Tak po dnešním dni si musím přestat lhát sama sobě a přiznat si, že jsem nýmand. A to se ještě nazývám poměrně slušně. Je mi ze sebe na blití, jak moc jsem hloupá. Vlastně celý můj problém je studium na vysoké škole. Dnes velice lituji, že jsem se tam vůbec dostala. VŠ mě utvrzuje neustále v tom, že jsem dutá jako bambus. Na střední škole jsem byla premiantka třídy, tak nějak se ode mě očekávalo, že půjdu na vysokou. Vybrala jsem si obor, o kterém jsem si myslela, že mě baví, na školu jsem se dostala. Studium na této škole mě nejen moc nenaplňuje, ale hlavně jsem tam strašně nešťastná. Zkoušky, zápočty a kolokvia nakonec nějak udělám s odřenýma ušima, i když se to učím dlouho a intenzivně. Když by mi tu látku někdo "přežvýkal", tak by asi nebyl problém, ale jakmile si to já musím "přežvýkat" sama, nezvládám to. To jen ukazuje, že nemám na VŠ co pohledávat. Bohužel naši jsou jiného názoru. Mám chuť ukončit studium a najít si práci a mít od všeho pokoj. Už jsem to promyslela, našim dám jako kompenzaci peníze, které jsem si našetřila. Nechce se mi psát konkrétně, kolik mám našetřeno, ale není to úplně málo. VŠ mě psychicky ničí. Všem, komu jsem se s tímto problémem svěřila, mi říkají, že by byla škoda to zvdát a že se mám pokusit to dokončit. Tak mi to řekl psychiatr a mamka. Jenže já už nemůžu, prostě to nejde. Nemám na to. Dokážu se naučit fakta, ale neumím si to spojit dohromady. Teď 11.2. bych měla dělat jednu soubornou zkoušku, na kterou ovšem vůbec nemám. Sice chodím na doučování, ale pořád je to málo. Přemýšlím, že tam nepůjdu. Stojí to přes 3000 Kč, v mém případě jsou to zbytečně vyhozené peníze.
Jsem zoufalá, od prosince se mi zhoršily psychické problémy. Psychiatr mi navrhuje hospitalizaci, já si pořád říkám, že na to ještě nejsem tak špatně, abych musela do nemocnice. Často přemýšlím o sebevraždě, vyřešilo by to mé trápení (za tímto názorem si stojím). Bohužel nemám na to se zabít.
Dnes jsem udělala jednu zkoušku za E. Vyučující se evidentně rozmýšlela, zda mi dá E nebo mě vyhodí. Vypadalo by to, jako bych se to vůbec neučila, přitom jsem si prošla všechny otázky a snažila se to naučit. Výsledek je ovšem katastrofální. Málem jsem se na té zkoušce rozbrečela. Ani pak nevím, jak jsem se dostala domů. Naobědvala jsem se, vzala si tři tabletky Neurolu 0,25, půlkový Neurol jsem nikde nenašla, jinak bych si vzala ten, a šla spát. Spala jsem od dvou do deseti do večera. Náladu mám pořád příšernou. Nejhorší na tom všem je, že mi nikdo neumí pomoct. Naši to berou, že mám zkusit dostudovat, přítel zase říká, že "nemám zlobit", a psychiatr mi už neumí pomoct, jen mi navrhuje hospitalizaci, navíc taky zastává názor, že by bylo škoda to se školou vzdát. Proč já musím tak trpět a ještě po mně všichni chtějí, abych trpěla?!
Je to asi týden, co jsem si uvědomila, že jsem sama sebe zklamala. Bakaláře jsem studovala čtyři roky, magistra studuju zatím druhým rokem, letos se ke státnicím ani nedostanu. Studuju na škole, která je považovaná za "lehkou", zkrátka, že ji zvládne každý blbec. Beru jako osobní selhání, že tak "lehkou" školu nejsem schopna vystudovat za standardní dobu, tedy v mém případě za 5 let.
Moje největší přání je umřít. Chci mít už od všech pokoj. Na posmrtný život nevěřím. Vím, že je ve Švýcarsku povolená euthanasie, bavila jsem se o tom s psychiatrem, prý by mi tu smrtící injekci nedali. Budete mi nejspíš psát, jak mám bojovat a nevzdávat to, ale já fakt už nemůžu. Jsem na pokraji svých sil. Nemám energii bojovat. Život mě absolutně nebaví.

Vilemíno moje dcera takhle pravidelně kolabuje, když má moc učení, během roku se poflakuje , užívá si spinkání do 11 hod a kolem zkouškovýho končí se školou, nejlépe se životem ........:D

Kup si B-komplex, nějaký velký dávky a snaž se přečkat tuhle dobu,nějaký zkoušky uděláš, nějaký si odložíš, nic se neděje . Ber pořádně léky a ten vitamín .
Do nemocnice bych nechodila, to situaci vůbec neřeší , už jsem ti psala, že nemáš dobrýho psychiatra . Moje dcera v životě neměla Neurol v puse a to má dost závažnou diagnozu s depresema , mimo jiné a mívá propady .
Prostě jsi slabší a hůř reaguješ na zvýšenou zátěž , VŮBEC NIC SE NEDĚJE .

Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.

Jo a jinak mi vůbec nepřijde na místě ten smajlík v tvém příspěvku. Evidentně se vůbec nedokážeš vžít do situace tvé dcery, ono to vůbec není sranda prožívat tyto stavy.

Vilemíno, hlavně klid!
To dělá jen to zkouškové, na školu máš! A můžeš být na sebe hrdá. Tím začni.
Jestli tě to uklidní, tak já na Bc. studuju už asi sto let :lol: a vůbec mě to neštve. Však do toho nikomu nic není ne?

werena30 napsal(a):

Vilemíno, hlavně klid!
To dělá jen to zkouškové, na školu máš! A můžeš být na sebe hrdá. Tím začni.
Jestli tě to uklidní, tak já na Bc. studuju už asi sto let :lol: a vůbec mě to neštve. Však do toho nikomu nic není ne?

Není to způsobené jen zkouškový obdobím. Zle je mi už od listopadu, kdy jsem se pokoušela psát diplomku.
Fascinuje mě, že na základě pár řádků, které jsem napsala, usuzuješ, že na školu mám.
Hrdá nemám být na co.
Mně byli vždycky nesympatičtí věční studenti. Navíc pokud se nedostanu ke státnicím ani příští rok v červnu, budu muset platit za semestr 12 000 Kč, od prosince 2012 taky zdravotní pojištění, bude mi už 26 let.
Závidím ti, jak dokážeš být nad věcí. To já to beru jako ostudu, že studuju tak dlouho s nevalnými výsledky. Opravdu se nemám čím chlubit.

Dám vám jednu hádanku. Pozorně čtěte.

Na jihu žije jedna osoba ženského pohlaví. Slyší na jméno nýmand a tlusťoška. Můžete ji snadno identifikovat. Je vysoká, silné postavy, působí jako mamut. Vlasy má tmavě hnědé, ovšem často na tlusťošce či sudu tuku, jak ji také mnozí říkají, můžete vidět šedivé vlasy. Nebyla by to tlusťoška, kdyby ji jedno oko neutíkalo na jinou stranu. Tělo tlusťošky je odpudivé - silná stehniska, pr... jako valach, nohy velké jako lyže, povislá hnusná prsa, strie kam se člověk jen podívá. To ale není vše. Tlusťoška je hloupá jako málokdo.

A na závěr otázka. Kdopak to je?

Vilemína napsal(a):

Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.

Ano myslím si, že máš dokončit školu , ty to určitě ve skrytu chceš taky .
Do situace se dokážu vcítít dokonale i u dcery i u tebe, protože s takovým člověkem žiju 30 let , manžel byl to samý .
Ale já s tím umím pracovat , na rozdíl od vás poznám, co je pro vás dobrý a co ne .
Dobře víš že hospitalizace ted ve zkouškovým nic neřeší, budeš tam brát léky a sedět za stolem .
Kdyby sis ted ubrala zkoušky, a nechala si dvě lehký , tak se ti uleví, část uděláš a budeš mít víc síly a lepší náladu . Ta představa diplomky a zkoušek tě tlačí ke dnu .
Musíš se o sebe víc starat, najít si člověka , kterej s tebou bude pracovat a pozná, co tě zhoršuje a jak tomu zabránit . Ty sama to nepoznáš , ty padáš do sebevražedných myšlenek a nevidíš to reálně . Potřebuješ dobrýho psychologa, kterej tě bude hájit před světem , třeba i před nároky rodičů atd.

Uvědom si, že tyhle propady se budou objevovat i v práci, občas se to objeví a přečti si, jak dopadá depresák, kterej má v práci výpadky viz Rosamunda .
Všichni kolem tebe musí pochopit, že máš křehkou psychiku a je potřeba tě respektovat , ne říkat : Nezlob...... nebo: musíš dokončit školu !
Ted musíš brát vyšší dávku léků na deprese, já bych zkusila ty vitamíny a až to zabere , rozhoduj se .
Dobře víš, že vždycky když se zhoršíš, chceš se rozejít s přítelem nebo skončit se školou, máš iluzi, že to něco vyřeší ,ale je to jen ataka nemoci .

Vilemíno, nenič sama sebe. Třeba způsobem, jak píšeš o tlusťošce.
Proč si neodpustíš? Co sis provedla, že se takhle ničíš? Žádný člověk si nic takového nezaslouží od jiných a především ne od sebe.

Nevíš, že spoustu věcí můžeš změnit? Když ti bude dobře psychicky a budeš chtít.
Ze ženy, jakou se chceš mermomocí vidět, se může stát vysoká štíhlá moudrá víla s hezkou barvou vlasů...  Je tolik způsobů, jak to udělat. Jak změnit své myšlení.
Ale abys chtěla, k tomu ti nepomůže nikdo. To můžeš jenom ty sama. Ale až budeš chtít, začnou se dít zázraky...
Možná stačí do začátku tu vílu vidět ve svých snech...

Btw mám také hnědé vlasy. Teda vlastně už šedivé, taky mi bude za rok 50. :) Je tolik barev, kterými se můžu udělat taková, jakou si v tu chvíli přeji být... A mezi námi - hnědé vlasy jsou krásné. :par:

Vilemína napsal(a):

Dám vám jednu hádanku. Pozorně čtěte.

Na jihu žije jedna osoba ženského pohlaví. Slyší na jméno nýmand a tlusťoška. Můžete ji snadno identifikovat. Je vysoká, silné postavy, působí jako mamut. Vlasy má tmavě hnědé, ovšem často na tlusťošce či sudu tuku, jak ji také mnozí říkají, můžete vidět šedivé vlasy. Nebyla by to tlusťoška, kdyby ji jedno oko neutíkalo na jinou stranu. Tělo tlusťošky je odpudivé - silná stehniska, pr... jako valach, nohy velké jako lyže, povislá hnusná prsa, strie kam se člověk jen podívá. To ale není vše. Tlusťoška je hloupá jako málokdo.

A na závěr otázka. Kdopak to je?

Myslím si, Vilemíno, že tvůj problém je ve špatném nastavení priorit, které jsi pravděpodobně převzala od rodičů - a protože jsi to jen převzala, není to tvoje vlastní nastavení. je naděje, že se z toho vymaníš.
Např.: myslíš, že absolvování vysoké školy znamená, že je potvrzeno, že člověk je nějak kvalitnější, než ten, který vysokou nemá?
Vždyť i staří latiníci měli přísloví: "Dvojnásobný doktor, jednoduchý osel".Nebo další známá lidová moudrost praví: "Akademický titul před blbostí nechrání".

Až nebudeš brát to vystudování vys. školy tak vážně, ale jen jako práci, kterou zkoušíš udělat, tak to půjde lépe.

A navíc, ani po absolvování vysoké školy, zkoušky tvých schopností nekončí, a když jsi otitulovaná, tak je třeba každý neuspěch víc vidět - takový je holt život.

A z té nespokojeností s fyzickým zjevem zase vyplývá, že neumíš být vděčná za dary, kterých se ti dostalo.
Jsi pyšná a nevděčná.

maring napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.

Ano myslím si, že máš dokončit školu , ty to určitě ve skrytu chceš taky .
Do situace se dokážu vcítít dokonale i u dcery i u tebe, protože s takovým člověkem žiju 30 let , manžel byl to samý .
Ale já s tím umím pracovat , na rozdíl od vás poznám, co je pro vás dobrý a co ne .
Dobře víš že hospitalizace ted ve zkouškovým nic neřeší, budeš tam brát léky a sedět za stolem .
Kdyby sis ted ubrala zkoušky, a nechala si dvě lehký , tak se ti uleví, část uděláš a budeš mít víc síly a lepší náladu . Ta představa diplomky a zkoušek tě tlačí ke dnu .
Musíš se o sebe víc starat, najít si člověka , kterej s tebou bude pracovat a pozná, co tě zhoršuje a jak tomu zabránit . Ty sama to nepoznáš , ty padáš do sebevražedných myšlenek a nevidíš to reálně . Potřebuješ dobrýho psychologa, kterej tě bude hájit před světem , třeba i před nároky rodičů atd.

Uvědom si, že tyhle propady se budou objevovat i v práci, občas se to objeví a přečti si, jak dopadá depresák, kterej má v práci výpadky viz Rosamunda .
Všichni kolem tebe musí pochopit, že máš křehkou psychiku a je potřeba tě respektovat , ne říkat : Nezlob...... nebo: musíš dokončit školu !
Ted musíš brát vyšší dávku léků na deprese, já bych zkusila ty vitamíny a až to zabere , rozhoduj se .
Dobře víš, že vždycky když se zhoršíš, chceš se rozejít s přítelem nebo skončit se školou, máš iluzi, že to něco vyřeší ,ale je to jen ataka nemoci .

jenže to je tvůj názor. jejich vnitřní stav neprožíváš.

pokud máš takové problémy se školou, tak jí skonči. na tom jestli jí máš nebo ne tvůj život nestojí. počítej ovšem s tím, že si svůj názor budeš muset obhájit i před rodiči. a to pro tebe asi bude těžké

Vilemína napsal(a):

Mám chuť ukončit studium a najít si práci ...a mít od všeho pokoj.... Už jsem to promyslela, našim dám jako kompenzaci peníze, které jsem si našetřila.

Od ČEHO všeho?

Vilemino, ja sem moc casto nepisu, spis ctu prispevky, ale mam pocit, ze na Tvuj musim reagovat. Asi tu budu v opozici, ale myslim si, ze vystudovat Mgr za cenu totalniho zhrouceni za to nestoji. Zamyslela ses nad tim, jakou praci bys chtela po dokonceni skoly vykonavat a potrebujes na to vubec ten magistersky titul? Nestacilo by Ti Bc?

Co kdyby ses po skonceni zkouskoveho obdobi poohledla po nejake praci, abys videla jake jsou Tve moznosti s jiz dosazenym vzdelanim. Podle toho se pak muzes rozhodnout zda dal valcit na skole ci ne. Jeste me napadlo, ze bys mohla zkusit na semestr prerusit a trochu si odpocinout nebo treba odjet do zahranici (az se das trochu do poradku psychicky, chapu, ze v tom stavu v jakem jsi ted bys to asi nezvladla).

Jinak, je to sice hrozne klise, ale vyssi vzdelani ne vzdy koreluje s mimoradnou inteligenci a s zivotnim stestim uz vubec ne. Pohybuju se v akademickem prostredi a znam spoustu lidi, kteri maji doktorat a zadnou obzvlaste vysokou inteligenci neoplyvaji, a zase jine, kteri jsou sice inteligentni, ale maji problemy v praktickem zivote (napr. ve triceti a vice letech nikdy nemeli partnera a ziji s rodici atd.). Sama jsem studovala medicinu a lekarske povolani nevykonavam, zvolila jsem si jinou drahu a jako loser se necitim. Mmch. mne studium tez trvalo o mnoho dele, nez je bezne, protoze jsem musela vydelavat, a dokonce jsem musela opakovat rocnik. Dnes se mi celkem dari v tom, co delam a moje velmi prumerne znamky z VS nikoho nezajimaji, a take se za ne nestydim. Praxe je totiz uplne o necem jinem.

Vilemína napsal(a):

Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.

Tak ak máš pocit, že ťa zachráni, ak tú školu necháš, tak ju nechaj! :D Ak si mylsíš, že POTOM sa nebudeš cítiť ako nýmand, ale ako úžasná osoba, tak neváhaj. :jojo: Si dospelá, svojprávna, rodičia sa zmieria, priateľ určite tiež a psychiater môže tak akurát byť ticho "šoupat nožkama". ;) Lenže problém je, že sa potom môžeš cítiť ešte horšie, to ti nikto nezaručí... Takže si to dobre rozmysli. Ono, medzi nami dievčatami, bakalár je dobrá vec a znamená to, že už si niečo dokázala. Mnohým to úplne stačí - a ak nemáš práve akadmeické ambície, mohlo by to stačiť aj tebe. Ale problém je podľa mňa v tom, že ty si kladieš na seba neprimerané nároky, očakávaš od seba nemožné - najlepšie na počkanie - a potom sa rúcaš, keď to tak nie je.... Skús si premyslieť, čo by sa zmenilo, keby si školu nechala, aký by si mala pocit, skús to porovnať  s predstavou, aké by to bolo, keby si dokončila magistra... a rozhodni sa. Sama za seba, vy.s.e.r sa na druhých, oni tvoj život nežijú. A toho psychiatra - no, pouvažovala by som o zmene. On ťa nemá čo navádzať na školu, s hospitalizáciu neviem, ako pri tvojej diagnóze. :/ Neurol tiež neviem komentovať, v živote som to v ústach nemala, ale... skús to obmedziť. Skúškové je náročné obdobie, ale život fakt nezáleží na skúškach... ani na ich výsledkoch. Mám kamošky a známe, čo si dorobili kšolu trebárs až v dospelosti, popri práci - a aj také, čo si ju nedorobili vôbec ;) a žijú, majú zaujímavé práce, rodinu... Netreba sa pomeriavať dosiahnutým vzdelaním a tak.

Vilemíno, jsi na tom hodně zle, psychicky i tělesně a ono to souvidí spolu. Pokud nechceš, aby ti tu někdo doporučoval dokončit školu, nechápu, proč sem píšeš. Pokud jsi rozhodnutá si vzít život, máme ti to tu rozmlouvat i když si myslíš, že na tom nejsi tak zle? Ta tvoje hádanka je škaredá. Tlustá jsi , protože jsi nemocná / metabolismus,hormony, minerály, vitamíny a pod./ Pokud se léčíš na psychiatrii, těžko se dostaneš k jinému doktoru a nikdo se ti nebude věnovat. Tak hnusní jsou dnes doktoři. Nevíš, co chceš. Nemysli si, že útěk ze školy je řešení. Co čekáš od života? Psychicky nemocná budeš těžko shánět práci! Dnes s hledánám mají mnohdy potíže i zcela zdraví lidé. Dobře, ukončíš školu...psychiatrie....a co dál? Pracák, soc.dávky a to je vše???
Myslím, že nemáš potíže JEN se školou, máš je ve všech směrech. Tak hlavu vzhůru, zapomenout na ptákoviny a maximum se věnovat škole. Udělat ji třeba jen s odřenýma ušima...ale udělat ji! Myslím, že kdyby ses přestala věnovat myšlenmkám na sebevraždu a věnovala se něčemu jinému, šlo by to.Ale musíš chtít především ty sama ! :pussa:
Hlavně něco dělat, já jsme také tlustá, protože jsem nemocná a nechce se mi odejít, vím, život je moc krásný, tak do toho !!!

Vilemíno, vidím že je ti poravdu zle! Vykašli se na to, že děláš školu déle - na to se tě nikdo nikde ptát nebude, platí jen má školu nebo nemá školu. Určitě je lepší školu mít. A že prolezeš s odřenýma ušima? No a??? Ty jsi nešťatná i ze svojeho vzhledu, podle toho jak píšeš, ale skoro každému na sobě něco vadí, jsi mladá a zřejmě i fyzicky zdravá, to je tvoje velké plus.
V životě máme jenom jednu jistotu - opravdu všichni jednou umřeme, tak proč tomu pomáhat, stejně to přijde a proč bys nemohla čekat něco krásného v budoucnosti?

mám dojem, že v stavu, v jakém se Vilemína nachází, se všecky dobře míněné rady míjí účinkem  :/ ......

Vilemína napsal(a):

Není to způsobené jen zkouškový obdobím. Zle je mi už od listopadu, kdy jsem se pokoušela psát diplomku....

Jestli tomu rozumím - tak TVOJE otázka zní, zda spáchat sebevraždu, anebo zda zahodit druhou půlku studia a  jít se válet do nemocnice?
No... tak fakt nevím, co čekáš, že ti tady odpovíme?

Za sebe: mám dvě děti - dcera studovala na škole, kde ani nemají magisterské studium - ukončila ji jako bakalářka a nějakou navazující vhodnou školu už nenašla - i smířila se s touto realitou a hledá si práci, zatím ji furt nemá...
Syn studuje na škole technického typu a jde mu to dobře, myslím, že projde školou jako nůž máslem, holt na to asi ty buňky má...  Ale budoucnost je dnes pro každého (!!!) bez diplomu nebo i s diplomem hotového kompletního vysokoškoláka stejně tak jako tak nejistá !!!

Záleží na tom, jak se kdo upíchne, kde a jak zapadne do kolektivu. Z mé zkušenosti, tlusté holky to mají těžké zvl.tehdy, když se chovají jako tragédky. Naopak znal jsem jednu tlustou žábu a ta byla plná optimismu, byla rázná a mnohé muže tím odrazovala, ale nakonec i ona se šťastně vdala - a představ si - potkala hubeňoura, kterému její tloušťka vůbec nevadila ?!!! - Uměl ocenit asi právě ten její optimismus a nezdolnou povahu. A třeba mě fakt šokovala její proměna - z kousavé, sarkastické, přísné a rázné - na naprosto šťastnou, pohodovou - leč stále veselou ženu!

No jo, veselost taky není každému dána... Chápu, že i pro veselost musí být aspoň trochu nějaké důvody. Hledat je ve tvém případě není věru jednoduché. Ale ruku na srdce, není tvůj splín, či deprese, jen stresem z blížících se státnic, vědomí, že bude nutno zmastit nějakou tu diplomku atd? ... Nediv se, že tu tolik lidí radí nevzdávat to. - Lepší by bylo bývalo, kdybys toto řešila hned po obdržení titulu BC. - Bylo by to vůči sama sobě poctivější. Teď už to vypadá jen jako hledání alibi pro to, abys to mohla vzdát.... vzdát kousek před cílem...

Hele, dělám na VŠ. A tak vím, že i učitelé na VŠ se potkávají se studenty, které by nejraději vyhodili, protože cítí, že nemají na to, aby se v daném oboru živili na úrovni. Ale věř, že přichází v úvahu i varianta se s nimi tak nějak domluvit - jen mě nechte prolézt, já vám slibuju, že se nakonec budu živit úplně něčím jiným... Obvykle páni profesoři na takovou řeč slyší a tak se to studium nakonec dá dokopat až k tomu titulu... Ostatně, jak bylo mnohokrát napsáno, v životě je to úplně o něčem jiném, než o těch znalostech ze školy !!!

Vilemíno, máš silnou vůli, to je zřejmé, jinak bys to už dávno zabalila - a to je velmi dobré, je to dokonce  mnohem víc, než mají někteří jiní - ti tu zas řeší úplně jiné problémy... Třeba tady hned vedle na vlákně jedna žena řeší svého muže, který měl (a stále má?!) velké ambice, ale chybí mu vůle vytrvat na jednom místě a prát se s problémy (všude jsou nějaké)... místo toho to vzdává a stále znovu hledá štěstí jinde...
Osobně si myslím, že lidé jako ty jsou na tom v praktickém životě mnohem lépe - když se jim podaří nakonec sehnat místo (a věř, že to se nakonec opravdu podaří!), tak mají mnohem větší výdrž - a jejich vlastnosti - loajalita, spolehlivost, výdrž, obětavost...  nakonec bývají oceněny. :jojo: ... a tak jsou nakonec tito lidé v životě úspěšnější a spokojenější než ti, kteří sice měli měli mnohem lepší přepoklady odborné, leč chyběla jim vůle, systematičnost, tah na věc ...

Vilemína napsal(a):

werena30 napsal(a):

Vilemíno, hlavně klid!
To dělá jen to zkouškové, na školu máš! A můžeš být na sebe hrdá. Tím začni.
Jestli tě to uklidní, tak já na Bc. studuju už asi sto let :lol: a vůbec mě to neštve. Však do toho nikomu nic není ne?

Není to způsobené jen zkouškový obdobím. Zle je mi už od listopadu, kdy jsem se pokoušela psát diplomku.
Fascinuje mě, že na základě pár řádků, které jsem napsala, usuzuješ, že na školu mám.
Hrdá nemám být na co.
Mně byli vždycky nesympatičtí věční studenti. Navíc pokud se nedostanu ke státnicím ani příští rok v červnu, budu muset platit za semestr 12 000 Kč, od prosince 2012 taky zdravotní pojištění, bude mi už 26 let.
Závidím ti, jak dokážeš být nad věcí. To já to beru jako ostudu, že studuju tak dlouho s nevalnými výsledky. Opravdu se nemám čím chlubit.

Kdyby jsi na školu neměla, už by tě vyrazili.
Naopak, hrdá můžeš být na spoustu věcí,ale teď nechceš a asi ani nemůžeš.
Chápu, taky už mi bylo 26. Je to moc stresu najednou a nemůžeš zkusit studium jen přerušit?
Klidně bych zkusila i tu hospitalizaci, ale v každém případě bych našla dobrého terapeuta,který bude pracovat s tebou i s rodiči, protože Vějířovka má naprostou pravdu. Je to problém i v rodině.

Dle mého názoru Vilemína řeší mnoho problémů najednou a proto si neví, kudy kam. Já bych si sedla, napsala na papír, CO je jako hlavné problém, ten řešila a od toho se odvíjí další situace. Musí si udělat žebříček priorit. Pokud je to škola, zapla bych a jela školu, třeba jen s odřenýma ušima, ale makala bych a udělala ji.  Pak bych řešila další problém. Já jsem se naučila to, co nemá řešení, či nemůžu ovlivni, již dnes neřeším!  Vilemína napíše o rodině, poměrech, kamarádkách,koníčcích, co řeší u psychiatra a pod.
Vilemíno, svět je krásný a barevný, ne černobílý !  Musíš začít řešit své problémy ! Věřím, že změníš názor  na sebe i svět a vše dopadne dobře. Dostaneš z tvých špatných nálad, ale musíš chtít  především ty !!! :pussa:

Aneri, Vilemína na babinetu už toho hapsala spousty o rodině, kamarádkách, koníčcích, co řeší s psychiatrem. Píše to tu celou dobu, co je na babi přihlášená.
Chvílemi i psala způsobem, že ji zachrání partner. Ale nezachrání. Dokud nezachrání sama sebe ona, nikdo zvenčí ji nezachrání. Může jí pomoct. Ale jenom tehdy,když se ona sama vnitřně rozhodne, že své vnitřní nastavení doopravdy chce změnit a změní. Dokud to neudělá, nikdo ji nezachrání ani jí nepomůže.
Pokud je natolik psychicky nemocná, že to nejde, tak to prostě nepůjde. Nevyznám se v těchhle nemocech, tak nevím, jestli to vůbec jde s nemocí, s jakou se léčí ona. Ale věřím, že budou období, kdy jí bude lépe, jak máme možnost tady sledovat, že taková období mívá. A pak budou období těžší, která když zase pominou, bude následovat zlepšení. Nedovedu posoudit, jestli jsou ty propady tak těžké, že se může rozhodnout odejít. Ale s tím bohužel neudělá nikdo nic, jen ona sama, aby šla dál a nevzdávala to.

Problém je že Vilemína nemá náhled nad svou situací, má těžkou ataku depky a domnívá se, že jí pomůže nějaká změna v životě, občas to bývá rozchod s Tonym, občas zase opuštění školy, pak to zase bude změna práce , takhle reagujou všichni depresáci v atace .
Až jí zaberou léky bude tu situaci posuzovat mnohem líp, doufám že jí psychiatr přidá tabletku .

Člověk s takovou nemocí nemůže pomoct sám sobě, na tom se zas tak moc změnit nedá VŮLÍ,  je potřeba, aby si naplánovala život tak, aby té zátěže bylo co nejmín .
Třeba moje dcera si plánuje rozvrh tak, že uprostřed týdne má jeden den volný .
Když měla školu ve všechny dny, , pravidelně koncem listopadu  utíkala k psychlogovi a chtěla školy nechat , protože ten nápor jí dostal do depky a chtěla ukončit svůj život . Přitom má zkoušky na A a B , na těžké technické škole.

Vilemino,ale zivot neni jenom o vzdelani,ja myslim,ze si toho dokazala v zivote dost.Spousta lidi nedosla tak daleko jako ty.A ten popis sedi presne na me. :D

Vilemíno, nejsi nýmand, to z tebe mluví tvoje nemoc. Věř mi, prošla jsem si tím a procházím stále. Jsi psychicky křehká, stačí větší zátěž a už se vezeš. Mám to stejně, před pár dny jsem tu psala kvůli svému konfliktu se šéfovou a věř mi, že jsem, tak jako ty, myslela na sebevraždu.
Být tebou, tak bych se na tu školu opravdu vykašlala. Koneckonců, máš Bc. To je vysokoškolské vzdělání. Nejsi hlupák, vždyť je plno lidí, co neprolezou ani maturitou. Podle mě a mých zkušeností je důležité, aby sis našla práci ve které ti to půjde a budeš se cítit dobře. Nemusíš mít titul Mgr., to ti štěstí v životě nezaručí. Věř mi, mám sice titul JUDr., ve škole mi to šlo jako po másle, ale v praxi jsem naprosto vyhořela. Není lepší mít to opačně?
Co se týče vzhledu, ani já nejsem spokojená, též mám nadváhu, brýle, řídké hnědé vlasy, které se mi mastí. Přesto jsem měla úžasného manžela, kterému jsem se líbila. I ty se Tonymu líbíš a má tě rád, jinak by s tebou nebyl.
Myslím si, že zhroutit se kvůli škole nestojí za to. Zkus se poohlédnout po nějakém místě a přestaň se stresovat. Musíš si najít něco, kde budeš psychicky v klidu, protože tebe každá zátěž úplně rozloží (mám to stejně). Držím ti pěsti!!!!!

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat .
Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

maring napsal(a):

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat .
Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

možná vyřeši možná ne. to vtuto chvíli nikdo neví. v každém případě by se Vilemína zklidnila(( zmizel by největší stres) a m,ohla by se věnovat léčení své nemoce.
proč trváte na tom, aby byla ve stresu, který ted zřejmě nezvládá a neumí alespon zmírnit?
nebylo by lepší eliminovat problémy, které jí ničí, začít se více věnovat léčbě nemoci a až jí bude mít pod kontrolou ( léčbu), teprve pak třeba znovu nastoupit do školy?

agewa napsal(a):

maring napsal(a):

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat .
Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

možná vyřeši možná ne. to vtuto chvíli nikdo neví. v každém případě by se Vilemína zklidnila(( zmizel by největší stres) a m,ohla by se věnovat léčení své nemoce.
proč trváte na tom, aby byla ve stresu, který ted zřejmě nezvládá a neumí alespon zmírnit?
nebylo by lepší eliminovat problémy, které jí ničí, začít se více věnovat léčbě nemoci a až jí bude mít pod kontrolou ( léčbu), teprve pak třeba znovu nastoupit do školy?

V první řadě by se měla Vilemína zamyslet nad tím, proč podceňuje lidi, kteří nemají vysokou školu, proč jimi pohrdá (to z toho přímo čiší).
Pak by se naučila nepohrdat ani sebou.

Pokud bude mít jen titul, jen jakousi nálepku, že je kdosi, kdo v podstatě není, tak to povede k dalším stresům a rozporům.

nemám z ní pocit, že by pohrdala těmi, kdo nemají vysokou školu ..

Čtu si tady tu debatu už pěkně dlouho. Za zdraví život ta škola nestojí. :(

PPavlaa napsal(a):

nemám z ní pocit, že by pohrdala těmi, kdo nemají vysokou školu ..

Já zase ten pocit mám, a myslím, že právě v tom je to "jádro pudla".
Vnímám to tak celou dobu, a nakonec i to, že pohrdá sama sebou, že není schopna tu vysokou dokončit, to jen potvrzuje.

agewa napsal(a):

maring napsal(a):

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat .
Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

možná vyřeši možná ne. to vtuto chvíli nikdo neví. v každém případě by se Vilemína zklidnila(( zmizel by největší stres) a m,ohla by se věnovat léčení své nemoce.
proč trváte na tom, aby byla ve stresu, který ted zřejmě nezvládá a neumí alespon zmírnit?
nebylo by lepší eliminovat problémy, které jí ničí, začít se více věnovat léčbě nemoci a až jí bude mít pod kontrolou ( léčbu), teprve pak třeba znovu nastoupit do školy?

TA NEMOC SE VYLÉČIT NEDÁ , to má Vilemína na celej život zátěž .

To že odejde že školy vůbec nic neřeší , protože nastoupí do práce a za dva měsíce tu bude psát , že chce odejít z práce, protože to nezvládá, nebo má zlou šéfovou  a má toho moc a že chce umřít a mít už klid.
Odejde na vaše rady z práce a za dva měsíce tu bude psát že chce opustit Tonyho , protože má na ni nějaké nároky a že už nemůže a opustí Tonyho na vaše rady , aby elimininoval stres a bude sedět doma v důchodu, holka která udělala skoro magistra . ;)

Ta nemoxc prostě nezmizí a z Vilemíny ted mluví nemoc, proto je potřeba, aby následky jejího propadu byly co nejmenší .
Měla by jíst víc léků a udělat mín zkoušek, pomalu si to dávkovat .

no hele Věj, já právě vidím rozdíl v tom, jestli to bere tak, že - nemáš vysokou, tak tebou pohrdám, nebo - jsem blbá, protože ji nejsem schopna dodělat, přesto, že jiní ji dodělat zvládnou ..
ale že má Vil celkově problém se sebevědomím a není schopna se přijmout taková, jaká je, o tom žádná ..

Mám stejný názor jako Vějířovka. Vilemína lidmi bez titulu opravdu pohrdá. Pro ni je měřítkem úspěšnosti titul, což je úplný nesmysl.
To má dle mého názoru natlučené v hlavě od rodičů. Ale už je jí dost let na to, aby začala mít své vlastní názory. Pak možná opravdu přestane pohrdat i sama sebou a ničit se za nedosažení nesmyslného měřítka.

Vějířovka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

nemám z ní pocit, že by pohrdala těmi, kdo nemají vysokou školu ..

Já zase ten pocit mám, a myslím, že právě v tom je to "jádro pudla".
Vnímám to tak celou dobu, a nakonec i to, že pohrdá sama sebou, že není schopna tu vysokou dokončit, to jen potvrzuje.

Vilamína má vážnou nemoc, to jak vnímá svět a sebe je součát její diagnozy a to nezmění vůlí , nemá šanci to ovlivnit . Prostě má ten mozek jinej , má rodinnou zátěž, její bratr má schizofrenii . V rodině se slabá psychika projevuje různými diagnozami .
To je stejný, jako byste schizorfenikovi radili ,aby neměl bludy ......:o

maring napsal(a):

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat . Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

Myslím, že s titulem na ní budou kladeny větší nároky a o tolerování jejích výpadků silně pochybuji - to by jí tak mohli tolerovat její rodiče, ne zaměstnavatel.

majkafa napsal(a):

Mám stejný názor jako Vějířovka. Vilemína lidmi bez titulu opravdu pohrdá. Pro ni je měřítkem úspěšnosti titul, což je úplný nesmysl.
To má dle mého názoru natlučené v hlavě od rodičů. Ale už je jí dost let na to, aby začala mít své vlastní názory. Pak možná opravdu přestane pohrdat i sama sebou a ničit se za nedosažení nesmyslného měřítka.

Přesně takhle to vidím, to je názor, který panuje v rodině, to nejsou žádné bludy z nemoci.

majkafa napsal(a):

Mám stejný názor jako Vějířovka. Vilemína lidmi bez titulu opravdu pohrdá. Pro ni je měřítkem úspěšnosti titul, což je úplný nesmysl.
To má dle mého názoru natlučené v hlavě od rodičů. Ale už je jí dost let na to, aby začala mít své vlastní názory. Pak možná opravdu přestane pohrdat i sama sebou a ničit se za nedosažení nesmyslného měřítka.

tohle není o tom, kolik ti je nebo není let. pokud ji to rodiče rvali do hlavy a rostla v tom, tak to tak prostě bere, má to zažitý stejně, jako to, jestli si každej den 2x denně vyčistíš zuby.

Vějířovka napsal(a):

maring napsal(a):

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat . Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

Myslím, že s titulem na ní budou kladeny větší nároky a o tolerování jejích výpadků silně pochybuji - to by jí tak mohli tolerovat její rodiče, ne zaměstnavatel.

Ano budou na ní nároky v jejím oboru v tom, co zvládá , čím výš bude, tím líp, protože bude mezi lidma , kteří jí budou podobní a budou jí rozumět .
Naopak průšvih by byl kdyby nastoupila jako bakalář a někde pracovala s  normálníma lidma.
Například v google pracujou lidi jako Vilemína, kteří jsou mimo a protože zvládají výborně odbornou stránku , rochní si tam mezi sebou , podivíni ...........Vilemína má sice talent jiným směrem ,ale měla by si vytvořit podobné pracovní prostředí .
Moje dcera leta kolabuje naprosto stejným způsobem jako Vil , přitom na střední byla nejlepší strojař ze 30 kluků ......i profesor se podivoval, jaké má hluboké znalosti , protože leta si to ze zájmu  studovala doma.
Dneska je pár organisací, které pomáhají takovým lidem se umístit, podle toho kam míří jejich talent a pomáhají jim se tam udržet , byla by škoda, kdyby takový talent zapadl.

PPavlaa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Mám stejný názor jako Vějířovka. Vilemína lidmi bez titulu opravdu pohrdá. Pro ni je měřítkem úspěšnosti titul, což je úplný nesmysl.
To má dle mého názoru natlučené v hlavě od rodičů. Ale už je jí dost let na to, aby začala mít své vlastní názory. Pak možná opravdu přestane pohrdat i sama sebou a ničit se za nedosažení nesmyslného měřítka.

tohle není o tom, kolik ti je nebo není let. pokud ji to rodiče rvali do hlavy a rostla v tom, tak to tak prostě bere, má to zažitý stejně, jako to, jestli si každej den 2x denně vyčistíš zuby.

Přesně tak, to je velký a těžký úkol pro Vilemínu, začít myslet sama, zbavit se názorů. které do ní byly tlučeny, a tím se konečně osvobodit.
Myslím, že sama vidí, že to, udělat vysokou není tak důležité, jak ji učili rodiče.
Vybrala si přítele, o kterého se bála, že ho rodiče, díky svým názorům, urazí.
Vydržela stát si za svým.
Myslím, že je Vilemína dobrá, přemýšlivá a má pevnou vůli. Až prohlídne a začne si vážit věcí, které za to opravdu stojí, bude z kola venku.
Ještě tohle, nevím o jaké strašné nemoci se tady mluví - mám dojem, že mluvila jen o nějakém náběhu na slabou depresivnost.

maring napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

maring napsal(a):

Ivano odchod ze školy to nevyřeší, protože Vilemína se svou diagnozou bude mít občas propady stejně , v práci, ve vztazích , takže odchod ze školy nic neřeší .
Naopak s titulem bude mít větší šanci se dostat mezi rozumný lidi, kteří jí budou její výpadky tolerovat . Chce to přibrzdit a rozdělit si zkoušky, tak aby to bylo snesitelný .

Myslím, že s titulem na ní budou kladeny větší nároky a o tolerování jejích výpadků silně pochybuji - to by jí tak mohli tolerovat její rodiče, ne zaměstnavatel.

Ano budou na ní nároky v jejím oboru v tom, co zvládá , čím výš bude, tím líp, protože bude mezi lidma , kteří jí budou podobní a budou jí rozumět .
Naopak průšvih by byl kdyby nastoupila jako bakalář a někde pracovala s  normálníma lidma.
Například v google pracujou lidi jako Vilemína, kteří jsou mimo a protože zvládají výborně odbornou stránku , rochní si tam mezi sebou , podivíni ...........Vilemína má sice talent jiným směrem ,ale měla by si vytvořit podobné pracovní prostředí .
Moje dcera leta kolabuje naprosto stejným způsobem jako Vil , přitom na střední byla nejlepší strojař ze 30 kluků ......i profesor se podivoval, jaké má hluboké znalosti , protože leta si to ze zájmu  studovala doma.
Dneska je pár organisací, které pomáhají takovým lidem se umístit, podle toho kam míří jejich talent a pomáhají jim se tam udržet , byla by škoda, kdyby takový talent zapadl.

Jenže, Maring, jak sama Vilemína píše, ona samostatnou práci, která se očekává od vysokoškoláka, právě nezvládá.

Podle mě by se Vilemína měla především co nejdřív a za každou cenu vymanit ze zhoubného vlivu své rodiny (i když napáchané škody si stejně potáhne celý život), protože už jí jde téměř o život......najít si nenáročnou práci, zkoušky si rozložit na delší časové období a školu tak postupně dodělat, pokud ji ona sama považuje za tak důležitou......a tak nějak prostě začít. Navíc má velkou výhodu - spolehlivého přítele (pokud se mezitím něco nezměnilo), který ji, jak se zdá,  podrží.
A hlavně najít si dobrého doktora a celoživotně s ním spolupracovat.

Ono je ale těžké takhle radit, to musí v první řadě Vilemína sama chtít změnit svůj život.

mia napsal(a):

Podle mě by se Vilemína měla především co nejdřív a za každou cenu vymanit ze zhoubného vlivu své rodiny (i když napáchané škody si stejně potáhne celý život), protože už jí jde téměř o život......najít si nenáročnou práci, zkoušky si rozložit na delší časové období a školu tak postupně dodělat, pokud ji ona sama považuje za tak důležitou......a tak nějak prostě začít. Navíc má velkou výhodu - spolehlivého přítele (pokud se mezitím něco nezměnilo), který ji, jak se zdá,  podrží.
A hlavně najít si dobrého doktora a celoživotně s ním spolupracovat.

Ono je ale těžké takhle radit, to musí v první řadě Vilemína sama chtít změnit svůj život.

mně hrozně baví, jak tu spousta lidí mele pořád o vůli a že musí chtít atd.
já se teda nevyznám v těchhle psychických nemocech, ale myslím si, že tam nehraje prim vůle - to možná u člověka, který psychicky nemocný není. ale pokud někdo je a není to léčitelné, bude s tou nemocí bojovat celej život a je závislej na lécích, pak to není jen o vůli. ta psychicka a všechno, co s tím souvisí se prostě veze s tím, jak na tom zrovna je a může mít vůli jakou chce.

Vějířovko moje dcera školu nezvládá a vztahy nezvládá ani neni schopná samostatně pracovat .......přitom zkoušky na strojní fakultě má na A a B , maduridu udělala levou zadní . A je nejošklivější na světě a úplně nemožná a měla by občas umřít . ..:o
To, co píše Vilemína neber  vůbec vážně, to je projev diagnozy ,ne že nezvládá . Polovina věcí, co tu píše, píše za ni její nemoc , realita je jiná .

Člověk, kterej se PRAVIDELNĚ  propadá do těžkých depresí a zahání to Neurolem a chce umřít a fackuje se a má záchvaty vzteku , ten má vážnou diagnozu, s kterou bude bojovat celý život .

Takže radit mu jako zdravýmu člověku, je ztráta času, ona momentálně vůbec věci nevidí reálně , je jí zle a přes takový brýle vidí sama sebe a svět okolo úplně jinak .

PPavlaa napsal(a):

mia napsal(a):

Podle mě by se Vilemína měla především co nejdřív a za každou cenu vymanit ze zhoubného vlivu své rodiny (i když napáchané škody si stejně potáhne celý život), protože už jí jde téměř o život......najít si nenáročnou práci, zkoušky si rozložit na delší časové období a školu tak postupně dodělat, pokud ji ona sama považuje za tak důležitou......a tak nějak prostě začít. Navíc má velkou výhodu - spolehlivého přítele (pokud se mezitím něco nezměnilo), který ji, jak se zdá,  podrží.
A hlavně najít si dobrého doktora a celoživotně s ním spolupracovat.

Ono je ale těžké takhle radit, to musí v první řadě Vilemína sama chtít změnit svůj život.

mně hrozně baví, jak tu spousta lidí mele pořád o vůli a že musí chtít atd.
já se teda nevyznám v těchhle psychických nemocech, ale myslím si, že tam nehraje prim vůle - to možná u člověka, který psychicky nemocný není. ale pokud někdo je a není to léčitelné, bude s tou nemocí bojovat celej život a je závislej na lécích, pak to není jen o vůli. ta psychicka a všechno, co s tím souvisí se prostě veze s tím, jak na tom zrovna je a může mít vůli jakou chce.

no proto výše vytučněné větě předchází věta "A hlavně najít si dobrého doktora a celoživotně s ním spolupracovat."
Samozřejmě, že pokud to takhle Vilemíně vyhovuje, může se svými rodiči tuhle hru na "lepší lidi" hrát třeba nadosmrti.....

Milá Vilemíno, jestli tahle tvoje zpověď měla být pro tebe potvrzením, že je stav jaký je - věz, že všechno je opravdu v tvé hlavě.
Klidně si tu svoji vysokou studuj i šest let, podívej se na to tak, že vysoká je zkouška nervů, sebevědomí i srážkou se všemi lidmi, kteří si potřebují dokazovat svoji převahu.

Tvá hádanka není ani vtipná, ani příliš složitá. Upřímně svědčí o velké bolesti, kterou v sobě uvnitř máš a tu nezamaskuješ. nebudu si s tebou hrát tuhle hru, ve které si přeješ být ubohá. Ty totiž taková nejsi. jen jsi příliš citlivá, vnímavá a klidná. takže doba, která vyžaduje výbušnost a vitalitu a rychlé jednání ti prostě nevyhovuje jen proto, že ty jsi JINÁ. Zamysli se nad tím, a až to budeš dělat, přemýšlej, jakým způsobem můžeš svých vlastností využít k úspěchu. K úspěchu ve škole, v životě. Tohle totiž jde. To utrpení si většinou způsobujeme sami. A nehleď na to, že k tomu budeš potřebovat třeba i pár pilulek. Se zlomenou nohou asi nepůjdeš jen tak běžet maraton. Tedy - nepodceňuj přípravu. Máš na to. jsi inteligentní tvor, jsi ČLOVĚK.

maring napsal(a):

Vějířovko moje dcera školu nezvládá a vztahy nezvládá ani neni schopná samostatně pracovat .......přitom zkoušky na strojní fakultě má na A a B , maduridu udělala levou zadní . A je nejošklivější na světě a úplně nemožná a měla by občas umřít . ..:o
To, co píše Vilemína neber  vůbec vážně, to je projev diagnozy ,ne že nezvládá . Polovina věcí, co tu píše, píše za ni její nemoc , realita je jiná .

Člověk, kterej se PRAVIDELNĚ  propadá do těžkých depresí a zahání to Neurolem a chce umřít a fackuje se a má záchvaty vzteku , ten má vážnou diagnozu, s kterou bude bojovat celý život .

Takže radit mu jako zdravýmu člověku, je ztráta času, ona momentálně vůbec věci nevidí reálně , je jí zle a přes takový brýle vidí sama sebe a svět okolo úplně jinak .

Jenže Maring, bohužel, to vytučněné vůbec neznamená, že to bude zvládat v praxi, ve svém oboru (obzvlášť je-li nemocná).
Možná, že by měla Vilemína zkusit na čas jít do práce, která odpovídá její kvalifikaci (Bc.) - a zkusit, jak je schopná se uplatnit. Mgr. může dodělat i při práci.

Vilemíno,
má mamka si usmyslela, že když na tu učitelku nemá ona, budu učitelkou alespoň já. Měla jsem doma takové šílené tlaky, když mi ta škola nešla. Musela jsem se tam udržet doslova za každou cenu. Z těch stresů vředy, se kterými se potýkám ještě teď.
Nakonec jsem v sobě našla sílu tu školu ukončit, i když jsem to musela prosadit nejen navzdory mé matce, ale vlastně i navzdory sobě, protože ten tlak jsem přenesla i sama na sebe.
Sehnala jsem místo hned po prvním pohovoru v agentuře, snad hned 2. měsíc po odchodu ze školy.

Vějířovka napsal(a):

maring napsal(a):

Vějířovko moje dcera školu nezvládá a vztahy nezvládá ani neni schopná samostatně pracovat .......přitom zkoušky na strojní fakultě má na A a B , maduridu udělala levou zadní . .

Jenže Maring, bohužel, to vytučněné vůbec neznamená, že to bude zvládat v praxi, ve svém oboru (obzvlášť je-li nemocná).
Možná, že by měla Vilemína zkusit na čas jít do práce, která odpovídá její kvalifikaci (Bc.) - a zkusit, jak je schopná se uplatnit. Mgr. může dodělat i při práci.

Těžko bude Vil dodělávat Mgr při práci, když už teď kolabuje na denním studiu .
To já vím, že je možné, že nebude zvládat práci v oboru ,ale jak říkám, tyhle lidi mají svoje pomocníky , kteří jim pomáhají najít práci a udržet se v ní.
Když přijde nadanej strojař, kterých je málo a šéf bude už předem vědět, že občas má výkyv, tak ho bud vezme, nebo nevezme , máme geniálního psychologa, kterej vymání z jalový krávy tele.;)


Lidi v takových pracech skutečně fungují, znám takové případy .Znala jsem autistickou paní, která měla skutečné bludy a pracovala jako IT , ve svým oboru normálně fungovala, na netu byla za blázna, psala uplný nesmysly.
Je tu spousta možností jak se uživit, dělat třeba i doma, Vilemína například může překládat, doučovat -to už si zkusila . Vždycky je lepší, když to vzdělání je co nejvyšší, tím se trošku kompenzuje ten handicap.

Celý víkend jsem se nabírala energii u přítele, tak proto ta dvoudenní nepřítomnost tady na fóru. Postupně si pročtu všechny příspěvky a budu se snažit na ně reagovat.

maring napsal(a):

Ano myslím si, že máš dokončit školu , ty to určitě ve skrytu chceš taky .
Do situace se dokážu vcítít dokonale i u dcery i u tebe, protože s takovým člověkem žiju 30 let , manžel byl to samý .
Ale já s tím umím pracovat , na rozdíl od vás poznám, co je pro vás dobrý a co ne .
Dobře víš že hospitalizace ted ve zkouškovým nic neřeší, budeš tam brát léky a sedět za stolem .
Kdyby sis ted ubrala zkoušky, a nechala si dvě lehký , tak se ti uleví, část uděláš a budeš mít víc síly a lepší náladu . Ta představa diplomky a zkoušek tě tlačí ke dnu .
Musíš se o sebe víc starat, najít si člověka , kterej s tebou bude pracovat a pozná, co tě zhoršuje a jak tomu zabránit . Ty sama to nepoznáš , ty padáš do sebevražedných myšlenek a nevidíš to reálně . Potřebuješ dobrýho psychologa, kterej tě bude hájit před světem , třeba i před nároky rodičů atd.

Uvědom si, že tyhle propady se budou objevovat i v práci, občas se to objeví a přečti si, jak dopadá depresák, kterej má v práci výpadky viz Rosamunda .
Všichni kolem tebe musí pochopit, že máš křehkou psychiku a je potřeba tě respektovat , ne říkat : Nezlob...... nebo: musíš dokončit školu !
Ted musíš brát vyšší dávku léků na deprese, já bych zkusila ty vitamíny a až to zabere , rozhoduj se .
Dobře víš, že vždycky když se zhoršíš, chceš se rozejít s přítelem nebo skončit se školou, máš iluzi, že to něco vyřeší ,ale je to jen ataka nemoci .

Zkoušky z tohoto semestru mám už všechny hotové. Tu zmiňovanou soubornou zkoušku budu dělat v únoru, je to zkouška z jarního semestru.

Režim na vysoké škole mi vůbec nesvědčí. Potřebuju mít rovnoměrnou zátěž. Můj psychiatr je toho názoru, že až půjdu do práce, můj psychický stav se výrazně zlepší. Doufejme, že to tak skutečně bude.

majkafa napsal(a):

Vilemíno, nenič sama sebe. Třeba způsobem, jak píšeš o tlusťošce.
Proč si neodpustíš? Co sis provedla, že se takhle ničíš? Žádný člověk si nic takového nezaslouží od jiných a především ne od sebe.

Nevíš, že spoustu věcí můžeš změnit? Když ti bude dobře psychicky a budeš chtít.
Ze ženy, jakou se chceš mermomocí vidět, se může stát vysoká štíhlá moudrá víla s hezkou barvou vlasů...  Je tolik způsobů, jak to udělat. Jak změnit své myšlení.
Ale abys chtěla, k tomu ti nepomůže nikdo. To můžeš jenom ty sama. Ale až budeš chtít, začnou se dít zázraky...
Možná stačí do začátku tu vílu vidět ve svých snech...

Btw mám také hnědé vlasy. Teda vlastně už šedivé, taky mi bude za rok 50. :) Je tolik barev, kterými se můžu udělat taková, jakou si v tu chvíli přeji být... A mezi námi - hnědé vlasy jsou krásné. :par:

Když jsem vymýšlela tu hádanku, tak jsem se smála, až se stůl otřásal.

Majko, samozřejmě že se barvím, dokonce každých 6 týdnů, bohužel mi ale vlasy rostou velmi rychle, k tomu mám ještě tmavě hnědé vlasy, tak jsou odrosty dost vidět. Už ve 13 jsem musela používat šampóny s barvou, za tři roky jsem přešla na klasickou barvu, bohužel i ta se mi vymývá, ač jsem zkusila nejrůznější značky. Jinak je mi 25 let, brzkou šedivost máme v rodině.

Vil, já mám šediny od 17.

Ty ses té hádance smála? hm. Tekly ti u toho slzy?

Vějířovka napsal(a):

Myslím si, Vilemíno, že tvůj problém je ve špatném nastavení priorit, které jsi pravděpodobně převzala od rodičů - a protože jsi to jen převzala, není to tvoje vlastní nastavení. je naděje, že se z toho vymaníš.
Např.: myslíš, že absolvování vysoké školy znamená, že je potvrzeno, že člověk je nějak kvalitnější, než ten, který vysokou nemá?
Vždyť i staří latiníci měli přísloví: "Dvojnásobný doktor, jednoduchý osel".Nebo další známá lidová moudrost praví: "Akademický titul před blbostí nechrání".

Až nebudeš brát to vystudování vys. školy tak vážně, ale jen jako práci, kterou zkoušíš udělat, tak to půjde lépe.

A navíc, ani po absolvování vysoké školy, zkoušky tvých schopností nekončí, a když jsi otitulovaná, tak je třeba každý neuspěch víc vidět - takový je holt život.

A z té nespokojeností s fyzickým zjevem zase vyplývá, že neumíš být vděčná za dary, kterých se ti dostalo.
Jsi pyšná a nevděčná.

Ne, nemyslím si, že "otitulovaný" člověk je kvalitnější, to vůbec neplatí. Jen se chci živit jako učitelka a ve školách vyžadují po učitelích většinou Mgr. titul, Bc. většinou nestačí.

Pox napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Mám chuť ukončit studium a najít si práci ...a mít od všeho pokoj.... Už jsem to promyslela, našim dám jako kompenzaci peníze, které jsem si našetřila.

Od ČEHO všeho?

Od psychického napětí ze zkoušek, psaní diplomky, připravování se na C1 zkoušku z němčiny, od akademického prostředí, kde se mi zdá, že si lidé na co cosi hrají, od očekávání ostatních...

anais.de napsal(a):

Vilemino, ja sem moc casto nepisu, spis ctu prispevky, ale mam pocit, ze na Tvuj musim reagovat. Asi tu budu v opozici, ale myslim si, ze vystudovat Mgr za cenu totalniho zhrouceni za to nestoji. Zamyslela ses nad tim, jakou praci bys chtela po dokonceni skoly vykonavat a potrebujes na to vubec ten magistersky titul? Nestacilo by Ti Bc?

Co kdyby ses po skonceni zkouskoveho obdobi poohledla po nejake praci, abys videla jake jsou Tve moznosti s jiz dosazenym vzdelanim. Podle toho se pak muzes rozhodnout zda dal valcit na skole ci ne. Jeste me napadlo, ze bys mohla zkusit na semestr prerusit a trochu si odpocinout nebo treba odjet do zahranici (az se das trochu do poradku psychicky, chapu, ze v tom stavu v jakem jsi ted bys to asi nezvladla).

Jinak, je to sice hrozne klise, ale vyssi vzdelani ne vzdy koreluje s mimoradnou inteligenci a s zivotnim stestim uz vubec ne. Pohybuju se v akademickem prostredi a znam spoustu lidi, kteri maji doktorat a zadnou obzvlaste vysokou inteligenci neoplyvaji, a zase jine, kteri jsou sice inteligentni, ale maji problemy v praktickem zivote (napr. ve triceti a vice letech nikdy nemeli partnera a ziji s rodici atd.). Sama jsem studovala medicinu a lekarske povolani nevykonavam, zvolila jsem si jinou drahu a jako loser se necitim. Mmch. mne studium tez trvalo o mnoho dele, nez je bezne, protoze jsem musela vydelavat, a dokonce jsem musela opakovat rocnik. Dnes se mi celkem dari v tom, co delam a moje velmi prumerne znamky z VS nikoho nezajimaji, a take se za ne nestydim. Praxe je totiz uplne o necem jinem.

Velmi si vážím tvého příspěvku. Taky tě "znám" z Babinetu. Jsi mi blízká tím, že žiješ v Německu. Já studuju právě učitelství němčiny, tak proto.

Anais, s výjezdem do zahraničí je to u mě těžké. Mám možnost jet na Erasmus do Německa, Rakouska, Švýcarska, Dánska a taky do Turecka. Vše zprostředkovává Katedra NJ. Finančně to není nákladné, znám spoustu studentů, kteří tutu možnost využili a vesměs si to pochvalují. Když jsem udělala Bc., tak jsem vážně uvažovala o tom, že bych jela na semestr studovat do Rakouska nebo Německa. Nakonec jsem se seznámila s Tonym a vše padlo. Teď o tom uvažuju znova. Jenže nemám odvahu, moc se bojím cizího prostředí. Ještě teda mám jednu možnost - jet pracovat jako dobrovolník do Německa, je to u německo-českých hranic, byla bych tam pomocná síla v jedné organizaci, vyžadují základní znalost němčiny, nabízí kapesné, ubytování, stravu a jazykový kurz. Těchto míst je více, až na jednu nabídku je to na rok. Rozhodla jsem se, že pošlu zítra životopis, zkrátka, že to zkusím. Mám zájem o místo, kde bych byla jen půl roku. Nepočítám s tím, že by zrovna mě vybrali.

Aneri napsal(a):

Vilemíno, jsi na tom hodně zle, psychicky i tělesně a ono to souvidí spolu. Pokud nechceš, aby ti tu někdo doporučoval dokončit školu, nechápu, proč sem píšeš. Pokud jsi rozhodnutá si vzít život, máme ti to tu rozmlouvat i když si myslíš, že na tom nejsi tak zle? Ta tvoje hádanka je škaredá. Tlustá jsi , protože jsi nemocná / metabolismus,hormony, minerály, vitamíny a pod./ Pokud se léčíš na psychiatrii, těžko se dostaneš k jinému doktoru a nikdo se ti nebude věnovat. Tak hnusní jsou dnes doktoři. Nevíš, co chceš. Nemysli si, že útěk ze školy je řešení. Co čekáš od života? Psychicky nemocná budeš těžko shánět práci! Dnes s hledánám mají mnohdy potíže i zcela zdraví lidé. Dobře, ukončíš školu...psychiatrie....a co dál? Pracák, soc.dávky a to je vše???
Myslím, že nemáš potíže JEN se školou, máš je ve všech směrech. Tak hlavu vzhůru, zapomenout na ptákoviny a maximum se věnovat škole. Udělat ji třeba jen s odřenýma ušima...ale udělat ji! Myslím, že kdyby ses přestala věnovat myšlenmkám na sebevraždu a věnovala se něčemu jinému, šlo by to.Ale musíš chtít především ty sama ! :pussa:
Hlavně něco dělat, já jsme také tlustá, protože jsem nemocná a nechce se mi odejít, vím, život je moc krásný, tak do toho !!!

Proč sem píšu? Potřebuju se z toho vypsat, to je ten hlavní důvod.

Ta hádanka mi v tu chvíli přišla vtipná, smála jsem se sama sobě.

Nemyslím si, že by u mě dystýmie byla velká překážka při hledání práce. Mám kamarádku se stejnou diagnózou a ta si našla práci v ekonomické sféře, pokud vím, tak zaměstnavatel o její nemoci nic neví. Taktéž můj bratranec schizofrenik pracuje v jedné známější firmě, on teda má mírnější formu schizofrenie.

Vachu napsal(a):

Jestli tomu rozumím - tak TVOJE otázka zní, zda spáchat sebevraždu, anebo zda zahodit druhou půlku studia a  jít se válet do nemocnice? No... tak fakt nevím, co čekáš, že ti tady odpovíme?

Tak to jsi pochopila špatně. Hlavní důvod, proč jsem tuto diskuzi založila, je, abych se mohla vypovídat. Nemám na to spáchat sebevraždu. Kdybych věděla, že se mi to povede, tak bych to už dávno udělala, ovšem je tady velké riziko, že mě někdo najde a "zachrání" mi život a já budu žít po zbytek života třeba na vozíčku. Zahodit téměř dvouleté studium, nad tím opravdu uvažuju. S tím válením v psychiatrické léčebně to si děláš srandu, nebo to myslíš vážně? To si fakt myslíš, že se tam ti lidi "válí" jen tak pro nic za nic? Je evidentní, že jsi nikdy neměla žádné psychické problémy a že ani v tvém okolí se psychická nemoc nevyskyta. Kdyby ano, mluvila bys jinak.

werena30 napsal(a):

Kdyby jsi na školu neměla, už by tě vyrazili. Naopak, hrdá můžeš být na spoustu věcí,ale teď nechceš a asi ani nemůžeš.
Chápu, taky už mi bylo 26. Je to moc stresu najednou a nemůžeš zkusit studium jen přerušit?
Klidně bych zkusila i tu hospitalizaci, ale v každém případě bych našla dobrého terapeuta,který bude pracovat s tebou i s rodiči, protože Vějířovka má naprostou pravdu. Je to problém i v rodině.

Není pravda. Dnes je na některých oborech běžné, že u státnic vyletí třetina lidí a mnohdy školu ani nedokončí, protože jim to nedají ani na třetí pokus. Úroveň škol se snížila, to je holý fakt.

Aneri napsal(a):

Dle mého názoru Vilemína řeší mnoho problémů najednou a proto si neví, kudy kam. Já bych si sedla, napsala na papír, CO je jako hlavné problém, ten řešila a od toho se odvíjí další situace. Musí si udělat žebříček priorit. Pokud je to škola, zapla bych a jela školu, třeba jen s odřenýma ušima, ale makala bych a udělala ji. Pak bych řešila další problém. Já jsem se naučila to, co nemá řešení, či nemůžu ovlivni, již dnes neřeším!  Vilemína napíše o rodině, poměrech, kamarádkách,koníčcích, co řeší u psychiatra a pod.
Vilemíno, svět je krásný a barevný, ne černobílý !  Musíš začít řešit své problémy ! Věřím, že změníš názor  na sebe i svět a vše dopadne dobře. Dostaneš z tvých špatných nálad, ale musíš chtít  především ty !!! :pussa:

V říjnu jsem si stanovila plán a snažila se ho dodržovat. Asi tři týdny jsem pravidelně navštěvovala knihovnu, vypisovala si informace z knih a říkala si, jak jsem "dobrá", že už začínám s diplomkou. Pak jsem byla na konzultaci ohledně diplomky a zjistila, že to, co jsem napsala, musím hodně poupravit. Krátce nato se dostavila deprese a já horko těžko zvládala plnit dílčí úlohy k zápočtům. Víš, Aneri, ono se to strašně lehce napíše, vypadá to tak snadně. Přirovnala bych to k hubnutí a oblíbené radě Nežer!

Vilemína napsal(a):

Vachu napsal(a):

Jestli tomu rozumím - tak TVOJE otázka zní, zda spáchat sebevraždu, anebo zda zahodit druhou půlku studia a  jít se válet do nemocnice? No... tak fakt nevím, co čekáš, že ti tady odpovíme?

Tak to jsi pochopila špatně. Hlavní důvod, proč jsem tuto diskuzi založila, je, abych se mohla vypovídat. Nemám na to spáchat sebevraždu. Kdybych věděla, že se mi to povede, tak bych to už dávno udělala, ovšem je tady velké riziko, že mě někdo najde a "zachrání" mi život a já budu žít po zbytek života třeba na vozíčku. Zahodit téměř dvouleté studium, nad tím opravdu uvažuju. S tím válením v psychiatrické léčebně to si děláš srandu, nebo to myslíš vážně? To si fakt myslíš, že se tam ti lidi "válí" jen tak pro nic za nic? Je evidentní, že jsi nikdy neměla žádné psychické problémy a že ani v tvém okolí se psychická nemoc nevyskyta. Kdyby ano, mluvila bys jinak.

Vilemíno, Vachu je chlap ;)

Jinak musím s uspokojením konstatovat, že Tvůj stav se očividně upravil směrem k lepšímu ... :supr:

Jdu spát. Zítra budu pokračovat v odpovídání. S největší pravděpodobností nejdříve až v poledne, možná až v devět večer, ještě nevím.

majkafa napsal(a):

Mám stejný názor jako Vějířovka. Vilemína lidmi bez titulu opravdu pohrdá. Pro ni je měřítkem úspěšnosti titul, což je úplný nesmysl.
To má dle mého názoru natlučené v hlavě od rodičů. Ale už je jí dost let na to, aby začala mít své vlastní názory. Pak možná opravdu přestane pohrdat i sama sebou a ničit se za nedosažení nesmyslného měřítka.

To není pravda.
Pohrdám třeba profesemi jako finanční poradce, pojišťovák, podomní prodejce, tedy "ochcávači" lidí, už ale nepohrdám lidmi, kteří zmíněné profese vykonávají, mnohdy jsou už opravdu zoufalí a snaží se za každou cenu vydělat peníze.

Maring, já na tom nejsem zas tak zle, že bych byla schopna pracovat jen s chráněných dílnách a na místech založených na podobném principu.

Vějířovka napsal(a):

Přesně tak, to je velký a těžký úkol pro Vilemínu, začít myslet sama, zbavit se názorů. které do ní byly tlučeny, a tím se konečně osvobodit.
Myslím, že sama vidí, že to, udělat vysokou není tak důležité, jak ji učili rodiče.
Vybrala si přítele, o kterého se bála, že ho rodiče, díky svým názorům, urazí.
Vydržela stát si za svým. Myslím, že je Vilemína dobrá, přemýšlivá a má pevnou vůli. Až prohlídne a začne si vážit věcí, které za to opravdu stojí, bude z kola venku.
Ještě tohle, nevím o jaké strašné nemoci se tady mluví - mám dojem, že mluvila jen o nějakém náběhu na slabou depresivnost.

Moje diagnóza je dystýmie - lehká chronická deprese. V papírech od psychiatra mám napsáno: lehká až středně těžká deprese protahovaná.

maring napsal(a):

Vějířovko moje dcera školu nezvládá a vztahy nezvládá ani neni schopná samostatně pracovat .......přitom zkoušky na strojní fakultě má na A a B , maduridu udělala levou zadní . A je nejošklivější na světě a úplně nemožná a měla by občas umřít . ..:o
To, co píše Vilemína neber  vůbec vážně, to je projev diagnozy ,ne že nezvládá . Polovina věcí, co tu píše, píše za ni její nemoc , realita je jiná .Člověk, kterej se PRAVIDELNĚ  propadá do těžkých depresí a zahání to Neurolem a chce umřít a fackuje se a má záchvaty vzteku , ten má vážnou diagnozu, s kterou bude bojovat celý život .

Takže radit mu jako zdravýmu člověku, je ztráta času, ona momentálně vůbec věci nevidí reálně , je jí zle a přes takový brýle vidí sama sebe a svět okolo úplně jinak .

Maring, jenže já "zvládám" školu tak, že mám ze zkoušek běžně D a E, někdy se zadaří i lepší, ale převažují výše zmíněné. Bakaláře jsem studovala 4 roky místo 3.

maring napsal(a):

Těžko bude Vil dodělávat Mgr při práci, když už teď kolabuje na denním studiu .To já vím, že je možné, že nebude zvládat práci v oboru ,ale jak říkám, tyhle lidi mají svoje pomocníky , kteří jim pomáhají najít práci a udržet se v ní.
Když přijde nadanej strojař, kterých je málo a šéf bude už předem vědět, že občas má výkyv, tak ho bud vezme, nebo nevezme , máme geniálního psychologa, kterej vymání z jalový krávy tele.;)


Lidi v takových pracech skutečně fungují, znám takové případy .Znala jsem autistickou paní, která měla skutečné bludy a pracovala jako IT , ve svým oboru normálně fungovala, na netu byla za blázna, psala uplný nesmysly.
Je tu spousta možností jak se uživit, dělat třeba i doma, Vilemína například může překládat, doučovat -to už si zkusila . Vždycky je lepší, když to vzdělání je co nejvyšší, tím se trošku kompenzuje ten handicap.

Jsem stejného názoru.

majkafa napsal(a):

Vil, já mám šediny od 17.

Ty ses té hádance smála? hm. Tekly ti u toho slzy?

Netekly mi přímo slzy, ale přišlo mi to v tu chvíli vtipné.

Vilemína napsal(a):

Moje diagnóza je dystýmie - lehká chronická deprese. V papírech od psychiatra mám napsáno: lehká až středně těžká deprese protahovaná.

To mam taky. Na to normalne zabiraji antidepresiva. Nechapu, proc do tebe cpou Neurol??? Mozna zmenit psychiatra?

venuše napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Moje diagnóza je dystýmie - lehká chronická deprese. V papírech od psychiatra mám napsáno: lehká až středně těžká deprese protahovaná.

To mam taky. Na to normalne zabiraji antidepresiva. Nechapu, proc do tebe cpou Neurol??? Mozna zmenit psychiatra?

Tak to máš dobrý. Já beru dvoje antidepresiva (Cipralex a Trittico), stabilizátor nálady (Lamotrix) a pak Deniban (spec. lék na dystýmii, postupně ho ale vysazuju, protože mi způsobuje zvýšený prolaktin) a pořád se cítím mizerně. Léky beru přesně podle doporučení. Neurol beru jen ve zkouškovém a v případě akutních potíží.

Vilemína napsal(a):

maring napsal(a):

Vějířovko moje dcera školu nezvládá a vztahy nezvládá ani neni schopná samostatně pracovat .......přitom zkoušky na strojní fakultě má na A a B , maduridu udělala levou zadní . A je nejošklivější na světě a úplně nemožná a měla by občas umřít . ..:o
To, co píše Vilemína neber  vůbec vážně, to je projev diagnozy ,ne že nezvládá . Polovina věcí, co tu píše, píše za ni její nemoc , realita je jiná .Člověk, kterej se PRAVIDELNĚ  propadá do těžkých depresí a zahání to Neurolem a chce umřít a fackuje se a má záchvaty vzteku , ten má vážnou diagnozu, s kterou bude bojovat celý život .

Takže radit mu jako zdravýmu člověku, je ztráta času, ona momentálně vůbec věci nevidí reálně , je jí zle a přes takový brýle vidí sama sebe a svět okolo úplně jinak .

Maring, jenže já "zvládám" školu tak, že mám ze zkoušek běžně D a E, někdy se zadaří i lepší, ale převažují výše zmíněné. Bakaláře jsem studovala 4 roky místo 3.

A co má bejt , kolem mě většina lidí by nikdy zkoušku  na tvojí škole neudělala za D a E ! Uvědom si, že jsi pořád dál než spousta lidí .A ročníky opakují i zdraví lidé , to je normální , nevím kde jsi vzala že je to problém . Ty na to máš nárok, protože jsi křehká , zatímco ty zdravý žádnou omluvu nemají a opakují taky.

Podle mě máš špatnýho psychiatra a špatnou diagnozu : Člověk, který má dystymii , nemívá záchvaty vzteku, netluče hlavou do zdi a nefackuje se, má depky . Pokud se u toho objevuje ta agresivita a sebepoškozování, jde o jinou diagnozu , tvůj doktor prostě na tebe kašle.
A Neurol žádnej slušnej doktor lidem nedává , zdá se že ste v tom Brně sto let opicema .

Já jsem se v těžké depresi fackovala a ubližovala si. Abych přehlušila psychickou bolest bolestí těla.
Není pravda, že lidé v depresi netlučou hlavou do zdi a neubližují si.

Vilemína napsal(a):

Maring, já na tom nejsem zas tak zle, že bych byla schopna pracovat jen s chráněných dílnách a na místech založených na podobném principu.

Já nemluvím o chráněných dílnách , ale o práci v oboru .
Akorát tak trochu pod dozorem, psycholog jde do práce, řekne šéfovi , mám tu nadanou holku ,ale  je trochu křehčí, jinak umí německy a anglicky a ještě tohle a tamto , chcete to risknout ? Náš psycholog to řekne ještě mnohem líp, nevím, jak , ale faktem je že spousta lidí pak pracuje v oboru i s vážnou poruchou.

Moje dcera například napadla na střední škole profesora fyzicky a nestalo se vůbec nic . Protože všichni věděli od jejího terapeuta , že má občas problém . Její kolegyně na základní škole zfackovala učitelku .Kdyby nebylo těch terapeutů, tak  jsme ve všech novinách a řešila by to policie.
Je to dobré pro obě strany, protože občas se na školách objevují takoví podivíni a lidi by se měli naučit je chápat, to je stejný jako když vozíčkář chodí do normální školy .
A když ona se učí líp než ti zdraví lidé, měla by mít nárok na nějaké úlevy.

majkafa napsal(a):

Já jsem se v těžké depresi fackovala a ubližovala si. Abych přehlušila psychickou bolest bolestí těla.
Není pravda, že lidé v depresi netlučou hlavou do zdi a neubližují si.

To je trošku neco jinýho,ale v dystymii to prostě není jako příznak .To byla reaktivní deprese , zatímco Vilemína jí má vrozenou a bude jí mít celej život .
Když má člověk těžkou životní situaci, třeba rozchod z manželem, tak dělá leccos , to ale  to neznamená, že je autistickej :D
Někdy se ty příznaky podobají , třeba schizofrenik  může mít nějaký projevy jako neurotik ,ale pořád neurotik není ........je schizofrenik .

Na jihu žije jedna osoba ženského pohlaví. Slyší na jméno baculka. Můžete ji snadno identifikovat. Je vysoká, silné postavy, působí jako jedna ze vznosných žen na Rubensových obrazech. Vlasy má tmavě hnědé, ovšem často na baculce či milé kuličce, jak ji také mnozí říkají, můžete vidět šedivé vlasy, které jejímu mladému vzhledu dodávají zajímavý šmrnc. Nebyla by to baculka, kdyby se jí jedno oko lehounce nedívalo jinam, čehož může využívat pro zmatení druhých, kteří netuší, zda o ně má či nemá zájem. Tělo baculky je pro někoho zcela určitě přitažlivé - pevná stehna i zadek, nohy velké, aby mohla dobře stát na zemi, velká prsa na mazlení... při něčem takovém v náručí jsou nějaké zandbatelná maličkost. To ale není vše. Baculka je chytrá jako málokdo, jen to zakrývá hloupými řečmi, stejně jako tělo (asi) nic moc oblečením...

Heleno, samozřejmě, že svět není černobílý a z nedostatků se dají udělat přednosti.

K mé postavě. Vždycky jsem měla nadváhu. K tomu mám silnější kostru po dědovi, tak působím hřmotně. Ovšem to není omluva, mám možnost s tím něco dělat. Proč tedy nedělám? Jsem líná a nemám vůli. Kolikrát mám problém rozpohybovat své tělo, abych došla na zastávku tramvaje.
Vlasy, to je genetická záležitost.
Prsa nemám velká, mám normální velikost, ke své postavě spíš menší, ovšem jsou povislá, vždycky taková byla. Tonymu to nevadí, tak to dvakrát neřeším. 
Šilhání. Není to tak hrozné, ale jedno oko mi trochu utíká ven. Nedá se s tím nic dělat, resp. mohla bych jít na operaci, ale do dvou dnů by se mi to vrátilo do původního stavu, to jsou slova jedné zkušené očařky. Mimochodem, všimly(i) jste si, že šilhá i topmodelka Kate Moss? Tady je to trochu vidět http://cs.wikipedia.org/wiki/Kate_Moss , zhruba tak šilhám já. Když už jsme u té Kate Moss, tak mně nepřijde vůbec pěkná. Nelíbí se mi její obličej, působí na mě arogantně, na modelku je malá (172 cm). Oslnila asi svou vychrtlostí, podle Wikipedie má velikost 34.
Oblíkám se normálně, nebalím do neforemných halen. V létě nosím hodně sukně...

Jo a slovo baculka bych zařadila do kategorie dovča, manža, mimísek, lovískuju, mocinky apod.

maring napsal(a):

Podle mě máš špatnýho psychiatra a špatnou diagnozu : Člověk, který má dystymii , nemívá záchvaty vzteku, netluče hlavou do zdi a nefackuje se, má depky . Pokud se u toho objevuje ta agresivita a sebepoškozování, jde o jinou diagnozu , tvůj doktor prostě na tebe kašle.
A Neurol žádnej slušnej doktor lidem nedává , zdá se že ste v tom Brně sto let opicema .

Znovu opakuji, můj brácha byl 7x hospitalizovaný na psychiatrii, mimo jiné i v PL Černovice. Prošel nemnoha psychiatry a každý mu ten Neurol dal.

Jinak kašlu na doporučení, že se nemá brát při bolestech Ibalgin, když mně hodně bolí hlava, což je tak jednou za dva měsíce, tak si ten Ibalgin vezmu, dále jsem v životě měla několikrát prášek na spaní, to zejména v cizím prostředí jako na poznávacích zájezdech, kde jsem potřebovala být druhý den vyspaná a ne rozlámaná atd. Už tolik v životě trpím, tak proč si život ještě více ztrpčovat. Navíc tu nemám ambice strašit do 90. A v neposlední řadě znám x případů, kdy dotyční žili co nejzdravěji a zemřeli na rakovinu v 50 letech. Takže asi tak.

Vilemína napsal(a):

Dám vám jednu hádanku. Pozorně čtěte.

Na jihu žije jedna osoba ženského pohlaví. Slyší na jméno nýmand a tlusťoška. Můžete ji snadno identifikovat. Je vysoká, silné postavy, působí jako mamut. Vlasy má tmavě hnědé, ovšem často na tlusťošce či sudu tuku, jak ji také mnozí říkají, můžete vidět šedivé vlasy. Nebyla by to tlusťoška, kdyby ji jedno oko neutíkalo na jinou stranu. Tělo tlusťošky je odpudivé - silná stehniska, pr... jako valach, nohy velké jako lyže, povislá hnusná prsa, strie kam se člověk jen podívá. To ale není vše. Tlusťoška je hloupá jako málokdo.

A na závěr otázka. Kdopak to je?

Hele prehanis Vilemino, tenhle popis padne na vetsinu Babinetek.....trochu zlehcuji, ale fakt se takhle vidi skoro kazda zena.

Zalezi na prisptupu kazdeho k sobe samemu. Mam dobrou znamou, ta vypada pokmerne hura jeste nic nevystudovala pres oblicej ma jizvy a jedno oko v haji. jedna ruka ji ochabla nasledkem spatne zlomeniny a navic se ji uz zkratila noha kvuli samemu. Kulha velmi viditelne je ji o 20 vic nez tobe a sama o sobe rika:" Kdybych ja jako byla na rozdil od ni (jina atraktivni zena) oskliva......" Fakt ma takovy pristup k sobe a mela vzdy HORU MILENCU, ona si fandi....

Heleno, samozřejmě, že svět není černobílý a z nedostatků se dají udělat přednosti.
Samozřejmě... jenomže ty si, děvče, v těch "nedostatcích" vyloženě bahníš.
Znáš Berna - "Jak si lidé hrají"? Hru "Kopejte do mě"?
Pro neznalé - "hráč se při této hře chová naivně a s přehnanou důvěřivostí. Dává svému okolí najevo, že je zranitelný, až nemocný což paradoxně vyvolává zvýšeně necitlivé a neohleduplné chování okolí. Hráči v tomto případě jde o zisk v podobě lítosti ostatních nad nepřízní osudu (že já mám pořád takovou smůlu)" /říká Wikipedie - ale dá se najít i jinde/.

Jo a slovo baculka bych zařadila do kategorie dovča, manža, mimísek, lovískuju, mocinky apod.
Tak to ráčej vodpustit, slečínko, že jsem se já, stará vosoba, netrefila do jejich vkusu co se výraziva dotejče... že neznám ty kúl slovíčka, co voni...

Vilemína napsal(a):

Heleno, samozřejmě, že svět není černobílý a z nedostatků se dají udělat přednosti.

K mé postavě. Vždycky jsem měla nadváhu. K tomu mám silnější kostru po dědovi, tak působím hřmotně. Ovšem to není omluva, mám možnost s tím něco dělat. Proč tedy nedělám? Jsem líná a nemám vůli. Kolikrát mám problém rozpohybovat své tělo, abych došla na zastávku tramvaje.
Vlasy, to je genetická záležitost.
Prsa nemám velká, mám normální velikost, ke své postavě spíš menší, ovšem jsou povislá, vždycky taková byla. Tonymu to nevadí, tak to dvakrát neřeším. 
Šilhání. Není to tak hrozné, ale jedno oko mi trochu utíká ven. Nedá se s tím nic dělat, resp. mohla bych jít na operaci, ale do dvou dnů by se mi to vrátilo do původního stavu, to jsou slova jedné zkušené očařky. Mimochodem, všimly(i) jste si, že šilhá i topmodelka Kate Moss? Tady je to trochu vidět http://cs.wikipedia.org/wiki/Kate_Moss , zhruba tak šilhám já. Když už jsme u té Kate Moss, tak mně nepřijde vůbec pěkná. Nelíbí se mi její obličej, působí na mě arogantně, na modelku je malá (172 cm). Oslnila asi svou vychrtlostí, podle Wikipedie má velikost 34.Oblíkám se normálně, nebalím do neforemných halen. V létě nosím hodně sukně...

Vychrtlá, na modelku dost malá, šilhavá..... a přesto se stala úspěšnou modelkou. Čím to asi bude, Vilemíno?  :D

Mila Vilemino,celou tu  dobu, co te sleduji , mam pocit, ze tvuj lidsky postoj k tobe same se odehrava v duchu (asi si toho nejsi vedoma) ,"sama sebe trestam". A v kazdem nezdaru mas dalsi potvrzeni, ze to delatproste musis a neni vyhnuti................

Mimochode ja na tom jsem taky docela blbe, prave vyklizim byt ve kterem jsem stravila nejhezci obdobi sveho zivota. Nejenom , ze to byl krasny byt v krasne poloze a prominentnim miste se vsim vsudy, ale zaroven levny, tichy a plny slunicka. POstupne jsem si ho zarizovala po rozvodu, s detmi, nemela jsem ani tu lampu nebo postel....deti se naucili plavat, jezdit na kole v prilehle ulici, lyzovat....zacaly chodit do skoly...a vsechno je pryc.

Dum se bude bourat, srovnaji se zemi  a me zbyde par fotek Zjistila jsem, ze nemam skoro zadne. Moje deti mi vyrodstly, ten starsi si nasel novy byt. Uvidime se fakt jen zridka, je v jinem meste.

haiel napsal(a):

Vilemína napsal(a):

Heleno, samozřejmě, že svět není černobílý a z nedostatků se dají udělat přednosti.

K mé postavě. Vždycky jsem měla nadváhu. K tomu mám silnější kostru po dědovi, tak působím hřmotně. Ovšem to není omluva, mám možnost s tím něco dělat. Proč tedy nedělám? Jsem líná a nemám vůli. Kolikrát mám problém rozpohybovat své tělo, abych došla na zastávku tramvaje.
Vlasy, to je genetická záležitost.
Prsa nemám velká, mám normální velikost, ke své postavě spíš menší, ovšem jsou povislá, vždycky taková byla. Tonymu to nevadí, tak to dvakrát neřeším. 
Šilhání. Není to tak hrozné, ale jedno oko mi trochu utíká ven. Nedá se s tím nic dělat, resp. mohla bych jít na operaci, ale do dvou dnů by se mi to vrátilo do původního stavu, to jsou slova jedné zkušené očařky. Mimochodem, všimly(i) jste si, že šilhá i topmodelka Kate Moss? Tady je to trochu vidět http://cs.wikipedia.org/wiki/Kate_Moss , zhruba tak šilhám já. Když už jsme u té Kate Moss, tak mně nepřijde vůbec pěkná. Nelíbí se mi její obličej, působí na mě arogantně, na modelku je malá (172 cm). Oslnila asi svou vychrtlostí, podle Wikipedie má velikost 34.Oblíkám se normálně, nebalím do neforemných halen. V létě nosím hodně sukně...

Vychrtlá, na modelku dost malá, šilhavá..... a přesto se stala úspěšnou modelkou. Čím to asi bude, Vilemíno?  :D

Tak úplně hlavní je v topmodelingu vychrtlost, neženské tvary (uzounké boky, malá či žádná prsa, žádný zadek atd.), výška nad 177 cm, vše ostatní jako řídké vlasy apod. se dá zamaskovat. Dovedu pochopit, že se dokázala prosadit třeba taková Karolina Kurková, Hana Soukupová, Linda Vojtová či Gisele Bündchen, jsou svým způsobem zajímavé, pěkné, ale Kate Moss není pěkná, možná je dravá a sebevědomá, ale pěkná není. Nesmíš zapomenout, že tam o kráse rozhodují většinou homosexuální módní návrháři a ti mají prostě jiná měřítka než většina lidí. Vůbec na módních přehlídkách je důležité, aby si lidé všimli oblečení, ne modelky. Jsou to prostě jen takové věšáky na oblečení. Ještě dodám, že tyto "ramínka na šaty" mají své peníze vydřené, nic nemají zadarmo. Vůbec jim nezávidím.

Koukám, že se hodně zabýváš modelkami. Některá jména ani neznám...
Proč mám takový pocit, že jsi na lidi kolem sebe zlá...
Oni za to nemůžou, jak jsi nastavená...

je důležité, aby si lidé všimli oblečení, ne modelky
Ale ty modelka nejsi, tak by ses měla snažit, aby si lidi všímali TEBE. V dobrým, podotýkám - aby si vůbec neuvědomovali to, co tebe žere - od šedých vlasů po nadváhu - ale těšili se na to, jak s tebou pokecají, zasmějou se a podobně.
Ono je to vlastně podobný - jen si místo "oblečení" dosaď tvoje dobrý vlastnosti.

Vilemína napsal(a):

...........
Tak úplně hlavní je v topmodelingu vychrtlost, neženské tvary (uzounké boky, malá či žádná prsa, žádný zadek atd.), výška nad 177 cm, vše ostatní jako řídké vlasy apod. se dá zamaskovat. Dovedu pochopit, že se dokázala prosadit třeba taková Karolina Kurková, Hana Soukupová, Linda Vojtová či Gisele Bündchen, jsou svým způsobem zajímavé, pěkné, ale Kate Moss není pěkná, možná je dravá a sebevědomá, ale pěkná není. Nesmíš zapomenout, že tam o kráse rozhodují většinou homosexuální módní návrháři a ti mají prostě jiná měřítka než většina lidí. Vůbec na módních přehlídkách je důležité, aby si lidé všimli oblečení, ne modelky. Jsou to prostě jen takové věšáky na oblečení. Ještě dodám, že tyto "ramínka na šaty" mají své peníze vydřené, nic nemají zadarmo. Vůbec jim nezávidím.

Pěkná či ne, to je otázka vkusu, mně přijde hezká a to sotva poznatelný šilhání je docela milý. Ale to nemělo být o tomhle. Ani snad o dravosti….spíš o tom způsobu nahlížení na skutečnost. Kdyby si říkala „jsem malá, vyzáblá, šilhavá, nemůžu být nikdy modelkou“, tak by to ani nezkusila. Netroufla by si. A kdyby byla jako ty a uměla nafouknout a tlustě vykonturovat všechno to, co u sebe shledává jako nedostatek, tak by pomalu nevylezla ani mezi lidi.
Ani o té slávě (mmch tuším, že zrovna v tomto případě zaplacené i závislostí na kokainu) to nemělo být, vím, že nezávidíš, ale ty se s úspěšnými srovnáváš. Srovnáváš se s těmi, které pokládáš za schopné, úspěšné, pracovité, významné…. A srovnáváš se velmi hloupě a  kontraproduktivně tak, že už dopředu se programuješ coby ňouma, která ničeho pořádnýho v životě nedosáhne. No a ono se ti to programování daří, jak vidno :)

Vilemína napsal(a):

Heleno, samozřejmě, že svět není černobílý a z nedostatků se dají udělat přednosti.

Mimochodem, všimly(i) jste si, že šilhá i topmodelka Kate Moss? Tady je to trochu vidět  .

Kate Moos je naprosto prumerna osoba s divnyma nohama. Docela se divim, jak to dokazala, mozna prave kvuli tem nedostatkum

Silha i Brigitte Bardot, podle me jedna z tech nejhezcich zen....

http://www.nobblynews.com/wp/brigitte-b … usband/367

neni to smrnc? JE!!!!

ja jsem znala jednoho nadhernyho muze a taky mu ujizdelo ocicko, bylo to neuveritelne sladky...

ježíš, tolik energie tady mrháš na to, abys všem zdůvodnila , proč to nejde - a to já husa dělávala taky :D:D:D:D:D


Co takhle hledat proč by to jít mohlo a co by jít mohlo? Jenže to bolí, viď? A nechoď na mě s nemocí, že nemoc ti tohle nedovolí..... ti pak něco ještě hezčejšího napíšu, Vilemíno.

Vilemíno, jako modelka jsi fakt nýmand, nikdo o tobě jako modelce nic neví. ;)
Další tvá nýmandovská oblast je jaká?!?

Vilemína napsal(a):

anais.de napsal(a):

Vilemino, ja sem moc casto nepisu, spis ctu prispevky, ale mam pocit, ze na Tvuj musim reagovat. Asi tu budu v opozici, ale myslim si, ze vystudovat Mgr za cenu totalniho zhrouceni za to nestoji. Zamyslela ses nad tim, jakou praci bys chtela po dokonceni skoly vykonavat a potrebujes na to vubec ten magistersky titul? Nestacilo by Ti Bc?

Co kdyby ses po skonceni zkouskoveho obdobi poohledla po nejake praci, abys videla jake jsou Tve moznosti s jiz dosazenym vzdelanim. Podle toho se pak muzes rozhodnout zda dal valcit na skole ci ne. Jeste me napadlo, ze bys mohla zkusit na semestr prerusit a trochu si odpocinout nebo treba odjet do zahranici (az se das trochu do poradku psychicky, chapu, ze v tom stavu v jakem jsi ted bys to asi nezvladla).

Jinak, je to sice hrozne klise, ale vyssi vzdelani ne vzdy koreluje s mimoradnou inteligenci a s zivotnim stestim uz vubec ne. Pohybuju se v akademickem prostredi a znam spoustu lidi, kteri maji doktorat a zadnou obzvlaste vysokou inteligenci neoplyvaji, a zase jine, kteri jsou sice inteligentni, ale maji problemy v praktickem zivote (napr. ve triceti a vice letech nikdy nemeli partnera a ziji s rodici atd.). Sama jsem studovala medicinu a lekarske povolani nevykonavam, zvolila jsem si jinou drahu a jako loser se necitim. Mmch. mne studium tez trvalo o mnoho dele, nez je bezne, protoze jsem musela vydelavat, a dokonce jsem musela opakovat rocnik. Dnes se mi celkem dari v tom, co delam a moje velmi prumerne znamky z VS nikoho nezajimaji, a take se za ne nestydim. Praxe je totiz uplne o necem jinem.

Velmi si vážím tvého příspěvku. Taky tě "znám" z Babinetu. Jsi mi blízká tím, že žiješ v Německu. Já studuju právě učitelství němčiny, tak proto.

Anais, s výjezdem do zahraničí je to u mě těžké. Mám možnost jet na Erasmus do Německa, Rakouska, Švýcarska, Dánska a taky do Turecka. Vše zprostředkovává Katedra NJ. Finančně to není nákladné, znám spoustu studentů, kteří tutu možnost využili a vesměs si to pochvalují. Když jsem udělala Bc., tak jsem vážně uvažovala o tom, že bych jela na semestr studovat do Rakouska nebo Německa. Nakonec jsem se seznámila s Tonym a vše padlo. Teď o tom uvažuju znova. Jenže nemám odvahu, moc se bojím cizího prostředí. Ještě teda mám jednu možnost - jet pracovat jako dobrovolník do Německa, je to u německo-českých hranic, byla bych tam pomocná síla v jedné organizaci, vyžadují základní znalost němčiny, nabízí kapesné, ubytování, stravu a jazykový kurz. Těchto míst je více, až na jednu nabídku je to na rok. Rozhodla jsem se, že pošlu zítra životopis, zkrátka, že to zkusím. Mám zájem o místo, kde bych byla jen půl roku. Nepočítám s tím, že by zrovna mě vybrali.

To by bylo fajn, tak at Ti to vyjde! Urcite by ses i za toho pul roku hodne zlepsila v jazyce. Myslim, ze je to idealni doba, mam jeste v zive pameti jak pro me bylo ten prvni pulrok tady vsechno nove a ani jsem si nestihla uvedomit, jestli se mi styska po domove. Na delsi dobu uz to neni pro kazdeho. Ja jsem mela vloni velkou krizi, kdy mi moc chybel domov a muj stary zivot v Cechach, ale ted uz je to zase ok (jsem tu 4 roky).

Vilemíno, myslím, že bys určitě měla jet na zkušenou do zahraničí. Když už pro nic jiného, tak pro jistotu a sebevědomí při učení, chceš-li učit.
Možná, že by ti to pomohlo i při psaní diplomky ........ Hádám, že Toník by počkal.

Vilemína napsal(a):

maring napsal(a):

Podle mě máš špatnýho psychiatra a špatnou diagnozu : Člověk, který má dystymii , nemívá záchvaty vzteku, netluče hlavou do zdi a nefackuje se, má depky . Pokud se u toho objevuje ta agresivita a sebepoškozování, jde o jinou diagnozu , tvůj doktor prostě na tebe kašle.
A Neurol žádnej slušnej doktor lidem nedává , zdá se že ste v tom Brně sto let opicema .

Znovu opakuji, můj brácha byl 7x hospitalizovaný na psychiatrii, mimo jiné i v PL Černovice. Prošel nemnoha psychiatry a každý mu ten Neurol dal.

Jinak kašlu na doporučení, že se nemá brát při bolestech Ibalgin, když mně hodně bolí hlava, což je tak jednou za dva měsíce, tak si ten Ibalgin vezmu, dále jsem v životě měla několikrát prášek na spaní, to zejména v cizím prostředí jako na poznávacích zájezdech, kde jsem potřebovala být druhý den vyspaná a ne rozlámaná atd. Už tolik v životě trpím, tak proč si život ještě více ztrpčovat. Navíc tu nemám ambice strašit do 90. A v neposlední řadě znám x případů, kdy dotyční žili co nejzdravěji a zemřeli na rakovinu v 50 letech. Takže asi tak.

Ano Vilemíno, tvůj brácha má nejtěžší formu schizofrenie , proto mu dávají Neurol. POchybuju že dělá vysokou školu a bude pracovat jako vysokoškolák , to by mu žádnej normální doktor Neurol nedal , protože by ho zničil. U chonickýho těžkýho schizofrenika na tom zas tak moc nezáleží a ten stav je občas tak těžkej , že to někdy jinak nejde .

Jak to dopadá se skončením školy ? Budeš jí končit , jak ses tu na mě zlobila , že ti  radím, abys nedělala ?  Nebo to byla zase jen bouře ve sklenici vody a touha po utěšování od druhých lidí, jako obvykle?
Vsadím se, že budeš pokračovat .

Vilemína napsal(a):

werena30 napsal(a):

Kdyby jsi na školu neměla, už by tě vyrazili. Naopak, hrdá můžeš být na spoustu věcí,ale teď nechceš a asi ani nemůžeš.
Chápu, taky už mi bylo 26. Je to moc stresu najednou a nemůžeš zkusit studium jen přerušit?
Klidně bych zkusila i tu hospitalizaci, ale v každém případě bych našla dobrého terapeuta,který bude pracovat s tebou i s rodiči, protože Vějířovka má naprostou pravdu. Je to problém i v rodině.

Není pravda. Dnes je na některých oborech běžné, že u státnic vyletí třetina lidí a mnohdy školu ani nedokončí, protože jim to nedají ani na třetí pokus. Úroveň škol se snížila, to je holý fakt.

Jo třeba u nás je tohle běžná praxe, ale na třetí pokus ti to daj, ale spousta lidí na to právě nemá nervy :/ . Ano taky mám pocit, že to hodně vypovídá o úrovni škol a nikoliv žáků :dumbom: .