.

Myslím že to je věc, kterou musí řešit Tvůj přítel s ní, jako matkou.
Určitě je fajn, že takhle skvěle pro něj funguješ :)
Osobně bych se do toho, co dělá nebo nedělá jeho matka,  ale nevměšovala, nekomentovala atd. byť by mě to jakkoliv trápilo :)

Setkala. Funguje to víceméně stejně, jak ty popisuješ už několik let. Kluk lpí na tátovi a jeho partnerce... je to taky jeho jediná jistota od cca 8 let, kdy se rodiče rozešli, mámu má ale rád. Nevím, podle mě ji bere takovou, jaká je... co taky zmůže, a ona jeho má taky ráda... jen prostě žije stylem, kdy se nezaobírá detaily jako je škola, kroužky... zas ale ví, kolik stojí plastika nosu a prsou... Vlastně to není ani odsouzeníhodná ženská. Vlastně si, narozdíl třeba ode mě, vybrala pro své dítě zodpovědného tátu. :jojo: ;)
A jak píše Želvička - nijak nekomentovat její styl života. Je to jeho máma a jeho mámu z ní udělal jeho tatínek. ;) Naopak bych se snažila klukovi případně vysvětlit, že ho má ráda a že ji má brát takovou, jaká je, užívat si, když jsou spolu, i když sporadicky a kdoví, jak to bude za pár let. Může se lecos změnit... ;)

javena: jakoby jsi mi četla z duše...
Samozřejmě, že to nikdy nijak nekomentuji. Jen je to pro mě samotnou prostě nepochopitelné, že dokáže své dítě skoro nevidět, nemít jej u sebe...

Lokyletto, to asi většina matek nebo otců nedokáže pochopit... ale když se podívá člověk z druhý strany, tak je to možná lepší, než sdílet takový styl života. A jak se spí takovým rodičům.... kdopak ví. :/ Možná ne tak lehce, jak si my "odpovědní" myslíme. Já mám jednu známou, já taky musím znát každýho... :D, a ta se dostala do situace, kdy s dětmi být nemohla, padala zvolna ke dnu a nechtěla je stáhnout s sebou. Asi zapracoval instinkt. My okolo to nechápali, jak může.... po letech se dala do kupy, začala fungovat, je s dětmi a když s ní mluvíš, řekne, že se stydí za to, co bylo, že se bála potkat někoho ze známejch, že probrečela celý noci... :/ My ale viděli jen to, co bylo na povrchu - nezodpovědnou matku.
Respektuji, že jsi vymázla původní dotaz, tak snad to takhle formulováno bude OK. Kdyžtak napiš a já to smáznu.

Hm, sla jsem si konecne precist vlakenko s docela zajimavym nazvem... :co: a to hlavni chybi...
Neva...
Neco jsem si domyslela...

Mozna budu trochu :offtopic: , ale uz delsi dobu jsem sem chtela napsat neco z vlastnich zkusenosti, rsp. vzpominek:

Jeste za hluboke totality (1987) jsem mela jednu kamaradku, ktera "dobrovolne nechala dite" po rozpadu vztahu otci, s oduvodnenim, ze neni dobra matka, neciti se, ze tata detatko vychova lepe, nez ona. (Byly mu mozna dva rocky...)

Na tu dobu to BYL DES!!! Vsichni ju odsuzovali... Ja zezacatku take...
Vypadala spokojene, nasla si jineho partnera, zila si podle sveho, kluka si brala na vikend jednou za dva tydny a v tu dobu se o nej starala dobre...

Pak jsem nad tim vice premyslela (doba opravdu takove jednani jaksi nepripoustela :co: ), a pochopila jsem, ze udelala dobre!!! - ac to "navenek" vypadalo jako velmi nezodpovedne, bylo to VELMI ZODPOVEDNE :godlike: .
Ona totiz spravne vyhodnotila sve schopnosti a postarala se o to, aby se dite "melo dobre", lepe, nez bylo v jeji moci zabezpecit...

Takze: Neodsuzuji mamy, ktere "opustily" sve deti a postaraly se o to, aby o ne pecoval nekdo schopnejsi, nez jsou samy...

Jelikoz nevim, co puvodne Lokyletta napsala, a jestli muj prispevek nebyl k tematu, omlouvam se... :rodna: :kapitulation: