jsem blbá, protože jsem nepochopila, že u nich v rodině o mě není zájem, že on nevidí to, co ona, a to, že jsem vychcaná manželka, a že doufá, že ji jednou dá za pravdu a že se toho dožije...
Tak už si ani nedělám iluze o tom, co může vykládat a opakovat u nich doma tak, aby se to stalo pravdou..
Je to opravdu na zvracení, a zároveň je mi to moc moc líto

Mambo, to máš pravdu. Já jsme např. chtěla s tátovou novou ženou vycházet dobře, ale ona už od začátku měla problém s tím, že prostě existuju a že táta má dceru z předchozího vztahu. Nakonec to dopadlo tak, že se s tátou už vůbec asi osm let nevídáme. Přestal chtít, pod vlivem své ženy. Prostě ona nechtěla. A já jsem snahu o to s ní vyjít měla. Ale prd platné mi to bylo. Táta se ochudil o vnoučátka, předpokládám, že těch se od svých nových dětí (mají prý dvě) díky svému věku již nedočká.

Jinak v naší rodině ze strany maminky, když už si každý urval co mohl (mám na mysli dědictví a majetek), nemáme si už co víc říct a nevídáme se. Smutné, ale je to tak. Ještě, že jsem našla novou a slušnou rodinu od mojeho manžela, kde takováhle nenávist a touha po cizím majetku neexistuje.

Ilono - cítím z Tebe zlost na švagrovou.
Ale nezapomeň, že je to ségra Tvého manžela.
Podívej - já svou švagrovku nemusím. Jednou se nám míchala do našeho manželství. A tak jsem utla náštěvy. Ona má holky ve věku 10 a 6 let. Já pětiletou. Vždycky přijela ke tchyni a chodily k nám na návštěvu, (lezlo mi to na nervy). Takže ted jsem udělala to, že manžel chodí sám s holkou ke tchyni, a prostě mě nemaj rádi, tak to neřeším. Nepolezu jim do zadku, a nebudu se přetvářet na rodinných sezení,že se nic neděje.
Prostě ke tchánovcům nechodím vůbec. A mám klid.
A že je Tvoje holčička krásná - jo věřím, každé mámě se nejvíc líbí to její dítě. :jojo:

Dušičko, ale Ilona má přece s tchánem dobrý vztah. Proč by to měla utnout jen proto, že se se švagrovou nemusí? Se švagrovou se přeci vídat nemusí, ale proč jí a malé zakazují i dědu? To je divné.

Dědeček mne asi chápe, protože mě venku (ne před ní doma), šel nás vyprovodit ven, řekl, že ho to všechno mrzí.. a podal mne s pevným stiskem ruku, popřál krásné vánoce.
Zkusím s ním ještě promluvit, jestli chce, abychom jezdili my k němu, všichni dohromady nebo to necháme tak, jak je, že občas přijede on k nám.
Dědeček asi chápe, ale chce už mít klid. Vždyt píšeš - že občas k Vám přijede. Takže tu vnučku vidí ne?
Když bude u Vás, řekla bych mu, co Tě trápí.
Ale tohle by měl spíš řešit Tvůj manžel, je to jeho rodina.
A něco Ti Ilono řeknu, i kdyby Tě dědeček chápal, švagrová je jeho dcera. Kdo ví,jaký to je mezi nima. Oni bydlí ve stejném domě?

Švagrová řekla doslova, že nechce vidět malou? A at malá za dědou nejezdí? :vissla:

Ilono - cítím z Tebe zlost na švagrovou.
Dusičko, mě jen tak někdo nena-štve, ale znáš to hezký pojmenování "švagrová-hadová"? Já mít tohle v rodině, zřejmě bych neměla jenom "zlost".
Viděla bych to tak, že ona doma hučí do tatínka, plánuje mu organizované volno a porejpává... a s bráchou alespoň udržuje sourozeneckou korespondenci - "A je pravdou, že mu napsala, že já jsem blbá, protože jsem nepochopila, že u nich v rodině o mě není zájem, že on nevidí to, co ona, a to, že jsem vychcaná manželka..."
Holka se zcela evidentně snaží rozeštvat rodinu a to tak, aby brácha s manželkou a miminem práskli dveřmi... nejlíp napořád... a ona by, krom jinejch bonusů, ještě mohla vykládat, jak na její slova došlo a kdopakže za to asi může...

Dusička:
No vidíš, já to udělala přesně naopak. Vždycky jsem tam s manželem šla, prostě jsem jim nedala prostor, aby ho proti mně štvaly. Jakmile jsem u toho nebyla, už ho měly v parádě a kapaly jed. Jasně, že milující matka a sestra to s ním myslí nejlépe. Když tchyně nebo švagrová na mě zaútočily, hned jsem se jich před celou rodinou zeptala, proč to dělají a chtěla konkrétní odpověď. Nikdy jsem nepřistoupila na jejich útok tím, že bych se bránila,oponovala. To by došlo ke konfliktu, kterým  by se stejně  nic nevyřešilo. Nechtěla jsem hrát jejich hru a přinutila jsem je svými otázkami  hrát tu moji.
Neumím si představit, jak by to u nás dopadlo, kdyby je manžel navštěvoval sám. No, vlastně umím. Rozeštvaly by nás a takovou radost jsem jim fakt neudělala. Dodnes se manžel směje, jak byl "hlídaný".

Ilono, ona přece není tvůj manžel a nežije váš život, co si ona myslí je bezpředmětné.  To je klasika, chce vás rozeštvat a dělá co může. To by si s ní měl opravdu důrazně  a nekompromisně vyřídit tvůj manžel.

Heleno, super ! Ráda tě čtu.

IlonaN napsal(a):

Dobrý den,
domnívám se,  že kdyby tam manžel jezdil sám s dcerou, (a ta myšlenka vlastně vznikla včera tady na babinetu od dušičky)  tak by to třeba bylo lepší, pokud jsem já ten hodně rušivý element :-) a i když se s manželem rozhádali, myslím, že by návštěvy mohly proběhnout v klidu, ku spokojenosti všech.
S dědou špatný vztah nemáme, je to opravdu slušný člověk a hodný pán, ale někdy mne mrzí, že k tomu nic neřekne. Prostě se to všechno přejde a nemluví se o tom (jak mezi mnou tak i manželem).

Samozřejmě mě ta celá věc mrzí,říkám si, že přeci  nemůže být tak nenávistná vůči dítěti, které nic neudělalo.  Švagrová vlastní děti nemá a zatím ještě neplánuje, děti všeobecně nemusí. A na dceru se ani nepodívala, když jsme u nich byly na vánoce a v té době vlastně vznikl poslední konflikt, kdy řekla , že si myslela, že přijde sám, bez zbytku své rodiny. Když se jednalo jen o mě, tak jsem to tak nějak zkousla, jezdili jsme tam také, sice ne často, ale přeci,  tohle už mě opravdu naštvalo, a vlastně i manžela, proto jsme se rozhodli tam nejezdit. No, ale přeci kvůli tomu nebudu upírat dítěti dědu a naopak!!!

a ona chodí za dědou k němu, když jste tam vy, nebo vy k ní ?

Sakura napsal(a):

Mambo, souhlasím s tebou. Tady hned všechny házejí vinu na Ilonu, aniž ji znají, zatímco mně tedy reakce švagrové nepřijdou moc normální. Ty komentáře, že čekali jen manžela, či že se na malou ani nepodívala. To se mezi slušnými lidmi nedělá. :(

V rodině jsou vztahy bohužel ne vždy přátelské, v naší rodině to taky nebylo růžové. Ale znám z vyprávění snachu kamarádky mojí tchýně, která svým chováním velice připomíná švagrovou od Ilony. Nebo švagrová od mojí tchýně se poškorpila se zbytkem rodiny už před lety a odmítala jezdit za babi a dědou na návštěvu. Pošle vždy jen manžela. Jejich syn viděl dědu až na smrtelné posteli, ale ona sama nepřijela. Je to smutné.

Ilono, teď k tobě. Zajímalo by mě, jestli té švagrové třeba nejde o ten barák? Chce, abyste s dědou neměli dobrý vztah a oni by si pak nárokovali barák pro sebe.

A jak se děda choval k vnučce o Vánocích?

Já sama za sebe bych se s dědou dohodla a jezdila za ním. Švagrové bych se  snažila vyhnout.

sakuro, ale všichni prd ví, proč se tak švagrová chová. i ona pro to může mít důvod a nemusí to být hned majetek.

Ilono, pokud je to tak, že tobě je švagrová volná pak nechápu co řešíš. Navštěvujete dědu, v jeho prostorách, se švagrovou nemusíte přijít do styku. Když se nechce rodinovat nech to být.

PPavla:
V žádném případě švagrová nemůže štvát manžela / bratra/ proti jeho manželce a svým chováním ovlivňovat jejich soužití. Je to podle mne nehorázná drzost. Ať má sestra jakýkoliv důvod k nenávisti, je to jen a jen její problém. Její bratr je totiž dospělý a svéprávný a o tom, s kým bude žít v manželství si rozhoduje sám. Jeho sestře do toho nic není, i kdyby se brácha rozhodl žít s čertem.

V žádném případě švagrová nemůže štvát manžela / bratra/ proti jeho manželce a svým chováním ovlivňovat jejich soužití.
Ale může... vždyť tu máš zářnej příklad.
U některejch lidí prostě neplatí, že se k nám budou chovat jen tak, jak jim dovolíme... bohužel. Budou se prostě chovat tak, aby to maximálně podpořilo jejich zájmy, ať už finanční nebo jiné aniž by se štítili použít prostředky poněkud méně košer, řekněme.
Použiju-li akademickej příklad, pak dejme tomu tchýně má "něco" proti nevěstě... ať už to, že přišla s holým zadkem, podle ní se špatně stará o jejího synáčka nebo je jen "ňáká divná" - prostě by si představovala vedle mazlíka jinou nebo žádnou - takže dle jezuitského pravidla "účel světí prostředky" bude štvát, rejpat, pomlouvat a jánevímco všechno, až se jí povede snachu "zlikvidovat", čímž a) dosáhne svýho, b) bude moci říkat "vidíš, že jsem měla pravdu".
Takovýhle příbuzenstvo nebo spolubližní vůbec umějí zvládat jen silní jedinci... lépe řečeno soupeři Slabší povahy odcházejí s pláčem a antidepresivy, povahy obvyklé pak se skřípotem zubů a touhou po klidu...

mamba napsal(a):

PPavla:
V žádném případě švagrová nemůže štvát manžela / bratra/ proti jeho manželce a svým chováním ovlivňovat jejich soužití. Je to podle mne nehorázná drzost. Ať má sestra jakýkoliv důvod k nenávisti, je to jen a jen její problém. Její bratr je totiž dospělý a svéprávný a o tom, s kým bude žít v manželství si rozhoduje sám. Jeho sestře do toho nic není, i kdyby se brácha rozhodl žít s čertem.

Švagrová si může dělat co chce a ano, máš pravdu v tom, že bratr je dospělý a svéprávný a měl by se podle toho chovat. A ne jen tupě přihlížet, jak mi připadá

V žádném případě švagrová nemůže štvát manžela / bratra/ proti jeho manželce a svým chováním ovlivňovat jejich soužití.
A proč by nemohla ,když chce? Přeci každý si můžeme dělat, co chceme ne. Můžeš tohle někomu zakazovat?
Nebo hlídat manžela,aby s nima nebyl sám v kontaktu?
Možná Mambo, že Tobě to vycházelo, ale já na to nemám, držet manžela aby náhodou se švagrovou, svou mamkou mě nedrbal. :cool: vždyt at si drbou,když je to baví. No a co. žiju si svůj život, tak jako tak.
Dle mého záleží hodně na tom chlapovi, jestli se nechá ovlivnit, nebo nenechá. ;)

Ale může ovlivňovat, může může. A snažila se, ale neuspěla, o to víc se asi snaží (za účelem, aby nepřišla o svojí jistotu) u dědečka.
V průběhu XY let co jsme s manželem spolu, a před tím jako partneři, si teď uvědomuji, že se vše stuňovalo a to tak, že:
nechovám se k němu hezky..
viděli mne v autě s cizím chlapem.. jsem nevěrná (jela jsem za mamkou a nikdo tam neseděl)
dělala pohrdavé obličeje, když mne manžel za něco pochválil.. třeba že jsem uvařila výbornou svíčkovou nebo prostě něco
jsem vychcaná manželka, která s ním manipuluje
jsem blbá, díky němu jsem tam, kde jsem (nepochopila jsem, co tím chtěla říci)
manžel už  tam, kde vyrostl, nemá domov a je jenom návštěva
atd atd atd..
A manžel tam přestal jezdit. Dědy se ptá, kdy přijede on k nám.
Celé se mi to nelíbí, ale jak jste psali, děda je dospělý, já s tím asi nic neudělám. Pokud bude chtít mít klid, přestane k nám jezdit. Jakmile to takto dopadne, a to k tomu spěje, dcera přijde o dědu, syn
o tátu, protože časem se odcizí, když  se nebudou stýkat. Děda bude starší a starší, a už mu to potom tak nepřijde, pravděpodobně si zvykne na život, který bude mít.
To je asi ta nejhorší možnost, scénář, který by mohl nastat, pokud s tím nezačneme něco dělat a necháme tomu volný průběh, že?

ilono, ty s tím nic neuděláš, ale tvůj manžel ano. pokud přestatne za tátou jezdit asi o něj přijde. Fakt mi připadá, že jste prostě uražení, protože z vás švagrová není poprděná. To je její věc. A vaše věc je zda budete jezdit za dědou nebo zda se nafouknete a nebudete jezdit. je to jen na vás

pokud s tím nezačneme něco dělat a necháme tomu volný průběh, že?
Ilonko, to je řečnická otázka, že?
Ty s tím můžeš začít dělat pouze to, jak už jsem psala, že v klidu popovídáš manželovi v podstatě totéž, co píšeš tady nám... s jedinou výjimkou a tou je jakékoli hodnocení švagrové. Prostě jen " nelíbí se mi, že by malá mohla přijít o kontakt s dědou a on s ní... asi bys to s ním(!) měl nějak probrat a pokusit se(!) o nějakou přijatelnou domluvu".
No a když se nepodaří, tak se jako velká holka smířit s výsledkem.

Ano, napsala jsem špatný výraz, může si opravdu dělat co chce, ale jen do té míry, dokud to poškozuje jiné lidi. Takové chování už zasahuje jiným lidem zásadním způsobem do života a silně to zavání pomluvami  s následnou  destrukcí společenských a rodinných vztahů. Ne, nejsou to silná slova, zažila jsem téměř stejnou situaci na vlastní kůži a dobře vím, co to obnáší a jaké to může mít důsledky, nejen uvnitř rodiny, ale i v okolí, mezi známými , sousedy atd.

Když si položím otázku proč to dělá, odpověď je jasná. Bezohledně  sleduje nějaký svůj cíl, ať je jakýkoliv. Když to bude dělat dlouhodobě, jak ve směru k bráchovi, tak ve směru k dědečkovi, podaří se jí rodinu bratra odstřihnout od dědy, nebo ještě líp, jeho rodinu přímo  rozvrátit. Jak píše Helena, pak bude pyšná na to, že měla pravdu.
Ilono, jediná účinná obrana v této situaci je prodiskutovat ji s manželem a stanovit si pravidla, která budete  oba dodržovat a podle nich postupovat. Manžel by jí měl především důrazně říct, že si nepřeje, aby jemu i dědovi nasazovala brouky do hlavy , trvat na vysvětlení, proč to dělá a jasně jí říct, že vaše manželství je neprůstřelné a on stojí za tebou. Jakmile vystrčí růžky, ihned zakročit.

Je to těžké,může to trvat delší či kratší dobu, než se manžel k takovému kroku odhodlá. Záleží na tobě, jak mu tuto situaci  objasníš ty a řekneš mu, jak ji cítíš. Také záleží na tom, jak dlouho mu bude trvat, než si sám všechno srovná v hlavě a pochopí, co se děje. Není to lehké, zvláště když v minulosti byla sestra fajn a rozuměli si. Jenomže, jak jde život, mění se holt poměry, názory a  priority.
Tobě opravdu nezbývá nic jiného, než tuto nepříjemnou a citlivou diskusi otevřít. Stejně by k ní dříve či později došlo. Čím později, tím hůř pro tebe.

Děda by měl být také informován o tom, co se děje, ale tam opatrně. Neznám jeho věk, kondici atd., aby ho to "nesebralo". S tím by si už měl citlivě poradit manžel.

Ilono, kolik je tvému tchánovi? Nevím, jestli jsi mou otázku nepřehlídla, už jsem se jednou ptala.

Nechápu ty řeči o domově. Proč řešíte, jestli tam manžel domov má nebo ne? Nemá ho snad tam, kde jsi doma i ty a vaše děti? :co::co::co:

manžel už  tam, kde vyrostl, nemá domov a je jenom návštěva
No já Ti nevím, ale já osobně třeba už tam kde jsem vyrostla necítím,že bych měla domov. Mám domov tam,kde bydlím.K našim chodím na návštěvu. :jojo:

Zkus tam tedy poslat toho manžela samotného s malou a uvidíte.

To co ti řekla švagrová (o holé pr...) jsem si já vyslechla od tchýně. Taky to u nás nakonec dopadlo tak, že 3 roky jezdil muž se synem k nim sám a oni k nám vůbec. Pak se to nějak "srovnalo" (našla si jako svou novou oběť švagrovou)  a já už si z jejích řečí nic nedělala.

Nechápu ty řeči o domově. Proč řešíte, jestli tam manžel domov má nebo ne? Nemá ho snad tam, kde jsi doma i ty a vaše děti?
Dejme tomu... ale proč by to měla řešit jeho sestra, který v baráku nepatří ani klika, natož pak její přítel, kterej tam už vůbec nemá do čeho mluvit?
"Přítel švagrové mému muži řekl, že má vlastně dva domovy, což je prý velice zajímavé :-), švagrová manželovi řekla, že on už vlastně u nich je jenom návštěva, když už máme svůj dům, a podle se toho  má taky chovat, mě nepřímo říkala, že tam vlastně nemám jezdit, že tam o mě není zájem"
Moje děti, kteří mají taky rodiny, slovo "domů" běžně používají pro bydlení původní i nové, takže "jedu domů" může dle kontextu znamenat domů ke mně nebo domů k rodině... a nikdo se nad tím nepozastavujeme.

Vidíš dusičko, jak jsme každá jiná. Mně stálo za to, mít pěkné manželství (a mám ho dosud). Jeho rodině jsme naším chováním jasně dali najevo, že jsme pár, který patří k sobě. Snažili se nás rozeštvat tím, že manžela neustále proti mně naváděly, litovaly ho atd. Ono totiž stačí i drobné nedorozumění a manželovi začne vrtat v hlavě, jestli náhodou milující maminka a sestra nemají pravdu, což může nastartovat začátek konce. Samozřejmě, v delším časovém horizontu. Prostě kapka ke kapce, jako voda, která vyhloubí i skálu.
Oba jsme šťastní, že jsme maminku a sestru, teď už jenom "milující" sestru ustáli.

Víš Ilono, já z Tebe mám takový zvláštní pocit:
Tohle si napsala v roce 2008

s manzelem mame dum, planujeme dite. Tchan bydli s dcerou a s potenc. svagrem spolu, v jeho dome. Tzn. veskery majetek je v rukou tchana. Tchyne nedavno zemrela. Dcera ted vede domacnost.
S potencion. svagrem neprispivaji na nic nez jidlo a kosmetiku. Ostatni financuje tchan.
Se mnou ma trable, mela a mit bude, uz to beru jako hru - treba kdyz mi rekne, ze zna jine holky ktere by se k jejimu bratrovi hodily vic....no proste uz se jen smeju a rikam, ze ma problem a ze si ho musi vyresit, nebo uz ani na ni nereaguji, protoze vim, ze to nema cenu.

a ted zacina mi problemy i s bratrem - kdyz se robzreci kvuli tomu, at ji neberem jeji jedinou moznou jistotu......Proste ji jde o majetek a zajisteni jejiho pohodli. Tak jsem to pochopila z posledni hadky...A bude delat neprijemno take proto, aby jednou mohla rict, ze se o tatu starala jen ona ,,,, Ale to je jen moje domnenka... Tady uz opravdu jen nepujde o mne, ale o trochu vic.
Zkousela jsem se vzit do jeji situace: a tak trochu ji i chapu: taky by mi byla neprijemna myslenka, ze bych se treba ve 40 letech musela delit o neco, na co jsem zvykla...

Ano, mas i pravdu v tom, ze pro jine muze byt ona OK, jako jsem pro jine OK ja..

IlonaN napsal(a):

Dobrý den, mám takový problém.. Nedávno se nám narodila dcera a díky švagrové nejezdíme za dědečkem. Moc bych si přála, aby dcera měla dědu, je to totiž jediný prarodič, kterého má, ale mám takové podezření, že jeho dcera (švagrová) prostě nechce, aby ji měl rád a manipuluje s tchánem tak, že mu organizuje čas, aby neměl příležitost k nám přijet.
Poraďte, jak bych mohla dědečka zmanipulovat já, aby k nám jezdil častěji a byla tak příležitost, aby jí více viděl a tím pádem aby si k sobě vytvářeli vztah?

Ilono, proč tak mermomocí stojíš o to, aby Tvoje nedávno narozená dcera "měla dědečka" ?!? To je její jediný žijící prarodič, že se tak upínáš k tomu, aby se ihned po jejím narození navázaly rodinné vztahy :co: ?!? I kdybyste nakrásně jezdili za dědou celá rodina, tzn. manžel, Ty a dcera-nemluvně, tak to dědečka jako postaršího pána stejně moc neosloví. Kdyby se jednalo o babičku, tak to chápu, ty bývají z vnoučat-nemluvňat celé unešené, ale dědečkové si k vnoučatům nacházejí cestu, teprve až vnoučata začnou komunikovat nebo běhat.

A pokud dospělý člověk nechce jezdit k vám domů a stýkat se jak se synem, tak s vnučkou, tak s tím prostě nic neuděláš. Nemůžeš nějakými manipulacemi nebo taktizováním někoho nutit, aby k vám začal jezdit, to vůbec není dědečkova povinnost, ale jeho dobrá vůle a pokud vás nebude chtít navštěvovat dobrovolně, nezbyde Ti nic jiného, než jeho rozhodnutí respektovat :jojo:

holcina napsal(a):

ilono, ty s tím nic neuděláš, ale tvůj manžel ano. pokud přestatne za tátou jezdit asi o něj přijde. Fakt mi připadá, že jste prostě uražení, protože z vás švagrová není poprděná. To je její věc. A vaše věc je zda budete jezdit za dědou nebo zda se nafouknete a nebudete jezdit. je to jen na vás

Souhlasím! Přijde mi, že víc řešíš švagrovou než dědu. Přece je to docela jednoduché, pokud chcete dědu vídat a stojíte o něj, tak za ním budete jezdit. Proč by měl on doplácet na vaše spory? Tvůj manžel by se "vzdal" svého otece jen proto, že se nemusí se sestrou? Teda já ti nevím, ale to moc o tatínka nestojí. Vztahy se švagrovou můžou být nepříjemné, to chápu, ale proč jí pořád řešíš? Jde ti přece o dědu, tak proč víc řešíš švagrovou?

To je její jediný žijící prarodič, že se tak upínáš k tomu, aby se ihned po jejím narození navázaly rodinné vztahy
Vždyť to Ilona píše - "je to totiž jediný prarodič, kterého má" - dokonce v textu, který cituješ. (Koukám, že jaro s tebou dělá divy ) Takže bych Iloně i rozuměla, že by byla ráda, aby i její dítě mělo to,co mají druhé celkem běžně.

Ale trochu bych s tebou nesouhlasila, že mimi "dědečka jako postaršího pána stejně moc neosloví". Možná si nebude vědět rady, jak ho vzít do ruky, jak ho utišit a je-li cítit, bystře ho předá rodičům - ale vztahy se budujou od začátku. Pro malou nebude úplně cizí pán... a děda, přes to všechno, v ní uvidí "pokračování rodu" (a možná si řekne "kdyby tu byla bába, ta by měla radost").

:lol: :lol: :lol: no, jo, i mistr tesař se někdy utne :)

Chlapi nechtějí řešit hašteření mezi ženskýma. Mimo to dědu určitě mrzí rozbroje, nemůže se přiklonit ani na jednu stranu, jak by pak chudák dopadnul. Možná je švagrová naštvaná v souvislosti s odchodem mámy, třeba potřebovala nějak pomoc od bratra, od tebe. O tom bych s ní pomluvila. Jestli dceru ignoruje je smutné, ale je to její voba- Jde o dědu, za tím můžete všichni jezdit a ignorovat narážky švagrové.

Dušička vyhledala tvoje staré téma. Je vidět, že se švagrovou jsi měla potíže už dávno. Ale teď je problém děda. Já bych se na švagrovou vykašlala a jezdila dál za dědou. To ti nikdo zakázat nemůže. Leda, že by si to on sám nepřál. A tak daleko ho snad švagrová ještě nezmanipulovala, ne? A já vím, že toho jsou ženské opravdu schopné. :( A chlapi se nechají, aby měli klid. I za cenu toho, že jedné straně ublíží.

Je vidět, že se švagrovou jsi měla potíže už dávno. Ale teď je problém děda.
Ale prd a vořech... problém je furt a pořád švegruše - a spíš holka přitvrzuje, koukám, protože před 4 roky to Ilona ještě brala jako "hru" a mohla se všemu smát, zatímco dneska už (asi i díky miminku) z toho začíná být nešťastná.
A děda, řekla bych, se v tom plácá jako nudle v bandě... a protože nechce mít problémy ani s jedním dítětem, radši se příliš nevyjadřuje. Na jednu stranu se mu ani nelze divit...

Neříkám, že švagrová přestává být problém. Ale ten se stejně asi nevyřeší. Nepředpokládám, že by švagrová najednou měla Ilonu z ničehonic ráda. Ilona se tu ptá, jestli se vídat s dědou či ne. Tak říkám, že ANO. Dědu nevzdat a švagrové se snažit při takových návštěvách vyhýbat. A manžel by se měl víc angažovat a svou ženu před sestrou bránit. Zvlášť pokud k té averzi opravdu není nijaký viditelný a pádný důvod, o kterém by třeba manžel věděl. Ilona možná tuší, v čem je zakopán pes. Jen si to nechce přiznat. Určitě v minulosti něco mezi nimi bylo, jinak to není možné, takováhle averze.

Určitě v minulosti něco mezi nimi bylo, jinak to není možné, takováhle averze.
Jestli bylo, to nevíme a možná ani vědět nebudeme.
Ale i bez toho "něčeho" to možné je... a stačí k tomu pouhý pocit (ani ne jistota), že je tu někdo další, s kým bude nutno si dělit majetek. To může být spouštěč agresivního chování jako hrom.
"Moje, moje, moje..." a "nepřítele vykoušeme". No představ si, že celý roky bydlí zadarmo a neplatí "nic nez jidlo a kosmetiku. Ostatni financuje tchan" - a teď si brácha najde ženu, táta mu přispěje na barák... a ještě se narodí dítě, tedy další nepominutelný dědic - a v očích bezdětného páru něco jako trumf, kterým by bylo možno dědečka úspěšně "zblbnout". No tak se samozřejmě projeví snaha je od sebe odstavit... čím míň se budou vídat, tím menší "nebezpečí", že by děda otvíral šrajtofli na tom "nesprávném" místě.

To jen mě zaujal ten komentář švagrové, "že ví o mnoha jiných dívkách, co by se k bratrovi hodily." To svědčí o tom, že něco má proti Iloně osobně. Averzi by měla mít přeci vůči všem případným nápadnicím svého bratra, které by "ji připravely o tatínkův majetek". Ae třeba se mýlím. Třeba to byla od ní jen jedovatost, co ji v tu chvíli právě napadla.

Holky, kdo to neprožil, neumí si ani zdaleka představit, co taková švagrová dokáže. Především, jako milující dcera, dokáže zmanipulovat dědečka k obrazu svému. Samozřejmě, že je bližší košile než kabát, tak to jde jako po másle. Jde jí o majetek, jak vyplývá z dalších informací, tak se rozhodla rodinu bratra od dědy odstřihnout. Má oprávněné obavy, že děda si vnučku zamiluje, což se jí nehodí do jejich plánů. Dovolím si nesouhlasit s tím, že dědové navazují vztah s vnoučaty až později. Můj manžel je bezmezně miluje od chvíle, kdy se narodili.

Nechápu, proč se vytáhlo staré téma. Není v něm nic, co by svědčilo v neprospěch Ilony. Ve mně starý příspěvěk nevyvolává zvláštní pocit, naopak, je  přímým důkazem toho, že švagrová nic nenechává náhodě a na svých plánech pracuje dlouhodobě.  Ilonu uráží a ponižuje, aby ji vyprovokovala k drsnější akci, kdyby se jí to povedlo, mohla by se Ilony i zbavit. Bratra by zmákla mnohem snadněji, kdyby byl sám. V tom případě by mohla všem říkat, že měla pravdu. Nehledě na to, že nasazuje do budoucna bratrovi brouky do hlavy, pěkně kapku po kapce.
To je důvod, proč Ilona řeší švagrovou. Dokud totiž nebude vyjasněná situace se švagrovou,  tak vztah s dědečkem nebude fungovat.   

Ilono, rozhodně si okopíruj dopis, který napsala manželovi a pečlivě si ho schovej! Pravděpodobně se vám bude v budoucnu náramně hodit, spíš určitě. Dědečkovi bych řekla, že ho máme rádi, chceme ho navštěvovat a přejeme si, aby si ho oblíbila i vaše dcera. Jen by bylo vhodné, aby jste s ním byli sami, bez přítomnosti švagrové. Pokud tedy on sám o vaši přítomnost stojí. Podle zdravotního stavu dědečka, po zvážení všech okolností, bych mu řekla, že vás švagrová otamtud vyhazuje, on to možná ani neví. Případně bych mu dala přečíst ten dopis.

Helena:
Do posledního písmenka s tebou souhlasím.

Sakura:
To víš, že by se to týkalo jakékoliv partnerky bratra. Nejde vůbec o Ilonu, ale o princip.


Žádný problém z minulosti nemusí existovat, stačí samotný fakt, že bretr má partnerku a jsou potenciální dědici!!

Mně například tchyně se švagrovou vyčetly, že počítaly s tím, že se manžel nikdy neožení a já jim udělala čáru přes rozpočet.  To by se jim hodilo, v domě by mu stačila komůrka na přežívání, pilně by zadarmo udržoval celý dům a zahradu a ještě by je finančně podporoval. To nejsou domněnky, to mi řekly přímo do očí, abych prohlédla, jaká jsem s...ě, protože jsem je o to všechno připravila!

To je dost dobře možné - že pro Iloninu švagrovou by nebyla ani jiná dobrá. Nechci plevelit vlákno svými problémy, ale mojí maceše nešlo ani tak o majetek (i když věřím, že částečně i o ten), ale o to mít otce jen pro sebe. Proto zpřetrhala vztah se mnou, s otcovými rodiči a s otcovými přáteli. Všude udělala zle a získala ho jen pro sebe. Jestli je tak šťastný, ví bůh. Každopádně pro ni nikdo nebyl dobrý. Ať já coby nevlastní dcera, tak otcovi rodiče coby tchán s tchýní, a nakonec i otcovi přátelé. Ta ženská je pro mě zosobnění ďábla, fakt. Kolik ta udělala lidem v mém okolí zlého, to nemůžu dodneška pochopit. Švagrová od Ilony asi bude stejného ražení.

mojí maceše nešlo ani tak o majetek... ale o to mít otce jen pro sebe
To máš prašť jako uhoď a majetek jako "majetek" (i když hovořit tak o lidech bych asi neměla - zas by mě někdo mohl vostouzet )
Je celkem jedno, jestli jsou dotyční nuceni dělit se o prachy nebo o přízeň... v každém případě to nesou úkorně. Drobné rozdíly jsou jen v tom, zda jim víc vadí to, ono nebo obojí...

sakuro, druhá žena mého bývalého manžela se chová stejně, jako tvoje macecha. Zřejmě by si BM nejraději uvázala k noze stolu a nikam nepustila, aby jí ho náhodou nikdo neukradl nebo neokoukal nebo co. :)

druhá žena mého bývalého manžela se chová stejně, jako tvoje macecha. Zřejmě by si BM nejraději uvázala k noze stolu a nikam nepustila, aby jí ho náhodou nikdo neukradl nebo neokoukal
Milé dámy, teď si to neberte osobně - nakonec jsem psala o nechuti k "dělení majetku" - ale objektivně existují i tací, kteří jaksi neberou na vědomí, že jejich manžel/ka už není "jejich"... a chovají se podle toho, bez ohledu na nové vztahy rozvedeného partnera. Pozor - nemám na mysli vztahy a kontaky s dětmi, ale takové ty zoufalky, které volají BM kvůli každý prkotině, páč si "bez něj neumějí poradit" a nešťastníky, kteří neustále hovoří o tom, jak "nám bylo spolu dobře"... Tam se pak novému partnerovi není co divit, že se tyhle kontakty snaží oříznout na minimum.

Sakuro,
věř tomu, že takováhle averze je možná bez jakéhokoliv důvodu, stačí samotný fakt, že brácha má manželku. Nestačila by ses divit, co dokáže způsobit "milovaná" sestra, (zvláště když jde o budoucí majetek) ta je několikanásobně horší než samotná tchýně. Když jsou v kombinaci a vzájemně se podporují, to je teprve pošušňáníčko.

helena napsal(a):

druhá žena mého bývalého manžela se chová stejně, jako tvoje macecha. Zřejmě by si BM nejraději uvázala k noze stolu a nikam nepustila, aby jí ho náhodou nikdo neukradl nebo neokoukal
Milé dámy, teď si to neberte osobně http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png - nakonec jsem psala o nechuti k "dělení majetku" - ale objektivně existují i tací, kteří jaksi neberou na vědomí, že jejich manžel/ka už není "jejich"... a chovají se podle toho, bez ohledu na nové vztahy rozvedeného partnera. Pozor - nemám na mysli vztahy a kontaky s dětmi, ale takové ty zoufalky, které volají BM kvůli každý prkotině, páč si "bez něj neumějí poradit" a nešťastníky, kteří neustále hovoří o tom, jak "nám bylo spolu dobře"... Tam se pak novému partnerovi není co divit, že se tyhle kontakty snaží oříznout na minimum.

To ses u mě hodně netrefila. Nemluvila jsem se svým BM od rozvodu v prosinci 2007 kromě jednoho telefonátu, kdy mi volal on, že mi zakazuje psát o něm a jeho ženě na babinet. :lol:

No moje maminka si dovolila tátu brzy po jeho svatbě poprosit, aby nám doma něco opravil (před jeho svatbou naprosto běžná věc), když si pro mě přišel (chodila jsem k němu původně každý týden v neděli na jedno odpoledne, ale to macecha rázně utnula), ale to se maceše tuze nelíbilo, tak si pro mě musel začít chodit ven před barák (kolikrát ho i doprovázela, aby měla přehled), nakonec jsem potom, to už jsem byla starší, jezdila sama k němu (k nim). Aby byl kontakt s mojí maminkou úplně zamezen.

Jj, a chlap je v tom opět nevinně. To všechno ty ženský za to můžou. :vissla:

Dušičko, viděla jsi někdy chlapa intrikána? Já na mou duši ne.

To ses u mě hodně netrefila.
Běž už do háje s tou vztahovačností... ;)
Jasně jsem napsala "Milé dámy, teď si to neberte osobně" - protože jsem se chtěla zmínit i o druhé možnosti. To, že říkáš "já taková nejsem", přece nevylučuje existenci těchto osob.

Dusičko,
chlap se v tom plácá do té doby, než si celou situaci v kontextu uvědomí. Mám na mysli vztahy v rodině, o kterých píše Ilona. Když chlapovi /dědovi/vyvrtá díru do hlavy a nasadí mu tam šikovně  brouky milovaná dcera /matka/, není to jednoduché vůbec rozpoznat, natož si to jasně uvědomit, konkrétně to pojmenovat a posléze k tomu zaujmout stanovisko a najít řešení. V tomto případě se jedná o sestru, klidně to v jiném případě může být i upřednostňovaný bratr.

Sakura napsal(a):

Dušičko, viděla jsi někdy chlapa intrikána? Já na mou duši ne.

Macchiaveli?:cool::lol: Takovejch bylo...a je!

:lol: No, já jsem chlapa intrikána zažila, nejenom viděla. Můj BM dovedl intrikovat jedna radost. Třeba tvrdil, že sms od milenky nejsou od milenky ale od kamaráda, se kterým mě chce vyzkoušet. :lol: Dokonce byl svolný domluvit i schůzku s tím kamarádem, aby mu to potvrdil. :lol:
Jéje, já ho raději nechám spát, abych něco nepřivolala.

Sakura napsal(a):

Dušičko, viděla jsi někdy chlapa intrikána? Já na mou duši ne.

Sakuro, nejenže jsem ho viděla, ale dokonce jsem jich pár na vlastní kůži i zažila ... :vissla:

majkafa napsal(a):

:lol: No, já jsem chlapa intrikána zažila, nejenom viděla. Můj BM dovedl intrikovat jedna radost. Třeba tvrdil, že sms od milenky nejsou od milenky ale od kamaráda, se kterým mě chce vyzkoušet. :lol: Dokonce byl svolný domluvit i schůzku s tím kamarádem, aby mu to potvrdil. :lol:
Jéje, já ho raději nechám spát, abych něco nepřivolala.

majkafo, takové jednání nejsou intriky, ale ubohé, stupidní výmluvy zbabělce, zahnaného do kouta ... :vissla:

Sakura napsal(a):

...Ilona možná tuší, v čem je zakopán pes. Jen si to nechce přiznat. Určitě v minulosti něco mezi nimi bylo, jinak to není možné, takováhle averze.

Sakuro, buď ráda, že ses nesetkala s lidmi, kterým jsi třeba v životě nepřeložila stéblo křížem přes cestu a oni by Tě nejradši zakopali dva metry do země, protože jim prostě v nějakých jejich plánech překážíš jenom tím, že existuješ ... :vissla:

Co máš dělat?
Hm, poctivě se zamysli, co to vidíš na manželově sestře a nechceš to vidět sama na sobě, co si to do ní vlastně projkuješ.
Zamysli se a poctivě si přiznej, co ti na tom všem vlastně vadí nejvíc. A kdy už jsi to zažila, co to bylo a jak ses při tom cítila.
Přijmi minulost jaká byla a oprosti se od negativních emocí.
Pak budeš mít chování bratrovy sestry "na háku", protože neexistuje jediný skutečně reálný důvod, krom těch ve tvé hlavě, proč by tvá dcera nemohla mít dědu, proč byste k němu nemohli jezdit a proč bys se měla zabývat mindráky své švagrové.

Čím víc se pitvíš v jejím chování, tím víc ona nad tebou získává navrch, tím víc získává to, co obě tolik chcete - dědovu přízeň (pozornost, lásku), ap. a jeho majetek - což je vlastně totéž, protože přízeň = majetek, majetek = přízeň....

(Tohle všechno se ti už v NĚJAKÉ podobě nejspíš někdy stalo.... upři svou pozornost tam a švagrovou pusť k vodě, ji nezmeníš, postoj ke své vlastní minulosti a tak svou vlastní přítomnost ale ano)

Pandorra:

Reálný důvod ke ztrátě dědečka existuje, švagrové se totiž může podařit dědu definitvně odstřihnout a věřím, že zisk majetku je silná motivace k tomu, aby se jí to podařilo.  Vystihla to přesně Kiara, už jen samotná existence některých lidí může někomu jinému zhatit jeho plány. Pravda je, že my švagrovou máme opravdu na háku, vůbec se s ní nezabýváme, totální ignorace funguje. Jakoukoliv myšlenkou na ni si nehodláme zasírat život.

Mojí švagrové se  také podařilo odstřihnout babičku, která dceru jako vnučku nikdy nepřijala, nikdy jí nedala žádný dárek, ani jednou s ní nestrávila žádnou chvilku. Nic.  Když babička zemřela, dcera neukápla ani slzu, byl to pro ni cizí, neznámý člověk.  Dnes si dcera i švagrová vykají a vzájemně se oslovují  paní doktorko, když už spolu nezbytně musejí něco vyřídit, což je tak jednou, dvakrát za rok.

majkafa napsal(a):

:lol: No, já jsem chlapa intrikána zažila, nejenom viděla. Můj BM dovedl intrikovat jedna radost. Třeba tvrdil, že sms od milenky nejsou od milenky ale od kamaráda, se kterým mě chce vyzkoušet. :lol: Dokonce byl svolný domluvit i schůzku s tím kamarádem, aby mu to potvrdil. :lol:
Jéje, já ho raději nechám spát, abych něco nepřivolala.

To není intrikán, to je obyčejný lhář a ještě dost nešikovný. Intrikán je někdo, kdo proti sobě poštvává lidi aby z toho měl sám výhodu nebo potěšení. A to jsem fakt u chlapa nezažila.

Kiara napsal(a):

Sakura napsal(a):

...Ilona možná tuší, v čem je zakopán pes. Jen si to nechce přiznat. Určitě v minulosti něco mezi nimi bylo, jinak to není možné, takováhle averze.

Sakuro, buď ráda, že ses nesetkala s lidmi, kterým jsi třeba v životě nepřeložila stéblo křížem přes cestu a oni by Tě nejradši zakopali dva metry do země, protože jim prostě v nějakých jejich plánech překážíš jenom tím, že existuješ ... :vissla:

Bohužel ano. Přečti si můj příspěek úplně nahoře na této stránce. Taky jsem nesedla maceše a trápila se tím. Později jsem pochopila, že jí takhle nesedl kdokoliv, ke komu měl můj otec vztah. A že nebyla chyba ve mně. :)

Ilono, myslím, že jediná normální možnost (bez ohledu na to, zda tvoje dcera bude, či nebude mít dědečka) je zůstat nad věcí, tedy zejména ty. Nezanášet si švagrovou svou krásnou hlavinku.
Ať se domlouvá pan manžel, má o čem.
Zdá se mi neuvěřitelné, že byste nevěděli, o co jde, co se děje, proč se švagrová chová tak, jak se chová, stejně tak, jako její otec. Tyhlety animozity se musí táhnout už dlouhou dobu, všichni víte, se děje, jen se vám (možná) o tom nechce mluvit.
Pokud jsou nějaké staré, případně zasuté spory nebo nedomluvy mezi tvým manželem a jeho sestrou, musí si to vyřídit oni. A bylo by fajn, kdyby to udělali.
Ty si řekni se svým mužem na férovku o co jde, stanovte si své priority a zájmy (dům po rodičích, kontakty, atd.) a zveřejněte je, případně ať si o tom tvůj muž promluví s otcem a se sestrou.
Pan tchán spolu s panem manželem mohou být tzv. nekonfliktní typy, což je dosti děsná varianta neřešičů a uhlazovačů, švagrová pak dryjáčnická chamižnice vyhnaná práškama nedostatečného zatětí tipců v mládí.

mamba napsal(a):

Pandorra:

Reálný důvod ke ztrátě dědečka existuje, švagrové se totiž může podařit dědu definitvně odstřihnout

Nu pokud si to bude autorka vlákna takhle myslet a nasadí si to do hlavy jako daný fakt, tak to tak jistě  bude, o tom žádná.

Když budu mluvit za sebe, tak NEEXISTUJE na celém světě jediný člověk, který by mohl negativně ovlivnit můj život, pokud mu to sama nedovolím.
Plně ovšem chápu, že ne každý to tak má :jojo:

Sakura napsal(a):

Dušičko, viděla jsi někdy chlapa intrikána? Já na mou duši ne.

já ano. a to jsem si fakt myslela, že tohle je spíš záležitostí žen.

Opomněla jsem jednu zásadní věc: CO CHCE MUJ MANŽEL, co si o tom všem myslí, prostě polopatě.
Dal mi jasně najevo, že ptát se táty, jestli má nebo smí jezdit domů.. je bezpředmětné, neodpoví NE, nechce mít problémy u jednoho ze svých dětí. Pak spoléhá na jeho zdravý úsudek (ještě je myšlenkově fit), a také mu prý nechce přidělávat starosti. Jezdit tam nechce do té doby, než mu táta sám řekne, že máme přijet na návštěvu.

Souhlasím s tím. Má pravdu. Pokud osud bude chtít, aby naše dcera měla posledního prarodiče, je to štěstí, jak pro něj tak i pro dceru. Pokud ne, bude nás to mrzet, ale my to zvládneme.

A děkuji za příspěvky, nikdy není na škodu nestranný názor. Díky všem .. IlonaN :-)

Bramborka napsal(a):

Pan tchán spolu s panem manželem mohou být tzv. nekonfliktní typy, což je dosti děsná varianta neřešičů a uhlazovačů, švagrová pak dryjáčnická chamižnice vyhnaná práškama nedostatečného zatětí tipců v mládí.

:lol::lol::supr:

IlonaN napsal(a):

Opomněla jsem jednu zásadní věc: CO CHCE MUJ MANŽEL, co si o tom všem myslí, prostě polopatě.
Dal mi jasně najevo, že ptát se táty, jestli má nebo smí jezdit domů.. je bezpředmětné, neodpoví NE, nechce mít problémy u jednoho ze svých dětí. Pak spoléhá na jeho zdravý úsudek (ještě je myšlenkově fit), a také mu prý nechce přidělávat starosti. Jezdit tam nechce do té doby, než mu táta sám řekne, že máme přijet na návštěvu.

Souhlasím s tím. Má pravdu. Pokud osud bude chtít, aby naše dcera měla posledního prarodiče, je to štěstí, jak pro něj tak i pro dceru. Pokud ne, bude nás to mrzet, ale my to zvládneme.

A děkuji za příspěvky, nikdy není na škodu nestranný názor. Díky všem .. IlonaN :-)

Asi už jsi tohle téma uzavřela, ale třeba si to ještě přečteš. proč by měl tatínek řešit, jestli za ním jeho syn přijede? Chcete aby vám řekl, at přijedete abyste mohli říct švagrové "ale táta nám řekl..." ? proč nemyslíte na toho tátu? Nechce být proti žádnému dítěti a vy ho nutíte aby si "vybral". Jste stejní jako švagrová

Tak já si myslím, že můj manžel po těch všech (pranicích) potřebuje slyšet: no tak přijeďte... a upřímně, já taky.. Spíš jde jenom o ujištění se, že nás tam rád uvidí (a že není taková bačkora)
:D.

Určitě nebudeme vykřikovat před ní.. a táta tohle a táta tamhle.. to bychom ho pěkně -schodili-.¨

IlonaN napsal(a):

Tak já si myslím, že můj manžel po těch všech (pranicích) potřebuje slyšet: no tak přijeďte... a upřímně, já taky.. Spíš jde jenom o ujištění se, že nás tam rád uvidí (a že není taková bačkora)
:D.

Určitě nebudeme vykřikovat před ní.. a táta tohle a táta tamhle.. to bychom ho pěkně -schodili-.¨

nějak mi uniklo ....a to tvůj manžel nechce vidět/navštívit svého otce?na to musí mít pozvání?

IlonaN napsal(a):

Opomněla jsem jednu zásadní věc: CO CHCE MUJ MANŽEL, co si o tom všem myslí, prostě polopatě.
Dal mi jasně najevo, že ptát se táty, jestli má nebo smí jezdit domů.. je bezpředmětné, neodpoví NE, nechce mít problémy u jednoho ze svých dětí. Pak spoléhá na jeho zdravý úsudek (ještě je myšlenkově fit), a také mu prý nechce přidělávat starosti. Jezdit tam nechce do té doby, než mu táta sám řekne, že máme přijet na návštěvu. Souhlasím s tím. Má pravdu. Pokud osud bude chtít, aby naše dcera měla posledního prarodiče, je to štěstí, jak pro něj tak i pro dceru. Pokud ne, bude nás to mrzet, ale my to zvládneme.

A děkuji za příspěvky, nikdy není na škodu nestranný názor. Díky všem .. IlonaN :-)

a to on otec nepotřebuje žádnou pomoc? Co kdybyste tam jeli, protože ho chcete vidět, vědět, zda je v pořádku a jeli mu POMOCI ?

Ilono, nevím, jestli je dobré neprojevovat zájem o to tam jet a jen odevzdaně čekat na pozvání. Toho se, díky intrikám od švagrové, taky nemusíte nikdy dočkat. Já bych to nevzdala. Copak manžel nechce svého tatínka vídat?

Jezdit tam nechce do té doby, než mu táta sám řekne, že máme přijet na návštěvu.
A tatínek tohle jeho rozhodnutí zná? Nebo tvůj muž čeká na pozvání, které nemusí vůbec padnout, protože "ptát se táty, jestli má nebo smí jezdit domů.. je bezpředmětné"?
Jeden si (možná) myslí, že by měl být "pozván", druhý si (možná) stejně tak myslí, že žádné zvaní není třeba k tomu, aby syn s rodinou přijel za tátou...
Pak už zbejvá jen tatínka přepadnout, spoutat, dopravit k vám domů, opít jeho i manžela a pod hrozbou namířené zbraně je donutit, aby se konečně domluvili

Heleno - trefné. :) Aby se pak nestalo, že už nebude kam jezdit a nějaké čekání na pozvání pozbude významu... :/

IlonaN napsal(a):

Tak já si myslím, že můj manžel po těch všech (pranicích) potřebuje slyšet: no tak přijeďte... a upřímně, já taky.. Spíš jde jenom o ujištění se, že nás tam rád uvidí (a že není taková bačkora)
:D.

Určitě nebudeme vykřikovat před ní.. a táta tohle a táta tamhle.. to bychom ho pěkně -schodili-.¨

Teda v týhle rodině se hrajou zvláštní hry :lol:
Vypadá to, že ses správně přivdala, když je hraješ s sebou.
Proboha kdo a k čemu potřebuje ujištění? A kdo že je "bačkora"? Nějak mi to celé splývá, ono to totiž vypadá, že vám všem není jasné, kdo je tu dospělý a kdo dítě :jojo:

No jo, napsala jsem to jako ultimátum, to jsem ale...
Samozřejmě manžel s tátou mluví, vídají se, normálně spolu komunikují, (kromě některých věci :D ) já také, ale setkání neprobíhá a asi dlouho neproběhne u nich doma, no. A já už to řešit nebudu, prostě tak to zatím je, časem se to možná zlepší, až naše mimi bude větší a bude víc komunikovat, myslím, že dědeček jí bude mít určitě rád., vždyť je tak podobná manželovi, mě tedy vůbec podobná není :-)

Ilono, nedá mi, to přeci vůbec není o podobě...

Pandorraa napsal(a):

IlonaN napsal(a):

Tak já si myslím, že můj manžel po těch všech (pranicích) potřebuje slyšet: no tak přijeďte... a upřímně, já taky.. Spíš jde jenom o ujištění se, že nás tam rád uvidí (a že není taková bačkora)
:D.

Určitě nebudeme vykřikovat před ní.. a táta tohle a táta tamhle.. to bychom ho pěkně -schodili-.¨

Teda v týhle rodině se hrajou zvláštní hry :lol:
Vypadá to, že ses správně přivdala, když je hraješ s sebou.
Proboha kdo a k čemu potřebuje ujištění? A kdo že je "bačkora"? Nějak mi to celé splývá, ono to totiž vypadá, že vám všem není jasné, kdo je tu dospělý a kdo dítě :jojo:

jj, je to komedie :dumbom:

holcina napsal(a):

IlonaN napsal(a):

Opomněla jsem jednu zásadní věc: CO CHCE MUJ MANŽEL, co si o tom všem myslí, prostě polopatě.
Dal mi jasně najevo, že ptát se táty, jestli má nebo smí jezdit domů.. je bezpředmětné, neodpoví NE, nechce mít problémy u jednoho ze svých dětí. Pak spoléhá na jeho zdravý úsudek (ještě je myšlenkově fit), a také mu prý nechce přidělávat starosti. Jezdit tam nechce do té doby, než mu táta sám řekne, že máme přijet na návštěvu.

Souhlasím s tím. Má pravdu. Pokud osud bude chtít, aby naše dcera měla posledního prarodiče, je to štěstí, jak pro něj tak i pro dceru. Pokud ne, bude nás to mrzet, ale my to zvládneme.

A děkuji za příspěvky, nikdy není na škodu nestranný názor. Díky všem .. IlonaN :-)

Asi už jsi tohle téma uzavřela, ale třeba si to ještě přečteš. proč by měl tatínek řešit, jestli za ním jeho syn přijede? Chcete aby vám řekl, at přijedete abyste mohli říct švagrové "ale táta nám řekl..." ? proč nemyslíte na toho tátu? Nechce být proti žádnému dítěti a vy ho nutíte aby si "vybral". Jste stejní jako švagrová

souhlas :)

mamba napsal(a):

PPavla:
V žádném případě švagrová nemůže štvát manžela / bratra/ proti jeho manželce a svým chováním ovlivňovat jejich soužití. Je to podle mne nehorázná drzost. Ať má sestra jakýkoliv důvod k nenávisti, je to jen a jen její problém. Její bratr je totiž dospělý a svéprávný a o tom, s kým bude žít v manželství si rozhoduje sám. Jeho sestře do toho nic není, i kdyby se brácha rozhodl žít s čertem.

Aha,  apreto je potrebné chodiť sním k rodičom, švagrinej a strážiť ho? :D Ako si to robila ty? Alebo je ten tvoj nesvojprávny a nemá vlastný úsudok? Podľa mňa je nešťastie mať takéto niečo v rodine, ale zdá sa mi, že Ilona mala so švagrinou problém už dávno pred narodením dieťaťa, tuším im závidela, že boli v zahraničí, že hento a tamto... správala sa vraj nemožne... Ilonu ju tu tuším už dosť riešila aj predtým,nie? Nechce sa mi to hľadať, ale niečo sa mi marí...

Sakura napsal(a):

Dušičko, viděla jsi někdy chlapa intrikána? Já na mou duši ne.

:D Kopy... Mohli by to vyučovať. Akurát mali iné ciele a programy, než vzťahy v rodine - teda, väčšinou.

Selima:
Ano, bylo to potřeba do té doby, než on sám pochopil, co se děje. Bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat pro naše báječné  manželství.  O jeho svéprávnosti nepochybuj, nojo, potřebuješ mě trošku popíchnout, ale to jsi na špatné adrese. Fakt nejsem člověk, který s sebou nechá vláčet. Když se o to někdo pokusí, tak mu to překazím, no.

To chápem, len ma pobavilo, že píšeš o nesvojprávnych chlapoch (pokiaľ ich manipuluje niekto iný ako TY, napríklad sestra), ale keď ho očividne kaučuješ ty, je to OK a nijako nenarušuje jeho svojprávnosť... Ale beriem, že to máš takto nastavené a ty na tom nevidíš nič čudné, ani smiešne. ;)

Selima:
Aby nedošlo k omylu, svého muže jsem opravdu nekaučovala, ani nijak neovlivňovala, jen jsem svou prostou přítomností zabránila jeho citovému vydírání ze strany původní rodiny. Přede mnou mě těžko mohly pomlouvat a navádět ho, že jo.  V mé přítomnosti si nedovolily to zkusit, dobře věděly, že bych se důrazně ozvala. Kdyby chtěl, mohl se s nimi kdykoliv setkat sám, ale to on nechtěl, ani po jejich  telefonických výzvách, samozřejmě do práce, abych to já nevěděla.

Naše společné návštěvy probíhaly v klidu, bez konfliktů, před manželem si žádný útok nedovolily. Dobře věděly, že by se se zlou potázaly i u něho, že by se zastal nové rodiny.
Navádění a citové vydírání probíhalo jen v mé nepřítomnosti (např. já jsem k...a a naše dítě není jeho atd.) nebo naopak, v jeho nepřítomnosti, kdy mě přišly mě seřvat, že jsem s...ě, že jsem jim z domova odvedla pracovní sílu (nikoliv syna) a kvůli mně nemá v baráku a na zahradě kdo pracovat, atd. To se stalo jen jednou, vyhodila jsem je a pak jsme s nimi dlouhodobě přerušily kontakt.

Selimo, opravdu považuji manželství za svazek, do kterého sestře manžela nic není, i kdyby byl šťastný třeba s čertem.  Žena, která dovolí si nechat rozvrtat manželství jen proto, že to chce někdo jiný, není moc chytrá.
Tak to mám já.

No Mambo, řekla bych,že to není Tvoje přičinění, ale je to o tom, že Tvůj muž ví co chce a nenechal se navrtat. ;)

Dusičko,
já netvrdím, že  to  byla výhradně moje záležitost, ale svůj podíl jsem na řešení měla i já. Hlavně, byla jsem mu oporou a dali jsme všem na vědomí, že jsme pár, který si do ničeho nedá vrtat, což jsem považovala za nejdůležitější.

Tenkrát jsem byla mladá a nezkušená, ale vzala jsem si příklad od známých. Žena jeho rodiče nemusela, tak k nim posílala  manžela samotného tak dlouho, až mu celé manželství rozvrtali. Ona prostě chtěla mít klid, kterého se po rozvodu dočkala.  Manžel se s ní nemohl bavit o tom, co se u jeho rodičů odehrávalo (pomluvy, nasazování brouků do hlavy),  tak začal chodit do hospody, kde ho vyslechli kamarádi a posléze milenka.  Jeho rodina se konečně zbavila nevhodné snachy. Nikomu to žádné štěstí nepřineslo.

Když je syn/bratr zpracovaný, stačí malá manželská rozmíška a jemu vytane na mysli, že asi jeho původní rodina má prvdu a to je tačátek konce. Ona stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Není to tak přímočaré, má to svůj postupný vývoj, shrnula jsem to jen do několika vět, ale v principu to tak bývá. To je moje zkušenost, někdo jiný to může mít jinak.

dusička napsal(a):

No Mambo, řekla bych,že to není Tvoje přičinění, ale je to o tom, že Tvůj muž ví co chce a nenechal se navrtat. ;)

Já myslím, že Mamba udělala to, že byla přítomna. Byli tam tedy jako pár (jedna duše a jedno tělo ;)).
Zda se její manželství nerozpadlo přičiněním její přítomnosti na asi nepříjemných návštěvách nebo spíš nezlomným charakterem manžela, o tom může a můžeme jen spekulovat. Buď jak buď, opakovaně chodila do "jámy lvové", čímž dala najevo odvahu a zájem. A to se počítá.

mamba napsal(a):

Selima:
Ano, bylo to potřeba do té doby, než on sám pochopil, co se děje. Bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat pro naše báječné  manželství.  O jeho svéprávnosti nepochybuj, nojo, potřebuješ mě trošku popíchnout, ale to jsi na špatné adrese. Fakt nejsem člověk, který s sebou nechá vláčet. Když se o to někdo pokusí, tak mu to překazím, no.

ano - chci tvé dobro za každých okolností. až "prohlídneš " můžeš uvažovat i vlastní hlavou .

mamba napsal(a):

Selima:
Aby nedošlo k omylu, svého muže jsem opravdu nekaučovala, ani nijak neovlivňovala, jen jsem svou prostou přítomností zabránila jeho citovému vydírání ze strany původní rodiny. Přede mnou mě těžko mohly pomlouvat a navádět ho, že jo. V mé přítomnosti si nedovolily to zkusit, dobře věděly, že bych se důrazně ozvala. Kdyby chtěl, mohl se s nimi kdykoliv setkat sám, ale to on nechtěl, ani po jejich  telefonických výzvách, samozřejmě do práce, abych to já nevěděla.

Naše společné návštěvy probíhaly v klidu, bez konfliktů, před manželem si žádný útok nedovolily. Dobře věděly, že by se se zlou potázaly i u něho, že by se zastal nové rodiny.
Navádění a citové vydírání probíhalo jen v mé nepřítomnosti (např. já jsem k...a a naše dítě není jeho atd.) nebo naopak, v jeho nepřítomnosti, kdy mě přišly mě seřvat, že jsem s...ě, že jsem jim z domova odvedla pracovní sílu (nikoliv syna) a kvůli mně nemá v baráku a na zahradě kdo pracovat, atd. To se stalo jen jednou, vyhodila jsem je a pak jsme s nimi dlouhodobě přerušily kontakt.

Selimo, opravdu považuji manželství za svazek, do kterého sestře manžela nic není, i kdyby byl šťastný třeba s čertem.  Žena, která dovolí si nechat rozvrtat manželství jen proto, že to chce někdo jiný, není moc chytrá.
Tak to mám já.

zawstal by se své rodiny, ale jen když jsi byla přítomna?

Bramborka napsal(a):

Byli tam tedy jako pár (jedna duše a jedno tělo ;)).

To zní strašně.

Agewa:

Trošku jízlivá poznámka, ale budiž.  Můžu tě ujistit, že jsem nikdy manžela proti jeho původní rodině nenávaděla, ani nijak nepoňoukala. Opravdu jsem chtěla, aby si pořádek udělal sám, dokonce i s rizikem, že se rozejdeme.  Představ si,že vlastní hlavou přišel na to, co se děje a okamžitě, bez zaváhání,  to začal řešit ve prospěch nové rodiny. 

Nové rodiny se vždycky zastal i v době mé nepřítpmnosti.  Když jsem tam nebyla, došlo ze strany původní rodiny k pomluvám, on si to nenechal líbit , nastalo citové vydírání a byl konflikt.
Těžko to snášel,strašně mu vadilo, jak se sestra s matkou ztrapňují.  Tak jsem s ním začala chodit já a byl klid, v mé přítomnosti si  nedovolily mě pomlouvat a navádět ho, ani vydírat.

Agewa:

K vytučněnému:
To si vážně myslíš, že bych si všechno nechala líbit?
Obecně řečeno, chovaly by se tak k jakékoliv partnerce jejich syna a bratra, stačila jim k nenávisti jen její samotná existence.