AndreaP. — 6. 10. 2011 13:28

Po dnešní návštěvě zubaře se sedmiletým synem, kdy mu skoro hodinu trhala zub, a kdy nás další čekají (má zánět v celé pusině, dostal antibiotika, zuby poškozené díky dlouhotrvajícímu užívání kortikoidů - astmatik) je mi jasné, že tudy cesta nepovede. Syn je tak ztraumatizovaný, že o zubaři nechce ani mluvit :( - nutno podotknout, že paní zubařku máme hodnou, jen prostě toto by těžko zvládl málokterý dospělý, natož dítě :( Jenže je třeba i ty další bolavé dát ven, aby se pusa zhojila. Nemáte někdo zkušenost s trháním zoubků pod narkózou v Ostravě? Přemýšlím nad výhodami, nevýhodami. Nemám s tímto zkušenost, jen vím, že tuto "masařinu" už prostě neeee.

Marcia111 — 6. 10. 2011 15:33

Jako male dite nemam dobre vzpominky na zubare. Tehdy nam trhali zuby bez anestezie, silena bolest, desne vzpominky, jedenkrat jsem zubarku kousla do prstu a ta mi jeste pekne vynadala. Desim se proto kazde navstevy, jdu k zubari vyhradne kdyz uz mam skoro oteklou pusu, ikdyz dnes uz se zubar ani nepta a hned picha, dokonce i na odstraneni zubniho kamene mi opichal celou pusu. Posledne, kdyz mi rikal, ze se vrhne jeste na daslich 6 zubu, tak jsem se ho ptala zda by se to nedalo udelat vse najednou pod narkozou.  Doktor se mi zacal smat, ze mam v sobe psychologicky blok, coz je pravda, nicmene on tuto variantu nedoporucuje.

Muselo to byt pro vas desne, jak pro tebe tak i pro kluka. :grater: Bobik maly, asi bude mit stejně jako ja celozivotni vzpominky. A anestezie mu nezabrala? Proc to tak dlouho trvalo?

klementýna — 6. 10. 2011 16:58

nemám zkušenosti v Ostravě bohužel, ale v Praze v Motole, a jen ty nejlepší. Myslím, že pro zdravé dítě není narkoza žádný velký problém. Na druhou  stranu jako zubní laborant a matka dvou kluků fakt nevím co mu mohla trhat hodinu. To by položilo dospěláka. Neboj se jít se poradit přímo na zubní kliniku v nemocnici. V Motole dávali tak zvanou skleničku, sirup, dítka odpadla tak na 20 minut, zuby se ošetřily a šlo se zvesela domů. Hlavně neváhej a řeš to , za zeptání ti nikdo hlavu neutrhne.

laminanonte — 6. 10. 2011 18:26

podle mně stačí analgosedace..

AndreaP. — 6. 10. 2011 21:16

Marcio, přesně ty samé zážitky mám já.  Bohužel po dnešku vím, že je to špatné, syn je opravdu ztraumatizovaný, řve i když mu chci dát antibiotika, netuším jak ho dám dohromady. Stejně ale tak je mi jasné, že ten chrup se musí ošetřit, a tak hledám nejschůdnější cestu s nejmenším dopadem na jeho psychiku. Na sdělení lékařky, že máme přijít zase zítra, tak to jsem jako opravdu odmítla, že to fakt ne. Proč to tak dlouho trvalo, to netuším, tak jasně, je to i tím, že se bránil (ovšem které dítě ne, že ano?), no a dále to prostě paní doktorce nešlo vytáhnout :( Jak píšeš, zážitek hrozný, opravdu jsem se klepala ještě doma. Co se týká anestezie, zda zabrala, těžko říct, nejprve použila sprej, pak i injekce, ovšem když je tam zánět, tak to asi moc nezabírá (moje osobní zkušenost).

Klementýno, to s tím sirupem zní skvěle, kéž něco takového najdu tady.

Laminanonte, analgosedace - ty jooo, to neznám, jdu hledat info.

Díky všem, se asi taky potřebuju vykecat, dnešní "zážitek" byl na mě prostě moc, a to vydržím fakt celkem hodně. Já už to nechci zažít znova :grater:

Marcia111 — 6. 10. 2011 22:18

Ach jo, Andrejko, lituji vas. :grater: Drzim palce aby to bylo co nejmene bolestive, pokud mozno uplne bezbolestne. Kdybych byla v CR, zeptala bych se na alternativu sveho zubare, je skvely. Ptej se vsude mozne, ale to uz urcite delas, tak snad se neco podari, i kdyby jste mneli jet nekam dal, tak to bude lepsi nez to trapeni.

laminanonte — 7. 10. 2011 9:06

viděla jsem pořad Klíč, kde ošetřují v analgosedaci těžko ošetřitelné pacienty. Tam šlo převážně o pacienty s mentálním postižením. Zkus si to vyhledat v archívu ČT.
Možná berou i děti co se bojí.
Dceři ošetřovali taky zuby v celkové narkoze,ale je to zátěž pro organismus

Aneri — 7. 10. 2011 19:39

Já mám také trauma, když mi ošetřuje zuby lékař, či tahá nervy, ale píchá mi injekci, i té se bojím a po chvilce může dělat cokoliv a necítím.....ted mi tahal nervy ze 3 zubů, připlácela jsem. Je fakt, že v zánětu asi nic moc nepomůže...chudák dítě i máma :grater:

Arcanum — 10. 10. 2011 17:23

Andreo,tak jak jsi to nakonec rozhodla?

To musela byt desiva zkusenost. Ja osobne bych nevahala zvolit narkozu. Protoze kluk to ted bude zvladat podle mne cim dal hur.
Moje kamoska volila narkozu pro sveho syna s epilepsii. Mela strach,ale nedokazala si predstavit ze by to prozival.  :)

AndreaP. — 10. 10. 2011 22:27

Arcanum, ano byla to děsivá zkušenost, osobně nevím, pro koho to bylo horší, zda pro něj a nebo pro mě. Nicméně vím, že toto už nedovolím, jasně věděla jsem, že bude zub trhat (teploty a nateklý obličej byl víc než jasný), bylo mi jasné, že se bude bránit a že bude řvát - to řve asi každé dítě, ale ani ve snu mě nenapadlo toto. Skoro hodinu "týrat" dítě, to je jako silné kafe. Výsledek je ten, že u syna bych to tipla na slušné postrauma - od toho čtvrtka z ničeho nic trpí na nenadálé prudké bolesti břicha, které jak příjdou, tak zas odejdou :kapitulation: O tom, že já to pořád slyším a vše se mi to vybavuje, ani nemluvím.
Mluvila jsem s dětskou doktorkou, hledala informace na netu - no zásadní je, jak se k tomu postaví zubařka, ta prý musí napsat indikaci do nemocnice k výkonu. No bude to zajímavé, už se vnitřně připravuju na boj s nimi. Syn bere momentálně antibiotika, takže se přeléčí a chci chvilku počkat, ať si trošku oddechne. Taky chci domluvit - pokud se s ní bude dát vůbec mluvit - aspoň jedna dvě návštěvy, kdy tam kluka přivedu, ale nebude mu nic dělat, prostě domluvit to tak. Musím nějak ten zážitek z něj dostat :(
Případně přímo zajet do fakultní nemocnice a domluvit se tam. Nevím, co bude nejlepší.  Ano, mám strach z narkózy (syn je astmatik), na druhou stranu ale vím, že toto ještě párkrát absolvovat, tak já skončím na psychárně a z kluka bude po těch traumatech cvok :grater:

Arcanum — 11. 10. 2011 10:07

Bez vahani verim ze jsi to prozivala hororove. Vzdyt to neni ani mozny aby se hodinu mermo moci pokousela trhat diteti zub. :o

Kluk ma bolesti podle mne proto ze tusi ,vi ze tomu neni jeste konec.
Bych se ty narkozy nebala Andreo. Vim ale ze pro matku jsou ty obavy prirozeny. 

Pises ze - " zásadní je, jak se k tomu postaví zubařka, ta prý musí napsat indikaci do nemocnice k výkonu. No bude to zajímavé, už se vnitřně připravuju na boj s nimi."

Andy zkus se vnitrne pripravovat naopak (predstavovat si to naopak takhle) na uspesne, klidne jednani s hladkym prubehem a docilenim toho co si prejes bez boje a bez problemu. ;)
Drzim Ti pesti. :)   Vim ze to neni lehke,ale take vim ze vnitrni predstava boje se casto odrazi ve skutecnosti. (to je takova moje mala pratelska rada ;) )